ŠKODA AUTO SOUs konkurenční výhody (1)

Transkript

Konference AutoSAP
Technické vzdělání
Bohdan Wojnar
Viceprezident Sdružení automobilového průmyslu
19.09.2012
Konference k technickému vzdělávání SAP – Škoda Auto 19. 9. 2012
Spolupráce technických univerzit a průmyslu
Jan Macek
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní,
Ústav automobilů, spalovacích motorů a kolejových
vozidel & Centrum vozidel udržitelné mobility Josefa
Božka
Jan Macek, ČVUT v Praze, Centrum vozidel udržitelné mobility Josefa Božka
http://bozek.cvut.cz
Obsah
1. Požadavky na budoucího automobilového
inženýra
2. Současná výuka a výzkum na ČVUT, zejména
na FS
3. Výzkum a spolupráce s průmyslem
4. Návrh řešení pospaných problémů ve
spolupráci všech partnerů
1. Požadavky na současného automobilového inženýra:
Okrajové podmínky pro výchovu
•
Evoluce nebo revoluce v automobilovém průmyslu
–
Nové výzvy – stoupající ohledy na životní prostředív legoslativě i mezi zákazníky, globální myšlení
–
Nové technologie – mechatronika, výkonová elektrotechnika a akumulace energie, ... , řízení - X
by Wire, V2X komunikace
–
Nové metody ve VaV CAx, virtuální realita, zkrácení času zavedení na trh
•
Systém výchovy a plán výuky musí reagovat. Reakční doba je do dodání nových absolventů je však
nejméně 4-6 let! Rychlá rekvalifikace je nutná pomocí celoživotního vzdělávání (pro některé firmy v
ČR již ČVUT zajišťuje).
•
České technické vzdělávání má dlouhou tradici a na (dobrých) školách i těsné kontakty na evropský
automobilový průmysl.
•
Existují místní OEMs (Škoda Auto, TATRA, SOR, IVECO CZ) a Tier1-2 dodavatelé (např. Honeywell
spol. s r.o., ČZ, PBS Turbo, Motorpal, Jihostroj atp.), kteří si uchovali vlastní vývoj a konstrukci.
Existují pobočky výzkumných společností (např. Ricardo Prague, mb Tech Bohemia, Porsche
Engineering Services Prague, ZF Plzeň, atp.)
Hlavní otázky a problémy
• Cíle a výstupy výchovy – proč?
• Přitažlivost této části trhu práce – pro koho?
• Pokrytí budoucích požadavků na znalosti a dovednosti - jak?
• Specifické dovednosti nebo obecné znalosti - co?
• Rozvrstvení úrovně vzdělávání a jejich návaznosti
Bc./Ing./PhD. - kdy?
Hlavní otázky a problémy spolupráce s průmyslem
•
•
•
•
Dlouhodobá hodnota vzdělání v měnícím se prostředí – pružnost inženýra – obecné
principy a metody řešení technických zadání jsou stejně důležité jak zvládnutí konkrétních
(rychle zastarávajících) metod - dovedností a znalostí.
Konkrétní dovednosti jsou důležité pro rychlý záběh do rutiny v průmyslu, ale bez obecné
vzdělanosti mají jen krátkodobou hodnotu.
+ Spolupráce univerzit s průmyslem aktualizuje průběžně obsah vzdělávání a jeho cíle.
Výzkumné projekty a kontrakty zvyšují odbornou úroveň učitelů.
- Průmysl často žádá „absolventy na míru“ se znalostí právě používaných nástrojů, které
však mají omezenou životnost. Pro pubilkaci diplomových prací bývá na překážku neochota
uvolnit jakékoli know-how.
Hlavní otázky a problémy spolupráce s průmyslem
•
•
•
Univerzita se snaží vytvořit dobrou vědeckou základnu. Akademičtí pracovníci
však mají omezenou praxi v průmyslovém prostředí. Je velmi žádoucí využít
výhody holistického přístupu k řešení problémů, který je univerzitě vlastní již
kvůli výuce.
Průmysl často preferuje užší specializaci výzkumu (kontrakty „na klíč“) a
absolventy, které není třeba po nástupu příliš zaškolovat. Podklady pro
studentské práce bývá obtížné získat.
Studenti chtějí často zkrátit čas na získání diplomu. Během studia si většinou
na částečný úvazek přivydělávají, a to ne vždy v oboru specializace.
2. Současná výuka a výzkum na ČVUT – FS, automobilové inženýrství
České vysoké učení technické v Praze (od r. 1707) a jeho Fakulta strojní
8 fakult - stavební, strojní, elektrotechnická, informatická, jaderná a fyzikálně
inženýrská, dopravní, biomedicínsky inženýrská a architektury
23 000 studentů (hlavně ing., částečně Bc. a PhD)
1 550 akademických pracovníků
Fakult strojní: 2 500 studentů (6-8 semestrů Bc, 4 semestry ing., 4 roky PhD
studia)
300 akademických pracovníků
Ústav automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel a Centrum vozidel
udržitelné mobility Josefa Božka– 50 akademických pracovníků, 35 ing.
absolventů/rok, 15 PhD studentů
Josef Božek the Head of
Mechanical
Engineering Labs
1806 - 1825,
the designer of a
steam car 1815
[email protected] and a steam boat
1817
Pociťované problémy
•
úroveň studentů ze středních škol – přitažlivost technického oboru pro absolventy
gymnázií je menší z důvodu pracnosti i nižších maximálních platů
•
nebezpečí „optimalizace“ rozhodování studentů podle snadnosti studia (mezi
univerzitami, fakultami i obory)
•
stále nedostatečná internacionalizace výuky, omezená nedostatečnými jazykovýmíi
znalostmi studentů ze škol negymnaziálního typu
•
jen pomalu se rozšiřuje přístup studentů k informacím z průmyslu (na ČVUT převládá
stále spíše vedení semestrálních projektů na škole, není obvyklá praxe v průmyslu
během zpracování DP – neexistuje nabídka pro všechny studenty, nutnost publikovat
práci ze zákona atd.). Výjimky – Ricardo, R. Bosch, ...
Bakalářské programy
3 leté – požadavek obecného základu – Teoretické základy strojního inženýrství:
možnost pokračování v magisterském stupni bez přijímacích zkoušek, otevřené během 4
semstrů pro paralelní Bc programy, zkoušky s větší náročností (možnost přípravy ve
speciálních přednáškách)
3 leté profesně zaměřené – strojírenská technologie a ekonomika strojírenské výroby
