na WI-FI
Transkript
na WI-FI
PROPAGAČNÍ MATERIÁL Ročník: II., číslo 6., vyšlo 7. 9. 2012 NEPRODEJNÉ! www. pivovarnarychte.cz Mazel na Velikonočním ostrově – Ladislav Šimek Náš partner na cestách (str. 12) www.branadocech.cz Volný přístup na WI-FI heslo: 475205018 Nezapomeňte nás navštívit na: pivovarnarychte.cz ÚSTECKÝ 1/2MARATON MAZEL NA CESTÁCH str. 7 POZVÁNKA Čtěte na straně 3. PIVNÍ OZÁŘKY V MINIPIVOVARU NA RYCHTĚ S labé radiační záření dne 11. 7. 2012 pomáhalo na svět novému pivu Kosmik, jenž brzo ráno začal vařit ústecký minipivovar Na Rychtě u příležitosti blížícího se stoletého výročí epochál- ního objevu kosmického záření. To odhalil rakouský vědec Victor Franz Hess při letu balónem, kterým startoval 7. srpna 1912 právě z Ústí nad Labem. Pivo konzumenti poprvé ochutnali přesně v den význačného jubilea v ústeckém muzeu, kde historici slavnostně zahájili výstavu „Ústí ve službách vědy“. V minipivovaru Na Rychtě se odehrál zvláštní rituál, kolem ADRESA: Pivovar Hotel Na Rychtě, Klášterní 75/9, Ústí nad Labem, 400 01 e-mail: [email protected], vedení společnosti: telefon: 475 213 047, fax: 475 212 945 REZERVACE: Restaurace – e-mail: [email protected], telefon: 475 205 018 Hotel – e-mail: [email protected], telefon: 475 213 138 EXKURZE: Po–Čt e-mail: [email protected] NAPIŠTE NÁM – Pokud máte přání, nápady či připomínky: [email protected] RL1204_Srpen_001_.indd 1 varny s vroucím pivem kroužil kámen vydávající radiační záření. Šlo o uranovou horninu smolinec z Jáchymova, kterou pro tento účel zapůjčilo ze svých sbírek Pokračování na str. 2 PROVOZNÍ DOBA Pondělí – sobota 10.30–24.00 hodin Neděle 11.00–22.00 2012/04 Ročník: hodin II., č. 6. 1 11.09.12 21:37 PIVNÍ OZÁŘKY V MINIPIVOVARU NA RYCHTĚ Pokračování z 1. strany geologické oddělení ústeckého muzea. Kámen měl symbolicky předat novému pivu energii kosmického záření. "Kosmické záření je vlastně radiace přicházející na zemi z vesmíru. Uran je pak zdrojem stejné energie, ale zemského původu. Vlastně o tom celém byl také Hessův objev, který rozluštil odkud se ta záhadná energie bere," vysvětil smysl rituálu historik muzea Martin Krsek. S radioaktivním kamenem odborně nakládal vedoucí regionálního centra Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v Ústí nad Labem Čestmír Berčík. Nejdříve změřil hodnoty radiace. Kámen vyzařoval 4 mikro Siewerty za hodinu, což odpovídá intenzitě kosmického záření asi v osmikilometrové výšce nad zemí. Zdůraznil, že jde o zdraví naprosto neškodnou dávku. „Radiaci jsme vlastně vystaveni dennodenně. Zhruba 14 procent pochází z kosmu a 17 ze země. 10 procent si pak nasbíráme za život při rentgenování. No a zbytek má na svědomí plyn radon,“ popsal roli radiace v běžném životě. Kromě symbolického ozáření je pivo Kosmik mimořádné také chmelem, z něhož se vaří. „Poprvé jsme použili zcela nový chmel Saaz late. Je to odrůda vypěstovaná na Moravě pod dohledem Výzkumného ústavu chmelařského v Žatci. Vyniká jemnější hořkostí a má vyšší podíl aromatických látek,“ po- odhalil recepturu příležitostného piva sládek minipivovaru Jaroslav Rottenborn. Výsledkem je světlý ležák. Speciální várka je limitovaná, a tak se v nabídce minipivovaru udrží jen pár dnů. Poslední příležitost dát si Kosmik se naskytne 7. a 8. září, na kdy se plánují hlavní oslavy světového jubilea v Ústí nad Labem, které organizuje Přírodovědecká fakulta UJEP, Muzeum města Ústí nad Labem a Český hydrometeorologický ústav. Součástí oslav bude start horkovzdušných balónů s rekonstrukcí ústeckého Hessova letu, odhalení pamětní desky, cyklus populárně naučných přednášek a jiné atrakce. Historie objevu kosmického záření Letos je tomu přesně 100 let, kdy Victor Franz Hess zahájil své plavby balónem. Nebylo tomu však kvůli cestování, ale v zájmu vědy. Tehdy mu bylo 29 let, pracoval jako asistent na institutu pro výzkum radioaktivity vídeňské Akademie věd a v dubnu 1912 začal s praktickým mě- řením zemské radioaktivity. Na své první balónové lety se vydával z Vídně; párkrát se dostal až k Brnu a jednou až do Sadové na Královéhradecku. Nicméně Hess však plánoval měření ve velkých výškách, pro které Vídeň nevyhovovala - potřeboval lepší balón a jiné prostředí, a tak hledal nové startovní