A. Textová část

Komentáře

Transkript

A. Textová část
Revitalizace vrchu Třešňovka
Investor: Hlavní město Praha
Únor 2014
OBSAH
A. Textová část
1. Identifikační údaje projektu…………………………………………………….………
2
2. Cíl projektu
3
…………………………………………………………………………
3. Popis řešené lokality
…………………………………………………………………
3
3.1. Vymezení zájmového území
…………………………………………………
3
3.2. Sítě, limity a ochranná pásma
…………………………………………………
5
…………………………………………………………………
5
3.4. Popis současného stavu …………………………………………………………
8
3.3. Historie lokality
4. Návrh obnovy sadu
…………………………………………………………………
13
4.1. Úprava stávající zeleně a odstranění odpadu ……………….………………...
13
4.2. Obnova historických cest a pěšin ……………………………………………….
18
4.3. Odpočinkové plochy a mobiliář…………………………………………………..
19
4.4. Broukoviště – mikrostanoviště pro hmyz, plazy a ptáky ………………………
22
4.5. Rekonstrukce bylinného patra ……………………………………………………
23
4.6. Výsadba ovocných dřevin – technologie výsadby………………………………
24
4.7. Harmonogram prací ……………………………………………………………….
26
4.8. Monitoring……………………………………………………………………………
27
B. Fotodokumentace (DVD)
C. Tabulková část
C.1 Tabulka inventarizace sadu
D. Výkresová část
D.1. Přehledná situace
D.2. Pozemková situace
D.3. Inženýrské sítě a ÚSES
D.4. Současný stav – inventarizace sadu
D.5. Návrhové řešení – sad
D.6. Návrhové řešení – ostatní dřeviny (kácení a ponechání)
D.7. Návrhové řešení – funkční využití ploch
D.8. Návrhové řešení – komplet
D.9. Betonová severka
D.10. Informační panel
-1-
A. Textová část
1. Identifikační údaje projektu
Název projektu:
Revitalizace vrchu Třešňovka
Charakter projektu:
Zahradní a krajinářská úprava – obnova sadu
Investor:
Hlavní město Praha
Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství MHMP
Mariánské náměstí 2/2
110 00 Praha 1
Zpracovatel:
Lucie Malkusová
Ing. Michal Malkus
Zpracování projektu:
Únor 2014
Stupeň dokumentace:
Projektová realizační dokumentace
Provedení stavby:
Dodavatelsky, dodavatel bude vybrán na základě
výběrového řízení
Výchozí podklady:
Mapové podklady - Hlavní město Praha
(mapa stabilního katastru, ortofotomapy 1953, 1975, 1988,
2006, 2012, 2013, katastrální mapa, ÚSES)
Orientační výpisy z listů vlastnictví
(http://nahlizenidokn.cuzk.cz/)
Terénní průzkum (13 návštěv/únor 2014)
QGIS 2.0.1-Dufour
-2-
2. Cíl projektu
Na základě požadavku zadavatele (Hlavní město Praha zastoupené odborem
městské zeleně a odpadového hospodářství MHMP, Mariánské nám. 2/2, 110 00
Praha 1) je zpracován návrh Revitalizace vrchu Třešňovka.
Hlavní myšlenkou projektu je obnova historického sadu v Hrdlořezech, jenž se
rozkládá mezi ulicemi Pod Šancemi a ul. Spojovací. Jedná se o sad, jenž celý pokrývá
vrch se zažitým názvem „Višňovka“ a zaujímá úctyhodnou plochu o velikosti 10,2462
ha. Sad byl historicky založen jako monodruhový-pouze z třešní a tak je tomu
i ve vymezeném území. Vrch budeme tedy správně nazývat „Třešňovkou“, což
reflektuje i název projektu. V současné době však v podstatě zaniká v nepřehledné
spleti
náletových
dřevin,
keřů
a
pod
starou
ekologickou
zátěží v podobě
nahromaděných odpadů. Navrhovaná obnova sadu je tak návratem k historické
kompozici včetně obnovy dnes zaniklých historických cest a pěšin, zároveň dojde
k vytvoření nových pobytových míst ploch a výhledů. Cílem projektu je tedy
revitalizovat a zachovat sad i pro další generace, vytvořit místním lidem a
návštěvníkům uprostřed metropole bezpečný prostor pro rekreaci a volnočasové
aktivity, avšak při zachování a zvýšení všech ekologických funkcí, které sad jako
biotop poskytuje.
Obnova
sadu zároveň bezprostředně navazuje ve své jihovýchodní části na
probíhající realizaci projektu s názvem „Les Třešňovka v Hrdlořezech“, zpracovaného
Ing. Pavlem Viceníkem v dubnu 2012. Zadavatelem je také Hlavní město Praha,
MHMP. Obě opatření tak komplexně revitalizují celé území.
3. Popis řešené lokality
3.1 Vymezení zájmového území
Zájmové území (dále jen sad) se rozkládá na ploše 10,2462 ha na území Hlavního
města Prahy v k. ú. Hrdlořezy, na vrchu „Třešňovka“. Ve své severní části jsou
hranice sadu vymezeny pásem zeleně o šíři cca 8 – 30 m, která je definována řadou
pozemků ve svahu nad ulicí Pod Šancemi. Západní část pak ohraničuje dopravně
frekventovaná Spojovací ulice. Východní část je lemována zpevněnou asfaltovou
-3-
komunikací, která sad odděluje od zahrádkářské kolonie. V jižní až jihozápadní části –
nad nově vzniklou zástavbou Zelené město, jsou hranice sadu vymezeny patou
svahu, jenž zároveň navazuje na oplocenou hranici výsadby a vymezený Územní
systém
ekologické
stability (ÚSES)
s
jeho
lokálním biokoridorem (L4/257).
V jihovýchodní části pak hranici sadu tvoří realizovaný projekt „Les Třešňovka
v Hrdlořezech“. Přesná poloha a hranice zájmového území jsou patrny z příloh D.1. a
D.2. V následující tabulce jsou patrny pozemky nebo jejich části, jichž se realizace
sadu týká.
