Analýza_setkání_kulturních_aktérů_(plné znění)

ZÁVĚREČNÁ ANALÝZA VÝSTUPŮ
ZE SETKÁNÍ KULTURNÍCH AKTÉRŮ
PŮSOBÍCÍCH NA PRAZE 7
8. 6. 2015
01
OBSAH
1. ŠirŠí kOntext . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .03
2. MApOvání kulturnícH Aktérů – první krOk . . . . . . . . . . . . . . . .04
3. Setkání S kulturníMi Aktéry – druHý krOk . . . . . . . . . . . . . . . .05
3.1. cíle setkání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .05
3.2. Účastníci setkání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .05
3.3. průběh setkání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .06
3.4. výsledná analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .06
3.5. co bude na setkání a analýzu navazovat? . . . . . . . . . . . . . . . . . .06
3.6. Seznam pozvaných kulturních aktérů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .07
4. AnAlýzA výStupů ze Setkání S kulturníMi Aktéry . . . . . . . . . . .08
4.1. Metodika analýzy výstupů z diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .08
4.2. klíčové výstupy setkání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .09
4.3. Seznam všech podnětů s expertním komentářem. . . . . . . . . . . . .10
Témata z oblasti kultury klíčová pro strategický rozvoj městské části
Zadavatel: Městská část Praha 7, radní pro kulturu MgA. Hana Třeštíková
Vypracoval: Mgr. Lukáš Hanus (Anthropictures z. s.) www.anthropictures.cz
Editace: MgA. Olga Škochová Bláhová Kvas z.s. www.kvasi.cz
Grafika, sazba: Jana Hanusová, janahanusova.cz
02
1.
ŠirŠí kOntext
vateli Prahy 7. Do seznamu se tak mimo kaváren, komunitních zahrad a venkovních sezónních tančíren apod. dostaly také skautské klubovny, mateřská
centra nebo četně navštěvované diskusní skupiny na platformách Facebook
a dalších.
Výstupem mapování je Seznam kulturních aktérů na území Prahy 7. Ten
bude nadále využit jako otevřená databáze všech kulturních poskytovatelů
umožňující další spolupráci. Úřadu městské části Prahy 7 potom umožní kontaktovat kulturní poskytovatele a být s nimi v pravidelném kontaktu stran
budoucího rozvoje na poli kultury.
Vedení radnice Prahy 7 se po podzimních volbách přihlásilo k přístupu umožňujícímu zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů, které se přímo dotýkají jejich života na Praze 7. Jednou z důležitých oblastí pro rozvoj Prahy 7
je oblast kultury. Kulturní obec má ve všech částech této městské části silné
a dlouhodobé zastoupení. Viditelně se podílí na výrazu celé čtvrti a jejího
komunitního života. V rámci pracovní skupiny pro participaci tvořené radní
MgA. Hanou Třeštíkovou, místostarostou Mgr. Ondřejem Mírovským M. EM,
MgA. Davidem Kašparem, Mgr. Lukášem Hanusem, Mgr. Michalem Křivohlávkem PhD., a Ing. arch. Kateřinou Vídenovou bylo deklarováno, že oblast kultury je jednou z klíčových pro místní rozvoj a je třeba učinit kroky vedoucí
k zapojení kulturních aktérů i veřejnosti do plánování.
Druhým krokem bylo veřejné projednání témat kulturního rozvoje a potřeb
kulturních aktérů na Praze 7.
Cílem setkání u kulatých stolů bylo seznámit představitele rozličných kulturních organizace mezi sebou (veřejné instituce, nestátní neziskové organizace, jednotlivce, místní podnikatele) a deklarovat vůli městské části zapojovat
kulturní aktéry do přípravy koncepčních dokumentů MČ. Dále ve společné
diskusi zmapovat potenciál spolupráce kulturních aktérů a definovat klíčová
témata rozvoje Prahy 7 spojená s kulturou.
Cílem zapojení kulturních aktérů a veřejnosti do plánování je využít místní
potenciál poskytovatelů kulturních a kulturně komunitních služeb ke spolupráci na rozvoji kvality života v MČ a pozitivní proměně městské části se
silným důrazem na ochranu sociálního a kulturního života jejích obyvatel.
Výstupem setkání je analýza, která na základě diskuse s aktéry formuluje klíčová témata rozvoje kultury pro strategické plánování v MČ Praha 7. Analýza
tvoří kapitolu 4 tohoto textu.
Radní MgA. Hana Třeštíková společně s Mgr. Lukášem Hanusem ze studia antropologického výzkumu Anthropictures připravili metodiku práce s lokální kulturní obcí a jejího participativního zapojení do možné budoucí tvorby
strategických plánů rozvoje městské části.
Prvním krokem bylo zmapování poskytovatelů kulturních a kulturně komunitních služeb s působením na Praze 7, kteří přímo svými aktivitami vstupují
do dění ve veřejném prostoru.
Cílem mapování bylo identifikovat co nejširší pole poskytovatelů kulturních
akcí na Praze 7. Zaměřili jsme se proto nejen na tradiční kulturní instituce
(divadla, kina, DDM, hudební kluby atd.), ale na jakékoliv prostory (fyzické
i virtuální), které nabízí kulturní program, nebo výrazné propojení mezi oby03
2.
MApOvání kulturnícH
Aktérů – první krOk
a jednotlivce, kteří většinou nevytvářejí kulturní produkci spojenou s životem
na Praze 7, ale v této čtvrti působí, mají zde sídlo firem a důležitým způsobem
definují podobu nabídky služeb. Tito kreativci přinášejí do čtvrti kapitál, který zde částečně utrácejí a tím se podílejí na proměně konzumačních vzorců
místních obyvatel. Trend proměny skladby obchodů je možné sledovat i laickým okem, především v posledních letech, kdy zejména Letná nabrala ještě
silnější směr tzv. uvědomělé konzumace, než v minulosti. Mapování creative
industires by v rámci dalšího směřování mohlo být dalším stupněm při plánování kulturního rozvoje.
Prvním krokem, který proběhl v měsíci březnu až dubnu bylo mapování kulturních aktérů. Mapování, jehož výstupem je souhrnný dokument s názvem
„Katalog kulturních aktérů na území Prahy 7“ provedlo studio antropologického výzkumu Anthropictures.
Po shodě pracovní skupiny pro participaci na ÚMČ Praha 7 bylo třeba nejdříve zmapovat počet kulturních aktérů působících na Praze 7 a identifikovat jejich aktivity. Definice poskytovatelů kulturních služeb může být velmi široká.
První možností je mapovat pouze poskytovatele kulturních služeb v oblasti
umění, tedy v užším slova smyslu. Možností druhou je pojetí kulturně komunitní sféry kulturně občanského života. Výsledný katalog obsahuje právě tyto
dva body.
Jen okrajově obsahuje databáze strukturu ekonomických aktivit navázaných
na kulturní obsah, tedy subjekty z oblasti tzv. kulturních a kreativních odvětví. Pro komplexní zhodnocení celého pole kulturních poskytovatelů je třeba
zmapovat i toto pole. My jsme ho zařadili do seznamu v případě, že se nějak
veřejně podílí na kulturní produkci.
