Koncept města dobré dostupnosti a jeho význam pro kvalitu života

Transkript

Koncept města dobré dostupnosti a jeho význam pro kvalitu života
téma:
MĚSTO KRÁTKÝCH VZDÁLENOSTÍ
autor: Ing. arch. Zuzana Krmelová
obor: Urbanismus a územní plánování
Školitel: Prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc.
Ústav prostorového plánování, FA ČVUT, 2015
kontakt: [email protected]
příspěvek:
Koncept města dobré dostupnosti a jeho význam pro kvalitu života seniorů a dětí v urbánním prostředí
KONCEPT MĚSTA KRÁTKÝCH VZDÁLENOSTÍ (MKV)
UŽÍVÁNÍ TERMÍNU MKV A JEHO ZÁKLADNÍCH TEZÍ POZDĚJI
1980. z německého
“Stadt der kurzen Wege”
1990
Město krátkých vzdáleností” je model
územního plánování, který se uplatňuje
od roku 1980. Tento model je založený
na snížení dopravní potřeby zajištěním
udržitelné prostorové vzdálenosti mezi
bydlením, prací, zásobováním (službami), místy volnočasových a vzdělávacích aktivit.
Jedná se o reakci na prognózy budoucího rozvoje měst a hrozby rozkladu
měst a rozšiřování měst do krajiny. Oddělování obslužných funkcí od bydlení
se jeví jako neudržitelné. Spolkové ministerstvo tak postuluje koncept Města
krátkých vzdáleností, jehož základem je
polycentrická a funkčně smíšená urbanistická struktura. (BRAKE 2001)
- podpora udržitelnosti
dopravy
- zahušťování zástavby
a zkracování cest mezi
bydlením, pracovišti a
veřejným i soukromým
vybavením
(German Council of Cities: Ten
Points to Improve Urban Transport 1989; Fourth Note (Extra)
on Spatial Development in the
Netherlands 1990)
(W) bydlení
(A) práce
(V) služby
(E) volnočas. aktivity
(B) vzdělávání
(HRSG)., Klaus Brake ...). Suburbanisierung in Deutschland: aktuelle Tendenzen.
KRÁTKÁ VZDÁLENOST
VS
- vzdálenost = fyzická odlehlost,
nejčastěji měřena délkou případně
časem k jejímu uražení
- krátká vzdálenost v MKV
- taková, která je dostupná pěšky
nebo na kole (Maier 2012)
- základním předpokladem pro
vznik vzájemné prostorové interakce,
která je předpokladem pro fungování
tohoto konceptu
- vzájemná prostorová interakce
(udržitelnost vazeb) je základním
předpokladem fungování konceptu
VÝZNAM DOSTUPNOSTI
Dobrá dostupnost je základním
předpokladem pro udržitelný rozvoj
v sociálním pilíři (Maier, Peltán 2012)
a může v rezidenční lokalitě znamenat
významný rozdíl mezi pozitivní interakcí a sociální izolací méně mobilních
lidí (Petrová, Kafková, Galčanová 2012;
WHO 2002)
2014
STEP 2025, Vídeň
2014
IPR Praha
- rozvoj měst ve struktuře,
která umožňuje smíšené
využití především se zaměřením na aktivní využití
parteru pro zkracování
vzdáleností místní obsluhy
- dostatečná kvalita a dostupnost parkových prostor
- pro omezení dopravní
potřeby podporuje také
využívání nových technologií pro využívání místních zdrojů energie
Koncept odůvodnění metr. plánu
Strategie rozvoje VP
- zahušťování fyzické struktury
- přibližování a mix různých aktivit
- samotné zkrácení vzdálenosti
je uváděno jako základ strategie
pro posílení sociální soudržnosti
čtvrti
- s vyšší dostupností základních
potřeb pak roste kvalita života a
tedy hodnota obytného prostředí
- dostupnost definována pouze ve
vztahu k zastávkám VD - vyčíslena
pro jednotlivé stupně významu a
určuje tak základní předpoklad pro
rozsah výstavby v okolí těchto bodů
- dostupnost a prostupnost je uvedena jako jedna ze základních vlastností kvalitních veřejných prostranství
- podpora bezbariérovosti, hierarchizace a čitelnosti VP, které
dále podporují pěší dostupnost
základních lidských aktivit (potřeb),
