Stáhnout příručku - Za férové banány

Komentáře

Transkript

Stáhnout příručku - Za férové banány
Krok za krokem
Jak se zapojit do spotřebitelských kampaní
Krok za krokem
Jak se zapojit do spotřebitelských kampaní
Brno 2010
Krok za krokem
Jak se zapojit do spotřebitelských kampaní
Vydala Společnost pro Fair Trade v Brně v roce 2010
Jazyková korektura: Lucie Krejčí
Grafická úprava a sazba: Miroslav Švejda
Fotografie: Společnost pro Fair Trade, Inkota, Hana Plochová
1. vydání
Brno 2010
Společnost pro Fair Trade, o. s.
Kounicova 42, 602 00 Brno
T: +420 530 345 498
E: [email protected]
www.fairtrade.cz
www.svetvnakupnimkosiku.cz
Materiál je vytištěn na recyklovaném papíře.
Obsah
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
Pracovní podmínky v rozvojových zemích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
Kampaně za lepší pracovní podmínky v rozvojových zemích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Fair trade . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Ušili to na nás! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
Víte, s čím si hrajete? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
Co můžu udělat já? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
Jak na veřejnou akci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
Nápady a návrhy na veřejné akce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
Fair trade . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
Ušili to na nás! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
Víte, s čím si hrajete? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
Kalendář významných dnů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
Často kladené otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
Zajímavé odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
Kontakty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
Každý den můžeme měnit svět.
Úvod
Většina spotřebního zboží, které si běžně kupujeme, je dnes vyráběna tisíce kilometrů od nás, v ze‑
mích s levnou pracovní silou a nízkými výrobními náklady. Výrobky pro evropský a americký trh, ať
už jde o oblečení, boty, elektroniku, hračky, tropické ovoce nebo jiné potraviny, vznikají za nízké ceny
v takzvaně rozvojových zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Nízké náklady na výrobu v těchto
zemích jdou však ruku v ruce s porušováním práv zaměstnanců, špatnými pracovními podmínkami,
­poškozováním životního prostředí a obcházením předpisů a zákonů.
Tento průvodce je určen všem spotřebitelům, jimž původ zboží, které kupují, není lhostejný. Inspiraci
v něm mohou najít neziskové organizace, instituce, neformální skupiny i jednotlivci. Představíme vám
v něm probíhající kampaně Společnosti pro Fair Trade na podporu spravedlivého obchodu a lidí vyrábějí‑
cích produkty, se kterými se setkáváme každý den – oblečení, hračky, kávu, kakao či banány. Nabídneme
vám také možnosti, jak se do těchto kampaní aktivně zapojit: od jednoduchého zaslání e‑mailu přes žá‑
dání informací od prodejců zboží až po uspořádání veřejné akce na podporu některé z kampaní. Pokud
jste nezisková organizace nebo jakákoli jiná skupina či instituce, můžete aktivity na podporu kampaní
zahrnout do vlastní již probíhající činnosti, a obohatit ji tak o další rozměr.
Smyslem této publikace je nejen informovat o podmínkách výroby zboží v rozvojových zemích, ale pře‑
devším ukázat, že podpořit zaměstnance, kteří toto zboží vyrábějí, a přispět ke zlepšení jejich pracovních
a životních podmínek je možné. Svůj hlas pro lepší život pěstitelů a výrobců v rozvojovém světě můžete
dát jak svým nákupním chováním, tak podporou konkrétní akce. Právě akce na podporu kampaní jsou
totiž jediným způsobem, jak zajistit, aby tyto kampaně opravdu fungovaly a dosáhly svého cíle.
Průvodce obsahuje:
• obecné informace o způsobu výroby v rozvojových zemích
• představení probíhajících kampaní Společnosti pro Fair Trade na podporu pracovníků
v ­rozvojových zemích a možností, jak se do nich zapojit
• návody a konkrétní náměty na akce na podporu těchto kampaní
Mají‑li kampaně uspět, neobejdeme se bez vaší podpory! Nemusí přitom jít o nic velkého – spolu
s dalšími lidmi můžete i jen malým dílem přispět k lepším a spravedlivějším podmínkám při výrobě
zboží, které kupujete.
Společnost pro Fair Trade
je nevládní nezisková organizace, která se zabývá podporou a propagací spravedlivého obchodu čili
fair trade jako účinného nástroje k prosazování udržitelného rozvoje v zemích globálního Jihu. Zasa‑
zuje se o šíření odpovědného přístupu ke spotřebě a nabízí programy globálního rozvojového vzdělá‑
vání. Pod názvem NaZemi provozuje síť obchodů a prodejních míst produktů fair trade. Zisk z prodeje
plyne na propagaci fair trade v České republice.
www.fairtrade.cz, www.svetvnakupnimkosiku.cz
5
Pracovní podmínky v rozvojových zemích
Kdy, jak a proč došlo k přesunu výroby převážné většiny věcí do zemí takzvaného globálního Jihu?
Proč jsme se vzdali užitečných dovedností i výhod plynoucích z lokální výroby a přepravy na kratší
vzdálenosti? Rostoucí propojenost světa a s ní spojené rychlé přesuny informací, kapitálu i zboží, které
jsou typické pro globalizaci, přinesly firmám nové možnosti včetně nezávislosti na konkrétním místě.
Logika v pozadí přesunu výroby většiny spotřebního zboží do rozvojových zemí je tak poměrně jasná
a jednoduchá: levná a dostupná pracovní síla, celkově nižší náklady na výrobu, včetně cen materiálu
a místní přepravy, často mírnější pracovní i environmentální legislativa a spolu s tím i vyšší ochota
přehlédnout případné prohřešky proti zákonům. Jinými slovy, možnost vyrábět za podmínek, které by
v takzvaně ekonomicky vyspělých zemích nebyly vůbec možné.
Výrobci bez továren
Zatímco design a marketing svých výrobků si velké společnosti nechávají výhradně ve své kompetenci
a vynakládají na ně také nemalé sumy, samotnou výrobu zadávají obvykle různě velkému počtu do‑
davatelů a subdodavatelů převážně z méně rozvinutých zemí. Pro firmy je přitom výhodné nevlastnit
přímo konkrétní továrny, kde výroba probíhá. Dodavatelé tak totiž spolu se zakázkou přebírají i odpo‑
vědnost za kvalitu a včasné dodání zboží a nesou také veškerá rizika s výrobou spojená. Kromě toho
jsou na ně přesunuty rovněž starosti se sháněním dostatečného počtu zaměstnanců, s jejich pracov‑
ním prostředím, mzdovým ohodnocením, a navíc i s případným propouštěním v době nedostatku
zakázek. To všechno v často tvrdém konkurenčním prostředí.
Závod ke dnu
V chudých zemích s velkým množstvím obyvatel, z nichž velká část je nezaměstnaná a nemá dosta‑
tečné vzdělání, soupeří mezi sebou v boji o zaměstnání i nekvalifikovaní uchazeči. Jako konkurenční
výhodu pak namísto specifických znalostí či dovedností uplatňují míru ustoupení ze svých nároků
a práv. Jinými slovy jsou ochotni pracovat ve velmi špatných podmínkách a příliš si nestěžovat ani
v případech hrubého porušování svých práv. Mimo jiné i kvůli dlouhému zástupu těch, kteří je mohou
na jejich místě kdykoli nahradit.
K podobné situaci dochází i na úrovni celých států, jež mezi sebou soupeří o přízeň nadnárodních kor‑
porací. Zahraniční investory se snaží nalákat prostřednictvím ústupků ze svých požadavků, například
úlevami na daních nebo výjimkami ze zákonných požadavků. Tento typ ekonomické soutěže mezi
státy se proto označuje jako „závod ke dnu“.
