energetická náročnost budov

2009
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Český svaz stavebních inženýrů
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
01/09
stavebnictví
časopis
MK ČR E 17014
Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs
energetická
náročnost budov
s tudie: Zklidnění Severojižní
magistrály
interview: Václav Mach
www.casopisstavebnictvi.cz
Vážení čtenáři,
z pražské Severojižní magistrály
si už dělá legraci i Divadlo Járy
Cimrmana. Pro většinu pražské i mimopražské nejen řidičské populace jde o noční, ale většinou
spíše o denní můru. Tu se snaží
zahnat různé návrhy na radikální
změnu organizace dopravy především v místech historického centra metropole už téměř dvacet let.
Společnost SATRA na základě
objednávky Magistrátu hlavního
města Prahy vypracovala studii
Zklidnění Severojižní magistrály
a tunel Muzeum, která posílá
v nejcitlivějších místech středu
města automobilovou dopravu
pod zem. Realizace této studie
je podle všeho reálná, ovšem
nakolik je její termín (2012–2015)
realistický, lze jen těžko predikovat, protože kromě financí a politických vlivů do hry vstupuje také
návaznost na dokončení dalších
staveb městského okruhu.
Dny stavitelství a architektury
2008 v polovině listopadu vyčerpaly svůj program Inženýrským
dnem, konaným v Rožmberském
paláci. Kromě reportáže z této
akce se v tomto a následujících
číslech časopisu Stavebnictví
bude echo DSA 2008 ozývat
v podobě tradičních rubrik s DSA
spojených. Exkluzivní rozho vor časopisu Stavebnictví poskytl Václav Mach, oceněný
jako Osobnost stavitelství roku
2008. Na tomto excelentním
projektantovi a zároveň prvním a dlouholetém předsedovi ČKAIT
byla znát úleva z faktu, že po
několikatýdenní dovolené konečně přesedl ze dvou židlí na
inzerce
editorial
jednu – projektantskou. Tento
Pan projektant se určitě podepíše
ještě pod řadu zajímavých staveb
i názorů.
Minulé číslo časopisu Stavebnictví obsahovalo speciál MID-TOP
STAV, informující o hospodaření
malých a středních stavebních
firem v roce 2007. Služebně
starší a také rozsáhlejší anketa
ekonomiky velkých stavebních
firem TOP STAV 100 je přílohou
tohoto čísla. Její součástí je velmi
zajímavá analýza o dopadech
světové hospodářské krize na
české stavebnictví, ve které je
jasně patrný posun od mírného
optimizmu českou vládou dlouho
chlácholených stavbařů k hlučnému zvonění na poplach, protože,
jak trefně prohlásil generální
ředitel jednoho z nejvýznamnějších producentů stavebnin: je naprostý nesmysl neustále hovořit o přípravách na hospodářskou
krizi, když ta už tu dávno je.
Přes toto skeptické zakončení
přeji všem stavbařům dobrý
rok!
SCHÖCK ISOKORB®
Šťastné vykročení do roku 2009
přeje
Jan Táborský
šéfredaktor
[email protected]
ISOKORB K30-CV30
Veleslavínova 8, 746 01 Opava
stavebnictví
01/09
tel., fax: 553 788 308, mobil:
724 521
213
www.schoeck-wittek.cz
3
obsah
01/09
leden
2009
stavebnictví
časopis
9–17
3 editorial
4 obsah
5 aktuality
reportáž
9Zklidnění Severojižní magistrály a tunel Muzeum v české
metropoli
75P-D Refractories CZ a.s.: od Staré šamotky k vibrolití
fotoreportáž
18Tunelový komplex Blanka – 11/2008
Zklidnění Severojižní magistrály a tunel Muzeum
Pražská Severojižní magistrála, protínající střed města, je noční můrou
nejen řidičů, ale i urbanistů. Studie Zklidnění Severojižní magistrály je zatím posledním návrhem, jak provoz v centru města vyřešit.
26–29
dny stavitelství a architektury
21Inženýrský den 2008
interview
24Každý most s kilometrovým rozpětím je tak trochu technickým
zázrakem
stavba roku
26Horní Počernice: alternativa moderního bydlení
2009
Příloha časopisu
Stavebnictví 01/09
stavebnictví
časopis
Nejméně očekávaný titul Stavba roku 2008
speciál
Nápadná, ale podle četných názorů ne příliš nápaditá výstavba rodinných
domů a bytového domu v Horních Počernicích získala nejvyšší ocenění
v soutěži Stavba roku 2008. V čem se skrývá její výjimečnost?
speciál
téma: energetická náročnost budov
30Hodnocení energetické náročnosti budov – otázky a odpovědi
34Hodnocení energetické náročnosti administrativní budovy Nordica Ostrava
40Informační a vzdělávací centrum EVVO – Dům stromů v Průhonicích
50Energetický audit jako součást posuzování energetické náročnosti
budovy
52Povinnosti spojené s průkazem energetické náročnosti budov
55Úspory tepla při komplexním zateplení panelových domů v Orlové
(1996–2007)
59Vady zateplených fasád a jejich příčiny ve vztahu k životnosti
ETICS
62Energetická certifikace budov v ČR
65Hybridní soustava větrné elektrárny a solárních fotovoltaických
článků
stavební paragrafy
71Zatížení sněhem – stanovení tvarových součinitelů, vliv větru
79 svět stavbařů
81 infoservis
83 firemní blok
86 v příštím čísle
TOP STAV 100 – největší hráči českého stavebnictví
Po anketě ekonomických výsledků malých a středních stavebních
firem uvádíme anketu TOP STAV 100, komplexní přehled hospodaření
analýza: globální krize
stavebních gigantů v roce 2007.
ve stavebnictví
4
stavebnictví 01/09
www.casopisstavebnictvi.cz
současná ekonomická situace
z pohledu stavebních firem
TOP-STAV 100
foto na titulní straně: bytová výstavba v Horních Počernicích, Tomáš Malý
MID TOP-STAV
aktuality
text a foto: redakce
Stavebnictví na veletrzích PRESTA JIŽNÍ ČECHY
zveme všechny příznivce, bude
ve stánku číslo 110.
Součástí veletrhu bude rovněž
doprovodný program s řadou
odborných seminářů a přednášek. Z témat: Střešní krytiny
(výběr druhu krytiny, zásady pro
výběr povlakové izolace, návrhy
plochých střech z hlediska šíření
vlhkosti, zásady pro správný návrh
střešních plášťů, zatížení sněhem, zatížení větrem), Dřevěné
stavební konstrukce (kompletační
konstrukce v dřevostavbách,
Po listopadové účasti na veletrhu Evropské normy pro dřevěné
AQUA-THERM Praha se časopis konstrukce, Dřevo a výrobky ze
Stavebnictví zúčastní i meziná- dřeva, Statické působení krovů,
rodního veletrhu Střechy Praha výběr a osazení otvorových výplní
2009. Ten se koná od 29. do do moderních novostaveb) a další.
31. ledna 2009 na výstavišti Úplný doprovodný program na
v Praze 7 – Holešovicích. Expozi- www.strechy-praha.cz/2008/
ce časopisu Stavebnictví, na niž doprovodny-program.php. ■
Kauza Bad Reichenhall: diskuze
německých statiků na 4stav.cz
V srpnovém čísle časopisu Stavebnictví jsme uveřejnili velmi zajímavou (a bohužel velmi tragickou)
kauzu soudního znalce o zřícení
zimního stadionu v německém
Bad Reichenhallu. Na základě vyšetřování byli obviněni dva stavební
inženýři, jeden kontrolující statik a jeden architekt, přestože uveřejněný
znalecký posudek vůbec tak jednoznačný není. Na konto tohoto obvi-
nění se na německých webových
stránkách www.diestatiker.de
rozpoutala i pro české projektanty
velmi zajímavá diskuze. Velkou část
této neformální odborné diskuze,
přeloženou českým statikem Ing.
Ladislavem Vaňkátem (který má
velké zkušenosti s projektováním
v Německu), naleznete na novém
zpravodajském stavebním portálu
www.4stav.cz. ■
jihočeskou výstavbu z různých úhlů pohledu, na jedné
straně komplexní architektonicko-stavební řešení stavby a na druhé straně funkci stavby, kvalitu technického řešení a kvalitu provedení. V rámPátý ročník přehlídky staveb- ci této přehlídky bude rovních realizací dokončených něž udělena inspira – cena
v letech 2006–2008 vyhlašuje hejtmana Jihočeského kraje
Český svaz stavebních inže- zaměřená na inspirativní řenýrů, oblastní pobočka České šení v oblasti rozvoje a kultury
Budějovice spolu s Českou ko- výstavby obcí.
morou autorizovaných inženýrů Uzávěrka přihlášek byla staa techniků činných ve výstav- novena na 9. ledna 20 0 9.
bě, Svazem podnikatelů ve Vyhlášení výsledků přehlídstavebnictví v ČR, Českou ky se uskuteční ve Velkém
komorou architektů a Jihočes- sále Sladovny Písek 2. dubna
kým krajem. Cílem přehlídky 20 0 9. Hlavním mediálním
je prezentovat současné stav- partnerem přehlídky PRESTA
by v jihočeském regionu – JIŽNÍ ČECHY je časopis Stapředstavit charakteristickou vebnictví. ■
Salon architektů
a inženýrů 2008
zahájena nesoutěžní přehlídka
prací členů, jejich ateliérů a hostů,
navazující na deset předchozích
ročníků. Spolu s architekty a inženýry se na přehlídkách, které
Na základě chtějí obě organizace nadále pos m l o u v y řádat společně, mohou vedle
o výstavní architektů a inženýrů představit spolupráci i studenti a výtvarníci různých
u z a v ř e n é oborů. Kvalitu vystavených prací
mezi Čes- bude hodnotit pouze Cena diváka,
kou komorou autorizovaných inže- která bude udělena na základě annýrů a techniků činných ve výstavbě kety při derniéře výstavy 11. ledna
a Obcí architektů byla v sálu ar- 2009. Mediálním partnerem akce je chitektů na Staroměstské radnici časopis Stavebnictví. ■
inzerce
SMP CZ - kvalita, profesionalita, odpovědnost
Skupina SMP CZ patří mezi tradiční stabilní stavební společnosti
působící v České a Slovenské republice.
Společnost je charakteristická výrazným oborovým vymezením
své působnosti.
V oborech, které rozvíjí - dopravní stavby,
podzemní stavby, vodohospodářské a průmyslové stavby,
se řadí mezi nejlepší firmy.
SMP CZ, a. s.
Evropská 1692/37, 160 41 Praha 6
www.smp.cz
stavebnictví 01/09
5
www.casopisstavebnictvi.cz
www.casopisstavebnictvi.
cz, na nichž, mimo jiné, najdete kompletní a bez registrace dostupný archiv všech
čísel obou uplynulých ročníků.
V jednoduchém systému vyhledávání naleznete podle klíčového slova všechny články
Vážení čtenáři, od začátku týkající se určité stavby, firmy,
existence č asopisu fungu - autora, akce atp., které byly
j í i j e h o we b ové s t r á n k y v časopise otištěny. ■
Nová generální ředitelka NPÚ
Ministr kultury ČR Václav Jehlička
n a z a č átku
prosince loňského roku
jmenoval
generální ředitelkou Národního
památkového ústavu Ing. arch.
Naděždu Goryczkovou, dosavadní
ředitelku Územního pracoviště
NPÚ Ostrava. Památková péče
se, podle jejího vyjádření, nachází
ve velmi složité situaci a společenské izolaci, způsobené především
malou otevřeností vůči veřejnosti,
mnohdy odmítáním konstruktivní
diskuze a v neposlední řadě nedostatečnou mediální prezentací
dosažených úspěchů.
Vážnost organizace, která je
někdy v médiích označována
jako „moloch“, hodlá obnovit
také využitím rezerv v organizaci
práce. Cílem evropských projektů
je nejen konzervace památek, ale
především jejich oživení ve spolupráci s kulturními, vzdělávacími
a jinak společensky prospěšnými
organizacemi. ■
Best of Realty 2008
Inovace roku stavbařům
Na začátku prosince byly v Senátu Parlamentu České republiky
vyhlášeny výsledky tradiční soutěže Inovace roku 2008. Jedno
ze dvou hlavních ocenění obdrželo České vysoké učení technické
v Praze za produkt mostní římsa
ze syntetického vláknobetonu.
Tato inovace pochází z laboratoří
katedry betonových a zděných
konstrukcí Stavební fakulty ČVUT.
Tým vedla vedoucí této katedry a zároveň prorektorka ČVUT doc.
Ing. Alena Kohoutková, CSc.
▲ Betonáž dílce v laboratorních podmínkách
bíhala pod záštitou Ministerstva
pro místní rozvoj ČR a Asociace
pro rozvoj trhu nemovitostí. 10. ročník soutěže Nejlepší z realit – kritérii při posuzování kvality O nominaci na ocenění titulem
Best of Realty, která se v tuzem- přihlášených projektů byly výběr Nejlepší z realit 2008 se mohly
sku považuje za nejprestižnější lokality, urbanistické a architek- ucházet stavby dokončené v Česve svém oboru, měl celkem tonické řešení, kvalita realizace ké republice po 1. lednu 2007
37 účastníků ve čtyřech základ- a zejména úspěšnost na realitním v kategoriích nová administrativní
ních kategoriích. Rozhodujícími trhu. Soutěž jako každoročně pro- centra, rezidenční projekty, obchodní centra a hotely.
V nejsilněji
zastoupené
kategorii rezidenčních projektů (celkem
15 soutěžících
projektů) po rotci postavili
nejvýše polyfunkč ní d ů m
L'Ocelot v Pra▲ Dům L'Ocelot
▲ Hotel Karlov
ze 9, u něhož
▼ Avenir Business Park
▼ Centrum Central
ocenili originální
pojetí a kvalitní
stavební realizaci. Z nových
administrativ-
6
stavebnictví 01/09
Používání polypropylenových
vláken do betonu bylo doposud
omezeno na oblast podlahových
konstrukcí, tudíž je užití těchto
vláken do některých mostních
prvků novým, dosud neaplikovaným řešením v oblasti mostního
stavitelství. Používání polypropylenových vláken umožňuje výraznou úsporu armovací výztuže,
cca 40 % betonu a zejména výrazné zvýšení odolnosti nosných
prvků mostní konstrukce vůči
korozi. ■
ních center si vítězství odnáší
III. etapa komplexu Avenir Business Park v Praze 5. Porota
cenu udělila za kvalitu, flexibilitu a funkčnost, kde celková koncepce vytváří příjemné pracovní
prostředí a umožňuje expanze v rámci projektu, jenž se zasadil
o celkové zvýšení renomé lokality Nových Butovic. Kategorii
obchodních center dominovalo
mostecké obchodní centrum
Central jako příklad, že velké moderní nákupní centrum, pozdvihující střed města, lze vybudovat
i mimo regionální metropole.
V kategorii hotelů získal titul
hotel Karlov v Benešově, a to za
harmonické spojení historických
budov s vysokými nároky hotelových hostů.
Držitelem ceny Award for Excellence se stal Ing. Kamil Kosman,
předseda dozorčí rady Asociace a ředitel úseku realitních obchodů
České spořitelny. Zvláštní cenu
poroty získala administrativní budova CITY Tower v Praze 4. ■
Koncertní sál dánského rozhlasu v Kodani
Podle plánů úspěšného francouzského architekta Jeana Nouvela
vzniká v Kodani 4. segment
projektu DR Byen, nového vysílacího „města“ veřejnoprávního
dánského rozhlasu Danmarks
Radio. Srdcem tohoto segmentu je velký koncertní sál s 1800
sedadly. Jeho expresivní vnitřní
architektura a koncept prostorové
akustiky je tvořen pomocí neobvyklé konstrukce ze sádrovláknitých desek FERMACELL.
Vedle neobvyklé architektury
představovaly velikou v ýzvu
zvukově -technické podmínky
velkého koncertního sálu. Vnitřní
akustika musí zaručit sluchový
prožitek na kterémkoliv místě a současně musí být koncertní
sál akusticky zcela oddělen od
všech ostatních částí budovy
tak, aby představení v sále nerušila práci v dalších zvukových
studiích. Ačkoliv se v případě
4. segmentu stavebně jedná o
jednotnou ocelově-betonovou
konstrukci, tvoří vnitřní obložení
velkého sálu po jeho dokončení
zvukově-technicky zcela samostatný dům v domě.
První myšlenkou pro sál byla
spodní konstrukce z oceli, na níž
by mělo být upevněno obložení
stěn a stropu. Z důvodu specifické
prostorové geometrie by přitom
každá ocelová část byla vyrobena
jako jedinečný unikát a ještě navíc
by zde zvukově-technicky vždy
muselo dojít k potlačení průchodu zvuku. Realizovaný alternativní
návrh používá vícevrstvé obložení
stěn a stropu ze sádrovláknitých
desek. Původně rovné desky byly
ohýbány na předem stanovený
rádius a poté sešroubovávány a slepovány do vícevrstvých
prvků. Počet vrstev přitom plynul
z plošných hmotností pro každý
úsek stěny, resp. stropu. Nejtěžší pásma s plošnou hmotností 100 kg/m² vyžadovala až pětinásobné obložení. Pro jižní stěnu
sálu bylo kromě toho třeba vyrobit prvky s akusticky působícím
děrovaným obrazem, u něhož
jsou otvory uspořádány vzestupně se čtyřmi různými průměry.
Stropu sálu dominuje pojízdná,
asi 225 m² velká stropní plachta.
Čtrnáct různých a do obou směrů
prostoru zakřivených prvků z desek je pro tento účel namontováno na spodní konstrukci z oceli.
Podle akustických a technických
požadavků může být tato celkem
asi 75 t vážící plachta zdvižena
nebo spuštěna pomocí provazových kladkostrojů a vratných
kladek. Nad to se zdvihá (pevný)
hlavní strop, rovněž obložený
sádrovláknitými deskami. ■
▲ Vizualizace koncertního sálu, návrh Jean Nouvel
▼ Montáž stropní konstrukce
Nové spojení a rekonstrukce hlavního nádraží
V prosinci loňského roku byly slavnostně zprovozněny dvě významné
železniční stavby: Nové spojení a 2. etapa modernizace pražského hlavního nádraží. Nové spojení optimalizuje provoz mezi
stanicemi Praha hlavní nádraží
a Masarykovo nádraží na straně jedné a mezi hlavním nádražím a stanicemi Libeň, Vysočany a Holešovice na straně druhé.
Napojení nových tratí od východu,
tj. z nových tunelů, a zrušení staré
„hrabovské“ spojky a „vítkovské“
trati si vyžádalo kompletně přestavět severní zhlaví hlavního nádraží.
K tomu se přidala nutnost od základu změnit technický stav nástupišť
a podchodů do podoby odpovídající
moderní osobní dopravě 21. století.
Nevyhovující byly i koleje mezi nástupišti, systém odvodnění a celé
trakční vedení spolu se sdělovacím
a zabezpečovacím zařízením.
V lednu 2008 byla proto zahájena
modernizace západní části hlavního
nádraží, jejíž průběh byl rozdělen na
dvě etapy. 1. etapa znamenala zprovoznění nových nástupišť III a IV,
navazovala 2. etapa, která se týkala I. a II. nástupiště a dokončení středního a jižního nového podchodu.
Projekt vypracoval Sudop Praha a.s. Zhotovitelem je Sdružení
MSS Praha hl. n., jehož členy jsou
Metrostav a.s. (vedoucí sdružení) a členy Skanska DS a.s. a Stavby
silnic a železnic, a.s. ■
stavebnictví 01/09
7
Návrh: Rezidence Korunní
nahrazovány prvorepublikovou
architekturou, která si udržuje
podobný výraz v celých Vinohradech i v okolní vilové zástavbě,“
Pražská čtvrť Královské Vinohra- vysvětluje urbanistický kontext
dy je někdejší nejmladší a také architekt Oleg Haman, spo nejlidnatější předměstí Prahy lumajitel ateliéru. Právě tento
o rozloze přibližně 370 hektarů. výraz Vinohrad se snaží návrh
Výraz této poměrně mladé praž- Rezidence Korunní v co největší
ské čtvrti se během let příliš míře interpretovat moderními
neměnil. Část, na níž kdysi stála prostředky. „Například horizonTovárna orientálních cukrovinek talita, plasticky členěné fasády,
na Královských Vinohradech lodžie, zv ýrazněná nároží či
manželů Maršnerových, později ustoupená podlaží. Návrh celého
známá jako Orionka, posléze obytného souboru sjednocuje
Sevapharma, je v současnosti horizontální zvýraznění prvních
v přípravě na výstavbu nového tří nadzemních podlaží se zimrezidenčního projektu Korunní. ními zahradami,“ říká jeden Budovy postavené mezi lety z autorů architektonického řeše1900 až 1965, bez historické ní architekt Petr Jambor. ■
hodnoty a podle odborného
posudku ve špatném stavu, Základní údaje o návrhu
byly postupně demolovány. Název:Obytný soubor
Návrh projektu pro develope- Rezidence Korunní,
ra Sekyra Group vypracovala Praha 10
Projekční kancelář C ASUA , Charakter:
a member of Equator European novostavba bytového
Architects, jejíž pracovníci vysouboru s obchodními
užili při návrhu software Revit
plochami
Architecture.
Architekt:
Při návrhu projektu Rezidence C A SUA , a member
Korunní vycházeli autoři zejméof Equator European
na z logiky stávající zástavby.
Architects
„Naším cílem bylo vytvořit mo- Developer:
derní součást Vinohrad. Korunní Sekyra Group, a.s.
ulice patří ke staré zástavbě Termín: předpokládané dokonVinohrad a její výraz se mění
čení – 2010
podle toho, jak se vzdaluje od Celková užitná plocha: centra. Postupně jsou fasády byty – 22 540 m²,
ve stylu historického eklektizmu obchody – 1000 m²
Budova Kolben Cube za rok
změní vysočanské brownfields
Koncem roku 2009 by měla být
dokončena v místech továrních
hal kdysi průmyslové pražské
čtvrti Vysočany sedmipatrová
budova Kolben Cube. Administrativní budova, jejímž investorem je developerská společnost
CODECO, a.s., poskytne více
než 20 000 m² kancelářských a 2000 m² obchodních ploch. Kromě kanceláří nebude chybět ani
recepce se 24hodinovou ostrahou,
restaurace pro zaměstnance, nabídka služeb. Generálním dodavatelem
stavby byla vybrána společnost
ČKD PRAHA DIZ.
8
stavebnictví 01/09
Nespornou výhodou nové kancelářské budovy bude její poloha v bezprostřední blízkosti stanice metra
Kolbenova i dostatečná kapacita
parkovacích stání v podzemních
garážích. Administrativní budova
se má stát součástí výstavby
nové městské čtvrti Kolbenova
City Development. V lokalitě, charakterizované jako brownfields,
se počítá se stavbou kvalitních
bytů, obchodního centra a hotelu,
nebude zde chybět ani rezidenční
výstavba orientovaná na jižní stranu
s přímou vazbou na rozsáhlou zeleň
Parku Rokytka. ■
reportáž
text: Ing. Pavel Šourek
grafické podklady: SATRA, spol. s r.o.
Zklidnění Severojižní magistrály
a tunel Muzeum v české metropoli
Hlavní město Praha je nezpochybnitelně
z architektonického i historického hlediska
jednou z nejvýznamnějších světových metropolí. O to závažnější je fakt, že v podstatě
každý automobilový návštěvník Prahy, byť jen
směřuje na jiný vzdálenější cíl, je přímo vtažen dopravním systémem do nejhodnotnější
centrální části. Tato skutečnost je zapříčiněna pozůstatkem dopravní koncepce hlavního
města ze 70. let 20. století, kdy byla napříč
celou Prahou vybudována komunikace
tzv. Severojižní magistrála.
ších pražských komunikací, na
které denní intenzita provozu
přesahuje i 100 000 vozidel.
Z hlediska moderního pojetí
města je však tento stav naprosto nevyhovující.
Zvláště pak úsek magistrály
v oblasti Národního muzea v samotném jádru Prahy se stal
jedním z dopravně a urbanisticky
nejproblematičtějších míst v České republice.
Stávající povrchové vedení magistrály, kdy jeden dopravní směr
je veden před a druhý za budovou
Národního muzea, tvoří bariéru
oddělující území Vinohrad od
Severojižní magistrála je v součas- (ulice Argentinská) na sever ke kři- Václavského náměstí, resp. od
nosti nejdůležitější páteřní komu- žovatce Prosecké radiály (ulice historického centra Prahy. Značnikací centrální oblasti hlavního V Holešovičkách) s právě budova- né dopravní zatížení komunikací
města Prahy. Směrem od jihu vy- ným úsekem Městského okruhu magistrály nejen v tomto prochází z křižovatky Městského okru- Malovanka–Pelc-Tyrolka.
storu s sebou přináší zvýšené
hu (Jižní spojka) s Chodovskou ra- Bez ohledu na zařazení v novodo- emise hluku, zplodin a vibrací
diálou (dále dálnice D 1) a vede bých dopravních předpokladech zamořující celé přilehlé území na
přes Pankráckou pláň (ulice a v platném územním plánu hlav- Praze 1 a 2.
5. května), Nuselské údolí a Nové ního města Prahy představuje Šance na zlepšení stavu v okolí
Město směrem k Těšnovu a dále dnes Severojižní magistrála stále magistrály nastane po dokončení
přes ostrov Štvanice a Holešovice jednu z dopravně nejzatíženěj- a zprovoznění západní poloviny
Městského okruhu (Pelc-Tyrolka– Malovanka). Tím se pro hlavní
dopravní tah městem ve směru
sever–jih vytvoří alternativní
trasa s nabídkou plynulejšího a rychlejšího průjezdu. Celý
dokončený Městský okruh pak
zajistí (ochrannou) objízdnou
komunikaci širšího centra města,
takže bude možné významně
omezit průjezdnou dopravu centrem.
Historický vývoj
území
Prostor v horní části Václavského náměstí je od historických
d o b místem s v ý znamný m
dopravním zatížením, a to nejen
díky městské bráně a pozdějšímu napojení na pražské předměstí Královských Vinohrad.
Současný stav je důsledkem
novodobého historického vývoje prostoru v okolí dnešního
Národního muzea, resp. celého
▼ Doprava před budovou Národního muzea (2008)
stavebnictví 01/09
9
▲ Václavské náměstí před výstavbou Severojižní magistrály
▲ Návrh kruhového objezdu budovy Muzea s tramvajovou tratí od Maxe Urbana (1932)
▼ Návrh Severojižní magistrály (1962)
10
stavebnictví 01/09
prostoru tehdejšího jižního hradebního opevnění Královského
města pražského. Novodobé
uspořádání území je představováno realizací významných
staveb, jako je Národní muzeum, budova dnešní Státní
opery nebo nádraží Františka
Josefa (dnešní hlavní nádraží),
které bylo odstartováno zbouráním městského opevnění a Koňské brány v 60. a 70. letech 19. století.
V tomto stavu setrvalo okolí
Národního muzea v podstatě
až do 30. let 20. století, kdy se
v Praze začal projevovat rozvoj
automobilizmu. Hlavním předmětem zájmu v dalším období
bylo proto vytvoření kapacitní automobilové komunikace
v prostoru někdejšího hradebního pásma od Muzea směrem
k Těšnovu a dále přes Štvanici
na sever.
Výsledkem byla celá řada variant
řešení, jako např. návrh Státní
regulační komise s velkým kruhovým objezdem budovy Muzea
a tramvajovou tratí po obvodu
z roku 1932 od Maxe Urbana
nebo návrh kapacitní komunikace
vedené mezi budovou Národního
muzea a Václavským náměstím
z roku 1935.
Velkorysé poválečné návrhy počítaly se značnou asanací území
ve prosp ě ch automo bilové
dopravy, jak ukazují plány např.
z roku 1956 a ještě výrazněji
pak návrh z roku 1962, které
počítaly s asanací území mezi
Legerovou a Sokolskou ulicí a s povrchovým vedením magistrály dálničního typu vzniklým
prostorem.
▲ Demolice domu ve Vinohradské ulici při výstavbě Severojižní magistrály
▲ Schéma dopravního systému ZÁKOS (1974)
Ke skutečným změnám však
došlo až v souvislosti s výstavbou trasy C pražského metra v 70. letech minulého století
spolu s výstavbou Severojižní
magistrály v podobě, jak ji známe
dnes.
Tento současný stav je pozůstatkem dobového řešení systému
nadřazené komunikační sítě v Praze zvaného ZÁKOS.
vlastní historické centrum, došlo
k realizaci Nuselského mostu a překonání bariéry Masarykova
nádraží (byť z dnešního úhlu
pohledu se s formou řešení
nelze ztotožnit). Magistrála tak
sice umožnila plynulé převedení
hlavních dopravních tahů městem, zklidnilo se historické jádro
Prahy a zajistil se prostor pro
vytvoření pěších zón v centru.
Toto řešení je v současnosti pociťováno jako výrazně negativní Současný stav území a pro současné potřeby hlavního
města je tento stav naprosto
Celá Severojižní magistrála se nedostačující.
třemi až čtyřmi pruhy v obou Problematika negativního vlivu
jízdních směrech je v součas- magistrály se však netýká pounosti nejexponovanější dopravní ze prostoru kolem Národního
tepnou hlavního města Prahy se muzea, ale i jejích dalších úsevšemi negativy, které takováto ků. Nadále zcela nepřijatelný je
dopravní stavba přináší pro život dopad dopravní zátěže v ulicích
města. Situace je o to závažnější, Legerova a Sokolská v Praze 2 že je vedena napříč samotným nebo vedení magistrály na mostcentrem města a zasahuje okraj ní konstrukci přes území PraPražské památkové rezervace hy 1, od Bulhara na Těšnov.
chráněné UNESCO. Její úsek Nové ohleduplnější možnosti
u Národního muzea se postupem vedení dopravy je třeba hledat let stal jedním z nejproblema- i v Holešovicích v Praze 7 nebo
tičtějších dopravních míst v sa- na Pankráci v Praze 4.
motném srdci Prahy. Magistrála Všechny tyto důvody vedou již
v tomto prostoru výrazně degra- řadu let dopravní odborníky a urduje městské prostředí, zhoršuje banisty k hledání nové koncepce
jeho obyvatelnost, rekreační zklidněné Severojižní magistrály
potenciál přilehlých parkových v kontextu celopražského řešení
ploch a ponižuje městský vý- dopravy. Posledním počinem
znam tohoto místa. Nezane- v této problematice je i studie
dbatelným důsledkem tohoto Zklidnění Severojižní magistrály
stavu je nízká atraktivita okolí vypracovaná pro Útvar rozvoje
Národního muzea pro užívání hlavního města Prahy v roce
a rozvíjení městotvorných funkcí. 2008. Náplní této práce bylo
Život města a městské funkce nalezení nejvýhodnějšího dozde fakticky stagnují.
pravně -urbanistického řešení
Za jednoznačný přínos Seve- zklidnění magistrály v centrální
rojižní magistrály lze naopak oblasti Prahy. Výsledné řešení
považovat to, že díky jejímu vybu- zklidnění pak musí být součástí
dování nebylo dopravou zničeno celkového komplexního řešení
▲ Schéma radiálně-okružního systému z platného ÚPn (1999)
automobilové dopravy v hlavním
městě. Studie měla především
následující cíle:
■ snížit počty průběžných jízdních pruhů v ulici Legerova a Sokolská/Mezibranská na
2x2 (dva v jednom směru);
■ umožnit propojení tramvajové trati z ulice Vinohradské
a Bělehradské na Václavské
náměstí;
■ zajistit pěší bezkolizní vazby
z prostoru nad a pod Legerovou ulicí v oblasti Muzea,
s přímou vazbou z Vinohradské
ulice do stanic metra Muzeum
A a C;
■ z ajistit přímé pěší propojení
od budov Národního muzea na
Václavské náměstí;
■ zklidnění dopravy v dané oblasti
a snížení atraktivity pro průjezdnou dopravu tak, aby nedošlo
k přesunu dopravy do bezprostředně souvisejících souběžných ulic (přesun průjezdné
dopravy na nadřazenou síť
hlavních komunikací v Praze – Městský okruh a radiály);
■ r espektování komunikačního
propojení pro návštěvníky
Národního muzea mezi starou
a novou budovou;
■ zajištění dostatečné obsluhy
území, především v prostoru
na západní straně Severojižní
magistrály, s vazbou na ostatní
uliční síť a připravované podzemní garáže;
■ zvýšení podílu městské zeleně
v území;
■ s nížení negativních účinků z dopravy.
Popis řešení zklidnění
Myšlenka „zklidnění“ Severojižní
magistrály není nová, v různých
úrovních a výstupech se objevuje
od konce 80. let v souvislosti
s přehodnocením zásad tzv.
ZÁKOSu a obecně s hledáním
vztahu dopravy a urbanistické
stavebnictví 01/09
11
▲ Situace Zklidnění Severojižní magistrály v oblasti Národního muzea
▼ Situace Zklidnění Severojižní magistrály, výhledové tunelové řešení pod Prahou 2
12
stavebnictví 01/09
stavebnictví 01/09
13
▲ Letecký pohled na oblast kolem Národního muzea – stav před zklidněním
struktury ve městě. Prakticky
ve všech těchto úvahách je jako
podmínka pro úpravy stávajícího
stavu Severojižní magistrály
zmiňována existence náhradní
trasy – tj. západního segmentu
Městského okruhu mezi Chodovskou radiálou a Proseckou radiálou a následně (nebo současně)
dokončení Pražského silničního
okruhu, minimálně jako propojení
dálnic D 1, D 5 a D 8.
Na vlastní způsob zklidnění Severojižní magistrály existuje několik názorů a úhlů pohledu
obsažených v řadě studií, které
se pokoušely situaci řešit.
Prakticky všechny dosavadní
práce a úvahy řeší problém
jednak přesunutím obou do pravních směrů v oblasti kolem
budovy Národního muzea do
prostoru při zhlaví železniční
stanice za budovy Státní opery a Národního muzea a dále
převedením trasy ve směru na
Nuselský most do Sokolské buď
ještě v prostoru Čelakovského
sadů, nebo na náměstí I. P.
Pavlova. Přitom byly prověřovány různé možnosti uspořádání komunikace za budovami Mu-
14
stavebnictví 01/09
zea od povrchového řešení obou
směrů přes tunelové řešení jednoho ze směrů až po obousměrné tunelové řešení komunikace.
Pouhé přeložení magistrály
„za Muzeum“ však vede ke
zklidnění prakticky pouze v oblasti Wilsonovy ulice od garáží
Slovan přes Václavské náměstí
do Mezibranské, tedy v úseku
bezpochyby pro urbanistické
vztahy velmi významném, na
druhou stranu v oblasti s minimem bydlení a téměř bez typického živého městského parteru.
V neztenčené míře je ovšem
zachován problém v následném
úseku mezi Čelakovského sady
a Rumunskou, kde na sebe
navazují dopravně významné
trasy magistrály, Ječná–Žitná a Anglická–Rumunská.
Poslední projektová příprava
proto vyústila v návrh převedení obou dopravních směrů
za Národní muzeum při použití
tunelového vedení, s návazným
zklidněním přilehlého úseku
magistrál y v prostoru celé
Prahy 2 až k Nuselskému mostu. Zmiňované řešení je sice
poměrně technicky a finančně
náročné, ale přináší nejvíce
pozitiv pro toto citlivé území
města.
Vzhledem ke stísněným šířkovým poměrům mezi budovami
Národního muzea a jižním zhlavím Hlavního nádraží budou
oba směry v převážné většině
své délky vedeny v patrovém
uspořádání. Dopravní směr
jih–sever z Nuselského mostu bude od křižovatky s ulicí
Žitnou veden ulicí Legerovou
na sestupnou rampu horního
tunelu umístěnou na začátku
Čelakovského sadů. Tunel podchází Vinohradskou ulici a vynoří
se v prostoru za objektem Státní
opery. Dopravní směr sever–jih
se zahlubuje do spodního tunelu
již od konce budovy Hlavního
nádraží. V prostoru garáží Slovan se k hlavnímu směru ještě
napojí rampa z ulice Wilsonovy
umožňující připojení od Václavského náměstí a z Vinohrad.
Dále je trasa tunelu vedena pod
tunelem opačného směru až
do Čelakovského sadů, kde se
odpojí a vyústí do Mezibranské
ulice. Odtud pokračuje ve stávající stopě.
Součástí zklidnění magistrály v Praze 1 je zároveň okružní
křižovatka mezi garážemi Slovan
a Hlavním nádražím zajišťující napojení přilehlé uliční sítě a parkovacích ploch.
V Praze 2 dojde v rámci zklidnění ke snížení počtu průběžných jízdních pruhů v Sokolské a Legerově ulici ze stávajících tří
až čtyř na dva v každém směru.
Současně budou přijata opatření pro další redukci průjezdné
dopravy spolu s opatřeními pro
preferenci dopravy hromadné
a pěší. Tím je míněno zvýšení
počtu úrovňových přechodů,
vybudování nových parkovacích
míst pro rezidenty a zásobování území a nové řešení všech
křižovatek s úpravou režimu
pro obsluhu území (zameze ní rychlému průjezdu). Cílem
je v obou dnes v podstatě
„mrtvých“ uličních prostorech
obnovit charakter městských
bulvárů. Návazně budou přijata
i regulační opatření (dávkování
dopravy, mýto) pro snížení vstupu dopravy z Nuselského mostu
do Prahy 2, resp. již v oblasti
Pankráce.
▼L
etecký pohled na oblast kolem Národního muzea – stav po zklidnění, vizualizace
N avrhované tunelové řeše ní umožní rehabilitovat okolí
Národního muzea, tj. zklidnit
prostor před a za budovami a zlepšit životní prostředí přilehlého území města. Dále umožní
obnovit vedení tramvajové trati
z Vinohradské třídy a z náměstí I . P. P av lova n a Vá c l avské
náměstí. Nově vzniklý prostor
na povrchu bude v yužit pro
bezkolizní převedení pěších
mezi Vinohrady a Václavským
náměstím a pro zvýšení plošného podílu zeleně v centru
města.
To platí i pro úsek vedený povrchově v Praze 2, kde bude doplněna uliční zeleň a umožněna
přímá obsluha území parkovacími
pruhy. Dopravně-inženýrské posouzení intenzit dopravy v oblasti
prokázalo snížení dopravní zátěže
po dokončení navrženého zklidnění o 10–25 % ze současného
stavu.
Celkově realizace zklidnění umožní urbanisticky dotvořit přilehlou
část města, zvýšit podíl zelených
ploch a zklidnit komunikace Legerova, Sokolská, Mezibranská a Wilsonova.
Součástí této části zklidnění
magistrály je i stavební založení
návazného úseku pro možnost
výhledového pokračování hlavní
trasy tunelů z prostoru Čelakovského sadů raženou technologií
až k Nuselskému mostu. Tento
požadavek městské části Praha 2 se však z hlediska dopravněinženýrského nejeví jako přínos,
neboť sice snižuje bezprostředně
zátěže v ulicích Legerova a Sokolská, ale nabídkou další atraktivní
trasy naopak výrazně zvyšuje
dopravní zatížení před vstupy do
zklidňovaného území (Praha 1,
▲ Příčný řez tunelem Muzeum (klasická technologie výstavby), se zárodky
Praha 4).
výhledových tunelů pod Prahou 2
Technický popis
řešení tunelu
▼ Příčný řez tunelem Muzeum (čelní odtěžování), s vazbou na vinohradské
železniční tunely
Stavebně-technické řešení tunelu představuje využití dvou metod
výstavby hloubených tunelů.
V prostoru za starou budovou
Národního muzea je uvažováno
s využitím klasické technologie
budování do zapažené stavební
jámy z povrchu. Naopak ve stísněném prostoru za novou budovou Národního muzea (prostor
stavebnictví 01/09
15
Spolu s dokončením významné
části nadřazené sítě komunikací v Praze je možné přijmout i další regulační prvky dopravy,
Tramvajové propojení jako např. mýto s cílem ještě
více omezit dopravu nejen
s Vinohrady
v centrální oblasti Prahy.
Základním předpokladem navr- Projekční příprava a následná
ženého řešení Zklidnění Seve- realizace zklidnění Severojižrojižní magistrály je obnovení ní magistrály je koordinována propojení tramvajové trati z Vi- i s dalšími významnými záměry
nohradské a Škrétovy ulice na v jejím okolí, jako jsou rekonVáclavské náměstí. Současně strukce obou budov Národního
však byly na požadavek ob - muzea včetně vytvoření podjednatele prověřeny i varianty zemní propojovací komunikace,
vedení tramvajové trati Wilso- dále úprava Václavského náměsnovou ulicí přes Vrchlického tí s realizací podzemních garáží
sady do Opletalovy ulice, s cí- pod náměstím, rekonstrukce lem zlepšit přestupní vazby od a modernizace železniční stanice
hlavního nádraží na MHD. Bylo Praha hlavní nádraží a realizace
prověřeno několik variant ve- železničního vedení pražského
dení trasy, ve všech případech diametru, v neposlední řadě však lze návrhy považovat za i s rekonstrukcí Vrchlického
technicky (podélné sklony, smě- sadů a s dostavbou v prostoru
rové poloměry, křižovatky), ale před portálem Vinohradských
i urbanisticky nevhodné. Nadále tunelů.
tak zůstává možnost vedení Předpokládané investiční náklatramvají z Václavského náměstí dy dosáhnou cca 2,0–2,5 mld.
k hlavnímu nádraží pouze Ople- Kč, délka výstavby by neměla
talovou ulicí.
přesáhnout dva roky.
1,8 km dlouhých ražených tunelů pod celou Prahou 2.
Stav přípravy
▲ Varianty vedení tramvajové trati
vedle zhlaví hlavního nádraží) a pod Vinohradskou třídou se pro
urychlení povrchového omezení
předpokládá využití tzv. modifikované milánské metody, kdy
je profil tunelu odtěžován čelně
pod ochranou definitivních stěn a stropu tunelu. V obou případech
se jedná o rámové železobetonové konstrukce.
P atrové usp o ř á d ání tunel ů
za muzeem dovoluje navrh nout ší řkové uspořádání tunelů tak, aby splňovalo požadované normové parametr y
(ČSN 73 7507/2006 – Projektování tunelů pozemních
ko mu nik a c í ). D vo u p r u h ov á
jednosměrná komunikace je
v každé tunelové troubě navržena ve skladbě 2x3,5 m – jízdní
pruhy s vodicími proužky v šířce
0,25 m + připojovací/odpojovací pruhy. Posun nové opěrné zdi
16
stavebnictví 01/09
do nádražních ploch dosahuje
v nejširším místě cca 9 m.
Délka tunelov ých úseků je 483,5 m spodní tubus a 299,3 m horní tubus. Patrové uspořádání umožňuje rozsáhlejší zakrytí
komunikace, v y t vář í menší
prostorov ý zásah do území,
minimalizuje rozsah křižovatky
před garážemi Slovan a přináší
obecně vhodnější začlenění
trasy do morfologie území. Pro
možnost budoucího pokračování navržených tunelů směrem
k Nuselskému mostu bude
v rámci hloubených tunelů, v prostoru mezi ulicemi Škrétova a Legerova, stavebn ě
založeno odpojení/př ipojení
(rozplet) jako krátké tunelo vé zárodky. V budoucnu tak
bud e mož né p řevést p ov rchovou dopravu z Legerov y
a Sokolské ulice pomocí cca V současné době je dokončená
studie řešení Zklidnění Severojižní magistrály v připomínkovém řízení na jednotlivých
městských částech a dotčených orgánech státní správy.
K vlastní realizaci Zklidnění Severojižní magistrály může být
přistoupeno až po kompletním
zprovoznění západní poloviny
Městského okruhu, tedy po
dokončení úseku okruhu mezi
Malovankou a Pelc -Tyrolkou
s právě budovaným tunelovým
komplexem Blanka. Z ápad ní č ást M ě st skéh o ok r uhu
vytvoří alternativní trasu pro
hlavní dopravní tah městem ve
směru sever–jih. Celý dokončený Městský okruh vytvoří
ochrannou - objízdnou komu nikaci širšího centra města,
takže bude možné významně
omezit průjezdnou dopravu
centrem, tedy i po stávající
Severojižní magistrále. Termín
realizace zklidnění tak připadá
na období roků 2012–2015.
Závěr
Navržené tunelové řešení Zklidnění Severojižní magistrály
v Praze umožňuje v nejširší
míře splnit někdy i částečně
p rot i c h ů d n é p o ž a d av k y n a
zklidnění Severojižní magistrály v centrální oblasti města
př i zachování dopravní pro pustnosti a zároveň zlepšení
obsluhy území. Řešení umožní
rehabilitovat okolí Národního
muzea, tj. zklidnit prostor před a za muzeem, zlepšit životní
prost ře dí p ř ilehlého území
města, zejména navazujícího
úseku Wilsonov y ulice, Me zibranské ulice a Čelakovského sadů. Po realizaci tunelu
v znikne přímé pě ší spojení
mezi Václavsk ým náměstím a Vinohrady a mezi celoměstsk y v ýznamnými budovami,
k teré jsou dosud odříznut y
magistrálou. Realizace tunelu
je i vstupní podmínkou pro
zamýšlenou obnovu tramvajového spojení mezi Vinohrady a Novým Městem.
Návrh splňuje i požadavky na
urbanistické dotvoření území a navýšení ploch zeleně v území.
S ohledem na požadavek MČ
Praha 2 byla tato varianta navržena v technicko-stavebním řešení
respektujícím budoucí možnost
úplného oddělení magistrály od
uličního prostoru v celé Praze 2.
Pro tyto potřeby je navrženo výhledové tunelové prodloužení tunelů
za Národním muzeem pod zástavbou až k Nuselskému mostu.
Zklidnění Severojižní magistrály
je jedním z nejdůležitějších dopravně-politických úkolů v hlavním městě, kde popsané řešení
představuje pouze jednu dílčí
část v oblasti procházející bezprostředně centrem Prahy. Tato ▲ Pohled od Wilsonovy do Legerovy ulice, vizualizace
část zklidnění musí zapadnout
do koncepce zklidnění celé
Severojižní magistrály, resp.
celého prostoru uvnitř Městského okruhu, která bude bezprostředně navazovat. Svým
rozsahem, dopady a vazbami
na další významné investice
se jedná o zásadní počin v modernizaci a humanizaci celé
pražské centrální části.
I z těchto důvodů bylo proto
v roce 2008 uzavřeno Memorandum o vzájemné spolupráci
a podpoře zklidnění Severojižní
magistrály mezi čelními představiteli vlády České republiky a hlavního města Prahy. ■
Základní údaje
Lokalita:
Hlavní město Praha,
MČ Praha 1, MČ Praha 2
Objednatel:
Útvar rozvoje hlavního
města Prahy
Projektant:
SATRA, spol. s r.o.
Michal Jaňour,
Ing. Lukáš Rákosník,
Ing. Pavel Šourek
Ing. arch. Klement Valouch, VHE a spol. architektonická kancelář s.r.o.
Urbanistická část:
Ing. Jitka Brzoňová,
Ing. Vlastimil Vaňourek,
Metroprojekt
Praha a.s.
Tramvajové tratě:
Ing. arch. Petr Bednář,
Artoo s.r.o. – vizualizace
▲ Pohled na oblast za starou budovou Národního muzea, vizualizace
▼ Pohled na oblast Čelakovského sadů, vizualizace
stavebnictví 01/09
17
Tunelový komplex Blanka – 11/2008, fotoreportáž
▲ Staveniště Troja, letecký snímek (07/2008)
Jakub Karlíček, SATRA, spol. s r.o.
▲ Staveniště Troja, jáma č. 1 s portály ražených tunelů
▼ Staveniště Troja, těžení na úroveň technických kanálů pod vozovkou
▲S
taveniště Troja, schéma s vyznačením postupu prací. Bílá – hloubené
tunely; červená – dokončené hrubé konstrukce; šedá – konstrukce v současné době realizované.
▼ Staveniště Troja, hotová konstrukce výjezdové rampy v dilatacích 3 a 4
18
stavebnictví 01/09
▲ Staveniště Letná, výstavba hloubených tunelů v otevřené jámě
▲ Staveniště Letná, výjezdová rampa 2, dilatace R1
▼ Staveniště Letná, výztuž s bedněním spodní desky dilatace 17
▲ Staveniště Letná, letecký snímek (07/2008)
▼S
taveniště Letná, schéma s vyznačením postupu prací. Bílá červený rám –
hloubené tunely v otevřené stavební jámě; šedá žlutý rám – hloubené tunely
budované metodou podzemních konstrukčních stěn; červená – dokončené
hrubé konstrukce; žlutá – dokončené konstrukce stěn a stropu; šedá – konstrukce v současné době realizované.
▼ Staveniště Letná, betonáž stropní desky dilatace 10
▼ Staveniště Letná, výztuž spodní desky dilatace 17, v pozadí dilatace 15
stavebnictví 01/09
19
▲ Staveniště Hradčanská, celkový pohled od Špejcharu
▲ Staveniště Hradčanská, bourání dočasně zrušeného podchodu metra
▲ Staveniště Hradčanská, zemní práce v prostoru jámy pro dilatační díl C
▲ Staveniště Hradčanská, vodicí zídky pro podzemní stěny dilatačního dílu B
▼S
taveniště Hradčanská, příprava výztuže lamely podzemní stěny
▼ Staveniště Hradčanská, celkový pohled od Prašného mostu
20
stavebnictví 01/09
dny stavitelství a architektury
text: Hana Dušková
foto: Petra Bednářová
▲ Inženýrský den se konal v nedávno obnoveném Rožmberském paláci na Pražském hradě. Velmi zajímavá byla
i prohlídka kaple Nejsvětější Trojice a Neposkvrněného početí Panny Marie (viz fotografie), která byla před zahájením
obnovy zcela skryta pod přestavbami z 20. století.
Inženýrský den 2008
rou, Rakouskou inženýrskou
komorou, za významné je považováno rovněž uzavření smlouvy
s VBI Deutschland – Svazem
poradních inženýrů Německa. Neméně důležitá je i spolupráce
Inženýrský den zahájil Ing. Sva- ní spolupráci s inženýrskými inženýrských organizací zemí
topluk Zídek, prezident Českého organizacemi sousedních zemí. Visegrádské čtyřky. „I když se
svazu stavebních inženýrů. Pr vní mezinárodní smlouvu jedná v tomto případě o vztah
„K naší stavbařské profesi patří o spolupráci uzavřela Česká se zeměmi s podobným hiskromě budování také bourání. komora autorizovaných inženýrů torickým osudem, je i zde co
Právě k odstraňování evrop - a techniků činných ve výstavbě bourat,“ konstatoval Svatopluk
ských bariér bychom jako sta- ve spolupráci s Českým svazem Zídek. Jako příklad uvedl skuvební inženýři rádi přispěli,“ stavebních inženýrů s Bavorskou tečnost, že uznávání autorizace
řekl ve svém úvodním projevu. inženýrskou komorou již v roce mezi Českou komorou autorizoČeské inženýrské organizace 1994. Poté následovalo uzavření vaných inženýrů a techniků činod zahájení své činnosti věnují dalších mezinárodních smluv – ných ve výstavbě a Slovenskou
nemalou pozornost mezinárod- se Saskou inženýrskou komo- komorou stavebních inženýrů,
V polovině listopadu se v původně renesanční
budově Rožmberského paláce na Pražském
hradě konal 14. Inženýrský den, tentokrát
na téma Evropa bez bariér.
které bylo s ohledem na jazykovou příbuznost uplatňováno
bez jakýchkoli problémů od roku
1998 a bylo na základě zákonů
obou zemí svěřeno výhradně
do pravomocí obou komor, bylo
jednostranně novelou zákona
Slovenské republiky v roce 2007
znemožněno.
Závěrem svého projevu prezident
ČSSI předal jako vyjádření uznání
činnosti inženýrských organizací
zemí Visegrádské čtyřky z rozhodnutí prezidia Českého svazu stavebních inženýrů medaile ČSSI,
spojené s titulem Čestný člen
ČSSI představitelům zahraničních
inženýrských organizací. Diplom stavebnictví 01/09
21
a medaili z rukou Svatopluka Zídka postupně převzali Ing. Holló
Csaba, viceprezident Maďarské
inženýrské komory, prezident
Polské inženýrské komory Dr.Ing. Zygmunt Rawicki a Ing. Ján
Kyseľ, prezident Asociace civilních
inženýrů Slovenska.
Zahraniční příspěvky
Se zájmem byla očekávána také
vystoupení zahraničních hostů –
viceprezidenta Spolkové inženýrské komory Německa, prezidenta
Bavorské inženýrské komory, viceprezidenta Rakouské spolkové
komory inženýrů a architektů i prezidenta Polské inženýrské komory,
která se týkala odbourání bariér
pro vstup stavebních inženýrů na
trh těchto sousedních zemí.
