ke stažení zde.
Transkript
ke stažení zde.
Miniprojekty ve školní družině CZ.1.07/1.1.06/03.0016 LÉTO 1 2 Milí kolegové, nabízíme vám výstup z našeho projektu s názvem „Miniprojekty ve školní družině“ z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Cílem projektu bylo inovovat Školní vzdělávací program školní družiny, formulovat aktivity ve čtyřech integrovaných blocích - Jaro, Léto, Podzim, Zima, sestavit nabídku propracovaných miniprojektů do jednotlivých integrovaných bloků a následně tyto projekty ověřit v praxi. V současné moderní škole zaujímá projekt velmi významné místo, protože umožňuje žákům získávat zkušenosti praktickou činností a experimentováním. Žáci jsou projektovou metodou vedeni nejen k iniciativě, ke kreativitě a samostatnosti při zpracování jednotlivých úkolů, ale i k týmové spolupráci, neboť společná činnost žáků je důležitým prostředkem k rozvoji individuality každého dítěte. Promyšlené projekty vedou prostřednictvím svého komplexního přístupu k odbourávání izolovanosti všech poznatků, spojují žáky s reálným životem i s jejich zájmy. Při sbírání i zpracování materiálů byla v co největší míře využívána dostupná počítačová, digitální a audiovizuální technika. Využíváním moderních didaktických prostředků a ICT techniky podporujeme tvořivost, motivaci a rozvoj klíčových kompetencí žáků. Doufáme, že vám i dětem naše miniprojekty pomohou k zajímavému, tvůrčímu a smysluplnému využití času ve školní družině. Kolektiv autorů ze ZŠ J. A. Komenského Kly, okres Mělník Autoři: Miroslav Bím, Marcela Bubeníčková, Mgr. Martina Čvančarová, Mgr. Eva Novotná, Mgr. Lenka Vyhnalová, Ing. Pavlína Rozborová Projektový tým: Manažerka projektu: Mgr. Jana Palanská Asistentka: Mgr. Kamila Bímová ICT koordinátor: Miroslav Palanský Účetní: Ing. Olga Šestáková www.zsjakkly-miniprojekty.wz.cz 3 4 Obsah Název Strana ________________________________________________________________ Kolombo jde na sever Orientace v terénu Listy z lesa Barvy v přírodě Všeználek Co nám říká mapa O naslouchání, empatii a přátelství Setkání u táboráku Hrátky u pohádky Umíme se správně chovat? Krásně barevný svět Léto Svatá Markéta Cesta kolem světa Pohádkové odpoledne Rozmary letního počasí Letní obloha Hromy a blesky Hýbeme se každý den Kočičí příběh Kytka nebo strom? Dubový příběh Dřevěná písnička Lidové hudební nástroje Na venkovském dvorku Rozumíme si? Zdravě v létě Moje tělo – moje zdraví Využijme každou vteřinu Můj týden 7 11 15 19 23 27 33 37 39 45 49 53 57 63 67 71 75 81 87 91 95 97 103 105 109 117 123 127 133 139 5 6 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Kolombo jde na sever 6 - 9 let Seznámíme se s hlavními i vedlejšími světovými stranami, budeme pomocí nich hledat poklad, vyrobíme si jednoduchou verzi kompasu a na procházce přírodou se pomocí kompasu zorientujeme. L 1 Seznámí se s určováním světových stran pomocí kompasu a buzoly. K učení, občanské. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Krabičky (obálky, sáčky), volné listy papíru, lepidlo, fixy, čtvrtky, kompasy, misky s vodou, malý papírek, jehla, magnet, tvrdé podložky, mapa nebo plánek. 2. Informační zdroje: - http://cs.wikipedia.org/wiki/Kry%C5%A1tof_Kolumbus - http://cs.wikipedia.org/wiki/Kompas 3. Pracovní listy: Pracovní list č. 1: Kartičky s názvy světových stran Pracovní list č. 2: Směrová růžice Motivace: Kolombo jde na sever. Kde jste, žáci, slyšeli tuto větu? Připomíná vám něco, nějaký film? Kdo je to Kolombo? A kam jde? Na sever? Co je to sever? Tato věta ale zazněla ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny. Malý Vašík stopoval maminku a tatínka. Aby věděl, kam má jít, musel dobře znát světové strany. Kryštof Kolumbus byl mořeplavec narozený v Janově v severozápadní Itálii v polovině 15. století. Během své první cesty v roce 1492 dosáhl místo plánovaného Japonska břehů Bahamských ostrovů a přistál na místě, které pojmenoval San Salvador. Během tří dalších výprav navštívil Velké a Malé Antily, pobřeží Venezuely a Střední Ameriky, které zabral pro Španělské impérium. Nebyl prvním, kdo objevil Ameriku, tím byl Leif Eriksson, ale jeho cesty zahájily trvalé styky s Amerikou. On sám viděl svůj hlavní úspěch v šíření křesťanství. Jeho ostatky jsou dnes umístěny v katedrále Panny Marie v Seville ve Španělsku. Činnosti: 1. Barevná písmena - Vychovatelka rozdělí žáky do několika skupin (podle počtu žáků). Každému nalepí na čelo (záda) čtvereček barevného papíru tak, aby na něj žák neviděl. Žáci se musí bez mluvení rozdělit do skupin podle barev. Vychovatelka skupinám rozdá krabičky (obálky nebo sáčky), ve kterých jsou malé různobarevné kartičky s písmeny (pracovní list č. 1). - Z každé barvy žáci složí slovo – sever, jih, východ, západ a nalepí tato slova na připravené kartičky tak, aby na každé kartičce bylo jedno slovo. - Následuje krátký rozhovor o tom, co žáci složili – názvy světových stran. Jaké znají vedlejší světové strany, vychovatelka ukáže mapu nebo plánek okolí školy a určuje s žáky světové strany na mapě (plánku). 7 2. Na sever nebo na jih? - Žáci pracují i nadále ve stejných skupinách. - Vychovatelka rozdá žákům pracovní list č. 2 se směrovou růžicí. Žáci správně nalepí kartičky s názvy světových stran do směrové růžice a doplní vedlejší světové strany. - Doprostřed volného listu papíru si nakreslí domeček. Vychovatelka říká první pokyn – např. „Na sever od domečku nakresli motýla.“ apod. Další pokyny dávají postupně všechny skupiny. Na konci by měly být všechny obrázky stejné. - Jako pomoc při kreslení žákům slouží směrová růžice, kterou mají u sebe. - Vychovatelka připomene, že na mapě je sever vždy nahoře. 3. Co je to kompas? - Kompas je zařízení určující světové strany, obsahuje volně pohyblivou magnetickou střelku, která zachovává směr sever – jih podle zemského magnetického pole. Kompasy jsou známy ze starověké Číny ze 4. století. - Vychovatelka žákům rozdá kompasy a vysvětlí, že pomocí kompasu určujeme světové strany. Žáci si jistě všimnou, že na kompasu jsou napsaná písmena – N, S, E, W. Vysvětlí si, co jednotlivá písmena znamenají – jsou to počáteční písmena světových stran v angličtině. N – North (sever), S – South (jih), E – East (východ), W – West (západ). - Žáci pomocí kompasu najdou ve třídě sever a ukáží si ostatní světové strany. - Vychovatelka umístí názvy světových stran (tak, jako jsou ve skutečnosti) na viditelné místo do třídy (nejlépe na stěny místnosti). 4. Najdi poklad - Vybraný žák jde za dveře. Vychovatelka nebo žáci ukryjí ve třídě bonbón. Když přijde žák do třídy, ostatní mu říkají, na kterou světovou stranu a kolik kroků musí ujít, aby našlo bonbón. Např. „Jdi tři kroky na sever, nyní dva kroky na západ……“ . - Hra se několikrát opakuje. Žáci využívají karet na stěnách s názvy světových stran. 5. Výroba kompasu - Žáci společně s vychovatelkou vyrobí jednoduchý kompas. Jak na to? - Vystřihneme malý papírek a položíme do misky s vodou. Pozor, žádný okraj se nesmí potopit (papírek musí být tak velký, aby se na něj mohla položit celá jehla). - Špičku jehly přejedeme několikrát magnetem. Jehlu nebo špendlík opatrně položíme na papír do misky s vodou a počkáme, až se ustálí. - Špička jehly ukáže sever. Pokus je možno opakovat několikrát, aby se žáci přesvědčili, že skutečně vyrobili fungující jednoduchý kompas. Pro ověření je možno použít kompas či buzolu. 8 6. Jdeme hledat sever - Žáci se společně s vychovatelkou vypraví na vycházku do blízkého okolí. Utvoří dvojice, každá dvojice má kompas a volný papír s tvrdou podložkou. - Při vycházce si postupně na různých místech ukazujeme světové strany. - Zastavíme nejlépe na vyvýšeném místě a žáci se pokusí vytvořit jednoduchý plánek. Zakreslí na papír své stanoviště a záchytné body na každé světové straně – např. na sever od nás stojí osamělý strom, na východě je továrna, apod. - Každá dvojice žáků má trochu jiné stanoviště, takže i plánky jsou rozdílné. Pracovní list č. 1 Kartičky s názvy světových stran 9 Pracovní list č. 2 Směrová růžice 10 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Orientace v terénu 9 – 11 let Orientovat se v krajině a nezabloudit je důležité. Proto se naučíme, jak určit v přírodě světové strany i bez buzoly a jak se zorientovat v terénu. Zábavu si užijeme např. při hře na stopovanou a azimutovém běhu. L 2 Seznámí se s možností určování světových stran podle přírodních úkazů (lišejníků, letokruhů na pařezech). K učení, komunikativní, sociální a interpersonální, pracovní. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Prázdné lístečky, balicí papír, fixy, několik okopírovaných archů s pochodovými značkami, klacíky, kamínky, papíry, psací potřeby, busoly, mapa pozorované krajiny. 2. Informační zdroje: - Zálesácký rok. Zlín: Česká státní pojišťovna, 1990. - http://skautky-sl.wz.cz/ucazimut.htm Motivace: Dnes půjdeme na vycházku do lesa. Abychom si nemuseli s sebou brát bílé kamínky jako Jeníček a Mařenka z pohádky O perníkové chaloupce, naučíme se, jak se můžeme orientovat v krajině a nezabloudit. Každý cestovatel musí umět určovat světové strany. Jinak zabloudí, ztratí čas, síly a v pusté krajině dokonce i život. Bez schopnosti určit světové strany nám dokonce v terénu není platná ani mapa. Nejsnadněji a nejpřesněji určíme světové strany pomocí busoly nebo kompasu. Co když je ale nemáme? Existuje mnoho dalších způsobů, jak světové strany určíme. Činnosti: 1. Určování světových stran Tuto činnost provedeme s žáky ještě v družině nebo na školním hřišti. Každý si vezme nastříhané lístečky a napíše, jak nebo podle čeho můžeme určit světové strany. Žáci se spojí do dvojice, lístečky se stejnými pojmy odstraní tak, aby zůstal vždy jen jeden a dopíší pojmy, které vymysleli společně. Dvojice se spojí do čtveřice, dále do osmičlenné skupiny a vždy postupují stejně. Výsledky zkoumání zapíšeme na velký arch papíru a připíšeme další. Světové strany určujeme: Podle kompasu a buzoly – přístroj položíme do vodorovné polohy a otáčíme jím tak dlouho, až se konec magnetky shoduje s vyznačením severu na růžici přístroje. Podle Slunce, které je přibližně v 6 hodin ráno na východě, v 9 hodin na jihovýchodě, ve 12 hodin na jihu, v 15 hodin na jihozápadě a v 18 hodin na západě. (Pozor na letní čas!) Sever určíme podle hvězdy Severky, kterou najdeme tak, že spojíme ,,zadní kola“ souhvězdí Velkého vozu přímkou a tu pětkrát prodloužíme. Podle Měsíce v úplňku obdobně jako podle Slunce – večer v 6 hodin je na východě, o půlnoci na jihu, v šest ráno na západě. 11 Podle přírodních úkazů: - pařezy mají na severní straně hustší léta, - na jižních stráních taje dříve sníh, - kůra stromů je na severozápadní straně hrubší než na jižní, - borovice, smrk, jedle vylučují za teplého počasí na jižní straně více pryskyřice, - mraveniště u osamělých stromů jsou vždy na jižní straně, na severozápadní straně jsou chráněna stromem, pařezem nebo balvanem, - svah mraveniště je k jihu táhlejší, k severu sráznější, - slunečnice obrací svůj květ za sluncem, i když je pod mrakem, - zem v okolí balvanů, osamělých budov a stromů je na severní straně vlhčí, - tráva u paty stromů nebo budov roste z jara na jižní straně rychleji, je zde hustší a vyšší, v létě schne na jižní straně rychleji. 2. Stopovaná - Cestou do přírody si zahrajeme hru. Rozdělíme se na dvě skupiny. Každá skupina dostane lísteček s pochodovými značkami. Nejprve se žáci se značkami seznámí a přečtou si jejich význam. Tyto značky se skládají z větviček nebo kamínků, rýsují se také ostrým předmětem na zem. Před začátkem hry si žáci zopakují určování světových stran podle buzoly. - První skupina s jednou dospělou osobou vyrazí napřed a vytváří trasu pomocí pochodových značek např.: jděte tímto směrem, odbočte vpravo, pospěšte si, dopis tři kroky, pozor překážka, končím značení. Ukryje také asi čtyři dopisy s úkoly na určování světových stran podle buzoly např.: Jděte 10 kroků směrem na sever k další značce. - Druhá skupina jde po nějakém čase po značkách k cíli. V cíli může být ukryt ,,poklad“, poslední úkol nebo první skupina. POCHODOVÉ ZNAČKY 12 3. Orientace v místě - Najdeme si místo, ze kterého budeme pozorovat krajinu. Tomuto místu říkáme stanoviště. - Prohlédneme si krajinu a najdeme orientační body – osamělý strom, kostel, cestu, vodní tok atd. - Vyhledáme dva výrazné orientační body, které jsou zakresleny na mapě, mapu natočíme tak, aby tyto body směřovaly ke skutečným bodům v krajině. Určíme světové strany. Nejprve se pokusíme určit světové strany podle přírodních úkazů, potom zkontrolujeme podle buzoly. 4. Náčrtek krajiny - Pozorovanou krajinu zakreslíme do situačního náčrtku. - Nejprve zakreslíme silnice, cesty, vodní toky a plochy, železniční síť, pak ostatní – domy, kostely, důležité stromy apod. s použitím mapových značek. - Pak uvedeme i další předměty, které topografickou značku nemají a které popíšeme (pole, stoh atd.). Náčrtek by měl mít i růžici s označením severu. 5. Orientační hry v terénu - Hledej předmět – Jeden žák se otočí, schováme v terénu předmět, který pak s naší pomocí hledá. Ostatní napovídají např.: Předmět je od tebe pět kroků na sever. - Žáci se rozeběhnou v určeném prostoru po lese a hledají úkazy, podle kterých se dají určit světové strany. - Čtverec – Každý hráč si označí své výchozí místo, které je alespoň 10 m od ostatních. Úkolem je z výchozího místa ujít 25 kroků na východ, odtud 25 kroků na sever, pokračovat 25 kroků na západ a cestu ukončit 25 kroků na jih.(Důležité je dělat stále stejné kroky.) Kdo se vrátil přesně na výchozí místo? Kdo to dokáže se zavázanýma očima? - Závod s čísly – Vychovatelka označí nepravidelně v různých vzdálenostech deset stromů s čísly od jedné do deseti. Úkolem každého jednotlivce je co nejrychleji oběhnout všechny stromy od jedné do deseti a dotknout se při tom každého stromu. Ostatní závodníci stojí tak, aby neviděli na čísla a jejich pořadí. - Popletený les – Na určitém lesním úseku připevníme na stromy a keře předměty, které tam logicky nemohou patřit. Např. na borovici připevníme šišku ze smrku, houbu napíchneme na větev atd.. Hráči postupují lesem a zapisují, co kam nepatří. Pro vítězství platí nejen rychlost, ale i počet informací. 6. Azimutový běh - Nejprve si zopakujeme práci s busolou a vysvětlíme dětem, co je to azimut – je to úhel, který svírá pochodový směr (přímka zaměřená na cílový bod) se směrem na sever. Označuje se jím směr pochodu. - Za cílem se postupuje podle příkazů označujících azimut a vzdálenost k jednotlivým dílčím cílům. Od startu na další stanoviště je udán azimut a vzdálenost např. azimut 75° vzdálenost 20 m. Úkolem hráče nebo dvoučlenných hlídek je najít stanoviště a pokračovat podle údajů na něm uvedených. Kdo dojde správně do cíle, dostane odměnu. - Hru můžeme obměnit tak, že každý hráč dostane kartu s azimuty k jednotlivým stanovištím a jednoduchý plánek. Na každém stanovišti je karta s číslem a obrázkem, který musí hráč zakreslit do své karty. Hodnotí se úspěšnost a počet obrázků. 13 14 Název projektu: Věk: Anotace: Listy z lesa Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: 6 – 9 let Že není list, jako list, ví asi každý. Pojďme si vyrobit pomocí listů listy jiné a ještě o tom pomocí listů podat zprávu. V projektu žáky čeká výroba lesní kroniky i výroba pozvánky na její oficiální představení. V závěru se žáci naučí vyrábět růže z javorového listí. L 3 Tvořivě zpracovává lesní materiál. Pracovní. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Tabule, křída (nebo flipchart), listy z různých listnatých stromů (např. dubů, javorů, buků, líp apod.), pastelky, černý uhel nebo měkká tužka, bílé papíry různé typy (pauzovací, kancelářské, čtvrtky), lepidlo, nůžky, nitě nebo tenký drátek, PC, fotoaparát, kniha Svět rostlin. 2. Informační zdroje: - http://pomocucitelum.cz/katalog-ucebnich-materialu/vytvarna-vychova/ruze-z-javorovychlistu---krasne-25.html Motivace: Co se žákům vybaví, když se řekne slovo „LIST“? Žáci tvoří na tabuli nebo flipchart myšlenkovou mapu. Vychovatelka pomáhá se zápisem na tabuli. Příklad myšlenkové mapy: LIST STRÁNKA V DENÍKU SUCHÝ, ZELENÝ, BAREVNÝ,… LIST Z DUBU, JAVORU, … V KNIZE MAMINCE, KAMARÁDCE,.. Z TÁBORA, ZE ŠKOLY V PŘÍRODĚ, … HISTORICKÝ, ÚŘEDNÍ, … DOPIS STROM V POČÍTAČI V NOVINÁCH 15 Po vytvoření mapy se vychovatelka vrací k jednotlivým heslům a s žáky si o nich povídá. Pak navrhne propojit některé z nich do jednoho celku. Na světě je tak projekt Listy z lesa. Činnosti: Pokud je to možné a v blízkosti družiny je listnatý les nebo různé listnaté stromy, začne projekt vycházkou do lesa, kde si žáci nasbírají potřebný materiál. V opačném případě je nutné materiál připravit předem. Nezapomeňte po celou dobu projektu fotit! 1. Kronika lesa - Žáci vytvoří libovolně početné skupinky, nejlépe 2 – 4 členné. Při vycházce si každá skupinka vybere libovolný strom, o kterém bude psát kroniku. Je jedno, pokud si některé skupinky vyberou druhově stejný strom. - Každá skupinka si pomocí pauzovacího papíru a černého uhle nebo měkké tužky obkreslí strukturu kůry a utrhne několik listů. Listy je lepší trhat starší, pevnější. Postup při obkreslování kůry: přímo na kmen stromu se přiloží papír a uhlem se po něm přejíždí (frotáž), až se na papíře vykreslí struktura kůry. U stromů s hladkou kůrou je dobré najít si nějaké zajímavější místo – s poraněním kůry, sukem apod. - Po návratu do družiny se podobně, jako kůra, obkreslí i listy podložením pod kancelářský nebo pauzovací papír, avšak tentokrát pomocí barevných pastelek. - Posledním krokem k vytvoření kroniky je výroba jednotlivých listů. Ty tvoří čtvrtky, na které se nadepíše název stromu (může být i částečně vymyšlený), vytvoří se a nalepí koláž z obrázků kůry a listů. Žáci vyhledají podrobné informace o druhu stromu v knize Svět rostlin. Vymyslí si, napíší a doplní kresbami příběh svého stromu. Kdy se narodil, jak vyrůstal, co se mu za tu dobu stalo, kdo vyrůstal vedle něj, jestli se se sousedem přátelil nebo ne, kteří živočichové na něm žili atd. - Jednotlivé listy se vloží do desek nebo se pomocí děrovačky a stužky sváží do knihy, která se nadepíše: Kronika lesa. 2. Dopisní papír nebo pozvánka - Dopisní papír nebo pozvánku budou žáci potřebovat k tomu, aby pozvali na slavnostní čtení kroniky své kamarády, učitele, rodiče apod. Pozvánky vyrobíme také technikou frotážování. Tentokrát použijeme bílý nebo barevný papír A4, který přepůlíme po delší straně na dvě části a ty pak přehneme do tvaru pozvánky. Pak pozvánku ozdobíme vykreslenými listy, které libovolně poskládáme. Žáci tedy mohou použít více různých listů najednou. - Na obálku použijí žáci šablonu, kterou nejprve překreslí na papír, podle přerušovaných čar přeloží a tři díly slepí k sobě. Obálku je možné před slepením ozdobit podobně, jako obálku. Velikost obálky (šablony) lze přizpůsobit při kopírování. 16 3. Listová prezentace - Protože se po celou dobu činností pořizoval bohatý fotografický materiál, nebude složité vyrobit pro příležitost slavnostního čtení kroniky list plakátu, noviny nebo několik listů jako prezentaci. Je ovšem možné vytvořit vše a práci rozdělit mezi jednotlivé skupiny. - Noviny vytvoříme v programu Word a vytiskneme ve velikosti A3. Zde mohou být použity fotografie, naskenované obrázky, články nejen o samotném projektu Listy z lesa, ale také o další činnosti družiny. - Prezentaci vytvoříme pomocí programu Power Point. - Plakát vytvoříme buď pomocí některého programu v počítači, nebo jej přímo nakreslíme. - Plakáty vyvěsíme na školní nástěnky, noviny můžeme rozdat do jednotlivých tříd nebo je vzít domů rodičům. Prezentaci pustíme při samotné slavnosti. 4. Dárek pro návštěvu - Žáci zorganizují slavnost Kroniky lesa. Mohou nejprve promítnout prezentaci o tom, jak kronika vznikala, pak přečíst příběhy jednotlivých stromů a na konec rozdat přítomným malé dárečky – růžičku z listů. - Pracovní návod na výrobu růžičky je podrobně uveden na www stránkách: http://pomocucitelum.cz/katalog-ucebnich-materialu/vytvarna-vychova/ruze-z-javorovychlistu---krasne-25.html . - Zde je uvedeno, že se mají růže tvořit z barevného podzimního listí javorů, ale jsou krásné i z listí zeleného. 17 18 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Barvy v přírodě 6 – 9 let Budeme vnímat barevnost přírody, živou a neživou přírodu, z některých přírodnin vytvoříme koláž. Upleteme věnečky z pampelišek, nakreslíme motýlky a vyzdobíme s nimi plot u školy. Seznámíme se s barevným spektrem duhy jako fyzikálním jevem a společně duhu namalujeme. Na závěr si vytvoříme podle vlastní fantazie mandaly. L 4 Rozvíjí estetický vztah k přírodě, používá ve výtvarném vyjádření přírodní materiál. Sociální a interpersonální, pracovní, komunikativní. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Čtvrtka A3, tužka, pastelky, temperové barvy, barevné křídy, nůžky, provázek, nit, kružítko, děrovačka, nasbírané přírodniny. Motivace: Každý z nás má oblíbené barvy. Některé se líbí více a některé méně. Barvy mají vliv na naši náladu, ovlivňují naše pocity. Některé jsou uklidňující, veselé, ale také jsou barvy vyjadřující smutek. Povídáme si s žáky, které barvy mají v oblibě (oblečení, barva pokoje) a které jim připadají smutné. Víte, co nám umožňuje vidět svět okolo nás v barvách? Zdravý zrak. Jen za denního světla, tedy díky sluníčku, si můžeme užívat všech barev. Bílé sluneční světlo v sobě skrývá celé barevné spektrum – celkem 7 barev. My je ale běžně nevidíme. Napadne vás, kdy nám, sluníčko ukáže všech 7 barev najednou? Ano, je to duha, která se někdy na obloze objeví, jakási barevná brána, která spojuje zemi a oblohu. Objevuje se, když po dešti vysvitne sluníčko. Můžeme ji, ale jen malou, také vidět za svitu sluníčka při kropení zahrady. To kapičky vody způsobí, že se bílé světlo rozloží na 7 barev. Ty jsou v duze poskládány vždy ve stejném pořadí: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, fialová, indigová. Krásně přecházejí jedna do druhé – propojují se, splývají. Činnosti: 1. Duha a my - Na duhu potřebujeme více čtvrtek, které slepíme do oblouku. - Malujeme temperovými barvami, po zaschnutí vystřihneme. - Na další čtvrtku každý žák namaluje svůj portrét, nebo portrét kamaráda. - Portréty vystřihneme a přilepíme k duze. - Pracovat můžeme i ve skupinách. 19 Všichni patříme do tohoto barevného světa. Kolik barev má příroda, kolik odstínů barev můžeme najít na louce, v lese? Při vycházce do přírody vnímáme barevnost, pozorujeme živou a neživou přírodu. Povídáme si o všem, co vidíme, co do přírody patří, čím nás příroda obdarovává. Sbíráme různé přírodniny, které využijeme ke koláži. 2. Přírodní koláž - Na otevřeném prostranství si z nasbíraného materiálu vytvoříme společné dílo. - Kůra, klacíky, šišky, větvičky, suché rostliny, plody, jehličí, kamínky, to vše nám pomůže k sestavení přírodní koláže. 3. Mandaly Barvy, které jsme viděli v přírodě, využijeme při vybarvování květinových mandal. Mandala znamená kruh. I v přírodě nacházíme příklady mandal – květiny, pavučinky, zkameněliny, sněhové vločky. Vybarvování mandal nám dává radost a hravost, podporuje fantazii, tvořivost, kreativitu, vede k soustředění a uvolnění. - Mandalu si můžeme vytvořit sami. - Kružítkem na čtvrtku nakreslíme kruh. - Do kruhu dokreslíme různé ornamenty, které vybarvíme pastelkami podle své fantazie. - Mandalu můžeme vybarvit různými způsoby a pokaždé to bude originální. 20 4. Náhrdelník Na louce je možno vidět mnoho lučního kvítí, snad nejvíce pampelišek s žlutými hlavičkami. Zkusíme si uplést věneček, nebo náhrdelník. - Natrháme si stonky od pampelišek. - Tenčí konec vsuneme do dutinky silnějšího konce. Utvoří se kroužek. - Ke kroužku přidáme několik dalších a spojíme. 5. Věneček - Květina musí mít dlouhý stonek. - Za květ pampelišky přiložíme další květ a stonek obtočíme těsně za květem předcházejícího stonku. - Přikládáme tímto způsobem další květy i se stonkem. - Když máme věneček dostatečně dlouhý, zavážeme oba konce nití, aby se nemohl rozplést. 6. Motýlí přehlídka - Na čtvrtku A3 nakreslíme tužkou motýla a vystřihneme. - Děrovačkou na všech křídlech vyrazíme dírky a navážeme provázek. - Motýla připevníme na určené místo (plot) a vybarvíme křídami. - Snažíme se, aby křídla hrála všemi barvami. Příroda je součást našeho kraje, domova. Nachází se v ní hodně druhů rostlin a živočichů. Buďme k přírodě citliví, nepoškozujme to, co nelze ničím nahradit. Když se budeme pozorně dívat, uvidíme, že svět je opravdu krásně barevný. 21 22 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Všeználek 6 – 9 let Kdo by si nepamatoval na Všeználka, jednoho z obyvatel města Kvítečkov? My se s ním naučíme orientovat na mapě, nakreslit plán okolí a trefit domů z výletu. Ale nejdříve ze všeho zjistíme, jak asi Kvítečkov vypadá a kdo všechno v něm bydlí. L 5 Rozlišuje mezi základními typy map. Vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí v naší vlasti a ve světě. K učení a komunikativní. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Papíry, pastelky, fixy, PC, mapa obce, kompas, provázek, dalekohled. 2. Informační zdroje: - NOSOV, N.: Neználkovy příhody. Praha: Lidové nakladatelství, 1977. - www.mapy.cz Motivace: Vychovatelka se ptá žáků, zda někdy slyšeli o Všeználkovi, malíčkovi z města Kvítečkov. Pak čte žákům příběh: V jednom pohádkovém městě žili človíčkové. Človíčkové se jim říkalo proto, že byli docela malilinkatí. Žádný z nich nebyl větší než maličká okurka. Město měli ti človíčkové převelice krásné. Kolem každého domu rostly květiny: sedmikrásky, heřmánek, pampelišky, a dokonce i ulice se tam jmenovaly podle kytiček: Zvonečková ulice, Heřmánková alej nebo Chrpová třída. A město samo se jmenovalo Kvítečkov. Stálo na břehu potoka. Človíčkové mu říkali Okurková řeka, protože na jeho březích rostla spousta okurek. Za řekou byl les. Človíčkové si dělali lodičky z březové kůry, přeplouvali řeku a chodili do lesa na jahody, na houby a na oříšky. Všichni človíčkové nebyli stejní: jedni si říkali malíčkové a druzí malenky. Malíčkové chodívali buď v dlouhých kalhotách, nebo v krátkých kalhotkách s kšandičkami, malenky zas nosily nejraději šaty z pestrobarevných látek. V jednom domku ve Zvonečkové ulici žilo šestnáct človíčků malíčků. Nejprvnější mezi nimi byl malíček jménem Všeználek. Říkali mu tak proto, že toho velmi mnoho znal. A znal toho proto tolik, že četl všelijaké knihy. Knížky u něho ležely na stole i pod stolem, na posteli i pod postelí. V jeho pokoji nebylo místečka, kde by neležely knihy. Všeználek čtením tuze zmoudřel. Proto ho všichni poslouchali a měli ho rádi. Nosil vždycky černé šaty, a když si sedl za stůl, nasadil si na nos brýle a začal číst, vypadal docela jako profesor. Všeználek čítával v knížkách o dalekých zemích a o všelijakých cestách. Často, když nebylo večer co na práci, vyprávěl svým přátelům, o čem se dočetl. Malíčkové měli tohle vyprávění převelice rádi. Rádi poslouchali o krajích, které nikdy neviděli, ale ze všeho nejraději poslouchali o cestovatelích, o jejich neuvěřitelných dobrodružstvích a podivuhodných příhodách. Když tak malíčkové poslouchali všechny ty historky, zatoužili vydat se také na cesty. Někteří navrhovali uspořádat výlet pěšky, jiní zas plout v loďkách po řece, ale Všeználek řekl: 23 “Pojďte, uděláme si balón a poletíme balónem!