Podrobnější zprávu naleznete ZDE - Česko

Komentáře

Transkript

Podrobnější zprávu naleznete ZDE - Česko
Česko-Turecká smíšená obchodní Komora
komora je zapsána v obchodním rejstříku vedeném
Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka 55243
Adresa: Vodičkova 710/31
110 00 Praha 1
Česká republika
IČO: 275 96 443
Tel.: (00420) 221 506 300
E-mail: [email protected]
Kontaktní osoba: Mgr. Aleš Eppinger
Mob.:
(00420) 602 311 562
E-mail:
[email protected]
Turecká republika – vodohospodářský sektor a příležitosti
pro české subjekty
Základní sektorová studie vodohospodářství Turecké republiky zahrnuje informace o systému
řízení, vypisování příslušných státních zakázek, struktuře sektoru a velmi hrubou analýzu
příležitostí, výzev a úskalí s tímto sektorem spojenými.
A. Systém řízení/decizní sféra
Vodohospodářský sektor je v Turecké republice značně fragmentovaný, přičemž na základě
příslušného kompetenčního zákona a poslední restrukturalizace v r. 2011 a následné
transformace kompetencí příslušných ministerstev, tento sektor spadá primárně do gesce dvou
ministerstev:
Ministerstvo životního prostředí a urbanizace (www.csb.gov.tr) zodpovědné za
ochranu, plánování a rozvoj nástrojů směřujících k ochraně životního prostředí včetně
sektoru čistění odpadních vod, úpravy pitné vody a likvidace pevných odpadů.
Příslušné ministerstvo je rovněž zodpovědné za naplňování Národního akčního
klimatického plánu na roky 2011 až 2023, jehož cílem v oblasti odpadového
hospodářství, sanace odpadů a čistíren odpadních vod (ČOV) je snížení objemu
biodegradabilního odpadu do r. 2015 o 75% oproti hodnotě r. 2005. Výkonnou a
implementační složkou v oblasti naplňování evropské legislativy v oblasti úpravy
pitné vody, likvidace pevných odpadů a ČOV je pak Odbor EU investic
administrující tzv. Fondy předvstupní pomoci EU „IPA“ (www.ipa.gov.tr).
Ministerstvo lesnictví a vodních děl (www.ormansu.gov.tr), zodpovědné za účelné a
hospodárné využívání stávajících vodních děl a plánování a výstavbu nových vodních
děl. V jeho rámci funguje Generální ředitelství státních vodních děl (Devlet Su
İşleri - DSI - www.dsi.gov.tr), jež je státní agenturou založenou v roce 1953 mající
v gesci výstavbu, provoz, plánování a management vodních zdrojů a infrastruktury
v Turecké republice. Dalším podřízeným orgínem příslušného Ministerstva je pak
Turecký vodohospodářský institut (SUEN – www. suen.gov.tr) přímo zodpovědný
za R&D v oblasti vodohospodářství.
V jednotlivých oblastech a regionech pak působí vodárenské společnosti, které jsou
stále ovládané municipalitami, z nichž nejvýznamnější, i co do rozsahu a počtu
Česko-Turecká smíšená obchodní Komora
komora je zapsána v obchodním rejstříku vedeném
Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka 55243
Adresa: Vodičkova 710/31
110 00 Praha 1
Česká republika
IČO: 275 96 443
Tel.: (00420) 221 506 300
E-mail: [email protected]
Kontaktní osoba: Mgr. Aleš Eppinger
Mob.:
(00420) 602 311 562
E-mail:
[email protected]
aktivních a plánovaných projektů, jsou Istanbulské vodovody a kanalizace (Istanbul
Su ve Kanalizasyon İdaresi - www.iski.gov.tr), Ankarské vodovody a kanalizace
(Ankara Su ve Kanalizasyon İdaresi - www.aski.gov.tr), Mersinské vodovody a
kanalizace (Ankara Su ve Kanalizasyon İdaresi – www.meski.gov.tr), Izmirské
vodovody a kanalizace (Izmir Su ve Kanalizasyon İdaresi – www.izsu.gov.tr) a
Adanské vodovody a kanalizace (Adana Su ve Kanalizasyon İdaresi – www.adanaaski.gov.tr). Tyto velké municipální společnosti vypisují velké množství projektů ve
v oblasti odpadového hospodářství, sanace odpadů a čistíren odpadních vod (ČOV).
Dalším hráčem činným ve vodohospodářském sektoru je ILBank (www.
ilbank.gov.tr), která kofinancuje projekty výše uvedených municipalit i obecně dalších
municipalit.
Nutno dodat, že výše uvedené internetové stránky tureckých státních institucí jsou až
na výjimky (www.ipa.gov.tr) publikovány pouze v tureckém jazyce, tudíž asistence
ZÚ je pro české exportní subjekty téměř nevyhnutelná.
B. Tendry
Relevantní informace o probíhajících i plánovaných („forecast“) tendrech je možno vyhledat,
v závislosti na vypisovateli/donorovi či kofinancujícímu subjektu, na stránkách:
Ministerstva životního prostředí a urbanizace, Odboru EU fondů v sekci „Tender
Search“: http://ipa.gov.tr/TENDER_SEARCH/TenderSearch.aspx
Generálního ředitelství státních vodních děl (Devlet Su İşleri - DSI - www.dsi.gov.tr
Municipálních společnostech v jejichž gesci jsou vodovody a kanalizace (viz výše
odkazy na web stránky v bodě A odst. 3.)
Evropské banky pro obnovu a rozvoj EBRD, v sekci projekty Turecko:
http://www.ebrd.com/saf/search.html;jsessionid=5654BCA1D67AE478E6C605648A
3924E0?type=procurement_notice&country=Turkey
Čtrnáctideník TEBA (www.tebahaber.com.tr) mapující zakázky a tendry nejen
z oblasti vodohospodářství. Redaktoři tohoto periodika pravidelně vytěžují top
management státních institucí činných ve vodohospodářském sektoru. Jedná se však o
placenou databázi.
Česko-Turecká smíšená obchodní Komora
komora je zapsána v obchodním rejstříku vedeném
Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka 55243
Adresa: Vodičkova 710/31
110 00 Praha 1
Česká republika
IČO: 275 96 443
Tel.: (00420) 221 506 300
E-mail: [email protected]
Kontaktní osoba: Mgr. Aleš Eppinger
Mob.:
(00420) 602 311 562
E-mail:
[email protected]
C. Přehled/problémy/rizika
Přehled:
V Turecku je celkem 25 povodí, 120 jezer, několik desítek řek a celkem 5 oddělených
úmoří. Jedná se o úmoří Perského zálivu, do nějž se vlévají řeky Eufrat a Tigris, dále
povodí řeky Aras na východě Turecka s úmořím Kaspického moře. Černomořské
úmoří pokrývá většinu severního Turecka s nejdelší tureckou řekou Kizilirmak.
Turecko patří mezi země s podprůměrným potencionálem využitelné vody - počítáno
na obyvatele na rok - ve výši cca 1300 m3, přičemž „bohaté“ země dosahují hodnoty
8 až tis. m3 na obyvatele a rok. Vzhledem k enormně rychlému demografickému
vývoji (je odhadováno, že v r. 2023 populace země bude činit hodnoty 100 mil.
obyvatel) se tento ukazatel bude prudce snižovat a otázka efektivního managementu
vodního hospodářství nabude na významu.
Vodohospodářská mapa Turecké republiky:
Zdroj: DSI
Byť turecká ekonomika dle aktuálních makroekonomických dat zažívá tzv. „soft
landing“, nutno dodat „alá turka“, přesto vykazuje za první tři čtvrtletí průměrný růst
HDP ve výši 2,6%, přičemž v uplynulém roce se Turecko s raketovým růstem HDP ve
výši 8,5% zařadilo na světovou špičku. V sektoru environmentálních projektů jako
jsou čističky odpadních vod, úprava pitné vody a zacházení s tuhými odpady se
Česko-Turecká smíšená obchodní Komora
komora je zapsána v obchodním rejstříku vedeném
Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka 55243
Adresa: Vodičkova 710/31
110 00 Praha 1
Česká republika
IČO: 275 96 443
Tel.: (00420) 221 506 300
E-mail: [email protected]
Kontaktní osoba: Mgr. Aleš Eppinger
Mob.:
(00420) 602 311 562
E-mail:
[email protected]
Turecko stává v poslední době jedním z nejperspektivnějších trhů ve smyslu
růstu poptávky po sofistikovaných zařízeních, a to se zvláštním zřetelem na
zvýšené nároky na ochranu životního prostředí. V roce 2011 tvořil podíl obyvatel
napojených na ČOV jen 52% obyvatelstva, přičemž v městských aglomeracích toto
procento činilo 63% obyvatelstva.
Je skutečností, že zejména zvýšení kulturní úrovně a kvality života v zaostalých
východních provinciích vede státní orgány ke stimulaci většího toku investic do této
části Turecka, které jsou z velké části využívány na stavby čistících stanic a úpraven
pitné vody. Současně enormní růst obyvatelstva ve velkých městech Turecka nutí
místní magistráty k rozšiřování sítě kanalizací, zvyšování kapacit čistících stanic
odpadní vody a hledání nových zdrojů pitné vody, kterou je nutno pro větší města
přivádět ze stále vzdálenějších míst od městských aglomerací - viz např. projekt
přívodu pitné vody pro Ankaru známý pod názvem GEREDE 2. Tyto důvody vedou
k situaci, že málokterý sektor místní infrastruktury zažívá tak rapidní růst jako právě
úpravny pitné vody, čistění odpadních vod a nakládání s tuhými odpady. Boom
v tomto sektoru tureckého hospodářství je také veden přístupovými jednáními TR
k EU a možností využívat na tyto projekty instrumenty předvstupní finanční asistence
