Učebnice albánštiny, lekce 1-10 www.jazykovy

Transkript

Učebnice albánštiny, lekce 1-10
Mësimi 1
Sloveso jam „být“
Jam neznamená ani tak „být“ jako rovnou „jsem“. Albánština nemá infinitiv a proto se ve
slovnících a učebnicích používá jako základní tvar slovesa 1. osoba jednotného čísla.
Sloveso jam časujeme:
unë jam
ti je
ai është
ajo është
já jsem
ty jsi
on je
ona je
ne jemi
ju jeni
ata janë
ato janë
my jsme
vy jste
oni jsou
ony jsou
Sloveso jam používáme podobně jako v češtině často jako sponové sloveso:
Agimi
Agroni
Shoku im
Im vëlla
Pranvera
Drita
Shoqja ime
është
është
shqiptar.
mjek.
mësues.
student.
shqiptare.
mjeke.
mësuese.
studente.
! Pojmenování osob končí v mužském
rodě nejčastěji na souhlásku, zatímco
v ženském rodě přechylují pomocí
koncovky –e.
1) Toto sloveso použijeme v řadě konverzačních obratů:
Kush është ai? Kdo to je? – Ai është im vëlla. Je to můj bratr.
Nga je ti? Odkud jsi? - Unë jam nga Tirana. Jsem z Tirany.
Si je? Jak se máš? Si jeni? Jak se máte? – Unë jam mirë. Mám se dobře.
Sa vjeç je ti? Kolik je ti let? – Jam njëzet vjeç. Je mi dvacet let.
2) Dále toto sloveso používáme v řadě ustálených spojení a frází:
Jam vonë. Jdu pozdě./Mám zpoždění.
Jam pro. Jsem pro.
Jam kundër. Jsem proti.
Jam në qejf. Mám dobrou náladu.
Zápor tvoříme pomocí záporek nuk nebo s´:
Unë nuk jam shtëpi. Unë s´jam shtëpi. Nejsem doma.
Nuk e di. Nevím
slovní zásoba:
www.jazykovy-koutek.cz
kurzy, učebnice, informace
shqiptar Albánec, shqiptare Albánka, mjek lékař, mjeke lékařka, mësues učitel, student student,
shok přítel, shoku im můj přítel, vëlla bratr, im vëlla můj bratr, shoqe přítelkyně, shoqja ime moje
přítelkyně, kush kdo, nga z, vonë pozdě, kundër proti, po ano, jo ne
Agimi, Agroni, Drita, Pranvera jsou jména vlastní
Ushtrimet
1) Spojte zájmeno s vhodným tvarem slovesa „být“.
1. unë
a. je
2. ai
b. jeni
3. ju
c. jam
4. ne
d. janë
5. ti
e. është
6. ata
f. jemi
2) Doplňte do vět vhodný tvar slovesa „být“.
1. Mirëdita, unë
Agimi.
2. Ai
Skënderi.
3. Ne
nga Shkodra.
4. Po Vera dhe Vjollca si
5. Dritani dhe Agroni
6. Kush
?
mirë.
ajo?
3) Spojte části vět v celou větu.
1. Unë jam
2. Po ti
3. Unë
4. Po ju
5. Si
6. Ne jemi
4) Složte z uvedených slov větu.
a. si jeni?
b. Agimi.
c. je?
d. mirë.
e. si je?
f. jam nga Tirana.
1. si/po/jeni/ju
2. mirë/unë/jam
3. është/ajo/kush
4. nga/Agroni/është/Tirana
5. Sokoli/mësues/është
6. është/Pranvera/shqiptare
5) Označte křížkem správnou možnost.
1. Unë □ jemi □ jam mirë. 2. Agroni është □ shqiptar □ shqiptare. 3. Ai □ je □ është Sokoli. 4.
Agimi është □ mësues □ mjeke. 5. Günter është □ nga Berlini □ nga Tirana.
6) Odpovězte podle pravdy.
Si je?
Ti je student?
Nga je ti?
Ti je shqiptar?
Kush je ti?
Mësimi 2
Základní fráze
Mirëmëngjes
Mirëmbrëma
Mirupafshim
Mirupafshim nesër
Dobré ráno
Dobrý večer
Nashledanou
Nashledanou zítra
Mirëdita, Ditën e mirë
Natën e mirë
Tungjatjeta
Dobrý den
Dobrou noc
Ahoj (i při odchodu)
Faleminderit.
Děkuji
Ju lutem
Prosím
zoti
zonja
zonjusha
pán
paní
slečna
Si je? Si jeni?
Mirë.
Ç´kemi?
Çka.
Jak se máš/máte?
Dobře.
Jak to jde?
Jde to.
Si quhesh?
Unë quhem Viktor.
Si quhet ai?
Jak se jmenuješ?
Jmenuji se Viktor.
Jak se jmenuje?
Unë flas anglisht dhe shqip.
Po ti, a flet shqip?
Unë flas pak shqip.
Vera flet mirë shqip.
Unë mësoj shqip.
Mluvím anglicky a albánsky.
A ty, mluvíš albánsky?
Mluvím trochu albánsky.
Vera mluví dobře albánsky.
Učím se albánsky.