“ Všeználek vytáhl z kapsy nůž a přeřízl provaz, kterým byl koš přivázán ke keři, balón se lehounce vznesl, zachytil se bokem za větvičku lísky, ale hned se zas uvolnil a rychle vyletěl vzhůru. “Hurááá!“ vykřikli človíčkové. „Sláva Všeználkovi a jeho přátelům! Hurááá!“ Balón se vznesl ještě výš a celý Kvítečkov bylo vidět jako na dlani. Domy vypadaly docela malilinkaté a človíčci žţ nebyli k rozpoznání. Balón se dostal do větru a brzy zůstalo celéměsto daleko vzadu. Všeználek vytáhl z kapsy kompas a určoval směr letu. Kompas, to je taková maličká kovová krabička s magnetickou střelkou. Magnetická střelka ukazuje pořád k severu. Kdžţ se na střelku kompasu dává dobrý pozor, vždycky se pak najde zpáteční cesta. Proto si vzal Všeználek s sebou kompas. “Vítr nás žene přímo na sever,“ vysvětloval Všeználek. „Zpátky se tedy budeme vracet k jihu.“ Balón už vystoupil docela vysoko a letěl nad polem. Město zmizelo v dálce. Dole se vinul jako uzoučká stužka potok, kterému človíčkové říkali Okurková řeka. Stromy roztroušené v poli vypadaly jako maličké kučeravé keříčky. Někteří čtenáři si asi hnedka řeknou, že to jsou určitě všechno výmysly a že ve skutečnosti takoví malíčkové ani nejsou. Ne vždyť také nikdo neříká, že doopravdy jsou. Něco jiného je skutečnost, a něco zas docela jinačího je přece pohádkové město. (kráceno) Činnosti: 1. Plán města Kvítečkov Vychovatelka vyzve žáky, aby podle přečteného úryvku nakreslili plán města Kvítečkov a jeho okolí. Čte pomalu ještě jednou popis města. Žáci si po dokončení práce navzájem porovnávají své plánky, říkají si, v čem jsou stejné, v čem se liší a proč. 2. Mapa naší obce Plány pohádkového města Kvítečkov se moc povedly, teď se ale podíváme, jaký je rozdíl mezi plánkem a skutečnou mapou. Mapa je zmenšený a do určité míry upravený obraz části zemského povrchu. Mapa znázorňuje větší území než plán. Žáci si na internetových stránkách najdou mapu své obce a vytisknou si ji. Pak si povídají, co všechno už umí 24 z mapy vyčíst. Na mapě si (v závislosti na druhu mapy) postupně ukazují silnice, vodní toky, železniční tratě, turistické trasy, chráněné oblasti, lesy, kapličky, vyhlídky…… 3. Kde je sever? Vychovatelka se ptá žáků, zda si ještě pamatují, co dělal Všeználek, když letěl se svými přáteli v balonu (sledoval směr letu pomocí kompasu). Pak rozdá žákům kompasy a nechá je, aby si na nich vyzkoušeli to, co tvrdil Všeználek, tedy že magnetická střelka ukazuje neustále na sever. Pak společně umístí kompas na mapu. Sever na mapě je vždy na jejím horním okraji, takže žáci musí točit s mapou tak dlouho, dokud její horní okraj nesměřuje stejným směrem jako střelka kompasu. Žáci si vylosují kartičku, na které je jedna ze světových stran. To je rozdělí do skupinek, které mají v podstatě stejný úkol: najít na mapě co nejpřesněji místo, na kterém stojí, mapu zorientovat a určit, co se nachází ve směru světové strany, kterou si vylosovali (obec, významné místo, vrchol kopce apod.). Pokud je ve družině větší počet žáků, může je vychovatelka rozdělit na menší skupinky. Tak, aby u jedné mapy stálo 4 - 5 žáků. S 4. Jak je to daleko? Teď, když už víme, jak orientovat mapu, je na čase si ještě říct, jak poznáme, jak je co daleko a kam až mohl Všeználek se svými přáteli doletět. Vychovatelka nejprve vysvětlí žákům, co je to měřítko a jak se s měřítkem pracuje. Tak např. při měřítku 1:100 000 odpovídá vzdálenost 1cm na mapě 100 000 cm ve skutečnosti, což je vlastně 1 km. Žáci si na provázku označí fixem úseky po jednom centimetru. Pak si ve dvojicích nad mapou zadávají úkoly, např.: Stojíš v obci Kly u kapličky, jak daleko a kterým směrem je naše škola? Kam doletěl Všeználek, jestliže startoval na Mikově a letěl na jih 2 km? Kterým směrem pošleš kamaráda, když chce jít z obce Kly na Mělník? Přiložením provázku na zadané body určují vzdálenost. Otázky může také zadávat vychovatelka, případně může tuto činnost zorganizovat jako soutěž dvojic. 5. Cizí kraje - Co všechno mohl vidět Všeználek z balonu? Žáci si vezmou dalekohled a pozorují okolí z okna třídy. Pokud je to možné, přejdou do vyššího patra budovy a opět pozorují okolí. Z obou pater pořídí fotografie a pak si povídají, kam až dohlédli a zda a o kolik viděli z vyššího patra více či méně. - A co teprve Všeználek, když vystoupal v balonu tak vysoko? Jaké cizí kraje asi s přáteli uviděl a jak se v nich orientoval? 25 - Vychovatelka rozdá žákům novou turistickou mapu např. Pálavy - Mikulova (v měřítku 1:100 000) a na papíře nadepsané otázky. Odpovědi na otázky žáci zjišťují právě pomocí mapy a zapisují je do křížovky. V tajence jim vyjde jméno Všeználkova spolucestujícího z balonu. Je možné zvolit libovolnou mapu a vytvořit si vlastní křížovku, aby oblast na mapě byla pro žáky naprosto cizí a vzdálená. 1. KOLIK KILOMETRŮ ODPOVÍDÁ 1 CM NA MAPĚ, JEJÍŽ MĚŘÍTKO JE 1:100 000? 2. NA KTEROU SVĚTOVOU STRANU OD MIKULOVA LEŽÍ STOLOVÁ HORA? 3. SEVERNĚ OD MIKULOVA LEŽÍ JESKYNĚ TUROLD. JAK SE JMENUJE OBEC, LEŽÍCÍ CCA 5,5 KM SEVEROZÁPADNĚ OD TÉTO JESKYNĚ? 4. JAK SE JMENUJE OBEC LEŽÍCÍ CCA 12 KM VÝCHODNĚ OD MIKULOVA? 5. JAK SE NAZÝVÁ CHKO LEŽÍCÍ SEVEROVÝCHODNĚ OD MIKULOVA? 6. KTERÝM SMĚREM NA MAPĚ JE JIH? 7. DVA KILOMETRY NA JIH OD MIKULOVA SE NACHÁZÍ U RYBNÍKA ŠIBENÍK HORA PODOBNÉHO JMÉNA. JAK SE JMENUJE? 8. JAK SE JMENUJE ALEJ LEMUJÍCÍ SILNICI VEDOUCÍ Z MIKULOVA VÝCHODNÍM SMĚREM DO SEDLECE? 26 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Co nám říká mapa 6 - 9 let Známe dobře topografické značky? Co to je? No přece značky zakreslené v turistických mapách, které nám pomáhají s orientací v terénu. Pojďme se alespoň s některými z nich pohrát a poznat tak jejich význam. L6 Využije topografických značek k orientaci v terénu. Zdolává přírodní překážky. K učení, komunikativní. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Turistické mapy okresu, volné papíry, čtvrtky, fixy, brambor, nůžky, nůž, interaktivní tabule. 2. Informační zdroje: - http://hasicihradistko.xf.cz/mladi_hasici/Website/topog_znacky.html - http://www.pruzkumnik.cz/praxe/turistika/ 3. Pracovní listy: Pracovní list č. 1: Hrací plán k činnosti č. 2 Pracovní list č. 2: Kartičky k činnosti č. 2 Pracovní list č. 3: Topografické značky a jejich názvy Motivace: Žáci sedí v kruhu. Vychovatelka doprostřed rozdá kartičky s nakreslenými (nebo natištěnými) topografickými značkami (pracovní list č. 1). Zeptá se žáků, jestli vědí, co tyto „obrázky“ značí a kde je mohou najít. Žáci tipují, možná některé značky poznají. Vychovatelka napoví, že tyto smluvené značky připomínají svým tvarem a barvou znázorňovanou skutečnost. Tyto značky jsou umístěné na výřezu každé mapy (vychovatelka ukáže mapu). V mapě musí být přesně umístěné. Činnosti: 1. Práce s mapou - Rozdělení do skupin - vychovatelka žákům rozdá kartičky s topografickými značkami – velikost skupiny záleží na počtu žáků. Hledají se žáci se stejnou značkou. - Do každé skupiny dostanou mapu (nejlépe mapu okresu), kde se pokusí vyhledat nějakou značku, kterou jim vychovatelka ukázala (značky jsou vystaveny na nástěnce). - Žáci nadále pracují s mapou, vychovatelka ukáže na mapě vysvětlivky, kde děti najdou, co jednotlivé značky znamenají. 27 2. Hledej značky s písmenky - Tuto hru je dobré hrát na hřišti nebo v ohraničené části lesa (louky). - Vychovatelka předem po hřišti rozmístí lístečky – na půlce lístečku je topografická značka na druhé půlce lístečku je písmeno. Žáci pracují ve stejných skupinách jako v předešlé činnosti. Každá skupina si určí zapisovatele. Ostatní žáci běhají po hřišti a hledají písmenka, která zapisují do herního plánu. - Když správně doplní všechna písmena, vznikne jim nápis „TOPOGRAFICKÉ ZNAČKY“. - Vychovatelka vysvětlí, že topografické značky jsou ty, které jsou zakresleny v mapě – silnice, hrady, kostely, apod. – jsou to ty, které jsou umístěny na výřezu mapy. Společně s žáky si pomocí pracovního listu č. 3 pojmenují značky, které byly v šifře. 3. Vrstevnice - Mezi topografické značky patří také vrstevnice. Co je to? Najdi ve vysvětlivkách mapy, jak vrstevnice značíme. Jsou zakresleny slabou hnědou plnou čarou. Vrstevnice jsou čáry, které spojují body o stejné nadmořské výšce. Čím hustěji jsou zakresleny, tím strmější svah zobrazují. Výšková vzdálenost mezi nejbližšími vrstevnicemi se nazývá vrstva. Nyní si vytvoříme vrstevnice za pomoci bramboru. Půlku většího bramboru přiložíme řezem na čistý papír a obkreslíme základnu. Rovnoběžně s ní rozřízneme brambor na několik vrstev, které po obkreslení základny snímáme. Vzniklý obrazec představuje vrstevnice. 4. Beseda se členem Klubu českých turistů - Mezi topografické značky patří také značky turistické. - Členové Klubu českých turistů se jedenkrát ročně vypraví do svého „revíru“, kde kontrolují vyznačené trasy. Patří sem trasy pro pěší, cyklisty, popřípadě také pro lyžaře. První pěší turistická trasa vznikla 11. května 1889, kdy byly spojeny červenou turistickou značkou Štěchovice a Svatojánské proudy. Poté vznikaly další trasy. V loňském roce bylo v České republice vyznačeno 40 782 km pěších tras a 32 516 km tras pro cyklisty. Více informací najdete na http://www.pruzkumnik.cz/praxe/turistika/. 5. Pexeso - Žáci si po předešlé besedě ještě více procvičí poznávání topografických značek. - V libovolně utvořené skupině asi po 6 – 7 dětech si vytvoří pexeso. - Do skupiny dostanou kartičky stejné velikosti (každý 2 kartičky). Předem se domluví na tom, jakou topografickou značku každý udělá – značky se nesmí opakovat. - Na jednu kartičku každý nakreslí značku, na druhou název značky, kterou kreslil. Poté se kartičky promíchají a může se začít hrát. - Skupiny si mohou svá pexesa vyměnit. 28 6. Výprava do přírody - Vychovatelka se společně s žáky vypraví do přírody po stopách topografických značek. V blízkém okolí vyhledávají topografické značky. Na pomoc slouží mapa (plánek) okolí, kterou lze najít a vytisknout na internetu. Aby se žáci v přírodě procvičili a dokázali zvládnout chůzi v terénu, musí splnit „desetiboj“. Žáci budou přecházet po spadlém kmenu. Postupně musí zvládnout deset přechodů přes kmen, každý přechod má své pořadové číslo, které vyjadřuje jeho bodovou hodnotu. Každý může tedy získat 55 bodů. 1. Přejdi celou kládu a udržuj rukama rovnováhu. 2. Opakuj přechod a nes v náručí nějaké břemeno (batoh, špalek, apod.) 3. Postupuj pravým bokem vpřed – pravá noha dělá úkroky, levá přísuny. 4. Zastav se uprostřed klády, otoč se kolem své osy a dokonči přechod. 5. Přejdi kmen pozadu. 6. Udělej při přechodu na kterémkoli místě „holubičku“. 7. Dojdi doprostřed, udělej dřep a dojdi na konec. 8. Přejdi celý kmen ve dřepu. 9. Uprostřed klády se zastav, sedni si a natáhni nohy dopředu. Nakonec se zvedni a pokračuj v chůzi. 10. Přejdi kmen poslepu a ani jednou neotevři oči. - Žáci si počítají body, ti s nejvyšším počtem dostanou odměnu. - Body získá pouze ten, kdo dokonale zvládne zadaný cvik. Každý úkol může žák zkusit jen jednou. 7. Osm vteřin a dost - Na interaktivní tabuli promítneme 25 polí, z nichž každé obsahuje jednu topografickou značku. Všechna pole jsou zakryta. - Vychovatelka postupně odkrývá různá pole, ale vždy jen na osm vteřin. Čas se může zkrátit i na pět nebo čtyři sekundy. - Žáci zapisují ve stejném sledu názvy značek do hracího pole 5 x 5. - Za správnou značku se zapisuje 1 bod, za nesprávně určenou se jeden bod odečítá. - Žáci s největším počtem bodů získají „medaili topografického znalce“. 29 30 31 Pracovní list č. 3 1. louky, 2. mosty, 3. prameny, 4. kaple, 5. kostel, 6. jeskyně, 7. zřícenina, 8. elektrárny, 9. telefonní stanice, 10. vodní mlýny, 11. osamělé skály, 12. hájovny, myslivny, 13. tovární komíny, 14. zámek, 15. lesy, 16. trigonometrické body, 17. obydlené a neobydlené budovy, 18. elektrické vedení, 19. vrstevnice, 20. tunely, 21. památník, 22. nivelační značky, 23. sklady hořlavin a plynojemy, 24. šachty, štoly a doly v provozu, 25. nezpevněné lesní a polní cesty 32 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: O naslouchání, empatii a přátelství 9 – 11 let Uvědomíme si důležitost a nutnost spolupráce při určitých činnostech; což lze jen mezi lidmi, kteří si naslouchají, jsou k sobě tolerantní, respektují se a snaží se navzájem pochopit. Seznámíme se s aktivitami, které pomáhají vzájemně se poznávat. L 7 Rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, dohodne se na společném řešení problému. Komunikativní a k řešení problémů. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Padák, 2 větší a 4 malé míčky, tužky nebo pastelky, volné listy A4, volné listy A5, pro čtveřici velký arch papíru, voskovky nebo fixy. 2. Informační zdroje: - KŘÍŽ, P. Kdo jsem, jaký jsem. Kladno: AISIS, 2005. ISBN 80-239-4669-2 - LENCZ,L., KRIŽOVÁ,O. Etická výchova 1. Praha: LUXPRESS, 2000. ISBN 80-7130-091-8 - HERMOCHOVÁ, S. Hry pro život 2. Praha: Portál, 1994. ISBN 80-85282-80-1 - CANFIELD,J.,WELLS, H. C. Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků. Praha: Portál, 1995. ISBN 80-7178-028-6 Motivace: Proběhne na louce nebo na hřišti. Žáci společně s vychovatelkou rozloží padák na zem a v přibližně stejných vzdálenostech se rozestoupí okolo padáku. Uchopí jej za okraj (mimo našitá a k tomu určená oka) a podle pokynů vychovatelky provádějí jednotlivé úkony: běh po kruhu vpravo, vlevo; zvedání padáku nad hlavu, pokládání na zem; podbíhání s výměnou míst ( běží vždy vybraní žáci podle určitého společného znaku – např. jen děvčata, jen černovlasí apod.), posílání jednoho míče po padáku protějšímu spolužákovi, posílání obou míčů, posílání malého míčku tentokrát po kruhu a postupné přidávání dalších míčků – vždy až po zvládnutí předcházející aktivity. Na závěr provedeme „vypuštění“ padáku: padák se na počítání vychovatelky zvedá nad hlavu (zvednutím např. pravé ruky, která drží padák) a zpět do připažení, teprve na slovo tři všichni naráz zvednou ruku a padák pouští. Ten za jásotu žáků letí, ne však daleko. Činnosti: 1. Rozhovor - Žáci se posadí do kruhu na rozložený padák blíže ke středu. Spontánně sdělují své zážitky. - Vychovatelka se ptá žáků: Kdybyste měli padák jen sami pro sebe, dokázali byste se taky tolik pobavit? Mohli byste ho plně využít, kdybyste byli dva? Kolik nejméně by vás muselo být abyste vypustili padák. Letěl by stejně vysoko, jako když ho vypustíme všichni? Představte si, že spolu nebudete z nějakého důvodu mluvit, budete všichni rozhádaní a já vám dám pokyn, abyste si po padáku posílali míček dokola, jak se vám bude posílání dařit? (nebude to ono; budeme se hádat; budeme si vyčítat, komu se to nepovede; nebude to zábava, ale důvod k hádání…) 33 Závěr: Na hře s padákem jste si ověřili, jak důležité jsou dobré vztahy v kolektivu a jak je důležitá spolupráce. Bez spolupráce dokonce některé činnosti nelze uskutečnit. Po přesunu do třídy: 2. Kočkodům - Vychovatelka: Dostanete možnost vyzkoušet si spolupráci ve dvojici. Utvořte si dvojice. Jeden z každé dvojice půjde za dveře. Pro žáky v místnosti: Připravte si místo pro kreslení i pro svého spoluhráče (stůl, lavice, podlaha). Budete kreslit společně jednou tužkou na jeden společný papír (rozdáme) po dobu jedné minuty. Nesmíte spolu mluvit! Máte nakreslit kočku, jak nejlépe dovedete. Pro žáky za dveřmi – stejné instrukce, ale společným úkolem bude nakreslit dům. Když se skupiny sejdou a připraví beze slov k malování, vychovatelka dá pokyn: Teď začněte kreslit svůj obrázek. Upozornit žáky na uplynutí poloviny a tří čtvrtin času. Po minutě energicky vyzvat žáky k položení tužky a dovolíme jim mluvit. Chvíli je necháme povídat a přejdeme k hodnocení: Bylo snadné splnit zadaný úkol? Jaký pocit jste měli během kreslení? Jak se vaše kresba vyvíjela od začátku? Pokud to bylo nepříjemné: co se vám na průběhu malování nelíbilo? Kdo spíše spolupracoval, kdo spíše bojoval, jak? Závěr: Prohlídka obrázků: a) kočka i dům svobodně nakreslený oběma (kooperace, tolerance k úkolu druhého) b) kočkodům (kompromis) c) kočka nebo dům (vybojované vítězství nebo dobrovolný ústup jednoho z hráčů) d) změť čar (lítý boj obou partnerů) e) žádná kresba (únik z nutnosti řešit konflikt) Vychovatelka zakončí rozdělením obrázků do skupin a krátkým výkladem (viz skupiny a – e). Od spolupráce se někdy docela snadno dostaneme až ke konfliktu. Představte si situaci, kdy jeden chce jít na hřiště a druhý do kina; nebo jedno jablko chtějí oba; Každý z vás by situaci řešil trochu jinak. Možností je hodně, ale každý si vybere jen jednu, která nejvíce odpovídá jeho povaze – podobně jako u skupin obrázků: někdo se bude prosazovat, jiný ustoupí hned, někdo bude kamaráda prosit, jiný vyhrožovat atd. 3. Na zvířátka - Vychovatelka: A teď zase něco pro legraci: Půjde o dobré soustředění a spolupráci. - Seznámení s pravidly: vždy tři náhodně vybraní žáci budou předvádět jmenované zvíře: Slon = vybraný žák předpaží a sepne při tom dlaně, kývá chobotem vpravo a vlevo, sousedé rukama naznačují jeho uši. Opice = vybraný žák simuluje pojídání banánu, sousedé mu na bocích hledají vši. Kachna = vybraný žák vytvoří dlaněmi zobák kachny, střídavě je otvírá a zavírá, při tom vydává zvuky jako kachna, sousedé rukama naznačují její křídla. Palma = vybraný žák vzpaží a pažemi vytvoří korunu stromu, sousedé jsou liány a proplétají ruce kolem jeho rukou. - Trojice si postupně vyzkouší všechna zvířata. - Vlastní hra: Žáci stojí v kruhu, vychovatelka uprostřed. Ta se s nataženou jednou rukou pomalu otáčí. V určité poloze se zastaví a vysloví jméno některého zvířete. Ten, na koho ukazuje, ho se svými sousedy musí co nejrychleji správně předvést. Kdo se splete nebo pozdě reaguje, jde doprostřed a hra se opakuje. Když se žáci přestanou plést, hra končí. 34 4. Hledání společné věci - Pro zklidnění atmosféry vyzve vychovatelka žáky, aby se volně prošli po třídě, zastavili se a zavřeli oči, pomalu vzpažili ruce, zhluboka se nadechli a postavili se na špičky. Při výdechu povolili paže a uvolnili se a otevřeli oči. - Znovu zavřít oči, soustředit se na klidné a hluboké dýchání s představou pronikání vzduchu do celého těla. Při výdechu se snažit, aby v těle nezůstal žádný vzduch. - Zároveň podle pokynů vychovatelky si žáci představují: svého přítele nebo přítelkyni (kdo si myslí, že jej momentálně nemá, představí si toho, koho by chtěl za přítele mít); jak vypadá, jak je velký, jaké má vlasy, oči; jdete si spolu hrát; kam jdete; co budete dělat. Vše jen pár vteřin – do půl minuty. - Vychovatelka: Doprovoďte svého přítele v duchu domů, rozlučte se s ním a vraťte se sem. Otevřete oči a rozhlédněte se kolem sebe. Máte v naší skupině také své přátele? Utvořte si menší skupiny – po čtyřech až šesti. - Seznámení s pravidly hry: Každý ze skupiny si na papír (A5) napíše do sloupečku jména všech spolužáků ze skupiny. Úkolem je po vzájemném hledání a domlouvání najít jednu věc společnou s jednotlivci ve skupině a připsat ji k jeho jménu. (Např. zálibu, schopnost, obavu, naději, něco, co oba mají nebo nemají rádi…) - Společné zhodnocení, jak obtížně se komu hledalo, a zároveň vyzdvihnutí většího množství rozdílů mezi jednotlivci – svědčí o jedinečnosti každého z nás. 5. Jsem empatický? Velmi vhodné cvičení, pokud jsou ve skupině žáci sociálně úzkostliví. - Vychovatelka seznámí s průběhem cvičení: čtyři kola. Na začátku chodí všichni volně v prostoru tak, jak chtějí, tj. jak se právě cítí. Ve druhém kole si představí, že jsou velmi plaší a s nikým nechtějí mít nic společného – jeden druhému se vyhýbá, je uzavřený do sebe. Pokusit se vžít i do myšlenek takového člověka. (Např.: Když si mě nikdo nevšimne, nebude po mně nic chtít, nemohu udělat žádnou chybu…) – asi 2 min. - Krátké zastavení, protřepání rukou a nohou – pro rychlé vystoupení z role. Chůzí návrat ke své vlastní náladě z prvního kola. - Třetí kolo – proměna ve velmi zvědavé dítě, které chce všechno a všechny poznat. Prohlíží si každého, každého se dotýká…Myšlenky takového člověka např.: Chci všechny dobře poznat, je mi jedno, že někomu vadím a že mě za to nemají všichni rádi…- asi 2 min. - Opět návrat do přítomnosti. - Čtvrté kolo – střídání všech rolí podle vlastní chuti. Myšlenky: Mohu být zvědavý i netečný, jak se mi zachce. Klidně snesu, když mě někdo bude mít rád a někdo ne. Klidně budu někomu protivný – 2 min. - Vyhodnocení: Které kolo pro tebe bylo nejsnazší, které nejtěžší? Jakou úlohu hraje v tvém životě plachost, jakou zvědavost? Vůči komu jsi ze skupiny nejvíc nesmělý? Byl jsi dříve víc nesmělý než dnes? 35 6. Nácvik empatie - Žáci dostávají od vychovatelky řadu výzev, na které rychle píší odpověď, o které předpokládají, že ji napíše většina žáků. Tedy ne za sebe, ale za skupinu. - Po napsání všech odpovědí následuje společná kontrola a hodnocení: Kolik členů se shodne na jedné odpovědi, tolik bodů si každý z nich připočítá. Nabídka výzev: Jmenujte den v týdnu. Napište roční období. Napište jednu chorobu, barvu, oblíbené jídlo. Udělejte několik teček. Napište povolání. Nakreslete jeden geometrický tvar. 7. Hledání východiska – společné hledání nejvhodnějšího řešení problému. - Vychovatelka: Zvažte, s kým byste chtěli být pohromadě, kdybyste se ocitli v nějaké tíživé situaci. Vytvořte s těmito dětmi čtveřice. Představte si, že jste se vydali na společnou dlouhou cestu. Podejte si ruce a slibte si, že i v obtížné situaci zůstanete dobrými kamarády. Na své cestě jste se dostali do podzemní jeskyně, kde jste zabloudili. Jeskyně má mnoho chodeb a několik východů. Nejprve dostanete strach. Máte tři minuty, abyste se se strachem vyrovnali. Panika by situaci ještě zhoršila. Musíte si vytvořit plán, jak se z jeskyně dostat. Jak budete postupovat? Napište, nakreslete svůj plán. Můžete si zvolit různé pomocné prostředky, které vám pomohou dostat se z té situace (máte je s sebou). Asi 20 min. - Čtveřice předvedou své plány ostatním. - Vyhodnocení: Co nám zjednodušilo situaci? Co bylo nejtěžší? Jak se nám spolupracovalo? Byl už někdo v podobné situaci? Co pomáhá, když má člověk velký strach? Na koho se mohu zvlášť spolehnout? 8. Mycí linka - Žáci stojí ve dvou řadách proti sobě, dost těsně vedle sebe. Vytvářejí tak mycí linku pro auta. Jeden žák projde mycí linkou (mezi řadami). Každý se ho při tom dotkne, podrbe ho, pohladí a zároveň mu poví něco hezkého – pochvalu, povzbuzení, potěšení – potřese mu rukou, poplácá po zádech … Výsledkem je zářivě čisté, spokojené auto na konci mycí linky. Postupně se vystřídají všichni žáci. Je to dobrý způsob pro uvolnění na závěr. 36 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Setkání u táboráku 9 – 11 let Budeme rozvíjet pohybové aktivity, upevníme spolupráci v kolektivu při hrách. Seznámíme se s různými typy ohnišť a společně připravíme bezpečné ohniště. S radostí si zazpíváme písničku a nakonec opečeme špekáček. L 8 Usiluje o dosažení rytmické přesnosti i za pomocí hudebního nástroje, radostný pocit ze zpěvu samého. K trávení volného času, komunikativní. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Provázek, starší klíč od dveří, papír, tužka, papírové tácky, ubrousky, Orffovy nástroje, materiál na táborák, potraviny k ohni. 2. Informační zdroje: - UHLÍŘ. J., SVĚRÁK, Z. Zpěvník. Praha: Fragment s.r.o., 2008. ISBN 978-80-253-0666-6. - http://www.hununpa.cz/modules/news/article.php?storyid=75 Motivace: Blíží se další roční období. Jaké? Básnička ti napoví. Slunce, pláž, lehátka u vody, dny plné her a pohody. Jízdy na kole, výlety celodenní, uhodnout to těžké není. Ano, je to léto. Co patří k létu? PRÁZDNINY. Zavzpomínáme na zážitky a zajímavosti z minulých prázdnin, ale také na co se těšíme v nastávajících prázdninách. K létu neodmyslitelně patří táborák, posezení u ohně s písničkou. Společně připravíme ohniště a pruty na opékání vuřtíků. Než ale zasedneme k ohni, zahrajeme si zábavné hry. Činnosti: 1. Klíč - Žáci se rozdělí do skupin (počet určíme sami). Každá skupina obdrží klíč s přivázaným dostatečně dlouhým provázkem. - Všechny skupiny začnou ve stejnou chvíli protahovat klíč svým oděvem tak, že musí od hlavy k patě procházet oděvem. - Když protáhne klíč jeden žák, předá klíč druhému a provlékání se opakuje. Vyhrává ta skupiny, která je svázaná první. 37 2. Nejdelší provaz - Rozdělíme se do pětičlenných skupin. - Úkolem každé skupiny je vytvořit navazováním ze svých oděvů co nejdelší provaz. - Při měření držíme provaz nad hlavou, nesmí se rozvázat. Skupina s nejdelší šňůrou vyhrává. Šňůru z oděvů můžeme natáhnout na travnatou plochu. 3. Přechod přes řeku - Předem vyznačíme na zemi mříž o rozměrech 10 x 10 čtverců. Toto celé pole značí řeku, kterou se žáci vstupem do jednotlivých polí snaží přejít. - Pro sebe na papír nakreslíme a vyznačíme jednu cestu, kterou lze projít přes řeku. - Na pole, která představují řeku, vstupujeme jednotlivě. Protože cestu žáci neznají, zkusí někam šlápnout a vychovatelka buď mlčí – když stojí pevně, nebo řekne žbluňk – když spadne do vody. - Každý žák pokračuje tak dlouho, dokud nespadne do vody, pak odejde a postaví se opět do řady. Cílem je přejít bezpečně řeku na druhou stranu. Během celé hry nesmí žádný hráč mluvit. Hra je nesoutěživá, ale poučná. Chyby druhých nám umožní jít dál a naše vlastní chyby pomohou někomu jinému. Na tuto hru si vymezíme více času. 4. Táborák Po dokončení her se přesuneme k ohništi, které si s žáky připravíme. Žákům ukážeme tři základní typy ohnišť, které si mohou sami vyzkoušet (viz obrázky). Pagoda Hranice Pyramida - Vybereme jeden typ ohniště, které nám bude sloužit k opékání vuřtíků. - Na mírném ohni si každý opečeme vuřtíka, na tácek přidáme chléb, hořčici a s chutí se dáme do jídla. 5. S písničkou u táboráku - Posezení ukončíme společným zpěvem známých písní za doprovodu kytary a Orffových hudebních nástrojů. - Pokud žáci některé písně neznají, mohou se rytmicky přidat pomocí uvedených nástrojů. 38 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Hrátky u pohádky 6 – 9 let Projekt nabízí soubor pohybových a přírodně poznávacích her, které lze využít při vycházce a pobytu venku. Námět je inspirován pohádkovými bytostmi. Žáci pomohou splést sojce hnízdečko, spolu s Makovou panenkou zachrání zatoulaná zvířata ze zrádné bažiny, rozluští tajnou čarodějnickou šifru, osvobodí začarovaná zvířátka a projdou bludiště s Krtečkem. L 9 Propojuje pohybové aktivity s činnostmi vyžadující rozhodování a přemýšlení. K řešení problémů, sociální a interpersonální. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Noviny, papír, tužka, nafukovací balónek, špendlík, izolepa, buzola, mapky s pejskem a kočičkou, sady kartiček uvedené u jednotlivých činností. Motivace: Pejsek s kočičkou se vyhřívali na letním sluníčku u svého domečku. Bylo jim blaze. Ptáčkové prozpěvovali veselou písničku, motýlci se barevně třepotali na blankytně modré obloze. Najednou z dálky slyší podivné hlásky. Podívají se přes plot a spatří pohádkové postavičky, které se zatoulali do nedalekého lesa. - Žáci před výpravou do přírody obdrží malé mapky, které jim napoví, jaké pohádkové bytosti na ně během výpravy čekají. - Poznámka: Všechny uvedené aktivity je možno si zahrát v různém přírodním prostředí (les, louka, atd.). Hříčky jsou nenáročné na přípravu a množství použitých pomůcek. 