místo. Tím se stalo Ústí nad Labem, nedaleko nějž sídlil Německý vzduchoplavecký spolek v Čechách (se sídlem v Teplicích-Šanově), který mu poskytl balón Böhmen a především tu mohl získat nejlepší dostupný balónový plyn vodík, který vyráběl Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu Ústí nad Labem dnes známý jako Spolchemie. Startovalo se tedy 7. srpna 1912 v 6.12 hod. v místě mezi Ústím a Chabařovicemi. Balon vystoupal až do výšky 5350 m a přistál 50 km od Berlína. Během Hessových měření v různých výškách letu, ale i po přistání měření na balonu, došel vědec k závěru, že se vzdáleností od povrchu zemského jeho intenzita roste a tudíž že záření není původu zemského a jeho jediným možným zdrojem je vesmír. Definitivně tím potvrdil existencí záření, které sám pojmenoval kosmické. Hessův objev měl zásadní význam pro další rozvoj fyziky elementárních částic. V roce 1936 získal Victor Franz Hess za svůj objev Nobelovu cenu za fyziku. Martin Krsek INZERTNÍ PODMÍNKY – ROZMĚRY: Sloupek Čtvrtka Třetinka Půlka Půlka výška Celostrana 1/8 1/4 1/3 1/2 1/2 1/1 44 x 132 mm 92 x 132 mm 210 x 99 mm (čistý rozměr) 210 x 148 mm (čistý rozměr) 104 x 210 mm (čistý rozměr) 210 x 297 mm (čistý rozměr) Uvedené ceny jsou bez DPH. Cena: 750 Kč Cena: 1500 Kč Cena: 2000 Kč Cena: 3000 Kč Cena: 3000 Kč Cena: 6000 Kč jedno vydání jedno vydání jedno vydání jedno vydání jedno vydání jedno vydání Předem děkujeme za případný zájem a těšíme se na spolupráci. 2 2012/04 Ročník: II., č.V případě 6. KONTAKT: zájmu volejte: 608 34 00 22 nebo e-mailujte: [email protected] RL1204_Srpen_001_.indd 2 11.09.12 21:37 ÚSTECKÝ 1/2MARATON – Běžci v Ústí se těší na chemičku i na guláš B ěžeckou explozi v Ústí nad Labem probudil loňský Volkswagen 1/2Maraton. Hned premiéra tehdy vyčerpala s předstihem téměř dva tisíce startovních čísel. Po dvojím navýšení se tak stalo i letos. V neděli 16. září poběží 2300 běžců půlmaraton a doprovodný 10 km běh, na dalších tisíc účastníků se těší Mattoni rodinný běh na 3 km. A na další zájemce se ještě nedostalo. Oproti loňsku byla mírně pozměněna trasa. Zůstává však exkluzívní magnet - úsek probíhající jindy nepřístupnou chemičkou Spolchemie, jedním ze symbolů města. Start a cíl bude na Mírovém náměstí v centru. Bohatý doprovodný program doplní i kvalitní občerstvení pro závod- níky včetně guláše v restauraci NA RYCHTĚ restauraci. Představí se elitní světoví běžci John Kiprotich, Henry Kiplagat a Boniface Kirui z Keni, Jošinori Oda z Japonska nebo Tadelech Bekeleová a Tirfi Tsegayeová z Etiopie. Spolu s nimi přední čeští atleti Petra Kamínková, nebo Leoš Pelouch a Vít Pavlišta. Ale i zajímavé osobnosti. „Jsem v plném tréninku před zápasem o pás mistra světa, desítku bych měl zase zvládnout,“ slíbil Lukáš Konečný, boxerský světový šampion profesionální organizace WBO, který v Ústí žije s manželkou a třemi dcerkami. Objeví se i Vladimír Dlouhý, bývalý ministr průmyslu, později poradce mezinárodních ekonomických společností, který nyní kandiduje na prezidenta země. Obrovský zájem potvrzuje běžeckou euforii v zemi, kterou výrazně pomohl vzedmout seriál RunCzech.com. Všech šest jeho velkých městských běhů (Hervis 1/2Maraton Praha, Volkswagen Maraton Praha, Mattoni 1/2Maraton České Budějovice, Mattoni 1/2Maraton Olomouc, Mattoni Grand Prix Praha i Volkswagen 1/2Maraton Ústí nad Labem) obsadilo letos závodní pole s předstihem - tedy celkem nabídlo závodní vzrušení 32 400 běžcům! K tomu dalších tisícovkám v nesoutěžních bězích. "Je to veliké ocenění naší práce a povzbuzení do další. Jsme rádi, že se Česko stává také srdcem běžecké Evropy," říká Carlo Capalbo, prezident organizačního výboru. Tomáš Nohejl - media manager Prague International Marathon Záhořanského 3 120 00 Praha 2 telefon: 224919209, 773407114 mail: [email protected] SEVEROČESKÁ BEZPEČNOSTNÍ AGENTURA PULTY CENTRALIZOVANÉ OCHRANY STŘEDISKA ÚSTÍ NAD LABEM, LITOMĚŘICE, DĚČÍN ELEKTRONICKÉ ZABEZPEČENÍ OBJEKTU FYZICKÁ OSTRAHA VLASTNÍ TECHNICKÁ DIVIZE SPECIÁLNÍ SLUŽBY KAMEROVÝ DOHLED MONITORUJE a STŘEŽÍ tel.: 475 220 886 605 261 607 VÍCE JAK 1000 OBJEKTŮ OBJEKTY v RÁMCI CELÉ ČR i TUTO RESTAURACI NA RYCHTÉ www.sba-security.cz Naše společnost hledá pracovníky se znalostí německého jazyka pro práci v zahraničí. 