Rodiny se třemi a více dětmi

Dětství a mládež.
Rodina jako nositel životních
šancí a příležitostí pro své děti.
Mgr. Karolína Dobiášová
15.3. 2012
Obsah přednášky
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Dětství a mládí v průběhu životního cyklu
Dětství a mládí a kvalita života
Dětská chudoba
Orgány sociálně-právní ochrany dětí
Rodiny se specifickými potřebami
Náhradní a pěstounské rodiny
Neúplné rodiny
Rodiny s třemi a více dětmi
Rodiny migrantů
Romská rodina
Kritická období v průběhu životního cyklu ve
vztahu k dětství a mládí
Těhotenství a
narození
Ranné
dětství
Dětství
Dospělost
Školní věk
Dospívající a
mládež
Perspektiva životního cyklu v
dětství a mládí
• Perspektiva životního cyklu poskytuje vhodný
rámec také pro pochopení rizik a příležitostí pro
efektivní investice do dětí a mládeže
• Také v dětství a mládí existují kritická období v
rámci životního cyklu
• Každá významná újma v těchto kritických
obdobích může mít závažné, často nevratné účinky
na budoucí život jedince s mezigeneračním
dosahem. Tato citlivá období zároveň představují
příležitosti pro intervence veřejných politik .
Důvody přístupu v rámci životního cyklu
• Intervence mají kumulativní charakter
• Užitek z intervencí do jedné věkové skupiny se může
přenášet na starší věkové skupiny
• Intervence v jedné generaci se přenášejí do generací
následujících – usnadňují prolomit cyklus chudoby
(deprivace)
• Pouhá jednorázová a neprovázaná opatření k zamezení
chudoby nevedou k udržitelným výsledkům
• Identifikace klíčových rizik a nedostatků v rámci
životního cyklu umožňuje lépe stanovovat priority v
oblasti intervencí a tím efektivněji využívat omezených
zdrojů.
Blahobyt (well-being) dětí
Blahobyt dětí je v dokumentech OECD v
mezinárodním srovnání chápán jako
multidimenzionální koncept. Indikátory
blahobytu jsou:
• Materiální blahobyt
• Kvalita bydlení a životního prostředí,
• Zdraví,
• vzdělávání,
• Rizikové chování
• Kvalita školního života.
•
•
•
•
•
Boj proti dětské chudobě a
prosazování sociálního
začlenění dětíBoj proti dětské chudobě a
prosazování sociálního
Zdroj: Večerník, J. Boj proti dětské chudobě a
začlenění dětí
prosazování sociálního začlenění dětí,
Sociologický ústav Akademie věd, 2007
Průměrný příjem domácností s dětmi
Deprivace v oblasti vzdělávání
Ukazatel deprivace v oblasti vzdělávání měří zda děti ve věku
15 let mají k dispozici mají méně než čtyři
z osmi základních položek: stůl ke studiu a klidné místo pro
práci, počítač pro
školní práci, vzdělávací software, připojení k internetu,
kalkulačku, slovník a školních učebnice.
Bydlení a životní prostředí
• Měří se pomocí dvou indikátorů:
Overcrowding - děti žijí v přeplněných
podmínkách, když počet lidí, kteří žijí v
domácnosti převyšuje počet pokojů v
domácnosti (nepočítá se kuchyně a koupelna).
Quality of the local environment - kvalita
místního prostředí je měřena pomocí
ukazatele hlučnosti doma a v okolí, nečistoty,
špínu, znečištění nebo odpadků kolem domu a
v okolí.
Přeplněnost bydlení
Místní prostředí
Vzdělání
Na základě výsledků v PISA testech v oblasti čtení, matematiky a gramotnost v
ostatních vědách.