39 Činnosti: 1. Cipísek a neposední lesní skřítkové Nedaleko se usadili malí lesní skřítkové. A protože byli velmi rozpustilí, zasadili pod své čepičky, co je právě napadlo. Představte si, že ti malí popletové si mysleli, že jim vyroste kamínek, klacík nebo dokonce tužka! Proto Rumcajs poslal Cipíska, aby dal v lese Řáholci vše do pořádku. Pomůžete mu? Úkol: - Vychovatelka rozmístí 15 čepiček poskládaných z novinového papíru, které jsou označeny číslem od 1 – 15. Pod čepice umístí různé předměty (přírodniny i předměty denní potřeby – tužky, obrázek atd.). - Skupiny si zvolí zapisovatele, který bude na startu hry. Ostatní členové hledají očíslované čepičky. - Zapisovateli nahlásí číslo a název schovaného předmětu. - Vítězí skupinka se správně splněným úkolem. 2. Manka a sojčí hnízdečko Jednoho dne se Manka vydala do lesa Řáholce hledat hříbky na bramboračku. S košíčkem v ruce si vesele prozpěvuje a už se těší, jak si Rumcajs s Cipískem pochutnají. Ale, co to? Někdo tiše naříká. Zvedne hlavu a uvidí sojku, jak pláče ve svém hnízdě. Bylo celé potrhané od rozpustilé veverky. Manka ráda vyšívala, zašívala, přešívala, a proto vyspravit sojce obydlí bylo po ni hračka. Zkusíte si i Vy vytvořit pro sojku hnízdečko? Úkol: - Z proutků a trávy se žáci pokusí vytvořit ptačí hnízdo. - Možností je zpracovat i obydlí ptáků, kteří hnízdí při zemi. - Na závěr diskutujeme, jakým způsobem ptáci svá hnízda staví, jaký materiál používají. 40 3. Maková panenka se zvířátky. Maková panenka polehounku tančí po zelené louce. Vznáší se jako peříčko a její červená sukénka se roztáčí jako hlavičky červených máků. Louka je dobře ukryta. Z jedné strany temný les a z druhé strany bezedná mokřina. Z jejího tance ji vyruší hlásky, které volají o pomoc. Zvířátka se zatoulala do zrádných bažin. Maková panenka je ale lehká jako pírko a pomůže jim najít cestu ven. Úkol: - Sady karet se zvířaty si předem nakopírujeme na barevné papíry. Počet barev zvolíme podle počtu zúčastněných skupin. Karty rozstříháme a všechny smícháme na jednu hromádku. - Vychovatelka vytýčí start hry, dvě stanoviště a cíl. - Na startu vyrazí jeden člen skupiny, vybere si z hromádky zvířat (umístěné na startu) svou barvu a běží na viditelně označené 1. stanoviště (značíme krepovými fáborky). Stanoviště znázorňuje suché, bezpečné místo v bažině. Poté vybíhají postupně další členové skupin, až se na 1. stanovišti shromáždí celé herní družstvo. Poté pokračují stejným způsobem na 2. stanoviště a nakonec až k cíli. Pozn.: Karet se zvířaty musí být stejný počet, jako je počet žáků ve skupině. - Na závěr hry zhodnotíme, zda každá skupina bezpečně přepravila přes bažinu všechna zvířata v pořádku. Sada karet. 41 4. Čarodějnické písmo. Čarodějnické zaklínadlo otevírá cestu ke kouzlům a tajemným světům. Čarodějnice Klotilda svou kouzelnou formulku pečlivě hlídá. Má ji ukrytou na tajemném místě. Ale i kdyby se zaklínadlo dostalo do nepovolaných rukou, stejně by s ním nikdo nic nesvedl. Je totiž zapsané tajným písmem. Čáry, máry, fuk…. nebo to nejsou ta pravá kouzla? Úkol: - Vychovatelka předem připraví karty se zašifrovaným zaklínadlem a rozmístí je v přírodě do předem vymezeného prostoru. Každá skupinka bude hledat zaklínadlo ve své barvě, ostatní nechají bez povšimnutí ležet. - Na cestu za kouzlem se skupiny vydají s papírem a tužkou pro případné pomocné zápisky k luštění vzkazu. - Pokud zprávu vyluští, zapamatují si ji a řeknou ji nahlas vychovatelce. V případě správného znění kouzlo zapůsobí a vydá malý poklad (bonbon, obrázek, atd.). Přírodovědná hříčka s pohybem - Začarovaná zvířátka. - Vychovatelka předem rozstříhá barevnou sadu s nápovědami zvířat a jednotlivé kartičky libovolně rozmístí do prostoru (louka atd.). - Žáci se rozdělí do 4 skupin, určí si svou barvu karty, kterou budou hledat. Úkolem je určit podle nápověd, jaké zvíře čarodějnice začarovala a ukryla ho do kartiček. Vysvobodíme je? Jsem brouk. Mám žlutý zobák, pokud jsem samec. Živím se mšicemi. Živím se hmyzem, semínky a bobulemi. Jsem užitečná. Nejsem tažný pták, v zimě mě uvidíte u krmítka. Na zádech mám Vajíčka samičky mají červené krovky modrozelenou barvu. s černými tečkami. Narodím se z vajíček, Nejčastěji mě najdete potom jsem larva. na zahradách. Když jsem v ohrožení, Po dešti z trávy vylučuji oranžovou vytáhnu chutnou šťávu. žížalu. Jsem hlodavec. Jsem savec. Žiji na otevřené krajině – pole, louky, u lesa. Mám hnědou barvu, proto jsem dobře maskován. Jsem býložravec. Žiji pod zemí, kde si hloubím chodby. Přední tlapky mám přizpůsobené k hrabání (tvar lopatky). Živím se hmyzem. Mám dlouhé hnědé uši. Žiji pod zemí, proto mám slabý zrak. Občas vykouknu na povrch a zanechám po sobě hromádku hlíny. Nemám rád myslivce. Řešení: Slunéčko sedmitečné – Kos černý – Zajíc polní – Krtek obecný. 42 5. U kouzelníka Pokustóna. Kouzelnický klobouk je velmi záhadná věc. Jak je možné, že se do obyčejného klobouku vejde králík, puget růží, balonky a dokonce i holubice? A jak kouzelník dokáže své opeřené společníky pochytat, když mu uletí? Zkusíme si zahrát na kouzelníka, který chytá neposlušné ptáčky zpátky do svého klobouku. Úkol: - Vychovatelka si připraví sadu kartiček s názvy různých druhů ptáků a sadu kartiček s názvy motýlů. Záměrně volíme méně známé druhy živočichů, aby i při běhací hře nezahálela hlavička. Možnosti názvů ptáků:krutihlav, ťuhýk, poštolka, ostříž, tetřev, žluva, střízlík, dlask, čížek,atd. Možnosti názvu motýlů:bělásek, otakárek, žluťásek, perleťovec, okáč, modrásek, ohniváček,aj. - Žáci si vylosují svého živočicha a jeho název zůstane v utajení. - Kouzelník má svůj „domeček“ na předem vymezeném území. Do domečku bude odvádět „ulovené ptáčky“. - Zahájením hry kouzelník vyběhne z domečku a snaží se někoho chytit. Pokud se Pokustónovi podaří polapit ptáka (při chycení žák kouzelníkovi prozradí název přiděleného živočicha), odvede si ho. Pokud uloví motýla, musí se vrátit do domečku s prázdnou a za špatný lov je potrestán tím, že musí vypustit na svobodu jednoho polapeného ptáka. - Závěr hry je, pokud na louce budou poletovat pouze motýli a ptáčci budou zavření v kleci kouzelníka. Kouzelnický trik aneb pokus s balonkem. Na běhací hru naváže klidná aktivita. - Žáci si nafouknou balonek. Ostrým předmětem (špendlík) se pokusí balonek prorazit. Výsledek je zřejmý – balonek praskne. Jak je možné, že kouzelník při svém vystoupení vezme balónek, špendlík a postupuje stejně jako my. Přesto mu balónek nepraskne? - Na nafouknutý balonek nalepíme čtvereček izolepy. - Špendlíkem opatrně propichujeme balonek v místě nalepené izolepy. Pokud byla lepenka správně umístěna, balonek nepraskne. 6. Krtek Zelená louka je plná hnědých hromádek čerstvě načechrané hlíny. Kdopak tady asi byl? Krtek si neúnavně buduje své obydlí. Od jednoho kopečku ke druhému, doleva, doprava a zase zpátky. To je ale zamotaná cesta. My ale bloudit nebudeme. Od hromádky k hromádce nás zavede buzola. 43 Úkol: - Před zahájením hry žákům připomeneme pravidla práce s buzolou a určování pouze hlavních světových stran (S, V, J, Z). - Vychovatelka předem připraví krátkou trasu. Krtkovu hromádku bude znázorňovat klacík s fáborkem. U klacíku bude schována první část krtkovy básničky a návod, jak pokračovat dále v cestě. Na cestu budou žáci vybaveni buzolou. - Průběh hry: Žáci si u prvního fáborku přečtou úryvek básničky, splní zadaný úkol a pokračují v cestě podle pokynu (např. Jdi směrem na sever 20 kroků.). Tam na ně bude čekat další zprávička. - Vytýčení trasy můžeme pověřit i žáky, kteří zvládnou samostatně pracovat s buzolou. V trávě malý kopeček, to je krtkův domeček. Krtek cvičí každý den. Udělej 10 dřepů a rychle jdem. Na louce je pestrý květ, Běž si k němu přivonět. Dones jednu květinku, trávu, nebo bylinku. (Určujeme letní byliny.) Rozhlédni se kolem sebe, Jsou tu stromy až do nebe? Jedle, javor, smrk či dub? Řekni názvy, co by dup. (Určujeme stromy) Pruhované šatičky, Nosí čmelák maličký. Podívej se kolem sebe, Jaký hmyz je vedle tebe. (Hledáme hmyz na louce a určujeme.) Žloutne to a žloutek není. Mléko má a kráva není. Chmejří má a house není. Foukne vítr a už není. Co je to? (Hledáme smetanku lékařskou.) O letním sluníčku, zazpívej písničku. Zatoč se vesele a utíkej do cíle. (Písničky o létě, tanečky na louce.) 44 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Umíme se správně chovat? 9 – 11 let Zamyslíme se, jak lidé v různých situacích jednají rozdílně, seznámíme se s některými svobodami lidí, které jsou dány zákonem, a s následky jejich porušování. Prostřednictvím bajek si uvědomíme úskalí lidského jednání, naučíme se zvládat negativní emoce, zahrajeme si hry na vzájemné poznávání a na závěr se „obdarujeme.“ L 10 Rozpoznává ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva a demokratické principy. Komunikativní a k řešení problémů. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Molitanový míček, obrázek semaforu, klobouk, lístky papíru, psací potřeby pro každého žáka, pastelky nebo fixy. 2. Informační zdroje: - KŘÍŽ, P., Kdo jsem, jaký jsem. Kladno: Aisis. 2005. ISBN 80-239-4669-2 - LENCZ, L., KRIŽOVÁ, O., Etická výchova. Praha: Luxpress. 2000. ISBN 80-7130-091-8 - VALIŠOVÁ, A., Asertivita v rodině a ve škole. Praha: H + H. 1992. ISBN 80-85467-02-X - JEŘÁBKOVÁ, S., Učíme se zvládat vlastní agresivitu. Projekt Odyssea. 2007. ISBN 978-80-87145-09-8 - Nejznámější Ezopovy bajky. Praha: Fortuna print.2006. ISBN 80-7321-272-2 Motivace: Vychovatelka položí žákům otázku, co je bajka. Po společném nalezení vhodné definice sdělí žákům, kterou bajku jim poví, a zároveň dá úkol, aby se pokusili přijít na to, jaké poučení pro lidi skrývá. Žáci se pohodlně posadí a poslechnou si bajku Severní vítr a slunko: Severní vítr a slunko se vysoko nad zemí potkali a vznikl mezi nimi spor. „Jsem silnější než ty,“hučel severák. „O tom nemůže být ani řeči,“vysmívalo se slunko. Jejich spor trval celé týdny. Ani jeden nechtěl ustoupit. Protože oba přestali dělat svou práci, jak pořád soupeřili – vítr nefoukal, slunce nesvítilo – rozhodli se udělat konec jejich sváru dřív, než se s počasím na zemi něco zlého stane. Dohodli se na tom, že silnější bude ten, kterému se podaří svléci z kabátu právě kráčejícího poutníka. Nejprve to zkusil severák. Obul se do chudáka poutníka, hučel a dul, ze všech sil se snažil strhnout z poutníka kabát. Ten se však čím dál víc do kabátu halil. Nepodařilo se mu to. Slunko se jen usmívalo - na vítr i na poutníka. Jeho úsměv člověka hřál, až si přestal tisknout kabát, pochvíli si ho rozepnul, a protože slunko se nepřestávalo usmívat, stále bylo tepleji a tepleji, poutník zjistil, že kabát nepotřebuje a sundal si ho. Slunko se obrátilo k severákovi. Pořád mlčelo, jen jeho úsměv pálil a pálil. - Rozhovor a poučení, které z bajky plyne – hledají žáci. - Závěr: Někdy dosáhneme víc přesvědčováním než silou. 45 Činnosti: 1. Úvaha o lidských právech - Vychovatelka položí žákům otázku: Co vás napadne, když se řekne lidská práva? - Žáci vyslovují své názory, vychovatelka se k nim nevyjadřuje ani je nekomentuje. - Po vyslechnutí všech, kteří měli co říci, vychovatelka shrne poznatky, utřídí je a upřesní. - Doplní o důležité informace: Lidská práva má každý stát zakotvena v tak zvané Listině práv a svobod. Každý stát má svou listinu a všechna její ustanovení je povinen dodržovat každý občan příslušného státu. (U nás mezi ně patří např. osobní svoboda, svoboda pohybu, pobytu, myšlení, svědomí, náboženského vyznání, shromažďovací atd.) Tu listinu si občané vytvořili proto, že v každé společnosti se objeví jedinci, kteří se nechovají k ostatním lidem, ke krajině, k památkám dobře. Ubližují, kradou, ničí a tím ztěžují a komplikují život i všem ostatním. Podle velikosti přestupku je viník potrestán – např. napomenutím, pokutou nebo až vězením. Každý člověk se musí chovat tak, aby neomezoval práva a svobody druhých lidí. Nikdo nesmí druhému ubližovat. Uměli byste uvést příklad, kdy se dospělý člověk choval špatně k jinému člověku, k přírodě, k veřejnému majetku? - Příklady žáků. -Vychovatelka: Vidíte sami, podle příkladů, které jste uvedli, že ne každý dospělý se vždycky chová dobře. Někdo se ze svého špatného chování poučí, někdo ho opakuje a potom za něj musí nést opakovaně i následky. 2. Hra – Co se změnilo - Vychovatelka motivuje hru: Strážci pořádku – policisté – musí mít mimo jiné také výborné pozorovací schopnosti. Kdo z vás by mohl posílit jejich řady? - Žáci se postaví do dvou stejně početných řad proti sobě. - Po dobu jedné minuty každý pozoruje toho, kdo stojí přímo proti němu. - Obě řady se otočí zády k sobě a každý na sobě změní tři věci. - Řady se zase otočí k sobě a každý z dvojice se snaží tyto tři změny poznat. - Sdělení zážitků, popřípadě doplňující otázky: Volí žáci změny, které se dají dobře identifikovat – proč; nebo naopak – proč? 3. Rozhovor - Reakce na nevhodné chování spolužáka - V každém společenství lidí, tedy i ve škole, je třeba řídit se pravidly – pro nás je to školní řád. Ve třídách jste si vytvořili úmluvy, které vám pomáhají lépe se k sobě chovat a tedy lépe se cítit. Přesto se někdy setkáme s chováním spolužáků, které nám vadí, provokuje nás, dráždí, nechceme ho, ale protože se nás týká, musíme se s ním nějak vyrovnat, musíme dát najevo svůj nesouhlas. Není jednoduché správně posoudit závažnost špatného chování spolužáka a vybrat si z možných reakcí tu nejvhodnější. Svou roli hraje i to, v jaké jsme zrovna náladě, jak moc nás spolužákovo chování rozčílí. Někdy si s nadhledem jeho chování nepřipustíme, ignorujeme ho, jindy reagujeme slovně - klidně nebo rozčileně, jindy použijeme fyzický nátlak nebo požádáme o pomoc dospělého člověka. Naše reakce se řídí i tím, jak závažný je přestupek spolužáka a také do jaké míry se umíme ovládat. Sebeovládání se dá posilovat a trénovat. Za chvíli vám povím, jak na to. Nejprve si ale zkuste vybavit nějakou situaci, kdy a jak jste reagovali na nevhodné chování spolužáka. - Povídají žáci. - Závěr: Jak předcházet konfliktům? Nečiň jiným, co sám nemáš rád!! Závažné přestupky nepřehlédni a jednej – neboj se o pomoc požádat dospělého. 46 4. Bajka – Liška a čáp - Přečte nebo převypráví vychovatelka. - Žáci formulují, co z bajky vyplývá, hledají poučení: Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá, neboli: Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej ty jim. 5. Diskuse – téma hněv - Otázky vychovatelky: Vzpomeň si na pocit, který jsi měl, když ses na někoho zlobil. Jak se uvnitř cítíš, když se zlobíš? Jak se tvůj hněv projevuje? Kde se v tvém těle zlost projevuje? Vyjádříš hněv navenek? Tutláš ho v sobě? Co ti říká hněv? - Závěr vychovatelky: Hněv je silná emoce, vzniká z pocitu ublíženosti. Říká nám, že my sami nebo někdo jiný porušil některé z našich důležitých pravidel nebo měřítek. 6. Tvá barva hněvu – Stojíme v kruhu a házíme míček – různě na přeskáčku – každý řekne svou barvu hněvu. (Většinou vítězí červená) 7. Semafor Naučit se usměrňovat negativní emoce, zvládnout přiměřeným způsobem hněv, strach nebo agresi. - Kreslíme semafor a rozebíráme symboliku a význam barev: ČERVENÁ symbolizuje příkaz ZASTAV! (Cítíš afekt? Zastav se. Nejednej. Uklidni se. Pozvi na pomoc rozum.) ORANŽOVÁ – PŘIPRAV SE! (Zvaž situaci. Promysli její závažnost. Dá se zvládnout? Jak? Můžeš využít pomoci někoho?) ZELENÁ – JEĎ!(Máš – li promyšlenou taktiku, v klidu jednej. Ty situaci zvládneš!) - Vychovatelka na svém příběhu ukáže, jak lze se semaforem pracovat: Mám panický strach z motýlů. Za jízdy při otevřeném okně mi vletěl motýl do auta. Vystoupit za jízdy nešlo, musela jsem překonat stres, nepanikařit – mohla bych způsobit dopravní nehodu, do něčeho narazit. Soustředila jsem se na hluboký dech a zapojila jsem do situace rozum. Strach jsem překonala, na nejbližším možném místě jsem zastavila a motýla z auta vyprovodila. Během vyprávění ukazuje vychovatelka jednotlivé barvy na semaforu. - Žáci aplikují na semafor své příběhy: a) jednal jsem správně - podle semaforu b) jednal jsem nesprávně 8. Hra na otázky - Na začátku hry všichni stojí. Na povel si sednou na židle uspořádané do kruhu. Protože židlí je o jednu méně než žáků, ten, který si nemá kam sednout, stojí uprostřed kruhu a odpovídá na položenou otázku. První otázku pokládá vychovatelka. Na další povel všichni vstanou. Ten, kdo odpovídal, si sedne, na další povel si sednou i ostatní. Na koho židle nezbyla, odpovídá na otázku, kterou pokládá ten, který před tím odpovídal. Hra umožňuje hovořit o věcech, o kterých se běžně nemluví. Otázky by měly vést k bližšímu poznání osobnosti žáka. (Co má či nemá rád, jaké má koníčky, co mu vadí, po čem touží, čím chce být, co nesnáší apod.) Poznatky z této hry mohou pomoci v závěrečné aktivitě. 9. Dárky – aktivita, při níž mají žáci možnost říci spolužákům něco milého, co jim způsobí radost a dobrý pocit. - Vychovatelka vyzve žáky, aby si utvořili skupinky po třech nebo po čtyřech. Všichni ze skupinky se posadí vedle sebe a zároveň jsou součástí velkého společného kruhu. -Vysvětlení průběhu hry: Z dnešního odpoledne si každý z vás odnese několik dárků, ale nebudou to dárky ledajaké. Myslím, že všichni budete hodně mile překvapeni. Budeme se totiž 47 všichni navzájem obdarovávat. K tomu tu máme připravené lístky, psací potřeby a klobouk. Nejprve připravíte jeden dárek pro každého ze své skupiny. Lístek, na kterém bude dárek zapsán, vložíte do klobouku a potom můžete obdarovávat kohokoliv z jiné skupinky. Pokaždé lístek přinesete do klobouku. Dárky vymýšlejte co nejvtipnější. Mohou to být i domy, kameny, krajiny, zvířata, nádoby, rostliny, dopravní prostředky, prostě cokoliv, co víte, že udělá dotyčnému radost. Každý dárek bude zahalen tajemstvím, protože nebudete vědět, kdo vám ho posílá. Abyste měli představu, jak budou dárková sdělení vypadat, obdaruji nejprve některé z vás já. (Vychovatelka přečte a zároveň předá několika žákům dárky. Např: Dávám Vláďovi koně, protože vím, že chce být žokejem. Dávám Jindře krásnou vilu u moře, protože vím, že tam chce bydlet. Dávám Martinovi hvězdářský dalekohled, protože rád pozoruje hvězdy.) - Vymýšlení dárků a jejich shromažďování v klobouku. - Předávání dárků – po kruhu vždy jeden žák vytáhne, přečte a předá dárek. - Sdělení zážitků z dárků. (Který nejvíce překvapil, z kterého je největší radost apod.) - Z dárků lze také udělat nástěnku nebo je nejprve výtvarně zpracovat a teprve dát na nástěnku ke jménům žáků. 48 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Krásně barevný svět 9 – 11 let Zahrajeme si hry zaměřené na barvy, seznámíme se s působením barev na psychiku člověka, vnímáním barev a barevným cítěním. Navštívíme výstavu moderního umění uspořádanou v prostorách třídy nebo školy z převážně abstraktních obrazů a podle vlastního vybraného záměru se pokusíme o barevné vyjádření. L 11 Uvědomuje si barevnost světa kolem nás a jeho vliv na člověka. Občanské. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Novinový papír, tvrdší barevné papíry A3, nůžky, lepidlo na papír, akvarelový papír A3, výtvarné potřeby – tempery, vodové nebo akvarelové barvy, štětce různých velikostí, palety, hubky, hadříky, kelímky na vodu. 2. Informační zdroje: - HLAVÁČEK, L. Ota Janeček. Praha: Odeon, 1989. ISBN 80-207-0082-X - BECKS-MALORNY, U. Wassily Kandinsky. Bonn: Taschen,1993. ISBN 3-8228-9512-1 - PARTSCH, S. Klee. Bonn: Taschen, 1993. ISBN 3-8228-9701-9 - BERGR, V. Věroslav Bergr: malíř, sochař, grafik. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2008. ISBN 978-80-7405-013-8 Motivace: Zahrajeme si hru Čáp ztratil čepičku – motivovujeme ji slovy: Kdo se dnes projeví jako nejrychlejší pozorovatel? - Vychovatelka říká: „ Čáp ztratil čepičku, měla barvu barvičku….modrou.“ Po vyslovení barvy žáci co nejrychleji běží k dané barvě, kterou objeví na čemkoli (např. modrý hrneček, závěs, svetr spolužáka…), a položí na ni prst nebo ruku. Vychovatelka vyhodnotí nejrychlejší žáky. Totéž se opakuje s jinou barvou. Činnosti: 1. Rozhovor - Rozluštění hádanky: Co bude tématem dne? (hra s barvami) - Seznámíme žáky s průběhem jednotlivých činností. 2. Oblíbená barva - Žáci stojí v kruhu a vychovatelka je vyzývá: Místo si vymění ti, co mají nejraději červenou barvu. Opakuje se několikrát s jinými barvami. 3. Vytvoření seznamu přírodnin dané barvy - Vychovatelka rozmístí po třídě barevné archy papíru. - Žáci si vyhledají svou oblíbenou barvu a k ní se postaví. (Skupiny by měly být přibližně stejně početné – vychovatelka může vyzvat žáky, aby se postavili k neobsazené barvě, pokud ji mají rádi jako druhou v pořadí.) 49 - Zadání úkolu: Které přírodniny mají vaši oblíbenou barvu? Popovídejte si ve skupinách, vyberte jednu, na níž se dohodnete, tu nakreslete na novinový papír, vystřihněte a nalepte na barevný arch a na zbývající část archu napište názvy dalších přírodnin téže barvy. - Vzájemná prohlídka prací – postupné střídání skupin u jednotlivých barev - Vytvoření nástěnky ze všech prací s nápisem např. Barevný svět okolo nás 4. Rozhovor o vnímání barev, jejich působení na psychiku člověka, o barevném cítění. - Vychovatelka vhodnými otázkami vede žáky k zamyšlení, jak vnímají některé barvy (zelená, modrá, růžová uklidňují; žlutá, červená, oranžová povzbuzují, dráždí a provokují; šedá a černá jsou barvy důstojné, slavnostní a elegantní – viz koncerty, pohřby; bílá je barva neutrální hodící se ke každé barvě, je to barva čistoty…) Pohovoří také o barevných odstínech. - V rozhovoru o barevném cítění vyzve vychovatelka žáky, aby zvolili kombinaci dvou barev, která se jim líbí. Barevné cítění může mít každý jiné, žádná kombinace není špatná. Jen některá je více a jiná méně oblíbená. Je to individuální. Je zajímavé zjistit, která kombinace se u žáků objevila nejčastěji. - Možné je také pohrát si s vybranou dvojicí barev – na pruh papíru tvořit kombinace z jejich odstínů. 5. Pozvánka na výstavu - Pokud je to možné, připraví vychovatelka výstavku obrazů níže uvedených v jiné místnosti, kam žáky odvede. Je však také možné přikolíčkovat obrázky na připravený natažený provázek přímo ve třídě nebo rozložit obrázky na koberec tak, aby k nim byl dobrý přístup. - Zároveň s obrázky připraví přehled vystavujících malířů (uvedeno níže). - Před zahájením vlastní prohlídky zahájí vychovatelka „vernisáž“ výstavy (pojem vysvětlí) a krátce představí jednotlivé malíře. Upozorní na stáří obrazů – 20 až 100 let. Vysvětlí, že záměrně vybrala obrazy většinou abstraktní, aby bylo možné lépe se soustředit a pozorně vnímat barevnost obrazů. Vyzve žáky, aby při individuální prohlídce před obrazem chvíli postáli, dobře si ho prohlédli a nechali ho na sebe působit. Určitě u některých pocítí cosi zvláštního, o čem si později povědí. - Vychovatelka popřeje žákům příjemné zážitky a vysloví přání, aby si každý našel alespoň jeden obraz, který by si rád pověsil ve svém pokojíku. - Po prohlídce (nutné neuspěchat a dát dostatek času k prožitku všech žáků) vyzvat žáky, aby si vzali 1 - 3 knoflíky (stačí papírky) a položili je k obrazům, které je nejvíce zaujali. - Společné sdílení zážitků – povídá jen ten, kdo chce. - Vyhodnocení obrazu s největším počtem knoflíků – zjištění, proč se nejvíce líbí. - Vychovatelka krátce pohovoří o tom, proč malíř maluje: Tak jako vy jste měli při prohlídce obrazů určité pocity, tak také každý obraz vznikl z určitého pocitu nebo nálady malíře (nemusí se však shodovat s vaším pocitem). Obraz mohl vzniknout po nějakém zajímavém zážitku malíře, který ještě obohatil vlastní fantazií, a nebo také docela jen tak z velké touhy tvořitvlastně si HRÁT- hrát si s barvami, s představami. Pokaždé také malíř není se svým dílem spokojen hned napoprvé. Dost často se k němu vrací, opravuje ho, vylepšuje, dokud není úplně spokojený. Na obrázku pana Janečka (s názvem Hnízdo ryb) vidíme, že malíř nemusí vycházet jen ze skutečnosti, může docela skvěle kombinovat i nemožné. Může vlastně všechno, co si dokáže představit, prostě si hraje, hraje si s námětem, s barvou, s technikou, kterou obraz tvoří…. Je to dobrodružství bez hranic. A my se taky pokusíme takové dobrodružství zažít. 50 6. Vlastní tvorba - Dobře promyslet záměr: a) hra s barvou – kombinace a zapouštění barev b) hra s barvou – předem rozdělit plochu na políčka c) barevně vyjádřit určitý zajímavý zážitek d) barevně vyjádřit některý pocit: radost, smutek, nesmělost, hněv, hrdost, něžnost, lásku, strach, euforii … O AUTORECH: Ota Janeček: český malíř minulého století, velký milovník přírody, ilustrátor mnoha knížek pro dospělé, ale hlavně pro děti, ilustrátor jednoho ze Slabikářů. Byl několikrát vyznamenán v soutěži o nejkrásnější československou knihu roku. Paul Klee: švýcarský malíř německého původu, žil na přelomu 18. a 19. století, ve své době nejvzdělanější umělec. Vasilij Kandinskij: ruský malíř, pracoval v Německu a ve Francii, přítel Paula Kleea. Věroslav Bergr: současný český malíř, grafik, sochař a ilustrátor. Za svá díla získal řadu významných ocenění. Galerie: Ota Janeček 51 Galerie:Věroslav Bergr (1. obraz) a Paul Klee Galerie: Vasilij Kandinskij 52 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Léto 9 – 11 let Přiblížíme si atmosféru léta, zjistíme, co máme na létu rádi a proč. Ve výtvarných činnostech využijeme teplé letní barvy a motiv sluníčka. Seznámíme se také s nejznámějšími letními pranostikami a vysvětlíme si jejich význam. L 12 Uplatňuje elementární poznatky o zvycích v letním období. K učení, pracovní, komunikativní, sociální a interpersonální. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Barevné papíry, magnetická tabule, čtvrtky A3, temperové barvy, vodové barvy, štětce, CD přehrávač, CD Čtvero ročních období – Antonio Vivaldi, proužky barevných papírů. polystyrenové koule, špejle, barevné látky a papíry, různé druhy ovoce (jablka, hrušky). 2. Informační zdroje: - HORÁKOVÁ, Z.; JANÁČKOVÁ, Z.; PROCHÁZKOVÁ, E. Čítanka pro 2. ročník. Brno: Nová škola, 2002, ISBN 80-7289-043-3. - http://www.jogadeti.eu/pozdravy.pdf Motivace: Léto všichni milujeme, je to příjemné roční období. Je krásně teplo, těšíme se z úrody jahod, malin, borůvek, třešní, meruněk, broskví... Čeká nás dvouměsíční prázdninové volno. Kdo by neměl léto rád? Lehněte si na zem a poslouchejte, co vám o létu přečtu. Text vám přiblíží atmosféru léta: Léto je nejkrásnější část roku, trvá od 21. června do 22. září. Příroda je oděna do pestrých šatů. Na každý den má připravené jiné barevné šaty. Hned má modré jako chrpa, červené jako vlčí máky, žluté jako slunečnice, fialové jako luční zvonky, oranžové, hnědé, zlaté… Co myslíte, děti, jakou barvu šatů si může léto ještě obléct? Léto je také rozmarné. Navštíví klenotníka a už si zdobí ouška červenými náušnicemi třešní, pusu má červenou od malin, jindy modrou od borůvek. Léto si se sluníčkem rádo pohrává – když slunce hodně hřeje, už obléká plavky a hup do chladné vody. Léto milují hlavně děti, netrpělivě na ně čekají. (Čítanka pro 2.ročník, Nová škola, 2007) Činnosti: 1. Sluníčko - Přiblížilo vám čtení atmosféru léta? Zavřete oči a představte si teplý letní den, sluneční paprsky, které vás hřejí, zpěv ptáků, teplý vítr, který vám čechrá vlasy, vůni lučních kytiček, sladkou chuť třešní. Můžete oči otevřít, ale léto nám tu zůstalo. Zkuste přemýšlet, co pro vás znamená léto. 53 - Vezměte si každý jeden sluneční paprsek (papírové paprsky nastříháme a připravíme předem) a napište na něj svůj pocit z léta, co máte na létu nejraději. Paprsek připevněte ke sluníčku na magnetické tabuli. 