Naším klíčem k výběru subjektů byla motivace zmapovat aktéry, kteří mají
vliv na dění ve veřejném prostoru, či mají v tomto směru potenciál tyto aktivity rozvinout, tedy subjekty, které jsou potenciálně vhodnými partnery
pro participaci na plánování kulturního rozvoje Prahy 7. Druhým klíčem byla
dohledatelnost subjektů a to ať na základě vyhledávání na internetu, nebo
osobních doporučeních.
Jen okrajově dokument obsahuje zástupce tzv. creative industires, tedy firmy
04
3.
Setkání S kulturníMi
Aktéry – druHý krOk
3.1. cíle setkání
Veřejné projednání témat kulturního rozvoje na Praze 7 bylo zaměřeno na
projekci budoucího rozvinutého stavu kulturní produkce a spolupráce. Diskuse se tedy primárně soustředila na témata, která v sobě nesou předpoklad
dalšího rozpracování a spolupráce do budoucnosti, nikoliv na dílčí současné potřeby aktérů. Tím chtěla umenšit obvyklou sílu debaty nad současnými
problémy a potřebami a nasměrovat účastníky k produktivní debatě a vizi
budoucího stavu. Fokus setkání byl zaměřen na propojující témata, v nichž
by si každý našel do budoucna svou roli, svůj unikátní příspěvek.
Druhým krokem bylo veřejné projednání témat kulturního rozvoje a potřeb
kulturních aktérů na Praze 7.
ŘÍZENÁ PROJEKCE V RÁMCI DISKUSE BYLA ZAMĚŘENA NA:
ORGANIZÁTOR
1.
Ideální stav kulturní infrastruktury v horizontu deseti let – tento
cíl měl definovat stav, v němž mohou jednotliví kulturní aktéři volně
tvořit a rozpracovávat své projekty na širším komunikačním a infrastrukturním základě. Zaměřili jsme se na to, jaké nástroje a instituce
je potřeba vytvořit či proměnit, a jaký efekt by měly mít na udržitelný
rozvoj kultury v sedmé městské pražské části.
2.
Ideální stav spolupráce mezi kulturními aktéry navzájem a dalšími subjekty – cílem této části diskuse bylo definovat, jak nejlépe
maximalizovat vnitřní zdroje spolupracující sítě kulturních aktérů, municipality a dalších aktérů. Fokus byl zaměřen především na jevy, které
jsou schopni ovlivnit sami kulturní aktéři nebo městská samospráva.
Diskuse směřovala k definování efektivních a udržitelných forem spolupráce. Předpokladem, který se následně potvrdil, je existence prostoru pro navazování další spolupráce mezi kulturními aktéry, kteří se
všichni navzájem neznají.
Úřad městské části Praha 7, odbor kultury (radní MgA. Hana Třeštíková)
Studio antropologického výzkumu Anthropictures, Mgr. Lukáš Hanus
MÍSTO A DATUM KONÁNÍ
Prostory Národní galerie ve Veletržním paláci dne 8. 6. 2015
FACILITACE
Mgr. Lukáš Hanus, Anthropictures z. s.
[email protected]
MgA. Olga Škochová Bláhová, Kvas o. s.
[email protected]
MgA. Jakub Deml, Kvas o. s.
[email protected]
3.2. Účastníci setkání
MgA. David Kašpar, Praha 14 kulturni p. o.
[email protected]
Účastníci setkání byli zástupci subjektů identifikovaných v rámci mapování kulturních aktérů. Zatímco mapování se pokusilo zachytit maximální počet subjektů,
klíčem k seznamu pozvaných byl mix aktérů různé velikosti a intenzity jejich působení ve veřejném prostoru. Celkem byly pozvánka rozeslána cca 70 aktérům.
05
3.3. průběh setkání
Finální podoba dokumentu analýzy bude uzavřena po doplnění zpětné vazby Kulturní komisí rady Prahy 7, účastníků setkání, dalších kulturních aktérů i širší veřejnosti. Dokument bude dostupný k písemnému komentáři na
webových stránkách MČ. Upozornění na možnost komentování dokumentu
bude rozeslána všem subjektům identifikovaným v „Katalogu kulturních aktérů na území Prahy 7“.
Veřejné setkání se uskutečnilo formou pracovních kulatých stolů, k nimž byli
náhodně rozřazeni všichni přítomní hosté z řad kulturních aktérů a odpovědných politiků místní samosprávy.
Na setkání v prostorách Národní galerie ve Veletržním paláci dorazilo více
než šedesát účastníků z předem oslovených institucí, podniků, organizací
a iniciativ. Práce u stolů byla vedena profesionálními facilitátory s cílem zapojit co nejširší počet účastníků. Diskuse u pracovních stolů trvala cca 70 minut,
následovalo plenární představení témat za všechny stoly a prioritizace všech
zachycených témat z pohledu účastníků.
Další rozpracování témat identifikovaných v diskusi a analýze bude následovat v koncepčním rámci tvorby Strategického plánu MČ Praha 7, nebo formulace dílčí koncepce pro oblast kultury a umění. Další kroky budou i nadále
počítat se se zapojením odborné i laické veřejnosti. MČ tak budu postupovat
v duchu současného trendu dlouhodobého plánování rozvoje městské části
ve spolupráci s veřejností dle vysokých etických standardů umožňující efektivní začlenění podnětů místních stakeholderů i obyvatel Prahy 7.
3.4. výsledná analýza
DALŠÍMI KROKY TEDY BUDE ZEJMÉNA:
Analýza výstupů ze setkání identifikuje 5 klíčových témat pro rozvoj kultury
a kulturně komunitního života v městské části a zároveň klíčových pro rozvoj
Prahy 7 skrze kulturu (tzv. „culture led development“ ), která jsou důležitým
vstupem pro další strategické plánování MČ. Analýza zároveň přináší přehled
všech dílčích témat zmíněných u diskusních stolů s expertním komentářem,
aby byla zachycena široká škála diskuse, včetně dílčích nápadů.
3.5. co bude na setkání a analýzu
navazovat?
Jak řečeno výše, kromě identifikování témat, úskalí či výzev z oblasti kultury, umění a kulturně komunitního života klíčových pro rozvoj sedmé pražské
městské části bylo cílem setkání zahájit dlouhodobý strukturovaný dialog
s kulturní obcí.
Vzhledem k tomu, že Městská část Praha 7 v současnosti nemá ucelenou vizi
rozvoje, ani strategický plán, úběžníkem veřejného setkání bylo definování
základního materiálu pro možnou tvorbu dlouhodobé vize rozvoje kultury
(a městské části skrze kulturu) se zapojením kulturních aktérů i širší veřejnosti.
06
•
Zpětná vazba k analytickému dokumentu a zpřesnění témat stran Kulturní komise rady Prahy 7, účastníků setkání a dalších kulturních aktérů.
•
Zveřejnění katalogu organizátorů a jeho další využití pro nastartování
lepší komunikace mezi subjekty a komunikace aktivit.
•
Představení závěrů ze setkání Radě města.
•
Definování strategického rámce pro další smysluplné rozpracování témat.