Mládež, která je mimo systém
vzdělávání
Kojenecká úmrtnost a nízká kojenecká váha
Kojení a očkování
Fyzická aktivita dětí
Dětská úmrtnost
Počet sebevražd
Rizikové chování
• Kouření a pití alkoholu
Fertilita dospívajících
Vztah ke škole
Šikana ve škole
Sociální výdaje na děti dle období
Skladba výdajů na děti dle věku děti do 2 let
Skladba výdajů na děti dle věku ranné dětství (do 6 let)
Skladba výdajů na děti dle věku střední dětství (6 – 11 let)
Skladba výdajů na děti dle věku pozdní dětství (12 – 17 let)
Skladba výdajů na děti dle věku
Předškolní péče
Doporučení OECD
• Čím včasnější zásahy tím lépe
• Směřovat pomoc vulnerabilním skupinám
dětí
• Snižují se tím náklady v pozdějším věku
Databáze strategií ČR
• http://databazestrategie.cz/cz/CR/strategie
Např. NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV
DĚTÍ z roku 2012
Chudoba v ČR I
• Česká republika patří k členským státům EU s nejnižší
nerovností příjmu domácností (podobně jako je tomu ve
skandinávských zemích) a poměrná míra ohrožení
chudobou celé populace je nejnižší (podobně jako v
případě Švédska a Nizozemska)
• Pod hranicí chudoby (osoby s příjmem pod hranicí 60 %
příjmového mediánu) , měřené vzhledem k příjmům celé
společnosti, žije méně než 10% obyvatel (ČR patří mezi
země s nejnižší mírou rizika chudoby v celé Evropské unii)
• Významnými faktory nízké míry relativní chudoby v ČR je:
nízká míra příjmových nerovností a poměrně vysoká
efektivita sociálních transferů (snižuje míru chudoby o 29
%) v kombinaci s nízkou úrovní příjmového mediánu
Chudoba v ČR II
Výrazně jsou ohroženy příjmovou chudobou některé
kategorie populace:
• v prvé řadě nezaměstnaní a vedle toho neúplné
rodiny s dětmi i početnější rodiny s dětmi.
• Pod hranicí chudoby je 31% dětí, 12% důchodců,
40% osamělých rodičů s 1 a více dětmi, 22 %
úplných rodin se třemi a více dětmi, 48 %
nezaměstnaných (EU průměr 42 %)
• riziko chudoby u rodin se čtyřmi a více dětmi je 6×
vyšší než u rodiny s jedním dítětem
Zdroj: Eurostat 2010
Rozsah a povaha dětské chudoby v ČR
Neexistují žádné zásadní rozdíly v míře ohrožení
chudobou dle věku dětí (tabulka 3). V poměru
nejnižší míru vykazuje skupina starších dětí
•
ohrožených chudobou; ti mezi sebou rovněž
vykazují nejmenší rozdíly v chudobě. Oproti
tomu nejvyšší míru chudoby mezi dětmi lze
nalézt u středně starých dětí, zatímco největší
rozdíl v chudobě vykazují nejmenší děti.
Největší rozdíl je mezi dětmi s jedním a oběma
rodiči, a to bez ohledu na stáří dítěte.
Míra chudoby u dětí žijících v domácnosti s
jedním ekonomicky činným členem se pohybuje
mezi 11 a 26 % v závislosti na jejich věku. Míra
chudoby je nepatrná nebo rovná nule u téměř
60 % dětí žijících v domácnostech se dvěma a
více ekonomicky aktivními členy.
V případě, že se v domácnosti nevyskytuje
žádný ekonomicky aktivní rodič, může se míra
chudoby vyšplhat až na 90 %.
Večerník
Zdroj: Večerník 2007
Materiální deprivace
V oblasti materiální deprivace zaostává ČR za většinou zemí EU- 15, zatímco
oproti ostatním novým členským zemím vykazuje příznivější výsledky.
• Celkově, srovnáváno s průměrem zemí EU, má Česká republika mírně horší
výsledky v deprivaci v položkách základních životních potřeb, jako jsou:
• Neočekávané výdaje jsou problémem (nad 7 500 Kč) - 38 % proti 34 %
průměru EU,
• nemůže si dovolit týden dovolené ročně mimo domov - 39 % proti 36 %
průměru EU,
• nemůže jíst maso alespoň obden - 12 % oproti průměru 9 % v EU,
• nemá možnost pořídit si auto - 11 % oproti 9 % v EU.
• Pokud jde o bydlení:
• nedostatek prostoru v bytě (51 % proti 31 %) a
• současně náklady na bydlení představují větší břemeno než 40 % příjmů (46 %
proti průměru 42 % v EU).
