Pondělí 28. 7. 2014

Filmové listy
Pondělí 28. 7. 2014
3 Dotazník
Jaroslav Sedláček
4 Rozhovor
Agustí Villaronga
7 Visegrad
Alexander Hammid
7 Rozhovor
Vojtěch Jasný
9 Spektrum
Britský sociální
realismus
9 Talent
Sean Ellis
10 English Friendly Page
Zapáleni filmem
www.lfs.cz
Rozbitý sv
svět
ět
Klub kul
kultur
u tu
tury
r y 21.0
00
Sociállní slov
vnííče
ek
Co znamená, když dítě z britského sociálního filmu řekne:
zhodnotit, kdo je fotogenický, kdo zestárl a koho vůbec
neznáte. A pak si dát kafe.
Ve škole normálka.
Šikanovali mě dva větší kluci, pak jsem se popral, ředitel
mě podmínečně vyloučil, a tak jsem šel na cígo za školu.
Ivan Hla
as
Bydlím s rodinou na sídlišti.
Tátu jsem nepoznal, máma chlastá, ségra se v sedmi letech maluje, do bytu nám zatejká a vypnuli nám elektřinu
a okolí se hemží krysama.
Jdu si hrát ven.
Jdu si dát oholit hlavu, abych líp zapad‘ mezi svoje nový
skinheadský kámoše, a pak rozmlátíme obchod místním
Pakošům.
Souttěžž!
Hudební stage LFŠ 19.30
Dopro
ovo
odná díln
na
věk
ku kin
nemak Prav
tografi
fie
Kino Reduta 1 13.00
Nefňukejte, že jste smolaři, co nikdy nic nevyhráli,
a soutěžte s námi o DVD Dva
nula a knihu Ostře sledované
vlaky. Stačí zodpovědět dvě
otázky. Odpovědi zasílejte
na e-mail filmovelisty@lfs.
cz. Zítra ráno vylosujeme tři
výherce, které vzápětí kontaktujeme. Výhru si můžete
vyzvednout během úterka
v redakci Filmových listů ve
Sportovní hale od 11.00.
1. Zajděte si na film Rozbitý svět (Klub kultury 21.00)
a všimněte si: Kdo zmlátí učitele hlavní hrdinky, kterého hraje Cillian
Murphy?
2. Co drží v pravé ruce rytíř
na hradišťském erbu?
a) trs hroznů
b) kornout zmrzliny
c) meč
Ank
keta
a
Pokud si myslíte, že zoetrop,
praxinoscop nebo camera obscura jsou latinské názvy pro
žaludky doktora Zoidberga,
měli byste vyrazit na doprovodnou dílnu k výstavě Pravěk kinematografie. Uvidíte
stařičké promítací přístroje
od laterny magiky přes promítačky „na kličku“ až po
domácí kamery 80. let minulého století. Kdo dnes dá
přednost jinému programu,
má šanci se dovzdělat i zítra ve stejný čas na stejném
místě.
Zdeně
ěk Smetana –
erníčky
Starší Veče
Jste spíš socialista, nebo realista
a jak se to projevuje?
Zlatuše Tomková,
Drahomíra Lubšová
učitelka, úřednice
Jan Gogola
Vzhledem k našim životním
zkušenostem jsme spíše realistky. Patříme k věkové
kategorii, která má už ideály za sebou, a tak se snaží
dívat se na věci realisticky.
Na filmy ze sekce Britský
sociální fi lm se ale těšíme,
i když jsme zatím od příjezdu žádný nestihly zhlédnout.
2
vysokoškolský pedagog
Já jsem především inteligentní člověk, takže se mi
případné škatulkování trochu příčí. S ocialistou ve
většinou chápaném slova
smyslu – socan – opravdu
nejsem. Naopak doufám, že
realistou, tak jak tento pojem vnímám já, jsem. Snažím se jím býti, otázkou je,
jestli se mi to daří.
Kabinet Múz 14.00–16.00
Ještě rozkládáte alkohol v krvi a nevíte, kam s dětmi, než
zabere aspirin? Šoupněte je
na pásmo večerníčků Zdeňka
Smetany, kde se o ně postarají Rákosníček, Malá čarodějnice nebo Kubula a Kuba
Kubikula. Pokud máte sklony k infantilnosti nebo si jen
chcete osvěžit dětská léta,
jste samozřejmě vítáni také.
Vstup je zdarma.
Vernis
sáž:: Tvá
áře letních film
mových škol
Cafe Portal 17.00
Fotograf Marek Malůšek
zpracovává téma Letní filmové školy od roku 2002. Vedle dokumentování festivalového programu každoročně
vznikají taky reportážní momentky a portréty slavných
hostů Filmovky. Můžete
Infomix
První prázdniny na střední,
povolení být venku do desíti, kytara a Malagelo! Vsadíme se, že stejně jako my znáte všechny jeho texty, tak si
pojďte zavzpomínat na dobu,
kdy jsme ještě nosili pod tričkem košilku, aby nás neofouklo. Skladatel, textař, zpěvák a kytarista Ivan Hlas se
proslavil především písněmi
k fi lmu Šakalí léta, které mu
v roce 1993 vynesly Českého
lva za nejlepší hudbu.
Divad
dlo U s
stolu
u
Brno: Mago
or
Kabinet Múz 20.00
Inscenace inspirovaná soužitím Ivana Martina Jirouse
a jeho dcery Františky pracuje s deníkovými záznamy,
vzpomínkami a zhudebněnými básněmi. Že to s Magorem
občas nebyl žádný med, vám
říkat nemusíme; pamětníci
nechť si přisprostlé historky
nechají až po představení.
Rekolla – systém
nýc
ch kol
sdílen
Nudí vás povalování se po
trávníku, kde se předchozí
večer dělo bůhvíco, nebo nestíháte dojít včas na začátky
fi lmových představení? Stačí se zaregistrovat u stánku před kinem Hvězda – na
4 dny za pouhých 100 kaček.
Růžová kola pak můžete vrátit pomocí aplikace či pouhým zasláním SMS.
(aka)
Ten, který tančí s vlky, anebo Krteček? Jaroslav
Sedláček, jenž na Filmovku vybírá české
a slovenské filmy, by se rád vtělil do obou.
Z našeho dotazníku se o něm dozvíte ještě
mnohem víc, třeba jaký má vztah k Tomáši
Magnuskovi a Buškovi z Velhartic.
