METODIKA IV D - Svět po 2 válce

INDIVIDUÁLNÍ VÝUKA
D JEPIS
METODIKA
Sv t po druhé sv tové válce a po átky vzniku bipolárního sv ta
Mgr. Martin Fanta
kv ten 2010
Sv t po druhé sv tové válce a po átky vzniku bipolárního sv ta
Cíle výuky
Studenti by se m li seznámit, pochopit a orientovat ve složité povále né situaci a
nastupující studené války. Studenti mají k dispozici Oxfordský atlas sv ta a konkrétní
historické dokumenty s p ipravenými otázkami. V tší ást aktivity je na samotných
studentech, ale koordinace práce, vhled do problematiky, uvedení do mezinárodního
kontextu a dovysv tlení látky musí být iniciativou vyu ujícího, v lepším p ípad musí
vzejít z diskuse mezi studenty a vyu ujícím nad danými úkoly.
1. Které státy se podílely na osvobození Evropy?
2. Kterému státu byl p ipisován rozhodující podíl na
osvobození Evropy?
3. Jak se lišily politické systémy vít zných stát ?
4. Pokuste se odhadnout jak se lišily p edstavy vít z
povále ném uspo ádání Evropy.
na
_metodická poznámka_________________________________________________
- student m podrobn vysv tlit následující body a uvést je tak do
problematiky povále ného uspo ádání sv ta
SSSR
uznání západních hranic dle smlouvy Molotov - Ribbentrop
obnova zem v hranicích carského Ruska
snaha vytvo it nárazníkové pásmo slabých, Moskv pod ízených stát
stup ování požadavk
snaha získat maximum
1
využívá nejasných p edstav spojenc na uspo ádání Evropy
Stalin o ekává návrat USA k p edvále nému izolacionizmu
USA
ústupky Stalinovi
víra ve spravedlnost a nový spravedlivý ád
d v ra v pln ní Stalinových slib
podcen ní hrozby sov tské expanze
ochota akceptovat vliv SSSR ve východní Evrop
12.4. 1945 Roosevelt umírá
nástupce - Harry S. Truman
pokus o zm nu p ístupu - je pozd
___________________________________________________________________
I.
Otázky pro studenty :
Pokuste se o interpretaci následujících výrok .
Kdo jimi promlouvá? Charakterizujte životní podmínky v
povále ném N mecku.
Jak mohl této situace využít Stalin?
Jak rozumíte poslednímu výroku?
„Co je te Evropa? Hromada trosek, h bitov, semeništ moru a nenávisti "
„Vstoupili jsme do války, aniž jsme museli, vál ili na rozdíl od jiných šest let, a co z
toho
máme?„
„Neexistuje na kontinent jediná zem , která by si zachovala nad ji v budoucnost„
„Miliony lidí ve m stech jsou odsouzeny k pomalému vyhladov ní„
„Stalin, rozhlížeje se po Evrop , vidí nejlepší zp sob, jak prosazovat sov tské zájmy,
v tom, že prost nechá v cem volný pr b h„
„toto je onen druh krize, na které komunismus vzkvétá"
_metodická poznámka__________________________________________
-
seznámit studenty s hlavními mezinárodn -politickými událostmi jako je
konference v Postupimi nebo vznik OSN
2
Postupimská konference
navrácení všech území obsazených N meckem do roku 1937
obnovení N mecka jako celku
východní hranice Odra-Nisa
rozd lení N mecka a Rakouska na 4 okupa ní zóny
(do podpisu mírové smlouvy)
• 4D: demilitarizace, demokratizace, denacifikace, dekartelizace
• odsun N mc z Polska, N mecka a Ma arska (až po tzv. divokém odsunu)
• vytvo ení Rady ministr zahrani ních v cí pro uzav ení mírových smluv se spojenci
N mecka
___________________________________________________________________
•
•
•
•
II.
!
"#$%& '
()*+,
„...Od Št tína na Baltu až po Terst na Jadranu byla nap í celým kontinentem
spušt na
železná opona. Za touto linií leží všechna hlavní m sta starých stát st ední a
východní
Evropy. Varšava, Berlín, Praha, Víde , Budapeš , B lehrad, Bukureš a Sofie,
všechna tato proslulá m sta i s obyvatelstvem jejich zemí se ocitla v oblasti, kterou
musím nazvat
sov tskou sférou a všechna jsou vystavena nejen té i oné form sov tského vlivu,
ale i vysoké a v mnoha p ípadech rostoucí mí e ovládání z Moskvy…
Komunistické strany, které byly v t chto zemích velice malé, získaly postavení a moc
zdaleka p esahující po et jejich len a ze všech sil se snaží prosadit totalitní vládu.