Tabulka dotčených pozemků
Parcelní Výměra
2
číslo
(m )
Číslo
LV
KÚ
515
530
258
Hrdlořezy
514
1943
258
Hrdlořezy
513
3567
258
Hrdlořezy
153
487
258
Hrdlořezy
151
2189
258
Hrdlořezy
150
24674
258
Hrdlořezy
149
6135
258
Hrdlořezy
148
5257
258
Hrdlořezy
147
48396
258
Hrdlořezy
146
7733
258
Hrdlořezy
137
33954
258
Hrdlořezy
Vlastník
Hlavní město Praha,
Mariánské náměstí 2/2,
Staré Město, 11000 Praha1
Hlavní město Praha,
Mariánské náměstí 2/2,
Staré Město, 11000 Praha1
Hlavní město Praha,
Mariánské náměstí 2/2,
Staré Město, 11000 Praha1
Hlavní město Praha,
Mariánské náměstí 2/2,
Staré Město, 11000 Praha1
Hlavní město Praha,
Mariánské náměstí 2/2,
Staré Město, 11000 Praha1
Hlavní město Praha,
Mariánské náměstí 2/2,
Staré Město, 11000 Praha1
Hlavní město Praha,
Mariánské náměstí 2/2,
Staré Město, 11000 Praha1
Hlavní město Praha,
Mariánské náměstí 2/2,
Staré Město, 11000 Praha1
Hlavní město Praha,
Mariánské náměstí 2/2,
Staré Město, 11000 Praha1
Hlavní město Praha,
Mariánské náměstí 2/2,
Staré Město, 11000 Praha1
Hlavní město Praha,
Mariánské náměstí 2/2,
Staré Město, 11000 Praha1
-4-
Druh
pozemku
Dotčená
plocha
(ha)
Označení
v mapě
(Plocha)
ostatní
plocha
0,053
Plocha II
ostatní
plocha
0,1943
Plocha I-III
ostatní
plocha
0,3567
Plocha II a IV
zahrada
0,0487
Plocha II-III
zahrada
0,2189
Plocha III
ovocný
sad
2,4674
Plocha II-III
ovocný
sad
0,6135
Plocha II-III
ovocný
sad
0,5257
Plocha I,II,IV
ovocný
sad
4,8396
Plocha II-III
ovocný
sad
0,7733
Plocha I-III
ovocný
sad
0,1551
Plocha II-III
3.2 Sítě, limity a ochranná pásma
V rámci lokality probíhá z inženýrských sítí pouze vodovod. Vzhledem k tomu, že
téměř v celé své délce probíhá pouze pod cestou a pěšinami – tedy mimo hlavní
spon, je kolize v rámci dosadby nových výsadeb vyloučena. Jediné místo kde dochází
ke křížení s linií sadu je v místě CH67 (příloha D.4.) a zde nebude nová výsadba
realizována. Přesto je důležité při výsadbách v oblasti s vedením vodovodu dbát
zvýšené opatrnosti. Celá oblast sadu je památkově chráněná – je zde vyhlášeno
ochranné pásmo pražské památkové rezervace. Obnova sadu není v kolizi s tímto
pásmem, ale naopak podporuje a do budoucnosti zachovává nezměněné výhledy
v rámci vrchu Třešňovka. Lokalitou v její západní části probíhá ÚSES – lokální
biokoridor L4/257. Vedení trasy vodovodu a jeho ochranné pásmo včetně ÚSES
znázorňuje detailně příloha D.3.
3.3 Historie lokality
Z historických dokumentů se ke vzniku sadu či jeho historii nedochovaly prakticky
žádné dostupné papírové záznamy. Jisté údaje o vývoji lokality nám však poskytují
historické mapy a letecké snímky. Jak je patrné z Císařských otisků Stabilního
katastru, jehož mapování probíhalo ve 20 - 40 letech 19. století, lokalita a její blízké
okolí bylo prakticky bez osídlení a využívaly se jako drobné polnosti, louky, obecní
pastviny a zahrady. Z mapy jsou také patrné cesty, které tento projekt znovu navrhuje
obnovit.
Mapa Stabilního katastru s vyznačeným sadem (modře)
-5-
V období let 1900 až 1938 bylo území součástí tzv. vojenského eráru a plochy tak
sloužily jako vojenské cvičiště. Je pravděpodobné, že betonový objekt ve vrcholové
partii sadu pochází právě z tohoto období, také je možné ho spojovat s obdobím II.
Světové války (Kuranda in verb.). Historie založení samotného sadu není známa.
Můžeme pouze dovozovat, že se jednalo pravděpodobně o období mezi světovými
válkami. Jako podpora tohoto tvrzení nám slouží historické letecké snímky z roku
1953, na nichž je již patrno pravidelné šachovnicové rozmístění stromů – tedy
sadovnická výsadba, bez většího půdorysu plochy korun – což nasvědčuje o relativně
mladé výsadbě. Na snímku jsou dobře patrné i cesty v sadu, které vypovídají o
intenzivním užívání. V jižní části pod sadem jsou již patrné zahrádkářské kolonie.
Naopak severní hranici tvoří drobná políčka a úvozová cesta.
Letecký snímek z r. 1953
Na snímcích z let 1975 a 1988 už můžeme pozorovat bující výstavbu i u severní
hranice sadu a rozšíření zahrádkářských kolonií v jihovýchodní části. Stále je však
dobře patrné pravidelné rozmístění stromů, bez náletových dřevin, včetně obslužných
cest. Na snímku z r. 1988 můžeme pozorovat částečné zarůstání náletem v SZ části.
-6-
Letecký snímek z r. 1975
Letecký snímek z r. 1988
-7-
3.4 Popis současného stavu
Letecký snímek z r. 2013
O současném stavu sadu a jeho nejbližším okolí vypovídá letecký snímek z r. 2013.
Pod jižním okrajem nahradila zahrádkářskou kolonii nová moderní bytová výstavba Zelené město, kterou odděluje od sadu pás zeleně částečně ponechaný pro funkci
ÚSES.
Prakticky celá severní část sadu již není sadem ve své podstatě, ale má
charakter náletového lesa s hustým podrostem křovin. Některé části jsou bez pomoci
sečných nástrojů prakticky neprostupné. Podobného charakteru je i jižní část svahu
pod hlavní cestou, která se line celým sadem od jihozápadu až na východ.
Nejzápadnější část sadu tvoří prudký svah směřující k ul. Spojovací. V tomto svahu se
již nevyskytují (a zřejmě ani historicky nebyly) roubované třešně, a je tvořen stejně
jako většina ploch v sadu spontánním náletem stromů a keřů. Pouze středová,
jihozápadní část a vrcholová partie zájmového území, kde se nachází rozsáhlejší
plošina, si stále zachovávají vizuální podobu ovocného sadu.
Z cestní sítě patrné na snímku z r. 1953 se v současnosti užívá pouze malá část.