4 leté profesně zaměřené – energetika, technika prostředí a konstruování podporované
počítačem
Inženýrský (magisterský) stupeň – upevnění teorie praktickými dovednostmi: 2(+0.5)
let – Strojní inženýrství (energetika, dopravní technika, aplikovaná mechanika,
biomechanika, mechatronika, přístrojová a řídicí technika, materiálové inženýrství,
strojírenská technologie atd.)
Doktorský stupeň – 4letý, „training by research“.
Atraktivita pro studenty počínaje středními školami – od r. 2008;
benzinový vůz Formula Student: 2011 3 závody 7.-6.-2.místo v Evropě, 2012 – 19. místo
ve světové soutěži Hockenheim, Evropa zatím dvě 3. místa).
Elektrický vůz v prvních 20 na evropském závodě 2012
Ing. Radek Tichánek, Ph.D.
Radek.Tichá[email protected]
Master in Automotive Engineering www.emae.eu od r. 2004
Dvojitý diplom z ČVUT v Praze a partnerské školy.
Ročně 10-15 absolventů
 Czech Technical University in Prague
 Ecole National Supérieure des Ingénieurs des Etudes et Technique
d‘Armement (ENSTA Brest, France, accredited equivalent to MSc)
 Hogeschool van Arnhem en Nijmegen (Arnhem, The Netherlands,
accredited MSc)
Začíná spolupráce na základě individuálních studijních plánů a
meziuniverzitních smluv
 Institut Francais du Pétrole Energies Nouvelles IFP School (Paris,
France), TU Braunschweig, jednání s dalšími 2 TU/TH
 DP jen v průmyslu a v cizině
Výzkumné centrum vozidel udržitelné mobility Josefa Božka navazuje na tradici
předcházejících projektů Výzkumného centra spalovacích motorů a automobilů J.B. Tvoří
organizační jednotku Fakulty strojní ČVUT v Praze, ale zaměstnává i pracovníky Fakulty
elektrotechnické v nově postavené laboratoři VTP Roztoky a.s.
Hlavní témata se týkají hnacích jednotek budoucích vozidel a jejich řízení.
Od r. 2012 se rozeběhl 6letý projekt TA ČR Centrum kompetence automobilového
průmysluJosefa Božka: 4 univerzity, 2 soukromé výzkumné instituce a 7 průmyslových partnerů
včetně Škoda Auto.
Projekty EU 6. a 7.RP - New Integrated Combustion system for future car Engines NICE,
Roads2HyCOM, GREen Heavy Duty ENgine GREEN, INtegrated Car Engine GAS Powetrain InGAS,
VEhicle COncept Modelling VECOM, Large Eddy System Simulation for Cycle-to-Cycle Variability
LESSCCV, POWERtrains for FUture Light Duty Vehicles POWERFUL, etc..
Josef Božek Centre of Vehicles for Sustainable
Mobility – VTP Roztoky u Prahy
Projekt Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace – EU ESF-ERDF a MŠMT ČR
Nová experimentální a simulační základna zaměřená na hnací jednotky budoucích
vozidel
•
5 stanovišť pro spalovací motory a elektrické pohony
•
4x4 vozidlový dynamometr, úplné emisní testy EURO
•
možnost provozu na skutečná i na místě připravená alternativní paliva
•
3 stanoviště pro mechanické a elektrické převody
Optimalizace konceptů a nástroje pro návrh a konstrukci
•
budoucích motorů, hybridních pohonů a pokročilých řídicích systémů
(adaptivita, flexibilita, komplexnost-integrovanost)
14
Výzkumné centrum vozidel udržitelné mobility Josefa Božka spolupracuje a spolupracovalo
mimo ČR na základě kontraktů a společných projektů s VW AG, Daimler, Renault, Ford Motor
Company, John Deere, Ricardo, Porsche, Honeywell, závodními týmy, Gamma Tech. Inc. a různými
univerzitami, např. Michigan University of Technology. V ČR pak zejména se Škoda Auto, ČZ,
Motorpal, PBS Turbo, Brano, Porsche Engineering Services, mbTech Bohemia, Ricardo Prague,
Honeywell spol.s r.o., European Eaton Innovation Center ad.
Příklady úspěšných témat:
# studie proveditelnosti nových koncepcí motorů;
# předvývojové optimalizace nových motorů (např. různé způsoby přpelňování zážehových motorů);
# vývoj nových modulů pro komerční simulační programy a vlastních simulačních programů;
# provedení měření, pro něž nejsou vývojová průmyslová pracoviště vybavena (měřicí metody v
aerodynamice, použití alternativních paliv atp.);
# použití rapid prototyping metodami SiL a HiL.
Řešení popsaných problémů1/2
Univerzita musí zaměřovat spolupráci s průmyslem jak na krátkodobá a konkrétní témata, tak na
strategický výzkum a studie proveditelnosti. Zajímavá forma je sdílení výzkumných pracovníků na
částečné výzkumné i pedagogické úvazky.
Studenti musí být v této činnosti zapojeni také včetně plateb za provedené práce..
Během posledních 10 let je tento postup na ČVUT v Praze pro automobilový průmysl
uplatňován.
Průmysl by měl využívat více akademické pracovníky univerzity – nejen studenty – pro řešení svých
konkrétních vývojových a výzkumných problémů. Kolaborativní projekty (TA ČR, MPO ČR atp.) jsou
výborným prostředkem PPP..
Podpora studijních nákladů studentů vychovávaných podle požadavků průmyslu a ve spolupráci s ním bude v
budoucnu velmi užitečná, jak ukazují zkušenosti již teď.
Řešení popsaných problémů 2/2
Terciární vzdělávání v inženýrských disciplinách pro automobilový průmysl musí odpovídat
strategickým dlouhodobým potřebám průmyslu. Krátkodobé konkrétní dovednosti může
zvládnout bakalářské vzdělávání a doškolení přímo v průmyslu. Pro aktualizace znalostí je
nutné celoživotní vzdělávání, nejlépe ve spolupráci univerzity a odborníků z průmyslu.
• obecné principy mohou být vyučovány ruku v ruce s konkrétními dovednostmi nebo znalostmi,
ale obecnost by měla být vždy dostatečně zdůrazněna;
• zpracování celých DP a vybraných projektů v průmyslu musí být cílem pro budoucnost; je možné
i kooperativní výuka s částečným úvazkem studentů v průmyslu, avšak částečné úvazky
akademických pracovníků v průmyslu pomohou ještě více;
• více nutno zapojit studenty do mezinárodních výměn a společné výuky;