Mezi způsoby snižování výrobních nákladů až na úplné minimum patří:
• volné obchodní zóny, které ve srovnání s ostatními oblastmi hostitelské země zaručují vý‑
hodnější investiční a obchodní podmínky, a především poskytují výhodu bezcelního dovozu
materiálu
• robotárny neboli sweatshopy (od anglického sweat = pot), což jsou obvykle menší polole‑
gální výrobní dílny, které v nevyhovujících podmínkách zaměstnávají převážně nekvalifiko‑
vané pracovníky, imigranty, příslušníky etnických menšin, sociálně slabé ženy a další skupiny
se ­ztíženým přístupem na trh práce
6 • domácí práce, kdy samotná výroba probíhá mimo prostředí zaměstnavatele, jenž se tak
­zbavuje všech možných rizik a nákladů spojených s výkonem práce
Realita za továrními zdmi
Jednotlivá průmyslová odvětví se od sebe pochopitelně liší, ať už geografickou polohou a povahou
výroby, nebo hlavními problémy, které tato výroba obnáší. Neveselá mozaika nejčastějších problémů
je však podobná v různých sektorech i oblastech světa. Patří mezi ně:
•
•
•
•
•
•
nízké mzdy často pod úrovní zákonného a životního minima
nepřiměřeně dlouhá pracovní doba a nucené, často neplacené přesčasy
nedostatečné sociální zabezpečení
nejistota zaměstnání a chybějící ochrana před nespravedlivým propuštěním
špatná bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti, neuspokojivé hygienické podmínky
nepříjemné a zdraví škodlivé pracovní prostředí, práce v nevětraném, hlučném, horkém,
­často toxickém či prašném prostředí a bez náležitých ochranných pomůcek
• diskriminace a ponižující zacházení ze strany vedení
• špatné životní podmínky těch, kteří bydlí v ubytovnách zajišťovaných zaměstnavatelem
• nefunkční, nedemokratické nebo zcela chybějící odbory
Znevýhodnění pěstitelé
Chudí obyvatelé rozvojových zemí, kteří se živí prací v zemědělství, čelí odlišným problémům než
dělníci v továrnách, i když často podobně tíživým. Pro drobné pěstitele hospodařící na malých po‑
zemcích je kromě případné neúrody a výkyvů cen na trhu hlavním problémem jejich nevýhodná po‑
zice ve vztahu k obchodníkům a překupníkům. Bez dostatečných finančních prostředků nemají pří‑
stup k půjčkám, chybějí jim potřebné informace o cenách na trhu stejně jako obchodní dovednosti
a postrádají zpracovatelské a skladovací kapacity. Například malým pěstitelům kávy nebo kakaa tak
­obvykle nezbývá než se spolehnout na překupníky zneužívající tento nerovný vztah ve svůj prospěch.
Kromě drobných pěstitelů pracují v zemědělství v rozvojových zemích také zaměstnanci velkých plan‑
táží. Mnozí majitelé plantáží přitom se svými zaměstnanci zacházejí podobně, jako je tomu v případě
dělníků v továrnách. Při používání pesticidů, které je ve velkém rozsahu běžné například u pěstování
bavlny nebo banánů, navíc pracovníci nemají potřebné znalosti ani ochranné pomůcky k tomu, aby
se mohli účinně chránit před zdravotními riziky. Výjimkou není ani dětská nebo nucená práce.
Spotřebitelské kampaně
Obvyklým a osvědčeným způsobem boje za zlepšení pracovních podmínek v jednotlivých odvět‑
vích jsou spotřebitelské kampaně. Jejich hlavní myšlenkou je poskytnout spotřebitelům informace
o podmínkách výroby a obchodu tak, aby mohli pozitivně uplatňovat svoji kupní sílu a vyvíjet tlak
na odpovědné instituce a firmy. Za hlavní viníky nepřijatelných výrobních podmínek označují spotře‑
bitelské kampaně především firmy, které zadávají zakázky, a určují tak podmínky, za kterých výroba
objednaného zboží u jejich dodavatelů proběhne. V případě potravin jsou pak důležitými hráči také
maloobchodní řetězce, nejčastěji supermarkety a hypermarkety, jež vyvíjejí tlak na dodavatele a zpro‑
středkovaně také například na majitele banánových plantáží. Neziskové organizace, které podobné
kampaně obvykle zaštiťují, požadují proto od firem, aby převzaly odpovědnost za výrobní podmínky
u svých dodavatelů a učinily kroky k jejich zlepšení. Z praktických důvodů se kampaně zaměřují větši‑
nou na známé značky, jež jsou pro spotřebitele snadno identifikovatelné a do velké míry udávají směr
celému odvětví.
7
Prostředky, jimiž spotřebitelské kampaně dosahují svých cílů, se od sebe příliš neliší. Některé z nich
vám představí i tento průvodce. Patří mezi ně především vydávání a šíření informačních materiálů,
práce s médii, pořádání informačních stánků, seminářů, veřejných debat, happeningů či demonstrací
a podpisových akcí. Neoddělitelnou součástí takových kampaní je také výzkum, přímý monitoring
pracovních podmínek a lobbing na firemní i politické úrovni.
Etické kodexy a odpovědnost firem
Úspěchy neziskových organizací a spotřebitelských kampaní dokládá mimo jiné skutečnost, že díky
nim většina velkých firem zavedla od devadesátých let takzvané etické kodexy, které upravují pod‑
mínky výroby a vztah firmy s jejími dodavateli. Podobné dokumenty obvykle hovoří o zákazu nucené
a dětské práce, požadují vyplácení alespoň minimální mzdy a dodržování pracovního práva. Jakkoli
jsou však tyto a podobné dobrovolně přijaté závazky důležitým předpokladem a příslibem možných
změn vedoucích ke zlepšení pracovních podmínek, ve skutečnosti zůstávají pro většinu firem pouze
líbivou politikou a nástrojem k vytvoření dobrého dojmu na veřejnost.
Součástí spotřebitelských kampaní je proto vytváření tlaku na konkrétní firmy, aby dbaly na důsledné
zavádění, a především dodržování svých etických kodexů. To současně znamená, že velké firmy musejí
změnit svou nákupní politiku, a vytvořit tak podmínky, za kterých nejsou jejich dodavatelé v konku‑
renčním tlaku nuceni kodexy porušovat. V tomto ohledu jsou hlavními problémy krátké dodací lhů‑
ty, nízké ceny zakázek a nejistota obchodních vztahů. Dále je potřeba zajistit nezávislé monitorování
pracovních podmínek, a to pokud možno některou z neziskových organizací nebo akreditovaných
agentur. Za účelem monitoringu a kontroly dodržování kodexů a zákonů usiluje většina kampaní
o ustanovení vícestranných (tzv. multi‑stakeholder) iniciativ, v nichž mají své slovo kromě představitelů
průmyslu také zástupci neziskových organizací, odborů a samotných pracovníků.
Mávnutí motýlích křídel
Staré čínské moudro o mávnutí motýlích křídel, které na druhé straně země může způsobit vichřici,
platí v dnešním globalizovaném světě více než kdy jindy. Naše každodenní spotřebitelské volby ovliv‑
ňují životy lidí v mnoha částech světa, s nimiž jsme spojeni skrze zboží, které pro nás vyrábějí. Kromě
obvyklého pocitu bezmoci je v tom i kus naděje – každá změna našeho chování nebo konkrétní akce
může znamenat rozdíl a změnu k lepšímu.
8 Kampaně za lepší pracovní podmínky
v rozvojových zemích
Fair trade
Mezi kampaně, kterými se snažíme informovat spotřebitele o podmínkách producentů v rozvojo‑
vých zemích, patří kampaň za zvyšování povědomí o fair trade a kampaň za sociálně spravedlivou a ­ekonomicky i environmentálně udržitelnou produkci banánů. Obě kampaně jsou spojitými
nádobami.