Systém sociálně-právní ochrany dětí v ČR
Legislativní vymezení (základ):
• Úmluva o právech dítěte
• Listina základních práv a svobod, která je součástí
ústavního pořádku České republiky věnuje pozornost dětem
a rodině v článku 32 tak, že dává rodičovství a rodinu pod
ochranu zákona a dětem a mladistvým zaručuje zvláštní
ochranu. Zákony proto také respektují jeden ze základní
principů fungování rodiny, a to právo a povinnost rodičů
společně vychovávat a pečovat o děti, a pokud je toho třeba,
požadovat pomoc. Jakékoliv zasahování do soukromí a
rodinného života je možné teprve tehdy, jestliže rodiče nebo
osoby odpovědné za výchovu dětí o to požádají a nebo se
o děti nemohou nebo nechtějí starat.
• Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve
znění pozdějších předpisů (dále zákon o SPO)
• Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších
předpisů
Systém sociálně-právní ochrany dětí v ČR
Dítě – je dle Úmluvy o právech dítěte osoba nezletilá, tj. každá lidská
bytost mladší 18 let, pokud nenabyla zletilosti dle platného práva dříve.
Děti, kterým se poskytuje sociálně-právní ochrana :
• mají na území ČR trvalý pobyt,
• mají povolen trvalý pobyt nebo jsou hlášeny k pobytu na území
České republiky po dobu nejméně 90 dnů (podle zákona
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR) ,
• podalo návrh na zahájení řízení o udělení azylu na území ČR
(mezinárodní ochrany) (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu)
• a další v zákoně vyjmenované typy pobytu.
Dětem, které výše uvedené podmínky nesplňují, je poskytována
sociálně právní ochrana jen v nezbytném rozsahu, tj. opatření k ochraně
života a zdraví a zajištění uspokojování základních potřeb v nejnutnějším
rozsahu včetně zdravotní péče.
Právo dítěte požádat o pomoc
Dítě má právo požádat orgány sociálně-právní ochrany dětí a další
subjekty, kterým přísluší ochrana práv dítěte, o pomoc při ochraně
svého života a dalších svých práv. Tyto
subjekty jsou povinny poskytnout dítěti odpovídající pomoc.
Věcné hledisko poskytování sociálně-právní ochrany
Nejedná se o taxativní vymezení, ale jen o příklady:
rodiče dětí zemřeli,
neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti,
děti se opakovaně dopouští útěků od rodičů,
děti zanedbávají školní docházku,
Děti požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí,
spáchaly trestný čin,
• děti na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život,
zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj
nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu,
• děti, které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči,
• děti, které jsou žadateli o azyl odloučenými od svých
rodičů,…….
•
•
•
•
•
Systém sociálně-právní ochrany dětí v ČR - systém
Orgány sociálně-právní ochrany dětí:
• obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady,
• krajské úřady (v Praze Magistrát hl. města Prahy),
• Ministerstvo práce a sociálních věcí
• Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí - orgán ochrany dětí
v soukromoprávních věcech s mezinárodním prvkem (vymáhání
výživného, mezinárodní adopce, mezinárodní únosy dětí, ochrana
nezletilým osobám)
Krajský úřad nebo Magistrát hl. města Prahy může vydat pověření
nestátním subjektům(nadace, občanská sdružení, církve a další
právnické a fyzické osoby), aby plnily určité úkoly v sociálně-právní
ochraně dětí. Pověřené osoby nejsou orgány sociálně-právní ochrany.
Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o
ohrožené děti na období 2009 až 2011
Činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí
Jedná se např. o:
• Pomoc dítěti v případech vážného ohrožení
• Preventivní a poradenskou činnost
• Zprostředkování osvojení a pěstounské péče
• Pomoc při řešení některých rodinných situací
týkajících se dětí, pokud není nutné rozhodnutí soudu
• Může i sám podávat návrhy na soudní rozhodnutí ve
věcech nezletilých dětí, považuje-li to za nutné, např.
návrh na nařízení ústavní výchovy dítěte
• Dohled nad problémovými rodinami (vyhledávání
dětí v ohrožení, projednávání s rodiči odstranění
nedostatků, ……)
Statistické údaje o SPOD
Sociálně právní ochrana dětí je monitorována
prostřednictvím pravidelných hodnocení
statistického monitoringu.
Data poskytují informace o počtu rodin a dětí
v ohrožení z hlediska sociálně právní ochrany.