• ve výuce je nutno zdůraznit holistický přístup ke konstrukci, simulacím – virtuální realitě, k
vývojovým experimentům i k vazbám na výrobní technologie s rostoucím významem
počítačové podpory.
Děkuji za Vaši pozornost a těším se na
diskusi
Spolupráce s vysokými
školami
Hana Pitnerová, Mohelnice, srpen 2012
F-7761EN_C (2011-06)
Představení firmy
Základní informace
Hella v Mohelnici
Založení společnosti Hella AUTOTECHNIK, s.r.o: 1992
Zahájení výroby: 1994
Stávající stav:
Výroba:
světlomety, ukazatelé směru, mlhovky,
zadní svítilny
Maximální výrobní kapacita:
5 mil. světlometů
Obrat v FY 2011/2012
HAT: 1,006,903,000 CZK
HAN: 6,683,143,000 CZK
HCC-CEE: 227,700,000 CZK
20
HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o – vývojové a testovací
centrum (HAT)
HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o – výrobní závod
(HAN)
Hella Corporate Centrum Central & Eastern Europe, s.r.o
– centrum sdílených služeb (HCC-CEE
Počet zaměstnanců k 13. 8. 2012:1921
(HAT 324 / HAN 978+422 / HCC 197)
Konference SAP-Škoda Auto 2012, H.Pitnerová
Proč spolupracovat (nejen) s vysokými školami?
Nedostatek technicky vzdělaných odborníků jako hrozba
Počet zaměstnanců ve firmách AutoSAP v r.
2011: přes 110 tis.
Struktura vysokých škol
Státní vysoké školy: 2
Veřejné vysoké školy: 26
Soukromé vysoké školy: 46
Počet aktuálně akreditovaných programů: 7 992, převaha „netechnických oborů“
21
ČR – demografický vývoj (
∑
2007/2008
2008/2009
2009/2010
2010/2011
Mateřské školy
291 194
301 620
314 008
328 612
37 418
Základní školy
844 863
816 015
794 459
789 486
-55 377
Gymnázia
146 370
146 021
143 851
139 066
-7 304
Střední odborná učiliště
160 159
153 841
150 309
142 980
-17 179
219 194
219 405
217 580
207 665
-11 529
Obory nástavbového studia
43 493
45 059
44 520
43 207
-286
Vyšší odborné školy
28 774
28 027
28 749
29 800
1 026
316 619
338 435
354 711
odborná učiliště
Střední odborné školy
Praktické školy
Vysoké školy
22
38 092
Očekávání škol, zaměstnavatelů, studentů, státu
• Personální marketing/nábor absolventů
• Ovlivnění obsahu studijních oborů/
získávání připravených odborníků
• Odborná příprava stávajících zaměstnanců/
seznámení s nejnovějšími poznatky
• Řešení odborných úkolů ve spolupráci s VŠ
nebo v rámci studentských prací
• Získání zajímavého
dobře placeného zaměstnání
• Poskytnutí odborné praxe/exkurze
• Spolupráce při vypracování
závěrečných prací
• Finanční podpora/stipendia
• Pomoc při zadávání/vypracování
témat závěrečných prací
• Zdroj financí
/sponzoring, řešení odborných úloh
• Seznámení studentů s praxí
23
Hlavní překážky navázání spolupráce zaměstnavatelů
a vysokých škol
Zaměstnavatelé
 Nedostatečná strategie, řešení nedostatku odborníků „ad hoc“
 Omezené zdroje ve firmě (lidské, časové, finanční)
 Tlak na okamžité efekty
 Neochota zabývat se vnějšími problémy
Školy – pohled „ z druhé strany“
 Neochota zabývat se vnějšími problémy /svět „sám pro sebe“
 Neznalost praktického fungování firem
 Nedostatečné zdroje (lidské, finanční, časové)
 Absence pomoci a regulace státem
 Minimální motivace k vyhledávání partnerů z řad firem s cílem navázat spolupráci
24
Hlavní překážky navázání spolupráce zaměstnavatelů
a vysokých škol
Stát – pohled „občana“
 Nedostatečná provázanost hospodářské a školské koncepce
 Neochota řešit potíže zaměstnavatelů (soukromých i státních)
 Další?
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Prognoza_2010.pdf
http://demografie.info/?cz_prognozyprognozacr=
25
Praxe ve firmě Hella
Spolupracující VŠ:
 UTB Zlín, Fakulta technologická, Fakulta aplikované informatiky, Fakulta managementu a
ekonomiky
 VŠB Ostrava, Technická univerzita, Fakulta strojní
 VUT Brno, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Fakulta podnikatelská
Formy spolupráce:
Exkurze studentů i pedagogů
Katalog diplomových a bakalářských prací
Odborné praxe a stáže
Vzdělávání zaměstnanců
Finanční podpora (sponzorské dary, stipendia, ocenění talentovaných studentů)
Řešení technických úkolů
Příprava nového studijního programu včetně aktivního zapojení zaměstnanců ve výuce.
26
Realizace studijního oboru: Plasty ve strojírenství a konstrukci automobilů
Škola: VŠB Ostrava, TU, Fakulta strojní
Cíl: Seznámení studentů s moderními trendy ve využití plastů ve výrobě aut
(Zvýšení počtu absolventů, kteří uspějí v oblasti zpracování plastů, představení Helly jako možného
zaměstnavatele, zkrácení fáze výcviku nového zaměstnance)
Očekávané znalosti:
-
základní povědomí o problematice automobilového průmyslu z pohledu návrhu konstrukce a výrobního
procesu pro světelnou techniku (světlomety a zadní skupinové svítilny), problematika vstřikování plastů
-
používané materiály
-
průmyslový design
-
přehled v oblasti simulací, testování, způsobilosti výrobku a plánování kvality
-
základy optiky a elektroniky u světlometů a zadních skupinových svítilen
-
získání přehledu o principech a odborném názvosloví z pohledu automobilového průmyslu
„Zisk“:
Firma: Příprava kvalifikovaných odborníků, potenciálních zaměstnanců
Škola: Rozšíření výuky o atraktivní obor
27
28
29
Počty přihlášených studentů pro letní semestr ve školním roce 2011/2012
počet
přihlášených
celkem v
ročníku
%
16
16
100%
Katedra Aplikované mechaniky (337) / Doc. Ing. Jiří Podešva, Ph.D.
2
18
11%
Institut dopravy (342) / doc. Ing. Ph.D. Vladimír Smrž
3
4
75%
12
13
92%
4
17
24%
13
32
41%
1
18
6%
51
118
43%
Katedra (číslo) / vedoucí katedry
Katedra Výrobních strojů a konstruování (340) / doc. Dr. Ing. Ladislav