Fair trade (spravedlivý obchod) je způsob obchodu s pěstiteli z rozvojových zemí, jehož cílem je na‑
rovnat nespravedlivé obchodní podmínky na mezinárodním trhu. Podobně jako výrobky se známkou
BIO, tak i fair trade výrobky splňují určité standardy – při jejich výrobě jsou dodržována pracovní práva,
je zakázána nucená a dětská práce a pěstitelé dostávají za svou práci mzdu, která pokrývá náklady
ekologicky a sociálně šetrné výroby a zajišťuje důstojné živobytí. Fair trade tím producentům vrací pro
nás tak samozřejmou možnost uživit se vlastní prací a spotřebitelům dává možnost svým nákupem
ovlivnit nejen život pěstitelů na druhém konci planety, ale i chování dovozců a obchodníků.
Nejoblíbenějším tropickým ovocem mezi spotřebiteli v Evropské unii jsou banány. Jejich dovoz do
států Unie se pohybuje okolo pěti milionů tun ročně. Produkce banánů je téměř pro milion domác‑
ností v rozvojových zemích základním zdrojem příjmu, a proto je může ovlivnit každé zakolísání cen
na světovém trhu. Produkce exportních banánů je zatížena několika problémy souvisejícími se snahou
exportních firem1 o snížení nákladů a zvýšení zisků. Firmy často přesunují svou výrobu do oblastí se
slabou legislativou a levnou pracovní silou a využívají subdodávek, aby se zbavily zodpovědnosti za
nedodržování pracovních podmínek na plantážích. Odbory na plantážích většinou neexistují. Pokud
ano, hrozí často jejich členům vyhrožování nebo i násilí, což dokazuje například několik případů vražd
odborových předáků z Guatemaly. Pěstování na velkých monokulturních plantážích dále přináší i sni‑
žování druhové rozmanitosti, erozi a znečištění půdy, narušení ekosystémů pesticidy a jinými chemi‑
káliemi. Ty často způsobují otravy i pracovníkům, kteří je bez návodu či pracovních pomůcek aplikují.
Některé z uvedených problémů řeší systém fair trade, a proto i naše kampaně usilují o jeho propagaci
v České republice a o to, aby zde byly banány se známkou Fairtrade k dostání nejméně ve dvou ob‑
chodních řetězcích. Toho se snažíme dosáhnout působením na veřejnost (pořádáme happeningy, Fér
a Bio snídaně, besedy s pěstiteli, promítání dokumentů, přednášky a pracujeme s médii) a tlakem na
ovocnářské firmy a obchodní řetězce (urgentní apely, otevřené dopisy i osobní jednání). Nezapomí‑
náme ani na vzdělávání a realizujeme dílny na školách s tématem banánů a mezinárodního obchodu.
1
80 % světového trhu s banány ovládá pouze pět největších firem – Dole, Chiquita, Del Monte, Noboa a Fyffes.
9
Ušili to na nás!
„Věříme v to, že máme odpovědnost vůči všem, kdo se podílejí na procesu výroby našeho oblečení. To za‑
hrnuje i subdodavatele. Nevlastníme žádnou z továren, které pro nás šijí oblečení.“ 2 Těmito slovy začíná
zpráva o udržitelnosti firmy H&M z roku 2008, uveřejněná na jejích webových stránkách. Přestože jimi
firma H&M deklaruje odpovědný přístup, současně se jakékoli odpovědnosti za své subdodavatele
elegantně zříká. Kde tedy leží skutečná odpovědnost firmy? Většina oděvů, zdaleka nejen těch od
H&M, pochází ze zemí s levnou pracovní silou, například z Číny, Indie, Bangladéše, ale třeba i z Tu‑
recka či Mexika. Prý se to ekonomicky vyplácí. Může být však takový způsob úspory nákladů férový
k pracovníkům továren? Víte, kdo na nás šije a jak žije? Kampaň Ušili to na nás! si tyto otázky klade,
hledá na ně odpovědi, a ty se pak snaží zprostředkovat spotřebitelům.
Hlavním cílem kampaně Ušili to na nás! je zlepšování pracovních i životních podmínek šičů a šiček
v rozvojových zemích, ze kterých pochází většina našeho oblečení. Poskytujeme veřejnosti informa‑
ce o tom, jaké podmínky při výrobě oblečení panují. Motivujeme lidi k tomu, aby se aktivně snažili
tyto neutěšené podmínky zlepšovat. Zároveň upozorňujeme na problémy výroby prodávaného zboží
a poukazujeme na samotné výrobce a obchodníky, kteří nesou díl odpovědnosti za současnou situaci.
K cíli kampaně směřujeme snahou o dosažení čtyř dílčích cílů:
• vyvolat mezi obyvateli České republiky diskuzi o tom, jaké podmínky výroby zboží jsou pro
ně přijatelné
• šířit povědomí o stavu pracovních podmínek při výrobě našich oděvů a vytvářet příležitosti
k aktivnímu jednání, a tím přimět
spotřebitele, aby se zajímali o původ oblečení, které kupují, a poža‑
dovali po producentech a prodejcích
oděvů dobré podmínky při výrobě
• zprostředkovat firmám zájem spotře‑
bitelů, a přimět tím tyto firmy k zasazování se o lepší původ jejich zboží
• přispět k rozšíření nabídky alternativ běžného zboží tak, aby zákazníci, kteří nechtějí
­kupovat eticky diskutabilní zboží, měli na výběr
V rámci kampaně Ušili to na nás! vyvíjíme činnost mířenou na různé cílové skupiny. Patří mezi ně jak
firmy prodávající nebo vyrábějící oblečení, tak spotřebitelé – především ti, kterým není osud dělníků
v rozvojových zemích lhostejný a kteří mají chuť aktivně přispět ke zlepšení jejich situace. Chystáme
pro ně besedy, promítání, výstavy či módní přehlídky a s jejich podporou také oslovujeme oděvní
firmy, od nichž požadujeme kroky vedoucí k naplnění cílů kampaně. Mezi tyto požadavky patří napří‑
klad převzetí odpovědnosti za výrobní řetězec oděvů, poskytování informací o dodavatelích i subdo‑
davatelích a takové ceny za zboží, které dělníkům zajistí alespoň minimální zákonné mzdy. Prostřed‑
ky, jež kampaň využívá, jsou otevřené dopisy uveřejňované v médiích, publicita příkladů dobré praxe,
osobní schůzky s osobami odpovědnými za strategii firem, urgentní apely a lobby dopisy.
O aktuálním dění v kampani Ušili to na nás! se můžete dozvědět na www.usilitonanas.cz.
2 Podle www.hm.com/csr.
10 Víte, s čím si hrajete?
Další kampaní za lepší pracovní podmínky, tentokrát při výrobě hraček, je mezinárodní kampaň
s českým názvem Víte, s čím si hrajete? Jejím cílem je přimět zejména velké hračkářské firmy, aby pod‑
nikly konkrétní kroky ke zlepšení špatných pracovních podmínek v čínských továrnách na hračky. Sou‑
částí kampaně je informování široké veřejnosti o špatné situaci dělníků v čínských továrnách, odkud
pochází naprostá většina v Evropě prodávaných hraček. Kampaň je společným projektem pěti evrop‑
ských nevládních organizací z České republiky, Francie, Polska, Rakouska a Rumunska a partnerských
organizací z Číny a Hongkongu.
Čtyři z každých pěti prodaných hraček na světovém trhu dnes pocházejí z Číny, kde je v nevyhovují‑
cích podmínkách vyrábějí převážně mladé ženy. Jejich sen o lepším životě se v konfrontaci s realitou
v továrnách na hračky rozplývá brzy: nepřiměřeně dlouhá pracovní doba, nucené přesčasy a mzdy
pod zákonným minimem, chybějící pracovní smlouvy, zdraví škodlivé prostředí a nedůstojné životní
podmínky.