2012/04 Ročník: II., č. 6. RL1204_Srpen_001_.indd 3 3 11.09.12 21:37 PŘEDSTAVUJEME: Pivovarský dvůr Plzeň - pivovar Purkmistr Plzeň a pivo patří neodmyslitelně k sobě. Místem, které potvrzuje pokračování této tradice se nově stal komplex Pivovarského dvora v Plzni – Černicích. Spojením pivovaru s pivnicí, restaurantem, hotelem a bowlingem ve stylu pivovarského sklepení vzniklo ideální místo pro pořádání nejrůznějších akcí. Komplex vznikl přestavbou původního selského dvora umístěného v klidném prostředí předměstské památkové rezervace na Selské návsi. K zahájení výroby piva nás dovedlo přesvědčení, že je načase opět vařit pivo klasickým českým způsobem. Zároveň jsme chtěli připomenout i nejstarší pivovar v českých zemích –pivovar v Domažlicích, který vařil piva stejných značek. V nedávné době do- 4 šlo k zániku tohoto pivovaru, a proto jsme se rozhodli značky zachovat. Pivo je vařeno podle tradičních receptur z několika druhů sladovnického ječmene nejvyšší kvality a chmele z žatec- ročně. Jeho „srdcem“ je dvounádobová měděná varna stojící v čele pivnice. Pivo se vaří 2-3 rmutovým způsobem klasickou technologií, kdy jedna várka trvá 12 hodin. ké pěstitelské oblasti. K vaření používáme plzeňskou měkkou vodu, které je bez jakýchkoliv příměsí a více než půl století slouží v Plzni k vaření proslaveného „plzeňského“. Pivovar Purkmistr má kapacitu po rozšíření 1 500 hl. piva Hlavní kvašení pak probíhá v pivovarských sklepích ve čtyřech otevřených kvasných kádích 7-9 dní. Po hlavním kvašení se pivo přečerpává do 13 ležáckých tanků, kde zraje 1 měsíc (některé speciály i déle) a poté je podáváno ke konzumaci. Pivo podáváme nefiltrované a nepasterizované, aby se v něm zachovali všechny původní výživné látky . V pivovaru se vaří 5 základních druhů piva: PURKMISTR 12% světlý ležák, PURKMISTR 12% polotmavý ležák, PURKMISTR 12% tmavý ležák, PÍSAŘ 12% pšeničné pivo, RADNÍ 14% polotmavý jantarový speciál s prodlouženou dobou zrání. Dále vaříme pestrou paletu piv ochucených ovocnými a bylinnými příchutěmi a zvlášť pečlivě připravovaná a ošetřovaná piva jubilejní. Věříme, že se naším pivem potěšíme a uspokojíme i nejnáročnější „pivní gurmány“ A přejeme Vám dobrou chuť s tradičním pivovarským pozdravem „Dej Bůh štěstí“. 2012/04 Ročník: II., č. 6. RL1204_Srpen_001_.indd 4 11.09.12 21:37 BABÍ LÉTO V ČESKÉM ŠVÝCARSKU aneb pozvánka Filipa Brodského, ředitele společnosti České Švýcarsko L etní prázdniny a dovolené jsou sice za námi, a právě proto mi dovolte, abych vás pozval k nám do Českého Švýcarska – do krajiny plné tajemství, kde právě podzim patří k nejatraktivnějším obdobím pro turistiku, nabízí jedinečné barevné scenérie, příjemný klid a klimatické podmínky zaručují překrásné a ostré daleké výhledy na přírodní scenérie nejen Českého ale i Saského Švýcarska. Druhým důvodem, proč Vás nalákat k návštěvě našeho regionu je i to, že tento podzim oslavuje pětileté narozeniny návštěvnické centrum s jedinečnou interaktivní expozicí - Dům Českého Švýcarska v Krásné Lípě. Poprvé se jeho prostory oficiálně otevřely veřejnosti v říjnu roku 2007, a to i za účasti nejvyšších představitelů nejen z regionu ale i prezidenta republiky Václava Klause. Od té doby navštívilo Dům Českého Švýcarska více než 160 tisíc lidí a stal se tak nejvýznamnějším informačním, návštěvnickým i vzdělávacím střediskem a to nejen pro region Českosaského Švýcarska. Dovolte mi, abych Vás jménem obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko, která toto centrum provozuje a jejímž ředitelem jsem také tento podzim právě rok, pozval na zajímavou podzimní akci, která proběhne v sobotu 20. října již počtvrté v Domě Českého Švýcarska pod názvem cestovatelský festival Sedm divů. Do „hlavního města“ národního parku České Švýcarsko opět dorazí řada známých osobností, aby se s námi slovem i obrazem podělily o své zážitky a zkušenosti z cest do vzdálených končin světa. Letos to budou zejména Josef Formánek, Leoš Šimánek, Petr Jan Juračka a další zajímaví cestovatelé z našeho regionu. 