Tato data také poskytují regionální a časový
pohled na danou problematiku.
Zdroj: Barvíková, Svobodová, Šťastná: Analýza současného stavu v oblasti terénní
činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí a stanovení optimálních podmínek výkonu
sociálněprávní ochrany dětí ve vazbě na počet klientů, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. 2009
Palackého nám.
Rodiny se specifickými potřebami
Rodiny, které vlastními silami:
 nezvládají materiálně zabezpečit své potřeby
 plnit socializační role
 potýkají se při plnění rodinných funkcí se
závažnějšími problémy
Do této skupiny jsou řazeny dle Národní
koncepce podpory rodin s dětmi z roku 2008:
neúplné rodiny,
rodiny se třemi a více dětmi,
rodiny se členem se zdravotním postižením,
romské rodiny,
rodiny přistěhovalců,
náhradní a pěstounské rodiny.
Další rodiny se specifickými potřebami
• Rodiny s mladistvým delikventem
• Rodiny, kde se vyskytuje násilí (rodiny s
týranou ženou nebo rodiny zanedbávající,
případně týrající děti)
• Rodiny s členem ve výkonu trestu
• Rodiny s dospělým alkoholikem
• a pod.
Zdroj O. Matoušek 1993
Cíle sociální politiky ve vztahu k rodinám
se specifickými potřebami
• zabránit hrozící chudobě způsobené snížením
reálného příjmu,
• pomáhat řešit bytovou situaci,
• vyrovnávat vzdělávací šance a přístup na trh
práce
• Podporovat sociální kontakty a tak omezovat
izolovanost (sociální vyloučení, vytváření
ghett).
Zejména podpora formou nabídky kvalitních
sociálních služeb a cílených projektů.
Sociální služby
• Prevence sociálního vyloučení
• jsou zaměřeny na pomoc a podporu jednotlivým členům rodiny
a/nebo rodině jako celku nacházejícím se v nepříznivé sociální
situaci
• Základními druhy sociálních služeb jsou (Zákon o sociálních
službách č. 108/2006 Sb.) :
1.
2.
3.
sociální poradenství (např. manželské a rodinné poradenství,
poradny pro seniory, poradny pro osoby se zdravotním postižením,
poradny pro oběti trestných činů a domácího násilí)
služby sociální péče (např. osobní asistence, pečovatelská služba,
odlehčovací služby, centra denních služeb)
služby sociální prevence (raná péče, telefonická krizová pomoc,
azylové domy, domy na půl cesty, sociálně aktivizační služby pro
rodiny s dětmi – sanace rodin, terénní programy)
Sanace rodiny
• Sanace rodiny je jedním z nástrojů podpory rodičů, kteří péči o své
děti zvládají obtížně. Důsledkem těchto obtíží bývá neprospívání dítěte
v rodině. Jde o rodiny, které se často dlouhodobě ocitají v situaci
nejrůznějších starostí – existenční nejistota, strach ze ztráty bydlení,
nestabilní a nejisté vztahy v rámci užší i širší rodiny, sociální pozice
outsidera na okraji společnosti.
• Cílem sanace rodiny je předcházet, zmírnit nebo eliminovat příčiny
ohrožení dítěte a poskytnout rodičům i dítěti pomoc a podporu
k zachování rodiny jako celku. Jedná se o činnosti směřující k odvrácení
možnosti odebrání dítěte mimo rodinu, k realizaci kontaktů dítěte
s rodinou v průběhu jeho umístění do ústavní výchovy nebo k umožnění
jeho bezpečného návratu domů.
• Sanace rodiny se týká formálních stránek rodiny i obsahových
stránek rodičovství. V praxi se osvědčuje začínat s formálními stránkami
rodiny, protože jsou pro rodiče bezpečnější a přímo ovlivňují možnost
jejich vyladění na obsah rodičovství. Když rodina nemá peníze na jídlo a
hrozí jí ztráta bydlení, rodiče nemají kapacitu zajímat se o význam
společné hry se svými dětmi. Od začátku sanace rodiny je ale třeba
s rodiči mluvit o formálních i obsahových stránkách rodinného života a
zjišťovat, jaké mají představy o své roli a o rolích ostatních členů týmu.