Není důležité, zda máte děti, neteře, synovce či vnoučata, zda
pracujete v mateřské školce, v rodinném centru nebo vedete
skupinu mládeže, případně jestli si s hračkami jednoduše rádi
hrajete vy sami. Kampaň Víte, s čím si hrajete? chce oslovit všech‑
ny spotřebitele, kterým není lhostejný původ hraček a kteří se
chtějí aktivně zasadit o zlepšení podmínek jejich výroby.
Hlavním úkolem kampaně je informovat spotřebitele, média
a politiky o podmínkách dělníků v čínských továrnách na hračky
a zahájit a vést dialog s výrobci hraček v zájmu zlepšení těch‑
to podmínek. K dosažení tohoto cíle napomáhají následující
aktivity:
•
•
•
•
vytváření tlaku na společnosti, aby přijaly odpo‑
vědnost za své dodavatelské řetězce a zajistily, aby jejich hračky byly vyráběny v důstoj‑
ných pracovních podmínkách
podpora dělníků, odborů a neziskových organizací hájících zájmy dělníků a dělnic
v ­producentských zemích
zvyšování povědomí spotřebitelů o pracovních podmínkách ve světové výrobě hraček
tak, aby mohli pomoci vytvářet potřebný nátlak na výrobce
zkoumání legislativních možností a lobbování za takové zákony a normy, které dělníkům
v továrnách zajistí důstojné pracovní podmínky
Kampaň Víte, s čím si hrajete? usiluje o lepší podmínky v hračkářském průmyslu, což konkrétně zna‑
mená takové pracovní podmínky, jaké odpovídají etickým kodexům firem, platným zákonům a stan‑
dardům Mezinárodní organizace práce. Jedním z hlavních požadavků kampaně je zavedení nezávis‑
lého monitoringu dodržování etických kodexů a platných zákonů. Kontrolu nad tímto procesem by
měly převzít vícestranné (tzv. multi‑stakeholder) iniciativy, sdružující jak výrobce hraček, tak neziskové
­organizace, odborové svazy a zástupce dělníků.
Další požadavky a více informací o kampani najdete na webových stránkách kampaně www.vitescim‑
sihrajete.cz nebo v anglickém jazyce na www.stop‑toying‑around.org.
11
Co můžu udělat já?
Podpořit kampaně a napomoci tak dosažení jejich cílů může každý. Spotřebitelské kampaně naši sna‑
hu o změnu výrobních podmínek vlastně velmi usnadňují – zkoumají za nás fakta, ověřují informa‑
ce, organizují podpisové i jiné akce, vytvářejí vzorové dopisy ředitelům firem, u kterých bylo zjištěno
­porušování práv zaměstnanců nebo jiné problémy.
Kampaně představené v předchozí části můžete podpořit těmito konkrétními způsoby:
Zajímejte se – přihlaste se k odebírání newsletteru
Zajímejte se o podmínky, za kterých vzniká zboží, jež kupujete – znalost a pochopení problému je prv‑
ním a důležitým krokem na cestě k odpovědnější spotřebě. Informace o pozadí výroby v rozvojových
zemích a o probíhajících kampaních Společnosti pro Fair Trade můžete získat na webových stránkách
www.svetvnakupnimkosiku.cz nebo prostřednictvím našeho NOSu – Newsletteru o odpovědné
spotřebě, k jehož odebírání se lze na stránkách jednoduše přihlásit.
Pokud vás zajímá něco konkrétního nebo máte‑li jakékoli připomínky či nápady, napište nám na
[email protected] V případě bližšího zájmu o některou z kampaní můžete využít kontakty
uvedené v závěrečné části tohoto průvodce.
Využijte svoji moc spotřebitele – ptejte se a dejte najevo svůj názor
Obchodníci nabízejí takové zboží, po kterém je ze strany zákazníků poptávka. Výrobci i prodejci se
prostřednictvím reklamy snaží tuto poptávku ovlivňovat, současně si ale pomocí prů‑
zkumů trhu ověřují, co spotřebitelé chtějí. Mezi spotřebitelem a výrobcem tak zpro‑
Tak bojko‑
středkovaně probíhá neustálá vzájemná výměna informací. Jako ­spotřebitelé
tovat, nebo ne?
svými nákupy vysíláme firmám důležité sig‑
nály, hlasujeme pro nějaký způsob
Sami dělníci
výroby a obchodu. Čím více spotřebitelů se bude domáhat
nás žádají, abychom se vyhlašo‑
vání bojkotů vyhýbali. Na druhé straně je nutné
„férového“ zboží a kupovat jej, tím spíše na to
odlišit bojkoty cílené – dočasně zaměřené na určitou
výrobci a prodejci zareagují svojí nabídkou.
značku ve snaze o konkrétní změnu chování firmy. Tyto bojkoty
totiž vysílají jasný signál, že se nám, spotřebitelům, něco nelíbí,
Ptejte se na původ zboží personálu ve vašem oblí‑
a odmítáme proto danou firmu podporovat svými nákupy až do
beném obchodě. Vysvětlete prodejcům, že u nich
doby, než sjedná nápravu. Takto organizované cílené bojkoty
nakupujete rádi, ale přáli byste si mít možnost koupit
se už několikrát ukázaly jako osvědčený způsob, jak
i zboží, u něhož máte jistotu etického původu. Prodejci
přinutit (i velkou) firmu ke změně její
politiky.
většinou na otázky po původu a podmínkách výroby zboží
neznají odpovědi. Pokud jim však zákazníci budou takové otázky
opakovaně pokládat, začne se jimi management obchodů dříve či později
zabývat. Přinejmenším tím dáte najevo, že vám původ zboží, které kupujete, není lhostejný.
Pokud se vám do kladení otázek nechce, předejte obchodům alespoň předtištěný vzkaz či pohlednici
příslušné kampaně. Na těchto vzkazech jsou relevantní otázky uvedené spolu se žádostí o odpověď
od majitele obchodu. Poproste své kamarády a kolegy, aby se k vám připojili – čím více lidí se bude
o původ zboží zajímat, tím spíše dojde ke změně přístupu firem. Předtištěné vzkazy pro obchodníky
vám rádi poskytneme. Stačí napsat na [email protected] a my vám je pošleme.
12 Podpořte dělníky a pěstitele – pošlete urgentní apel
Jednoduchým, a přitom účinným způsobem podpory dělníků v konkrétních situacích, kdy jsou
porušována jejich práva, jsou takzvané urgentní apely. Nejčastěji vybízejí k zaslání jednoduchého
předepsaného dopisu ve formě e‑mailu adresovaného vedení továren či představitelům firem. Pro
velké firmy je pověst a obraz v očích zákazníků velmi důležitý, zájem médií a podpora vyjádřená ve‑
řejností proto může významně ovlivnit jejich jednání a způsob, jakým budou řešit situaci porušování
práv zaměstnanců u svých dodavatelů. Tento druh podpory už pomohl mnoha dělníkům dovolat
se svých práv.
Chcete‑li se podílet na této formě podpory zaměstnanců v rozvojo‑
vých zemích, pošlete nám e‑mail na adresu [email protected]‑
kosiku.cz se žádostí o zařazení na se‑
znam adresátů pro naléhavé
výzvy nebo se jedno‑
V případě urgentních akcí nejde
duše přihlaste přes stránky
pouze o názor jednoho člověka. Na reakci
tisíců lidí z celého světa už vedení firmy odpovědět
www.svetvnakupnimkosiku.cz. Jakmile budeme
musí, pokud si chce zachovat dobrou pověst a přízeň
požádáni o pomoc v dalším případě, budeme vás
zákazníků. Učiní‑li pak taková firma prohlášení a slíbí danou
informovat a můžete se formou e‑mailu nebo dopisu
situaci napravit, neziskové organizace, které se na apelu
zapojit do mezinárodní akce podporou požadavků
podílely a které mají často kontakty přímo v místě,
obvykle sledují další vývoj a informují o něm
dělníků.
Co je tomu
řediteli do toho, co si o něm
myslí nějaký Standa Hromádka
z Brna?
veřejnost.
