ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s. PRACOVNÍ POSTUP VÝŽIVA

Komentáře

Transkript

ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s. PRACOVNÍ POSTUP VÝŽIVA
ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s.
120 00 Praha 2, Londýnská 15
ČAS/PP/2007/0004
REVIZE 05/2010
PRACOVNÍ POSTUP
VÝŽIVA HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ/KLIENTŮ
Vydání: 5. 11. 2007
Frekvence kontroly: 1x ročně
Revize provedena: 11. 5. 2010
Česká asociace sester – Prezidium
Připomínkové řízení do: 31. 8. 2007
Odborný garant: Sekce nutričních terapeutů
Datum: 14. 8. 2007
Schválil: Prezidium ČAS
Datum: 14. 9. 2007
Zpracovatelé: Tamara Starnovská
Datum: 14. 8. 2007
Kontaktní osoba: Tamara Starnovská
E-mail: [email protected]
Nabývá účinnosti dne: 5. 11. 2007
Držitel dokumentu: Česká asociace sester – prezidium
DEFINICE A CÍL PRACOVNÍHO POSTUPU
Důvodem vytvoření pracovního postupu jsou požadavky na kvalitně a bezpečně
poskytovanou péči pro pacienty ve zdravotnických zařízeních, případně klienty pobytových
zařízení sociální péče. Dlouhodobě je stravování v těchto zařízeních ovlivňováno
ekonomickými požadavky na úsporu finančních nákladů, bez ohledu na kvalitu
a přiměřenou nutriční hodnotu výsledku.
Cílem pracovního postupu proto je stanovení takových pravidel, která budou garantovat pro
uživatele bezpečný systém poskytování stravy a zajištění kvalifikované léčebné výživy jako
integrální součásti komplexní léčebné péče. Nedílnou součástí zajištění kvality
poskytované péče je odpovídající personální vybavení a stanovený pracovní postup.
Léčebná výživa významně ovlivňuje strukturu léčebného postupu a napomáhá ke snižování
nákladů na medikamentózní léčbu. Rizika nekvalitně poskytnuté léčebné výživy jsou
srovnatelná s nekvalifikovaně poskytnutou léčbou (záměna diety, nedostatečná nutriční
hodnota).
Správnou výživu je třeba vnímat jako rovnocennou součást léčebného procesu. Existuje
mnoho argumentů jak medicínských, tak ekonomických, v čem může správná nutriční
podpora pomoci pacientům, zvláště rizikovým, pro které může být podcenění příjmu
hodnotné stravy fatální (zejména senioři, dlouhodobě nemocní a pacienti s duševními
poruchami).
Osoby s nedostatečnou výživou či parciálními nutričními deficity jsou léčeni déle.
1
ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s.
120 00 Praha 2, Londýnská 15
ČAS/PP/2007/0004
REVIZE 05/2010
VYMEZENÍ VYBRANÝCH POJMŮ
1. Výživa – nutrice dodává organismu energii a látky důležité pro jeho stavbu a funkce.
Zajišťuje živiny pro jeho vývoj, růst, obnovu tkání, pohyb, fyzickou i duševní práci
a obranyschopnost vůči nemocem.
2. Klinická výživa – je označení způsobu výživy v nemocnici. Skládá se ze tří složek a to
z léčebné výživy (klasické dietoterapie), enterální výživy (kompletní – podávané sondou
nebo doplňkové – formou sippingu) a parenterální výživy (úplné nebo doplňkové).
Jednotlivé složky se navzájem prolínají a doplňují.
3. Léčebná výživa – je jakákoliv dieta indikovaná v souvislosti s prevencí vzniku
onemocnění, onemocněním, případně komplikacemi onemocnění.