Zdroj: Bechyňová, V., Konvičková, M.: Sanace rodiny, Praha: Portál, 2008
Rodinná mediace
• Pomoc rodinám, které se dostaly do konfliktní situace.
• Prostřednictvím odborných pracovníků, dojít ke klidné
dohodě mezi rodiči tak, aby nebyl narušen další vývoj
dítěte, pokud se rodiče rozcházejí.
• Mediace je alternativní metoda, jejímž cílem je najít
oboustranně přijatelné a dodržitelné řešení a to
rychleji než u soudu. Kromě samotného vyřešení
problému může vést i k vylepšení vzájemné komunikace v
rodině a k zefektivnění spolupráce mezi členy rodiny. Ve
většině vyspělých západoevropských zemí a ve Spojených
státech se mediace využívá v 60 až 70 % řešených
pracovních, obchodních, rodinných nebo komunitních
sporů, přičemž zhruba dvě třetiny končí uzavřením
výsledné dohody.
Neúplné rodiny
Neúplná rodina je tvořena jedním z rodičů a jeho nezletilým dítětem
(dětmi)
Různé způsoby jejího vzniku:
(1) úplná rodina vůbec nevznikne – jedná se o případ, kdy svobodná
matka zůstane sama se svým dítětem;
(2) úplná rodina přestane dočasně nebo trvale plnit svoji funkci - např.
rodič je s dítětem dočasně sám, protože druhý rodič vykonává
vojenskou službu, je ve výkonu trestu nebo trvale opustil rodinu;
(3) úplná rodina zanikne, a to buď přirozenou cestou (smrtí jednoho z
rodičů) nebo cestou nepřirozenou (rozvodem manželství)
• Neúplné rodiny jsou často vystaveny sociálním a kulturním tlakům
ze strany společnosti a jejich akceptace se odlišuje v závislosti na
důvodu jejich vzniku.
• Netvoří homogenní kategorii - nesezdané soužití, neúplná rodina po
rozvodu, osamělé rodičovství
• Jsou ve vyšší míře ohroženy chudobou a sociálním vyloučením
• Osamělé rodičovství týká častěji žen než mužů.
Podíl neúplných rodin v EU 27
Sociální politika ve vztahu k rodinám
samoživitelů v ČR
• Podle zákona o rodině (94/1963) mají děti manželské stejné
nároky jako nemanželské, je-li otec uveden v rodném listě, oba
rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností,
možností a majetkových poměrů
• systému přímé finanční podpory rodin s dětmi, který je v České
republice realizován především prostřednictvím dávek státní
sociální podpory, nejsou neúplné rodiny vzhledem k rodinám
úplným nijak zvýhodňovány
• Osamělost rodiče je zohledněna v systému nemocenského
pojištění v podpoře při ošetřování člena rodiny (16 místo 9
dnů).
• vdovský/vdovecký a sirotčí důchod
• nefinanční podpora rodin s dětmi prostřednictvím služeb pro
rodiny (může být zvýhodnění při přijímání do předškolního
zařízení)
Rodiny se třemi a více dětmi
• Porodnost klesá, ale podíly dětí dle pořadí zůstávají téměř
nezměněné
• Podíl dětí narozených ve třetím a vyšším pořadí klesá spolu s
rostoucím vzděláním matky
• Vysokou plodností odchylující se od obvyklého průměru se
vyznačují zejména rómské ženy (60 % romských žen je matkami
tří a více dětí, více jak pětina Romek má dokonce dětí pět nebo
více)
• Ženy hlásící se k některému náboženskému vyznání mají
zpravidla ve všech věkových skupinách počet dětí vyšší než ženy
bez vyznání
• Vícedětné rodiny mohou vzniknout též jako výsledek vícečetných
porodů
• Podle dosavadního vývoje můžeme předpokládat, že počet
vícečetných porodů se bude i nadále zvyšovat, jednat se bude
zejména o porody dvojčat. Jako vysvětlení dosavadního trendu
narůstání počtu i podílu vícečetných porodů bývá zmiňováno
především rozšíření asistované reprodukce, užívaní hormonálních
přípravků (antikoncepce) i zvyšování věku matek při porodu.