Podepisujte petice
Dalším způsobem, jak pomoci lidem v rozvojových zemích, aby pracovali
v lepších a důstojnějších podmínkách, jsou petice. Podobně jako v pří‑
Kolik
padě urgentních apelů je smyslem peticí upozornit velké společnos‑
takových urgentních apelů
ti na existující problémy při výrobě jejich zboží a dát jim najevo,
už bylo a k ničemu to nevede...
že spotřebitelům původ výrobků
není lhostejný.
Kromě připojení svého pod‑
pisu se můžete sami aktivně zapojit do dalšího
Urgentní apely už mnohokrát
pomohly konkrétním lidem v konkrétních
šíření peticí i apelů, a znásobit tak jejich do‑
případech. Díky nátlaku veřejnosti se dočkalo satis‑
pad. O aktuálních peticích se dozvíte z na‑
fakce například 1200 dělníků z továrny Jerzees de Honduras,
šeho newsletteru či z webových stránek
pracujících pro značku Russell Athletic v Hondurasu, kteří přišli
www.svetvnakupnimkosiku.cz.
o práci v důsledku své účasti v odborech. Po masivní urgentní
Podělte se o své znalosti – informujte ostatní
akci, do které se zapojily univerzity, nevládní organizace i mnoho
jednotlivců, souhlasil Russell Athletic s kompenzací a opětovným
zaměstnáním dělníků, otevřením nové továrny ve stejné oblasti,
a zejména s uznáním odborové činnosti, což mělo význam
i pro všechny další honduraské dodavatele téže
společnosti.
Nyní už máte představu o problematice výroby
zboží v rozvojových zemích, víte, co je fair trade
a znáte některé spotřebitelské kampaně. Nenechte
si, prosím, tyto informace pro sebe. Pokud odebíráte náš
newsletter, doporučte ho také svým známým. Dozvíte‑li se o urgentním apelu, kon‑
krétním případu porušování práv pěstitelů či dělníků nebo o jiné aktivitě, která vás zaujme, dejte
o tom vědět i dalším lidem ve svém okolí. Možná budete sami překvapeni, kolik lidí o podobných
problémech nikdy neslyšelo. A možná se mnozí vaši známí rádi dozvědí víc.
13
Buďte aktivní – přidejte se
Podpořit některou ze spotřebitelských kampaní nemusí být ani těžké, ani časově náročné. Získá‑
te přitom nové informace o zajímavých tématech, možnost občansky se angažovat a prostor vy‑
jádřit svůj názor či postoj. Sledujte informace o připravovaných akcích na podporu kampaní na
www.svetvnakupnimkosiku.cz nebo přímo na stránkách jednotlivých kampaní a přijďte nás podpořit.
Svoje schopnosti a zkušenosti můžete využít také k tomu, abyste spolu se svými známými či kolegy
uspořádali vlastní veřejnou akci na podporu fair trade či některé z kampaní, informující o problematic‑
ké výrobě zboží v rozvojových zemích. Že to zní složitě? V následující části našeho průvodce najdete
tipy a konkrétní nápady, jak na to!
14 Jak na veřejnou akci
Vytvořte si svůj tým
Máte‑li aktivní kamarády nebo jste‑li členem nějakého sdružení, církve, politické strany či mládežnické
skupiny, může být pro vás snadné najít lidi, kteří by se zapojili do vašich akcí. Platí, že čím větší skupi‑
na je, tím více je nápadů a znalostí, jež se dají v akci využít. Zároveň by ale počet jejích členů neměl
přesáhnout sedm, protože řízení velkého počtu lidí není tak jednoduché. Měli byste rozhodnout, kdo
bude akci i vaše jednotlivá setkání řídit a kdo bude za co zodpovědný.
Vyjasněte si téma a cíl
Pro každou akci je nesmírně důležité, abyste si vyjasnili její konkrétní téma a cíl. Musíte si odpovědět na
otázky: Jaký je záměr akce? (Například zlepšení podmínek v konkrétní továrně? Propagace fair trade?
Informování o podmínkách výroby oblečení nebo používání pesticidů při pěstování banánů?) Chcete
se zaměřit na konkrétní problém/značku/firmu? Pouze na základě zvoleného cíle si pak můžete vybrat
i správné prostředky.
Cílová skupina
Jen správně zacílená akce může mít úspěch. Odpovězte si na otázku: Koho má akce oslovit? A zvolte si
takovou skupinu lidí, kterou máte možnost svou akcí ovlivnit, která nejlépe souvisí s vámi zvoleným
tématem a zároveň má největší potenciál mít o něj zájem. Pokud se například rozhodnete bojovat za
lepší pracovní podmínky šiček, které vyrábí outdoorové oblečení, zvolte si jako cílovou skupinu mladé
lidi, kteří takové oblečení nejčastěji kupují. Myslete na to i u tak jednoduché záležitosti, jako je infor‑
mační stánek – stánek s fair trade výrobky na metalovém koncertě asi nebude mít moc velký efekt,
naopak v rámci biojarmarku s ním uspějete.
Místo
Na základě cílové skupiny zvolte i správné místo. Jestliže se zaměříte na maminky s dětmi, půjde o ma‑
teřské centrum nebo dětské hřiště. Cílíte‑li na studenty, zvolte si univerzitu, studentský klub nebo
kavárnu, kam studenti často chodí. Pokud chcete oslovit širokou veřejnost, využijte veřejných pro‑
stranství s vysokou koncentrací lidí. Dalšími místy, kde můžete akce podobné těm, jež dále popisuje‑
me, uspořádat, jsou: muzea, galerie, foyery, restaurace se zdravou výživou, volnočasová centra, kluby
důchodců, farnosti, parky, veřejné instituce a mnoho dalších.
Načasování
Správné načasování byste neměli podceňovat. Je důležité vyhnout se dnu, kdy se koná jiná velká akce
ve vašem regionu, městě nebo obci. Myslete například i na významné sportovní události (olympiády,
mistrovství světa ve fotbale nebo hokeji) nebo volby, které dokážou pořádně zkomplikovat vyřizování
záboru veřejných prostranství, protože většina rušných míst je rezervovaná pro politické strany.
Někdy může být naopak událost probíhající ve stejném čase výhodou – pokud s ní vaši akci tematic‑
ky propojíte, může se vám dostat velkého zájmu veřejnosti. Promyslete výhody a nevýhody, zkuste
15
kontaktovat její organizátory a dohodnout se na případné spolupráci. Můžete si také vybrat některé
významné datum z našeho kalendáře významných dnů, který najdete na konci následující kapitoly,
a pro vaši akci je využít.
Příprava předem
S přípravami začněte s velkým předstihem – nejméně dva, nejlépe však tři měsíce dopředu, pro‑
tože celý jeden měsíc může zabrat vyřizování záboru veřejného prostranství. Zorganizujte něko‑
lik setkání celého svého týmu, sepište si jednotlivé oblasti, kterým se musíte věnovat (propagace,
logistika, úřady a další) a rozfázujte si je – rozdělte je na menší úkoly a jednotlivé kroky. Snažte se
stanovit konkrétní termíny splnění úkolů a dodržujte je. Jeden z vás by měl mít celou akci na starosti
a kontrolovat, zda ostatní na své úkoly nezapomněli.
Sepište si všechny věci, které musíte mít na akci s sebou, a to do posledního rýsováčku nebo letáč‑
ku – na místě už nebudete mít čas ani příležitost něco sehnat. Pokud potřebujete cokoli vypůjčit
(stánek od některé neziskové organizace, prostory pro odpočinek, stoly, židle, auto a podobně),
­dohodněte si zapůjčení co nejdříve a týden před akcí si ještě ověřte, zda se na to nezapomnělo.