Některé cesty jsou zcela zarostlé a neprostupné. Hlavní vstupy do sadu jsou dnes na
čtyřech místech, vždy na spodních stranách svahů ve východní a západní části a
vycházejí z asfaltových komunikací. Na SZ a SV mají podobu převážně úzkých
vyšlapaných pěšin a napojují se na hlavní cestu s kamenným povrchem, protínající
sad od JZ až na JV. Na JZ je vstupní branou do sadu asfaltová cesta, z níž po cca
50 m odbočuje SZ směrem hlavní, kamenem zpevněná cesta, mířící na vrchol a ústící
na druhém konci sadu v jeho JV části na asfaltovou komunikaci. Ve vrcholové partii
z ní ještě odbočuje pěšina vytvářející jakousi okružní smyčku vedoucí po hraně
-8-
severního svahu, podél betonového objektu a znovu se na ní napojuje po cca 440 m.
Zde se také v současnosti nabízejí výhledy na Vysočany a vzdálený horizont Proseku.
Ústí hlavní zpevněné cesty v JV části sadu (obr. vlevo), které na JZ přechází v asfaltovou
cestu (obr. vpravo)
Hlavní cesta s kamenným povrchem ve vrcholové partii sadu – J svah
Pěšina v horní partii S svahu prochází kolem betonového objektu - dnes osídlen bezdomovci
Přehledná mapa cestní sítě je znázorněna v příloze D.7. V sadu je také množství
pěšin, které vedou k dočasným obydleným přístřeškům nebo stanům bezdomovců.
-9-
Celoroční a trvalá přítomnost této komunity lidí v sadu sebou přináší mnohé
nepříznivé aspekty. V určitých místech sadu se tak lokálně hromadí množství
komunálního a jiného odpadu, dochází k nekontrolovanému kácení jak samotných
roubovaných třešní, ale i ostatních dřevin, vznikají a zanikají nové „přístřešky“, je zde
celá řada spálenišť a ve spojení s hustým porostem se nezvyšuje ani pocitová
bezpečnost
eventuálních
návštěvníků
sadu.
Změť
komunálního,
stavebního
a
ostatního odpadu sebou nese i rizika kontaminace okolního prostředí, právě z tohoto
důvodu o odstranění odpadů mluvíme jako o odstranění staré ekologické zátěže.
Projekt řeší důkladné odstranění všech odpadů z lokality za použití strojní techniky i
ručního sběru.
Množství odpadu na některých místech připomíná spíše skládku než ovocný sad
Některé příbytky bezdomovců jsou již opuštěné, jiné jsou stále obývané
- 10 -
Druhová skladba náletových dřevin a keřů je zastoupena po celé ploše sadu
následujícími taxony: jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), třešeň ptačí (Prunus avium),
javor mléč (Acer platanoides), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata),
bez černý (Sambucus nigra), ořešák vlašský (Juglans regia), líska obecná (Corylus
avellana), trnka obecná (Prunus spinosa), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna),
růže šípková (Rosa canina), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), ostružiník maliník
(Rubus idaeus), slivoň (Prunus sp.), jabloň domácí (Prunus domestica), hrušeň
obecná (Pyrus communis), svída krvavá (Cornus sanguinea).
Samotný ovocný sad je tvořen pouze jedním druhem ovocného stromu – třešněmi.
V rámci zájmového území se tak jedná celkem o 1498 míst v sadu. Místa v sadu
vytváří pravidelnou zkosenou šachovnici tvořenou liniemi, které byly označeny –
vodorovně písmeny A - Z, svisle číslicemi 0 - 95, průsečík těchto linií pak znamená
přesnou polohu (souřadnici) místa v sadu. Pro přehlednost byla jednotlivá místa
v sadu rozdělena do několika kategorií, s označením které charakterizuje současný
stav:
•
PS – perspektivní strom (třešeň): třešeň, která v době průzkumů (únor 2014)
vykazovala
alespoň částečné
známky vitality a představuje jistou míru
perspektivy zachování jedince do budoucnosti, a to při realizaci řezů
udržovacích, stabilizačních a omlazovacích,
•
DS – dožívající strom (třešeň): perspektiva stromu do budoucnosti je velmi
omezena, usychající jedinec, vyskytuje se houbové onemocnění, hniloba
kmene, významná poranění v podobě prasklin, nestabilita, výrazně vychýlené
těžiště, atd.,
•
SS – suchý strom (třešeň): mrtvý strom,
•
TS – stávající torzo (třešně): cca 1 – 3 m vysoké torzo třešně, již bez větví v
hlavní koruně (roubované části) nebo její větší části, které nevykazují známky
života,
je
možný výskyt
kmenových
výmladků,
zpravidla
se
vyskytuje
dřevokazný hmyz,
•
CHS - chybějící strom (třešeň): volné místo v sadu, strom byl vykácen, zůstal
jen pařez (do výšky 50 cm), nebo strom uhnil na bázi kmene a je spadlý.
Přehledná mapa současného stavu míst (třešní) tvořících samotný sad je znázorněna
v příloze D.4. Kompletní přehled jednotlivých míst je uveden samostatně v příloze C.1.
Počty jednotlivých míst v sadu uvádí následující tabulka.
- 11 -
Tabulka přehledu míst v sadu – inventarizace současného stavu
CHYBĚJÍCÍ
STROM
(CHS)
PERSPEKTIVNÍ
STROM
(PS)
DOŽÍVAJÍCÍ
STROM
(DS)
SUCHÝ
STROM
(SS)
STÁVAJÍCÍ
TORZO
(TS)
392
694
169
126
117
Celkem míst v sadu 1498
Podle habitu korun a zdravotního stavu většiny třešní lze usuzovat, že sadovnická
péče o dřeviny je minimální již několik možná i desítek let. Tato doba odpovídá době
obecného úpadku zájmu o ovocnářství na území Prahy a jejího okolí. Díky tomu se
dochovalo v sadu velké množství dožívajících jedinců a torz. Ty jsou sice ovocnářsky
neatraktivní, zato velmi cenným biotopem z pohledu ekologického.
Typický pohled na dožívající a suché třešně
V průběhu minulého století však docházelo i k doplňování nových výsadeb třešní.
Nejvíce jsou tyto staro-nové výsadby (odhadované stáří cca 20 - 30 let) situovány na
severním svahu. Velká většina z nich byť přes svůj relativně mladý věk má významně
sníženou vitalitu, jsou často patrné téměř suché roubované části korun, houbová
onemocnění nebo praskliny kmenů.