2. Barevné pocity - Léto je plné barev od barev duhy po barvy ovoce, zelené trávy, modrého nebe a zralého obilí. Zkusíme vyjádřit své pocity z léta a jeho barev malbou. - Letní barvy jsou veselé, syté a jasné. Která barva je pro léto typická? Co vám tyto barvy připomínají? Z připravených proužků barevného papíru vybereme ty, které představují letní barvy. - Pro navození pocitů si pustíme skladbu Čtvero ročních období – Léto: Antonio Vivaldi. - Žáci mají za úkol malovat své ,,barevné pocity“ pomocí abstraktní malby. 3. Pozdrav slunci - Naučíme se jednoduché cviky, které tvoří dohromady sestavu nazvanou Pozdrav Slunci. Pokud si tuto sestavu zacvičíte každé ráno, bude se na vás slunce celý den smát. POZDRAV SLUNCI 1. Pozdravíme Sluníčko, usmějem se maličko. 2. Jsi tam někde na obloze ukryté ve zlatém voze. 3. Skutálí se ze své skrýše, paprskem si na zem píše: 4. Kdo umí držet rovně hlavu, 5. postavit most na podlahu, 6. s kočičkou si pěkně hrát, vyhrbit se, prohýbat, 7. hada nechat tiše spát, na ocas mu nešlapat, 8. prolézt všechny skulinky, 9. být poslušný jak hodinky, 54 10. přivonět ke kvítkům z luk, 11. nadechovat čerstvý vzduch, 12. já jsem tady, slunce kuk! 4. Veselé sluníčko - Sluníčko si vytvoříme z polystyrenové koule, kterou nabarvíme temperovými barvami a z paprsků, které vytvoříme tak, že na špejle napícháme čtverečky barevné látky nebo barevných papírů. - Pokud chceme mít sluníčkový závěs, vytvoříme takových sluníček několik (některé uděláme menší) a zavěsíme je na provázek do prostoru. 5. Letní pranostiky - Lidé se v dřívějších dobách zajímali o počasí, které mělo vliv na práce na poli. Byli závislí na sklizni úrody, která byla jejich obživou na další rok. Předávali si informace z pokolení na pokolení a ty se staly základem pranostik neboli předpovědí počasí. Většina pranostik se váže k jednotlivým světcům. Léto bylo pro hospodáře velmi náročné, a proto počasí pečlivě sledovali. Bylo důležité dostat všechnu úrodu pod střechu a připravit ji na zimu. Dnes se zemědělci řídí meteorologickými předpověďmi počasí a lidové pranostiky patří k pokladům lidové slovesnosti. S těmi nejznámějšími se ale stále setkáváme, například ve škole v čítankách. - Vysvětlete význam těchto pořekadel: ,,Přijde čas, kdy se zima zeptá, cos dělal v létě.“ ,,Kdo léto proleží, zimu prochodí s žebráckou mošnou.“ - Pokusíme se některé pranostiky společně vysvětlit. Sedneme si na zem do kruhu, uprostřed jsou lístečky s letními pranostikami. Žáci si vytáhnou lísteček, přečtou pranostiku a pokusí se vysvětlit její obsah. V kalendáři najdou k některým pranostikám, ve kterých se vyskytují jména světců, přesný datum. Červen mokrý a studený – bývají žně zkaženy. Červen studený, sedlák krčí rameny. Svatá Markyta, hodila srp do žita. Pak-li na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti. Svatá Anna, chladna zrána. V červnu blýská-li se, hřímá, sedlák spokojeně dřímá. 55 Medardova kápě – čtyřicet dní kape. Na svatého Jana otvírá se létu brána. Déšť o svatém Vítu škodí ječmenu i žitu. Červnové večerní hřmění – ryb a raků nadělení. Svatý Prokop seje houby. Co srpen neuvaří, to už září nedosmaží. Když jsou v srpnu ráno rosy, mají z toho radost vosy. Příliš hub srpnových, příliš vánic sněhových. Vavřineček ukazuje, jaký podzim nastupuje. Bartoloměj svatý odpoledne krátí. Staví-li v červenci mravenci hromadu Jaké počasí o svatém Bartoloměji, všude, tuhá zima bude. takové bude i celý podzim. Když červenec pěkně hřeje, Je-li v prvních týdnech srpna horko, o Vánocích se zima zaskvěje. zůstane zima dlouho bílá. Když prší na svatého Prokopa, V srpnu když půlnoční vítr věje, promokne každá kopa bez deště sluníčko hřeje. - Na závěr si žáci vyberou na koberci jeden lísteček s pranostikou a nakreslí ji. 6. Zavařujeme ovoce - Léto nám přináší bohatou úrodu ovoce a zeleniny. Uděláme si papírové zavařování. - Žáci si vystřihnou zavařovací lahev z papíru podle šablony. Připravíme různé druhy ovoce, které mohou obtiskovat např. poloviny jablek, hrušek švestek atd. Některé druhy ovoce jako třešně, borůvky, angrešt může nahradit korek. Ovoce natíráme temperovými barvami a otiskujeme na papírové lahve. - Hotové ,,zavařeniny“ ozdobíme barevnou látkou. 56 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Svatá Markéta 6 – 9 let Pojďme si povídat o pranostikách, co znamenají a jednu z nich prozkoumáme trochu více. Na konci projektu budeme znát pranostiky pro celý kalendářní rok, ovládneme obrázkovou šifru a také, po vzoru svaté Markéty, přemůžeme strach nad drakem. L 13 Výtvarně se vyjadřuje na základě poslechu textu. Občanské, pracovní a k trávení volného času. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Papír, psací potřeby, stolní kalendář, čtvrtky, voskovky, černá nebo modrá tuš, staré pero, PC s přístupem na internet, keramická hlína nebo samotvrdnoucí hmota. 2. Informační zdroje: -http://www.cidlina.eu/view.php?nazevclanku=sv-marketa-aneb-neco-malo-olegende&cisloclanku=2005111401, - SMART Notebook verze: 10.8.364.0 (obrázky z šifry) - http://krv.agrobiologie.cz/atlas/katalog/plodiny - www.pranostiky.wz.cz - http://www.abcsvatych.com/index.php?page=galerie/vypis-galerii Motivace: Vychovatelka se zeptá žáků, zda vědí, co je to pranostika a jestli některou znají. Pranostika je žánr lidové slovesnosti. Lidé v nich dávají do souvislostí některé meteorologické jevy a roční dobu, na základě dlouhodobého pozorování. Pak je rozdělí do skupinek, každá skupinka obdrží lístek s textem. Žáci ve skupinkách diskutují, co pranostika napsaná na lístku znamená, do kterého ročního období nebo dokonce měsíce asi patří a podle čeho tak usuzují. K dispozici mají jen stolní kalendář se jmény. „Na tři krále mnoho hvězd, urodí se hodně bramborů“ Patří do lednových pranostik. Pokud jsou hvězdy na nebi v lednu, znamená to, že je mrazivo a to je dobré pro budoucí úrodu brambor. „Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.“ Únorová pranostika říká, že je li na počátku února slunné počasí a teplo, bude ještě dlouhá a tuhá zima. „Na svatého Řehoře, ledy plují do moře, vlaštovičky od moře.“ Řehoř má svátek v první polovině března (12. 3.), když pomalu přichází jaro. Dříve řeky běžně zamrzaly a v březnu, když se oteplilo, led popraskal a plul po řece do moře. Také se v březnu pomalu vrací vlaštovky, které se na zimu stěhují za teplem, což věstí brzké teplo. 57 „Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava.“ Svátek svatého Václava se slaví v září, svatý Jiří v dubnu. Lidé si všimli, že v těchto obdobích bývá podobné počasí – když mrzne v dubnu, bude s největší zima i v září. „Pankrác, Servác a Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.“ V květnu hrozí poslední mrazíky, které přichází na tzv. tři zmrzlé muže – Pankráce, Serváce a Bonifáce. Protože tou dobou už jsou ovocné stromy v květu, hrozí jim, že pomrznou a sadaři přijdou o svou úrodu – proto jsou tři zmrzlí muži označováni v této pranostice za zlé chlapce. „Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.“ Tady je jasné, že se jedná o červnovou pranostiku, ale pozor na význam slova zvedený. Neznamená povedený, ale právě naopak – zničený, poničený, nepovedený. Pranostika tedy říká, že je-li v červnu deštivo a bouřky, nebude dobrá úroda, protože tou dobou dozrává obilí a to potřebuje sucho a teplo. Žáci z každé skupinky přečtou svou pranostiku a poví ostatním, o čem se poradili. Vychovatelka buď jejich vysvětlení potvrdí, nebo upraví, v případě že je zcela špatně, zeptá se ostatních, zda by znali jiné vysvětlení. Po této debatě se zeptá žáků, zda neznají některou letní pranostiku a zda by se chtěli o některé červencové pranostice dozvědět něco víc. Činnosti: 1. Tajemná šifra - Vychovatelka rozdá žákům hádanky. Žáci na ně musí odpovědět, aby zjistili, které obrázky mají hledat v abecedě. - Poté vrátí hádanky a obdrží abecedu, ze které zjistí, kterým písmenům obrázky odpovídají. - Jako poslední krok vymění abecedu za samotnou šifru, do které již jen dosadí písmena a přečtou letní pranostiku. (Písmenka jsou uvedena bez diakritiky, takže do řešení musí žáci sami doplnit potřebné háčky a čárky.) Otázky: SVÍTÍM NA OBLOZE A UMÍM ZAHŘÁT. JSEM DOMÁCÍ HLÍDAČ A VĚRNÝ KAMARÁD. V LÉTĚ JSEM ZELENÝ, ALE NA PODZIM BAREVNÝ NÁŠ HLAS JE SLYŠET HLAVNĚ O VÁNOCÍCH. RÁDA SI HRAJU S KLUBÍČKY A PŘI MAZLENÍ VRNÍM. 58 JSEM VYSOKÝ, MÁM ZELENÝ KABÁT A ROZDÁVÁM OVOCE. JSEM ŽLUTÝ JAKO KANÁREK A V KYSELOSTI SE MI MÁLO KDO VYROVNÁ. JSEM OZDOBOU VŠECH PRINCEZEN, KRÁLOVEN A KRÁLŮ. DOZRÁVÁM NA PODZIM A PEČE SE ZE MNE ZÁVIN. V MALÉM POČTU TVOŘÍME VESNIČKY, VE VĚTŠÍM CELÁ MĚSTA. JEZDÍM PO VODĚ. NAJDEŠ MNĚ NA LOUKÁCH, ZAHRADÁCH, ALE I DOMA VE VÁZE. JEZDÍM PO SOUŠI, NEJRADĚJI MÁM ŠIROKÉ SILNICE. I KDYŽ NĚKAM JDU, JSEM STÁLE DOMA. RÁNO MI DÁ HODNĚ PRÁCE, ABYCH TĚ PROBUDIL. 59 Abeceda: Šifra: Řešení šifry: „Svatá Markéta, hodila srp do žita.“ Po vyřešení se ptá vychovatelka žáků, co nám pranostika říká. Markéta má svátek 13. 7., kdy by měla začít sklizeň obilí nebo by již žně měly být v plném proudu. 60 2. Legenda o svaté Markétě - Vychovatelka přečte žákům legendu o svaté Markétě: Svatá Markéta a drak Markéta byla dívka z vysoce postavené rodiny, její otec byl pohanský kněz. O křesťanství se dozvěděla od své chůvy. Zakrátko se stala horlivou křesťankou, což ji přivedlo ke konfliktu s otcem. Ten ji vyhnal a donutil pást ovce. Na pastvě ji potkal římský místodržitel Olybrius, který byl tak oslněn její krásou, že ji pozval do svého paláce. V paláci se Olybrius pokusil Markétu odvést od křesťanské víry, nejprve domluvami, pak mučením. Popis. Trpící dívce se rány do druhého dne zacelovaly a Olybrius, nevěda si již rady, nechal dívku setnout. Tím její muka skončila, ale legenda žije dodnes. Svatá Markéta bývá zobrazována jako dívka s křížem v ruce nebo s drakem u nohou a patří mezi světce s přívlastkem drakobijce, podobně jako sv. Jiří. V žaláři se jí totiž měl zjevit ďábel převlečený do dračí podoby. Drak jí nabídl pomoc, ale Markéta poznala s kým má tu čest a odmítla ho. Vzteklý drak - ďábel dívku spolkl, ale ještě rád ji za chvilku vyplivl, neboť její dlouhé vlasy mu působily v krku nesnesitelné škrábání. Poté ho dívka zapudila znamením kříže a drak se propadl pekla. Protože svátek svaté Markéty spadá do období žní, je uctívána jako patronka polních plodin. - Vychovatelka se ptá žáků, co všechno patří do polních plodin a které plodiny znají. Může použít obrázky těchto plodin dostupných z internetových stránek http://krv.agrobiologie.cz/atlas/katalog/plodiny. - Žáci si vezmou čtvrtky, voskovky a černou tuš. Čtvrtku nejprve pokryjí po celém povrchu vrstvou voskovek a pak přetřou černou tuší. Perem pak vyškrabují obrázek plodiny, která se jim nejvíce líbí. Nad obrázek mohou vyškrábat nápis, např. Markéta, ochránce pšenice apod. 3. Drak - Vychovatelka se ptá žáků, jestli mají pranostiky, o kterých si dnes s nimi povídá, něco společného. Žáci by měli přijít na to, že jsou pranostiky někdy spojovány s historickými postavami nebo s lidmi uctívanými mezi křesťany jako svatými, kteří mají v daný den svátek (např. ti králové, sv. Řehoř, sv. Jiří, apod.). - Pak vychovatelka ukáže žákům obrázky některých postav z pranostik a vyzve žáky, aby našli ty, kteří mají něco společného s Markétou. Kateřina z pranostiky: „Kateřina na blátě, Vánoce na ledu.“ Martin z pranostiky: „Martin přijíždí na bílém koni.“ 61 Servác z pranostiky: „Pankrác, Servác a Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.“ Lucie z pranostiky: „Lucie noci upije a dne nepřidá.“ Jiří z pranostiky: „Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava.“ Václav z pranostiky: „Svatý Václav hady sklízí.“ - Pokud žáci dobře poslouchali legendu o svaté Markétě, vyberou obrázek Jiřího a možná také Serváce, protože jsou zobrazováni s drakem, kterého přemohli, stejně jako Markéta. - Vychovatelka rozdá žákům samotvrdnoucí hmotu nebo keramickou hlínu, ze které vymodelují draka podle své fantazie. 62 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Cesta kolem světa 9 – 11 let Seznámíme se s knihou Správná parta, zažijeme spoustu radosti při plnění různých úkolů v zábavné soutěži Cesta kolem světa pořádané k Mezinárodnímu dni dětí. L15 Prožívá soucit, radost, náklonnost k ostatním dětem na celé planetě. K učení, pracovní, komunikativní, sociální a interpersonální. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Knihy Správná parta a kouzelný míč a Správná parta a zrušená kletba, míče z barevného papíru s dírkami pro každé dítě, nastříhané barevné provázky,lano, cvičné obvazy, 4 různé předměty, čínské hůlky, lentilky, dřevěný oštěp, papír na skládání, návod na skládání origami, dřevěný oštěp, obruč, molitanové válce, prkno, papírové koule, koš, dalekohled, pět obrázků, stánek s různými odměnami. 2. Informační zdroje: - KÜHNL, D. Správná parta a kouzelný míč. Praha: Fragment, 2007. ISBN 978-80-253-0485-3 - KÜHNL, D. Správná parta a zrušená kletba. Praha: Fragment, 2008. ISBN 978-80-253-0486-0 - http://zakusek.blog.cz/0709/origami-navod-2-klovajici-ptak Motivace: V družině si s dětmi společně čteme knihy od Daniela Kühnla Správná parta a kouzelný míč a Správná parta a zrušená kletba. Oslavami Mezinárodního dne dětí nás budou tyto knihy provázet, protože Správná parta je o správných dětech, které nezkazí žádnou legraci. Děti ze Správné party zažívají dobrodružství s kouzelným míčem, který se vinou kletby pralesního kouzelníka ocitl v Praze Holešovicích. Správná parta dokázala kletbu zrušit a vrátit míč jeho majiteli – Pedro Bombardónovi, nejslavnějšímu fotbalistovi světa. Míč potom procestoval s Pedrem celý svět, ale stále myslel na děti ze Správné party. My se také vydáme do světa, podnikneme s míčem cestu kolem světa, zažijeme spoustu dobrodružství a navštívíme mnoho zajímavých míst. Zjistíme, jak se baví správné děti po celém světě. Činnosti: 1. Než se vydáme na cestu kolem světa - Na hřišti je připraveno osm stanovišť. Všechny úkoly si nejprve společně projdeme a prohlédneme. U každého stanoviště jsou starší děti, které pomohou s jednotlivými disciplínami a vše dětem znovu vysvětlí. - Každý dostane na začátku míč vystřižený z barevné čtvrtky s osmi dírkami po obvodu. Na každém stanovišti dostanou děti za splněný úkol barevný provázek, který si provléknou a zaváží do dírky. Cesta kolem světa může začít! 63 2. Jižní Amerika V pralesích Jižní Ameriky děti šplhají po liánách stejně jako opičky. Ani zkušený cestovatel se bez této dovednosti v pralese neobejde. Vaším úkolem bude také přeručkovat provaz. 3. Egypt Tato země je proslulá svými archeologickými nálezy a tisíciletou historií. Zahrajte si na archeology a hledejte ztracené poklady. V písku jsou ukryty čtyři předměty. Druhým úkolem bude obmotat kamaráda tak, aby vypadal jako starověká mumie. 4. Čína V této zemi děti nejedí jídlo příborem jako my, ale používají hůlky. Čínské nudle by se asi daly sníst, my ale s hůlkami budeme jíst lentilky. Každý účastník dostane 5 lentilek, které bude mít za úkol sníst pomocí hůlek. 5. Japonsko V Japonsku je velmi rozšířené umění skládání papíru – origami. I malé děti ve školce umí složité skládanky. Pokuste se složit jednoduchý motiv podle připraveného návodu. 6. Austrálie Zdejší domorodci umí velmi dobře zacházet s oštěpem. I když v dnešní době asi maminky v Austrálii nečekají, až tatínek uloví oštěpem králíka, aby mohly uvařit dětem oběd. Vyzkoušejte, jestli trefíte oštěpem cíl v podobě obruče. Máte tři pokusy. Střílet na pohybujícího králíka by asi bylo těžší. 64 7. Velká Británie Tato země je královstvím a v jejím čele stojí královna. Dnes je toto království moderní zemí, ale v dřívějších dobách se zde pořádaly rytířské turnaje. Zúčastníme se také rytířských turnajů. Místo meče máte k dispozici zápasnické pytle (sešitý obdélník z látky, který je vyplněn molitanovou drtí). Zápasíte ve dvojici na úzkém prkně. Komu se povede sundat soupeře z lávky, vítězí. 8. Grónsko V této zemi si děti užijí sněhové nadílky opravdu dost. Jejich velkou zábavou je házení sněhovými koulemi na cíl. Vy máte k dispozici 10 papírových koulí, které budete házet do koše. Počítejte, kolikrát se trefíte. 9. Moře a oceány Na cestě kolem světa musíme přeplavat nebo přeletět moře a oceány, které obklopují jednotlivé kontinenty. V dřívějších dobách stateční mořeplavci objevovali neznámé země a plavili se na lodích po neprobádaných mořích. Vaším úkolem je objevit ve vymezeném prostoru pět obrázků a zapsat je na papír. Protože obrázky špatně uvidíte pouhým okem, můžete použít dalekohled jako dávní objevitelé. Při pozorování musíte stát na určeném označeném místě. 10. Vyhodnocení Po náročné cestě kolem světa si zasloužíte odměnu. Barevné provázky na vašem míči vyměníte ve stánku za zajímavé ceny. Poslední stanoviště je stánek s odměnami, děti si zde mohou za každý provázek vybrat sladkost nebo malou pozornost. 65 66 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Pohádkové odpoledne 6 – 9 let Uvědomíme si, proč se slaví Mezinárodní den dětí. Účastníme se zábavného odpoledne s jedenácti zajímavými soutěžními úkoly pro jednotlivce. Odměnou každému žákovi za všechny splněné úkoly je plně vybarvená květina. L 15 Prožívá soucit, radost, náklonnost k ostatním dětem na celé planetě. K trávení volného času, sociální a personální. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Pohádková kniha, kytička k plnění úkolu, šňůrka, čtvrtka, pastelky, žlutý fix, kancelářská sešívačka, děrovačka, hra – rybičky, papírová kytka, papírový motýlek, švihadlo, větší gumáky, kužele, míč, malý míček, korálky, obruč, šátek, prázdné plechovky 6 kusů, kuličky dřevěná tyč, bílý a černý papír, kniha s pevnými deskami, rozstříhaný obrázek pohádkové postavy. Motivace: Vychovatelka přečte žákům jakoukoliv pohádku. Ve čtení se mohou střídat i žáci. V každé pohádce zvítězí dobro nad zlem, ale v životě to vždycky takové není. Žáci vyprávějí pohádky s podobným koncem, kdy zvítězilo dobro. 1. června si připomínáme Mezinárodní den dětí. Proč se slaví Mezinárodní den dětí? Je to den pro děti tohoto světa – den pro svět našich dětí. Radostný, pestrý den, který slavíme zábavnou hrou. Den, kdy se zamyslíme nad tím, jaké naše soužití s dětmi je a nad jejich budoucností na světě. Světový den dětí se slaví ve více než 145 zemích. Tento den však není pouze dnem radovánek. Den dětí má upozornit veřejnost na práva a potřeby dětí. Na celém světě si tento den děti připomínají různými akcemi. I my si uspořádáme zábavnou oslavu, která nás čeká na hřišti a v prostorách školy. Seznámíme žáky se všemi úkoly na stanovištích. Stanoviště s úkoly předem připravíme za pomoci starších žáků, kteří pomáhají i při plnění úkolů. Na konci zábavného odpoledne každý obdrží sladkou odměnu. Každý žák obdrží kytičku papíru se šňůrkou na zavěšení a za splněný úkol si vybarví pastelkou lísteček kytičky. A pak už se můžeme rozběhnout za zábavou. 67 Činnosti: 1. Korunka pro prince a princezny - Připravíme pruhy čtvrtky asi 15 cm široké, poměříme obvod hlavy a zastřihneme. - Nůžkami vystřihneme zuby a žlutou pastelkou nebo fixem zvýrazníme okraje korunky. - Spojíme k sobě kancelářskou sešívačkou, po stranách korunky děrovačkou vyrazíme dírky a provlékneme šňůrky na uvázání. 2. Výlov rybiček - Na dřevěné tyčce s magnetem na provázku se snažíme ulovit pomocí jedné ruky tři rybičky. Rybičky jsou srovnány na pevné desce. - Starším žákům rybičky z desky vyndáme a ty pak mají za úkol složit rybičky tak, aby do sebe znovu zapadly. 3. Kytička s motýlkem - Na velkou papírovou kytičku položenou na rovné ploše (na zemi) se snažíme hodem usadit papírového motýlka. - Vzdálenost od kytičky určíme mladším žákům kratší, starším delší. - Každý má tři pokusy. Pokud se nepodaří, zkusí štěstí po dalších úkolech znovu. 4. Sedmimílové boty - S pomocí starších žáků si navazujeme velké a vysoké gumáky. - Projdeme vymezený úsek s překážkami (přeskočit švihadlo položené na zemi, odkopnout míč, udělat několik kroků vzad …) Mladší žáci plní úkol za pomoci vychovatelky. 5. Skládání puzzle, pohádková postava - Obrázek s pohádkovou postavou (princezna, princ, drak,…) rozstříhaný na menší dílky sestavujeme v časovém limitu. - Obrázky skládají ve dvojicích. Připravených obrázků máme více. 68 6. Sběr korálků, které poztrácela princezna - V kruhu (obruč) poházíme několik korálků. - Žáci se zavázanýma očima korálky posbírají a dávají do připravené misky. - Když sběr ukončí, přesvědčí se, kolik korálků nenašli. 7. Pyramida – princové musí být zdatní - Z prázdných plechovek postavíme pyramidu. - Z určité vzdálenosti malým míčkem srážíme plechovky. - Snažíme se, aby všechny plechovky byly sraženy. Pokud se nepovede, nebudeme smutní. 8. Malí skřítkové si poradí s malými kuličkami - Do vydlabaného důlku cvrnkáme kuličky. - Kuličky rozhodíme najednou kolem důlku a pouze jedním cvrnknutím je dostaneme do důlku. Počet kuliček si určíme sami (5-10). Kolik jich nacvrnkáme do důlku? 9. Centrifuga – uděláme ze sebe šaška - Zabodneme kolík do země a opodál položíme míček. - Držíme se kolíku v předklonu se kolem kolíku 10 krát otočíme. - Potom se narovnáme a sebereme míček, který leží opodál. Úkol neplní žáci, kterým nevyhovuje točení. 69 10. Štěstíčko - Do sáčku složíme proužek bílého a černého papíru. - Žáci vytahují papírek. Kdo vytáhne bílý, pokračuje k dalšímu stanovišti, kdo černý papírek, udělá 10 dřepů. Předem upozorníme, co který papírek znamená, a úkol neměníme. 11. Hádanky. O jakou pohádku nebo postavu se jedná - Já jsem malej, ale šikovnej. (Princezna ze mlejna) - Zrcadlo, zrcadlo, pověz mi, kdo v zemi zdejší je ze všech nejkrásnější. (Sněhurka) - Mám velmi pronikavý zrak, kterým vidím i to, co ostatní nevidí. (Bystrozraký) - Z které pohádky jsou tato slova písničky: Vím jedno návrší zámek nádhernej, z nejhezčích pohádek ho znám. (Princezna ze mlejna) - Ten dort jsem neměl jíst, kdo ví, co všechno v něm bylo namícháno. (Pejsek a Kočička) - Zavolala vnučka psíčka. Psíček za vnučku, vnučka za babku, babka za dědka… (O veliké řepě) Stačí pouze jedna hádanka. Po splnění úkolů, budou mít žáci vybarvenou kytičku. Odměnou bude sladkost a pro vychovatelky radost z úsměvu na všech tvářích. 70 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Hromy a blesky 9 – 12 let Děti zhlédnou zajímavý film o bouřích. Připomeneme si, jak se chovat, když je bouřka. Děti si zahrají pohybovou hru, pak relaxují při poslechu hudby a nakonec se snaží samy zvuky bouřky a deště vytvořit pomocí různých hudebních nástrojů. L 17 V přírodě pozoruje nejrůznější projevy letního počasí. Uvědomuje si nebezpečí v letní přírodě. K učení, komunikativní a pracovní. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: DVD Extrémní rozmary počasí, čtvrtky, voskové barvy, tuš, štětce, vodové barvy, sušák výkresů, stopky, propisky, nůžky, CD Zvuky přírody, Storm – bouře, činely, triangl, rumba koule, dešťová hůl, bubínek, star, řechtačka (guiro), kalimba, panova flétna, lepidlo, Staré řecké báje a pověsti. 2. Informační zdroje: - DVD Extrémní rozmary počasí 4 – vedra, blesky, superbouře, 2004 Bontonfilm, a.s. - http://www.zachranny-kruh.cz/prirucka.php?idx=101108 - http://cs.wikipedia.org/wiki/Prokop_Divi%C5%A1 - http://bigbloger.lidovky.cz/blog/15650/279512/cervanky_vysehrad1.jpg - CD Zvuky přírody, Storm – bouře 3. Pracovní listy: Pracovní list č. 1: Tajenka bleskovka Pracovní list č. 2: Nápověda k tajence Pracovní list č. 3: Kdo to je? Motivace: Extrémní počasí - Vychovatelka žákům pustí DVD Extrémní rozmary počasí 4 – vedra, blesky, superbouře (film trvá 50 minut). Můžeme předem vybrat pouze nejzajímavější úseky filmu a nepouštět ho celý. Bojíte se bouřky? Čím zaháníte strach? Děláte nějaká opatření v domácnosti, když začne bouřka? Kdy byla naposledy bouřka v naší obci? Kde a kdy jste zažili nejhorší bouřku? Co je blesk? Blesk je silný přírodní elektrostatický výboj, který vzniká během bouřky. Je provázen světelnými projevy. Nejčastěji zasáhne nejvyšší nebo nejlépe vodivé objekty v krajině, ale nelze na to spoléhat. Pozor: - měli bychom se vyvarovat situaci, kde se staneme doslova bleskosvodem (nejvyšší poloha, vodivost) - nebezpečí hrozí, když už slyšíme hřmění - čím je doba mezi bleskem a zahřměním kratší nebo čím je hrom hlasitější, tím je riziko větší - za bouřky není žádné místo zcela bezpečné 71 Ochrana před blesky: - budovy jsou chráněny bleskosvodem (poměrně bezpečný je i automobil s uzavřenou plechovou karosérií) - pokud jsme v budově: zavřeme okna, zdržujeme se na suchém místě dále od kamen, vodovodu, elektrického vedení, zásuvek, elektrických spotřebičů a telefonů, elektrické přístroje vypojíme ze sítě (zabráníme jejich poškození), nesaháme na zařízení koupelen (kovové vodovodní a odpadové trubky mohou vést elektřinu), nepouštíme vodu - pokud jsme venku: přerušíme veškeré činnosti a vyhledáme vhodný úkryt, neschováváme se pod osaměle stojícím stromem, vyhýbáme se volným otevřeným prostranstvím (pokud se zde nacházíme, vyhledáme příkop nebo prohlubeň a v podřepu s nohama u sebe přečkáme bouřku), vyhýbáme se vodním plochám (nekoupeme se v nich, neprovozujeme vodní sporty), vyhýbáme se vyvýšeným místům, nevhodným úkrytem jsou malá stavení bez bleskosvodu nebo porušenou statikou - pokud jsme v autě: zavřeme okna a dveře, zůstaneme uvnitř a nevystupujeme První pomoc: - při úrazem bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách - často je nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž a protišoková opatření Činnosti: 1. Bouřkový mrak - Vychovatelka žákům rozdá čtvrtky, voskové barvy, vodové barvy nebo tuš. Jak si představujete bouřkový mrak? Jaké použijete barvy? Jak namalujete blesk? - Nejdříve žáci namalují základ voskovkami – mrak, blesky, krajinu. Potom celou plochu přetřou tuší nebo vodovými barvami, aby vynikla malba voskovkami. Obrázky dáme sušit. 2. Křížovka bleskovka - Vychovatelka rozdá žákům tajenku (pracovní list č. 1) a oni se jí podle zadání snaží vyplnit. Od doby, kdy mají všichni tajenku, spustí vychovatelka stopky. Po uběhnutí dvou minut, mají možnost jít se podívat na nápovědu (pracovní list č. 2). - Nápovědami jsou 4 obrázky, které znázorňují slova v tajence. Rozmístíme je na různá místa, kam žáky budeme posílat. - Žáci se mohou vždy podívat jen na jednu nápovědu. Za další dvě minuty mohou pro další nápovědu. Co vyšlo v tajence? Znáte příjmení tohoto vynálezce? Co vynalezl? Prokop Diviš: Byl slavný český kněz, teolog, přírodovědec, léčitel, hudebník a vynálezce. Kromě činností spojených s církevními úřady se zabýval přírodními vědami, kdy předmětem jeho zkoumání byla především elektřina. Udržoval písemný styk s významnými vědci po celém světě a své pokusy s elektřinou měl tu čest demonstrovat i před císařským párem. Je znám především jako vynálezce bleskosvodu - "meteorologický stroj". 3. Bleskosvod - Vychovatelka žákům objasní pravidla pohybové hry Bleskosvod. - Žáci se pohybují náhodně v prostoru. Jakmile vychovatelka nahlas vysloví jméno žáka, stává se z něj bleskosvod. - Ostatní se v téže chvíli stávají blesky a musí se co nejrychleji dostat k bleskosvodu. - Blesk, který doběhne k bleskosvodu jako poslední, je vyřazen ze hry. 72 4. Hromobití - Vychovatelka utvoří s žáky kroužek a posadí se. Dokázali bychom napodobit zvuky bouřky, deště? Je to vůbec možné napodobit? - Žákům je puštěna krátká zvuková ukázka, při které mají zavřené oči a soustředí se na zvuky (CD Zvuky přírody, Storm – bouře nebo podobný zvukový materiál). Jak se vám to líbilo? Byly použity nějaké hudební nástroje? Které? - Pokusíme se vystihnout některé okamžiky během bouřky – např. burácení hromů, dopad dešťových kapek na plechovou střechu apod. pomocí hudebních nástrojů – činely, triangl, rumba koule, dešťová hůl, bubínek, ektar, řehtačka (guiro), kalimba, panova flétna. - Každý si půjčí nástroj a zkusí předvést svou vizi těchto zvukových projevů (hudební nástroje si žáci mezi sebou půjčují, předvádí jeden po druhém). 