4. Dieta – je soubor výživových opatření, jejichž uplatnění zlepší kompenzaci
onemocnění, zmírní nebo odstraní obtíže pacienta/klienta (například vyloučením
zatěžujících potravin či jejich součástí), případně umožní využít diagnostický postup
(diety diagnostické). Do tohoto souboru patří jak nutriční specifikace dané diety, tak
i vhodné technologické postupy a rozbor surovin s ohledem na vhodné, nevhodné a za
určitých podmínek použitelné.
5. Dietní systém – je dokument specifický pro každé zařízení poskytující léčebnou výživu
formou diet. Jeho vydání je garantováno ředitelem zařízení a obsah musí být zpracován
odborně kvalifikovanými pracovníky. Dietní systém určuje způsob značení diet, nutriční
složení i postupy pro přípravu stravy. Bez dietního systému nelze v zařízeních
deklarovat zajištění péče vyžadující dietní úpravu stravy.
6. Malnutrice – je pro účely tohoto materiálu definována jako stav zhoršené výživy,
případně podvýživy. U hospitalizovaných pacientů/klientů jde o závažný problém, který
zvyšuje riziko komplikací, vede k prodloužení doby hospitalizace a zvyšuje náklady na
léčení. Může se jednat jak o zhoršenou výživu ve všech parametrech, tedy jak
v množství energie, tak jednotlivých živin (nejen základních, ale i vitamínů, či
minerálních látek), tak o zhoršenou výživu pouze v některém z parametrů (nejčastěji se
jedná o bílkoviny).
7. Nutriční screeningu – slouží pro základní posouzení stavu výživy. Nutriční screening
musí být jednoduchý a dostupný v každých podmínkách. Ve zdravotnických zařízeních
a ústavech sociální péče jej provádí zpravidla zdravotní sestra. Znalost nutričního
screeningu je však důležitá pro každého nemocného a jeho příbuzné s jeho využitím si
totiž můžete stanovit stupeň rizika, který je spojen s nedostatečným příjmem potravy a
požádat ošetřujícího lékaře nebo jiný zdravotnický personál o pomoc. Včasně
zahájenou nutriční podporou je pak možno zabránit řadě komplikací, které jsou spojeny
s onemocněním (ztráta svaloviny, zhoršené hojení ran, zvýšené riziko vzniku
proleženin, zhoršená rehabilitace apod.).
2
ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s.
120 00 Praha 2, Londýnská 15
ČAS/PP/2007/0004
REVIZE 05/2010
KOMPETENTNÍ OSOBY
Nelékařští zdravotničtí pracovníci v rozsahu činností a kompetencí stanovených vyhláškou
č. 424/2004 Sb. v platném znění, kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a
jiných odborných pracovníků, zvláště pak nutriční terapeuti.
POSTUP
OBECNÉ PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ VÝŽIVY
Poskytovatel léčebné, preventivní a ošetřovatelské péče má povinnost zajistit pravidelnou
dostupnost výživy přiměřenou věku pacientů/klientů, jejich kulturním a stravovacím
zvyklostem a plánované zdravotní péči.
A. Dietní systém
1. Poskytovatel péče má povinnost vypracovat dietní systém sestavený podle potřeb
klientely daného zařízení. Tento dokument vypracují nutriční terapeuti, ve
zdravotnickém zařízení ve spolupráci s dietologem v souladu s odbornými
požadavky na konkrétní diety. Dietní systém musí umožňovat návaznost na užívání
optimálních forem výživy pro konkrétní nemocné, zejména možnost kombinování
s enterální či parenterální výživou.
2. Dietní systém je pravidelně aktualizován v souladu s vývojem medicíny, léčebných
postupů, poznáním v oblasti výživy, rozšiřováním sortimentu potravin a technologií.
Změna dietního systému je obvyklá i při změně spektra poskytovaných
zdravotnických výkonů.