časování slovesa flas „mluvit“:
unë flas
já mluvím
ti flet
ty mluvíš
ai/ ajo flet
on/ona mluví
ne flasim
ju flisni
ata/ato flasin
my mluvíme
vy mluvíte
oni/ony mluví
jazyky: anglisht, gjermanisht, frëngjisht, spanjisht, italisht, arabisht, rusisht
časování slovesa quhem „jmenovat se“:
unë quhem
já se jmenuji
ti quhesh
ty se jmenuješ
ne quhemi
ju quheni
my se jmenujeme
vy se jmenujete
ai/ ajo quhet
on/ona se jmenuje
ata/ato quhen
oni/ony se jmenují
Shqipëria
Shqipëria është një vend i vogël që ndodhet
Albánie je malá země, která se nachází
në pjesën perëndimore të Gadishullit Ballkanik
v západní části Balkánského poloostrova,
dhe bën pjesë në Europë Juglindore.
a je součástí Jihovýchodní Evropy.
Shqipëria është kryesisht vend malor.
Albánie je převážně hornatá země.
Shtetet kufizuese janë: Greqia, Maqedonia, Mali Sousední státy jsou: Řecko, Makedonie, Černá Hora a a
i Zi dhe Kosova.
světové strany:
veri,-u sever
jug,-u jih
Kosovo.
perëndim,-i západ
lindje,-a východ
Ushtrimet
1) Vyberte vhodnou reakci.
□ Mirëdita!
□ Tung!
□ Mirëmbrëma!
□ Tungjatjeta!
B. Unë quhem Bekimi.
□ Unë jam mirë.
□ Unë quhem Agimi.
□ Faleminderit.
C. Si je?
□ Mirëmëngjes!
□ Mirë, faleminderit!
□ Çka.
D. Mirupafshim!
□ Unë jam student.
□ Mirupafshim!
□ Tung!
E. Ç´kemi, Vera?
□ Unë jam nga Tirana.
□ Mirë, po ti si je?
□ Ajo quhet Zana Shala.
□ Edhe Besniku mirë është.
2) Přečtěte si následující dialog a doplňte slova z nabídky.
shqip – janë – ti – tung – mirë - është
A. Tungjatjeta!
A: Mirëdita, Bujar!
B: Mirëdita, Agim! Ç´kemi?
A: Mirë. Po (1) , si je?
B: Mirë, faleminderit. Po Drita dhe Vjollca si (2) ?
A: Edhe Drita dhe Vjollca mirë janë.
B: Kush është ajo?
A: Ajo (3) Etleva.
B: A flet Etleva (4) ?
A: Po, ajo flet (5) shqip dhe anglisht.
B: Faleminderit. Mirupafshim!
A: (6) !
3) Označte křížkem výrok, který je pro Vás pravdivý.
1.
□ Unë flas mirë anglisht.
□ Unë flas pak anglisht.
□ Unë s´flas anglisht.
□ Unë mësoj anglisht.
2.
□ Unë mësoj anglisht.
□ Unë mësoj rusisht.
□ Unë mësoj shqip.
□ Unë mësoj gjermanisht.
3.
□ Unë flas çekisht.
□ Unë mësoj çekisht.
□ Unë jam çek.
4.
□ Unë flas mirë shqip.
□ Unë nuk flas shqip.
4) Označte křížkem, zda je uvedené místo një vend „země“ nebo një qytet „město“.
Tirana është □ një vend □ një qytet.
Sllovakia është □ një vend □ një qytet.
Shqipëria është □ një vend □ një qytet.
Vlora është □ një vend □ një qytet.
Praga është □ një vend □ një qytet.
Greqia është □ një vend □ një qytet.
Maqedonia është □ një vend □ një qytet.
Prishtina është □ një vend □ një qytet.
Mësimi 3
Určitý a neurčitý tvar podstatného jména
Neurčitý tvar má člen një, který je zároveň také číslovka „jedna“.
një shok
një djalë
një top
(jeden) přítel
(jeden) chlapec
(jeden) míč
një shoqe
një vajzë
një gazetë
(jedna) přítelkyně
(jedna) dívka
(jedny) noviny
Určitý tvar podstatného jména tvoříme přidáním určitého členu. Jeho zvláštností je, že se klade za
podstatné jméno a pojí se s ním v jedno slovo. Tento člen určitý je v mužském rodě –i nebo –u (pro
podstatná jména zakončená na k/g/h):
djali
studenti
shoku
(ten) chlapec
(ten) student
(ten) přítel
hoteli
topi
zogu
(ten) hotel
(ten) míč
(ten) pták
V ženském rodě je koncovka určitého tvaru –a (případně –ja pro podstatná jména zakončená
v neurčitém tvaru –e).
vajza
shoqja
(ta) dívka
(ta) přítelkyně
gazeta
studenta
(ty) noviny
(ta) studentka
Některá podstatná jména ženského rodu mohou být také zakončena na –i:
një shtëpi
një kuti
dům→
krabice→
shtëpia
kutia
Mnoho podstatných jmen ženského rodu končí na -ër, -ërr, -ël nebo -ëll. Přidáním koncovky
určitého tvaru odpadá -e-:
një letër
një motër
dopis→
sestra→
letra
motra
Některá podstatná jména rodu mužského také končí na -ër:
një emër
një numër
jméno→
číslo→
emri
numri
A jak poznám rod podstatného jména? Neexistují přesná pravidla a nemůžete si tudíž být nikdy
úplně jistí. Většina podstatných jmen zakončených na souhlásku je mužského rodu a většina
podstatných jmen zakončených na -e nebo -ë je ženského rodu. Podstatná jména ženského rodu
mohou také končit na -i a –ër/ël.