„Jsme dnes členy velké evropské
rodiny inženýrů, kteří jsou si vědomi
svého poslání a sdílejí vizi úspěšné
spolupráce mnohých našich členů,
autorizovaných inženýrů, na společném evropském trhu inženýrských
služeb,“ uvedl svůj projev viceprezident Spolkové inženýrské komory
Německo Dipl. Ing. Hans Ullrich
Kammeyer. „Stále více inženýrů
pracuje v mezinárodním prostředí,
a musejí proto být schopni porozumět kultuře, tradicím a jazykům
těchto zemí. Tyto úkoly představují nové nároky a požadavky na
technické inženýrské vzdělávání a inženýrskou profesi jako takovou.“
Ve svém vystoupení Hans Ullrich
Kammeyer seznámil přítomné především s požadavky německých
inženýrských komor na kvalifikaci
inženýrů. V roce 1989 byla v Německu založena Spolková komora
inženýrů se sídlem v Berlíně, jako
zastřešující organizace, která zastupuje všechny inženýry s cílem
chránit jejich zájmy na národní i mezinárodní úrovni. Spolková komora inženýrů zastřešuje základní
společenské, vzdělávací a profesní
zájmy svých 16 inženýrských
komor spolkových zemí Německa
u spolkové vlády, dolní komory i horní komory Parlamentu a zároveň u Evropské komise a Evropského parlamentu, u jiných institucí a vůči veřejnosti. Za účelem zajištění souladu s evropskou směrnicí o odborné k valifikaci zalo -
22
stavebnictví 01/09
ží Komora spolkový rejstřík inženýrů, ve kterém budou uvedeny obory jejich specializace a autorizace. Inženýři ze zemí
EU mají možnost poskytovat
příležitostně a dočasně přes- hraniční služby za předpokladu
splnění následujících kritérií:
■ státní příslušnost země EU;
■ oprávnění k působení v pozici
autorizovaného inženýra udělené v členské zemi EU a trvalé
působiště v zemi EU;
■ formální odborná kvalifikace.
Dr.-Ing. Heinrich Schroeter, prezident Bavorské inženýrské komory,
ve své přednášce seznámil přítomné s možnostmi zahraničních
inženýrů v Bavorsku. Pro činnosti
v oblasti působnosti bavorského
stavebního řádu je potřebný zápis
do příslušného seznamu, který je
vázán pouze na odborné předpoklady. Znalosti zákonů a jazyka se
neprověřují. Příčinou této velmi
liberální úpravy je zásada bavorské
legislativy přenechat co nejvíce
odpovědnosti občanovi – pokud
předloží z důvodu nedostatečných
znalostí zákona chybnou projektovou dokumentaci, ručí svému
objednateli za všechny škody, které
tím vzniknou. Navíc inženýr, který
neovládá německý jazyk, získá
zakázku jen ve vzácných případech.
V ostatních spolkových zemích
jsou v některých podrobnostech
stanoveny odlišné podmínky.
Do konce roku 2009 se očekává
z důvodu evropské harmonizace
určité změny.
Dipl. Ing. Josef Robl, viceprezident Rakouské spolkové komory
inženýrů a architektů, ve svém
příspěvku hovořil o přístupu k výkonu povolání „civilní inženýr“
v Rakousku (dělí se na architekty a inženýry-konzultanty a je upraveno spolkovým zákonem o civilních
inženýrech, (Ziviltechnikergesetz –
ZTG). Pro činnost civilních inženýrů
je vyžadována tato kvalifikace:
■u
končené univerzitní (magisterské nebo inženýrské) nebo vysokoškolské (magisterské nebo
inženýrské) studium se zaměřením na techniku, přírodní vědy,
hornictví nebo zemědělství;
■ praxe v oboru minimálně tři
roky;
■ profesní zkouška.
Přístup k výkonu tohoto po volání je pro státní příslušníky
Evropské unie volný. Žádost o předvolání k profesní zkoušce
se podává spolu s potřebnými
doklady u Komory architektů a inženýrů-konzultantů, v jejíž působnosti má žadatel bydliště. Komora
k této žádosti připojí dobrozdání a do osmi týdnů ji předloží spolkovému ministru hospodářství
a práce, který o předvolání ke
zkoušce rozhodne a nařídí o přidělení k určité zkušební komisi.
Pokud kandidát zkoušku nesloží,
má možnost druhého a třetího pokusu. Mezi předměty, ze kterých
se provádějí zkoušky, patří:
■ rakouské správní právo;
■ nauka o ekonomice podniku
(všeobecné zásady, kalkulace,
organizace podniku);
■ p rávní a odborné předpisy
platné pro daný obor;
■ profesní a stavovské právo.
a oprávnění k výkonu svobodného povolání architekta nebo
inženýra-konzultanta v oborech
rovnocenných s obory uvedenými v § 3 zákona o civilních
technicích;
■o
dborná způsobilost;
■ v ýkon svobodného povolání
architekta nebo inženýra-konzultanta v některém z oborů
rovnocenných s obory uvedenými v § 3 zákona o civilních
technicích po dobu nejméně
dvou let během minulých
deseti let, pokud toto povolání
není v zemi bydliště či sídla
firmy poskytovatele služeb
právně upraveno.
Registrace u Komory není potřebná, inženýr-konzultant je však
povinen před poskytnutím služby informovat svého zákazníka o těchto skutečnostech:
■ r ejstřík, v němž je zapsán,
číslo zápisu nebo rovnocenné
Pro různé obory existují různá
identifikační údaje z rejstoprávnění, která uděluje spolkoříku;
vý ministr hospodářství a práce. ■ jméno a adresa příslušného
Inženýři-konzultanti mohou mít
úřadu pro dohled v zemi, kde
oprávnění pro obor techniky,
má inženýr-konzultant bydliště
přírodních věd, hornictví, ekologii
nebo sídlo firmy, profesní konebo zemědělství.
mory nebo srovnatelné organiCivilní inženýři jsou oprávněni
zace, jichž je inženýr-konzultant
provádět v oboru, pro který jim
členem;
bylo oprávnění vydáno, plánová- ■ sdělit označení profese nebo
ní, kontroly, dozor, poradenství,
předložit doklad o způsobikoordinaci, funkci zástupců nebo
losti;
správců, zejména pak provádět ■ daňové identifikační číslo podle
měření, vypracovávat posudky,
článku 22 odst. 1 ABl. L 145
zastupovat objednatele při jednáze dne 13. 6. 1977 ve znění
ní s úřady a veřejnoprávními orgasměrnice 2004/66/ES, ABl. L
nizacemi, zajišťovat organizační 168 ze dne 1. 5. 2004;
a komerční realizaci projektů, ■ p odrobnosti o své pojistné
přebírat úkoly souhrnného pláochraně, pokud jde o pojištění
nování, pokud důležité části
odpovědnosti za škody.
prací náleží k oboru civilního
inženýra.
Inženýrský den byl po krátké auCivilní inženýři nejsou oprávněni dienci ministra pro místní rozvoj
provádět realizaci. Rakouští civilní Jiřího Čunka ukončen projevem
inženýři mohou svou činnost předsedy České komory autovykonávat pouze v rámci svo- rizovaných inženýrů a techniků
bodného povolání nebo pracovat činných ve výstavbě Ing. Pavlem
pro společnost civilních inžený- Křečkem, který závěrem přítomrů, jsou-li jejími partnery nebo né odborníky a hosty pozval na
podílníky.
prohlídku kaple zasvěcené Panně
Inženýři-konzultanti z EU smějí Marii, obnovené do původní poposkytovat přeshraniční služby, doby z roku 1755. ■
pokud splňují tato kritéria:
■ příslušník státu EU;
R ožmberský palác byl více než
■ b ydliště, resp. sídlo firmy
důstojným prostředím pro konání
Inženýrského dne
v některém členském státě EU stavebnictví 01/09
23
interview
text: Jan Táborský
foto: Tomáš Malý, Jan Prouza
Každý most s kilometrovým rozpětím
je tak trochu technickým zázrakem
jenom poděkování vynikajícímu
jednotlivci, ale je to zároveň forma propagace celé profese.
Proč jsou stavbaři opomíjeni?
Stavbaři mají tu smůlu, že často
nejsou za svými díly vidět jako
jednotlivci.
▲ Ing. Václav Mach při přebírání ceny Osobnost stavitelství
Cenu Osobnost stavitelství převzal na slavnostním večeru Dnů stavitelství a architektury
Ing. Václav Mach, dlouholetý úspěšný projektant inženýrských staveb a první předseda
České komory autorizovaných inženýrů
a techniků činných ve výstavbě.
Ve svém proslovu po obdržení
ceny Osobnost stavitelství
v Betlémské kapli jste si postěžoval, že chybí dostatečné
ocenění práce stavbařů na
úrovni státních ocenění. Asi
dva týdny nato dostali Josef
Podzimek a Alena Šrámková
medaili Za zásluhy III. stupně. Mění se situace?
To nevím, ale od roku 1990 je
to teprve podruhé, kdy někdo
z oboru státní cenu dostal. Před
časem architekt Ivan Ruller, nyní
Josef Podzimek a Alena Šrámková. Všichni obdrželi státní cenu
naprosto zaslouženě. Ale takový
počet oceněných je pořád zoufale
24
stavebnictví 01/09
malý v porovnání s tím, jak moc
stavby společnost ovlivňují a jak
jsou pro ni prakticky i ekonomicky podstatné. Například vloni
dostal cenu Osobnost stavitelství Bořivoj Kačena, dlouholetý
skvělý manažer a velká osobnost.
Ovšem na státní úrovni byl oceněn jen ve Francii, kde obdržel
řád francouzské legie, doma nic.
Takže současné ocenění Josefa
Podzimka i Aleny Šrámkové je
skvělé, po dlouhé době přišla
řada na lidi z profese, ale pořád
je tu dost vynikajících osobností, které žádné státní ocenění
nedostaly a bohužel třeba nikdy
nedostanou. Vyznamenání není
Jistě, zatímco na knize najdete
jméno spisovatele, velké stavby jsou natolik kolektivním
dílem, že se dost těžko určuje
jeden adept…
Ale jde to. Časem se vždy ukáže,
že se nějaký člověk podezřele
často vyskytuje u realizací špičkových projektů, a to většinou
znamená, že to je právě duše
týmu – ať už manažerského,
nebo projektantského. Nicméně
u státních ocenění hrají ještě
roli osobní postoje těch, kteří je
udělují. Vnímání techniků jako
někoho nezajímavého, jako lidí,
kteří tak nějak samozřejmě zajišťují technický provoz společnosti,
je bohužel velmi rozšířené. Chci
věřit, že letošní vyznamenání
jsou krokem ke změně.
například stanice pražského metra. Pozn. redakce.) a pokračoval
v zaměstnaneckém poměru ve
VPÚ DECO Praha. I při tomto
sezení na dvou židlích se mně
a mým kolegům podařilo udělat
několik velmi zajímavých staveb.
A stejně tak si myslím, že ČKAIT
má za sebou úspěšné období a i tam je vidět kus nejen mé
práce. Takže to ocenění je v kombinaci mých činností. Také, podle
mého názoru, opravdovou osobnost v jakémkoliv oboru tvoří fakt,
že učinila nejen něco v rámci
dané profese, ale i pro tu profesi
samotnou.
Co je potřeba udělat pro stavebnictví v současnosti?
Problémů je dost. Napadá mě
například nízká kvalita práce,
která je na úrovni konce osmdesátých let.
Mám tomu snad rozumět
tak, že kvalita stavebních
prací je stále na stejné úrovni jako před dvaceti lety?
Přes všechny nové materiály
a technologie?
Do jaké míry vaše ocenění V devadesátých letech se kvalita
Osobnost stavitelství ovliv- stavebních prací dostala na slušnilo dlouholeté předsednictví nou úroveň, ale v posledních pěti
ČKAIT?
šesti letech došlo ke znatelnému
Určitě zásadně. Nebýt předse- poklesu. Samozřejmě, že existují
dou Komory, tak jsem to cenění perfektně zpracované špičkové
nedostal. Ale určitě jsem nebyl stavby, prošpikované hi-tech
oceněn jen za to. V profesi se technologiemi. To je ovšem jen
pohybuji hodně dlouho a myslím, velmi malá špička ledovce a jde
že pracuji na solidní úrovni. Ko- především o stavby, které ze
neckonců než jsem se stal před- své podstaty musí být na vyšší
sedou ČKAIT, tak jsem za svou kvalitativní úrovni, protože jsou na
projektantskou činnost obdržel ně kladeny daleko větší nároky – v roce 1990 také státní cenu. tedy hlavně stavby inženýrské.
Moje práce tedy asi nebyla úplně Nicméně problém vidím u běžmarná a staveb mám za sebou ných pozemních staveb. Pokud
opravdu hodně. Předsednictví dříve bytovou výstavbu předv Komoře pro mě ale znamenalo stavovaly paneláky, tak ať proti
jisté omezení v profesní činnosti nim sneseme argumentů, kolik
a po dobu trvání předsednictví chceme, vydržely už padesát let. jsem si nechal „jen“ mosty U současné bytové výstavby
(Václav Mach úspěšně projektoval si tím tak jistý nejsem. I když
je otázka, jestli je to nakonec
dobře, nebo špatně… Ale ani
oceněné stavby, tedy ty nejlepší
z nejlepších, nemusí být bez vad.
Stavby se totiž oceňují v podstatě
ihned po kolaudaci, jenže v tento
moment nelze zhodnotit, zda dokážou plnit svoji funkci. Například
mosty se hodnotí až po roce provozu a něco to do sebe má. Moc
by se mně líbila soutěž ve smyslu
„stavba roku po deseti letech“ – zeptat se investorů, jak jsou se
svou stavbou spokojeni, a teprve
v tu chvíli můžeme zhodnotit
podstatné aspekty stavby, jako
je kvalita materiálů, provedení
stavby nebo možnosti její údržby.
Jedním z důvodů snižování kvality
staveb je nedostatek odborníků.
Chybí nejen technici, ale především řemeslníci. Současná módní
vlna, že každý musí být vysokoškolák, je nesmyslná. Z vlastní
zkušenosti mohu potvrdit, že
celá řada průmyslováků měla
a má vyšší úroveň než někteří
tzv. vysokoškoláci v zahraničí. A že řemeslo mělo vždy zlaté dno,
bude platit i v budoucnu. Možná,
že současná hospodářská krize
přivede opět mládež k oborům,
kde nehrozí nezaměstnanost.
Stavby, na nichž jste se jako
projektant podílel, ovšem patří mezi ty špičkové. Máte nějaké své nejoblíbenější dílo?
Vždycky máte v paměti poslední
stavbu. Nicméně žádnou „nej“
nalézt nedokážu. Každá stavba má
své specifikum. Každá stavba má
i své technické zajímavosti, ať to
byl podchod v Praze Na můstku
se zajišťováním sousedních domů
nebo stanice pražského metra
Leninova, dnes Dejvická, kde se
podzemní stěny u nás poprvé
použily jako definitivní konstrukce.
Konstrukčně velmi náročná byla
např. i čistírna vody pro Košice…
Vaší doménou jsou ovšem
mosty, ani mezi nimi nenajdete nejoblíbenější?
To je stejné. U každé stavby si
vzpomenete na nějakou zajímavost. Třeba Lahovický most přes
Berounku, který se svou velikostí
možná nezdá jako zásadní. Kromě
svého zajímavého architektonického ztvárnění má i řadu technických
detailů, jejichž obtížnost veřejnost
nikdy nemůže ocenit. Nikdy jsem
nenavrhoval tak velikou předpínací
sílu na tak malou plochu, jako to
bylo u krajního pole tohoto mostu. A fakt, že investor a dodavatel
přijali naše výrazně atypické řešení, je určitým výrazem uznání a důvěry. Na vloni otevřené estakádě v Chomutově dlouhé 500 m
byla zase neskutečně proměnlivá
geologie. Od uhelné sloje na jednom konci po čedičovou skálu na
konci druhém.
Co lávka Kočičí oči, k terá
obdržela mezinárodní ocenění European Steel Design
Awards?
To byl, jako většina z námi
navrhovaných lávek pro pěší,
velmi zajímavý a náročný návrh. A navíc nebylo lehké „protlačit“ jeho realizaci – přesvědčit
nejen investora, ale především
dodavatele, aby přijali myšlenku
této atypické stavby za svou a nepostavili přes dálnici běžnou lávku. Ne vždy je ale vhodné vytvářet dominanty. Hlavně
u staveb v přírodě je podstatné,
aby zbytečně nenarušovaly harmonické okolí. Architektonicky
výrazné konstrukce musí být do
krajiny velmi citlivě zakomponovány. Na rozdíl od mostních konstrukcí ve městech. Pokud je to
možné, měl by most ve městě
být dílem, které se neschovává
a naopak vytváří lokální dominantu a je i po technické stránce
výjimečné.
V Praze se v současnosti řeší
budoucnost Trojského mostu,
na jednom z vítězných návrhů
jste se podílel.
To je přesně ten případ. Nechci
se vyjadřovat k problémům, které přípravu výstavby provázely
a stále provázejí. Ale stojím si
za tím, že ať už se tam bude
stavět cokoliv, neměl by to být
most tuctový, ale most s velkým
M – architektonicky zajímavý,
konstrukčně a technologicky na
úrovni doby. Mosty přes Vltavu
v Praze se nestavějí tak často.
Je to vždy příležitost. O to více
mě mrzí, že náš návrh dovedený
až do zadávací dokumentace se
zřejmě nebude realizovat.
▲ Mosty s podpisem Václava Macha: most přes údolí Sedlického potoka,
polovina 70. let
▲ Mosty s podpisem Václava Macha: Lahovický most, 2004
▲ Mosty s podpisem Václava Macha: lávka Kočičí oči přes dálnici D 8, 2007
Jaké zahraniční mosty na vás
nejvíce zapůsobily?
Pokud mě v mé profesi něco
ovlivnilo, tak to byly převratné
konstrukční inovace, jako například montáž pětikilometrového
mostu přes Oostershelde v Holandsku z roku 1968, kde se pro
těžkou montáž používaly ohrom-
né jeřáby s velkou nosností. Tato
stavba ve své době zásadně
ovlivnila výstavbu mostů. Stejně
tak je pro mě převratný vene- zuelský most Maracaibo. Krásných a technicky zajímavých
mostů je mnoho. A každý most
s kilometrovým rozpětím je tak
trochu technickým zázrakem. ■
stavebnictví 01/09
25
stavba roku
text: Ing. arch. Michal Hlaváček
foto: Filip Šlapal, autor
individuální rodinné domy, severní stranu areálu uzavírá řada
dvojdomů. V rámci v ýstav by byly stejným investorem a zhotovitelem v ybudovány
tř i skupiny řadov ých domů,
jejichž návrh byl zpracován
jiným autorským týmem.
Architektonické
řešení
Záměrem bylo vytvořit členitou
kompozici, která je nenásilně
integrovaná do okolního přírodního prostředí. Umístění
jednotlivých domů souboru je
řešeno tak, aby byla maximálně
v yužita ozeleněná část jed notlivých pozemků a aby byly
dopravní komunikace k nim
minimalizovány na nezbytnou
míru. Architektonické řešení
pro všechny budovy vychází
ze stejných principů: jednotli vé hrano lov ité t var y jsou
zdůrazňovány různými druhy
povrchových úprav, jako jsou
omítky, kamenné a dřevěné obklady. Charakteristické je použití gabionů jako plnohodnotného
fasádního materiálu. Kontakt
s okolní zelení je podpořen
využitím popínavých rostlin na
fasádách, balkonech a lodžiích
i v prostorách atrií v interiéru.
Propojení interiéru a exteriéru
zdůrazňují francouzská okna a prosklené stěny.
▲ Skupina rodinných a bytových domů v Horních Počernicích je moderní zástavbou s řadou společných znaků
Horní Počernice: alternativa
moderního bydlení
Bytová výstavba na okraji hlavního města
bývá spíše spojována s budováním panelových
sídlišť nebo s nepříliš kvalitní architekturou
satelitů. Výjimku naznačující změnu k lepšímu
v celkovém pojetí komfortního skupinového
bydlení vytvářejícího kultivované prostředí
tvoří obytný soubor rodinných domů různého
typu na severovýchodním okraji Prahy,
oceněný titulem Stavba roku 2008.
26
stavebnictví 01/09
Urbanistické řešení
Obytný soubor je situován na
území Prahy 20, v Horních Počernicích, mezi ulicemi Jeřická
a V Lukách. Soubor se skládá
celkem ze tří dvojdomů (tj. šesti rodinných domů), čtyř solitérních rodinných domů a jednoho
bytového domu. Na východní
hraně území jsou umístěny
Dvojdomy
Dvojdomy jsou dvoupodlažní,
nepodsklepené, koncipované
jako pětipokojové byty s obytnou kuchyní a dvojgaráží. Oproti
obvyklému řešení nejsou jednotlivé domy zcela symetrické,
proporce interiérů se v různých
typech fasád projevují různě.
V přízemí mají domy dvojgaráž,
obývací pokoj a obytnou kuchyň.
V patře jsou situovány čtyři pokoje s různými možnostmi vy- užití. Ve standardním řešení bytu
je jeden pokoj vybaven vlastní
koupelnou, ostatní pokoje mají
sp ole č nou koup elnu a W C s přístupy z chodby. V domech
je malé atrium, prostupující
oběma podlažími. Velká okna,
částečně pevně zasklená, jsou
v mnoha případech navržena
jako francouzská. Některá okna
jsou chráněna posuvnými venkovními žaluziemi.
spívá i volba přírodních materiálů a zakomponování zeleně přímo do vlastního řešení domů. Architektonický výraz rodinných
domů se vyznačuje členitým objemovým řešením. Různorodost
hmot, podpořená různými druhy
povrchů – omítka, dřevěný a ga- bionový obklad, vytváří charakteObytný dům
ristický styl celého areálu. ČleniObytný dům představuje z hle- tost jednotlivých staveb se prodiska kompozice centrum celého jevuje jak v celkových hmotách,
areálu. Jedná se o třípodlažní tak v půdorysném řešení přízemí nepodsklepenou stavbu. V bu- i patra. Tento přístup ke kompodově je dvacet jedna bytových zici umožňuje bohaté přirozené
jednotek a devatenáct garážo- prosvětlení a otevření interiéru
vých stání. Všechna stání jsou do okolního přírodního prostředí.
orientována na severní stranu Domy jsou dvoupodlažní, nepodsměrem k příjezdové komunika- sklepené s plochou střechou,
ci. V přízemí jsou na jižní stranu koncipovány jako čtyřpokojové
orientovány tři byty, k nimž byty s pracovnou v mezipatře
přísluší i předzahrádky. Nachází nebo v patře, s obytnou kuchyní
se zde rovněž společné prostory a garáží v přízemí. Společenská
domu a skladové komory náležící část domu s hlavním obytným
k jednotlivým bytům. Přízemí prostorem ve dvou výškových
tvoří rozsáhlou podnož částečně úrovních je situována rovněž zapuštěnou do terénu, na níž v přízemí. Ložnice s vlastní šatjsou posazeny tři, téměř shod- nou a koupelnou, dva pokoje né dvoupodlažní bloky, každý a sociální zázemí jsou navrženy
s vlastním komunikačním já- v patře. Těžištěm domu je malé
drem. Každé patro bloku obsahu- atrium se zelení prostupující obě
je tři byty, přičemž dva krajové podlaží. K atriu se z úrovně mezijsou řešeny napříč budovou podesty přimyká pracovna.
ve směru sever–jih a jsou koncipovány jako 3+kk. Obývací
místnost s kuchyňským koutem
Technické řešení
směřuje na jih, s výhledem do
budov
ozeleněného pruhu mezi řadami
domů. Ložnice jsou orientovány Všechny stavby obytného arena opačnou stranu. Na každém álu jsou nízkoprovozní. Nospatře je jižně od vertikálního né konstrukce jsou z klasickomunikačního jádra umístěna k ých stavebních materiálů.
mezi dva krajové byty garsonié- Při stavbě byly použity děrované cihelné blok y, železo ra, řešená jako 1+kk.
Byty v patrech jsou vybaveny bal- betonové stropy nebo stropy kony, lodžiemi, případně velkými z keramick ých panelů. Dře prosklenými stěnami s francouz- věné střešní konstrukce jsou
skými okny. Dva byty orientované dvouplášťové provětrávané ze
na střechu přízemní podnože mají sbíjených příhradových vazníků.
Krytina je tvořena měkčeným
navíc střešní terasy.
PVC. Budovy jsou zatepleny
polystyrenem nebo minerální
vlnou v tloušťce 100 mm. TepelRodinné domy
ně izolační vrstva je v přízemí
Koncepce izolovaných rodin- a někdy i v patrech chráněna
ných domů navazuje na snahu gabionovým obkladem. Okna
vytvářet jemně členěné budovy jsou dřevohliníková. Vytápění a kompozice a současně i na a ohřev užitkové vody je zazáměr začlenit všechna obydlí jišťován tepelným čerpadlem
vhodně do okolního přírodního s vrtem, systému země–voda.
prostředí. K příjemnějšímu a „pří- Součástí tohoto systému je verodnějšímu“ dojmu z celku při- stavěný elektrický kotel a boiler
o kapacitě 165 l s ekvitermní
regulací. Vytápění interiérů je
podlahové. V budovách jsou
instalovány jednotky pro re kuperaci vzduchu. Schodiště
jsou většinou železobetonová,
prefabrikovaná, v některých případech skleněná, na ocelových
schodnicích, zábradlí jsou řešena
v kombinaci skla a kovu. Údržba
gabionové fasády je vzhledem ke
kompaktnosti a typu použitého
materiálu minimální (jde pouze o odstranění prachu a zafoukaného listí). Díky kvalitnímu
zateplovacímu systému a aplikaci technologie vytápění domů
tepelným čerpadlem bude docíleno velmi nízkých provozních
nákladů (cena za vytápění, ohřev
TUV, rekuperaci vzduchu, osvětlení, provoz elektrických spotřebičů) se v případě čtyřčlenné
rodiny bude pohybovat u rodinného domu v rozmezí 1700 až 2000 Kč za měsíc, u dvojdomu
210 0 Kč za měsíc. Provozní
náklady (vytápění a ohřev TUV) u bytů by měly ročně dosahovat
částky 54 Kč/m². ■
Základní údaje o stavbě
Název stavby:
Obytný soubor Horní
Počernice
Místo stavby:
Praha 20 –
Horní Počernice
Investor:
Konhefr HP s.r.o.
Generální projektant:
Ateliér Hlaváček &
partner, s.r.o.
Vedoucí projektu:
Ing. arch. Michal
Hlaváček
Dodavatel:
Konhefr, stavby a interiéry, s.r.o.
Subododavatelé
Topení, vzduchotechnika:
Veskom, spol. s r.o.
Zdivo: TONDACH
Česká republika s.r.o.
Keramické stropy:
CZP STROPY, s.r.o.
Výplně vnějších otvorů:
AQ OKNA, s.r.o.
Prefabrikovaná schodiště:
Strakon CZ s.r.o.
Dřevěné sbíjené střešní vazníky:
GREKO spol. s r.o.
Zámečnické výrobky:
Hesmar, s.r.o.
Celková plocha pro výstavbu:
20 000 m²
Náklady na stavbu: cca 230 mil. Kč
Termín realizace: 05/2006–04/2008
▼ Detail fasády bytového domu obytného souboru v Horních Počernicích
stavebnictví 01/09
27
▲ Rodinný dvojdům v Horních Počernicích
▲ Bytový dům v Horních Počernicích
▲S
olitérní rodinný dům v Horních Počernicích
▲ G abionová fasáda patří k charakteristikám domů skupinové výstavby
v Horních Počernicích
▼ Situace souboru rodinných a bytových domů v Horních Počernicích (značeno žlutě)
28
stavebnictví 01/09
▲ Rodinný dvojdům v Horních Počernicích – půdorys 1. NP
▼ Bytový dům v Horních Počernicích – půdorys 2. NP
stavebnictví 01/09
29
energetická náročnost budov
text: Karel Kabele
grafické podklady: autor
Hodnocení energetické náročnosti
budov – otázky a odpovědi
Prof. Ing. Karel Kabele, CSc. (1960)
Vedoucí katedry technických zařízení budov na FSv ČVUT v Praze. Zabývá se problematikou energetických systémů budov
z hlediska jejich navrhování, počítačového
modelování a interakcí systémů s budovou. Pod jeho vedením vznikl Národní
kalkulační nástroj pro stanovení energetické náročnosti budov. Je autorizovaným
inženýrem v oborech Technika prostředí
staveb a Energetické auditorství. Je předsedou Společnosti pro techniku prostředí,
členem představenstva ČKAIT a viceprezidentem Evropské federace společností
pro techniku prostředí REHVA.
E-mail: [email protected]
Prvním lednem 2009 končí pro Českou
republiku výjimky a odklady povinnosti zavést
do běžného života opatření cílená ke snížení
spotřeby energie v budovách.
Zprávy o globálním oteplování spolu s faktem, že více než 40 %
energie se spotřebovává v budovách [13], jsou jednou z příčin zvýšeného zájmu politiků a veřejnosti o energetiku budov. Na počátku
tohoto tisíciletí tento zájem a tlak na snižování spotřeby energie
vyústil v evropském měřítku do vytvoření Směrnice 91/2002/EC o energetické náročnosti budov. Ta ve svých požadavcích specifikuje
povinnost členského státu zpracovat nástroje pro snižování energetické náročnosti budov, mezi které patří i energetická certifikace
budov, vyjádřená průkazy energetické náročnosti budov. V uplynulých
▼ Obr. 1. Vývoj anomálií teploty přízemní vrstvy vzduchu od roku 1850 [12]
šesti letech se Česká republika měla možnost připravit na 1. leden
2009, kdy skončí výjimky a odklady povinnosti zavést do běžného
života opatření cílená ke snížení spotřeby energie v budovách.
V rámci příprav byl upraven zákon 406/2000 Sb., o hospodaření
energií, vydána vyhláška 148/2007 Sb., o energetické náročnosti
budov, zahájeno přezkušování osob způsobilých vykonávat činnost
energetického experta, vytvořen fungující nástroj pro výpočet energetické náročnosti budov a mnoho dalších kroků, jejichž cílem bylo
naplnit podstatu snižování energetické náročnosti budov. Během
této přípravy se objevila řada otázek, z nichž některé mají a některé
nemají jednoznačnou odpověď. Pokusme se teď najít odpovědi na
některé z nich.
Co je to energetická náročnost budovy?
Původ je v anglickém termínu „energy performance of buildings“,
doslovně přeloženo jako energetické chování budovy. Ve smyslu směrnice 2002/91 EC vyjadřuje množství energie skutečně
spotřebované nebo odhadované pro splnění potřeb spojených
se standardizovaným užíváním budovy, což zahrnuje vytápění,
přípravu teplé vody, chlazení, větrání a osvětlení. Přesná definice
energetické náročnosti pro české podmínky je uvedena v zákoně
406/2000 Sb. § 2 písm. f).
Jak se stanoví energetická náročnost budovy?
Postup stanovení energetické náročnosti budovy je definován ve
vyhlášce 148/2007 Sb. Ve smyslu této vyhlášky se jedná o roční
potřebu energie na vytápění, chlazení, větrání, přípravu teplé vody,
úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem (vlhčení, sušení vzduchu) a osvětlení dodané na systémové hranici budovy.
Do energetické náročnosti budovy tedy nezahrnujeme způsob výroby
energie mimo posuzovanou budovu (výroba elektřiny, případně výroba tepla při dálkovém vytápění) a účinnosti systému dodávajícího
energii na hranici budovy. Stejně tak do hodnocení budov nezahrnujeme energii dodávanou do technologických zařízení, i když se jejich
účinek v podobě tepelných zisků projeví zvýšením potřeby energie
na chlazení a snížení potřeby energie na vytápění.
Energetickou náročnost pro účely hodnocení budov stanovujeme
podle vyhlášky 148/2007 výpočtem, a to jak pro stávající, tak navrhované budovy.
Jak se hodnotí energetická náročnost budovy?
Hodnocením je myšleno zatřídění budovy do klasifikační stupnice
a de facto je to výstup, který je pro koncového uživatele ten nejdůležitější. Hodnocení se provádí na základě vypočtené energetické
náročnosti budovy (tj. roční potřeby energie) vztažené na 1 m2 celkové podlahové plochy a porovnání s referenční hodnotou. Pokud
je výsledek výpočtu rovný referenční hodnotě, je budova zařazena
30
stavebnictví 01/09
do klasifikační třídy C. Nejlepší budovy jsou zařazeny do klasifikační
třídy A, nejhorší budovy pak do třídy F.
Jak je to s referenčními hodnotami, podle
kterých se budova zatřiďuje?
České zákony řeší problematiku referenčních hodnot zveřejněním
tabulky absolutních hodnot měrné spotřeby energie v kWh/m2.rok
pro jednotlivé třídy energetické náročnosti a druhy budov (vyhláška
148/2007, příloha 1, odst. 2), kde jsou hodnoty pro třídu C považovány
za referenční (tab. 1). Tato metoda zatřiďování je jednoduchá a transparentní z hlediska uživatelského a umožňuje velkou variabilitu řešení,
vedoucí k dosažení požadované klasifikační třídy – vysoké procento
prosklení a členitý tvar budovy je možné eliminovat kvalitním obvodovým pláštěm a energetickým systémem s vysokou účinností a naopak.
Pro tento způsob zatřiďování budovy je pro výpočet důležité standardizovat způsob užívání budovy a klimatická data, jež mohou do velké
míry ovlivnit výsledek. České zákony v této oblasti neposkytují právní
oporu – standardizované profily užívání ani klimatická data používaná pro
výpočet nejsou nikde právně zachycena. Nezávazně je možné využít
dat používaných ve výpočtu Národním kalkulačním nástrojem (NKN),
vyvíjeným na katedře TZB Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Proč nemůžeme použít již zavedené způsoby
hodnocení budov a jejich částí?
Směrnice 2002/91 EC dává vcelku jasný rozsah vlastností budovy,
které musí metoda hodnocení zahrnout. Jinými slovy, změna kteréhokoliv parametru v dále uvedeném výčtu by se měla do energetické
náročností promítnout. Jedná se především o:
a) tepelné vlastnosti budovy (obvodový plášť, vnitřní příčky apod.).
Tyto vlastnosti mohou rovněž zahrnovat průvzdušnost;
b) zařízení pro vytápění a zásobování teplou vodou, včetně jejich
izolačních vlastností;
c) klimatizační zařízení;
d) větrání;
e) zabudované zařízení pro osvětlení (zejména nebytový sektor);
f) umístění a orientace budovy, včetně vnějšího klimatu;
g) pasivní solární systémy a protisluneční ochrana;
h) přirozené větrání;
i) v nitřní mikroklimatické podmínky, včetně návrhových hodnot
vnitřního prostředí.
Žádná z dosavadních metod hodnocení budov neřeší všechny tyto
parametry současně, a i když existují propracované a zavedené
metody hodnocení budovy a jejích částí, nelze je pro tento účel
využít. Nejblíže současným požadavkům na hodnocení energetické
náročnosti budov byly výpočty prováděné v rámci energetických
auditů, kde však chyběla možnost porovnání s referenční hodnotou
s výjimkou energie na vytápění. Toto samozřejmě nevylučuje existenci dalších hodnotících metod a nástrojů, které jsou zaměřeny na
jednotlivé funkce budovy. Hodnocení energetické náročnosti budovy v žádném případě nenahrazuje posouzení stavebních konstrukcí
z hlediska povrchových teplot, akustiky, tepelných mostů atd.
Jak se v hodnocení ENB promítne produkce
CO2 a energie svázaná ve stavebních konstrukcích a další kritéria trvale udržitelného rozvoje?
Česká republika se v rámci hodnocení energetické náročnosti budov
rozhodla pro hodnocení provozní energie dodané na hranici budovy, tj. energie měřitelné objektovým elektroměrem, plynoměrem, měřičem tepla. Svázané energie ani produkce CO2 nejsou předmětem tohoto hodnocení a průkaz energetické náročnosti budov v ČR
toto neobsahuje. Vytváří se zde velký prostor pro další metody
hodnocení budov (např. LEED, EnergyStar, Greenway atd.), které
mohou dané řešení ohodnotit.
Je hodnocení energetické náročnosti
použitelné pro nízkoenergetické, pasivní
a nulové domy?
Pojem nízkoenergetický, pasivní a nulový dům se v současnosti
vztahuje k potřebě tepla na vytápění, která může v nejlepších
případech dosahovat nulových hodnot. Není žádná překážka,
která by bránila stanovení energetické náročnosti i u těchto
staveb – pokud bude nulová potřeba tepla na vytápění, energetickou náročnost budou tvořit potřeby energie na přípravu teplé
▲ Tab. 1. Klasifikační třídy EN hodnocení energetické náročnosti budovy podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. Měrné spotřeby energie v kWh/(m2.rok) ve třídě
C jsou pro vyjmenované druhy budov hodnotami referenčními.
stavebnictví 01/09
31
vody, osvětlení, regulační systém a pohony technických zařízení.
Jestliže bude budova vybavena obnovitelnými zdroji energie
(fotovoltaika apod.), je možné dosáhnout v hodnocení velmi
nízkých hodnot a dosáhnout cíle, kdy budovy budou zdrojem
energie a ne spotřebičem.
Co je to Národní kalkulační nástroj?
Národní kalkulační nástroj je softwarový produkt, který byl
vyvinut na katedře technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT v Praze, jehož smyslem bylo vytvoření fungujícího
tabulkového výpočtu energetické náročnosti budov podle metodiky definované vyhláškou 148/2008. Vzhledem k tomu, že
uvedená vyhláška neobsahuje řadu údajů a vstupů potřebných
pro úplný výpočet, byly v NKN tyto údaje a vstupy doplněny
podle platných evropských a národních technických norem a předpisů. Jedná se především o vytvoření tzv. standardizovaných profilů užívání a klimatických dat. V případě, že daná
oblast není normou popsána, bylo použito hodnot vyjadřujících
běžnou praxi. Výpočet v NKN probíhá intervalovou metodou
s časovým krokem jedné hodiny na dvanácti reprezentativních
dnech pro celý rok, kde každý den reprezentuje jeden kalendářní měsíc. NKN je freeware, volně ke stažení z http://tzb.
fsv.cvut.cz/projects/nkn/.
Lze ke stanovení energetické náročnosti
budovy použít jiný software, než je NKN?
Ano, k hodnotě energetické náročnosti je možné se dostat více
cestami – od vlastního výpočtu po využití některého z komerčních
produktů, které jsou v současnosti na trhu. Podmínkou je soulad
postupu s platnými zákony a normami a obhajitelnost výsledku
v případě sporu.
Jak je to s energetickou náročností stávajících budov, když se výsledek výpočtu liší
od skutečně naměřených hodnot?
V případě výrazné odchylky skutečně naměřených hodnot spotřeby
energie u existujících budov od vypočtených je doporučeno provést
detailnější analýzu jak hodnot do výpočtu vstupujících, tak hodnot
naměřených. Jak již bylo výše uvedeno, energetická náročnost
budovy v pojetí platných zákonů zahrnuje jen některé energetické
potřeby budovy, zatímco měření na patě objektu je většinou pro
všechny odběry v budově. Typickým příkladem, kde bude vypočtená
energetická náročnost výrazně odlišná od skutečných hodnot, jsou
administrativní budovy. V tomto druhu budov tvoří výraznou část
odběru elektrické energie výpočetní technika, která se ve výpočtu
projevuje velkým tepelným ziskem, zatímco elektrická energie
použitá pro její napájení se do energetické náročnosti nezapočítává (jedná se o technologii).
Dalším vlivem, který výrazně ovlivňuje energetickou náročnost,
je obsazení a provozování budovy. U stávajících budov je často
obtížně zjistitelné, jak byla v uplynulých obdobích budova vy- užívána, a toto může být příčinou velkého rozdílu. V tomto bodě
narážíme na standardizovaný profil užívání – co s hodnocením
budov, které nejsou využívány „standardně“? Odpověď na tuto
otázku není jednoznačná, stejně tak, jako význam slov „standardní využívání“, a je zodpovědností energetického experta, jakým
32
stavebnictví 01/09
způsobem se s tímto problémem vyrovná. Základním vodítkem
může být posouzení využití budovy z dlouhodobějšího hlediska.
Typickým případem může být extrémně velký rodinný dům, který
je určen pro jednu rodinu a při „standardním“ obsazení by v něm
mohly žít rodiny dvě. V tomto případě za standard vezmeme
skutečný stav. Opačným případem bude administrativní budova
určená k prodeji, která nebyla v měřeném roce plně obsazena,
a tak její skutečná spotřeba energie je velmi nízká. Zde pro
stanovení energetické náročnosti vezmeme „standardizovaný“
profil užívání a vypočtená energetická náročnost se bude od
skutečné výrazně lišit.
V neposlední řadě mohou být příčinou odlišností klimatické podmínky
v daném roce, kdy probíhalo měření.
Jaké vstupní údaje jsou třeba k zadání
budovy do NKN?
Výpočet energetické náročnosti budovy v NKN je parametrický
výpočet na zjednodušeném zónovém modelu dané budovy a jejích
energetických systémů.
Popis budovy je založen na principu zónového modelu budovy,
energetických zdrojů a jednotlivých distribučních energetických sy- stémů. Budova nebo její část je zónou, pokud je zásobována stejnou
skladbou energetických systémů budovy a má stejné požadavky na vnitřní
prostředí a shodné užívání. Zóna je vymezena geometricky systémovou
hranicí – plochou tvořenou vnějším povrchem konstrukcí ohraničujících
zónu s jedním profilem užívání. Stavební konstrukce ohraničující zónu jsou
pro výpočet ENB definovány tepelně-technickými parametry, plochou,
orientací a sousedícím prostředím. Počet zón se volí s ohledem na složitost budovy. V jednoduchých případech je možné použít jednozónový
model, ve složitějších případech je počet zón vyšší.
Energetické systémy budovy určené pro vytápění, větrání, chlazení
a přípravu teplé vody (např. kotelny, zdroje chladu, solární kolektory, kogenerační jednotky) jsou definovány svými výkonovými
parametry, účinnostmi a pomocnými energiemi, jenž zahrnují
energie potřebné k pohonu čerpadel, ventilátorů a ovládání zařízení.
Popis energetických systémů budov vychází z členění projektové
dokumentace jednotlivých profesí. V rámci popisu modelu se
provede přiřazení jednotlivých systémů k zónám. Takto popsaná
budova a její energetické systémy se „zatíží“ provozem a vnějšími
podmínkami.
Vnitřní vlivy působící na zónu jsou definovány standardizovaným
profilem užívání, který zahrnuje požadovaný stav vnitřního prostředí
vyjádřený požadovanou vnitřní výslednou teplotou, množstvím čerstvého vzduchu a větracího vzduchu, požadavky na relativní vlhkost
a osvětlení. Základní soubor standardizovaných profilů užívání tvoří
49 typů zón, seskupených do 9 kategorií budov – rodinné domy,
bytové domy, administrativní budovy, vzdělávací budovy, zdravotnická zařízení, hotely a restaurace, sportovní zařízení, budovy pro
obchodní účely a ostatní budovy.
Provoz jednotlivých zón budovy je definován tzv. profilem užívání,
který má následující parametry:
– obecné údaje (typ zóny, časový provoz zóny…);
– v ytápění (vnitřní výpočtová teplota v režimu vytápění, útlumu,
provozní doba vytápění…);
– chlazení (vnitřní výpočtová teplota v režimu chlazení a mimo provozní dobu, teplota přiváděného vzduchu…);
– větrání (doba provozu větrání, množství a teplota vzduchu…);
– vnitřní tepelné zisky (počet a přítomnost osob, pomocné energie…);
– osvětlení (doba využití denního světla a bez denního světla, měrná
roční spotřeba elektřiny na osvětlení…).
Vnější vlivy působící na zónu jsou dány syntetickými klimatickými
daty, vygenerovanými pro účely tohoto výpočtu. Klimatická data
pro Českou republiku používaná pro výpočet energetické náročnosti budov jsou rozdělena do čtyř teplotních oblastí shodně podle ČSN 73 0540 a pro každou teplotní oblast je pro každý měsíc
v roce vytvořen reprezentativní den s hodinovým průběhem
teplot venkovního vzduchu, dále pak jsou uvažována data o
vlhkosti vzduchu a intenzitě a množství dopadajícího slunečního záření.
Ve které fázi projektu je vhodné začít
s výpočtem energetické náročnosti
navrhované budovy?
Vzhledem k tomu, že v počátečním období budou výsledky
výpočtu energetické náročnosti mnohdy překvapivé, je vhodné
provést základní výpočet co nejdříve – nejlépe ve fázi architektonické studie, kdy je známo hmotové řešení budovy, stavební
program a vytváří se koncepce energetických systémů. V této
fázi je možné vcelku snadno na základě předběžného výpočtu
energetické náročnosti vnést do návrhu zpětnou vazbu a návrh
budovy a jejího technického zařízení optimalizovat. S postupujícími
stupni projektové dokumentace se snižuje možnost účinného zásahu do posuzovaného řešení, vedoucí ke splnění požadavků na
energetickou náročnost budovy. Patrně velmi nepříjemné situace
mohou nastat, kdy bude energetický expert požádán o zpracování
průkazu energetické náročnosti budovy na hotovou projektovou
dokumentaci a posuzované řešení nevyhoví, což může vést k výrazným změnám v projektovém řešení.
Závěr
Česká republika se nachází v období, kdy se do běžného života
začíná promítat naplno realita Evropské unie. Doby, kdy otázky
členství v EU byly zábavným publicistickým pořadem k nedělnímu
obědu, jsou za námi a v těchto chvílích se důsledky rozhodnutí
vykonaných před mnoha lety začínají dotýkat přímo odborné i laické veřejnosti. V oblasti hodnocení energetické náročnosti
budov je klíčovým okamžikem 1. leden 2009, kdy by se v plném
rozsahu měla začít realizovat opatření vedoucí k naplnění požadavků a cílů již citované Směrnice 91/2002/EC o energetické náročnosti
budov. To, jakým způsobem využila Česká republika období šesti
let k přípravě realizace tohoto ambiciózního evropského projektu – zda se opravdu sníží spotřeba energie v českých budovách, či
nikoliv a zda české budovy budou méně znečišťovat ovzduší – ukáže čas, nicméně v tomto okamžiku jsme na startovní čáře „ostrého startu“ vydávání průkazu energetické náročnosti budov, kdy
tento dokument bude vyžadován stavebními úřady jako součást
dokumentace ke stavebnímu řízení. Tak, jak je před každým startem
cítit napětí, tak i v odborné i dotčené laické veřejnosti je možné
pozorovat zvýšenou citlivost na otázky spojené s touto problematikou. Otázek je mnoho, odpovědi ne vždy jednoznačné. Pokud tento
článek odpověděl alespoň na některé z nich, splnil svůj cíl. ■
Poděkování
Tento článek vznikl jako součást výzkumného záměru CEZ MSM
6840770003.
Použitá literatura
[1]ČSN 73 0540 (2002) Tepelná ochrana budov
[2]Zákon 406/2006 Sb., o hospodaření energií
[3]Směrnice 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov
(EPBD)
[4]ČSN EN ISO 13790 – Tepelné chování budov – Výpočet potřeby
energie na vytápění
[5]ČSN EN 12831 – Tepelné soustavy v budovách – Výpočet
tepelného výkonu
[6]ČSN 73 0540-3 – Výpočtové hodnoty veličin pro navrhování a ověřování
[7]ČSN 06 0320 Ohřívání užitkové vody – Navrhování a projektování
[8]ČSN EN 832 – Tepelné chování budov – Výpočet potřeby tepla
na vytápění – Obytné budovy
[9]Kabele, K., Urban, M., Adamovský, D., Kabrhel, M.: Národní
kalkulační nástroj pro hodnocení energetické náročnosti budov – podklad k praktickému workshopu. STP 2008
[10]Energetická náročnost budov – podrobnosti výpočtové metody – metodická příručka MPO ČR 2007
[11]http://tzb.fsv.cvut.cz/projects/nkn/
[12]The Intergovernmental Panel on Climate Change – PCC Fourth
Assessment Report
[13]Energetická náročnost budov – podrobnosti výpočtové metody – metodická příručka MPO ČR 2007
[14]ČSN EN 15316 Tepelné soustavy v budovách
[15]Vyhláška 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov
english synopsis
Evaluation of Energy Demand of Buildings –
Questions and Answers
Paper is focused on questions related to Czech national methodology
and tool for energy performance calculation according to EPBD (Energy
performance building directive 91/2002). Energy performance calcula- tion is expressed by total annual energy consumption, including heat- ing, cooling, ventilation, auxiliary and other energy required for building
operation. There is a simplified multizone model, loaded by typical day
for each month in hourly time step. Climate data are synthetic data
for 4 climate zones according to standards, used for building physics
calculation. Zone operation profiles include occupation, lighting, indoor
environment requirements and auxiliary energy. Zone operation profiles
are standardized for typical zones as offices, schools, dwellings etc.
Building energy systems including heating, cooling, hot water generation and ventilation are incorporated as zone assigned systems, while
energy sources (e.g. boilers, co-generation unit, solar collectors etc.)
are in the model assigned to the energy delivery systems. Result of
energy performance calculation for assessed building is compared with existing average level of similar buildings and required level to obtain energy performance certificate according to EPBD requirements.
klíčová slova:
výpočet energetického výkonu budovy, EPBD (Směrnice EU o energetické náročnosti budov), zonální energetický model, tepelná energie,
chladicí energie
keywords:
energy performance calculation, EPBD, zone energy model, heating
energy, cooling energy
odborné posouzení článku:
Ing. Jiří Šála, CSc., spoluautor a zpracovatel platné ČSN
73 0540 Tepelná ochrana budov a dalších norem v oboru
stavebnictví 01/09
33
energetická náročnost budov
text: Miroslav Urban
foto: archiv autora, Skanska Property Czech Republic
▲ Obr. 1. Administrativní budova Nordica Ostrava, vizualizace
Hodnocení energetické náročnosti
administrativní budovy Nordica Ostrava
Ing. Miroslav Urban (*1979)
Vystudoval FSv ČVUT v Praze, kde dále působí jako vědecký pracovník a pedagog na katedře technických zařízení budov. Hlavním zaměřením je výzkum
a aplikace energetických systémů budov
v oblasti úspor energie. Je spoluautorem
výpočetního nástroje NKN pro hodnocení energetické náročnosti budov.
E-mail: [email protected]
Od 1. ledna 2009 vstupuje v platnost povinnost
vypracování průkazu energetické náročnosti
budov (ENB) na základě zákona 406/2000 Sb.
pro všechny nové a rekonstruované budovy
nad 1000 m2 podlahové plochy. Specifickým
problémem bude energetická certifikace administrativních budov. Článek představuje přístup
k výpočtu celkové dodané energie do budovy
EP pro potřeby provedení hodnocení ENB podle požadavků právních předpisů.
34
stavebnictví 01/09
Ukázková stavba bude reprezentována právě vznikající administrativní budovou Nordica Ostrava, která jako první v České republice získala ocenění GreenBuilding (viz informace v časopise Stavebnictví č. 11–12/2008). Generálním dodavatelem budovy Nordica Ostrava je Skanska CZ a.s. a investorem je Skanska Property Czech Republic, s.r.o. Označení
GreenBuilding je jedním z mnoha v současné době existujících volných způsobů hodnocení budov především z pohledu
spotřeby energie.
Hodnocení ENB
Hodnocení ENB je realizováno na základě prováděcí vyhlášky k § 6a zákona č. 406/2000 Sb., v pozdějším znění – vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. Zařazení budovy do třídy energetické náročnosti (dále jen EN) je provedeno
na základě bilančního výpočtu ENB, který představuje stanovení
roční spotřeby dodané energie do budovy. Pomocí ní bude budova zařazena do třídy EN v rozsahu A–G. Budova by celkově
měla dosáhnout minimálně na třídy EN v rozsahu A–C. Třídy
EN v rozsahu D–G jsou z pohledu splnění požadavku vyhlášky
nevyhovující. Základním hodnoticím ukazatelem podle vyhlášky
č. 148/2007 Sb. je celková měrná spotřeba energie budovy, viz
příloha č. 1 vyhlášky 148/2007 Sb. – tab. 1.
Druh
budovy
Administrativní
A
B
C
D
E
F
G
< 62
62–123
124–179
180–236
237–293
294–345
> 345
▲ Tab. 1. Referenční hodnoty EPA [kWh/m2.rok] pro třídy energetické náročnosti pro administrativní budovy podle vyhlášky č. 148/2007 Sb.
Dispoziční a provozní řešení budovy
Jedná se o šestipodlažní stavbu ryze administrativní budovy
s ustupujícím sedmým nadzemním podlažím a dvěma podlažími
podzemními. Budova minoritně obsahuje také další provozy, zejména obchodní a stravovací, přesto je celkově hodnocena jako
budova administrativní.
Stavba je atriem rozdělená do dvou shodných částí, přesahujících střední prosklené atrium. Budova je konstrukčně navržena
jako dispoziční trojtrakt. Ve středním traktu jsou situována
schodiště, hygienické příslušenství a technické zázemí. Pronajímatelné prostory jsou orientovány na fasády. V návrhu
stavby jsou pronajímatelné kancelářské prostory řešené jako
halové otevřené prostory. V suterénech je umístěno parkování
vozidel. V půdorysu celé budovy jsou dvě podzemní patra.
Budova je konstrukčně navržena jako železobetonový skelet
se ztužujícími jádry tvořenými schodišťovými bloky. Přízemí
je koncipováno jako vstupní podlaží s recepcí, kantýnou, kancelářskou plochou a prostory pro drobné doprovodné služby,
ostatní nadzemní podlaží slouží jako kancelářské prostory. V suterénu budou umístěny prostory technického zázemí –
strojovna vzduchotechniky, strojovna chlazení, rozvodna NN,
místnost pro UPS a sklady, výměníková stanice, strojovna vzduchotechniky, strojovna sprinklerů, nádrž sprinklerů a sklady.