- 12 -
4. Návrh obnovy sadu
Hlavní myšlenkou je obnova historického sadu. Navrhovaná obnova sadu je tak
návratem k historické kompozici včetně obnovy dnes zaniklých historických cest a
pěšin, zároveň dojde k vytvoření nových pobytových ploch a výhledů. Návrh si klade
za cíl zpřístupnit plochu širokému spektru návštěvníků, nabídnout poměrně neobvyklý
prostor pro rekreaci, avšak při zachování a zvýšení všech ekologických funkcí, které
sad poskytuje. V průběhu realizace obnovy sadu budou o probíhajících činnostech
informovat návštěvníky dočasné cedule, které budou po dokončení odstraněny a
nahrazeny informačními panely.
4.1. Úprava stávající zeleně a odstranění odpadu
Návrh obnovy sadu vychází primárně ze současného stavu třešní tvořících jeho
kostru. Sad je z praktických důvodů rozdělen do 4 ploch – Plocha I – IV. Ve všech
plochách dojde k výřezům nebo kácení, k řezu stávajících odrůdových třešní a
bezpečnostnímu převodu na torza (s výjimkou Plochy I). Drobným povalujícím se
odpadem je zasažena celá plocha sadu, černými skládkami z odpadů různého
charakteru, které tvoří významnou starou ekologickou zátěž nejvíce Plocha IV.
Vzhledem k aktivitě bezdomovců v celé lokalitě je množství odpadů relativní a jeho
množství se časem mění. U kácených stromů s obvodem kmene ve výčetní výšce (1,3
m nad zemí) přesahující 80 cm, je vzhledem k jejich velikosti nutné technologicky
složitější kácení (riziko pádu na chodník, riziko poškození ponechaných třešní ve
sponu
sadu,
dřeviny určené
pro
stavbu laviček
apod.). Tyto
dřeviny jsou
v následujících tabulkách označeny červeným písmem. Veškeré řezné plochy u všech
dřevin ve všech plochách budou ihned po pokácení zatřeny vhodným arboricidem.
Konkrétní arboricid bude odsouhlasen investorem. V severozápadní části lokality
chybí ve sponu velké množství odrůdových třešní (CHS), ve větších počtech se zde
vyskytují stávající torza (TS) a suché stromy (SS). V této zarostlé části vznikly černé
skládky komunálního, stavebního a jiného odpadu, místy dosahující mocnosti až 1 m
a jejichž objem se mění. Zároveň zde však rostou i hodnotné stromy (mimo spon
sadu), které mají při zachování do budoucna významný estetický a ekologický
potenciál. Jedná se o taxony dubu letního, javoru mléče, hrušně domácí, hlohu
- 13 -
jednosemenného, ořešáku vlašského a slivoně mirabelky. Z těchto důvodů nebude
v tomto
území
realizována
klasická
obnova
sadu,
ale
s využitím
stávajících
perspektivních dřevin, bude tato část realizována do podoby plochy s rozptýlenou
zelení. Mimo perspektivní a hodnotné stromy navržené k ponechání bude plošně
odstraněn veškerý nálet stromů a keřů. V mapových přílohách D.6. a D.8. je toto
území označeno jako Plocha IV a má velikost 0,5390 ha. Vzhledem k velkému
množství odpadu v této ploše (komunální, stavební odpad, příbytky bezdomovců) 125 m3; 25 t (odpovídá objemové hmotnosti odpadu 200 kg/m3), je nutné důkladné
vyčištění plochy, odvoz a odstranění odpadů a následné osetí travní směsí. Plocha
k osetí je o velikosti 1900 m2. Pro výsev bude použito travní osivo obsahující
dominantní zastoupení těchto druhů trav: kostřava červená (Festuca rubra), jílek
vytrvalý (Lolium perenne), psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), lipnice luční (Poa
pratensis)
a
naopak
nebudou
zastoupeny následující druhy:
ovsík
vyvýšený
(Arrhenatherum elatius), kostřava luční (Festuca pratensis), psárka luční (Alopecurus
pratensis), bojínek luční (Phleum pratense) a jílek jednoletý (Lolium multiflorum).
Hustota výsevu bude odpovídat 25 kg/ha. Složení osiva je zvoleno především
s ohledem na tvorbu minimálního množství biomasy a konkurence schopnost
jednotlivých druhů.
Tabulka dřevin navržených k ponechání a ke kácení v Ploše IV
Skupina IV – dřeviny navržené k ponechání a kácení s obvodem v 1,3 m přesahující 80 cm
Číslo
Druh
Návrh
Obvod
(cm)
Průměr
(cm)
Parcela
číslo
1
dub letní
ponechat
66
21
148
2
hloh jednosemenný
ponechat
52
17
148
3
4
dub letní
slivoň mirabelka
ponechat
ponechat
48
55
15
18
148
148
5
jasan ztepilý
kácení
105
33
148
6
javor mléč
ponechat
66
21
148
7
8
dub letní
dub letní
ponechat
ponechat
52
52
17
17
148
148
9
10
javor mléč
ořešák vlašský
ponechat
ponechat
86/86
60
27/27
19
148
148
11
javor mléč
ponechat
69
22
148
12
jasan ztepilý
kácení
92
29
148
13
javor mléč
ponechat
77
25
148
14
15
třešeň ptačí
hrušeň domácí
kácení
ponechat
84
95
27
30
148
148
- 14 -
Poznámka
foto 1750
dřevo bude použito na
výrobu laviček
dvoják
dřevo bude použito na
výrobu laviček
Pro doplnění ponechaných taxonů a torz v Ploše IV budou použity jak výsadby
třešní, tak i výsadby dalších ovocných dřevin, konkrétně hrušeň (označení v mapě
V-HR) a jabloň (V-JB). Nové výsadby budou stejně jako ve zbylé části sadu situovány
přesně do míst historických výsadeb třešní tak, aby se zachovávaly jednotlivé
pohledové linie. Výsadbové schéma je patrné v příloze D.5.
Území v přílohách D.6. a D.8. pod označením Plocha I o velikosti 0,1843 ha bude
ponecháno téměř bez zásahu. Jedná se o příkrý svah vedoucí podél ul. Spojovací. Již
dnes funguje směrem do sadu jako nárazníková zóna proti vysokému dopravnímu
zatížení v této ulici – významným způsobem snižuje prašnost, hlučnost i vizuální
vnímání komunikace. V rámci této plochy budou vykáceny pouze 2 ks vzrostlých
javorů stříbrných (Acer saccharinum L.) a to z bezpečnostních důvodů. Jeden jedinec
je zcela suchý a druhý dožívající. Oba dva jedinci svou velikostí a eventuálním pádem
mohou ohrozit bezpečnost a zdraví osob vč. majetku v dopadové vzdálenosti. Jedná
se tedy o preventivní opatření. Ostatní dřeviny a keře na svahu zůstanou bez zásahu
a nebude se zde realizovat ani nová výsadba.