Jaký název filmu vystihuje váš charakter? Krásno. Pokolikáté jste na Letní filmové škole? Netuším. Poprvé jsem do Hradiště přijel někdy
v první polovině 90. let. Jenom na otočku, protože jsem chtěl vidět Marketu Lazarovou na velkém plátně. Jaké je vaše oblíbené místo v Uherském Hradišti? Park před kinem Hvězda. Fajn místo, fajn
lidi. Který filmový hrdina je vaše alter ego? Krteček. Proč pracujete
na Filmovce? Protože během roku je pro mě fi lm 51 týdnů práce,
takže si chci užít s filmem aspoň jeden týden radosti. Jaký filmový
žánr je pro vás španělská vesnice? Horory, vyvražďovačky, magnuskoviny... Váš nejoblíbenější film z letošního programu LFŠ je? Filmy, na
kterých jsem dělal, a které se – aspoň doufám – povedly: třeba
Osmy nebo Pojedeme k moři. Jaké by bylo vaše umělecké jméno? Ten,
který tančí s vlky. Sangría, nebo býčí krev? To je jako se mě ptát,
jestli Ostravský kahan, nebo Buška z Velhartic. Porno, nebo art?
Jsou dny, kdy...
Hlas
a obraz
Hradiště
sledujte nás na:
f /letnifilmovaskola
@lfskola
@letnifilmovaskola
Včera neděle byla, včera byl hezký čas, dokud
nezačalo pršet. Víme to,
protože jste o tom psali
a dokumentovali to fotkami. Hashtagy zůstávají stejné i pro dnešek:
#lfs2014 a #zapalenifilmem. Tohle ale nebude
obyčejné pondělí, ó nikoli.
Bude polské.
Ze sobotních tweetů vybíráme:
@zufanka Tak vám nevím, jestli
spát se 121 lidma v jedný místnosti
je pořád ještě punk nebo už šílenství... :) #lfs2014
@TheUtasa 20:45/ „Jenom si
pred tim pulnocnim filmem na
chvilku lehneme.“ 02:45/ Ehm.
#unavafilmem #lfs2014
@baambulkaa gay zombie porno
je velmi prakticke, muzete si udelat
diru kde chcete #bruce #labruce
#lfs2014 @lfskola
@Radim_H Je letos v UH stánek/
podnik s dobrým výběrem rumů?
Kvalitní snídaně je základ :)
Infomix
Co chce Monstrum z galaxie
Arkana? Je fi lmový producent
pán s tlustým doutníkem nebo
vyčerpaný žadatel o granty?
A co na to Olgierd Łukaszewicz? To vše a ještě víc se můžete dozvědět díky dnešnímu
odbornému programu! V 11.30
do Reduty 2 sestoupí z východních galaxií Sci-fEast, projekt
studentů Katedry filmových
studií FF UK, s přednáškou
Specif ika východoevropského sci-fi filmu. Mladí badatelé
zemí Visegrádu vnímají sci-fi jako svébytný žánr, odlišný od angloamerické tradice.
Ve 13.30 v Redutě 2 pak nahradí vesmírnou tematiku přednáška o filmové produkci –
svou profesi představí Tomáš
Hoffman, producent snímků
Kawasakiho růže, Nevinnost,
Román pro ženy nebo Účastníci zájezdu. Toho pak v 15.30
v Redutě 2 vystřídá polský herec Olgierd Łukaszewicz, mimo jiné předseda Svazu polských divadelních umělců,
který hrál ve více než šedesáti fi lmech včetně slavné Sexmise a spolupracoval například s režisérem Andrzejem
Wajdou.
(šk)
Pozvánka na:
Polský den
Witamy, bracia Polacy! Poniedzialek, neboli pondělí bude
na LFŠ patřit našim milým
severním sousedům. Doporučujeme vám v 15.30 v Redutě
setkání s Olgierdem Łukaszewiczem. Předního polského herce si možná pamatujete z kultovní Sexmise, kterou
si můžete připomenout v Klubu kultury od 17.30. Role v této sci-fi komedii je pro uznávaného barda spíše netypická.
Diváci ho znají hlavně z dramatických úloh, jako byla ta
v Březovém háji (Reduta 1
11.30). Do polského programu patří i dokument Návrat
Agnieszky H. nebo mrazivý
snímek Slib režisérky Anny
Kazejakové. Výpověď o morálně vyprahlé dospívající generaci začíná podle uživatele
ČSFD Bobliga jako jeden z dílů
Beverly Hills 90210 a končí jako teenagerská vyvražďovačka. Příběh pubertální zrady
a vášně začíná v Klubu kultury v 15.00.
(jg)
3
Ondřej Lipár
Z jeho filmů by se mohlo zdát, že
Agustí Villaronga bude muž pohybující se tak trochu mimo běžnou
realitu a s tendencí k násilnostem.
Namísto toho jde o velmi vřelého
baleárského gentlemana, který je
ochotný s velkým zápalem hovořit
o všem, co se týká jeho působivých snímků.
4
Ve kterém okamžiku jste
se rozhodl vydat na fi lmařskou dráhu?
Když mi bylo čtrnáct. Chodil
jsem do jezuitské školy a jeden z duchovních, kteří nás
učili, byl v Římě na studiích
u Rosselliniho. Když se vrátil,
uspořádal krátký kurz, kde
promítal různé filmy – jiné,
než ty, na něž jsme se běžně
dívali. Ne všem jsem rozuměl,
ale uvědomil jsem si, že fi lm
miluju. Začal jsem číst knihy
o sémiotice od Christiana Metze, o střihu od Karla Reisze
a v sedmnácti jsem už pracoval u fi lmu jako herec a jako
autor kostýmů.
Rozhovor
Inspiroval jste se někdy
při přípravě filmu nějakým
konkrétním umělcem?
Pro můj debut Za sklem byly inspirací mimo jiné obrazy
belgického expresionistického malíře Andrého Voxe. Spolu s kameramanem Jaumem
Peracaulou jsme se jeho malbami zabývali a studovali je
– v určitém období pracoval
pouze s odstíny šedé barvy, do
kterých čas od času přidal červenou. Lidé obyčejně svými filmy na někoho odkazují, ale já
už to po dramatu Za sklem nedělal a ani neudělám. Současní režiséři sice mají tendence
vytvářet kopie práce jiných
Lifebox
Španělský režisér, scenárista a herec Agustí
Villaronga se narodil
v roce 1953 v Palma de
Mallorca. Patří mezi
nejvíce ceněné autory
španělské kinematografie. Po trojici krátkých snímků upoutal
pozornost filmového
světa celovečerním
debutem Za sklem z roku
1986, kde představil svá
ústřední témata dětství,
násilí, traumatu a sexuality, která jsou výrazně zastoupená i v jeho
dalších snímcích El niño
de la luna, 99.9, Moře
nebo dokumentárním
podvrhu Aro Tolbukhin:
V mysli vraha. Jeho nejslavnějším snímkem je
na Oscara nominovaný
Černý chléb z roku 2009.
a nečerpají tolik ze života, ale
já se už radši vydávám vlastní
cestou.
Důležitou roli ve vašich fi lmech hraje období dětství
a dospívání. Do jaké míry je
podle vás určující pro vývoj
osobnosti?
Dětství je velmi důležité. Věci,
které se vám jako malému přihodí, jsou základem toho, co
se s vámi stane v budoucnu.
Čtyři nebo pět z mých snímků
se zabývá mladými lidmi, kteří prožijí válku nebo jiné náročné období. A občas se pak
v životě vydají špatnou cestou. Je důležité takovou situaci reflektovat. Ale ne soudit.
