v. konference neuropsychiatrického fóra

Transkript

Neuropsychiatrické fórum o.s.
Sokolská 1805/26, 120 00 Praha 2
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
email: [email protected]
web: www.npforum.cz
V. KONFERENCE
NEUROPSYCHIATRICKÉHO FÓRA
22. - 24. dubna 2015
Kongresové centrum Univerzity Karlovy (Karolinum)
Modrá posluchárna, Celetná 20, Praha 1
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
ORGANIZÁTOR
ZÁŠTITA
Univerzita Karlova
Česká neurologická společnost ČLS JEP
Česká psychiatrická společnost ČLS JEP
Hennerův nadační fond
SEKRETARIÁT
Sokolská 26
120 00 Praha 2
Tel.: +420 224 262 110
Fax: +420 224 261 703
Email: [email protected]
Web: www.npforum.cz
JEDNACÍ ŘEČ
čeština, slovenština a angličtina
AKREDITACE
Česká lékařská komora
Akce je pořádána dle SP č. 16 ČLK a účast lékařů bude ohodnocena 18 kredity.
Asociace klinických psychologů ČR
Akce je pořádána v rámci celoživotního vzdělávání klinických psychologů v souladu se
zákonem č. 96/2004 Sb. a s navazující vyhláškou č. 4/2010 Sb. A bude ohodnocena kredity.
ORGANIZAČNÍ VÝBOR
Předseda
MUDr. Ondřej Fiala, Ph.D.
Místopředsedové
MUDr. Alexander Nawka, Ph.D.
MUDr. Michal Raszka, Ph.D.
Členové výboru
MUDr. Petr Dušek, Ph.D.
MUDr. Vladimír Kmoch
MUDr. Stefan Raev
MUDr. Filip Růžička, Ph.D.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
ORGANIZÁTOŘI DĚKUJÍ NÁSLEDUJÍCÍM PARTNERŮM:
AbbVie s.r.o.
Abbott s.r.o.
Desitin Pharma s.r.o.
Indivior PLC
Janssen – Cilag s.r.o.
MEDA Pharma s.r.o.
Medtronic s.r.o.
Pfizer spol. s r.o.
Polpharma S.A.
Servier s.r.o.
UCB s.r.o.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
ORGANIZÁTOŘI DĚKUJÍ NÁSLEDUJÍCÍM MEDIÁLNÍM PARTNERŮM:
Vydavatelství Ambit Media - časopis Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
Vydavatelství Solen - časopis Neurologie pro praxi
Vydavatelství Solen - časopis Psychiatrie pro praxi
Vydavatelství Tigis - časopis Psychiatrie
Vydavatelství Mladá fronta - Zdravotnické noviny
Vydavatelství Galén - časopis Česká a slovenská psychiatrie
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
PROGRAM
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Středa, 22. dubna 2015
08.50-09.00
Slavnostní zahájení
09.00-10.30
Agresivita v neuropsychiatrii I
09.00-09.25
Agrese a násilí z pohledu psychiatra (Vevera J)
09.25-09.50
Genetika impulsivního násilí (Kmoch S)
09.50-10.15
Agresivní chování na školách (Csémy L)
10.15-10.30
Panelová diskuze
10.30-11.00
kávová přestávka
11.00-12.30
Originální výzkumná sdělení a kazuistiky
11.00-11.10
Diagnostická klasifikace pacientů s první epizodou psychózy pomocí přístrojového učení
(Mikoláš P)
11.10-11.20
Farmakologické zvládání akutního neklidu v praxi (Trančík P)
11.20-11.30
Národní normativní studie kognitivních determinant zdravého stárnutí (Holubová M)
11.30-11.40
An approach to the synthesis of a carbon-11 labelled gliotransmitter D-serine for PET
(Popkov A)
11.40-11.50
Obsedantně kompulzivní porucha - kazuistika (Malá E)
11.50-12.00
Agrese jako triumf nad náhradním objektem dle teorie obranného úmyslu - kazuistika
(Hurdálek I)
12.00-12.30
Prezentace posterů
1) Kognitivní deficit pacientky s Huntingtonovou nemocí s pozdním počátkem - kazuistika
(Pulkrabková A)
2) Kognitivní deficit u schizofrenie - prospektivní studie (Sedláková K)
3) Ekologická validita testů exekutivních funkcí u pacientů se schizofrenií (Drozdová K)
4) Psychodiagnostika hraniční poruchy osobnosti pomocí Rorschachovy metody (Jílek V)
5) Assessment of self stigma in schizophrenic patients using SSMIS (Hadjipapanicolaou)
6) Vliv dizocilpinu na behaviorální separaci a učení v modelu schizofrenie (Petrásek T)
7) Role anteriorního cingulárního kortexu v dlouhodobé paměti, kognici a anxietě
(Vojtěchová I)
8) Vplyv experimentálnej hypertenzie na správanie potkanov: efekt kaptoprilu a melatonínu
(Aziriová S)
9) Autogenní trénink - potenciál autogenního tréninku v léčbě cervikální dystonie (Víchová V)
12.30-13.30
oběd
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Středa, 22. dubna 2015
13.30-15.00
Chronické bolesti hlavy
13.30-14.00
Chronická migréna a chronická denní bolest hlavy (Niedermayerová I)
14.00-14.20
Botulotoxin v léčbě chronické migrény (Bártková A)
14.20-14.40
Stimulace okcipitálního nervu u chronických bolestí hlavy (Nežádal T)
14.40-15.00
Pohled psychiatra na chronické bolesti hlavy (Poradovská J)
15.00-15.30
15.30-16.30
Akutní stavy v dětské neuropsychiatrii
15.30-15.50
Autoimunitní encefalitidy u dětí (Libá Z)
15.50-16.10
Akutní dystonické syndromy dětského věku (Jech R)
16.10-16.30
Neepileptické záchvaty u dětí (Adamovičová M)
16.30-17.30
Neuropsychiatrické aspekty chronické bolesti zad - sympózium společnosti Pfizer
16.30-17.00
Neuropatická bolest jako častá komponenta bolestí zad (Mazanec R)
17.00-17.30
Když úzkost bolí (Doubek P)
17.30-18.00
Členská schůze NPF
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Čtvrtek, 23. dubna 2015
09.00-10.00
Agresivita v neuropsychiatrii II
09.00-10.00
Agresivita, vraždění a válčení: pohled evolučního biologa (Zrzavý J)
10.00-11.00
Kurz - základy neuroradiologie
10.00-10.30
Jak interpretovat „nález v mezích normy“ v klinické praxi (Dušek P)
10.30-11.00
Diferenciální diagnostika neurodegenerativních onemocnění z pohledu neuroradiologa
(Keller J)
11.00-11.30
11.30-12.30
Farmakoterapie
11.30-12.30
Optimalizace farmakoterapie závažných neuropsychických poruch (Češková E)
12.30-13.30
oběd
13.30-15.00
Chronické stádium CMP
13.30-13.50
Cévní mozkové příhody a možnosti neurochirurgické intervence (Šroubek J)
13.50-14.10
Spasticita (Jech R)
14.10-14.50
Neurorehabilitace a kognice (Lippert-Gruener M, Bonn)
14.50-15.00
Společná diskuse
15.00-15.30
15.30-17.15
Tanečně pohybová terapie v neuropsychiatrii
15.30-15.45
Tanečně pohybová terapie v péči nejen o duševní zdraví (Koblic I)
15.45-16.15
Tanečně pohybová terapie a její využití při práci s traumatem (Čížková K)
16.15-16.45
Taneční pohybová terapie a arteterapie u pacientů po získaném poškození mozku (Gueye T)
16.45-17.15
Tanečně pohybová terapie u pacientů se schizofrenií (Koblic I)
od 19.00
Společenský večer
Klubovna 2. patro, Dlouhá 37, Praha 1
v průběhu večera proběhne předání ceny MUDr. Jana Bureše za rok 2014
(cenu uděluje Alzheimer nadační fond - www.alzheimernf.cz)
a předání ceny za nejlepší účastnickou přednášku a poster na V. konferenci NPF
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Pátek, 24. dubna 2015
10.00-12.00
Neurodegenerativní onemocnění (za podpory Hennerova nadačního fondu)
10.00-10.30
Etiopathogenesis of Parkinson’s disease (Illarioshkin S, Moskva)
10.30-11:00
Improving the early diagnosis of Alzheimer’s disease and other dementias
(Schmand B, Amsterdam)
11:00-11:30
Application of Luria cognitive approach in neurodegenerative diseases (Zaytseva Y, Praha)
11:30-12:00
Prevention of dementia (Förstl H, Mnichov)
12.00-13.00
oběd
13.00-14.30
Opioidy - je substituce vůbec potřeba? - sympózium společnosti Indivior PLC
13.00-13.30
Historie a podmínky substituční léčby v ČR (Popov P)
13.30-14.00
Opioidy - je substituční léčba vůbec potřeba? (Kmoch V)
14.00-14.30
Léčba bolesti opioidy a rizika závislosti v praxi - panelová diskuze
(Fricová J, Klempíř J, Kmoch V, Popov P)
14.30-15.00
15.00-16.30
Agresivita v neuropsychiatrii III
15.00-15.20
Management neklidu u psychiatrických pacientů (Kališová L)
15.20-15.40
Management neklidu u neurologických pacientů (Uhrová T)
15.40-16.00
Farmakoterapie akutního neklidu: nejčastější chyby a jak se jim vyhnout (Vevera J)
16.00-16.20
Deeskalační techniky (Nawka A)
16.20-16.30
Panelová diskuze
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
POSTERY A PŘEDNÁŠKY
Aktivní účastníci
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Poster
Název:
Vplyv experimentálnej hypertenzie na správanie potkanov: efekt kaptoprilu a melatonínu
Autoři:
Silvia Aziriová, Kristína Repová, Kristína Krajčírovičová, Jaroslav Hrenák, Fedor Šimko
Afiliace pracoviště:
Ústav patologickej fyziológie, Lekárska fakulta Univerzity Komenského, Bratislava
Klíčová slova:
anxieta, kaptopril, melatonin, hypertenzia
Úvod a cíl studie:
Kardiovaskulárne ochorenia bývajú často sprevádzané stavmi úzkosti a depresie. Cieľom práce
bolo zistiť zmeny v správaní potkanov pri troch rôznych modeloch hypertenzie a ich ovplyvnenie
chronickým podávaním kaptoprilu a melatonínu.
Metodika:
12-týždňové samce potkanov kmeňa Wistar sa rozdelili do 6 skupín po 14: kontroly, L-NAME (40
mg/kg/deň p.o.), kontinuálne 24 h osvetlenie, laktacystín –inhibítor NFB (laktacystín 1 μg/kg/deň
p.o.), laktacystín + kaptopril (kaptopril 100 mg/kg/deň) a laktacystín + melatonín (melatonín 10
mg/kg/deň). Potkanom sa 1x týždenne meral systolický tlak krvi (STK) pletyzmograficky na
chvoste. Správanie (prejavy anxiety) sa sledovalo testom otvoreného poľa (OF) a vyvýšeným
krížovým bludiskom (EPM) 1x po 7 týždni.
Výsledky:
Chronické podávanie L-NAME a laktacystínu a chronické vystavenie kontinuálnemu osvetleniu
viedlo k signifikantnému vzostupu STK. Podávanie kaptoprilu na modeli hypertenzie indukovanej
laktacystínom výrazne znižovalo STK, melatonín tlak nemenil. Kontinuálne osvetlenie výrazne
zvyšovalo exploračné a lokomočné správanie v teste OF a pôsobilo anxiolyticky v OF a EPM.
Kaptopril pôsobil výrazne anxiolyticky v testoch OF a EPM a zvyšoval exploračné a lokomočné
správanie v teste OF. Melatonín nemal vplyv na správanie.
Závěr:
Z troch modelov hypertenzie správanie potkanov ovplyvňovalo len kontinuálne osvetlenie v zmysle
zvýšenia lokomócie, explorácie a anxiolýzy. Chronické podávanie kaptoprilu spôsobilo zvýšenie
lokomócie a explorácie a pôsobilo anxiolyticky.
Práca bola podporená VEGA 2/0183/12 a VEGA 1/0227/12.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Poster
Název:
Ekologická validita testů exekutivních funkcí u pacientů se schizofrenií
Autoři:
Drozdová Kristýna
Afiliace pracoviště
Psychiatrická léčebna, Havlíčkův Brod, FF UK, Praha, katedra psychologie
Klíčová slova:
ekologická validita, exekutivní funkce, schizofrenie, funkční schopnosti
V předkládaném výzkumu jsme vyšetřili 50 pacientů se schizofrenií pomocí testů exekutivních
funkcí, S využitím korelace jsme zjišťovali souvislost výsledků těchto testů a škál popisujících
funkční výkonnost s cílem specifikovat eologickou validitu těchto testů. Ekologická validita je
zvláštní formou externí validity. Vypovídá o míře shody výsledků testů a chování v běžných
každodenních situacích, jinými slovy jakou má výsledek některého testu výpovědní hodnotu pro
praktický život pacienta, pro jeho adaptaci a zvládání běžných denních situací, plánování,
rozhodování, stanovení si cílů a jejich naplňování.
Metodika:
Popisná data: demografická data, pozitivní a negativní příznaky (PANSS),
Vyšetření exekutivních funkcí: Test Rey-Osterriethovy figury – hodnocení strategie kresby dle