5. Kdo to je? - Vychovatelka rozdá žákům pracovní list č. 3. Nejdříve jim řekne, aby odstřihly vrchní část se jmény bohů (do spodní části budou nalepovat kartičky se jmény) a vystřihly jednotlivá jména. - Správné řešení: Zeus – řecký bůh, Jupiter – římský bůh, Perun – slovanský bůh a Taranis – keltský bůh. Už jste o někom z nich něco slyšeli, četli? Kdo napsal Staré řecké báje a pověsti? Co je ještě Jupiter? - Vychovatelka žákům přečte ukázku ze Starých řeckých bájí a pověstí. Žáci mohou malovat, jak si představují takového boha blesků, počasí, bouřky. Pracovní list č. 1: Tajenka bleskovka ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Co můžeme spatřit na obloze? P E Č M Ň P ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pracovní list č. 2: Nápověda k tajence 73 Pracovní list č. 3: Kdo to je? Vystřihni tato 4 jména a pokus je vlepit do správného rámečku. ZEUS TARANIS JUPITER PERUN Je keltský hromovládný bůh a pán nebe. Je schopen sesílat blesky pomocí spirál, které zdobí jeho ramena. Je pánem nebeského ohně a jeho hněv jeho kněží utišovali upalováním oběti zaživa. Chrání hory a vyvýšená místa, neboť to jsou posvátné oblasti. Je nejvyšší z římských bohů. Z počátku byl spojován především s živly. Byl pánem nebes, hromů a blesků, později mu byla ještě připsána role ochránce Římské říše a zákonů. Je slovanským bohem hromu, bouře a blesku. Má také funkci boha deště, později společně s Velesem a Dažbogem byl ctěn jako dárce úrody. Je nejvyšší z bohů řecké mytologie - vládce počasí a jako takový ovládal i blesky, které používal jako zbraň, dále z titulu této funkce shromažďuje mraky, zařizuje déšť, sníh, duhu a ostatní počasí, zajímavá je i představa, že „probouzí vítr“. 74 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Rozmary letního počasí 9 – 11 let Prostřednictvím poslechu hudby, vlastní hudební tvorby deště a výtvarného vyjádření bouře se seznámíme s různými nebezpečími letního počasí, poznáme příčiny bouří a co s sebou nesou, naučíme se bezpečnému chování během bouřky a procvičíme si získané vědomosti vyplněním pracovního listu. L 17 V přírodě pozoruje nejrůznější podoby projevů letního počasí. Uvědomuje si jejich nebezpečí. K učení a k řešení problémů. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: CD – A. Vivaldi: Čtvero ročních dob, čtvrtky A4 – mohou být i lehce barevné, pera, dřívka, černé, modré a hnědé tuše, houbičky k navlhčení papíru, namnožené pracovní listy. 2. Informační zdroje: - http://www.zvladnuto.wz.cz/4-Survival-Kids-bourka.html - http://fotomrakstormforecast.wbs.cz/ -http://pe3km.mujblog.centrum.cz/clanky/Bourky-Jak-se-v-nich-bezpecne-chovat-53900.aspx - http://masaze.zdrave.cz/bourka/ - ROESELOVÁ, V., Námět ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1995, - NEDVĚDOVÁ Z., ZATLOUKALOVÁ I., Výtvarná tvorba. Olomouc: Rubico, 2000. ISBN 80-85839-46-6 3. Pracovní list: Správná řešení: 1b, 2c, 3a, 4c, 5b, 6a, 7b, 8c Motivace: Při poslechu „Letní bouře“ z 2. části Vivaldiho koncertu nazvané „Léto“ promítne či ukáže vychovatelka žákům autentické obrázky z letních bouřek – vše bez komentáře. Teprve po poslechu a chvíli ticha (důležité pro doznění a vstřebání zážitku) vyzve žáky ke sdílení dojmů z hudby. 75 Činnosti: 1. Rozhovor - Seznámení s autorem a názvem poslouchané skladby. - O rozmarech letního počasí: hodně sluníčka, velké teplo, sucho, bouřky, přívalové deště, silný vítr, krupobití…. - Zážitky s letními bouřkami: Stalo se vám někdy, že vás přepadla bouřka? Někdy přijde docela nečekaně. – Vypráví žáci. - Vysvětlení, zdůvodnění, proč patří bouřky nejčastěji k létu. (Horký vzduch se tvoří u země – stoupá vzhůru a rychle se ochlazuje, protože s výškou teplota klesá a je – li zároveň určitá koncentrace vlhkosti v ovzduší, začnou se tvořit kapičky vody. Ty se díky proudění vzduchu o sebe třou a tím vzniká elektrický náboj. Bouřka je vždy spojena s oblaky druhu Cumulonimbus - nahoře rozšířené a k zemi se zužují, podobně jako atomový mrak. Patří k ní blesky a hřmění. Blesky jsou elektrické výboje mezi oblaky nebo mezi oblakem a zemí. Blesk je doprovázen hromem, což je tlaková vlna, která vzniká prudkým rozpínáním vzduchu zahřátého v kanále blesku skoro na 20 000°C.) - Co je dříve, blesk nebo hrom? Povídají žáci, potom upřesní vychovatelka: Světlo blesku vidíme okamžitě, hrom až po chvíli. Protože zvuk letí rychlostí 340m/s, dá se zjistit, jak je bouřka daleko: Každá vteřina, která je mezi bleskem a hromem, tak znamená 340 metrů vzdálenosti mezi vámi a bleskem. Podle toho, jestli se čas mezi blesky a hromy zkracuje nebo prodlužuje, je možné pozorovat, jestli se bouřka blíží nebo vzdaluje. Je – li 30 vteřin mezi bleskem a hromem, bouřka je blízko, vyhledej úkryt! 2. Hra na déšť - Žáci se posadí do kruhu, vychovatelka s nimi. Aby byl zážitek z deště hodně pěkný, nesmí během hry nikdo promluvit, nikoho napomínat, všichni jen soustředěně pozorují, co dělá spolužák po levici, hrají na tělo a poslouchají. - Vychovatelka dále vysvětlí, že každý začne opakovat to, co hraje ona, ale postupně, až na něj dojde řada – tj. přidává se jeden po druhém – vždy podle toho, co dělá spolužák po levici. 76 Tj. zvuk, který vytváří vychovatelka se postupně zesiluje, až se uzavře kruh. Po té změní vychovatelka způsob hraní a zase postupně mění zvuk jednotliví hráči po kruhu, takže se zvuky prolínají, až se plynule úplně vymění a to je velmi zajímavé pro všechny hráče. - Vychovatelka navodí atmosféru blížícího se deště: A už jsou tu první kapičky deště. Vychovatelka tře dlaně o sebe, čímž vznikne velmi jemný zvuk. Přidá se žák sedící vpravo, když ten hraje, přidá se soused atd. Po uzavření kruhu mění vychovatelka hru - konečky prstů střídavě pravou a levou rukou klepe do podlahy (nelze na koberci). Opět mění hru první žák vpravo, atd. Další změny (vždy po uzavření kruhu): střídavě celé dlaně pleskají do kolen, potom do podlahy – první kolo lehce, druhé kolo vší silou, zpět jen lehce, potom do kolen, konečky prstů do podlahy, tření dlaně o dlaň a postupné jemné a pomalé položení dlaní na kolena… Po té vychutnání ticha a nádech čerstvého vzduchu po dešti s ozonem. Je po dešti. Cítíte ten čistý vzduch? Hru je dobré zopakovat, protože napoprvé všichni nepochopí, kdy a co mají dělat, tudíž se dobře nesoustředí na vytvářený zvuk blížícího se a vzdalujícího se deště. 3. Nebezpečí letního počasí - Bouřkám často předchází silný vítr – může způsobit polomy i škody na majetku. - Přívalové deště – mohou způsobit záplavy. - Krupobití – škody na úrodě i na majetku lidí. 4. Hra – jsem kapičkou vody - Žáci se posadí volně do prostoru, zavřou si oči a nechají se provést vychovatelkou příběhem kapičky vody. Je to vlastně prožití koloběhu vody v přírodě. Je na vychovatelce, jak barvitě chce příběh rozvinout. - Vyprávění příběhu:Jsi maličkou kapičkou vody na hladině moře. Sluníčko nádherně hřeje a sluneční paprsek se od tebe odráží a vrací se ke sluníčku. Krásně se třpytíš. Najednou se začneš měnit… stoupáš vzhůru… už nejsi kapička, ale téměř neviditelný obláček, lehoučký obláček, docela rychle stoupáš vzhůru. To je krása, ten nádherný pohled z výšky… obrovské modré moře … a kam to letíš?... Vidíš hory, zelené louky, nádherné lesy, lány žlutého obilí s krásnými rudými vlčími máky. A těch kostelních věžiček!... Krásné, klikaté modré cestičky – co to jen je? No jistě, to jsou řeky a říčky, maličké potůčky a v nich tolik tvých sestřiček – kapiček! A ty stále stoupáš! Všechno, co vidíš, se pořád zmenšuje! A co se to s tebou děje? Dala se do tebe zima, nějak těžkneš, kolem tebe tak blizoučko jsou další obláčky. Už nejsi sám. Spojujete se. Pevně se držíte. Pořád jste větší a větší mrak!! A je vám větší a větší zima. Co se to s vámi děje? To je úžasné!! Už je poznáváš! Tvoje sestřičky kapičky z moře!! I ty jsi jedna z nich!! Spojujete se, rostete. Přidávají se k vám další a další kapičky!! Ne ne, už dost, neudržíte se tu, už jste moc těžké!!.... A je to tu! To je nádhera padat z takové výšky!! Zase vidíš blížící se zemi, všechno na ní je nejprve maličké, ještě nerozeznáváš jednotlivosti, ale teď už ano!! Kampak to padáš? Rychle si vyber. Máš dvě možnosti, ale moc času ti nezbývá. Bude to vodní hladina, kam chceš dopadnout? Nebo chceš zavlažit zem? A už jsi dole, cák… A co teď? Kam se to valíš? Utíkáš po pěšině nebo se vsakuješ zvědavě do země? Co tě tam asi čeká? Kam doputuješ? To víš, že se zase vrátíš na povrch země jako maličký pramínek vyvěrající ze země, ale nebude to hned …. - Vychovatelka: Tak jak se vám líbil výlet? Kterou zpáteční cestu jste si vybrali? Jak jste se cítili? Které okamžiky na cestě jste prožívali hodně silně? - Vyprávění zážitků žáků. 77 5. Ochrana před bouřkou - Vychovatelka upozorní na nebezpečí zasažení bleskem – může oslepit, ohlušit, popálit i zabít. Proto je třeba umět poznat, kdy se bouřka blíží a správně se před ní chránit. - Naučit se poznat přicházející bouřku: horko a dusno, často odpoledne nebo navečer; mraky jsou huňaté a nízko, postupně rostou a tmavnou; někdy nečekaný příchod bouřky; je – li bouřka blízko, zvedá se vítr, z dálky je slyšet hřmění a jsou vidět blesky. Co dělat při bouřce doma: - zavřít okna a dveře (kvůli kulovému blesku, přestože je vzácností) - vyhnout se vodě (blesk se může šířit vodovodním potrubím, ale i trubkami ústředního topení) = vylézt z vany, přestat mýt nádobí, nedotýkat se radiátorů - vypnout všechny elektrické spotřebiče, které běžet nemusí – hlavně ty s obrazovkou – tj. televize a počítač (blesk se může šířit elektrickou nebo telefonní sítí) - netelefonovat pevnou linkou Není potřeba se bát, když jsou dodržena bezpečnostní opatření! Každý dům má HROMOSVOD. Co dělat při bouřce venku: - zůstat v autě – karoserie odvádí elektrický výboj; nedotýkat se povrchu auta, vypnout rádio, neotvírat okna; zastavit, ale dát pozor, kde se parkuje – např. ne v blízkosti stromu nebo sloupu - zůstat uprostřed prostorné jeskyně - nezůstat stát u vchodu - v rovné krajině zůstat nejlépe ve skupině malých stromků – lesní školka - neběhat, nesedět ani neležet na zemi, ale dřepnout si na bobek nebo si sednout na batoh a zatáhnout hlavu mezi ramena, nohy mít u sebe a zavřít oči - vyhnout se vyvýšeným místům - vyhnout se vodě (zásadně se nekoupat) - vyhnout se vzrostlým stromům (nezdržovat se v lese, ani pod samostatným stromem) - vyhnout se otevřeným stavbám (stan, altánek, garáž bez vrat, autobusová zastávka, skleník…) – nemají hromosvod - vyhnout se dlouhým nebo kovovým předmětům (stožár, plot, pouliční lampa, deštník, kolo, motorka, zábradlí, stanové tyčky, auto) - nebýt pohromadě s ostatními (blesk by mohl zasáhnout všechny najednou – alespoň 3m od sebe; ideální je vzdálenost 50m od sebe) - pozor na vývraty, padání větví, polomy, sesuvy půdy - PRVNÍ POMOC – zasažený má většinou šok a může mít i popáleniny - zkontrolovat a zajistit životní funkce (dýchání a srdeční činnost) – masáž srdce, umělé dýchání - přivolat lékařskou pomoc - DÉŠŤ JEŠTĚ NIKOHO NEZABIL. JE LEPŠÍ BÝT MOKRÝ NA PASECE, NEŽ SUCHÝ A MRTVÝ POD STROMEM. 6. Kresba – déšť, bouře, hra kapek po dešti, tříšť kapek dopadajících na vodní hladinu, záznam dešťové clony - lavírovaná kresba (kresba do mokrého) perem nebo dřívkem a tuší - jako motivaci lze využít deštivého počasí – vyběhnout ze školy na několik minut s holými pažemi, zavřít oči a vnímat, jak kapky deště dopadají na kůži a jak se do paží opírá vítr – potom se pokusit vyjádřit pocit deště - hra a záměrné využití náhody: Navlhčit čtvrtku pomocí houbičky čistou vodou, perem nebo dřívkem a tuší zapouštět do vlhkého podkladu dlouhé šňůry deště, modelovat rytmus a hustotu kapek, využívat i rozteklých ploch a dále je propracovávat v zasychající kresbě. 78 7. Pracovní list - vypracovat ve dvojicích a potom společně vyhodnotit PRACOVNÍ LIST 1. Jak se zachováš při blížící se bouřce? a) nebudu se zbytečně strachovat, třeba ani bouřka nepřijde b) dopředu si vyhlédnu vhodný úkryt c) připravím si deštník 2. Vyber správné chování při bouřce: a) zavřu se do domu a budu pozorovat bouřku z okna b) schovám se pod strom, abych nezmokl c) sejdu dolů z kopce a odejdu od něj 3. Zastihne – li tě bouřka doma: a) vypnu elektrické spotřebiče b) nemám se čeho obávat c) v klidu se vykoupu a pustím si televizi 4. Je – li při bouřce venku více lidí: a) budeme se držet pohromadě, abychom se méně báli b) schováme se na autobusovou zastávku c) rozejdeme se a přečkáme bouřku každý sám 5. Je – li v terénu jeskyně: a) schovám se do ní a budu bouřku sledovat od vchodu b) schovám se uprostřed jeskyně 6. Vyber bezpečný úkryt: a) auto b) stan c) nedostavěná garáž 79 7. Jsi – li při bouřce ve stanu: a) zůstanu ve stanu b) rychle opustím stan a vyhledám jiný úkryt 8. Při bouřce: a) budu pokračovat v jízdě na kole b) budu běhat v dešti venku – je to příjemné c) schovám se do domu 80 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Letní obloha 6 – 9 let Projekt seznamuje s projevy letního počasí prostřednictvím projektové výtvarné tvorby. Na základě výtvarného zpracování jednotlivých prvků letní oblohy (mraky, déšť, duha, blesk) žáci získají povědomí o příčinách duhy a bouřky formou prožitku a hravých aktivit s barvou. L 18 Užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku. K učení, řešení problému. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Čtvrtky, temperové barvy, štětce, nůžky, PET víčka modré barvy, vodové barvy, černá tuš, arch papíru, lepidlo, pastelky, prstové barvy, bublifuk. 2. Informační zdroje: - JALOVECKÝ, M. Jak vznikají mraky. Pastelka. 2010, č. 5. ISSN 1212-6462. Motivace: Už jste si někdy vyzkoušeli zahrát kuličky? Cvrnkací hliněnky různé barvy hledají cestičku do důlku. Ale největším pokladem každého hráče je skleněná kulička. Blýskavá, barevná duhovka se za letního sluníčka jenom třpytí. - Uspořádáme malý turnaj v cvrnkání kuliček. Použijeme klasické hliněnky i duhové kuličky. - Po hře následuje klidná aktivita. Žáci se posadí, pozorují duhovou kuličku proti světlu a vydají se do tajů barev ve skleněné kouli. - Diskutujeme, zda i v přírodě můžeme spatřit podobnou skladbu barev, která vyvolává podobný pocit tajemna, jako mohou pozorovat v duhové kuličce (duha na obloze). Hrajeme si na bouřku - Před zahájením hry si domluvíme pohyby: kapka (2x tlesknout) kapička (zlehka poplácat prsty na hřbet druhé ruky) hrom (zadupat) blesk (jedna ruka vzpažit, druhá připažit). - Vychovatelka předříkává pokyny a žáci předvádí jednotlivé pohyby. Pokud se spletou, vypadávají ze hry. Rytmus hry se pozvolna zrychluje. - Obměnou může být pohybová chvilka s říkankou (s využitím smluvených pohybů z předchozí hry). Kapky jedna za druhou, na zem zvolna padají. (tleskáme v rytmu verše) Kapičky schované pod duhou, se v barvách slunce koupají. (zlehka ťukáme prsty do hřbetu druhé ruky) Hrom z dálky temně zaduněl. Obloha zčernala. (zadupáme) Blesk velkou sílu v sobě měl. Bouřka se přehnala. (smluvený pohyb blesku a točit se dokola) 81 Činnosti: 1. Není mrak, jako mrak Voda se vypařuje z moří, jezer, rybníků, řek, ale také z rostlin, zvířat a z půdy. Voda se promění v páru a stoupá vzhůru, kde vodní kapičky vytvářejí mraky. Jeden je černě zamračený, druhý se chystá na zem seslat májový deštík a bílé obláčky si rozverně brázdí letní oblohu. - Žáci malují různé druhy mraků, tak jak je znají z pozorování letní oblohy. Lehké bílé obláčky, šedé mraky plné vody a dokonce i černý bouřkový mrak. K jednotlivým druhům mraku žáci vytvoří popisky. 2. Jak vzniká hrom a blesk Použijeme namalované mraky k malé dramatické hříčce. - Dva mraky se srazí. Vyvolá tento střet nějakou viditelnou nebo slyšitelnou stopu na obloze? Žáci výtvarně vytvoří blesk a znovu rozehrají situaci bouřky. Lehký ohřátý obláček se srazí s těžkým studeným mrakem a vznikne blesk. Z těžkého bouřkového mraku se na zem začne spouštět déšť. Ostatní žáci si vezmou po dvou modrých plastových víčkách a začnou vytvářet zvukovou kulisu deště. Nejdříve je veliký liják (žáci víčky klapou rychle a hlasitě), potom déšť ustává a zlehka bubnuje do střech domů (lehounké klapání kapek vody). Mezi mraky, blesky a deštěm prolétne letadlo (jeden žák drží v ruce maketu letadla a „vlétne“ do bouřky). - Po dramatické hříčce následuje diskuse. Jak vznikne bouřka? Je nejdříve blesk, nebo hrom? Proč do letadla neuhodí blesk? Ohřátý mrak se srazí se studeným a dojde k výboji – blesku. Blesk (výboj) ohřívá okolní vzduch až na třicet tisíc stupňů. Současně dochází k hlasitému třesku – hrom. Blesk je vidět dříve, protože světlo se šíří rychleji než zvuk. 82 3. V bouřce nikdy nedělej … - Žáci vzájemně diskutují, jaká máme zachovávat pravidla bezpečnosti při bouřce. Jakým místům se máme vyhýbat a kde nalezneme bezpečný úkryt. - Návrhy nebezpečných situací v bouřce žáci výtvarně zpracují a výrazně přeškrtnou červenou čarou. - Bezpečné je cestování v autobuse nebo autě, pokud jsou pečlivě zavřená okna. 4. Jak vzniká duha? - Žáci uvedou příklady na základě vlastní zkušenosti, kdy v přírodě vzniká duha (déšť + slunce, slunce + zahradní rozstřikovač na trávníky atd.). Vysvětlení: Proč vzniká duha? Sluneční světlo vypadá, že nemá barvu. Ve skutečnosti je duha směsicí základních barev. Duhu vidíme, pokud svítí slunce a prší. Dešťové kapky odrážejí sluneční světlo jako zrcadlo a rozkládají ho na sedm barev. Jaké barvy má duha? - Žáci obdrží 6 vystřižených barevných proužků papíru v odstínech duhy a sedmý proužek zůstane bílý. Úkolem je správně barvy seřadit do duhy a sedmý prázdný proužek domalovat. Jaké jsou barvy duhy? Červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá a fialová. Nepřipomínají vám tyto barvy nějakou podobnost? Tyto barvy jsou základními barvičkami v malířství a přecházejí od teplých barev po barvy studené. Pověst, která se vztahuje k duze: Kdysi se vyprávělo, že u „paty“ je možno pokaždé nalézt hrnec plný zlaťáků……. Kdoví……. Úkol: Domaluj chybějící barvičku. 83 5. Duhová víla Na lesní mýtince tančí duhová víla. Vznáší se jako letní lehounký vánek a sbírá do košíčku barvy přírody. Ptáte se, jak to dokáže? Tak námáhejte hlavičky a vzpomeňte si, jaké barvičky si pro nás léto připravilo. - Žáci výtvarně zpracují na velký arch papíru motiv duhové víly. Použijí výtvarnou techniku kolorované kresby (vodové barvy a tuš). - Společně si znovu připomeneme barvy duhového spektra. - Žáci předkládají návrhy, kde v přírodě můžeme nalézt duhové barvičky. Červená barva – jahody, slunéčka sedmitečná, červené vlčí máky, meloun, třešně … Oranžová barva – západ slunce, květ aksamitníku, … Žlutá barva – letní slunce, pampelišky, žluťásek, zlatice, žlutý lán obilí, slunečnice … Zelená barva – tráva, fotbalové hřiště, les, žába, … Modrá barva – nebe, mrak, voda, pomněnka, modrásek, modré oči koťátek, … Fialová barva – borůvky, fialka, … - Jednotlivé návrhy výtvarně zpracujeme a vytvoříme koláž z podkladu duhy a barev, které jsou symbolem léta. 84 6. Duhové hrátky Sáhnout si na duhu je snem mnoha dětí i dospělých. Vypůjčíme si její barvičky a pustíme se do letního duhového tvoření. - Žáci pracují s prstovými barvami. Zvolíme škálu barev, která odpovídá duze na obloze. - Prstové barvy jsou na gelové bázi. Žáci si doslova „na vlastní kůži“ procítí kontakt s barvou, nemusejí pracovat s detailem. Cílem je prožitek, radost z tvoření a barvitost. - Motiv výtvarné práce ponecháme na fantazii žáků. Z otisků dlaní vzniknou motýli, pávi, květy. Malí umělci mohou vytvořit i abstraktní díla. - Při společné reflexi si zahrajeme na návštěvníka galerie výtvarného umění. Žáci vymýšlejí název obrazu a hledají v abstrakci své vlastní nápady, co obrázek vystihuje. Na výtvarné tvoření navazuje relaxační aktivita – Duhové bubliny. - Žáci si prakticky ověří princip duhy. V přírodě si zahrají s bublifukem. Voda odráží světlo, a proto v každé bublině pozorujeme duhovou skladbu barev. Můžeme vytvořit i velkou bublinu? - Vytvoříme si z drátku oko požadované velikosti, namočíme do mýdlového roztoku a soutěž o největší bublinu může začít. 85 7. Letní obloha Jaké bude počasí? Spolehlivou předpověď nám připraví meterologové. Ale někdy postačí zvědnout hlavu a pozorovat letní oblohu. Přijde bouřka? Nebo jenom májový deštík s duhou na závěr? Úkol: Domalujte do jednotlivých obrázků projevy počasí na letní obloze. První obrázek znázorňuje bouřku, druhý obrázek duhu. - Malujeme samostatně, nebo s využitím doprovodného textu. Doprovodný text: Na prvním obrázku si Anička vyšla na procházku. Najednou se obloha zatáhla a přihnala se veliká bouřka. Oblohu plnou černých mraků prozářily blesky. Ale pozor, Aničko! S deštníkem se do bouřky nechodí! Víte proč? Na druhém obrázku se Honzík vypravil stanovat nedalo starého hradu. Před chviličkou trošku prošelo, ale sluníčko nepřestalo svítit, proto se nad hradem objevila barevná duha. 86 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Hýbeme se každý den 6 – 9 let Budeme rozvíjet pohybové schopnosti a dovednosti, dodržovat herní pravidla, spolupracovat v kolektivu při pohybových hrách - hry s míčem, se zpěvem, s gymnastickými kruhy, s ringo kroužky, se švihadly, s létajícím talířem. L 19 Rozvíjí svou přirozenou pohyblivost a zdokonaluje techniku pohybových činností. K trávení volného času, sociální a personální. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Rytmické nástroje, švihadla, gymnastické kruhy, ringo kroužky, stolní tenis, badminton, líný tenis, molitanové míčky, šátky, píšťalka, barevný krepový papír, létající talíř, nářadí v tělocvičně. Motivace: Všichni chceme být zdraví. Rozhovor se žáky navodíme těmito otázkami: Co pro to můžeme udělat? Chodíš k lékaři? Jíš zdravě? Znáš některé vitamíny? Otužuješ se? Co všechno děláš pro své zdraví? Pohyb a sport by měl být důležitou součástí života každého z nás. - Pohyb zlepšuje zdraví, tělesnou i psychickou zdatnost. - Zvyšuje sebevědomí a odolnost. - Pomáhá navazovat kamarádství. - Učí vyrovnat se s neúspěchem, prohrou. S hrou se seznámíme a tělo do pohybu dáme. Pohyb v prostoru Činnosti: 1. Had - Držíme se za ruce, utvoříme „hada“, první je hlava, která určuje, kam půjdeme. - Zatáčené cestičky. Všichni ostatní musí jít přesně tou cestou. - Podlézání. Hlava si natočí všechny do obloučku obličejem k sobě, zvolí cestu mezi dvěma žáky - ty nadzvednou ruce – hlava projde a vede všechny dál. Příště projde mezi jinými žáky. - Brána. První a druhý žák zůstává stát a jen zvednou své ruce, utvoří bránu. Třetí se pustí, projde bránou a je novou hlavou. „Ocásek“ – poslední žák – pak vezme bránu s sebou. - Poskoky. Různé druhy poskoků opakují podle prvního žáka, aniž by se „had“ rozpojil. 87 2. Červení a bílí - Rozdělíme se na dvě skupiny – červené a bílé. - K rozlišení barvy pomohou fáborky z krepového papíru, které si vážeme kolem paže. - Každá skupina si určí čarou na své straně, kam ostatní z druhé skupiny nemohou. - Všichni pohybově improvizují za zvuku bubínku a přitom se promísí. Pohybují se v celém prostoru. - Vychovatelka doprovod bubínku zastaví a zvolá např. červení. Ti vyrazí a snaží se pochytat co nejvíce bílých, kteří prchají za čáru na své straně. Tam jsou v bezpečí. Barvy se vyvolávají nepravidelně, početnější skupina vyhrává. 3. Písnička - Žáci utvoří kruh vždy ve dvojicích. Jeden je uprostřed a zpívá písničku, kterou si sám vybral. - Ostatní dvojice se drží za ruce a chodí po obvodu kruhu. - Jakmile zpívající žák přestane zpívat (písničku nezpívá do konce), všichni se pustí a vymění se dvojice. - Ten, kdo zpíval, se snaží utvořit také dvojici. - Žák, který nemá dvojici, jde doprostřed kruhu a zpívá další písničku. Pohyb při hudbě a zpěvu rozvíjí smysl pro rytmus, pro pohybovou koordinaci, spolupráci. Každému prospěje, když si občas zazpívá, cokoliv, jakkoliv, ale s chutí. 4. Písničkový mišmaš - Rozdělíme se do dvojic. Každá dvojice si zvolí jednoduchou společnou písničku. - Všichni si zavážeme oči. S rukama pře sebou chodíme mlčky prostorem. - Na znamení začnou všichni najednou zpívat, dvojice se hledají sluchem podle písně. - Ta, která se najde první, si sejme šátky a vyhrává. Pokračujeme, dokud se nesetká poslední dvojice. Dbáme na prostor bez překážek. Tuto hru hrajeme nejvíce v pěti dvojicích. Po dokončení hry nastoupí další dvojice. 5. Přehazovaná s míčky - Utvoříme dvě družstva stojící proti sobě podél středové čáry. - Každý má v ruce malý míček (molitanový) a na povel se snaží zbavit míčku na své straně. Odhazuje je na protější stranu. - Obě družstva házejí míčky z jedné strany na druhou. - Hra pokračuje až do doby, kdy zazní signál z píšťalky. Žáci už nesmějí házet žádné míčky. - Každé družstvo si spočítá míčky na své straně. Družstvo, které má méně, vyhrává. - Na další znamení všichni začnou opět házet míčky na stranu soupeře. 88 6. Kdo více - Připravíme si nastříhané proužky z krepového papíru dvou barev. - Žáky rozdělíme na dvě družstva. Každé družstvo má jinou barvu fáborky, kterou si zastrčí vzadu za pas. - Hráči jednoho družstva se snaží vzít fáborku hráčům druhého družstva a přitom si chránit svou vlastní. - Hráči, kteří přišli o fáborky, jsou vyloučeni ze hry. - Vyhrává družstvo, které získalo všechny fáborky svých soupeřů. 7. Pohyb s obručí - Obruč kutálíme přes určený prostor a běžíme vedle ní. Snažíme se kutálet rovně, nevcházíme do sousedovy dráhy. - Pomáháme si rukou, obruč nesmí spadnout. Kutálení může být jako soutěž s měřením času. 8. Přeskoky - Obruče položíme na zem v různé vzdálenosti. - Žáci skáčou v zástupu za sebou, střídavě do obruče a mimo obruč, s rozběhem i bez. - Skoky obměňujeme – po jedné noze, pozadu, jako žába, ve dřepu, jednou do obruče a jednou ven. Dáme možnost žákům k dalšímu výběru skoků. 9. Ringo – házení pryžovým kroužkem Frisbee – házení létajícím talířem - 4 žáci se rozestoupí na vzdálenost asi 8 m od sebe. - Kroužky (talíře) si posílají navzájem hodem (létají jako disk). - Snaží se kroužek (talíř) zachytit a poslat dalšímu hráči. - Pokud hráč kroužek (talíř) nechytí, získává trestný bod. - Kroužek (talíř) může být chycen i odhozen libovolnou rukou. Při hře se můžeme pohybovat. - Určíme si počet trestných bodů a pak se hráči vystřídají. - Pokud máme větší prostor, může hrát více hráčů najednou. 89 10. Švihadlové závody - Přeskakujeme švihadlo s různou obtížností. Přeskoky s jednou nohou vpřed, skok snožmo, s meziskoky, se skříženýma nohama, pozadu. - Soutěžit mohou jednotlivci nebo skupiny. Chybující vypadává, nebo po 10 skocích nastupuje další. 11. Opičí dráha v tělocvičně - Všichni žáci projdou celou „opičí dráhu“. - Chůze po obrácené lavičce. - Přeskoky snožmo přes lavičku. - Kotoul vpřed a vzad na žíněnce. - Srazit kuželku malým míčkem. - Přelézt z ribstolu na ribstol, jestliže jsou dostatečně blízko sebe. - Podlézt lano, které je nízko u země, bez dotyku těla. - Podbíhat roztočené lano ve dvojicích. - Přelézt švédskou bednu. - Driblovat míčem přes tělocvičnu. - Šplh po laně do určené výšky. - Strefit se míčem do koše (3 pokusy). - Přeskoky přes překážky (z dílů velké umělohmotné stavebnice). Dbáme na bezpečnost a při obtížnějších cvicích poskytujeme dopomoc a záchranu. Po krátkém odpočinku si žáci mají možnost vybrat některou z her: stolní tenis, badminton, líný tenis. Domluví se mezi sebou a utvoří dvojice, ve kterých si zahrají. Hry nejsou na čas ani na body, ale pro uvolnění po zdolání předcházejících aktivit. Všechny žáky chválíme a motivujeme k dalším výkonům. U soutěží dbáme na pravidla a bezpečnost, nezapomínáme na vyhodnocení a pochvaly těm, kteří se opravdu snažili. Aktivity střídáme podle oblíbenosti a podle zvládnutí žáky. Nepřepínáme síly, střídáme s klidovým režimem. 