B. Léčebná výživa
1. Léčebnou výživu v zařízení sestavují (jak pro jednotlivé pacienty/klienty, tak pro
jednotlivé diety) nutriční terapeuti a nutriční asistenti, v souladu se svou kvalifikací
a kompetencemi podle vyhlášky 424/2004 Sb. Diety jsou sestaveny tak, aby jejich
nutriční hodnoty byly adekvátní potřebám pacientů/klientů a současně splňovaly
požadavek prevence vzniku nutričních deficitů či malnutrice. Nutriční terapeut za
tuto nutriční skladbu odpovídá a u diet, které svým principem nemohou být nutričně
plnohodnotné, navrhuje adekvátní doplňky. Za tím účelem provádí propočty
biologické a energetické hodnoty diet, jejichž podkladem jsou receptury s čistou
hmotností surovin.
2. Základní diety a jejich doporučené nutriční hodnoty jsou přílohou č. 1. Tyto nutriční
hodnoty jsou uváděny v souladu s trvalou poptávkou terénu jako základní.
3. Diety ostatní, které jsou připravovány v konkrétním zařízení, je třeba vypracovat
v souladu s doporučenými nutričními hodnotami. Návrh předkládají nutriční terapeuti
(ve zdravotnickém zařízení ve spolupráci s dietologem) řediteli zařízení.
4. Pacient či klient je prokazatelně informován o systému stravování v daném zařízení,
o pravidlech ordinované diety a má možnost konzultací s nutričním terapeutem.
3
ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s.
120 00 Praha 2, Londýnská 15
ČAS/PP/2007/0004
REVIZE 05/2010
C. Strava
1. Zařízení zajistí pravidelnou dostupnost stravy přiměřenou věku pacientů/klientů,
jejich kulturním a stravovacím zvyklostem, jejich zdravotnímu stavu a plánované
zdravotní péči.
2. Příprava, skladování a výdej stravy jsou bezpečné a probíhají v souladu s národní
legislativou, podzákonnými předpisy a aktuálními doporučenými postupy.
3. Všem pacientům/klientům se předepisuje strava či výživové přípravky na základě
jejich nutričního stavu či nutričních potřeb.
4. Strava je pacientům/klientům poskytována v souladu s jejich potřebami a členěná do
několika denních dávek (podle typu zařízení nejméně ve třech, obvykle v pěti).
Členění nutriční hodnoty v jednotlivých denních dávkách odpovídá obecně platným
požadavků (tj. 60% energie v první polovině dne), případně konkrétnímu léčebnému
postupu (rozdělení sacharidových dávek podle potřeby diabetika).
5. Výše uvedené požadavky neumožňují trvalé podávání studených večeří u diet
restriktivních, u starších pacientů/klientů, dětí do 3 let a při některých speciálních
léčebných postupech.
D. Sledování účinnosti
1. Konzumaci stravy pacientem/klientem je třeba průběžně sledovat, a pokud dojde
k situaci, že podaná strava není pacientem/klientem zkonzumována, je třeba zjistit
příčinu a následně účinně zasáhnout (úpravou stravy nutričním terapeutem,
například změnou formy stravy, nahrazením některých složek stravy jinými,
doplněním…).
2. Pokud je pacient či klient v nutričně závažném stavu, má problém s konzumací
podávané stravy, má specifické stravovací zvyklosti, specifické stravovací nároky,
případně to vyžaduje jeho léčebný režim (například fast track postup výživy po
operacích, či jeho modifikace), je jeho stravování sestavováno individuálně,
kvalifikovaným nutričním terapeutem specialistou.
3. Do dokumentace pacientů/klientů se zaznamenává ordinace nutričního režimu, který
vychází z nutričního stavu pacienta/klienta a z jeho potřeb.
4. Nutriční léčba se zajišťuje multidisciplinárně a její efekt na pacienta/klienta se
zaznamenává do zdravotní dokumentace.
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Kontrolou tohoto pracovního postupu je pověřena Sekce nutričních terapeutů ČAS.
POUŽITÉ ZDROJE
Collins, N.: Protein and wound healing. In Advanced in skin and Wound Care, 11/12 2001.