Kovář
Katedra části a mechanismy strojů (347) / prof. Dr. Ing. Miloš Němček
Katedra robototechniky (354) / prof. Dr. Ing. Petr Novák
Katedra mechanické technologie (345) / prof. Ing. Jiří Hrubý, CSc.
Technologický management (345) / prof. Ing. Jiří Hrubý, CSc.
30
Děkuji Vám za pozornost
Kontakt:
Hella Corporate Center Central & Eastern Europe, s.r.o.
HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o.
HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o.
Družstevní 338/16
789 85 Mohelnice
Czech Republic
 +420 583 498 111
 +420 583 498 109
 [email protected]
http://www.hella.com
[email protected]
F-7761EN_C (2011-06)
Spolupráce VŠ Ostfalia s ekonomickou a
průmyslovou oblastí
Závody (přehled na mapě)
●
Suderburg
Harz-HeideStraße
Celle
A7
B4
A2
B4
B6
Hannover
Hildesheim
B1
A7
Wolfsburg
Braunschweig
Königslutter
Wolfenbüttel
Salzgitter
A39
B79
Elm
B6
A395
A7
Goslar
Harz
Helmstedt
B4
Závody
Suderburg
________
Harz-HeideStraße
CelleB
A7
B4
21
4
A2
Aller
B18
8
B188
Königslutter
B1
B1
Wolfenbüttel
____________
B79
Salzgitter
________
A39
B6
A7
Harz
Elm
A395
Goslar
B4
A2
Helmstedt
se
As
B1
Braunschweig
Wolfsburg
________
d
Hildesheim
B4
Oder
-Wal
Leine
Hannover A7
A2
r
ke
O
B6
Umístění fakult
Salzgitter
Suderburg
●
doprava- sport-
●
stavba-voda-půda
turismus -média
●
obchod a sociální práce
Wolfenbüttel
Wolfsburg
●
elektrotechnika
●
technika vozů
●
informatika
●
zdravotnictví
●
strojírenství
●
ekonomika
●
právo
●
sociální práce
●
zásobovací technika
Charakteristika
●
●
●
●
●
●
studijní obory s integrovaným odborným/profesním vzděláváním
množství nabídek dalšího rozvoje
celá řada mezinárodních kooperací
dobré kontakty s ekonomickou oblastí
vysoké příjmy ze subvencí
mezioborovost
VŠ Ostfalia v číslech
●
●
●
●
●
●
4 lokality
12 fakult, téměř 70 studijních nabídek (50 bakalářských a 20 magisterských)
Aktuálně 10.179 studentů v zimním semestru 2011/12
(WF: 4.433; WOB: 2.975; SZ: 2.050; SUD: 721)
800 zaměstnanců, z toho 215 profesorek/profesorů, 585 spolupracovníků
21 institutů, 7 institutů An
cca. 80,5 mil. EUR celkový rozpočet v r. 2011, z toho
– cca. 42,9 mil. EUR: zemský příspěvek pro běžné účely a investice
– cca. 6,9 mil. EUR: příspěvek na studium
– cca. 7,8 mil. EUR: subvence (včetně vzdělávání)
– cca. 10,5 mil. EUR: vysokoškolský pakt 2020 – čerpání v r. 2011
– cca. 0,3 mil. EUR: zvláštní prostředky
– cca. 7,2 mil. EUR: zvláštní prostředky na rekonstrukční a stavební opatření
Co odlišuje odborné VŠ od univerzit?
● Hlavní těžiště spočívá v odborné
přípravě
podstatně vyšší
úvazek pro profesory a profesorky
● odborně zaměřené studijní obory
● aplikovaný výzkum a vývoj
● bez možnosti dizertaci (dizertace ve
spolupráci s tuzemskými a
zahraničními univerzitami )
Charakteristika studia
●
●
●
●
závazné studijní a výukové plány
zkoušky v průběhu studia
seminární výuka v malých skupinách
značná praktická orientace učebních a
laboratorních aktivit
● zohlednění lokálního průmyslového zaměření erücksichtigung
● specifická kvalifikace pedagogického sboru
● mezinárodní zaměření mnoha studijních
oborů
Důvody akceptace našich absolventů v oblasti
ekonomiky a průmyslu i ve společnosti
● krátká doba studia díky přehledně organizovanému a jasně
strukturovanému studiu
● orientace na konkrétní reálné profese, praktické zaměření učebních
oborů
● integrovaný semestr praxe usnadňuje pracovní nástup
● mnoho mezinárodních kontaktů, podpora mobility a výuky cizích
jazyků
Spolupráce mezi hospodářskou oblastí a VŠ
Ostfalia – výhody pro ekonomiku
● cenově příznivější transfer vědomostí a technologií
– zadávání zakázek vysokým školám
– pověřování studentů úkoly spojené s jejich dalším rozvojem
● optimálně kvalifikovaný personál díky:
– mladým, flexibilním zaměstnancům
- značné praktické orientaci vzdělávání, obzvláště v duálních
studijních oborech
● aplikované, prakticky zaměřené vzdělávání
Spolupráce mezi hospodářskou oblastí a VŠ
Ostfalia – výhody pro VŠ
● zajištění praktického zaměření vzdělávání díky:
– práci s aktuálními problémy ve firmě
– Získávání zkušeností v požadované profesi
– možnosti zaměření na reálné profese
● podněty k důležitým otázkám týkajícím se aplikovaného výzkumu a
vývoje
● výzkumné a vývojové zakázky
● subvence
Technický výzkum a vývoj na VŠ Ostfalia
Do oblasti výzkumu m.j. paří:
●
●
●
●
elektromobilita
efektivita energií a zdrojů
plně variabilní ventilové řízení spalovacích motorů
lehké konstrukce / pěna z termoplastu – lití
vstřikem / simulace
● Next Generation Networks (komunikace mezi
lidmi, komunikace mezi lidmi a stroji) popř.
● systémy asistence řízení/ inteligentní vozy
Struktura duálního studia na příkladu strojírenské praxe
a praxe v oblasti techniky vozů, aj.
Doprovodné studijní technické obory
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Oční optik (B.Sc.)
Prakticky orientovaný obor technika vozů (B.Eng.)
Prakticky orientovaný obor mechatronika a informatika vozů (B.Eng.)
Prakticky orientovaný obor elektrotechnika (B.Eng.)
Prakticky orientovaný obor technika energií a staveb (B.Eng.)
Prakticky orientovaný obor informatika (B.Sc.)
Prakticky orientovaný obor strojírenství (B.Eng.) od r. 1996
Prakticky orientovaný obor ekonomické inženýrství (B.Eng.)
Prakticky orientovaný obor stavební inženýrství (B.Eng.)
Prakticky orientovaný obor logistika (B.A.)
Kooperace mezi VŠ v Evropě
VELKÁ BRITÁNIE
Glamorgan
NIZOZEMÍ
Coventry
Den Haag
Greenwich
Groningen
Newcastle
Van Hall
Preston
Wolverhampton
NORSKO
Trondheim
ŠVÉDSKO
Malmö
Växjö
Linköping
Jönköping