•
Prověření možností metodické a koncepční spolupráce na realizaci
kulturního klastru s odbornými institucemi HMP (Institut plánování
a rozvoje Hlavního města Prahy).
•
Prověření možností a kapacit MČ k realizaci dílčích podnětů, či větších koncepčních zásahů (realizace, či podpora realizace kulturního
klastru).
•
Setkání s kulturními aktéry, kde radnice představí svoji možnosti
v kontextu širšího strategického rámce.
3.6. Seznam pozvaných kulturních
aktérů
Akademie výtvarných umění v Praze
Alfréd ve dvoře (Motus)
Alfréd ve dvoře (Motus)
Alt Art/Studio Alta
Bio Oko
Café Lajka
Café Lajka
Café Lajka
Cargo gallery
Centrum pro současné umění Praha
Containall
Cukrárna alchymista
Cukrárna alchymista
Galerie Scarabeus a Muzeum Kávy
Galerie tiskárna
Jatka 78
Kreslírna
La Fabrika
La Fabrika
Letní Letná
Lunchmeat/Neone
MČ Praha 7 – kulturní komise
MČ Praha 7 – kulturní komise
MČ Praha 7
MČ Praha 7
MČ Praha 7
MČ Praha 7
MČ Praha 7
MČ Praha 7
MČ Praha 7
Národní galerie
Národní technické muzeum
Národní technické muzeum
Národní zemědělské muzeum
Národní zemědělské muzeum
Nová síť (Inventura)
Nudný otec
Paralelní polis
Paralelní polis
Piknik v ulicích
Prazelenina
Radio 1
Rock opera
Rock opera
Spolek Skutek
Studio hrdinů
Šlechtovka
Vila Štvanice
Vila Štvanice
ZOO Praha
Blanka Čermáková
Ewan McLaren
Barbora Šlapáková
Lucia Kašiarová
David Beránek
Vladan Brož
Jiří Knitl
p. Vodňanský
Květoslav Vršovský
Ondřej Stupal
David Skála
Petr Holata
Patricie Ebelová
Kateřina Ebelová
Matěj Halas
Štěpán Kubišta
Žaneta Švidroňová
Richard Balous
Jovanka Vlčková
Jiří Sedlák
Jana Žahourová
Jiřina Diensbierová
Jiří Kotas
Lenka Burgerová
Jan Čižinský
Kamil V. Mareš
Ondřej Mirovský
07
Hana Třeštíková
Miroslav Vacek
Pavel Vyhnánek
Lucie Štůlová, Jiří Fajt
Tomáš Klička
Karel Ksandr
Marie Víchová
Zdeněk Vích
Adriana Světíková
Oto Kars
Boris Kaiský
Barbora Pivoňková
Jan Polák
Mař. Straková
Pierre Urban
Pavla Forejt
Petr Dub
Jan Horák
Lenka Vraná
Klotylda Marková
Kateřina Bohadlová
Miroslav Bobek
4.
AnAlýzA výStupů
ze Setkání
S kulturníMi Aktéry
Relevantní jsou tedy všechny definované podněty. A je nyní jak na radnici
Prahy 7, tak na kulturních aktérech, které z méně preferovaných doplní stěžejní, nejvíce hlasovaná témata. Jakýkoliv další návrh strategického plánu
rozvoje v sobě vždy musí zahrnovat dvě různé úrovně vstupů: induktivní
a deduktivní.
Induktivními vstupy jsou nejčastěji myšleny nápady a teze, které jsou sebrány participativně, za účasti širší či zainteresované veřejnosti. Tyto teze mají
přímý kontakt s řešenou realitou. Aktéři, kteří tato témata nastolují, jsou každodenními „uživateli“ města a konzumenty kulturní politiky, k níž se vztahují
osobně. Nejsou ale jen konzumenty kulturních politik, ale také jejími tvůrci.
Jimi popsané nápady reagují na aktuální potřeby a obsahují lokální kontext,
který je naprosto nezbytný pro jakoukoliv tvorbu strategického plánování,
a také nejnáročnější co do zjištění. Respekt k těmto vstupům je v mnoha
ohledech roven respektu k organickému komunitnímu životu. Nestranně
hodnoceno jsou vstupy od veřejnosti jednak adaptací na ne/vyhovující aktuální stav věcí, ale také artikulací aktuální nápadů reagujících nejčastěji na
aktuální potřeby. Jakákoliv tvorba lokálních politik by měla zohlednit tyto lokální vstupy. Ale nejen je…
4.1. Metodika analýzy výstupů
z diskuse
V moderované diskusi bylo vygenerováno více jak devět desítek nápadů, které do jisté míry variují u každého stolu. Diskuse je vždy specifická a ovlivňuje
ji skladba účastníků, přítomnost známých politiků a způsob vedení facilitátora. Aby se srovnal rozdíl mezi výstupy z jednotlivých stolů, byly po skončení
celé diskuse představeny jak jednotlivé body, tak celkový charakter diskuse
u jednotlivých stolů. Body představil facilitátor celému účastnickému plénu.
Každý z účastníků pak měl rovnocennou možnost hlasovat pro témata, která jsou z jeho subjektivního hlediska těmi nejdůležitějšími. Postupně se tak
složil obrázek o tom, jaká témata jsou ve veřejné diskuse nejvíce zastoupena.
Svou roli sehrál i okamžitý efekt celé diskusi, v níž se některá témata stala
favoritními, a to díky hloubce diskuse, či svojí aktuální naléhavostí.
Deduktivní vstupy jsou neméně důležitou součástí rozvoje. Jedná se o odborné, expertní modely a přístupy, které jsou poučeny mnoha různými příklady
z mnoha rozdílných prostředí. Mají tedy srovnávací perspektivu, která induktivním (lokálním) vstupům dost často chybí. Mohou se také pochlubit prokazatelnými výsledky svých modelů. Jsou to vstupy, které nelze „vymyslet od stolu“,
a proto jsou velmi důležité. Na druhou stranu se dá shrnout, že nikoliv všechny
modely rozvoje jdou aplikovat na podobné prostředí. Ať už si je prostředí města či mimoměstské lokality velmi podobné, vždy je nutné respektovat lokální
sociální kontext. Ten je velmi těžko zachytitelný, o to je ovšem důležitější. Rizikem expertních modelů rozvoje jsou jejich nezamýšlené destruktivní vlivy,
jejichž zdrojem je nedostatečně pochopený lokální kontext.
V následující analýze jsou tak náměty seřazeny za sebou podle toho, kolik
hlasovacích štítků jim účastníci přidělili. Každý účastník měl možnost přidělit
celkem 4 hlasovací štítky k jakémukoliv tématu. K hlasování bylo využito skoro 85 % všech hlasovacích štítků, lze tedy hovořit o velmi dobrém zapojení
účastníků do finálního hlasování. Celkově účastníci přidělili od 25 do 1 bodu
48 z 94 námětů. Náměty byly následně expertně klastrovány do 5 větších
celků. Smyslem bylo sledování širších vynořujících se témat, nikoliv nutnost
zařadit všechny dílčí podněty do nadřazené kategorie.