2012/04 Ročník: II., č. 6. RL1204_Srpen_001_.indd 5 5 11.09.12 21:38 MAZEL NA CESTÁCH Foto nahoře: Mazel v USA – Jana Prachařová Foto uprostřed vlevo: Mazel před Dómem. Katedrála v Kolíně nad Rýnem – Pavlína Šťovíčková Foto uprostřed vpravo: Egypt ostrov Giftun – Miroslav Balach Foto dole: Jezdíme každý rok po Evropě spacím autobusem, kde ale není příliš místa, takže brát sebou lahve s pivem dost dobře nejde. Ale tričko se do zavazadla vešlo. Zda má tato žlutá ponorka něco společného s Beatles, to nevím, ale sloužila k průzkumu v hloubkách jezera Loch Ness, kde pátrala (neúspěšně) po stopách existence lochnesské příšery. Tomáš Velímský Pochlubte se i vy, kam až s vámi cestoval váš oblíbený Mazel. Příspěvky zasílejte na adresu redakce [email protected] 6 2012/04 Ročník: II., č. 6. RL1204_Srpen_001_.indd 6 11.09.12 21:38 RYCHTÁŘSKÝ NOVÝ ZÉLAND – Zimní putování po ostrovech přírodních superlativů Na koních pískovými dunami a po plážích Jellicoe tečku Warkworth opouštíme ků přehlédneme celý Haurasilnici číslo jedna a zamíříme ki Gulf ohraničený na výchoChannel – pobřeží Tichého oceánu. P olovinu svého života jsem žil v omylu, co se týče zimy na Novém Zélandu. Když při mém prvém pobytu přišla na tuto roční dobu řeč, dozvídal jsem se o studeném, nepříjemném počasí. Všechno je však relativní! „Leoši, proč jsi nás valil? Vždyť to tu je jak u nás na jaře!” toto jsou první slova mé manželky po příletu do Aucklandu. I já zírám. Sluníčko hřeje, vše je zelené, keře ibišků a camellií v parku před letištěm jsou obalené květy. Lidé chodí jen v košilích a někteří hoši dokonce v krátkých kalhotách! Je červen, to znamená jako u nás v lednu. „Buď ráda!” odpovím spěšně, abych zamezil výčitkám pro blamování rodiny a sbalím bundu do batohu. „Jsme tady holt na severu, na jihu bude větší zima.” Den poté v karavanu z půjčovny vyrážíme na sever, dál za teplem. Jedeme po hlavní silnici, co nejrychleji z města, ke kterému nemáme žádný vztah. Na Nový Zéland jsme přijeli kvůli přírodě. V měs- k pobřeží Pacifiku. Po krátké době se nám otevírá pohled na Kawau Bay, na azurově modré moře, na plachetnice zakotvené v přístavu. A tentýž den už konečně táboříme s výhledem na nekonečnou vodní plochu Tichého oceánu. Ráno vstáváme za rozbřesku a pokračujeme dál podél pobřeží. Od silnice není moře vidět, zdvihají se tu vysoké pískové duny. Z jejich vrchol- dě ostrovy a ostrůvky, za kterými vychází slunce. Po naší levé ruce stoupají kopce s loukami a pasoucími se ovcemi. Stráně jsou nakrátko spásané a tráva vypadá jako čerstvě posečená. Jediné rostliny, kterých se ovce nedotknou, jsou kvetoucí trsy kal. Kolik každý takový bílý květ u nás stojí peněz, tady rostou divoce na pastvinách a ani ovce je nežerou, pomyslím si. 2012/04 Ročník: II., č. 6. RL1204_Srpen_001_.indd 7 7 11.09.12 21:38 Jedeme dál, kolem nás vesnická idylka jako vymalovaná: malá i větší hospodářství, obklopená rozsáhlými pastvinami a nad nimi sytě zelené lesy. „Jak tady mají všechno krásně udržované!” říká nadšeně Lenka a dodá: „Nejraději bych sem vyslala naše zemědělce na školení. Tak bych si to představovala i u nás doma!” „Podívejte, koníčkové,” volá Veronika. „Tati, zastav! Prosím.” Nedaleko před námi stojí budova ranče, na louce se pasou asi dva tucty koní. Krásná zvířata, žádní valachové. Přeskočíme plot a jdeme ke stádu. Zvířata jsou na cizí lidi určitě zvyklá, vzájemně se přibližujeme a ona se nechají od Lenky a Veroniky pohladit. Vtom se za stodolou objeví muž a děvče s ohlávkami v ruce. Čekám, že budou nadávat – přelezli jsme přece jejich plot – ale opak je skutečností. Zdravíme a chválíme jejich vzorné koně. „ Ž ádné divoké nemáme. Naši se dají vypůj8 čit, takže to tak musí být,” vysvětlí chlapík. Věk se u něho nedá dobře odhadnout, mezi třiceti až čtyřiceti. Těžká práce na ranči se očividně podepsala na jeho vizáži. „Odkud pocházíte, podle přízvuku nejste anglicky mluvící,” zeptá se. Představíme se a setkáváme se s nemalým údivem. S Čechy se Ray, tak se jmenuje, ještě nikdy nesetkal. „Dnes mám volno, je neděle. Jinak bych byl v sedle a honil krávy. Pracuji tady jako kovboj,” vysvětluje. „Jsem domluvený tady s Barbet, že si vyrazíme na pláž. Je hned na druhé straně dun, tam naproti. Počasí je perfektní, jako by bylo léto, tak se už moc těšíme!” Prohlédnu si jeho partnerku, může jí být kolem sedmnácti. Dlouhé hnědé vlasy má svázané a její účes vypadá podobně jako ohony jejích koní. Krev a mléko by se o ní mohlo říci staročesky. Asi umí zabrat, žádná pápěrka to není, jinak by asi těžko mohla pracovat s koňmi. Chvíli se bavíme a pak se nesměle zeptám: „Koní máte plno. Bylo by možné si čtyři vypůjčit a vyrazit na pláž společně?” „Žádný problém,” odpoví Ray. „Jen se musím zeptat šéfa, jestli nečeká nějaké hosty, kteří by si chtěli někam vyjet. Když ne, tak jejich půjčení není drahé.” Leoš Šimánek v regionu – Nepřehlédněte! 