říjen, listopad, prosinec 2013

Transkript

říjen, listopad, prosinec 2013
110
říjen, listopad, prosinec 2013
5,- Kč
Zpravodaj městského úřadu též na http://www.pysely.cz
Vánoční pohádka
Byla jednou jedna rodina – máma, táta, kluk Jonáš a holčička Johanka. Žili spolu v krásném slaměném domě se zelenou střechou porostlou netřesky. Byl tak chytře postavený, že v něm skoro nemuseli topit.
Už z toho je zřejmé, že táta s mámou byli moudří.
Bylo u nich pořád veselo, ze všeho měli radost, často spolu zpívali a vyprávěli si o životě. Měli televizi
jen na něžné pohádky, jako jsou o Krtečkovi, Králících z klobouku a Medvědech, hlavně si je však sami kresKrásné Vánoce a šťastný nový rok přejí
lili a spolu vymýšleli. Když měl někdo narozeniny, ostatní se stali spiklenci a tajně připravovali neuvěřitelná
starosta Stanislav Vosický a zaměstnanci městského úřadu.
překvapení a radovánky. Dárky nekupovali, výjimkou byly jen krásné knížky a desky s hudbou, protože člověka činí šťastným a lepším. Pekli domácí chléb, celý dům vždycky provoněl. Na zahrádce pěstovali spoustu
dobrot a z nedaleké farmy si přinášeli lahodné mlíčko a sýry.
Před oknem měli krmítko, na němž se za celý rok vystřídalo mnoho ptáčků. Když přiletěl nějaký neznámý druh, našli si ho v atlase nebo na internetu, zapsali do domácí
Ptačí knihy a naučili se jeho jméno česky i latinsky.
Vánoce u nich začínaly až adventem. Červený děda se sobím spřežením jim byl k smíchu, když pomalu od léta koukal z výkladů ve městě a lidé kvůli němu bláznili
a kupovali spoustu nesmyslů.
Pro naši rodinu byl tento čas plný tajemství, rozjímání, sblížení a smíru. Na stolek pod oknem postavili dřevěný betlém, který celý rok na tento okamžik čekal zabalen v hedvábném papíře na půdě. Vyřezal ho pro ně jeden moc šikovný strýček jako dárek k narození Jonáše. Až do Štědrého večera v něm chyběla hlavní postava – Ježíšek.
Každý dospělí si potajmu připravoval půlnoční vánoční modlitbu. Byla v ní mimo jiné přání a vzkazy všem, kdo spolu ten večer stráví: oběma dědům i babičkám, tetičce,
která žila sama, a těm členům širší rodiny, kteří už opustili tento svět.
V adventu rodiče pekli cukroví a perníčky, děti na ně vymýšlely zdobení. Maminka schovala dobroty do tajné skrýše, aby vše pěkně změklo a navinulo.
Ve váze u krbu se nalévaly pupeny barborek, na Mikuláše bylo třeba obstát před „soudem“ se ctí, aby čert nebyl vyzván k exekuci. Vždy se nějaký vroubek našel,
ale do tohoto domu v doprovodu majestátu Mikuláše doprovázel tlustý čert, který měl měkké srdce.
Na svatou Lucii se všichni stali anděly a byli na sebe hodní. Také v ten den každý z rodiny vykonal dobrý skutek, o kterém večer vyprávěl při večeři. Maminka k ní vždy
vykouzlila něco nečekaného, pokaždé byl stůl nazdoben květy a andělíčky.
Dvacátý první prosinec byl sluníčkový. Děti vyrobily slunce z jásavě žlutého papíru a navěsily je do oken, maminka všem povlékla peřiny do slunečního povlečení. Pil se
heřmánkovo-zázvorový čaj s pampeliškovým medem.
Dvacátý třetí prosinec byl dnem pečení vánoček, jejichž omamná vůně brala dech. Zpívaly se při tom koledy a každý rok se naučily děti jednu novou píseň. Štědrovečerní
návštěvníci se sjeli do domu hned ráno, do chladu uložili vlastnoručně připravená jídla, která podle nich patří na stůl toho večera. Tradičně všichni společně nazdobili stromeček
a pak se vydali na dlouhou procházku do lesa s batohy plnými dobrot pro zvířátka a ptáčky. Na jedné mýtině pro ně ozdobili stromek, na kterém každý něco našel. Ptáčci lojové
koule se semínky, zajíčci a srnky mrkev, chléb a jablíčka. Rodina strom obstoupila, spojila rukama kruh a zazpívala tichou koledu. Návrat domů byl oslaven vánočním ovocným
čajem. Protože se ten den držel půst, šli si všichni po čaji na dvě hodinky lehnout, aby hlad zaspali a byli celý večer čerství.
Po probuzení nazdobili stůl svícemi, větvičkami jedle a jmelí, ořechy a červenými jablíčky. V kuchyni se začalo kouřit z hrnců i pekáčů, kouzlily se dobroty. Krémová polévka, hubník, kuba, švestková omáčka, salát, ryba. Každý si mohl vybrat, po čem jeho prázdné útroby toužily.
Když se všichni sesedli u slavnostního stolu, vzali se za ruce a společně pronesli krátkou modlitbičku: „Děkujeme, Pane Bože, za všechnu tvou péči. Kéž tvá láska
v širém světě všechna srdce léčí…“ Potom každý políbil ruce svých sousedů a pustili se svorně do jídla.
Když sklidili ze stolu a dolili vánoční čaj, tatínek zhasl a s rozsvícenou svící přistoupil k betlému. A hle! Jakýmsi
zázrakem se prázdné místo mezi Marií a Josefem, přímo pod tlamičkami volka a oslíka, zaplnilo. Leželo tam
líbezné Jezulátko, král tohoto večera. Sem patřila jediná koledička: „Jak jsi krásné …..“
Potom tatínek rozsvítil a další zázrak nastal: pod stromečkem se choulily barevné balíčky s drobnými dárky. Od doby, kdy se Jonáš naučil číst, vyvolával jména na balíčcích a Johanka je nosila
obdarovaným. A všichni se objímali a líbali a smáli a bylo jim nádherně.
Před jedenáctou se znovu zhaslo, zářily jen svíčky u jesliček a dospělí pronášeli půlnoční modlitby. To byl čas tichého dojetí, něžných vzpomínek a hlubokého vděku.
Kdosi začal zpívat, ostatní se přidali: „Tichá noc…“
Kdo ještě nebyl ospalý, vydal se do kostela v blízkém městě na Rybovu
mši.
A to je naší pohádky konec. Každý si ji může přepsat po svém.
Může to být také začátek znovuzrození Vánoc. Stačí, když nám nic
z toho nebude zatěžko, penízků je k tomu třeba jen málo. Kéž se
lidový betlém znovu vrátí do našich příbytků… Vždyť nám tu tradici založil svatý František z Assisi už v roce 1223! Kéž je tu hodně
dětí, které něco podobného prožijí a ponesou pohádku dál.
Tak zase po roce máme tu Vánoce,
nechme stranou starosti, je tu doba radosti.
Stálé zdraví pevný krok ať provází Vás celý rok.
1
Advent
říjen, listopad, prosinec 2013
NE 15.12. 16:00 náměstí
Třetí adventní setkání
„Pojďme všichni, zpívejme, Vánoce tím přivítejme“.
Zazpívat si můžete s dětmi RC Zajíček
a sborem Mammas & Mammas,
pořádá
Sdružení pro zvelebení Zaječic, Kovářovic a okolí.