Kosovská albánština
Mezi standartní albánštinou a kosovkou variantou albánštiny najdete řadu rozdílů. Kosovská
albánština formálně náleží k (severním) gegským nářečím. Mezi hlavní rysy patří například tvoření
určitého tvaru koncovkou –i také u slov zakončených na k/g/h, například zog – zogi. Nicméně jde
pouze o hovorovou variantu jazyka. Jako úřední jazyk nového státu byla přijata spisovná albánština.
další slovíčka: dritare okno, mal hora, zog pták, mik přítel, karrige židle, mendim myšlenka, det
moře, fustan šaty, derë dveře, dhomë pokoj, këmbë noha, gur kámen, burrë muž, fletore sešit,
numër číslo, ëndërr sen, shkollë škola
Ushtrimet
1) Rozdělte podstatná jména do tabulky podle rodu.
top – vajzë – mjeke –shok – dritare – mal – motër – zog –mik – karrige – kuti – mendim – djalë –
shtëpi – det – fustan – derë – dhomë – këmbë – gur
mužský rod
ž ženský rod
2) Doplňte určitý tvar podstatného jména.
hotel
mal
top
vajzë
gazetë
shtëpi
motër
dritare
shoqe
mësues
mik
dhomë
zog
ëndërr
karrige
mendim
kuti
fletore
burrë
numër
letër
mësuese
3) Dokážete nyní od těchto tvarů určitých odvodit jejich tvar neurčitý?
sheqeri
vajza
numri
karrigia
topi
libri
fletorja
letra
mësuesi
makina
shkolla
deti
4) Doplňte do vět kush „kdo“, çfarë „co, který, jaký“ nebo sa „kolik“.
1.
është ky? – Ky është mësues.
2.
është kjo? – Kjo është një mace.
3.
larg është shkolla? – Shkolla është këtu.
4.
mace janë këtu? – Këtu janë dy mace.
5.
është ajo? – Ajo është studente.
6.
është ky? – Ky është Agimi.
7.
është kjo? – Kjo është Vera.
8.
është ky? – Ky është një laps.
Mësimi 4
Země, jejich obyvatelé a jazyky
název země
Albánie
Česká republika
Slovensko
Makedonie
Řecko
Černá Hora
Srbsko
Rumunsko
Rusko
Francie
Německo
Španělsko
Polsko
Itálie
Anglie
Čína
Spojené státy
americké
Portugalsko
Maďarsko
Shqipëri
Çeki
Sllovaki
Maqedoni
Greqi
Mali i Zi
Serbi
Rumani
Rusi
Francë
Gjermani
Spanjë
Poloni
Itali
Angli
Kinë
Shtetet e Bashkuara
të Amerikës
Portugali
Hungari
přídavné jméno,
jméno obyvatelské
shqiptar, shqiptare
çek, çeke
sllovak
maqedonas
grek
malazez
serb
rumun
rus
francez
gjerman
spanjoll
polak
italian
anglez
kinez
amerikan
jazyk
portugez
hungarez
portugalisht
hungarisht
shqip
çekisht
sllovakisht
maqedonisht
greqisht
malazisht
serbisht
rumanisht
rusisht
frëngjisht
gjermanisht
spanjisht
polonisht
italisht
anglisht
kinezçe
anglisht
! Názvy států jsou většinou ženského rodu a v určitém tvaru přibírají –a.
Evropa Juglindore
Ballkan, ballkanas
Evropa Qendrore
Amerika Jugore
Amerika Veriore
Jihovýchodní Evropa
Balkán, balkánský
Střední Evropa
Jižní Amerika
Severní Amerika
Cestování
udhëtoj cestovat
turizëm,-i turistika
udhëtoj me avion cestovat letadlem
ekoturizëm,-i ekoturistika
udhëtoj me makinë cestovat autem
speleologji,-a speleologie
udhëtim,-i cesta
gjeografi,-a zeměpis
udhëtim shërbimi služební cesta
agroturizëm,-i agroturistika
u. për jashtë shtetit c.do zahraničí
turizmi malor horská turistika
pasaportë,-a cestovní pas
turizmi nënujore podmořská turistika, potápění
doganë,-a clo
hipizëm,-i jízda na koni
kontroll doganor celní kontrola
ski lyžování
aeroport,-i letiště
gara me makina automobilové závody
stacioni i trenit nádraží
pazari artizanal řemeslný trh
biletë,-a letenka, jízdenka
pelegrinazh,-i pouť
biletë vajtje-ardhje zpáteční lístek
aventurë,-a dobrodružství
fluturim,-i let
banja (termale) (termální) lázně
shtrehim,-i ubytování
karnaval,-i karneval
mjet transporti dopravní prostředek
Më pëlqen dielli dhe uji. Mám rád slunce a vodu.
Preferoj qetësi dhe heshtje. Dávám přednost klidu a tichu.
Rrugë të mbarë!/ Udhë të mbarë!
Šťastnou cestu!
Ushtrimet
1) Doplňte větu.
Një shqiptar flet
Një turk flet
Një serb flet
Një gjerman flet
Një amerikan flet
Një italian flet
Një polak flet
Një rus flet
Një arab flet
Një kinez flet
Një spanjoll flet
Një maqedonas flet
Një malazez flet
Një rumun flet
Një francez flet
2) Podtrhněte státy, kde je významná albánská menšina.
Greqi – Rusi – Rumani - Itali – Angli – Serbi – Mali i Zi
3) Který jazyk je společný těmto zemím?