90 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Kočičí příběh 6 – 9 let Co dělá kočka, když svítí slunce nebo když prší? To si žáci vyzkouší v tomto projektu. Ráno přivítají den pořádným kočičím protažením, pohrají si s míčky, a kdyby začalo pršet, je pro ně připraveno kočičí vyprávění. Ale po dešti zase hurá ven, pohrát si s kamarády. Být kočkou je totiž velká zábava. L 19 Rozvíjí svou přirozenou pohyblivost a zdokonaluje techniku pohybových činností. Občanské. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Keramická hlína, provázek, vykrajovací nože, menší míčky, široké stuhy nebo šátky, podložky nebo žíněnky, ringo kroužky, létající talíře. 2. Informační zdroje: - Čapek, K., Pudlenka aneb měl jsem kočku a psa.Praha: Knižní klub, 2010. ISBN 978-80-242-2908-9 - http://hudba.hradiste.cz/index.php?AKCE=DETAIL&ID=33323036300600 Motivace: Vychovatelka říká žákům: „Dnes si vyrobíme jednoduchou kočičku, kterou si můžete nechat nebo někomu věnovat.“ Návod na výrobu kočičky: Keramickou hlínu vyválíme na plát silný cca 2mm a podle šablony z něj vykrájíme části kočky. Podle nákresu do nich vytlačíme oči, čumáček, vousky, tlapky, drápky a vytlačíme otvory v místě ocásku a spojů. Po vypálení můžeme barvit nebo rovnou svázat a připevnit ocásek. Nemáme-li k dispozici hlínu, můžeme kočičku vyrobit z kartonu nebo samotvrdnoucí hmoty. 91 Po vyrobení kočičky se vychovatelka ptá žáků: „A víte vůbec, co dělá kočka celý den? Má ráda slunce nebo má radost z deště? Pojďme si zahrát na kočky!!!“ Činnosti: Žáci se přesunou do tělocvičny nebo na hřiště. Každá následná činnost je uvedena krátkou motivací. 1. Ráno na dvorku Když se ráno kočky probudí, musí si sehnat něco k snědku. Vychovatelka rozdělí žáky na dvě skupiny, kocoury (kluci) a myšky (holky). Následuje klasická honička při známé písničce, kterou žáci zpívají – zpívá vždy ta skupina, která honí, druhá skupina vydává zvuk příslušného zvířátka, tedy kočky (mňau) nebo myši (písk). Nejprve mají babu kocouři (kluci), při druhé sloce myšky (holky). Koho kočka/myš chytí, stává se kočkou/myší, tedy opačným zvířetem, než bylo dosud, včetně zvukového rozlišení. Opakujeme dle zájmu žáků, je však vhodné po každé druhé až třetí verzi ujasnit, kdo je právě kočka a kdo myš. Text: 1. „Utíke,j myško, utíkej, utíkej, honí Tě kocour divokej, divokej, honí tě kocour divokej!“ 2.“Myška utíká, co může, co může, kocour ji chytit nemůže, nemůže, kocour ji chytit nemůže.“ 2. Kočičí koupelna Po snídani se každá správná kočka odebere do kočičí koupelny. Tam se nejprve protáhne. Žáci stojí, ruce vzpažené, snaží se střídavě natahovat jednu a druhou ruku co nejvýš, jako když si kočka brousí drápky o strom. Následuje hluboký předklon – uvolnění s výdechem a hlasitým zamňoukáním. Opakujeme několikrát po sobě. MŇAU! Po protažení si ještě musí kočky zkontrolovat drápky. Ve stoje nebo v sedu střídavě zatínají levou a pravou ruku v pěst a opět je otevírají. 3. Slunce svítí, jde se ven! Dneska si kočky vezmou ven klubíčka, protože krásně svítí sluníčko a tak si s nimi mohou celé dopoledne hrát. Nejprve si míček podávají z ruky do ruky kolem těla, podávají si ho pod nohou, vyhazují do výšky a chytají, navzájem ve dvojici posílají nebo hází. Pak si žáci zahrají hru „Utíkejte pryč, zasáhne vás míč!“ Žáci stojí v kruhu a posílají si kolem dokola míč. Vychovatelka při tom říká: 92 „Jedna dvě, míč už jde, vezmi si ho, kočičko, je to malé klubíčko. Vezmi si ho mourku, natáhni tu tlapku. Tiše stůj, míč je Tvůj!“ U koho zůstane míč, musí zavolat: „Utíkejte pryč, zasáhne vás míč!“ Po tomto varování má jednu šanci míčkem trefit jiného žáka. Žáci se po vyslovení varování rozutíkají z kruhu pryč. Pokud se mu to podaří, vezme si ten, kdo byl trefen další míč a hra se opakuje, avšak v kruhu již kolují míčky dva. Opakujeme dle zájmu žáků nebo do té doby, než má míč většina žáků. Na závěr hry s míčky si žáci lehnou na záda, pokrčí nohy a na břicho si položí míček. Houpají se v kolíbce a snaží se míček neztratit. Pak se otočí, kleknou si na čtyři, míček si položí pod břicho a střídavě se nahrbí a kleknou na paty. Tento cvik je důležitý pro kompenzaci zatížených břišních svalů z předešlého cvičení. 4. Když se klubíčka zakutálí Jejda, klubíčka se nám zakutálela, co budeme dělat? Ale kočky jsou přece chytré a umí si hrát se vším! Dneska si našly ringo kroužky a létající talíře. Žáci si rozeberou náčiní a ve dvojicích si s nimi navzájem házejí, přičemž oba žáci ve dvojici mají stejné náčiní. Pak se prostřídají tak, aby ve dvojici byl vždy jeden žák s kroužkem a jeden s létajícím talířem. Oba se snaží co nejvícekrát navzájem hodit, ale hlavně chytit obě náčiní. Je to těžké, protože každé z nich jinak létá. 5. Když prší Najednou začalo pršet. Vychovatelka může navodit atmosféru deště hrou doprovázenou říkankou: „Dešťové kapičky dostaly nožičky. Kocour spal v okapu, cákly mu na tlapu. Kocour se polekal, vskočil a utíkal!“ Žáci nejprve ťukají dvěma prsty ruky do dlaně ruky druhé, po chvilce pleskají čtyřmi prsty, pak celými dlaněmi a nakonec ještě dupou nohama do země. Tím je navozena iluze počínajícího deště. V tento moment vychovatelka začíná odříkávat, žáci se schoulí do dřepu a představují kocoury. Při slově „polekal“ vyskočí a utíkají libovolným směrem. Žáky tato hra baví, zejména dají-li průchod hlasitému pištění a křičení. Tuto hru je možné využít k přesunu na lavičky nebo pod střechu, kde bude hra na kočičí den pokračovat. 93 Protože prší, ulehnou kočky ke spánku. Vody se totiž pořádně bojí a nechtějí si namočit kožíšky. Žáci si pohodlně sednou nebo lehnou na podložky, koberec nebo žíněnky a vychovatelka jim přečte krátký příběh o kočkách. Karel Čapek: Pudlenka aneb měl jsem kočku a psa - Kočka Je možné volit jiné texty, např. z knihy Josefa Koláře: Z deníku kocoura modroočka. 6. Hurá ven! Koukejte, už je po dešti! Pojďme si ještě chvilku hrát, než bude večer a začneme se rozcházet každý za svými nočními příběhy! A začneme ocáskovou honičkou! Žáci dostanou široké stuhy dlouhé cca 0,5m (případně je možné použít šátky nebo pruhy látek), které si zastrčí na zádech za opasek, jako ocásek. Na povel vychovatelky žáci začnou honit jeden druhého a snaží se ukradnout svým kamarádům ocásek. Pokud se jim to povede, zastrčí si ho za pas a pokračují v „lovu“. Ten, kdo o ocásek přijde, vypadává ze hry a stoupne si stranou. Honičku ukončíme po určitém (libovolně dlouhém) časovém úseku a spočítáme, kdo dokázal ulovit nejvíce ocásků. Pro tuto honičku je dobré vymezit si území. Po honičce se jdou kočky ještě pohoupat do větví stromů. Žáci ale na stromy nepolezou, sednou si do tureckého sedu, pohupují se z boku na bok a říkají: „Houpala se s kočkou kočka a mhouřily slastně očka. Říkaly si vzácná paní, viďte, není nad houpání! Praskla větev, jaký div, skoulely se do kopřiv!“ Při slovech „skoulely se do kopřiv“ se žáci zhoupnou vzad v kolíbce a zůstanou ležet na zádech. Vychovatelka může žáky obejít a polechtat je na břiše, jako se hladí kočky. 7. Večerní kočičí sešlost Už se stmívá a kočky se schází k večernímu zpívání. Dnes jsou na programu Kočičí kluci. Kdo a kdo a kdo to je, co tu kolem brousí, kdo si nedá pokoje, všude strká fousy. Či a či a či či čí jsou to kluci kočičí, či a či a či či čí jsou to kluci kočičí. Zvířátko se umí smát, ale taky trápit Chce se najíst, chce si hrát, musí se i napít! /: Hleď se o ně postarat- je to přece kamarád!:/ A teď už se všechny kočky z okolí rozejdou za svým nočním dobrodružstvím. Vychovatelka vyzve žáky, aby nakreslili, co může kočka v noci všechno zažít. 94 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Kytka nebo strom? 6 - 9 let Vydáme se na výpravu za poznáním přírody, budeme rozdělovat rostliny na dřeviny a byliny, určovat rozdíly a poznávat některé druhy. Vyzkoušíme si nejen náš důvtip, ale i svaly. L 20 Vysvětluje rozdíl mezi dřevinami a bylinami. K učení, komunikativní. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Lupy, dalekohled, kartičky s názvy vybraných bylin a dřevin, izolepa, čtvrtky, atlasy rostlin podle počtu skupin, zápisníky, tužky, stopky, stolní hra Pexetrio – poznáváme stromy, kniha Svět rostlin. Motivace: Poznávací výprava do přírody Žáci se společně s vychovatelkou vydají na předem domluvenou výpravu do přírody. Na takovou výpravu se musí řádně vybavit – batůžek s pitím, sportovní oblečení a obuv, malou svačinku a hlavně atlasy rostlin, lupy, dalekohled, zápisník a tužka. „Děti představte si, že jste právě přistály s vesmírnou lodí na Zelené planetě. Dívejte se kolem sebe, jako kdybyste vše viděly poprvé. Všímejte si rostlin, které uvidíte kolem sebe, zkoumejte je pod lupou, pozorujte dalekohledem…. Zapisujte si do zápisníčků rostliny, které poznáte.“ Činnosti: 1. Poznáš nás? - Na vhodné místo se vychovatelka s žáky posadí a vyzve je, aby říkali, co na výpravě po Zelené planetě zatím objevili. „Na naší planetě žije přibližně půl milionu různých rostlin. Při naší výpravě si budeme všímat dvou skupin - dřevin a bylin. Dřeviny mají kmeny pokryté na povrchu kůrou, pod kterou je tvrdé dřevo. Dělíme je ještě na stromy a keře. Byliny mají stonky pokryté tenkou pokožkou. Viděli jste nějakou bylinu či dřevinu?“ Vychovatelka rozdá žákům kartičky s názvy bylin a dřevin (např. smetanka lékařská, jitrocel kopinatý, kokoška pastuší tobolka, třezalka tečkovaná, bojínek luční, pýr plazivý, kopřiva dvoudomá, violka vonná, sedmikráska obecná, mák vlčí, bříza bělokorá, dub letní, smrk ztepilý, bez černý, růže šípková, javor klen, jírovec maďal, trnovník akát, lípa srdčitá, buk lesní). - Žáci mají za úkol rozdělit rostliny na dřeviny a byliny. Jako pomocník jim slouží atlas rostlin, kde hledají i obrázek dané rostliny. 95 2. Herbář - „Nyní si vyrobíme společný herbář. Co je to herbář? Je to kniha, jejíž strany tvoří listy s nalepenými bylinami či dřevinami nebo jejich částmi.“ - Každý žák si vybere rostlinu, kterou se pokusí najít v přírodě. „U vybrané rostliny se zastav a pořádně si ji prohlédni. Najdi ji v atlasu rostlin. Najdi další stejnou rostlinu. Důkladně se sní seznam. Pokud sebereš bylinu, měla by být i s kořeny a s květy (nebo plody a semena). Pokud to bude dřevina, utrhni větvičku a pokus se najít plod.“ - „Takto připravenou rostlinu nalep na připravenou čtvrtku a vlož do folie. Jestliže každou rostlinu důkladně prozkoumáš – listy, květy, přičichni si, prozkoumej kořeny – natrvalo si ji zapamatuješ a tak se stane tvojí dobrou kamarádkou.“ - Vypracované listy vychovatelka po příchodu do družiny vystaví a poté sváže do knihy (do herbáře). 3. Bylina či dřevina? - Pohybová hra – vychovatelka říká různé názvy bylin či dřevin. Pokud vysloví název byliny – žáci udělají dřep. Pokud vysloví název dřeviny – postaví se jako strom. 4. Tak se ukaž - Každý žák (dvojice) seznámí ostatní se „svou“ rostlinou. Ukáže znaky rostliny – zda je to dřevina či bylina, její název, zajímavost, atd. - Vychovatelka poté vybere asi 6 rostlin. Každé rostlině přiřadí číslo. Žáci poznávají rostliny a zapisují jejich názvy ke správnému číslu do zápisníku. - Za každou správně zapsanou rostlinu získávají odměnu (např. bonbonky). 5. Drž se jako klíště! - Už jsi někdy viděl klíště? Jak se tě drželo? Velice pevně. Teď se musíš jako klíště držet ty. - V lese žáci vyberou stromy s hladkým kmenem bez větví, obejmou strom rukama i nohama. Musí se udržet na stromě co nejdéle. - Soutěžit se může postupně ve dvojicích – vítězové potom soutěží mezi sebou. Další možnost je měřit čas pomocí stopek. 6. Pexetrio – poznáváme stromy - Po příchodu do družiny si žáci zahrají hru Pexetrio. Hledají trojici obrázků patřících k sobě. Hra se hraje nejen ve dvojicích, ale též ve čtveřici – vždy dva proti sobě. 7. Co jsem se naučil - Závěrečné zhodnocení – žáci s vychovatelkou sedí v kruhu. Mluvit může jen ten, kdo má mikrofon – šišku. Každý, kdo chce, řekne, co se dnes nového naučil, jestli poznal novou rostlinu, jaká činnost se mu nejvíce líbila, apod. 96 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Dubový příběh 6 – 9 let Projekt představuje nejrozšířenější dřevinu našich lesů – dub. Součástí projektu je praktické pozorování v přírodě: stavba stromu, životní podmínky, živočichové obývající jeden strom, letokruhy. Projekt žáky zavede i do truhlářské dílny na malou ukázku zpracování dřeva. L 21 Rozlišuje nejznámější dřeviny ve svém okolí a určuje je podle některých částí těla (list, květ, plod). K učení, řešení problému, pracovní. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Přírodní materiál (dřevěné odřezky, kůra, dýha, žaludy, atd.), tužky, karton, žlutý papír, bílý papír, korkové zátky, nůžky, lepidlo, bílá látka. 2. Informační zdroje: - Sdružení TEREZA. Les ve škole. [online] Praha, [cit. 4.5.2012] Přístup z: http://lesveskole.terezanet.cz/ Motivace: Dřevo …. celkem obyčejné slovíčko. Ale kolik příběhů v sobě ukrývá. Jeden jediný strom by dokázal vyprávět příběh několika generací. Je němým svědkem našich radostí i trápení. - Vyrobíme si malý rozcestník, který nás zavede na naše nejmilejší místa. - Použijeme pouze materiál, který úzce souvisí se stromem. Dřevěné odřezky, kůru, šišky, žaludy, větve, dýhu, atd. Jak se nám s přírodním materiálem pracovalo? Vnímali jsme vůni dřeva a hřejivou sílu dřeva? Diskutujeme, z jakého stromu je použité dřevo, jakého byl stáří a jaké příběhy lidí mohl ze své vysoké koruny pozorovat. 97 Činnosti: 1. Dubový domeček Léto je jako stvořené pro vycházku lesem. Našlapujeme v měkkém zeleném koberci lesních rostlin, okolo se majestátně tyčí dřevění velikáni a nad hlavou nám cvrlikají ptáčci. Zkusíme se k nim přidat? Vzpomeneme si na nějakou písničku o stromu? „Pod dubem, za dubem, měla jedna dvě červená jablíčka, dala jedno mně. Nechtěla mně obě dát, začala se vymlouvat, že nedá, že nemá, že jo o ně zle“. Les je společenstvím velkého množství stromů. Vydejme se společně prozkoumat pouze jeden jediný strom a naslouchat jeho příběhu a osudu. Dub letní Uprostřed lesa hrdě rozpíná své větve krásný mladý doubek. V lese slouží jako velký patrový dům. V jeho větvích najdou přístřeší různí živočichové (ptáci a malí savci). V kůře si najde obydlí hmyz a pod kořeny dubu drobní hlodavci. Lesní zvěř si o strom brousí drápky nebo si srnci a jeleni o kůru otloukají paroží. Úkol: Vystřihněte rámečky s lesními živočichy, pojmenujte je a nalepte do jednotlivých pater dubu. Nápověda: kalous ušatý, jelen lesní, jezevec lesní, datel lesní, listopas šedý, veverka obecná 98 Doubku, doubku…. kdo v tobě přebývá? Dopište do příběhu obyvatele dubu na základě poznatků z předchozí aktivity. Z lesa se ozývá hlasité klepání. ________ šikovně šplhá po kmeni dubu a hledá pod kůrou potravu. Pochutná si na housenkách, broucích a mšicích. Tento černý pták s červenou hlavičkou a silným zobákem si rád smlsne i na hmyzím škůdci dubu ____________. Proto se mu říká doktor lesa. V koruně dubu si vesele z větve na větev poskakuje rezatá _____________. Na podzim sbírá žaludy, aby měla zásobu potravy na zimní období, kterou si schová v dutině stromu nebo pod kořeny. Roztržitý hlodavec občas na své zásoby žaludů zapomene a na jaře z nich začne růst malý doubek. V noci se lesem šíří strašidelné houkání. Není to strašidlo, ale __________. Ve dne se tento noční pták uchyluje ke spánku v husté koruně dubu. Patří k našim nejrozšířenějším druhům sov. Rozpraskanou kůru využívá lesní zvěř k podrbání svého kožíšku. O kůru si otlouká své paroží i __________ nebo srnec. O kůru dubu si rád brousí své drápy černobílý __________, který bydlí v hlubokých norách. 99 2. V truhlářské dílně Náš doubek už dorostl a zesílil. Dubové dřevo je tvrdé a trvanlivé. I náš dubový krasavec poskytne lidem užitek. - Diskutujeme, k čemu se využije dubové dřevo a kdo se podílí na zpracování dřeva. Známe nářadí, která se používají v truhlářské dílně? Bez nich by se žádný truhlář neobešel. Přestože při zpracování dřeva se stále více využívá nejmodernější technika, tradiční nářadí má v truhlářské profesi stále své místo. Úkol: Pojmenuj nářadí truhláře. Řešení: Truhlářská svěrka Dláto Rašple Pilka Elektrická stojanová vrtačka (starší výroby) Nebořez Hoblík Gumová palice - Objasňujeme rozdíl mezi hoblinami a pilinami. - Žáci přiřadí nářadí truhláře, které zanechává při zpracování dřeva hobliny a piliny. Úkol: Přiřaď šipkou název s obrázkem. PILINY HOBLINY 100 3. Letokruhy – paměti stromu 1 rok života stromu = 1 letokruh Příběh dubu. V prvních čtyřech letech života malý doubek příliš neprospíval. Jeho letokruhy jsou nepravidelné, asi měl vedle sebe v lesní školce souseda, který ho omezoval v růstu. Dalších sedm let se doubku dařilo. Asi jeho souseda někdo uřízl. Letokruhy jsou pravidelné a souměrné. Pak přišla pohroma. Letokruhy jsou zhuštěné a nepravidelné. Copak se přihodilo? Možná strom poranil jelen, který se snažil shodit paroží nebo si datel snažil vyhloubit v kmeni úkryt. Po úrazu se vzpamatoval a dalších sedm let prospíval. Byl již urostlý dub a jeho koruna začala převyšovat ostatní mladé stromy. Měl dostatek světla a vody. Letokruhy se opět viditelně zhušťují. Proč? Možná nastaly suché roky a strom strádal. - Žáci se vypraví do svého okolí a pokusí se z pařezu libovolného stromu přečíst jeho příběh. 4. Není dub, jako dub V našich lesích nalezneme dub letní a dub zimní. Cizokrajným druhem je dub korkový. Jeho domovinou je severní Afrika a země Středomoří. - Tento strom poskytuje korek na výrobu zátek či podlahové krytiny. Z dubu korkového (ze zátek) si žáci vyrobí jednoho obyvatele dubu letního – sovičku. Z kartonu si vyřízneme obrys sovy a dozdobíme barevným papírem. Korkové zátky seřízneme na slabé plátky, které lepíme na tělo sovy. Vytvořená sovička nám poslouží jako nástěnka na vzkazy, obrázky či fotografie. 101 5. Lesní výprava - najdu doubku souseda? Praktická pozorování – obyvatelé dubu - Vypravíme se do blízkého lesa a najdeme dub. Navážeme na poznatky z předchozích aktivit a pokusíme se nalézt obyvatele tohoto stromu nebo důkazy o jejich existenci. - Nejprve důkladně prozkoumáme okolí dubu – nakousané plody či listy, poškrábanou kůru stromu, vydlabané díry v kmeni, hnízda ve větvích atd. Diskutujeme, kdo mohl tyto stopy života zanechat, své poznatky zaznamenáváme. - Pod dub rozprostřeme bílou látku a opatrně zatřeseme větvemi dubu. Prozkoumáme hmyz, který ze stromu vypadl. POZOR na klíšťata. Lupou hmyz prozkoumáme a pomocí přírodovědných knih je určujeme. Praktická pozorování – stromy blízkého okolí. - Na pokyn vychovatelky se žáci vypraví do blízkého okolí dubu a každý žák si najde „svůj strom“. - Na předem připravený arch papíru žáci zaznamenávají poznatky o svém stromu: Možnosti úkolů: Posbírej list, kůru či plod vybraného stromu. Výtvarnou technikou frotáží zaznamenej strukturu listu a kůry zvoleného stromu. - V lese najdeme pařez či odumřelý strom. Pozorujeme, zda najdeme i zde známky života. Má i odumřelé dřevo pro les nějaký význam? Může poskytnout úkryt nějakému živočichovi? Uvolňují se z tlejícího dřeva nějaké živiny? Přírodovědná hříčka – Stromečková strkanice. - Většina žáků vytvoří dvojice, ostatní budou hrát osamoceně. Představují stromy v lese. - Dvojice i osamocení žáci se rozmístí do prostoru, navzájem vzdáleni přibližně 1 m. - Vychovatelky mezi žáky rovnoměrně rozmístí barevné papírky. MODRÁ barva = voda, ŽLUTÁ barva = sluneční paprsky, HNĚDÁ barva = živiny. - Na pokyn se žáci snaží posbírat co největší počet papírků, jednou nohou musí zůstat stát na stejném místě (noha znázorňuje kořen). Proč osamocený strom nasbíral nejvíce lístečků? Proč se „stromy ve dvojici“ musely uskromnit a spokojit se s menší dávkou vody, světla a živin? Jak lesníci zamezí tomu, aby stromy mezi sebou nesoupeřily o základní životní potřeby (voda, světlo, živiny)? Lesníci vysadí do lesní školky větší počet malých stromků a po zakořenění ponechají v lese nejzdatnější jedince, ostatní vyřežou, například smrčky k vánočnímu prodeji. 102 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Dřevěná písnička 6 – 9 let V tomto projektu si budeme hrát s písničkami a o písničkách, vyrobíme si vlastní hudební nástroj, složíme si dokonce písničku vlastní. Společným bodem pro tyto hrátky je dřevo. O něm totiž budeme po celou dobu zpívat a nakonec i hrát loutkové divadlo. L 23 Seznamuje se s lidovými hudebními nástroji a lidovou písničkou Pracovní a občanské. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Perkuse, čtvrtka, provázek nebo tenká stužka, dřevěné korále různých velikostí, nůžky, plyšový drát, karton, pastelky, špejle, lepidlo, zbytky látek, prázdné sklenice od přesnídávky nebo prázdné plechovky od limonád, maňásci. 2. Informační zdroje: - www.collegium.cz/noty/pdf/jablecny_zpevnik.pdf - http://www.youtube.com/watch?v=49peSebG9Zw Motivace: Vychovatelka se ptá žáků, kolik písniček, ve kterých by byl zmíněný strom, znají. Podle odpovědí vybere jednu, kterou všichni nebo alespoň většina z nich zná, a tu si pak společně zazpívají. Pokud na žádnou nepřijdou, určí písničku vychovatelka. Může to být například písnička „Koulelo se, koulelo“: 1. Koulelo se koulelo červené jablíčko, komu ty se dostaneš, má zlatá holčičko? 2. Koulela se, koulela dvě naproti sobě: komu bych se dostala, než Janíčku tobě. 3. Komu bych se dostala, než, můj milej, k tobě: ty jsi hezkej já taky, šikneme se k sobě. Vychovatelka se pak zeptá žáků, jestli jim u písničky něco nechybělo. Ano, chtělo by nějaký doprovod! Ale jaký? Činnosti: 1. Dřevěný doprovod Vychovatelka ukáže žákům dřevěné nástroje – perkuse, různá ozvučná dřívka, bloky, valchu, apod., podle toho, jaké je vybavení družiny. Jednotlivé nástroje si žáci vyzkouší, nejprve jak kdo chce, pak pod vedením vychovatelky tak, aby jednotliví hráči dodržovaly svůj rytmus. Žáci si vyzkouší také sílu zvuku, když se snaží hrát potichu (piano) a potom zesilují údery až do forte. Když se zdokonalí, mohou se pokusit doprovodit písničku z úvodní motivace. Pokud je písnička pomalá (jako je např. Koulelo se, koulelo), zvolí si libovolnou rychlejší písničku, kterou žáci znají např. z hodin hudební výchovy. Pokud nemáme perkuse, stejně dobře poslouží například vařečky. 103 2. Vlastní písnička - Žáci si nyní vytvoří vlastní písničku. Do čtvrtky pomocí nůžek udělají otvory, na každém kraji čtvrtky 5 otvorů pod sebou. Vždy 2 otvory proti sobě. Otvory se protáhne stužka, kterou na levé rubové straně čtvrtky zajistíme uzlíkem. Druhý konec zatím necháme volně. - Na každou linku (stužku, provázek) navlékneme libovolný počet korálků (ne moc), které tvoří noty. Poté druhý konec stužky (provázku) protáhneme pravým otvorem a zajistíme uzlíkem. Tím máme základ notové osnovy s notami. - Z plyšového drátku vyrobíme houslový klíč a upevníme ho na kraj osnovy. Teď už jen zbývá upravit noty (korálky) na osnově do libovolného sledu. - Pokud je to možné, může vychovatelka žákům jejich písničky přehrát na klavíru nebo xylofonu, či jiném hudebním nástroji. Žák má zároveň kdykoli možnost „písničku“ změnit prostým posunováním korálků po stužce (provázku). 3. Divadlo - Nyní si žáci zkusí písničku zdramatizovat, ale budou na to potřebovat maňásky a vlastní kulisy. - Na karton nakreslí pozadí, na okraje divadélka mohou připevnit kousek látky jako oponu. - Výběr písničky necháme na žácích. Buď mohou sehrát písničku z úvodní motivace, nebo si mohou vybrat libovolnou jinou lidovou písničku. Také to, jak písničku zdramatizují, necháme na jednotlivých skupinkách, které si žáci vytvořili. - Po krátkém nácviku jednotlivé skupinky předvedou svá divadelní představení ostatním spolužákům. Pokud v družině nejsou k dispozici maňásci, mohou si žáci vlastní loutky vyrobit. Na karton nakreslí postavičku nebo předmět z písničky. Obrázek musí být velký a barevný, aby byl dobře vidět i z větší vzdálenosti. Pak obrázek vystřihnou a na jeho zadní stranu připevní špejli tak, aby delší část špejle vyčnívala nad horním koncem loutky. 4. Muzikanti - Na závěr projektu si žáci vyrobí vlastní hudební nástroj, kterým doprovodí písničku „Pod dubem, za dubem“ z pohádky Lotrando a Zubejda. Text i nápěv je dostupný z internetových stránek http://www.youtube.com/watch?v=49peSebG9Zw. - Jako doprovod použijí žáci hudební nástroj, který se lidově nazývá „rýže“. Do skleničky od přesnídávky nasypou drobné korálky a sklenici uzavřou. Vrstva korálků je silná cca 2 cm. V případě, že k výrobě použijí plechovku, přelepí se otvor lepicí páskou. - Nyní už stačí sklenicí potřásat do rytmu písničky. Společně s rýží můžeme používat i perkuse, které žáci použili při první činnosti. - Na uvedených webových stránkách jsou dostupné další písničky z pohádek, takže pokud žáky tato činnost zaujme, můžeme písničky střídat. 104 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Lidové hudební nástroje 6 - 9 let Poslechneme si lidové písně s doprovodem lidové muziky, poznáme poslechem jednotlivé nástroje, seznámíme se s dudami a cimbálem, podle obrázků poznáme tři již neužívané hudební nástroje, zazpíváme si a budeme doprovázet známé lidové písně na Orffovy nástroje. L 23 Seznamuje se s lidovými hudebními nástroji a doprovodí lidovou písničku. K učení a občanské. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: CD s dětskými lidovými písničkami, audio kazeta se záznamem zvuku hudebních nástrojů, CD se zpěvem známých lidových zpěváků a kapel (např. J. Černý, S. Volavý, J. Šuláková, Hradišťan); zvětšené níže uvedené obrázky; popis niněry, brumle a šalmaje; Orffovy nástroje. 2. Informační zdroje: - http://www.hudebninastroje.eblog.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=5 0&Itemid=56 - http://www.zpevnik.org/ - http://www.kkuh.cz/index.php?doc=638-fotogalerie-fhnlm-2011-prvej-a-fcil - http://www.kkuh.cz/index.php?doc=685-fotogalerie-let-ptacku-let - http://www.kkuh.cz/index.php?doc=660-fotogalerie-stepanska-beseda-s-kunovjanem - http://www.kkuh.cz/index.php?doc=554-fotogalerie-xx-mezinarodni-festival-hudebnichnastroju-lidovych-muzik-8- PECHÁČEK, S., VÁŇOVÁ, H., Praktické úkoly z didaktiky hudební výchovy pro1. stupeň ZŠ. Praha: Karolinum, 2001. ISBN 80-246-0365-9 - BRANISLAVOVÁ, V., Za písničkou. Praha: Supraphon.1970. Motivace: Pro navození příjemné atmosféry společné zazpívání dvou lidových písní, které žáci dobře znají a rádi je zpívají - doprovod vychovatelky na hudební nástroj nebo zpěv s CD. Činnosti: 1. Povídání - Co mají obě písně společného? – Po vyslechnutí názoru žáků shrne vychovatelka: Jsou to lidové písničky. Proč se jim tak říká? O čem se v lidových písních nejčastěji zpívá? (o běžném životě: o přírodě, o lásce, o práci) Některé jsou staré i několik století (známé už ze 16. stol.). Šířily se nejprve jen ústním podáním, teprve v 19. století je začali sbírat a sepisovat muzikanti i spisovatelé (K. J. Erben, Fr. Sušil). Velký význam pro rozvoj lidové hudby měly vesnické školy (už v 17.stol). Z té doby je známé pořekadlo „co Čech, to muzikant“ nebo „ muzikantů je jako kamenů u cesty“, což už dnes bohužel není pravda. Dříve měla každá větší vesnice svou muziku – kapelu, kterou finančně podporovali sedláci. Vesnickým muzikantům se říkalo „šumaři“. Uměli byste vysvětlit, co znamená termín „šumařské umění“?