Nechci nikoho poučovat – spíš
nutit k přemýšlení.
Mimochodem je pro vás
práce s dětskými herci
snadná?
Ano, velmi. Jsou přirození
a natáčení berou jako hru.
Herci obecně jsou při vzniku
fi lmu nejdůležitější. Řada činností při přípravě probíhá od
stolu, o samotě, ale teprve na
place jsou živí lidé a já s nimi
velmi rád pracuju.
Vaše celovečerní filmy se
v drtivě většině odehrávají
v minulosti. Proč?
Sám nevím. Člověk jen obtížně
chápe, proč se rozhodne natáčet ten či onen fi lm – prostě
k vám přijdou. Když jsem zrežíroval osm nebo devět fi lmů,
podíval jsem se na ně zpětně
a našel určité opakující se elementy. Dítě za války. Mísení
poetičnosti a krutosti. Zkoumání temné strany lidské povahy, ovšem ne kvůli nějaké
morbidnosti, ale proto, že ji
všichni máme. Uvědomuju si
jejich přítomnost, ale příčinu
neznám. Asi to bude mým založením.
Nepřehlédnutelným prvkem vašich fi lmů je násilí. Jakou roli mu ve svých
snímcích přisuzujete?
Vezměte si například Hanekeho. Dokáže se na násilí dívat
velmi svébytným a užitečným
způsobem. Je mi bližší než
americké filmy, kde během
pěti minut zabijou obrovské
množství lidí, ale nic necítíte –
jako by šlo jen o hru. Ale Haneke zabije jedinou postavu
a vy si uvědomíte, co to způsobí. Je to důležité i z toho důvodu, že pochopíte, jak funguje
zlo. Je nutné podívat se do nitra člověka, který zabíjí. Právě
o to se snažím. Ne omlouvat,
ale pochopit.
Stejně důležitá je ve vaší
tvorbě tělesnost, ať už potlačovaná nebo postupně
objevovaná. Do jaké míry
jde pouze o rys vašich fi lmových postav?
Je to rys mých hrdinů. Například protagonista v Černém chlebu se otevírá životu
a postupně poznává své touhy. Pociťuje něco nezvyklého
k dívce, ale i nemocnému mladíkovi. Co se týče zobrazování
homosexuality, nikdy neprosazuji nějaký názor. Zasazuji
ji do příběhu tak, aby působila
naprosto přirozeně.
Tolbukhin: V mysli vraha,
když ho natáčeli tři režiséři?
Lydia a Isaac jsou moji přátelé – ona pochází ze Švýcarska,
zatímco on z Kanady, ale oba
tehdy žili ve Španělsku. Šlo
o složité natáčení. Tři lidi na
jednom místě? Asi si to umíte
představit. Producent nás nakonec oddělil. Točili jsme v pěti různých zemích: Guatemale, Mexiku, Maďarsku, Francii
a Španělsku. Scénář jsme psali všichni společně a taky jsme
spolu stříhali, ale vlastní natáčení bylo hodně chaotické.
Za sto let kinematografie
se udála řada věcí a my se rozhodli vytvořit jistým způsobem archeologické dílo – každý z nás točil svůj díl úplně
jiným stylem. K hrdinovi jsme
si ve výsledku utvořili pouto,
i když je to samozřejmě smyšlená postava. Ovšem jak situace v poválečném Maďarsku,
tak genocida v Guatemale,
které příběh rámují, jsou skutečné.
Cítíte spřízněnost s některým ze současných režisérů?
Občas, a je to jen můj názor, cítím blízkost k Davidu Lynchovi a podobné je to s Pasolinim.
Líbí se mi různé věci. Zbožňuju například dílo Luise Garcíi
Berlangy, ale to, co on, točit
nedokážu. Pracoval s velkým
množstvím herců a jeho fi lmy
jsou vtipné. Já dokážu natočit
fi lm plný napětí, protože vím,
jak má fungovat.
Jste nejen režisér, ale taky scenárista, kostýmní
výtvarník a přednášíte na
vysoké škole. Co děláte nejradši?
Bez pochyby režírování fi lmů.
Rád píšu, ale nejsem schopný
sepsat knihu. Scénáře si tvořím sám – je to okamžik, kdy
můžete zaznamenat svoje nápady a představujete si při
tom výsledek. Dřív jsem se natáčení bál – účastní se ho velké množství lidí, ale teď už
ne. Konečně se na place cítím
dobře.
Němá
kapela
Kitttchen
Hudební projekt K ittchen
Ja kuba Kön iga, zpívajícího kuchaře v černé masce a taky autora komiksů či
frontmana kapely Obří broskev, vznikl v roce 2011. Jeho sólové debutové album
ve stylu apokalyptického indie folku neslo název jaký jiný než kulinářský – Menu.
S hudebními ingrediencemi
do dalšího alba Radio mu pomáhal bubeník Tomáš Neuwerth, známý z kapely Umakart. Tato deska získala loni
cenu Anděl v kategorii Alternativní scéna. Na projekt Kittchen se můžete těšit dnes ve
Hvězdě, kde vytvoří hudební
doprovod britskému němému
filmu Piccadilly z roku 1929.
Kriminální drama natočil režisér Ewald André Dupont. Co
na to Kittchen? „Tam chceš
bejt. Protože Filmovka... Filmovka je prostě skvělá.“ (vet)
Piccadilly
Hvězda 14.30
Jakým způsobem vznikal falešný dokument Aro
Rozhovor/Němá kapela
5
Černý chléb
Slo
ová
ácké
é div
vadlo 11
1.0
00
Katalánie krátce po konci
španělské občanské války.
Tajemná postava v kápi zabije vesnického ptáčníka a jeho koňský povoz nechá spadnout ze skály – v troskách
umírá i jeho syn. Svědkem
děsivé události a posledním,
s kým stačí umírající chlapec
promluvit, je jedenáctiletý
Andreu. Je vrahem skutečně
lesní duch, jak se proslýchá?
Černý chléb Agustího Villarongy ukazuje složitý svět
společnosti poznamenané
konfl iktem viděný dětskýma
očima. Lži a intriky dospělých
se v něm proplétají s vesnickými legendami a povídačkami,
z prvního objevování tělesnosti se stávají magické rituály.
Narůstající zlost hlavního hrdiny dlouho jen bublá pod povrchem. Teprve, když najde
cestu ven, se ukáže, jak krutě
vychovává doba své děti. (ol)
Březový háj
Redu
uta
a 1 11..30
0
Jeden ze vzácných hostů jubilejní LFŠ, Olgierd Łukaszewicz, často hrál role předčasně umírajících romantických
hrdinů. Jednu z takových mu
v roce 1970 dal i velikán polského filmu Andrzej Wajda
v této adaptaci povídky klasika Jarosława Iwaszkiewicze. Mladík Stanisław v podání
Łukaszewicze trpí tuberkulózou, života se však stále nechce vzdát. Jeho ovdovělý bratr žijící s malou dcerkou na
lesní samotě naopak svůj elán
už ztratil. Lyrická a na Wajdu
6
nezvykle komorní psychologická črta s napjatou atmosférou, v níž skvěle hraje i další
polská hvězda Daniel Olbrychski, je vizuálně inspirovaná
malířskými díly. Nejen sám
autor předlohy ji upřímně pochválil.