BQSS, Wisconsinský test třídění karet, Trail Making Test B, verbální fluence, podobnosti z WAIS
III Škály pro hodnocení sociálního fungování - Personal and Social Performance Scale (PSP),
Klinická škála, Hodnocení denních aktivit (IADLs), Škála pro hodnocení vhledu (SAI), posouzení
samotného pacienta
Výsledky:
Výsledky ukazují na souvislost mezi testy exekutivních testů a sociálním fungováním pacientů.
Důležitá je při vyšetřování vztahu těchto proměnných volba nástroje k popisu a škálování
sociálního fungování. V našich podmínkách není běžně dostupná žádná ze škál funkční
výkonnosti, založená na přímém provedení (performance-based), která by lépe vyhovovala
potřebám hodnocení deficitu ve zvládání denních aktivit u pacientů se schizofrenií.
Závěr:
Uspokojivé vyšetření exekutivních funkcí i funkční výkonnosti je základní podmínkou pro plánování
cíleně psychiatrické rehabilitace a resocializace odpovídající přesně potřebám konkrétního
pacienta.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Poster
Title:
Assessment of self stigma in schizophrenic patients using SSMIS.
Authors:
Hadjipapanicolaou D, Kalisova L, Kozelek P, Glaser T, Zukov I
Affiliation:
Department of Psychiatry First Faculty of Medicine Charles University in Prague and General
University Hospital in Prague.
Keywords:
self stigma, schizophrenia, SSMIS.
Introduction:
People who live with mental illnesses are among the most stigmatized groups in society(1) and the
stigmatization of mental illness is currently considered to be one of the most important issues the
mental health field faces(2). Part of the stigma of mental illness lies in the association of illness with
the stereotypes of potential violence, communication problems and unpredictability. Stigma is
distinguished into two forms: the public stigma and the self stigma. Selfstigma implies
internalization of public stigma and is comprised by three steps:awareness of the stereotype,
agreement of the stereotype and application of the stereotype to oneself. Stigma as perceived by
schizophrenic patients leads to negative psychological outcomes including diminished self-esteem
and self-efficacy, poor treatment adherence, avoidance of help seeking and more frequent
depressive symptoms (3).
Purpose of the study:
The assessment of the level of self stigma in a population of patients with the diagnosis of
schizophrenia and schizoaffective disorder and the correlation of socio-demographic factors
(age,gender, occupational status, education), illness related factors and treatment related factors
(duration of treatment, medication and side effect of antipsychotic medication) to thelevel of selfstigma.
Method:
100 research participantsfrom inpatient and outpatient department of the Psychiatricclinic of the General
University Hospital in Prague, who met the criteria for a ICD 10 diagnosis of schizophrenia or
schizoaffetivedisorder completed the Self-stigma of Mental Illness Scale (SSMIS). SSMIS consists
of 40 items. Every 10 items represent one of the following: A. stereotype awareness, B.
stereotype agreement, C. stereotype self-concurrence and D. self-esteem decrement(4).Kruskal
Wallis non parametric method and Spearman's rank correlation coefficient were used for the
analysis of data.
Results:
Individuals with a full time job had lower scores in all four sections of self stigma test in comparison to the
individuals with no job.Duration of the illness had statistically significant impact on the assessment of self
stigma process.More than half of the patients who completed the Self Stigma Scale internalized at
least one of stigmatizing stereotypes presented by public.
References:
1. Stigma communication and health. Smith RA. In: Thompson TL, Parrott R, Nussbaum J, editors
. Handbook of health communication. 2nded Taylor Francis. London, UK; 2011: 455-468.
2. Fighting the stigma caused by mental disorders: past perspectives, present activities and future
directions. Heather S. World psychiatry 2008; 7(3): 185-1883.
3. Stigmatization as an Environmental Risk in Schizophrenia: A User Perspective. Zelst van C.
Schizophr Bull 2009; 293–296.
4. Watson AC, Corrigan P, Larson J., Sells M. Self stigma in people with mental
illness. Schizophr Bull 2007; 33(6):1312-1318.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Poster
Název:
Psychodiagnostika hraniční poruchy osobnosti pomocí Rorschachovy metody
Autoři
Václav Jílek, Andrea Wernerová
Afiliace pracoviště
Psychiatrická nemocnice Kosmonosy
Klíčová slova
Rorschachova metoda, psychodiagnostika, hraniční porucha osobnosti
Abstrakt
Poster se věnuje práci s Rorschachovým testem inkoustových skvrn při diagnostice hraniční
poruchy osobnosti. Stručně shrnuje teoretická vodítka a demonstruje jejich praktické použití na
rorschachovském protokolu 32-letého pacienta léčeného v naší nemocnici pro dekompenzaci
poruchy osobnosti.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Poster
Název:
Vliv dizocilpinu na behaviorální separaci a učení v modelu schizofrenie
Autoři:
Tomáš Petrásek, Iveta Vojtěchová, Adéla Pištíková, Aleš Stuchlík
Odd. Neurofyziologie paměti, Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i., Vídeňská 1083, Praha 4, 14220.
Klíčová slova:
Prostorová navigace; dizocilpin, model schizofrenie
Dizocilpin (MK-801) vyvolává chování připomínající psychózu, a používá se proto k modelování
schizofrenie u potkanů. Jako model exekutivních funkcí, jež bývají u schizofreniků poškozeny,
jsme zvolili tzv. behaviorální separaci (schopnost rozlišovat různá prostředí a v reakci na ně volit
správnou odpověď).
Metodika:
Potkani byli vystaveni buď sekvenčnímu (postupnému), nebo alternujícímu (střídavému) učení
dvou různých prostorových úloh (aktivní vyhýbání se místu na kolotočovém bludišti; navigace ve
vodním bludišti), a to buď bez farmakologického ovlivnění, nebo po nízké dávce dizocilpinu (0,08
mg/kg).
Výsledky:
Časové rozvržení učení ani pořadí úloh při sekvenčním učení nemělo vliv na výkon potkanů, a to
ani intaktních, ani ovlivněných dizocilpinem. Ve vodním bludišti nebylo dizocilpinem ovlivněno
učení ani lokomoce, zatímco v úloze vyhýbání se místu použitá dávka vyvolala významný nárůst
lokomoce a částečně narušila i učení.
Závěr:
Schopnost behaviorální separace není dizocilpinem selektivně narušena. Použité prostorové
úlohy se liší svou citlivostí k efektům této látky – použitá dávka neovlivňuje prostorové učení a
paměť ve vodním bludišti, narušuje ovšem výkon v kolotočovém bludišti.
Tato práce byla podpořena grantem GAČR 14-03627S a dále projekty IGA MZ ČR NT13386, AV
ČR M200111204, GAČR P304/12/G069 a MŠMT LH14053.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Poster - kazuistika
Název:
Kognitivní deficit pacientky s Huntingtonovou nemocí s pozdním počátkem - kazuistika
Autoři:
Alice Pulkrabková, Libor Vašina
Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha
FF UK Praha
Klíčová slova:
Huntingtonova choroba, kognitivní deficit
Abstrakt:
Huntingtonova nemoc (HN) je autozomálně dominantně dědičné neurodegenerativní onemocnění
mozku. Klinická symptomatika zahrnuje postižení hybnosti (choreatické dyskineze), psychických
funkcí (poruchy osobnosti, chování a afektivity) a kognitivní deficit. Většina pacientů trpí klasickou
formou HN s manifestací klinických příznaků ve středním věku. Juvenilní forma onemocnění (před
20. rokem věku), stejně jako forma HN s pozdním počátkem (nad 60 let) jsou relativně vzácné.
Příspěvek představuje kazuistiku pacientky, u které byly první známky onemocnění pozorovány až
v 82letech. Pacientka podstoupila neurologické vyšetření včetně zobrazovací metody, vyšetření
neuropsychologické a genetické. Byl proveden screening kognice a specifické neuropsychologické
testy, které prokázaly narušenou pozornost, mnestické funkce a dysexekutivní syndrom
odpovídající počínající demenci subkortikálního typu.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Poster
Název:
Kognitivní deficit u schizofrenie - prospektivní studie
Autoři:
1
Kateřina Sedláková,1,2,3 Iveta Fajnerová, 3 Karolína Dvorská, 1 Karin Verébová, 1 Pavol Mikoláš,
1
Zuzana Čeplová, 2 Aleš Stuchlík, 2 Kamil Vlček, 1,3 Filip Španiel, 1,3 Jiří Horáček, 1 Mabel Rodriguez
1
Národní ústav duševního zdraví (NUDZ),
2
Neurofyziologie paměti, Fyziologický Ústav AV ĆR,
3
3.lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Klíčová slova:
Schizofrenie, kognitivní deficit, prospektivní studie
Deficit kognitivních funkcí u pacientů se schizofrenií je považován za klíčový příznak onemocnění,
který vykazuje stabilitu v čase. Cílem následující studie bylo proto opakované vyšetření pacientů
schizofrenního okruhu onemocnění ve snaze potvrdit tento předpoklad.
Metodika:
Vyšetřili jsme 22 pacientů hospitalizovaných v PCP/NUDZ. Pacienti po první epizodě (přechodné
psychotické poruchy se schizofrenními příznaky) byli opakovaně s odstupem 1 roku vyšetřeni
baterií kognitivních testů. Pro tyto účely byla použita neuropsychologická baterie se zaměřením
na 1) vizuoprostorové funkce (Reyova/Taylorova komplexní figura, Test cesty, Test hledání klíče,
Moneyho test trasy, Prostorový rozsah, Test percepční vigility, Kostky) a verbální funkce (fluence,
Verbální test učení, Opakování čísel, Podobnosti). Výsledky obou opakování byly porovnány
testem ANOVA pro opakovaná měření.
Výsledky:
Navzdory zlepšení některých pacientů zejména v oblasti rychlosti zpracování informací a
paměťových funkcí, nedošlo ve skupině pacientů k signifikantní změně v žádném z provedených
testů.
Závěr:
Výsledky naší studie potvrzují původní předpoklad o přetrvávajícím deficitu kognitivních funkcí u
pacientů se schizofrenií. Změny pozorované u jednotlivých pacientů však ukazují, že míra deficitu
a jeho trvání nejsou u všech pacientů stejné.
Studie byla podpořena granty IGA MZ ČR grant č. NT13386, NT14291, NT13843 a z
institucionální podpory AVČR (RVO: 67985823), a PCP/NUDZ- MZ ČR - DRO (PCP, 00023752).
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Poster
Název:
Autogenní trénink - potenciál autogenního tréninku v léčbě cervikální dystonie
Autoři:
Veronika Víchová
PK 1. LF UK, KAD 1.LF UK a VFN Praha
NK 1. LF UK a VFN Praha
Klíčová slova:
Autogenní trénink, výzkum, neurologie, psychiatrie, psychoterapie
Již Schultz doporučuje sugestivní a relaxační postupy jako důležitou a efektivní součást terapie a
psychoterapie. Léčebné duševní ošetření nazývá psychoterapií a autogenní trénink (AT) patří
k jejím metodám. Metaanalýza výsledků klinických studií AT (Stteter, Kupper, 2002, s. 45)
hodnotila klinickou efektivnost této metody. Ze 73 kontrolovaných studií (publikovaných v letech
1952 – 1999) bylo vybráno 60 do metaanalýzy, z toho 35 bylo randomizovaných. Randomizované
studie prokázaly větší efektivnost, ostatní studie střední efekt. Objevily se nespecifické efekty u
AT, např. efekt na náladu, kognitivní výkon, kvalitu života a psychologické proměnné.