NE 22.12. 16:00 náměstí
Čtvrté adventní setkání
„Přijďte všichni na náměstí, popřejeme Vám hodně štěstí“
a možná přijde i …
Pořádá kulturní výbor MěÚ Pyšely
1. 12. 2013 První adventní setkání
výročí
Lampiónový průvod
Dne 28.10. se konal lampionový průvod. Sraz byl u kapličky na Nové Vsi. Shromáždil se tu docela houževnatý dav maminek, tatínků a jejich ratolestí a společně s Pyšelskou ochrankou (místními dobrovolnými hasiči, kteří samozřejmě odvedli skvělou
práci) se vydali na náměstí, kde jsme si připomněli událost, která je s tímto datem
spjata. Dále jsme sešli kousek podél náměstí ke kostelu a tam zhlédli ukázku, kdy
hasiči předvedli „jak to vypadá, když je poplach.“ Dětská zářivá očka se upřela jen
na „pány“ hasiče a s nadšením sledovaly co se bude dít. Na všechny diváky pak čekalo
milé pohoštění a jako by toho nebylo málo, jsme mohli vylézt až ke gotickému zvonu
z roku 1461 u kostela, kde nás mile překvapilo vyprávění o kostelu a zvonu. Z lampionového průvodu všichni odcházeli s úsměvem, načerpáni informacemi a plní hezkých
dojmů. Děkujeme za tuto akci.
Veronika Capáková
2
společenská kronika
říjen, listopad, prosinec 2013
V prosinci oslavil významné životní jubileum pan Ladislav Javůrek z Pyšel.
Připojujeme se k jistě dlouhé řadě gratulantů s přáním pevného zdraví, hodně štěstí, pohody
a spokojenosti do dalších let jeho života.
Děkuji všem přátelům, sousedům a spoluobčanům za jejich podporu a slova útěchy při
posledním rozloučení s mým manželem panem Vladimírem Havelkou z Pyšel.
Miluška Havelková, manželka s rodinou
Poděkování
Dlouho jsem váhala, čím bych mohla přispět do časopisu. Co třeba poděkování? Proč ne. Možná se to bere jako
samozřejmost, ale nemusel by tu být. Je to MUDr. Pavel Biskup.
Vždyť co je nejdůležitější v životě? Většinou uslyšíte Zdraví. A právě o zdraví se stará MUDr. Pavel Biskup. Pro děti
a dorost je tu vždy, když potřebují uzdravit. Važme si věcí, které nemusí být samozřejmostí!
A proto, děkujeme, že jste tu pro Pyšely, protože kdybyste tu nebyl, mnoho dětí by teď vesele neskotačilo venku.
Veronika Capáková
mateřská škola
Policie a děti
První říjnový pátek nás navštívili 2 policisté z oddělení v Čerčanech.
To byl zážitek.Policisté nám vše ukázali a o všem zajímavě povídali.Dozvěděli jsme se také jak se chovat bezpečně na kole, na přechodu pro chodce ,v dopravě
a hlavně- jak předcházet dětským úrazům.
Na závěr a s velkou chutí jsme si prohlédli policejní auto zevnitř.
Hrátky s keramickou hlínou
3
mateřská škola
říjen, listopad, prosinec 2013
Golfová podzimní školička
Koncem září 2013 jsme navázali kontakt s centrem Slavíček Golf Academy na hřišti Loreta Golf Pyšely.
Do podzimní golfové školičky se přihlásilo 18 dětí, které pravidelně každý pátek v dopoledních hodinách
chodily na „výuku“ golfu.
Děti měly k dispozici rozmanité dětské golfové pomůcky,cítili jsme se zde dobře,
většinou nám přálo i počasí a tak jsme si výuku, pro nás zatím neznámého sportu, docela užívali…
Ilona Kryzánková