Tém ve všech p ípadech byl nastolen policejní stát a prozatím nikde, s výjimkou
eskoslovenska, neexistuje skute ná demokracie…
Stín padl na d jišt ješt nedávno osv tlené spojeneckým vít zstvím. Nikdo neví, co
sov tské Rusko a jeho komunistická mezinárodní organizace zamýšlejí ud lat
v bezprost ední budoucnosti a jaké jsou hranice, jestliže v bec takové existují, jejich
expanzionistických tendencí a snah o získávání nových p ívrženc ...
Na druhé stran si nechci p ipustit myšlenku, že nová válka je nevyhnutelná, nebo
lépe e eno, že se k nové válce schyluje. Hovo ím o tom nyní proto, jelikož jsem
p esv d en, že naše št stí leží v našich vlastních rukou a že my jsme s to zachránit
budoucnost.
Na základ toho, co jsem vid l u našich ruských p átel a spojenc b hem války, jsem
p esv d en, že neexistuje nic, co obdivují více než sílu a neexistuje nic, k emu by
m li menší vážnost než je slabost, zvlášt pak vojenská slabost. Proto je naše stará
doktrína rovnováhy sil mylná. Nem žeme si dovolit se spoléhat na nevelkou p evahu
sil vytvá ejíce tím pokušení k m ení sil..."
Otázky pro studenty :
1. Jaký zaujímá postoj v i d ív jšímu spojenci - SSSR?
2. Hrozil Evrop další vále ný konflikt?
3. K jakému postoji nabádá?
3
4. Porovnejte vojenské výhody SSSR a USA.
III.
- '
.
%
„STRATEGIE ZADRŽOVÁNÍ KOMINUISMU“
Truman v projev z ledna 1946
„V Postupimi jsme byli postaveni p ed hotovou skute nost a pod tíhou okolnosti
tém
donuceni souhlasit jak s ruskou okupací Východního Pruska, tak s polskou okupací
ásti
N mecka na východ od eky Odry. V té dob jsme m li starost o vstup Ruska do
války s
Japonskem. Pozd ji jsme ale poznali, že jsme zde Rusko nepot ebovali, a že nám
Rusové od té doby neustále p sobí hlavni starosti... Nemám sebemenší pochybnosti
o lom, že Rusko zamýšlí vpadnout do Turecka a zmocnit se tak pr livu z erného do
St edozemního mo e. Do té doby, dokud Rusko nenarazí na železnou p st a silné
výrazy, bude nazrávat nová válka.
Nemyslím, že musíme uzavírat další kompromisy. Je t eba, abychom odmítali uznat
Rumunsko a Bulharsko do té doby, dokud se nepod ídí našim požadavk m… Je
t eba,
abychom postavili na nohy ínu a abychom tam vytvo ili silnou úst ední vládu.
Totéž musíme ud lat s Koreou. Potom budeme muset p inutit Rusko, aby splatilo
p j ky
získané na základ Zákona o p j e a pronájmu. P estal jsem se mazlit se Sov ty..."
George F. Kennan
22. 2. 1946 „Dlouhý telegram“
„Hlavním posláním americké politiky v i SSSR musí být dlouhodobé, trp livé, ale
tvrdé a rozhodné zadržování ruských expanzivních tendencí...Oproti hitlerovskému
N mecku není sov tská moc ani schématická ani dobrodružná. Nepracuje podle
stanovených plán .
Nepodstupuje zbyte ná rizika. Je logice rozumu nep ístupná, ale logice moci ve
vysoké mí e p ístupná. Proto se m že beze všeho stáhnout – a všeobecn to d lá –
pokud n kde narazí na silný odpor. Když má tedy protivník dostatek prost edk a
prokáže odhodlání je nasadit, z ídka kdy to bude muset ud lat. Když bude se situace
správn využit, nebude muset dojít k žádné zkoušce síly poškozující prestiž.“
Truman v projev
12. 3. 1947
"„…v sou asném úseku sv tových d jin musí tém každý národ volit mezi dv ma
zp soby života. Tato volba není asto volbou svobodnou... Jeden zp sob života je
založen na v li v tšiny. Vyzna uje se svobodnými institucemi, zastupitelským
principem vlád, svobodnými volbami, zárukami pro svobodu jedince, svobodu slova a
4
náboženství a ochranu p ed politickým útlakem. Druhý zp sob života je založen na
v li menšiny, která je vnucována v tšin . Opírá se o teror a útlak, o ízený tisk a
rozhlas, o zfalšované volby a o potla ování osobních svobod. V ím, že politika
Spojených stát musí spo ívat v podpo e svobodných národ , jež vzdorují pokus m
o uja mení ozbrojenými menšinami i vn jšímu tlaku.