Committee of Ministers. Resolution ResAP (2003) 3 in food and nutritional care in hospitals. Strasbourg:
Council of Europe, 2003.
4
ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s.
120 00 Praha 2, Londýnská 15
ČAS/PP/2007/0004
REVIZE 05/2010
de Ulibarri Perez, J. I.; Picon Cesar, M. J.; Garcia Benavent, E.; Mancha Alvarez Estrada, A.: Deteccion
precoz y control de la desnutricion hospitalaria. In Early detection and control of hospital malnutrition.
Nutr-Hosp. 2002 May-Jun; 17(3): 139–146.
Dorner B.; Gallagher Allred, Ch.: Deering CP, Posthauer M. Suppl. to Journal of the American Dietetic
Association, 1997; 97 (suppl 2):172–176.
Goldstein, M.; Braitman, L. E.; Levine, G. M.: The medical and financial costs associated with termination
of a nutrition support nurse. In Journal of Parenteral and Enteral Nutrition. 2000; 24(6): 323–327.
Hibbert, C. L.; Coates, E. J.; Brazier, J. E.; Morris, J.: A cost survey of 70 adult critical care units - Results
from a volunteer sample in England, Scotland and Northern Ireland. In Care of the Critically. 2005; 21(1):
8–17.
Mitchell, S. L.; Buchanan, J. L.; Littlehale, S; Hamel, M.B.; Tube-feeding versus hand-feeding nursing
home residents with advanced dementia: A cost comparison. In Journal of the American Medical
Directors Association. 2004; 5(2 Suppl.): 23–29.
Palmo, A.; Galletti, R.; Finocchiaro, C.; Fadda, M.; Rivetti, M.; Protta, F.; Giannone, G.; Bianco, L.: A costeffectiveness analysis of long-term artificial nutrition in neurologic patients. In Rivista Italiana di Nutrizione
Parenterale ed Enterale. 2002; 20(3): 149–155.
Pražská deklarace (29. kongres ESPEN – Praha 9/2007)
Smedley, F.; Bowling, T.; James, M.; Stokes, E.; Goodger, C.; O'Connor, O.; Oldale, C.; Jones, P.; Silk,
D.: Randomized clinical trial of the effects of preoperative and postoperative oral nutritional supplements
on clinical course and cost of care. In British Journal of Surgery. 2004; 91(8): 983–990.
Sun, B.; Gao, Y.; Xu, J.; Zhou, X. L.; Zhou, Z. Q.; Liu, C.; Jiang, H. C.: Role of individually staged
nutritional support in the management of severe acute pancreatitis. Hepatobiliary Pancreat Dis Int. 2004
Aug; 3(3): 458–463.
Sungurtekin, H.; Gurses, E.; Hanci, V.; Sungurtekin, U.: Identifying Malnutrition with Nutritional Risk
Index. In Hospitalized Patients; Turk Anesteziyoloji ve Reanimasyon Derne Dergisi. 2003; 31(7): 368–
372.
Thomas, D. R.; Goode, P.S.; Tarquine, P. H.; Allman, R.: Hospital acquired pressure ulcers and risk of
death. In J Am Geriatr Soc. 2002; 102: 1435–1440.
Resolution ResAP(2003)3 on food and nutritional care in hospitals (Adopted by the Committee of
Ministers on 12 November 2003 at the 860th meeting of the Ministers’ Deputies)
Výsledky konference zainteresovaných partnerů a tiskové konference „Boj proti malnutrici“ (10. Září 2007,
11.15 -13.30, Brusel a Praha).
PŘÍLOHY
Příloha č. 1. – Dietní systém
Příloha č. 2. – Nutriční screening
5
ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s.