„Mikulášení…..“
Že s čerty nejsou žerty, o tom se mohly přesvědčit i děti z naší mateřské školy.
Z Mikulášovy nadílky ale radost měly a čert byl s nimi kamarád…
Den otevřených dveří
v MŠ Pyšely
Mateřskou školu Pyšely si můžete prohlédnout
v pondělí 10.února 2014
v době od 15.00-do 17.00
Přijďte se podívat,těšíme se na Vás…
4
říjen, listopad, prosinec 2013
Kreativní a herní rok 2014
Pro kreativní večery s Jindřiškou si
můžete i nadále rezervovat každý poslední čtvrtek v měsíci pro celý rok 2014.
Vrátíme se ke dvěma oblíbeným technikám se šperky a s fimem a vyzkoušíme
nové – paličkování, drhaný šperk, malování na hedvábné šátky a připravíme
dekorace na velikonoce a vánoce.
První čtvrtky v měsíci nově věnujeme Deskovým hrám. Začneme se
známějšími jako Puerto Rico a Osadníci,
přidáme principielně odlišné hry typu
Alhambra či Carlus Magnus a v případě
zájmu můžeme zakončit dvouhodinovými opusy typu Serenissima, Java, Tikal,
Union Pacific. Můžeme ochutnat i hry
na karetním principu – Dominion, Sankt
Petersburg, Roma. V zimních měsících
spojíme s ochutnávkou svařáku.
Deskové hry jsou vhodné pro
cvrček
Cvrček
každého, kdo rád kombinuje, staví a vymýšlí strategie. Vemte s sebou i starší děti
– pro děti od osmi let najdeme vhodné
hry, které budou bavit děti i tatínky.
Všechny akce začínají v 19.00 hodin
na adrese Na louce 427, Pyšely.
Závěrem bych za Centrum volného
času Pyšely os chtěla poděkovat Městu
Pyšely za poskytnutí prostor v přízemí
MěÚ pro konání přednášek a kreativních
večerů po celý rok 2013.
Kam vyrazit s předškolními dětmi?
Pro rodiče s předškolními dětmi je
otevřena herna a půjčovna Montessori pomůcek každé pondělí a středy od
15.00-16.00. Přijďte si vyzkoušet Montessori pomůcky, které dětem pomáhájí
v praktickém životě, v rozvoji smyslů,
rozvoji analytického myšlení nebo počátkům čtení. Nebo si jen přijďte zaskákat
v bazénku s míčky – zimní odpoledne
jsou dlouhá.
Většinu Montessori pomůcek, které jsou k použití ve Cvrčkově herně,
je možné si zapůjčit i na týden domů
(bezplatně). Pokud chcete mít pomůcku
doma napořád, přijďte na květnový kreativní čtvrtek (29.5.2014), který budeme
věnovat výrobě Montessori pomůcek –
vyrobíme hmatové či sluchové pexeso,
barevné škály na kolíčky a kasičky na
knoflíky.
Čtvrteční Cvrčata od 9 hodin jsou
určeny pro rodiče s nejmenšími dětmi od
1,5 roku. Procvičíme tanečky a notoricky
známé ukazovací básničky, přijde divadlo s novými pohádkami, občas dorazí i
čertík Popleta.
Pro děti od 2,5 roku je určen celodenní program ve školce Cvrček, kterou
je možné navštěvovat i jen několik dní
v týdnu. V lednu děti nastartují raketu a
vydají se na jednotlivé planety ve vesmíru – do školky se přikutálí planety ve 3D
a na zeď budou přibývat již ty objevené.
Děti objeví, jak vybuchují na planetách
sopky, kde je Kupierův pás a co je magnetizmus. Pokud máte doma malého objevitele, můžete ho přihlásit pouze na tento „kosmický blok“ , který bude trvat od
7.1 do 28.2.2014. Na jaro jsme připravili
blok pro přírodomilce, kde se budeme věnovat životnímu cyklu rostlin, koloběhu
vody v přírodě a ročním obdobím.
Akce se konají vždy jen v otevírací
dobu školky Cvrček, tj. v době prázdnin
se akce nekonají. Prázdniny jsou uvedeny na www.cvrcekpyselyly.cz. Vánoční prázdniny jsou od 20.12.2013 do
5.1.2014
Za Centrum volného času os
Markéta Pohanková
Slabikářový den v 1. třídě
škola
Písmenko k písmenku, zapamatovat si, skládat do slabik a brzy poté do slov. První
věty o mámě, která solí maso. Ó, my se máme!
Zvládli jsme Živou abecedu, tiskací písmenka přepisujeme do psacích – je čas
na první velkou změnu! Ano, slabikář…
A proč k tomuto kroku nepozvat naše velké kamarády z deváté třídy, ať vidí,
co jsme dokázali.
A je tady Slabikářový den, spadl do barevného týdne, jsme všichni v modré, jen
ten slabikář je červený. Ještě nepatří prvňáčkům, v ruce ho drží kamarádi z deváté třídy.
A jen tak ho nevydají, nejdříve se přivítají s dětmi, pak zkoumají, kde sedí ten, kterého
přivedli první den. Nemohou najít, děti vyrostly o pořádný kus. Prvňáčkové nelení
a vyrážejí ke „svým“, připomenout se.
A je tu vážná chvíle, prvňáčkové předvádějí, jak hezky slabikují a čtou slova. Moc
se jim to podařilo. Velcí se pěkně nahlas radí a pak s úsměvem vynášejí verdikt: všem
patří slabikář. To je úleva!
Na lavicích se objevují slabikáře a velcí i malí si je společně prohlížejí. To je
obdivování a těšení se.
Kdo je šťastný, zpívá si, tož zapějme si Když jsem já sloužil a taky když máme
modrý den, tak Holka modrooká.
A už je tu rozloučení, velké posíláme zpět do výuky a my máme ještě chvíle s odměnou. Přišly za námi dvě naše maminky a svými krásnými maminkovskými hlasy
nám přečetly hezká vyprávění.
Takhle také chceme umět číst!
Více fotografií na www.1b-pysely.rajce.idnes.czSlabikar
Ilona Vaculíková
5
dětský domov
říjen, listopad, prosinec 2013
Zprávy z dětského domova
Končí rok 2013 a dětský domov se přehoupne do druhé stovky svého působení
v Pyšelích. Mnozí z Vás se zúčastnili oslavy ke 100. výročí založení dětského domova a nyní bychom se s Vámi opět rádi setkali. Tentokrát u příležitosti pořádání
tradičních akcí:
Den otevřených dveří 13.12.2013 od 9.00 do 16.00. Přijďte nás navštívit
do vánočně nazdobeného domova.
Koncert pro dětský domov 15.12.2013 v 18.00 v pyšelské sokolovně. Slovem
tentokrát provede Vladimír Javorský.
Těší se na Vás děti a zaměstnanci Dětského domova Pyšely
6
Domov pro seniory
říjen, listopad, prosinec 2013
Oslavy 60. výročí založení Domova pro seniory Pyšely
Jak plynou dny s hektikou blížícího
se konce roku zbývá nám pramálo času.
A přece jsme se v tom čase pojednou
zastavili. Bylo to v týdnu od 4. do 8.
listopadu tohoto roku. To byl čas oslav
60. výročí založení našeho domova. Byl
to čas vzpomínání, čas bilancování, čas
doufání, čas návratů, čas toho důležitého,
který každý z nás vnímáme různě.
S důstojností k tomuto významnému
výročí jsme pro klienty našeho domova
připravili bohatý kulturní program. Pro
naše klienty jsme připravili různá tematická setkání, tance v sedě, sportovní hry
a vědomostní kvízy, dále taneční zábavu
s živou hudbou a též promítání filmů na
přání.
Nezapomněli jsme též na uspořádání
společenského setkání bývalých zaměstnanců i těch současných s předními představiteli města Pyšely: panem starostou
Stanislavem Vosickým, dále s ředitelkou
Základní školy Pyšely Mgr. Ivou Niklesovou, dále s ředitelkou Mateřské školy
Pyšely paní Ilonou Kryzánkovou, dále se
zástupcem z pověření ředitelky Dětského
domova Pyšely Mgr. Juřenové. V neposlední řadě můžeme vzpomenout projevenou přízeň zástupce našich družebních
organizací, kteří nás navštívili.
Klienti našeho Domova pro seniory Pyšely pro návštěvy širší veřejnosti
umožnili shlédnutí výstavky jejich ručních prací. Dále klienti připravili vernisáž
jejich malířské tvorby. Návštěvníci našeho domova s obdivem shlédli bohatou výstavku fotodokumentace jak současnosti,
tak i let dávno minulých. Srovnáváním
fotografií byl spatřován rozvoj našeho
domova od jeho vzniku po současnost.
Návštěvníkům našeho domova jsme
umožnili prohlídku zámku, abychom jim
ukázali i historické interiéry.
Poděkováním za námi připravené
oslavy nám byla hřejivá slova klientů
i všech návštěvníků.
PhDr. Jitka Plíšková
ředitelka Domova pro seniory Pyšely
fara pyšely
Máme rádi stromy a hlavně novou pyšelskou alej Na Slatinách
O chystaném sázení aleje na 26. 10. 2013 jsme čtenáře pyšelských listů informovali v minulém čísle. Teď přinášíme krátkou reportáž o tom, jaké to bylo a jak
akce „Máme rádi stromy“ dopadla.
Devátá hodina ranní, tedy sraz záOdměnou pro všechny, kdo přišli,
jemců o sázení na náměstí, byla zahalena mohla být nejen příležitost zasadit strom,
v mlze. Směrem na Zaječice nás vyrazila pod kterým mohou sedat další generajen hrstka. Díky značení cesty pro opoz- ce, ale také příležitost k setkání. Během
dilce a pomalému tempu nás pozvolna přestávek na občerstvení se zde potkádocházely siluety postav s lopatami, tak- vali sousedé a staří známí, noví obyvaže do cíle nás dorazilo více než deset. Na telé Pyšel se měli příležitost seznámit se
místě již duchovní rodiče celé akce vy- starousedlíky. Čas kolem oběda zpestřil
měřovali spon mezi stromy a rozmisťo- ohýnek, na kterém si nejen děti rády