Rodiny se třemi a více dětmi
• Ve vícedětných úplných rodinách tvořených
manželským párem je však častěji než v úplných
rodinách bez rozdílu v počtech dětí ekonomicky
aktivní pouze otec a matka je ekonomicky
neaktivní (20,8 % vícedětných rodin), méně často
jsou naopak ve vícedětných rodinách oba manželé
ekonomicky neaktivní (2,1 %)
• ve srovnání s rodinami s jedním či dvěma dětmi
představují na celkových příjmech vícedětných rodin
vyšší podíl sociální příjmy
• domácnosti se třemi a více nezaopatřenými
dětmi podstatně častěji uvádějí, že vycházejí s
příjmem s určitými obtížemi
Zdroj Svobodová 2007
Rodiny přistěhovalců
• Migrace je celosvětový fenomén. Odhaduje se, že
na mezinárodní úrovni se každý rok za prací a
lepším životem stěhuje více než 200 milionů lidí, z
nichž okolo 30-40 milionů tvoří ilegální migranti.
• Existence různých typů rodin migrantů (Kofman
2006, dle Kuronen 2010): slučování rodin,
vytváření rodin migrantů, sňatková migrace,
migrace celých rodin.
• Slučování rodin cizinců by mělo probíhat podle
jasně stanovených pravidel, která definují osoby,
které mají nárok na sloučení rodiny (přímé
příbuzné - rodiče, děti a manžele)
• Integrace přistěhovalců
Sociální politika a rodiny migrantů I
• Nárok na dávky státní sociální podpory • přistěhovalci, kteří na území ČR pobývají
legálně (a jsou zde hlášeni k trvalému
pobytu nebo mají povolení k dlouhodobému
pobytu nebo dlouhodobé vízum) a uznaní
azylanti po roce ode dne hlášení pobytu
• Sociální služby – cizinci mimo EU s
dlouhodobým pobytem nemohou čerpat
sociální služby dle zákona o soc. službách
108/2006
Sociální politika a rodiny migrantů II
• Zdravotní péče – problém zdravotní
pojištění
• Vzdělávání – nárok na bezplatné vzdělání
Migranti v ČR
Celkem (k 31.12. 2010): 425 301 = 4 , 2 % populace
Maximum v květnu 2009 (444 tis.) a od té doby klesá.
Z toho:
• S trvalým pobytem
40%
• S dlouhodobým pobytem 60%
Ženy
Muži
40 %
60 %
Narodnostní struktura:
• Ukrajinci
30 %
• Vietnamci
14 %
• Rusové
6%
• EU
33%
87 % migrantů je ekonomicky aktivních
Zaměstnanci
78 %
Podnikatelé
22 %
Věková struktura migrantů
Cizinci
• Dospělí 20 – 65
77%
• Děti a dospívající
20%
(z toho většinu tvoří děti
migrantů ze třetích zemí)
• Starší 65 let
3%
(z toho 38 % jsou cizinci ze
třetích zemí)
Češi
Rómské rodiny
• Romové jsou největší evropskou menšinou, romská
populace je odhadována na 8 – 12 milionů lidí
• rómská populace má sice společný etnický původ, ale
uvnitř je velmi různorodá
• Svým původem, historií a tradicemi se výrazně liší
od ostatního evropského obyvatelstva
• Přes různorodost patří Romové jako skupina
k nejchudším, nejvíce marginalizovaným, nejméně
vzdělaným a nejčastěji nezaměstnaným obyvatelům
EU. Jako celek vykazují určitou uzavřenost vůči
majoritní populaci
• Demografická struktura rómské populace má
charakter progresivní, tj. je v ní vyšší podíl dětí a
menší zastoupení lidí vyššího věku
Specifika romské rodiny
• Tradiční romská rodina je velká a má
patriarchální ráz (soužití generací, dělba
rolí)
• Dochází k nuklearizaci romských rodin
• Výchova dětí není orientována na vzdělávací
dráhu, je volnější
(Zdroj O. Matoušek 2010)
Romové a sociální vyloučení
V ČR se v roce 2006 nacházelo 310 sociálně vyloučených romských
lokalit ve 167 obcích. V 80% z těchto lokalit je odhadovaný podíl
Romů nadpoloviční. Ve více jak 40% převyšuje 90%.
