POHYBOVÉ ÚSTROJÍ

Transkript

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ
POHYBOVÉ ÚSTROJÍ
Pohybové ústrojí
Pasivní složka - kostra
• kosti
• chrupavky
• vazy
• klouby
Aktivní složka - svaly
Kosterní soustava
Chrupavčitá část kostry
reziduum po chrupavčitém modelu skeletu
plodu
povlaky kloubních ploch, kopytní chrupavka,
chrupavky hrtanu, průdušnice, mečová aj.
Kostěná část kostry
KOST
• pevný orgán, jehož základem je kostní tkáň
• povrch kryje okostice (periosteum) – v oblasti
kloubních ploch – chrupavka
• dutinu kosti vystýlá endost a vyplňuje kostní dřeň
Podle tvaru rozlišujeme:
Kost dlouhá – převládá délkový rozměr, dlouhé kosti končetin
tělo – diafýza – centrální dřeňová dutina (s přibývajícím stářím se zvětšuje)
rozšířené konce – epifýzy
u mladých zvířat – mezi D a E – růstová epifyzární chrupavka – později zaniká – zastavuje se
růst kosti do délky
Kost krátká – všechny tři rozměry jsou přibližně stejné, skelet prstů, zápěstí
centrální dutina chybí nebo je malá
podstatou těchto kostí je houbovitá kostní tkáň
Kost plochá – nejmenším rozměrem je výška, lebeční kosti
nemá centrální dutinu
tvořena buď pouze z kompaktní kosti nebo mezi dvěmi ploténkami kompakty je vrstva
houbovité kosti
Kost pneumatizovaná – místo dřeňových dutin jsou prostory vyplněné vzduchem a vystlané
sliznicí – vychlípení z dýchacího systému
u savců – paranasální dutiny lebečních kostí
u ptáků – velké množství kostí pneumatizovaných
Kost nepravidelná – tvar přizpůsoben místu a funkci
pyjová kost, nosní skořepy aj.
Spojení kostí
Spoje kostí pomocí vaziva
1) Vazivové srůsty – syndesmózy
př. mezi vřetenní a loketní kostí většiny domácích savců
jde o překlenutí mezikostních štěrbin vazivem
u starých – náhrada vaziva kostní tkání (synostóza)
2) Švy – sutury – spoje lebečních kostí
3) Vklínění – gomphosis – jedna kost tvoří klínovitý výběžek a
druhá štěrbinovitou dutinu – oba útvary spojuje vazivo
př. upevnění zubu v zubním lůžku
Spoje pomocí chrupavky
1) Synchondróza – jde-li o hyalinní chrupavku
mezi diafýzou a epifýzou – růstová chrupavka
2) Symfýza – spona – jde-li o vazivovou chrupavku
Spojení obratlů, spojení stydkých a sedacích kostí
Oba typy s věkem mohou osifikovat
Synoviální spojení – kloub
kloubní dutina – kloubní maz, kloubní pouzdro
dotykové plochy – kryty kloubní chrupavkou
- u většiny kloubů si kl.plochy vzájemně odpovídají – jsou kongruentní
- inkongruentní – vyrovnání pomocí různých útvarů – disky, menisky
Kloubní pouzdro
zevní fibrózní vrstva – tuhé vazivo
vnitřní synoviální – řídké vazivo, prokrvené
Podle počtu zúčastněných komponent:
1)
Kloub jednoduchý – 2 kloubní plochy
2)
Kloub složitý – účastní se více než 2 kosti a jejich kloubní plochy
Kostra
Osová kostra
Kostra hlavy
Kosti neurokrania
Kosti splanchnokrania
Kostra trupu
Obratle
Žebra
Hrudní kost
Kostra končetin
Kostra pletence
Kostra volné končetiny
KOSTRA HLAVY
KOSTI NEUROKRANIA
ohraničují lebeční dutinu, v níž je uložen mozek
týlní kost – nepárová
základní klínová kost – nepárová
předklínová kost – nepárová
spánková kost – párová
temenní kost – párová
čelní kost – párová
čichová kost - nepárová
KOSTI SPLANCHNOKRANIA
tvoří obličejovou část lebky, ohraničují nosní
a ústní dutinu, formují očnici
• horní čelist – párová
• řezáková kost – párová
• nosní kost – párová
• nosní skořepy - párové
• slzná kost – párová
• jařmová kost - párová
• patrová kost – párová
• křídlatá kost – párová
• radličná kost – nepárová