 




FRANCIE




Alès





Nîmes

  


Poitiers







Reims



Tours



PORTUGALSKO

Tarbes
Setúbal





Faro
ŠPANĚLSKO
ŠVÝCARSKO
Porto
Granada
Luzern
ITÁLIE









Jerez
Las Palmas
Madrid
Valencia
Valladolid
Zaragoza
Zürich
Cagliari
Siena
Trieste
RAKOUSKO
Graz
Pinkafeld
Wien

RUSKÁ FEDRACE
Kaliningrad
Ufa
Togliatti
Brjansk
Ishewsk
FINSKO
Helsinki
Oulu
Tampere
Joenssuu
ČR
Brno
Ostrava
Prag
SLOVENSKO
MAĎARSKO Bratislava
Debrecen
Tatabanya
POLSKO
Bielsko-Biala
Breslau
Danzig
Gleiwitz
Gnesen
Krakau
Posen
UKRAJINA
Lviv
GRUZIE
Tiflis
Celosvětová kooperace mezi VŠ
USA
Massachusetts
South Dakota
Northwood
Kenosha
Milwaukee
Purdue
 
  

MEXIKO
Monterrey
Puebla


ECUADOR
Ambato
Quito

 
NIGÉRIE
Ibadan



BRAZÍLIE
Bahia

 Belo Horizonte

Santa Maria

São Paulo
NAMIBIE
Windhoek

ARGENTINA
Buenos Aires

UGANDA
Kampala

 JIŹNÍ AFRIKA

Port Elizabeth
Kapstadt
ČÍNA
Hangzhou
Hefei

Shanghai

   Yantai
JAPONSKO
Anan
INDIE
Chennai
Delhi
Pune


AUSTRÁLIE


Adelaide
Perth NOVÝ ZÉLAND
Auckland
Sociální partnerství
odborných škol a zaměstnavatelů
Václav Hořejší
Spolupráce při tvorbě a zavádění ŠVP I.
 Jedním z podstatných cílů kurikulární reformy je větší provázanost škol a
sociálních partnerů a větší přizpůsobení škol potřebám trhu práce
 Tvorba ŠVP poskytla ideální příležitost k přehodnocení stávající
spolupráce se sociálními partnery a nastavení nových forem
 Mezi nejčastěji zapojené sociální partnery patří:
• zaměstnavatelé
• hospodářská komora, svazy, cechy
• úřady práce
• rodiče žáků
• zřizovatelé škol
Spolupráce při tvorbě a zavádění ŠVP II.
Jaké aspekty prodiskutoval tým připravující ŠVP před jeho tvorbou
s jednotlivými sociálními partnery? (v %)
Spolupráce při tvorbě ŠVP III.
 Výsledkem přímého zapojení sociálních partnerů do tvorby ŠVP mohou
být požadavky:
• na odborné kompetence absolventa – profil absolventa
• ověřování výsledků – MZ, ZZ
• složení obsahu vzdělávání
 Některé požadavky/doporučení naopak být zohledněny nemohou:
• požadavky směřující k příliš úzké specializaci
• zavedení oboru, pro který by nebyl zajištěn dostatečný počet
zájemců
• požadavky, pro které nemá škola vhodné a dostačující podmínky
Spolupráce při tvorbě a zavádění ŠVP IV.
 Výsledkem přímého zapojení sociálních partnerů do úprav ŠVP může
být:
• úprava hodinových dotací
• úprava profilu absolventa
• zavedení nebo naopak zrušení některého vyučovacího předmětu
• zvýšení podílu praktické výuky
• změna výukových metod
Formy spolupráce škol se sociálními partnery
 Spolupráce škol se sociálními partnery zahrnuje široké spektrum oblastí:
• praktická výuka ( praxe žáků, odborný výcvik)
• vybavení učeben a pracovišť, práce s novými technologiemi
• účast na závěrečných a maturitních zkouškách
• stipendia, pomoc s projekty apod.
 V souvislosti se zaváděním ŠVP školy uvádějí, že došlo k rozšíření a
zintenzivnění spolupráce; především v technických a zemědělských
oborech.
Formy spolupráce škol se sociálními partnery I.
Porovnání předpokládané spolupráce firem podle ŠVP
a skutečně realizované (v % odpovědí škol)
Formy spolupráce škol se sociálními partnery II.
Porovnání předpokládané spolupráce firem podle ŠVP
a skutečně realizované spolupráce se zaměstnavateli v oblasti sponzorování
škol a žáků ze strany zaměstnavatelů (v % odpovědí škol)
Příklady dobré praxe ze spolupráce I.
 Odborné školy a jejich sociální partneři (NÚV, 2011)
• výsledky rozsáhlého šetření na vybraných odborných školách
týkající se sociálního partnerství z pohledu škol
• kvantitativní část šetření byla provedena na více než 400 školách
• kvalitativní část šetření se skládá z 5 případových studií
• součástí publikace jsou tipy a doporučení pro školy,
jak navázat a udržet si efektivní spolupráci
s různými sociálními partnery
Příklady dobré praxe ze spolupráce II.
 Sociální partnerství očima zaměstnavatelů (NÚV, 2012)
• sborník představující výsledky šetření týkající se sociálního
partnerství z pohledu zaměstnavatelů
• kvalitativní šetření postavené na hloubkových řízených
rozhovorech se zástupci 18 zaměstnavatelů (12 studií v textu, 6 v
CD příloze)
• případové studie reflektují regionální, oborovou a typovou pestrost
podniků (Škoda a.s., Oblastní nemocnice Příbram, sklárna
AJETO,…)
• sborník obsahuje doporučení zúčastněných zaměstnavatelů a
může sloužit jako inspirace
pro školy i firmy
Faktory ovlivňující spolupráci
 Shrnuto na konferenci k sociálnímu partnerství v Brně – sborník
Sociální partnerství odborných škol ( NÚV, 2011)
 Menší ochota malých firem ke spolupráci
• méně peněz a technologií
• nedostatečná kapacita (personální, ale i výrobní) pro přijímání
žáků na praxi
 Nedostatek vhodných partnerů v některých regionech/oborech
 Pasivita a nezájem některých škol
Vývoj počtu nově přijatých
Vývoj podílů nově přijatých
140 000
100%
90%
120 000
80%
100 000
G
80 000
70%
60%
G
MZ
60 000
50%
MZ
Vyu+MZ
40%
Vyu+MZ
40 000
Vyu
30%
Vyu
20%
20 000
10%
0%
0
2007
2008
2009
2010
2011
2007
2008
2009
2010
2011
Vývoj počtu nově přijatých do oborů učebních a učebních s
maturitou
Vývoj počtu nově přijatých do učebních oborů
50000
45000
45000
40000
40000
35000
35000
30000
30000
25000
25000
20000
20000
15000
15000
10000
10000
5000
5000