Tabulka dřevin navržených ke kácení v Ploše I
Skupina I – dřeviny navržené ke kácení s obvodem v 1,3 m přesahující 80 cm
1
javor stříbrný
kácení
Obvod
(cm)
113
2
javor stříbrný
kácení
138
Číslo
Druh
Návrh
Průměr
(cm)
36
Parcela
číslo
146
suchý strom, foto 1758-60
44
146
dožívající strom, foto 1758-60
Poznámka
Obnova samotného sadu bude probíhat na ostatních částech lokality – tedy na
plochách pod označením Plocha II a Plocha III o velikostech 4,7668 ha a 4,7561 ha.
V rámci těchto ploch bude nejprve vykácen veškerý nálet s výjimkou vybraných
několika jedinců. Zároveň bude jako v Ploše IV odstraněn, odvezen a zlikvidován
komunální odpad o objemu 25 m3 (5 t), jenž se v rámci těchto ploch nachází avšak již
v menších plochách. Pro osetí travní směsí jsou navrženy pouze dvě menší plochy o
velikostech 591 m2 a 204 m2 nacházející se v SZ části sadu. Osivo bude stejného
složení jako v předchozí Ploše IV. Ostatní plošky vzniklé po úklidu odpadů budou
ponechány sukcesním procesům a postupnému zarůstání bylinným patrem. Nové
výsadby zde budou pouze jednodruhové – složené pouze z výsadby třešní a budou
situovány přesně do míst historických výsadeb, tak aby se zachovaly jednotlivé
pohledové linie – v mapách pod označením (V), kde jedinec chybí a na místo vzniklé
- 15 -
pokácením dnes již neperspektivních jedinců pod označením (KV). Výsadbové
schéma je patrné v příloze D.5. V rámci obnovy sadu je kladen velký důraz také na
zachování a podporu jeho ekologických funkcí. Na odumírající a mrtvé dřevo je
vázána celá řada druhů dřevokazného hmyzu a řetězově se na ně nabalují další
drobní obratlovci – především ptáci ale i plazi. Staré stromy tak poskytují potravní,
hnízdní a úkrytové možnosti pro široké spektrum těchto druhů. Z těchto důvodů je
maximalizován počet ponechaných třešní byť v pokročilé fázi senescence, někdy i
rozpadu. Takovéto stromy jsou označeny v návrhové mapě jako torza stávající (TS), a
nebo z důvodu bezpečnosti návštěvníků jsou tyto třešně navrženy k redukci na torzo –
označení (TR). Nejedná se pouze o standardní ořez pilou, ale o kombinaci pily a
"olamování" suchých větví tahem na tzv. přirozená torza. Tam, kde je to možné, bude
vždy upřednostněno "olamování".
Příklad redukce na torzo metodou olamování v kombinaci s řezem
- 16 -
Stejně jako u Plochy IV i zde budou ponechány některé perspektivní dřeviny, které
zachovávají
a
do
budoucnosti
v bezprostřední blízkosti
takto
zvýši
ekologickou
diverzitu
ponechaných jedinců nebude
sadu.
Zároveň
realizována
nová
výsadba označení v mapě (BV) a vzniknou tak i pohledové rozdílnosti a rozvolněná
místa. Nová výsadba dále nebude realizována v místech vzniku odpočinkových –
pobytových ploch.
Tabulka dřevin navržených k ponechání a ke kácení v Ploše II. a III.
Skupina II – dřeviny navržené k ponechání a kácení s obvodem v 1,3 m přesahující 80 cm
Číslo
Druh
Návrh
Obvod
(cm)
Průměr
(cm)
Parcela
číslo
1
jasan ztepilý
kácení
85
27
147
2
jasan ztepilý
kácení
85
27
147
3
jasan ztepilý
kácení
99
32
147
4
jasan ztepilý
kácení
126
40
147
5
třešeň pláně
kácení
98
31
147
6
ořešák vlašský
kácení
131
42
146
7
8
jabloň sp.
ořešák vlašský
ponechat
ponechat
71
87
23
28
146
137
9
10
ořešák vlašský
ořešák vlašský
ponechat
ponechat
80
102
25
32
137
137
11
ořešák vlašský
ponechat
110
35
137
12
13
ořešák vlašský
ořešák vlašský
kácení
kácení
72
94
23
30
137
137
14
15
jabloň domácí
hrušeň domácí
ponechat
ponechat
54
38
17
12
137
137
16
slivoň mirabelka
ponechat
121
39
137
17
18
ořešák vlašský
třešeň ptačí
ponechat
kácení
133
94
42
30
137
147
19
20
třešeň ptačí
javor mléč
kácení
ponechat
89
142
28
45
514
513
21
třešeň ptačí
kácení
82
26
513
22
jasan ztepilý
kácení
79/95
25/30
513
23
třešeň ptačí
kácení
82
26
513
24
25
třešeň ptačí
dub letní
kácení
ponechat
83/61/36
94
26/19/11
30
513
149
26
třešeň pláně
kácení
108
34
149
27
jasan ztepilý
kácení
88
28
149
28
dub letní
ponechat
61
19
146
- 17 -
Poznámka
dřevo bude použito
výrobu laviček
dřevo bude použito
výrobu laviček
dřevo bude použito
výrobu laviček
dřevo bude použito
výrobu laviček
na
na
na
na
dvoják, dřevo bude
použito na výrobu
laviček
trojkmen
dřevo bude použito na
výrobu laviček
Skupina III – dřeviny navržené k ponechání
1
líska obecná
ponechat
Obvod
(cm)
neměřen
2
3
dub letní
dub letní
ponechat
ponechat
79
neměřen
25
neměřen
150
514
4
dub letní
ponechat
105
33
150
Číslo
Druh
Návrh
Průměr
(cm)
neměřen
Parcela
číslo
150
Poznámka
vícekmen – keřovitý
U třešní, které v rámci linií sadu budou ponechány do budoucna – označení (S) je
nezbytné provést základní udržovací řezy – především zdravotní, bezpečnostní a
odstranění výmladků z kmene. Výsadbové schéma celého sadu je znázorněno
v příloze D.5.