120 00 Praha 2, Londýnská 15
ČAS/PP/2007/0004
REVIZE 05/2010
Příloha č. 1. – Dietní systém
členění
Nutriční opatření u proteinové a energetické malnutrice
Nutriční opatření u devastujících chorob (rakovina, AIDS, multiresistentní
TBC v počáteční fázi onemocnění)
Enterální výživa
Parenterální výživa
Restriktivní diety
Dietoterapie diabetu
Dietoterapie renálních chorob
Dietoterapie dyslipidemie
Obezita
Nutriční opatření u zhoubných chorob (rakovina, AIDS)
Alternativní léčebná výživa
Pozn.:
Někteří pacienti potřebují dietu, která musí splnit více požadavků (například diabetik po
operaci, pacient s celiakií a diabetem apod.) Tyto diety jsou uvedeny v obou kategoriích a
jejich aplikace vyžaduje spolupráci nutričního terapeuta který stanoví individuální parametry
nutričního plánu pro konkrétního pacienta.
Nutriční hodnoty (NH):
Nutriční hodnoty jsou stanoveny jako základní, pro celou porci a vycházejí z předpokladu
průměrné hmotnosti pacienta 70 kg (ve vazbě na poslední doporučení MZ z roku 1991 a
aktuální guidelines odborných společností).
Pro objektivizaci nutriční skladby pro konkrétního pacienta či skupinu pacientů je třeba
vyhodnotit reálnou nutriční potřebu se zohledněním možných rizik (malnutrice, riziko vzniku
dekubitů, plánované operační výkony), kterou zpracuje nutriční terapeut.
Diety označené proloženě jsou svým principem diety nutričně karenční, tedy při jejich
podávání delším než 3 dny je třeba ve spolupráci s nutričním terapeutem a lékařem doplnit
vzniklé nutriční deficity. Diety používané ve formě „půl porce“ jsou také rizikové z pohledu
naplnění nutričních hodnot a je proto třeba k nim podávat adekvátní nutriční doplňky.
Diety vyžadující specifickou nutriční skladbu (např. s vyloučením jódu, s omezením soli,
fosforu) či sledování příjmu specifické nutriční složky (nenasycené MK, vitamín K) musí
sestavit (a průběžně sledovat obsah potřebných nutričních složek) nutriční terapeut.
Dieta individuální je sestavována nutričním terapeutem a je vždy upravena podle aktuální
nutriční potřeby pacienta ve vazbě na jeho schopnost konzumace, případně další potřeby
či kritéria.
• NUTRIČNÍ OPATŘENÍ U PROTEINOVÉ A ENERGETICKÉ MALNUTRICE
Vždy je třeba řešit individuálním sestavením nutričního plánu nutričním terapeutem ve
spolupráci s lékařem. Vždy je nutný průběžný propočet příjmu živin s následnými
aktuálními úpravami ve vazbě na vývoj stavu pacienta, laboratorních ukazatelů a
6
ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s.
120 00 Praha 2, Londýnská 15
ČAS/PP/2007/0004
REVIZE 05/2010
schopnosti příjmu živin. Doplňková výživa formou EV, případně PV je v naprosté většině
nezbytná.
NUTRIČNÍ OPATŘENÍ U DEVASTUJÍCÍCH CHOROB (nádorová onemocnění,
AIDS, multirezistentní TBC v počáteční fázi onemocnění)
Vždy je třeba řešit individuálním sestavením nutričního plánu nutričním terapeutem (ve
spolupráci s lékařem) s propočtem příjmu živin a následnými aktuálními úpravami ve vazbě
na vývoj stavu pacienta, laboratorních ukazatelů a schopnosti příjmu živin. Doplňková
výživa formou EV, případně PV je často nutná.
•
• ENTERÁLNÍ VÝŽIVA
Vyžaduje sledování příjmu živin nutričním terapeutem, který navrhuje ošetřujícímu lékaři
vhodné preparáty či jejich kombinaci ve vazbě na aktuální potřebu a schopnost příjmu živin
u pacienta. Ve většině případů se používá forma doplňkové enterální výživy. Komplexní
enterální výživa je realizována na základě indikace lékaře.