(umění lidových muzikantů) 105 2. Společný zpěv písně Já jsem muzikant - Vychovatelka předem určí sólové zpěváky a domluví se s nimi, jak budou předvádět jednotlivé nástroje. Jsou to: housle, basa, trumpeta a bubínek. 3. O hudebních nástrojích - Hudební nástroje vznikaly nejen v závislosti na lidové písni. Současně s lidovou písní se vyvíje i jiný druh hudby (např. hudba duchovní). A některé hudební nástroje patřily od nepaměti k oběma hudebním žánrům. Proto se dá jen těžko říci, které nástroje doprovázejí výhradně lidovou hudbu a právem jim tedy patří přívlastek „lidové nástroje“. Dnes to můžeme říci jen o dvou nástrojích. První z nich doprovází (mimo jiné nástroje) často písničky jihočeské a druhý z nich písničky moravské. - Poslech ukázky nástrojové hry na dudy a na cimbál. Žáci určují nástroj podle zvuku, potom vychovatelka doplní obrázkem nástroje. - Přiblížení hry na nástroj: dudy jsou velmi starým nástrojem známým už ze starého Egypta, tj. 4000 let; používali je pastýři; je to melodická píšťala; v podpaží hudebníka je měch, kterým se vhání vzduch přes plátek do píšťaly s otvory; uzavíráním otvorů vznikají různé tóny. Charakteristickým znakem tohoto nástroje je stylizovaná kozlí hlavička, která tvoří vývod k melodické píšťale. - Cimbál je deskový strunný nástroj; rezonanční skříň má lichoběžníkový tvar; některý má pedál; Pro každý tón jsou3 až 5 strun, které jsou rozeznívány úderem paličky; ty jsou zpravidla dvě. - Dalšími nástroji, které známe i z vážné hudby bývají strunné nástroje (housle, viola, violoncello a kontrabas) a různé píšťaly (nejčastěji dřevěné: flétna, klarinet, hoboj). Muzikanti i tanečníci lidových písní a tanců vystupují v tradičních krojích. 4. Poslech vybrané písně s doprovodem cimbálové muziky - Vychovatelka zadá žákům úkol, aby pozorně poslouchali a dokázali tak rozpoznat, které nástroje zpěváka doprovázely. 106 5. Skupinová práce - Starší žáci se rozdělí do tří menších skupin a každá z nich dostane obálku s rozstříhaným obrázkem lidového nástroje, který se dnes už neužívá. V obálce jsou také písmena, ze kterých lze název tohoto nástroje složit (niněra, šalmaj, brumle). - Po složení obrázku a názvu nástroje dostanou skupiny od vychovatelky správný název nástroje s jeho bližším popisem: niněra = strunný nástroj – struny se rozeznívají pomocí dřevěného kolečka s klikou; brumle = u nás se vyrábí kovová (může být i dřevěná) – do otevřeného rámečku je vkován pružný kovový jazýček; na jazýček se brnká prstem pravé ruky a ústa slouží jako zesilovač zvuku; šalmaj = dechový nástroj – předchůdce hoboje – vyráběl se v různých velikostech. - Skupiny se navzájem prostřídají u složených obrázků s popiskami a poznají tak další nástroj. - Mladší žáci se seznámí s připravenými Orffovými nástroji, vystřídají se ve hře. -Vychovatelka ukazuje rozpětím paží dynamiku od pp do ff, všichni žáci hrají na svůj přidělený nástroj podle jejích gest. - Žáci se postaví do řady podle délky dozvuku svých nástrojů – od nejkratšího dozvuku po nejdelší. - Rozdělí se do skupin podle stejných dozvuků. - Vychovatelka každé skupině vytvoří ostinato. Skupiny si je zahrají a potom ho hrají vždy, když je dirigent – vychovatelka - vyzve. Skupiny se tak plynule střídají ve hře. - Starší žáci a vychovatelka se připojí zpěvem některé dobře známé písně. NINĚRA BRUMLE ŠALMAJ 6. Zpěv s nástrojovým doprovodem - Vychovatelka podle daných možností nabízí žákům lidové písničky, žáci se podílejí na výběru vhodných doprovodných nástrojů. Po společné přípravě si potom písně zazpívají. - Jinou možností je, že vychovatelka napíše na lístky papíru názvy písniček, ze kterých budou žáci vybírat pro společný zpěv. Žáci se posadí do kruhu, jeden žák uprostřed kruhu „rozpočítává“ za společného zpěvu písně Pějme píseň do kola. Vybraný žák se potom rozhodne pro jednu píseň z lístků a tu si potom zazpívá a doprovodí na nástroje buď skupina žáků (může je určit žák, na kterého padl výběr písně) nebo všichni. Záleží na pravidlech, která si předem společně dohodnou. - Nabídka různých doprovodů: Metodické pokyny: - K doprovodu lze využít hry na tělo, různé zvonečky a zvonce, bubínky, řehtačky, skutečné hudební nástroje, pokud je žáci ovládají, a Orffovy nástroje. - Doprovod nacvičovat k písním, které mají žáci po pěvecké stránce dobře zvládnuté. - Rytmický doprovod nacvičovat vždy s celou třídou. - Před nástrojovou hrou je dobré připravit doprovod společnou „hrou na tělo“ (tj. tleskání dlaní o dlaň nebo dlaní o hřbet druhé ruky, pleskání do stehen, dupání, luskání). Teprve potom 107 přidělit nástroje a k nim určit vhodné ostinato (tj. stálé opakování rytmického nebo melodického motivu). - Hra na hudební nástroje je doprovodnou složkou zpěvu, proto zpěv nesmí být nástrojovou hrou přehlušen. (To lze ovlivnit i množstvím vybraných nástrojů.) - Nejjednodušší doprovod na rytmické nástroje je: a) zpěv s doprovodem ozvučných dřívek, která hrají každou zpívanou slabiku; tj. „co zpívám, to hraju“ b) „ozvěna“ – část písně – např. čtyřtaktí – žáci zazpívají a hned poté totéž čtyřtaktí bez zpěvu zahrají na nástroje; slova si „zpívají“ buď šeptem nebo jen v duchu; hrají tak každou slabiku písně; to se střídá po celou píseň c) doprovod v pravidelných rytmických hodnotách – např. čtvrťových d) doprovod vždy jen na první dobu v taktu e) kombinace c) a d) – tj. zvolit dva nástroje, z nichž jeden hraje pouze první dobu v taktu a druhý zbývající doby lehké f) doprovod založený na rytmizaci určitého slova nebo dvoutaktového sousloví z písně (např. Už ty pilky – vybrané slovo je „domlely“; Komáři se ženili – vybraná slova jsou „bzum, bzum, ženili“); hráč tohoto doprovodu si po celou dobu rytmicky opakuje toto slovo a zároveň každou slabiku hraje g) kombinace: rytmicko-melodický doprovod – s použitím melodického nástroje - klavíru, metalofonu, zvonkohry (žák hraje stále stejný jeden nebo dva tóny najednou a to vždy na určenou dobu v taktu), další doby hraje jiný rytmický nástroj h) pentatonika – lze na klavír, ale jednodušší je na zvonkohru, ze které lze odstranit nepotřebné kameny – tj. odstraníme půltóny a potom mohou žáci hrát na pět zbývajících kamenů libovolně a nebude to znít falešně i) nástroje použít jen k několikataktové předehře, mezihře nebo dohře Nabídka vhodných písní: 2/4 takt – Beskyde, Beskyde Šel tudy, měl dudy Travička zelená To je zlaté posvícení Tancuj, tancuj Komáři se ženili Ten chlumecký zámek Chodíme, chodíme Už ty pilky dořezaly Za tou naší stodoličkou ¾ takt – Já do lesa nepojedu Utíkej, Káčo, utíkej Nešťastný šafářův dvoreček Náchodský zámeček Zahraj mně, dudáčku Na našem dvoře Na tom bošileckým mostku Když jsem jel do Prahy Až já pojedu přes ten les Nic nedbám, jen když mám 4/4 takt - Běží liška k Táboru 108 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Na venkovském dvorku 6 – 9 let Projekt nás zavede na venkovský dvorek mezi domácí a hospodářská zvířata. Jak se o ně starat? Jaký nám přináší užitek? Na tyto otázky žáci naleznou odpovědi prostřednictvím hříček, říkadel a tvořivých činností. Žáci si vyrobí polštářek s peříčky od husy, přírodní mycí houbu z plsti od ovečky a zjistí malým pokusem, jak poznat syrové vajíčko od vařeného. L 24 Na základě vlastních zkušeností a pozorování pojmenuje hospodářská zvířata, vysvětluje jejich typické znaky a význam jejich chovu. K učení, řešení problému, pracovní. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Čtvrtky, voskovky, pastelky, temperové barvy, nůžky, elektronická výuková hra Zvířata, karetní hra 6 bere junior (farma), 1 vařené vajíčko, 1 syrové vajíčko, ocet, skleněná nádoba, bílá látka, barvy na textil, šablony a razítka na textil, šicí potřeby, ovčí vlna, mýdlo, zbytkový polystyren, tavná pistole, maňáskové loutky (domácí zvířata). 2. Informační zdroje: - VEBEROVÁ, E. Co čas neodvál – lidová říkadla. Pastelka. 2004, č. 3. ISSN 1212-646003. Motivace: Hrajeme si s maňásky - Žáci si vyberou maňásky domácích zvířat a posadí se v kruhu. Vychovatelka ztvární roli hospodáře na venkovském statku a postaví se doprostřed kruhu. Na statku nastal čas krmení. Hospodář se o svá zvířátka dobře stará a každý den jim chystá čerstvé krmení. Dvoreček je zatím prázdný, ale vůně čerstvé trávy, sena, zlatá zrníčka pšenice a sladké mrkvičky přilákají zvířecí strávníky. - Vychovatelka v roli hospodáře začne vyvolávat svá zvířata. Když dostaneš ovsa, začneš skákat hopsa. Když dostaneš obroku, dáš se s chutí do skoku. Přijdeš s chutí k nám? (žák v roli koně přihopsá do kruhu) Granulí máš plnou misku. Tak pojď ke mně, milý pejsku. Přijdeš s chutí k nám? Slaďoučká mrkvička každý den přiláká, na malou svačinku našeho ušáka. Přijdeš s chutí k nám? (králík) V chlévě trávy máš už dosti, najíš se tam dosytnosti, aby bylo mlíčka plný džbán. Přijdeš s chutí k nám?(kráva) Neboj se, pašíku, korýtko plné máš. Na hustých pomejích si bezva pochutnáš. Přijdeš s chutí k nám? (prase) - 109 Z pole jsem sklidil zlatá zrníčka, aby se žlutila tvoje vajíčka. Přijdeš s chutí k nám? (slepice) S maňásky si zazpíváme písničku Když jsem já sloužil to první léto. Činnosti: 1. Na venkovském dvorečku Je krásný, slunný, letní den. Na vesnickém dvorečku je pěkně živo. Je slyšet kokrhání, štěkání, mňoukání, chrochtání, bečení … Přidáme se? Zvířata na statku. - Namalujeme makety domácích zvířat, která můžeme spatřit na statku. - Zahrajeme si malou dramatickou hříčku. Žáci představují zvíře, které vytvořili (zvukově, pohybem). - Diskutujeme, proč lidé chovají hospodářská zvířata. Jaký užitek nám přinášejí? Každý žák představí své domácí zvíře a určí, jaký užitek hospodáři poskytne. Využijeme elektronickou výukovou hru - Zvířata. Žáci si hravou formou ověří poznatky z chovu hospodářských zvířat. Variantou může být i karetní hra s názvem 6 bere junior, ve které hráči pomáhají zvířatům najít své domečky na farmě. Obydlí na statku I na jednom jediném dvorečku má každé zvíře své obydlí. Jaký je rozdíl mezi stájí a chlévem? Co má společné kurník a holubník? - Žáci ve skupinové práci vytvoří informační plakáty o obydlí jednotlivých domácích zvířat (při zpracování využijí papírové makety). 110 Pohybová hříčka: Jedna husa za druhou - Žáci utvoří dvě skupiny a seřadí se jako „husy jedna za druhou“. - Vychovatelka předříkává: Husy jdou, jedna za druhou a … (poskakují po jedné noze, couvají, skáčou, zvednou pravé křídlo, atd). - Žák, který udělal při povelu chybu, vypadává ze hry. Vítězí skupina s největším počtem hráčů. Na statku nastal zmatek. Mezi domácí zvířata se zatoulala zvěř z lesa a dokonce i zvířata exotická. Úkol: Vybarvi pouze zvířata, která patří na statek. 2. Domácí zvířata v říkadlech Venkovský dvůr je plný zvířat. Lidé na statku se o ně s láskou a pečlivostí starají. Tak jako dříve i dnes jim hospodářská zvířata poskytují nejen užitek, ale i radost, přestože je práce hospodáře na statku náročná. Zvířata jsou společníky člověka od nepaměti, proto je najdeme v lidových říkadlech a písničkách. Znáte nějakou? Malovaná říkadla - Předkládáme návrhy různých lidových říkadel, ve kterých se objevují domácí zvířata. - Zahrajeme si na ilustrátory a říkadla výtvarně zpracujeme. 111 Šel Janeček na kopeček. hnal před sebou pět oveček a šestého berana se zlatýma rohama. Na tom našem dvoře slepička krákoře, kohoutek kokrhá, že jí kožich roztrhá. Haj, husičky, haj, přes zelený háj, haj, husičky popelaté, máte pérka všecky zlaté, haj, husičky, haj, přes zelený háj! Koza bílá hrušky sbírá, strakatá je třese, černá je ponese do Kolína. Není lepší kratochvíle, jako když je kráva v chlívě: ráno mlíko nadojíme, večír je zas všecko sníme. Skákal pes přes oves, kočka přes pohanku, ztratil pes kalhoty, kočka mezulánku. Krávy moje, krávy nažerte se trávy, však jsem vám nažala v tom zeleném háji! 112 3. Hospodář a jeho zvířata Slepička na dvorku Vyluštíme hádanky? Malý zobáček, žlutá peříčka, právě se vylíhlo z bílého vajíčka. (kuře) Kulatý dům bez dveří, bílý jako pápěří. Klepneš-li na něj maličko, hned vyběhne sluníčko. (vajíčko) Malý pokus s vajíčkem. Náš hospodář se celý den nezastaví. Nakrmit zvířata, vyčistit chlév, posekat trávu, usušit seno, mezi tím vším si připravit oběd. Uvařil si vajíčka od svých slepiček, nachystal čerstvou zeleninku, voňavý chléb, když tu se na obloze objevil černý mrak. Bude pršet! „To by tak ještě scházelo, aby mi zmoklo čerstvě nasušené seno“, povzdechl si a utíkal na louku. Když se vrátil, měl už pořádný hlad. Ale co to? Vařená vejce se pomíchala se syrovými. Poznáme, aniž bychom porušili skořápku, jestli je vajíčko syrové nebo uvařené? - Použijeme 1 syrové vejce a 1 uvařené vejce. Na podložce je opatrně roztočíme. - Uvařené vejce se točí podstatně rychleji, než syrové. Jaké je zdůvodnění? Syrový žloutek se při otáčení vychyluje ze své normální polohy a tím vajíčko brzdí. Vařené vejce se pohybuje jako celek a při roztočení se napřímí na špičku. Vajíčko nebo hopík? - Do sklenice nalijeme ocet, vložíme syrové vejce a ponecháme ho několik hodin. - Působením octa se skořápka rozpustí a zůstane jen tenká blána, která drží obsah vejce pohromadě. - Blána, přestože je tenká, je dostatečně pevná a pružná. Pokud vejce opatrně pustíme po podložce, začne poskakovat jako hopík. Husičko, půjčíš mi peříčko? Hospodář se po namáhavém dni pořádně vyspal. Ráno si naklepává svůj polštář, ale co to? Peříčka se sypou na všechny strany. Vydal se tedy za hejnem hus, které se bělostně pohupovaly po hladině rybníčku. Husičko, husičko, půjčíš mi peříčko? Za odměnu já ti dám, kopřivu s bramborou, přísahám. - Žáci si ušijí malý polštářek a dozdobí barvou na textil. - Před barvením do polštáře vložíme novinový papír, aby se nezabarvila i zadní stěna. Zdobíme dle své fantazie nebo s použitím šablon a razítek. Po zaschnutí zafixujeme žehličkou. 113 - Polštář naplníme materiálem, který máme k dispozici. Chundelatá ovečka Chundelaté ovečky se spokojeně pasou na zelené louce. Až přijde čas, hospodář jejich chomáčky vlny ostříhá a ze zpracované vlny se ohřeje v teplém svetru. Teploučký, měkký svetr ale zabloudil do pračky a vyšel z ní plstěný oděv připomínající deku. Technika plstění má své místo v tvořivých činnostech. Pokusíme se pracovat s ovčí vlnou technikou plstění za mokra. - Připravíme si ovčí vlnu, mýdlo a nádobu s vodou. - Mýdlo pečlivě obalíme do vlny, nesmí být vidět žádný okraj mýdla. - Poté mýdlo ponoříme do vody a mydlíme a mydlíme. - Vlna se zafixuje a vznikne nám přírodní mycí houba. Pokud mýdlo s plstí necháme zaschnout, můžeme ho použít jako voňavý dárek. Pro žáky je tato technika velmi jednoduchá a zajistí jim prožitek s přírodním materiálem. Hlídací pes Bertík Věrným pomocníkem hospodáře je pes. Ohlídá stádo neposlušných oveček, ohlásí nečekanou návštěvu na statku a odežene hladovou lišku od hejna slepic. Zkrátka je to pes hlídací. Našemu hospodáři ohlídá i jeho myšlenky. - Ze zbytkového polystyrenu si žáci vytvoří nástěnku ve tvaru psa. - Polystyren obalí bílým papírem a dle své fantazie namalují psí hlavu, nohy a ocásek. Vše vystřihnou a přilepí tavnou pistolí na polystyren. 4. Pro zábavu, pro užitek nebo pro okrasu? Každé zvíře na statku má svou úlohu. Některé poskytuje užitek (mléko, vlnu, maso), jiné lidé chovají pro zábavu (dostihové koně a domácí mazlíčky) a jiní tvorečkové jsou na dvorku pouze na okrasu. Úkol: První část tajenky obsahuje přirovnání. Do rámečků zapiš písmeno, které je vyobrazeno u zvířete na obrázku. V druhé části tajenky doplňte hádanku a opět do rámečku zapište pouze písmenko u domácího zvířete. 114 pyšný jako … obratný jako … věrný jako … špinavý jako … tvrdohlavý jako … mlsný jako … rychlý jako … Všechny v řadě jdou, jedna za druhou. Bílá pírka do polštářku pěkně natřesou. Vrkú, vrkú, šedý ptáčku. Dám ti zrní do zobáčku. Kdopak mlíčko dává? To všichni víme, přece … Ušáčku strakatý, zadupej trošičku a já ti přinesu slaďoučkou mrkvičku. (Řešení: Namaluj páva) Pyšný páv se naparoval, pestrý ocas roztahoval. Očka plná barev září, páv se jako král teď tváří. Pyšně kráčí, hlavu k nebi. Bum a už se kácí k zemi. Spadl chudák do kaluže, chlubit už se páv nemůže. Stačí malá chvilinka a z krále je chudinka. Jaké plyne poučení? Chlubit se moc pěkné není. 115 116 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Rozumíme si? 6 – 9 let Projekt přiblíží žákům zásady úspěšného chovatele domácích zvířat. Prostřednictvím malé chovatelské poradny se seznámí, jak pečovat o zvířecího kamaráda a jak proniknout do tajů kočičí a králičí řeči těla. L 25 Vyhledává a třídí informace o chovu domácích zvířat a efektivně je používá v praktickém životě. Uvědomuje si zodpovědnost za svěřené zvíře. K řešení problému, komunikativní. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Kámen, temperové barvy, štětce, čtvrtky, pastelky, nůžky, psací potřeby, vzdělávací hra – Umí prase létat? 2. Informační zdroje: - ROGER, H.. Bydlíme s králíkem. Praha: Grada. 2009. ISBN 978-80-247-3182-7. - MULLER, U. Kočka. Praha: Vašut. 2006. ISBN 978-80-7236-453-4. Motivace: Kamínek mému srdci nejbližší Jaký máme pocit, když držíme v dlaních kámen? Studený a tvrdý materiál bez života? Pokusíme se mu vdechnout život. Na kámen namalujeme zvířátko, které je nejmilejší našemu srdci. Bude to kocourek Čert nebo snad králíček Strakáček? - Na kámen větší velikosti malujeme temperovými barvami domácí mazlíčky. - Žáci předkládají své zkušenosti o chovu domácího zvířete. Proč je mi toto zvíře nejbližší? Jakou má povahu? Dokážu se o svého svěřence pečlivě postarat? Přírodovědná hříčka: Piktogramy ve tmě. - Rozdělíme se na dvě herní skupiny. - Jeden žák z první skupinky má zavázané oči. Vychovatelka mu potichu sdělí, jaké zvíře má namalovat (poslepu). - Jeho skupina se snaží rychle uhodnout, jaké zvíře maluje. - Po vyčerpání stanoveného limitu pokračuje skupina protihráčů. - Vítězí tým, který uhodl největší počet poslepu malovaných zvířat. - Společně si zahrajeme vzdělávací hru o zvířatech „Umí prase létat?“. Žáci určují vlastnosti domácích, ale i exotických zvířat. Součástí hry je i zařazení živočichů do skupiny býložravců či masožravců. 117 Činnosti: 1. Než si pořídíme zvířátko … - Vychovatelka jednotlivé rámečky předem rozstříhá a rozmístí do prostoru. - Žáci vyhledají kartičky a podle očíslovaných písmen složí téma následující aktivity. 1 CH láska 2O bezpečí 3V potrava 4A péče 5T čistá voda 6E miska 7L ochrana 8S veterinář 9K pelíšek 10 Á čistota 11 P vodítko 12 O zábava 13 R kartáč 14 A pohyb 15 D výcvik 16 N přítel 17 A domeček Řešení: chovatelská poradna - Diskutujeme, jaký význam v chovatelství mají jednotlivé pojmy na kartičkách. Kdy je potřeba vyhledat veterináře? Jak zajistíme zvířeti v kleci pohyb? Proč je pro zvíře důležitý přítel? Jaké jídlo připravíme domácím mazlíčkům? Proč je zábava pro zvíře důležitá? Úkol: Kdybych byl/a … (psem, kočkou, morčetem, atd.), budu potřebovat: - Žáci na připravené karty zapisují do „bublin“, co vyžaduje péče o zvíře. - Jednotlivé karty si můžeme vytvořit s využitím obrázků domácích zvířat nebo s vlastní fantazií (s pastelkami). Práce žáků. 118 2. Co ti, zvířátko, dáme do misky? Potrava …. jedna ze základních životních potřeb každého živého tvora. Živočichové ve volné přírodě si potravu dokážou obstarat vlastními silami. Ale co takové morče nebo papoušek v kleci? Ti jsou plně odkázáni na péči člověka. Abychom jim poskytli dobré a hlavně zdravé jídlo, musíme mít o zvířeti dostatek informací. Které zvíře si pochutná na šťavnatém salátu a kdo na masíčku? - Vystřihneme kartičky s označením skupin živočichů podle druhu potravy. - Žáci si zvolí jakékoliv zvíře, které budou představovat a posadí se do kruhu. Kartičky rozmístíme doprostřed. - Na pokyn vychovatelky si najdou svou potravu, tzn. hledají kartičku s označením býložravec, masožravec či všežravec. Hledáme další živočichy, které bychom mohli k uvedené skupině přiřadit. Jaká známe domácí zvířata, která chováme pro potěšení? Čím se živí? Do jaké skupiny bychom je mohli zařadit? Úkol: Pojmenuj jednotlivá zvířata, která chováme jako domácí mazlíčky. Zařaď je do skupiny masožravců, všežravců či býložravců. Jednotlivé obrázky zvířat spoj čarou s danou skupinou. 119 Řešení: Býložravec (králík, želva, kůň, morče, korela), masožravec (kočka, pes, fretka, korálovka), všežravec (akvarijní rybička - závojnatka). - Při vzájemné diskusi navrhujeme, jakou potravu bychom dali do misky býložravci (králíkovi) a jaké jídlo masožravci (kočce). Mají tato domácí zvířata pro příjem různé druhy potravy přizpůsobené zuby? Čím se vyznačuje chrup hlodavce? Jsou zuby šelmy nějakým způsobem přizpůsobeny k lovu? - V následujících aktivitách se budeme věnovat jednomu zástupci masožravců (kočce) a zástupci býložravců (králíkovi). 3. Kočičí řeč těla aneb Jak s námi kočky mluví? Kočka nepotřebuje mluvit, a přesto zkušený chovatel podle pozorování mimiky, podle držení těla a ocásku pozná, jakou má kočka náladu. Poznáme na našem kočičím mazlíčkovi, zda je přátelsky naladěný či je podrážděný a rozhodně si nepřeje naši přítomnost? Pokud pronikneme do taje kočičí řeči těla, bude naše soužití se čtyřnohým přítelem v pohodě a přátelství. Úkol: Pomůžete malou Macku naučit kočičí řeči? Přiřaď k jednotlivým obrázkům výrazu kočky označení popisu nálady a rozpoložení zvířete. Jsem podrážděná. Běž okamžitě pryč, nebo zaútočím. Podrážděnou náladu poznáme podle sklopených uší, zvětšených zorniček a tlučením ocásku. Mám strach. Kočka v ohrožení se nahrbí, naježí, sklopí uši, prská a odhodlává se k obrannému výpadu za použití zubů a drápů. Chci se s tebou přátelit – to dává kočka najevo tím, že se tře celým tělem o nohu svého člověka. AHOJ v kočičí řeči. Kočka zvedne ocásek vzhůru jako stožárek, což znamená, že poznává osobu nebo kočku, kterou často potkává. Řešení: 1 – jsem podrážděná, 2 – mám strach, 3 – ahoj, 4 - chci se s tebou přátelit. 120 4. Kočičí zorničky. V noci se zorničky výrazně zvětší, zakulatí, kočky mají hluboký pohled. Proto, na rozdíl od lidí, skvěle vidí i ve tmě a mohou lovit. Ve dne mají kočky úzké, malé zorničky. Úkol: Pozorně se podívejte na oči koček na obrázcích. Zahrajte si na malíře a domalujte kočičkám pozadí podle typu zorničky. Které kočce dokreslíme slunečné počasí a která „micka“ bude sedět v noci? Proč má jedna kočka modré oči a druhá zelené? Poznáme podle očí stáří kočky? Barva duhovky je, stejně jako u lidí, různá. Koťata mají často blankytně modré oči. Dospělá kočka mívá oči zelené, žluté, hnědé nebo šedé. 121 5. Králičí řeč těla aneb Jak s námi králíci mluví? Neznalému pozorovateli by se mohlo zdát, že králík jenom sedí, chroupe mrkev a žádná zábava s ním není. Ale zkušený chovatel ví, že řeč těla je nejdůležitějším komunikačním prostředkem každého králíka. Kdo chce svému zakrslému králíkovi dobře rozumět, musí se naučit číst v jeho řeči těla, protože hlasité projevy u ušáků jsou vzácné a velmi tiché. Úkol: Obrázky králíka a popisky vystřihněte. Přiřaďte jednotlivé popisky k obrázku králíka, který typickým pohybem znázorňuje svou náladu. Pozor na mě, zaútočím. Napjaté tělo, vodorovný ocásek a hlava se staženýma ušima znamenají, že králík je připraven k útoku. Mám strach. Králík sklopí uši, aby se zmenšil, což je výraz podřízenosti. Pokud se takto chová ve vaší přítomnosti, má z vás strach. Pomalu odejděte a nechte ho, aby se uklidnil. Jsem zvědavý. Když králík „panáčkuje“, má lepší výhled. Králíci ve vaší blízkosti se takto dožadují vaší pozornosti. Je mi blaze, odpočívám. Králíkovi se vede skvěle. Všechny čtyři nohy volně natáhne, což znamená, že se cítí bezpečně. Pokud si takto králík lehne ve vaší blízkosti, je to důkaz důvěry. Všechno je moje! Králík si značkuje své území pomocí pachové žlázy, kterou má pod bradou. Králík si tak otírá bradu o svůj pelíšek i o nábytek. Řešení: 1 – je mi blaze, 2 – všechno je moje, 3 – mám strach, 4 – jsem zvědavý, 5 – útočím. - Podle obrázků z aktivity vymyslíme krátký příběh králíka. Příklad osnovy: Odpočinek králíka ve svém pelíšku – krátká procházka po bytě (značkuje nábytek) – něco zahlédne (panáčkuje) – zahlédne kočku (přikrčí se a bojí se) – kočka se přibližuje a králík útočí. Součástí projektu může být i beseda malých chovatelů. Žáci si mohou donést drobná domácí zvířata. 122 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Zdravě v létě 9 – 11 let Seznámíme se se základními hygienickými návyky v letním období, s tím, jak dbát na své zdraví a bezpečnost, uvědomíme si možná rizika ohrožení zdraví v létě. L26 Zvládá a uplatňuje základní návyky osobní hygieny, zejména v letním období. K učení, pracovní, komunikativní, sociální a interpersonální. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Barevné lístečky, přísloví rozstříhaná na barevných lístečcích, balicí papír, temperové barvy, fixy, čtvrtky, čtvrtka A1. 2. Informační zdroje: - http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potravinova-pyramida/. - KEGGENHOFF, F. První pomoc. Praha: Euromedia Group, k.s. – Ikar, 2006. ISBN 80-2490662-7. - KUKAL, P. Říkejme si přísloví. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-953-4. Motivace: O čem si dnes budeme povídat, se dozvíte, když splníte následující úkol. Každý žák si vytáhne z látkového pytlíku barevný lístek. Žáci, kteří mají stejnou barvu, vytvoří skupinu. Skupiny mají za úkol hledat v místnosti lístečky se slovy odpovídající barvy (na jednom lístku je zapsané jedno slovo) a složit správný text – přísloví. Vychovatelka text zkontroluje a správné znění přísloví si žáci nalepí na arch papíru. Hotová přísloví položíme na koberec a sedneme si kolem nich do kruhu. Složili jsme tato přísloví: Čistota – půl zdraví. Veselá mysl – půl zdraví. V zdravém těle zdravý duch. Kam nechodí slunce, chodí lékař. Hlad je nejlepší kuchař. Poznáte podle těchto přísloví, o čem si dnes budeme povídat? Dnes si budeme povídat o zdraví a o tom, co bychom měli dělat pro to, abychom byli zdraví hlavně v létě v době prázdnin. Společně si vysvětlíme význam jednotlivých přísloví. Činnosti 1. Čistota – půl zdraví - Proč je čistota pro zdraví důležitá? Dodržováním čistoty a zásad hygieny se vyhneme některým nemocem. O své tělo musíme pravidelně pečovat každý den. Zvláště v létě musíme dbát na čistotu rukou, ale i ovoce a zeleninu si před jídlem důkladně omyjeme, abychom se vyhnuli nepříjemným střevním a zažívacím potížím. - Myšlenková mapa – hygiena. Sedneme si společně do kruhu, před sebe si rozložíme balicí papír a zaznamenáváme vše, co souvisí s hygienou. Pojmy můžeme doplnit obrázky 123 MÝDLO ŠAMPÓN HŘEBEN RUČNÍK VLASY TĚLO HYGIENA ZUBY NEHTY UŠI KARTÁČEK PASTA ZUBNÍ NIT NŮŽKY VATOVÉ TAMPONY - Reklama – Žáci vytvoří skupiny (dvou až čtyřčlenné), které mají za úkol vymyslet a nakreslit nebo předvést reklamu na zubní pastu. Reklama by měla být vtipná, poučná a přesvědčivá. Reklamu žáci předvedou všem a společně hodnotíme, která reklama se nám nejvíce líbila a proč. 2. Veselá mysl – půl zdraví - Své zdraví si chráníme nejen tím, že pečujeme o své tělo, ale snažíme se také udržovat si dobrou náladu. Kdo je veselý a ničím se netrápí, bývá také méně nemocný a cítí se dobře. - Hra pro pozitivní naladění - Chodíme po místnosti jako nemocní – ploužíme se, jsme unavení, všechno nás bolí, jsme mrzutí. Když se uzdravujeme – pomalu se napřimujeme, nabíráme sílu, energii, pohybujeme se jako zdraví, silní lidé. Máme radost ze života a ze sluníčka. Vyskočíme a zazpíváme si nějakou písničku. - Kreslený vtip nebo příběh – Máte rádi vtipy nebo veselé historky? Pokuste se vymyslet a nakreslit vtip nebo krátký komiksový příběh. Společně vybereme nejvtipnější obrázek nebo vtip. 3. V zdravém těle, zdravý duch - Člověk, který je aktivní a zdatný, se cítí lépe než člověk slabý. Pohyb je pro naše tělo zdravý. V létě se často pohybujeme na čerstvém vzduchu, opalujeme se, koupeme, sportujeme. Pokud ale nejsme opatrní při sportu nebo jiném pohybu, může se nám stát úraz. - Co uděláme, pokud se staneme svědky nějakého úrazu? Zamyslete se a napište ve dvojicích na papír správný postup. Po dokončení vychovatelka odkryje tabuli, kde je správný postup zaznamenán. Diskutujeme o tom, co kdo napsal a proč a jak se správně zachovat. Okamžitě přivoláme k nehodě dospělého. 