vali sazenice. Během dopoledne se mlha opekly špekáčky. Po občerstvení se děti
zvedla, přicházeli stále další pomocníci a pod vedením Moniky Olmrové věnovaly
kolem jedenácté byly všechny jámy vy- Land artu (tvorbě obrazců z přírodních
kopány a mohlo se začít sázet.
materiálů v krajině).
foto Jakub Jelínek
Odpoledne nás to bavilo stejně jako
první část dne. Průběžně jsme podél celého úseku cesty sázeli a zalévali další
stromy a umisťovali konstrukce pro oporu a ochranu proti okusu. Poslední strom
zasadil Václav Havelka, frontman kapely
Please the trees. Závěrečný střih stromů
se stihl těsně před západem slunce. Ještě
před dokončením stromořadí bylo jasné,
že alej bude příjemné místo pro odpočinek a začaly se spřádat plány na osazení
místa lavičkou, aby se pocestní mohli při
kochání posadit. Večer naopak kapela
Please the trees zvedla většinu účastníků
koncertu na faře ze židlí a ukázala svůj
charakteristický zvuk, pro který byla
oceněna na domácí i zahraniční hudební
scéně.
Výsledkem je alej podél polní cesty
a cyklostezky vedoucí do Popovic (hned
u sjezdu ze silnice Pyšely- Zaječice) tvořená 18 listnatými stromy. Zasadili jsme
4 duby letní, 4 lípy malolisté, 3 javory
kleny, 3 vysokokmenné varianty jabloně,
3 hrušně a jednu třešeň. Na místě se vystřídalo na 60 účastníků včetně dětí. Projekt byl vytvořen z veřejné sbírky Nadace
Partnerství.
Děkujeme všem, kteří se na akci
podíleli.
www.farapysely.cz
Jindra Marešová
foto Vlastimil Pařízek
7
Fara pyšely
foto Richard Augusin
říjen, listopad, prosinec 2013
Klára Gbelcová s vítězným angreštovo-rebarborovým jamem
Dopisovatelé
Prameny a studny
VI. Pyšelské prameny a studánky
Proč se při naší cestě po pramenech a studánkách zmiňuji také o studnách. Je to
jednoduché, jsou to také prameny, které naši předci dokázali najít a využít pro svou
potřebu. V minulém čísle jsem skončil v Haltýři. Při cestě směrem ke Košíku míjíme
v poli nedaleko od cesty nenápadnou, zarostlou studnu. Dnes je již bohužel bez víka
zakrytá pouze několika krajinami. Díky tomu je možné do ní nahlédnout. Od shora je
několik betonových skruží, spodní část je složená z kamenů. Patrná je také stará trubka
ve stěně. Stahuje vodu z celého pole od lesa Ve Slatinách až po cestu k Loretě. Tato
cesta vlastně tvoří rozhraní, kde se voda na jedné straně stahuje k Haltýři a z druhé
strany směrem ke Košíku a této studni.
Slyšel jsem, že studna je propojena starým potrubím se zbytkem železné pumpy
nad domem pana Zamrazila. Vzpomínám si, že někdy z jara při tání sněhu z této pumpy
ještě dnes vytékala samovolně voda a tato studna přetékala. Toto místo je protkané vodou. U cesty na Zaječice je náš nový vodojem a kousek pod ním velká stará studna.
Na této straně obce není možné zapomenout na studnu u hřbitova. Byla vykopána
za pouhé tři měsíce, od února do dubna, v roce 1934. Hluboká je 27m a za práci bylo
zaplaceno 15.000,-Kč, za pumpu 1.800,-Kč. Stavbu prováděl pan Prokop Havlíček
ze Zaječic (Kronika autor Josef Vejmelka str.93). Vznikla pro potřeby hřbitova a ještě
nedávno se z ní voda pumpovala ručně a jak všichni vzpomínáme než začala téci z této
hloubky voda trvalo to „nekonečně“ dlouho.
Honza Kostrhoun
8
Máme recept na nejlepší pyšelský jam
První pyšelské Jam session našlo
svého vítěze. Mezi osmnácti soutěžními
vzorky letošních zavařenin z lokálních
zdrojů zvítězil jednoznačně angreštovorebarborový jam Kláry Gbelcové.
Na první podzimní den uspořádalo
sdružení Fara Pyšely první pyšelský jam
session, který ovládly především maminky s dětmi. Mezi 18 soutěžními vzorky
se však našla i ryze mužská zavařenina.
Přihlásit svůj jam mohl kdokoli, hodnocení vzorků se pak účastnili všichni přítomní. A že se na pyšelskou faru málem
nevešli!
Ochutnávání probíhalo téměř vážně,
určitě zasvěceně a rozhodně vesele. Během hodiny se u jednotlivých vzorků začaly kupit žetony, které každý z přítomných obdržel k označení jeho favoritů.
Samotné finále zpestřili manželé Voralovi, kteří opravují pyšelskou kaplanku a
v tamní 300leté peci upekli k zakousnutí
skvělý domácí chléb.
Jelikož byly všechny zavařeniny
označeny pouze písmeny, výsledné odtajnění jednotlivých přispěvatelů a součty bodů proběhly v příjemném soutěžním
napětí. Jako třetí nejlepší jam roku 2013
přítomní vyhodnotili meruňkovou zavařeninu Aleny Šťastné, jako favorit se na
druhé pozici umístila jahodová marmeláda Aleny Voralové a jednoznačným vítězem se stal již zmiňovaný angreštovo-rebarborový jam Kláry Gbelcové.
Jam session se i přes nevelkou propagaci setkalo s velkým ohlasem a již
nyní se na faře hlásí účastníci pro příští
ročník. Ten zřejmě organizátoři rozšíří
o večerní soutěž, kdy svedou bitvu o nejlepší lokální pálenku milovníci destilátů.
Z letošního ročníku každopádně přinášíme recept vítězky Jam session 2013 na
nejlepší letošní pyšelskou zavařeninu.
www.farapysely.cz
Richard Augustin
Jam angrešt – rebarbora
1kg angreštu rozemlít + 1-2 stonky rebarbory oloupané:
- svařit asi 5 min. spolu s ¾ kg želírovacího cukru 3:1
- nalít do vypařených skleniček, zavíčkovat a nechat 10 min dnem vzhůru
- uložit na tmavém a chladném místě
Hodí se na tvarohové koláče!
Drakiáda roku 2013
Tento rok se drakiáda uskutečnila 6. 10. a docela nám přálo počasí; bylo teplo,
svítilo sluníčko a lehce pofukoval větřík.
I když někteří účastníci by si určitě přáli „více větru do plachet“ myslím, že
draka nakonec do vzduchu dostal každý. Nejvýše pak drak vylétl rodině Havlíčků ze
Zakout - tomu, aby nevylétl, až do vesmíru  zamezil pouze krátký provázek.
Jako každý rok tak i tentokrát byla pro příchozí děti připravena sladká dobrota
(letos sušenka na posilnění), teplý čaj, kterého se vypilo přes 30l, a na závěr pak
udělalo dětem radost letadlo rozhazující bonbóny. Škoda jen, že si při jedné obrátce
ulomilo vrtuli a další lety už tak nebyly možné, nicméně letadlo už je spravené a příští
rok bude, doufáme, zase k dispozici.
Děkujeme všem za skutečně velkou účast a těšíme se na drakiádu v roce 2014
Lucie Barešová
Doktoři z Počátků
Snad každý v Pyšelích ví, že se ZDE natáčí oblíbený seriál „Doktoři z Počátků“. Pohled v televizi na krásná, malebná místa v Pyšelích, vyvolává snad každému
Pyšelákovi příjemnou pohodu na duši a radost, že nádhernou krajinu mohou vidět
i v jiných částech České republiky. Vlastně i značná hrdost, že v těchto krajinách se
odehrála podstatná léta jejich života a teď se tu prochází nejrůznější herci. Pyšely
tedy mohou být na své město hrdí právoplatně.
Veronika Capáková
borová lhota
říjen, listopad, prosinec 2013
Zprávy z Borové Lhoty
Borová Lhota je malá osada patřící k městu Pyšely, tak jako ostatní okolní
osady a vsi, ale svůj společenský a kulturní život si její občané dokáží udělat zrovna jako v Pyšelích nebo v Zaječicích.
Od jara do zimy se snaží pro sebe na Borové Lhotě téměř třikrát. Nejdříve
i pro své spoluobčany udělat něco hezké- nepřálo počasí, v létě se zase nemohly
ho. To na návsi u kapličky, u které je vy- všechny děti zúčastnit a tak to nakonec
budováno malé posezení mezi okrasnými skončilo Drakiádou a veselým odpoledkeři se scházejí obyvatelé k „pálení čaro- nem u Ferančíků. Také se slavily kulaté
dějnic“, při tom se připravuje postavení narozeniny u několika občanů a narozevysoké májky. V červnu se sejdou hlav- niny miminek a v červenci si na vývěsce
ně děti k oslavě svého dne - to letos byl přečetli oznámení malé Karolínky, že její
maminka a tatínek budou mít svatbu. Na
podzim 28. října to bylo již pět let, kdy
se na upravené malé návsi světila nová
kaplička. Její zvon svým zvoněním se
přidává ke všem okolním, kdy se vzpomíná na oběti 1. světové války. Letos
se vše oslavilo velkou sešlostí občanů
i mnoho chatařů při „Koláčobraní“. Ne
vždy se povede, aby se sešli všichni
občané, ale takové to „jádro“ se schází
u kapličky pravidelně ať na brigádnický
úklid, přípravu různých akcí, či jen na
přátelské posezení. Už nyní se chystají
vybrat správný vánoční strom a pěkně jej
ozdobit žárovkami a zahájit tak vánoční
čas, kdy se zase hodně občanů u stromečku na návsi sejde i s dobrým přineseným
pohoštěním a popřejí si hodně zdraví
a vše dobré a hezké, zrovna tak jako
o půlnoci na Silvestra.
Bohumila Nádvorníková