EU („Instruments of Pre-Accession Assistance“).
Hrozby/rizika:
1) turecký vodohospodářský sektor je stále nezralý, fragmentovaný a není liberalizován
(je obtížné odhadnout budoucí vývoj a jeho případnou liberalizaci),
2) politické riziko a politická nestabilita - útoky PKK na východě Turecka, válečný stav
v Sýrii,
3) zdlouhavé zadávání veřejných zakázek a jejich následné byrokraticky dlouhé a časově
náročné vyhodnocení,
4) dostatečné finanční možnosti na průzkum aktuální situace na trhu, prověření
obchodního případu a ověření proveditelnosti konkrétního projektu,
5) nedostatek zkušeností z mezinárodního působení - většině českých subjektů chybí
zkušenosti z mezinárodních projektů, zejm. projektů v rámci IPA fondů,
6) jazyková bariéra – zadávací dokumentace je k dispozici zpravidla pouze v turečtině a
jazyková bariéra tak může být velkým znevýhodněním,
7) chybějící znalosti turecké legislativy a regulatorních nařízení - české subjekty musí
získat solidní znalosti o situaci na trhu, jako jsou například regulatorní nastavení a
postupy při zadávání veřejných zakázek,
8) menší povědomí místních subjektů o progresivních technologiích požívaných v ČOV
jako USBF, smaltované nádoby pro sedimentaci apod. S tím souvisí i menší senzitivita
a chuť k používání těchto technologií s vyšší přidanou hodnotou,
Česko-Turecká smíšená obchodní Komora
komora je zapsána v obchodním rejstříku vedeném
Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka 55243
Adresa: Vodičkova 710/31
110 00 Praha 1
Česká republika
IČO: 275 96 443
Tel.: (00420) 221 506 300
E-mail: [email protected]
Kontaktní osoba: Mgr. Aleš Eppinger
Mob.:
(00420) 602 311 562
E-mail:
[email protected]
9) zásadním však je konsorcionální přístup s místním partnerem – většinou stavební
firmou se znalostí výstavby ČOV či infrastrukturálními projekty v oblasti
10) vodohospodářství – zde je problematické najít spolehlivého a zkušeného partnera, bez
kterého je účast na státních či municipálních tendrech vyloučena.
D. Vládní (investiční) programy rozvoje
Rozhodujícím faktorem jsou projekty předvstupní pomoci EU (IPA fondy) kofinancované
vládními a municipálními zdroji a projekty financované EBRD (viz bod B) a čistě domácí
iniciativou pak je Národní akční klimatický plán na roky 2011 až 2023, jehož cílem
v oblasti odpadového hospodářství, sanace odpadů a čistíren odpadních vod (ČOV) je snížení
objemu biodegradabilního odpadu do r. 2015 o 75% oproti hodnotě r. 2005.
V poslední dekádě měl největší vliv na využití vodních zdrojů tzv. Jihovýchodní Anatolský
Projekt (GAP - Güneydoğu Anadolu Projesi), který výrazně změnil mapu utilizace vodních
toků řek Eufrat a Tigrid. Projekt byl založen na velkorysém využití bohatství vodních zdrojů
(hlavně řeky Eufratu) pro zavlažování, výrobu energie. Začal v roce 1989 a předpokládá
postupnou přeměnu oblasti jihovýchodu Turecka na významný zemědělsko - průmyslový
región s orientací na vývoz zemědělské a další produkce ve finální úpravě, se týká 9
administrativních provincií (Adiyaman, Batman, Diyarbakir, Gaziantep, Kilis, Mardin, Siirt,
Sanliurfa a Sirnak) v údolích řek Eufrat a Tigris, jakož i v Horní Mesopotámii (Upper
Mesopotamia).
Celková hodnota investic do tohoto dlouhodobého a ambiciózního programu všestranného
regionálního rozvoje má dosáhnout 32 mld. USD s participací mezinárodních finančních a
rozvojových institucí. Termínem dokončení je r. 2017. Doposud byly na projekt vyčerpány
prostředky v celkové výši 22 mld. USD. Projekt zahrnuje výstavbu soustavy vodních děl: 22
přehrad, 19 vodních elektráren a vybudování nákladné sítě tunelů a zavodňovacích kanálů
rozkládající se na ploše 1,82 mil. ha půdy. Řízení projektu spadá do gesce úřadu premiéra, ve
kterém pracuje speciální útvar Administrace regionálního rozvojového projektu (Southeastern
Anatolia Project Regional Development Administration). Vedle ústředního direktorátu v
hlavním městě Ankaře funguje v místě rovněž jedno regionální ředitelství.
Mnohem menšími projekty podobného zaměření jsou Východní Anatolský Projekt (DAP) a
Nížinný Projekt Konya (KOP).
E. Místní firmy/konkurence
V současnosti působí na místním trhu ve vodohospodářském sektoru, resp. oblasti ČOV více