Podrobnosti výpočtu ENB – zónování
a standardizované užívání budovy
Hodnocení energetické náročnosti administrativní budovy Nordica
Ostrava zahrnuje stanovení celkové spotřeby dodané energie za
rok do budovy pomocí bilančního hodnocení za předpokladu standardizovaného užívání budovy. Účelem je stanovení dílčích hodnot
ročních spotřeb energií na vytápění a větrání, na chlazení, na mechanické větrání a úpravu vlhkosti, na přípravu teplé vody, na osvětlení
a spotřebu pomocné energie potřebné na provoz energetických
systémů budovy. V celkové energetické bilanci nejsou zahrnuty spotřeby elektrické energie vnitřního vybavení kancelářskou technikou,
apod. Vnitřní vybavení je z hlediska výpočtu ENB vnímáno v celkové
energetické bilanci pouze za účelem stanovení vnitřních tepelných
zisků a spotřeba elektrické energie spotřebičů není v této bilanci ve
výsledku hodnocena z pohledu spotřebované energie.
Bilanční výpočet ENB vychází z okrajových podmínek uvažovaných
při návrhu budovy a uvedených v projektové dokumentaci stavby,
současně také respektuje podmínku pro tzv. standardizované užívání
budovy. Standardizovaným užíváním budovy se rozumí provoz budovy v souladu s předpokládanými navrhovanými a požadovanými
podmínkami vnitřního prostředí, venkovního prostředí a provozu
budovy. Za podmínky tzv. standardizovaného užívání lze transparentně porovnat budovy pomocí srovnávacího bilančního výpočtu
celkové dodané energie do budovy. V tomto případě se výpočtově
předpokládá ideální provoz budovy, který závisí na ideální odezvě
energetických systémů na změnu stavu budovy a jejich dokonalou
interakci. Z hlediska dynamického chování budovy vůči vnějším
podmínkám se předpokládá stav, který je primárně definován ve
výpočtu souborem klimatických dat.
▲ Obr. 2. Typické podlaží stavby. Dispoziční a provozní řešení.
Dále je třeba uvést, že budovu z hlediska výpočtu celkové dodané
energie EP nelze považovat za homogenní celek. Celková dodaná
energie do budovy je součtem jednotlivých dílčích spotřeb, které
se mohou vyskytovat pouze v části objektu a jejich výši určují
okrajové podmínky dané části budovy. Z tohoto důvodu je administrativní budova jako celek členěna do jednotlivých částí – zón, ze
kterých se následně stanovuje celková dodaná energie na základě
specifických spotřeb do jednotlivých níže uvedených zón. Zóny se
v tomto případě navzájem odlišují svojí funkcí, provozem a vnitřními
podmínkami. Podle způsobu využití vyplývají požadavky, které vytvářejí požadavky definující standardizované užívání budovy pro potřeby
stanovení ENB.
Administrativní budova Nordica Ostrava byla na základě výše uvedených podmínek rozdělena do pěti různých zón podle způsobu využití
a specifických podmínek charakterizujících provoz části budovy, viz
obr. 3.
Národní kalkulační nástroj
Každá zóna byla zadána do národního kalkulačního nástroje (NKN)
s ohledem na interakci s okolními zónami s příslušnou zónou sousedící
a současně je ve výpočtu pomocí výpočetního nástroje NKN charakterizována prostřednictvím tzv. standardizovaného profilu užívání
zóny. Tímto způsobem jsou do výpočtu v nástroji NKN jako okrajové
podmínky volány hodnoty z profilu standardizovaného profilu užívání.
Přehled volaných referenčních hodnot pro standardizovaný profil
je zřetelně uveden ve výpočetním nástroji NKN pomocí přehledné
tabulky. V případě takovéto specifické stavby, jako je administrativní
budova, je nezbytné provést celkovou kontrolu volaných vstupů do výpočtu s ohledem na koncepci budovy. Především, a u tohoto projektu
tomu tak bylo, je nutné provést kontrolu a úpravu vstupů, na základě
kterých se stanovuje počet osob v budově, resp. zóně, měrné vnitřní
tepelné zisky z vybavení budovy, apod. Standardizované profily definované ve výpočetním nástroji jsou odvozeny ze základních požadavků a představují doporučený průměr. Nicméně nejsou schopny obecně
stavebnictví 01/09
35
▲ Obr. 3. Zónování administrativní budovy Nordica Ostrava
postihnout problematiku vnitřních tepelných zisků z vybavení kanceláří
a další nadstandardní požadavky vyplývající z PD. Profily standardizovaného užívání budovy pro jednotlivé zóny reprezentují hodnoty dané
technickými, právními normami a v neposlední řadě parametry, které
jsou předpokládány a jsou uvedené v DPS. Soubor těchto parametrů,
které jsou použity pro výpočet, by měl být dokladován rámci přílohy
k průkazu ENB, jako doplňující údaje. U takto specifické budovy by
okrajové podmínky výpočtu měly být transparentně dokladovány.
Stavebně technické řešení obálky budovy
Budova Nordica Ostrava je koncipována jako železobetonový skelet,
kdy je obvodový plášť řešen pomocí železobetonových zateplených
stěn s výrazným omezením průsvitných ploch. Tepelně technické
vlastnosti obvodového pláště, a to jak neprůsvitných, tak průsvitných
částí, jsou nad úrovní požadovanou současnými technickými normami (ČSN 73 0540-2). Celkový součinitel propustnosti slunečního
záření průsvitných prvků byl diferencován v závislosti na orientaci
konstrukcí a pohyboval se v rozmezí od 0,25 do 0,55 pro severní
fasádu stavby. Pokud není známa hodnota celkové propustnosti
solární radiace, pak se pro kolmý dopad solární radiace orientačně
stanoví podle parametrů, viz ČSN EN 13790, ČSN EN 13363 nebo
DIN 18599-2, případně podle podkladů výrobce zasklení. Výrobce
zasklení uvádí v materiálech obyčejně parametr ggl,n, propustnost
slunečního záření průsvitného prvku pro kolmý dopad solární radiace,
který je ideální pro potřeby výpočtu upravit v závislosti na sklonu
zasklení. Na základě zónování budovy byl vytvořen geometrický
výpočetní model objektu v nástroji NKN se základním zohledněním
vlivu tepelných vazeb.
Výchozí podmínky pro výpočet ENB –
analýza energetických systémů
Energetické systémy pro administrativní budovu představují v rámci
hodnocení ENB důležitou část. Skladba energetických systémů a jejich provoz významně ovlivní výsledky spotřeby celkové dodané
energie do budovy. Z tohoto důvodu je nezbytná analýza projektu
administrativní budovy z pohledu provozu a funkce energetických
systémů a získání požadovaných vstupů potřebných pro výpočet.
V níže uvedeném souhrnu lze pro tuto budovu uvést zjednodušený
přehled principiálního řešení energetických systémů budovy, které – nutno podotknout – nepředstavují v rámci tohoto typu výstavby
nadstandardní řešení. Naopak se jedná o konvenční řešení vyskytující
se u většiny budov tohoto typu.
Zásobování budovy tepelnou energií je prostřednictvím předávací stanice
o projektovaném výkonu 1,1 MW napojené na dálkový rozvod odpadní-
36
stavebnictví 01/09
ho tepla. Otopný systém objektu je členěn na jednotlivé otopné větve
principiálně rozdělené podle zón budovy. Příprava TV je realizována také
prostřednictvím předávací stanice a je prováděna centrálně v zásobníku
umístěném v primární části výměníkové stanice. Vytápění jednotlivých
částí budovy bude realizováno otopnými tělesy deskovými ve vedlejších
místnostech, otopnými tělesy konvektorovými v místech s nízkým parapetem nebo prosklenými stěnami, a pomocí FCU v kancelářích a komerčních
plochách. Pro potřeby výpočtu bylo nutné stanovit účinnosti využití tepelné energie ve zdroji přípravy (předávací stanice s celkovou roční průměrnou účinností 95 %), pro distribuci do místa spotřeby (parametr průměrné
roční účinnosti distribuce v rozsahu 80–85 %) a v neposlední řadě hodnota
parametru účinnosti sdílení (emise) tepelné energie do obsluhovaného
prostoru s ohledem na místní regulaci systémů a centrální regulaci (parametr v rozsahu 86 % pro otopná tělesa až 88 % pro FCU podle
DIN V 18599-5) .
Chlazení budovy budou zajišťovat centrální zdroje chladu umístěné
ve strojovně budovy v podobě dvou kompresorových jednotek s vodou chlazenými kondenzátory a šroubovými kompresory. Zpětné chlazení jednotek je realizováno vodou pomocí suchých chladičů
umístěných na střeše. Výkon zdroje chladu je 2x478,0 kW s teplotním
spádem chlazené vody 6/12 °C a 44/50 °C na zpětném chlazení. Výkon
suchých chladičů zpětného chlazení se předpokládá 4x333,2 kW.
Systém zpětného chlazení umožňuje také volné chlazení budovy v přechodném a zimním období. Rozvody chladu jsou standardně rozděleny
na samostatné větve pro FCU a VZT. Stejně jako pro systém vytápění
bylo nutné stanovit výpočtově, nebo podle souvisejících technických
norem parametry dílčích účinností systému chlazení administrativní
budovy. Pro zdroj chladu byla uvažována hodnota EER (COP) uvedená
v příloze vyhlášky o energetické náročnosti budov, účinnost pohonu
kompresoru zdroje chladu byla uvažována referenční hodnota 97 %,
účinnost distribuce chladicí vody byla stanovena výpočtem v rozmezí 80–86 % v závislosti na obsluhovaném provozu. Účinnost koncových
elementů sdílení chladu byla podle DIN V 18599-7 souhrnně stanovena
ve výši 85 %.
Pro zajištění požadovaných mikroklimatických podmínek uvnitř budovy jsou podle charakteru využití jednotlivých prostor navržena zařízení
pro teplovzdušné větrání a chlazení vstupních prostor, kantýny včetně
zázemí, kancelářských ploch a pronajímatelných prostor. Podtlakově
nuceně větrané jsou rovněž podzemní garáže, strojovny, rozvodny a ostatní technické prostory. Tyto jednotlivé systémy, včetně technického řešení systému, jsou zadány do výpočetního nástroje. Nezbytné je uvést poznámku týkající se hodnoty parametru účinnosti
zpětného získávání tepla ηh,hr. V rámci výpočtu musí být uvedena
průměrná roční hodnota účinnosti zpětného získávání tepla, v podkladech nebo v PD je vždy uvedena návrhová hodnota odpovídající
maximálnímu zatížení energetického systému. Průměrná hodnota
tohoto parametru je vzhledem k průměrnému ročnímu provozu
pro potřeby tohoto výpočtu o 10–15 % nižší, viz DIN V 18599-5.
V rámci toho výpočtu byla uvažována hodnota v rozsahu 60–65 %
v závislosti na systému.
Příprava TV bude prováděna ohřevem přes deskový výměník v objektové předávací stanici s přiřazenou akumulační nádrží pro
vyrovnání odběrových špiček umístěnou ve výměníkové stanici.
Rozvod teplé vody se předpokládá s nucenou cirkulací. Klíčovým
parametrem pro výpočet ENB je množství roční spotřeby teplé vody pro jednotlivé provozy budovy. V tomto případě nelze, a v mnoha případech tohoto výpočtu se tato chyba vyskytuje,
brát referenční hodnoty odvozené od denní spotřeby uvedené v ČSN 06 0320. Hodnoty uvedené v této normě slouží k návrhu
výkonových parametrů a představují maximální hodnoty – ty nelze
uvažovat po celý rok provozu budovy! Průměrnou roční spotřebu teplé
vody lze stanovit několika způsoby. Prvním způsobem je odvození
▲ Obr. 4. Realizace administrativní budovy Nordica Ostrava
z množství spotřeby studené vody – viz vyhláška č. 428/2001 Sb. příloha č. 12, nebo podle evropské technické normy EN 15316-3-1,
případně podle referenčních hodnot uvedených v DIN V 18599-10 a DIN V 18599-8. Pro potřeby výpočtu byla uvažována vypočtená
celková hodnota roční spotřeby teplé vody celého objektu ve výši 7700 m3/rok, podrobněji potom jako 5333 m3/rok na administrativní
část, 2260 m3/rok na gastro provoz, 107 m3/rok na obchodní plochy.
Osvětlovací soustavy v budově byly předpokládány s ohledem
na splnění hygienických podmínek na osvětlenost daných prostor a standardů podle technických norem zejména EN ISO 15390.
Pro jednotlivé zóny byly uvažovány průměrné hodnoty roční spotřeby energie na osvětlení pro parking 7 kWh/(m2.rok), kanceláře 23,90 kWh/(m2.rok), komunikační prostory a toalety 10,60 kWh/ (m2.rok), stravovací provoz 16,60 kWh/(m2.rok), pronajímatelné obchodní prostory 82,60 kWh/(m2.rok).
Výpočet
▲ Obr. 5. Administrativní budova Nordica Ostrava. Noční pohled, vizualizace.
▼ Obr. 6. Pohled na střechu budovy, vizualizace
Na základě velmi stručně popsaného koncepčního řešení budovy, jak z pohledu stavebně-dispozičního, tak z pohledu provozu
energetických systémů, byl vytvořen model budovy ve výpočetním nástroji NKN verze 2.042. Výpočetní nástroj musel být
vzhledem k některým specifickým systémovým řešením po- užitým v budově upraven (např. volné chlazení v této verzi NKN
nebylo možné bez zásahu do výpočetního algoritmu zohlednit,
v novějších verzích NKN se předpokládá implementace tohoto
systémového řešení a dalších). Vytvoření modelu budovy, analýza
budovy a především jejího provozu představuje nejdůležitější
část celého procesu výpočtu (cca 60–70 % objemu), v další fázi
stavebnictví 01/09
37
je nutné provedení ladění výpočetního modelu a zpětná kontrola mezivýpočty (cca 30 % objemu), viz komentář v úvodu k parametrům standardizovaného užívání budovy. Zbývajících 10 %
objemu práce přísluší na zadání parametrů do výpočetního nástroje
a export požadovaných výstupů v podobě grafického znázornění
průkazu ENB a protokolu průkazu ENB.
stejnou váhu. V tomto případě je rozložení spotřeby energií ovlivněno
na základě charakteru budovy. Podíl na celkové spotřebě energie připadá téměř stejným dílem na přípravu TV, na vytápění a chlazení při
předpokladu dodržení standardů požadavků na standardizované užívání
budovy. Na základě dílčích spotřeb energie je budova celkově zařazena
do třídy EN, která je vyznačena v grafickém znázornění průkazu energetické náročnosti budov, viz obr. 8. Na základě porovnání hodnoty
energetické náročnosti hodnocené budovy EPA s energetickou náročností danou rozsahem jednotlivých energetických tříd budovou RrqMIN
a RrgMAX je určena výsledná třída ENB. V případě hodnocení budovy
Nordica Ostrava je objekt zařazen do třídy EN B – ÚSPORNÁ podle
měrné spotřeby dodané energie ve výši 85,8 kWh/m2.
Výsledky hodnocení budovy
V celkové bilanci představuje celková roční spotřeba dodané energie
do objektu 5818,1 GJ. Výše dodané energie pro jednotlivé energetické
systémy kryjící potřebu energie je uvedena v tab. 2 a podrobně pak v grafickém přehledu výsledků z výpočetního nástroje NKN, viz obr. 7.
V pohledu měrné roční spotřeby dodané energie EPA pro potřeby
zařazení do třídy EN je výsledná hodnota 85,8 kWh/(m2.rok). Vliv
jednotlivých subsystémů (energetických systémů budovy) na celkové
zařazení objektu do třídy EN přímo závisí na výši spotřeby jednotlivých
druhů energie, viz tab. 2. Nelze tedy jednotlivým systémům přikládat
Činnost
Vytápění
Příprava TV
Závěr
Prezentované výsledky ukazují roční spotřebu celkové dodané energie
do budovy. Jakkoliv může působit celková spotřeba dodané energie
do budovy jako malá, je třeba zdůraznit skutečnost, že v celkové spotřebě energie dodané do budovy není zahrnuta spotřeba elektrické
energie pro spotřebiče – počítače, kopírky, apod. V tomto případě a obecně u všech administrativních budov je tato spotřeba nezanedbatelná a v celkové bilanci by měla být uváděna. Přinejmenším z toho důvodu,
že na celkové bilanci se tyto spotřebiče podílí pouze jako tepelný zdroj
(tzn. budova nadstandardně vybavená spotřebiči může vlivem vnitřních
tepelných zisků v extrému vykazovat nulovou spotřebu energie na vytápění, zatímco budova spotřebuje většinu elektrické energie na provoz
vnitřního vybavení). Tento poznatek je třeba chápat jako poznámku a vysvětlení k vnímání výsledků některých budov. V dalších verzích
NKN bude spotřeba elektrické energie spotřebiči minimálně vyjádřena
orientačně v kontrolních mezivýsledcích, jelikož v průkazu ENB tento typ
spotřeby není vykazován ani hodnocen.
Podíl na
Hodnota
Jednotky
celkové spotřebě
25,9 %
1 507 800,35
MJ
34,7 %
2 021 250,00
MJ
Chlazení
20,2 %
1 173 921,58
MJ
Vlhčení
0,2 %
10 620,77
MJ
Osvětlení
8,6 %
500 859,66
MJ
Pomocné energie
10,4 %
603 651,85
MJ
5 818 104,22
MJ
CELKEM
▲ Tab. 2. Roční spotřeba dodané energie stanovená bilančním výpočtem za
předpokladu standardizovaného užívání budovy
Energetická náročnost budovy EP (GJ/rok)
5 818,1
2
Maximální energetická náročnost referenční budovy RrqMAX (kWh/m )
179,00
Minimální energetická náročnost referenční budovy RrqMIN (kWh/m2)
124,00
Třída energetické náročnosti hodnocené budovy
B
Slovní vyjádření třídy energetické náročnosti hodnocené budovy
Úsporná
Měrná spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu EPA (kWh/m )
2
▲ Tab. 3. Ukazatel celkové energetické náročnosti budovy na základě protokolu průkazu ENB
▼ Obr. 7. Roční spotřeba dodané energie do budovy
38
stavebnictví 01/09
85,8
V případě hodnocení administrativní budovy Nordica Ostrava
je objekt zařazen do třídy ENB
B – ÚSPORN Á podle poža davků vyhlášky č. 148/2007
Sb. a podle měrné spotře by dodané energie ve v ýši 85,8 kWh/m2. Budova Nordica
Ostrava splňuje na základě projektových předpokladů minimální
požadavky na hodnocení budovy
podle energetické náročnosti,
což reprezentuje také obdržený
certifikát GreenBuilding vydaný také na základě uvedeného
hodnocení ENB v tomto článku.
Dalším přirozeně zajímavým
srovnáním budou první provozní výsledky budovy z pohledu
spotřeby energie. Je třeba podotknout, že prezentovaný výpočet
předpokládá skutečnosti, které
jsou zmíněny v úvodu – zejména
předpoklad standardizovaného
užívání budovy. Tyto skutečnosti
jsou často ideálnímu reálnému
provozu budovy vzdáleny a budova se jim celý svůj provozní cyklus
snaží přiblížit. V prvé řadě je tomu
tak v prvním roce provozu, kdy se
budova tzv. provozně ladí a často
se hledá ideální provozní režim
budovy, který bude respektovat
požadované vnitřní parametry.
V každém případě je třeba uvést
▲ Obr. 8. Grafické znázornění průkazu ENB a vyjádření třídy EN
na závěr, že prezentované výsledky např. z výpočetního nástroje
NKN nejsou obecně vzdáleny realitě, jak by mohlo z výše uvedeného
vyplývat. Věrohodnost výsledků záleží nikoliv na výpočetním nástroji,
který je v tomto smyslu pouze vyjadřovací prostředek pro vytvořený
model budovy, ale na zadávaných vstupech a kvalitě tohoto výpoEnergy Performance Certification for the Office
četního modelu. V případě modelu budovy pak rozhoduje především
Building Nordica Ostrava
odborná způsobilost, zkušenosti a také zodpovědnost zadávající
From 1th January 2009 will be valid the obligation entailed by the Czech
osoby, která může výsledek negativně ovlivnit. ■
energy act 406/2000 Coll. to work out the energy certificate for all new
english synopsis
Poděkování
Tento příspěvek vznikl jako součást výzkumného záměru CEZ MSM
6840770003.
Použitá literatura:
[1]Směrnice 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov (EPBD)
[2]Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov
[3]Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
[4]Kabele, K., Urban, M., Adamovský, D., Kabrhel, M.: Energetická
náročnost budov v souvislostech s platnou legislativou ČR. 1. vyd., Praha, ABF – nakladatelství ARCH, 2008, 144 s., ISBN
978-80-86905-45-7
[5]Kabele, K., Urban, M., Adamovský, D., Kabrhel, M.: Národní kalkulační nástroj NKN [počítačová aplikace]. Ver. 2.05 Praha, 2008.
Dostupné z <http://tzb.fsv.cvut.cz/projects/nkn>. Výpočetní
nástroj pro stanovení energetické náročnosti budov, 61 MB
buildings and for reconstructed buildings over 1,000 m2 floor area. The specific issue will be the energy certification of big offices buildings and
commercial offices. The general aim of the article is focused on the description of the office building energy performance calculation, using the national
calculation tool – NKN. NKN is used for energy performance calculation
according to the EPBD directive and Czech national law standards.
klíčová slova:
energetický výkon, EPBD, energetické osvědčení, administrativní
budova
keywords:
energy performance, EPBD, energy certification, office building
odborné posouzení článku:
prof. Ing. Karel Kabele, CSc.
profesor na Fakultě stavební ČVUT v Praze, je vedoucím katedry technických zařízení budov, kde se pod jeho vedením
zpracovával Národní kalkulační nástroj (NKN) pro hodnocení
energetické náročnosti budov
stavebnictví 01/09
39
energetická náročnost budov
text: Josef Smola
grafické podklady: autor, akad. arch. Aleš Brotánek
Informační a vzdělávací centrum
EVVO – Dům stromů v Průhonicích
Ing. arch. Josef Smola (*1958)
Autorizovaný architekt, absolvent
FA ČVUT. Dlouhodobě se věnuje
problematice bydlení, individuálním návrhům domů včetně tvorby
interiérů a designu. Je místopředsedou občanského sdružení Centrum
pasivního domu, členem Asociace
interiérových architektů a předsedou
Stavovského soudu ČKA.
E-mail: [email protected]
Víceúčelový dům s nízkou energetickou náročností je koncepčně řešen jako úsporná
moderní dřevostavba s využitím obnovitelných zdrojů energie, s cílem zajistit relativní
energetickou soběstačnost nemovitosti.
Víceúčelová budova s celoročním provozem je navržena jako vzdělávací, poradenské a informační centrum v oblasti ochrany životního
prostředí, udržitelného rozvoje a poznávání přírody regionu, s administrativně technickým a sociálním zázemím.
Stavba je koncepčně řešena jako úsporná moderní dřevostavba s nízkou energetickou náročností. Cílem bylo zajistit relativní energetickou
soběstačnost nemovitosti s využitím obnovitelných zdrojů energie.
Konstrukce budovy, její technologické vybavení i programová náplň
bude bezvýhradně přátelská k životnímu prostředí, se záměrem minimalizovat ekologickou stopu.
Jednotlivé konstrukční komponenty stavby se zároveň programově
a demonstračně stávají výstavními exponáty, součástí výstavy
▼ Pohled jihozápadní, vizualizace
trvale udržitelného stavění jako příkladu pro výuku i k následování
ve stavební praxi.
Urbanistické řešení
Kompaktní stavba je situována do areálu stávající dendrologické
zahrady mimo obec, do prostředí vzrostlé zeleně. Je navržena ve
středu mýtiny tak, aby byly minimalizovány nároky na přemístění
vzrostlých stromů – cypřišků. Svým pojetím vegetačních fasád
a extenzivní zelené střechy se dobře začlení do kontextu místa a okolní vzrostlé zeleně.
Dům stromů je svojí hlavní osou orientován ideálně z hlediska solárních zisků ve směru sever/jih, tak aby byla maximální osluněná plocha
zahrady v návaznosti na předloženou dřevěnou terasu využita pro
účely relaxace návštěvníků a potřebám výuky. Zároveň je tak vyhověno podmínce dosažení maximálních solárních zisků v prostorách
přednáškových místností a pobytových prostorách personálu z jihu
a západu. Maximálně uzavřená severní fasáda domu bude plnit roli
hlavního nástupního průčelí. Prohlídkový okruh dendrologické zahrady
předpokládá vstup návštěvníků stávající hlavní branou na východě a příchod k centru od severovýchodu.
Architektonické a výtvarné řešení
Návrh Informačního a vzdělávacího centra EVVO (Enviromentálního
vzdělávání, výroby a osvěty) v řezu symbolizuje strukturou tvar vzrostlého
stromu. Citlivý a progresivní způsob založení stavby na demontovatelných
pilotách je odkazem na sepětí s kořeny zakotvenými v půdě. Dům stromů
vyrůstá z dřevěné platformy terasy a je doplněn přírodní vodní plochou ve
dvou hladinách, tak jak reaguje osazení domu na morfologii terénu.
Kmenem stromu je krytá pasáž jako víceúčelový vnější prostor se
sloupořadím z kmenů rozličných dřevin, nepravidelně rozmístěnými
ukázkami různých druhů stromů většinou nesoucími ozeleněnou
terasu a vrchní stavbu domu, zahrnující rovněž vstupní partie. Nosné
kmeny kromě statické funkce doplňují paletu typů dřevin. Pomyslnou korunou stromu jsou proloženy platformy podlaží z masivních
hladkých desek z vrstveného dřeva, vynesené nepravidelně rozmístěnými sloupy skeletu, které tvoří nahrubo opracované „mrtvé”
stromy s větvemi pokrytými kůrou. Opláštění koruny představují
transparentní pásová okna s parapety a římsami pokrytými vegetačními pásy extenzivně pěstované živé zeleně.
Střecha – vrchol koruny – je pokryta vegetačním souvrstvím s intenzivně pěstovanou zelenou výsadbou keřovitých rostlin a menších
stromků. Plazivé a popínavé části vegetace postupně přerostou římsu
střechy a budou padat dolů po fasádách.
Objemové a dispoziční řešení
Hlavní princip objemového a dispozičního řešení stavby sestává z vyvážené výtvarné a zároveň provozně racionální kompozice dvou
40
stavebnictví 01/09
▲ Budova Informačního a vzdělávacího centra EVVO – Dům stromů v Průhonicích. Pohled severovýchodní, vizualizace.
základních hmot – tuhého jádra převýšeného třípodlažního kvádru,
zahrnujícího komunikační a servisní prostory orientované převážně
k severu, a půdorysně elipsovité hmoty sálového prostoru orientované na osluněné strany. Výsledný tvar je přitažlivým znakem a nezaměnitelným symbolem centra, a rovněž vyniká dobrým poměrem plochy ochlazovaného pláště vůči obestavěnému prostoru – parametr A/V. Dominantu kompozice tvoří převýšená část 3. NP s úzkými točitými
schody, která je nosnou konstrukcí pro nerezový komín a anténní stožár. Vřetenové schody jsou zároveň symbolem šroubovice DNA.
Hlavní osa domu je navržena ve směru sever/jih, a umožňuje tak
orientaci hlavního průčelí domu na – z hlediska oslunění a možnosti
solárních zisků ideální jih.
▼ Celková situace
Kompozice hmot
Kompozice hmot a situování domu na pozemku v souladu s klasickými principy nízkoenergetických a pasivních domů vytváří konstrukční
předpoklad energeticky pasivního domu, optimálně orientovaného
ke světovým stranám, využívajícího ideálně kvality, které pozemek
nabízí.
Hlavním principem, určujícím povrchy Domu stromů, je idea funkčně
zapojit všechny plochy ke spolupráci se slunečním tokem energií.
Buď energii slunce propustí v přiměřené míře (plochy oken zajišťující
osvětlení vnitřních prostorů), přetransformují (plochy fotovoltaických a termických slunečních kolektorů aktivně využívající sluneční energii pro
provoz domu), nebo pohltí (plochy kryté extenzivní i intenzivní vegetací,
která odparem vyvažuje mikroklima v okolí stavby a tím neutralizuje
stavebnictví 01/09
41
▲ Informační a vzdělávací centrum EVVO – Dům stromů v Průhonicích. Pohled severozápadní, vizualizace.
▼ Pohled severní, vizualizace
42
stavebnictví 01/09
▼ Pohled východní, vizualizace
▲ Letecký pohled na budovu, vizualizace
▲ Pohled jihovýchodní, vizualizace
▼P
ohled západní, vizualizace
▼ Pohled jižní, vizualizace
stavebnictví 01/09
43
B
B
C
C
4.02 4.01
A
A
C
B
▲ Půdorys 1. PP
B
C
▲ Půdorys 4. NP: 4.01 – vnější demonstrační prostor a pozorovatelna zeleně;
4.02 – solární kolektory
B
C
detail A 4
detail A 1
1.10
1.01
1.02
1.12
A
1.09
A
1.11
C
B
▲ Půdorys 1. NP: 1.01 – hala, šatna, poradna; 1.02 – technická místnost;
1.09 – zádveří; 1.10 – sklad dílny; 1.11 – vstupní prostor; 1.12 – prostor pro
pracovní aktivity dětí
B
▲ Řez A–A
C
detail A 3
2.04
2.03
2.02
2.01
2.14
2.07
2.05
2.15
2.06
detail A 2
A
A
B
C
▲ Půdorys 2. NP: 2.01 – hala; 2.02 – šatna; 2.03 – výceúčelový herní, demonstrační a výukový prostor; 2.04 – sklad pomůcek; 2.05 – čajová kuchyň;
2.06 – multimediální koutek; 2.07 – technická místnost; 2.14 – kabinet, sklad
pomůcek; 2.15 – demonstrační prostor a vstup do koruny stromu
▲ Řez B–B
▼ Půdorys 3. NP: 3.01 – hala;
3.02 – chodba; 3.03 –
technická místnost; 3.04 –
reprotechnika; 3.05 – kancelář infocentra; 3.06 –
denní místnost; 3.07 –
vyhlídkový chodník/pozorovatelna; 3.08 – střešní
zahrada
▼ Řez C–C
3.05
3.06
3.08
A
44
C
B
3.07
3.04
3.02 3.03
A
3.01
stavebnictví 01/09
B
C
2009
Příloha časopisu
Stavebnictví 01/09
stavebnictví
časopis
l
á
i
c
e
sp
h ospodářské výsledky největších
firem v anketě TOP STAV 100
a nalýza: globální krize
ve stavebnictví
TOP-STAV 100
www.casopisstavebnictvi.cz
s oučasná ekonomická situace
z pohledu stavebních firem
TOP-STAV 100
Finanční krize. Hospodářská krize. Ekonomická krize. Katastrofické předpovědi
v podobě zpřetrhaných řetězců finančními
institucemi, investory a dodavateli… kdo
se ještě při nezávazné konverzaci baví
o počasí, že. A je bohužel jedno, jestli
skutečná krize živí média nebo média živí
virtuální krizi, důsledky jsou tak jako tak
nepříjemné pro každého.
Rozsáhlá analýza současné ekonomické
situace v českém stavebnictví určitě není
optimistická a vyplývá z ní jeden rezultát – budoucnost v tuto chvíli
nelze predikovat. Tento vzkaz už daleko dříve intuitivně pochopila celá
euroamerická populace a zaujala taktiku mrtvého brouka s tím, že
kdo nic nedělá, nic nepokazí. To je ovšem cesta do pekel. Vzpomeňte
na výzvu George W. Bushe směrovanou Američanům po útoku na
budovy World Trade Center; americký prezident tehdy požádal „svůj“
národ: Běžte do obchodů a utrácejte peníze, pomozte Americe! Ano,
trochu patetické, ale…
…ale pokud mají podnikatelé v České republice současnou ekonomickou situaci přežít, pak musí být vysloven stejný imperativ, ovšem
opačně – zdola nahoru. Zkrátka apel na utrácení musí mířit od podnikatelů a občanů ke státu a Evropské unii. Pro stavbaře to znamená
vypsání veřejných zakázek, a to zdaleka ne jen v prioritní oblasti
české vlády – v dopravní infrastruktuře, ale i v pozemním stavitelství,
protože jen opravdu málo i z těch největších českých firem má ve
svém portfoliu všechny obory stavebního průmyslu. Je sice pravda,
že mandatorní výdaje státního rozpočtu určitě neklesnou, stejně
inzerce
jako příjmy státu určitě nestoupnou, a logicky by měla tedy šetřit
i vláda, jenže v tom případě by se mohla dočkat situace, že pokles
příjmů plynoucích do státního rozpočtu ochromí českou pokladničku
natolik, že nezbude ani na ty mandatorní výdaje. Koneckonců stavba
Hladové zdi je v současnosti také považována za majstrštyk sociální
politiky Karla IV.
Nicméně lednová příloha časopisu Stavebnictví TOP STAV 100
s jedenáctým ročníkem tradiční stejnojmenné ankety, pořádané společností ÚRS PRAHA, a.s., ukazuje ekonomické výsledky největších
českých stavebních firem a výrobců stavebnin ze „silného“ roku
2007, který (prozatím) završil období české stavební konjunktury.
V roce 2007 se objem investiční výstavby vyšplhal na i pro odborníky
překvapivých 510 miliard Kč a podle toho také vypadají ekonomické
ukazatele firem, které se zúčastnily ankety TOP STAV 100. Jednotlivé
žebříčky jsou tvořeny podle mnoha různých ukazatelů a na rozdíl od
některých prvoplánových anket dokážou zprostředkovat ucelený
přehled o ekonomické zdatnosti jednotlivých firem.
I když budou v následujících letech ekonomické ukazatele poněkud
horší, rád bych poprosil firmy, aby zůstaly této komplexní a pečlivé
anketě věrné, protože právě komparace výsledků jednotlivých ročníků ankety bude velmi zajímavým nástrojem k rozklíčování skutečných
dopadů současné ekonomické situace.
Jan Táborský
šéfredaktor časopisu Stavebnictví
MID TOP-STAV
Globální krize v českém stavebnictví
„Dámy a pánové, vítejte ve špatných časech.“
To byla úvodní slova moderátora na konferenci
III. mezinárodního finančního fóra. Už je opravdu zle? Bude hůř? Jak dlouho krize potrvá
a jaké bude mít důsledky? Jak zasáhne stavebnictví? To jsou jistě otázky, které jsou na
místě, ale uspokojivě na ně odpovědět určitě
neumí dnes nikdo.
I když česká vláda dost dlouho
ujišťovala o prozatím nepříliš
silném d o p adu glo b ální fi nanční krize, patrné snížení
růstu tempa české ekonomik y je přesto jeho odrazem.
Tvorba hrubého kapitálu zaostává za úrovní roku 2007,
což má záporný vliv na růst
H DP. Dochází ke zp ř ísnění
přístupu k bankovním úvěrům,
jejich d ostupnost není t ak
snadná, ať jde o dlouhodobé
financování, ale i o provozní
ú vě r y. N est a b ilní p o litická
situace, zejména po nedávných volbách, kdy došlo k celé
řadě změn, a to nejen v personální oblasti, má svůj dopad
i na podnikatelskou sféru. Již
nyní se to promítá do opatrnější politiky bank vůči regionům,
do slábnoucího zájmu zahraničních investorů a především
v nedostatečném vyřizování
a čerpání evropských fondů.
Situaci komplikuje posí lení
koruny, což je hlavním problémem exportérů. To, že není
známý ani p ř ibližný termín
našeho vstupu do eurozóny,
jim nepřidává na klidu. Rozkolísaný kurz koruny vůči euru
přináší velké problémy v jejich
obchodní bilanci. U slovenské
měny je od vyhlášení vstupu
kurz prakticky stabilní. Finanční krize se velmi rychle proměňuje na krizi hospodářskou a ta
by mohla postupně přerůst na
sociální. Dochází ke stagnaci
reálných mezd, k postupnému,
prozatím pomalému vzrůstu
nezaměstnanosti a nespoko-
jenosti odborů. Obyvatelstvo
sni ž uje o c hotu n aku p ovat ,
investoři, prozatím privátní,
omezují záměr y investovat
a se snížením poptávky dochází ke snížení výroby.
Strategie do roku 2015, kterou v roce 2007 vytvořil Svaz
podnikatelů ve stavebnictví
v ČR spolu s dalšími spolupracujícími experty, vycházela
dotazován, kupodivu více novináři než podnikateli, jak se
finanční krize dotýká českého
stavebnictví. V současnosti
není možné zůstat planými
optimisty, ale ještě není ani
příliš důvodů k pesimizmu.
Významnými indikátory trendů
poptávky po stavební produkci
jsou makroekonomický vývoj,
investiční aktivita v ekonomice, zakázky stavebních firem
a vydaná stavební povolení.
V ý v o j t ě c hto f a k to r ů n e n í
prozatím kritický. Při udržení
dosavadního tempa je v České
republice zásoba práce zcela
bezpečně na příštích deset
let. Vyplývá to ze značné nedostatečnosti našeho stavebního fondu v infrastruktuře,
v občanské vybavenosti, by-
Často jsme v poslední době dotazováni, kupodivu více novináři nežli podnikateli, jak se finanční
krize dotýká našeho stavebnictví.
z toho, že česká ekonomika
se bude vyvíjet v rámci celku
Evropské unie a že jako její
integrální součást bude kopírovat možné cyklické poklesy
v n ě k terém úseku d aného
období. Rozhodně nebylo ve
Strategii možné predikovat
tak silný finanční a ekonomický celosvětov ý otřes, kter ý
se roz vinul do netu š ených
rozměrů.
Současná situace
českého stavebnictví
Dlouhodobé tendence vývoje
stavební výroby dokazují, že
každá ekonomická krize se
začíná projevovat především
ve stavebnictví, samozřejmě
to platí i teď, i když otázkou
z ů st ává , j ak intenzi v n ě se
bude krize vyvíjet. SPS v ČR
je v poslední dob ě č asto
tové výstavbě, ekologických
stavbách i ve stavbách, které
mají v budoucnosti zajistit
zachování energetické sobě stačnosti. Velmi nízké je tempo oprav a údržby stavebního
fondu, a to nejen by tového
nebo dopravní infrastruktury,
stavební fond je značně zanedbaný v celé své struktuře.
Cílem je vyrovnat vybavenost
stavebními fondy v České republice na úroveň vyspělých
evropských zemí.
Pro stavebnictví je důležité,
jak se bude ekonomická situace v y víjet. Pokud inves toři nemají dostatek financí,
pak kromě omezování výroby
a propouštění zaměstnanců
přestávají v první řadě investovat. Finanční nestabilita ovlivní všechny investice, nejen ty
hmotné. Ve struktuře stavebních prací již několik let tvoří
polovinu veřejné zakázky. Pokles příjmů státního rozpočtu
p ř i p r ak ti c k y ko ns t antníc h
mandatorních výdajích znamená nastartování recese, která
by měla za následek především
snížení veřejných investic, jež
by mohlo dramatické zhoršení
ekonomiky postihnout nejvíce. Svaz soustavně prosazuje
při jednáních na příslušných
ministerstvech, v parlamentu
i na Státním fondu dopravní
infrastruktury a Státním fondu
rozvoje bydlení trvalé zajištění
finančních prostředků. Ve spolupráci s expertními skupinami
a specialisty předkládá analýzy potřeb a lobbuje za jejich
zohlednění.
Ekonomičtí experti zemí, které již k rize siln ě ji z as áhla,
se zasazují za to, aby se její
nejmenší dopad projevil právě
v investicích. Jejich zbrzdění
p ř in á š í o k a m ž i t ý o d r az d o
e ko n o m i k y ze m ě , p r o to ž e
stavebnictví má vysoký multiplikační efekt, na něj je navázáno velké množství výrobců
a dodavatelů z jiných odvětví
a dobudované objekty přinášejí další zaměstnanost a slouží k uspokojování základních
potřeb obyvatel. Ve stejném
duchu vyzněla i výzva předsedy Evropské komise Josého
M anuela Barrosa k vládám
členských zemí i prezidenta
Evropské federace stavebního
průmyslu FIEC v Bruselu.
Trh stavebních materiálů vždy
kopíruje situaci vývoje stavebnictví. I výrobci jsou součástí
globálního trhu, a proto pokles
na tuzemském trhu stavebních
prací a stagnace, která se již
projevila v některých zemích,
má a bude mít podstatný
v li v n a v ý ro b ní a ex p o r t ní
možnosti výrobců stavebnin.
Díky zmenšenému podílu
vývozu dochází na domácím
trhu k poklesu cen staveb ních materiálů, a to mnohdy
podstatnému. Tuzemští v ýrobci v současnosti zažívají
stavebnictví speciál
3
propad poptávky. Klesá zájem
například o cihly, keramické
obklady, nová okna, ve druhém pololetí zpomalil také růst
poptávky po cementu.
Nepříznivý, nikoli však kritický
v ý voj ve stavebnictví doka zují údaje o stavební výrobě
v tomto roce. Meziroční nárůst stavební produkce podle
statistiky ČSÚ činí za deset
měsíců roku 2008 1,8 % ve
stálých cenách (tj. v cenové
úrovni roku 2000). Stavební
v ý ro b a v zrostla meziro č n ě
o 6,7 %. Pozemní stavitelství
bylo do konce října meziročně nižší o 5,3 %. Relativně
dobrou situaci vytváří nárůst
s t ave b ní p ro d ukc e v i n že nýrském stavitelst ví, k terá
j e o p ro t i ro k u 2 0 0 7 v y š š í
o 12, 8 %. Nejr ychleji rostl
objem nových zakázek u inženýrských staveb (dálnice,
železnice, inženýrské sítě), jejichž výstavba je podporována
z evropských fondů a zpravidla
jde o veřejné zakázky, a u nebytových nevýrobních budov
(občanská v ybavenost, kan celářské, obchodní a skladové
plochy). Pokles byl především
u nebytových výrobních budov
( pr ů myslov ých a zem ě d ě l ských staveb) a podle očekávání u bytové výstavby, což
signalizuje zhoršení sociální
situace oby vatelstva. Právě
pozemní stavitelství pokračuje
v dlouhodobém propadu, přitom v této oblasti působí až
9 0 % firem. Celkov ý v ýsle dek roku 20 08 nelze proza tím zodpovědně odhadnout.
V poč átku roku 20 0 8 byl
odhad meziročního nárůstu
ve stálých cenách v rozmezí
3 – 5 %. Dosavadní známé
v ýsledk y předpoklad v této
výši zdaleka nenaplňují, bezpochyby nepřekročí 1,5 %.
Celkový vývoj naznačuje, že
v nejbližším období bude tendence poklesu pokrač ovat.
Nepříznivému vývoji napomáhá i fakt, že se v roce 2008
poptávka po nemovitostech
oproti roku 2007 snížila, podle
4
stavebnictví speciál
odborníků zhruba o třetinu
až polovinu. V roce 20 0 8
se podle údajů ČSÚ zač alo
stavět méně bytů než v roce
20 07. To se naplno projeví
v po č tu dokonč ených by tů
v roce 2009 a dalších letech.
Počet zaměstnanců ve stavebních firmách, které měly 20
a více zaměstnanců, klesl podle ČSÚ do konce října 2008
meziročně o 0,5 %. Developeři a realitní makléři se setkávají
s novým fenoménem, kterým
je prodej developersk ých
projek tů. P řevážně jsou to
projekty bytových domů nebo
celých komplexů, které byly
vytvořeny v minulých letech,
v období silné poptávky. Firmy
postupně nakoupily pozemky
a nechaly vypracovat projektové studie na nové městské
části. Vlnu prodejů developerských projektů, vesměs před
realizací, způsobila finanční
časně ale vzrostla míra jejich
neobs azenosti. D evelop e ř i
neočekávali příchod globál ní finanční krize a postavili
více, nežli požadují nájemci.
F in a n č ní k r ize s e n ej d ř í ve
projevila na trhu logistických
nemovitostí. M íra neo bs a zenosti je v ysoká, přesáhla
17 %. Během třetího čtvrtletí
2 0 0 8 v zro s tl a i ne o b s aze nost moderních kanceláří ze
7 % na 10 %. V nastávajícím
období lze očekávat zvýšený
zájem spíše o menší kanceláře.
Víme, co nás čeká?
S jistotou lze říci – nevíme.
Nejfrekventovanějším slovem
na trhu je nyní nejistota. Daleko od pravdy nebude odhad
stagnace, tedy nulov ý růst.
Není to sice povzbudivá vy-
Zbrzdění investic znamená okamžitý odraz do
ekonomiky země, protože stavebnictví má vysoký multiplikační efekt.
k rize. B ank y p ř i ú vě rování
v y ž adují v y š ší sp oluú č ast ,
u menších developerů až
40 %. Chtějí mít jistotu, že
peníze dostanou zpátky, proto
požadují předběžné smlouvy
i na více než třetinu by tů.
Pominuly doby, kdy se prodalo všechno, co se postavilo,
mnohdy ještě před dostavě ním. Pokud developer nemůže
své byty prodat, chybí mu prostředky na další projekty. Developeři měli v průběhu roku
2008 ztížený přístup k bankovním úvěrům, což se projevilo ve zpoždění či dočasném
odložení něk ter ých projektů. Řada jich do jara 20 0 9
své projekt y zmrazila a če kají na další vývoj na finančním trhu. Podobná situace
jako s byty je i na trhu s neby tov ý mi prostor y. V ro c e
2008 přibylo velké množství
kanceláří a průmyslov ých
a l o g is tic k ýc h p ar k ů , s o u -
hlídka, v poslední době jsou
stavbaři zvyklí na každoroční
r ůst, k ter ý se mnohd y blí žil dvoucifernému číslu, ale
západní země EU se s touto
situací vypořádávají řadu let.
Nepříjemné je to, že české
stavebnictví bylo od roku 2000
trvale v progresivním vzestupu a několik roků v intenzitě
stavění (euro/obyvatele) druhé
za Irskem. Pokud by došlo
k masivnějším projevům omezování stavebních investic,
pak by se tento propad projevil
u v š ech velikostních kate g o r i í f i r e m . Ty v e l ké j s o u
d o d av a te l i p ř e d ev š í m roz sáhlých veřejných zakázek,
střední a menší bývají jejich
subdodavateli, ale také do d avateli m e n š íc h z ak ázek ,
a to jak pro veřejné, tak
i pro privátní, vesměs lokální
investory. Stejné je to i z pohledu specializací jednotlivých
firem, a to až po živnostní -
k y pracující v jednotliv ých
řemeslech. Př i v ýraznějším
zhoršení podmínek v české
ekonomice je těžké určit, kter ý sektor stavebnictví bude
více preferován. Vláda bude
pravděpodobně chtít udržet
prioritu, k terou si v y t yčila,
a tou je ur ychlené dobudo vání dopravní infrastruktury.
Pokud se podaří tento trend
udržet a dostat do infrastruktury i ve slabých letech do statečné množst ví peněz
z domácích i evropských fond ů, pak mů že stavebnict ví
p řež ít i n a d c h ázejíc í sl a b é
období se solidními v ýsled k y, i kdy ž pouze v jednom
omezeném sektoru. Nejvíce
dopady krize ohrožují společnosti zabývajících se pozemním stavitelstvím a výrobce
stavebnin, kde lze očekávat
problémy i v roce 2009. Zda
dojde jen ke zpomalení, nebo
recesi, to je závislé na tom,
jak se bude vyvíjet ekonomika
v rámci globálního evropského
a světového prostředí a také
na síle vnitrostátního hospodářského a politického pro st ředí. Že Č eská republika
zůstane vysněným ostrůvkem
relativního klidu v bouři svě tové finanční krize, jak byli
delší dobu domácí stavbař i
uklidňováni, je v globálním
světě nemožná fikce a krize
zasáhne v tomto roce bolestivěji i Česko, i když v současné
době má spolu se Slovenskem
nejmírnější průběh negativních změn.
Rozho dn ě lze v roce 20 0 9
očekávat podstatné sní žení
tempa r ůstu H DP. Dnes je
jasné, že to nebude 4,6 %, na
kter ých byl postaven státní
rozpočet, ani 3,8 %, na které
byl později korigován odhad,
ale ani 2,9 %, které vyslovila
Česká národní banka.
Na otázku, kdy se nepříznivý
trend se svými důsledky zastaví nebo dokonce otočí, dá
odpověď asi málokdo. Svaz
podnikatelů ve stavebnictví
v ČR vyvíjí aktivity, které by
měly zmírňovat dopad poklesu
české ekonomiky na členské
firmy. Je to především aktivita
a lobbing k zachování příjmové stránky státního rozpočtu
a udržení výdajů na investice.
Něk teří oficiální analy tici
i politici se snaží v ý voj si tuace hodnotit mnohdy v ytr ženě, upnou se pouze na
takov ý ukazatel, k ter ý nej l é p e o d p o v í d á j a ko d ů k a z
úspěšnosti. Je to zpravidla
ten, co roste. Český statistický úřad publikoval informaci
o vývoji stavebních zakázek ve
3. čtvrtletí roku 2008. Hodnota nově uzavřených zakázek
z a u ve d ené č t v r tletí č inila
78,1 miliardy Kč a meziročně
vzrostla dokonce o 15,8 %. Navenek jistě potěšitelné a snad
i uklidňující zjištění. Naznačují
výše uvedená čísla skutečně
t akov ý optimistick ý závě r?
R e áln o s t z a h á je ní p r a c í je
závislá na dostatečných fi nančních zdrojích, což bývalo
i v minulosti mnohdy problematické. V současné finanční
situaci je od získání zakázky
k její re aliz a c i c est a je š tě
podstatně složitější a mnohem
nejistější. Na finanční situaci
na bankovním trhu zareago valy banky logicky zpřísněním
podmínek při poskytování hypotečních úvěrů, což znamená
zhoršení jejich dostupnosti
a zcela jistě se to projeví na
propadu v bytové výstavbě,
i když ne dramaticky na přelomu roku, určitě pak v následujících letech. Snižování úrokových sazeb ČNB nebude mít
vliv na pokles úrokových sazeb
u hypoték, ty nejsou přímo
ovlivněny sazbami ČNB. Současná situace nenahrává snižování úrokových sazeb. Ty budou
pro klienty klesat pomaleji, než
by odpovídalo normálnímu stavu. Proto se očekává snížení
poptávky po úvěrech, a to jak
u obyvatel, tak i u podnikatelských subjektů.
Investoři a developeři začali omezovat neb o p ozast a -
vili n ěk teré akce, dokonce
i řadu velkých projektů prakt i c k y ve v š e c h re g i o n e c h .
Developeři budou v roce 2009
stavět pouze pro konkrétní
k l i e nt y, n i ko l i u ž s p e k u l a tivně. To samozřejmě bude
mí t d o p a d n a f ir my, k te ré
působí převážně v tomto segmentu. Stavební firmy se
v roce 20 09 kvůli dopadům
finanční krize nev yhnou
p ro p o u š t ě n í . V ý p o v ě d i s e
ale budou t ýkat především
agenturních zaměstnanců
a pracovníků s nízkou kvalifikací. Tlak podniků na urychlený
ve snižování objemu veřejných
zakázek, ale připustit možnost
překro č ení hranice rozpo č to v é h o d e f i c i t u . R a d i k á l n í
omezení veřejných investic
vede druhotně k oslabování
ekonomiky. Neřešit schodek
v některých položkách státního rozpočtu cestou krácení
státních fondů (Státní fond
dopravní infrastruktury, Státní
fond rozvoje bydlení). V oblasti budování infrastruktury neopustit proklamovanou prioritu
vládní politiky, a to jak z důvodů dosažení evropského standardu ve vnitřní struktuře, tak
Někteří oficiální analytici i politici se snaží vývoj
situace hodnotit mnohdy vytrženě, upnou se
pouze na takový ukazatel, který nejlépe odpovídá jako důkaz úspěšnosti.
dovoz zahraničních dělníků
praktick y ustal. V šeobecně
v š ak ve st avebnic t v í st ále
p řetr vává ne d ost atek k va l i f i ko v a n ý c h z a m ě s t n a n c ů
a řemeslníků.
SPS v ČR vyzývá
k přijetí opatření
Představenstvo Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR na
svém prosincovém zasedání
projednalo současnou situaci
ve s t ave b n i c t v í a p ř e d p o klad jeho budoucího v ý voje
s ohledem na ekonomickou
krizi, která zasáhla i Českou
republiku. Konstatovalo, že je
potřeba r ychle a adekvátně
reagovat ze strany vlády na
zp om alování č eské ekono miky. Po diskuzi přijalo stanovisko ke zmírnění dopadu
ekonomické krize na stavebnictví, na udržení investiční
v ý s t av b y a z a m ě s t n a n o s t i
v tomto odvětví.
Ve státní rozpočtové politice
je nezbytné zachovat proinvestiční přístup vlády. V případě snížení příjmů státního
rozpočtu nehledat východisko
i z hlediska mezinárodního propojení. Modernizovat dopravní
infrastrukturu, posílit investice
i do oprav silniční a železniční
sítě. Zajistit aby finance vyčleněné pro dopravní infrastrukturu zůstaly k použití pro tento
účel a nestaly se nástrojem
k řešení jiných souč asných
finančních potíží.
Finanční politiku směrem
k podnikatelské sféře směrovat ke zlepšení ekonomické
stability podniků, a to snížením daně z příjmu právnických
osob a snížením dávky sociálního pojištění.