• Lidé žijící v těchto lokalitách jsou v drtivé většině nezaměstnaní,
často mají nízké vzdělání a žádnou či malou kvalifikaci. V těchto
lokalitách se ve větší míře vyskytují rizikové jevy, nedostatečné
sociální kompetence a zhoršený zdravotní stav.
• Problémem je rovněž nízká úroveň dosaženého vzdělání,
nedostatek kvalifikace a absence praxe. Je zde výrazně vyšší
riziko, že pokud děti a mládež nebudou mít pozitivní vzory,
negativní vzorce chování se budou přenášet mezi generacemi
(Víšek a kol. 2008).
• Intervence: vzdělávání, trh práce, bydlení, zdraví
• Sociální služby
Zpráva o stavu romských komunit v České republice za rok 2009
Koncepce romské integrace na období 2010 – 2013
Mapa sociálně vyloučených a sociálním
vyloučením ohrožených lokalit
• Http://www.esfcr.cz/mapa/int_CR.html
Náhradní a pěstounské rodiny
• Náhradní rodinná péče: osvojení (adopce), pěstounská
péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručenství
a opatrovnictví
• Pěstounská péče je formou náhradní rodinné výchovy.
Soud svěřuje dítě pěstounovi do péče na jeho žádost
v případech, kdy se o něj vlastní rodiče nemohou nebo
nechtějí starat.
Dávky pěstounské péče jsou čtyři a jsou určeny:
• ke krytí nákladů svěřených dětí, na odměnu pěstouna
a další náklady spojené s touto péčí (příspěvek při
převzetí dítěte a na nákup motorového vozidla).
• Vedle dávek pěstounské péče náleží dítěti i pěstounovi
i další dávky státní sociální podpory, například přídavek
na dítě, rodičovský příspěvek a další vyjma sociálního
příplatku.
Nemocenská
Zdravotní
pojištění
Nemocenské
Sociální
pojištění
Pojištění
Peněžitá pomoc
v mateřství
Ošetřovné
Vyrovnávací
příspěvek
Příspěvky na
státní politiku
zaměstnanosti
Systém
sociálního
zabezpečení
Důchodové
Rodičovský
příspěvek
Státní
sociální
podpora
Příspěvek na
živobytí
Doplatek na
bydlení
Mimořádná
okamžitá
pomoc
Sociální
pomoc
Pomoc v
hmotné
nouzi
Porodné
Příspěvky
pro ZP
Příspěvek
na péči
invalidní
vdovský a
vdovecký
sirotčí
Přídavky na
děti
Dávky
sociální
péče
starobní
Příspěvek na
bydlení
Dávky
pěstounské péče
Pohřebné
Navrhované změny v oblasti pěstounské péče
• Profesionální pěstounská péče
• Zvýšení dávek
• U pěstounské péče na přechodnou dobu
pobírání příspěvku i v době, kdy o žádné
dítě nepečují
Zdroje
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Combating poverty and social exclusion 2010 edition. A statistical portrait of the European
Union 2010, EUROSTAT 2010
Matoušek, O.: Rodina jako instituce a vztahová síť, Slon 1993
Kuronen, M.: Research on Families and Family policies in Europe. State of the Art, Family
Platform 2010
Mareš, P.: Chudoba, marginalizace, sociální vyloučení, Sociologický časopis, 2000, Vol. 36 (No. 3:
285-297)
Hora, O., Kofroň, P., Sirovátka, T.: Příjmová chudoba a materiální deprivace v České republice s
důrazem na situaci dětí podle výsledků šetření SILC, VÚPSV, v.v.i. Praha, výzkumné centrum
Brno 2008
Sirovátka, T., Kofroň, P., Jahoda, R.: Rizika příjmové chudoby a materiální deprivace v České
republice, VÚPSV, v.v.i. 2011
Bechyňová, V., Konvičková, M.: Sanace rodiny, Praha: Portál, 2008
Matoušek a kol.: Sociální práce v praxi, Portál 2010
Svobodová, K.: Životní situace vícedětných rodin, VÚPSV 2007
Špeciánová, Š.: Sociálně-právní ochrana dětí, Vzdělávací institut ochrany dětí 2007
Večerník, J. Boj proti dětské chudobě a prosazování sociálního začlenění dětí, Sociologický ústav
Akademie věd, 2007
www.mpsv.cz
Doing better for children, OECD 2007