• dolní čelist – párová
• jazylka – nepárová
• u prasete – rypáková kost - nepárová
(König et al., 2003)
(König et al., 2003)
(König et al., 2003)
(König et al., 2003)
P
O
L
Z
MX
N
I
MX
KOSTRA TRUPU
tvořena páteří, žebry a hrudní kostí
PÁTEŘ
složena z obratlů – krční, hrudní, bederní, křížové, ocasní
jejich počet je pro určitý druh stálý
krční
hrudní
bederní
křížové
ocasní
skot
7
13
6
5
18-20
ovce
7
12-14
6-7
4
3-24
koza
7
12-14
6
5
11-12
prase
7
13-18
6-7
4
20-22
kůň
7
18
6
5
17-19
pes
7
13
7
3
20-23
ŽEBRA
• párové kosti
• spolu s hrudními obratli a hrudní kostí – hrudní koš
• vlastní žebro – kostěnné
• chrupavka žebra – přikládá se na ventrální konec
kostěnné části; tkáň - hyalinní chrupavka, s věkem
osifikuje
• mezi žebry – mezižeberní prostory – vyplněné svaly
• pravá žebra – jejich chrupavky jsou přímo spojené s
hrudní kostí
• nepravá žebra – nejsou přímo spojena s hrudní kostí –
tvoří žeberní oblouk – tento se připojuje na chrupavku
posledního žebra
(König et al., 2003)
Počty žeber
pravá
nepravá
skot
8
5
ovce
8
5
koza
8
5
prase
7
6
kůň
8
10
pes
9
4
HRUDNÍ KOST
• složená z článků – spojených chrupavčitými spoji (synchondrosis)
• rukojeť hrudní k.
• tělo h.k. – z posledního článku vybíhá mečový výběžek s mečovou chrupavkou
(König et al., 2003)
Kostra hrudní a pánevní končetiny
pletenec – lopatka a pánev
kost pažní a stehenní
kost předloktí a bérce
zápěstí a hlezno
záprstí a nárt
prsty
KOSTRA HRUDNÍ KONČETINY
PLETENEC H.K.
Tvořen lopatkou (scapula)– plochá trojúhelníkovitá
kost upevněná svaly na laterální plochu hrudní stěny
klíční kost a zobcovitá kost – u hospodářs.zvířat –
rudimenty
KOSTRA PAŽE
Kost pažní (humerus) - proximální konec = hlavice
k.p. se kloubí s lopatkou = ramenní kloub
- distální konec = kladka k.p.
se kloubí s kostrou předloktí = loketní kloub
KOSTRA PŘEDLOKTÍ
hlavní je kost vřetenní; kost loketní – různě vyvinutá u jednotlivých druhů
Kost vřetenní
Kost loketní
Příklad:
Prase – loketní k. v celém rozsahu,
kosti nejsou vzájemně pohyblivé
Kůň – pouze okovec a část těla
KOSTRA RUKY – tvoří ji zápěstí, záprstí a prsty
Zápěstí (carpus)
malé kosti ve 2 řadách:
• proximální řada (4 kosti) – vřetenní zápěstí k., střední z.k., loketní z.k.,
přídatná z.k.
• distální řada (4 kosti) – 1.,2.,3. a 4.zápěstní kost
Záprstí a prsty
Plně vyvinutá končetina – pentadaktilní – u Ho a masožravců X u ostatních
zvířat – redukce kostí záprstních i prstů
Pro srovnání u člověka
Prst eq
su
KOSTRA PÁNEVNÍ KONČETINY
PLETENEC P.K.
3 párové kosti, srůstají v pánevní kost – spolu s křížovou kostí tvoří PÁNEV
obě poloviny – ventrálně spojené pánevní sponou – postupně osifikuje
(nikdy ne úplně)
1) Kyčelní kost
2) Stydká kost
3) Sedací kost (os ischii)
KOSTRA STEHNA
Stehenní kost (os femoris)
proximální epifýza – kulovitá hlavice kloubící se s
pánevní kostí - kyčelní kloub
distální epifýza – skloubení s holenní kostí –
kolenní kloub
KOSTRA BÉRCE
holenní kost
lýtková kost
U různých zvířat – různé uspořádání – příklady:
A
Proximální a distální epifýza femuru
F
P
F
T
KOSTRA NOHY
tvořena hleznem, nártem a prsty
Hlezno
malé kosti uspořádané do 3 řad:
proximální řada – ze 2 kostí – hleznová a patní (vyčnívá plantárně svým patním hrbolem)
střední řada – střední hleznová kost
distální řada – 1.,2.,3.,4.hleznová kost
Nárt
u savců nejvíce z 5 kostí, různě
redukovaný počet – viz.záprstí u hrudní
končetiny
Kostra prstů
viz. hrudní končetina
ca – často chybí 1.prst