Tabulka přehledu míst v sadu – návrhové řešení
místo
bez
výsadby
(BV)
kácení
bez nové
výsadby
(K)
kácení
s novou
výsadbou
(KV)
nová
výsadba
třešně
(V)
nová
výsadba
jabloně
(V-JB)
nová
výsadba
hrušně
(V-HR)
ponechání
a řez
stromu
(S)
redukce
na torzo
(TR)
stávající
torzo
(TS)
47
5
77
338
6
3
720
211
91
Celkem míst v sadu 1498
Tabulka jednotlivých ploch (ha)
Plocha I
Plocha II
Plocha III
Plocha IV
0,1843
4,7668
4,7561
0,5390
Obnova sadu 10,0619 (mimo Plochu I)
Celková výměra řešeného území 10,2462
4.2. Obnova historických cest a pěšin
V rámci celé zájmové plochy budou nově obnoveny některé cesty a pěšiny, které
v současnosti zcela pohltila náletová vegetace stromů a keřů. Současný návštěvník
území má díky tomu velmi omezené možnosti k rekreaci či pobytovým aktivitám. Tyto
zaniklé cesty a pěšiny budou kopírovat trasy historicky doložené, budou realizovány
bez zemních prací, pouze s vykácením veškerého náletu. Finální povrch těchto cest
bude tvořen ze štěpky – tedy místní dřevní odpad vzniklý při štěpkování z pokácených
dřevin. Šíře nově vzniklých cest bude 1,5 m s 15 cm vysokou vrstvou uválcované
štěpky. Jedná se celkem o 810 m nově obnovených cest, které doplní stávající cesty a
- 18 -
pěšiny, ty zůstanou zachovány ve stávající podobě. Situační schéma cestní sítě
znázorňuje příloha D.7.
4.3. Odpočinkové plochy a mobiliář
Pobytové plochy
Cestní síť bude nově doplněna také o plochy pro volnočasové aktivity. Jedná se o
realizaci pobytových ploch. Tyto prostory byly zvoleny na místech, kde jsou již
v současné době mezery v zápoji sadu a zároveň se zde nachází neperspektivní
jedinci. Tyto místa jsou zvolena záměrně ve vrcholové partii sadu, takže budou
nabízet dnes skryté pohledy do širokého okolí vrchu Třešňovka. Opatření bude
spočívat pouze v ne-realizaci nových výsadeb a pravidelné údržbě formou kosení –
viz. příloha D.7.
Přírodní lavičky
Vzhledem k předpokládané větší návštěvnosti lokality po provedené revitalizaci sadu,
budou nově instalovány přírodní prvky v podobě přírodních laviček. Ty budou
realizovány z dřevní hmoty kmenů jasanů ztepilých vykácených při obnově sadu.
Bude se jednat o 3 kmeny po 3 m položené na sebe do pyramidy, vzájemně budou
sešroubované závitovými tyčemi na obou koncích cca 30 cm od kraje v závislosti na
tvarové členitosti kmenů (6 ks závitových tyčí na 1 prvek), se zapuštěnými maticemi.
V průřezu bude mít tento prvek tvar trojúhelníku, horní kmen bude mít seříznutý sedák
(cca v 1/3 shora). V rámci celého území bude na různých místech sadu (přesná
poloha bude určena investorem při samotné realizaci) instalováno 10 ks těchto prvků
určených primárně k odpočinku.
Náčrt přírodní lavičky ze tří navzájem spojených kmenů
- 19 -
Informační panely
Pro
informovanost
návštěvníků
o
samotné
lokalitě,
jejím
historickém
vývoji,
ekologických a krajinářských hodnotách budou nainstalovány 3 informační panely (JZ
vstup, SZ vstup a V vstup. Základem panelu je ocelový rám se zkosenou horní hranou
v barvě kovářská čerň. Po svém obvodu je vyložený tvrdým/odolným dřevem. Mezi
sloupky je umístěna deska v kovovém rámečku kopírující rám tabule s informacemi
pro návštěvníky vrchu Třešňovka. Tvarové a materiálové řešení koresponduje s
přírodním charakterem sadu i s přilehlou moderní zástavbou. Formát panelu bude 100
x 80 cm, text bude vytištěn na permanentní samolepku s UV laminací v matném
provedení. Samolepka bude lepena v rozsahu celé plochy tabule, technický popis a
detailní výkres je v příloze D.10. Text bude doplněn o povinné prvky v souladu s
pravidly publicity Operačního programu Praha-Konkurenceschopnost (OPPK).
Vizualizace Informačního panelu (autor Ing. arch. Jiří Rys)
- 20 -
U JZ vstupu bude umístěna informační cedule o poskytnutí dotace z OPPK.
Informační cedule bude vyrobena z voděodolné překližky v rámečku 210 x 310 mm
z pásové oceli tl. cca 5 mm přivařené ve výšce 160 cm (spodní hrana rámečku) ke
sloupku jacklu cca 50 x 50 mm zabetonovaném do země, kovové prvky v kovářské
černi. Text bude vytištěn na permanentní samolepku s UV laminací a v matném
provedení. Informační cedule bude v souladu s pravidly publicity OPPK a bude
obsahovat tyto prvky:
1/ loga (OPPK, Praha, EU včetně slovního odkazu Evropská unie)
2/ odkaz na fond (ERDF)
3/ slogan Praha & EU
4/ název projektu včetně druhu
5/ výše schválené podpory
6/ harmonogram (zahájení projektu, ukončení projektu)
Umístění všech 4 informačních panelů je znázorněno v příloze D.7.
Betonová severka
Severka jako součást mobiliáře revitalizovaného vrchu Třešňovka je navržena v
kontextu místa, tedy zeleně obklopené městskou zástavbou. Je osazena nad
stávajícím torzem podzemního betonového objektu, který se tak pod deskou severky
zachová. Základem je pohledová betonová deska kruhového tvaru zapuštěná v
terénu. Po obvodu je lemována pásem ze štěrku, který přechází do okolní zatravněné
plochy. Severka jako interaktivní prvek je nositelkou několika informací, jako je
zeměpisná poloha místa, světové strany a vzdálenosti nejvyšší vrchů našich pohoří.
Veškeré informace, jak na pohledové betonové desce tak po obvodu, jsou vyřezány
do nerezového plechu. Vlastní severka je navržena jako plastická a vystupuje z roviny
desky. Technický popis a detailní výkres je obsažen v příloze D.9.