0
0
2007
Vše
2008
Technické
2009
2010
2011
Technické = stroj+elektro+stavební
2007
Vše
2008
2009
Technické
2010
2011
Učňovství a moderní učňovství
 Bulharsko
 Estonsko
 ČR
 Finsko
 Irsko
 Island
 Itálie
 Lotyšsko
 Litva
 Maďarsko
 Malta
 Norsko
 Polsko
 Rumunsko
 Řecko
 Slovensko
 Švédsko
 Španělsko
 Velká Británie
Alternační profesní příprava
 Belgie
 Francie
 Maďarsko
 Portugalsko
 Španělsko
Duální systém
 Dánsko
 Chorvatsko
 Německo
 Nizozemsko
 Rakousko
 Slovinsko
 Srbsko
 Švýcarsko
Z legislativního hlediska řeší možnou spolupráci škol a zaměstnavatelů v oblasti
praktického vyučování ustanovení školského zákona, konkrétně § 65 („Organizace
středního vzdělávání“), § 96 („Organizace průběh vyššího odborného vzdělávání“) a §
122 („Hmotné zabezpečení, odměny za produktivní činnost a úplata za vzdělávání a
školské služby“), následně vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání
v konzervatoři, v části „Praktické vyučování“ (ustanovení § 12 – 15) a vyhláška
č.10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, v části „Organizace vzdělávání“
(zejména ustanovení § 3).
Novela školského zákona č. 49/2009 umožňuje školám použít část normativu na mzdové
náklady smluvního partnera, spojené s realizací praktické výuky
K čerpání finančních prostředků může dojít pouze na základě smluvního vztahu mezi
školou a zaměstnavatelem. Finanční prostředky bude poskytovat škola.
Jedná se však výhradně o náklady mzdové nebo náklady se mzdami související!
Děkuji za pozornost!
ŠKODA AUTO Střední odborné učiliště strojírenské
Karel Chadt
19.09.2012
ŠKODA AUTO a.s.
Střední odborné učiliště strojírenské, odštěpný závod
Soukromá střední škola
Součást vzdělávacího systému Škoda Auto
Odborná příprava budoucích zaměstnanců společnosti Škoda Auto
Struktura vyučovaných oborů a počet žáků v jednotlivých oborech se stanovuje
na základě potřeb a požadavků odborných útvarů společnosti Škoda Auto
Kolektivní smlouva určuje vztah firmy k absolventům učiliště - všichni úspěšní absolventi školy
dostanou od Škoda Auto nabídku pracovního místa
Škoda Auto hradí provozní a investiční náklady,
žáci neplatí školné
Počet žáků cca 1.000 z toho 8% dívek
ŠKODA AUTO SOUs hlavní činnosti
Teoretická výuka dle školních vzdělávacích programů
Odborný výcvik na pracovištích odborného výcviku SOUs
Ubytování žáků na Domově mládeže, mimoškolní výchova žáků, zájmová činnost
Provozní praxe na provozních pracovištích Škoda Auto
Nábor žáků do 1. ročníků
Prohlubování kvalifikace zaměstnanců Škoda Auto formou studia při zaměstnání
a formou kurzů
69
ŠKODA AUTO SOUs strategické cíle
Strategickým cílem je připravit budoucí
zaměstnance Škoda Auto s následujícími
kompetencemi:
odborné, sociální a praktické dovednosti
komunikativní dovednosti (čeština, cizí jazyky, IT)
práce v týmu, výrobní systém ŠKODA
loajalita a hrdost na firmu
připravenost na dodržování Pracovního
řádu Škoda Auto
Příslušnost ke koncernu VW
70
ŠKODA AUTO SOUs struktura oborů vzdělání
ČTYŘLETÉ OBORY středního vzdělání ukončené
maturitní zkouškou
DENNÍ STUDIUM
TŘÍLETÉ OBORY středního vzdělání ukončené
závěrečnou zkouškou
s výučním listem DENNÍ STUDIUM
PROVOZ A EKONOMIKA DOPRAVY
(Průmyslový logistik)
AUTOELEKTRIKÁŘ
MECHANIK ELEKTROTECHNIK
(Mechanik elektronik)
ELEKTRIKÁŘ - SILNOPROUD
MECHANIK SEŘIZOVAČ
MECHANIK STROJŮ A ZAŘÍZENÍ
NÁSTAVBOVÉ STUDIUM ukončené maturitní
zkouškou
AUTOTRONIK (Autoelektronika)
PROVOZNÍ TECHNIKA
71
KAROSÁŘ (Klempíř-karosář)
MECHANIK OPRAVÁŘ MOTOROVÝCH VOZIDEL
(Automechanik)
NÁSTROJAŘ
DENNÍ STUDIUM
OBRÁBĚČ KOVŮ
DENNÍ STUDIUM
DÁLKOVÉ STUDIUM
STROJNÍ MECHANIK (Zámečník)
PROVOZNÍ ELEKTROTECHNIKA (Elektrotechnika)
DÁLKOVÉ STUDIUM
AUTOLAKÝRNÍK
STROJÍRENSKÉ PRÁCE (Automontážní práce)
SPECIÁLNÍ TŘÍDY
ŠKODA AUTO SOUs provozní výcvik, odměňování žáků
Rozpětí měsíčních odměn žáků na pracovištích odborného výcviku v SOUs
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
200 – 400 Kč
300 – 800 Kč
400 – 1.200 Kč
500 – 1.400 Kč
Žákům předposledních a závěrečných ročníků, kteří v souladu s učebními plány
vykonávají odborný výcvik na provozních pracovištích Škoda Auto na produktivní práci,
je odměna stanovena v rozpětí 1.200 – 5.000 Kč.
72
Praxe žáků SOUs na provozních pracovištích Škoda Auto
Obory vzdělání
Počet
dní
Počet týdnů
Celkem dní
praxe
Mechanik elektronik, 4. ročník
2
5
10
Mechanik seřizovač, 4. ročník
3
18
54
Mechanik strojů a zařízení, 4. ročník
3
18
54
Mechanik opravář motor. vozidel, 2. ročník
5
15
75
Mechanik opravář motor. vozidel, 3. ročník
5
12
60
Autoelektrikář, 2. ročník
5
9
45
Autoelektrikář, 3. ročník
5
9
45
Karosář, 3. ročník
5
15
75
Autolakýrník, 3. ročník
5
17
85
Nástrojař, 3. ročník
5
9
45
Strojní mechanik, 3. ročník
5
8
40
Strojírenské práce, 3. ročník
4
36
144
73
Demografický vývoj – region Mladá Boleslav a okolí
Počty žáků vycházejících ze ZŠ - region Mladá Boleslav
Žáci celkem
Chlapci
Dívky
1400 1289
1129
1200
984
1000
902
845
864
963
1032
1097
841
572
525
524
508
483
480
424
417
437
427
443
402
200
486
416
497
487
400
597
525
600
668
624
800
0
2008
74
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
ŠKODA AUTO SOUs nábor žáků ZŠ do 1. ročníků
Obory středního vzdělání
PŘIJÍMÁNO