O posvícení všechno to voní…
Dobrý den,
Na tuto hezkou staročeskou písničku si vzpomněli někteří obyvatelé Borové Lhoty
a dohodli se, že navážou na tradici, kdy se na vsích posvícení slavilo. To se v každém
domě pekly koláče, voněla pečená husa a jiné dobroty. Také na návštěvu přijelo mnoho
příbuzných a aby bylo ještě víc veselo, chodili dům od domu muzikanti a každému na
přání zahráli pěknou písničku a občany pozvali na večerní posvícenskou zábavu do
hospody. U nás na Borové Lhotě toto bylo naposledy někdy před 25 lety. A tak se zrodil
nápad udělat si hezký den zase jinak. V sobotu 26. října se na návsi u kapličky konalo
„Koláčobraní“. Na pozvánkách pro občany a přátelé naší osady bylo zdůrazněno, že
se budou zde vystavovat výrobky pouze z kynutého těsta ať sladké či slané, které se
potom budou posuzovat a vyhodnocovat. Účastníků této akce bylo 19 a přihlížejících
a posuzovatelů velké množství. Každý výrobek měl na svém tácu číslo - soutěž byla
anonymní a občané měli možnosti ochutnat z velmi pěkně vyhlížejících a vonících
dobrot a svůj hlas dát do krabice. I když byla oceněna první tři místa, tak vlastně vyhráli všichni co se zúčastnili a odnášeli si pěknou klasickou vařečku a sladkou odměnu.
Po skončení soutěže se ještě dlouho na návsi sedělo, debatovalo při dobrém pohoštění
a veselé náladě.
Bohumila Nádvorníková
V Pyšelských listech jsem si přečetla článek ředitelky Domova pro seniory
PhDr. Jitky Plíškové, kde informuje o
celorepublikové akci „Týden sociálních
služeb“ a zve občany na návštěvu zámku
na Dny otevřených dveří.
v sobotu dne 26. 10. 2013 proběhla
na Borové Lhotě soutěž o nejchutnější
kynutý koláč.
Celkem se zúčastnilo 19 soutěžících
hospodyněk. Odpolední setkání se vydařilo nejen hezkým počasím ale i dobrou
náladou občanů z Borové Lhoty a okolí. Nejvíce hlasů získal koláč od Dany
a Martiny Platilové.
PS: Bližší informace podá pan
Nádvorník.
Chlapi měli nápad, že se příště bude
soutěžit o nejchutnější tlačenku
Hezké hudební odpoledne
Z bohatého kulturního programu
jsem se zúčastnila v úterý 8.října hudebního odpoledne spojené s výstavkou
ručních prací klientů domova. Umělecká
agentura se svým pestrým programem a
hlavně s podáním českých, moravských
S pozdravem
Eva Barešová
a slovenských písniček vytvořila dobrou
náladu.
Velmi potěšující bylo i společné
oslavení životních výročí a jmenin obyvatelů domova. Hezký pocit jsem měla,
když jsem viděla u svého stolu jak si
nejen bělovlasé babičky, ale i mnoho
mladších zpívá s muzikou a podupává
do taktu. Bylo to příjemné posezení jako
v malé kavárničce za které patří všem,
kteří se o to zasloužili poděkování.
Bohumila Nádvorníková
9
senioři
říjen, listopad, prosinec 2013
Výlet pyšelských seniorů do Západních Čech
17. září přišel ten den, kdy jsme z Pyšel vyjeli autobusem směrem na západ.
Našim cílem bylo navštívit benediktýnský klášter v Kladrubech a plzeňský pivovar. Počasí nebylo v ten den právě ideální, ale my jsme se těšili, že uvidíme zase
krásné a nové pohledy na přírodu a historické stavby.
Přijeli jsme před kladrubský klášter, mistrům vrcholného baroka. Překrásný je
obloha zatažená, šedivá, špatně se foto- pohled do kopule kostela, kde je freska
grafovalo. Náladu nám spravil příchod Nanebevzetí Panny Marie. V čele chrádo kláštera a kostela zasvěceného Panně mu je umístěna Madona na barokně goMarii. Naslouchali jsme paní průvodkyni tickém oltáři a kolem ní sochy benediktýnských světců a čtyř evangelistů. Zde
v chrámu je pohřben jeho zakladatel Vladislav I. Také jeho náhrobek je ozdoben
plastikami andělů a světců jako i ostatní
boční oltáře a chórové lavice. Je to nádhera, stále je na co se dívat a obdivovat
práci těch bývalých mistrů, jaké úžasné
věci zde vytvořili. V dnešní době se zde
v chrámu pořádají koncerty vážné hudby.
Ke klášternímu kostelu přiléhají budovy
Starého konventu a Staré prelatury, které
jsou již z části zprovozněné. V nynější
době slouží jako výstavní sály. Jsou tu
vystavené barokní plastiky svezené z některých západočeských zámků. Plastiky
a prohlíželi s úžasem skvostné vybavení a obrazy sv. Jana Nepomuckého nebo
kostela. Klášter byl založen už na po- instalace soch Matyáše Bernarda Brauna.
čátku 12. století Vladislavem I. Posléze K opravám celého areálu do původního
sem byli povoláni mniši řádu Benedik- stavu bude třeba ještě hodně úsilí, práce a
týnů z Bavorska. Výstavba celého areálu hlavně peněz. Naše další zastávka směřokláštera se protáhla až do roku 1233 a vala do úplně odlišného místa než ta prvv roce 1420 jej zničily a vypálili husité. ní. Jeli jsme do města Plzně, přesvědčit
K opravám a přestavbě bylo přistoupeno se, kde se vaří ten zázračný mok, plzeňaž v 18tém století. Opat Finzgut měl ješ- ské pivo, Pilsner Urquell. Přijeli jsme do
tě dobrý nápad, když pozval nejlepšího pivovaru před polednem, takže jsme se
stavitele té doby Jana Matěje Santiniho- nejdříve posilnili obědem ve stylové reAichla tvůrce svébytného stylu – barokní stauraci „Na Spilce“. Pak jsem odjeli na
gotiky. Z barokně gotických rekonstrukcí prohlídku pivovaru. První zastávka byla
středověkých klášterních kostelů je tato v expozici zaměřené na suroviny k výstavba nejrozsáhlejší a patří mezi nejlepší robě piva, potom jsem přešli do panoraSantiniho díla. Podle soudobých zpráv matického kina, kde jsme se dozvěděli
odborníků na přestavbu kláštera v Klad- o historii pivovaru a pivovarnictví více.
rubech i s vybavením kostela přestavba V Plzni se začalo vařit pivo už krátce po
stála 150 000 zlatých. Chrámové zařízení založení královského města v roce 1295.
i hlavní oltář, intarzovaná kazatelna, chó- právo sladovat, vařit a čepovat pivo bylo
rové lavice, skříně ohromných varhan, dědičné a vztahovalo se vždy k určitému
vše bylo vytvořeno podle Snatiniho ná- měšťanskému domu. Od krále Václava
vrhů. To vše nasvědčuje, jaké umělecké II. obdrželo toto právo na 250 plzeňských
dílo tady vzniklo. Sochařská a malíř- občanů, ale že to bylo pivo nevalné chuti,
ská výzdoba byla svěřena sochaři Mat. dovážela se do Plzně piva z Bavor nebo
Ber. Braunovi a nejlepším bavorským Saska. Až v roce 1842 otevřel Měšťanský
diposovatelé
pivovar svoji bránu. Měšťané se spojili a
stali se podílníky nového pivovaru. Přijel sem totiž uznávaný odborník z Bavor Josef Groll a tomu se tady podařilo
uvařit první várku toho pravého řízného
podkvasného piva, plzeňského ležáku.
Pracoval zde jen tři roky, ale pak se tu
střídali bavorští sládkové až do 19. století. Sláva tohoto piva se brzy roznesla
nejen doma, ale i v zahraničí, všude se
ho snažili napodobit a proto si dal Měšťanský pivovar zaregistrovat ochrannou
známku Plzeňské pivo – Pilsner Bier. Pak
v roce 1898 ve spolupráci s berlínskými
obchodními zástupci byla zaregistrována
dnes proslulá ochranná známka PilsnerUrquel - Plzeňský prazdroj. Pak jsme
pokračovali v prohlídce nové stáčírny
piva kde je kapacita 12 000 lahví za hodinu. Navštívili jsem také varnu i sklepy
Všimli jste si?
Velkou radost mi udělala první říjnová návštěva našeho hřbitova. Na zdi, vlevo od vchodu na starý hřbitov je
osazena modrá smaltovaná informační tabule.
Splnil se tak můj dávný sen, umožnit všem návštěvníkům a turistům naší obce přímo u každého zajímavého
objektu se seznámit s jeho historií.
Celý text z nové tabule:
LORETÁNSKÁ KAPLE V PYŠELÍCH
Na původním Viničném vrchu ve výšce 417 metrů n.m. byla majitelem pyšelského panství, velkorysým mecenášem, hrabětem Františkem Halleweilem postavena L.P. 1699 zmenšenina slavné sv.Chyše z italského Loretta.
Obdélníková stavba členěna skupinami dvou pilastrů spojených nikami vytváří společně s přilehlým hřbitovem
(založen L.P.1789) působivé panorama a je ukázkou mimořádné urbanistické vytříbenosti barokní architektury
spjaté s přírodou. Loretánská kaple je zapsaná v seznamu kulturních památek České republiky.
Chtěl bych touto cestou poděkovat za osazení této desky a za zpestření námi tak oblíbeného místa.
Honza Kostrhoun
10
s obrovskými sudy, kde pivo leží a zraje
a tam jsme právě mohli ochutnat nefiltrované a nepasterované pivo. Pak zbýval
ještě čas do odjezdu autobusu a tak jsme
se byli jen krátce podívat do města Plzně. Nahlédli jsme na náměstí do chrámu
svatého Bartoloměje, který má krásnou
štíhlou věž nejvyšší v ČR – 102,26 m,
na náměstí, na renesanční radnici a na
skutečně krásnou Velkou synagogu, třetí
největší na světě. Šli jsme kolem divadla
Jos. Kajetána Tyla a vzpomněli jsme na
význačné osobnosti, které tu žili. Josef
Skupa, Bedřich Smetana, Mikoláš Aleš,
Miroslav Horníček atd. Navečer jsme odjížděli z Plzně. Byl to krásný výlet. Spokojeně jsme se navrátili s mnoha novými
poznatky a dojmy.
Děkujeme
Z.Srnská
Dopisovatelé
říjen, listopad, prosinec 2013
Nastal čas honů
Pohlednice
Je podzim, období honů a my si ve své bujné fantazii vybavujeme, jak v minulosti
takové hony probíhaly.
Před mnoha lety, posázavské hvozdy oplývaly hojností zvěře, zvláště vysoké byl
dostatek. Proto kníže a česká šlechta vyhledávala tyto naše končiny pro svoje lovecké
kratochvíle.
Lovy pořádané v době přemyslovské se podobaly válečnému tažení. Celý kraj
byl na nohách. V župním hradě Lštění byl v pohotovosti vedle župana i župní lovčí.
Z hradu vyjížděl kníže na koni v čele celé družiny lovců. Doprovázela jej šlechta se služebnictvem i množství koní a veškerou čeládkou. Za nimi kráčel lid lovecký, pacholci,
holoti (psovodi) se smečkou loveckých psů, honci s palicemi a klepačkami jimiž tloukli
na stromy a plašili zvěř v jejich úkrytu. Družina se dále skládala ze sokolníků a jejich
ptáků a lidu jenž měl na starosti sítě a rozličné nástroje lapací. S nimi též putovali
provazníci, sedláři, koláři a různá další řemesla. Průvod uzavírali zásobovatelé, kteří
pečovali o spíž, stavění stanů a nocleh pro své panstvo.
Tato obrovská družina táhla krajem a mnohdy se vracela za bujarého veselí, které
bylo i během celého lovu za 6 – 10 dní. Samotný lov probíhal podle obvyklého scénáře.
Bylo tehdy hlučno a veselo v kraji posázavském, jak píší staří kronikáři.
V dnešním čase honů přejeme myslivcům, aby je také tak dobrá nálada provázela
po celou loveckou sezónu.
Ladislav Kostrhoun
Tato část náměstí s průhledem k Zakoutům se na pohlednicích objevuje jen zřídka.
Tato pochází z 60.let minulého století.
PHDr. Jiří Chvojka