Obnovit sní žení sazby DPH
u stavebních prací a pro oživení klesající bytové výstavby
zrušit DPH u výstavby sociálních bytů a u oprav bytového
a domovního fondu. To by vedlo k zachování zaměstnanosti
především v kategorii malých
a středních firem. V y t voř it
p r áv n í z á r u k y, a b y ú h r a d y
fak tur ze strany ve řejných
investor ů nebyly del ší než
jeden měsíc, a tím odstra nit finanční potí že podniků
v oblasti cash-flow. Posílilo
by to finanční stabilitu všech
podniků zapojených v návaz-
ném řetězci, a to zejména
v situ ac i, kd y p osk y tování
úvěrů je ztí ženo. Zajistit,
aby obchodní podmínk y př i
zadávání veřejných zakázek
vycházely přednostně ze všeobecných obchodních podmínek zpracovaných odbornými
profesními organizacemi.
Z l e p š i t ú v ě rové p o d m í nk y
pro zdravé firmy, které jsou
schopné a ochotné investovat
a mohou předložit reálné investiční záměry. Zvýšit dotace na opravy bytového fondu
(vč etn ě p anelov ých domů)
a zajistit zr ychlené čerpání
zdrojů z fondů EU.
Pro zajištění podpory malým
a středním firmám odstraňo vat nadby tečné administra tivní překážk y, zjednodušit
administrativu, redukovat čas
nezbytný pro získání všech povolení a certifikátů podmiňujících zahájení činnosti. Zajistit
snazší dostupnost financo vání pro malé a střední firmy
př i dostatečném průkazu
bonity firmy. Umožnit malým
a středním firmám lepší
přístup k informacím a v ý sledkům v podmiňujících
oblastech (technické, legislativní, sociální, administra tivní, aj.).
V oblasti udržitelného stavění
a energetiky reagovat na mě nící se vnější faktory, ovlivňující vývoj stavebnictví, kde rozhodujícím se stávají potřeby
vyplývající nejenom z ekonomických či technických vlivů,
ale i ekologických. Investovat
do čistých technologií, podp o rov at eko l o g i c k y š et r n é
technologie. Zaměřit se systematicky na úspory energií
a z v ý š it v ý zn am sni žování
energetické náročnosti budov,
podpo ř it zateplování fasád
d om ů. M oti vovat finan č n ě
v l a s t ní k y b u d ov v h o d ný mi
daňovými opatřeními k investování do opatření na úspory
energií. Zaměřit se na trvalou
flexibilitu a nezávislost státu
v oblasti energetiky, při vypracování energetické politiky
stavebnictví speciál
5
v yužít majoritu státu v ČEZ
a rozhodnout co nejdříve
o návratu k programu jaderné
energetiky.
Vědě, inovacím a výzkumu věnovat trvalou podporu výkonnosti a konkurenceschopnosti
zvýšením finančního přídělu
ze státního rozpočtu. Zajistit
větší investice do v ýzkumu
a vzdělávání a podpořit činnost v aplikovaném výzkumu,
který je typický pro stavební
průmysl.
Nepodlehnout
panice
Bylo by příjemné, kdyby závěr
p o hle du n a sou č asný st av
a odhad výhledu vyzněl optimisticky. Bylo by to však velmi
falešné a klamné sdělení. Českou ekonomiku čeká nelehký
rok, kde nelze dopředu odhadnout rozsah dopadu vlivů, které
budou působit na jednotlivá odvětví, a tedy i na stavebnictví.
Žádný důvod k optimizmu není
ani v tomto odvětví českého
národního hospodářství. Si-
čas k obratu není možno odhadovat v měsících. Optimistický
předpoklad k oživení je jeden
až dva roky. Firmy by si měly
uvědomit, že právě krize je
obdobím, kdy mají příležitost
řešit záležitosti a problémy, ke
Že Česko zůstane vysněným ostrůvkem relativního klidu v bouři světové finanční krize, jak
jsme byli delší dobu uklidňováni, je v globálním
světě nemožná fikce.
tuace rozhodně nebude snadná
pro řadu stavebních podniků,
ani celkový vývoj objemu zakázek není pro budoucnost
příznivý. Odhady ekonomů se
rozcházejí jak v prognóze intenzity dopadu, tak i v délce trvání
krizového vývoje. Lépe určitě
nebude, jde o to, aby důsledky
nebyly příliš kruté. Rozhodně
kterým dříve nebyla odvaha.
Je čas provést redukci zbytných nákladů, provést změnu
strategie, přehodnotit priority. Nejdůležitější je likvidita
a solventnost, zisk není prioritou tohoto období.
Bylo by prospěšné, kdyby vláda uměla o dopadech krize
a obraně před nimi průběžně
komunikovat se zaměstnavateli
a odbory, činila moudrá a uvážená rozhodnutí a dovedla o nich
včas informovat. Neudržitelná
a nekompetentní opatření vlády
mohou situaci zhoršit.
Oživení stavební výroby bývá
typickým znakem dokončení
krizového cyklu a oživení růstu.
Tyto tendence je však třeba sledovat dlouhodoběji a analyzovat
konkrétní obsah jednotlivých
statistických ukazatelů vývoje
stavební výroby. Naopak nejhorší reakcí na nastalou situaci
by bylo podlehnout panice. Je
nutné citlivě vnímat ekonomický
vývoj v české republice, který
není nezávislý na světovém a evropském finančním trhu, a včas
na něj umět zareagovat. ■
Ing. Václav Matyáš
prezident Svazu podnikatelů
ve stavebnictví v ČR
Hospodářská krize a stavebnictví v médiích
„Pořád se mluví o přípravě na
hospodářskou krizi, ale krize
už tady dávno je a jen slepý to
nevidí! Nejpotřebnější je politická stabilita, žádné uvažování
o předčasných volbách či úřednické vládě. To by jen pozastavilo rozhodovací procesy, čímž
by ustal příliv peněz z Evropské
unie a v důsledku by to zbrzdilo
ekonomiku na mnoho let. Nejúčelnější je podpora veřejných
investic, nikoliv sanace soukromých podniků v masivním
měřítku. Kdyby stát garantoval
úvěry, za které se něco postaví,
bylo by to smysluplnější, než jen
sypat peníze do bank.“
Rudolf Borýsek, generální ředitel Lias Vintířov, lehký stavební
materiál, k.s. (Hospodářské
noviny 11. 12. 2008)
„Poptávka po cihlách meziročně
znatelně poklesla. Příčinou je
kromě útlumu tuzemského pozemního stavitelství také propad
vývozu do Polska. V roce 2007
tam poptávka rostla skokově až
6
stavebnictví speciál
o desítky procent, letos se však
opět vrátila na běžnou úroveň.
V Česku se to následně odrazilo
na poklesu poptávky po cihlách
přibližně o 20 procent.“
Obchodní ředitel společnosti Heluz cihlářský průmysl v.o.s. Jan
Krampl (ČTK 17. 12. 2008)
„Přes zpomalení růstu poptávky
očekávám, že celková loňská
spotřeba cementu překročí úroveň z roku 2007. Dopad finanční
krize bude mít vliv na celkový
pokles spotřeby cementu, zvláště
v oblasti bytové výstavby a budování nových administrativních
celků. Hlavním zdrojem spotřeby
tak bude i nadále budování dopravní infrastruktury.“
Předseda představenstva firmy
Českomoravský cement, a.s.,
Jan Hrozek (ČTK 17. 12. 2008)
„Když jste ještě tak před půl rokem přišli do banky a zeptali se
na konkrétní úvěr, tak vám dali
konkrétní odpověď: dáme nebo
nedáme hypotéku. Teď takovou
jednoznačnou odpověď banky
nejsou schopny dát. Dnes tuzemské banky samy někdy nevědí,
komu mají dát úvěr a komu ne,
a metodiku, respektive podmínky
poskytování úvěrů mění nárazově
a za běhu.“
Hypoteční specialista Jiří Paták
(peníze.cz 15. 12. 2008)
Maďarská vláda vložila zhruba
100 miliard forintů (přibližně
deset miliard korun) do stavebního sektoru, aby mu pomohla
vyrovnat se s důsledky světové
finanční krize. Produkce maďarského stavebního sektoru za
první tři čtvrtletí roku 2008 klesla
o osm procent. Očekává se navíc
její další pokles, protože maďarská ekonomika míří do recese.
Maďarsko je v rámci východní
Evropy považováno za zemi
nejvíce ohroženou světovou
finanční krizí, a to kvůli vysoké
závislosti na půjčkách ze zahraničí. Mezinárodní měnový fond,
Světová banka a EU se koncem
října dohodly, že poskytnou
Maďarsku na boj s krizí půjčku
25,1 miliardy dolarů.
hn.ihned.cz 11. 12. 2008 Posílit investice do životního
prostředí: v ČR je dlouhodobě
dluh např. v čištění odpadních vod, zejména v menších
obcích. Posílení zdrojů na zelenou infrastrukturu by částečně stabilizovalo stavebnictví
a návazné obory. Oživit programy zateplování panelových
domů a úspor energií.
Reformulovat systém investičních pobídek: potřebujeme
systém, který by skutečně
stimuloval investice a reinvestování zisků. Systém by měl
být selektivní s ohledem na
podporu koheze jednotlivých
regionů a dále na podporu
žádoucích směrů inovace, tj.
směrem k „chytrému a zelenému růstu”.
Bod 3 4 a 3 6 ze seznamu 52 receptů ČSSD proti krizi
aneb Koncepce záchrany ekonomického růstu
Anketa: Jak vnímají stavební firmy
současnou ekonomickou situaci
Naopak se zaměřujeme na kapacitní pokrytí nárůstu zakázky
v nejbližších dvou letech.
Dálniční stavby Praha, a.s.
Ing. Tomáš Hajič,
člen představenstva
HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.
Ing. Jan Krampl,
obchodní ředitel
Jak byste zhodnotil rok 2008
z pohledu ekonomických ukazatelů?
DSP, a.s., v roce 2008 zopakovaly a mírně vylepšily ekonomické výsledky roku 2006
a z tohoto pohledu je rok jistě
velmi úspěšný.
Jak byste zhodnotil rok 2008
z pohledu ekonomických ukazatelů?
Ekonomické ukazatele reflektují
ekonomickou krizi, ale ještě před
jejím nástupem situaci ovlivnil
prudký pokles poptávky v Polsku.
Polsko vzhledem k velikosti svého
trhu a počtu obyvatel způsobuje
svými výkyvy na trhu České
republiky značné vlnobití, takže
již v dubnu roku 2008 byl výrazný
pokles polské poptávky důvodem
pro výrazný pokles cen. Přesto se
firmě HELUZ podařilo prodat svou
kompletní produkci bez omezování
výrobních kapacit, propouštění
zaměstnanců či prodeje majetku.
Obrat společnosti, který zůstal ve
fyzických jednotkách na obdobné
úrovni jako v roce 2007, snížily nižší
prodejní ceny. V závislosti na výši
realizovaných cen klesl i zisk.
Jaká je pozice realizačních
firem a výrobců stavebnin
v současné finanční a hospodářské krizi?
Stavební firmy v oblasti dopravních staveb financovaných ze
SFDI a ostatních evropských
zdrojů mají zajištěnu zakázku na
několik let dopředu a tím je naše
pozice velmi stabilní.
Chystáte v souvislosti se současnou ekonomickou situací
nějaká konkrétní opatření?
Jaká je pozice realizačních
firem a výrobců stavebnin
v současné finanční a hospodářské krizi?
Stavebnictví je jeden z oborů,
kde se krize projevila nejdříve.
Připomeňme si, že zpočátku
se mluvilo o hypoteční krizi
a hypotéky přímo se stavebnictvím souvisí. Největší pokles
zaznamenaly plánované developerské projekty. Rozjeté projekty
byly většinou regulovány a plánovaný zisk z těchto projektů bude
podstatně nižší. Převaha nabídky
nad poptávkou mění nejen prodejní ceny dodavatelů, jimiž jsou
pro developery stavební firmy
a pro ně pak stavebniny a výrobci
stavebních materiálů, ale i prodejní ceny developerů pro své
zákazníky. Je pouze otázkou, jak
dlouho budou developeři, kteří
se neradi vzdávají plánovaných
zisků, ochotni vyčkávat se snížením ceny. Stavební firmy při
nižší poptávce sníží cenu pravděpodobně mnohem rychleji.
Následné snížení ceny bytů by
mohlo podnítit váhající zákazníky, umožnit nákup nemovitosti
širšímu okruhu zákazníků a tak
znovu oživit vývoj ve stavebnictví. Současné trumfy má tedy
v rukou zákazník. Je na něm, pro
jakou nemovitost se rozhodne,
zda vyčká na snížení ceny bytů,
či využije nízké ceny stavebních
materiálů a realizačních firem pro
stavbu vlastního bydlení. Vzrůstá
tlak na kvalitu, služby a cenu od
zákazníka směrem k počátku
dodavatelského řetězce.
Chystáte v souvislosti se současnou ekonomickou situací
nějaká konkrétní opatření?
Nižší poptávka a vysoká konkurence stlačila prodejní ceny cihel
dolů. Bylo tak nutné dohodnout
se subdodavateli nižší vstupní
ceny a omezit nebo zrušit některé externě prováděné dodávky
oprav a využít vlastních zdrojů.
Také drobné investice byly značně redukovány. Krize se tak přelévá do dalších oborů, které nebyly
v první vlně postiženy.
HSF System a. s.
Ing. Jan Hasík,
ředitel společnosti a předseda
představenstva
inzerce
Skupina SAM v čele SaM silnice a mosty a.s.
ti ocenění
je držitelem šesti
„Mostní dílo roku“
SaM – silnice a mosty na Vašich cestách
Most přes D 807 MUK Úžín
• 1997 most přes Ohři v Postoloprtech
• 1998 most přes Labe v Nymburku
• 2000 most přes Ploučnici v Děčíně
• 2002 železniční most
přes dálnici D8 u Knínic
• 2003 most přes Ohři v Terezíně
• 2006 most přes Mandavu v Rumburku
SaM silnice a mosty a.s.
tel.:
t
487 834 467 • fax: 487 834 466
e-mail:
e-ma
ail: [email protected] • www.sam-cl.cz
stavebnictví speciál
7
Jak byste zhodnotil rok 2008
z pohledu ekonomických ukazatelů?
Výsledky za rok 2008 jsou pro
naši společnost podle předběžných účetních údajů pozitivní.
V tomto roce jsme zvýšili obrat společnosti a ziskovost se
procentuálně udržuje na stejné
úrovni jako v roce předešlém.
dařit již v posledním kvartálu
roku 2008. Jaká je pozice realizačních
firem a výrobců stavebnin
v současné finanční a hospodářské krizi?
Na přelomu listopadu a prosince
jsme pocítili určitý vliv současné
globální situace především na
postoji našich klientů, a to na
jejich rozhodování, zda pokračovat v započatých investičních
akcích, nebo zda raději vyčkat
a přesunout rozhodování na rok
2009. V konečném důsledku se
pak jedná i o úplné zastavení již
rozjetých investic nebo jejich
omezení, tj. zmenšování projektů, snižování standardů apod. Na
financování lépe dosáhnou menší
projekty s jistějším zázemím. Pro
nás to znamená v podstatě stejný
počet uchazečů o realizaci z řad
stavebních společností na menším počtu (finančním objemu)
realizovaných investic. U dodavatelů materiálu se pak tato dnešní
situace promítá snižováním cen
některých komodit.
Jak byste zhodnotil rok 2008
z pohledu ekonomických ukazatelů?
V roce 2007 se společnosti
podařilo udržet pozitivní trend
nárůstu obratu současně s udržením marže, a to i přes tvorbu
opravných položek k pochybným
aktivům. První polovina roku
2008 znamenala opravdový vrchol ve využití výrobních kapacit,
který částečně vyrovná druhá
polovina roku 2008. Chystáte v souvislosti se současnou ekonomickou situací
nějaká konkrétní opatření?
Zatím nehodláme sáhnout k razantním řešením typu snižování
stavu zaměstnanců. Hodláme
se více zaměřit na poskytování
servisu potenciálnímu klientovi
od jeho prvních úvah o investici
až po společnou realizaci. Úsporná opatření v oblasti snižování
režijních nákladů budou ale určitě
nutná. Hodláme více proniknout do segmentu generálních
dodávek staveb, kde jsme jistě
konkurenceschopní i vůči velkým stavebním společnostem.
Rovněž se budeme zaměřovat
na export některých segmentů
naší činnosti, což se nám začalo
8
stavebnictví speciál
IMOS Brno, a.s.
Ing. Petr Švejnoha,
finanční ředitel
Jaká je pozice realizačních
firem a výrobců stavebnin
v současné finanční a hospodářské krizi?
Stavebnictví, jako jakýkoliv jiný obor,
je citlivé na pokles poptávky, avšak
na rozdíl například od automobilového průmyslu se zde projevuje
vliv státních investic a také dlouhodobost výrobního cyklu, který zmírňuje dopad současné situace. Chystáte v souvislosti se současnou ekonomickou situací
nějaká konkrétní opatření?
Ano, vzhledem k poklesu poptávky
v oblasti soukromých investic připravujeme přesun zdrojů do oblasti
vodohospodářských a dopravních
staveb. Nijak zásadně to ale organizační strukturu společnosti neovlivní. Analýza controllingových
dat ukazuje také na jistý potenciál
úspor v rámci stavebních i vnitropodnikových procesů.
OHL ŽS, a.s.
Ing. Jaroslav Šandr,
vedoucí ekonom společnosti
OHL ŽS, a.s.
Jak byste zhodnotil rok 2008
z pohledu ekonomických ukazatelů?
Akciová společnost OHL ŽS pokračovala po úspěšném roce 2007
v růstu i v roce 2008. Z předběžných výsledků vyplývá, že se
nám dařilo zejména v segmentu
dopravních staveb. Velké zakázky v oboru pozemních staveb,
a to zejména vodohospodářské,
byly naopak negativně ovlivněny
kurzem koruny k euru, protože investoři při jejich realizaci ve značné
míře využívají dotace z evropských
fondů. Pokud je ale smlouva
s příslušným fondem podepsána
v eurech v kurzu například 30 Kč
a reálná hodnota eura při realizaci
je jen 25 Kč, může to výsledek
takové zakázky silně ovlivnit.
Jaká je pozice realizačních
firem a výrobců stavebnin
v současné finanční a hospodářské krizi?
Naše společnost nepodniká jen
v České republice, ale stavíme
i v dalších zemích. Už teď je zřejmé,
že hospodářská krize se více či
méně projeví úplně všude. Stavebnictví se také nevyhne zpomalení.
Po několika letech plynulého růstu
přichází zřejmě stagnace nebo dokonce propad. Za výhodu naší společnosti považuji fakt, že jsme multioborovou stavební firmou, tzn.,
že dokážeme postavit v podstatě
cokoli a nejsme odkázáni na jeden
segment trhu. Podstatně horší
pozici budou mít podle mého firmy
specializované na bytovou výstavbu nebo administrativně-obchodní
komplexy, kde je již nyní zřejmé, že
řada plánovaných projektů vůbec
nebude realizována, případně se
začne stavět až za několik let, protože trh je do značné míry nasycen
a developeři mají problém získat
na nové projekty dostatek financí.
Celkově ale zůstávám optimistou – rekonstruovat a stavět se
nepřestane.
Chystáte v souvislosti se současnou ekonomickou situací
nějaká konkrétní opatření?
Žádná zásadní opatření nechystáme. Samozřejmě, každá firma
se dnes snaží hledat úspory zejména v optimalizaci nákladů na
svůj vlastní provoz a my nejsme
výjimkou, ale žádné razantní propouštění či jiné bolestivé operace
neplánujeme. Naopak, jednou ze
strategických priorit naší společnosti zůstávají i nadále investice
do vzdělávání a motivačních programů pro naše zaměstnance. PSJ, a.s.
Ing. František Vaculík,
generální ředitel a předseda
představenstva
Jak byste zhodnotil rok 2008
z pohledu ekonomických ukazatelů?
Rok 2007 byl pro společnost
PSJ přelomový, a to nejen díky
silným finančním výsledkům.
V segmentu pozemního stavebnictví – vlajkové lodi portfolia
PSJ – jsme se zařadili mezi první
tři hráče českého trhu, posílili
jsme svou strategickou pozici
dodavatele předních investorů
a výrazně překročili hranice České
republiky. Výnosy celé skupiny,
včetně dceřiných společností,
dosáhly 4,74 miliardy korun, což je
o 28 procent více než v roce 2006.
V roce 2008 předpokládáme
kontrolovaný nárůst výnosů celé
skupiny PSJ v objemu přesahujícím 5 miliard korun.
Jaká je pozice realizačních
firem a výrobců stavebnin
v současné finanční a hospodářské krizi?
Světová ekonomická krize, která
způsobila recesi v celé eurozóně,
se začíná projevovat s mírným
zpožděním i v České republice.
Současná situace a prognózy
na stavebním trhu pro rok 2009
nejsou určitě růžové. Stavebnictví
je totiž indikátorem ekonomiky.
Lze očekávat, že bude pokračovat
další zpomalování celého realitního odvětví. Developeři brzdí nebo
odkládají projekty, banky škrtí
úvěrové linky a klienti vyčkávají.
Krize se pravděpodobně dotkne
i státního rozpočtu prostřednictvím
snížení příjmů do státní pokladny.
To bude mít za následek snížení
veřejných investic a přiškrcení veřejných zakázek, což v konečném
důsledku může pro stavebnictví
znamenat nastartování recese.
Na druhou stranu je však nutné
zmínit, že stávající situace paradoxně může mít i své kladné efekty.
Finanční a realitní krize může
přispět k zreálnění ceny produktů
a k očištění trhu od developerů
a stavebních firem, které nemají
dostatek odbornosti, zkušeností
a vlastní finanční stability. V konečném důsledku z toho může mít
prospěch především zákazník.
Chystáte v souvislosti se současnou ekonomickou situací
nějaká konkrétní opatření?
Současná krize bude mít určitě
ekonomický dopad i na naši společnost. Řadu kroků jsme dělali
a činíme průběžně a určitě i tato
situace vyvolá další opatření
směrem k úsporám a změnám
v organizační struktuře skupiny
a v personální oblasti. To, jak
hluboký dopad bude krize mít,
se ukáže během následujících
šesti měsíců až jednoho roku.
Naší prioritou je v současné chvíli
doplnit zakázkovou naplněnost
na rok 2009. Zůstáváme věrni
svým dosavadním aktivitám, tedy
pozemnímu stavitelství, exportním
aktivitám, vlastním developerským
projektům, stavebně řemeslným
specializacím a produktovodům.
Negativní tendence v oblasti čes-
kého stavebního trhu jsme připraveni kompenzovat zakázkami
v zahraniční.
Stavby silnic a železnic, a.s.
Ing. Zdeněk Synáček,
obchodní ředitel
Jak byste zhodnotil rok 2008
z pohledu ekonomických ukazatelů?
Dosavadní vývoj ukazatelů vnímáme jako příznivý. V uplynulém
období se nám podařilo dokončit
množství zajímavých zakázek
a řadu významných staveb jsme
zahájili. Dokončili jsme práce
například v Pobřežní ulici v Praze,
modernizovali jsme železniční uzel
v Ústí nad Labem, vybudovali
jsme tramvajovou smyčku v Praze v Radlické ulici, skončily také
práce na Novém spojení v Praze
a mnoho dalšího. Za zahájené
stavby bych rád jmenoval například
dálnici D 3 a rychlostní silnici R 6,
jejichž další úseky budujeme.
Jaká je pozice realizačních
firem a výrobců stavebnin
v současné finanční a hospodářské krizi?
Dopady současného vývoje na světových finančních trzích prozatím
nevnímáme v nějaké závažnější rovině. Společnost Stavby silnic a železnic se zaměřuje na užší segment
stavebnictví, a to na obor výstavby
dopravní infrastruktury, kde značná
část zakázek je rozvržena do několi-
ka let. Je nutné věnovat zvýšenou
pozornost informacím, které z trhu
přicházejí, a snažit se odhadovat
jejich dopady do budoucnosti.
Chystáte v souvislosti se současnou ekonomickou situací
nějaká konkrétní opatření?
V naší společnosti jsme vsadili
na určitou střízlivou opatrnost.
Pro rok 2009 nemáme v tuto
chvíli informace o tom, že by
mělo dojít k nějakému zásadnímu
obratu či změnám uvnitř firmy.
Vstupujeme do něj s mírným optimizmem. V SSŽ jsme si již před
několika lety uvědomili, jak je důležité hledat nové zdroje zakázek
a komunikovat s novými potenciálními zákazníky. Proto třeba
v mnohem větší míře vycházíme
vstříc např. obcím a městům
a jejich záměrům výstavby či
rekonstrukcí. Ze střednědobého
hlediska vnímáme jako mnohem
větší problém generační obměnu
našich zaměstnanců a způsob,
jakým nahradit kvalifikované dělníky odcházející do důchodu.
STOMIX, spol. s r. o.
Ing. Bořivoj Minář,
generální ředitel
Jak byste zhodnotil rok 2008
z pohledu ekonomických ukazatelů?
Je zjevné, že v roce 2008 nastal
mírný útlum. Jedním z důvodů,
které ovlivnily také naši společnost, je nečerpání financí
z dotačního programu Panel.
Do tohoto programu se v roce
2008 dostalo mnohem méně
peněz ze státního rozpočtu než
v minulosti, což ovlivnilo především výkon realizačních i stavebních firem. My jsme však expandovali, takže nemůžu říci, že by
nás to postihlo nějak zásadně.
Jaká je pozice realizačních
firem a výrobců stavebnin
v současné finanční a hospodářské krizi?
Z různých stran můžete slyšet, že
došlo k meziročnímu úbytku zakázek, osmnáct procent firem se
potýká se zásadními problémy.
Část výrobců zase tvrdí, že nepocítila žádnou změnu. Domnívám
se, že pozice stavebních firem
vybízí k tomu, aby se na možné
zhoršení začaly připravovat dřív,
než je k tomu doženou okolnosti.
Plán ekonomické stabilizace ještě nemá pevné obrysy.
Chystáte v souvislosti se současnou ekonomickou situací
nějaká konkrétní opatření?
Opatření už proběhla. Upravili jsme organizační strukturu
společnosti, aby došlo k posílení kompetencí na klíčo vých pozicích, a vytvořili některé nové, například pozici
technického ředitele. Šlo nám
o optimalizaci nákladů a zlepšení
kontroly nad výstupy, abychom
byli efektivnější. Pokud máte
na mysli úspory ve smyslu personálních zásahů, tak o těch
neuvažujeme.
inzerce
stavebnictví speciál
9
TOP STAV 100 – 2007
Stavebnictví v České republice v roce 2007
patřilo mezi významná prorůstová národohospodářská odvětví a bylo možné ho považovat
za jeden z dynamických faktorů národní ekonomiky s výrazným multiplikačním efektem
pro celou ekonomiku. V současné době se
ovšem začíná potýkat s důsledky celosvětové
hospodářské krize.
Stavebnictví v roce 2007 aktivně
podporovalo svými aktivitami
stabilizaci zaměstnanosti v ekonomice. Otevřenost stavebního
trhu i přes jeho výrazně národní
charakter však vyvolávalo i tlak
na zvyšování konkurenceschopnosti tuzemských stavebních firem. Vývoj poptávky po stavební
produkci reagoval v roce 2007 na
zvýšení výkonnosti ekonomiky
a navázal tak na konjunkturu uplynulých let. Produkce stavebnictví, která je citlivá na ekonomický
cyklus, rostla vyšším tempem
oproti růstu celé ekonomiky. Růst
výkonnosti české ekonomiky byl
v roce 2007 doprovázen růstem
investiční aktivity zejména v oblasti stavební části hmotných
investic. Významnými indikátory
trendů poptávky po stavební
produkci v rámci ekonomiky je
makroekonomický vývoj a investiční aktivita v ekonomice.
Stavební práce
v roce 2007
Ke zvýšení celkového ekonomického výkonu měřeného HDP
přispěly v roce 2007 na straně
poptávky jak výdaje na konečnou
spotřebu, tak tvorba kapitálu
i výsledek zahraničního obchodu.
Tvorba fixního kapitálu vzrostla
o 9,2 % a v běžných cenách
dosáhla úrovně 856,7 mld. Kč.
Z toho pak stavební investice
dosáhly za rok 2007 hodnoty
468,1 mld. Kč. Podíl stavebních
investic na celkových investicích
10
stavebnictví speciál
dosáhl cca 54 %, což představuje
mírné zvýšení tohoto podílu ve
srovnání s rokem 2006. To platí
i o celkové hodnotě stavebních
investic.
Růst stavebnict ví se opíral
o poptávku, na které se podílí
významně jak podnikatelská,
tak veřejná sféra (zhruba 50 %).
K pozitivům roku 2007 patří
i stabilita a mírný růst kapitálových výdajů státu. V privátní
sféře byla poptávka podnikatelské sféry iniciována zahraničním
kapitálem (investiční pobídky)
a v posledním období (tj. před
nástupem hospodářské krize)
i rostoucí investiční aktivitou
domácích investorů, včetně
obyvatelstva. Účast obyvatelstva
na bytové výstavbě je ale vždy
podmíněna dostupností hypotečních úvěrů a „přitažlivostí“
stavebního spoření.
Nabídka stavebních prací byla
vytvářena cca 280 tis. podnikatelskými subjekty, z nichž cca
19 tis. připadlo na obchodní
společnosti. Významnou roli
na trhu měly podnikatelské
subjekty pod zahraniční kontrolou. Stavební konjunktura
posledních let, rázně ukončená
hospodářskou krizí, se opírala
o masivní poptávku soukromého
a veřejného sektoru spolu se
zahraničními investicemi. Dominantním poptávkovým okruhem
v posledních několika letech jsou
stavby inženýrského stavitelství, které budou i v současné
situaci hlavními investičními
příležitostmi.
Výroba stavebních
hmot v roce 2007
Průmyslová výroba stavebních
hmot jako celek zaznamenala
v roce 2007 výrazný nárůst hospodářského výsledku téměř ve
všech oborech. Celkový objem
tržeb za prodej vlastních výrobků
a služeb v běžných cenách průmyslu stavebních hmot v České
republice vzrostl v roce 2007
v porovnání s rokem 2006 o více
než 20 % a dosáhl objemu přes
98 miliard Kč.
Největší relativní nárůst tržeb
zaznamenala kromě zpracování
přírodního kamene (nárůst o více
než 70 %) zejména výroba pálených zdicích materiálů, výroba
betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků
a výroba jiných minerálních výrobků nekovových (u všech tří
oborů nárůst o více než 30 %).
TOP STAV 100
Organizátor jedenáctého ročníku
TOP STAV 100 – ÚRS PRAHA,
a.s., ve spolupráci se Svazem
podnikatelů ve stavebnictví v ČR
a hlavním mediálním partnerem
časopisem Stavebnictví, si je
vědom rostoucí váhy informací
o významných stavebních firmách,
které rozhodujícím způsobem
ovlivňují produkční schopnost
stavebního odvětví, tzn. vlastní
stavební výroby a výroby stavebních hmot. Tyto firmy profilují
technickou, technologickou i kvalitativní stránku výstavby. Nejen
pro domácí i zahraniční investory,
ale i pro další účastníky stavebního
procesu je TOP STAV 100 cennou
informací o firmách působících ve
výrazně konkurenčním prostředí
stavebního trhu a zaujme i čtenáře
obdobně jako předchozí ročníky.
Zveřejněné údaje o jednotlivých
firmách uvedené v TOP STAV
100 pro rok 2007 byly získány
přímo od podniků, které byly
osloveny formou rozsáhlé ankety.
Nemusí se tím pádem jednat
o úplný výčet největších podniků.
Významným kritériem výběru totiž byla transparentnost ekonomiky firem vyjádřená publikováním
jejich ekonomických výsledků
a ochotou poskytnout informace.
Alespoň touto cestou je třeba
poděkovat těm podnikům a jejich
managementu, kteří spolupracovali při jedenáctém ročníku.
Údaje jsou v tomto ročníku poprvé
převzaty jak z nekonsolidovaných
účetních závěrek jednotlivých
podniků, tak z konsolidovaných
závěrek. Možnosti publikovat
i konsolidované údaje, které komplexněji zobrazují ekonomický
potenciál kapitálově provázaných
skupin firem, byl dán prostor na
základě iniciativy některých firem,
které se pravidelně účastní ankety.
Tržby podniků uvedené v jednotlivých tabulkách jsou tržby za prodej
vlastního zboží, výrobků a služeb
a spolu s tržbami za stavební činnost vyjadřují uplatnění podniku
na stavebním trhu. Zisk je uváděn
jako čistý zisk po zdanění. Aktiva
představují hodnotu celkových
aktiv. Pro širší odbornou veřejnost
jsou doplněny ekonomické parametry podniků (rentabilita tržeb,
rentabilita aktiv, tržby/aktiva), což
umožňuje komplexnější hodnocení pozice podniků na stavebním
trhu i porovnání ekonomické výkonnosti podniků.
V letošním ročníku je nově publikován žebříček TOP 10 podniků
podle rentability aktiv (10 stavebních podniků a 10 výrobců
stavebních hmot a materiálů).
Dále je publikován i žebříček TOP
10 podniků podle velikosti tržeb
za stavební činnost.
Kromě vlastních TOP žebříčků
jsou zveřejněny základní údaje
o vývoji stavebnictví do roku 2007
(produkci, organizační struktura,
ekonomické charakteristiky),
které umožňují širší pohled na
české stavebnictví z pohledu
podnikatelské sféry. ■
Ing. Zdeněk Kunc, CSc.
ÚRS PRAHA, a.s.
Celkem
budovy/stavby
stroje/zařízení
ostatní
Celkem
budovy/stavby
stroje/zařízení
ostatní
2003
2004
687,5
338,2
313,0
36,3
727,2
358,3
328,1
40,8
100,0
49,2
45,5
5,3
100,0
49,3
45,1
5,6
Běžné ceny
2005
mld. Kč – běžné ceny
746,1
387,6
320,4
38,1
Podíl na tvorbě HFK v %
100,0
51,9
42,9
5,1
2006
2007
794,8
427,9
326,3
40,6
856,7
468,2
347,6
41,0
100,0
53,8
41,1
5,1
100,0
54,6
40,6
4,8
▲ Tvorba hrubého fixního kapitálu (HFK) ve věcném členění
Počet
2 481 863
Subjekty v Registru ČSÚ celkem
287 607
Subjekty s převažující stavební činností (OKEČ 45)
z toho
soukromí podnikatelé – fyzické osoby
zapsaní v Obchodním rejstříku
obchodní společnosti
akciové společnosti
společnosti s ručením omezeným
družstevní organizace
státní podniky
242 300
2 796
21 007
883
19 004
746
47
Procento
100,00
11,59
100,00
84,25
0,97
7,03
0,31
6,61
0,26
0,02
▲ Počet a skladba stavebních podniků podle vybraných právních forem k 31. 12. 2007
inzerce
Pozemní stavby
I průmyslové haly
I obchodní centra
I stavby občanské vybavenosti
Vodohospodářské stavby
I kanalizace, čistírny odpadních vod
I kompletní sítě technické infrastruktury
Dopravní stavby
I rychlostní komunikace, silnice, mosty
Projektová činnost
Silniční vývoj
I akreditovaná zkušební laboratoř
Stavby IMOS pro Vás přínos
IMOS Brno, a.s.
Olomoucká 174, Brno 627 00
tel.: 548 129 111
fax: 548 129 390
[email protected]
www.imosbrno.eu
stavebnictví speciál
11
Stav
k 31. 12.
Tuzemsko
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
64,6
69,9
72,5
71,2
77,1
69,1
68,1
65,4
Nová výstavba Budovy bytové
48,9
42,9
47,4
35,1
37,9
20,6
16,2
12,9
64,8
70,2
72,3
71,1
77,1
68,5
68,0
65,0
Budovy neby- Budovy nebytové nevýrobní tové výrobní
Procento
20,9
59,8
27,8
61,9
37,3
58,8
41,6
58,2
21,4
61,4
13,9
56,9
18,2
59,4
14,1
44,6
Inženýrské
stavby
Vodohosp.
stavby
84,5
85,8
88,0
90,8
93,6
92,1
92,2
93,5
81,1
86,1
76,0
90,4
90,3
89,2
88,9
83,0
▲ Podíl veřejného sektoru podle objemu zakázek
tisíce
meziroční změna v %
2000
169,6
+1,2
2001
149,2
–12,0
2002
140,8
–5,6
2003
149,3
+6,0
2004
153,6
+2,9
2005
142,9
–7,0
2006
135,4
–5,3
2007
117,4
–13,3
▲ Počet vydaných stavebních povolení
inzerce
HELUZ – nejlepší výrobce stavebnin roku 2008
Broušené cihly,
které již nemusíte zateplovat…
SUPERTHERM STI SB
– nejlepší tepelněizolační vlastnosti v ČR
– nejnovější technologie zdění na tenkou spáru
– vysoká pevnost zdiva
HELUZ cihlářský průmysl v. o. s., 373 65 Dolní Bukovsko 295, tel.: 385 793 030, e-mail: [email protected], zákaznická linka: 800 212 213
inzerce
www.ssz.cz
Na společné cestě
100
Stavebnictví
Zemědělství, myslivost, lesní
hospodářství
Chov ryb, rybolov
Těžba nerostných surovin
Zpracovatelský průmysl
Výroba a rozvod elektřiny,
plynu, vody
Obchod, opravy motor. vozidel
a spotřebního zboží
Ubytování a stravování
Doprava, skladování a spoje
Finanční zprostředkování
Nemovitosti a pronájmy,
podnikatelské činnosti
Veřejná správa, obrana,
sociální zabezpečení
Vzdělávání
Zdravotnictví, veterinární
a sociální činnosti
Ostatní veřejné, sociální
a osobní služby
Celkem
Roční růst
%
8,4
Relace
75
%
101,2
16 357
17 370
25 917
20 424
10,2
3,2
7,1
7,4
75,4 25
80,1
119,5 5
94,2
28 156
6,9
129,8
21 875
15 529
23 174
41 541
9,2
10,5
6,2
4,6
100,8
71,6
106,8
191,5
24 013
6,9
110,7
24 636
19 429
7,6
5,8
113,6
89,6
19 915
4,7
91,8
17 857
21 692
7,8
7,3
82,3
100,0
0
▲ Průměrná měsíční mzda zaměstnanců podle odvětví v roce 2007
OKEČ
141
141
141
142
142
142
142
142
263
263
263
264
265
265
265
265
265
266
266
266
266
266
268
Výrobky PSH za rok 2007 a 2006
Výrobek
M. j. Rok 2007 Rok 2006
Žula surová
t
227 634
203 293
Pískovec surový
t
15 366
29 698
Těžba vápenců
t
6 229 755 5 756 718
Křemičité a křemenné
t
2 652 362
2 973 011
písky
Těžba štěrkopísků
t
16 036 363 16 931 536
Drcené kamenivo
t
34 254 056 34 810 450
Mramorové granuly,
t
357 979
316 665
drť a prach
Kaolin plavený
t
1 102 642 1 033 257
Obkladové
m2
7 460 436 7 966 983
materiály neglazované
Obkladové
m2 23 814 757 23 085 379
materiály glazované
Obkladové
m2 31 275 193 31 052 362
materiály celkem
Střešní krytina pálená
t
240 564
238 723
Cement
t
4 898 530 4 236 788
Vápno pálené
t
1 073 795 1 016 373
Vápenný hydrát
t
146 125
169 694
Sádra pálená
t
112 151
162 893
Suché omítkové a malt
1 258 849 1 776 693
tové směsi
Výroba
t
14 499 306 14 325 231
betonových směsí
Betonová střešní
t
2 480 749 1 769 706
krytina
Prefabrikované
880 026
737 647
m3
stavební dílce
2
Sádrokarton
m
40 659 709 41 792 854
Vláknocementová
2
m
22 747 714 25 933 999
krytina
Minerální tepelné
t
200 362
135 573
izolace
▲ Výroba vybraných stavebních hmot a materiálů. Pramen ČSÚ.
%
112,0
51,7
108,2
89,2
94,7
98,4
113,0
106,7
93,6
103,2
100,7
100,8
115,6
105,6
86,1
68,8
70,9
101,2
140,2100
119,3
95
97,375
87,7
147,825
5
0
inzerce
95
Mzda
Kč
21 956
Anketa TOP STAV 100: výsledky
Poř.
č.
1
2
Podnik
Tržby
Rentabi- za
stav.
lita
činnost z
tržeb % tržeb
v%
35 905 000
3,3
83
28 480 900
2,5
94
Tržby
(v tis. Kč)
Poř.
č.
Podnik
Tržby
(v tis. Kč)
44
45
46
47
ZIPP Brno s.r.o.
STEP, spol. s r.o.
KOMFORT, a.s.
OKD, Rekultivace, a.s.
Pozemní stavitelství
Zlín a.s.
POZEMSTAV
Prostějov, a.s.
STREICHER, spol. s r.o.
Plzeň
VAMOZ - servis, a.s.
HSF System a.s.
SaM silnice a mosty a.s.
REKO PRAHA, a.s.
TOMI - REMONT a.s.
BAU - STAV a.s.
PŘEMYSL VESELÝ
stavební
a inženýrská činnost s.r.o.
Regionální stavební s.r.o.
S.O.K. stavební, s.r.o.
PS - MSI, a.s.
Chládek a Tintěra
Havlíčkův Brod, a.s.
VHS Břeclav s.r.o.
DITHERM a.s.***
CL-EVANS s.r.o.
KALÁB-stavební firma,
spol. s r.o.
ZVÁNOVEC a.s.
STAKO s.r.o.
SMO a.s.
STAVBA PRAHA družstvo
MANAG, a.s.
AGSTAV TŘEBÍČ a.s.
BLÁHA s.r.o.
STASPO, spol. s r.o.
POZIMOS, a.s.
PRIMA, akciová
společnost
PSK - Průmyslové stavby
a konstrukce, a.s.
VHH THERMONT s.r.o.
Ekostavby Brno, a.s.
KOČÍ a.s.
Stavební společnost
Jaroslav Oršuliak, a.s.
TIMA, spol. s r.o. obchodně výrobní služby
SLEZSKÉ STAVBY
OPAVA s.r.o.
STAVOPLAST KL
spol. s r.o.
GEOINDUSTRIE s.r.o.
Stavitelství Kladno
spol. s r.o.
FIRECLAY, spol. s r.o.
681 880
644 896
641 247
641 023
3
Skanska CS a.s.*
Metrostav a.s.*
Stavby silnic a železnic, 22 277 959
a.s.*
4,5
77
4
STRABAG a.s.
19 523 959
0,8
5
6
7
OHL ŽS, a.s.
TCHAS, spol. s r. o.
IMOS Brno, a.s.
PSJ holding, a.s.
(od 30. 1. 2008 PSJ, a.s.)*
PSG-International a.s.*
SYNER, s.r.o.**
Subterra a.s.
SWIETELSKY
stavební s.r.o.
GEMO OLOMOUC,
spol. s r.o.
UNISTAV a.s.
VCES a.s.
Dálniční stavby Praha, a.s.
SMP CZ, a.s.*
Pražské silniční a vodohospodářské stavby, a.s.
Vodohospodářské stavby,
a.s.*
BAK a.s.
Elektrizace železnic
Praha a. s.
M - SILNICE a.s.
Porr (Česko) a.s.
FIRESTA-Fišer,
rekonstrukce, stavby a.s.
BETONSTAV TEPLICE a.s.
Energie - stavební
a báňská a.s.
NAVATYP a.s.
ALGON PLUS, a.s.
MORAVOSTAV Brno, a.s.,
stavební společnost
PKS HOLDING, a.s.*
REKO a.s.****
KLEMENT a.s.
Outulný, a.s.
PS BRNO, s.r.o.
Podzimek a synové s.r.o.
TENZA, a.s.
Elektromont Brno,
akciová společnost
Speciální stavby
Most spol. s r.o.
Čermák a Hrachovec a.s.
FORTEX - AGS, a.s.
EKOSPOL a.s.
PREZIPP, s.r.o.
INSTALACE Praha,
spol. s r.o.
10 225 652
6 972 406
6 762 307
2,5
1,3
3,5
neuvedeno
98
100
97
4 661 517
5,1
83
4 528 390
4 424 085
4 124 205
2,5
3,7
1,9
78
99
96
3 778 280
0,1
100
3 480 323
15,2
98
3 274 203
3 223 922
2 796 783
2 792 752
1,1
–2,6
6,0
2,4
100
99
89
100
58
59
60
2 730 655
2,2
90
61
2 481 192
1,0
97
2 218 093
1,9
99
1 956 162
7,9
96
62
63
64
1 920 699
1 798 568
4,1
1,2
84
100
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
1 680 423
5,3
96
1 569 802
2,8
98
1 495 204
1,8
100
1 416 706
1 342 743
3,7
1,9
83
59
1 184 822
3,4
96
1 144 190
1 098 950
1 096 501
1 025 742
952 381
937 622
901 402
1,7
4,3
1,4
2,4
7,0
2,7
2,6
65
98
51
94
100
99
75
843 939
2,2
99
828 068
7,7
97
809 094
807 807
771 230
744 161
5,7
1,4
24,4
8,7
99
49
100
99
701 270
2,5
100
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
Tržby
Rentabi- za
stav.
lita
činnost z
tržeb % tržeb
v%
3,3
91
0,5
100
0,9
97
5,4
98
625 897
4,3
94
623 184
7,6
99
615 427
8,6
45
602 805
591 714
570 690
543 118
517 479
516 101
5,5
2,9
8,7
8,3
9,3
2,7
73
100
100
100
100
98
494 717
4,9
99
484 416
452 357
441 076
0,3
3,4
0,9
99
99
100
439 350
5,0
100
419 989
417 480
416 322
4,1
4,0
3,1
100
98
100
375 281
2,2
100
367 016
366 292
365 101
361 937
357 538
351 308
344 153
333 637
324 213
1,3
12,5
6,6
2,6
2,8
0,5
3,4
11,4
0,6
100
100
88
91
102
90
100
91
99
297 646
3,6
100
296 501
0,2
100
286 257
280 779
278 374
2,7
5,0
0,5
100
93
95
269 871
4,0
100
255 523
3,7
96
247 720
6,6
99
246 005
3,1
63
241 708
1,3
100
219 190
0,5
93
204 652
4,5
100
▲ Podniky stavební výroby podle objemu tržeb. *údaje z konsolidované úč. závěrky; **údaje za období 04/2007– 03/2008; ***údaje za období
05/2007–04/2008; ****HV po zdanění, aktiva za skupinu REKO a.s. a REKO IP a.s.
14
stavebnictví speciál
Poř.
č.
Podnik
Aktiva Rentabili(v tis. Kč) ta aktiv %
Tržby/
aktiva
Poř.
č.
Podnik
Aktiva Rentabili(v tis. Kč) ta aktiv %
Tržby/
aktiva
1
Skanska CS a.s.*
26 156 000
4,5
1,4
44
Podzimek a synové s.r.o.
378 173
6,6
2,5
2
18 495 538
3,8
1,5
45
SMO a.s.
366 434
6,6
1,0
13 668 666
7,3
1,6
46
TOMI - REMONT a.s.
365 760
13,1
1,4
4
Metrostav a.s.*
Stavby silnic a železnic,
a.s.*
STRABAG a.s.
REKO PRAHA, a.s.
361 226
12,5
1,5
5
OHL ŽS, a.s.
3
13 037 306
1,3
1,5
47
6 748 858
3,8
1,5
48
HSF System a.s.
347 688
4,9
1,7
49
PREZIPP, s.r.o.
337 133
19,2
2,2
50
BAU - STAV a.s.
324 375
4,3
1,6
51
STAKO s.r.o.
312 061
14,6
1,2
52
VAMOZ - servis, a.s.
311 035
10,7
1,9
6
IMOS Brno, a.s.
4 252 863
5,5
1,6
7
3 382 848
2,7
2,1
3 003 428
8,0
1,6
9
TCHAS, spol. s r. o.
PSJ holding, a.s.
(od 30. 1. 2008 PSJ, a.s.)*
SYNER, s.r.o.**
2 742 025
6,0
1,6
10
Subterra a.s.
2 560 221
3,0
1,6
11
PSG-International a.s.*
2 345 652
4,9
1,9
12
2 286 901
–3,6
1,4
2 275 602
23,2
1,5
2 165 904
1,7
1,5
1 991 768
7,7
1,0
1 726 708
3,5
1,6
17
VCES a.s.
GEMO OLOMOUC,
spol. s r.o.
UNISTAV a.s.
Elektrizace železnic
Praha a. s.
Pražské silniční a vodohospodářské stavby, a.s.
SMP CZ, a.s.*
1 688 161
3,9
1,7
18
Dálniční stavby Praha, a.s.
1 568 171
10,7
1,8
61
19
1 415 724
5,6
1,4
62
1 299 407
1,9
1,9
63
1 293 202
4,0
1,1
64
1 281 158
0,4
2,9
1 192 580
3,5
1,9
1 106 195
2,5
27
M - SILNICE a.s.
Vodohospodářské stavby,
a.s.*
NAVATYP a.s.
SWIETELSKY stavební
s.r.o.
BAK a.s.
Energie - stavební
a báňská a.s.
EKOSPOL a.s.
FIRESTA-Fišer,
rekonstrukce, stavby a.s.
OKD, Rekultivace, a.s.
28
8
13
14
15
16
20
21
22
23
24
25
53
MANAG, a.s.
308 741
3,3
1,2
54
SaM silnice a mosty a.s.
297 486
16,7
1,9
55
TENZA, a.s.
287 916
8,2
3,1
56
277 696
5,5
1,6
253 434
6,9
2,8
251 162
8,8
1,7
248 406
25,6
3,3
248 377
9,8
2,0
65
S.O.K. stavební, s.r.o.
INSTALACE Praha,
spol. s r.o.
Chládek a Tintěra
Havlíčkův Brod, a.s.
Speciální stavby
Most spol. s r.o.
PŘEMYSL VESELÝ
stavební a inženýrská
činnost s.r.o.
VHS Břeclav s.r.o.
STAVOPLAST KL
spol. s r.o.
Regionální stavební s.r.o.
POZEMSTAV
Prostějov, a.s.
ZIPP Brno s.r.o.
66
DITHERM a.s.***
1,4
67
Ekostavby Brno, a.s.
191 257
7,4
1,5
68
STASPO, spol. s r.o.
189 296
20,2
1,8
69
PS - MSI, a.s.
186 783
2,2
2,4
70
POZIMOS, a.s.
PSK - Průmyslové stavby
a konstrukce, a.s.
CL-EVANS s.r.o.
173 241
1,2
1,9
156 435
0,4
1,9
155 305
8,3
2,7
154 791
2,2
4,2
151 186
6,3
1,7
148 998
7,2
2,0
147 611
5,6
2,5
145 165
11,2
1,7
138 070
1,2
2,5
125 376
0,8
1,7
123 260
8,8
2,2
119 053
3,9
3,1
57
58
59
60
883 981
21,3
0,9
864 574
10,3
1,9
862 594
4,0
0,7
Porr (Česko) a.s.
768 415
2,8
2,3
29
BETONSTAV TEPLICE a.s.
759 978
5,7
2,1
72
30
Outulný, a.s.
STREICHER, spol. s r.o.,
Plzeň
KLEMENT a.s.
723 864
3,4
1,4
73
676 729
7,9
0,9
74
653 345
2,4
1,7
75
26
31
32
71
81
STEP, spol. s r.o.
TIMA, spol. s r.o. obchodně výrobní služby
PRIMA, akciová
společnost
KALÁB-stavební firma,
spol. s r.o.
SLEZSKÉ STAVBY
OPAVA s.r.o.
AGSTAV TŘEBÍČ a.s.
Stavitelství Kladno
spol. s r.o.
Stavební společnost
Jaroslav Oršuliak, a.s.
ZVÁNOVEC a.s.
33
BLÁHA s.r.o.
620 911
1,9
0,6
76
34
587 463
8,1
1,9
77
587 036
6,9
2,0
78
36
REKO a.s.****
MORAVOSTAV Brno, a.s.,
stavební společnost
Čermák a Hrachovec a.s.
546 343
8,5
1,5
79
37
KOMFORT, a.s.
496 377
1,2
1,3
38
ALGON PLUS, a.s.
482 868
5,1
2,8
39
PS BRNO, s.r.o.
465 370
14,4
2,0
40
PKS HOLDING, a.s.*
442 507
4,5
2,6
41
FORTEX - AGS, a.s.
Elektromont Brno,
akciová společnost
Pozemní stavitelství
Zlín a.s.
399 085
2,8
2,0
392 674
4,6
2,1
381 493
7,0
1,6
35
42
43
80
242 989
7,1
1,7
227 364
3,4
1,1
220 972
0,7
2,2
212 286
22,2
2,9
206 011
10,8
3,3
193 280
8,7
2,2
82
FIRECLAY, spol. s r.o.
117 853
7,8
1,7
83
KOČÍ a.s.
113 426
1,3
2,5
84
VHH THERMONT s.r.o.
95 603
8,1
3,0
85
GEOINDUSTRIE s.r.o.
93 039
3,4
2,6
86
STAVBA PRAHA družstvo
79 289
11,8
4,6
▲ Podniky stavební výroby podle velikosti aktiv. *údaje z konsolidované úč. závěrky; **údaje za období 04/2007– 03/2008; ***údaje za období
05/2007–04/2008; ****HV po zdanění, aktiva za skupinu REKO a.s. a REKO IP a.s.
stavebnictví speciál
15
Poř. č.
Podnik
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
Skanska CS a.s.*
Metrostav a.s.*
Stavby silnic a železnic, a.s.*
STRABAG a.s.
OHL ŽS, a.s.
TCHAS, spol. s r. o.
SWIETELSKY stavební s.r.o.
VCES a.s.
Subterra a.s.