124 Ten zajistí zraněnému první pomoc. Přivoláme záchrannou službu na čísle 155. Stal se vám nebo někomu z vašeho okolí nějaký úraz? První pomoc můžete poskytnout i vy, pokud není na místě dospělý člověk, je ale důležité dbát na vlastní bezpečnost! V létě hrozí nebezpečí utonutí. Víte jak se u vody chovat? (neskákat po hlavě do neznámé vody, koupat se jen v přítomnosti další osoby, nepřeceňovat svoje síly) - Obsah lékárničky – na arch papíru nakreslíme a napíšeme, co obsahuje lékárnička a k čemu se co používá. Pracovat můžeme ve skupinách. 4. Kam nechodí slunce, chodí lékař - Slunce je pro zdraví velmi důležité. Potřebujeme jej k životu, protože dodává našemu tělu vitamin D, který je potřebný pro správný vývoj kostí a celého těla. Bez slunečních paprsků bychom byli nemocní a slabí. - Sluníčko – Vytvoříme si společně sluníčko, které nás bude hřát a přinese nám dobrou náladu. Použijeme prstové nebo temperové barvy. Každý žák si nanese barvu na ruku a obtiskne na papír. Po uschnutí ruce vystřihneme a nalepíme kolem připraveného obličeje sluníčka, které namaluje vychovatelka nebo šikovný žák. - Slunce nám ale v létě může i škodit. Při pobytu na slunci může dojít k slunečnímu úpalu. Víte, jak můžete úpalu předcházet? Diskutujeme společně na koberci a správné postřehy zaznamenáváme na balicí papír nebo na tabuli: Vyhýbat se ostrému slunci mezi 11. a 15. hodinou. Používat vhodný krém na opalování s vyšším ochranným faktorem. Na slunci nosit vhodnou pokrývku hlavy a ochranný oděv, např. tričko. Dodržovat pitný režim. 5. Hlad je nejlepší kuchař - V létě se často pohybujeme na čerstvém vzduchu a to máme velkou chuť k jídlu. Měli bychom si však jídlo rozdělit a jíst několikrát denně. Strava by měla být pestrá, neměli bychom se přejídat a jíst pozdě večer. V létě bychom si měli dát velký pozor na to, co jíme. Ovoce a zeleninu vždy pořádně umyjeme a při pobytu u vody dbáme na to, aby se jídlo, které máme s sebou u vody nekazilo. To by nám mohlo způsobit zažívací obtíže. Také pravidelně pijeme dostatečné množství tekutin. - Potravinová pyramida – Prohlédneme si společně potravinovou pyramidu např. na http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potravinovapyramida/. Pyramida znázorňuje jaké potraviny a kolik by měl obsahovat náš jídelníček. Největší zastoupení by mělo mít ovoce, zelenina, obiloviny, rýže, mléčné výrobky a celozrnné pečivo, dále maso, ryby, vejce a luštěniny. Ve stravě by se nejméně měly vyskytovat cukry, tuky a sůl. Každý žák si vytvoří svoji potravinovou pyramidu. 125 - Jídelníček – Na základě potravinové pyramidy vytvoří žáci ve dvojicích jídelníček. 6. Ošetření a první pomoc při některých úrazech - Žáci vytvoří skupiny po čtyřech. Každá skupina dostane lístek s číslem a se zraněním nebo situací vyžadující první pomoc. Ve skupině si připraví modelovou situaci se správným postupem první pomoci, kterou pak všechny skupiny postupně předvedou. Na magnetické tabuli jsou papíry s čísly, kde je po otočení zaznamenán správný postup. Všichni společně kontrolují, zda skupina předvedla první pomoc správně a opravují chyby. 1. UŠTKNUTÍ HADEM 2. ÚPAL 3. BODNUTÍ HMYZEM 4. OTŘES MOZKU 5. VYVRKNUTÝ KOTNÍK 6. ODŘENINA 1. Postižený si lehne a měl by být v absolutním klidu. 2. Nějakou látkou (nejlépe trojcípý šátek zaškrtíme ruku nebo stehno nad ranou. Šátek utáhneme tak, aby puls zůstal hmatný. 3. Postižený je dopraven do nemocnice pokud možno vleže. 4. Zavoláme rychlou záchrannou pomoc. 1. Postiženého přesunout na chladné místo. 2. Přehřáté tělo pomalu ochlazovat – navlhčit kůži vlhkým ručníkem a potírat tělovým mlékem nebo mastí zakoupenou v lékárně. 3. Podáváme chladné nápoje. 4. Při úpalu s horečkou a zimnicí vyhledáme lékařskou pomoc. 1. Postižené místo chladíme ledem nebo studenými obklady. 2. Pokud je bodnutí v oblasti úst nebo krku, co nejrychleji zavoláme rychlou záchrannou službu. 1. 2. 3. 1. 2. Podložit postiženému v leže hlavu. Neustále ho kontrolujeme. Zavoláme rychlou záchrannou službu. Přiložíme na kotník led. Po chvíli nohu zafixujeme elastickým obinadlem (neutahujeme) 3. Nohu dáme do zvýšené polohy. 1. Ránu opláchneme, vydezinfikujeme. Větší nečistoty vypláchneme proudem vody a vydrhneme kartáčkem. 2. Přikryjeme polštářkovou náplastí, větší ránu sterilní gázou a obvazem. 126 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Moje tělo - moje zdraví 6 – 9 let Seznámíme se s lidským tělem, jeho částmi a funkcemi. Vyjasníme si, co tvoří opěrnou soustavu našeho těla, k čemu jsou svaly. Vytvoříme plakát lidského těla, zahrajeme si smyslové hry, seznámíme se s lékárničkou, sestavíme si jídelníček. L 27 Uvědomit si základní hygienické návyky a zdravotně preventivní návyky. K učení, pracovní, komunikativní. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Papír, tužka, větší arch papíru, fix, čtvrtka, kartičky s názvy svalů, papírové sáčky s kořením a různými aromatickými věcmi, lékárnička, model kostry, karetní hra Lidské tělo, desková hra Ubongo a Byl jednou jeden život, jídelníček. 2. Informační zdroje: - PETRŽELA, Z. Zpíváme si … Sborník zábavných písní pro velké i malé. Svitavy: Z. Petržela, 1992. ISBN 80-900013-8-6. - HOLEYŠOVSKÁ, A. Zájmová činnost ve školní družině. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-807367-536-8. - FASTEROVÁ, R. 85 her pro zlepšení kondice dětí. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-177-0. - www.datakabinet.cz 3. Pracovní listy: Pracovní list č. 1: Jídelníček Motivace: Pohybová hra. Žáci se postaví do kruhu. Všichni společně zpíváme slova a současně se dotýkáme oběma rukama jmenovaných částí těla. Hlava, ramena, kolena, palce, kolena, palce, kolena, palce. Hlava, ramena, kolena, palce, čelo, uši, pusa, nos. Rytmus se udržuje, ale tempo zrychluje. Zpíváme několikrát. Touto zábavnou hrou si zopakujeme základní části těla. Abychom mohli chodit do školy, abychom si mohli hrát, musíme o naše zdraví pečovat. Uvědomíme si, že zdraví je pro všechny nejdůležitější. S žáky hovoříme o tom, jak to v lidském těle funguje, jak musí všechno do sebe zapadat jako ve hře Ubongo, kterou si zahrajeme. Důležitý je aktivní pohyb, zdravá výživa a ochrana zdraví. Potom i v životě můžeme sbírat „korálky“ za odměnu. Co tvoří opěrnou soustavu našeho těla? Kostra. Kostra a svalstvo tvoří dohromady pohybový aparát. Kosti chrání vnitřní orgány. Která kost je nejmenší? V uchu, nazývá se třmínek. Žáci se přidávají do diskuse a zároveň si důležité kosti ukazujeme na svém těle. 127 Činnosti: 1. Kostra - Na modelu kostry popíšeme kosti. - Pracujeme ve dvojicích, snažíme se komunikovat mezi sebou, doplňovat se. Celou naši kostru pokrývá svalstvo. Kdybychom neměli svaly, nemohli bychom se hýbat. Svaly se nám rýsují pod kůží, ale svalem je i srdce či žaludek. Největší sval je hýžďový, na kterém sedíme. Když se mračíme, namáháme asi 40 svalů. Když se smějeme, namáháme jenom 15 svalů. Takže se raději budeme usmívat. 2. Otestujeme si pružnost svalů - Na kartičky ze čtvrtky vychovatelka napíše názvy různých svalů. Žáci se rozmístí v prostoru (stačí družina), vychovatelka vytáhne kartičku s názvem svalu a žáci zacvičí příslušný protahovací cvik. Příklady procvičování svalů: stehenní sval - sval přitahující nohu k trupu achillova pata - přitáhneme špičku k noze biceps - ohneme paži triceps - napneme paži v lokti lýtkový sval - protáhneme nohu v kotníku hýžďový sval - uděláme předklon a zpevníme sval deltový sval - upažíme nataženou ruku nad úroveň ramene a zpět trapézový sval - zvedneme ramena. Protahovací cviky opakujeme několikrát. Jaké orgány nám chrání kosti? Necháme žáky vyprávět, které orgány se ukrývají v našem těle a co o nich víme: srdce - pumpuje krev do plic a celého těla plíce - uložené v hrudním koši, naplněné vzduchem, který vdechujeme žaludek - v žaludku je všechno, co sníme, nestrávené zbytky se vylučují játra - zajišťují, že tělo dostane správné množství živin, jsou životně důležitá ledviny - čistí krev a vylučují nečistoty vylučovací soustava - tělo si vezme vše, co potřebuje k životu, ostatní se z těla vylučuje - odpad se vylučuje střevy, močovým měchýřem - plynné látky obsažené v krvi vydechuje z plic nosem nebo ústy 3. Plakát lidského těla - Ve skupinkách si vyrobíme papírové modely lidského těla. - Na větší arch papíru každá skupinka obkreslí postavu vybraného žáka. 128 - Do obrysu dokreslujeme nejdůležitější orgány. Člověk má k vnímání svého okolí k dispozici 5 smyslů. Nejdůležitější jsou zrak a sluch. Čich - v nosní sliznici Chuť - jazyk s chuťovými pohárky Hmat - ruce, kůže Sluch - ucho Zrak - oko Žáci si mohou na papír nakreslit jazyk a doplnit, kde jsou chuťové pohárky. 4. Smyslové hry Co se změnilo? - Na stůl položíme různé předměty (tužka, pero, guma …). - Žáci přistoupí ke stolu a prohlíží si věci asi 1 minutu. - Poté věci zakryjeme a každý se snaží zapsat na lístek co nejvíce věcí, které byly položeny na stole. - Nakonec věci odkryjeme a zkontrolujeme lístky. Obměna: Odebereme jednu věc a žáci poznávají, co chybí. Kdo promluvil? - Žáci sedí okolo stolu. - Vybraný žák jde několik kroků od stolu, otočí se zády. - Vychovatelka dotekem na žáka u stolu určí, kdo řekne: „Kdo promluvil“. Žák může proměnit hlas. - Hádač se otočí a snaží se uhodnout podle hlasu, podle toho, jak se kdo tváří, kdo promluvil. - Uhodne-li, jde hádat ten, kdo promluvil. - Neuhodne-li, musí hádat znovu. Máte dobrý čich? - Do stejných papírových sáčků vložíme věc, která vydává vůni. Například: do jednoho sáčku kávu, do dalšího anýz, pomerančovou kůru, nakrájenou cibuli, mýdlo atd. - Sáčky pověsíme do řady kousek stranou. - Každý žák projde kolem nich, ke každému čichne. - Na konci mají určený časový limit na to, aby napsali po paměti názvy různých věcí, které poznali. Mladší žáci to mohou odříkat. 129 Umíme ošetřit drobná poranění? Víme, co se nachází v lékárničce? Připomínáme si důležitá telefonní čísla, jež nám mohou přivolat pomoc (150, 155, 158). 5. Lékárnička. - Prohlédneme si lékárničku a povíme si o jejím základním vybavení. - Povíme si, jak si počínat v situaci, když dojde k drobnému poranění. - Žáci sami předvedou ukázku menšího ošetření. Malý ústní kvíz: Pinzeta je: a) nástroj pro odstranění pavouků b) nástroj hudební c) nástroj k odstranění klíštěte d) nástroj k odstranění kamínku z boty Náplast se používá: a) při zavařování b) při malování c) při ošetření d) při zasklívání Trojcípý šátek pomáhá při: a) zavěšení obrazů b) zavěšení ruky c) zavěšení svítidla d) zavěšení aktovky Zavírací špendlíky: a) nepatří do lékárničky b) patří do lékárničky c) patří na stůl d) nepatří na židli Sterilní obvaz, který nám zůstal po obvázání zraněného: a) utrhneme b) ukousneme c) zasuneme d) ustřihneme Sterilní gázu potřebujeme k: a) přivazování keříčků rajčat b) zabalování různých předmětů c) obvazování zraněného d) zavazování očí ve hře na slepou bábu Malou ránu a oděrku nám ošetří: a) lékař b) paní učitelka c) nikdo, protože to není potřeba d) ošetříme sami Při vážném poranění zavoláme: a) z okna b) rodiče c) pohotovost a dospělou osobu d) můžeme počkat a domluvit se s kamarádem, co dělat dále 130 Dezinfekční mast používáme: a) při poranění řezném b) při oděrkách c) při poranění sečném d) nesmíme používat, je pouze pro lékaře Pružné obinadlo používáme při: a) ovázání krvácející rány b) k zavěšení poraněné paže c) k ošetření vymknutého kotníku d) ovázání poraněné hlavy Jdeme-li stanovat, lékárničku: a) musíme mít s sebou b) nemusíme mít s sebou c) nemusíme mít, stačí vzít obvaz d) nikdy s sebou nenosíme, aby se nepoškodila Malé popáleniny ošetříme tak, že: a) potřeme mastí a zavážeme b) ponoříme do teplé vody a necháme okapat c) není nutné ošetřovat d) chladíme pod studenou tekoucí vodou, pak překryjeme sterilním čtvercem Důležitá pro naše zdraví je zdravá výživa. Besedujeme o tom, co je pro naše zdraví škodlivé. 6. Můj jídelníček. - Rozdáme žákům předtištěný jídelníček (pracovní list č. 1). - Každý doplní a sestaví svůj týdenní jídelníček. - Nezapomínáme na dostatečné množství tekutin. Nakonec ohodnotíme své jídelníčky, jejich pestrost, ale i nedostatky. 7. Stolní hry k prohloubení znalostí o lidském těle Desková hra Byl jednou jeden život. Zábavnou a poučnou formou si rozšiřujeme znalosti o svém těle. Prostřednictvím hry poznáváme různé části těla, které se snažíme zásobovat kyslíkem. Pravidla hry si můžeme upravit sami a využít pouze kartičky ke hře Pravda a lež. Odpovídáme na různé stupně otázek pro mladší a starší žáky. Karetní hra Lidské tělo. Procvičujeme si názvy, členění a charakteristiky částí lidského těla. K obrázkovým kartám zobrazující části těla přiřazujeme správné karty jejich charakteristik. Kromě znalostí budeme potřebovat i trochu štěstí. 131 Pracovní list č. 1: Jídelníček 132 Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Využijme každou vteřinu 9 – 12 let Žáci se naučí písničku - Když jde malý bobr spát, zjistí informace ohledně režimu dne svých kamarádů a vše zpracují do jednoduchých grafů na počítačích. Sdělíme si, jak si kdo představuje ideální den. Zahrajeme si hru Tik ťak bum. Žáci se zúčastní soutěže v hodu na cíl. L 30 Účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb. K učení, komunikativní a pracovní. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Látkový sáček, kartáček na zuby, hřeben, lžičku, jablko, tužku, míček a další vhodné předměty, které denně používáme, CD Kdyby prase mělo křídla, papír, propisky, pastelky, počítačová učebna, společenská hra Tik ťak bum junior, nůžky, gymnastická obruč, kriketové míčky, létající talíře, ringo kroužky. 2. Informační zdroje: - http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/skoumal-petr/kdyz-jde-maly-bobr-spat-193467 3. Pracovní listy: Pracovní list č. 1: Když jde malý bobr spát Pracovní list č. 2: Ideální den Pracovní list č. 3: Závod o čas - kartičky Motivace: Co mají společného? - Vychovatelka si připraví sáček z látky, do kterého vloží několik předmětů – kartáček na zuby, hřeben, lžičku, jablko, tužku, míček apod. - Každý žák do sáčku sáhne a jednotlivé předměty si osahá. Vše probíhá v naprosté tichosti. - Jakmile do sáčku sáhne poslední žák, usadí vychovatelka žáky do kroužku a ty se pokusí vyjmenovat vše, co bylo v sáčku. K čemu jednotlivé předměty slouží? Používáme je každý den? Co mají společného? - Vychovatelka žákům objasní, že se budou věnovat režimu dne. Činnosti: 1. Písničkou k dobré náladě - Naučíme se písničku od Petra Skoumala - Když jde malý bobr spát. Žákům, kteří písničku neznají, rozdá vychovatelka text (pracovní list č. 1). Nejdříve si ukázku pustíme (CD Kdyby prase mělo křídla – Petr Skoumal), potom si zazpíváme. Děláme stejné činnosti jako bobr z písničky? Jaké? Co bychom měli dělat každý den? 2. Ideální den - Vychovatelka rozdá žákům pracovní list č. 2 a děti se pokusí vyplnit co nejvíce informací. Každý žák by mělo v listu nastínit a popsat, jak si představuje svůj ideální den. - Žáci si vyberou jednu z činností, kterou zařadili do svého dne a pokusí se ji namalovat do rámečku v pracovním listu. Začlenili jste hygienické návyky, pravidelné a zdravé stravování, odpočinek a zábavu? 133 - Vyplněné listy vystavíme na nástěnku a vyprávíme si o svých představách ideálního dne. 3. Malí průzkumníci - Vychovatelka žáky rozdělí na 5 skupinek. Každá skupinka je tým průzkumníků, kteří mají zjišťovat informace. - Žáci nejdříve získávají informace ve své skupince, později zpovídají jinou skupinku. - 1. skupina: zjistí, jak jsou na tom žáci s čištěním zubů (kolikrát denně si je čistí, zda si je čistí před nebo po snídani, jakou používají zubní pastu…). - 2. skupina: zjistí, zda žáci pravidelně snídají, co ke snídani jedí a pijí, zda snídají spolu s rodiči nebo sourozenci, v kolik hodin snídají, zda si připravují snídani samy. - 3. skupina: zjistí, čemu se žáci věnují ve volném čase, zda navštěvují nějaké kroužky, provozují nějaký sport apod. - 4. skupina: zjistí, zda se žáci připravují každý den do školy, píší si včas úkoly, připraví si podle rozvrhu do tašky, učí se na písemky apod. - 5. skupina: zjistí, kdo s čím doma pomáhá rodičům (domácí práce – mytí nádobí, vysávání, žehlení, vynášení koše, zametání, práce na zahradě nebo v dílně). - Každá skupinka si zvolí zapisovatele, který vše zaznamená na papír. Vychovatelka upozorní žáky, že informace si mají zapisovat čitelně a přehledně, protože s nimi dále budou pracovat. Důležité také je, aby průzkumníci věděli, kolika žáků se ptali. - Pokud skupinku napadne další otázka, kterou by mohli žákům položit, zapíší si ji. 4. Mistr grafů - K další práci využijeme počítačovou učebnu. - Každý žák zpracuje jednoduchý graf (větší žáci pomohou těm menším), kde vyhodnotí získané informace z předchozí aktivity. Popřípadě mohou žáci pracovat ve dvojicích (např. jedna dvojice zpracuje graf s výsledky, kolik dětí si čistí zuby před snídání, další dvojice zpracuje graf, kolik dětí nesnídá apod.). 10 8 6 4 2 0 čaj džus kakao mléko vodu Co pijí děti při snídani? nic - Grafy po jejich zhotovení vychovatelka vytiskne a s žáky vytvoří nástěnku grafů. Pomocí takto vytvořené nástěnky mohou porovnávat různé faktory – např. co je nejoblíbenějším nápojem žáků během snídaně. Tyto otázky mohou žáci sami vymýšlet a pokládat je kamarádům, procvičíme tak porozumění a práci s grafy. 134 5. Závod o čas - K této aktivitě použijeme bombu ze společenské hry Tik ťak bum junior. - Pravidla hry jsou stejná, akorát využijeme kartičky z pracovního listu č. 3, které si předem nastříháme. Zamícháme je a položíme textem dolů. Po vytažení karty a jejím přečtení zmáčkneme bombu a hra s časem začíná. - Žáci si předávají tikající bombu. Bombu může žák předat dál jen tehdy, pokud řekne správné slovo nebo slovní spojení (např. Co může být ve vaně? -> pěna do koupele). - V této hře jde o rychlost. Komu bomba bouchne, získává kartičku. Hráč, který nemá žádnou kartičku nebo jich má nejméně, je vítěz. 6. Soutěží celá družina aneb hod na cíl - Vychovatelka si s žáky zopakuje, jak by měl vypadat denní režim. Jak rozvrhneme jednotlivé činnosti? Kdy si čistíme zuby? Kolikrát denně jíme? Proč je důležité dodržovat hygienické návyky? Proč by měl být součástí dne pohyb? Kolik hodin spánku potřebují děti? - Využijeme sportovní potřeby: kriketové míčky, létající talíře, ringo kroužky, gymnastické obruče a odebereme se na hřiště. - Obruče rozmístíme do tří délek a vyznačíme místo, odkud budou všichni žáci na obruč házet. - Soutěž bude probíhat ve třech etapách: hod míčkem, talířem a kroužkem. Žáci se z daného místa mají trefit do obruče. - Žáky nejdříve necháme, aby si hody různými předměty vyzkoušeli. - Potom již nastává soutěžní zápolení. Žák si může vybrat, jestli bude házet na nejbližší nebo nejdál umístěnou obruč. Předem oznámíme bodovou hranici – hod do nejblíže umístěné obruče 5 bodů, do prostřední obruče 10 bodů a do nejvzdálenější obruče 20 bodů. - Nejdříve všichni hází dvakrát míčkem, potom kroužkem a naposledy talířem (2 hody míčkem, 2 hody kroužkem a 2 hody talířem – maximální počet bodů za celou soutěž je 120 bodů). 135 Pracovní list č. 1: Když jde malý bobr spát Když jde malý bobr spát – Petr Skoumal Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát, tak si chvilku hraje rád, hraje rád, hraje rád, postaví se na zadní, na zadní, na zadní, jenom, bobře, nespadni, jenom nespadni. Prosím vás, buďte tak dobří, dělejte to jako ti bobři, raději hned po dobrém následujte za bobrem. Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát, dobré jídlo jídá rád, jídá rád, jídá rád, pije mléko, glo-glo-glo, glo-glo-glo, glo-glo-glo, aby mu to pomohlo, dělá glo-glo-glo. Prosím vás, buďte tak dobří, dělejte to jako ti bobři, raději hned po dobrém následujte za bobrem. Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát, tak si uši myje rád, myje rád, myje rád, vyčistí si pravý zub, levý zub, dupy-dup, a už spinká jako dub, spinká jako dub. Prosím vás, buďte tak hodní, dělejte to jak bobři vodní, stejně Jana jako Jan pochodujte do hajan. Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát, tak si chvilku hraje rád, hraje rád, hraje rád, postaví se na zadní, na zadní, na zadní, jenom, bobře, nespadni, jenom nespadni. Prosím vás, buďte tak dobří, dělejte to jako ti bobři, raději hned po dobrém následujte za bobrem. 136 Pracovní list č. 2: Ideální den Který den v týdnu mám rád/a? __________________ S kým bych chtěl/a trávit svůj čas a proč? ____________________________________ ____________________________________ Umím odpočívat? ____________________________________ ________ _ Co bych k ideálnímu dni potřeboval/a? ______________ ______________ ______________ ______________ Kde bych chtěl/a strávit svůj ideální den? ___________________________________________________ ___________________________________________________ ___________________________________________________ ___________________________________________________ _ ______________ Které činnosti bych do svého ideálního dne zařadil/a? _______________________________________________________ _______________________________________________________ _______________________________________________________ _______________________________________________________ _______________________________________________________ 137 Obrázek Pracovní list č. 3: Závod o čas - kartičky Co vše si Co najdeme Co můžeme můžeme dát na dělat po k snídani? obědě? umyvadle? Kde všude si Které známe Co můžeme můžeme hygienické nalézt hrát? potřeby? v aktovce? Vyjmenujte Které Vyjmenujte společenské potraviny míčové hry. deskové hry. jsou zdravé? Co můžeme Kde si dělat před můžeme číst jet v okolí na spaním? knihu? 138 Kam můžeme výlet? Co může být Co si Co na psacím můžeme vzít potřebujeme stole? s sebou na při psaní pláž? úkolů? Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí: Můj týden 9 – 11 let Naučíme se plánovat činnosti, které vykonáváme běhen týdne tak, aby zbyl čas na práci i na zábavu. A jak trávit volný čas? S tím nám pomohou kamarádi, když si navzájem představíme a předvedeme různé zájmové aktivity – stačí si jen vybrat. L 30 Účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb. K učení, pracovní, komunikativní, sociální a interpersonální. Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Barevné papíry, nůžky, lepidlo, barevné papíry, balicí papír, nastříhané lístečky, voskové pastely, fixy, hra Umí prase létat. 2. Informační zdroje: - MUHLHAUSEROVÁ, H. Český jazyk a komunikace pro 4. ročník. Znojmo, 2006. Motivace: Sedíme v kruhu na koberci a společně diskutujeme. Vychovatelka napíše na tabuli tři přísloví: Ranní ptáče, dál doskáče. Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. Ráno moudřejší večera. Umíte vysvětlit tato přísloví? Jak vstáváte vy? V kolik hodin vstáváte? Jak vypadá vaše ráno v pracovní den a o víkendu? Odkládáte své povinnosti nebo vše uděláte včas? Činnosti: 1. Vstávání 139 - Každý žák vytvoří tabulku, do které napíše osnovu na téma ranní činnosti. Ke každému bodu odhadne a zapíše dobu, kterou potřebuje k vykonání dané činnosti. - Společně si vytvořené tabulky prohlédneme. V kolik hodin musíte vstávat, abyste vše stihli? Kolik času potřebujete na ranní hygienu? Porovnáváme časy jednotlivých žáků. - Poté si žáci zahrají hru Umí prase létat. 2. Budík - Ráno nás ze spaní probudí nejčastěji budík. Většina z nás ho proto nemá moc v lásce. Vytvořte si budík podle vlastní fantazie, který vám přinese ráno dobrou náladu. Použijeme jakýkoli materiál – barevné papíry, fixy, voskové pastely, plastová očička atd. 3. Můj den - Na velký arch papíru napíšeme jednotlivé části dne (ráno, dopoledne, poledne odpoledne, večer). - Společně si říkáme, co během dne kdo dělá v pracovních dnech a o víkendu. Odhadujeme, kolik nám jednotlivé činnosti zaberou času. - Naplánujeme si ,,ideální den“. Na papír si žáci napíší činnosti, které by chtěli dělat, kdyby měli jeden volný den a ke každé činnosti napíší odhad času, který tomu budou potřebovat. Co byste nejraději dělali a jak dlouho? Můžete všechen čas věnovat odpočinku a zábavě? Jaké máte povinnosti a kolik času vám zaberou? Umíte si naplánovat povinnosti tak, aby vám zbyl čas na zábavu? 4. Můj týden – brainstorming - Společně si říkáme různé činnosti, co kdo dělá během týdne. Potom žáci jednotlivé činnosti zaznamenávají na lístečky a lepí je na velký arch papíru nadepsaný ,,Můj týden“. 5. Myšlenková mapa - Na základě brainstormingu si každý sám vytvoří myšlenkovou mapu svého týdne na větší arch balicího papíru. Popisky činností můžou žáci doplňovat obrázky, které nalepí do myšlenkové mapy. 140 6. Volný čas – anketa - Jak trávíte svůj volný čas? Zahrajte si na novináře, udělejte anketu mezi svými kamarády a zjistěte, jak nejraději tráví svůj volný čas oni. - Žáci mají za úkol zjistit od svých spolužáků, jaké mají záliby, koníčky a jaké navštěvují školní a mimoškolní kroužky. Odpovědi zaznamenávají na volný list papíru např. Martin – fotbal, malířský kroužek atd. Výsledky svého výzkumu si každý zaznamená a zapíše, jakými kroužky se spolužáci zabývají, kolik dětí navštěvuje určité kroužky a kolik jich navštěvuje více jak jeden kroužek. - Po zaznění zvukového signálu si sedneme na koberec do kroužku a společně diskutujeme. Můžeme vytvořit na tabuli graf návštěvnosti kroužků. - Co jste v anketě zjistily? Jakým zájmům se nejvíce věnují vaši kamarádi? Chodí více dětí na sportovní nebo na výtvarné kroužky? Jaká aktivita pro vás byla nejzajímavější? - Na větší archy papíru zaznamenáme hlavní okruhy zájmových aktivit, kterým se žáci nejvíce věnují a rozmístíme je po místnosti např.: SPORTOVNÍ, VÝTVARNÍ, HUDEBNÍ, PŘÍRODOVĚDNÉ, OSTATNÍ (SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ, JAZYKOVÉ KROUŽKY atd.) Žáci si najdou svůj zájmový okruh a postaví se k němu. - Skupiny se stejným zájmovým okruhem spolu diskutují, žáci se snaží ve své skupině zjistit, např. jakému sportu se věnují kamarádi a po dohodě utvoří menší skupiny, které tvoří jedinci se stejným zájmem nebo kroužkem, např. fotbal. (Kdo nenavštěvuje žádný kroužek, přiřadí se ke skupině, jejíž náplň volného času ho nejvíce zajímá.) 7. Co rádi děláme - Menší skupiny, které vznikly, si připraví prezentaci svého zájmového kroužku a představí ho ostatním. Žáci např. vytvoří obrázek, popíší pravidla sportovních aktivit, vyjmenují významné osobnosti, ukážou a popíší různé pomůcky potřebné k zájmovým činnostem, předvedou některé činnosti atd. 141 142