kromě samotné zásady města krátkých vzdáleností (tedy kompaktní
městské struktury s mísením aktivit
v rámci lokality)
(STEP 2025, Vienna City Administration, Municipal Department 18
(MA 18) - Urban Development and
Planning, 2014, https://www.wien.
gv.at/stadtentwicklung/studien/
pdf/b008379b.pdf )
Dopravní strategie
Vize pro mobilitu a veřejný prostor Praha
2025, 2014, Auto*mat
... města krátkých vzdáleností v plném
smyslu tohoto termínu – nejde jen o
maximalizaci pěší dostupnosti či zkrácení
vzdálenosti mezi zdroji a cíli cest lidí a
zboží. Jde i o zkrácení „vzdálenosti“ mezi
lidmi a jejich sociálními skupinami
připravovaný Strategický plán
strategický cíl “Fyzicky prostupné,
dostupné a propojené město”
Berlín
DOBRÁ DOSTUPNOST
- DOSTUPNOST = indikátor potenciálu
prostorové interakce (Ingram 1971)
1. lokalita - fyzická vzdálenost,
topografie (míra dostupnosti
místa)
Dostupnost aktivit vůči člověku - míra
jednoduchosti (míra vynaložení různých
sil), s jakou může člověk nebo skupina
lidí dosáhnout míst, ve kterých se aktivity odehrávají (Alam, Thompson a Brown
2010)
“...dostupnost odkazuje na schopnost
(a potřebu) navštěvovat místa aktivit
(obchody, pracovní místa, služby atd.)
využíváním jednotlivých dopravních
systémů za akceptovatelné náklady ve
smyslu času nebo peněz.” (Dijst, Jayet,
Thomas 2002)
Potenciál prostorové interakce Ai:
Sj = velikost dané aktivity
Co ovlivňuje prostorovou interakci subjektu
(člověka) a cíle (aktivity):
- dostupnost cíle vůči subjektu
- dostupnost subjektů pro potenciální
cíle
2. míra potřeby daného
cíle pro daného člověka
(míra kvality nabídky)
dij = vzdálenost aktivity j od
rezidenční oblasti i
α and β jsou parametry spojené s velikostí aktivity
a vlivem vzdálenosti na dostupnost aktivity
β = distance decay parametr
pro každou aktivitu jiný:
rekreační fyzické aktivity ve veřejném prostoru
1,91
sportovní a rekreační centra 1,16
- vždy potřeba empirického výzkumu pro určení
tohoto parametru
3. míra možností daného
člověka (míra osobní
dostupnosti)
GRAVITAČNÍ MODELY
- k měření se nejčastěji užívá
gravitačních modelů - základem je tzv.
“distance decay parametr”, který obsahuje množství faktorů, které potenciál ovlivňují - často je však omezen
na fyzické charakteristiky dostupnosti
(vzdálenosti) bez ohledu na charakteristiky subjektu (Alam, Thompson, Brown
2010)
α = spatial destination choice set
parametr výběru z možností
+ kvality cíle (attj) ->
(atraktivita)
- bezpečnost, kvalita
a počet nabízených
příležitostí, náklady, ...
faktory spojené se socioekonomickými proměnnými ve vztahu subjektu a cíle
(Alam, Thompson, Brown 2010)
PROMĚNY DOSTUPNOSTI
PĚŠÍ DOSTUPNOST
Mobilita člověka se v průběhu života proměňuje
v závislosti na stáří, fyzické kondici, sociálněekonomickém statutu nebo např. rodinnému stavu.
Stejně tak se mění lidské potřeby a pravidelné aktivity
(Krmelová 2014)
Významná zejména pro méně mobilní
skupiny obyvatel:
2. pravidelné aktivity
- spojeny se základními
lidskými potřebami:
- S věkem se mění
význam potřeb a
pravidelnost jejich
uspokojování
(vzhledem
k různým
překážkám)
3. možnosti člověka
- proměna dostupnosti v průběhu života - omezení dostupnosti fyzickou
kondicí a finančními možnostmi
-> zužování akčního prostoru
1. Míra závislosti na okolí bydliště
-> míra potřeby pěší dostupnosti
každodenních potřeb
Předškoláci a starší lidé
- limitováni svou přirozenou tělesnou kondicí
(Karim 2008)
- chůze převažující způsob pohybu (Golant