než 150 místních firem. Důležitým odkazem na turecké firmy působící v sektoru ČOV je pak
webová stránka: http://turkeyconstructionindustry.com/industries/waste-treatment/.
Česko-Turecká smíšená obchodní Komora
komora je zapsána v obchodním rejstříku vedeném
Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka 55243
Adresa: Vodičkova 710/31
110 00 Praha 1
Česká republika
IČO: 275 96 443
Tel.: (00420) 221 506 300
E-mail: [email protected]
Kontaktní osoba: Mgr. Aleš Eppinger
Mob.:
(00420) 602 311 562
E-mail:
[email protected]
Je možno konstatovat, že místní firmy jsou spíše povahy stavebních a projekčních firem
mající zkušenosti s budováním ČOV, nicméně až na výjimky nedisponující vlastní
technologií. V této souvislosti je nasnadě konsorcionální přístup, kdy český subjekt je
nositelem know-how a progresivních technologií s vysokou přidanou hodnotou a turecký
subjekt – zpravidla inženýringové firmy, hlavní místní stavební firmy, které reprezentují
zpravidla kontraktory pro vypisované projekty, a to ať´ již státních institucích či municipalit.
Vysoce konkurenční pak pro české subjekty na místním trhu jsou především firmy z SRN,
Rakouska, Nizozemí, Belgie a Španělska. V menší míře pak USA a J. Korea.
F. Výzvy/silné stránky/příležitosti
1) neustále se zvyšující poptávka po environmentálních technologiích s vysokou
přidanou hodnotou, a to díky přibližování se evropské legislativě a zvyšujícím se
nárokům na ochranu životního prostředí,
2) silný demografický vývoj a rostoucí populace,
3) dynamický ekonomický růst Turecka a bohatnoucí společnost i municipality a stát
vypisující tendry v oblasti vodohospodářství,
4) velikost trhu - počet projektů,
5) zkušenosti s environmentálními technologiemi ve vodohospodářství - technologické
know-how a zkušenosti ze všech fází vývoje a výstavby ČOV jsou klíčovým faktorem,
6) finanční stabilita - většina evropských zemí se stále ještě potýká s nepříznivým
dopadem finanční krize. Česká ekonomika byla krizí zasažena jen částečně a čeští
provozovatelé budou pravděpodobně v lepší finanční situaci než jejich zahraniční
konkurenti. Stabilní a silná finanční pozice českých subjektů, podpořených exportním
financováním a pojištěním prostřednictvím ČEB a EGAP, je pro místní trh velice
atraktivní.
Z českého pohledu je rozsáhlý, nicméně náročný turecký trh ve vodohospodářském
sektoru velmi slibný a současně plně reflektuje teritoriální i sektorové priority ČR a
determinuje tak exportní příležitosti pro české subjekty. Zásadní výhodu a tolik
potřebnou přidanou hodnotu vůči konkurenci přináší českým exportérům možnost
financování a pojištění prostřednictvím ČEB a EGAP. Podmínky, které jsou schopny
tyto instituce nabídnout, mohou být pomyslným jazýčkem na vahách, které ovlivňují
rozhodnutí investorů/zákazníků.
Turecko je bez pochyby v poslední době jedním z nejperspektivnějších trhů ve smyslu
růstu poptávky po sofistikovaných zařízeních s vysokou přidanou hodnotou, zejména
pak v oblasti výstavby ČOV. Dynamika v této oblasti je vedena přístupovými jednáními
země k EU a možností využívat na tyto projekty instrumenty předvstupní finanční
Česko-Turecká smíšená obchodní Komora
komora je zapsána v obchodním rejstříku vedeném
Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka 55243
Adresa: Vodičkova 710/31
110 00 Praha 1
Česká republika
IČO: 275 96 443
Tel.: (00420) 221 506 300
E-mail: [email protected]
Kontaktní osoba: Mgr. Aleš Eppinger
Mob.:
(00420) 602 311 562
E-mail:
[email protected]
asistence EU (Instruments of Pre-Accession Assistance) a současně enormním růstem
populace ve velkých městech, která nutí municipality k rozšiřování sítě kanalizací,
zvyšování kapacit čistících stanic odpadní vody a hledání nových zdrojů pitné vody.
V této souvislosti ZÚ Ankara plánuje konání prezentace českých společností zaměřenou
na čistění odpadních vod, úpravu pitné vody a zacházení s pevnými odpady s cílem
představit exportní možnosti českých podniků v uvedeném sektoru. Tento perspektivní
trh by tak neměl zůstat stranou českých exportérů v dané oblasti.
Zdroj: Ing. Arnošt Kareš, vedoucí obchodně ekonomického úseku ZÚ ČR v Ankaře, 2.4.2013