Naprosto nezbytná je proto syntéza, spojení těchto dvou vstupů. To první bylo
zajištěno (a do budoucna bude prohloubeno) plánováním za účasti zainteresované kulturní veřejnosti. Druhý expertní vstup je nutné zařídit přes odborné
pracovní skupiny iniciované městem, dále přes odborné instituce, případně
přes iniciativy samotných lokálních aktérů (síť lokálního partnerství).
08
4.2. klíčové výstupy setkání
Několik témat se u jednotlivých stolů v různých variacích opakovalo. Související dílčí podněty jsme proto sdružili do šesti množin souvisejících bodů
a vytvořili tak šest klíčových témat. U každé z šesti množin jsme pak sečetli
prioritní body podřazených dílčích podnětů. Podněty, které od účastníků neobdržely žádný prioritní bod, nejsou specificky zmíněny, zahrnuje je formulace „a související“.
5. Tvorba Vize rozvoje Městské části Praha 7 s využitím
kulturního potenciálu a regulací gentrifikace
Podněty č.:
11 (7), 21 (4), 41 (1), 46 (1)
a související
13 bodů
6. Nebytové prostory HMP
a MČ a jejich cílené využití
k podpoře kulturních a komunitních aktivit
Podněty č.:
27 (2), 28 (2), 29 (2)
6 bodů
IDENTIFIKOVALI JSME ŠEST NÁSLEDUJÍCÍCH KLÍČOVÝCH TÉMAT:
Klíčové téma
Související dílčí náměty
č. v souhrnné tabulce
(počet bodů)
Počet
celkových
sečtených
bodů
1. Praha 7 jako „kulturní
klastr“ s rolí ÚMČ jako iniciátora a propojovatele
Podněty č.:
5 (14), 7 (13), 10 (7), 12 (7),
13 (7), 15 (6), 16 (6), 19 (5),
20 (5), 23 (3), 29 (2), 30 (2),
33 (2), 37 (2), 38 (1), 42 (1)
a související.
83 bodů
2. Společná propagace
kulturních subjektů a aktivit,
jak k obyvatelům Prahy 7,
k celopražskému publiku, tak
i k zahraničním návštěvníkům
Podněty č.:
1 (25), 3 (18), 14 (7), 24 (3),
26 (3), 47 (1), 48 (1)
58 bodů
3. Revitalizace Holešovické tržnice a holešovického
Výstaviště
Podněty č.:
2 (20), 9 (8), 35 (2), 36 (2)
a související
32 bodů
4. Intenzivní spolupráce škol
a kulturních institucí a organizací
Podněty č.:
8 (10), 18 (5), 22 (3)
18 bodů
Nejvíce dílčích podnětů souvisí s vytvořením tzv. „kulturního klastru“, který
by reflektoval vysokou koncentraci kulturních organizací, institucí i jednotlivců na Praze 7. Kulturní klastr je množinou, do které by se tak či onak vešla
velká část podnětů, respektive i témata 2, 3, 6 by mohla být jeho podmnožinou. Více dílčích témat jsme formulovali pro lepší praktickou uchopitelnost
samosprávou i aktéry a podpoření dílčích řešení v rámci i mimo rámec kulturního klastru.
Finální podoba klíčových témat bude uzavřena po zpětné vazbě Kulturní komise rady Prahy 7, účastníků setkání a dalších aktérů.
1.
Praha 7 jako „kulturní kastr“ (art district) s rolí ÚMČ jako iniciátora a propojovatele – 83 bodů.
První spojitou tématikou, která dohromady posbírala nejvíce bodů je tvorba
tzv. kulturního klastru. Celkem nasbírala více jak 83 bodů v různých obměnách. Bylo navrženo, aby ÚMČ Praha 7 sehrál aktivní roli v procesu, kdy se
(díky své kulturní bohatosti a rozmanitosti) Praha 7 stává nejvýznamnějším
místem současné živé kultury v Praze. Staví na lokálním kontextu, včetně zapojení komunitních aktivit do tohoto komplexního projektu. ÚMČ Prahy 7 je
viděn jako propojovatel, mediátor a hlavní hybatel obratu na čtvrť, která je
celoměstsky i za hranicemi Prahy známa jako místo koncentrace kulturních
institucí a organizací. Současně je i dějištěm rozmanitých kulturních akcí.
ÚMČ vytváří podmínky pro to, aby se mohly instituce rozvíjet spolupracovat
s dalšími kulturními poskytovateli. ÚMČ Prahy 7 podporuje svoje autentické
lokální výrobce, podnikatele a inovátory a vytváří nástroje (tištěné i virtuální
kulturní rozcestníky, síť lokálního partnerství institucí a podniků, pravidelná
09
setkávání kulturních a dalších aktérů atd.), které dopomáhají místním subjektům rozšiřovat jejich aktivity. Městská část by se měla stát atraktivní navenek za předpokladu udržení stávajícího genia loci. Stranou necháváme také
rozvoj oblasti Bubny-Zátory, i když s touto problematikou také souvisí, minimálně v rovině tvorby dlouhodobé vize. ÚMČ nepreferuje jistou část spektra aktérů, ale působí inkluzivně napříč všemi poskytovateli kultury a dalšími
subjekty. Opakovaně se objevila poptávka na zřízení instituce k těmto účelům, která by dokázala efektivně komunikovat s ostatními složkami města
a státu na tvorbě tohoto plánu. (Pomíjíme zde téma hrozby tzv. gentrifikace1,
i když s těmito úvahami úzce souvisí.)
pouze několika málo branami. Celkově tvoří bariéru v přístupu do území vedle jinak otevřeného a hojně navštěvovaného parku Stromovka. Celý prostor je
významným rozvojovým územím úzce spojeným s prostorem parku, jenž má
celoměstsky významný volnočasový a rekreační charakter. Několik účastníků
také uvedlo, že by prostor rádo využívalo pro realizaci svých akcí (ve vnějších
i vnitřních prostorech). Pro rozvoj kultury na Praze 7 je výstaviště vnímáno
aktéry na stejné úrovni důležitosti jako rozvojové území Bubnů-Zátor.
2.
Na druhém místě skončil zájem organizací o společnou propagaci s 58 body.
Společná propagace institucí, organizací a aktivit je jedním ze základních motivů kulturní čtvrti či klastru. Společná značka, propagovaná cíleně, pomocí
nejrůznějších nástrojů a kanálů k různým cílovým skupinám. Mezi podněty
účastníků diskuse zaujímá významné procento hlasů. Přináší také množství
zajímavých podnětů i pro rychlá řešení, proto jsme se rozhodli motiv společné propagace zvýraznit na úrovni klíčových témat.
Čtvrtým tématem, které účastníci označili za klíčové, byla s 18 body intenzivnější spolupráce škol a kulturních organizací. Spolupráce institucí formálního
a neformálního vzdělávání je běžná v ČR i zahraničí. Je ovšem pravdou, že
v ČR spolupráce Institucí neformálního vzdělávání, ke kterým kulturní instituce patří (nemáme zde na mysli ZUŠ a DDM, které jsou v jiném režimu), nejsou
tak silně akcentovanou prioritou. Některé evropské země podporují propojení výuky ve formálních a neformálních institucích mnohem intenzivněji,
např. školní vyučování se odehrává minimálně jednou týdně ve specializované neformální instituci, školy dostávají příspěvek na žáka na útratu v kulturních institucích (od státní i městské samosprávy), kulturní instituce jsou
cíleně využívány jako nástroje integrace cizinců.