(ivp)
Stezky slávy
Sporr to
ovní ha
ala
a 12.0
00
Stoleté výročí od začátku první světové války na LFŠ připomene stále působivá Kubrickova obžaloba armádní
neschopnosti, která v žádném
případě nemůže být obviněna
z nostalgického vzpomínání
na hrdiny. Kirk Douglas v příběhu inspirovaném skutečnou
událostí z francouzské armády popsané v románu Humphreyho Cobba hraje důstojníka, jenž se vehementně, ale
marně snaží zachránit tři vojáky nesmyslně obviněné ze
zbabělosti. Přitom ti, kteří by
měli být souzeni, jsou jejich
cyničtí velitelé, již válku berou jako šachovou partii. Ponurý a inteligentní fi lm zapadá do Kubrickova chladného
pohledu na lidskou rasu, umí
rozčílit stejně jako v roce 1957
a ještě k tomu vyniká kamerovými jízdami skrze zákopy.
(ivp)
Muži revoluce
Redu
uta
a 1 21..00
0
Dokumentaristka Zuzana Piussi se soustavně věnuje zásadním problémům slovenské
společnosti, které se táhnou
už tak dlouho, že je média
i samotní obyvatelé odsouvají do spodních pater svého zájmu. V tomto snímku z roku
2011 sesbírala výpovědi strůjců sametové revoluce (nebo,
chcete-li, „nežnej revolúcie“)
a dala jim možnost interpretovat vývoj polistopadové společnosti. Mnozí z oslovených
tak například mluví o Vladimíru Mečiarovi roku 1989 jako o schopném, pracovitém
člověku. Velká pozornost je
taky věnována spoluzakladateli Verejnosti proti násiliu Jánu Budajovi, jehož jméno bylo
nalezeno ve svazcích StB pod
krycím názvem Domovník.
Budaj tvrdí, že spolupráci podepsal, ale jinak se na aktivitách Státní bezpečnosti nepodílel.
(klk)
Jack Strong
Hvězzda 20
0.3
30
Možná jste o něm neslyšeli, ale
Poláky jeho příběh fascinuje.
Plukovník Richard Kukliński,
asi nejvýznamnější „krtek“
CIA v týlu nepřítele za studené války, předal americkým
agentům na 40 000 stran různých tajných dokumentů. Režisér Władysław Pasikowski
Redakce doporučuje
beze zbytku využil žánrový
potenciál, který tenhle špionážní příběh o vlastenci, jenž
si hraje se sovětskými soudruhy jako kočka s myší, skýtá. Za akci by se nestyděli ani
v Hollywoodu, herci hrají jako o život a napětí i ve zdánlivě banálních konverzačních
scénách by se dalo krájet.
Režisér, jehož předchozí fi lm
Dozvuky o polském antisemitismu za války vyvolal celonárodní debatu, nabízí další sugestivní lekci z temné historie
vlastního národa.
(jg)
L. A. Zombie
Sporr to
ovníí halla 21
1.3
30
Z moře se vynoří monstrum.
Zombie. Hora svalů s krvavými rty a zduřelým penisem.
Kráčí do města, cestou se
stane účastníkem autonehody. Zatímco řidič s napůl vyvrženými vnitřnostmi umírá, zombie nad něj poklekne
a zasune svůj strašidelný úd
do otvoru, kde bývalo srdce,
aby muže černým semenem
přivedl mezi nemrtvé. Potom
spolu souloží… Už úvodní scény snímku L. A. Zombie dokládají, že režisér Bruce LaBruce
osobitě přispěl do pokladnice
gay pornografie i zombie hororů. A otrlí diváci, kteří vydrží
tuhle penetraci zažitých konvencí, zjistí, že LaBruce šel ve
svém experimentu ještě hlouběji – náruživý zombie není jenom prvoplánová provokace,
ale postava nesoucí na svých
širokých ramenou něco jako
poselství.
(šk)
Režisér Vojtěch Jasný (1925) strávil dlouhá léta
v emigraci, doma se však stále cítí tady. Na
Moravu ostatně zasadil děj několika svých filmů,
včetně toho nejznámějšího – Všichni dobří rodáci.
Patří k legendám, které zůstávají známé hlavně zasvěceným, dost možná i kvůli své
skromnosti. Fotograf, střihač,
kameraman a režisér Alexander Hammid si ale plným právem zaslouží pozornost každého, kdo to s filmem myslí
aspoň trochu vážně.
Původním jménem Alexander Hackenschmied se narodil
v roce 1907 české rodině žijící
v Linci, ale mládí strávil v Praze. Z jeho zájmu o fotografování se velmi rychle stala vášeň
pro fi lmový obraz. Obě média
využíval ve své avantgardní a experimentální podobě
s velkým důrazem na technické inovace. Prosazovat se
začal už ve 20. letech jako fotograf, architekt a střihač. Jeho debut Bezúčelná procházka
z roku 1930 patří k nejoceňovanějším dílům fi lmové avantgardy. Už v ní se projevuje jeho
velký cit pro kompozici pohyblivého obrazu a schopnost dynamicky pracovat se střihem.
V roce 1939 byl pracovně ve
Francii a kvůli okupaci už se
do Čech nemohl vrátit. Přesídlil do Spojených států a ve své
práci pokračoval tam – od roku 1942 pod jménem Alexander Hammid. Klíčové pro něj
bylo setkání s tanečnicí a experimentátorkou Mayou Derenovou. Spolu vytvořili mimo
jiné přelomové avantgardní
dílo Odpolední osidla. Intenzivní pouto mezi oběma tvůrci nebylo pouze umělecké –
po několika týdnech se vzali.
Spolupracovali i po rozvodu,
který přišel v roce 1947. Hammid v té době taky natáčel
úspěšné dokumenty pro americký Úřad válečných informací a později i pro OSN.
V 50. a 60. letech zužitkoval svou vášeň pro umění –
podílel se například na vzniku opery The Medium nebo na
dokumentární sérii zachycující mistrovské lekce předních
hudebníků.
Důležitou část jeho kariéry tvořila spolupráce s Francisem Thompsonem, kterou
zahájili počátkem 60. let.
Vznikaly díky ní technologicky novátorské filmy, včetně
těch určených pro několikanásobnou projekci nebo tehdy zcela nový koncept IMAX.
V roce 1966 získali za snímek
To Be Alive! Oscara pro nejlepší krátký dokumentární film.
Hammid zemřel v roce
2004 ve věku 96 let.
(ol)
Program/Rozhovor
Jak vzpomínáte na svou
první Filmovku?