Podobné dokumenty

Zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v

Zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v Pro účely Směrnice se přeshraničním sporem rozumí spor vyplývající z občanskoprávních nebo obchodních vztahů, jehož účastník má místo svého pobytu v jiném členském státě Evropské unie, než ve které...

Více

Celou zprávu naleznete ZDE

Celou zprávu naleznete ZDE Jak je patrné, tureckému trhu dominují velké nadnárodní firmy jako: GlaxoSmith, Pfizer, Novartis, Bayer, EastPharma, Sanofi-Aventis, Astrazeneca a Roche, nicméně společnost Abdi Ibrahim je s tržním...

Více

text na www podolí

text na www podolí představuje stabilizační faktor celého systému a za druhé praktické požadavky na řešení problematiky likvidace kalů. Oba faktory přispívají ke snížení frekvence odkalování, a tím i k výraznému zvýš...

Více

stáhnout - Koupelny Ptáček

stáhnout - Koupelny Ptáček Studia koupelen prezentují širokou nabídku z oblasti sanitární keramiky, obkladů a dlažeb, baterií a doplňků. V současnosti společnost provozuje přes dvě desítky koupelnových studií v ČR a SR a dal...

Více

Oznámení o svolání valné hromady Genel Kurul Toplantısı İlanı

Oznámení o svolání valné hromady Genel Kurul Toplantısı İlanı diverzifikace se neprojevuje pouze rostoucím objemem obchodu s Asií, přítomnost Turecka také narůstá na Blízkém východě a v Africe. Ačkoliv, jak bylo řečeno, EU je stále obchodním partnerem číslo j...

Více

cpp 2014 - revitalizace náměstí přemyslovců v nymburce 2

cpp 2014 - revitalizace náměstí přemyslovců v nymburce 2 standardně a zároveň prakticky navázal na „urbanismus“ slovanské osady. Tvar původního opevnění tak podpořil onu výjimečnost místa, která se přenesla do samotné geometrie středověkého města (pozděj...

Více