SMP CZ, a.s.*
IMOS Brno, a.s.
Pražské silniční a vodohospodářské stavby, a.s.
PSJ holding, a.s.
(od 30. 1. 2008 PSJ, a.s.)*
Energie - stavební a báňská
a.s.
Elektrizace železnic Praha a. s.
PSG-International a.s.*
BAK a.s.
PKS HOLDING, a.s.*
M - SILNICE a.s.
Vodohospodářské stavby, a.s.*
UNISTAV a.s.
GEMO OLOMOUC, spol. s r.o.
FIRESTA-Fišer, rekonstrukce,
stavby a.s.
NAVATYP a.s.
OKD, Rekultivace, a.s.
FORTEX - AGS, a.s.
BETONSTAV TEPLICE a.s.
Čermák a Hrachovec a.s.
SYNER, s.r.o.**
Dálniční stavby Praha, a.s.
Pozemní stavitelství Zlín a.s.
SaM silnice a mosty a.s.
VAMOZ - servis, a.s.
VHS Břeclav s.r.o.
PŘEMYSL VESELÝ stavební
a inženýrská činnost s.r.o.
SMO a.s.
KLEMENT a.s.
MORAVOSTAV Brno, a.s.,
stavební společnost
INSTALACE Praha, spol. s r.o.
STREICHER, spol. s r.o. Plzeň
Speciální stavby Most spol.
s r.o.
Outulný, a.s.
AGSTAV TŘEBÍČ a.s.
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
Počet
zaměstnanců
7 110
4 981
4 284
2 261
1 794
1 345
1 122
1 002
935
871
793
771
Tržby/
zaměstnanci
(v tis. Kč)
5 050
5 718
5 200
8 635
5 700
5 184
3 367
3 217
4 411
3 206
8 527
3 542
755
6 174
733
2 040
689
650
648
622
571
531
496
448
2 839
6 967
3 423
1 840
3 364
4 673
6 601
7 769
435
3 863
431
426
378
311
311
305
272
269
248
244
240
3 287
1 505
2 137
5 048
2 602
14 505
10 282
2 327
2 301
2 471
1 750
224
2 209
213
205
1 714
5 349
193
6 139
192
191
3 652
3 222
189
4 381
187
184
5 485
1 909
Poř. č.
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
180
Tržby/
zaměstnanci
(v tis. Kč)
1 654
174
4 850
173
171
170
169
156
140
136
134
3 707
4 352
7 898
2 677
5 778
6 803
3 805
2 077
Počet
zaměstnanců
Podnik
PRIMA, akciová společnost
Elektromont Brno,
akciová společnost
KOMFORT, a.s.
PREZIPP, s.r.o.
ALGON PLUS, a.s.
S.O.K. stavební, s.r.o.
TENZA, a.s.
PS BRNO, s.r.o.
TOMI - REMONT a.s.
KOČÍ a.s.
TIMA, spol. s r.o. obchodně výrobní služby
Stavitelství Kladno spol. s r.o.
FIRECLAY, spol. s r.o.
Podzimek a synové s.r.o.
BAU - STAV a.s.
Chládek a Tintěra
Havlíčkův Brod, a.s.
PS - MSI, a.s.
REKO a.s.****
HSF System a.s.
STASPO, spol. s r.o.
Porr (Česko) a.s.
POZEMSTAV Prostějov, a.s.
REKO PRAHA, a.s.
ZVÁNOVEC a.s.
GEOINDUSTRIE s.r.o.
Regionální stavební s.r.o.
ZIPP Brno s.r.o.
STEP, spol. s r.o.
STAVOPLAST KL spol. s r.o.
DITHERM a.s.***
BLÁHA s.r.o.
Ekostavby Brno, a.s.
STAVBA PRAHA družstvo
MANAG, a.s.
SLEZSKÉ STAVBY
OPAVA s.r.o.
KALÁB-stavební firma,
spol. s r.o.
Stavební společnost
Jaroslav Oršuliak, a.s.
STAKO s.r.o.
CL-EVANS s.r.o.
VHH THERMONT s.r.o.
EKOSPOL a.s.
PSK - Průmyslové stavby
a konstrukce, a.s.
POZIMOS, a.s.
131
1 951
131
131
129
125
1 673
1 562
7 268
4 129
124
3 543
120
117
113
112
107
107
106
105
105
102
102
99
96
94
89
89
87
83
3 676
9 393
5 236
2 979
16 809
5 824
5 124
3 495
2 302
4 749
6 685
6 514
2 563
4 441
3 867
3 155
4 160
4 308
80
3 097
77
4 874
72
3 748
69
64
64
56
5 309
6 505
4 473
13 772
50
5 930
46
7 048
▲ Podniky stavební výroby podle počtu zaměstnanců. *údaje z konsolidované úč. závěrky; **údaje za období 04/2007–03/2008; ***údaje za období
05/2007–04/2008; ****HV po zdanění, aktiva za skupinu REKO a.s. a REKO IP a.s.
Poř. č.
IČO
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
25137026
25186183
46346741
46680004
48038296
25201859
40743187
46901078
46882324
48400874
45192308
42396158
27777286
63145898
62363778
45317259
Podnik
Zapa beton a.s.
BOHEMIA ASFALT, s.r.o.
Žpsv a.s.
Heluz cihlářský průmysl v.o.s.
Baumit, spol. s r.o.
Best, a.s.
Ilbau spol. s r.o.*
Prefa Brno a.s.*
Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s.
STOMIX, spol. s r.o.
Beta Olomouc a.s.**
Kámen a písek, spol. s r.o.
Topos Prefa Tovačov a.s.
Prefa Žatec s.r.o.
Velox - Werk s.r.o.
Silike keramika, spol. s r.o.
Tržby
(v tis. Kč)
3 232 040
1 504 103
1 399 389
1 347 722
1 245 404
1 046 527
809 782
782 951
576 509
522 468
507 927
363 334
320 180
171 749
164 049
132 412
▲ Výrobci stavebních materiálů a výrobků podle objemu tržeb. *údaje z konsolidované úč. závěrky; **údaje za období 04/2007–03/2008.
16
stavebnictví speciál
Rentabilita
tržeb %
12,7
7,4
10,8
25,9
13,8
17,9
5,8
4,3
10,6
7,6
2,7
16,1
3,6
8,8
10,3
3,5
Poř. č.
IČO
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
25137026
46346741
25201859
46680004
48038296
25186183
46901078
46882324
40743187
48400874
42396158
45192308
27777286
63145898
62363778
45317259
Aktiva
(v tis. Kč)
1 795 190
1 675 233
1 272 565
836 115
804 785
618 511
616 330
469 339
450 942
397 371
349 551
301 315
145 589
141 922
93 051
66 541
Podnik
Zapa beton a.s.
Žpsv a.s.
Best, a.s.
Heluz cihlářský průmysl v.o.s.
Baumit, spol. s r.o.
BOHEMIA ASFALT, s.r.o.
Prefa Brno a.s.*
Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s.
Ilbau spol. s r.o.*
STOMIX, spol. s r.o.
Kámen a písek, spol. s r.o.
Beta Olomouc a.s.**
Topos Prefa Tovačov a.s.
Prefa Žatec s.r.o.
Velox - Werk s.r.o.
Silike keramika, spol. s r.o.
Rentabilita
aktiv %
22,9
9,0
14,7
41,8
21,4
18,0
5,5
13,1
10,4
10,0
16,7
4,5
7,8
10,7
18,2
7,0
▲ Výrobci stavebních materiálů a výrobků podle velikosti aktiv. *údaje z konsolidované úč. závěrky; **údaje za období 04/2007–03/2008.
Poř. č.
IČO
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
46346741
46901078
25201859
46680004
25137026
45192308
46882324
27777286
48038296
40743187
42396158
25186183
45317259
63145898
48400874
62363778
Počet
zaměstnanců
622
440
379
273
205
199
188
182
164
131
127
122
112
111
96
69
Podnik
Žpsv a.s.
Prefa Brno a.s.*
Best, a.s.
Heluz cihlářský průmysl v.o.s.
Zapa beton a.s.
Beta Olomouc a.s.**
Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s.
Topos Prefa Tovačov a.s.
Baumit, spol. s r.o.
Ilbau spol. s r.o.*
Kámen a písek, spol. s r.o.
BOHEMIA ASFALT, s.r.o.
Silike keramika, spol. s r.o.
Prefa Žatec s.r.o.
STOMIX, spol. s r.o.
Velox - Werk s.r.o.
Tržby/zaměstnanci (v tis. Kč)
2 249,8
1 779,4
2 761,3
4 936,7
15 766,0
2 552,4
3 066,5
1 759,2
7 593,9
6 181,5
2 860,9
12 328,7
1 182,3
1 547,3
5 442,4
2 377,5
▲ Výrobci stavebních materiálů a výrobků podle počtu zaměstnanců. *údaje z konsolidované úč. závěrky; **údaje za období 04/2007–03/2008.
Poř. č.
IČO
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
27958132
45274924
00014915
13642464
46342796
25337220
25322257
63999854
40614948
60838744
Podnik
Skanska CS a.s.*
Stavby silnic a železnic, a.s.*
Metrostav a.s.*
GEMO OLOMOUC, spol. s r.o.
OHL ŽS, a.s.
PSJ holding, a.s. (od 30. 1. 2008 PSJ, a.s.)*
IMOS Brno, a.s.
EKOSPOL a.s.
Dálniční stavby Praha, a.s.
STRABAG a.s.
HV (v tis. Kč)
Rentabilita
tržeb %
1 176 000
996 905
701 478
527 720
256 872
239 531
235 281
187 930
168 011
165 590
3,3
4,5
2,5
15,2
2,5
5,1
3,5
24,4
6,0
0,8
Rentabilita
aktiv %
4,5
7,3
3,8
23,2
3,8
8,0
5,5
21,3
10,7
1,3
HV/počet zaměstnanců
(v tis. Kč)
165,4
232,7
140,8
1 177,9
143,2
317,3
296,7
3 355,9
617,7
73,2
▲ TOP 10 stavební podniky podle hospodářského výsledku. *údaje z konsolidované úč. závěrky.
Poř. č.
IČO
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
25137026
46680004
25201859
48038296
46346741
25186183
46882324
42396158
40743187
48400874
Podnik
Zapa beton a.s.
Heluz cihlářský průmysl v.o.s.
Best, a.s.
Baumit, spol. s r.o.
Žpsv a.s.
BOHEMIA ASFALT, s.r.o.
Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s.
Kámen a písek, spol. s r.o.
Ilbau spol. s r.o.*
STOMIX, spol. s r.o.
HV (v tis. Kč)
411 641
349 732
187 110
171 977
150 839
111 234
61 304
58 520
46 932
39 546
Rentabilita
tržeb %
Rentabilita
aktiv %
12,7
25,9
17,9
13,8
10,8
7,4
10,6
16,1
5,8
7,6
22,9
41,8
14,7
21,4
9,0
18,0
13,1
16,7
10,4
10,0
HV/počet zaměstnanců
(v tis. Kč)
2 008,0
1 281,1
493,7
1 048,6
242,5
911,8
326,1
460,8
358,3
411,9
▲ TOP 10 výrobci stavebních materiálů a výrobků podle hospodářského výsledku. *údaje z konsolidované úč. závěrky.
stavebnictví speciál
17
Poř. č.
IČO
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
27195147
25506820
45804371
25903101
25018094
61860271
25508571
64507939
60932171
42324149
Tržby za stavební
činnost (v tis. Kč)
2 792 752
952 381
701 270
591 714
570 690
543 118
517 479
441 076
439 350
419 989
Podnik
SMP CZ, a.s.*
PS BRNO, s.r.o.
INSTALACE Praha, spol. s r.o.
HSF System a.s.
SaM silnice a mosty a.s.
REKO PRAHA, a.s.
TOMI - REMONT a.s.
PS - MSI, a.s.
Chládek a Tintěra Havlíčkův Brod, a.s.
VHS Břeclav s.r.o.
▲ TOP 10 podniků se 100% podílem tržeb za stavební činnost na tržbách celkem. *údaje z konsolidované úč. závěrky.
Poř. č.
IČO
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
63999854
13642464
42228468
41035704
25508571
25018094
25263579
14706768
61860271
47115921
Podnik
EKOSPOL a.s.
GEMO OLOMOUC, spol. s r.o.
STAKO s.r.o.
STASPO, spol. s r.o.
TOMI - REMONT a.s.
SaM silnice a mosty a.s.
PREZIPP, s.r.o.
STREICHER, spol. s r.o., Plzeň
REKO PRAHA, a.s.
Elektrizace železnic Praha a. s.
HV/počet zaměstnanců
(v tis. Kč)
3 356
1 178
661
341
352
200
378
279
425
224
Rentabilita
tržeb %
Tržby
(v tis. Kč)
Rentabilita
aktiv %
24,4
15,2
12,5
11,4
9,3
8,7
8,7
8,6
8,3
7,9
771 230
3 480 323
366 292
333 637
517 479
570 690
744 161
615 427
543 118
1 956 162
21,3
23,2
14,6
20,2
13,1
16,7
19,2
7,9
12,5
7,7
Rentabilita
tržeb %
Tržby
(v tis. Kč)
Rentabilita
aktiv %
25,9
17,9
16,1
13,8
12,7
10,8
10,6
10,3
8,8
7,6
1 347 722
1 046 527
363 334
1 245 404
3 232 040
1 399 389
576 509
164 049
171 749
522 468
41,8
14,7
16,7
21,4
22,9
9,0
13,1
18,2
10,7
10,0
HV/počet zaměstnanců
(v tis. Kč)
1 281
494
461
1 049
2 008
243
326
245
136
412
Rentabilita
aktiv %
25,6
23,2
22,2
21,3
20,2
19,2
16,7
14,6
14,4
13,1
Aktiva
(v tis. Kč)
248 406
2 275 602
212 286
883 981
189 296
337 133
297 486
312 061
465 370
365 760
Rentabilita
tržeb %
7,7
15,2
7,6
24,4
11,4
8,7
8,7
12,5
7,0
9,3
Tržby/
aktiva %
333,4
152,9
293,6
87,2
176,3
220,7
191,8
117,4
204,7
141,5
Rentabilita
aktiv %
41,8
22,9
21,4
18,2
18,0
16,7
14,7
13,1
10,7
10,4
Aktiva
(v tis. Kč)
836 115
1 795 190
804 785
93 051
618 511
349 551
1 272 565
469 339
141 922
450 942
Rentabilita
tržeb %
25,9
12,7
13,8
10,3
7,4
16,1
17,9
10,6
8,8
5,8
Tržby/
aktiva %
161,2
180,0
154,7
176,3
243,2
103,9
82,2
122,8
121,0
179,6
▲ TOP 10 podniků podle rentability tržeb. Stavební podniky.
Poř. č.
IČO
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
46680004
25201859
42396158
48038296
25137026
46346741
46882324
62363778
63145898
48400874
Podnik
Heluz cihlářský průmysl v.o.s.
Best, a.s.
Kámen a písek, spol. s r.o.
Baumit, spol. s r.o.
Zapa beton a.s.
Žpsv a.s.
Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s.
Velox - Werk s.r.o.
Prefa Žatec s.r.o.
STOMIX, spol. s r.o.
▲ TOP 10 podniků podle rentability tržeb. Výrobci stavebních materiálů a výrobků.
Poř. č.
IČO
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
41327225
13642464
25527380
63999854
41035704
25263579
25018094
42228468
25506820
25508571
Podnik
Speciální stavby Most spol. s r.o.
GEMO OLOMOUC, spol. s r.o.
POZEMSTAV Prostějov, a.s.
EKOSPOL a.s.
STASPO, spol. s r.o.
PREZIPP, s.r.o.
SaM silnice a mosty a.s.
STAKO s.r.o.
PS BRNO, s.r.o.
TOMI - REMONT a.s.
▲ TOP 10 podniků podle rentability aktiv. Stavební podniky.
Poř. č.
IČO
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
46680004
25137026
48038296
62363778
25186183
42396158
25201859
46882324
63145898
40743187
Podnik
Heluz cihlářský průmysl v.o.s.
Zapa beton a.s.
Baumit, spol. s r.o.
Velox - Werk s.r.o.
BOHEMIA ASFALT, s.r.o.
Kámen a písek, spol. s r.o.
Best, a.s.
Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s.
Prefa Žatec s.r.o.
Ilbau spol. s r.o.*
▲ TOP 10 podniků podle rentability aktiv. Výrobci stavebních materiálů a výrobků. *údaje z konsolidované úč. závěrky.
18
stavebnictví speciál
Dálniční stavby Praha
Stavíme pro budoucnost
Společnost Dálniční stavby Praha, a.s. společně se svou dceřinou
společností Viamont DSP a.s. se významně podílí na výstavbě
a rekonstrukci:
•silnic a dálnic
•obchvatů měst
•letištních ploch
•železničních a tramvajových tratí
•ploch pro průmyslová a obchodní centra
Ve stanoveném termínu a vysoké kvalitě
provádíme povrchy komunikací
a ploch pomocí cementobetonové
nebo asfaltové technologie.
Držitel certifikátů pro systém:
•managementu jakosti ČSN EN ISO 9001:2001
•environmentálního managementu
ČSN EN ISO 14001:2005
•managementu BOZP OHSAS 18001:1999
inzerce
Dálniční stavby Praha, a.s.
Na Bělidle 198/21
150 00 Praha 5
tel.: (+420) 224 266 939
fax: (+420) 224 266 946
e-mail: [email protected]
www.dsp.cz
nadměrný letní sluneční svit). Fasády jsou řešeny s ohledem na orientaci ke světovým stranám rozdílně v rámci obou hlavních hmotových
celků, z nichž se stavba sestává. Zatímco servisní kvádr je opatřen
obdélníkovými převýšenými otvory, francouzskými okny, okny s běžnou
výškou parapetu nebo nízkými pásovými okny podle účelu, funkce a orientace ke světovým stranám, elipsovitá část stavby je vybavena
jednotně průběžnými pásovými okny převážně pevného zasklení s malými ventilačními, nepravidelně rozmístěnými, úzkými otvíravými křídly.
Masivní prvky markýzy a parapetu s ozeleněným povrchem účelně stíní
prostory proti letnímu přehřívání a zároveň integrují zavlažovací systém,
vnější žaluzie a prvky nočního osvětlení fasád.
Při návrhu stavby byly důsledně aplikovány klasické zásady nízko- energetického stavění (například optimalizace ploch okenních otvorů,
zónování dispozice vzhledem ke světovým stranám, kompaktní objem stavby, redukce otevíravých částí oken). Velikost oken je přísně
podřízena potřebám osvětlení. Spolu se stínicími prvky tak zajišťují
stavbu tak, aby ani v letních tropických dnech nepotřebovala systém
aktivního chlazení/klimatizace.
Materiálové řešení
Konstrukce domu je důsledně navržena z materiálů, které mají v celém životním cyklu (tj. od těžby suroviny, výroby, dopravy na stavbu,
zabudování na stavbě, až po recyklaci po ukončení životnosti stavby)
minimální ekologickou stopu. Principiálně jsou vyloučeny výrobky na
bázi plastů, tepelné izolace jiného než přírodního původu, obvyklé
fóliové parozábrany, plastové difúzní bariéry apod.
Ocelové konstrukce jsou využity pouze tam, kde jsou pro svoje vlastnosti vzhledem k investičním nákladům, mechanickým vlastnostem,
požadované životnosti prvků a nárokům na údržbu obtížně nahraditelné konstrukcemi dřevěnými (například konstrukce schodů).
Nenasákavé tepelné izolace na bázi polystyrenu XPS a EPS – T
ve spodní stavbě a případně podlahách jsou navrženy výhradně
v nezbytně nutných případech, kdy dosud není znám rozumný a ekonomický přírodní ekvivalent z obnovitelných zdrojů.
Navrhované materiály a konstrukční prvky:
■ železobetonové prvky – pouze u bodového založení základů (velkoprofilové piloty);
■ dřevěné masivní nosné a obkladové prvky;
■ dřevěné výrobky na bázi aglomerovaného dřeva, například: OSB
desky (alternativně je možné na parobrzdné funkce použít desky
Tetra K z recyklovaných tetrapakových obalů) a nosníky I-OSB;
■ t epelné izolace z balíků lisované slámy, dřevovláknitých desek a foukané mineralizované celulózy;
■ v yzdívky z tvárnic a prvků z nepálené hlíny;
■p
rvky z dusané probarvené hlíny a hliněné omítky;
■ z ábradlí výhradně ze skleněných desek;
■ v egetační pokryv fasád a střechy.
Dispoziční a provozní řešení
Dispoziční řešení zohledňuje klasické požadavky na navrhování dispozic energeticky úsporných a pasivních domů. Důraz je kladen na
účelné a funkční využití doslova každého metru čtverečního plochy a jeho zapojení do systému výuky a expozic. Plocha chodeb a komunikací je účelově minimalizovaná, mokré provozy jsou účelně sdruženy
nad sebou, dispozice je tepelně zónována. Všechny provozy domu
jsou řešeny bezbariérově, součástí prostoru schodiště je hydraulický
výtah v transparentním tubusu.
Hlavní přednáškové místnosti jsou soustředěny do elipsovitého
modulu orientovaného na osluněnou stranu ve vazbě na předloženou
vnější dřevěnou terasu – pozorovatelnu stromů. Navazující komunikační prostory, sociální zařízení, šatny jsou dispozičně situovány do
servisního modulu na neosluněné strany.
Konstrukční řešení
Konstrukčně je Dům stromů navržen jako moderní dřevostavba
v kombinaci dvou základních konstrukčních systémů.
Třípodlažní servisní a komunikační blok o půdorysu 8,80x14,80 m
(ustoupené 3. NP 7,00x14,80 m) je řešen na principu lehkého dřevěného skeletu doplněného ve vnitřní části hrázděným zdivem.
Halový víceúčelový výukový prostor vepsaný půdorysně do elipsy
19,50x16,00 m je na principu těžkého dřevěného skeletu s nepravidelně rozmístěnými sloupy/stromy.
Stropy jsou řešeny dřevěnými deskami z vrstveného dřeva, které
propojují a ztužují oba systémy. Střecha je plochá, odvětrávaná, s intenzivním vegetačním souvrstvím. Římsa střechy 3. NP je v souladu
s požadavky závazných regulativů územního plánu v úrovni +9,000
od nejvyššího bodu okolního upraveného terénu.
Spodní stavba
Založení se předpokládá progresivní metodou, s cílem maximální
ochrany životního prostředí a lokality se vzrostlou zelení.
Po skrývce ornice bude v šesti modulových osách o pravidelných
vzdálenostech a vzájemných roztečích vyvrtáno 36 kusů velkoprofilových pilířů Ø 760 mm o předpokládané délce 3500 mm s výplní
železobetonu. Koruny pilířů budou ukončeny v rovině upraveného
terénu a spojeny ve směru hlavní osy stavby sever/jih železobetonovými prefa průvlaky vynesenými monolitickými nástavci profilu
250 mm odlévanými do papírového ztraceného bednění. Průvlaky
tvoří montážní rovinu pro vrchní dřevostavbu v rozsahu tuhého
obdélníkového jádra.
Jímka kompostovatelného WC bude provedena jako neizolovaná
prefa železobetonová vana uložená do předem připraveného výkopu.
Součástí konstrukce budou rovněž prefa přímočaré schody. Ve svém
půdorysném rozsahu nahrazuje vana jímky založení na pilotách.
Součástí spodní stavby jsou výkopové práce pro ČOV, jezírko, zahradní jímku, realizace přípojek inženýrských sítí a zemního kolektoru.
Vrchní stavba servisního a komunikačního bloku
■ Skladba konstrukce podlahy nad terénem (tl. 850 mm):
– podlahová krytina tl. 20 mm;
– separační podložka;
– dřevovláknité tužené desky 2x40 mm, 80 mm;
– záklop, OSB deska, P+D, spoje tmelené a lepené 18 mm;
– nosný rošt, nosníky I-OSB 350 mm, výplň mineralizovaná celulóza;
– dřevovláknitá bitumenová deska 30 mm.
■ Skladba obvodového pláště (tl. 630 mm):
– modřínové palubky, vodorovně tl. 30 mm;
– odvětrávaná mezera mezi svislými latěmi 40 mm;
– dřevovláknitá difuzně otevřená deska mezi montážní profily 45°,
100 mm;
– nosníky I-OSB 350 à 600 mm, mezera vyplněná balíky slámy tl. 350 mm;
– konstrukční OSB deska, P+D, spoje tmelené a lepené 18 mm;
– instalační předstěna na montážních latích 80 mm, výplň mineralizovanou celulózou;
stavebnictví 01/09
45
▲ Detail A 1, viz schéma str. 44
▼ Detail A 2, viz schéma str. 44
46
stavebnictví 01/09
▲ Detail A 3, viz schéma str. 44
▼ Detail A 4, viz schéma str. 44
stavebnictví 01/09
47
– sádrokarton, malba 12,5 mm (alternativa na vhodných místech –
hliněná omítka na roštu).
– parotěsná zábrana;
– nosná stropní deska z vrstveného dřeva 200 mm.
Vrchní stavba halového prostoru
■ Skladba konstrukce podlahy nad exteriérem (tl. 920 mm):
– podlahová krytina tl. 20 mm;
– separační podložka;
– dřevovláknité tužené desky 2x40 mm, 80 mm;
– nosná deska z vrstveného dřeva 200 mm;
– prostor vyplněný mineralizovanou celulózou 520 mm;
– nosný dřevěný rošt 40/80 mm na kovových závěsech;
– dřevovláknitá tužená deska 80 mm;
– omítka difuzně propustná vhodná na DVD 10–20 mm.
Výplně otvorů
Okna, francouzská okna a výkladce obvodového pláště zádveří budou
ze dřeva, standard lepeného profilu určeného pro pasivní domy, se
součinitelem prostupu tepla Uokna (w) = 0,71 W/m2·K.
■ Skladba konstrukce podlahy nad interiérem (tl. 300 mm):
– podlahová krytina tl. 20 mm;
– separační podložka;
– dřevovláknité tužené desky 2x40 mm, 80 mm;
– nosná deska z vrstveného dřeva 200 mm.
■ Skladba obvodového pláště, v místě parapetů (tl. 1500 mm):
– panely s vegetačním souvrstvím, tl. 150 mm;
– titanzinkové oplechování s kotevními prvky vegetačních panelů;
– pobití, OSB 18 mm P+D;
– pomocná nosná konstrukce kotvená na ocelový svislý L profil;
– odvětrávaná mezera 40 mm;
– d řevovláknitá difuzně otevřená deska mezi montážní profily, 100 mm;
– nosníky I-OSB 350 à 600 mm, mezera vyplněná balíky slámy tl. 350 mm;
– konstrukční OSB deska, P+D, spoje tmelené a lepené, 18 mm;
– instalační předstěna na montážních latích 80 mm, výplň mineralizovanou celulózou;
– sádrokarton, malba 12,5 mm.
Konstrukce střechy
■ Skladba ploché střechy 4. NP (tl. 1100 mm):
– konstrukce dřevěné terasy 100 mm;
– separační podložka;
– hydroizolace, kaučuková fólie 7 mm;
– záklop, OSB deska, P+D, spoje tmelené a lepené 18 mm;
– odvětrávaná mezera, křížem dělený dřevěný rošt, 95 mm;
– pojistná hydroizolace;
– dřevovláknité tužené desky 2x40 mm s děleným laťovým roštem,
80 mm;
– nosníky I-OSB 350 mm, výplň balíky lisované slámy 350 mm;
– nosníky I-OSB 350 mm křížem, výplň balíky lisované slámy 350 mm;
– parotěsná zábrana;
– nosná stropní deska z vrstveného dřeva 200 mm.
■S
kladba ploché intenzivní vegetační střechy (tl. 1350–1650 mm):
– vegetační souvrství 150–500 mm;
– separační podložka;
– hydroizolace, kaučuková fólie 7 mm;
– záklop, OSB deska, P+D, spoje tmelené a lepené 18 mm;
– odvětrávaná mezera, křížem dělený dřevěný rošt, 150 mm;
– pojistná hydroizolace;
– dřevovláknité tužené desky 2x40 mm s děleným laťovým roštem,
80 mm;
– nosníky I-OSB 350 mm, výplň balíky lisované slámy 350 mm;
– nosníky I-OSB 350 mm křížem, výplň balíky lisované slámy 350 mm;
48
stavebnictví 01/09
Stavebně energetický koncept
Stavebně energetický koncept respektuje zásady a pravidla
pro dosažení úrovně pasivního domu podle čl. A.5.10 a A.2.5 v ČSN 73 0540-2:2002 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, a dává předpoklad dosažení velmi nízkých tepelných ztrát a následně
i spotřeby energie na vytápění:
■ budova je optimálně orientována ke světovým stranám;
■ tvarové řešení je kompaktní s poměrně příznivým faktorem tvaru
(geometrickou charakteristikou) pro rodinné domy A/V ≈ 0,60;
■ vnitřní provoz je sdružován podle tepelných zón, vytápěcích režimů
a orientace prostorů ke světovým stranám;
■ vnitřní dispozice je plně provozně maximálně využita, nevytápí
se hluché prostory;
■ konstrukční koncepce je řešena se snahou o maximální potlačení
až vyloučení vlivu tepelných mostů v konstrukcích a tepelných
vazeb mezi konstrukcemi;
■ navržené masivní tepelné izolace mohou při dodržení předchozí
podmínky zajistit součinitele prostupu tepla obvodových stěn cca
0,11 W/m2·K, střech a podlah nad exteriérem cca 0,09 W/m2·K, výplní otvorů s trojnásobným zasklením cca 0,7 W/m 2·K,
tedy hodnoty příznivější, než pro pasivní domy doporučuje ČSN 73 0540-2:2002;
■ v konstrukcích jsou navrženy vzduchotěsnicí vrstvy, které navzájem navazují; je předepsáno jejich vzduchotěsné napojení jištěné přítlakem;
■ teplovzdušné vytápění a větrání s rekuperací má účinnost zpětného
získávání tepla z větracího vzduchu vyšší než 75 %, má pružnou
regulaci teplot a intenzity výměny vzduchu podle proměnných
provozních podmínek, umožňuje plné využití pasivních solárních
zisků a tepelných zisků provozních;
■ příprava teplé vody je navržena s vysokou účinností užití energie
a s minimálními ztrátami v rozvodech;
■ energetické spotřebiče jsou navrhovány v energetických třídách A.
Technologické řešení
Novostavba je navržena v pasivním standardu. Tomu odpovídá i soubor opatření, ze kterých sestávají principy návrhu technologie
stavby. Potřeba energie na vytápění by neměla přesáhnout 15 kWh/
m2rok. Této hodnoty je dosaženo několika opatřeními:
■ zateplením obvodových konstrukcí s hodnotou:
U cca 0,11–0,09 W/m2·K;
■ použitím kvalitních oken se zateplenými rámy:
U cca 0,71 W/m2·K;
■ řízenou výměnou vzduchu s rekuperací tepla a ohřevem přímo
větraného vzduchu, bez další otopné soustavy pro každý provozní
úsek budovy.
Pasivní standard staveb umožňuje díky výraznému snížení potřeb
energie na vytápění přejít od konvenčních teplovodních systémů k teplovzdušnému vytápění. Toto řešení sdružuje výhody dostatečného
hygienického větrání budov, rozvádění ohřátého média a tím vytápění a
případně také rozvod ochlazeného
vzduchu. Je-li potřeba vzduch přihřívat nebo chladit, pak prochází
před vstupem do rekuperační
a teplovzdušné jednotky vzduchovými cirkulačními zemními
registry, případně solankovým
ochlazovačem/ohřívačem, kde
přijímá teplotu země v hloubce
cca 2 m pod povrchem, tj. asi
7–12 °C. V rekuperační jednotce
je čerstvý chladný vzduch předehříván odcházejícím odpadním
vzduchem.
Součástí systému zásobování
elektrickou energií budou doplňkové fotovoltaické panely umístěné jako šikmá stříška střešní
nástavby v úrovni 3. NP.
Celková bilance
nároků všech druhů
energií, tepla a teplé
užitkové vody
Při započítání solárních zisků je
možné předpokládat vyrovnanou roční bilanci potřeby tepla a tepelných zisků. Tím by se stavba
řadila mezi tzv. nulové domy, které
v celoroční bilanci pokryjí potřebu
tepla z vlastních zdrojů a nenárokují
energii z veřejných zdrojů.
Většina energetických potřeb na
▲ Průkaz energetické náročnosti budovy Informačního a vzdělávacího centra EVVO Dům stromů v Průhonicích
ohřev teplé užitkové vody bude
kryta z teplovodních solárních kolektorů. Zbytek bude pokryt ohřevem z elektrických integrovaných zásobníkových ohřívačů. Teplovodní solární kolektory budou v sestavě na
úrovni 4. NP doplněny fotovoltaickými články, které budou přednostně
zásobovat objekt elektrickou energií. Ekonomický poměr jednotlivých
Information and Educational Centre EVVO “House of Trees“
komponentů sestavy je ověřen energetickým auditem.
english synopsis
Bilance nároků na příkon el. energie
Předpokládaná roční spotřeba el. energie: 15 MWh
bez vytápění,
VZT a ohřevu TV
Bilance nároků na příkon tepelné energie
Příkon tepelné energie na vytápění: Qut = 15 kW
Příkon tepelné energie na větrání:
Qvzt = 14,5 kW
Příkon tepelné energie na ohřev TV:
Qtuv = 12 kW ■
Základní údaje o stavbě
Název stavby:Informační a vzdělávací centrum EVVO – Dům stromů
Místo stavby:
Areál dendrologické zahrady Průhonice
Objednatel: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu
a okrasné zahradnictví, v.v.i
Architektonický návrh: akad. arch. Aleš Brotánek,
Ing. arch. Josef Smola
Odpovědný projektant: Ing. arch. Josef Smola,
Projektový a inženýrský ateliér
The subject of the task was to prepare a design for a client involving a multipurpose house with low energy demand based on the concept of cost-saving
modern timber construction using renewable energy sources with the aim to provide for relative energy self-sufficiency of the property. The client and
the contractor preparing the documentation agreed that the design, implementation, operation and use of the building would strive to implement the standard of an energy passive house (regarding the nature of the task
specification and its implementation with the architectural design, the subject
of the study, the authors hold the professional belief that it would be even
possible to target the nature of a “zero” house, that is a house absolutely self-sufficient with regard to the result of all-year-round energy balance).
klíčová slova:
energeticky pasivní dům, ekologické stopy, obnovitelné zdroje energie,
trvale udržitelné stavění
keywords:
energy passive house, environmental traces, renewable energy sources, sustainable building
odborné posouzení článku:
Ing. Jiří Šála, CSc., spoluautor a zpracovatel platné ČSN
73 0540 Tepelná ochrana budov a dalších norem v oboru
stavebnictví 01/09
49
energetická náročnost budov
Stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
Energetický audit jako součást
posuzování energetické náročnosti budovy
Stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu
ČR, odbor 05200, publikováno 25. 3. 2008
Pojmem energetický audit (EA) se rozumí odborné zhodnocení toků
energie a nakládání s energiemi v celém areálu subjektu (soubor
budov, budova, technologie). Cílem tohoto odborného posouzení
je zhodnotit současný stav užití energií v subjektu a identifikovat – z technického, ekonomického a ekologického hlediska – optimální
způsob dosažení úspor energií. Energetické audity mají v ČR své
počátky již v pol. 90. let, povinnost jejich zpracování však byla
zavedena do národní legislativy až v roce 2001, a sice do zákona
č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Zpracování energetických
auditů je povinné v následujících případech (tab. 1):
Subjekt
fyzické a právnické osoby,
které žádají o státní dotaci v rámci Státního programu úspor energií
organizační složky států, krajů, obcí nebo
příspěvkových organizací
ministerstva, správní úřady, Ústavní soud,
státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Akademie věd České republiky,
budovy pro účely školství, zdravotnictví,
občanské vybavenosti…
právnické a fyzické osoby
bytová družstva, sdružení vlastníků, soukromí vlastníci, soubor bytových domů
Hodnocení energetické náročnosti budovy – vyhláška
č. 148/2007 Sb.
Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí při uzavření smluvního vztahu po 1. 7. 2007 na
zpracování projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo
pro stavební řízení doložit, že jsou splněny požadavky na energetickou náročnost budovy stanovené ve vyhlášce č. 148/2007
Sb. Od 1. 1. 2009 bude muset být uvedené energetické hodnocení v projektové dokumentaci zpracováno ve formě průkazu
specifikované v příloze č. 4 vyhlášky a podepsáno oprávněnou
osobou, která byla přezkoušena na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR z podrobností zpracování průkazu energetické
náročnosti budovy.
Podmínky pro zpracování energetického
auditu
Termín, do kterého musí být EA
zpracován
instalovaný výkon energetického zdroje > 200 kW
spotřeba energie všech odběrných míst > 1 500 GJ/rok, analyzovány jen budovy se spotřebou energie > 700 GJ/rok
1. 1. 2005
spotřeba energie všech odběrných míst > 15 000 GJ/rok, analyzovány jen budovy se spotřebou energie > 700 GJ/rok
1. 1. 2006 (zahájení prací na
auditu do 1. 1. 2003)
spotřeba energie všech odběrných míst provozovaných pod jedním IČO > 35 000 GJ/rok
analyzovány jen budovy se spotřebou energie > 700 GJ/rok
spotřeba energie všech odběrných míst provozovaných pod jedním IČO > 350 000 GJ/rok
analyzovány jen budovy se spotřebou energie > 700 GJ/rok
1. 1. 2005
1. 1. 2006 (zahájení prací
do 1. 1. 2003)
▲ Tab. 1. Povinnost zpracovat energetický audit. Pozn. Z povinnosti zpracování energetického auditu jsou vyjmuty budovy, pro které bylo provedeno hodnocení
energetické náročnosti a vystaven Průkaz energetické náročnosti budovy.
Pro hodnocení energetické náročnosti při větší změně stávající
budovy s podlahovou plochou nad 1000 m2 lze převzít hodnoty z již zpracovaného energetického auditu. Je však nutné zdůraznit,
že v rámci energetického auditu podle stávajících českých právních
předpisů, vyhl. č. 213/2001 Sb., ve znění vyhl. č. 425/2004 Sb.,
energetické hodnocení vychází ze:
■ s oučasného stavu hospodaření s energiemi, z podkladů zobrazujících stav za 3 roky předcházející zpracování auditu, tj. ze skutečné
spotřeby energie, nikoli z potřeb energií vypočtených pro normové
podmínky vnitřního prostředí (např. 21 °C, relativní vlhkost, atd.);
■n
avržených opatření, která byla v auditech zpracovaných před 1. 7. 2007 (podle data uzavření smluvního vztahu) vypočtena na
základě již neplatné vyhlášky č. 291/2001 Sb.
Přezkušování
Zpracovávat průkazy energetické náročnosti budovy, provádět kontroly kotlů a klimatizací mohou pouze osoby přezkoušené Ministerstvem
průmyslu a obchodu ČR z podrobností provádění těchto činností.
Ze znalostí v oblasti zpracování průkazů energetické náročnosti budovy, provádění kontrol kotlů a klimatizací může být přezkoušen
podle Zkušebního řádu MPO:
1. energetický auditor
2. inženýr autorizovaný Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě pro obor:
■ pozemní stavby;
■ technologická zařízení staveb;
■ technika prostředí staveb.
Z tohoto důvodu lze z již zpracovaných energetických auditů převzít
pouze hodnoty, které jsou v souladu s tzv. standardizovanými podmínkami užívání budovy (normovaná spotřeba teplé vody, vnitřní teplota,
výměna vzduchu definovaná v hygienických předpisech, atd.).
Při úspěšném složení zkoušky(ek) obdrží uchazeč osvědčení k oprávnění vykonávat příslušné(ou) činnost(i). ■
50
stavebnictví 01/09
Převzato z časopisu TEPELNÁ OCHRANA BUDOV 4/2008, strana 44.
▲ Kopie dokumentu Společného stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Státní energetické inspekce k povinnosti zpracování energetických průkazů
u veřejných budov. Převzato z časopisu TEPELNÁ OCHRANA BUDOV 4/2008, strana 45.
stavebnictví 01/09
51
energetická náročnost budov
text: Jiří Šála
Povinnosti spojené s průkazem
energetické náročnosti budov
Ing. Jiří Šála, CSc. (*1952)
Spoluautor a zpracovatel platné ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov a dalších
norem v oboru, autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby a energetické
auditorství. Energetický auditor podle
zákona č. 406/2000 Sb. v seznamu MPO, člen rady Cechu pro zateplování budov,
předseda redakční rady časopisu Tepelná
ochrana budov.
E-mail: [email protected]
Povinnosti zpracovat a vyvěšovat průkazy
energetické náročnosti budov (dále jen „průkazy“ nebo „průkazy ENB“) byly poprvé uvedeny v zákoně č. 177/2006 Sb., změna zákona
o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. Tato
změna zapracovala Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES, o energetické
náročnosti budov (dále jen EPBD).
Zákon č. 406/2006 Sb. uvedl tuto změnu v úplném znění zákona. Další změna byla vyhlášena zákonem č. 393/2007 Sb., následovalo
nové úplné znění v zákoně č. 61/2008 Sb.
Na nejasnosti a různé výklady povinnosti zpracovat a vyvěšovat
průkazy energetické náročnosti budov reaguje společné stanovisko
Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Státní energetické inspekce
(přetištěné v plném znění před tímto článkem), které bylo zveřejněno
1. července 2008 na webových stránkách MPO a SEI.
Formálním nedostatkem tohoto stanoviska je chybné užívání termínu
„energetický průkaz“, které je zavádějící, neboť neodpovídá platnému
znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ale neplatné
vyhlášce č. 291/2001 Sb.
Věcným nedostatkem stanoviska jsou nepřesnosti a tím i zavádějící
výklad ve vztahu k platným formulacím v českém zákoně č. 406/2000
Sb. ve znění pozdějších předpisů. Odvozování povinnosti z neúplných
citací evropského a českého předpisu není korektní.
Proto se povinnosti zpracovat a vyvěšovat průkazy ENB dále podrobně rozebírají odděleně ze dvou hledisek – v tab. 1 ve vztahu k formulacím v českém zákoně o hospodaření energií, v tab. 2 ve vztahu
k naplnění EPBD při její transpozici tímto českým zákonem. ■
▼ Tab. 1. Rozbor povinností zpracovat a vyvěšovat průkaz ENB v zákoně č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů
§ 6a, odst. 2
(s vazbou na odst. 1)
Předmět
52
§ 6a, odst. 6
Komentář
Odlišné povinné osoby.
Podle EPBD je povinnou osobou členský stát, který povinnost zajistí … a nepíše se, kdo průkaz předkládá
nebo vyvěšuje. Je tak vytvořen problém se zajištěním průkazu pro vyvěšení podle odst. 6 v případě, že provozovatel není vlastníkem, k němuž je
vázán jen nájemní smlouvou. Logickou
povinnost vlastníka či provozovatele
zpracovat průkaz lze řešit dodatkem nájemní smlouvy, popř. jinou smlouvou.
Odlišný obsah povinnosti. Podle odst. 2 se jedná o povinnost realizovat stavby,
popř. jejich změny, s požadovaně
nízkou energetickou náročností. Podle
odst. 6 není vyvěšení vázáno k realizaci, ani k docílení požadované úrovně
ENB. Obdobná odlišnost je i v EPBD – viz samostatné čl. 5, 6 a 7 tohoto
výchozího dokumentu.
Povinná osoba
Stavebník (nové budovy)
Vlastník, společenství vlastníků (dokončené budovy)
Provozovatel budovy
Obsah
povinnosti
Doložit splnění požadavku podle odst. 1 (tj. splnění požadavků na
energetickou náročnost a splnění
porovnávacích ukazatelů) průkazem ENB
Umístit průkaz na veřejně přístupném
místě v budově (implicitně nutnost jej
zpracovat).
(V EPBD přesněji formulováno „umístit na nápadném místě dobře viditelném veřejnosti“, nepřesná formulace
v implementaci českým zákonem
umožní průkaz schovávat do zákoutí a snižuje tak v EPBD předpokládaný cíl
povinnosti.)
stavebnictví 01/09
Povinné budovy
Termíny
povinného
plnění
Pokuty
Závěry
a) Výstavba nových budov;
b) Větší změny dokončených budov
(viz § 2, písm. q zákona) s celkovou
podlahovou plochou (viz § 2, písm. p
zákona) nad 1000 m2, které ovlivňují
energetickou náročnost;
c) Prodej nebo nájem budov nebo jejich částí, jen pro budovy podle a), b).
Odlišné povinné budovy. Poslední bod
Budovy s celkovou podlahovou
plochou nad 1000 m2 využívané pro c) v odst. 2 je v zákoně v rozporu s čl. 7 v EPBD zúžen na rozsah budov podle
účely:
předchozích bodů (chyba implemen– školství,
tace čl. 5, 6 a 7 v EPBD českým záko– zdravotnictví,
nem). Odst. 6 se na rozdíl od odst. 2
– kultury,
nevztahuje na výstavbu nových budov,
– obchodu,
ani není zúžen na větší změny dokon– sportu,
– ubytovacích a stravovacích služeb, čených budov – jde jen o výčet druhů
povinných budov, omezený pouze
– zákaznických středisek odvětví
vodního hospodářství, energetiky, jejich velikostí. Povinnost podle odst. 6
je také v EPBD v čl. 7 definována jako
dopravy a telekomunikací,
nezávislá na čl. 5 a 6.
– veřejné správy.
Povinně od 1. 1. 2009 – uvedeno – Do 31. 12. 2007 stanovoval pro práv- Odlišné termíny povinného plnění.
Pro povinnost podle odst. 6 neplatí
nické osoby nebo fyzické podnikající
jako výjimka z obecné platnosti osoby povinné plnění v § 12a odst. 2 termín 1. 1. 2009, neboť odst. 6 není
zákona podle jeho
uveden ve výjimkách v § 15 zákona.
písm. d) pod pokutou 4 roky od plat§ 15 (v zákoně č. 177/2006 Sb.).
Odlišné termíny pro druhou povinnost.
nosti zákona č. 177/2006 Sb., tj. od 1. 7. 2010.
– Změnou zákona č. 393/2007 Sb.
byla tato časová lhůta zrušena, povinnost a pokuta zůstaly, avšak nově
s termínem účinnosti zákona č. 393/2007 Sb., tj. od 1. 1. 2008
Odlišné pokuty za odlišné přestupky
V § 12 pro fyzické osoby je v odst. 1 V § 12 pro fyzické osoby není nesplči správní delikty.
písm. f) nesplnění požadavku podle nění požadavku podle § 6a odst. 6
§ 6a odst. 1 a jeho nedoložení prů- uvedeno ani jako přestupek, ani není Překvapivě zde nejsou uvedeny pokuty
pro základní povinnost podle § 6a odst.
stanovena pokuta.
kazem podle § 6a odst. 2 považo1 a 2. Přitom podle § 12b odst. 4 V § 12a pro právnické osoby nebo
váno za přestupek, nicméně v § 12
fyzické podnikající osoby je v odst. 2 správní delikty podle zákona projednáv odst. 2 není pro tento přestupek
písm. d) nesplnění požadavku podle vá Státní energetická inspekce, která
stanovena pokuta. Stanovení výše
pokuty se tedy řídí obecným právním § 6a odst. 6 považováno za správní de- také podle odst. 6 vybírá a vymáhá
pokuty a pro kterou pro jiné případy
likt a v § 12a v odst. 6 písm. d) je pro
předpisem.
platí výše pokut podle § 12 odst. 2 V § 12a pro právnické osoby nebo tento správní delikt stanovena pokuta
a podle § 12a odst. 6. Neuvedení výše
do 1 000 000 Kč.
fyzické podnikající osoby je v odst. 1
pokut jen pro případy podle § 6a odst.
písm. f) nesplnění požadavku podle 1 a 2 je nesystémové.
§ 6a odst. 1 a jeho nedoložení průkazem podle § 6a odst. 2 považováno
za správní delikt, nicméně v § 12a
v odst. 6 není pro tento správní delikt
stanovena pokuta. Stanovení výše
pokuty se tedy řídí obecným právním
předpisem.
1. Povinnost zpracovat průkaz podle § 6a odst. 2 (návazně na odst. 1) je ve všech souvislostech odlišná od povinnosti
vyvěsit průkaz (a tudíž i zajistit jeho zpracování) podle § 6a odst. 6. Toto samostatné působení obou povinností je
plně v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov – EPBD,
na kterou se předmět zákona v § 1 odkazuje, je tedy korektní implementací tohoto předpisu Evropského společenství
českým zákonem.
2. Výklad, že obě povinnosti jsou navzájem svázány, a že tudíž pro obě platí stejný rozsah povinných budov a stejný
termín jako pro odst. 2, nemá oporu ve znění zákona, tudíž je nesprávný. Nesprávnost tohoto výkladu potvrzuje i fakt,
že nesprávný výklad neodpovídá znění, obsahu a zdůvodnění zákonem zaváděné Směrnice EPBD.
3. Společný výklad MPO a SEI, že zákonem předepsaná povinnost „vyvěsit“ průkaz ENB na předepsaném místě
neznamená povinnost si jej zajistit, zcela jistě přivítají řidiči jako návod pro zdůvodnění, že povinnost „vylepit“ dálniční
známku na předepsaném místě neznamená si ji zakoupit, neboť povinnost „vylepení“ vzniká podle úředního výkladu
teprve až po případném zakoupení dálniční známky.
stavebnictví 01/09
53
▼ Tab. 2. Transpozice EPBD v povinnostech zpracovat a vyvěšovat průkaz ENB
Předmět
Směrnice 2002/91/ES (EPBD)
Čl.
4, odst. 1, 2 – Požadavky na ENB
Povinnost plnit
požadovanou Členské státy přijmou nezbytná opatření
ke stanovení minimálních požadavků
energetickou
na energetickou náročnost budov zalonáročnost
žených na metodě uvedené v článku 3
budovy
(metoda výpočtu ENB vycházející
z obecného rámce stanoveného v příloze EPBD). Požadavky mohou být odlišné
pro nové budovy a stávající budovy a uplatňují se v souladu s články 5 a 6.
Čl. 5 – Nové budovy
Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby nové budovy splňovaly
minimální požadavky na energetickou
náročnost uvedené v článku 4.
Čl. 6 – Stávající budovy
Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby se u budov s celkovou
užitnou podlahovou plochou větší než
1000 m2, u kterých probíhá větší renovace, snížila energetická náročnost s cílem
splnit minimální požadavky, pokud je to
technicky a ekonomicky proveditelné.
Povinnost
Čl. 7, odst. 1 – Průkazy ENB
průkazu
Členské státy zajistí, aby při výstavbě,
prodeji nebo pronájmu budov byl vlastníkovi nebo vlastníkem potenciálnímu
kupujícímu nebo nájemci předložen
certifikát energetické náročnosti.
Implementace zákonem č. 406/2000 Sb.
§ 6a odst. 2 a b (s vazbou na odst. 1)
Stavebník (nové budovy), vlastník nebo
společenství vlastníků (dokončené
budovy) doloží splnění požadavků na
energetickou náročnost budovy a splnění porovnávacích ukazatelů
(podle odst. 1) průkazem energetické
náročnosti budovy (dále jen průkazu)
podle prováděcího předpisu při:
a) Výstavbě nových budov;
b) Větší změně dokončených budov
(viz § 2 písm. q zákona) s celkovou
podlahovou plochou (viz § 2 písm. p
zákona) nad 1000 m2, které ovlivňují
energetickou náročnost.
Komentář
Korektní naplnění povinností z EPBD.
Nad rámec povinnosti z EPBD je zákonem
předepsána i pro plnění článků 4, 5 a 6
EPBD forma dokladování požadované energetické náročnosti budov formou průkazu
(„certifikátu“ podle překladu EPBD).
V zákoně je neplnění této povinnosti svázáno v § 12 se samostatně uvedenou sankcí,
bez upřesnění její výše.
Prováděcím předpisem, který stanoví
metodu výpočtu ENB, výčet porovnávacích
ukazatelů a požadavky na ENB, je vyhláška
č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti
budov.
Chybná implementace EPBD.
§ 6a odst. 2 c (s vazbou na odst. 1)
Návazně na odst. a), b) se vlastníkům V zákoně je v rozporu s čl. 7 v EPBD povinnebo společenstvím vlastníků předepi- nost průkazu („certifikátu“) zúžena na rozsah
budov podle předchozích bodů a), b).
suje doložení požadované energetické
Chybným propojením povinnosti z čl. 7 s čl.
náročnosti budov průkazem při:
c) Prodeji nebo nájmu budov nebo 4, 5 a 6 musí být i při prodeji a nájmu dosažejejich částí, jen pro budovy podle a), b) na požadovaná ENB (tj. nad rámec EPBD).
Členské státy přijmou opatření k tomu, § 6a odst. 6 (bez vazby na odst. 1 a 2)
Veřejné
Korektní naplnění povinností z EPBD.
aby v budovách s celkovou užitnou podvyvěšení
Provozovatel budovy je povinen
Upřesnění opatření z EPBD předepsáním
lahovou plochou větší než 1 000 m2, jež umístit průkaz na veřejně přístupném formou povinnosti, určením povinné osoby
průkazu
místě v budově s celkovou podlahovou
a povinných druhů budov. Nad rámec
jsou užívány orgány veřejné moci plochou nad 1000 m2 využívané pro EPBD je zde předepsán termín plnění (půa institucemi, které poskytují veřejné
vodně od 1. 7. 2010, zákonem č. 393/2007
služby velkému počtu osob, a tudíž je tyto
účely:
Sb. změněno na termín jeho účinnosti, tj.
osoby často navštěvují, byl energetický
– školství,
od 1. 1. 2008.
certifikát, ne starší než 10 let, umístěn
– zdravotnictví,
Mírná nepřesnost v definici místa na nápadném místě dobře viditelném
– kultury,
vyvěšení – „nápadné místo dobře viditelné
veřejnosti.