Domnívám se, že naše pomoc musí spo ívat p edevším v ekonomické a finan ní
podpo e, která je nevyhnutelná pro dosažení jejich hospodá ské stability a tudíž i
vyrovnaného politického života..."
_metodická poznámka_________________________________________________
- vysv tlit student m strategii USA ve vztahu k SSSR a jeho prost ednictvím
k problematice ší ení komunistické hrozby ve sv t
Trumanova doktrína
• aktivní pomoc stát m, které byly ohroženy vnit ním nebo vn jším
komunistickým nebezpe ím
• americký kongres schvaluje finan ní pomoc komunismem ohroženému
ecku (250 mil. USD) a Turecku (150 mil. USD)
___________________________________________________________________
IV.
/
.
Plán hospodá ské obnovy Evropy
"Nemusím vám íkat, že situace ve sv t je velmi vážná… Evropské obchodní
struktury se b hem války úpln rozpadly. Obnovu zna n zdržel fakt, že dva roky po
ukon ení války nebyla uzav ena mírová smlouva s N meckem a Rakouskem. USA
jsou dnes jedinou zemí na sv t , která má ekonomickou sílu a produktivitu pro
poskytnutí nezbytné pomoci…
Je logické, že Spojené státy musí ud lat, co je v jejich silách a p isp t k obnov
normálního ekonomického zdraví ve sv t bez n hož nem že existovat politická
stabilita a zajišt ný mír. Naše politika není zam ena proti n jaké zemi i doktrín ,
ale proti hladu, bíd , zoufalství a chaosu. Jejím ú elem je oživit fungující ekonomiku
ve sv t , aby mohly být vytvo eny politické a spole enské podmínky, v nichž mohou
existovat svobodné instituce…Nebylo by vhodné ani ú elné, aby naše vláda
vypracovala jednostranný program, který by m l postavit Evropu ekonomicky na
nohy. To je v cí Evropan . Iniciativa musí, podle mého názoru, vyjít z Evropy.
Úlohou této zem je poskytnout p átelskou pomoc p i p íprav hospodá ského
programu a p i jeho následné aplikaci tak ,aby to bylo pro nás p ijatelné. Program
bude ale také vyžadovat, aby se ást našeho lidu postavila elem k obrovské
zodpov dnosti, kterou na naši zemi vložily d jiny."
Otázky pro studenty :
1. Pokuste se zformulovat co bylo podstatou Marshallova plánu.
5
2. Jak m že ekonomická stabilita/nestabilita ovlivnit
politické názory obyvatelstva?
3. Znáte n jaký p íklad z mezivále né Evropy?
4. Jakou roli v plánu m la hrát samotná Evropa?
_metodická poznámka__________________________________________
- studenti by m li na základ textu a odpov dí porozum t podstat , charakteru
a dopadech Marshallov plánu v Evrop
Marshall v plán
Americký prezident Harry Truman, v dom si nebezpe í rozší ení bídy a tím i
komunismu ve válkou zni ené Evrop , pov il ministra zahrani í generála George
Marshalla vytvo ením plánu pomoci této ásti sv ta. Marshall zadal zpracování
podklad svému ú adu.
B hem let 1947-1951 byly rozd leny p j ky a dary v rámci Marshallova plánu
p ibližn za t ináct miliard USD. Cílem tohoto plánu je "nasytit hladové a zabránit
ší ení komunismu".
Struktura pomoci byla následující:
20% objemu pen z tvo ily p j ky (na nákup v tšinou amerického zboží) a 80% dary
(potraviny, hnojiva, zem d lské stroje) ást z t chto prost edk pomohla mimo jiné i
v povále né rekonstrukci západon mecké ekonomiky, v roce 1945 totáln
rozvrácené, a není bez zajímavosti, že drtivá v tšina stát , které Marshall v plán
p ijaly, tvo í nejvysp lejší zem Evropy…
___________________________________________________________________
Použitá a doporu ená literatura + jiné zdroje :
Vladimír Nálevka, Studená válka, 2003
Nálevka Vladimír, Sv tová politika ve 20. století I.,II., 2000
Petr Lu ák, Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce, 1997
Petr Lu ák, Plánování nemyslitelného, eskoslovenské vále né plány 1950-1990,
2007
Miroslav Tejchman, Ji í Vykoukal, Bohuslav Litera, Východ - Vznik, vývoj a rozpad
sov tského bloku 1944 - 1989, 2004
www.moderni-dejiny.cz
www.studenavalka.cz
6