3.
5.
4.
Společná propagace kulturních subjektů a aktivit, jak k obyvatelům Prahy 7, k celopražskému publiku, tak i k zahraničním návštěvníkům – 58 bodů.
Revitalizace Holešovické tržnice a holešovického Výstaviště
– 20 (+12) bodů.
Třetím nejpreferovanějším tématem byly revitalizace konkrétních území Holešovické tržnice (20 bodů) a Výstaviště Praha Holešovice (12 bodů). V případě tržnice se jedná o menší území, hustě obydlené aktivitami nejrůznějšího
druhu. Podnět se vztahuje k institucionálnímu zaštítění MČ a usměrnění aktivit. V případě Výstaviště se jedná o rozsáhlé území, které čeká zásadní úvaha
o jeho využití (již probíhá ve spolupráci s HMP). Jako negativní jev a hrozba
do budoucnosti je viděn jeho nevyužitý potenciál, zanedbanost a především
uzavřenost (přímo zmíněno ve dvou bodech). Prostor je sice přístupný, ale
1
Intenzivní spolupráce škol a kulturních institucí a organizací
– 18 bodů.
Tvorba Vize rozvoje Městské části Praha 7 s využitím kulturního
potenciálu a regulací gentrifikace – 13 bodů.
Pátým nejpreferovanějším z diskutovaných témat je tvorba přehledného
a transparentního strategického plánu rozvoje kultury na Praze 7 a související Vize rozvoje. Posbíral celkem 13 bodů. Mělo by se jednat o dokument, který
bude pro všechny aktéry působící na Praze 7 (i mimo ni) vodítkem rozvoje. Aktéři budou vědět, kam radnice směřuje, jaké projekty bude preferovat
a podporovat a jakým způsobem, aby organizace i jednotlivci na toto směřování mohli pružně reagovat svojí nabídkou. Do jeho tvorby bude zapojena
nejširší veřejnost, stejně jako odborná veřejnost. Klíčovou součástí strategické VIZE, která využívá koncentrace potenciálu kulturních organizací a aktivit
v území, je pak koncepční úvaha směřující k regulaci gentrifikace nástroji,
které má městská část k dispozici.
Gentrifikace je proces obnovy domů a bytů bohatší střední třídou, která přináší do původně nikoliv tak ekonomicky silné městské čtvrti větší množství kapitálu. Výsledkem tohoto procesu je vymístění původního obyvatelstva s nižšími příjmy, jelikož stoupnou ceny zboží a služeb v oblasti
(http://dictionary.reference.com/browse/gentrification).
10
6.
Nebytové prostory HMP a MČ a jejich cílené využití k podpoře kulturních a komunitních aktivit – 6 bodů.
Jako poslední téma, které považujeme za podstatné ke zvýraznění s celkem
6 preferenčními hlasy, jsou podněty, které se týkají poskytnutí nebytových
prostor kulturním a neziskovým organizacím, které se podílejí na rozvoji
městské části. Tyto organizace často nemají prostředky na hrazení komerčních ani snížených nájmů za prostory potřebné pro jejich aktivity. Vstřícný
krok ze strany města na zvýhodněné užívání některých jeho prostor by účastníci ocenili. Především pak pro rozvoj aktivit nových nastupujících organizací
a iniciativ.
4.3. Seznam všech podnětů
s expertním komentářem
Číslo
Popis
podnětu podnětu
Počet
bodů
Zařazení k pěti klíčovým tématům
a komentář k dalšímu rozpracování
1
Společná propagace
+ více prezentovat
stávající projekty
+ mapa kulturních
subjektů
+ přístup vůči určitým
skupinám (senioři).
25
Klíčové téma 2 – Společná propagace
kulturních subjektů a aktivit
ÚMČ iniciuje vznik nástroje s možností
propagovat jakýkoliv kulturní projekt
s nejširší možnou distribucí. Iniciuje také
obdobu ART MAP v lokálním prostředí
Prahy 7. Speciální pozornost je věnována
marginalizovaným skupinám kulturně
aktivních obyvatel či akcím na jejich
podporu.
2
Holešovická tržnice je
ve správě Prahy 7. Stává
se centrem kulturních
aktivit.
20
Klíčové téma 3 – Revitalizace
Holešovické tržnice a Výstaviště
ÚMČ se zasadí o vytvoření kulturního
centra celoměstského významu
z Holešovické tržnice.
3
Chybějící rozcestníky.
18
Klíčové téma 2 – Společná propagace
kulturních subjektů a aktivit
Týká se orientace kulturních návštěvníků
po Praze 7, včetně kulturních tras pro
náročnější diváky, vedoucí zájemce
k mnoha na sebe logicky navazujícím
bodům (galerie, divadla, atd. + site
specific projekty a další významné
kulturní – také komerční – zastávky).
4
Nábřeží.
15
Revitalizace nábřeží (náplavky)
obklopujícího Prahu 7 jako místa
rekreace a kulturního vyžití.
5
Kulturní klastr má
specifická pravidla
(parkování, hluk, daně,
energie, odpad), která
podporují průběžné
nebo jednorázové
kulturní organizátory/
akce (z titulu městské
části).
14
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
Bod týkající se vytvoření samostatného
kulturního distriktu akcentujícího
současné umění a kulturu na území
Prahy 7. Dále upravení pravidel
pro produkci ve veřejném prostoru
v konkrétních lokalitách Prahy 7, které
budou součástí kulturního klastru. Aktivní
přístup ÚMČ jak k vytvoření „kulturního
klastru“, tak ke specifickým pravidlům
fungování (provozu) a ochrany.
V následujícím seznamu jsou uvedeny všechny podněty (více než 90) tak, jak
byly zaznamenány na záznamové listy v průběhu diskuse. Jednotlivé podněty jsou většinou formulovány jako chtěný budoucí stav v přítomném čase.
(V souladu s cíli diskuse – formulovat vizi, neuvíznout v konkrétních dílčích
problémech.)
Jednotlivé podněty jsou uvedeny včetně počtu prioritních bodů a jsou stručně doplněny expertním komentářem v tabulce. Komentář se snaží čtenáři
analýzy přiblížit někdy zkratkovitý záznam z diskuse anebo podnět formuluje
již jako potenciální úkol pro konkrétního aktéra v souladu s duchem diskuse,
respektive představami jejích účastníků.
Své podněty a komentáře prosím zasílejte na adresy:
MgA. Hana Třestíková, radní pro kultury a sousedské vztahy
[email protected]
Pavel Vokatý, referent oddělení komunikace
[email protected]
11
Číslo
Popis
podnětu podnětu
Počet
bodů
Zařazení k pěti klíčovým tématům
a komentář k dalšímu rozpracování
Číslo
Popis
podnětu podnětu
6
Zklidnit dopravu (až
se otevře TK Blanka),
projekt bulvár Veletržní.