– obchodu,
veřejností“ v EPBD je jednoznačnějším
– sportu,
Poznámka – Ve zdůvodnění v úvodu EPBD – ubytovacích a stravovacích služeb, určením s větším důrazem na nepřehlédnu– zákaznických středisek odvětví vodní- telnost. V zákoně je neplnění této povinnosse v bodě (16) k tomu konstatuje:
„Budovy orgánů veřejné moci a budovy ho hospodářství, energetiky, dopravy ti svázáno v § 12 se samostatně uvedenou
sankcí do 1 mil. Kč.
a telekomunikací,
často navštěvované veřejností by měly být
Za povšimnutí stojí, že ani v EPBD, ani v zá– veřejné správy.
příkladem zohlednění environmentálních
koně není povinnost vyvěšování průkazů
a energetických hledisek, a proto by měly
spojována s prováděním větších změn
být předmětem pravidelné energetické
budov, jak se o to snaží některé účelové
certifikace. Ke zvyšování informovanosti
výklady zákona.
veřejnosti o energetické náročnosti by
Používaná výmluva, že povinnost vyvěšení
mělo přispět vystavení těchto energeticprůkazu nedefinuje povinnost zpracovákých certifikátů na viditelném místě.“
ní průkazu, je srovnatelná s výmluvou
řidiče na dálnici bez dálniční známky, který
neplnění své povinnosti jejího vylepení na
předepsaném místě omlouvá tím, že mu
nebyla předepsána povinnost zakoupení
této známky.
Liabilities Related to Certificate of Energy Demand of Buildings
Vyhlášení SEI, že sankce za neplnění této
The liability to prepare and display the certificates of energy demand of buildings (hereinafter
povinnosti nebude vymáhat, pak odpovídá
just the “Certificates” or “EDB Certificates“) was first stipulated in Act no 177/2006 Coll. (amending the Energy Management Act no 406/2000 Coll.), incorporating Directive of European Parliavyhlášení policie, že zákonem definovaný
ment and Council no 2002/91/EC, on Energy Performance of Building (hereinafter just EPBD).
přestupek nebude pokutovat. V obou
případech se jedná o neplnění zákonné
klíčová slova:
povinnosti odpovědným orgánem státní
energetická náročnost budov, průkaz energetické náročnosti budov
správy.
A v tomto případě snaha o faktické nenaplkeywords:
nění obsahu EPBD.
english synopsis
energy demand of buildings, Certificate of energy demand of building
odborné posouzení článku:
Ing. Miroslav Škarpa, SKAREA s.r.o., Ostrava
54
stavebnictví 01/09
energetická náročnost budov
text: Jan Katauer
foto: Bytové družstvo Orlová
▲ Celkový pohled na dům typu BP 70 o 72 bytech, s 45 kusy solárních panelů a rozšířenými lodžiemi
Úspory tepla při komplexním zateplení
panelových domů v Orlové (1996–2007)
Ing. Jan Katauer (*1940)
Strojní inženýr. Bytové družstvo v Orlové vede od roku 1995. V roce 2008 byla pod jeho vedením
dokončena celková revitalizace panelových domů ve vlastnictví BD v Orlové.
E-mail: [email protected]
Bytové družstvo (BD) v Orlové od roku 1996
systematicky realizuje u domů postavených panelovou technologií stavebně technická opatření
ke snižování spotřeby tepla pro vytápění i ohřev
TV pro 3300 bytů. Postupně realizuje solární předohřev studené vody určené k výrobě TV, v provozu už je 9 solárních soustav s 477 m2 kolektorové
plochy. Cílem je postupně realizovat 1,5 m2 solární plochy pro každý byt ve vlastnictví BD.
V roce 1995–1996 bylo provedeno jako první energetické opatření
v domech BD osazení termostatických ventilů a tlakové vyvážení
otopných soustav všech 3300 bytů. V letech 1996–1999 pak bylo
v rámci sanace panelových vad zatepleno bez úvěrů prvních 18 vchodů. Byla ponechána původní okna. Postupně došlo u všech domů
k výměně všech kovových oken chodeb a sklepů s jednoduchým
zasklením za okna plastová s dvojskly. Byla zmenšena zasklená
plocha oken chodeb a některá sklepní okna byla zrušena.
V roce 1998 byly u prvního domu typu OP 1.11 bez zateplení obvodového pláště zaskleny lodžie. Došlo k poklesu roční spotřeby tepla o 161 GJ (21,4 %) a měrná spotřeba klesla na hodnotu 0,31 GJ/ m2/rok. To odstartovalo zájem o hromadné zasklívání lodžií a v současné době
▼ Orlová, letecký pohled
stavebnictví 01/09
55
Rok
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Celkem
Roční
spotřeba v GJ
141 314
116 221
100 216
86 464
71 054
83 399
74 416
72 086
64 167
62 418
54 273
50 567
Úspora
tepla v GJ
–
25 093
41 098
54 850
70 260
57 915
66 898
70 228
77 147
78 896
87 041
90 747
Úspora
tepla v %
–
17,80
29,10
38,80
49,70
41,00
47,30
49,70
54,60
55,83
61,59
64,22
Cena v Kč/GJ
na patě domu
178,59
218,17
288,74
320,00
350,32
340,43
310,02
309,67
324,93
331,19
340,56
354,49
Roční
úspora v Kč
–
5 474 540
11 866 636
17 552 320
24 591 000
19 691 000
20 738 380
21 747 504
25 067 374
26 129 566
29 642 682
32 168 904
234 669 906
▲ Tab. 1. Vývoj spotřeby tepla od roku 1996–2007
Rok
*Cena Kč/GJ
Spotřeba GJ/m2 /rok
Náklady na
vytápění Kč/m2 /rok
1996
178,59
0,68
1997
218,17
0,56
1998
288,74
0,48
1999
320,0
0,42
2000
2001
2002
2003
2004
350,32 340,43 310,02 309,67 324,93
0,345 0,405 0,362 0,350
0,310
121,44
122,17
138,59 134,40 120,86
137,87
112,22
2005
331,19
0,303
2006
2007
340,56 354,49
0,264 0,245
108,38 100,73 100,35
89,90
88,69
▲T
ab. 2. Měrné spotřeby a náklady na vytápění za předchozích deset let – při otápěné podlahové ploše všech 3300 bytů, která je 205 676 m2; *cena s DPH
na patě domu
je zaskleno celkem 1850 lodžií. Některé lodžie se pomocí ocelové
konstrukce rozšířily na 1,6 m, což energetický efekt úspor v důsledku
větší vzduchové mezery ještě zlepší (solární efekt hlavně v zimě).
Od roku 2001 jsou zde pro komplexní opravy domů intenzivně vy- užívány úvěry z programu Panel. Kromě zateplení obvodových plášťů a výměny oken se důsledně zateplují střešní konstrukce domů a strojovny výtahů. Mění se vstupní dveře domů, budují zádveří a zateplují podhledy ve vstupech. Provádějí se rekonstrukce bytových jader a izolace potrubí cirkulace TV. V každém domě je v rámci
revitalizace provedena úplná modernizace výtahu s cílem snížit
potřebný příkon pohonu stroje. Na chodbách jsou úspory proudu
na osvětlení řešeny pohybovými čidly bez nutnosti svítit ve čtyřech
až osmi patrech současně.
Koncem roku 2007 zde bylo celkovými náklady 873 milionů korun
revitalizováno 93,7 % bytového fondu.
Cena tepla na patě domu byla v roce 2007 o 175,90 Kč/GJ vyšší než
v roce 1996 (nárůst +98,5 %). V důsledku realizovaných opatření
klesla roční spotřeba tepla na vytápění tak, že náklady na vytápění
klesly o 32,75 Kč/m2 /rok.
Při průměrné spotřebě tepla 3300 bytů v roce 2007 – 0,245/GJ/m2 / rok měl nejhorší dům č. p. 783 (typ G 57) měrnou spotřebu tepla
0,42 GJ/m2 /rok a náklady 153 Kč/m2 /rok. Nejlepší výsledek byl u domu č. p. 1276 (typ OP 1.11) s měrnou spotřebou 0,16 GJ/m2 /rok
a náklady 60 Kč/m2 /rok.
V roce 2007 stála celoroční dodávka tepla pro vytápění 3300 bytů
17 839 934 Kč a náklady na dodávku TV celkem 20 332 394 Kč. Při
očekávaném růstu cen tepla i studené vody se ukazuje, že snižování
nákladů na ohřev TV vyžaduje stejně aktuální řešení, jako se věnovalo
zateplování domů.
Využití finančních úspor z tepla na splácení
úvěrů použitých na revitalizaci panelových
domů
Bytové družstvo Orlová dosud investovalo 873 miliony na revitalizaci 3300 bytů. Z této částky tvoří úvěry 613 milionů Kč. Úspory 56
stavebnictví 01/09
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Kč/m2
1863
2105
2486
3015
3300
4357
5347
Kč/byt
136 111
129 252
157 481
192 307
212 572
290 147
338 154
%
100
113
133
162
177
234
248
▲ Tab. 3. Růst průměrného úvěru na 1m2 obytné plochy
z tepla, které byly postupně převáděny do fondu oprav, představují za deset let 234 miliony korun.
Výhodnost úvěrů se projevila v postupném růstu rozsahu provedené
revitalizace domů, a tím i růstu průměrného úvěru na 1 m2 obytné
plochy (tab. 3).
Program Panel dával do konce roku 2006 při úrokových sazbách
bank pod 5 % neopakovatelnou možnost výhodné půjčky peněz
na patnáct let. Čistý úrok (po odečtení 4% státní dotace) činil
u programu Panel 0,5–0,9 %. Znamenalo to z 1 milionu korun
5000–9000 Kč ročně a k tomu státní záruku za 75 % tohoto úvěru. Po využití příležitosti půjčit si také na opravy vnitřních prostor
svých domů přesáhly úvěry na komplexní revitalizaci domů 4500
Kč/m2 obytné plochy.
Při maximálním úvěru 4500 Kč/m2 se splátkou patnáct let a 500 Kč/m2 vlastních prostředků lze na opravu bytu o ploše 60 m 2 použít
až 300 000 Kč. Roční splátka patnáctiletého úvěru 4500 Kč/m 2
obytné plochy je 300 Kč/m 2 /rok. Úroky a poplatky bankám za
vedení účtu činí z této sumy 24 Kč/m 2 /rok. Pro financování běžného provozu domu má družstvo předepsánu tvorbu 48 Kč/m 2 /
rok. Celková potřebná roční tvorba fondu oprav na patnáctileté
splácení úvěru a provoz domu potom vychází 372 Kč/m 2 /rok, tj.
31 Kč/m 2 /měsíc. Pro byt o velikosti 60 m 2 je potřebná měsíční
tvorba fondu oprav 1860 Kč.
Aby tato výše tvorby fondu oprav byla sociálně únosná, převádí BD
postupně od roku 1997 veškeré úspory z tepla do fondu oprav formou
snižování záloh na topení.
▲ Dům typu BP 70 po komplexní revitalizaci (nová bytová jádra, průchozí výtah o nosnosti 525 kg pro 6 osob, nová elektroinstalace, rozšířené lodžie, digitální zvonky)
▼ Detail rozšířené lodžie u domu typu BP 70
O tyto prostředky narostla postupně tvorba fondu oprav. Její
celková výše činila v roce 2007 přes 74 miliony korun pro 3300
bytů. Minimální výši tvorby fondu oprav pro celé BD stanovuje
jeho představenstvo a pro rok 2007 byla 27 Kč/m2 /měsíc. Vlastní
úspory z tepla ve fondu oprav jsou 13 Kč/m2 /měsíc, což je 41,9 % z celkové výše měsíční tvorby FO (31 Kč/m2 /měsíc). Skutečná čistá
platba do fondu oprav, která zatěžuje rozpočet nájemníků, je potom
18,00 Kč/m2 /měsíc.
Z příkladu Bytového družstva v Orlové je patrné, že program Panel
lze používat i na revitalizaci vnitřních částí domu, využívání energie
obnovitelných zdrojů, a zajistit tak v panelových domech moderní
bydlení na dalších čtyřicet let, při sociálně únosném finančním
zatížení družstevníků.
Výsledky solárního systému o ploše 113 m2
pro předohřev teplé vody pro 72 bytů za
rok 2007
Solární systém se skládá ze 45 kolektorů o ploše 113 m2 a byl uveden
do provozu v prosinci 2006. Součástí systému je akumulační zásobník 5,5 m3 na akumulaci získané solární tepelné energie a výměník o objemu 2 m3 na přípravu TV. Teplá voda z tohoto výměníku je v případě potřeby ohřívána v deskovém výměníku objektové předávací
stanice teplem z ČEZ-EDĚ.
stavebnictví 01/09
57
Měsíc
Energetický
zisk GJ
leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
Celkem
1,6
11
36,2
53,5
44,1
42
50,9
49,3
35,1
15,8
8,7
6,2
354
Množství
ohřáté vody
m3
91
252
303
275
232
213
239
221
262
241
267
302
2 898
Spotřeba
oběhových
čerpadel v kWh
25,0
66,2
155,8
217,6
200,8
197,1
239,6
220,0
161,9
92,6
67,0
58,1
1 702
Solární zisk
GJ/m3
Dodávka tepla Ohřev OPSS + Ener. podíl soOPSS GJ
solár GJ
láru TUV v %
0,02
0,04
0,12
0,19
0,19
0,20
0,21
0,22
0,13
0,07
0,03
0,03
0,12
70
57
59
48
41
34
27
28
43
54
63
63
587
71,6
68,0
95,2
101,5
85,1
76,0
77,9
77,3
78,1
69,8
71,7
69,2
941,4
2,2
16,2
38,0
52,7
51,8
55,3
65,3
63,8
44,9
22,6
13,0
8,9
37,6
▲ Tab. 4. Výsledky solárního systému za rok 2007
Cena 1 GJ
tepla v Kč
Vlastní
Celkové náklaRoční úspora
náklady BD
dy s dotací
v Kč
2 100 000 Kč 3 100 000 Kč
350
17,1 roku
25,0 roku
123 900
450
13,2 roku
19,5 roku
159 300
550
10,8 roku
16,0 roku
194 700
700
8,5 roku
12,5 roku
247 800
▲ Tab. 5. Ekonomická návratnost investic do soláru při ročním zisku 354 GJ
Tento solární systém vykázal za rok 2007 zisk 354 GJ, což je 3,13 GJ na m2/rok nebo 870 kWh/rok. V současné době není v České
republice vyhlášen dotační program pro využití solárního tepla. Fotovoltaika se zisky do 180 kWh/m2 /rok má vysokou pořizovací cenu
a střechy panelových domů jsou pro docílení energetických zisků
srovnatelných s tepelnými zisky solárních systémů příliš malé. ■
english synopsis
Heat Saving by Complex Thermal Insulation of Prefabricated Concrete Houses in Orlová (1996–2007)
The Housing Cooperative (HC) in Orlová has systematically applied construction technology measures for reduction of heat consumption for heating and hot water production for 3,300 residential apartments in houses built of prefabricated concrete panels.
klíčová slova:
solární soustavy, komplexní regenerace, panelové domy, program PANEL
keywords:
solar systems, complex regeneration, prefabricated concrete houses,
PANEL programme
odborné posouzení článku:
Ing. Milan Machatka, CSc., předseda představenstva Cechu
pro zateplování budov České republiky
inzerce
PRESTA JIŽNÍ ČECHY
V. ROČNÍK
SOUTĚŽNÍ PŘEHLÍDKA STAVEBNÍCH REALIZACÍ JIŽNÍCH ČECH DOKONČENÝCH V LETECH 2006–2008
Pod patronací hejtmana Jihočeského kraje
Vyhlašovatel
Český svaz stavebních inženýrů oblastní pobočka České Budějovice (ČSSI-OP CB)
Spoluvyhlašovatelé
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT-OK CB)
Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR (SPS ČR)
Česká komora architektů (ČKA ČR)
Jihočeský kraj
Odborný mediální partner
Časopis STAVEBNICTVÍ
Termín přihlášek do 9. 1. 2009
Soutěžní podmínky a Přihlášku najdete na www.cssi-cr.cz a www.casopisstavebnictvi.cz
58
stavebnictví 01/09
energetická náročnost budov
text a foto: Lubomír Nytra
Vady zateplených fasád a jejich
příčiny ve vztahu k životnosti ETICS
Lubomír Nytra (*1950)
Od roku 1994 působí ve společnosti
STOMIX. Zabývá se problematikou
zateplovacích systémů, zejména v poradenské a servisní službě realizačním
firmám a investorům v oblasti odstraňování nedostatků při aplikaci ETICS.
V současnosti vede činnost oblastních
servisních techniků a provádí školení
odborných pracovníků. Věnuje se přednáškové činnosti o problematice ETICS.
E-mail: [email protected]
Současné nemalé investice do zateplení budov neřeší jen úspory na vytápění, ale jedná
se i o prodloužení životnosti, zlepšení tepelné
pohody, omezení možnosti rosení, sanace
konstrukčních nedostatků, zlepšení estetického vzhledu a v neposlední řadě i cenové
zhodnocení domu či bytu.
Rozdíl mezi nutnou dobou návratnosti investovaných nákladů a životnosti předmětu investice představuje dobu, kdy tato investice
přináší zisk. Je ale otázkou, s jakou dobou životnosti se dá počítat
u zateplovacích systémů ETICS (External Thermal Insulation Composite Systems – vnější tepelněizolační kompozitní systém, který
je složený z průmyslově zhotovených výrobků a výrobce ho dodává
jako konkrétní pevnou certifikovanou skladbu).
U systémů ETICS schvalovaných podle evropských harmonizovaných
technických specifikací musí být pozitivně ověřen, mimo jiné, předpoklad životnosti minimálně 25 let. Tento předpoklad nebývá v praxi
vždy splněn. Pokud má být systém ETICS výhodnou investicí, tak
je potřeba použít nejen systém, který vyhověl všem souvisejícím
požadavkům, ale i jeho správný výběr, jeho odborné zabudování do
stavby a také odpovídající údržba a užívání. Vlastní výběr spočívá ve
vhodném sladění charakteristik podkladu charakteristikami ETICS.
▼ Vstupní podmínky pro dosažení předpokládané životnosti systému ETICS
Kvalitní
výrobek
ETICS
Kvalitně
provedená
montáž
ETICS
Výběr – návrh
ETICS
Životnost
systému
min. 25 let
Údržba
Výběr systému ETICS
Charakteristiky podkladu pro výběr
Uplatnění systémů ETICS vyžaduje vhodný podklad. U běžných
systémů s omítkou spojovaných s podkladem pomocí lepicí
hmoty nebo lepicí hmoty a hmoždinek musí být dodrženy dané
požadavky u těchto charakteristik podkladu: soudržnost, reakce na oheň, vlhkost, přítomnost prachu, přítomnost mastnot,
přítomnost zbytků odbedňovacích a odformovacích prostředků,
přítomnost výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotické
napadení, přítomnost aktivních trhlin, přítomnost průvzdušných
neaktivních trhlin a spár, savost.
Charakteristiky ETICS pro výběr
Každý výrobce ETICS musí deklarovat jeho základní charakteristiky:
možné délkové rozměry ETICS, způsob upevnění, přídržnost lepicí
hmoty k podkladu, odolnost na hmoždinku, odolnost osazené hmoždinky proti vytržení, činitel prostupu tepla pro hmoždinku, reakce na
oheň, odolnost proti mechanickému poškození ETICS, světelnou
odrazivost omítky.
Samotný výběr systému ETICS ovlivňují přímo tyto charakteristiky
podkladu:
■ odchylka rovinnosti;
■ přítomnost povrchové úpravy;
■ délkové rozměry zateplovaného podkladu (stěny).
Z uvedených charakteristik vyplývá, že musí být kladen důraz na stav
podkladu – zajištění soudržnosti s aplikovaným systémem ETICS.
Stejně tak musí být věnována maximální pozornost prvkům ETICS
zajišťujícím jeho stabilitu na podkladu.
Součásti systému ETICS
Jedním z hlavních důvodů, proč je nutné chápat ETICS jako ekvivalent stavebního výrobku, je nutnost, aby jeho jednotlivé součásti
vzájemně nenarušovaly výslednou funkci systému. Z těchto důvodů
musí být sestava součástí nejen navržena, ale i ověřena, zda je po
zabudování do stavby schopna, na základě součinnosti jednotlivých součástí, plnit dané požadavky. Vzhledem ke skutečnosti, že za ETICS je odpovědný jeho výrobce, sestavuje ho a ověřuje vždy on.
ETICS musí mít jednoznačně určeny nejméně tyto součásti:
■ lepicí hmotu;
■ m echanicky připevňovací prostředky, pokud jsou součástí
ETICS;
■ tepelněizolační materiál;
■ základní vrstvu z jedné nebo více vrstev;
■ v ýztuž – skleněná síťovina;
■ konečnou povrchovou úpravu, která může zahrnovat dekorativní
nátěr.
stavebnictví 01/09
59
Soupis jednotlivých komponentů pro užití v daném systému musí
výrobce deklarovat.
Montáž systému ETICS
Základem kvalitní montáže ETICS je bezpodmínečné dodržení
technologických postupů daných výrobcem dokumentací ETICS v jednotlivých technologických operacích:
■ příprava podkladu;
■ lepení desek tepelné izolace;
■ kotvení hmoždinkami;
■ provádění základní vrstvy;
■ provádění konečné povrchové úpravy.
V České republice platí ČSN 73 2901 – Provádění vnějších tepelně
izolačních kompozitních systémů ETICS. Problémy vyplývající
z nedodržování technologické kázně se projevují ve všech základních technologických operacích. Nedodržování technologických
postupů stejně jako nedodržení skladby ETICS je často tolerováno
na základě dohody o nižší ceně montáže. Tato krátkozraká úvaha
však vede jednoznačně k zodpovědnosti za případnou destrukci
systému, při které může dojít k ohrožení života, zdraví a majetku
třetích osob.
Většina vad padá jednoznačně na vrub chybám při aplikaci ETICS z hlediska nedodržení předepsané technologie montáže. Pokusy o zjednodušování při ignoraci technických principů má za následek
nedostatečnou stabilitu ETICS na podkladu, praskliny v základní vrstvě nebo povrchové úpravě apod. V konečném důsledku však vede
k enormnímu snížení životnosti ETICS. Vady se objevují prakticky
ve všech základních technologických operacích a nelze určit bez
návazných souvislostí jejich jednotlivou míru závažnosti.
Vady a poruchy v jednotlivých fázích
montáže ETICS
Vady v přípravě a posouzení podkladu
Tato etapa se ve většině případů pomíjí, provádí se pouze ojediněle, a to v rovině penetrace. Podklady před aplikací ETICS jsou často
zvětralé a nesoudržné. Při spolupůsobení dalších nedostatků
v následujících operacích se
jednoznačně podílí na destrukci
zateplení.
V ČSN 73 2901 je uvedena řada
diagnostických zkoušek podkladu, které mohou pomoci při
stanovení vhodných opatření
pro zajištění stability systému na
podkladu. Většinu z nich lze nahradit zkouškou přídržnosti lepicí
hmoty k podkladu. Kromě zjištění
jedné z charakteristik ETICS tato
zkouška může zjistit, zda je nutné
podklad očistit, odmastit, odstranit původní povrchovou úpravu,
upravit jeho savost apod. Toto
zjištění nejen pomůže při zajištění
stability ETICS na podkladu, ale
▲ Přídržnost lepicí hmoty k podmůže snížit náklady na vlastní
kladu
zateplení.
60
stavebnictví 01/09
▲ Postup provádění zkoušky přídržnosti lepicí hmoty k podkladu. Minimální
hodnota přídržnosti lepicí hmoty k podkladu musí být nejméně 0,08 MPa.
Lepení desek tepelné izolace
V této technologické operaci dochází nejčastěji k následujícím závadám.
■ Nesprávný způsob nanášení lepicí hmoty na desky tepelné izolace
z pěnového polystyrénu (EPS) a z minerální vlny (MW) z hlediska
správného umístění hmoty na desce a z hlediska velikosti lepené
plochy, obr. 1, 2.
■ Nelepení desek tepelné izolace na sraz a následný nesprávný
způsob vyplnění jejich spár, obr. 3.
■ Nedodržování správného způsobu osazení a lepení desek tepelné
izolace u výplní otvorů, obr. 4.
■ Nedodržování přesahů (tj. vazby) desek při lepení a požadavku na
nejmenší přípustnou velikost desek.
■ Nezateplování ostění otvorových výplní a neřešení dalších opatření
tepelně technického charakteru, pokud zateplení – hlavně z důvodu
nedostatku místa – nelze reálně provést.
▼ Obr. 1.–4. Příklady některých nesprávných postupů lepení (obr. 1: důsledek
lepení „na terče”; obr. 2: poduškový efekt)
1
2
3
4
Kotvení hmoždinkami
Druh, počet, délku kotvení a rozmístnění hmoždinek v ploše desek
tepelné izolace a v místě jejich styků a v ploše vrstvy tepelněizolačního materiálu určuje projektová dokumentace v souladu se
specifikací ETICS. U ETICS musí být prováděny výtažné zkoušky
pro určení charakteristické únosnosti plastových kotev ve všech
případech, kdy základní materiál (podklad pro kotvení) na stavbě
je vzhledem k typu materiálu nebo minimální pevnosti nebo
uspořádání otvorů jiný než základní materiál použitý při laboratorních nebo posuzovacích zkouškách (obr. 5, 6). Lze předpokládat,
že únosnost zkušebního betonu bude jiná než únosnost 30 let
starého panelu.
▲ Obr. 9. a 10. Příklady závad při provádění základní vrstvy. Důležitý prvek
základní vrstvy – diagonální zesilující vyztužení (vlevo). Důsledek neprovedení diagonálního zesilujícího vyztužení (vpravo).
Provádění konečné povrchové úpravy
Závady při povrchové úpravě vrstvy při dodržení základních předpokladů – předchozí určená penetrace a použití systémové omítkoviny,
lze chápat jako závady spíše estetické.
Nutná údržba
▲ Obr. 5. a 6. Přístroj pro tahovou zkoušku a tahová hlava umístěná na
hmoždinku
ETAG č. 014 stanoví minimální tloušťku podkladu pro kotvení –
100 mm. U sendvičových panelů není tato podmínka dodržena. V tomto případě je nutno provádět tahovou zkoušku vždy.
Nejčastější závadou při osazování hmoždinek je používání nesy- stémových typů, které nejsou do skladeb ETICS ověřeny (obr. 7. a 8.).
Závažnou závadou je nedostatečné stanovení délky hmoždinek, kdy
kotevní část hmoždinky není zcela v nosné části podkladu. Nepevně
nebo nesprávně osazené hmoždinky lze považovat za nefunkční.
Působením klimatických podmínek dochází k namáhání vnějšího
souvrství ETICS. Účinné preventivní opatření pro zvýšení odolnosti
vnějšího souvrství proti povětrnosti je nanesení ochranného nátěru
po 15 až 20 letech od realizace systému. Nátěr významně prodlužuje
životnost ETICS a odstraňuje drobné nedostatky vzniklé při původní
realizaci. Další údržbová opatření jsou neprodlené opravy případného
mechanického poškození a popřípadě čištění povrchové úpravy.
Závěr
Při dodržení zmíněných pravidel, zejména uvedené ČSN 73 2901,
a vyvarování se zbytečných chyb lze u ETICS očekávat životnost až
dvojnásobně vyšší, než bylo uvedeno, jak uvádí poznatky ze zahraničí,
kde začali se zateplováním dříve. ■
english synopsis
Defects of Thermally Insulated Facades
and their Causes in Relation to ETICS Life
▲ Obr. 7. a 8. Důsledek použití nesystémových hmoždinek, neověřená odolnost na hmoždinku – hmoždinka neposouzena podle ETAG 004, 014
Provádění základní vrstvy
Hlavními závadami v této technologické operaci je neprovádění
vzájemných přesahů pásů skleněné síťoviny při jejím ukládání do
stěrkové hmoty, stejně tak jako vadné nebo nedostatečné uložení
skleněné síťoviny ve stěrkové hmotě základní vrstvy. Naprosto nepřípustné je nanášení stěrkové hmoty přes už předem provizorně
mechanicky připevněnou síťovinu na deskách tepelné izolace. Nutné
je provádění zesilujících vyztužení jednak v oblasti rohů otvorů výplní
(jedná se obvykle o diagonální zesilující vyztužení pruhem síťoviny),
obr. 9 a 10.
Return of costs invested into thermal insulation of buildings depends on the
life of the thermal insulation systems called ETICS (External Thermal Insulation
Composite Systems). In the case of these systems approved on the basis of
harmonised European technical specifications the assumed life of at least 25 years must be tested with a positive result, among other things. This assumption
is not always true in practice. If an ETICS system is to become a beneficial investment, then the following assumptions must be fulfilled: the system should
comply with all related requirements, should be correctly selected, professionally incorporated in the building and adequately maintained and used.
klíčová slova:
ETICS (External Thermal Insulation Composite Systems), investice,
životnost produktu, vady a poruchy, údržba
keywords:
ETICS (External Thermal Insulation Composite Systems), investment,
product life, defects and failures, maintenance
odborné posouzení článku:
Ing. Milan Machatka, CSc., předseda představenstva Cechu
pro zateplování budov České republiky
stavebnictví 01/09
61
energetická náročnost budov
text: Hana Dušková
Energetická certifikace budov v ČR
V listopadu uspořádala redakce časopisu
Stavebnictví další odbornou debatu, tentokrát
zaměřenou na zavádění povinnosti certifikace
budov podle jejich energetické náročnosti.
Debaty se zúčastnili níže uvedení odborníci.
Ing. Jiří Šála, CSc.
Spoluautor a zpracovatel platné ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov
a dalších norem v oboru, autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby a energetické auditorství. Energetický auditor podle zákona č. 406/2000
Sb. v seznamu MPO, soudní znalec z oboru stavebnictví – tepelná
ochrana budov – stavební tepelná technika, člen rady Cechu pro zateplování budov, předseda redakční rady časopisu Tepelná ochrana budov.
Výkonný ředitel vlastní firmy Ing. Jiří Šála, CSc. – MODI, Praha.
Ing. Karel Mrázek
Zabývá se energetickou certifikací budov. Po spojení STÚ-E, a.s., se
společností ARCADIS Project Management akcentuje energetiku
budov v její činnosti a prohlubuje energetickou certifikaci v duchu
evropských směrnic. V současné době vede technickou normalizační
komisi pro ústřední vytápění a přípravu TV a soustřeďuje se na zavedení ČSN EN pro podporu energetické certifikace. Autorizovaný inženýr
v oboru technika prostředí staveb a energetické auditorství.
Prof. Ing. Karel Kabele, CSc.
Profesor na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Je vedoucím katedry
technických zařízení budov, kde se pod jeho vedením zpracovával
Národní kalkulační nástroj (NKN) pro hodnocení energetické náročnosti budov.
Ing. Jaroslav Šafránek, CSc.
Vedoucí laboratoře stavebně tepelné techniky akciové společnosti
Centrum stavebního inženýrství, která poskytuje služby v oblasti zkušebnictví a certifikace pro většinu výrobků a technologií používaných
ve stavebnictví. Je autorizovaným inženýrem, soudním znalcem. Je
členem Asociace energetických auditorů, kde zpracovává připomínky
ke znění vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, a ke znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném
znění.
Ing. Zdeněk Ryšavý
Působí ve firmě PROTECH s.r.o., Nový Bor jako specialista na vývoj výpočtového softwaru v oblasti vytápění a větrání. Na základě
analýzy matematických modelů výpočtů připravuje podklady pro
programátory.
Současný stav v oblasti zavedení certifikace energetické náročnosti budov (ENB)
z hlediska právních předpisů
Komentář
■ Certifikace energetické náročnosti budov byla ustanovena
Směrnicí 2002/91/EP a Rady. Do právních předpisů ČR byla im-
62
stavebnictví 01/09
plantována v zákoně č. 61/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon
č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Z § 6a zákona vyplývá, že
stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek
musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy,
které stanoví prováděcí právní předpis, a dále splnění požadavků
stanovených příslušnými harmonizovanými technickými normami.
Splnění těchto požadavků se dokládá průkazem ENB. Kromě toho
jsou provozovatelé budov veřejného charakteru o celkové podlahové
ploše nad 1000 m2 povinni umístit průkaz na veřejně přístupném
místě v budově. Prokazování splnění požadavků ENB je stanoveno
od 1. 1. 2009, umístění průkazu ENB na veřejně přístupném místě
budov veřejného charakteru od 1. 1. 2008 (kdy vstoupila v platnost
novela zákona č. 393/2007). Nesplnění povinnosti pak bude podle
novely zákona č. 406/2000 Sb. pokutováno jako správní delikt.
Průkaz energetické náročnosti nesmí být starší než 10 let a podle
prováděcího právního předpisu (vyhláška č. 148/2007 Sb.) je součástí projektové dokumentace při:
a) výstavbě nových budov;
b) větších změnách dokončených budov;
c) prodeji nebo nájmu budov.
■ Hodnocení budov v ČR podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. je prováděno pomocí tzv. bilančního hodnocení budovy, které představuje
hodnocení budovy při standardizovaném užívání. Vypočtená celková
dodaná energie EP pro potřeby bilančního hodnocení budov je závislá na okrajových podmínkách, které upravují možnost srovnání
různých budov stejného typu za stejných výchozích podmínek, za
předpokladu správného provozu objektu a správné funkce všech
subsystémů objektu. Hodnocení probíhá na principu porovnání
dosaženého srovnávacího údaje s hodnotou referenční. Referenční
hodnotou je pak měrná potřeba tepla na vytápění (v kWh/m2.a).
Názory následující diskuze se týkají:
zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění, postupu metodiky hodnocení energetické náročnosti budovy
podle vyhlášky 148/2007 Sb., praktické souvislosti energetického
auditu (EA) a průkazu energetické náročnosti budov (průkaz ENB)
Šafránek: Hlavní nedostatek vidím v určitém nesouladu prováděcí
vyhlášky č. 148/2007 Sb., která nereflektuje na některé postupy
v zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném
znění. Například operativní hodnocení, stanovení referenční
budovy nebo hodnocení podle referenční budovy (pokud budovu nadimenzuji na základě tepelně technické normy, nesplňuje
nejvyšší přípustnou klasifikačních třídu ENB – C). To považuji za
chybu. Norma je závazný dokument, na který se odvolává řada
vyhlášek, a jestliže projektant budovu podle této normy navrhne,
měla by vyhovovat.
Mrázek: Vyhláška č. 148/2007 Sb. je formálně i věcně nedokonalá. Upozorním jen na zásadní nesrovnalosti:
1. Zůstává v protikladu požadavek referenční budovy jako hodnotícího modelu a C úrovně jako referenční (kdy jsou měrné spotřeby
energie v kWh/(m 2.rok) v klasifikační třídě C stupnice ENB pro
vyjmenované druhy budov hodnotami referenčními).
2. Nereálné hodnoty v Tabulce 1 v Příloze č. 2.
3. Chybí standardizované hodnoty přípravy TV podle druhů budov.
Šála: Část textová vyhlášky č. 148/2007 Sb. je podle mého názoru v souladu s Evropskou směrnicí 2002/91/ES, o energetické
náročnosti budov, část přílohová má určité nesrovnalosti:
Tabulka 1 v Příloze č. 2 svými hodnotami nekoresponduje s textovým zněním vyhlášky, kde se hovoří o referenčních budovách
a o bilančním (výpočtovém) hodnocení ENB. Tabulka uvádí
hodnoty z operativního (měřeného) hodnocení – tedy hodnoty
nezávislé na jakýchkoli dalších parametrech. To je v rozporu s postupy stanovení požadavků na hodnocení úrovní jednotlivých
tepelných toků, takže nemůže být odrazem požadované kvality,
dané českými právními předpisy. Zmiňovaná tabulka je vhodná
nikoliv pro bilanční (výpočtové) hodnocení, ale pro hodnocení operativní (měřené). Převzatá platná evropská norma ČSN EN 15603, která zavádí energetickou náročnost budov do českých
právních předpisů a zabývá se metodikou výpočtu ENB, jednoznačně konstatuje, že operativní (měřené) hodnocení a bilanční (výpočtové) hodnocení se nemají křížit – porovnávat výsledky jednoho
s druhým. Tuto vážnou metodickou chybu je třeba napravit.
Kabele: U vlastního výpočtu jsou některá problematická místa.
Povědomí veřejnosti je takové, že se snaží porovnávat výsledky
výpočtu, který je určen pro hodnocení ENB, s realitou – hodnotami, které jsou v daném objektu naměřeny. Uživatelé jsou pak
mnohdy zklamáni, že si tyto výsledky neodpovídají. Pokud daný
objekt nepoužíváme standardně, nelze očekávat – zvláště u energií
na osvětlení nebo chlazení – stejné výsledky jako ve výpočtu, kdy
se předpokládá, že budova standardně funguje. Jakousi paralelu
nacházím například u provozu automobilu: pokud bude pouze
stát v garáži, bude jeho spotřeba nulová, a nebude tedy totožná
s údajem v technickém průkazu, kde je uvedeno 6,6 l/ 100 km.
Pokud se tedy budova nebude užívat, bude se hodnota spotřeby
energie lišit od hodnoty uvedené v průkazu ENB. Národní kalkulační nástroj (NKN), který vznikal v loňském a předloňském roce,
byl vlastně prvním mostem mezi výpočtovým modelem v příloze
vyhlášky č. 148/2007 Sb. a výpočtovou realitou. Pro seriózní
výpočet energetické náročnosti budov je třeba vidět všechny její
části v souvislostech, ve vazbě – hodnotit v celkovém pohledu.
Je třeba na budovu nahlížet jako na jeden celek tvořený vzájemně
se doplňujícími a respektujícími systémy. Je důležité mít neustále
na paměti, že cílem tohoto hodnocení je tlačit na uživatele budov,
projektanty, realizátory i investory, aby se v budovách snížila
spotřeba energie. A podle mého názoru, který možná není úplně
konformní, a tím, co tu bylo dosud řečeno, není postup výpočtu
prioritní. Důležité je, aby výpočet postihoval účel. Aby se rozumně
kombinovaly stavební materiály a kvalitní systémy TZB a například
pro malý objekt se nepoužívaly nadstandardní nákladné technologie.
Na dotaz, jak navrhnout vzduchotechniku do dané budovy, doporučí každý specialista v podstatě jiné řešení. Stejně tak se budou
u provádění průkazů energetické náročnosti budov lišit hodnocení
od jejich jednotlivých autorů.
Mrázek: Obdivuji skupinu autorů a zpracovatelů Národního kalkulačního nástroje, v jak krátké době tento produkt za daných finančních
podmínek dokázala zpracovat.
V současné době je těchto programů více a je to dobře. Byly však
pod tlakem situace uspěchány a nebyly dostatečně odladěny v ověřovacím provozu.
Ing. Ryšavý: Na základě požadavku našich uživatelů, kteří užívají
program Tepelné ztráty a program Stavební fyzika jsme začali
zpracovávat výpočty podle vyhlášky 148/2007 Sb. nebo přesněji
řečeno podle NKN.
Šála: Jde o to, aby hodnocení ENB bylo alespoň odrazem dané
skutečnosti – nemusí odpovídat přesně naměřené realitě,
protože výpočtové hodnocení, jak tady už bylo řečeno, není
totožné s hodnotami naměřenými, ale mělo by být co nejvěrnějším odrazem. A to se uvedeným prokřížením výpočtového
stanovení ENB a požadavků vhodných pro operativní hodnocení
nepodařilo.
Šafránek: Asociace energetických auditorů se snaží apelovat na
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, aby se touto problematikou
začalo zabývat a byla vytvořena komise, která by pracovala na
revizi vyhlášky č. 148/2007 Sb.
Kabele: Všechny tyto problémy jsou naprosto reálné a pravdivé. Situace je ale vážnější. Můžeme tady o dané problematice
dlouze diskutovat, ale realita je taková, že musí být ke každému
projektu průkaz ENB zpracován. To znamená, že je nutné spíše
hledat cestu, jak pokračovat dál, dojít k určitému konsenzu.
V Rumunsku se nedávno konala na toto téma konference,
které se zúčastnili zástupci téměř všech evropských zemí, a v podstatě všude se řeší podobné problémy. V každé zemi
vznikl víceméně originální postup, který není konformní pro
všechny zúčastněné. V Německu se z hlediska uživatelských
profilů používá obdobného přístupu. V Holandsku používají na
výpočet komerční software. Jistě, citovaná tabulka z Přílohy 2 vyhlášky č. 148/2007 Sb. opravdu nefunguje v některých případech tak, jak by měla. Představa nechat cvičně zpracovat
tisíce objektů je z mého pohledu nereálná, především z hlediska získání podkladů a týmu zkušených zpracovatelů. Proto
v současné době na fakultě pracujeme na vývoji podprogramu,
který bude v rámci Národního kalkulačního nástroje umožňovat
uživatelům odeslat data o zpracovaném průkazu do centrální
databáze, kterou připravujeme. Bude se jednat o anonymní
údaje o stávajících budovách, přičemž takto získaný vzorek
dat nám umožní připravit seriózní podklad pro úpravu tabulky
referenčních hodnot.
Mrázek: Já si s tímto přístupem dovolím nesouhlasit, i když
většinou bude prosazen. Zapomíná se, že jednak oproti výše uvedeným státům jsme ve zcela jiné situaci vzhledem k povinnosti
energetických auditů a jejich provedení pro převážnou většinu
budov, jednak pro výstupy průkazů ENB, které jsou zajímavé
pro státní správu a málo informují vlastníka o reálném provozu a jeho nápravě. Takže za co tedy vlastník budovy v tomto případě
platí?
Šála: Toto je velmi závažná a citlivá otázka. Od roku 1990 se
snažíme o zadání zpracování klimatických dat v pokrytí celé ČR.
Hodnoty z různých zdrojů jsou zatím nesrovnatelné. Je to otázka
přiblížení výpočtu skutečnosti. Nejcitlivěji se to projeví při dimenzování, kdy pokud dosadíme nevhodná data, je využitelnost
hodnocení energetické náročnosti pouze jednorázová.
Kabele: Klimatická data, obsahující především údaje o venkovní
teplotě a intenzitě slunečního záření, jsou okrajovou podmínkou
pro energetické výpočty. Pro různé typy výpočtů používáme samozřejmě různých dat – pokud chceme nadimenzovat jednotlivé
prvky systému, použijeme extrémní výpočtové hodnoty, pro stanovení roční potřeby energie pak typické údaje pro danou oblast.
V Národním kalkulačním nástroji jsou použita syntetická klimatická
data, která vycházejí z referenčního roku používaného pro simulační
výpočty. Národní kalkulační nástroj je otevřený a umožňuje uživateli
stavebnictví 01/09
63
nahlédnout do všech jeho částí. Zkušenější uživatel si může z vypočtených mezivýsledků vytvořit jakýkoliv výstup a výpočtového
postupu obsaženého v NKN využít k dalším analýzám a optimalizaci
návrhu budovy a jejích energetických systémů.
Šála: Ještě dvě důležité poznámky k metodice výpočtu:
1. Od průkazů ENB většiny evropských zemí se ČR liší v tom, že
zde nejsou zavedeny podružné štítky. To je podle mě z hlediska
uživatele dosti velká chyba. Neprezentujeme mezivýsledky, dílčí
tepelné toky, porovnání z hlediska požadavků. Je třeba vysvětlit,
že podružné štítky jsou ukazateli toho, kde jsou v konečném
výsledku rezervy.
2. V rámci použitých metodik nezáleží na jejich výběru, ale
nelze různé metodiky mísit. V tom případě jsou dané výsledky nesrovnatelné a budou vznikat naprosto nesouvztažná
hodnocení.
Šafránek: Povinnost vypracovat EA byla zakotvena již v prvním
znění zák. č. 406/2000 Sb. Organizační složky státu, krajů či
obcí měly mít zpracován EA do konce roku 2005. Rozdíl mezi EA a průkazem ENB je dán právními předpisy. Zatímco cílem EA je
na základě komplexního zhodnocení současné úrovně energetického hospodářství budovy navrhnout optimální řešení, které vede k úspoře energií, průkaz ENB je podle novely energetického zákona (177/2006 Sb.) od 1. 1. 2009 povinnou součástí projektové
dokumentace při výstavbě nových budov, dále při energeticky
významných změnách stávajících budov (např. výměna oken,
zateplení či rekonstrukce budovy) s podlahovou plochou nad
1000 m 2 a také při prodeji nebo nájmu těchto budov nebo jejich
částí. Vyhláška č. 148/2007 Sb. uvádí požadavky, které jsou
obsahem EA. Z nich vyplývá, že u řady budov musí EA průkazu
ENB předcházet. To povede k vysoké pracnosti a k vysokým
cenám za jeho vypracování.
Mrázek: Evropská unie zavedla povinnost průkazu ENB z důvodu
potřeby certifikace v této oblasti. Při tvorbě vyhlášky č. 148/2007
Sb. se nevzalo v úvahu to, že ČR měla jako jeden z mála států
v Evropě zavedenu povinnost energetických auditů. U koncepce
průkazu ENB se tato skutečnost nezohlednila. Současná forma
průkazu ENB vlastníku budovy ve stanoveném pojetí nic nepřináší.
1. Průkaz ENB je účinným nástrojem, pokud je proveden na
podkladě kvalitního energetického auditu.
2. Neměl by suplovat tepelně technické, případně další posouzení.
Šála: Povinnost zní – provádět stavby s nízkou energetickou
náročností a doložit tuto skutečnost průkazem ENB. A poněvadž
předpisy, jak průkaz stanovit, jsou zatím velmi rozkolísané, bude
obtížné tuto povinnost splnit. Dovolím si předjímat, že se začne
dít spousta podvodů, aby se tato povinnost zajistila, a ztratí se
tím částečně výsledný efekt. A tady cítím hlavní nedostatek
současného dění, které nesměřuje k reálnému hmatatelnému
výsledku.
Kabele: Hodnocení energetické náročnosti je tlakem zejména
na architekty a projektanty, a to v koncepční fázi projektu. Pro
uživatele je to informace o řešení z hlediska energie, které samozřejmě není jediným kritériem kvality budovy, a proto nesmí být
povyšováno nad všechna ostatní. Úkolem architekta a jeho týmu
je nalézt kompromis při plnění všech požadavků – od momentálně
aktuální energetické náročnosti, přes kvalitu vnitřního prostředí,
64
stavebnictví 01/09
po estetiku. Mám trošku obavu, aby v rámci energetických úspor
„za každou cenu“ nezačala vznikat řešení, která přinesou více
škody než užitku. Odstrašujícím příkladem nedávné minulosti
jsou stovky plesnivých bytů po jejich utěsnění a výměně oken.
Proto se domnívám, že jakékoliv úpravy koncepce budovy, jejího
tvaru, technických řešení musí být navrženy zodpovědnou kvalifikovanou osobou.
Šála: Optimální energetické hodnocení získá vlastník v rámci
energetického auditu, který, pokud je dobře zpracován, je skutečně nezbytným podkladem pro průkazy ENB. Nesouhlasím
s tím, že laik do návrhu budovy nemá zasahovat. Bydlení je
specifická záležitost. V podstatě každý, kdo si kupuje auto, má
na výběr mezi množstvím produktů na trhu. U budovy příležitost výběru nastává v průběhu jejího návrhu a uživatel by měl
mít právo tento výběr ovlivnit podobně jako výběr automobilu.
I zde existuje rámec omezení, podobně jako povolení emisí a technických parametrů u aut. Ale problematika novostaveb
je segmentem, který vytváří pro úspory energie minimální
části trhu. Směrnice byla zaměřena především na snížení
spotřeby energie stávajícího bytového fondu. A tam mají EA
velký smysl.
Šafránek: Při certifikaci budov se spotřebami energie nad 700 GJ by měly mít všechny budovy vypracován EA. U stávajících
budov to bude efektivní tehdy, pokud vláda vytvoří podmínky,
aby se navržené úspory mohly realizovat.
Šála: Všichni jsme se zaměřili na to, jak tuto problematiku zvládnout, ale nevidím především snahu jak soukromé, tak i státní
investory v tomto směru motivovat. ■
english synopsis
Energy Demand of Buildings
This professional debate focuses on energetic effectiveness of
buildings and the issues of its assessment. Special legislation on
design, erection and operation of buildings with special demand concerning interior environment is represented by Act no 406/2000 Coll.,
as amended, and its executive decrees, especially to Section 6 of the
Act, “Effectiveness of Energy Use”, Section 6a, “Energy Demand of
Buildings”, and Section 9, “Energy Audit”. Like in the other countries
of the European Communities the legislation of the Czech Republic
is also compatible with the directive on energy demand of buildings
for residential and tertiary sectors. Details of the unified procedure
of assessment are included in Decree no 148/2007 Coll., on Energy
Demand of Buildings. This decree, in compliance with the directive on energy demand of buildings, stipulates requirements for the
unified framework of the methodology of calculation of overall energy
demand of buildings, application of minimum requirements for energy
demand of new buildings and large existing buildings undergoing
extensive reconstruction or modernisation, energetic certification
of buildings and regular inspections of boilers and air conditioning
systems in buildings and assessment of heating systems with boilers
older than 15 years.
klíčová slova:
energetická náročnost budov, energetický audit, průkaz energetické
náročnosti budov, Národní kalkulační nástroj
keywords:
energy demand of buildings, Energy audit, Certificate of energy demand of buildings, National calculation instrument
energetická náročnost budov
text: Josef Luťcha
foto: archiv autora
Hybridní soustava větrné elektrárny
a solárních fotovoltaických článků
Ing. Josef Luťcha, CSc. (*1930)
Absolvoval VTA – Leteckou fakultu.
Působil na katedře aerodynamiky a dynamiky letu. Pracoval v oboru
letectví, později se věnoval vývoji a výstavbě energetických zařízení s parními a spalovacími turbínami v rámci organizace DUKE ENERGY.
Věnuje se větrným elektrárnám a možnostem skladování energie větru
do podzemních zásobníků ve formě
stlačeného vzduchu.
E-mail: [email protected]
Vývoj v oblasti solárních fotovoltaických článků a větrných elektráren pro malé rychlosti
větru umožňuje v dané lokalitě přímou a nepřímou přeměnu slunečního záření na energii
elektrickou.
Vítr/fotovoltaika – samostatný zdroj
elektrické energie
Solární energie záření je zdrojem veškeré energie země a je přijímána
v každém zákoutí světa. Pro různé tvary povrchu a topologie (například
písek, stromoví a voda) je faktor absorpce tepla jiný, což zapříčiňuje teplotní
diference na povrchu země a způsobuje konvekční proudění vzduchu – vítr.
Solární energie záření a energie větru jsou tudíž komplementární z hlediska
času a oblastí. Ve dne, kdy je sluneční záření silné, je vítr slabý. Při západu
slunce je sluneční záření slabé, ale vítr zesílí vlivem větších teplotních
rozdílů na povrchu země. V létě je sluneční záření silné a vítr slabý, v zimě
je pak sluneční záření slabé a vítr silnější. Komplementárnost mezi solární
energií záření a energií větru vytváří z hlediska časové sekvence nejlepší
podmínky pro kombinaci – hybrid vítr/fotovoltaika k využití solární energie
jako energetického zdroje v dané lokalitě.
■F
otovoltaický systém
Fotovoltaický systém přímo přeměňuje solární záření na energii elektrickou pomocí solárních panelů, které nabíjejí baterie. Stejnosměrný
proud z baterií prochází střídačem a dále je již do spotřebičů dodáván
proud střídavý. Výhodou tohoto systému je velká spolehlivost a malé
náklady na údržbu, nevýhodou je vysoká cena.
■ Větrný systém
Větrný systém přeměňuje energii větru na elektrickou prostřednictvím
generátoru a vzniklý proud nabíjí baterie. Spotřebiče dále odebírají
střídavý proud přes střídač. Výhodou tohoto systému je možnost vyšší
produkce elektrického výkonu, nižší cena a nižší náklady na údržbu.
Nevýhodou je nižší spolehlivost zařízení této výkonové třídy.
Společnou nevýhodou jak větrného, tak i fotovoltaického systému
je časová neurčitost elektrického výkonu zdroje, která vede k nerovnováze mezi výrobou elektrické energie a požadavky spotřebičů
v daném časovém okamžiku. Vzájemně komplementární hybridní
větrný/fotovoltaický systém tuto časovou neurčitost do jisté míry
kompenzuje. Přesto je nutné do celé soustavy zařadit zásobník elektrické energie, obvykle bloky baterií. Jejich kapacita musí zabezpečit
po určitou dobu i provoz autonomní, tj. v době, kdy hybridní systém
žádnou elektrickou energii nedodává. Významnou charakteristikou
hybridních systémů využívajících energii slunečního záření v podstatě
bez energetických převodních mezičlánků je skutečnost, že emise
škodlivých plynů, a zvláště potom skleníkových, jsou nulové.
Typická sestava INCLIN 6000
Solární panely
Větrná elektrárna
Spotřeba
220 V
Regulátor větrné
elektrárny
Měnič
Regulátor
solárního panelu
Souprava
baterií 48 V
▲ Obr. 1. Prvky a jejich vzájemné vazby v hybridním systému. Zdroj: prezentace
společnosti J. Bornay [1].