Prokazatelný pozitivní efekt byl zaznamenán pro ovlivnění napětí u bolestí hlavy/migrény, mírný
až střední efekt pro esenciální hypertenzi, srdeční onemocnění, astma, somatoformní bolesti
(nespecifického typu), Raynaudovo onemocnění, úzkostné poruchy, mírný až střední efekt pro
depresi/dysthymii a funkční poruchy spánku. Relaxační metody, jako je AT, progresivní svalové
relaxace, relaxace – biofeedback a relaxace – hypnóza jsou často užívány v rámci mnoha
psychologických léčebných přístupů a settingu terapií pro léčbu různých onemocnění a v
preventivních a rehabilitačních programech (srov. Stetter, 1998). Metoda je více rozšířena v
německy mluvících zemích, ale byla uvedena i do anglo-amerického prostředí díky pracím W.
Luthe (Linden, 1994). AT je založen na pasivní koncentraci vnímání těla (např. tíha a teplo v
končetinách, teplo v dutině břišní, rytmus dechu a srdce), které jsou facilitovány pomocí
autosugescí. AT je seberelaxační procedura, pomocí které je vyvoláno psychofyziologické
uvolnění a může tak ovlivňovat abnormálně zvýšenou svalovou aktivitu. V současné době probíhá
ve spolupráci s Neurologickou klinikou VFN výzkum využití AT u cervikální dystonie, což je
onemocnění projevující se mimovolním stáčením hlavy způsobené abnormální aktivitou šíjového
svalstva. Předpokládáme, že metoda autogenního tréninku ovlivní dystonické symptomy
signifikantně více než placebo. Dále očekáváme redukci prožívaného stresu pomocí
tělesného/psychického uvolnění, které sníží subjektivní vnímání negativních projevů onemocnění
a pozitivně ovlivní kvalitu života.
Metodika:
Cvičení probíhá v malé skupině pacientů (10 a 8 osob) s cervikální dystonií. Celkem se uskuteční
8 setkání v trvání 60 minut.Proběhne testování za použití následujících metod: Stress profile, BDIII - Beckův inventář depresivity, DŽS - Dotazník životní spokojenosti a HAMA - Hamiltonova škála
úzkosti.
Výsledky/hodnocení efektu:
‐ Celkové skóre a jednotlivé subskóre v Toronto Western SpasmodicTorticollis Rating Scale
(TWSTRS)
‐ Vyšetření celkem 2x, před zahájením AT a za 6 měsíců po proběhnutí AT. Vyšetření proběhne
vždy těsně před aplikací botulotoxinu (tedy v nejhorším stavu).
‐ VAS - Vizuální analogová škála bolesti
Závěr:
Aktuální stav v dubnu 2015, výsledky studie na konci roku 2015.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Poster
Název:
Role anteriorního cingulárního kortexu v dlouhodobé paměti, kognici a anxietě
Autoři:
Iveta Vojtěchová (1,2), Jan Svoboda (1), Anna Staňková (1,2), Tomáš Petrásek (1,2), Aleš
Stuchlík (1,2)
(1) Odd. Neurofyziologie paměti, Fyziologický ústav AV ČR, Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4
(2) Národní ústav duševního zdraví, Topolová 748, 250 67 Klecany
Klíčová slova:
anteriorní cingulátní kortex, dlouhodobá paměť, kognitivní flexibilita, anxieta
Pro prostorovou navigaci a kognici je zásadní propojení hipokampu s korovými strukturami.
Anteriorní cingulátní kortex (ACC) je zřejmě důležitý v konsolidaci dlouhodobé prostorové paměti
a možná hraje roli i v reakci na změny v prostředí. ACC navíc bývá dáván do souvislosti
s emocionalitou vzhledem ke svým konexím s ostatními strukturami limbického systému.
Metodika:
Pomocí chinolinátu jsme provedli léze ACC u dospělých potkanů, které jsme měsíc po tréninku
v Morrisově vodním bludišti a Kolotočovém bludišti otestovali na vybavení dlouhodobých
prostorových vzpomínek. Změnou polohy ostrůvku, resp. zakázaného sektoru, jsme studovali
kognitivní flexibilitu. V křížovém bludišti a testu světlo-tma jsme zjišťovali roli ACC v anxietě.
Výsledky:
U potkanů s lézí ACC jsme našli deficit vybavení dlouhodobé vzpomínky ve vodním bludišti, ale
ne v Kolotoči. Kognitivní flexibilita nebyla ovlivněna ani v jedné úloze. Neprokázali jsme
významnou roli ACC v anxietě.
Závěr:
Zdá se, že v ACC konsolidují prostorové vzpomínky do dlouhodobé paměti, tato struktura ale
zřejmě není podstatná pro kognitivní flexibilitu ani pro anxietu.
Práce byla podpořena grantem GAČR 14-03627S, dále projekty IGA MZ ČR NT13386, projektem
AV ČR M200111204 a GAČR P304/12/G069 a MŠMT LH14053. Institucionální podpora byla
poskytnuta projektem RVO:67985823. Spoluautoři působící v NUDZ byli podpořeni projektem
ED2.1.00/03.0078.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Přednáška
Název:
Národní normativní studie kognitivních determinant zdravého stárnutí
Autoři:
Markéta Holubová 2,3, Miloslav Kopeček1, Hana Štěpánková1
1
Národní ústav duševního zdraví, Klecany, 2 Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní
nemocnice Praha, 3 Katedra psychologie FF UK
Klíčová slova:
normativní studie, neuropsychologická diagnostika, starší osoby
Cílem příspěvku je představit Národní normativní studii kognitivních determinant zdravého stárnutí
(NANOK) zaměřenou na vytvoření reprezentativních norem testů kognitivních funkcí pro starší
osoby. NANOK je v České republice první studií podobného rozsahu takto cílenou.
Metodika:
Výzkumný soubor (stratifikovaný dle věku, vzdělání a pohlaví) průřezové části studie tvoří 540
kognitivně zdravých dobrovolníků ve věku 60 a více let z 12 krajů České republiky. Sběr dat
longitudinální navazující části studie je rozložen do 3 následných etap (s ročním odstupem),
během nichž jsou proškolenými psychology administrovány komplexní baterie
neuropsychologických testů v trvání cca 90 minut.
Výsledky:
Národní normativní studie kognitivních determinant zdravého stárnutí stále probíhá. Její výstupy
– české normy pro screeningové nástroje určené pro záchyt kognitivních poruch;
neuropsychologické testy kognitivních funkcí – jsou postupně prezentovány odborné veřejnosti
formou přednášek a publikací.
Závěr:
Účastníci konference budou seznámeni s dosud publikovanými výstupy.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Přednáška - kazuistika
Název:
Agrese jako triumf nad náhradním objektem dle teorie obranného úmyslu
Autoři:
Ivo Hurdálek
klinicko psychologická a psychoterapeutická ordinace Brno
Klíčová slova:
obranný úmysl, agresivní fantazie, triumf, frustrace
Ukáži na kazuistikách, že lidé někdy mírní osobní etické volní konflikty se svým svědomím tím, že
účelně nepravdivě nebo přehnaně silně obviňují svými myšlenkami náhradní objekty, aby je mohli
snadněji použít k bojovně vítěznému agresivnímu triumfu. Vítězný, mnohdy mstivý, triumf je
zřejmě někdy pokusem o kompenzování si frustrované sebeúcty nebo jiných frustrovaných potřeb.
Subjektu ale někdy hrozí rozvoj zvyku jednat podobně agresivně s dalšími objekty.
Metodika:
Procesuální analýza dění v případových studiích s užitím teorie.
Výsledky:
Pozorování v případových studiích dokládají níže zmíněný závěr.
Závěr:
Subjekt někdy účelně nepravdivě nebo přehnaně silně obviňuje náhradní objekt, aby tím mírnil
své etické volní konflikty se svým svědomím, a aby si díky tomu mohl domněle snadněji agresivně
uspokojovat své frustrované potřeby. Subjektu ale někdy hrozí rozvoj zvyku jednat podobně
agresivně s dalšími objekty.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Přednáška - kazuistika
Název:
Obsedantně kompulzivní porucha
Autoři:
Eva Malá
Neurologická klinika Praha 2, DPS Praha 4
Klíčová slova:
charakteristika OCD , komorbidity (3 kazuistiky)
Abstrakt:
Obsedantně nutkavá porucha /OCD/ patří mezi tzv. internalizované poruchy, které jsou
charakterizovány obsesemi a kompulzemi. Genetické studie ukazují, že u monozygotních dvojčat
je výskyt asi 80 % a u dizygotních 50 % . Suicidální pokus se vyskytuje u 14% případů, suicidium
až ve 3%! Z prospektivních studií dětí i adolescentů vyplývá, že asi 10–15% případů má chronický
průběh s výraznou sociální maladaptací . OCD jako komorbidní porucha se vyskytuje přibližně ve
40% u Touretteova syndromu, anxiozní a depresivní poruchy, ve 30% u ADHD a závislostí a ve
12% u schizofrenie. Terapie je obtížná, nejlepší výsledky jsou v kombinaci farmakoterapie s terapií
kognitivně behaviorální. U resistentních případů se zkouší aplikace hluboké mozkové stimulace
/DBS/, vzácně elektrokonvulzivní terapie, raritně psychochirurgie. Ukázka OCD u 3 komorbidit.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Přednáška
Název:
Diagnostická klasifikace pacientů s první epizodou psychózy pomocí strojového učení
Autoři:
Pavol Mikoláš, Tomáš Melicher, Antonín Škoch, Andrea Slováková, Martin Matějka, Tomáš Hájek,
Filip Španiel
Psychiatrická nemocnice Bohnice
Institut neuropsychiatrické péče (INEP)
Národní ústav duševního zdraví
Klíčová slova:
schizofrenie, funkční magnetická rezonance, strojové učení, insula
Schizofrenie je chronické onemocnění s časným začátkem a variabilním průběhem. Včasná
diagnóza a predikce průběhu onemocnění je zásadní otázkou klinické praxe. Dosavadní metody
analýzy dat neurozobrazování přinášely poznatky na úrovni celých souborů. Naopak, metody
strojového učení jsou natolik citlivé, že dokážou dělat přesné předpovědi na úrovni jednotlivce. To
je předurčuje ke klinickému využití v diagnostice a predikci průběhu.
Metodika:
Diagnostickou klasifikaci jsme provedli z 3D map klidové funkční konektivity vybraných oblastí
pomocí přístrojového učení (algorytmem support-vector-machine). Soubor obsahoval 63 pacientů
s první epizodou psychózy a 63 zdravých dobrovolníků párovaných podle pohlaví a věku.
Výsledky:
Klasifikátor byl schopen rozeznat pacienty od zdravých dobrovolníků s uspokojivou přesností
(přesnost predikce=73.0, senzitivita= 74.6 a specificita=71.4., p=0.001). Pro klasifikaci byla
vhodná konektivita přední insuly. Efekt medikace na klasifikaci nebyl potvrzen pomocí regresní
analýzy.
Závěr:
Pomocí strojového učení je možné rozeznat pacienty s první epizodou psychózy a zdravé
dobrovolníky z klidového záznamu fMRI na individuální úrovni. Tyto výsledky jsou příslibem
možného klinického využití fMRI záznamu, zejména v predikci průběhu onemocnění nebo
odpovědi na léčbu.
Dedikace grantu:
Grant IGA MZČR NT/14291 – 3
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Přednáška
Název:
An approach to the synthesis of a carbon-11 labelled gliotransmitter D-serine for PET
Autoři:
Alexander Popkov, Oleksiy Itsenko
Department of Cognitive Research and Tomographic Imaging Methods, Samo University in
Pardubice, Na Klínku 1082, CZ-53006 Pardubice, Czech Republic; Medicinsk Fysik och Teknik,
Sahlgrenska University Hospital, Gula stråket 2B, SE-41345 Gothenburg, Sweden
Klíčová slova:
D-[11C]Serine, Gliotransmitter, Neurotransmitter, Co-transmitter, N-methyl-D-aspartate receptors,
PET
Endogenous D-serine is a co-transmitter of glutamate for synaptic N-methyl-D-aspartate
receptors. Glycine is a glutamate co-transmitter for another subtype of the receptors (composed
of the GluN1 and the GluN2B subunits). PET radiotracers carbon-11 labelled glycine and fluorine18 labelled glutamic acid have been prepared in the past. In this presentation a first approach to