PŘIHLÁŠENO
Z toho
DÍVKY
PŘIJATO
Z toho
DÍVKY
Čtyřleté obory s maturitní zkouškou
104
337
48
102
19
Tříleté obory s výučním listem
140
367
11
139
3
32
49
11
32
5
276
753
70
273
27
Speciální třídy
Celkem žáků
Další potenciál
získat pro technické obory SOUs dívky
Současný stav
ve Škoda Auto v dělnických profesích pracuje cca 20 % žen. V SOUs se připravuje na
povolání 5,6 % dívek. Letošním náborem dosáhneme k 1.9.2012 celkem 8% podílu
dívek.
Cíl
zvýšit podíl dívek v technických oborech a zajistit tak kvalifikovanost žen pracujících
ve výrobě Škoda Auto
75
Spolupráce se Škoda Auto
Stabilizovaná struktura oborů
Získání mezinárodního certifikátu IES – uznání vzdělání v zahraničí
Výborné hodnocení ČŠI a certifikace ISO od TÜV Essen
Pravidelná autoevaluace školy
Sociální zázemí podporované společností Škoda Auto
Materiální vybavení školy
Řízení výuky, organizace výuky
Kvalifikovaný pedagogický sbor, zkušenosti a praxe učitelů
Ubytování v domově mládeže
76
Studijní pobyty v SRN a Velké Británii
Exkurze do německy mluvících zemí
Všem žákům příspěvek na autoškolu zajišťovanou školou
Zdarma základní kurzy svařování – pro obory Karosář a Strojní mechanik
PC vzdělanost učitelů a žáků všech oborů
Odborné kurzy žáků ve spolupráci s útvarem Rozvoj lidských zdrojů
Vysoká úroveň stravování žáků
Široká nabídka sportovních kroužků, využití sportovního areálu Astonka - posilovna,
sauna, tělocvična a multifunkční hřiště, využití loděnice, abonentky do Městského divadla
Mladá Boleslav
77
Duální odborné vzdělávání v Německu
Caroline Gose
19. 9. 2012
Obchodní věstník ze dne 02.06.2012
El País ze dne 06.02.2012
Financial Times ze dne 21.05.2012
79
Duální vzdělávání v Německu, Z – Personální řízení, 19.09.2012
Agenda
Úvod a přehled
Právní rámec
Systém Duálního vzdělávání v detailu
Vzdělávání v časových souvislostech
Vzdělávání v podniku
Vzdělávání v odborné škole
Pilíře vzdělávacího systému
Proč má Duální odborné vzdělávání smysl?
80
Duální odborné vzdělávání v Německu - přehled
Hlavní rysy:
praktické odborné vzdělávání v podniku + školní vzdělávání v odborné škole
orientace na příslušnou aktivitu, spjatost s provozem a vycházení z pracovního trhu
jednotné a rovnocenné ukončení na úrovni odborného pracovníka
Schematické porovnání technického (odborného) vzdělávání*:
CZ
Školní vzdělávání
Pracovní činnost
Střední škola (3-4 let)
*
9 – 12/13 let
D
Duální odborné
vzdělávání
9 – 12 let
SKODA AUTO
střední škola
9 – 12/13 let
81
3 – 3,5 let
Střední škola (3-4
roky) +
Pracovní činnost
*
Pracovní činnost
Podniková praxe
*
Právní rámec
Provozní
část
Zákon o odborném vzdělávání (ZOV) vytvoří jednotný spolkový rámec pro odborné vzdělávání a
školení
Spolková vláda vydává učební řády pro státem uznané učební obory
Učební řád zahrnuje rámcový učební plán, podle něhož
je zpracován provozní učební plán
školní
část
+
Stálá konference ministrů kultury zemí (KMK) vydává rámcové učební plány
Na jejich základě zpracují učební plány také spolkové země
Odborné školy učí pomocí učebních plánů v odborném a obecném obsahu (časové
tabulky)
řádné a jednotné odborné vzdělávání pro různé profesní obory
82
Duální systém v detailu souvislostech
Vzdělávání v časových
Duální odborné vzdělávání
Pracovní činnost
(nejm.) 9 – 12 let
zpravidla 3 – 3,5 roku
Přístupové předpoklady:
Během vzdělávání:
Vstup do pracovního života:
Dokončení povinné školní docházky
Zajištění „profesní způsobilosti“
hlavně na pracovišti
Úroveň odborného pracovníka ve
státem uznávané profesi
Vhodný a kvalifikovaný vzdělávací
personál
možné flexibilní profesní nasazení
Úspěch při konkurzních a
výběrových řízeních podniků
Uzavření smlouvy o vzdělávání
Závěrečná zkouška se stanovenými
požadavky
Solidní výchozí báze pro další
vzdělávání v profesním životě
Doprovodný vědecký výzkum, příp. úprava vzdělávacího řádu
83
Vzdělávání v podniku
Zajištění profesní způsobilosti
Učení podle modelu „úplného jednání“
Učení ve vzdělávací dílně nebo na pracovišti
Učení za současného zapojení do reálných pracovních vztahů a procesů
Využití nových technologií
Realizace v provozu
Sestavení vzdělávacího plánu: Cože? Kdy? Kde? Kdo? Jak?
Příklad průběhu provozního vzdělávání
84
Provozní průběh vzdělávání
Např.: Mechanik v průmyslové výrobě
1. ročník
3. Etapa vzdělávání (1,5 roku)
2. ročník
Např.: Mechanik v průmyslové výrobě
Kurz kovoobrábění
Projektová práce
Odborná oddělení
Přebírací
oddělení
Specifické profesní kurzy
Vyučování v závodě
Příprava
zkoušky
Semináře nad rámec příslušné profese
Příprava
zkoušky
IHK-Zkouška odborného zaměstnance díl 1
Mix provozně a profesně specifických náplní
85
IHK-Zkouška odborného zaměstnance díl 2
Vzdělávání v odborné škole
Obsahové náplně
k profesi se vztahující, teoretická a metodická náplň výuky (odborná výuka)
Referenčním bodem je praxe v provozu: výukové oblasti orientované na příslušnou aktivitu
prohloubení všeobecného vzdělání
Realizace ve škole
Učení formou zkráceného úvazku (8-12 výukových hodin týdně  1-2 dny v týdnu)
nebo v blokovém vyučování (několikatýdenní kurzy)
86
Průběh školního vzdělávání
Např.: Vztah vyučování v odborné škole k učení v provozu
D
Dílčí proces C
Dílčí proces D
Odborné kvalifikace