13
Proměna ulice Veletržní ve fungující
bulvár se silně regulovanou dopravou ve
stylu ulice Milady Horákové.
10
1x ročně velké setkání
7
kulturních aktérů (MA21
již běží).
7
13
HUB v objektu
Bubenská 1 – co je
ale lepší, aby byl HUB
ve veřejném nebo
soukromém vlastnictví?
Praha 3 podporuje
projekt realizace
kulturních děl ve
veřejném prostoru (daně,
procento z rozpočtu).
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
Bod reaguje na koncentraci umělců
a kreativních institucí v objektu
Bubenská 1. Tento objekt je již několik
let jedním z nejdůležitějších kulturních
rozcestníků města, pravděpodobně
ale dočasných. Objevily se návrhy na
iniciativu ÚMČ v udržení podobného
centra, které by přitahovalo kreativní
firmy, nápady a návštěvníky. Dále se
jedná o návrh, aby byla kultura v lokálním
měřítku trvale silněji subvencována
městskými dotacemi.
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
Již během setkání účastníci chválili ÚMČ
za realizované setkání. Umožňuje totiž
výměnu zkušeností, navazování vztahů,
kontaktů a spolupráce a otevřenou
neformální diskusi se zástupci
samosprávy.
11
Zamezit gentrifikaci,
sociální mix (regulace
bydlení).
7
8
Kulturní organizace
10
participují na vzdělávání.
Klíčové téma 2 – Spolupráce kulturních
organizací a škol
Bod se týká iniciace spolupráce
především mezi základními
školami a kulturními aktéry s cílem
zprostředkovat školní mládeži současné
umění s možností spolupráce větších
kulturních institucí i menších organizací.
Klíčové téma 5 – Tvorba vize rozvoje
městské části
Souvisí s rozvojem služeb města
a s rozmachem kulturní infrastruktury
v městské části. Další rozvoj musí být
ohleduplný ke zde žijícím obyvatelům
a stavět na hodnotách jejich místního
komunitního života. Postupná
gentrifikace, vysídlení původních
obyvatel zvýšením standardu služeb, již
postupně začala. Účastníci se vyslovili
pro její regulaci a zachování genia
loci jednotlivých částí MČ. Souvisí se
strategickým uvážením koncepčního
vstupu do tvorby kulturní čtvrti s regulací
gentrifikace, zachování sociálního mixu
a zachování genia loci Prahy 7.
9
Otevření prostoru
Výstaviště bez plotu.
Klíčové téma 3 – Holešovické tržnice
a Výstaviště
Diskutováno bylo převedení celého
prostoru holešovického výstaviště
zpět do správy Magistrátu hl. m. Prahy.
Účastníci definovali, že je to velmi
důležitý prostor s vysokým potenciálem
nejen pro Prahu 7. Otevření tohoto
prostoru pro všechny zájemce a naplnění
různým typem kulturních a dalších
rekreačních aktivit. Diskutována byla
aktivní role městské části jako partnera
HMP při transformaci tohoto území.
12
Zapojení sousedského
7
prostředí (podpora
komunikace) a to tématy,
akcemi, vícegenerační
nabídka (nebezpečí
gentrifikace).
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
Souvisí s bodem 11. Komunitní kultura
jako základ rozvoje kulturního klastru.
Bylo zmíněno nebezpečí masové turistiky
navázané na zvýšenou propagaci
kulturních akcí na Praze 7.
13
Spolupráce kulturních
institucí se ziskovými
organizacemi – klub
patriotů – ocenění toho,
kdo podporuje místní
podniky.
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
Návrh na užší spolupráci společensky
odpovědně působících komerčních
subjektů na Praze 7, které podporují
kulturní a sociální projekty svým časem
a financemi. Vytvoření aliance sdružující
tyto subjekty a případně koordinující
jejich aktivity v souladu se Strategickým
plánem rozvoje městské části.
8
12
Počet
bodů
7
Zařazení k pěti klíčovým tématům
a komentář k dalšímu rozpracování
Číslo
Popis
podnětu podnětu
Počet
bodů
Zařazení k pěti klíčovým tématům
a komentář k dalšímu rozpracování
Číslo
Popis
podnětu podnětu
Počet
bodů
Zařazení k pěti klíčovým tématům
a komentář k dalšímu rozpracování
14
7
Klíčové téma 2 – Společná propagace
kulturních subjektů a aktivit
Návrh na kompletní vstupenku
umožňující vstup do celé sítě podniků
a institucí bez nutnosti kupovat si všude
samostatnou vstupenku. Projekt by měl
podpořit propagaci podniků a přilákat
na Prahu 7 více pozornosti a kulturních
návštěvníků.
21
Existuje vize rozvoje
kultury MČ.
4
Klíčové téma 5 – Tvorba vize rozvoje
městské části
Reaguje na absenci koncepčního
dokumentu, který by široké veřejnosti
naznačil, jak hodlá ÚMČ spolupracovat
s kulturní obcí a komunitou na rozvoji MČ
s využitím jejího kulturního potenciálu.
22
Motivace škol k využívání 3
kulturní nabídky
institucí.
Klíčové téma 2 – spolupráce škol
a kulturních organizací
Vyšší spolupráce především mezi
základními školami a kulturními
institucemi. Role prostředníka ÚMČ,
případně subvence?
23
Flexibilnější pravidla pro 3
pořádání kulturních akcí
(menších), svázanost
s pravidly o kulturních
akcích.
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
Bod reaguje na problematiku složitého
vyřizování akcí ve veřejném prostoru,
případně nemožnost využívat některé
lokality, které by si zasloužily „umělecký
komentář“ (zmíněno Výstaviště
Holešovice)
24
ÚMČ jako propojovatel
3
kulturních aktérů
– aktivity propojující
nabídku místních
podniků – třeba aplikací.
Propojení skrze spolek či
agenturu či jiného aktéra
cestou zespoda.
Klíčové téma 2 – Společná propagace
kulturních subjektů a aktivit
Opakovaně zaznívalo, že kulturní
instituce jsou poměrně samostatné
a dokáží si svůj program realizovat
bez větších problémů. Chybí jim
ale ucelený systém komunikace
a propagace v místě, včetně propojení
s komunitním životem Prahy 7. ÚMČ byl
vyzván, aby sehrál roli propojovatele či
prostředníka v tomto procesu, včetně
dozorčího orgánu. V minulosti aktérům
zcela chyběla komunikace s městskou
částí, která by se zajímala o podporu
jen velmi specifického segmentu
komerčního druhu kulturní produkce.
ÚMČ by v tomto neměl dělat primární
rozdíly a transparentně navrhnout vizi
spolupráci a rozvoje.
15
Culture open card P7.
Městská část jako
mediátor využívání
veřejného prostoru.
6
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
Celý jeden stůl si vzal téma veřejného
prostoru jako hlavní pro diskusi
o budoucím kulturním rozvoji. ÚMČ by
měl sehrát důležitější roli při animaci
veřejného prostoru. Dle domluvených
pravidel by také měl liberalizovat
využívání veřejného prostoru v souladu
s komunitními potřebami. Role ÚMČ
ve vyjednávání o podobě veřejného
prostoru v městské části a pravidlech
jeho využívání pro kulturní, komunitní
aktivity a drobné podnikání.