9. 10. od 19.00 hod. DĚČÍN - Společenský dům Střelnice 10. 10. od 19.00 hod. ÚSTÍ NAD LABEM - Dům kultury 12. 10. od 19.00 hod. TEPLICE - Dům kultury – Koncertní sál Více o autorovi, jeho knihách a diashow najdete na internetových stránkách: www.leossimanek.cz A máme štěstí, koně jsou volní. Můžeme si vybrat mezi anglickým a kovbojským sedlem. Samozřejmě saháme po tom druhém s hruškou pro omotání lasa. Na ně jsme zvyklí. I Veronika už na takovém jezdila, ačkoli si to nemůže pamatovat. Tenkrát jí byly tři roky, co jsme společně v sedlech projeli v Americe Severní Kaskády ve Washingtonu. Později se ale v jezdecké škole učila jezdit na anglickém, a tímto to teď bude mít snazší, protože než člověk ze sedla spadne, může se zachytit hrušky. Koně máme osedlané, je možné vyrazit. Vtom Ray něco zabručí, zmizí v jedné z kůlen a vrátí se s jezdeckými přilbami v ruce a řekne: „Navlíkněte si je! Můžou nám být dobrý. Před lety jsem spadl z koně a natloukl jsem si hlavu tak, že jsem byl dlouho v bezvědomí. Od té doby bez helmy nevyjedu.” Každému nám podá černou helmu, která vypadá jako od motorkářů jezdících na Harley Davidson. Ray v ní vypadá víc než legračně. Ještě nikdy jsem neviděl kovboje s helmou na hlavě. I Barbet si jednu navléká, a ta jako jediná z nás má bílou, která nevypadá tak strašidelně. Jenom Ray má bělouše, všichni ostatní jsme si vybrali hnědáky s bílými lysinkami, těch je na pastvině nejvíc. Vyrazíme. Nejdřív projíždíme les em z b orovic, kterým se zřejmě v písečné půdě dobře daří, a po necelém kilometru se před námi otevře pohled na oceán. Nebe je sytě modré a jako vymetené. Voda má azurový nádech, těžko říci, která z těchto barev se mi líbí víc. Duny končí strmým srázem porostlým 2012/04 Ročník: II., č. 6. RL1204_Srpen_001_.indd 8 11.09.12 21:38 teď v zimě uschlou trávou. Severním směrem, kam oko dohlédne, se táhne liduprázdná, dozlatova zbarvená pláž. Vzpomenu si na Itálii nebo Španělsko, na tamní přelidněná pobřeží a pomyslím si, jak krásně je zde, na Novém Zélandu. Moře svádí ke koupání, na které nemůže být ani pomyšlení, voda je určitě studená jako led. Možná, že tady budou v létě davy, až začne turistická sezona. Zeptám se Raye, ale ten moje obavy vyvrátí. Cváláme po písku bez jediné stopy. Je tvrdý, koňská kopyta se neboří a můžeme jet naplno. Koňům vlaje hříva ve větru a rychlá jízda jim dělá stejné potěšení jako nám. „Tak co, není to tady paráda?” zeptá se Ray a bez čekání na odpověď pokračuje: „Každou neděli vyrážím sem k moři a s vámi mě to ještě víc baví.” „A teď do vln!” volá Barbet. „To bude teprve ono!” Voda vysoko stříká, jsme celí mokří, ale Barbet má pravdu – úplná senzace! Je to poprvé, co můžeme cválat mořem. Maximální zážitek! Asi jen málokde je něco podobného možné – tak dlouhá plochá pláž s udusaným pískem. Jedeme celou řadu kilometrů, pak to otočíme, slunce máme v zádech, nemusíme mhouřit oči. V dálce se rýsují skaliska mysu Cape Rondey. Ženeme naše hnědáky v plném trysku a právě když míjíme zářez mezi dunami, kde zahlédnu malé údolí zarostlé borovicemi, slyším za sebou volání Raye: „Leoši, vraťte se! Uděláme si tady něco k jídlu.” Otočíme se a zabočíme do údolíčka. „Pod stromem před námi je mé ohniště a v sedlové tašce mám maso,” řekne náš nový kamarád, vyndá kus hovězího a dodá: „Svíčková z mladého býka a správně odleželá. Rozdělejte velký oheň, ať máme hodně žhavého dřeva! Já mezitím nakrájím stejky.” Vytáhne nůž z pouzdra na opasku a žasnu, jak je ostrý. Vidí, že ho pozoruji, otře nůž a řekne: „To je Buck, americký. Mám ho snad už věčnost a pořád je stejně dobrý. Nedal bych ho za nic na světě.” Netrvá to dlouho a na vidlicích z borových větví opékáme tlusté bifteky. Vůně se šíří široko daleko. A když koluje Rayův