Jednání s úřady
Zajištění místa je jedním z nejdůležitějších bodů přípravy akce. Nejdříve musíte zjistit, komu patří
místo, kde bude probíhat vaše akce nebo stát váš stánek. Od vlastníka je potřeba získat povolení –
nejjednodušší je, pokud se jedná o soukromý pozemek, v tom případě stačí dohodnut se s maji‑
telem. Většina veřejných akcí se ale koná na náměstích nebo na ulicích a v takovém případě jde
o majetek města/městské části a je třeba obrátit se na příslušný úřad (obecní/městské části). Záleží
také na tom, zda se jedná o shromáždění, nebo o zábor veřejného prostranství (případně o obojí
zároveň).
Shromáždění je specifickým druhem setkání, kterého se účastní velký počet lidí, například mani‑
festace nebo pouliční průvod. Právo na shromáždění je v České republice považováno za základní
politické právo každého člověka a jeho aplikace je postavena na principu oznamovacím, nikoli po‑
volovacím. Konání shromáždění je povinen písemně oznámit příslušnému úřadu jeho svolavatel (za
právnickou osobu předloží oznámení buď statutární zástupce, nebo ten, kdo od něj má podepsanou
plnou moc) tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň pět dnů předem, nejdříve však šest měsíců
před konáním akce.
V oznámení adresovaném orgánu veřejné správy musí svolavatel uvést:
• účel shromáždění, den a místo jeho konání, dobu zahájení a předpokládanou dobu
ukon­čení
• předpokládaný počet účastníků
• počet pořadatelů starších osmnácti let, které k organizaci shromáždění určil, a způsob ­jejich
označení
• má‑li jít o pouliční průvod, tak rovněž výchozí místo, cestu a místo ukončení (stačí zakreslit
do plánku)
• jméno, příjmení a trvalý pobyt svolavatele, u právnické osoby její název, sídlo a jméno
• jméno, příjmení a trvalý pobyt toho, kdo je zmocněn jednat v zastoupení svolavatele
Má‑li se shromáždění konat na soukromém pozemku, je třeba také přiložit souhlas vlastníka, pří‑
padně uživatele pozemku. Úřad kontaktuje svolavatele pouze v případě, že shromáždění z nějakého
16 důvodu nepovolí (což se ale většinou neděje). Zákonem, který blíže popisuje shromažďovací právo,
je zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů3.
Zábor veřejného prostranství
Celý proces schvalování je poměrně složitý a trvá dlouho, je proto dobré vyhradit si na něj minimálně
jeden měsíc. Musíte jím projít, jestliže hodláte v rámci vaší akce na veřejné prostranství umístit stá‑
nek, stůl a podobně. Za zábor veřejného prostranství se nepovažuje případ, kdy si někam stoupnete
a ­rozdáváte letáčky. Jde o něj ale tehdy, když něco na veřejné prostranství umístíte.
Povolení záboru je specifické v každém městě, a proto musíte v dostatečném předstihu zjistit všechny
náležitosti, nejlépe na internetových stránkách města/obce/městské části. Například v Praze je nej‑
dříve zapotřebí získat svolení městské policie, následně oslovit provozovatele komunikace (Technic‑
ká správa komunikací) a po jeho povolení zažádat městskou část o souhlas. V Brně je třeba souhlas
­Brněnských komunikací a poté městské části. Pokud byste potřebovali přípojku na elektřinu, vyřizujte
ji na Technických službách Brno.
S velkou pravděpodobností po vás bude vyžadováno:
• plánek místa se zakresleným záborem (můžete jej nakreslit rukou nebo si vytisknout mapu
z internetu – například na www.googlemaps.com)
• žádost o povolení záboru veřejného prostranství – většina měst má svůj formulář; pokud
ne, pak stačí napsat, kde, kdy, za jakým účelem, v rámci jaké činnosti a na jak dlouho zábor
plánujete
• plná moc podepsaná statutárním zástupcem a stanovy sdružení, jestliže akci připravujete
v rámci nějaké organizace
• souhlas městské policie nebo provozovatele komunikací
V žádosti nezapomeňte zmínit, že vaše akce nemá komerční charakter.
Informační materiály
Pokud potřebujete informační materiály, s předstihem si je vyzvedněte nebo nechte poslat.
Chcete‑li materiály Společnosti pro Fair Trade týkající se fair trade, kávy, čaje, kakaa, vzdělávacích pro‑
gramů a dalších témat, kontaktujte nás na [email protected] s konkrétním požadavkem typu a počtu
kusů. Podívat se na ně můžete na www.fairtrade.cz, v sekci Ke stažení.
Letáčky a další informační materiály kampaní Víte s čím si hrajete? a Ušili to na nás! si můžete objed‑
nat na [email protected] Materiály vám zašleme poštou nebo připravíme k vyzvednutí
v některé z našich kanceláří (adresu pro Brno a Prahu najdete na www.fairtrade.cz).
Pokud se vaše akce bude konat venku, nezapomeňte si vzít s sebou gumičky – letáčky rády létají.
Příprava dobrovolníků a zúčastněných
Velmi důležitá je i příprava těch, kteří budou s realizací vaší akce pomáhat a budou na ní přítomni –
každý z nich by si měl všechny materiály, jež budete na stánku nabízet, přečíst a pokud možno vyhledat
další informace na internetu (www.fairtrade.cz, www.svetvnakupnimkosiku.cz). Jednoduše řečeno,
3 Ministerstvo vnitra ČR: Manuál pro obce k zákonu o právu shromažďovacím, 31. květen 2009, s. 11.
17
měli byste tématu rozumět, abyste jej dokázali lidem podat a odpovědět na jejich otázky, a zároveň
byste měli být schopni odkázat je na další zdroje informací v případě, že nebudete znát odpověď na
nějaký dotaz. Připravte se i na to, že ne všichni s vaší akcí musejí souhlasit – vždy se objeví někdo, kdo
vám neporozumí, komu bude vaše aktivita připadat zbytečná nebo s ní bude polemizovat. To se stává
a musíte být na negativní reakce připraveni.
Propagace
Nikdy nezapomeňte na propagaci vaší akce, a to před ní, při ní i po ní. Můžete:
• vytvořit jednoduché letáčky, které vylepíte na místo konání akce a roznesete v okolí a na místa,
kde se schází skupina lidí, na niž cílíte (například pokud děláte Fér a Bio snídani na univerzitě,
mohou to být studentské kluby, kavárny, fakulty, koleje, prodejny zdravé výživy a podobně)
• zkusit požádat nějakou veřejně známou osobu o záštitu
• zkusit oslovit místní média tiskovou zprávou (viz část Média)
• založit událost na facebooku a pozvat všechny své přátele
• poslat pozvánku na vaši akci e‑mailem, pokusit se najít různé internetové informační kanály
(newslettery, kalendáře akcí, bannery na spřátelených webech a podobně)
• popsat ulice v okolí místa konání akce křídou, a pozvat tak náhodné kolemjdoucí (lepší je ­zajistit
si povolení od vlastníka pozemku)
• rozvěsit transparenty, bannery, obrázky, nějakým způsobem zvýraznit místo akce
• rozdávat letáčky v okolí akce
• zajistit živou nebo reprodukovanou hudbu
Média
Práce s médii není nic jednoduchého, i tak byste se ale neměli bát tisk o vašich akcích informovat.
Článek v novinách vždy přitáhne pozornost mnoha lidí, a i když nebude přímo na titulní stránce, každá
zmínka v tisku má smysl.
Novináři jsou neustále pod časovým stresem. Vaše zpráva pro tisk by proto měla být krátká, výstižná
a zajímavá. Začít byste měli tím podstatným, jmenovitě: KDO, CO, KDE, KDY a PROČ (v angličtině tzv.
„W‑otázky“: Who?, What?, Where?, When?, Why?).