Kanada, Angli, Shtetet e Bashkuara →
Argjentinë, Spanjë, Chile→
Brazil, Portugali, Angolë→
Francë, Kanada, Zvicër→
4) Kam náleží uvedené země?
1. Argjentinë, Chile, Brazil
2. Rumani, Shqipëri, Mali i Zi
3. Çeki, Sllovaki, Gjermani
4. Kanada, Shtetet e Bashkuara
a. Evropa Qendrore
b. Amerika Veriore
c. Amerika Jugore
d. Evropa Juglindore
5) Jak jste na tom s angličtinou? Označte výroky, které jsou pro Vás pravdivé.
□ Unë flas mirë anglisht.
□ Unë flas pak anglisht.
□ Unë kuptoj shumë, por flas pak.
□ Unë flas mirë, por shkruaj keq.
□ Unë nuk flas anglisht.
6) A jak jste na tom se studiem albánštiny?
□ Unë mësoj shqip vetëm.
□ Unë mësoj shqip me një shok.
□ Unë mësoj shqip në kurs.
□ Unë flas mirë shqip.
□ Unë nuk flas shqip.
další slovíčka:
mësoj učit se, kuptoj rozumět, shkruaj psát, vetëm sám, në kurs v kurzu
Mësimi 5
Rodina
nënë, -a
gjyshe, -ja
prindër, -it
motër, -a
vajzë, -a
bijë, -a
burrë, -i
máma
babička
rodiče
sestra
dcera, dívka
dcera
muž, manžel
baba, -i
gjysh, -i
fëmijë, -a
vëlla, -i
djalë, -i
bir, -i
grua, -ja
táta
děda
dítě
bratr
syn, chlapec
syn
žena, manželka
Albánská rodina je větší a soudržnější než rodina česká. V Albánii dodnes fungují tzv. klany. Klan
je rodina v nejširším slova smyslu (tj. může čítat i několik stovek lidí). Albánština má také bohatší
repertoár označení jednotlivých rodinných příslušníků než v tomto směru o poznání chudší čeština.
U strýce například rozlišujeme, zda se jedná o otcova bratra (xhaxha) nebo matčina bratra (dajë).
Podobně je tomu s tetou: sestra otce je hallë , zatímco sestra matky je teze. Dále je albánská rodina
tradičně silně patriarchální.
A další blízcí:
shok, -u
qen, -i
přítel
pes
shoqe, -ja
mace, -ja
přítelkyně
kočka
V běžné řeči se dává přednost výrazům vajzë/ djalë před výrazy bijë/ bir.
můj/moje/tvůj/tvoje
Zájmeno můj (im), moje (ime), tvůj (yt) a tvoje (jote) klademe za podstatné jméno v určitém tvaru a
jak vidíte, podobně jako v češtině, se rod zájmene řídí rodem podstatného jména.
burri im
burri yt
djali im
djali yt
můj muž
tvůj muž
můj syn
tvůj syn
macja ime
macja jote
vajza ime
vajza jote
moje kočka
tvoje kočka
moje dcera
tvoje dcera
Ve spojení se členy rodiny se může přivlastňovací zájmeno také objevit před podstatným jménem:
im vëlla
můj bratr
A na co už se umíme zeptat?
Si është motra jote?
A flet nëna jote shqip?
Si janë nëna dhe babai?
Si quhet qeni yt?
A është shoku yt nga Tirana?
Si quhet babai yt?
A flet gjyshi yt anglisht?
Kush është vëllai yt?
A është motra jote studente?
Etnografia
Shqiptaret janë ndër popujt më të vjetër të
Ballkanit. Ata kanë tipare të përbashkëta
me folklorin, gjuhën, traditat, zakonet.
Shqipëria ndahet në dy zona etnografike:
Gegëri dhe Toskëri. Në shekuj këto dy zona
kanë krijuar veçori të kultures materiale
dhe shpirtërore. Në muzikë për shembull, në
jug tradicionalisht është formuar
polifonia, ndërsa në veri monofonia.
Albánci jsou jedním z nejstarších národů
na Balkáně. Mají podobné rysy
ve folklóru, jazyce, tradici, obyčejích.
Albánie se dělí na dvě etnografické
zóny: gegskou a toskickou. Během staletí
tyto dvě oblasti vytvořili zvláštnosti materiální
i duchovní kultury. V hudbě například se na
jihu tradičně vytváří polyfonie,
zatímco na severu monofonie.
Ushtrimet
1) Je podmětem (tj. tím, o kom je řeč) v následujících větách muž (burrë) nebo žena (grua)?
1. Unë jam Agimi.
2. Quhem Pranvera.
3. Është motra ime.
4. A është vëllai yt?
5. Nëna ime quhet Drita.
6. Teuta është studente.
burrë
□
□
□
□
□
□
grua
□
□
□
□
□
□
2) Utvořte dvojice.
1. një motër
2. babai im
3. një djalë
4. gjyshja ime
5. një qen
a. nëna ime
b. gjyshi im
c. një mace
d. një vëlla
e. një vajzë
3) Označte křížkem, kdo je z uvedené dvojice obvykle starší.
1. □ nëna
2. □ prindërit
3. □ djali
4. □ babai
5. □ gjyshja
□ vajza
□ fëmija
□ gjyshi
□ nëna
□ vajza
4) Doplňte přivlastňovací zájmena můj/moje/tvůj/tvoje.
neurčitý tvar
můj/moje...
tvůj/tvoje...
shok
shoqe
qen
mace
mjek
student
mësuese
vëlla
5) Odpovězte na otázky:
Si quhet babai yt? Si është motra jote? Si quhet qeni yt? A shoku yt është nga Tirana? A është motra
jote studente?