• PARENTERÁLNÍ VÝŽIVA
Parenterální výživa je výhradně v rukách lékaře. Používá se v případech kdy je enterální
výživa kontraindikována nebo není možná. V případě kombinované formy výživy, či při
plánovaném přechodu z PV na další formy výživy je bezpodmínečně nutná spolupráce
s nutričním terapeutem, který příjem živin ze všech forem výživy bilancuje a sestavuje
optimální postup při zařazování běžné stravy.
• DIETY RESTRIKTIVNÍ
Jde o diety, které vylučují či výrazně omezují některou živinu či některé potraviny. U
podstatné části pacientů tyto restriktivní diety mohou vést k nedostatku některých nutrientů,
což může podporovat rozvoj malnutričního stavu. Proto podávání restriktivních diet je třeba
sledovat nutričním terapeutem, který navrhuje potřebné formy a dávky k doplnění energie
a nedostatkových živin.
Diety restriktivní individuálně řešené:
Diety jejichž aplikování vyžaduje individuální sestavení podle potřeb pacienta a jeho
schopnosti konzumace ve vazbě na sortiment i množství potravin.
Nízkolaktózová dieta
Nízkoproteinová dieta
Nízkooxalátová dieta
Eliminační diety při alergii nebo intoleranci některých složek potravy
Restriktivní diety s alergií nebo intolerancí potravinových aditiv
Strava při přechodu z PV či EV na běžné stravování (například při akutní
pankreatitidě)
Strava nízkoglykemická antiepileptická
Diety restriktivní standardně sestavené
7
ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s.
120 00 Praha 2, Londýnská 15
ČAS/PP/2007/0004
REVIZE 05/2010
• Dieta s omezením lepku
NH: 80g B, 80 g T, 350 g S, 2400 Kcal (10 000 Kj)
Výběr potravin se striktně řídí obsahem lepku ve vazbě na aktuální legislativní úpravu
vztahující se k povoleným normám a hodnocení obsahu v potravinách (ES 41/09 nutno
ověřit zda 09 nebo 10)
BLP
9/BLP
STRAVA BEZLEPKOVÁ
DIABETICKÁ NA 275 G
S BEZLEPKOVÁ
2/BLP
ŠETŘÍCÍ BEZLEPKOVÁ
80g B, 80 g T, 350 g S, 2400 Kcal
(10 000 Kj)
80g B, 80 g T, 275 g S, 2100 Kcal
(8 800 Kj)
80g B, 80 g T, 350 g S, 2400 Kcal
(10 000 Kj)
13:30:
57
15:34:
51
13:30:
57
• Nízkosodíková dieta (na 5 g NaCl = 2 g Na)
NH: 80g B, 80 g T, 300 g S, 2200 Kcal (9 400 Kj)
STRAVA S OMEZENÍM
SOLI
10
80g B, 80 g T, 300 g S, 2200 Kcal 14:32:54
(9 200 Kj)
• Dieta se stabilním obsahem vitamínu K (do 250µg)
NH: 80g B, 80 g T, 300 g S, 2200 Kcal (9 400 Kj)
Základem úspěšné diety je přijímat stabilní množství vitaminu K (vždy stejné množství
během 2-3 dnů). Toto množství je však individuální podle předcházejícího stravování
pacienta na které byla jeho léčba nastavena. Je třeba vyřadit potraviny s vysokým a
zároveň nestabilním obsahem vitaminu K a vyhnout se náhlým změnám v množství i
složení stravy. Konkrétní realizace jídelního lístku je proto individuální a musí ji sestavit
nutriční terapeut.