Buck, kterým si odřezáváme sousta, ozývá se jen mlaskání. „Teď by koplo plzeňský,” řeknu Jakubovi. Mluvíme spolu anglicky, aby nám naši přátelé rozuměli, což je pro Jakuba zároveň dobrý trénink. Ray okamžitě zareaguje: „Lepší pivo jsem ještě nepil, nikdo jiný tak dobrý neuvaří,” a dodá s povzdechem: „Jen kdyby nebylo tak hrozně drahý, z mého platu si ho nemůžu často dovolit.” Je mi hned jasné, že se tady na zpáteční cestě od Cape Reinga musíme zastavit s kartonem českého piva. Den uběhne tak rychle, že se mi to nechce ani věřit. Zapadající slunce začíná barvit mráčky nad mořem. Škoda, že tato pláž není na západním pobřeží, kde se slunce brzy bude nořit do vln Tasmanova moře. Na ranč dorážíme až skoro za tmy. Odsedláme koně, vyženeme je na pastvinu k ostatním, uklidíme sedla a udidla. Po rozloučení s rančerem, Rayem a Barbet se utáboříme na pobřeží, abychom mohli pozorovat východ slunce. Text a foto: Leoš a Lenka Šimánkovi 2012/04 Ročník: II., č. 6. RL1204_Srpen_001_.indd 9 9 11.09.12 21:38 HON NA TRPASLÍKA Nejmenuje se Kvasnička vlastně Helmut? Největší atrakcí Budyňského hradu je trpaslík či snad alchymista Kvasnička, ukazující prý cestu k pokladu. Jaký je ale skutečný původ pidimuže? J akákoliv zmínka o pokladu mě nenechá spát a v okamžiku, kdy je dle pověstí cesta k němu tak snadná, byl by hřích okamžitě nevyrazit na místo a jednou pro vždy se zbavit existenční nejistoty. Ovšemže neponechávám nic náhodě, nejdříve si však ověřím všechny dostupné informace, zda v Budyni nad Ohří skutečně pracovali alchymisté na transmutaci olova na zlato. i věno své manželky. Nakonec byl opuštěn a žil z milodarů bohatších příznivců zlatodějného umění. Působil u Viléma z Rožmberka, nějaký čas také u dvora Rudolfa II., až nakonec zakotvil v Budyni u Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburka. Od křivulí k hrncům Kupodivu praxe mezi křivulemi mu přinesla i jednu užitečnou věc. Pan Bavor se stal B A Michal Sendivoj ze Skorska. A opravdu, působili zde ti nejslavnější, například český šlechtic, astronom, matematik a alchymista Bavor Mladší Rodovský z Hustiřan a na Neznášově (1526-1592). Jako první například přeložil do češtiny základní text alchymistů – Smaragdovou desku sepsanou Hermem Trismegistem. Ač urozeného původu, oddával se od mládí bádání v laboratořích, takže brzo prohospodařil Do bodu A zíral Kvasnička dříve, dnes hledí do míst označených písmenem B. mistrem v kuchařském umění a na sklonku života napsal konečně ryze praktickou knihu: Kuchařství, to jest knížka o rozličných krmích, kterak se užitečně s chutí strojiti mají. Jenomže zlato nikde. Snad by úspěch mohl přijít ze strany nejslavnějšího alchymisty té doby, Michala Sendivoje ze Skorska. Byl původem Polák, stejně jako jeho přítel a další chráněnec Zajíce z Hazmburka, spisovatel POKLAD V BUDYNI Tajemná soška Kvasničky (od slova kvasit, bublat – podle typické činnosti alchymistů) prý hlídá poklady, které zde nechal zakopat Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka (1570 – 1616). Týž se proslavil jako velký filantrop , mecenáš významných osobností a alchymistů. Pověst o zlatu získanému transmutací trochu utrpěla tím, že zadlužený Zajíc z Hazmburka musel Budyni postoupit svým věřitelům. Kdyby zlaté sochy dvanácti apoštolů a kvočny s dvanácti kuřaty měl na hradě ukryté, určitě by je ke splácení svých závazků použil. Kvasnička stojí ve výklenku věže, opírá se o své kladivo a vytrvale hledí na jedno místo na zemi, kde má být poklad. 10 Budyňský zámek patřil v 17. století k nejkrásnějším panským sídlům v Čechách. Od zchátrání ho zachránila rekonstrukce z počátku 20. století. a genealog Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Paprocké Vůle. Sendivoj prý v roce 1604 předvedl Rudolfu II. úspěšnou transmutaci kovů ve zlato. Opravdu se vymyká zaběhnuté představě o zkrachovalém pomatenci s křivulemi a tyglíky. Spíš než tajemství výroby zlata mu úspěch přineslo politikaření a podpora Habsburků v době Stavovského povstání. Pátrání na místě Vyzbrojen znalostmi vyrážím na hrad. Mlčenlivý skřet Kvasnička dnes upírá svůj pohled ze svého současného posedu od roku 1996. Jsem poučen, že na toto místo se dostal po poslední rekonstrukci, která na hradě