6) Vypište si z uvedeného textu tyto užitečné výrazy:
například
starý
podobné rysy
dělí se na
zvláštnosti
staletí
Mësimi 6
Věci kolem nás
çantë, -a
çelës, -i
revistë, -a
fjalor, -i
makinë, -a
kartolinë, -a
orë, -a
cigare, -ja
letër, -a
taška
klíč
časopis
slovník
auto
pohlednice
hodinky
cigareta
dopis
telefon, -i
kalendar, -i
gazetë, -a
fletore, -ja
tren, -i
libër, -i
penë, -a
radio, -ja
laps, -i
telefon
kalendář
noviny
sešit
vlak
kniha
pero
radio
tužka
top, -i
míč
kuti, -a
krabice
karrige, -ia
židle
tryezë, -a
stůl
dritare, -ja
okno
derë, -a
dveře
larg
daleko
atje
tam
afër
blízko
këtu
tady
V otázce „Co je to?“ rozlišujeme rod (tj. Co je tento?/Co je tato?)
Ç´është ky? Co je to? - Ky është telefon. To je telefon.
Ç´është kjo? Co je to? - Kjo është orë. To jsou hodinky.
Přídavná jména rozlišují mužský a ženský rod a většinou následují za podstatným jménem.
i madh
velký
e madhe
velká
i vogël
malý
e vogël
malá
I/e jsou tvary spojovacího zájmene, někdy se také označuje jako spojovací člen. Najdeme je u
některých přídavných jmen, přivlastňovacích zájmen a výjimečně také u jmen podstatných.
Objednáváme, nakupujeme
Mirëdita, zotërinj, urdhëroni!
Doni verë të kuqe apo verë të bardhë?
Deshironi kafe turke apo espresso?
A doni gjë tjetër?
Porosia vjen menjëherë.
Dobrý den, pánové, přejete si?
Přejete si červené nebo bílé víno?
Přejete si turka nebo preso?
Přejete si něco dalšího?
Hned jsem tu. (Objednávka je tu hned.)
Shkoj në treg/ në pazar.
Unë dua një birrë.
A keni verë peshk të freskët?
Për mua një gotë ujë.
Më mund të provoj?
Janë të sotme.
Janë të freskëta.
Jdu na trh.
Chtěl bych jedno pivo.
Máte čerstvé ryby?
Pro mě sklenici vody.
Můžu ochutnat?
Jsou dnešní.
Jsou čerstvé
Zvláště na trzích si o zboží říkáme pouhým:
Një kilogram djathë kaçkavall.
Jeden kilogram sýru kaškaval.
Tri shishe verë të kuqe.
Tři lahve červeného vína.
Një qefull dhe një troftë.
Jednu parmici a jednoho pstruha.
Një tufë qepë.
Svazek cibule.
Një kile fiq.
Kilo fíků.
Shkoj në dyqanin e ushqimeve.
Unë duhet të bëj pazarin.
Çfarë do të blesh?
Do të blej vaj ulliri, sheqer, oriz, miell,
ullinj dhe verë.
Jdu do obchodu (s potravinami).
Musím nakoupit.
Co musíš koupit?
Musím koupit olivový olej, cukr, rýží,
mouku, olivy a víno.
Ushtrimet
1) Rozdělte slova podle toho, zda jsou mužského či ženského rodu.
çantë – laps – revistë – gazetë – kartolinë – fjalor – libër – makinë – çelës – kalendar – orë
mužský rod
ženský rod
2) Které položky z uvedeného seznamu se vejdou do běžné dámské kabelky?
çelësi – treni – revista – lapsi – pena – ora – makina – shtëpia – kartolina
3) Složte z uvedených slov větu.
1. Telefoni/ këtu/ im/ është
2. ora/ Kjo/ jote/ është
3. ime/ Makina/ është/ larg
4. Makina/ afër/ është/ jote
5) Srovnejte tyto předměty.
1. çelës – tren
→
Çelësi është i vogël, treni është
2. penë – tryezë
→
3. kartolinë - libër →
4. orë – makinë
→
5. tren – makinë
→
6) Uveďte tyto věty ve správném pořadí. Vystupují ze číšník (K – kamerier) a 4 hosté (A,B,C,D)
(1) Dëshironi verë të bardhë apo të kuqe?
(2) Jo, birrë gjermane s´kemi, por kemi birrë Korçe.
(3) Për mua një gotë verë.
(4) Kurse unë një çaj të ftohtë!
(5) Unë dua një birrë të madhe! A keni birrë gjermane?
(6) Unë dua një kafe turke me shumë sheqer dhe një gotë ujë të ftohtë!
(7) Mirë, një birrë të madhe Korçe, por të ftohtë ama!
(8) Një gotë verë të kuqe.