Den zvoníků v Mělníku
V letošním roce se mi konečně podařilo si udělat čas a vyrazit na sever, kousek za Prahu, do Mělníka. Město nám tak blízké
a přece neznámé. Mnohokráte jsem jím projížděl, ale nikdy se nezastavil. Jak jsem poznal v sobotu 14.9.2013 to byla velká
chyba.
Nádherný den babího léta, s hrozny vína na hlavách historického vinohradu, blížící se vinobraní a
zajímavé a starobylé město. Historické centrum se
rozkládá na poměrně malé ploše s mnoha zajímavými místy zámkem, kostelem Čtrnácti svatých pomocníků, podloubím, okresním muzeem, podzemím
s nejširší studnou, kostnicí v kryptě, úzkými uličkami,
hradbami a nejznámější vyhlídkou na soutok Vltavy
s Labem. Vidět jsou vlastně dva soutoky pokud by
jsem počítal i Vraňansko-hořický plavební kanál.
Znalci tohoto místa mě určitě napomenou, proč
se nezmiňuji o největší dominantě Mělníka – chrámu
sv. Petra a Pavla. Jeho vyhlídková věž se tyčí do výšky 60m. Zde na Den zvoníků, svátek sv.Quida byly zahájeny oslavy mohutným pětiminutovým zvoněním všech tří zvonů. Po vystoupání schodů do 4 patra pod vyhlídkový ochoz bylo možné spatřit tři
zdejší zvony. Nestarší ze zvonů zasvěcený sv. Petru a Pavlu z roku 1690, dalším je zvon sv.Václava a Ludmily váží 1t. Nejmladší
z nich byl na věž vyzvednut v srpnu roku 1993 a slavnostně vysvěcen litoměřickým biskupem monsignorem Josefem Kouklem. Zasvěcený je svaté Anežce a Zdislavě, váží 650kg
a byl vyroben v pražské zvonařské dílně pana Manouška. Všechny tři zvony jsou sladěny do H – dis – fis, aby příjemně zněly našemu sluchu.
Zvon Petr a Pavel měl dobrodružný osud, při jeho osazení do věže kostela došlo těsně před vtažením do okna k jeho utržení, zřítil se na zem. Jako zázrakem se nepoškodil a
nikoho nezranil. V roce 1942 byl zrekvírován a odvezen do Prahy na Maniny. Zde se shromažďovaly všechny zvony z Čech před odvozem lodí do Německa. Souhrou náhod se
tak nestalo a tak mohl být po skončení 2.světové války navrácen zpět do Mělníka.
Procházka za mělnickými zvony pokračovala
z věže chrámu sv. Petra a Pavla do kostela sv.Ludmily
k dřevěné zvonici provoněné medem. Dále k evangelickému kostelu. Zde jsou dnes dva zvony , první
J.A.Komenský z roku 1897 a mistr Jan Hus odlitý zvonařem R.Heroldem z Chomutova v roce 1935. Na jeho
plášti je nápis: „Věrný křesťane, hledej pravdy, slyš
pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, drž pravdu, braň
pravdu až do smrti.“ Výlet za zvony a po zvonicích
byl zakončen na náměstí na konci podloubí u kapucínů. Zde je zvon osazen v sanktusní věžičce a zvoní
se na něj ze zákristie. Zajímavostí je, že lano, kterým
se zvoní prochází několika místnostmi a je nezvykle
dlouhé.
Tento krásný výlet bych vřele doporučil všem zájemcům o zvony a naší historii. Mělničtí zvoníci tento
den pořádají jíž po páté a jedná se o jejich pravidelnou
akci. Kontakt na jejich stránky je – www.zvonici.cz.
Od roku 2008 společně s námi zvoní také 28.října
od 21h při každoroční akci Zvonu míru.
Honza Kostrhoun
11
historie
říjen, listopad, prosinec 2013
Nové zprávy o rodu baronů Mattencloit z doby před a po první světové válce.
Noviny z let 1877, 1901, 1926 až 1935 – Národní politika.
Z těchto novinových článků jsem se
dověděla bližší podrobnosti z té doby, kdy
žili v Pyšelích potomci starého rodu Mattencloit. Původ tohoto rodu pochází z Belgie
od Lutychu. Po určitou dobu sídlil tento rod
v Německu a tak se asi původ rodu zaměňuje za německý. Postupem času mnohými
sňatky ke germanisaci ještě došlo. Kolem
roku 1732 se tento rod usadil ve Slezsku,
kde zakoupil panství v Orlové a Bohumíně
na Těšínsku. Byly to uhelné doly a hutě. Vystřídalo se zde několik generací rodu Mattencloit. Pro Pyšely je však nejdůležitější
větev barona Richarda Mattencloita, který
se narodil roku 1862 matce Gabriele-Ubelli,
ve Střední Suché (dnešní Havířov). Po smrti
otce Richarda připadlo velké jmění synovi
Richardovi, který se tak stal hlavou celé rodiny. Musel nyní vzdorovat nátlaku konkurence majitelů okolních důlních společností,
které byly v majetku Rothschildů, baronů
židovského původu.
V roce 1889 udělil císař František Josef I. Richardovi Mattencloitovi titul c.a
k. komoří, protože si tento šlechtic bral za
manželku dceru ministr. předsedy Eduarda
Taaffeho Helenu Amalii Marii. Svatba se
konala ve Vídni, byla velkolepá, sjelo se
na ní spoustu urozených hostí, kteří byli
unešeni z krásné nevěsty. Novomanželé
pak odjeli na svatební cestu do Salzburku.
Urozená baronka Helena porodila v manželství s Richardem tři děti. Richarda 1891,
Gabrielu 1893 a roku 1896 Amalii Henrietu. V manželství roky dá se říci spokojeně
plynuly, ale stalo se, že baronka Helena vážně onemocněla a tak odjela na letní pobyt
v roce 1900 do Karlových Varů. Jak uvedly
Lidové noviny i ostatní noviny RakouskaUherska, začala si paní baronka milostný
románek s tamním českým lékařem. Došlo
to tak daleko, že se dala s baronem Mattencloitem rozvést. Královská kurie v roce
1901 vynesla rozsudek o rozvodu manželství baronů Mattencloitových. To bylo jistě
velké sousto pro noviny té doby. Dlouho
se zabývaly touto aférou, ale pak po čase
utichly zprávy o paní baronce. Žádala soud
o vydání dětí, ale nebylo jí vyhověno. Odešla do Budapešti a stala se opět maďarskou
občankou. Baron Richard Mattencloit po
nezdařeném manželství prodal svůj podíl
na majetku na Těšínsku, Orlovou, Bohumín, baronu Guttmanovi a Rothschildovi.
Paní baronka se vzdala podílu na majetku
ve prospěch dětí. Baron Mattencloit, nevím
z jaké hnutí mysli přišel do Pyšel, kde v roce
1902 koupil pyšelské panství od tehdejšího
majitele Arnošta Hofmaiera. Přišel do Pyšel společně se svojí matkou a třemi dětmi.
Hned od začátku začal své panství budovat.
Interiéry zámku dal důkladně zmodernizovat. Byl také velmi zbožný, postaral se výzdobu kostela. Dal na strop vymalovat malířem Vaňkem fresku, adorace Ježíše Krista
s křížem. Do jižní kaple v kostele dal nebarokní oltář s obrazem Panny Marie Lurdské.
V Nespekách dal zřídit elektrárnu, odtud
byla přiváděna elektřina nejdříve do zámku,
pak do celých Pyšel a do kostela.
Jeho matka Gabriela-Ubelli byla žena
velmi obětavá. Chudým dětem v Pyšelích
rozdávala polévky (pomáhalo jí v tom české
místodržitelství). Na Vánoce dávala dětem
boty a jiné dobročinné dary. Dlouho však
v Pyšelích nežila. Zemřela v roce 1910 a
jako první z rodu byla pohřbena do rodinné
hrobky na hřbitově u Lorety. Richard Mattencloit si přidal ku svému jménu – Ubelli
po rodu své matky a také převzal všechny
dobročinné akce, které prováděla jeho matka. Podařilo se mu také v krátkém čase dobře oženit syna Richarda a prodat obě dcery
Gabrielu i nejmladší Amalii.
K velkým zásluhám baronovým patří, že poskytl za levnou cenu pozemek pro
stavbu Útulku sv. Josefa (Dětský domov)
Na snímku zámečtí páni v Pyšelích v letech 1922-1927, uprostřed sedící baron Mattencloit. Na snímku vlevo baron Richard
Mattencloit, uprostřed Gabriela a vpravo Johana Ubelli.
Baron Richard Mattencloit-Ubelli
byl tchánem hraběte Taaffeho. Richardův
bratranec Emerich byl vychovatelem arcivévody Karla I. Sotva kdo tehdy tušil,
že vychovává posledního rakousko-uherského císaře.
12
Baronka Gabriela-Ubelli zemřela
v Pyšelích r.1910 ve svých 72 letech.
Johana-Ubelli baronka zemřela
v Pyšelích r.1928 ve svých 95 letech, je
pohřbena na hřbitově u Lorety. Byla tetou
Richarda Mattencloita, přežila synovce o
6 let.
pro sirotky a opuštěné děti. Stavba byla pak
za necelý rok hotová v roce 1913. Letošního
roku tomu bylo 100let. Dále jsem se dočetla
v Národních listech, že baron R. Mattencloit
byl zakladatelem společnosti „Selecta“.
Účelem této společnosti bylo pěstovat osiva
a sadbu všech plodin polního zahradnického hospodářství. Za tím účelem pronajala
společnost na delší dobu panství Pyšely, kde
byla zařízena na základě vědeckých výzkumů semenářská stanice s laboratořemi. R.
Mattencloit se již řadu let zabýval zušlechťováním polních plodin na svém velkostatku. Byl také zvolen předsedou společnosti
Selecta a předsedou v dozorčí radě, kde zasedali ještě šlechtici, velkoobchodníci, ředitelé bank v té době známých jmen.
Léta ubíhala a baron Mattencloit –
Ubelli, po převratu kdy Rakousko-Uhersko padlo, žil natrvalo v Pyšelích nebo
v Ratměřicích u Jankova, které patřily do
jeho panství. Zemřel předčasně ve svých
60 letech v kruhu svých blízkých v Pyšelích
21.listopadu 1922 je pohřben vedle své matky na pyšelském hřbitově.
Syn barona Mattencloita Richard pokračoval v otcově započaté práci.
V roce 1923 navštívil semenářský podnik Selectu pan prezident T.G.Masaryk. Byla
zde totiž vypěstována pšenice se jménem
„Pyšelka“, u které bylo dosaženo vysokých
výnosů. Ve velkostatku byla také zřízena
velká mlékárna a sýrárna a pěstírna žampionů. Tam kde nyní stojí sokolovna, byla
velká sušárna píce. Byl zde také prosperující
lihovar. Hlavně spousta lidí našla ve dvoře
práci. Pak přišel rok 1924. Z nařízení vlády