Hybridní elektrický zdroj pro rodinný dům
Významnou aplikací hybridního zdroje je dodávka elektrické energie
pro rodinný dům [1], viz obr. 2. Níže uvedené údaje takovouto soustavu ilustrují. Roční průměrná spotřeba a dodávka elektrické energie
je obvykle vyjadřována ve Wh/den.
Naznačené spotřebiče odebírají: 6238 Wh/den
Dodávka větrného systému Inclin 1500:
2695 Wh/den
Dodávka solárních fotovoltaických panelů: 4600 Wh/den
Dodávka hybridního systému celkem:
7295 Wh/den
Kapacita baterií pro třídenní autonomní provoz:897 Ah
Stavba s nulovým příjmem energie
z vnějších zdrojů
Rodinný dům vybavený tepelným čerpadlem, kde je jedinou formou
energie odběr z rozvodné elektrické sítě, je vhodným uspořádáním
pro konverzi na objekt s nulovým příjmem energie z vnějších zdrojů – stavebnictví 01/09
65
A
Ps
br. 2.
O
A – větrná elektrárna generuje elektrickou energii z energie větru.
Výběr výkonů se mění podle potřeb pro danou instalaci.
B – baterie skladují energii vyprodukovanou větrnou elektrárnou
a solárními fotovoltaickými panely, která je potom k dispozici
podle okamžitých potřeb. Doporučuje se, aby kapacita baterií
byla dostatečná pro autonomní provoz po dobu nejméně tří dnů.
R – regulátor řídí produkci elektrické energie větrným a fotovoltaickým systémem. Dále řídí stav nabití baterií, chrání baterie
před přebíjením a nepřípustným odběrem.
I – střídač mění skladovanou stejnosměrnou elektrickou energii na standardní střídavý proud 220 V. Může být integrován
s řízením nabíjení baterií i z externího střídavého zdroje, např.
dieselagregátu.
Ps – solární panely generují elektrickou energii ze slunečního
záření, a tudíž jejich využití je omezeno na dobu denního světla.
V kombinaci s větrnou elektrárnou umožňují téměř stabilní
produkci elektrické energie v průběhu roku. Počet solárních
panelů a jejich výkon závisí na celkové potřebné energii pro
danou instalaci.
B
I
R
▼ Obr. 3. Spotřeby a zdroje elektrické energie rodinného domu s tepelným
čerpadlem
Rok
2004
2005
2006
2007
kWh/rok
24 136
22 251
16 026
22 441
kWh/měs.
1 980
1 830
1 320
1 860
kWh/den
66
61
44
62
▲ Tab. 1. Průměrná roční, měsíční a denní spotřeba elektrické energie
Pro krytí objektem požadovaného elektrického příkonu je vybrána
malá větrná elektrárna s nominálním elektrickým výkonem 12 kW [2], v kombinaci se solárními fotovoltaickými články s nominálním výkonem 6 kW.
■ Větrná elektrárna
Elektrický výkon větrné elektrárny se v podstatě mění se třetí mocninou rychlosti větru. Tato závislost je přesněji charakterizována výkonovou křivkou. Pro vybranou větrnou elektrárnu [2] tvar výkonové
křivky naznačuje (viz obr. 4), že i při malých rychlostech větru kolem
5–6 ms -1 lze očekávat elektrický výkon vyšší než 2 kW.
Větrná elektrárna je umístěna na pozemku rodinného domu. Stožár
je samonosný a je tvořen silnostěnnou trubkou, která je zakotvena
v betonových základech.
Klíčovou veličinou pro danou lokalitu je rychlost větru. Publikace
[3] uvádí rozbor větrných podmínek v ČR. Jsou zde prezentovány
roční průměry rychlosti větru v různých lokalitách, obvyklé je
uvádět rychlosti větru měřené ve výšce 10 m nad povrchem.
▼ Obr. 4. Graf závislosti výkonu (W) větrné elektrárny na rychlosti větru (ms-1)
Výkonová křivka použité větrné elektrárny
Zero Energy House. Místo rozvodné sítě je dům vybaven lokálním
hybridním vítr/fotovoltaickým elektrickým zdrojem. Jako příklad pro
takovýto konverzní postup může sloužit rodinný dům s tepelným
čerpadlem. Průměrná roční, měsíční a denní spotřeba elektrické
energie je podle zaznamenaných dat uvedena v tab. 1.
Výkon (W)
12 000
10 000
8 000
6 000
4 000
2 000
66
stavebnictví 01/09
0
3
5
7
9
11
Rychlost větru ms -1
13
15
17
V tomto rozboru jsou hodnoty jak referenční, tak i pro oblasti,
kde je větrno.
Lze zjistit, že při proudění větru podél horizontálního povrchu se
rychlost větru zvětšuje s výškou od povrchu vlivem vytvořené
mezní vrstvy. Je proto výhodné umístit osu rotoru co nejvýše. Pro
malé větrné elektrárny je obvykle doporučován limit 35 m. Podle
údajů publikace [3] a s uvažováním turbulence způsobené okolními
překážkami proudění lze očekávat rychlosti větru podle tab. 2.
Oblast
Reference
Větrno
Výška osy rotoru
10 m
35 m
4,66 m/s 5,63 m/s
5,21 m/s 6,63 m/s
Parametry Weibull
Měřítko
Tvar
6,1 m/s
2,0
7,3 m/s
1,8
▲ Tab. 2. Očekávaná rychlost větru
Roční průměrný elektrický výkon větrné elektrárny je úměrný součinu
druhé mocniny průměru rotoru a třetí mocniny rychlosti větru v ose
rotoru. Průměr rotoru vybrané větrné elektrárny je 7 m. Lze očekávat, že roční průměrný výkon a denní produkce elektrické energie
budou následující [2]:
Referenční hodnoty:
Větrno:
1,63 kW 39 kWh/den
2,67 kW 64 kWh/den
Vlivem změn rozložení teplot povrchu země, které jsou hnacím
faktorem větru, se v zimním a letním období rychlosti větru v dané
lokalitě mění. V zimě vane vítr silněji, v létě slaběji. Těmto podmínkám
odpovídá i výkon větrné elektrárny. Pro kvantifikaci trendů tohoto jevu
je využit záznam výroby elektrické energie v jednotlivých měsících
roku větrných elektráren ENERCON E-40, které jsou instalovány
v Jindřichovicích pod Smrkem [4] – viz graf na obr. 6. Použitím
poměru ročního průměru k měsíční výrobě elektrické energie lze
odhadnout rozložení kWh/den pro vybranou větrnou elektrárnu a uvažované větrné podmínky podle tab. 3.
přechodem. Přitom jsou generovány elektricky nabité částice (pár
elektron–díra). Elektrony (–) a díry (+) jsou separovány vnitřním
elektrickým polem PN přechodu, a tak vzniká napěťový rozdíl mezi
předním (–) a zadním (+) kontaktem článku. Vnějším zátěžovým
obvodem zapojeným mezi kontakty protéká stejnosměrný elektrický proud, který je úměrný intenzitě slunečního záření. Tímto
mechanizmem dochází k přímé přeměně slunečního záření na
elektrický proud.
Na povrch České republiky dopadá sluneční záření s průměrnou intenzitou 800 Wm -2 v závislosti na lokalitě a klimatických podmínkách
[3]. Pro uvažovanou aplikaci je účelné využít nejvíce propracovanou
technologii výroby článků, tj. na bázi krystalického křemíku. Energetická účinnost přeměny slunečního záření na energii elektrickou je u těchto článků 14 až 17 %. Při patnáctiprocentní energetické účinnosti tudíž lze pro odhad potřebných ploch panelů uvažovat s měrným
výkonem 120 Wm -2.
Napěťový rozdíl článku má hodnotu přibližně 0,5 V. Sériovým propojením více článků lze získat napětí, které je již použitelné v různých
typech fotovoltaických systémů (obvykle jde o napětí 12, 24 a 48
V). Paralelním propojením skupin se zvyšuje proud.
Obvyklé uspořádání vychází z článku (cell), přes moduly (modules)
na panely (array). Dále uvedený náčrt ilustruje řazení a rozměry
Introduction to Photovoltaic Systems, viz obr. 5 [5].
Modul
Prvek
■ Solární fotovoltaické články
Druhým zdrojem elektrické energie jsou solární fotovoltaické články.
Sluneční záření – tok fotonů – dopadá na velkoplošnou diodu s PN
Panel
▲ Obr. 5. Solární fotovoltaické články
Pro požadovaný průměrný výkon solárních panelů 6 kW lze stanovit
jejich potřebnou ozařovanou plochu podle doporučení Wind/Photovoltaic Hybrid Power Systems, [6].
Tedy:
6000/(0,85x120) = 60 m2
Vzhledem k tomu, že efektivní ozařovaná plocha panelu o rozměrech
1,5x2 m je asi 1 m2 bude potřebné instalovat 60 panelů. Vhodnou
konfigurací je vybudování samostatného přístřešku, kde je střecha
tvořena pěti řadami panelů – v každé řadě po dvanácti kusech – takže
rozměry přístřešku jsou následující:
▲ Obr. 6. Větrné elektrárny Enercone E-40/6.44/63 (600 kW). Ekonomická
bilance 2004, Jindřichovice pod Smrkem.
Měsíc
Větrné podmínky
Reference
Větrno
12x1,5 = 18 m a 5x2,0 = 10 m
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
60,0
98,3
52,4
86,0
41,9
68,4
24,8
40,7
31,0
50,7
28,5
46,8
21,1
34,6
27,6
45,3
34,1
56,0
38,4
63,0
53,0
86,8
54,8
90,0
▲ Tab. 3. Elektrická energie (kWh/den) vyrobená v jednotlivých měsících
stavebnictví 01/09
67
3,36 kW Albq. NM, 7/9/03
4000
Maximální výkon, Pmp (W)
50C
Model, 25C
3500
3000
2500
75C
2000
1500
1000
Hodnoty přepočtené na 50C
Nadměrná hodnota
Výkonové hodnoty
500
0
0.0
0.2
0.46
0.6
0.8
1.0
1.2
▲ Obr. 9. Uspořádání solárních fotovoltaických panelů stavby
Efektivní solární radiace
▲ Obr. 7. Graf relativní efektivní solární radiace pro různé teploty PN přechodu
▼ Obr. 8. Měsíční objemy el. energie vyrobené systémy elektrovoltaických
panelů o celkovém možném výkonu 20 MW
Elektrická energie za měsíc (GWh)
1 600
1 400
1 200
1 000
800
600
400
200
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
měsíc
Výhodou této konfigurace je možnost příznivého nasměrování,
vzhledem k dopadajícím paprskům v dané lokalitě a sklonu ozařované
plochy. Poznámka: V přístřešku se vytvoří dostatečný prostor pro
umístění baterií určených pro skladování elektrické energie.
Pro stanovení generované elektrické energie solárními fotovoltaickými panely lze uvažovat s roční dobou trvání osvitu 2000–2200
hodin [6]. Při nominálním výkonu 6 kW bude tudíž průměrná denní
produkce elektrické energie:
6,0x24x0,22 = 31,68 kWh/den
Při změně intenzity ozáření se mění elektrický výkon solárního
panelu téměř lineárně. To ilustruje analýza prezentovaná v [7]. Pro
referenční hodnotu solární radiace 1000 W/m2 ukazuje níže uvedený graf závislost výkonu panelu – nominální výkon 3,36 kW – na
relativní efektivní solární radiaci pro různé teploty PN přechodu viz graf na obr. 7.
Publikace [3] uvádí potenciál možností instalace solárních fotovoltaických panelů v České republice. Zde se zjišťuje, že největší oblast pro
využití těchto systémů je v obytných budovách. V případě rodinných
domů bylo počítáno s tím, že na každém ze 70 % všech objektů
bude nainstalován výkon 5 kW. Měsíční objemy elektrické energie
vyrobené těmito systémy o celkovém možném výkonu 20 MW jsou
naznačeny viz graf na obr. 8.
Údaje uvedené v grafu lze též využít po normalizaci pro odhad distribuce výroby elektrické energie v průběhu roku. Tudíž pro roční
průměrnou produkci 31,68 kWh/den budou hodnoty v jednotlivých
měsících podle tab. 3.
■E
lektrická energie produkovaná hybridním systémem
Hodnoty umožňují zpracovat měsíční průměry denní produkce elektrické energie hybridním systémem větru a fotovoltai-
68
stavebnictví 01/09
▲ Obr. 10. Měsíční spotřeby a produkce el. energie
ky. Větrné podmínky okolí jsou uvažovány jak referenční, tak i větrno [3] viz graf na obr. 10.
Graf též uvádí průměrné roční hodnoty spotřeby elektrické energie
posuzovaného rodinného domu vyjádřené v jednotkách kWh/den.
Graf zdánlivě naznačuje, že dodávka elektrické energie hybridním
systémem má dostatečnou rezervu oproti požadovaným hodnotám. Zde je nutné uvážit, že elektrický příkon tepelného čerpadla
se v průběhu roku podstatně mění. Průměrný příkon pro daný typ
instalovaného tepelného čerpadla je v tabulce spotřebičů v průběhu
dne ohodnocen šesti provozními hodinami. K vyhodnocení skutečné
spotřeby pro konkrétní rodinný dům v průběhu celého roku je potřebné podrobnější posouzení časových záznamů. V uvažované instalaci
jedna provozní hodina představuje 5,4 kWh.
■ Zásobník elektrické energie
Vzhledem k již zmíněnému časovému nesouladu mezi výrobou a potřebou elektrické energie je nutné zajistit energetický zásobník – Energy Storage. Pro posuzovanou instalaci jsou použity baterie.
Uvažuje se, že kapacita baterií by měla zajistit autonomní provoz,
tj. bez dodávky elektrické energie z hybridního systému, po dobu
tří dnů. Při denní průměrné spotřebě energie 70 kWh to znamená
210 kWh. Za předpokladu, že napětí na výstupu větrného i fotovoltaického systému je 48 V, budou hodnota stejnosměrného proudu
a kapacita baterií:
70/24 = 2,92 kW => 3000 W/48 V = 62,5 A
62,5x24x3 = 4500 Ah
Napětí používaných baterií bývá 2 V, 6 V, 12 V. Při napětí 12 V bude
nutné zapojit do bloku čtyři baterie do série na výstupní napětí 48 V. Při výběru baterií od společnosti J. Bornay [1] s kapacitou 210 Ah a napětí 12 V bude kapacita bloku 840 Ah. V tomto případě bude pro
celkovou kapacitu 4500 Ah nutné instalovat 4500/840 = 5,4 bloku a s rezervou 7 bloků zapojených paralelně, a tedy s kapacitou 7x840
= 5880 Ah. V případě, že v době, kdy množství elektrické energie dodávané hybridním systémem je nízké a kapacita autonomního provozu
je vyčerpána, řídicí systém začne odpojovat spotřebiče v pořadí podle
jejich významu pro servis. Naopak, při přebytku energie z hybridního
systému a nabitých bateriích je obvykle využita odbočka s balastní
odporovou zátěží. Při možnosti připojení do elektrické rozvodné sítě
přebytek může být exportován do sítě.
Ekonomická rozvaha uvedeného systému bude prezentována v některém z dalších čísel časopisu. ■
Použité podklady
[1] Podklady společnosti J. Bornay; www.bornay.com
[2] Malá větrná elektrárna s nominálním elektrickým výkonem 12 kW, American Wind Energy Assotion, Small Wind Turbines,
www.awea.com
[3]Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České
republice, ČEZ Praha 2007
[4]Záznam výroby elektrické energie v jednotlivých měsících roku
větrných elektráren ENERCON E-40, které jsou instalovány
v Jindřichovicích pod Smrkem
[5]www.wexport.net/lemon/; Introduction to Photovoltaic Systems
[6]Doporučení Wind/Photovoltaic Hybrid Power System
[7]King, D. L., Boyson, W. E., Kratochvíl, J. A.: Photovoltaic Array
Performance Model. www.export.cz
[8]High Performance Home Technologies, Solar Thermal & Photovoltaic Systems, www.eere.energy.gov/buildings
[9]Griggs-Putnam Index of Deformity
[10]Směrnice 2001/77/EC, www.eere.energy.gov/buildings
[11]Leidl, P., Víšek, T.: Náklady a potenciál snižování skleníkových plynů
v České republice, McKinsey&Company, Praha, říjen 2008
english synopsis
Hybrid System of Wind Power Plant and Solar
Photovoltaic Cells
Progress in the area of solar photovoltaic cells and wind power plants
for small wind speeds allows for direct and indirect transformation of solar radiation into electrical power in the given locality.
klíčová slova:
obnovitelné zdroje energie, soustava hybridní, elektrárny větrné,
panely solární fotovoltaické
keywords:
renewable energy sources, hybrid system, wind power plants,
photovoltaic solar panels
odborné posouzení článku:
doc. Ing. Ladislav Strakoš, CSc., předseda Technické normalizační komise pro stavbu větrných elektráren a zpracovatel
všech českých dosud vydaných norem pro stavbu větrných
elektráren
inzerce
Jihomoravské stavební společenství při SPS v ČR
pod záštitou Jihomoravského kraje vypisuje
VII. ročník Soutěže
Stavba Jihomoravského kraje 2008
Podmínky Soutěže najdete na www.jmss.cz
Přihlášky i soutěžní podmínky je možno vyzvednout i osobně na adrese:
Jihomoravské stavební společenství při SPS v ČR
Paní Jolana Drtilová,
Bauerova 10, (areál EDEN dům č. 4), 603 00 Brno
telefon: 541 159 466
stavebnictví 01/09
69
inzerce
Škola navržená s fantazií
Náročné projekty vyžadují výkonné
pracovní nástroje. Prioritami při návrhu základní školy v italském městě Quinto Vicentino bylo dodržení
přísných směrnic týkajících se staveb
školních budov, požární bezpečnosti
a ochrany před zemětřesením. K hlavním požadavkům patřilo také bezbariérové řešení a nízká energetická
náročnost stavby. Zajistit bezproblémový průběh projekčních prací tohoto složitého projektu se podařilo díky
použití programu Allplan BIM 2008.
Stavba základní školy ve Quinto Vicentinu je
jedním z nejnovějších projektů architektonického studia GPA. Budova sklidila pochvalu jak od
místních úřadů, tak – což je nejdůležitější – od
dětí. „Ve studiu GPA patří k základním pracovním nástrojům nejmodernější hardware a software. Kvůli tomu také už deset let používáme
projekční software Allplan společnosti Nemetschek, včetně aktuální verze Allplan BIM 2008
Architektura, a také programy CINEMA 4D
a On-Site Photo,” vysvětluje Gianluca Perottoni, který byl odpovědný za výstavbu školy.
Projekt ve Quinto Vicentinu tvořila stavba nové
budovy městské základní školy, která měla
být postavena vedle již existující a volně stojící sportovní haly. Škola má deset klasických
a pět specializovaných učeben. Srdcem stavby je multifunkční místnost, která je využívána
také jako školní jídelna. Komplex je obklopen
zelení a krytá chodba spojuje školu se stávající
sportovní halou.
Dosáhnout výzvy
Při zpracování návrhu i stavby samotné bylo
nejdůležitější splnění požadavků na technickou bezpečnost a provedení v souladu s přísnými směrnicemi na výstavbu školních budov,
požární bezpečnost a ochranu před seizmickými vlivy. Důležité bylo také bezbariérové řešení, použití speciálních stavebních technologií
a nízká energetická náročnost budovy. Jedním
z hlavních cílů bylo také začlenění architektury
do okolního prostředí. Projektanti se při pracích
na návrhu spolehli na všestrannost programu
Allplan BIM 2008. „Allplan mi díky vizualizacím umožní rychle a jednoduše předvést své
nápady všem účastníkům projektu,” říká Gianluca Perottoni.
Konečný návrh školy ve Quinto Vicentinu dostal svou podobu po zapracování požadavků
klienta a několika přípravných studiích, které
zahrnovaly podklady různých stran spolupracujících na projektu. Studie byly pravidelně
projednávány se stavební komisí, městskou
radou, školními inspektory a managementem
školy. Bylo jednoznačně rozhodnuto držet
se moderního a funkčního architektonického
pojetí. „Vytvořili jsme koncept školní budovy
tak, abychom umožnili poskytnout prostor pro
skupinové výukové projekty a velké pole pro
kreativní hru. Žáci tráví v této budově spoustu
času, takže jim musí nabídnout dostatek prostoru k tomu, aby se mohli volně vyvíjet a být
prostě sami sebou,” říká Gianluca Perottoni.
Důležitými prvky nového školního komplexu
jsou povrchy skládající se z jednoduchých,
plynulých linek a omítka se záměrně chaotickou strukturou.
Optimalizace pracovního procesu
Celý projekt ve Quinto Vicentinu byl založen
také na spolupráci zainteresovaných projektantů všech specializací. „Síťový manažer všem
umožnil přístup k jednotným datům projektu
a také jejich rozšiřování o nové informace
nebo jejich modifikaci,” říká Gianluca Perottoni. Umožněním takovéto spolupráce nad jednotným datovým modelem tak síťový manažer
výrazně urychlil postup projektu. Po dokončení
mohly být plány předány statikům a stavebními technikům ke kontrole. „Předávání dat
v různých datových formátech se obešlo bez
jakýchkoli potíží díky široké paletě formátů, se
kterými je schopen Allplan komunikovat. Každý,
včetně klienta, si může data prohlédnout takřka
jediným kliknutím myši,” vysvětluje italský architekt. „Díky neuvěřitelné přesnosti a preciznosti
v plánovacím procesu se pro mne Allplan BIM
2008 stal naprosto nepostradatelným nástrojem. Profesionální vizualizace mi také umožňují
udělat dojem na klienta dlouho před tím, než
začnou samotné stavební práce. Náhledy jsou
tak realistické, že když pak vidíte hotovou stavbu, je to jako zažít déjà vu.” Stavební práce
na projektu školy začaly v roce 2006 a byly
dokončeny začátkem roku 2008. Celkové náklady dosáhly 2,25 milionu eur.
Co je pro vás hlavní výzvou při navrhování staveb?
Překvapit lidi jednoduchostí našeho designu,
vytvořit základní, ale harmonické linie a udržet vše v rovnováze – tyto aspekty vnímám
jako důležité. Samozřejmostí je také kontrola
nákladů a prováděných prací, důraz klademe
také na dlouhou životnost.
Jaké podle vás budou trendy v navrhování?
Čím dál tím víc se zohledňují ekonomické
aspekty. Od samého začátku musíme brát
v potaz spotřebu energií a vytvářet stavby
s minimálními nároky na údržbu a za použití
moderních materiálů, které jsou recyklovatelné
a cenově efektivní.
Jaká byla vaše spolupráce s ostatními účastníky projektu a s klientem?
A jak se na koordinaci podílel Allplan?
Několik let spolupracuji s kolegy z různých
architektonických studií po celé Itálii. Formát
PDF mi umožňuje si okamžitě vyměňovat data
s partnery a také jim mohu detailně ukázat
celý projekt. To je obrovský přínos pro naše
společné projekty a velmi zjednodušuje spolupráci.
Jaké další informace vám kromě základních dat, jako jsou plány, pohledy
a řezy, vytvořený model poskytuje?
Dává nám veškeré informace, které potřebujeme. Kromě plánů, pohledů a řezů poskytuje také širokou škálu informací o výměrách,
objemech a nákladech na konkrétní stavební komponenty. A tato data jsou dostupná
i v průběhu vytváření projektu, nejen po jeho
dokončení.
www.discover-allplan.cz
70
stavebnictví 01/09
stavební paragrafy
text: Ing. Marie Studničková, CSc.
grafické podklady: autorka
Zatížení sněhem – stanovení
tvarových součinitelů, vliv větru
sk charakteristická hodnota zatížení sněhem na zemi [kNm -2];
Ce součinitel expozice;
Ct tepelný součinitel.
■ sníh sklouzává po skloněných
plochách a hromadí se v úžlabích nebo padá z vyšší úrovně
zastřešení na nižší;
■ vítr může měnit směr, musí
Zatížení sněhem s a sk se pose tedy uvažovat různé směry
važuje za svisle působící rovnovětru;
měrné zatížení, které je vztaženo ■ při sestavování zatěžovacího
k půdorysné ploše střechy. Tvaobrazce jsou návějová schémarový součinitel µi závisí na tvaru
ta pro rozdílné úrovně střech
střechy a je v ČSN EN 1991-1-3
nadřazena všem ostatním
uveden pro celou řadu běžných
schématům, schémata pro
V souvislosti s tvorbou evrop- větrném tunelu. Z těchto měření tvarů zastřešení. Charakteristická
nástavby, atiky a jiné překážky
ských stavebních norem – tzv. byly stanoveny modely zatížení hodnota zatížení sněhem sk se
jsou nadřazena schématům
eurokódů – se zpracovávalo něko- sněhem při různých povětrnost- stanoví buď z nové mapy sněhopro základní tvary objektů. To
vých oblastí ve změně [3], nebo
lik projektů týkajících se zatížení ních podmínkách.
znamená, že návěj vznikající při
sněhem. Kromě rozsáhlého pro- Jedním z cílů projektu bylo také dotazem v Českém hydromerozdílné úrovni střech překrývá
jektu vytvoření evropských map sledování přeskupování sněhu teorologickém ústavu (ČHMÚ).
ostatní návěje a návěj od přezatížení sněhem, který se řešil a změn uspořádání sněhové po- Mapa podává jen hrubý obraz kážky překrývá základní vrstvu
v letech 1997 až 1999, se sou- krývky v souvislosti s působením o zatížení sněhem, protože nesněhu na střeše;
může vystihnout různé místní ■ d ále lze předpokládat, že
běžně pracovalo také na experi- větru (návěje) a s odtáváním.
mentálním vyšetřování zatížení Na základě uvedeného výzkumu podmínky terénu. V různých kotnávěje se uvažují při výpočtu
sněhem na střechách s cílem byly upřesněny některé souči- linách, údolích, v zákrytu hřebenů
těch prvků konstrukce, které
stanovit tvarové součinitele μ nej- nitele μi v ČSN EN 1991-1-3 [1], hor, lesů anebo na vyvýšeninách,
přímo zatěžují. Další nosné
běžnějších typů střech. Tvarový která je v současné době platnou pláních a svazích může být sněprvky se zpravidla již navrhují
součinitel vyjadřuje rozdíl mezi normou pro zatížení sněhem hová pokrývka silně ovlivněna
jen na základní rovnoměrnou
sněhovou pokrývkou na zemi na území ČR. Zpráva o řešení větrem, zejména s přihlédnutím
vrstvu sněhu, protože dílčí
a na střeše. Účinky větru a slun- projektu obsahuje řadu výsledků ke směru převládajících větrů.
návěj nemá na jejich návrh vliv.
ce, oteplování střech z vnitřku měření a užitečných informací. Je Proto se doporučuje v probleJe však třeba uvážit rozlehlost
a členitost tvaru zastřešení způ- uvedena v soupisu literatury pod matických případech požádat a mohutnost návěje.
sobují, že na střeše bývá většinou číslem [6] a je uložena u autorky o zpřesnění údajů přímo ČHMÚ,
který k bližšímu určení zatížení Obecně je třeba mít na paměti,
méně sněhu než na zemi a že článku.
sníh není na střeše uspořádán V souvislosti se zaváděním eu- může použít údajů z nejbližších že schémata zatížení sněhem
rovnoměrně. Jednotlivé země rokódů a rušením stávajících stanic i znalost místních klima- mohou mít jen omezenou platCEN (Evropská asociace národ- původních českých norem k datu tických podmínek. Podrobněji nost. Schémata uvedená v norních normalizačních institutů) 1. března 2010 byla navržena o zatížení sněhem viz např. [7].
mách jsou jistou aproximací
mají ve svých národních předpi- úprava zatížení sněhem u střech
hodnot naměřených v různých
sech různé hodnoty tvarových přiléhajících k vyšší konstrukci oblastech na různých typech
součinitelů a pro eurokód bylo a u markýz. Tato úprava se zavestřech. Měření byla prováděna
Zásady pro stanotřeba tyto hodnoty objektivizovat de do národní přílohy současně
většinou v horských oblastech
vení zatěžovacích
platné ČSN EN 1991-1-3 [1].
a sjednotit.
evropských zemí (viz úvod), schémat
Výzkum byl prováděn v různých
a jsou v ýstižná proto spíše
Pro základní a nejběžnější tvary v našich oblastech podhorských
klimatických oblastech, například
střech jsou zatěžovací schémata a horských. Pro oblasti s nestáv italských Alpách a Apeninách,
Obecně k zatížení
uvedena v ČSN EN 1991-1-3 [1]. lou sněhovou pokrývkou zatím
ve Skotsku, Německu a Švýsněhem
Pro netypická zastřešení je třeba nebyla ověřena. Proto pokud
carsku. Pro měření sněhové
pokrývky in situ se použily přímé Zatížení sněhem s se v normě [1] využít nejbližší ze schémat a zá- je pro místo stavby ověřeno
metody měření. V zimním období podobně jako v původní normě roveň pro upřesnění respektovat na stávajících stavbách určité
některé zásady. Jak je uvedeno uspořádání zatížení sněhem,
na počátku řešení (1997–1998) [2] vypočítává ze vzorce
např. v [4] a [5], především platí: je třeba tomuto uspořádání dát
byly nejprve upraveny a sjed(1)
■ vítr odnáší sníh z ploch větru přednost před uspořádáním
noceny metody měření. V zimě s = µi Ce Ct sk
vystavených a hromadí ho uvedeným v normě. Totéž platí
1998–1999 byla provedena rozv závětří nebo na závětrných i pro charakteristickou hodnotu
sáhlá měření sněhové pokrývky kde µi je tvarový součinitel zatíplochách;
na vybraných střechách a ve žením sněhem;
zatížení sněhem, která se ve
Návrh konstrukce střechy je zpravidla určen
hodnotou zatížení sněhem, který se s určitou
pravděpodobností může na střeše nahromadit.
Střecha by měla být schopna přenést největší
zatížení, které se může v průběhu životnosti
stavby vyskytnout. Na druhé straně by střešní
konstrukce neměla být z ekonomických důvodů zbytečně předimenzována.
stavebnictví 01/09
71
skutečnosti může od hodnoty
uvedené v map ě li š it dost významně. A to ve smyslu zvýšení i snížení této hodnoty.
Jak je uvedeno např. v [4] a [5], byla zatěžovací schémata
stanovena z pozorování zejména
severských a hornatých států a z měření v aerodynamických tunelech. Některá z nich jsou proto
výstižná spíše v oblastech s klimatickými podmínkami blízkými
našim horským a podhorským
oblastem. Proto je třeba některá
návějová schémata pro nižší
sněhové oblasti upravit.
Pokud je navrhována střecha,
pro kterou neexistuje zatěžovací schéma v normě [1], ale
je k dispozici ověřené schéma
v literatuře, nebo v jiné normě,
lze tato schémata použít. Je
však třeba vycházet z toho, že
pro metodiku eurokódu [1] se
předpokládá, že pro rovnoměrné zatížení sněhem (sníh padá
za bezvětří nebo při rychlosti
větru do 4 m/s) se na střeše
uvažuje o 20 % nižší hodnota
zatížení sněhem než na zemi,
tedy základní hodnota tvarového součinitele µ i = 0,8.
součinitele zatížení sněhem
jsou definovány následujícími
vztahy:
µ1 = 0,8 (za předpokladu, že
nižší střecha je plochá) (2)
µ2 = µs + µw
(3)
kde µs je tvarový součinitel zatížení sněhem zohledňující sesuv
sněhu z horní střechy, přičemž
pro α ≤ 15° je µs = 0
pro α > 15° se µs stanoví
z přídavného zatížení o velikosti
50 % maximálního celkového
zatížení sněhem na přilehlém
sklonu vyšší střechy vypočítaného pro příslušnou střechu.
µw je tvarový součinitel zatížení sněhem zohledňující působení
větru definovaný v [1] jako
µw = (b1 + b2)/2h ≤ γh/sk (4)
Délka návěje je určena vztahem:
ls = 2h
(5)
Doporučené omezení podle [1] je
5 m ≤ ls ≤ 15 m. Stejné hodnoty
uvádí i původní norma [2].
Pokud je b2 < ls, jak je uvedeno ve
druhé
části obr. 1, pak se součiniTvarové součinitele
tel
na
okraji nižší střechy stanoví
střech – rozdílná
interpolací mezi hodnotami µ1
úroveň střech
a µ2 ohraničenou okrajem dolní
Součinitele µ i pro různé tvary střechy.
střech jsou pro normální pod- Pokud jsou střechy uspořádané
mínky definované v ČSN EN podle obr. 2, dosazuje se do
1991-1- 3 [1], kapitole 5. Pro vztahu (4) jako h hodnota h1.
střechy různých úrovní a pro Ve vzorci (4) je γ objemová tíha
Tento příklad platí tam, kde b2<Is
markýzy jsou uvedeny v člán- sněhu, kterou lze pro tento výpo3
ku 5.3.6, jak je uvedeno dále, čet uvažovat hodnotou 2 kN/m .
▲ Obr. 1. Tvarové součinitele zatížení sněhem pro střechy přiléhající k vyšším
a do národní přílohy byly v roce Původ vzorce (4) se nepodařilo
stavbám
2005 přejaty doporučené hod- zjistit ani ze zprávy [6]. Výraz γh/sk
not y těchto součinitelů bez vyjadřuje podmínku, že sněhová
upřesnění pro různé sněhové návěj není vyšší než výška h.
oblasti. V současné době se Poznámka v normě [1] umožňuje
připravuje změna někter ých upřesnit limitní hodnoty součiničlánků národní přílohy k ČSN telů µw v národní příloze. V ČSN
EN 1991-1-3 [1] v souvislosti 73 0035 v tabulce 15 se pro nižší
s rušením ČSN 73 0035 k břez- sněhové oblasti uvažuje pouze
nu 2010. V dalším textu je uve- rovnoměrné zatížení (jako pro
den způsob výpočtu zatížení zatěžovací obrazec (i) v obr. 1) sněhem na střechách různých a teprve pro vyšší sněhové oblasti
úrovní, jak jej předepisuje euro- se uvažuje návěj. Na základě těchto
údajů bylo doporučeno Technickou
kód a návrh úpravy pro ČR.
Pro střechy různých úrovní sta- normalizační komisí 38 Spolehlinoví norma [1] zatěžovací sché- vost stavebních konstrukcí upravit
mata uvedená na obr. 1. Tvarové znění článku NA.2.20 v [1] takto: ▲ Obr. 2. Rozdílná úroveň střech – přiléhající střecha ve sklonu
72
stavebnictví 01/09
NA.2.20 Článek 5.3.6 Střechy sousedící a přiléhající k vyšším
stavbám, odstavec (1).
Maximální hodnoty součinitele μw se odlišují podle sněhových
oblastí takto:
Sněhová oblast
I–II
III–IV
V–VI
VII–VIII
Max μw
0,8
2,0
3,0
4,0
Spodní hranice součinitele μw je pro všechny sněhové oblasti 0,8.
Zatěžovací délka ls se pro ČR nemění.
Vzhledem k tomu, že pů vodní znění článku NA .2.20
umož ňovalo ve všech sně hových oblastech využít maximální ho dnotu sou č inite le µ w = 4,0, je navrhovaná
úprava článku blíže k realitě a umožňuje i hospodárnější
návrh. Úprava č lánku bude
zavedena do ČSN EN 1991-1-3
v souvislosti se zrušením ČSN
73 0035 nejpozději v březnu
2010.
Doporučení
I když bude uvedená úprava
článku v národní příloze zavedena
do normy [1] až později, mohou
projektanti a ostatní účastníci stavebního řízení využít snížení maximálních hodnot návějí po dohodě
se zadavatelem a zodpovědným
úřadem již teď. Eurokódy obecně,
a tedy i [1], jsou koncipovány tak,
že umožňují zavedení národně
stanovených parametrů do normy.
[3]ČSN EN 1991-1-3 Změna Z1
Eurokód 1: Zatížení konstruk- cí – Část 1-3: Obecná zatížení – Zatížení sněhem. ČNI,
2006
[4]Boháč, A., Pirner, M., Tichý,
M.: Zatížení stavebních konstrukcí. Komentář k ČSN 73 0035. ÚNM Praha 1978
Autorka pracuje v Kloknerově [5]Tichý, M., a kol.: Zatížení
stavebních konstrukcí. Techústavu ČVUT v oddělení mechaninický průvodce 45, SNTL
ky a zabývá se převážně problémy
1987
dynamických zatížení konstrukcí,
zatížení sněhem a účinky větru na [6]Sanpaolesi, L., a kol.: Scientific Support Activity in the
stavební konstrukce.
Field of Structural Stability
of Civil Engineering Works – Použitá literatura
Snow Loads, Final Report.
[1]Č S N EN 19 91-1- 3:2 0 0 5 University of Pisa, SeptemEurokód 1: Zatížení konstrukcí – ber 1999
Část 1-3: Obecná zatížení –
Zatížení sněhem. ČNI, 2005 [7]Studničková, M.: Navrhování staveb na zatížení sně[2]ČSN 73 0035:1986 Zatížení
hem. Stavebnictví. 2007, stavebních konstrukcí. ÚNMZ,
roč. 1, č. 2, s. 24–25
1986
Zejména pro klimatická zatížení je
závazné použití metodiky, ale nikoli
např. klimatických map. Pokud je
pro danou oblast stanovena hodnota meteorologických parametrů
přesněji, např. z údajů ČHMÚ
nebo ze zkušenosti, má se pro
výpočet využít tato hodnota. ■
inzerce
inzerce
CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ VE STAVEBNICTVÍ
kalendář akcí únor - červen 2009
12. 2.
19. 2.
26. 2.
4. - 5. 3.
12. 3.
ČINNOST TECHNICKÉHO DOZORU INVESTORA
DŘEVĚNÉ PODLAHY - ZÁVADY A JEJICH ŘEŠENÍ
KLEMPÍŘSKÉ PRVKY - NAVRHOVÁNÍ A REALIZACE
PŘÍPRAVA K AUTORIZAČNÍM ZKOUŠKÁM ČKAIT
POVRCHOVÉ ÚPRAVY FASÁD - PREVENCE VAD A JEJICH
ODSTRAŇOVÁNÍ
24. - 25. 3. OBNOVA PAMÁTEK 2009 - PÉČE O STÁTNÍ HRADY A ZÁMKY
9. 4.
ŘÍZENÍ STAVEBNÍ ZAKÁZKY
16. 4.
TERASY, BALKONY A LODŽIE - PREVENCE VAD A JEJICH
ODSTRAŇOVÁNÍ
23. 4.
MANAGEMENT RIZIKA VE VÝSTAVBĚ
Místo konání: všechny akce se konají v Praze, pouze Kurz památkové péče v Telči
28. 4.
29. 4.
29. 4.
5. 5.
21. 5.
25. - 29. 5.
8. - 13. 6.
16. 6.
STAVEBNÍ ZÁKON, ČÁST STAVEBNÍ ŘÁD
- AKTUÁLNÍ ZMĚNY
STAVEBNÍ ZÁKON, ČÁST ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
- AKTUÁLNÍ ZMĚNY
UMISŤOVÁNÍ STAVEB NA ÚZEMÍ HL. M. PRAHY
ZÁKON O STÁTNÍ PAMÁTKOVÉ PÉČI
SPRÁVA VEŘEJNÉHO MAJETKU
KURZ PAMÁTKOVÉ PÉČE - 1. část
KURZ PAMÁTKOVÉ PÉČE - 2. část
ZÁKON O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH
stavebnictví 01/09
73
Pořadatel: STUDIO AXIS, spol. s r.o. * E-mail: [email protected]
inzerce
Dubnové stavební veletrhy –
startovací rampa úspěchu
O stavebnictví se často hovoří jako o indikátoru zdraví ekonomiky. Je to logické: poptávka po výrobních prostorách vypovídá
o rozvoji výroby, generuje výrobu stavebních hmot a poměrně vysokou zaměstnanost. A to přesto, že racionalizace a moderní materiály i v tomto oboru tradičně vysoké
požadavky na kvantum pracovní síly poněkud snížily. Zaměstnanost ve stavebnictví
a výrobách souvisejících, stejně jako v ostatních oborech výroby – viz poptávka po výrobních prostorách – zvyšuje poptávku po
všem ostatním a ekonomika se rozbíhá. –
A vice versa...
Krize, to je právě onen obrácený chod. Proto kdysi J. M. Keynes navrhoval jako řešení krizí masivní státní investice. A skutečně,
česká ekonomika zatím relativně nejlépe
odolává celosvětové krizi především díky
tomu, že zejména u nejnáročnějších stavebních děl – infrastruktura, liniové stavby
a další, financované či kofinancované ze
zdrojů EU – ještě problémy s nedostatkem
likvidity nehrozí. Horší je situace v oblasti
developerských projektů bytové a rezidenční výstavby. Developeři, ve značné míře
pracující s úvěry bank a finančních institucí, cítí svoji zranitelnost a vyčkávají: drahé
pozemky se nedají zhodnocovat jinak než
kvalitními projekty, ty ale vyžadují stále
74
stavebnictví 01/09
vyšší investice, drahé materiály pro stavby se neobejdou bez kvalifikované – tedy
drahé pracovní síly... A kruh se uzavírá. Trh
vyčkává, ale ekonomika se stále pohybuje
po spirále deprese. Všeobecně se soudí, že
příští půlrok sice prohloubí krizi, ale mohl by
ukázat i cestu z ní.
Současná úroveň státních investic evidentně nestačí, na druhé straně existují některá
místa, kritické uzly, jejichž podpora by už
mohla znamenat nastartování multiplikačního efektu a ve spojení s dalšími zásahy
i „samovolnými“ pohyby znovu nastartovat
trh a poslat firmy do černých čísel. Jedná
se především o energetickou politiku, onu
známou kontroverzní ekologizaci staveb
i stavebnictví, například. Nebo o high-tech
potřebné pro tzv. „chytré stavby“ – ICT
technologie pro řízení vnitřního prostředí
staveb, které optimalizují provoz budovy
a výrazně tak šetří energie, ale zlepšují
i prostředí pro uživatele.
To jsou ovšem jen dvě ukázky z řady možností, které se nabízejí – existují mnohá
další řešení jak v procesu samotné výstavby, tak i její přípravy. A to jsme se ještě nezmínili o možných systémových opatřeních,
počínaje kooperací všech zúčastněných
(bank, stavebních firem i státní správy a sa-
mosprávných orgánů), zlepšováním péče
o bezpečnost staveb (zajištění proti nemalým objemům krádeží) i na stavbách, logistickým řešením pro velké rozvojové zóny
ani o dluzích státu vůči individuálním stavebníkům v oblasti podpory ekologických
a spořicích úprav existujících i nově vznikajících staveb.
Nadcházející Stavební veletrhy Brno
a také veletrh Urbis Invest budou v této situaci ideální příležitostí pro diskuse „just in
time“! A to tím víc, čím tvrdší budou dopady
recese na české stavební firmy a trh vůbec.
V podstatě existuje jen málo podobných
příležitostí, jako je tak široce založený
a strukturovaný stavební veletrh. Příležitostí nejen ke střetům názorů – na efektivitu
stavebnictví, finanční náročnost staveb,
na úspory a „úspory“ – ale i příležitostí
okamžitě konfrontovat teorii se zkušenostmi firem i lidí z praxe. Dubnové Stavební
veletrhy Brno 2009 a Urbis Invest, největší
svátek stavebnictví u nás, tak bude – a již
dnešní stav přihlášek i podoba doprovodného programu to potvrzuje – ideálním
workshopem pro každého člověka i firmu,
kteří chtějí, stejně jako ti nejúspěšnější ve
světě, přijímat krizi jako výzvu a recesi ekonomiky jako šanci ke znásobení úspěchu
a tím i zisků.
reportáž
text: Petr Zázvorka
foto: Tomáš Malý, P-D Refractories CZ a.s.
▲ Generální ředitel P-D Refractories CZ a.s. Ing. Ladislav Kašpar
P-D Refractories CZ a.s.:
od Staré šamotky k vibrolití
Historie největšího současného tuzemského
výrobce žárovzdorných výrobků P-D Refractories CZ a.s. se datuje od roku 1892, kdy byla ve
Velkých Opatovicích vybudována první továrna na šamotové výrobky. Existence tohoto
podniku zásadně ovlivňuje rozvoj města přes
sto let. V soutěži Nejlepší výrobce stavebnin
2008 obdržela společnost P-D Refractories CZ
a.s. za svoji dlouhodobou činnost a vynikající
exportní úspěchy Cenu časopisu Stavebnictví.
Generální ředitel P-D Refractories CZ a.s. Ing. Ladislav Kašpar (také prezident Asociace
českých a slovenských výrobců
žáromateriálů – AČSVŽ) ovládá
historii i současnou problematiku výroby dokonale – továrně
zasvětil téměř pětatřicet let
své profesní kariéry a přes problémy v 90. letech související
kamenů za rok. Změna technologie výroby oceli, kdy se stále
více opouštěl šamot (původně
se rozuměl pod tímto názvem
pouze vypálený jíl, pozn. redakce)
jako základní materiál pro vyzdívky ocelárenských agregátů, si
vyžádala postupný přechod na
se změnou technologie výroby výrobky, které vycházely z jiných
v ocelárnách, které byly dříve základních surovin, jako bauxit,
hlavním odběratelem šamoto- korund, andaluzit, mulit atd.,“
vých výrobků, bylo toto období popisuje Ladislav Kašpar.
pro podnik velmi úspěšné.
Nositelem žárovzdornosti u ša„Závod ve Velkých Opatovicích motov ých a v ysocehlinitých
byl rozšířen v letech 1960–1965 výrobků je kysličník hlinitý. Pro
o nový provoz, kterému se vžil nezasvěcené – šamotové stavinázev Nová šamotka, dnes divize vo se vyrábí ze směsí pálených
D 02 na rozdíl od původní Staré lupků vhodné zrnitosti (lupky
šamotky (divize D 01). Díky stav- jsou zpevněné žárovzdorné jíly
bě Nové šamotky, určené pro různého geologického stáří a růzdodávky žárovzdorných kompo- ného nerostného a chemického
nentů tehdy nově vybudované složení), které se melou na poocelárně Nová Huť Ostrava, se žadovanou zrnitost, poté se smísí
stala továrna největším produ- s jemně mletými jíly (vazbou) za
centem šamotových výrobků pomoci záměsové vody a dále se
ve střední Evropě, s kapacitou formují do žádaných tvarů, potom
dosahující 76 000 t šamotových se suší a vypalují.
stavebnictví 01/09
75
„Kysličník křemičitý je pak základní složkou při výrobě dalšího
základního žárovzdorného mate- riálu – dinasu. Pro tento produkt
byl postaven speciální závod,
dnes divize 03 Dinas Svitavy.
Závod byl postaven v letech 1981–1985 a jeho výrobky měly
pokrýt potřeby zboží z uvedeného
materiálu především v koksovnách. Po období náhradní výroby,
kdy byly výrobky pro tento účel na
našem trhu téměř neprodejné, se
uplatnila nově zavedená výroba
keramických komínových vložek,“
dodává Ladislav Kašpar.
V roce 2000 se společnost stala
členem mezinárodní skupiny
Preiss- Daimler Group, která
disponuje šestnácti podniky především v Německu, ale i v Litvě
nebo Číně. P-D Refractories CZ
a.s. má v současnosti třináct
divizí a samostatných odborů a jednu dceřinou společnost P-D
KREMEN d.o.o. Slovinsko, kde
je těžební provoz dodávající křemence pro výrobu dinasu.
mu období zcela změnila. Jednotlivé série jsou daleko menší a jejich
výroba komplikovanější. Společnost vyrábí a dodává materiál pro
kompletní i částečné vyzdívky
tepelných zařízení, především
pro koksové pece, vysoké pece
včetně ohřívačů větru, sklářské
pece, elektrolyzéry, primární
výrobu hliníku a další zařízení.
Výrobní sortiment dále zahrnuje
šamotové kameny, vysocehlinité
kameny, žárovzdorné jíly a ostřiva,
akumulační magnetit, komínové
vložky, žárovzdorné malty, tmely
a betony. Součástí výrobního procesu je i návrh a výroba příslušné
speciální formy pro výsledný produkt, který se vyznačuje vysokou
přesností a často složitým tvarem,
podle nároků daného systému.
Některé výrobky dodávané do
spotřebitelské sítě jsou oblíbené
i v sortimentu hobby. Známý
je například tmel, který slouží
nejen k opravě krbů, ale může
v nouzi pomoci i při opravě výfuku u automobilů, nebo magnetitové
kameny, jež jsou součástí elektrických akumulačních kamen.
až u sta procent výrobků. Největší
investicí v poslední době byla
výstavba nové tunelové pece č. 2, která byla uvedena do provozu koncem roku 2006 a slavnostně pokřtěna jménem Beatrix.
Tato pec kromě dalších zlepšení
vykazuje úsporu energie řádově o třetinu. Je nejmodernější pecí
svého druhu v České republice a svými parametry umožňuje další
rozšíření sortimentu. V oblasti
vývoje pokračují práce na výrobě
křemenného skla a hmot pro
opravy sklářských pecí. Největší
akcí v roce 2007 bylo zahájení
přístavby haly na vibrolité výrobky,
která byla v roce 2008 dokončena
a vybavena novou technologií.
Náklady na investiční rozvoj tak
v roce 2007 přesáhly částku šedesát pět milionů korun.
vstupů – především zemního plynu, ale také u surovin a elektřiny.
Společnost, stejně jako ostatní
členové AČSVŽ, se jednoznačně
staví za pokud možno nejrychlejší
přechod na evropskou měnu nebo
alespoň určení termínu jejího
přijetí. Chybí nám rovněž výrazná
podpora Evropské unie při některých obchodních praktikách konkurenčních firem ze zemí, které
disponují surovinami nezbytnými
pro naši výrobu. Konkrétně jde o cenu bauxitu, který je dovážen
z Číny. V podstatě monopolní vývozce vládními nařízeními uměle
zvedá cenu základních surovin,
ale cenu hotových výrobků přitom
snižuje. Dohody, které určují kvóty
v nominálních cenách, nejsou
dodržovány, čímž jsou evropští
výrobci poškozováni.
Využívali jste při investičních
záměrech dotací z fondů EU?
S fondy EU máme dobré zkušenosti. Byla z nich hrazena
část investic na výstavbu pece
Beatrix ve v ýši devatenáct Jak se projevily ve velkém
a půl milionu korun. Na výstavpodniku zabývajícím se dobu haly a pořízení technolo dávkami především pro těžký Rozmanitý sortiment vyža- gií pro vibrolité výrobky jsme
průmysl změny hospodářství duje investice do nové tech- získali dotaci ve výši osmnáct po roce 1989?
nologie výroby i zkušebních a půl milionu korun. Kromě toho
Otevřený trh vyžadoval kromě zařízení…
v rámci operačního programu
kvality, ceny a včasného plnění Návrh, vývoj, výroba a prodej Rozvoj lidských zdrojů – adapzakázek ještě větší specializaci našeho sortimentu probíhá po- tabilita a podpora konkurencev sortimentu výrobků, které musejí dle certifikátu, který vydal Tech- schopnosti podniků a organizací
plně vyhovovat požadované funkci nický a zkušební ústav stavební získala P-D Refractories CZ pro
ve stanovených podmínkách bu- Praha, v souladu s požadavky roky 2006 až 2008 z Evropského
doucího provozu. Po dokončené normy ČSN EN ISO 9001:2001. sociálního fondu dotaci v hodnoprivatizaci jsme museli značně Výstavba závodu Nová šamotka tě sto tisíc eur, která bude využírozšířit sortiment a také se zaměřit v šedesátých letech a také Di- vána na vzdělávání zaměstnanců.
na vývoz. V současné době zhruba naska Svitavy v 80. letech byla Dále jsme získali dotaci na akce
dvě třetiny výroby jsou určeny poměrně velkorysá. To se týká k úsporám energií.
pro export. Výrobky vyvážíme zejména výrobních hal, ale také
téměř na všechny kontinenty. hydraulických lisů a pecních agre- Většinu výrobků vyvážíte do
Hlavním obchodním partnerem gátů. Zavádění nových technologií zahraničí. Projevují se proje pro nás Německo. Dále vyvá- předpokládá řadu nezbytných blémy týkající se kurzovního
žíme do Itálie, Japonska, Polska, inovací a s investicemi jsme ni- vývoje koruny?
Ruska, na Slovensko a do Dánska. kdy neklesli pod úroveň odpisů. I přes nepřízeň kurzovního vývoje
Uskutečnily se velké kontrakty Společnost je dnes vybavena pro exportéry a přes velmi silné
s USA a vyvážíme paradoxně moderním výrobním zařízením konkurenční prostředí byl v roce
i do Číny, která je největším světo- a zkušebními laboratořemi, které 2007 obrat firmy – tržby za provým producentem a exportérem používají pro testování vybavení dané výrobky a služby – navýšen
v oboru.
splňující požadavky mezinárod- na více než miliardu korun, tedy na
ních norem. Testy výrobků jsou téměř sto osm procent. Výrazně
Jaký je současný sortiment prováděny podle přesných pra- posilující kurz koruny se projevil
výrobků P-D Refractories?
videl, daných harmonogramem v zisku, což je dáno vysokým
Vyrábíme přibližně 80 000 tun výroby určitého druhu výrobků. podílem exportu na celkovém
tvarových výrobků ročně, jejich Někteří klienti požadují ve speciál- obratu. Ve struktuře nákladů se
struktura se však proti předchozí- ních případech měření parametrů však projevily také zvýšené ceny
Předpokládáte dopad současné hospodářské krize ve
světě na vývoj obratu firmy
v příštím roce?