the preparation of carbon-11 labelled gliotransmitter D-serine will be discussed.
D-serine plays an important role in the formation and maturation of synaptic contacts and in earlier
stages of neuronal circuit construction, as a regulator of neuroblast migration in the developing
brain. It has been tested as a therapeutic agent for the treatment of schizophrenia, depression,
Parkinson disease and post-traumatic stress disorder. It is implicated in stress-related disorders,
age-related memory loss, amyotrophic lateral sclerosis, apoptosis related to neurotoxins and
neurodegenerative disorders. D-serine labelled with carbon-11 may become useful tool for better
understanding of these conditions by non-invasive imaging of the brain using positron emission
tomography.
Metodika:
The synthesis was performed using a remote-controlled robotic synthesiser Scansys™ installed
in the Cyclotron Facility at Herlev University Hospital, Copenhagen.
Výsledky:
Feasibility of the efficient and rapid preparation of a D-serine intermediate was demonstrated using
an automated synthesiser.
Závěr:
For the convenient application of the labelled gliotransmitter further optimisation of a starting
compound (a precursor) is necessary.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Přednáška
Název:
Farmakologické zvládání akutního neklidu v praxi
Autoři:
Pavel Trančík, Věra Strunzová, Lucie Bankovská-Motlová
Psychiatrická Nemocnice Bohnice, Ústavní 91, 181 02 Praha
3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Ruská 87, 100 00 Praha
Národní ústav duševního zdraví, Topolová 748, 250 67, Klecany
Klíčová slova:
Neklid, Agrese, škála OAS, škála ACES, psychóza
Na základě sběru dat z klinické praxe mapujeme typ a zvládání incidentů akutně neklidných
psychotických pacientů během hospitalizace na oddělení zvýšené psychiatrické péče Psychiatrické
nemocnice Bohnice. Cílem studie je zmapovat incidenty agrese a agitovanosti, jejich typ a
závažnost, dále zhodnotit postupy zvládání těchto incidentů na oddělení, jejich účinnost, s užším
zaměřením na volbu farmakoterapie.
Metodika:
Sběr dat probíhal v rozmezí od 1. 7. 2014 do 30. 9. 2014. Náš soubor tvoří celkem 111
psychotických pacientů, u kterých jsme zaznamenali celkem 297 násilných incidentů. K hodnocení
jednotlivých incidentů jsme použili škály Overt Aggression Scale (OAS). Současně posuzujeme
efektivitu zásahu podle škály hodnocení agitovanosti – zklidnění ACES (Agitation-Calmness
Evaluation Scale).
Výsledky:
Analyzujeme typ a prevalenci násilných incidentů ve vztahu k diagnose, pohlaví, věku respondentů,
délce a počtu hospitalizací. Hodnotíme možnou souvislost incidentů s předchozím vysazením
medikace, s intoxikací psychoaktivní látkou a s medikací clozapinem. Mapujeme účinnost zásahu,
především typ farmakoterapie a postup zvládání incidentů (např. mechanické omezení,
terapeutická izolace atd.).
Závěr:
Na základě klinického pozorovaní doporučujeme optimální postup farmakologického zvládání
akutního neklidu pacientů. Navrhujeme komplexní přístup v léčbě akutních stavů, včetně vlivu
erudice personálu a vlivu terapeutického prostředí.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
PŘEDNÁŠKY
Vyzvaní přednášející
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Neepileptické záchvaty u dětí
Autoři:
Miriam Adamovičová
Oddělení dětské neurologie - Thomayerova nemocnice, Praha
Institut neuropsychiatrické péče (INEP), Praha
Klíčová slova:
neepileptické záchvaty, neepileptický status, děti
Abstrakt:
Epilepsie je definována jako opakovaný výskyt neprovokovaných epileptických záchvatů.
Epileptický záchvat je časově omezená, většinou krátká změna klinického stavu podmíněná
excesivním výbojem části nervových buněk mozku. Mezi příznaky patří změna vědomí, abnormní
pohyby či držení těla, poruchy v oblasti smyslů, vegetativní příznaky - isolovaně nebo v kombinaci.
Prvním krokem při stanovení diagnózy epilepsie je odlišení epileptických a neepileptických
záchvatů. Neepileptické záchvaty jsou příčinou až 25 % “refrakterní epilepsie”, jedná se většinou o
psychogenně podmíněné záchvaty. Pacienti jsou ohroženi např. dechovým útlumem při eskalaci
léčby protrahovaných záchvatů. Po stanovení správné diagnózy, často provokačním testem za
video-EEG monitorace, je nezbytná následná psychologicko/psychiatrická péče k prevenci recidivy
v podobě záchvatů či jiných projevů. Diferenciální diagnostika epilepsie u dětí je však širší. Je
nutno odlišit například benigní neonatální spánkový myoklonus, shuddering attacks, jactatio capitis
či corporis, dětskou masturbaci, afektivní záchvaty, benigní paroxysmální vertigo, febrilní křeče,
třesavku při horečce, noční děsy a noční můry, tiky, dystonické projevy, oběhové poruchy synkopy, kolapsy, arytmie, komplikovanou migrénu, hypreventilační tetanii, panické ataky, dále
hypoglykemii či metabolické poruchy s intermitentními příznaky a další. Presentuji kazuistiky
neepileptických psychogenních záchvatů i příklady z širší diferenciální diagnostiky.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Využití botulotoxinu A v profylaktické léčbě chronické migrény
Autoři:
Andrea Bártková
Neurologická klinika LF UP a FN Olomouc
Klíčová slova:
Botulotoxin A, chronická migréna, PREEMPT program
Abstrakt:
Botulotoxin účinkuje na nervový systém v mnoha úrovních pravděpodobně na základě blokády
uvolňování neurotransmiterů. Jeho schopnost blokovat uvolňování acetylcholinu z presynaptických
terminál na nervově svalové ploténce je dobře známa. Botulotoxin pravděpodobně ovlivňuje i
centrálních struktury bolesti zejména v oblasti trigeminálního ganglia a trigemino-cervikálního
komplexu v mozkovém kmeni, prostřednictvím snížení uvolňování substance P ve spinálním
gangliu zadních míšních kořenů a CGRP v trigeminálním gangliu. Tento efekt vedl k úvaze o využití
botulotoxinu v léčbě bolestivých stavů. V průběhu let byl botulotoxin A vyzkoušen v profylaktické
terapii řady typů primárních bolestí hlavy. Přesto, že u epizodické migrény nebyl přínos botulotoxinu
prokázán, podrobné analýzy ukázaly dobrou terapeutickou odpověď u subpopulace pacientů
s vyšší frekvencí atak. Na základě výsledků PREEMPT 1,2 programu (Phase III Research
Evaluating Migraine Prophylaxis Therapy), který srovnával účinnost a bezpečnost onabotulotoxinu
A s injekčně podávaným placebem v profylaktické terapii chronické migrény byla v roce 2010 léčba
onabotulinumtoxinem FDA schválena jako první a doposud jediná terapeutická alternativa
chronické migrény. Ve sdělení bude prezentováno postavení botulotoxinu A v léčbě chronické
migrény ve světle medicíny založené na důkazech ve srovnání se zkušenostmi autorů s jeho
využitím v podmínkách klinické neurologické praxe.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Optimalizace farmakoterapie závažných neuropsychických poruch
Autoři:
Eva Češková
CEITEC-MU, Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno, KIO LF University Ostrava, Odd.
psychiatrie, FN Ostrava
Klíčová slova:
psychofarmakoterapie, optimalizace léčby, doporučené postupy, terapeutické monitorování léku,
polyterapie
Psychofarmakologické éra znamenala enormní přínos k léčbě, vedla ke změně obrazu psychiatrie
a byla stimulem pro výzkum etiopatogeneze psychických poruch. V poslední době se vývoj nových
psychofarmak stal neziskový a začal stagnovat. Pod ekonomickým tlakem se situace změní, avšak
do té doby je naší povinností maximálně využít stávajících možností
Metodika:
Jsou shrnuty dostupné nástroje pro optimalizaci psychofarmakoterapie.
Výsledky:
Při individuální volbě psychofarmaka zohledňujeme dynamiku a klinický obraz onemocnění,
individuální snášenlivost a preference nemocného a jeho blízkých. Problém je farmakorezistence,
avšak dostupné údaje ukazují, že často se jedná o pseudorezistenci, tj. nebylo dosaženo
optimálních plasmatických hladin, které jsou relevantní pro dosažení cílových oblastí CNS.
Nejčastějšími důvody je problematická adherence a abnormality v metabolismu. Na rozdíl od
doporučných postupů dle kterých je polyterapie jednou z možností u farmakorezistence , v klniické
praxi již v rámci první volby užíváme polyterapii, Tento přístup se může jevit u části nemocných
racionální
Závěr:
Lékař Lékař by měl použít své znalosti a možnosti pro optimální volbu psychfarmaka u každého
pacienta. Zatímco na začátku psychofarmakologické éry byla společnost chráněna před psychicky
nemocnými jejich institucionalizací, dnes očekáváme, že společnost jim pomůže žít smysluplným
životem mimo zdi psychiatrických zařízení
Grantová dedikace:
Podpora projektem CEITEC (CZ.1.05/1.1.00/02.0068) z Evropského fondu regionálního rozvoje
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Tanečně pohybová terapie a její využití při práci s traumatem
Autoři:
Klára Čížková
Centrum komplexní péče Roseta
Nezamyslova 1712/13a
120 00 Praha 2 Nusle
Klíčová slova:
Tanečně pohybová terapie, trauma, disociace
Abstrakt:
Cílem tohoto příspěvku je představit využití metody tanečně pohybové terapie u pacientů, jejichž
obtíže jsou způsobeny velmi ranou - preverbální - traumatickou zkušeností, nebo silnou
traumatickou zkušeností v období pozdějším, na kterou jejich psyché reaguje disociací.
Představíme specifika terapeutického vztahu v tanečně pohybové terapii, možnosti intervence
v oblasti traumatu a kazuistické příklady práce s klienty v rámci Centra komplexní péče Roseta,
které se specializuje na léčbu klientů s psychosomatickými obtížemi. Tanečně pohybová terapie
je metoda, která integruje tělesné uvědomění, práci s emocemi a kognitivním vhledem.
Terapeutický vztah se odehrává na verbální i neverbální rovině. Při práci s lidmi, kteří prošli
traumatickou zkušeností, která zásadně ovlivnila jejich vnímání a prožívání sebe sama i vlastního
těla je důležité vhodné načasování a střídání verbální části terapie a pohybové zkušenosti. Je
třeba postupovat opatrně a pozorně, abychom mohli využít symbolické významy a metafory
objevující se v pohybu, a přitom nedocházelo ke zbytečné retraumatizaci. V neverbálním dialogu
lze zpřístupnit a zpracovávat témata, která jsou jinak verbálně nepřístupná či patří do raného,
preverbálního vývojového období. Kreativita, která je součástí uměleckých terapií, umožňuje tato
témata uchopovat a prozkoumávat tvořivě a hravě.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Agresivní chování na školách
Autor:
Ladislav Csémy
Abstrakt:
Cíle. Cílem výzkumu bylo popsat výskyt specifických forem násilného chování dospívajících ve
škole a analyzovat rodinný, vrstevnický a školní kontext agresivního chování.
Soubor a metoda. Soubor tvořili dospívající ze 115 náhodně vybraných základních škol. Dotazováni
byli žáci 7., 8. a 9. ročníku, z každé školy se účastnila jedna třída. Informace byly získávány
prostřednictvím dotazníku, který zahrnoval položky týkající se projevů agresivního chování a jeho