•
4
4A
4B
Nízkotuková dieta
STRAVA SE SNÍŽENÍM
OBSAHEM TUKU
STRAVA OMEZENÍM TUKU
20g
STRAVA OMEZENÍM TUKU
40g
14:24:62
80g B, 60 g T, 350 g S, 2200
Kcal (9 200 Kj)
60g B, 20g T, 275g S, 1500 kcal 16:12:72
(6 300 Kj)
16:21:63
70g B, 40g T, 275g S, 1700
kcal (7 100 Kj)
• Pooperační dietní postupy
Vždy jde o individuálně sestavené nutriční postupy, které využívají některých stabilně
sestavených jídelních lístků, které jsou dále individuálně doplněny. NH jsou minimální.
Obilninové odvary
bujon
8
ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s.
120 00 Praha 2, Londýnská 15
ČAS/PP/2007/0004
REVIZE 05/2010
DIETY SE ZMĚNĚNÝM PROFILEM DŮLEŽITÝCH NUTRIENTŮ
• Dietoterapie diabetu
STRAVA DIABETICKÁ
80g B, 80 g T, 275 g S, 2100
9
NA 275 g S
Kcal (8 800 Kj)
STRAVA DIABETICKÁ
80g B, 80 g T, 275 g S, 2100
9S
ŠETŘÍCÍ NA 275 g
Kcal (8 800 Kj)
STRAVA DIABETICKÁ
80g B, 70 g T, 175 g S, 1600
9/175gS NA 175 g S
Kcal (6 700 Kj)
STRAVA DIABETICKÁ
80g B, 80 g T, 225 g S, 1900
9/225gS NA 225 g S
Kcal (8 000 Kj)
13:30:57
13:30:57
19:38:43
16:37:47
• Dietoterapie renálních chorob
Tyto diety je třeba sestavit nutričním terapeutem individuálně podle konkrétních potřeb
nemocného, aktuálního stavu a způsobu léčby (liší se i podle forem dialyzační léčby i podle
konkrétního poškození funkce ledvin), obvykle je třeba vycházet i z potřeb kombinace
onemocnění (často diabetes jako základní onemocnění). Častá je potřeba omezení příjmu
fosforu, konkrétní výběr potravin obsahujících bílkoviny, často je nutné změnit obvyklý
trojpoměr živin.
• Dietoterapie dyslipidemie
Tyto diety musí splnit požadavek na zastoupení dostatečné dávky nenasycených mastných
kyselin, stravy zásadně s nízkým glykemickým indexem a zvýšeným podílem antioxidantů.
STRAVA DIABETICKÁ NA
9
275 g S
Strava se zvýšeným podílem
KP
NMK
* KP = kardioprotektivní
80g B, 80 g T, 275 g S, 2100 Kcal 13:30:57
(8 800 Kj)
80g B, 80 g T, 300 g S, 2200 Kcal 14:32:54
(9 200 Kj)
• Dietoterapie zejména u střevních chorob
Ve skladbě stravy je třeba zabezpečit obsah pouze rozpustné vlákniny.
STRAVA S jiným profilem
80g B, 80 g T, 300 g S, 2200 Kcal 14:32:54
5
VLÁKNINY
(9 200 Kj)
STRAVA S OMEZENÍM
80g B, 80 g T, 275 g S, 2100 Kcal 13:30:57
5 DIA
HRUBÉ VLÁKNINY DIA
(8 800 Kj)
• Obezita
Dietoterapie u obezity patří do kategorie ambulantní péče, při hospitalizaci jde vždy o
kombinaci problematiky, při níž důvodem k hospitalizaci není obezita. Vždy jde o
individuální sestavu stravovacího režimu zaměřeného na hyperproteinovou, energeticky
restriktivní skladbu stravy s vlákninou, vyšším podílem vitamínů.
9
ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s.
120 00 Praha 2, Londýnská 15
ČAS/PP/2007/0004
REVIZE 05/2010
• Alternativní léčebná výživa
Diety pro nestandardní stravovací režim či skladbu potravin vyžadují vždy individuální
aplikaci. Je třeba garantovat nutriční hodnoty při realizace formou stravování
akceptovatelnou pro jiné sociokulturní skupiny. Lze ji tedy považovat také za alternativu
standardního systému léčebné výživy.