1984)
- bez zastávky 350 - 450 m
- problémy se schody, ...
2. Podpora využívání služeb v pěší
dostupnosti podporuje fyzickou aktivitu,
poznávání prostředí a socializaci v místě
(jak u seniorů tak u dětí)
Děti
- prostor mezi domovem (s rodinnými
omezeními) a institucionálním prostředím
školy je považován nejen za snadnou
příležitost k fyzické aktivitě, dovednostnímu zdokonalení, ale také k osvojování
veřejného prostoru a sociálnímu a
emocionálnímu rozvoji (Murray 2009)
- nové generace jsou důležitým
zdrojem pro potenciální změnu
v mobilitním chování v méně či
více udržitelném směru (Frändberg, Vilhelmson 2011)
Senioři
- příležitost k obstarávání potřeb v pěší
dostupnosti tak může redukovat příchod
chronických nemocí - např. u lidí se
srdečním onemocněním snižuje pravidelná fyzická aktivita riziko infarktu o 20 - 25
% (WHO 2002). Také pocit samostatnosti
přispívá k psychickému štěstí a spokojenosti seniorů (Temelová, Dvořáková,
Slezáková 2010
Error
!
(
Located
?
Unlocated
Lines
PROMĚNY MĚST a vliv na rezidenční spokojenost méně mobilních lidí
- zónování
- suburbanizace
- gentrifikace
X
- stárnutí populace
- mezi roky 1970 a 2025 je očekáván nárůst
počtu seniorů o 694 milionů, což je 223%.
1) centrum města, kompaktní město
- vlivem gentrifikace se proměňuje skladba
služeb a jejich finanční dostupnost
- růst cen bytů, které se tak stávají pro ekonomicky slabší obyvatele nedostupné
250
Error
Error
!
( Located
?
2) Jižní město
I. Unlocated
1:10 000
1) Dolní Žižkov 1:10 000
450
!
(
Located
?
Unlocated
Lines 1:10 000
3) Újezd nad lesy
Lines
250
250
450
450
Praha
Vzdálenost
supermarketů
Error
!
(
(
?!
?
2) prstenec modernistických sídlišť
- navrhována pro průměrnou rodinu, množství
překážek
- anonymní prostředí, nízká možnost socializace
Error
Supermarkety
Located
Located
Menší
obchody
Unlocated
(Žabka,
TescoEx.)
Unlocated
Lines
Pěší
Linesvzdálenost
250
supermarketů:
250 m
450
450 m
P. vzd. obchodů
450 m
3) suburbie
- díky nízké hustotě osídlení nejsou potřebné
služby v pěší dostupnosti udržitelné
- závislost obyvatel na automobilu se ve vyšším
věku mění v závislost na pomoci druhých
NÁVRH VÝZKUMU
Ač se v evropských městech obecně
potenciální dostupnost služeb
zlepšuje (např. Haugen, Vilhelmson 2013), celkově se vzdálenost
dojížď ky zvyšuje (Haugen et. al.
2012)
- lidé totiž často nevybírají nejblíže nabízenou službu (Handy, Clifton 2001)
- návyky pěších jsou ovlivněny kulturními a environmentálními faktory stejně
jako individuálními odlišnostmi, jako je
životní styl, věk, příjem, zdraví, fyzické
schopnosti a vnímání rizik. (International Transport Forum 2012)
Téma
Hodnocení struktur z hlediska pěší dostupnosti služeb
pro méně mobilní skupiny obyvatel
0
0
Osnova
Otázky
1) teorie, termíny
0 80 160
320
480
2) výběr lokalit pro případové studie - srovnatelné - v kompaktní struktuře
města - s rozdílným podílem méně mobilních lidí
3) zjištění základních potřeb seniorů a rodičů s dětmi do 10ti let
- kvalitativní předvýzkum (2(s)x2(d)x2(lok))
- služby, jejich kvality, fyzická vzdálenost, překážky ve využívání
Jaké faktory ovlivňují využívání aktivit v místě bydliště?
4) zobrazení modelových dostupností těchto potřeb
- zmapování oblastí a vymezení “dostupných” a “nedostupných” území
Jak různé méně mobilnískupiny obyvatel využívají své
nejbližší okolí a jak se liší potřeba dostupnosti každodenních aktivit?
Cíle
Podpora pěší a cyklistické dopravy na krátké vzdálenosti.