16
Praha 7 je kulturní kvůli 6
Orco + parky + instituce.
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
Souvisí s bodem 7 v případě objektu
Bubenská 1.
17
Velké státní a další
instituce fungují jako
zázemí pro menší
spolky a iniciativy
(prostory, PR…), (návrh
Zemědělského muzea).
5
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
Jedná se o téma sdílení prostor mezi
kulturními organizacemi a jejich lepší
zasíťování právě z hlediska využití
prostor.
18
Projekt Děti dětem
(DDM, ZUŠ apod.)
5
Klíčové téma 4 – Spolupráce škol
a kulturních organizací
19
Odstranit motýla na
Ortenově náměstí.
5
Umělecké dílo stojící uprostřed Ortenova
náměstí.
20
Praha 7 je ukázkovým
4
příkladem kulturní čtvrti
v ČR, podporuje kvalitu
a udržuje projekty.
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
Praha 7 jako leader ve využití kultury ke
své sebepropagaci a rozvoji celé čtvrti.
Co konkrétně to znamená dále?
13
Číslo
Popis
podnětu podnětu
Počet
bodů
Zařazení k pěti klíčovým tématům
a komentář k dalšímu rozpracování
Číslo
Popis
podnětu podnětu
Počet
bodů
Zařazení k pěti klíčovým tématům
a komentář k dalšímu rozpracování
25
Kluziště.
3
Zmíněno na Výstavišti Praha případně
ostrově Štvanice.
33
2
26
Existuje pilotní akce
(Den Prahy 7), kde se
mohou potkat aktéři
– nekomerční.
3
Klíčové téma 2 – Společná propagace
kulturních subjektů a aktivit
Propagační akce zaměřená na aktivity
různých kulturních a volnočasových
institucí působících na Praze 7 pod
záštitou ÚMČ.
Kultivace veřejného
prostoru pro kulturní
využití (ulice fungují
špatně), parky.
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
Posílení potenciálu těchto míst pro
využití veřejností.
34
Město nevytváří obsah,
ale formu.
2
Často skloňovaný bod, který je možné
spojit s dalšími body týkajícími se
tvorby kulturního klastru, či posílením
intervence ÚMČ do vytváření lokální
spolupráce. Zástupci institucí deklarovali,
že hledají partnera, který by jim umožnil
posílit jejich aktivity, nikoliv však
partnera, který by definoval kulturní
náplň. Praha 7 je velmi zahuštěná
poskytovateli kulturní produkce
a nepotřebuje obsahově stimulovat.
35
2
Propojení Letné
s Holešovicemi
Bubny-Zátory jsou
tématem kulturního
rozvoje – residenční
– body centra, studia
celoměstského významu,
knihovna, bulvár, velká
instituce typu NG apod.
(Majákový projekt).
Klíčové téma 3 – Revitalizace
Holešovické tržnice a Výstaviště
Rozvojová oblast Bubny-Zátory mezi
Letnou a „dolními“ Holešovice je
dlouhodobě uzavřena a nepřístupná.
Ani dlouhodobě zde žijící obyvatelé
netuší, co se v oblasti nachází. Před jejím
budoucím participativním návrhem
využití by bylo dobré ji nějakým efektním
a lákavým způsobem zpřístupnit.
Zároveň toto místo úzce souvisí
s budoucností kulturního genia loci
celé čtvrti. Účastníci diskuse navrhovali,
aby zde vznikla nějaká instituce
celoměstského a vyššího významu, ale
v harmonii s charakterem zbytku čtvrti.
36
Ploty na Výstavišti.
Klíčové téma 3 – Revitalizace
Holešovické tržnice a Výstaviště
Možno spojit s bodem 9. Oblast
Výstaviště Holešovice je nyní uzavřena
a bez využití.
27
Sdílení zdrojů (prostory). 2
Klíčové téma 6 – Nebytové prostory
ÚMČ a HMP
ÚMČ by mohl nabídnout nekomerční
prostory pro kulturní instituce
a neziskové organizace podílející se na
rozvoji městské části.
28
2
Informovanost mezi
aktéry „politika pronájmu
prostor pro kulturu“
(hodně nebytových
prostor).
Klíčové téma 4 – Nebytové prostory
ÚMČ a HMP
Viz bod 27.
29
Podmínky pro mladé lidi, 2
stěhující se na Prahu 7,
tvořící zde (oživovat
nevyužívané, stav ok,
udržet/neklást překážky).
Klíčové téma 4 – Nebytové prostory
ÚMČ a HMP
30
Praha 7 je místem,
kam návštěvník jde za
kulturou, je první místo
v Praze.
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
Spojitý bod s tvorbou kulturního distriktu
či klastru. Praha 7 je prvním místem, kam
návštěvník mířící do Prahy za náročnější
kulturou a uměním zavítá.
31
Konkurence a spolupráce 2
je v rovnováze (např. na
velkých a malých akcích).
32
Prostor pod „stalinovým“ 2
pomníkem je efektivně
využit a je součástí
kulturní nabídky
na území Prahy 7.
2
Odstranění současné protekce
komerčních kulturních poskytovatelů.
Role ÚMČ jako mediátora rozvoje
lokálního kulturního života.
14
2
Číslo
Popis
podnětu podnětu
Počet
bodů
Zařazení k pěti klíčovým tématům
a komentář k dalšímu rozpracování
Číslo
Popis
podnětu podnětu
Počet
bodů
Zařazení k pěti klíčovým tématům
a komentář k dalšímu rozpracování
37
Grantový systém
reflektuje priority.
2
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
Bod související s definováním vize
kulturního rozvoje a Strategického plánu.
Grantový systém ÚMČ poté reflektuje
stanovené priority rozvoje a slouží jako
nástroj realizace SP.
46
Existuje urbanistická
koncepce pro rozvoj
území reflektující
kulturní prostředí.
1
38
Větší spolupráce na
eventech. Větší síla
propojovat stávající
aktivity.
1
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
Souvisí s bodem 39. Od účastníků byla
nekonkrétní poptávka po tvorbě určité
komunikační sítě ve formě instituce
či aplikace, která by umožnila užší
spolupráci kulturních aktérů a dalších
subjektů.
Klíčové téma 5 – Tvorba vize rozvoje
městské části
Veřejný prostor byl často zmiňovaným
tématem ve spojitosti s rozvojem
kultury v sedmé městské části. Celkové
urbanistické pojetí, které reflektuje
kulturní prostředí. Souvisí také
s uchopením rozvojových území jako
Bubny-Zátory.
47
Srozumitelné prostředí
(almanach/katalog
kulturních aktérů)
– v tištěné podobě.
1
Klíčové téma 2 – Společná propagace
kulturních subjektů a aktivit
Návrh na jistý druh průvodce či
rozcestníku, který by dopomohl
návštěvníkům bez znalosti poměrů na
Praze 7, vnímat tuto městskou část a její
kulturní instituce jako významné hráče
na celoměstském poli a vyšším. Souvisí
s bodem 1 a dalšími.