probíhala skoro čtvrt století. Památkáři tehdy odstranili veškeré pseudohistorické prvky zbudované v letech 1902–1911 za éry šlechtického rodu Herbersteinů. Skřet v té době zíral z přístavby na místě dnešní pavlače se vstupem do severního křídla hradu. Soška je patrná na fotografiích z konce sedmdesátých let. Jeho kamenné oči se opíraly o zbytky jižního křídla renesančního paláce, strženého roce 1823. V roce 1759 přitáhl k Budyni pruský generál s poněkud zvláštním jménem Šafgoč (Graf von Schaffgotsch). Uvalil na město výpalné ve výši deseti tisíc tolarů, deseti krav a deseti koní. Protože takovou částku Budyňští dohromady nedali, přikročili Prusové k vrhání zapálených smolných věnců na střechy domů a k drancování. Požár se rozšířil na hrad, který přišel výbuchem střelného prachu o věž a značnou část budov i opevnění. 2012/04 Ročník: II., č. 6. RL1204_Srpen_001_.indd 10 11.09.12 21:38 Nejlepší volba při prodeji a pronájmu vaší nemovitosti. Zdi zámku dnes ukrývají muzeum alchymie, kde si můžete prohlédnout stylizovanou alchymistickou dílnu. Vypráví se, že se Šafgoč mstil za příkoří, která utrpěl, když byl dříve zajat v Budyni. Jako správný voják si krátil čas karbanem a hrou v kostky s místní honorací, kde prohrál velké částky. Když si chtěl půjčit od místního děkana 500 tolarů, byl odmítnut. Toto ponížení v něm hlodalo, a protože všichni tehdejší aktéři uprchli, vybil si vztek na nevinných. A právě ruiny jižního křídla ukrývaly hlubo- MEKA TRPASLÍKŮ Továrna firmy Johann Maresch v Ústí nad Labem začala vyrábět trpaslíky již v roce 1841. Produkovala tisíce druhů trpaslíků a jejich doplňků pro stylovou výzdobu zahrádek. Surovinou prý nebyl klasický „gips“, ale terakota. Ústečtí trpaslíci byli vyhlášeni v Evropě téměř tak, jak byla mezi auty proslulá značka Rolls Royce. Po druhé světové válce upadli trpaslíci v nemilost a jejich výroba skončila. 88 Cena 59 Kč/2,95 € (pro předplatitele 45 Kč/2,66 €) Číslo 9 Ročník XXI. www.ikoktejl.cz ZÁŘÍ 2012 Leoš Šimánek Sněžnou bouří NA ZÉLANDU str. 14 Kamčatka Jezero MEDVĚDŮ str. 40 Odhalení Vyšehradské TAJEMSTVÍ str. 64 Peru Místo koky KAKAO str. 58 Kolumbie str. 6 Mali S VÁLKOU v patách TANEC ĎÁBLŮ Ročník XXI./září 2012 a Kč € www.ikoktejl.cz str. 22 Irsko Balúčistán Brazílie Kambodža Malta Zanzibar Cena 59 Kč/2,95 € (pro předplatitele 45 Kč/2,66 €) KO1209_Titul big_001_.indd 1 ké sklepy, kam mohl Jan Zbyněk Zajíc uložit své poklady. Augustin Sedláček ve své knize Hrady, zámky a tvrze Království Českého uvádí, že chladné chodby byly přeměněny na pivovarské sklepy, jejichž zbytky se dodnes pod zemí nacházejí. Konečně stopa. Jenže přicházejí pochyby. Kdy se narodil pan K? Na starších vyobrazeních je místo pseudogotického přístavku s trpaslíkem vidět barokní schodiště. Kvasnička nikde. Také jeho vzhled neodpovídá 16. století. Nějak moc připomíná německé trpaslíky z pohádek bratří Grimmů. Poznají se totiž na první pohled. Naducané tváře a ostrý nos, úsměv spíše podobný šklebu. Špitálské náměstí 3367/12 400 01 Ústí nad Labem Telefon: +420 475 600 500 www. rkevropa.cz/ustinadlabem Hlodající pochybnosti mě nutí požádat o radu Václava Houfka, odborníka na trpaslíky z nedalekého muzea v Ústí nad Labem. Potvrzuje mi, že barokní sošky trpaslíků od Matyáše Brauna se zachovaly například v Kuksu. Věk trpaslíků však nastává hlavně na počátku 20. století, kdy jsou oblíbeným symbolem štěstí. Trpaslíci byli spojováni s dobýváním PŘEDPLAŤTE SI I VY A UŠETŘTE. Magazín Koktejl vychází 11x do roka. Běžná cena velké verze je 59 Kč, střední verze 39 Kč. Roční předplatné velké verze za cenu 499 Kč. Roční předplatné střední verze za cenu 279 Kč. Předplatné lze objednat několika způsoby: 1) vyplnit on-line formulář na našich webových stránkách www.ikoktejl.cz záložka předplatné. 