specifické pro příslušnou
profesi
3,5
Doba vzdělávání
B
3
Časový rámec
Oblast učení
Časový rámec
Oblast učení
2
1
0
společné hlavní kvalifikace
Provoz
Mix teoretických a profesně specifických náplní
87
Odborná škola
Os.
F
Pilíře Duálního vzdělávacího systému
Čím se Duální odborné vzdělávání vyznačuje v souhrnu?
Úzká spolupráce státu a
ekonomiky
Učení v
pracovním
procesu
a v odborné
škole
Akceptace
vzdělávání a
standardů
společností
Institucionální
vzdělávací
výzkum a
poradenství
Duální vzdělávání poskytuje profesní a zaměstnanecké
perspektivy pro jednotlivce, šance pro podnik a národní
hospodářství a jiný užitek
88
Kvalifikovaný
personál pro
odborné
vzdělávání
Proč má Duální odborné vzdělávání smysl?
Učeň
Zajištění potřebných odborníků
Zvýšení konkurenceschopnosti
Přesné zprostředkování kvalifikace
Snížení nákladů na zapracování
Zvýšení motivace, věrnost provozních podmínek
Společenská angažovanost
Produktivní výkon učňů
Podnik
Zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti
Zvýšení úrovně vzdělávání
Snížení nezaměstnanosti mladých
89
Dobré šance na převzetí, resp. obecném pracovním
trhu
Ukončené vzdělání umožňuje mobilitu
Úhrada vzdělání
Stát a
společnost
90
Děkuji!
Projekt podpory technického vzdělávání
Bohdan Wojnar
19. 09. 2012
Vize, mise
Vize:
Zatraktivnit technické obory a tím motivovat mladou generaci ke studiu technických předmětů a tím
zajistit dostatečné množství kvalifikovaných absolventů technických škol na trhu práce. Dosáhnout vyšší
propojenost teorie s praxí a lepší připravenost absolventů technických škol na trh práce dle požadavků
zaměstnavatelů.
Mise:
Pozitivně působit na veřejnost, zejména na rodiče a mladou generaci a tu motivovat ke studiu
technických oborů
Ve spolupráci se státními institucemi připravit akční plán rozvoje a podpory technického školství na
všech úrovních
Dále rozvíjet spolupráci škol a průmyslových podniků
Zvyšovat jazykovou vybavenost studentů a připravenost k mobilitě
Hledat synergie mezi jednotlivými aktivitami na podporu technických oborů a propojovat jejich činnost pod
jednotným Brandem
Identifikované problémy
1) Kvalita absolventů a úroveň jejich znalostí a dovedností
2) Malá motivace mladých lidí studovat technické obory
3) Nedostatečné množství nových absolventů
4) Nevyhovující struktura absolventů a oborů
5) Chybí dlouhodobá koncepce rozvoje oborů a technických škol
6) Malá motivace absolventů pracovat ve výrobní firmě
7) Nevyhovující legislativní rámec spolupráce firem a škol
Strategie projektu - 5 základních témat
1
Spolupráce se školami
na zvyšování kvality
2
Aktivní mediální prezentace studia a absolventů,
rozvoj
učitelů
tématu, komunikace s
Podpora jazykové
cílovými skupinami
vybavenosti
Strategie
Jednání se státními institucemi
studentů a jejich
Projektu
a politickou reprezentací
mobility
PTV v ČR
5
4
Strategické kvalitativní
plánování potřeby absolventů
jednotlivých oborů v odvětví v
dlouhodobém horizontu,
Návaznost na NSK a NSP
3
Aktualizace učebních plánů a
definice potřebných oborů s
dlouhodobým výhledem
Výhled potřebné kvalifikační struktury
Známe strukturu zaměstnanců podle úrovně dosaženého vzdělání
a víme jak se struktura bude měnit v čase. (za AutoSAP)
ostatní formy vzdělání
vysokoškolské vzdělání
úplné střední odborné
vzdělání s vyučením i
maturitou
2015
střední odborné vzdělání
s výučním listem
2012
2009
úplné střední odborné
vzdělání s maturitou-bez
vyučení
základní vzdělání
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
Průmysl bojuje s nedostatkem technicky vzdělaných lidí
Dlouhodobý nedostatek absolventů
technických škol
Růst počtu vysokoškoláků o 82%
Počet studentů technických oborů pouze
o 18%
Odklon mládeže od studia matematiky
Nízký zájem žen o studium technických
oborů
Znalost cizích jazyků
Příklady táhnou
Projekt „POSPOLU“
Cíl: Vytvořit inovovaný systém a model odborného vzdělávání a pilotně jej ověřit v technických
oborech.
Obsah projektu: Ve vybraných středních školách ve spolupráci s vybranými firmami, bude ověřena
aplikace inovovaného systému odborného vzdělávání podle zkušeností a principů tzv. „learning by
doing“.
Důraz na využití systémů odborného vzdělávání v zahraničí (duálního vzdělávání – německý systém)
Projektové aktivity:
- Zpracování vstupních analytických materiálů o systémech odborného vzdělávání v zahraničí a
stavu spolupráce škol a zaměstnavatelů v ČR
- Vytvoření modelů spolupráce škol a firem na základě převzatých nejefektivnějších prvků
odborného vzdělávání ze zahraničí a pilotní ověření modelů spolupráce ve školách a firmách
- Semináře a stáže pedagogických pracovníků škol u zaměstnavatelů, využití odborníků z praxe v
procesu vzdělávání ve středních školách (pozn. pokračování aktivit projektu IQ Industry)
- Prezentace výstupů, návrh souboru opatření a doporučení pro zavedení legislativních změn
Děkuji za pozornost

ŠKODA AUTO SOUs konkurenční výhody (1)

Transkript

Podobné dokumenty

Průvodce katalogem

Malik Index Plantarum

Zpráva o činnosti RVS ČR za rok 2008

Krnovské listy č. 06/2016

39. ročník - Hokejvitkovice

Kompletní rozlosování Národní ligy mužů

Implementační akční plán – Technologická

Strategická výzkumná agenda