Když mě pozval Jiří Králík na
LFŠ v Uherském Hradišti, byly
v kině Hvězda poprvé po roce
1989 uvedeny nové kopie fi lmů Touha a Rodáci; když jsem
je viděl, brečel jsem štěstím.
Přijel sem tehdy také František Slimáček, který Rodáky inspiroval. To přijetí po návratu
z emigrace bylo velmi pěkné.
V Praze, kam jsem přijel nejprve, panovala taková závist:
„Vidíte, on se vrací z Ameriky, tam zbohatnul.“ Vydělával jsem tam, pochopitelně,
v Americe, i předtím v Evropě. V Německu jsem natočil
čtrnáct hraných fi lmů, v Jugoslávii a v Rakousku po čtyřech
titulech. Pak jsem byl na LFŠ
pozván ještě několikrát.
na Moravu opravdu rád jezdil,
ještě s mou ženou a se synem
jsme sem v létě lítali z Ameriky. Pořád ostatně žiju střídavě
tam a tady.
Pokolikáté jste na Letní filmové škole letos?
Počtvrté, možné popáté. Střídám to s festivaly v Jihlavě
a ve Zlíně, kde jsem byl několikrát v porotě. Do Karlových
Varů samozřejmě jezdím také.
Jste moravský patriot?
V roce 1990 se mě ptali v New
York Times: „Pojedete zpátky“? Odpověděl jsem tehdy:
„Na to už je pozdě, budu pracovat dál v Americe, kde můžu dělat fi lmy, psát scénáře.“
Ptali se mě pak: „Kdo vlastně
jste?“ Řekl jsem jim: „Jsem moravský rodák a za tím si stojím.“ Jsem tady rád, protože to
je domov. Je to tu krásné, jižní
Moravu mám rád. Vínko mi tu
také chutná, to přiznám bez
mučení, a slivovička taky. Ale
miluju i plzeňské pivo, takže
zas takový moravský patriot
nejsem.
(vet)
Na jaký film se letos nejvíc
těšíte?
Byl jsem nadšený z němého
snímku Salome. Bylo to vynikající, technicky kvalitní.
A Alla Nazimova v hlavní roli byla skvělá, moc se mi líbil i hudební doprovod. Těšil
jsem se i na přednášku Petera Greenawaye. Vždycky jsem
Jsou pro vás letní filmové
festivaly u nás důvodem trávit léto v České republice?
Možná částečně ano, třeba loni, když jsem ve Varech dostal
Křišťálový globus, to platilo.
Já jsem rád na Moravě. V Bystrém, kde jsem točil Rodáky si
skočím do hospody na jídlo,
tam za mnou přijdou lidi z celého světa: „Pane Jasný, můžeme se s vámi vyfotografovat?“
Rád trávím čas i v rodné Kelči,
tam jsem každý rok. S radostí
zavítám i do Zlína. Léto tady je
pěkné. Rád tu potkávám lidi,
mají mě rádi a já mám rád je.
7
Přednáška
dvou Davidů
Do výšin ryzího uměníí
Hned dva Davidové přijeli do
Hradiště poučit diváky o současném britském sociálním
fi lmu. Na své společné přednášce ale doktorové David Forrest a David Tucker mluvili
především o historii žánru.
Forrest představil jeho vývoj
od 30. let, kdy dělnická třída
ve filmech vystupovala jako
komický prvek, po thatcherovskou éru, k jejímž sociálním
otřesům se fi lmaři pořád rádi vrací. Pokračoval charakteristikou hnutí Free Cinema
a britské nové vlny. „Ta byla
krátká, ale zato velmi podstatná. Vznikla vlastně i z ekonomických důvodů. Po nástupu
televize zbylo v kinech málo
diváků a jediné loajální publikum bylo to mladé. A to chtělo vidět víc fi lmů o sobě,“ vysvětlil Forrest. Kolega Tucker
pak pokračoval představením
tvorby režiséra Alana Clarkea
a dnešních trendů, včetně tendence známých herců zrežírovat si jeden sociální fi lm. (ivp)
Počátky
y ukrajinské revoluce
Od listopadu plní média různé
záběry ukrajinských nepokojů. Od jejich vypuknutí se ale
situace značně změnila. Dokumentární fotografie Karla
Cudlína, Björna Steinze a Igora Gilba vystavené v Redutě
připomínají počátky revoluce, kdy se ještě většina děje
koncentrovala na náměstí
Majdan. Součástí výstavy jsou
i dva krátké snímky Takový byl
Majdan a Revolution Backstage,
které zachycují nervózní atmosféru kyjevských ulic.(mb)
Pokuta za
katalánštinu
Ti, kteří se už přejedli 3D projekcí a v teple domova stažených CAM verzí, si včera
mohli spravit chuť v tematickém pásmu LP 1914 aneb Do
biografu před sto lety. Nejednalo se jen o představení starých fi lmů, ale o zachycení celé tehdejší atmosféry. V sále
totiž čekal flašinetář a doprovodná kapela. „Vězte, že nebudete litovat, vaše srdce budou
plakat, ale pobavíte se, možná i poučíte,“ slíbil přítomný
Greenaway,,
Ejznštejn
j
j
a indiáni
konferenciér. Krátké fi lmy zahrnovaly žánry od týdeníku,
grotesky, dokumentu až po
melodrama. Došlo i na doprovodná živá vystoupení. „Pestrý program chce šálit všechny vaše smysly, míří i do výšin
ryzího umění,“ nalákal konferenciér. Dobovou autentičnost kazil jediný fakt. V sále
se nemohlo kouřit. Pokud jste
projekci nestihli, repríza je ve
čtvrtek v 17.30 v kině Reduta 1.
(aka)
Agustí Villaronga se po projekci filmu Moře rozpovídal
o své zkušenosti s natáčením v katalánštině. „Za Franca bylo pod hrozbou pokuty
zakázáno mluvit katalánsky
i na ulici,“ vysvětloval režisér.
Velký význam pro propagaci
menšinové řeči měl jeho Černý
chléb z roku 2010, jenž získal
osm výročních cen Goya. Příběh zasadil režisér do tohoto
jazykového prostředí i proto,
že autonomní vláda poskytuje
fi lmařům štědré granty. (jg)
Vyrob
y
si svého
prezidenta
„Ejznštejn si taky pořád něco kreslil, čmáral... Myslím,
že všichni první režiséři byli
z velké části výtvarníci,“ vyprávěl filmař a výtvarník Peter
Greenaway na včerejší vernisáži svých kreseb k chystanému snímku Ejznštejn v Guanajuatu. Obrázky, které budou
ve filmu přiřknuty Ejznštejnovu guanajuatskému milenci,
8
jsou inspirované keramikou
předkolumbovských indiánů
a zobrazují – pro Greenawaye
typicky – sex a smrt. Kreslené
figury, někdy s kostlivými hlavami a hnáty, někdy s vystrčenými či naběhlými přirozeními (a někdy s tím vším
najednou), jsou k vidění ve Slováckém muzeu.