Ověřit jaké služby v pěší dostupnosti obyvatelé využívají
(příp. by rádi využívali) a jaké faktory ovlivňují jejich využívání.
Na základě případových studií navrhnout opatření k posílení konceptu města dobré dostupnosti (k posílení využívání služeb v domovské čtvrti svými obyvateli).
5) dotazování na potřeby obyvatel formou dotazníku
- rozlišení dle místa bydlení (viz 4)
- zpřesnění informací z kvalitativního předvýzkumu, míra
váhy faktorů ovlivňujících využívání služeb
-> model hodnocení dostupnosti
6) vyhodnocení dotazníků, návrh opatření pro zlepšení
kvality dostupnosti
80 160
80 160
320
320
480
m
0 480
80 160 640 320
480
m
640
m
640
Praha
Podíl obyvatel ve
věku (0-14 let) a
(>65 let) - dle SLDB
m
640
0
0
80 160
80 160
320
320
480
480
m
m
640
640
ŘI, “Helejďte, co se mi tady líbí.
O
I
EN
kov
S
iž Je to Žižkov. Domov prostě.”
ní Ž
l
o
D
“ale co tady chybí, helejďte třeba tajdle domácí
potřeby byly naproti, teď je tam bazar, to máte buďto
bazar, zastavárnu, jo.”
“Nakupovat, tak tady
“Neni to do kopce, je to takh- jsou ty Čínani a je tu
řezník.”
le po rovině, ale je to takový
nezáživný.
“...neni to pro vás moc do
kopce?” “Tak teď už jo, teď
už moc nechodim”
KLÍČOVÉ ZDROJE
(HRSG)., Klaus Brake ...). Suburbanisierung in Deutschland: aktuelle Tendenzen. [New ed.]. Opladen: Leske Budrich, 2001, 11, 657 s. Harbinger Book. ISBN 978-381-0031-723.
FOTO: archiv autora není-li uvedeno jinak
MAIER, Karel. Udržitelný rozvoj území. 1. vyd. Překlad Jana Solperová. Praha: Grada, 2012, 253 s. ISBN 978-80-247-4198-7.
ZHANG, Xingyou, LU, Hua, HOLT, James B. Modeling spatial accessibility to parks: a national study. International Journal of Health Geographics 2011, dostupné z: http://www.ij-healthgeographics.com/content/10/1/31#
INGRAM, D. R. A Concept of Accessibility: A Search for an Optimal Form. Regional Studies. 1971, Vol. 5, No. 2, s. 101–107.
ALAM, B. M., THOMPSON, G. L., BROWN, J. R. Estimating Transit Accessibility with an Alternative Method, Evidence from Broward County, Florida. Transportation Research Record. 2010, Vol. 2144, s. 62-71.
CURRIE, G. New Perspectives and Methods in Transport and Social Exclusion Research, Emerald Group Publishing Limited, Bingley, UK, 2011. ISBN 978-1-78052-200-5.
PETROVÁ KAFKOVÁ, M., GALČANOVÁ, L. Stárnutí městských populací a senioři. Demografie : Revue pro výzkum populačního vývoje. 2012, roč. 54, č. 2, s. 47-61, Praha: Český statistický úřad. ISSN 0011-8265.
WHO (2002) Active Ageing: A Policy Framework [online]. WHO/NMH/NPH/02.8, Geneva International Network on Ageing (GINA), Geneva, 2002. [27. 8. 2015]. Dostupné z: http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/67215/1/WHO_NMH_NPH_02.8.pdf.
MURRAY, L.: Making the journey to school: The gendered and generational aspects of risk in constructing everyday mobility. Health, Risk & Society 11/2009, Vol. 11, No. 5, Taylor & Francis 2009, s. 471-486. ISSN 1369-8575.
TEMELOVÁ, J., DVOŘÁKOVÁ, N., SLEZÁKOVÁ, A. Rezidenční spokojenost seniorů v proměňujících se čtvrtích Prahy. Sociální studia. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, 3/2010, s. 95–113. ISSN 1214-813X.
GOLANT, Stephen M. The Effects of Residential and Activity Behaviors on old People’s Environmental Experiences. In ALTMAN, I., WOHLWILL, J., LAWTON, M. P. (eds.) Human Behavior and the Environment : The Elderly and the Environment. New York: Plenum Press, 1984, s. 239 – 279. ISBN 0-30641-429-5.
XX,X ... procenta
(0-14) + (>65) celkem