A:
K:
A:
B:
C:
D:
K:
D:
Mësimi 7
Přivlastňovací zájmena
Ve 4. lekci jsme si ukázali zájmena „můj“ a „tvůj“. Další přivlastňovací zájmena jsou:
qeni im
můj pes
macja ime
moje kočka
qeni yt
tvůj pes
macja jote
tvoje kočka
qeni i tij
jeho pes
macja e tij
jeho kočka
qeni i saj
její pes
macja e saj
její kočka
skoku ynë
náš přítel
shoqja jonë
naše přítelkyně
shoku juaj
váš přítel
shoqja juaj
vaše přítelkyně
shoku i tyre
jejich přítel
shoqja e tyre
jejich přítelkyně
Přivlastňovací zájmeno ve 3. osobě vyžaduje tzv. spojovací zájmeno. Má tvar i (pro mužský rod) a
e (pro ženský rod). Používá se také ve spojení s některými přídavnými jmény – viděli jsme
například i madh/ e madhe. Také se používá v přivlastňovacích konstrukcích („otcův, matčin“):
motra e Teutës
Teutina sestra
vëllai i Teutës
Teutin bratr
motra e Mehmetit
Mehmetova sestra
vëllai i Mehmetit
Mehmetův bratr
Podstatné jméno, kterému přivlastňujeme, je v genitivu (2.pád). Ten je v mužském rodě zakončen
na -it nebo -ut. V ženském rodě pak na -ës, -es nebo -së. Další příklady:
libri i mësuesit
profesorova kniha
babai i shokut
přítelův otec
dritarja e shtëpisë
okno domu
nëna e Verës
Veřina matka
Ve spojení se členy rodiny mohou přivlastňovací zájmena im a yt stát před podstatným jménem. Je
to běžné zejména v mluveném jazyce. Týká se to však jen některých slov. Nelze tak například učinit
s baba, xhahxa, djalë, burri, vajzë, fëmijë. V takovém případě nastupují jiné výrazy.
im atë, yt atë, i ati =
babai im, babai yt, babai i tij, babai i saj
ime ëmë, jot ëmë, e ëma=
nëna ime, nëna jote, nëna e tij, nëna e saj
Në hotel
Unë kam rezervuar një dhomë tek ju.
A keni një dhomë dyshe të pazënë?
Dhomat dyshe/teke janë të zënë.
Deshiroj dhomën me banjë.
Sa kushton për një javë?
duke përfshirë edhe mëngjesin
Dhoma më pëlqen shumë.
Dhoma nuk më pëlqen fare.
Sepse dhoma nuk është gati akoma?
Dua t´i gjej çdo ditë dhomën të regulluar.
Ju duhet të plotësoni këtë formular.
Firmosni këtu.
A ka lidhje interneti?
Ka pyetur njeri për mua?
Kjo është fatura e hotelit.
A përfshihen të gjitha?
Jemi të kënaqur. Shërbimi ishte shumë i mirë.
E kemi kaluar shumë mirë në Shqipëri.
Zamluvil jsem si u Vás pokoj.
Máte volný nějaký dvojlůžkový pokoj?
Dvojlůžkové/jednolůžkové pokoje jsou obsazeny.
Chtěl bych pokoj s koupelnou.
Kolik stojí na jeden týden?
zahrnuje také snídani
Pokoj se mi moc líbí./
Pokoj se mi vůbec nelíbí.
Jak to že pokoj ještě není připraven?
Chtěl bych mít pokoj každý den uklizený.
Musíte vyplnit tento formulář.
Tady to podepište.
Máte tu připojení na internet?
Ptal se po mě někdo?
Tady je účet za hotel.
Je vše zahrnuto?
Jsme spokojení. Obsluha byla velmi dobrá.
Moc jsme si to v Albánii užili.
Priza nuk punon.
Rubineta rrjedh.
Nuk vjen uji i ngrohtë.
Nuk ka dritë.
Siguresat janë djegur.
Zásuvka nefunguje.
Kohoutek kape.
Neteče teplá voda.
Nesvítí světlo.
Shořely pojistky.
Ushtrimet
1) Odpovězte celou větou na otázky.
Si quhet nëna jote? A flet babai yt ship? A është shkolla larg? Si quhet shoku yt? A është makina
jote këtu? A është motra jote mësuese? A është babai yt mjek?
2) Doplňte chybějící výrazy v tabulce.
makinë
makina jote
shtëpi
telefon
shtëpia e tij
telefoni im
çantë
çanta e saj
shok
shoku yt
penë
pena e saj
laps
motër
burrë
gjysh
3) Utvořte slovní spojení podle vzoru:
makinë/ Teuta
→
makina e Teutës
motër/ Vera
→
makinë/ vëlla
→
libër/ Mehmeti
→
baba/ shok
→
fëmijë/ Drita
→
fjalor/ nxenës
→
gjysh/ Sokoli
→
4) Které věty obvykle říká host (klienti) a které recepční (sportelisti)?
klienti
1. Dhoma është gati.
□
2. Ju duhet të plotësoni këtë formular, firmosni këtu.
□
3. Në dhomën time nuk ka dritë.
□
4. Nuk vjen uji i ngrohtë.
□
sportelisti
□
□
□
□
5. Faleminderit, e kemi kaluar shumë mirë në Shqipëri.
□
6. Ju do t´i gjeni çdo ditë dhomat dhe krevatet të rregulluara. □
7. A keni ndonjë ankesi?
□
□
□
□
5) Odhadnete, co znamenají uvedené výrazy z oblasti hotelnictví?
bar, restorant, holl, recepsion, parkim, ajër të kondicionuar, telefon, minibar, bar i brendshëm dhe
në natyrë, ballkone, plazh privat, sallë konferencash, shërbim telefonik, kuzhinë internacionale dhe
tradicionale, sallë lojrash, pishinë e hapur, sauna, piceri
Mësimi 8
Sloveso kam „mít“
Sloveso kam časujeme:
unë kam
já mám
ti ke
ty máš
ai ka
on má
ajo ka
ona má
ne kemi
ju keni
ata kanë
ato kanë
my máme
vy máte
oni mají
ony mají
Sloveso kam používáme k vyjádření vlastnických vztahů:
Kam një shtëpi. Mám dům.