VEG
2/VEG
VEGETARIÁNSKÁ DIETA
ŠETŘÍCÍ PRO VEGETARIÁNY
•
3
80g B, 80 g T, 350 g
S, 2400 Kcal (10 000
Kj)
80g B, 80 g T, 350 g
S, 2400 Kcal (10 000
Kj)
13:30:57
13:30:57
Diety základního typu s přihlédnutím ke specifickým fyziologickým potřebám
STRAVA ZÁKLADNÍ
80g B, 80 g T, 350 g S, 2400 Kcal 13:30:57
(10 000 Kj)
DP
STRAVA PRO TĚHOTNÉ
A KOJÍCÍ
90g B, 80 g T, 350 g S, 2 500 kcal 15:29:56
(10 500 Kj)
2
STRAVA ŠETŘÍCÍ
80g B, 80 g T, 350 g S, 2400 Kcal 13:30:57
(10 000 Kj)
GER
STRAVA PRO
85g B, 80 g T, 300 g S, 2200 Kcal 15:32:53
GERIATRICKÉ PACIENTY (9 200 Kj)
•
Diety základního typu při problémech s příjmem potravy
STRAVA TEKUTÁ
0
KRÁTKODOBÁ –
KRÁTKODOBÁ pro děti
0
STRAVA TEKUTÁ
DLOUHODOB DLOUHODOBÁ
Á
STRAVA KAŠE –
KH
HAŠE
STRAVA
1
KAŠOVITÁ
STRAVA
1DIA
KAŠOVITÁ DIA
60g B, 45g T, 200g S, 1450 kcal
(6 000 Kj)
17:28:
55
70g B, 70 g T, 300 g S, 2100 Kcal
(8 800 Kj)
13:30:
57
80g B, 80 g T, 300 g S, 2200 Kcal
(9 200 Kj)
80g B, 80 g T, 300 g S, 2200 Kcal
(9 200 Kj)
80g B, 80 g T, 275 g S, 2100 Kcal
(8 800 Kj)
14:32:
54
14:32:
54
13:30:
57
10
ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s.
120 00 Praha 2, Londýnská 15
ČAS/PP/2007/0004
REVIZE 05/2010
B) DIETY PRO DĚTI A ADOLESCENTY
nutriční hodnotu je třeba stanovit podle aktuálních potřeb daného dítěte (váhovýškový
percentil, aktuální nutriční potřeba), základní nutriční parametry lze stanovit pro dietu 12,
13 a individuální úpravu realizuje nutriční terapeut obvykle s využitím doplňků z variant
běžných potravin, případně s použitím varianty půl porce.
0
STRAVA TEKUTÁ
KRÁTKODOBÁ KRÁTKODOBÁ
STRAVA
NÍZKOGLYKEMICKÁ
NGIAE
ANTIEPILEPTICKÁ
STRAVA menších
12
dětí
STRAVA VĚTŠÍCH
13
DĚTÍ
20g B, 60g T, 220g S, 1500 kcal
(6 300)
40g B, 100 g T, 400 g S, 2700
Kcal (11 300 Kj)
5:36:5
9
14:32:
54
Příloha č. 2
Nutriční screening – doporučené formuláře:
• NRS 2002 (Nutrition Risk Screening – hodnocení rizika podvýživy) - tento nástroj je
určen zejména pro nemocné, kteří jsou léčeni v nemocnicích a nebo trpí akutním
nebo chronickým onemocněním.
•
MUST (Malnutrition Universal Screening Tool – Univerzální nástroj pro odhalení
podvýživy) je určen zejména pro dospělé ambulantní nemocné.
•
MNA (Mini Nutritional Assesment) je určen pro hodnocení nutričního stavu seniorů.
11

Podobné dokumenty