Podobné dokumenty

VYSOKÉ TLAKY 0 koncovky a objímky

VYSOKÉ TLAKY 0 koncovky a objímky A#84*'1)+#1),%[I#?8LHM4%FN8MON:8F5N:9®C A#89+),+!,)7#4")0"34+#?JCD#9+4;L#F9#A#'!"#b#+#f#"'-%9"3"*#.+,101#?8689;2#@TORUXW]=CD %%4%A#>!"*$"3+)/#4")0"34+ A#*4")(%)7#'E7'"5%#A#&/319#QS D#9+4;L#@%A#2%9!...

Více

Euroklíč V Olomouckém kraji

Euroklíč V Olomouckém kraji který realizuje Národní rada osob se zdravotním postižením ČR díky finanční podpoře Ministerstva práce a sociálních věcí prostřednictvím OP LZZ, Olomouckého kraje a Ministerstva pro místní rozvoj Č...

Více

Prostorové aspekty každodenního života

Prostorové aspekty každodenního života v časových a prostorových (resp. v časoprostorových) vztazích, jejichž projevy v každodenních životech lidí jsou mnohdy rozporuplné. Na jedné straně dochází ke snižování relativní vzdálenosti mezi ...

Více

zde - fotoexpo

zde - fotoexpo Ocenìní za celoživotní pøínos èeské fotografii, na návrh profesního kolegia, získal svìtovì uznávaný fotograf s typickým a nezamìnitelným fotografickým rukopisem Jan Saudek. Slavnostní vyhlášení pr...

Více

NOVÉ MAPOVÉ TECHNOLOGIE V KARTOGRAFICKÉ KOMUNIKACI

NOVÉ MAPOVÉ TECHNOLOGIE V KARTOGRAFICKÉ KOMUNIKACI spojené s nemožností kvalifikovaně rozhodnout, která z nich jsou užitečná a která nikoliv. Také je obtížné vyhodnotit, čí názor brát vážně, nebo zda je dané zboží (prodávané prostřednictvím interne...

Více

Percepce krajiny

Percepce krajiny hodnotí běžné věci a jevy každý den (např. vztahy lidí k jejich okolí, oděvu, obydlí, nábytku, ozdobám či dopravním prostředkům). Toto estetické hodnocení je buď pozitivní, kdy jsou věci či jevy oz...

Více