kontextu, dále položky mapující vztah k rodině, vrstevníkům, škole a učitelům. Výzkum proběhl
metodou on-line aplikace přes internetové rozhraní. Vzorek tvořilo 3 165 žáků, průměrný věk byl
13,9 let (SD= 0,97). Chlapci tvořili 52,3 % vzorku.
Výzkumné otázky. Výzkum měl explorační charakter a kladl si tyto výzkumné otázky: jaký je výskyt
různých projevů agresivního chování mezi dospívajícími, jaká je souvislost mezi vybranými
proměnnými z oblasti rodiny, vrstevnických vztahů a vztahů ke škole a úrovní agresivního chování.
Statistická analýza. Základní popisná statistika byla použita pro prezentaci výskytu projevů
násilného chování, kontextové vztahy byly analyzovány chi2 testem a aplikací multinomiální
logistické regrese.
Výsledky. Věcně významný výskyt (tj. častěji než pětkrát za posledních 12 měsíců) projevů
agresivního chování byl v případě verbální agrese 16,6 %, fyzické agrese 7,5 % a vandalismu 3,1
%. Na základě charakteristik kompozitní proměnné byly vytvořeny tři skupiny: 1) dospívající
s nízkou nebo průměrnou úrovní agresivního chování, 2) dospívající se zvýšenou úrovní
agresivního chování a 3) dospívající s vysokou úrovní agresivního chování. V multinomiální
logistické regresi se jako statisticky významné prediktory agresivního chování uplatnily následující
proměnné: dobrý vztah k matce a otci (oba negativně), používání tělesného trestání v rodině,
oblíbenost mezi vrstevníky (negativně), časté trávení času s partou rovnou po škole a o víkendech,
spravedlivé jednání učitelů (negativně), stresující charakter školy, neoblíbenost školního prostředí
a přílišná očekávání ze strany učitelů. Silným prediktorem agresivního chování je mužské pohlaví.
Omezení studie. Omezení studie vyplývají z průřezového designu a metody založené na selfreportech.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Jak interpretovat „nález v mezích normy“ v klinické praxi
Autor:
Petr Dušek
Afiliace:
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta
a Všeobecná fakultní nemocnice
Abstrakt:
S vyšším počtem indikovaných zobrazovacích vyšetřeních v neurologii i psychiatrii vzrůstá
pravděpodobnost nálezu variant drobných abnormit se sporným klinickým významem. V popisu
bývá v těchto případech závěr "nález v mezích normy" nebo "věku přiměřený nález". Ve všech
věkových skupinách se jedná o lehké vývojové poruchy centrální nervové soustavy, jako například
arachnoidální cysty a cavum septi Pellucidi. Ve starší populaci dochází ve variabilní míře k úbytku
mozkové hmoty, rozvoji cévních změn v bílé hmotě hemisfér a ukládání minerálních depozit ve
stěnách cév a v globus pallidus. V přednášce bude diskutována prevalence těchto nálezů, jejich
rozpoznání v obraze výpočetní tomografie a magnetické rezonance a především jejich vztah k
neuropsychiatrickým poruchám.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Tanečně pohybová terapie a arteterapie v rehabilitaci pacientů po poškození mozku
Autoři:
Tereza Gueye
Klinika rehabilitačního lékařství, 1. LF UK a VFN Praha
Klíčová slova:
neurorehabilitace, arteterapie, taneční terapie, poškození mozku
Abstrakt:
Arteterapie a tanečně-pohybová terapie (TPT) jsou techniky využívající neverbální proces,
kreativitu klientů a možnosti sebepoznání a exprese přes výtvarné vyjádření nebo pohyb. Výhodou
použití těchto technik v neurorehabilitaci je vzhledem k častému kombinovanému postižení klientů
(problémy kognitivní, motorické, fatické) práce na více úrovních. Používáme pohyb k ovlivnění
psychosociální oblasti a naopak, uvědoměním a uvolněním emočního potenciálu se snažíme
ovlivnit fyzické a motorické projevy. Pacienti s problémy s verbální komunikací mohou sdělovat a
komunikovat beze slov. Arteterapie i TPT jsou součástí komplexní diagnostiky a pomáhají určit
emoční a pohybové faktory, které ovlivňují funkční motorický výkon (například vnímání tělesného
schématu, prostorová orientace a odhad, statická a dynamická rovnováha, rytmická diskriminace,
motorické plánování atp.) V terapii pacientů po poškození mozku se zaměřuji na uvědomění
vlastního těla a jeho hranic, poznání a rozšíření pohybového rejstříku, odstranění patologických
stereotypů, bloků v chování či pohybu. Časté jsou regrese do nižších psychomotorických
vývojových stádií. Pracuji se symbolikou pohybu a interakcí a komunikací na pohybové úrovni.
V arteterapii pozorujeme často odraz pohybových charakteristik pacienta, u organického postižení
mozku je to narušení kresebné linky, typické (ne)vnímání a zaplnění prostoru, vývojové regrese
v kresbě postavy i zpracování prostoru, emoční vyjádření přes barevnou paletu. Pracujeme se
symbolikou sdělení v artefaktu.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Title:
Etiopathogenesis of Parkinson’s disease
Author:
Sergey N. Illarioshkin
Affiliation:
Research Center of Neurology (Moscow, Russia)
Abstract:
Etiology of Parkinson’s disease (PD) for many years has been remaining the matter of active
discussions and intensive interdisciplinary studies. About 5–10% of all cases of PD are represented
by monogenic forms manifesting predominantly in younger persons, while most cases of the
disease are sporadic and have multifactorial nature. The key molecular event in the development
of neurodegeneration in PD is the conformational change of a small vesicular protein -synuclein
initiating its self-fibrilization with forming neurotoxic cytoplasmic aggregates and Lewy
bodies/neurites. Misfolding of -synuclein in PD is caused by specific interaction of environmental
factors, genomic factors and characteristics of systemic metabolism, which, in combination,
determines the processes of cell detoxication, mitochondrial functioning, synaptic transmission and
endosomal transport. In this review, possible exogenous and endogenous triggers of pathological
process in PD are discussed in detail. Among the risk factors, special consideration is given to the
role of different neurotoxins, prion hypothesis of the development of PD, as well as up-to-date
knowledge about genetics of familial and sporadic cases of PD.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Akutní dystonické syndromy dětského věku
Autor:
Robert Jech
Afiliace:
Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Abstrakt:
Podle klinické definice je se za dystonii považují přetrvávající nebo intermitentní svalové kontrakce,
které působí abnormální (obvykle repetitivní) pohyby či postury, které mohou postihnout jakoukoliv
část těla. Dystonické pohyby se dějí podle relativně neměnného vzorce a mají zpravidla kroutivý
nebo tremulozní charakter. Často se provokují volním pohybem a bývají doprovázeny koaktivacemi dalších svalových segmentů. Zejména v dětství mohou dystonické syndromy vzniknout
náhle a rychle progredovat do obrazu život ohrožující dystonické bouře (status dystonicus), která
se manifestuje rupturami svalů, rhabdomyolýzou a renálním selháním. Akutní dystonické syndromy
v dětství bývají podmíněné geneticky (nejčastěji na podkladě některé z mutací DYT1, DYT5, DYT6,
DYT11, DYT12, DY16 a DYT18), na podkladě pomalu progredující metabolické nebo
neurodegenerativní poruchy (Wilsonova nemoc, Huntingtonova nemoc, deficit pantotenát-kinázy,
mitochondriální encefalopatie) nebo v důsledku neprogredující cerebrální léze (dětská mozková
obrna, kraniocerbrální trauma. Spouštěcím faktorem akutní dystonie u takto disponovaných dětí
bývají infekce a nasazení nebo vysazení některých farmak. Mezi rizikové preparáty patří především
typická neuroleptika a jejich deriváty, které mohou akutní dystonii indukovat po podání jediné
dávky. Léčba akutních dystonických syndromů spočívá v podávání benzodiazepinů, vysazení nebo
změně neuroleptika, nasazení anticholinergik ve vysoké dávce, podávání baklofenu nebo v
lokálních aplikacích botulotoxinu. V případě rozvoje dystonické bouře je indikováno propofolové
kóma a zavedení hluboké mozkové stimulace vnitřního pallida. Součástí prezentace budou dvě
kasuistiky dětí (DYT1 a DYT6) s dystonickou bouří, u kterých byla hluboká mozková stimulace život
zachraňujícím výkonem.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Spasticita
Autor:
Robert Jech
Afiliace:
Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Abstrakt:
Spasticita může být v širším slova smyslu chápána jako jakýkoliv projev zvýšené svalové aktivity
při lézi centrálního motoneuronu nebo v užším smyslu jako náhlé zvýšení svalového napětí při
rychlém protažení svalu. Zvýšená svalová aktivita je přitom jen jednou ze tří hlavních klinických
příznaků léze centrálního motoneuronu. Dalšími symptomy, které klinické příznaky centrální
parézy dále prohlubují, jsou paréza a zkrácení svalu. Zkrácení svalu je vedle volní inaktivity
podmíněno atrofií svalu, šlach a okolních měkkých tkání a doprovázeno projevy snížené
kontraktility, elasticity a ztráty svalového objemu, což v pozdějších fázích vede k fixní kontraktuře.
Zvýšená svalová aktivita nastupuje se zpožděním několika týdnů až měsíců a bývá důvodem
dalšího zhoršení centrální parézy. Kromě spasticity užším slova smyslu se projevuje spastickou
dystonií – spontánní klidovou kontrakcí svalů paretické končetiny bez zjevného vyvolávajícího
faktoru, spastickou ko-kontrakcí - nechtěným stahem antagonistů při volní aktivitě agonistů ve
stejném svalovém segmentu a spastickou synkinezí - patologickým rozšířením aberantní svalové
aktivity na vzdálené, parézou nepostižené svalové segmenty, které doprovázejí volní pohyb
paretickou končetinou. Ze všech projevů zvýšené svalové aktivity je to spastická dystonie a
spastická ko-kontrakce, které motorický deficit zhoršují nejvíce. Podílejí se na dalším zkracování
paretického svalu a jsou hlavními limitujícími faktory neurorehabilitační léčby. Má-li být léčba
spastické parézy úspěšná, musí být zaměřena na všechny tři základní projevy spastické parézy protahování svalu (prevence zkrácení), posilování agonisty (zlepšení parézy) a oslabení
antagonisty (redukce zvýšené svalové aktivity).
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Management neklidu u psychiatrických pacientů
Autoři:
Kališová Lucie
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Ke Karlovu 11, Praha 2, 12801
Klíčová slova:
Akutní neklid, duševní poruchy, management
Cílem sdělení je nejprve obecně informovat o mezinárodně doporučených postupech zvládání
akutního neklidu u psychiatricky nemocných, dále shrnout zkušenosti s léčbou akutního neklidu
na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze ve 3 časových obdobích (v 2013-14, v 2011 a
2004-2006).
Metodika:
Restrospektivní sběr dat pomocí elektronické databáze pacientů MÉDEA, srovnání s daty
získanými prostřednictvím mezinárodního projektu EUNOMIA.
Výsledky:
Za posledních 10 let, dle hodnocených období, vzrost počet akutních přijetí včetně
nedobrovolných a z toho vyplývá početní vzestup epizod akutního neklidu ve sledovaném souboru