(šk)
Život režiséra Jonáše Karáska jako by se protnul s příběhem jeho debutu s názvem
Kandidát. Svižná komedie, již
na Slovensku vidělo úctyhodných 90 000 diváků, vypráví
o reklamním mágovi, který
se vsadí, že udělá z anonymního politického amatéra prezidenta. Karásek na debatě po
snímku v Klubu kultury prozradil, že on sám se podílel
Stalo se
na kampani současného prezidenta Andreje Kisky. „Jeho
taky skoro nikdo neznal a za
krátký čas se nám ho podařilo veřejnosti prodat,“ přiznává
režisér. Na rozdíl od svého hrdiny, protřelého marketingového cynika, ovšem pracoval
pro slovenskou politickou kometu z přesvědčení, protože je
to prý „slušný člověk“.
(jg)
britského Národního divadla
Rufuse Norrise). Zkrátka je to
jako s každým jiným vlivným
směrem – samotné označení je
jen jakási střecha. A v paneláku sociálního realismu bydlí
řada různých týpků.
Tak třeba – Můj bratr ďábel, debut režisérky Sally El
Hosaini, se zabývá i etnickou
problematikou a homosexualitou. Ve Fish Tanku Andrey
Arnoldové hraje roli gender.
Ve výběru Filmovky najdete
i prvotinu Bena Wheatleyho,
jehož následující kulišárny
Seznam smrti, Sightseers a Pole v Anglii realismus opustily.
Podívat se můžete i na Chytače krys od Lynne Ramsayové,
proslavené psychem Musíme
si promluvit o Kevinovi, nebo
předloňský snímek Everyday
od všestranného Michaela
Winterbottoma, jehož titul
9 písní hledejte v sekci Porn-art. Zajít můžete i na debuty
dvou známých herců, Samanthy Mortonové (Nemilovaná)
a Paddyho Considinea (Tyranosaurus).
(ivp)
Spektru
um: Brittský
sociá
álníí film
V Česku může spojení sociální realismus znít jako divácky
nepopulární, avšak v Británii
se tak označuje jeden z dominantních žánrů s dlouhou tradicí, zasahující do všech odvětví umění. Včetně fi lmu.
„Realismus je největší dar
Británie světové kinematografi i,“ říká Richard Armstrong
z Britského filmového institutu. Tento prezent začali na
ostrovech balit už před druhou světovou válkou a mašli
dostal v 50. letech od dokumentaristického hnutí Free
Cinema, jež předznamenalo
britskou novou vlnu „filmů
kuchyňského dřezu“. Ta pod
vlivem nejen Rozhněvaných
mladých mužů popisovala život dělnické třídy tak věrně,
že se dostala i k tabuizovaným tématům, jako byly práce v továrně, život těhotných
neprovdaných žen nebo depresivních, pasivních mladíků.
Na konci 60. let natočil Ken
Loach Kes, portrét chlapce
z hornického města, a posunul tak realismus zase dál od
zažitých postupů (a mnohem
blíž k levicové politice). Loach
je spolu se stylově i obsahově
odlišným kolegou Mikem Leighem symbolem žánru dodnes.
I díky nim nezůstal britský
sociální film příznačný jen pro
60. léta – ve Spojeném království se každou chvíli objevuje
někdo, koho kritici vítají jako
„nového Loache“, i když dnešní tvůrci víc než sociální a politickou kritiku upřednostňují
osobní příběhy a přesvědčivé
psychologické portréty.
Slovo „ s o c i á l n í “ v š a k
v označení žánru stále znamená důraz především na
problematiku přehlížených
nemajetných lidí, kteří žijí na
nevábných sídlištích. Hrdinové jsou často drzí teenageři,
na něž rodiče nemají sílu nebo
čas a kteří musí během fi lmu
rychle dospět. Kromě toho, že
už svým společenským postavením patří mezi lidi na okraji,
nezapadají ani ve své komunitě. Cítí se osamělí a zranitelní,
ačkoli navenek vystupují hrdě. Tématem jejich osudů bývá
hledání – své identity i místa
ve světě. Druhá část spojení,
tedy „realismus“, pak signalizuje formální postupy jako natáčení v autentických lokacích
za docela malé rozpočty.
Filmy tohoto žánru nebývají zrovna humorné – jejich pohled na život je kritický a často nelítostný, avšak zdaleka
ne všechny končí bezvýchodně. Někteří tvůrci se nevyhýbají ani poetizaci (viz Rozbitý svět od budoucího ředitele
Program
Spek
ktrrum: Talen
nt:
Sean
n Ellis
Přestože má za sebou pouze
tři celovečerní filmy, je brightonský rodák Sean Ellis
právem považován za naději
britské kinematografie. Kariéru zahájil původně jako
módní fotograf a své zkušenosti zúročil nejprve ve dvou
k rát kých f ilmech. Dr uhý
z nich, Cashback z roku 2004,
si vysloužil pozornost kritiky
a ucházel se i o Oscara. Ellis
svůj příběh o mladém umělci,
který si vydělává noční prací v supermarketu a zároveň
kreslí akty tamních zákaznic,
později převedl do celovečerní
podoby.
Ve fi lmu Střepy v hlavě nabídl zcela odlišnou poetiku.
Mysteriózní thriller s nadpřirozenými a hororovými prvky
vypadá spíš jako žánrové cvičení. Ale ani tentokrát Ellis
nezapřel cit pro dobře vystavěný f ilmový obraz, který
v tomto případě zcela podřídil stísněné a nervozní náladě
snímku.
Jeho zatím posledním a ve
všech směrech nejvýraznějším režijním počinem je loňské Metro Manila. Líčí tu osudy vesnické rodiny, která se
do filipínské metropole vydává hledat obživu, ale místo
vysněného štěstí naráží hlavně na podvody a zločin. Hlavní hrdina Oscar získá práci
u společnosti převážející cennosti a hotovost, kde ho pod
svá křídla vezme zkušený kolega. Ellis citlivým a atraktivním způsobem rozehrává
sociální drama s prvky thrilleru, kde klíčovou roli hraje
odpovědnost vůči bližním, hrdost a odhodlání dosáhnout
cíle všemi prostředky. O to se
ostatně svým stylově proměnlivým způsobem ve svých fi lmech snaží i sám režisér. (ol)
9
Good News
Everybody
Jack Strong
Hvě
ězda
a 8:3
30p
pm
Exhibition Opening: Faces of
Summer Film Schools
Cafe Portal 5:00pm
The photographer Marek
Malůšek has been taking photos at the SFS since
2002. He’s been documenting
festival programme, doing
photo reportages and portraying festival guests. It’s
your chance to fi nd out who’s
loved by the camera and who
isn’t, whom you know and
whom you don’t know — and
then have a coffee.
Ivan Hlas
SFS Music Stage 7:30pm
Considering his films, you could be forgiven for
thinking that Agustí Villaronga is a man out of this
world and of a rather violent bent. In fact, he’s a
very warm Balearic gentleman who is willing to
talk enthusiastically about everything regarding
his compelling films.