- 21 -
Vizualizace severky (autor Ing. arch. Jiří Rys)
4.4. Broukoviště – mikrostanoviště pro hmyz, plazy a ptáky
Staré sady jsou obvykle bohatým stanovištěm celé řady živočišných druhů. V případě
této
lokality
předpokládáme
velkou
druhovou
diverzitu
zástupců
převážně
dřevokazného hmyzu vázaného způsobem života na staré, odumírající a mrtvé dřevo
třešní; např. na kmeny a silné osluněné větve živých i dožívajících třešní vázaný
vzácný krasec třešňový (Anthaxia candens). Řetězově se na ně váží další drobní
obratlovci – především ptáci ale i plazi. Staré stromy dnes poskytují potravní, hnízdní
a
úkrytové
možnosti
pro široké spektrum těchto druhů. Z těchto důvodů je
maximalizován počet ponechaných třešní, byť v pokročilé fázi senescence, někdy i
rozpadu. Některé stromy však budou vykáceny a nahrazeny novými výsadbami, aby
byla udržena kontinuita živých třešní Pro zachování biotopů s mrtvým dřevem je
- 22 -
v rámci sadu navrženo vybudovat 8 ks broukovišť. Tento prvek bude tvořen pouze
z vykácené dřevní hmoty v rámci náletu a obnovy sadu. Hlavní dřevinou bude třešeň,
méně pak dub letní. Tento prvek bude mít podobu nesourodé formace, jaké-si
hromady navzájem propletených kmenů, silnějších větví, nebo i části pařezů o objemu
1 broukoviště 4 m3. Umístění těchto prvků bude ve svazích (na J 5 ks na S 3 ks) mimo
cesty a pěšiny, bude upřesněno při realizaci investorem.
4.5. Rekonstrukce bylinného patra
V historické době byl celý vrch Třešňovky, resp., travní porosty udržovány ručním
kosením, pastvou dobytka, ovcí a koz. Tento způsob managementu zaručoval
vysokou druhovou pestrost vegetační složky. Stejně jako na staré stromy jsou vázány
specifické druhy organismů, tak analogicky je tomu i u bylinného patra. Čím více
druhů rostlin je v ploše obsaženo, tím více druhů živočichů je pak na ně vázáno. Spolu
se stromovým patrem zde zároveň vznikají ekotonové prvky, které se vyznačují
vysokou mírou diverzity. V současnosti jsou však travní porosty degradovány a
převažují konkurenceschopné druhy. Pro obnovu výše uvedeného, tedy obnovu
bylinného patra, je nezbytná komplexní rekonstrukce travních porostů. Ta bude
spočívat v následujících opatřeních:
•
výsev travní směsi na nově vzniklé velké obnažené plochy po likvidaci odpadů
v průběhu dubna 2015;
•
první postupná a mozaikovitá seč celé lokality včetně odstranění vzniklé
biomasy (vyhrabání stařiny až na půdní povrch) v průběhu května až června
2015, a to z důvodu odstranění nahromaděné stařiny za několik předchozích
let - změní se významně světlostní a vlhkostní poměry, dojde k obnažení
semenné banky, vytvoří se iniciační prostor pro méně konkurence schopné
rostliny typické pro takovéto plochy;
•
druhá postupná a mozaikovitě provedená seč včetně zmlazení s odstraněním
biomasy v ploše celé lokality v průběhu srpna – 1. poloviny září 2015 vlivem
změny světlostních poměrů budou po první seči dočasně převažovat na ploše
konkurenčně silné druhy rostlin, které je třeba eliminovat. Navíc lze očekávat
vysokou míru růstu výmladků po předchozích zásazích, stejně tak nových
náletů ze semenné banky, které je nezbytné pro úspěšnou rekonstrukci
- 23 -
bylinného patra také odstranit. V místech se zmlazením (výmladky) bude seč
provedena max. 2 cm od země.
Pro optimální management bylinného patra doporučujeme realizovat v následujících
letech tedy 2016+ pastvu ovcí, která by zaručovala ideální management pro takovýto
typ biotopu.
4.6. Výsadba ovocných dřevin – technologie výsadby
Nové výsadby budou realizovány pouze v podobě ovocných stromů – vysokokmenů
starých ovocných odrůd třešní, jabloní a hrušní, s nasazenou korunkou ve výšce 180
– 200 cm. V rámci celkové revitalizace sadu se jedná o výsadbu 415 ks třešní, 6 ks
jabloní a 3 ks hrušní.
Do sadu budou sázeny pouze tyto staré odrůdy třešní: Hedelfingenská,
Schneiderova, Troprichterova, Karešova, Kaštánka, Granát, Kordia, Libějovická,
Germersdorfská a Rivan. Žádná z odrůd nebude mít vyšší zastoupení než 50 %
z celkového počtu vysazovaných starých odrůd třešní.
Do sadu budou sázeny pouze tyto staré odrůdy jabloní:
Borovinka (Charalmowski), Elise Rathke, Malinové podzimní, Míšeňské, Parména
zlatá zimní, Průsvitné letní. Odrůdy jsou zvoleny tak, aby jejich konzumace byla
možná od srpna do Vánoc. Zároveň jsou tyto odrůdy tolerantní k horším půdám, mají
zajímavé plody i habitat. Od každé odrůdy bude vysázen vždy jeden kus.
Do sadu budou sázeny pouze tyto staré odrůdy hrušní:
Salisburyova, Solanka, Špinka. Odrůdy jsou zvoleny tak, aby bylo zajištěné opylení a
byly ke konzumu od srpna do října. Od každé odrůdy bude vysázen vždy jeden kus.
Pěstitelé vysokokmenů ovocných dřevin:
•
Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse,
Českolipská 123, 405 02 Děčín – Libverda, [email protected],
IČO: 47274654
•
Ing. Stanislav Boček, PhD. Hluboké u Kunštátu, 679 72 Kunštát, IČO:
75151243
- 24 -
•
EC Meluzína RCAB, Ing. Martin Lípa, Brigádnická 710/2, 363 01 Ostrov,
[email protected], IČO: 49752065
•
Ovocné a okrasné školky „KUKLA“, Petr Kukla, Žižkova 914/18, 410 02
Lovosice, [email protected], IČO: 63769841
•
Ovocné a okrasné školky, Ing. Václav Eichler, 294 15 Klášter Hradiště nad
Jizerou, [email protected], IČO: 48680109
•
Ovocná školka Bojkovice - Radim Pešek, Chmelnice 394, Bojkovice,
[email protected], IČO: 45659834
•
Milan Holý, Šumavská 980, 389 01 Vodňany, [email protected],
IČO: 60090448
•
Jaroslav Topinka, Ovocné a okrasné školky Jaroměř, Trinnerova 38, 551 01
Jaroměř, [email protected], IČO: 13197347
•
SEMPRA
LITOMĚŘICE
s.r.o., Českolipská
917/6, 412 01 Litoměřice
[email protected], IČO: 25021621
Ovocné dřeviny budou sázeny přesně do pohledových linií sadu podle výsadbového
plánu znázorněného v příloze D.5. Z důvodu přítomnosti pařezů ve výsadbových
místech je nutné jejich odstranění do hloubky min. 50 cm včetně odstranění
kořenových náběhů. Čímž dojde k eliminaci případných hnilob v již napadených
pařezech a kořenovém systému v prostorách plánované výsadby. Do vzniklé jámy
bude doplněn kvalitní zahradnický substrát, do nějž bude provedena výsadba. Při
zasypávání jámy je nezbytné substrát hutnit.