nemocných. U zhruba 60% nedobrovolně přijatých nemocných se objevila epizoda neklidu, která
vyžadovala farmakologickou intervenci. Nejčastěji se neklid vyskytoval u nemocných
s psychotickým onemocněním, a to ve všech sledovaných časových obdobích. Nejvíce se
používal v léčbě intramuskulárně podaný haloperidol. Většina aplikací antipsychotika byla
doplněna dávkou anxiolytika - nejčastěji klonazepamu a diazepamu.
Závěr:
V medikamentózním zvládání neklidu nedošlo za sledovaná období k výraznějším změnám, ač
byla v posledních letech uvedena trh některá atypická antipsychotika s možností
intramuskulárního podání. V minulosti se výrazně více podával diazepam, který nyní v posledním
období sledování nahradil klonazepam. Podávání kombinace antipsychotika s anxiolytikem
odpovídá mezinárodně doporučeným postupům.
Sdělení je doplněno krátkými kazuistikami.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Diferenciální diagnostika neurodegenerativních onemocnění z pohledu neuroradiologa
Autoři:
Jiří Keller (RDG oddělení Nemocnice na Homolce, neurologická klinika 3. LF UK)
Robert Rusina (Neurologická klinika 1. LF UK a VFN; Neurologické oddělení Thomayerovy
nemocnice, Praha)
Abstrakt:
Při podezření na neurodegenerativní onemocnění se tradičně očekává, že neuroradiologie vyloučí
jiná onemocnění (příznaky mohou být sekundární). Zobrazovací metody však dnes mohou
detailněji než dříve detekovat změny signálu či denzity mozku i zhodnotit rozsah atrofie a její
distribuci. V referátu budou demonstrovány charakteristické nálezy u jednotlivých
neurodegenerativních onemocnění. U některých nosologických jednotek se jedná dokonce o
nálezy patognomické (např. v případě některých onemocnění z kategorie „parkinson plus“).
Magnetická rezonance se pokládá za obecně vhodnější metodu pro zobrazení mozku než CT,
protože má lepší tkáňový kontrast a dovoluje i detailnější hodnocení rozsahu atrofických změn.
Lépe než CT zobrazí strukturální léze, edém i transependymální přestup likvoru, signálové změny
šedé i bílé hmoty i případná mikrokrvácení. CT je vhodné především při absolutní kontraindikací
magnetické rezonance. MR vyšetření trvá desítky minut, během kterých musí nemocný nehnutě
ležet (v případě CT mozku stačí řádově vteřiny) – CT je proto vhodnější, pokud pacient není
schopen dobré spolupráce například v důsledku pokročilého kognitivního deficitu, případně
netoleruje či není schopen ležet ve standardní pozici na zádech. V ostatních případech je
přínosnější (byť nákladnější) vyšetření MR.
Podpořeno grantem IGA NT 14145-3/2013 a insitucionální podporou CZ-DRO (NNH, 00023884).
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Opioidy - je substituční léčba vůbec potřeba?
Autoři:
Vladimír Kmoch
Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN, Apolinářská 4, 128 02, Praha 2
Klíčová slova:
Opioidní analgetika, substituce opioidy, kazuistika
Shrnutí současných klinických poznatků a novinek z praxe i závěrů metaanalýz týkajících se
substituční léčby závislosti na opioidech. Případová studie se zabývá závislostí na opioidních
analgeticích. Prezentace obsahuje kazuistiku pacienta závislého na tramadolu, jehož denní dávka
pětkrát překračovala maximální denní doporučenou dávku 400mg. Pacient začal užívat tramadol
na doporučení praktického lékaře před několika lety pro bolesti zad, postupně se zvyšovala jeho
tolerance a v minulém roce již tramadolové kapky výhradně sháněl z černého trhu, včetně
internetu. Doporučené postupné redukce a ambulantní detoxifikace nebyl schopen a toxikologické
vyšetření moče prokázalo masivně tramadol a jeho metabolity. Pacient odmítl nabízenou
detoxifikaci na lůžku z pracovních důvodů. Popsána je léčba úzkostně-depresivní symptomatiky
antidepresivy (trazodonem a setralinem) a substituce Suboxonem (buprenorfinem/naloxonem)
přes počáteční dávku 3x8mg. Definovány jsou kritéria závislosti na opioidních analgeticích (často
tramadol, kodein, morfin, dextrometorfan).
Metodika:
Prezentace a review postupů a možností substituční léčby v ČR a zahraničí.
Výsledky:
Zatímco dávkování metadonu v ČR dle mezinárodní studie INSIGHT dosahuje terapeutického
optima 60-120mg denně, u buprenorfinu je v ČR tendence poddávkovávat na denní průměrnou
dávku 5mg denně.
Závěr:
Prezentace aktualizuje stav poznání a odpovídá na otázku, kdy je substituční léčba potřeba.
Následuje panelová mezioborová diskuze na téma léčba bolesti a rizika vzniku závislosti, možnosti
a limity léčby.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Studium genetické architektury impulsivního násilného chování
Autoři:
Stanislav Kmoch & Jan Vevera
Afiliace:
1. lékařská fakulta UK, Praha
Abstrakt:
Impulsivní násilné chování představuje závažný společenský problém a fascinující biologický
fenomén. Je výsledkem komplexních interakcí řady genetických, biologických a sociálních faktorů.
Genetická komponenta, která přispívá ke vzniku této formy chování až ze 70%, je málo známá.
Základními nástroji studia genetické komponenty byly v minulosti cytogenetická analýza, vazebná
analýza, cílené asociační studie, celogenomové asociační studie a cílené resekvenování
kandidátních genů účastných v metabolismu dopaminu a serotoninu. Cytogenetické analýzy
naznačily (ale neprokázaly) asociaci násilného chování s karyotypem 47,XYY. Vazebná studie
v rodině s historií agresivního chování vedla k odhalení kauzální varianty v genu pro monoamin
oxidázu A (MAOA). Cílené asociační studie násilného chování s variantami MAOA, případně
s populačně častými variantami genů určujících pohlaví (SRY), kódujích androgenové receptory
(AR´s), kódujích enzymy a transportéry funkční v metabolismu serotoninu, dopaminu,
katecholaminu a noradrenalinu nevedly ve většině případů ke statisticky významným výsledkům.
Cílené genotypování MAOA, resekvenování kandidátních genů a celogenomová asociační studie
ve finské populaci odhalily souvislost násilného chování s variantou MAOA a s variantami v genech
kódujích serotoninový receptor (HTR2B) a kadherin 13 (CDH13). Podobně jako u jiných
celogenomových asociačních studií založených na konceptu kauzálního efektu populačně častých
variant i tyto studie objasnily pouze velmi malou část (cca 10 %) odhadované genetické
komponenty impulsivního násilí. Náš přístup ke studiu genetické architektury impulsivního
násilného chování vychází z konceptu kauzálního efektu individuálně vzácných genetických
variant. Naším cílem je detailní genetická analýza 350 mužů s extrémními projevy impulsivního
násilného chování. Tito muži byli odsouzeni nejméně dvakrát za závažné násilné trestné činy.
Následně byli diagnostikováni pomocí M.I.N.I. dotazníku, posuzováni Eysenckovým IVE testem,
Hareovým dotazníkem psychopatie a Cloningerovým dotazníkem temperamentu. V genomu
jedinců s extrémními formami násilného chování (Eysenckovo IVE skóre > 8) vyhledáváme pomocí
DNA čipů a exomového sekvenování rozsáhlé změny genové dávky (CNVs) a vzácné genetické
varianty v kódujích oblastech všech známých lidských genů. Kandidátní geny impulsivního
násilného chování následně určujeme na základě nenáhodného opakovaného výskytu vzácných
mutací v jednotlivých genech případně metabolických drahách pomocí různých forem
agregativních testů.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Tanečně pohybová terapie u pacientů se schizofrenií
Autoři:
Iveta Koblic Zedková
1. LF UK
Klíčová slova:
tanečně pohybová terapie, psychoterapie, schizofrenie, negativní symptomatologie
Abstrakt:
I přes pokroky v léčbě schizofrenie nebývá u řady pacientů dosaženo úplné remise a některé
symptomy perzistují, či dochází k relapsům. Antipsychotická medikace efektivně ovlivňuje zejména
pozitivní příznaky, zatímco negativní symptomatika, jež představuje dle poznatků současného
výzkumu odlišný léčebný cíl, zůstává ovlivněna pouze minimálně či vůbec. V komplexní léčbě
schizofrenie zaujímají na tělo zaměřené psychoterapeutické přístupy zvláštní postavení. Na rozdíl
od čistě verbální práce skýtají možnosti, jež jsou u klientů se schizofrenií dobře uchopitelné a
využitelné. Jak uvádí např. Röhricht, neverbální metody umožňují snáze překonat komunikační
bariéry, práce s tělem a pohybem umožňuje uchopit kognitivní a emoční uvědomování pacienta
prostřednictvím fyzické reality, podporuje koordinaci, orientaci v prostoru, moduluje aktivitu a
emoční reaktivitu. Zaměřením na tělesnou sílu a kapacitu, zážitek těla a pohybu jako zdroje
kreativity, sebevyjádření, potěšení a spolehlivé reality, lze podpořit zkoumání vlastního potenciálu
a zdrojů, modifikovat dysfunkční percepci Self, ale i bezpečně tématizovat psychopatologické
příznaky jako je ztráta hranic, prožitky depersonalizace či narušení tělového schématu. Formou
tanečně pohybové terapie pracovaly s klienty se schizofrenií s velmi pozitivními výsledky již
zakladatelky oboru. Rozšiřující se množství vědeckých důkazů o efektivitě, jež přinášejí v
současné době i randomizované klinické studie, přispívá k širšímu povědomí o této léčebné
modalitě a představuje tak naději zejména pro pacienty trpící handicapující negativní
symptomatologií.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Tanečně pohybová terapie v péči nejen o duševní zdraví
Autoři:
Iveta Koblic Zedková
1. LF UK
Klíčová slova:
tanečně pohybová terapie, psychoterapie, analýza pohybu.
Abstrakt:
Tanečně pohybová terapie (TPT) je psychoterapeutický přístup, který využívá jako primární zdroj
pro práci s intrapsychickými a interpersonálními tématy expresivní pohyb. Celostní pojetí, na němž
je TPT založena a schopnost tanečních terapeutů pohybovat se v neverbálním modu, činí tuto
metodu vhodnou pro práci s širokým spektrem pacientů bez ohledu na jejich schopnost
introspekce, vyjadřování emocí, či verbální vyjadřování vůbec. Taneční terapeuti tak pracují
s lidmi, trpícími onemocněními především psychické povahy (deprese, schizofrenie, neurotické
poruchy), přes psychosomatické (somatopsychické) až po stavy převážně somatické (např.
získaná poranění mozku či neplodnost). Jako taneční terapie je často mylně prezentována
jakákoliv práce s tancem (např. společenské tance se seniory, tango s pacienty s Parkinsonovou
nemocí). Ač existuje řada důkazů o pozitivních účincích tance, jedná se v těchto případech o
výsledek působení nespecifických faktorů. Tanečně pohybová terapie oproti tomu vychází
z jasného teoretického rámce, disponuje diagnostickými nástroji a terapeutickými principy a
metodami. Taneční terapeut většinou nepoužívá žádnou konkrétní taneční formu, vychází
z pohybu a témat klienta, jež uchopuje pomocí tzv. analýzy pohybu. Na základě pohybového
profilu pacienta stanovuje terapeutický plán a cíle a průběžně vyhodnocuje terapeutický efekt.
Příspěvek nabídne ve zkratce odpovědi na některé základní otázky. Kdo je taneční terapeut? Co
od něj očekávat? Jak pracuje? Kterým pacientům může TPT pomoci?