Dopad krize se bohužel již projevil. Máme zakázky, které jsou
odloženy pro nesolventnost českých sklářských firem, u některých firem dochází i ke zmenšení
objemů zakázek nebo přímo zrušení objednávek z ekonomických
důvodů. Totéž se týká ve stále
větší míře i zahraničních zakázek. Bezprostředním důsledkem
vzniklé situace je již zastavení
výpalu v jedné tunelové peci.
76
stavebnictví 01/09
Jak reagujete na danou situaci?
Řešení závisí na mnoha faktorech, jejichž dopad prozatím
neznáme. Kromě uvedených
inovací a doplňování kvalifikace
zkušených pracovníků v oboru,
který má mnohaletou tradici, se
snažíme podporovat dobré jméno
našich výrobků a jejich výrobu
všemi prostředky, které máme
k dispozici. Máme například velmi dobrou spolupráci se dvěma
externími agenturami, z nichž
jedna je zaměřena na zvyšování
produktivity práce a druhá na
úspory elektrické energie. Jejich
činnost, jak se zdá, přináší přes
určité nepříjemnosti, které představuje opuštění zažitých stereotypů, velmi zajímavé, statisticky
významné výsledky. ■
▲ Nová hala pro produkci vibrolitých výrobků ▲ Hydraulické lisy jsou důležitou součástí výroby žárovzdorných produktů
▲F
ormy na žárovzdorné výrobky musí být přesné, jsou tvarově často složité
a představují značnou část výrobních nákladů
▲ Pecní vozy dopravují výlisky do tunelových pecí
▲ Tunelové pece
▲ Žárovzdorné výrobky na výstupu z tunelové pece
▼ Kontrola výrobků
▼ Výrobky ve skladu připravené k expedici
stavebnictví 01/09
77
inzerce
Veletrh STŘECHY PRAHA 2009 –
jistota v nejisté době
Již vlastně za pár týdnů se bude opět konat
na pražském Výstavišti v Holešovicích mezinárodní odborný veletrh STŘECHY PRAHA 2009. Za dobu své existence se stal
tradičním místem setkávání jak odborné, tak
laické veřejnosti s výrobci, dovozci, nebo
s obchodními či realizačními firmami nejen
z této oblasti stavebnictví. Dnes si již jen málokdo z nás uvědomí, že spolehlivá střecha
byla v dávné minulosti snad kromě potravy
a oděvu jednou z hlavních starostí člověka
o jeho přežití v nepříznivých obdobích roku.
I v současné industriální společnosti zůstává střecha stále významnou součástí našich
budov, a to nejen z hlediska technického,
ale velmi často i architektonického. Oproti vzdálené minulosti však musí zajišťovat
nejen dříve dominantní vodotěsnost, ale
i požadované tepelně izolační vlastnosti

a navíc musí vyhovovat i přísným požárním
předpisům či akustickým požadavkům. V posledních letech se na plochých i šikmých střechách stále častěji objevují sluneční kolektory
na ohřev vody, nebo dokonce fotovoltaické
články umožňující ekologickou výrobu elektrické energie. Skloubit všechny tyto stavební
i provozní požadavky dohromady vyžaduje
nejen od projektantů, ale i od realizačních
firem neustálý přísun aktuálních informací od
výrobců jak střešních krytin a tepelných izolací, tak od výrobců slunečních kolektorů a elektrovoltaických článků. Dochází proto často
k vzájemnému prolínání informací a poznatků mezi klasickým stavebnictvím a technikou
21. století.
V českém, poměrně konzervativním stavebnictví
se na rozdíl od snad staleté minulosti začínají stále více prosazovat v individuální bytové výstavbě
ekologické dřevostavby –
tak běžné v zemích severní Evropy nebo v USA či
v Kanadě.
Již jedenáctý ročník připravovaného mezinárodního veletrhu STŘECHY
PRAHA proto připravuje pro své návštěvníky
v rámci doprovodného
programu nejen standardní přednášky
a diskuze o výběru vhodné krytiny pro
šikmé či ploché střechy, ale nabídne navíc i informace o dnes stále více prosazovaných ekologických dřevostavbách,
a témata z oblasti úspor energie a obnovitelných zdrojů.
Mezinárodní veletrh STŘECHY PRAHA
2009 se bude konat ve dnech 29. až
31. ledna 2009 na pražském Výstavišti
v Holešovicích. Je to veletrh s uznávanou
úrovní nejen mezi odbornou veřejností, ale
i mezi laickými návštěvníky.
Více informací a nejnovější aktuality najdete na www.strechy-praha.cz.
29. – 31. 1. 2009
Výstaviště Praha Holešovice
Vyměňte tento kupon za vstupenku
zdarma v pokladně veletrhu Střechy Praha
www.strechy-praha.cz
78
stavebnictví 01/09
svět stavbařů
text: ČKAIT, ČSSI a SPS v ČR
Valná hromada SPS v ČR
vují široké spektrum veřejnosti
od mládeže, která se rozhoduje
pro volbu budoucí profese, po
profesní experty v odvětví.
v rámci konfederace zaměstnava- „Vytvoření příznivého obrazu
telských svazů a se Svazem prů- stavebnictví vyžaduje soustavZ vyhodnocení cílů
myslu a dopravy ČR a uplatňoval nou popularizaci oboru a změnu
VH 2004
je v tripartitě. V závěru funkčního názoru veřejnosti na stavební
Ekonomické podmínky pro pod- období minulé vlády ale tripartita řemesla. K tomu je nezbytná sounikání se za uplynulé čtyři roky nenaplňovala své poslání, vláda činnost všech stavebních firem,
zlepšily, snížil se počet ztráto- nebrala ohled na připomínky jed- jejich pozitivní působení v re- vých firem, zlepšila se rentabilita notlivých organizací a sledovala gionu i prezentace staveb odestavebního podnikání, dostup- především své politické cíle.
vzdaných v nejlepší kvalitě. Punost bankovních úvěrů i čerpání Zásadním problémem byla so- blikace Krize učňovského školz fondů EU. Tím pádem rostl ciální oblast, kde v posledních ství a návrh jejího řešení byla
i roční objem investiční výstavby, letech ještě více vygradoval rozeslána na nejrůznější místa
a to strměji, než se očekávalo. problém potřeby kvalifikovaných státní správy, byla projednána
Ten v roce 2004 činil 349 miliard pracovních sil. Svaz připravil s hejtmany nebo jejich náměstky
Kč, v roce 2007 pak 510 miliard ve spolupráci s Ministerstvem pro oblast školství a s příslušKč. V celkovém období stavební průmyslu obchodu ČR a Mi- nými ministry. Podporu našla konjunktury rostl i export staveb- nisterstvem školství, mládeže i v obou komorách Parlamentu
ních prací, jehož meziroční nárůst a tělovýchovy ČR návrh nového ČR. Hospodářský výbor parlav období v roce 2007 byl 50 %. systému učňovského školství mentu dokonce svým usnesePřesto v roce 2007 tvořil export v odvětví stavebnictví – projekt ním uložil Ministerstvu školství,
stavebních prací pouze 2–3 % se jménem Krize učňovského mládeže a tělovýchovy ČR, aby
z celkového objemu stavebních školství ve stavebnictví a jeho se touto problematikou zabývalo prací.
řešení. S tímto tématem je úzce a transformovalo závěry této
Spolupráce s vládou České re- spojená propagace odvětví jako studie do konkrétních opatření.
publiky měla opačnou tendenci. takového, k níž by měl sloužit Dobrou zprávou pro nás je, že
V počátku uplynulého čtyřletého nový projekt Dny stavitelství ministerstvo školství již zahájilo
období byla spolupráce s jednot- a architektury, na jehož iniciaci na zpracování práci,“ uvedl ve
livými ministerstvy uspokojivá. má Svaz velký podíl. Akce Dnů svém projevu Ing. Václav Matyáš,
Svaz své požadavky koordinoval stavitelství a architektury oslo- prezident Svazu.
V polovině listopadu se konala valná hromada
delegátů Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR.
Z usnesení VH 2008
Valná hromada delegátů Svazu
podnikatelů ve stavebnictví v ČR
ukládá představenstvu:
■ ve své další činnosti se ještě
intenzivněji zabývat problematikou nedostatku kvalifikovaných pracovních sil a marketingově podporovat odborné
vzdělávání;
■ jednat s vládou ČR za zachování proinvestičního státního
rozpočtu;
■ uvnitř členské základny Svazu
pokračovat v komunikaci mezi
velkými a malými stavebními
firmami s cílem zlepšit vztahy
na stavebním trhu;
■ v jednotlivých krajích a re- gionech oslovit dobře fungující
a nově se rozvíjející stavební
firmy s cílem získat je pro
členství ve Svazu. ■
Další informace ze VII. valné
hromady SPS v ČR na www.
sps.cz.
Z projevu prezidenta SPS v ČR na valné hromadě
...významnými indikátory trendů
poptávky po stavební produkci
jsou makroekonomický vývoj,
investiční aktivita v ekonomice, zakázky stavebních firem
a vydaná stavební povolení.
V počátku letošního roku jsme
očekávali meziroční nárůst ve
stálých cenách v rozmezí 3–5 %.
Dosavadní známé výsledky za
první tři čtvrtletí předpoklad
v této výši nenaplňují.
V číselném vyjádření činí stavební
produkce za prvních 9 měsíců
loňského roku 386 miliard Kč. Tato
částka je v běžných cenách. Prozatím nelze zodpovědně odhadnout zbytek roku 2008, ale tento
průběžný výsledek nehodnotíme
negativně a náš předpoklad je
meziroční nárůst do 2 %.
I když jsme ujišťováni o prozatím
nepříliš silnému dopadu globální
finanční krize, patrné snížení růstu
tempa české ekonomiky je přesto
jeho odrazem. Tvorba hrubého
kapitálu zaostává za úrovní roku
2007, což má záporný vliv na růst
HDP.
Na finanční situaci na bankovním
trhu zareagovaly banky logicky
zpřísněním podmínek při poskytování hypotečních úvěrů,
což znamená zhoršení jejich
dostupnosti a zcela jistě se to
projeví na propadu v bytové výstavbě, i když ne dramaticky ještě
v roce 2008, ale určitě v následujících letech. Developeři
začali omezovat nebo pozastavili některé akce, dokonce i řadu
velkých projektů prakticky ve
všech regionech. Nejsou to
jenom developeři, ale i tuzemští
a převážně zahraniční investoři,
kteří utlumují svoje aktivity. Dopad má i sílící koruna, která věcně
snižuje projednaný podíl krytí jednotlivých projektů financovaných
z evropských fondů.
Dopad na podnikatelskou sféru plyne i z nestabilní politické situace,
zejména po nedávných volbách,
kdy dochází k celé řadě změn,
nejen v personální oblasti. Již nyní
se to promítá do opatrnější politiky
bank vůči regionům, slábnoucímu
zájmu investorů a především v nedostatečném vyřizování a čerpání
evropských fondů.
Svaz vyvíjí aktivity, které by měly
zmírňovat dopad poklesu české
ekonomiky na členské firmy. Je
to především aktivita a lobbing
k zachování příjmové stránky
státního rozpočtu a udržení výdajů na investice.
Nebylo by zajisté na místě
parafrázovat prastaré rčení
a prognózovat, že po sedmi
tučných letech přijde sedm let
hubených. Při tvorbě Strategie do roku 2015 jsme si byli
vědomi, že česká ekonomika
se bude vyvíjet v rámci celku
Evropské unie a že jako její integrální součást bude kopírovat
možné cyklické poklesy v některém úseku daného období.
Nepodléhejme panice. Přesto
ale musíme citlivě vnímat ekonomický vývoj, který není nezávislý na světovém a evropském
finančním trhu. ■
stavebnictví 01/09
79
Sjezd ČSSI v Hradci Králové
Po uplynutí tří let
funkč ní ho období
dosavadních orgánů
Českého svazu stavebních inženýrů byl v listopadu
svolán sjezd ČSSI. Sjezd se konal pod patronátem společností
SSŽ, Metrostav a Hochtief.
Zpráva o činnosti Svazu za
uplynulé volební období byla
předložena delegátům v předstihu Ing. Svatoplukem Zídkem.
Výstižně charakterizovala úspěchy i rezervy v činnosti prezidia,
oblastních poboček i odborných
společností. Uvedeny byly dobré příklady z akcí charakteru
celoživotního vzdělávání, spolkového i odborného a zvýraznila
význam spolupráce s partnery
v regionech při odborných činnostech. Celková bilance práce
Svazu při plnění jeho poslání
a cílů byla za uplynulé období
charakterizována jako úspěšná.
Byly stanoveny konkrétní cíle
a navrženy náměty činností, ve
kterých by Svaz měl v budou-
zitivně a byla stejně jako zpráva
o hospodaření delegáty sjezdu
schválena. Sjezd rozhodl pokracím volebním období odbornou čovat v dosavadním úsilí ve věci
a společenskou aktivitu ČSSI získání finančního vyrovnání od
státu za majetek, který byl přeprohlubovat.
Hospodaření Svazu je v uplynu- dán ČSVTS a NF při neoprávnělých letech vyrovnané, přičemž ném rozpuštění ČSSI.
je nutno i nadále velmi uvážlivě Sjezd ČSSI zvolil na další tříleté
nakládat zejména s prostředky funkční období prezidentem
získanými z členských příspěv- Ing. Svatopluka Zídka a viceků a nadále rozvíjet tradiční prezidenty Ing. Pavla Štěpána,
aktivity Svazu, jako například prof. Ing. Vladimíra Křístka,
organizaci autorizačních zkou- DrSc., Ing. Jana Jelínka, Ing.
šek ČK AIT a pořádání odbor- Františka Kudu, CSc., Ing. Raných akcí. Zpráva revizní komise doslava Holého a Ing. Tomáše
o hospodaření ČSSI vyzněla po- Chromého. ■
Spolkový den koordinátorů v Berlíně
■ Řešení jsou možná strukturální i personální – v integraci
koordinátora do přípravného
Na konci října se konal v Berlíně – n áhled veřejných investorů ■ Ustavené pracovní skupiny i realizačního procesu, v jeho
čtvrtý Spolkový den koordinátorů.
na vlastní odpovědnost za koordinátorů řeší v současnosti nezávislosti a vyloučení střetu
Pořadatelem akce bylo spolkové
bezpečnost práce;
především nutnost změny si- zájmů a špatně delegovaných
ministerstvo práce a sociálních – v z á j e m n á o č e k á v á n í ko - tuace v podpoře vývoje a po- pravomocí.
věcí ve spolupráci se spolkoo rd in áto r ů a ins p ekč níc h kroku v bezpečnosti práce na ■ Přes určitou nesrozumitelnost vým úřadem pro ochranu práce orgánů;
staveništích, kritizují špatná ře- a nepřesnost prováděcích předpia pracovní medicínu a zúčastnili – projektant jako koordinátor – šení zaměstnavatelů – zhoto- sů znamená desetiletá zkušenost
se jej především praktikující koideální nebo nouzové řešení;
vitelů staveb, deficit znalostí koordinátorů významný posun
ordinátoři bezpečnosti a ochrany – p říklady dobré koordinace a zkušeností účastníků výstavby, v kvalitě, stabilitě potenciálu zdraví při práci na staveništích
a jejích detailů na německých nedostatečnou flexibilitu a účel- a profesní zkušenosti v koordinaci
z celého Německa. Za Českou
stavbách.
nost systému a plánů BOZP pro bezpečné práce na staveništích.
republiku se zúčastnil předseda
konkrétní stavby.
■ Zlepšení je nutno hledat v bezČeské společnosti stavebních Referáty a přednášky měli zá- ■ Stanovujeme heslo: Ať žije kva- prostředních kontaktech koordikoordinátorů ČSSI Dr. Ing. Vladi- stupci těchto organizací: Svaz lifikovaný koordinátor! vychovaný nátora s investorem, v ohodnocemír Sklenář, CSc.
stavebních a bezpečnostních průhledným a kvalitním systé- ní práce koordinátorů, v pořádání
V krátké rešerši této významné koordinátorů, sdružující prak- mem vzdělávání koordinátorů vč. profesních akcí, v lepší specifikaci
odborné události není možné tikující koordinátory, Spolkové nezbytných kompendií, komen- společných nebezpečí a rizik,
podrobněji přiblížit celý obsah ministerstvo práce a sociálních tářů, metodiky, vzorů,
katalogů, ve
vypovídacích schopnostech
Odborná
spoleãnost
âeského sv
dne a jednotlivé přednášky. věcí, Spolkový ústav pro ochranu organizace práce atp.
plánů
BOZP.
DrÏitel akreditace MPSV ã.j. 2007/1620-54 pro
Je však potřebné si všimnout práce a pracovní medicínu, Svaz ■ Koordinátor je stále ještě ■ Otázka, zda projektant je nebo by
přednesených témat a krátce bezpečnostního inženýrství, v mnoha případech jmenován mohl být ideálním koordinátorem – Sokolská 15, 120 00 Praha 2 • Tel.: 227 090
okomentovat problémy, které Spolková inženýrská komora, pozdě, má špatné možnosti za- je nutné posuzovat propoje IâO:procesu
86594401,
DIâ: CZ86594401,
www.css
v SRN koordinaci bezpečné vysoké školy stavební, orgány pojení do přípravného
ní umělecké,
organizátorské,
práce na staveništích a konkrétní inspekce práce, odbory, stavební výstavby, investoři se řídí rčením konstruktérské, psychologické,
tvůrčí práci koordinátorů tíží, firmy.
„když už musím, tak reaguji“, manažerské, obchodní i právní
případně jí dobrými příklady zhotovitelé stavby vidí v koordi- obou výkonů činnosti. ■
a podporou státní správy pomá- Sylabus hlavních přednesených nátorovi kontrolora nošení helem
hají. Hlavní témata proslovů na námětů:
na staveništích.
Dr. Ing. Vladimír Sklenář, CSc.
dni koordinátorů:
■ Výstavba potřebuje i v koordiinzerce
– v ýstavba jako spolupráce všech naci bezpečné práce inovativní
aktérů tvorby a rozvoje staveb- přístupy, kvalitní a připravené
nictví;
investice, dostatek pracovních
– v yhodnocení stavu bezpeč- míst, zlepšení celkového image
nostních předpisů a jejich kon- a postihnutí procesu celého žikretizace;
votního cyklu stavby.
– ú činek stavebního práva na ■ Cílem EU a evropské agentury
činnost koordinátorů;
bezpečnosti práce je snížit úra– aktuální pomoc analýze a ručení zovost na staveništích do roku
rizik na staveništi;
2012 o 25 %.
âESKÁSPOLEâNOST
Pfiípravn˘ vzdûlávací program
KOORDINÁTOR
bezpeãnosti a ochrany zdraví
pfii práci na staveni‰ti
80
stavebnictví 01/09
Bliωí informace a závazná pfiihlá‰ka
na www.cssk.cz
infoservis
2. 1.– 30. 12. 2009
EDEN 3000
Centrum vzorových domů a Vzorkovna stavebních materiálů
(celoročné kromě 1. 1., 24.
a 31. 12.)
Brno, Výstaviště 1
E-mail: [email protected]
[email protected]
www.bvv.cz/eden3000
12.–17. 1. 2009
BAU 2009
Mezinárodní veletrh
stavebních materiálů,
Německo, Mnichov,
Výstaviště Neue Messe
E-mail: [email protected]
www.bau-muenchen.com
29.–31. 1. 2009
STŘECHY PRAHA 2009
11. ročník specializovaného
veletrhu
Praha 7, Výstaviště Holešovice
E-mail:
[email protected]
31. 1.– 3. 2. 2009
PRAGOINTERIÉR –
NEW DESIGN
Veletrh nábytku, podlahovin,
bytového textilu, svítidel, doplňků
Praha 7, Výstaviště Holešovice
E-mail: [email protected]
8.–10. 2. 2009
STAVITEL 2009
15. národní výstava stavebních
materiálů, technologií a realitních
kanceláří
Lysá nad Labem, Výstaviště,
Masarykova 1727
E-mail: [email protected]
10. 2.–14. 2. 2009
R + T 2009
18. mezinárodní veletrh garážových
systémů, automatizace
a stínicí techniky
Německo, Stuttgart, Neue Messe
(Flughafen)
E-mail: [email protected]
11.–12. 2. 2009
STAVÍME – BYDLÍME
KROMĚŘÍŽ
Stavební výstava na počátku stavební
sezóny pro oblast jižní Hané
Kroměříž, Dům kultury
E-mail: [email protected]
www.omnis.cz
11. 2.–14. 2. 2009 STŘECHY – PLÁŠTĚ –
IZOLACE 2009
18. ročník odborného stavebního
veletrhu
Ostrava, Výstaviště Černá louka
E-mail: [email protected]
18.–19. 2. 2009
STAVÍME – BYDLÍME
BŘECLAV
Stavební výstava
pro Břeclavsko a Pálavu
Hodonín, Dům kultury Horní Valy
E-mail: [email protected]
www.omnis.cz
19.–22. 2. 2009
BAUEN & ENERGIE 2009 Veletrh pro zdravou stavbu,
renovace a úspory energií,
vše pro ochranu životního
prostředí
Rakousko, Vídeň,
Výstaviště
MessezentrumWienNeu
E-mail: [email protected]
www.bauen-energie.at
24.–27. 2. 2009
CLIMATIZATIÓN 2009
13. ročník mezinárodní výstavy
klimatizace, větrání a chlazení
Španělsko, Madrid
Výstaviště Feria de Madrid
E-mail: [email protected]
www.ifema.es/ferias/climatizacion/default.html
26.–28. 2. 2009 PANELOVÝ DŮM A BYT 2009
Výstava materiálů, výrobků, technologií a služeb pro revitalizaci
panelových domů
Společně s výstavou OKNA –
DVEŘE – SCHODY
Praha 7, Výstaviště Holešovice
E-mail: [email protected]
26.–28. 2. 2009
LIGNA BOHEMIA 2009
6. mezinárodní výstava strojů, nástrojů, zařízení a materiálů pro
dřevozpracující průmysl
Souběžně probíhá výstava
ŘEMESLA – SKLO 2009
Lysá nad Labem, Výstaviště,
Masarykova 1727
E-mail: [email protected]
26. 2.–1. 3. 2009
DŘEVOSTAVBY
4.mezinárodníveletrhdřevěnýchstaveb,
střešních konstrukcí a dřevovýroby
Praha 9, PVA Letňany
E-mail:
[email protected]
inzerce
Veletrhy a výstavy
26. 2.–1. 3. 2009
NOVÝ BYT A DŮM
15. mezinárodní veletrh staveb a stavebních úprav
Praha 9, PVA Letňany
E-mail: [email protected]
www.novybytadum.cz
11.–14. 3. 2009
METALL
Evropský odborný veletrh pro
obrábění kovů v průmyslu a řemeslech
Německo, Mnichov, Výstaviště
Mnichov
E-mail: [email protected]
www.metall-muenchen.de
11.–17. 3. 2009
IHM 2009 PROFI
60. mezinárodní odborný veletrh
řemesel, dílenské techniky, nářadí, nástrojů, veletrh pro životní
styl, interiér a design
Německo, Mnichov –
Nové výstaviště
E-mail: [email protected]
www.ghm.de
Odborné semináře
a konference
12. 1. 2009
AutoCAD LT pokročilý
Školení
Praha 3, AbecedaPC,
Domažlická 1053/15
E-mail:
[email protected]
12.–13. 1. 2009
euroCALC Upgrade
Vzdělávací kurz
Praha 10, Počítačová učebna
společnosti Callida
Bohdalecká 25
E-mail: [email protected]
www.callida.cz
14. 1. 2009 České a slovenské smluvní
obchodní právo v rámci evropského vývoje
Seminář
Fakulta stavební VŠB-TU
Ostrava nabízí pro rok
2009/2010 studium ve čtyřletých
bakalářských programech:
Bakalářský studijní program
Stavební inženýrství v prezenční
i kombinované formě studia se
studijními obory:
● Geotechnika
● Městské stavitelství a inženýrství
● Správa majetku a provoz budov
(pouze prezenční forma studia)
● Stavební hmoty a diagnostika
staveb
● Dopravní stavby
● Prostředí staveb
● Příprava a realizace staveb
● Dopravní inženýrství
Absolventi tohoto programu
mohou pokračovat v navazujícím
magisterském programu
Stavební inženýrství (doba studia
1,5 roku) se studijními obory:
● Geotechnika
● Městské stavitelství a inženýrství
● Stavební hmoty a diagnostika
staveb
● Dopravní stavby
● Konstrukce staveb
● Prostředí staveb
● Provádění staveb
Bakalářský studijní program
Architektura a stavitelství pouze
v prezenční formě studia se
studijním oborem stejného názvu.
Absolventi tohoto programu
mohou pokračovat v navazujícím
magisterském studijním programu
a oboru Architektura a stavitelství
(doba studia 2 roky), nebo ve
studijních oborech navazujícího
magisterského studijního programu
Stavební inženýrství.
Fakulta stavební VŠB – TU
Ostrava pořádá dne 22. ledna 2009
Den otevřených dveří..
Zahájení proběhne v 9:00 hodin
v Nové aule v areálu VŠB – TU
Ostrava, ul. 17. listopadu 15,
Ostrava–Poruba.
Přihlášku ke studiu je možno
podat do 31. 3. 2009 pro 1. kolo
přijímacího řízení a do 20. 7. 2009
pro 2. kolo na adresu Studijní
oddělení FAST VŠB – TU Ostrava,
L. Podéště 1875/17, 708 33 Ostrava –
Poruba.
Podrobnější informace na
tel. číslech 597 321 320 (prezenční
bakalářské studium), 597 321 386
(prezenční navazující magisterské
studium) a 597 321 346
(kombinovaná forma bakalářského
i navazujícího magisterského
studia) nebo na www.fast.vsb.cz.
stavebnictví 01/09
81
Brno, Centrum celoživotního
vzdělávání,
Masarykova univerzita,
Právnická fakulta,
Veveří 70
E-mail: [email protected]
www.law.muni.cz/czv/kurzy
14.–15. 1. 2009
Revit Architecture – základní
školení
Školení
Praha 4, AB Studio – učebna,
Jeremenkova 90a
E-mail: [email protected]
20. 1. 2009
Wienerberger fórum
Seminář s diskuzí
Praha 4, ECM Centrum,
Hvězdova 1716/2b
E-mail: [email protected]
www.wienerbergerForum.cz
21.–22. a 28. 1. 2009
euroCALC Beginner
Třídenní vzdělávací kurz
Praha 10, Počítačová učebna společnosti Callida
Bohdalecká 25
E-mail: [email protected]
www.callida.cz
21.–23. 1. 2009
Advance Steel – školení
Školení
Praha 4, AB Studio – učebna,
Jeremenkova 90a
E-mail: [email protected]
22. 1. 2009
Význam požadavků
na tepelnou ochranu
budov pro nízkoenergetické
a pasivní domy
Seminář
Praha 2, Dům ČKAIT,
Sokolovská 15
E-mail: [email protected]
[email protected]
26.– 27. 1. 2009
euroCALC Upgrade
Vzdělávací kurz
Praha 10, Počítačová učebna
společnosti Callida
Bohdalecká 25
E-mail:
[email protected]
www.callida.cz
Stavba roku 2008
Olomouckého kraje
Olomoucký kraj ve spolupráci
s ČKAIT, SSI, SPS v ČR, ČKA
a Omnis a.s. vypisuje veřejnou
neanonymní soutěž, do které mohou být přihlášena stavební díla,
novostavby i rekonstrukce v níže
uvedených kategoriích, zhotovené
a zkolaudované v období od 1. 1.
2007 do 31. 12. 2008. Stavba musí
být zhotovena na území Olomouckého kraje.
Kategorie staveb:
■ Stavby určené k bydlení;
■ Stavby občanské vybavenosti;
■ Stavby dopravní, inženýrské a vodohospodářské;
■ Stavby technologické a pro
průmysl;
■ Rekonstrukce a obnova.
Porota určí v každé kategorii
jednu stavbu, které udělí titul
„Stavba roku 2008 Olomouckého kraje“, a dále udělí dvě
čestná uznání. Na návrh poroty
může hejtman udělit zvláštní
ocenění.
Termín vyhodnocení soutěže a vyhlášení a zveřejnění výsledků
je stanoven na březen 2009.
Přihlášené práce budou formou
panelů vystaveny na veletrhu
STAVOTECH v Olomouci.
Formulář přihlášky a další dokumentace soutěže jsou k dispozici
na www.kr-olomoucky.cz nebo na
sekretariátu soutěže.
Uzávěrka přihlášek:
30. ledna 2009 do 16.00 hodin
v sekretariátu soutěže
Uzávěrka pro doručení panelů a dokumentace:
13. února 2009 do 16.00 hodin
na sekretariátu soutěže, adresa:
OMNIS Olomouc a.s.,
Kosmonautů 8, 772 11 Olomouc,
tel./fax: 585 232 097,
e-mail: [email protected],
mobil: 608 711 422 ■
inzerce
Fórum českého stavebnictví 2009 – 5. ročník
s klíčovým tématem „SUSTAINABLE CONSTRUCTION”!
Stavebnictví v Evropě i v České republice čekají v příštích letech výrazné změny.
Nedostatek energií a jejich zdražování bude
mít vliv na změny v přípravě i realizaci staveb,
které v současné době spotřebovávají 40 %
vyrobené elektrické energie a tepla. Všechny
vyspělé evropské země se připravují na nové
způsoby stavění, které zaručují podstatné snížení spotřeby energií při provozu budov. Pro
dosažení nízkoenergetického stavění existují
v zemích EU vládní programy, jsou vydávány zákony vytyčující nové principy stavění.
Nejdále jsou tyto programy ve Francii, Velké
Británii, Švédsku, Německu a jiných zemích.
V České republice se státní správa tímto
problémem prakticky vůbec nezabývá, a je
proto nejvyšší čas rozpoutat diskuzi na všech
úrovních. Novému způsobu stavění se budou muset přizpůsobit všichni zainteresovaní,
ať již jde o stavební společnosti, developery,
výrobce stavebních materiálů a dodavatele
veškerých technologií.
Již 5. ročník úspěšného odborného setkání
významných zástupců českého stavebnictví se
zaměří na klíčové téma „udržitelného stavění“
velmi detailně a pozitivně.
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR společně s Blue Events si vás již teď dovolují upozornit
na termín 4. března 2009, kdy se v sále pražského hotelu Olympik Artemis setkají zástupci většiny významných společností a budou
o těchto tématech diskutovat. Mezi exkluzivní
a další partnery jubilejního fóra patří mj. společnosti
STOMIX, Xella CZ, TÜV-SÜD Czech, VEKRA, SMP
CZ a další významné společnosti, hlavním mediálním partnerem je časopis STAVEBNICTVÍ.
V případě zájmu o bližší informace o přípravách projektu se můžete obrátit na adresu
[email protected] nebo tel. +420 603 252
703, informace o průběhu předchozích ročníků získáte na adrese www.construction21.cz.
82
stavebnictví 01/09
firemní blok
Společnost Hörmann, přední
v ýrobce garážov ých a dveřních systémů, představí na
mezinárodním stavebním veletrhu BAU 2009 v Mnichově (12. až 17. ledna) například rolovací vrata s novými izolačními
profily Decotherm, vjezdová
vrata ET 500 určená pro hromadné garáže, nebo protipo-
1
2
3
4
STOMIX v Českých 100 nejlepších
potěšen, že se naše práce
úročí. Snažíme se být garanCílem ankety Českých 100 nej- běr nominovaných firem podléhal tem kvality, která je ve výrobě
lepších bylo na celostátní úrovni třem kritériím: subjekt musel mít stavebnin, ale koneckonců také
nalézt a ocenit společnosti, kte- registraci na území České repub- službách, klíčovým faktorem
ré ve svém oboru dosahují mi- liky, více než 20 zaměstnanců úspěchu,“ řekl generální ředitel
mořádných výsledků. Nominace a roční obrat převyšující 30 milio- Stomixu Bořivoj Minář.
vycházely z osobních zkušenos- nů korun. Společnost Stomix se Stomix je největším českým
tí okruhu odborníků, získaných umístila v kategorii Stavebnictví, výrobcem kontaktních zateppři profesionální činnosti, ale průmysl stavebních hmot a de- lovacích systémů. Jeho konsotaké ze soukromých kontaktů veloperství.
lidovaný obrat se v roce 2007
s nejrůznějšími hospodářskými Cena pro Stomix přišla měsíc po přiblížil 870 milionům korun.
subjekty. V letošním žebříčku vítězství v soutěži Nejlepší výrob- Společnost v loňském roce
hlasovalo 3600 podnikatelů. Vý- ce stavebnin roku 2008. „Jsem oslavila 15. výročí založení. ■
Profimalt – cement pro zdění
inzerce
Hörmann na BAU
žární a protikouřové dveře T30
a STS, jež upoutají nevšedním
designem.
Uvedené novinky včetně celé
řady dalších zajímavých produktů
a nejmodernějších technologií
z oboru garážových i průmyslových vrat, vstupních dveří,
nakládací techniky nebo protipožárních a protikouřových uzávěrů,
mohou návštěvníci zhlédnout ve
firemní expozici o rozloze více než 1000 m2, jež bude tradičně umístěna v hale B2.
Významnou inovaci v oblasti průmyslových vrat přinášejí profily
Decotherm z hliníku a ušlechtilé
oceli (obr. 1). Díky nim disponují
vrata optimálními navíjecími
vlastnostmi a zároveň se vyznačují vynikající tepelnou izolací.
Od vjezdových vrat do hromadných garáží se vyžaduje odolnost
proti zvýšenému namáhání a zároveň velmi tichý chod. Společnost
Hörmann proto vyvinula vrata ET 500 (obr. 2), jež jsou navržena
nejméně pro 250 000 otvíracích
cyklů. K jejich dalším přednostem patří kvalitní, bezúdržbová
konstrukce a řada konstrukčních
se dosahuje výrazné úspory
nákladů v porovnání s tradiční
Holcim Česko, přední doda- i vnější omítání, pevnostní třídy formou přípravy malt.
vatel st ave bníc h m ateriál ů 12,5 MPa. Jeho vlastnosti byly K Profimaltu připravila společa služeb v České republice, upraveny tak, aby umožňovaly nost Holcim Česko technické
uvádí na trh další novinku – jednoduchou výrobu kvalitních listy a další informační materiály,
Profimalt – cement na zdění. omítek a malt pro zdění přímo ve kterých najdou spotřebitelé
Po zavedení značek Extracem na staveništi, bez požadavku podrobnější informace o sloa Variocem pro balené ce - jiných komponent, kromě vody žení produktů, o aplikačních
menty je Profimalt již v pořadí a písku. Při výrobě malt Profi- možnostech a praktické tipy třetím inovativním produktem, malt plně nahrazuje cement, k co nejefektivnějšímu využití.
kterým Holcim Česko obohatil vápno a potřebné přísady, neboť Veškeré informace jsou také
trh. Jedná se o nové univer- všechny složky jsou již v tomto na speciálních internetových
z ální c em entové p oji vo n a výrobku smíchány ve správném stránkách www.zapomente-navýrobu malt pro zdění a vnitřní poměru. Použitím Profimaltu sedy-prumer.cz. ■
prvků zamezujících možnosti
zranění, jako např. zajištění proti
zřícení dvojitými lanovými táhly,
vylepšená ochrana proti sevření
prstů ad. díky rozsahu otevření jen 200 mm, potřebnému
prostoru pro překlad 100 mm a bočnímu dorazu 140 mm. U automatických posuvných
dveří T30 (obr. 3) na první pohled
zaujme designové provedení
z hliníku a skleněných prvků, jež
lze individuálně přizpůsobit architektuře prostoru. K pohybu dveří
navíc není nutná vodicí kolejnice
v podlaze, a tak je zaručena jejich
bezbariérovost. Díky četným variantám automatického provozu
je lze jednoduše a rychle nastavit
pro každou provozní situaci.
Jako zajímavý prvek při realizaci
moderně řešených objektů se
mohou uplatnit i ocelové dveře
STS 30 (obr. 4) a STS 90, jež
účinně zamezují šíření požáru
po dobu 30 a 90 minut. Dveřní
křídlo s plynulým dorazem,
lícující s plochou, umožňuje dosáhnout vzhledu vyznačujícího
se jasnými liniemi a velkorysými
plochami. ■
- PES NETANKUJTE
!!! ZBYTECNÌ !!!
Nabízíme
sbìr polohy pomocí GPS
pøenos dat pomocí GSM
nepøetržité hlídání
paliva v nádrži i na
odstaveném stroji
pøi ztrátì paliva na
odstaveném stroji
vyhlásit poplach
identifikaci øidièe
mìøení otáèek motoru
výpoèet motohodin
pøipojení dalších vstupù
http://pes.taurex.eu
e-mail: [email protected]
tel.: +420 777 792 926
stavebnictví 01/09
83
Elmarco: „hlava“ měsíce listopadu
Společnost Autodesk udělila firmě Elmarco, českému výrobci
průmyslových zařízení pro výrobu
nanovláken, celosvětové ocenění
Inventor of the Month za měsíc
listopad. Společnost Elmarco spoléhá při vývoji výrobních zařízení
řady Nanospider, které umožňují
průmyslově vyrábět nanovláknové
textilie, na software Autodesk
Inventor. Nanovláknové textilie
jsou vhodné kupříkladu pro filtraci –
obsahují mikroskopické průduchy,
které jsou natolik malé, že dokážou
Malé kompresory Atlas Copco
Nově představená vylepšená
řada kompresorů Atlas Copco
11–30 kW GA+/GA VSD přináší výbornou výkonnost. Tyto
kompresory se vstřikem oleje patří mezi nejkompaktnější a nejtišší zařízení na světě v tomto výkonovém rozsahu. Nový
integrovaný sušič snižuje spotřebu energie a zároveň zvyšuje
kvalitu dodávaného vzduchu.
Všechny standardní modely jsou
nyní konstruovány pro práci při
okolní teplotě až 46 °C, obsahují
intuitivní monitorovací rozhraní a jsou vybaveny robustní, výkonnou převodovou skříní chráněnou
proti znečištění.
Větší množství nasátého atmosférického vzduchu (FAD)
znamená, že si zákazník může
pro dané použití zvolit menší
84
stavebnictví 01/09
kompresor. Díky technickým
vylepšením dokázala společnost
Atlas Copco zvýšit hodnotu FAD
u řady GA+ o 7–17 % ve srovnání
s předchozími modely. U řady GA
VSD se nárůst pohybuje v rozmezí 9–24 %.
Hodnota specifické energetické
náročnosti (SER) udává skutečnou spotřebu elektrické energie
na výrobu stlačeného vzduchu
kompresorem. Díky zlepšení
v rozsahu 3–11 % u řady GA+
a 11–13 % u řady GA VSD
vykazují tyto nové kompresory
jedny z nejlepších hodnot v současnosti, a patří proto mezi
nejúspornější zařízení na trhu.
Spotřeba energie může být dále
snížena při použití plné verze
s integrovaným sušičem.
Nová generace technologie pohonu s proměnnými otáčkami
( VSD) zvyšuje výkonnost, je
méně citlivá na prach a dosahuje
nízkého harmonického zkreslení.
Zvolením modelu s VSD (namísto GA +) je možné dosáhnout
průměrné úspory energie až 35 %, což má za následek kratší
návratnost investice. Navíc až 80 % procent energie spotřebované kompresorem může být
zpětně využito. ■
Zařízení řady Nanofiber vyrábí
tato nanovlákna prostřednictvím
patentované elektrospinningoodfiltrovat nejrůznější mikrosko- vé metody, kdy je rotující válec
pické částice včetně bakterií nebo částečně ponořen ve vaničce virů, čímž se stávají ideální pro s roztokem polymeru a umístěn využití ve filtračních zařízeních v poli vysokého napětí. Nad válcem
v oblasti zdravotnictví či výroby se posunuje podkladový materiál,
high-tech komponent.
na který se nanáší vrstvy nanovlá„Společnost Elmarco je prvním ken vytažených vysokým napětím a jediným výrobcem na světě, z vrstvy polymeru na rotujícím
který nabízí zákazníkům zařízení kovovém válci. Takto vzniklá textilie
určené k masové výrobě nanovlá- je ideální pro filtraci či akustickou
ken, založené na principu metody izolaci.
elektrospinningu,“ řekl Robert Společnost Elmarco je lídrem v odKross, senior viceprezident divize větví nanotechnologií se specializaAutodesk Manufacturing Solu- cí na vývoj a produkci zařízení pro
tions. „Řešení Inventor pomohlo výrobu nanovláken. Společnost
firmě Elmarco v oblasti výroby zahájila obchodní aktivity v nanonanovláken maximálně rozvinout technologickém segmentu v roce
svůj inovační potenciál.“
2004 a dnes již dosahuje ročního
Nanovlákna jsou mnohonásobně obratu 23,3 milionu dolarů. Více intenčí než lidský vlas, jejich průměr formací o společnosti Elmarco lze
činí od 200 do 500 nanometrů. najít na www.elmarco.com. ■
Mezinárodní soutěž mladých
pokrývačů, klempířů a izolatérů
V listopadu loňského roku se
v Praze konala 21. mezinárodní
soutěž mladých pokrývačů, klempířů a izolatérů do 25 let. Celkem
36 družstev složených ze dvou
reprezentantů a mentora se utkalo
v kategoriích: pokrývání šikmých
střech; izolace rovných střech; krytí
plechem – klempířské práce. Čeští
řemeslníci získali dvě stříbrné medaile – v kategorii šikmých střech
a druhá v kategorii krytí plechem – klempířské práce.
Současně s touto soutěží se
v Praze vůbec poprvé konal 56. kongres Mezinárodní federace
pokrývačů (IFD). Světové soutěži
mladých pokrývačů a klempířů
byla ze strany IFD i všech národních profesních společenství a firem věnována velká pozornost.
Všechny členské země se totiž
potýkají s nedostatkem mladých
řemeslníků a studentů učňovských oborů.
Společnost Bramac, generální
sponzor obou akcí, si více než dobře uvědomuje současnou situaci
v českém učňovském školství.
Zájem absolventů základních škol o učňovské obory je minimální.
Aby byl tento zájem alespoň
v oboru pokrývač a tesař – klempíř
podpořen, zavedla společnost
Bramac před více než deseti lety
finanční příspěvek pro studenty
právě tohoto oboru. Po projevení
zájmu o podporu učňů i ze strany
dalších výrobců předala firma Bramac tuto podporu Cechu klempířů
pokrývačů a topenářů, a nyní se
tedy prostřednictvím Cechu na
podpoře učňů podílejí i ostatní
výrobci z tohoto oboru.
Bramac ovšem věnuje velkou
pozornost i dalšímu vzdělávání
pokrývačů, což dokazuje systémem školení, která se každoročně
pořádají a o něž je mezi odbornou
veřejností velký zájem. Je možné
se zúčastnit nejen základního školení, jehož cílem je zejména seznámit účastníky s produkty Bramac. Účastníci se tedy blíže seznámí se stavební fyzikou šikmých
střech, v dalším tématu se dozvědí o doplňkových opatřeních pro zvýšení bezpečnosti šikmých střech,
školení zahrnují i téma poruchy
šikmých střech se skládanou krytinou atd. Přehled nabídky školení
pro rok 2009 můžete již nyní najít
na http://www.bramac.cz/proodborniky.html. ■
Rozdělení prostor v průmyslových objektech
Trapézové plechy se staly základem pro dodávky firmy Lindab na
stavby průmyslového charakteru.
V dnešní době dodává Lindab
kompletní sortiment výrobků
pro opláštění a zastřešení budov.
V roce 2008 technické oddělení
zkonstruovalo a začalo nabízet
systém samonosných příček
pro průmyslové a administrativní
objekty. Několik úspěšných realizací svědčí o přednostech tohoto
systému.
Materiálová skladba konstrukce
je tvořena zakládacím U-profilem
dolním a horním U-profilem fixovaným ve svislé poloze vodicími
L-profily umožňujícími kluzný
pohyb. Dále jsou použity C-profily
jako běžné stojky a ostění otvorů.
Dimenzování jednotlivých profilů
vychází vždy z konkrétního zadání
a jeho výpočet zajistí technické
oddělení. Takto vytvořená konstrukce je opláštěná trapézovým
plechem o výšce vlny 8–35 mm,
a to oboustranně nebo jedno-
stranně. Další variantou opláštění
mohou být SDK desky. Veškeré
spoje konstrukce a opláštění jsou
provedeny samořeznými šrouby
vhodných rozměrů a parametrů.
Podle přání investora může být
příčka doplněna o tepelnou či
zvukovou izolaci. Konstrukce
příčky je nezávislá na primární
ocelové konstrukci a zatížení této
konstrukce vnějšími vlivy nemá
vliv na chování příčky. Snadná
montáž a její výhody jsou od
počátku realizace podpořeny podrobnou montážní dokumentací.
Podle této dokumentace jsou
pak vyrobeny v závodě Lindab
jednotlivé komponenty příčky.
Prvky nosné konstrukce jsou
popsány a odpovídají položkám
v montážní dokumentaci, proto
je montáž na stavbě výrazně
rychlejší. Výsledným produktem
je lehká příčka z kvalitních mate- riálů podle individuálního požadavku,
která působí jako přirozené dělení
prostoru v tomto druhu budov.
Systémy evakuačního
rozhlasu Baldwin Boxall
Společnost PCS spol. s r.o. uzavřela
distribuční smlouvu s renomovaným britským výrobcem evakuačních systémů Baldwin Boxall. Na
český a slovenský trh se poprvé
dostávají evakuační systémy této
britské firmy, které nacházejí uplatnění jako součást bezpečnostních
systémů v nákupních a zábavních
centrech, hotelech, bankách, továrnách, skladech, zdravotnických
zařízeních a dalších veřejných
budovách v celé Evropě.
Výzkumy ukazují, že při nouzových situacích, jako jsou havárie
nebo požáry, reagují lidé bez zmatku a paniky, pokud obdrží jasné a srozumitelné instrukce. Evakuace
probíhající po jednotlivých fázích za
použití předehraných a srozumitel-
ných zpráv a instrukcí zajistí, že i neškolený personál či další osoby jsou
evakuovány rychle a efektivně.
Evakuační systémy tohoto britského
výrobce mají dlouholetou tradici a jsou nainstalovány v nejprestižnějších budovách světa, jako je stadion
Manchester United, FC Chelsea
nebo centrála společnosti Allianz
v Německu.
Jedním z nejdůležitějších systémů
z portfolia společnosti Baldwin
Boxall je nouzový zvukový systém
VIGIL2. Jde o modulární systém
určený pro všechny střední a větší
aplikace veřejného ozvučení. Umožňuje až 67 vstupů a 87 audiovýstupů
s možností distribuce až 30 přednahraných zpráv a programování přes
PC a USB port pomocí k ústředně
dodávaného intuitivního softwaru.
Systém samozřejmě umožňuje přepínání v případě poruchy provozních
zesilovačů automaticky na záložní
modul. ■
Lindab nabízí
pro průmyslové
a hospodářské
objekty sendvičové panely
střešní a stěnové, skládaný obvodový a střešní
plášť, všechny
jeho komponenty, jako jsou C
kazety, nosné
tenkostě nné
vaznice a paždíky, nosné trapézové profily a široký sortiment exteriérových a interiérových trapézů.
Tým zkušených
techniků zajišťuje
poradenské služby již v přípravné fázi výstavby a po dobu celé
její realizace. ■
HESTIA: energetické úspory
Na adrese http://hestia.energetika.cz byla zveřejněna nová
verze programu HESTIA VIVID, který slouží pro navrhování a vyhodnocení opatření na úspory energie v rodinném domě.
Program umožňuje rychlé porovnání různých variant řešení z hlediska celkových nákladů na
opatření, celkové roční úspory
energie a nákladů na provoz a také návratnosti investice.
Je srozumitelný a snadno ovladatelný pro laiky – stavebníky a majitele rodinných domů. Zároveň je užitečný i pro odborníky –
architekty, projektanty a stavaře,
kterým poslouží například pro
názornou prezentaci klientovi.
Po jednoduché instalaci programu si uživatel sestaví model
svého domu. Následně pak
může navrhovat různá opatření
na úspory energie – například
různé varianty zateplení, výměny oken, změnu zdroje vytápění
nebo nákup nového domácího
spotřebiče a sledovat jejich vliv
na celkovou spotřebu energie
a provozní náklady. Zpracované výstupy je možné uložit a později se k nim vrátit nebo je
vytisknout.
Novinkou nové verze programu
HESTIA je pravidelná aktualizace cen energií, prováděná
minimálně dvakrát ročně. Tato
aktualizace probíhá automaticky a uživatel je informován při
novém spuštění programu. Součástí programu je také přehledná encyklopedie energetických
úspor v domě, kde se uživatel dočte podrobné informace o možných řešeních úspory energie, požadavcích energetické legislativy a technických norem na
energetickou náročnost budov.
EkoWATT, centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie,
program HESTIA vyvíjí a ne- ustále vylepšuje od roku 2004.
Název HESTIA software získal,
podle řecké bohyně domácího
krbu. Přívlastek VIVID znamená
názorný. ■
stavebnictví 01/09
85
v příštím čísle
02/09
únor
2009
stavebnictví
časopis
Únorové číslo bude věnováno
podlahovým konstrukcím budov.
Články jsou zaměřeny na návrh
podlahových systémů, vybrané
aspekty jejich provádění i obnovu, sanace a povrchové úpravy
podlah historických.
Ročník III
Číslo: 01/2009
Cena: 68 Kč vč. DPH
Vydává: EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno
IČ: 44960751
Číslo 02/09 vychází 6. února
Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2
Tel.: +420 227 090 500
Fax: +420 227 090 614
E-mail: [email protected]
www.casopisstavebnictvi.cz
předplatné
Obchodní ředitel vydavatelství:
Milan Kunčák
Tel.: +420 541 152 565
E-mail: [email protected]
Celoroční předplatné (sleva 20 %):
544 Kč včetně DPH, balného a poštovného
Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu:
EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, 648 03 Brno
(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809,
bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300)
Olga Bočková
Tel.: +420 541 159 564
Fax: +420 541 159 658
E-mail: [email protected]
Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.
Rozměr
Cena
Na zrcadlo
Na spad (ořez)
1/1 strany
185x254 mm
(210x297 mm)
59 000 Kč
1/2 strany na šířku
185x125 mm
(210x147 mm)
29 900 Kč
1/2 strany na výšku
90x254 mm
(103x297 mm)
29 900 Kč
1/2 strany – editorial
90x254 mm
(103x297 mm)
32 900 Kč
1/3 strany na šířku
185x82 mm
(210x104 mm)
19 900 Kč
1/4 strany na šířku
185x61 mm
Nelze
14 900 Kč
1/4 strany na výšku
43x254 mm
Nelze
14 900 Kč
1/8 strany na výšku
43x125 mm
Nelze
7 400 Kč
2. a 3. strana obálky
185x254 mm
(210x297 mm)
63 000 Kč
4. strana obálky
185x254 mm
(210x297 mm)
74 000 Kč
1/1 strana PR článek
43 000 Kč
1/2 strana PR článek
21 900 Kč
Objednávky inzerce zasílejte prosím na adresu:
EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, 648 03 Brno
(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809,
bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300)
Mgr. Darja Slavíková
tel.: +420 541 159 437, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]
86
stavebnictví 01/09
Redaktor: Petr Zázvorka
Tel.: +420 728 867 448
E-mail: [email protected]
Redaktor odborné části:
Ing. Hana Dušková
Tel.: +420 227 090 500
Mobil: +420 725 560 166
E-mail: [email protected]
Obchodní zástupce:
Michal Brádek
Mobil: +420 602 233 475
E-mail: [email protected]
Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek,
Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská,
Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda), Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová
inzerce
Formát
Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský
Tel.: +420 602 542 402
E-mail: [email protected]
Odpovědný grafik: Zdeněk Valehrach
Tel.: +420 541 159 357
E-mail: [email protected]
Jazyková korektura: Mgr. Vilém Kmuníček
Inzerce: Mgr. Darja Slavíková
Tel.: +420 541 159 437
Fax: +420 541 153 049
E-mail: [email protected]
Předplatné: Olga Bočková
Tel.: +420 541 159 564
Fax: +420 541 159 658
E-mail: [email protected]
Tisk: TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o.
Náklad: 31 500 výtisků
Povoleno: MK ČR E 17014
ISSN 1802-2030
EAN 977180220300501
Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa
© Stavebnictví
All rights reserved
EXPO DATA spol. s r.o.
Odborné posouzení
Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví
podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení.
O tom, které články budou odborně posouzeny,
rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž
určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři
recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých
příspěvcích posudky recenzentů.
Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě
bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce
neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.
Plánujte s námi!
Vypracoval:
Kontroloval:
Investor:
Stavba:
Objekt:
Obsah:
Veletrhy Brno, a.s.
SPS v ČR, ČKAIT
Místní úřad: BRNO
2009
STAVEBNÍ VELETRHY BRNO
IBF 2009, SHK BRNO 2009
Inzerce
Datum:
21.–25. 4. 2009
Číslo zakázky: 001
Jednotky:
Měřítko:
1:1
14. mezinárodní
stavební veletrh
10. mezinárodní
veletrh technických
zařízení budov
21.–25. 4. 2009
2009
Brno – Výstaviště
www.stavebniveletrhybrno.cz