2) poslat SMS zprávu na číslo 900 11 06 ve tvaru: velká verze A4 (29,7 x 21 cm) - OBJ KOK JMENO PRIJMENI ULICE CISLO DOMU MESTO PSC malá verze A5 (21 x 14,8 cm) - OBJ KOM JMENO PRIJMENI ULICE CISLO DOMU MESTO PSC 3) zavolat operátora předplatného na 475 211 088 drahých kovů a prosperitou obecně, na nároží domů se tak umisťovali celkem běžně. Z milého Kvasničky tak sálá spíše vkus rakouských a říšských hrabat Herbersteinů, než renesanční rozevlátost pánů z Hazmburka. No nic, zlato asi nenajdu. Ale třeba čeká ve sklepeních na šťastné nálezce kámen mudrců. Rostislav J. Pech Časopisy vydavatelství Czech Press Group (Koktejl, Koktejl Speciál, Oceán a Everest) jsou nyní dostupné také v plnohodnotné elektronické verzi! Časopis si můžete zakoupit na internetu a mít jej stále s sebou – ve svém mobilním telefonu, tabletu, počítači, či notebooku: www.floowie.com nebo www.publero.com Více se dozvíte na: www.ikoktejl.cz – záložka ELEKTRONICKÉ VERZE 17.8.2012 15:51:52 2012/04 Ročník: II., č. 6. RL1204_Srpen_001_.indd 11 11 11.09.12 21:38 KUDY Z NUDY? Bránou do Čech rovnou k nám. Je opravdu pro co hlasovat! Internetový portál Kudy z nudy agentury CzechTourism vyhlásil letos již čtvrtý ročník populární soutěže Ceny Kudy z nudy 2012 a Ústecký kraj tu samozřejmě má svá želízka v ohni. V každém ze 17 cestovatelských regionů České republiky byla do soutěže nominována atraktivní místa, která vycházela z doporučení regionálních partnerů. Ústecký kraj patří pod cestovatelský region Severozápadní Čechy. Regionální partnerskou institucí CzechTourismu je Ústecký kraj, zastoupený Krajským úřadem Ústeckého kraje, odborem regionálního rozvoje. Všechny nominované aktivity jsou rozřazeny do čtyř kategorií: Novinky sezóny, Tradiční cíl, Podnikatelský počin a úplně nové kategorie Nejlepší vinařství. Soutěž začala 1. 7. a skončí 30. 9. 2012. „Za region pokrývající Krušné hory, České Švýcarsko, Dolní Poohří a České středohoří jsme nominovali následující Novinky sezóny – Automuzeum Terezín – poznejte auta socialismu, Galerii loutek v Litoměřicích, Naučnou stezku Jetřichovické skály – procházku Českým Švýcarskem, a Šluknovský zámek – dominantu nejsevernějšího města ČR. V kategorii Podnikatelský počin Kozí farmu v Zásadě u Kadaně – za výrobou kozího mléka, Muzeum čertů v Úštěku – temnou návštěvu pekelných sklepů, a Žernosecké vinařství – prohlídku dobových sudů a ochutnávku vín. Jako Tradiční cíle jsme vybrali Hrad Hasištejn – středověkou zříceninu se stylovou restaurací, Milešovku – královnu Českého středohoří, Rozhlednu Tanečnice – nejsevernější rozhlednu v ČR, a Zámek Ploskovice – zámek s umělými vodními jeskyněmi,“ vypočítává krajský radní pro cestovní ruch Radek Vonka místa, s nimiž se do soutěže zapojuje Brána do Čech, www.branadocech.cz. Do sekce Novinky sezóny jsou zařazovány aktivity, které jsou zcela nové, byly po dlouhé době znovu zpřístupněny, anebo prošly delší rekonstrukcí. Můžete tu tedy najít tipy na návštěvu zcela nových míst nebo oživit vzpomínky na dlouho zapomenuté zážitky. Netradiční aktivity pro celou rodinu jsou uvedeny v sekci Podnikatelský počin. Po- 12 kud již těžko vymýšlíte originální zábavu a cíle pro svou rodinu, určitě si vyberete z nabídky těchto zajímavých aktivit pro volný čas, ať už jde o sportovní vyžití nebo třeba praktické ukázky tradičních řemesel a života na venkově. V kategorii Tradiční cíl najdete klasické a osvědčené turistické cíle, které by neměl minout žádný turista, jemuž jde o poznání nejzajímavějších míst v České republice. Patří sem nejen historické památky, z nichž některé najdeme i na seznamu UNESCO, ale i sportovní aktivity, přírodní lokality… V neposlední řadě budete rozhodovat i o tom, kteří vinaři budou ohodnoceni v sekci Nejlepší vinařství. Proto cestujte, ochutnávejte, užívejte pohostinnosti a pak dejte hlas svému oblíbenému vinařství. První ročník volby Nejlepšího vinařství se koná jako zvláštní kategorie soutěže Ceny Kudy z nudy a jejími hlavními partnery jsou Národní vinařské centrum a Vinařský institut. „I přesto, že soutěží místa z celé republiky, myslím, že máme velkou šanci utkat se o nejvyšší příčky. A tak vás, návštěvníci Ústeckého kraje, prosím – pomozte nám dostat se mezi nejlepší. Bude to i vaše ocenění, bude to důkaz, že to v našem kraji máte opravdu rádi a líbí se vám tady. A pokud se do hlasování skutečně zapojíte, můžete získat zajímavé ceny i vy!“, vysvětluje Radek Vonka. Hlasování v soutěži Ceny Kudy z nudy 2012 probíhá do konce září na www.cenykudyznudy.cz a může se do něj zapojit každý, kdo rád podniká výlety po Česku. Více na www.kudyznudy.cz. 2012/04 Ročník: II., č. 6. RL1204_Srpen_001_.indd 12 11.09.12 21:37