Zpráva by měla stručně popsat problém, kterému se věnujete, a důvod, proč akci organizujete. Dy‑
namický styl psaní přitáhne zájem čtenářů, citace odlehčí text a dodají mu autenticitu. Citujte sebe
jako organizátora, vaše spolupracovníky, po‑
případě i nějakou známou osobnost. Samo‑
zřejmostí jsou detailní informace o kontaktní
osobě (jméno, e‑mail, adresa, telefon, adresa
internetové stránky), aby si o vás novináři
mohli snadno dohledat další informace.
E‑mailové adresy novinářů najdete na strán‑
kách jednotlivých deníků – snažte se vytipo‑
vat předem konkrétní osoby, které se věnují
alespoň trochu vaší tematice (místní zprávy
nebo rozvojová tematika), abyste zbytečně
svou tiskovou zprávu neposílali těm, které
nebude zajímat.
18 V případě, že se vám nepodaří na vaši akci novináře přitáhnout, napište článek z akce vy sami a pošlete
ho několika žurnalistům. Novináři často jen nemají čas různé akce navštěvovat, a tak možná uvítají,
když jim někdo usnadní práci.
Dohodli jste si setkání s editorem? Slíbil vám novinář, že navštíví vámi organizovanou akci? V tom pří‑
padě budete potřebovat takzvaný press kit. Ten je o něco obsažnější a detailnější než tisková zpráva.
Do složky vložte kromě základních informací a kontaktních údajů také tištěné informační materiály
kampaně (letáky, brožury, plakáty a další). Pokud je to možné, neváhejte přidat i CD s fotkami.
Sedmero pro úspěch vaší veřejné akce
• začněte s přípravou včas
• scházejte se pravidelně se svým týmem
• udělejte si seznam úkolů a věcí, na které nesmíte zapomenout při přípravě akce, a postupně
je odškrtávejte
• nezapomeňte na média a na propagaci před akcí, při akci i po ní
• pořiďte z akce kvalitní fotografie
• pokud jde o venkovní akci, připravte se na případné nepříznivé počasí (nejen co se týče
­oblečení, ale také například stability stánku – lepší než párty stany jsou dřevěné stánky)
• připravte si seznam věcí a pomůcek, které nesmíte zapomenout vzít s sebou (myslete i na
­takové drobnosti, jako jsou nůžky nebo lepicí páska)
Co pro vás můžeme udělat my?
•
•
•
•
•
pomoci vám s výběrem vhodného tématu
poslat vám tištěný materiál (letáky, brožury, nálepky, vzkazy pro majitele obchodů a podobně)
zapůjčit vám propagační materiál
zapůjčit výstavy a filmy
propagovat vaše aktivity na našich internetových stránkách, na facebooku a v našich
newsletterech
• podpořit vaši snahu o spolupráci s tiskem prostřednictvím naší databáze žurnalistů
• podpořit vás naším lokálním týmem
I pokud naši pomoc nebudete potřebovat, rádi o vašich aktivitách – malých, středních i velkých –
­uslyšíme. Děkujeme, že nám dáte vědět!
19
Nápady a návrhy na veřejné akce
Na následujících řádcích se s vámi chceme podělit o naše zkušenosti z veřejných akcí a o nápady na
to, jak přispět k šíření informací o fair trade a o spotřebitelských kampaních. Je to samozřejmě pouze
orientační návod, nikoli vyčerpávající seznam. Další inspirace, materiály ke stažení a informace najdete
na stránkách jednotlivých kampaní. Většina nabídnutých aktivit se dá dále snadno upravovat podle
vašich představ a možností. Fantazii a iniciativě se meze nekladou! Budeme rádi, když nám o vámi
připravovaných akcích dáte vědět a podělíte se s námi o vaše zkušenosti.
Fair trade
Stánek na veřejné akci
Stánky na veřejných akcích různého
druhu (může jít o (bio)jarmarky, kon‑
certy, festivaly, Dny Země, Dny zdraví
a podobné akce) jsou asi nejčastějším
a zároveň nejjednodušším způsobem,
jak informovat veřejnost o některé
kampani nebo o fair trade obecně.
Mohou být pouze informační, což
znamená, že kolemjdoucím, kteří mají
zájem se něco dozvědět, podáváte in‑
formace, předáváte letáčky a vysvětlu‑
jete smysl a cíl fair trade (či kampaně).
Nebo může jít o informační i prodejní
stánek, což je sice ideální, ale složi‑
tější na přípravu i realizaci. Počítejte
s tím, že pokud lidem představíte ur‑
čité problémy, často se chtějí nějakým
způsobem okamžitě zapojit a pomoci.
Aby neodcházeli zklamaní, musíte být
připraveni jim takovou možnost na‑
bídnout – koupit na stánku výrobek se
známkou, podepsat petici, poslat po‑
hlednici, zapojit se jako dobrovolník
a podobně.
• vytipujte si dobrou příležitost, při které chcete
stánek realizovat, a oslovte jejího organizátora
s žádostí o spolupráci a potřebné zázemí
• pokud stánek nepřipravujete v rámci jiné organi‑
zované akce, začněte včas s vyřizováním, sežeňte
si auto na odvoz vybavení (stůl nebo přímo jar‑
markový stánek a židle) a myslete na propagaci
• opatřete si informační materiály a letáčky, které
budete na stánku rozdávat
• je dobré připravit nějaké kvízy s otázkami k té‑
matu, osmisměrky, fotky různých druhů plodin
na poznávání (například bavlna, kešu, para ořech,
kakaovník, kávovník, čajovník, rýže, skořicovník,
podzemnice olejná a další), pro menší děti se pak
hodí dřevěné puzzle s obrázkem bavlny nebo
kávy (vše vám na požádání rádi zašleme)
• v případě, že chcete připravit i prodejní stánek,
je potřeba dohodnout se s koordinátory jednot‑
livých obchodů NaZemi v Praze nebo v Brně na
možnostech odběru fair trade zboží; kontakty
­najdete na www.fairtrade.cz
Fér a Bio snídaně
Fér a Bio snídaně je vlastně ochutnávkou výrobků se známkou Fairtrade a BIO, která většinu lidí při‑
láká k poslechu informací o tom, jak fair trade a ekologické zemědělství fungují a komu nebo čemu
pomáhají.
20 Existuje široké spektrum míst, kde
snídani můžete uspořádat – ve ško‑
lách, na univerzitách, ve volnočaso‑
vých centrech, klubech důchodců,
knihovnách, ale i v předsálí muzea
nebo kina, u plaveckého bazénu,
v kavárně. Vždy ale myslete na to, že
jde o snídani, a tak jsou její cílovou
skupinou především maminky na
mateřské dovolené, studenti nebo
důchodci. Popřípadě je také mož‑
né nabídnout snídani firmě, která
projeví zájem, aby se její zaměst‑
nanci o fair trade a bio dozvěděli,
a ­uspořádat ji přímo v jejím sídle.
Předem musíte připravit občerstve‑
ní – většinou se servírují různé druhy čaje a kávy, sirupy, kakao, různé druhy sušenek, čokolád, bon‑
bónů, buchet a slaných i sladkých koláčů nebo pomazánek s pečivem. Použít můžete jakékoli vaše
oblíbené recepty, ale v co nejvyšší možné míře k jejich přípravě využijte fair trade a bio suroviny.
Přímo na snídani potřebujete stůl se židlemi, elektrickou zásuvku nebo prodlužovací šňůru, varnou
konvici, termosky, nádobí a příbory, přípravky na jejich umytí a utěrky, letáčky o fair trade a bio. Dámy
jistě ocení vytisknuté recepty – k nim můžete připojit i adresu, kde jste suroviny nakoupili a kde se
dozvědí více. Předem se zkuste dohodnout s majitelem/provozovatelem prostor na možnosti zapůj‑
čení stolu, židlí, popřípadě ostatních věcí, a také na místě, kde můžete umývat nádobí. Pokud to není
možné, budete si muset veškeré vybavení sehnat a dopravit na místo sami.