The Polish are fascinated
by his story: Colonel Richard Kukliński, probably the
most significant CIA mole
during the Cold War, handed over about 40,000 pages
of confidential material to
American agents. The director Pasikowski used the spy
story of a patriot who played
with Soviet comrades as a cat
with a mouse to the full.
The Paths of
Glory
Ondřej Lipár
The composer, lyrics writer,
rock singer and guitarist Ivan
Hlas became famous mainly
for his songs written for the
legendary Czech musical film
The Jackal’s Years, which got
the Czech Lion award for the
best fi lm score. Come to fi nd
out for yourselves why he’s so
popular with the Czechs.
Rekola – bike sharing
Are you fed up with lying on
the grass? Are you always
late for screenings? Then
why don’t you register at the
stand in front of Hvězda and
rent a pink bike — it costs
just CZK100 for 4 days. The
bikes can be returned by using a mobile phone app or
sending a text message.
Greenaway, Eisenstein
and Indians
Slovácké muzeum
Come to see an exhibition of
the drawings made by Peter
Greenaway to be used in his
ongoing project Eisenstein
in Guanajuato. The pictures
inspired by the pre-Columbian pottery depict — for Greenaway typically — sex and
death, and in the film, they’ll
be attributed to Eisenstein’s
lover from Guanajuato. The
figures have bony heads and
legs or extremely large genitalia — or both.
10
10
When did you decide for
a career in fi lmmaking?
When I was 14; I went to
a Jesuit school and one of the
clergyman who taught us had
studied in Rome under Rossellini. And once he came
back, he organized a short
class, showing us a number
of films — fi lms that were different from what we would
watch back then. I didn’t
understand everything but
I realized I loved cinema, so
I started reading books about
semiotics by Christian Metz
and Karl Reisz’s books about
editing. And when I was 17,
I began working as an actor
and costume designer.
Your fi lms are among other
things about childhood and
about growing up. Do you
think that this stage determines your personality?
Childhood is important. What
happens when you’re a kid
basically determines what
will happen to you in future.
I made 4 or 5 films about
young people who survived
a war or who went through
a tough time. These people
may choose a wrong path to
take. But it’s important to
reflect this situation. I don’t
want to judge, I don’t want to
preach — I just want people to
think.
Your fi lms are often very
violent. Why is that?
Look at Haneke. He works
with violence in a very distinctive and useful way. I can
relate to it better than to
American fi lms, where you
see perhaps a dozen people
die within fi rst five minutes
but you don’t feel a thing —
it’s just a game. Haneke kills
off a single character but you
know what it really means.
And that’s very important,
because then you’ll also
come to realize the essence
of evil. You’ve got to explore
the inner feelings of someone
who’s willing to kill — which
is what I try to do; I try to understand, not to absolve.
You’re a director, screenwriter, costume designer
and university lecturer. But
what do you enjoy most?
Directing, there’s no doubt
about it. I enjoy writing but
I’m not able to write a book.
I write my own scripts
though — I enjoy writing
down my ideas, while thinking about their fi nal form.
I used to be afraid of shooting
fi lms, because of the number
of people involved, but now
I don’t mind. Finally, I feel
good on the set.
English friendly
Sporttovn
ní hala 12
2pm
The SFS marks the 100th anniversary from the beginning
of WWI with a still impressive Kubrick’s indictment of
military incompetence. Kirk
Douglas plays an officer who
tries to save three soldiers irrationally accused of cowardice. This grim yet intelligent
fi lm fits in with Kubrick’s icy
view on the human race and
is famous for its camera rides
through trenches.
Sexmission
Klub ku
ultu
uryy 5:3
30p
pm
Two men decide to volunteer
for a cryogenic experiment,
hoping to be revived in only a
few years. But they are up for
a surprise: they awake after
50 years to a completely different society, consisting only
of women. Suddenly, they are
the only two living specimens
of the male sex.
Kecy po dvou deci
Nechápu ty, co točí sociálněrealistický filmy, aniž by si
něco prožili. Když jsem byl
malej, bydleli jsme celá rodina
v kabince veřejnýho záchodku.
V patnácti jsem přišel na to,
že můj otec je ve skutečnosti
moje sestřenice z druhýho
kolene.
Ve dvaceti jsem pak prodal
pravou plíci, abych měl na
školný, a z levý jsem zaplatil
ségře potrat.
Dyť jsem řikal
už na začátku,
že vám půjčim.
Filmo
ovka
a
čty
yřic
cetilettá!
199
97–
–200
00
V roce 1997 se Letní fi lmová škola rozmáchla – vzrostl počet filmů, které byly
nově rozděleny do několika
cyklů, pozvání přijala například legenda íránské kinematografie Abbás Kiarostamí, konala se první tisková
konference… A potom přišla
potopa. Velká voda vyhnala
přehlídku z Uherského Hradiště do Jihlavy, takže bylo
nutné narychlo shánět ubytování pro tisícovku ohlášených návštěvníků a poupravit program. Ale účastníci,
Kiarostamí i celá Filmovka
ve zdraví přežili a následující
Hlavní pořadatel
Hlavní partneři
rok se festival vrátil zpátky
do Hradiště. Na sklonku tisíciletí pak LFŠ oslavila čtvrtstoletí, provedla koncepční změny, které ji ještě více
přiblížily otevřeným letním
festivalům, a trhala rekordy
v počtu diváků, fi lmů i pestrosti doprovodného programu. „Přijel jsem za atmosférou, výbornými filmy i lidmi,“
svěřil se na jednom z ročníků slavný fotograf Jindřich
Štreit. To divadelní režisér
J. A. Pitínský si všiml něčeho jiného: „Je tu víc holek
než kluků. A většinou chodí
v černém oblečení.“
(šk)
Finanční podpora
Hlavní mediální partneři
Mediální partneři
Regionální
mediální partneři
Ofi ciální
pivo
Partner
komunikace
Partner
techniky
1MBLÈUPWBDÓQMPDIZQPDFMÏė3
Spolupráce
Filmové listy No4 pro vás vytvořili: Iva Přivřelová (šéfredaktorka), Klára Kolářová, Jan Gregor, Adéla Kabelková, Štěpán Kučera, Ondřej Lipár,
Veronika Trestrová (redaktoři), Denisa Streublová (korektury), Elmar Tausinger (grafika), David Kumermann, Marek Malůšek (fotografové), Klára Měsíčková, Martina Bubíková (asistentky),
Jakub Plachý (kresba komiksu), Adéla Kabelková, Klára Kolářová (text komiksu). Agentura NP (tisk)
První poslední
11
ef
čas/místo
str. brožury/R
název cz/en
typ/délka/rok
jazyk
hosté
ef
time/place
brochure page/R
name cz /en
type/lenght/year
language
guests
40 / Čt 31. 23.30
43 / Čt 31. 12.00
Ach, Carmelo! / Ay, Carmela!