se uskutečnila i v Pyšelích pozemková reforma. Byla zabrána část pozemků asi 60ha
od velkostatku. Pozemky byly rozděleny
žadatelům z Pyšel, Zaječic, Nové Vsi a Kovářovi. V průměru 1ha na rodinu.
V roce 1932 prodal baron Mattencloit
zbytkový statek a zámek Ing. Eduardu
Cahovi a jeho manželce Editě a odešel do
Itálie. Manželé Cahovi prodali v roce 1935
zámek s parkem jeptiškám řádu Šedých
sester a statek manželům Backovým, kteří
si zde také dlouho nepobyli. Za druhé světové války byli jako židé, Němci odsunuti
do koncentračního tábora v Osvětimi, kde
zahynuli. Vrátili se jen dva jejich synové
Vilém a Oto.
V roce 1945 už byla schválena parcela
velkostatku Karla Backa, jenže dědicové se
odvolali a soud vyhráli. V roce 1950 byly
vystěhovány jeptišky ze zámku, měly zde
ozdravovnu pro nemocné sestry. Zámek byl
pak přidělen ministerstvu financí, které tu
mělo pořádat školení pro pracovníky Státní banky. Později zjistili, že pro tyto účely
je zámek velký a tak jej vyměnili za menší
zámeček ve Všešimech, kde byl Domov důchodců. Jeho obyvatelé pak přešli do Pyšel.
Stalo se tak v říjnu 1953 a od té doby slouží
zámek tomuto účelu. Právě letošního roku
2013 oslavil Domov důchodců v Pyšelích
60 let svého trvání.
Zd. Srnská
V příštím čísle Pyšelských listů bude pokračování o životě rodu Mattencloit v Pyšelích.
říjen, listopad, prosinec 2013
t.j. sokol pyšely
příloha
Co se děje u sokolů...
Rok se chýlí ke konci a tak nás čeká ohlédnutí a bilancování. Mohu říci, že
naše tělocvičná jednota letos nezahálela.
K tělocvičně přibyl nový přístavek, své začátky zahrají ochotníci hru „Dva
kam uložíme nářadí, židle a stoly. Uvolni- muži v šachu“, kterou tenkrát začínali.
la se tím místnost na skromné fitko, které
Pro veřejnost jsme letos rozšířili volmáme díky sponzorskému daru vybavené nočasové aktivity o taneční pro dospělé a
k naší spokojenosti. Od Nadace ČEZ se nedělní aerobic. Protože o taneční kursy
podařilo získat dotaci ve výši 100 000 je slušný zájem, budou na jaře pokračoKč a tak jsme přistoupili k rekonstrukci vat, tentokrát pro začínající tanečníky.
jeviště a výměně vchodových dveří. Prá- Jednou z nových aktivit bude od ledna též
ce jsou téměř hotovy, jen opravu stěn a cvičení pro matky s dětmi, jehož zahájení
vymalování jsme museli odložit na únor, a umístění v rozvrhu je právě v jednání.
abychom jeviště uvolnili pro náš ochotJiž tradičně letos sokolové, společnický soubor. Ten letos slaví deset let vý- ně s hasiči a školou, zorganizovali první
ročí svého založení. Jako vzpomínku na adventní setkání. Všichni, kdo na setkání
byli, mi jistě potvrdí, že letošní účast byla
nadprůměrná. Doufáme, že se na náměstí
všem líbilo.
Ke konci roku nás zasáhla smutná
zpráva. Zemřel nejstarší člen Tělocvičné jednoty Sokol Pyšely, bratr Vladimír
Havelka. Ještě v září jsme mu byli popřát
k narozeninám a společně s ním se těšili
na jarní setkání na naší výroční schůzi.
Bohužel, ani jeho nezlomný optimismus
nepřekonal nemoc. Bratr Havelka má
v srdcích nás všech, kdo jsme ho znali,
trvalou vzpomínku.
V říjnu jsme uspořádali pro naše
členy výlet do Tyršova domu. Společně
s bratrem Bartůňkem, který tam dělá
správce, jsme prošli nejzajímavější části
Tyršova domu včetně střechy, bazénu a
Michnova paláce. Po příjezdu do Pyšel si
ještě všichni prohlédli nové prostory naší
sokolovny. Protože se výlet líbil, slíbili
jsme si, že na jaře zase někam vyrazíme.
Rok 2013 je téměř u konce a my
máme dobrý pocit, že jsme jej jen tak nepromarnili. Děkujeme členům, příznivcům a sponzorům za zájem, který našemu spolku věnovali a věříme, že se nám
všem bude dobře dařit i v příštím roce.
Jaroslav Chalupa
starosta T.J.Sokol Pyšely
hasiči
Ježíšek u hasičů naděloval na konci listopadu.
Díky finanční částce, z Ministerstva
vnitra rozdělené Krajským úřadem a také
HZS Středočeského kraje, proplacené za
práci naší hasičské jednotky při letošních jarních povodních si pyšelští hasiči
mohli doplnit vybavení jednotky o tento
materiál:
Nafukovací gumový člun pro šest
osob i s pádly a záchrannými vestami. Ke
člunu se také přikoupil házecí záchranný
vak s desetimetrovým lanem. Pro práci
při záchraně osob jsme zakoupili záchranářský batoh s kompletní výbavou, sadu
vakuových dlah pro rychlou a přesnou
fixaci.
Zasahující jednotka si doplnila nové opasky, proudnici s pěnovým
přiměšovačem rambomix na pěnotvorné
patrony. Pro práci při povodních se pořídilo malé lehké motorové čerpadlo Honda s výkonem 1100 l/min a k technickým
zásahům máme nový zvedací vak s nosností 25t.
Díky tomuto krásnému dárku se naše
vybavení rozrostlo a umožní nám zasahovat při požárech a živelných pohromách
bezpečněji, rychleji a v širším záběru.
H. Kostrhoun, SDH Pyšely
historie
Pyšely po druhé světové válce
pokračování
Nejprve trochu čísel. K 31.prosinci
1948 obývalo zdejších 251 domů 1116
obyvatel. Jejich počet pomalu stoupal. V r. 1959 zde napočetli 414 mužů,
495 žen a 298 dětí, tedy celkem 1207
obyvatel.
Městečko, ve kterém žili, bylo ještě
po válce plné rozmanitých živností. pro
základní potraviny chodili obyvatelé Zakout do obchodu pana Dlabala, ti kdo žili
v centru, měli obchod přímo na náměstí
(pyšelsky na rynku) a my, kdo jsme bydleli směrem k zastávce nebo pod školou,
jsme chodili nakupovat do konzumu u
Sádky. Pamětníci si jistě vzpomenou na
velké plechové konve, které tam přiváželi mlékaři brzy ráno. Prodavačky měly
odměrky na čtvrt, půl nebo jeden litr a
nalévaly nám je do našich bandasek. Horší to bylo s chlebem. Na ten jsme museli
čekat někdy až do pozdního odpoledne.
Nás děti však více zajímaly bonbony.
Největší oblibě se těšily cucavé špalky,
velké, nakyslé bonbony, kterých byla
plná pusa a které vydržely hodně dlouho.
Rádi jsme si také kupovali tzv. mejdlíčka. Tvarem připomínaly menší čokoládu
a byly v několika barvách a byly výrazně
sladké. Oblíbené byly také silně voňavé
fialky. Prodavačky je lopatkou vybíraly z kulatých plechových krabic (tzv.
piksly).
Kromě prodavaček se spíše vyjímečně vyskytl i prodavač. V polovině
padesátých let vedl konzum mladý muž
jménem Jedlička. Dlouho se tu neohřál:
V roce 1956 tragicky zahynul na motocyklu. Jeho hrob s fotografií na pomníku
byl nějaký čas na zdejším hřbitově, pak
zmizel a nedávno jsem ho objevil na hřbitově v Jesenici u Prahy.
Brzy po válce zde působila řada
soukromých podnikatelů. Např. se zde
uživili dva pekaři – pan Budil a pan Zamrazil. Na náměstí se sešli dva holiči a
kadeřníci – pan Procházka a pan Hruška.
Ten měl svoji oficinu v horní části náměstí. Ta však dost brzy zanikla na rozdíl od
podniku pana Procházky, který zde holil
a stříhal několik generací Pyšeláků. Kromě toho poskytoval zájemcům informace
o sportovním dění v místě i v okolí.
Neklame-li mě paměť, působili zde
také nejméně dva trafikanti – pan Bárta a
pan Šmídek. Pan Bárta, stará vojna z první světové války, vynikal krásným bílím
knírem. Jeho trafika, poměrně velká,
dřevěná, stávala proti Sokolovně zhruba
v místech, kde pak brzy vyrostla garáž
pro autobus. Pan Šmídek, jednonohý invalida z první světové války, měl trafiku
na náměstí, dnes je součástí objektu, kde
sídlí Městský úřad. Za války nesloužil
v první bitevní linii, ale až v záloze. Zranění mu způsobil zatoulaný dělostřelecký
granát. Byl to hodně sečtělý člověk a otec
si s ním rád povídal. Děti zase oceňovaly
ochočenou pěnkavku, která si do trafiky
létala pro drobečky.
Dobře se tu uživila i řada dalších živností. Drogerii u kostela vedla paní Krátká, pro elektropotřeby se chodilo k panu
Pekovi, kdo potřeboval hodináře zašel si
k panu Nezbedovi nebo k panu Krátkému (neplést s hostinským téhož jména),
boty šil pan Podroužek a opravoval pan
Smutný, také krejčích zde působilo několik (např. pan Vykoukal). Na náměstí
prodával textil pan Rádl, pár metrů vedle
bylo vyhlášené Smrčkovo řeznictví, Na
Košíku sídlil lakýrník pan Čáp a kovář
Klenba, další kovárnu měl pan Zeman
pod školou. Tak bychom mohli pokračovat dál, podívejme se však, zda byl v Pyšelích také zastoupen průmysl.
Správná odpověď zní: Ano, byl, ale
naštěstí ne mnoho. továrna na výrobu
knoflíků a ozdobných předmětů z kosti
z galalitu samozřejmě změnila majitele:
Po manželích Dauthových ji převzalo
družstvo Styl z Michle. Výroba zatím zůstala zachována, a to k velké radosti nás
kluků, kteří jsme chodili sbírat na skládku vyvezené kazové knoflíky a hráli jsme
pak s nimi ve škole cvrnkanou.
V r. 1953 zde pražská Druchema zavedla výrobu daktyloskopických folií a
ampulek na léky. Vyrábělo se v objektu
bývalé školy na náměstí, ale výrobě se tu
nějak nedařilo. Začínalo se s 25 dělnicemi, pak jejich počet klesl na 15 a nakonec
výroba skončila. V r.1956 zde Zverex
zkoušel vyrábět umělé líhně. Zaměstnali
6 žen a 4 muže, ale ani tato výroba se tu
dlouho neudržela. To už životaschopnější
se ukázalo údržbářské středisko, zvláště
když ho vedl pan Tříska.
Pokračování v příštím čísle. PhDr. Jiří Chvojka
13
inzerce
říjen, listopad, prosinec 2013
E ektro