Teuta ka një motër dhe një vëlla. Teuta má sestru a bratra.
Třetí osoba jednotného čísla, tedy tvar ka, slouží také jako zobecňující „někde něco je“ (obdoba
anglického there is nebo německého es gibt).
A ka ndonjë letër? Je tu nějaký dopis? (Přišel nějaký dopis?)
Këtu ka një shkollë. Je tu škola.
Sloveso kam vždy vyžaduje čtvrtý pád - tedy akusativ.
Akusativ – čtvrtý pád
Neurčitý tvar má shodný tvar v prvním i ve čtvrtém pádě. Zde je to tedy velmi jednoduché.
Kam një motër. Mám sestru.
A keni një qen? Máte psa?
V určitém tvaru je koncovka čtvrtého pádu –n:
laps
→
lapsin
(mužský rod: určitý tvar v prvním pádě + -n)
shok
→
shokun
libër
→
librin
vajzë
fletore
grua
→
→
→
vajzën
fletoren
gruan
(ženský rod: neurčitý tvar v prvním pádě + -n)
Slova, která končí na přízvučnou slabiku, mají koncovku –në. Z těch, která jsme doposud viděli, se
to týká:
vëllá
→
vëllanë
shtëpi
→
shtëpinë
Sloveso kam se také používá v řadě ustálených spojení:
kam ftohtë
je mi zima
kam vapë
je mi teplo
kam nevojë
potřebuji
kam shpresë
doufám
Návštěva v Albánii
Kam dëgjuar shumë për Shqipërinë.
Unë vij për të parën herë këtu.
Unë kaloj pushimet.
Ka tri javë që jam këtu.
Hodně jsem toho o Albánii slyšel.
Přijíždím sem poprvé.
Jsem tu na dovolené.
Jsem tady už tři týdny.
Ushtrimet
1) Spojte zájmeno se správným tvarem slovesa kam.
1. unë
a. kemi
2. ai
b. kam
3. ju
c. ke
4. ne
d. ka
5. ti
e. keni
6. ata
f. kanë
2) Spojte slova z levého a pravého sloupce ve větu.
1. Kam një qen
a. dhe një vajzë.
2. Kam një motër
b. quhet Pranvera.
3. Kam një burrë
c. qeni im quhet Rek.
4. Kam një djalë
d. Po ju, a keni një burrë?
5. Kam një makinë
e. dhe një vëlla.
6. Kam një shoqe
f. është këtu.
3) Doplňte správný tvar podstatného jména.
1. Kam (shtëpia)
dhe (makina)
2. Agimi ka (një shok)
.
3. Pranvera ka (një motër)
4. A keni (shoqja)
5. A ka Teuta (libri)
.
.
?
?
6. Ju keni (një motër)
.
4) Doplňte vhodný tvar slovesa kam.
Ne
një shtëpi.
Agimi
një vëlla.
Unë
një makinë.
Po ju, a
librin dhe lapsin?
Ajo
një mace, quhet Kaia.
Ti
një motër apo një vëlla?
5) Přeložte do albánštiny.
1. Máme dvakrát týdně vyučování. 2. Kdy začíná vyučování? 3. Mluví (ona) velmi dobře anglicky a
teď se učí albánsky. 4. Pokoj se mi líbí. 5. Město se mi nelíbí. 6. Je učitelka a je z Prištiny. 7.
Agimova sestra je lékařka. 8. Mám rád bílé víno. 9. Nashledanou!
Mësimi 9
Číslovky 1-20
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
një
dy
tre/tri
katër
pesë
gjashtë
shtatë
tetë
nëntë
dhjetë
njëmbëdhjetë
dymbëdhjetë
trembëdhjetë
katërmbëdhjetë
pesëmbëdhjetë
gjashtëmbëdhjetë
shtatëmbëdhjetë
tetëmbëdhjetë
nëntëmbëdhjetë
njëzet
Podtrhněte vyšší číslo z dvojice:
njëzet - dhjetë
njëmbëdhjetë - katërmbëdhjetë
shtatë - një
katër - pesë
tetë - dy
katër - gjashtë
pesë - dy
shtatëmbëdhjetë - tetëmbëdhjetë
nëntë - tetë
njëzet - njëmbëdhjetë
katërmbëdhjetë - dymbëdhjetë
shtatëmbëdhjetë - nëntë
pesëmbëdhjetë - dymbëdhjetë
gjashtë - pesë
njëzet - nëntë
dhjetë - pesë
katër - dhjetë
njëmbëdhjetë - gjashtëmbëdhjetë
dymbëdhjetë - tetëmbëdhjetë
početní operace
+
x
/
=
edhe, plus
minus
shumëzim për, herë
pjesëtim për
bën, bëjnë
řadové číslovky
Řadovou číslovku vytvoříme z číslovky základní připojením přípony –të, nebo z důvodů přízvuku
pouze -t. Číslovky, které mají v základním tvaru zakončení –të již dále nepřibírají žádné přípony a
pro jejich odlišení od číslovky základní je rozhodující použití spojovacího členu.