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Autoimunitní encefalitidy u dětí
Autoři:
Zuzana Libá1, Jitka Hanzalová2, Věra Sebroňová1, Vladimír Komárek1
1
Klinika dětské neurologie 2. LF UK a FN v Motole, Praha
2
Likvorová laboratoř, Ústav imunologie a Neurologická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha
Klíčová slova:
protilátková autoimunitní encefalitida, protilátky, N-methyl-D-aspartát receptor
Úvod:
Zánět mozku patří mezi vzácné, avšak bezprostředně život ohrožující onemocnění s pestrými
klinickými projevy. Rozvoj akutní psychiatrické symptomaticky může být jeden z úvodních projevů
encefalitidy. Správná diagnostika a včasná terapie jsou klíčové pro dobrý vývoj onemocnění a
minimalizaci trvalých následků.
Metodika:
Diagnostickou novinkou posledních let jsou encefalitidy na autoimunitním podkladě, které jsou
způsobeny přítomností protilátek proti 1) intracelulárním antigenům, 2) membránovým antigenům
v centrálním nervovém systému (CNS).
Výsledky:
Příkladem membránového antigenu jsou N-methyl-D-aspartát receptory (NMDAR). Protilátky proti
NMDAR jsou v současnosti nejčastější známou příčinou protilátkově zprostředkovaných
encefalitid u dětí. V našem souboru 25 dětí se zánětem mozku jsme a-NMDAR encefalitidu
diagnostikovali u 5 z nich. Akutní psychiatrické projevy jsou v úvodu popisovány až u 80%
pacientů, u našich pacientů to bylo ve 100%. Dokonce tři z pěti pacientek byly primárně
hospitalizovány na psychiatrickém lůžku.
Závěr:
A-NMDAR encefalitida představuje sice relativně vzácnou, ale v současnosti dobře
rozpoznatelnou klinickou jednotku s jasnou strukturou imunosupresivní léčby. Představíme
soubor pěti vlastních pacientů s diagnózou a-NMDAR encefalitidy a upozorníme na diagnostická
a terapeutická úskalí.
Grantová dedikace:
Podpořeno Nadačním fondem Neuron na podporu vědy.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Neurorehabilitace a kognice, náhlá cévní mozková příhoda
Autor:
Lippert-Grüner, Marcela
Afiliace:
ANR Bonn, Graurheindorfer Str. 149, Bonn, Germany
Abstrakt:
Náhlá cévní mozková příhoda je pro většinu pacientů velmi závažnou životní událostí. Toto
onemocnění není výhradně "nemocí stáří", asi polovina všech pacientů je ještě v produktivním
věku. Odhadem, deset procent z nich je dokonce mladších 40 let. Pacienti po cévní mozkové
příhodě mohou být konfrontováni s velmi různými funkčními poruchami. V závislosti na druhu,
lokalizaci a rozsahu poškození centrálního nervového systému dochází vedle senzomotorických
deficitů také k neuropsychologickým poruchám. Často pozorujeme také emocionální změny a
poruchy chování, které jsou některými autory shrnuty pod pojem "změny osobnosti", jako je
například zvýšená dráždivost a agresivita, nedostatek motivace nebo nedostatek emocionální
kontroly. Včasná diagnostika a léčba právě těchto poruch je pro dosažení dobré kvality života a
úspěšného sociálního a profesního znovu začlenění zásadně důležitá. V rámci vlastní klinické
studie poruch chování po cévní mozkové příhodě se ukázalo, že již v subakutní fázi onemocnění
diagnostikujeme široké spektrum poruch chování. Zde hrají zejména poruchy schopnosti zátěže a
poruchy pozornosti vedoucí roli, kromě z literatury známých deficitů jako deprese a úzkost.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Neuropatická bolest jako častá komponenta bolestí zad
Autor:
Mazanec R
Afiliace:
Neurologická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha
Abstrakt:
Chronické bolesti zad (low back pain, LBP) představují v rozvinutých zemích endemický problém,
který postihuje v závislosti na věku až 70% populace. LBP se sdružují s depresí a poruchami
spánku, mají vliv na kvalitu života a socioekonomické dopady. Příčiny LBP zahrnují rozmanité
patofyziologické stavy s poruchou nebo bez poruchy nervových struktur. LBP bez poruchy
nervových struktur jsou nociceptorové etiologie a představují hlavně strukturální i funkční poruchy
bederní páteře, spojené se svalovými spazmy (lumbago, lumbalgie, spondyloza, spondylartróza).
LBP s poruchou nervových struktur splňují koncept smíšené bolesti (mixed pain), tj.kombinace
nociceptorové a neuropatické bolesti. Příčinou smíšené bolesti jsou hlavně kompresivní
radikulopatie, pooperační stavy (failed back surgery syndrom – FBSS), lumbální spinální stenóza,
ale i pseudoradikulární syndromy. Mechanismus smíšené bolesti zahrnuje kombinaci
nociceptorové bolesti, přímé mechanické poškození nervových struktur a aseptický zánět s účastí
cytokinů a chemokinů. Neuropatická komponenta bolesti u LBP byla v různých prospektivních
epidemiologických studiích nalezena u 20-37% pacientů. Klinická diagnostika neurogenní léze u
LBP (bed side testy) zahrnuje zhodnocení lokalizace bolesti - radikulární (lokalizace v dermatomu)
vs pseudoradikulární (lokalizace v Headových zónách a pouze s proximální iradiací – stehno),
fyzikální vyšetření (svalová síla, reflexy, poruchy čití), které prokazují mimo jiné senzitivní deficit
v odpovídající lokalizaci. Další diagnostické procedury jsou neurofyziologické (elektromyografie,
somatosenzorické potenciály) a zobrazovací metody (výpočetní tomografie a magnetická
rezonance). Hlavní deskriptory neuropatické bolesti u LBP jsou vystřelující a šlehavé bolesti do
končetiny (obvykle pod koleno), pálivé a palčivé bolesti, bolestivé brnění a mravenčení. Tyto
deskriptory lze s vysokou senzitivitou (81-86%) a specificitou (82-87%) detekovat pomocí
dotazníků DN4 (Douleur Neuropathique en 4 questions) a painDETECT. U pacientů s LBP a
detekovanou neuropatickou komponentou bolesti, potvrdily randomizované a placebem
kontrolované studie, dobrou toleranci (n.ú. 9.9%) a klinicky signifikantní redukci intenzity
neuropatické bolesti o > 30% v kohortě léčených pregabalinem (PGB). PGB má efekt jak ve formě
iniciální monoterapie (u 63%), tak jako add-on terapie (u 56%). Účinek PGB nastupuje během 5-7
dnů, trvá dlouhodobě a je potvrzen i při opakovaném vysazení a nasazení. Kromě chronické LBP
s neuropatickou složkou lze využít léčebný potenciál PGB i u akutní radikulopatie lumbosakrální i
cervikální.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Deeskalační techniky
Autoři:
Alexander Nawka
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN
Klíčová slova:
deeskalace, akutní neklid, agitovanost, non-verbální komunikace
Abstrakt:
De-eskalační techniky a k nim přidružené nefarmakologické postupy představují základní pilíř
v algoritmu zvládání akutně neklidného pacienta, a měli by být použity vždy před případnou
farmakologickou intervencí. Deeskalaci lze rozdělit do tří složek: vyhodnocení situace;
komunikace (neverbální a verbální); a taktiky vyjednávání. V rámci prvního kontaktu provedeme
orientační somaticko-neurologické vyšetření, kde se snažíme z diagnostického hlediska vyloučit
somatická onemocnění či poruchy které nesnesou terapeutický odklad. S neklidným pacientem
mluvíme stručně, jasně a snažíme se co nejrychleji získat základní informace. Jedním ze
základních principů de-eskalace je změnit případnou konfrontaci na diskuzi. Vystupujeme jako
osoba ochotná a schopná pacientovi pomoci. Pacienta necháme volně mluvit, empaticky
nasloucháme a nedráždíme jej zbytečnými či nevhodnými otázkami a parafrázujeme jeho
odpovědi. Velký význam má taktéž redukce vnějších stimulů – tlumené světlo, tichá místnost,
vypnutí telefonu. Predikce agresivního chování vychází především z jeho výskytu v minulosti,
případně z historie jiného druhu impulzivního chování. Snažíme se identifikovat varovné příznaky
případného agresivního chování a dbáme dále zvýšené opatrnosti zvláště u slovních útoků;
projevů napětí a podrážděnosti jako je rozbíjení předmětů, rychlé popocházení, nezvyklé
přibližování se k lékaři či upřenému očnímu kontaktu; které často násilnému chování předcházejí.
Včasný a cílený terapeutický zásah zde může zabránit eskalaci do násilného chování. Prezentace
síly přizváním dalších spolupracovníků (lékař, sestra, ošetřovatel) zde představuje zcela legitimní
postup. Primárním cílem je zajistit bezpečnost pacienta, současně ale taktéž i personálu
a spolupacientů.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Stimulace okcipitálního nervu u chronických bolestí hlavy
Autoři:
Tomáš Nežádal
Neurologické oddělení, epileptologické a neuropsychiatrické centrum, Nemocnice Na Františku,
Praha
Institut neuropsychiatrické péče (INEP), Praha
Klíčová slova:
Chronická bolest hlavy, farmakorezistence, okcipitální nerv
Úvod:
Stimulace okcipitálního nervu (ONS) byla v literatuře prokázána jako účinná v léčbě
farmakorezistentních bolestí hlavy, nejčastěji v těchto 4 skupinách: u chronické migrény,
syndromu nakupených bolestí, bolesti hlavy cervikogenního původu a u neuralgie okcipitálního
nervu. Transkutánní neurostimulace (TENS) v týlní oblasti působí obdobným způsobem jako
implantovaný ONS. Pozitivní výsledek TENS může předpovídat dobrý efekt trvalé stimulace až v
90%.
Prezentace:
V přednášce jsou uvedeny naše první zkušenosti s preimplatačními postupy i s výsledky trvalé
stimulace u části pacientů, zatím v krátkém pooperačním období. V předoperační fázi se
soustředíme na pečlivou diagnostiku bolesti za pomoci veškerých vyšetřovacích metod a platných
klasifikačních kritérií. Snažíme se využít veškeré dostupné neinvazivní možnosti léčby. U
rezistentních pacientů zpravidla aplikujeme nejdříve TENS v dostatečné délce se zhodnocením
efektu pomocí VAS a dalších testů (MIDAS, PDI, HIT-6). Při významném efektu TENS (zlepšení
o nejméně 50%), v našem souboru u 85% z 20 pacientů, zvažujeme implantaci ONS. ONS byl
implantován zatím 14 pacientům. Zlepšení při chronické stimulaci se pohybuje mezi 60-70%. Efekt
byl obdobný u všech typů bolesti.
Diskuse:
V diskuzi jsou probrána jednotlivá indikační kritéria u uvedeného spektra diagnóz, hodnoceny
výhody a rizika předoperačních TENS a outcome u takto rozmanitého souboru pacientů.
Závěr:
Okcipitální stimulace je potenciální efektivní nefarmakologickou léčbou širšího spektra
refrakterních bolestí hlavy.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Chronická migréna a chronická denní bolest hlavy
Autoři:
Ingrid Niedermayerová
Neurologická ambulance Quattromedica Brno, II. Neurologická klinika LF MU a FN Brno
Klíčová slova:
Chronická migréna, nadužívání analgetik, detoxifikace
Abstrakt:
Chronická denní bolest hlavy (CDH) tvoří heterogenní skupinu, zahrnující primární a sekundární
bolesti hlavy. Prevalence primární CDH je 4-5%. Nejčastějším typem je chronická migréna
(prevalence 1-2%) a chronický tenzní typ bolesti hlavy (CTTH; prevalence 2-2,5%), méně časté
jsou hemicrania continua a nově vzniklá denní bolest hlavy. V patogenezi se uplatňuje více
mechanismů, mezi významné patří periferní a centrální senzitizace. CDH se často sdružuje s
nadužíváním analgetik, triptanů nebo jiné akutní medikace (medication overused headache –