Podobné dokumenty

Oddělení histologie a embryologie

Oddělení histologie a embryologie Makrofágy jsou buňky s velkou fagocytární schopností. Po stimulaci jsou schopné samostatného pohybu. Vyvíjejí se především z dělících se kmenových buněk v kostní dřeni, kterou opouštějí jako monocy...

Více

Ročková diplomka

Ročková diplomka autoři, kteří jsou citováni v dalších kapitolách této práce. Jak již bylo řečeno na začátku, většinou se lze setkat pouze s popisy definitivního stavu u dospělců. Pokud se někdo zabýval morfogenezí...

Více

magnetoterapie pro děti alergická rýma astma, plíce

magnetoterapie pro děti alergická rýma astma, plíce postižení cév a nervů v dolních končetinách nebo poškození oční sítnice.

Více

Základní svalové názvosloví

Základní svalové názvosloví Příklad: V lidském těle se jedná o přední sval pilovitý (m. serratus anterior),  zadní sval pilovitý horní (m. serratus posterior superior) a zadní sval pilovitý  dolní (m. serratus posterior infer...

Více

Spojení kostí A) Synathrosis

Spojení kostí A) Synathrosis osifikace desmogenní – z vaziva – ploché kosti osifikace chondrogenní – na chrupavčitém základě – perichondrální (povrchová z perichondria) a enchodrální (uvnitř ve chrupavce)

Více

15.2.2 Anatomie pro FES

15.2.2 Anatomie pro FES - Draf, W.: Die chirurgische Behandlung entzündlicher Erkrankungen der Nasen etc. - Klossek et al.: Chirurgie endonasale etc. - Stammberger, Steiner, Rudert, Toldt aj. -Vlastní archiv

Více

VR-kosti773.96 KB

VR-kosti773.96 KB o horní čelist (maxilla) – největší kost horního oddílu lebky  dolní okraj vybíhá v podkovovitý dásňový výběžek, ve kterém jsou zuby  spodní plocha je rovná a tvoří kostěný podklad patra o lícní ...

Více

o TURBELLARIICH.

o TURBELLARIICH. V hlenu klecanského rybníka u Prahy, který byl pi"inešen v listopadu 1894 do mého Ústavu, objevilo se Derostoma v ohromném množstvi a to ihned ve 4 druzích, jež takto za sebou následovaly: Pr-edně ...

Více