Stromy budou ihned po dodání vysázeny do předem připravených jam (upravená
jáma po odstranění pařezů) o velikosti min. 50 x 50 x 50 cm. Výsadba proběhne v
listopadu r. 2014. Z jam budou odstraněny zbytky kořenových systémů, zbytky rostlin
a tlející materiál, povrch stěny výsadbové jámy bude lehce nakopán - rozrušení krusty.
Ke každému stromu bude přidán do substrátu sorbant dle návodu výrobce pro jámu
50 x 50 x 50 cm. Je nutné dbát na to, aby nebyly krčky stromku zasypány zeminou
nebo mulčem. Všechny stromy budou ukotveny třemi frézovanými kotvícími kůly z
kulatiny (délka 2,5 m, průměr 6 cm, impregnované do výše min. 90 cm) se špicí,
spojenými pod korunkou frézovanými příčkami z půlené kulatiny do ohrádky a
upevněné úvazky k jednotlivým příčkám. Části kůlů nad příčkami budou odřezány. Pro
omezení možného poškození loupání borky zvěří bude na kmeny nově vysazených
dřevin aplikována individuální ochrana v podobě plastové chráničky o výšce min. 80
- 25 -
cm. Kolem kůlů, až k horním příčkám, bude navíc provedeno oplocení z pletiva
(úhlopříčka oka max. 15 cm) jako ochrana proti odhrabávání mulče psy a poškození
kmenů jejich močí, zároveň se zvýší ochrana vůči běžnému vandalismu. Pletivo bude
pozinkované, životnost min. 7 let. Po výsadbě bude dále provedena intenzivní zálivka
(100 l/strom). Na povrch stromové mísy bude rozprostřen mulč (štěpka získaná
z pokácených dřevin) v ploše cca 0,25 m2 o mocnosti 8 – 10 cm.
Dokončovací a rozvojová péče
Pro udržení perspektivy nově založené výsadby je nutné provádět pěstební opatření
v rámci tzv. rozvojové péče v délce min. 3 let ve smyslu ČSN 83 9051 technologie
vegetačních úprav v krajině. Do této péče patří především:
•
zálivka bude provedena vždy na dvě poloviny, tedy nejprve 50 l a po
zasáknutí dalšími 50 l, provedení zálivky v rámci následné péče je vždy až
na základě pokynu investora (6 zálivek/rok)
•
zapěstování korunky – povýsadbový řez a následný každoroční výchovný
řez k zapěstování korunky
•
náhrada případných uhynulých dřevin
•
pletí výsadbové mísy, doplňování mulče, kontrola úvazků, kotvení stromů i
ochranných krytů proti poškození zvěří a psy
4.7. Doporučený harmonogram prací
Předpokládaná doba realizace projektu (bez dokončovací a rozvojové péče) je 15
měsíců. V tomto období proběhnou veškeré výše popsané práce spojené s kompletní
revitalizací vrchu Třešňovka. Harmonogram vychází zejména z agrotechnických lhůt.
Jedná se o tyto práce:
•
červenec - březen následujícího roku – odstranění odpadu
•
2. pol. srpna – březen následujícího roku – kácení náletových dřevin a třešní
ve sponu sadu určených k odstranění, odstranění pařezů a příprava
výsadbových jamek, realizace broukovišť
•
srpen – březen následujícího roku – bezpečnostní řez u třešní, které budou
redukovány na torza – označení (TR)
•
srpen – duben následujícího roku – instalace mobiliářů – informační panely,
informační cedule o poskytnutí dotace, přírodní lavičky, betonová severka
- 26 -
•
srpen – duben následujícího roku – obnova historických cest a pěšin
rozvrstvením štěpky
•
říjen – březen následujícího roku – výsadba ovocných dřevin
•
duben - září téhož roku – rekonstrukce bylinného porostu po dokončení
výřezů – zahájeno výsevem v dubnu a ukončeno druhou sečí v 1. polovině
září
•
květen - červenec téhož roku – udržovací řez ponechaných perspektivních
třešní – označení (S)
4.8. Monitoring
Vzhledem k časovým okolnostem nebyl na lokalitě realizován biologický průzkum.
Přesto byla v rámci terénních šetření zaznamenána celá řada zástupců avifauny
(únor 2014) jako jsou žluna zelená, sýkora koňadra, sýkora modřinka, hnízdící pár
kalouse ušatého, pár bažanta obecného, poštolka obecná, kos černý, drozd
zpěvný a straka obecná.
Vzhledem k ekologickému potenciálu lokality doporučujeme provádět pravidelný
monitoring se zaměřením na tyto skupiny:
1. Lišejníky jako představitele velmi usedlých a dlouholetých organismů.
2. Florikolní brouky (brouci na květech), jako představitele disperzně průměrně
vybavených a krátkověkých organismů živočichů.
3. Denní motýli, jako představitele disperzně průměrně vybavených a krátkověkých
živočichů.
4. Ptáky, jakožto velmi mobilní organismy a poměrně dlouholeté organismy.
5. Cévnaté rostliny by byly sledovány jakožto poměrně usedlé organismy.
- 27 -

Podobné dokumenty

Jak na přírodní zahradu - MAS sv. Jana z Nepomuku

Jak na přírodní zahradu - MAS sv. Jana z Nepomuku habr obecný (Carpinus betulus) dub letní (Quercus robur) dub zimní (Quercus petraea)

Více

strabuc 918 - TECHNOPARK.CZ

strabuc 918 - TECHNOPARK.CZ 3 - Elektrické napětí pro LED diody 230 V a výstražný bzučák (volitelné příslušenství)

Více