MOH), s depresí a anxietou. MOH má prevalenci 2%, v centrech pro léčbu bolestí hlavy je to až
50%. V léčbě jsou důležitá režimová opatření. Medikamentózní terapie je závislá na základním
typu cefaley, přítomných komplikacích a komorbiditách. Těžší stavy je nutno řešit za hospitalizace.
U chronické migrény podáváme jako lék 1. volby topiramát, dále jako u epizodické migrény
(valproát, metoprolol, amitriptylin, venlafaxin), nově se užívá botulotoxin. U refrakterních případů
chronické migrény nebo chronického cluster headache je indikována okcipitální nervová stimulace.
U CTTH jsou profylakticky užívána antidepresiva jako u epizodického typu (1. volba amitriptylin,
2. volba venlafaxin a mirtazapin). Terapie MOH má podle Consensus protokolu 3 kroky: 1. den:
náhlé vysazení nadužívané medikace; 2. - 7. den: detoxifikace a předpis záchranné medikace a
profylaxe; od 8. dne: symptomatická léčba bolestí hlavy.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Historie a podmínky substituční léčby v ČR
Autoři:
Petr Popov
Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN, Apolinářská 4, 128 02, Praha 2
Klíčová slova:
Závislost na opioidech, substituční léčba v ČR
Přehled vývoje léčebných přístupů u závislosti na opioidech v ČR. Stručný historický souhrn,
popisující postupný vývoj substituční léčby od pololegálních klinických pokusů až po standardní
léčebné programy a doporučené postupy léčebné péče. Informace o vývoji a současné situaci
v dostupnosti substituční léčby v ČR; studie INSIGHT.
Metodika:
Prezentace a review postupů a možností substituční léčby v ČR a zahraničí.
Výsledky:
U substituční léčby závislosti na opioidech v ČR došlo k pozitivnímu vývoji z hlediska odborného
hodnocení role a významu této léčebné metody. Podle domácích zdrojů informací i podle
výsledků dosud největšímezinárodní studie, na které ČR participovala (INSIGHT), jsou v kvalitě a
dostupnosti léčbyvýznamné rozdíly. A to jak z hlediska mezinárodního srovnání (kritéria
dostupnosti, kvality a efektivity léčby), tak i z hlediska typů léčby a rozdílů u substituce jednotlivými
substitučními látkami (metadonem a buprenorfinem) v ČR.
Závěr:
Prezentace přináší základní přehled dosavadního vývoje substituční léčby závislosti na opioidech
v ČR a slouží také jako historicko - odborný rámec pro následující panelovou mezioborovou
diskuze na téma léčba bolesti a rizika vzniku závislosti, možnosti a limity léčby.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Title:
Improving the early diagnosis of Alzheimer’s disease and other dementias
Author:
Ben Schmand, University of Amsterdam, the Netherlands
Affiliation:
Faculteit der Maatschappij- en Gedragswetenschappen, Programmagroep: Brain & Cognition,
Weesperplein 4, 1018 XA Amsterdam, The Netherlands
Abstract:
Early dementia diagnosis is important because: 1) once truly effective medications are available,
doctors need to prescribe them as soon as possible; 2) even today, early diagnosis is important for
patients who do NOT have a neurodegenerative disease. They may be treated more vigorously
when there is diagnostic clarity. In this presentation I will show that imminent dementiais best
predicted by cognitive performance and other behavioural characteristics, better than by
neuroimaging and neurochemical biomarkers. Large part of the evidence comes from an
unsuspected source: the Alzheimer’s Disease Neuroimaging Initiative (ADNI), a huge research
project in the USA. I will also show results from our ownlongitudinal study‘Improving the early
Diagnosis of Alzheimer’s Disease and Other dementias’ (IDADO). We included 170 memory clinic
patients who were difficult to diagnose by their neurologist, psychiatrist, or geriatrician. At baseline
they had a 3 Tesla MRI brain scan and a neuropsychological assessment (NPA). NPA consisted
of conventional cognitive tests, the same tests with increased reliability, and so-called ‘symptom
validity tests’. Follow-up after six years showed that NPA predicted conversion to dementia better
than MRI. The best prediction was obtained by combining MRI and NPA. Symptom validity testing
prevented some false positive diagnoses.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Chronická okluze magistrálních mozkových tepen a chirurgické možnosti revaskularizace
(EC-IC bypass) - prospektivní registr pacientů v ČR
Autoři:
Šroubek J, Kovář M, Tomek A, Krámská L
Neurochirurgické oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha
Klíčová slova:
EC-IC bypass, hypoperfuze, cerebrovaskulární rezerva
Abstrakt:
Chronická hypoperfuze CNS
při uzávěru jedné z vnitřních karotid může být příčinou
hemodynamicky podmíněných iCMP. Jako sekundární prevence je dlouhodobě užíváno
provedení nízkoprůtokového EC-IC bypassu. Přes zjevný efekt dokladovaný početnými malými
studiemi se na velkých souborech nepodařilo prokázat signifikantní účinnost EC-IC bypassu
(Barnett, COSS). Z těchto důvodů v ČR vznikla Nch iniciativa, která by měla garantovat zavedení
EC-IC bypassu při sjednocených přísných indikačních kritérií s následným kvalitním sledováním.
Autoři se ve svém sdělení budou zabývat zpřísněnými indikačními kritérii, kognitivním vyšetřením,
načasováním výkonu, technickými aspekty operace, perioperační péči a následným sledováním
pacientů.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Management neklidu u neurologických pacientů
Autor:
Tereza Uhrová
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, Psychiatrická klinika; 1. LF UK a VFN v Praze
Klíčová slova:
neklid, agitovanost, organické postižení
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Farmakoterapie akutního neklidu: nejčastější chyby a jak se jim vyhnout
Autoři:
Vevera J (1,2), Oktábec Z (3), Perlík F (4), Marešová V (3), Kopecká A (3), Raboch J (1), Novotná
M (5)
Afiliace:
(1) Psychiatrická klinika, 1. LF UK a VFN v Praze; (2) 7. Polní nemocnice AČR; (3) Oddělení
toxikologie, Ústav soudního lékařství a toxikologie, 1. LF UK a VFN v Praze; (4) Farmakologický
ústav, 1. LF UK a VFN v Praze;
(5) Therapia VIVA s.r.o. - psychiatrická ambulance, E-mail:
[email protected], Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze, Ke Karlovu 11, Praha 2, 128
00
Abstrakt:
V ambulancích i během hospitalizace se při akutním neklidu, úzkosti a agitovanosti setkáváme s
nutností podávat intramuskulárně benzodiazepiny. V ČR nejčastěji používaný diazepam
nepovažujeme za optimální kvůli problematickému vstřebávání po i.m. podání. Cílem práce bylo
zjistit interindividuální variabilitu koncentrací diazepamu v séru po i.m. aplikaci a hodnotit klinický
efekt léku.
Metodika:
Do hodnocení jsme zařadili šest mužů, kterým bylo při ambulantní léčbě aplikováno 10 mg
diazepamu i.m. Měření farmakokinetických parametrů a anxiety byla prováděna po 30 minutách
(T1), dále po čtyřech (T2) a 24 hodinách (T3). Diagnóza byla stanovena pomocí “Mini-International
Neuropsychiatric Interview (M.I.N.I.)“, anxietu jsme kvantifikovali Hamiltonovou škálou úzkosti
(HAMA).
Závěr:
Koncentrace diazepamu byly v průměru u pacientů 30 minut po aplikaci výrazně nižší než po 4 i
24 hodinách. Největší variabilitu koncentrací jsme pozorovali za 30 minut, kdy byl rozdíl mezi
nemocnými 280násobný. Tato zjištění potvrzují zahraniční zkušenosti, podle kterých diazepam
v i.m. formě nemá být užíván k ovlivnění akutních stavů úzkosti, agitovanosti a neklidu. Nalezli
jsme rozdíly mezi SPC jednotlivých přípravků a oficiálních doporučujících pokynů (“guidelines“),
které nutí k nevhodnému použití diazepamu i.m. a zároveň neumožňují jiné než off-label užití
v “guidelines“ doporučovaného midazolamu.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Title:
Application of Luria cognitive approach in neurodegenerative diseases
Author:
Zaytseva Y.
Affiliation:
National Institute of Mental Health, Klecany, Czech Republic
Moscow Research Institute of Psychiatry, Moscow, Russia
Abstract:
The introduction of higher cortical functions as compound dynamic systems was made by A.R.
Luria (1973), who established the system-dynamic approach based on empirical studies and
clinical observations of patients with lesions. The concept of a syndrome was pivotal in Luria's
concept, whereby a syndrome was identified as a constellation of factors, as a common cognitive
process that was disrupted in seemingly disparate tasks. This clinical method, in turn, allowed Luria
to define various areas of regional specialization in the brain and to map sets of functional systems
that operate at various levels of generality within and between these brain areas. Later on, Luria`s
successors applied his approach in neurodegenerative disorders (Alzheimer's disease,
frontotemporal dementia, Parkinson's and Huntington's diseases etc.) and defined their specific
cognitive profiles. The number of tests, introduced by Luria, showed to be advantageous for a
differential diagnostics of these disorders. The approach also allows to define the intact cognitive
functions that should be taken into the account in the rehabilitation strategies.
tel: 224 262 110, fax: 224 261 703
web: www.npforum.cz
Název:
Agresivita, vraždění a válčení: pohled evolučního biologa
Autoři:
Jan Zrzavý
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice
Klíčová slova:
evoluce, agresivita, genocida, proximativní a ultimativní vysvětlení
Abstrakt:
Přinejmenším od dob Konrada Lorenze máme sklony interpretovat lidské chování pomocí termínu
„agresivita“ a směřovat k fyziologickým, endokrinologickým či neurobiologickým vysvětlením.
Jenže „agresivní“ chování může být – nehledě na obdobné molekulární mechanismy – motivováno
v různých případech zcela odlišně a vypovídat o „lidské přirozenosti“ velmi odlišné věci.
K pochopení toho, o co jde, je zásadní vědět, kdo, kdy, vůči komu a jak moc je agresivní a jaké
výhody z toho mohou plynout agresorovi (a někdy i oběti).

v. konference neuropsychiatrického fóra

Transkript

Podobné dokumenty

Dog Dancing Show Prague 2005, 20. února První a

1. a 2. kolo - Pes pro tebe

Epistandardy - Soubor minimálních diagnostických a terapeutických

Otevření nové prodejny v Břeclavi

Sborník zkušeností a zpráv účastníků zahraničních odborných stáží

Sborník 42. konfence ČSETS, České Budějovice 2015

Komplexní trauma, disociace a funkční poruchy

NPF - zápis ze schůzek 28

vi. konference neuropsychiatrického fóra

Informace - Česká neurologická společnost

Progresivní supranukleární paralýza

Žádanka na imunologické vyšetření

Untitled - IX. sjezd Psychiatrické společnosti ČLS JEP, 7.

SPECIÁLNÍ NEUROLOGIE 1. AKUTNÍ, PAROXYSMÁLNÍ A

název zarovnání na střed, tučné písmo, velká písmena, velikost

buddhův mozek

stav drogové problematiky v evropě

Ethan Frome - Národní ústav duševního zdraví

netradiční přístupy k vyučování matematice

Seznam prováděných vyšetření

BrightDye® Terminator Cycle Sequencing kit