Provedu odborně elektroinstalační práce.
Montáž nových el. rozvodů rodinných domků.
Rekonstrukce – výměna starého el. vedení.
Různé opravy el. instalace včetně začištění.
Montáž hromosvodů.
Prosím volejte: 723 506 224
Milan Doležal – Pyšely
TANEČNÍ
PRO DOSPĚLÉ
(10.SEZÓNA)
SOKOLOVNA STRANČICE
Kurz S1: Začátečníci
15:15 – 16:50
neděle, od 12.1.14
Kurz S2: Mírně pokročilí
17:00 – 18:35
neděle, od 12.1.14
Kurz S3: Středně pokročilí 18:45 – 20:25
neděle, od 12.1.14
Kurz S5: Speciál
neděle, od 12.1.14
Info: tel: 603 238 090
20:35 – 22:15
e-mail: [email protected]
www.tanecni.net












  



 



 


 

 




  

 


 


_______________________________________________________________________________________



Pyšelské listy - Vydává Městský úřad v Pyšelích pod registračním číslem OkÚ RR 39; vydávání listu povoleno rozhodnutím Okresního úřadu v Benešově pod č. j. RR 779/96, ze dne 13. 5. 1996
tel. 323 647 218, fax 323 647 452, E-mail: [email protected]; [email protected]; http://www.pysely.cz
redakční rada:
B. Dauthová, I. Křížová, M. Pášová, A. Sládková, Z. Srnská, L. Zaradičková; administrace listu: M. Kulhavá, M. Svobodová; odpovědný redaktor: P. Slavík
nevyžádané rukopisy se nevracejí
14
za původnost a obsahovou správnost ručí autor
tisk městský úřad pyšely