48
1
Klíčové téma 5 – Tvorba vize rozvoje
městské části
Souvisí s tvorbou strategického plánu
a vize rozvoje.
Praha 7 na „mezinárodní
turistickou mapu“.
Klíčové téma 2 – Společná propagace
kulturních subjektů a aktivit
Souvisí s bodem 47 a dalšími.
49
0
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
Souvisí s bodem 38, 39 a dalšími.
Mapa označení VP
– kulturní facebook
Prahy 7.
Klíčové téma 2 – Společná propagace
kulturních subjektů a aktivit
Souvisí s bodem 47 a dalšími.
50
Akce iniciuje
městská část (příklad
nákladového nádraží
Žižkov).
0
Návrh na aktivní roli ÚMČ jako
prostředníka komunikace mezi
kulturními aktéry a dalšími subjekty.
51
Kontaktní osoba na
úřadě – pomáhá
s úředním aparátem
(bariéry, předzahrádky).
0
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
Souvisí se zjednodušením zlepšením
pravidel pro fungování aktivit
a podnikání ve veřejném prostoru.
52
Informovanost obyvatel
– aby věděli co „mají“.
0
Klíčové téma 5 – Tvorba vize rozvoje
městské části
53
Kvality UP (role MČ).
0
54
Ovlivňuje kulturní
nabídku.
0
39
Existuje funkční síť
1
organizací – vydefinové
v další diskusi konkrétně.
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
Viz bod 38.
40
Veřejné sportovní
cvičiště.
1
Vytvoření nových nekomerčních
sportovišť spravovaných městskou částí,
zejména ve veřejném prostoru.
MČ ví jaké má priority
v oblasti kultury.
1
41
42
Existuje hustá síť
1
sebevědomých aktérů,
která je partnerem
pro udržitelný dialog
s politickou reprezentací.
43
Nízkoprahové místo
vyzývá k aktivitě.
1
44
Program podpory
spolupráce mezi aktéry.
1
45
Komunitní,
demokratický, otevřený
veřejný prostor.
1
Souvisí s bodem 37 a dalšími.
15
Číslo
Popis
podnětu podnětu
Počet
bodů
55
Chybí náměstí
(shromaždiště).
0
56
Kultura prodejců
a obchodů.
0
57
Využít kulturu jako
vtažení obyvatel do věcí
veřejných.
0
58
Občané jsou aktivně
zapojeni do velké
kulturní akce v místě
– kultury se účastní
spontánně obyvatelé
0
59
?
0
60
Informace jsou dostupné 0
nejen pro ty, kdo na
Praze 7 bydlí, ale i pro
návštěvníky – rozcestník,
instituce, FB, veřejný
prostor.
Klíčové téma 2 – Společná propagace
kulturních subjektů a aktivit
Praha 7 je kulturně
kreativní čtvrtí
hlavního města Prahy
(urbanistické propojení
dolních a horních
Holešovic – Art district)
(marketing, vyhlásit
svobodnou kulturní
republiku Praha 7).
0
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
Prostředí pro nezávislé
kulturní organizátory je
stabilní a podporující.
0
61
62
63
Město podporuje
0
oživování nevyužitých
volných prostor
kulturními a občanskými
organizátory.
Zařazení k pěti klíčovým tématům
a komentář k dalšímu rozpracování
Klíčové téma 5 – Tvorba vize rozvoje
městské části
Číslo
Popis
podnětu podnětu
Počet
bodů
Zařazení k pěti klíčovým tématům
a komentář k dalšímu rozpracování
64
Praha 7 podporuje
kulturní klastr svým
majetkem v rámci
provozních nákladů
– zdroje městské části.
0
Klíčové téma 6 – Nebytové prostory
ÚMČ a HMP
65
Existují kritéria pro
vyhodnocování jak
vstupů, tak výstupů
(granty, dopady na
publikum…, společné
nákladové investice?)
0
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
Transparentní grantové řízení MČ viz též
bod 37.
66
0
Praha 7 už by měla mít
nějaké priority a vize, ke
kterým bychom se chtěli
vyjádřit, už jsme řekli, co
chceme.
67
Magistrát – rozlišování
poptávky (ziskové či
neziskové prostředí)
– MČ P7 by v této věci
měla intervenovat
0
68
Posílená propagace
kulturních akcí
od ÚMČ P7.
0
69
Hrozba odchodu kultury 0
z Prahy 7 v budoucnosti
– vize udržitelnosti.
Klíčové téma 5 – Tvorba vize rozvoje
městské části
70
Hrozba Bubny-Zátory
jako bariéra v prostoru.
0
Klíčové téma 3 – Revitalizace
Holešovické tržnice a Výstaviště
71
Bubny-Zátory
– akupunktura
kulturou – určující
pro dlouhodobou
budoucnost (nutná
osvěta a informace).
0
Klíčové téma 3 – Revitalizace
Holešovické tržnice a Výstaviště
72
Výstaviště.
0
Klíčové téma 3 – Revitalizace
Holešovické tržnice a Výstaviště
Klíčové téma 6 – Nebytové prostory
ÚMČ a HMP
16
Klíčové téma 5 – Tvorba vize rozvoje
městské části
Klíčové téma 2 – Společná propagace
kulturních subjektů a aktivit
Číslo
Popis
podnětu podnětu
Počet
bodů
Zařazení k pěti klíčovým tématům
a komentář k dalšímu rozpracování
Číslo
Popis
podnětu podnětu
73
Griloviště na více
místech.
0
91
MČ disponuje dostatkem 0
finančních prostředků.
74
Komunitní zahrady.
0
92
0
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
75
Bez pevné infrastruktury. 0
76
Spojování se s aktéry
0
co mají víc příležitostí
a zkušeností ve veřejném
prostoru.
Organizační podpora
setkávání aktérů
a komunikace s MHMP.
93
P7 udržuje mezinárodní
kontakty a podporuje
mezinárodní spolupráci.
0
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
77
Bariéry rozvoje kultury
ve veřejném prostoru.
0
94
0
78
Zeleň (květiny,
zkulturnění).
0
Existuje respektovaná
grantová komise se
zahraniční účastí.
79
Dopravní tepny.
0
80
Prostory, které lze využít, 0
ale ono ne.
81
Štvanice.
0
82
Expo.
0
83
Online periodicita MČ.
0
Klíčové téma 2 – Společná propagace
kulturních subjektů a aktivit
84
Komunikace aktivit
konaných na P7.
0
Klíčové téma 2 – Společná propagace
kulturních subjektů a aktivit
85
Podpora komunitních
aktivit konaných
ve veřejném prostoru.
0
86
Existuje mapa potřeb
obyvatel Prahy 7.
0
Klíčové téma 5 – Tvorba vize rozvoje
městské části
87
P7 se profiluje jako
kulturní čtvrť.
0
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
88
Podporuje startovací
projekty.
0
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
89
Existují pravidelná
setkávání aktérů.
0
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
90
Podporuje mezioborová
setkání.
0
Klíčové téma 1 – Kulturní klastr
17
Počet
bodů
Zařazení k pěti klíčovým tématům
a komentář k dalšímu rozpracování