Výjimku z tohoto pravidla tvoří číslovka i/e parë „první“.
i parë
i dytë
i tretë
i katërt
i pestë
i gjashtë
i shtatë
i tetë
i nëntë
i dhjetë
i njëmbëdhjetë
i dymbëdhjetë
i trembëdhjetë
i katërmbëdhjetë
i pesëmbëdhjetë
i gjashtëmbëdhjetë
i shtatëmbëdhjetë
i tetëmbëdhjetë
i nëntëmbëdhjetë
i njëzetë
Ushtrimet
1) Pokračujte v řadě. Správnou číslovku vypište slovy.
1. dy katër gjashtë
2. një dy tre
3. pesë dhjetë pesëmbëdhjetë
4. dhjetë tetë gjashtë
5. tre gjashtë nëntë
6. njëzet tetëmbëdhjetë gjashtëmbëdhjetë
7. shtatëmbëdhjetë gjashtëmbëdhjetë pesëmbëdhjetë
2) Spočítejte tyto jednoduché příklady. Výsledek vypište slovy.
1. dy + pesë
2. katër + katër
3. tetë + dy
4. gjashtëmbëdhjetë + katër
5. njëmbëdhjetë + gjashtë
6. tetë + një
7. pesë + tre
3) Doplňte k číslu správný výraz:
16
11
9
15
4
7
13
1
2
6
18
19
4) Označte křížkem, zda je číslo sudé nebo liché.
sudé
dymbëdhjetë
□
njëzet
□
një
□
katër
□
nëntëmbëdhjetë
□
shtatëmbëdhjetë
□
tetë
□
liché
□
□
□
□
□
□
□
5) Utvořte slovní spojení podle vzoru: 2 x týdně - dy herë në javë
1. 2 x denně
2. 4 x týdně
3. 3 x týdně
4. 5 x denně
Mësimi 10 - Përsërijte I
Nyní umíte téměř 200 slov! Ale umíte je opravdu všechna?
gjyshe
gjysh
mirëdita
flet
katër
nëntë
nënë
baba
jam
vonë
top
vajzë
gazetë
shtëpi
gjermanisht
faleminderit
motër
dritare
shoqe
mësues
mik
dhomë
burrë
grua
zog
ëndërr
karrige
mendim
kuti
fletore
zonjusha
pak
burrë
numër
letër
mësuese
hotel
mal
unë
frëngjisht
mirupafshim
shqip
telefon
çantë
ata
çka
laps
revistë
nga
mirë
dy
dhjetë
qen
mace
quhem
dhe
prindërit
fëmijë
gazetë
kalendar
tungjatjeta
shqiptar
makinë
tren
kush
çfare
tryezë
dritare
kam nevojë
njëzet
është
kundër
fletore
derë
anglisht
zoti
orë
penë
libër
larg
cigare
radio
afër
atje
këtu
një
kam ftohtë
pjesëtim për
tetë
dymbëdhjetë
shumëzim për
kartolinë
emër
kuti
metalik
i drunjtë
jote
jam
spanjisht
si
ky
kjo
mirëmbrëma
ajo
natën e mirë
zonja
nesër
im
yt
ne
ju
i tij
pak
e tij
Ushtrimet
1) Podtrhněte, který z obou předmětů je větší.
top – çelës
mal – hotel
shtëpi – libër
dritare – gazetë
letër – libër
zog – qen
karrige – dhomë
gur – mal
fletore – shkollë
makinë – kuti
2) Označte křížkem, zda se jedná o člověka (një njeri) nebo věc (një gjë).
mësues
gjyshe
top
karrige
□ një njeri
□ një njeri
□ një njeri
□ një njeri
□ një gjë
□ një gjë
□ një gjë
□ një gjë
shok
libër
makinë
burrë
letër
baba
vajzë
sheqer
hotel
kuti
djalë
□ një njeri
□ një njeri
□ një njeri
□ një njeri
□ një njeri
□ një njeri
□ një njeri
□ një njeri
□ një njeri
□ një njeri
□ një njeri
□ një gjë
□ një gjë
□ një gjë
□ një gjë
□ një gjë
□ një gjë
□ një gjë
□ një gjë
□ një gjë
□ një gjë
□ një gjë
3) Které z těchto výroků jsou pro Vás pravdivé.
□ Kam ftohtë.
□ Flas mirë shqip.
□ Babai im flet anglisht.
□ Kam një qen.
□ Kam një makinë.
□ Më pëlqen të udhëtoj.
□ Sot duhet të bëj pazarin.
□ Kam një vëlla.
4) Doplňte číselnou řadu.
1.
njëzet ( ? ) gjashtëmbëdhjetë ( ? ) dymbëdhjetë ( ? ) tetë ( ? ) katër ( ? )
2.
tre ( ? ) ( ? ) dymbëdhjetë ( ? )
( ? ) njëzet e një
5) Najděte vhodný text reklamy ke každé položce.
1. Grand Hotel
2. Terini Travel
3. Sallone Bukurie
5. Bar-Restaurant „La Passione“
6. Studio Fotografike
A. udhëtime në vendet interesante arkeologjike, kulturore dhe pikat turistike
B. bar, dy salla konfrencash, sauna, hidromasazh, hamam, fitness, restorant (150 vende), 20 dhoma
dopio
C. kuzhinë tradicionele shqiptare, greke, italiane etj., kënd lojërash
D. fotokopje, fotografi për dokumente, internet, telefon statik
E. trajtime të ndryshme për fytyren dhe flokun, manikyr-pedikyr, depilim
slovíčka:
bukuri krása, dhomë pokoj, udhëtim cesta, trajtim péče

Učebnice albánštiny, lekce 1-10 www.jazykovy

Transkript

Podobné dokumenty

Otevřená pracovní skupina