Kat
cv/102/1990
cv/90/1963
španělsky
česky
51 / St 30. 15.30
61 / Út 29. 11.30
Ztřeštěná / The Mad Miss Manton
Za ty v nebezpečí / For Those in Peril
cv/80/1938
cv/92/2013
anglicky
anglicky
71 / Pá 1. 21.00
76
Alexander Hammid: Pásmo 4 - Léta s Mayou Derenovou
Past na kočky
blok/51/
cv/92/1986
bez dialogů
maďarsky
60 / St 30. 9.00
44
Everyday
Černý chléb
cv/90/2012
cv/108/2010
anglicky
španělsky
David Forrest
Agustí Villaronga
96
110
79
Březový háj
Sci-fEast uvádí: Specifika východoevropského sci-fi filmu
Návrat Agnieszky H.
cv/99/1970
přednáška/90/
cv/77/2012
polsky
česky
česky
Olgierd Lukaszewicz
Adéla Mrázová
Krystyna Krauze
84
100
Rodičovská anabáze
Stezky slávy / The Paths of Glory
blok/78/
cv/88/1957
anglicky
127 / Út 29. 13.00
Doprovodná dílna k výstavě Pravěk kinematografie
výstava/300/
bez dialogů
110
Letní filmová akademie: Produkce
přednáška/90/
česky
117
Starší Večerníčky - Zdeněk Smetana
blok/57/
česky
cv/87/1929
bez dialogů
cv/100/1956
francouzsky
Mylene Bressonová
Eliza Rycembel, Mateusz Wieclawek
Pondělí 28.
8.30
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
9.00
ef
ef
Kino Reduta 1
Klub kultury
David Forrest
9.30
Kino Mír
Sportovní hala
11.00
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
11.30
Kino Reduta 1
Kino Reduta 2
Klub kultury
12.00
ef
Kino Mír
Sportovní hala
13.00
Kino Reduta 1
13.30
Kino Reduta 2
Tomáš Hoffman
14.00
Šapitó Kabinet Múz
14.30
ef
Kino Hvězda
53
Slovácké divadlo
47
Piccadilly (hudební doprovod: Kittchen) / Piccadilly (music:
Kittchen)
K smrti odsouzený uprchl
125
39
82
Debata u kávy s Karlem Cudlínem
Život Lazarilla z Tormesu
Slib
diskuse/60/
cv/120/1959
cv/97/2014
česky
španělsky
polsky
83
110
50 / So 2. 9.00
Bídák, nebo hrdina…
Lekce filmu podle Olgierda Łukaszewicze
Rozmarná žena / Vivacious Lady
blok/90/
lekce filmu/90/
cv/90/1938
bez dialogů
polsky
anglicky
Jan Haluza
Olgierd Łukaszewicz
81
48 / Pá 1. 9.00
Zakázané uvolnění
Kapsář / Pickpocket
cv/77/2014
cv/75/1959
česky
francouzsky
O. Sokol, V. Frič, D. Strejc, Z. Stavná
Mylene Bressonová
100
76
Vyprávěj mi o Praze
Sexmise / Sexmission
kf/30/1973
cv/116/1983
finsky
polsky
Olgierd Lukaszewicz, Pavel Hajný
84
42
Krize zvaná vztah
Elisa K.
blok/87/
cv/71/2010
bez dialogů
katalánsky
Monika Králová, Hana Vorlová, Ondřej Pavliš
Ignacio Navarro
121
Ivan Hlas
koncert/90/
119
Divadlo U stolu Brno - Ivan Martin Jirous, Františka Jirousová:
Magor
divadlo/80/
bez dialogů
82
100 / Pá 1. 9.30
Jack Strong
Velká iluze / Grand Illusion
cv/127/2014
cv/114/1937
polsky, rusky
francouzsky
77
60
124
Muži revoluce
Rozbitý svět / Broken
Jen pro ten dnešní den stojí za to žít, Saxano!
sf/67/2012
cv/91/2012
koncert/120/
slovensky
anglicky
bez dialogů
62
L.A. Zombie
cv/62/2010
bez dialogů
103
105
Něžné vlny
Jáchyme, hoď ho do stroje!
cv/96/2013
cv/95/1974
česky
česky
74
62
83
123
Krakatit
Příběhy Richarda O.
Bouřlivá země / Land of Storms
DVA (Pancake DJ set), Jimmy Pe, GLGN
cv/97/1948
cv/75/2007
cv/107/2014
party/150/
česky
francouzsky
maďarsky
100
54 / So 2. 18.00
Až vyjde měsíc / Moonrise Kingdom
Kanibalský sex
cv/95/2012
cv/102/1980
anglicky
francouzsky
43 / Pá 1. 12.00
51 / Pá 1. 23.30
Národní puška
Zuzanka v nesnázích / The Major and the Minor
cv/95/1977
cv/100/1942
španělsky
anglicky
69 / Čt 31. 11.30
77 / St 30. 17.30
Alexander Hammid: Pásmo 2 - Česká léta
Od Fica do Fica
blok/64/
cv/80/2012
česky
slovensky
59
Somers Town
cv/71/2008
anglicky
David Forrest
97
96
Poslední školní autobus / The We and the I
Generál Nil
cv/103/2012
cv/125/2009
anglicky
polsky
Olgierd Lukaszewicz
42 / Čt 31. 9.00
110
61
Vítáme vás, pane Marshalle!
Screwball: Americká komedie ve 30. letech
Za ty v nebezpečí / For Those in Peril
cv/95/1952
přednáška/90/
cv/92/2013
španělsky
česky
anglicky
Rafael Maluenda
Věroslav Hába
David Forrest
15.00
Kavárna Respekt
Kino Reduta 1
Klub kultury
15.30
ef
Kino Mír
Kino Reduta 2
Sportovní hala
17.00
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
17.30
ef
Kino Reduta 1
Klub kultury
18.00
Kino Mír
Sportovní hala
19.30
Hudební stage LFŠ
20.00
Šapitó Kabinet Múz
20.30
ef
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
21.00
ef
Kino Reduta 1
Klub kultury
Šapitó Letní poloha
David Forrest
21.30
Sportovní hala
22.00
Letní kino RWE
Letní kino Smet. sady
23.30
ef
Kino Hvězda
Kino Reduta 1
Slovácké divadlo
Šapitó Kabinet Múz
23.59
ef
Klub kultury
Sportovní hala
Úterý 29.
8.30
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
Rafael Maluenda
9.00
Kino Reduta 1
Klub kultury
9.30
ef
Sportovní hala
11.00
ef
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
11.30
ef
Kino Reduta 1
Kino Reduta 2
Klub kultury
Veškerý program včetně odborného je veden v českém jazyce, případně tlumočen, projekce pak s českými titulky.
EF – English Friendly, CV – celovečerní snímek/full-length film, SF – středometrážní film/medium lenght film, KF – krátký film/short film, R – repríza/reprise
Program dne / Daily Programme