Veřejná akce – kavárna na náměstí, živé sochy, otázky
Cílem veřejné akce je přitáhnout pozornost veřejnosti (a nejlépe i médií) a informovat o fair trade,
o souvislostech naší spotřeby a o jejím vlivu na obyvatele některých rozvojových zemí. Veřejné akce
nebo happeningy mohou mít
řadu podob, to už záleží vý‑
hradně na vaší fantazii. Obec‑
né rady, jak zajistit vaší akci
úspěch, najdete v kapitole
Jak na veřejnou akci.
Kavárna na náměstí je vlast‑
ně obdobou Fér a Bio snída‑
ně, s tím rozdílem, že můžete
k ochutnání nabízet jen pár
výrobků (fair trade sušenky,
čokoládu a bonbóny), kávu
a čaj. Nevýhodou je, že se
akce koná pod širým nebem,
a tak je potřeba zajistit stá‑
nek, který vás ochrání před
21
nepříznivým počasím a který záro‑
veň nezničí vítr (musí mít pevnou
konstrukci). Stánek je důležitý také
proto, že samotný stůl by lidé mohli
přehlédnout a nezaujal by je – snaž‑
te se tedy, aby byla vaše „kavárna“
výrazná, namalujte transparenty,
obrázky, pozvěte kolemjdoucí na
kávu malými letáčky, které budete
rozdávat, nebo nápisy křídou na
zemi. Skvělé je zajistit hudbu, živou
nebo alespoň reprodukovanou.
Ostatní potřeby jsou obdobné jako
při Fér a Bio snídani – je třeba zajistit
přípojku k elektřině pro varné kon‑
vice, a pokud to není možné, nápo‑
je uvařit předem a použít termosky
s velkým objemem. Nádobí by mělo
být plastové, protože v případě
kavárny na náměstí nebudete mít
kontrolu nad jeho oběhem. Můžete
ale zkusit najít nějaký typ nádobí
z rozložitelného plastu.
Kavárna na náměstí je skvělou příle‑
žitostí, jak působit na kolemjdoucí
a informovat je, zatímco si v klidu
vypijí šálek kávy. Stejně jako u Fér a Bio snídaně jsou tedy samozřejmostí informovaní organizátoři
a dostatek informačních materiálů.
Další veřejnou akcí, kterou můžete zkusit uspořádat, jsou živé sochy. Maskované herce/mimy, kteří
nehnutí stojí jako sochy, známe z většiny velkých evropských měst jako atrakci pro turisty. Stejně dob‑
ře je ale můžeme použít jako lákadlo na kolemjdoucí, jejichž pozornost chceme přitáhnout a kterým
chceme předat nějaké informace o fair trade a příbuzných tématech. Výhodou je, že v České republice
jsou živé sochy něčím neobvyklým, a proto fungují vcelku spolehlivě.
Ani příprava není příliš náročná – stačí najít několik dobrovolníků (nemusejí mít nutně zkušenost s dra‑
matickou činností) a kostýmy obyvatel rozvojových zemí (například sombrero a pončo pro Mexičana,
sárí pro Indku). Skvělé bude, pokud se vám podaří kostýmy spojit i s pěstováním konkrétní plodiny –
Mexičanovi tak například dáte ošatku s kávovými boby, Indce košík s čajovými lístky vyrobenými z pa‑
píru. Aby se sochy odlišily od okolí, je dobré, aby stály na kusu barevné látky. Pro sochy připravte místo
na odpočinek a dostatek jídla a pití – role soch je fyzicky i psychicky dost náročná, a tak je potřeba dělat
po určitém čase přestávky.
V neposlední řadě najděte dostatek informovaných účastníků, kteří budou procházet mezi lidmi za‑
stavujícími se u soch a předávat jim informace a letáčky. S úřadem ani propagací si v tomto přípa‑
dě nemusíte dělat starosti – akce přitáhne pozornost lidí sama od sebe a nejde o zábor veřejného
­prostranství, takže na úřadě ho hlásit nemusíte.
22 „Otázky“ jsou aktivizační veřejný happening, postavený na jednoduchém principu – na náměstí nebo
na jiném exponovaném veřejném místě vyvěsíte velkou plachtu s nějakou provokativní otázkou (Vadí
vám, že banány, které jíte, pěstovaly děti? Proč pěstitelé kávy, kte‑
Jen ať nejde kolem
rou každý den pijete, dostávají za svou práci směšné peníze?
někdo známej!
A kdo za to může? a podobně). Dobrovolníci pak s lístečky
chodí a ptají se na odpověď na
danou otázku. Ideální
je odpovědi přepisovat na plachtu nebo na viditelné mís‑
Je možné,
to, aby si je ostatní kolemjdoucí mohli pře‑
že známí se k vašemu překva‑
číst. Takovýto happening je rovněž vhodné
pení naopak rádi přidají a ve vaší aktivitě
vás podpoří. Přestože nejsme v České republice
­spojit s informačním stánkem.
Výstava Svět v nákupním košíku
zvyklí vyjít do ulic a využít možnosti vyjádřit svůj názor
prostřednictvím veřejného prostoru, tak když už na ulici jsme,
okolí na naši občanskou iniciativu většinou reaguje pozitivně.
Pokud jste si jistí, že „bojujete“ za správnou věc, není důvod se
za vaši aktivitu stydět. Je-li vám však postávání na ulici a
rozdávání letáčků z jakéhokoli důvodu nepříjemné,
vyberte si jiný způsob podpory kampaně, který
vám bude milejší.
Jednoduchým způsobem, jak můžete informo‑
vat nejen o fair trade, ale také ukázat souvislosti
mezi výrobky, jež spotřebováváme, stavem život‑
ního prostředí a životními podmínkami lidí daleko
od nás, je uspořádat výstavu Svět v nákupním koší‑
ku, kterou vytvořila Společnost pro Fair Trade. Jde o sadu
jednatřiceti infopanelů (formát 80 × 60 cm, na výšku), věnující se
čtyřem tématům: Banány – pěstování a sklízení banánů na plantážích univerzity EARTH v Kostari‑
ce (pět panelů), Kakao – pěstování kakaa v družstvu CONACADO v Dominikánské republice (šest
panelů), Káva – pěstitelé kávy z několika družstev v Kolumbii (jedenáct panelů), Prales – krásy
a bohatství pralesa a vliv člověka na ně (osm panelů). Pokud nás s předstihem kontaktujete na
[email protected] a výstava bude volná, rádi vám ji zašleme poštou nebo připravíme k vyzved‑
nutí v kanceláři v Brně. Na vás už bude jen sehnat správné místo (univerzita, škola, volnočasové
centrum, úřad, galerie, muzeum, nákupní centrum, kavárna), dohodnout s majitelem zapůjčení
prostor a termíny, zajistit technickou stránku instalace výstavy (připevnit ji na zeď nebo na pa‑
nely), zajistit výstavě propagaci (viz kapitola Jak na veřejnou akci) a nejlépe i vernisáž, na kterou
můžete pozvat média. Při její příležitosti můžete také uspořádat přednášku na některé z témat
výstavy.
Infopanely jsou k nahlédnutí na www.svetvnakupnimkosiku.cz/odkazy.
Technické parametry: euroclipy (deska s klipy, plexisklo), 0,6 kg/panel – dohromady s obalem asi 20 kg.
Filmová projekce dokumentu „Bonita Ugly Bananas“ nebo „Pura Vida“
Tyto dva dokumenty natočila dokumentaristka Jan Nimmo. První se odehrává v Ekvádoru a popi‑
suje pracovní podmínky na banánových plantážích a konflikt mezi pracovníky plantáží a „banáno‑
vým baronem“ Álvarem Noboou. Druhý, natočený v Kostarice, se věnuje problematice používání
chemikálií v pěstování banánů a jeho dopadům. Oba filmy netrvají déle než půl hodiny, a tak je
vhodné doplnit je besedou nebo přednáškou s tematikou fair trade a negativních aspektů pěs‑
tování banánů. Filmy vám můžeme zapůjčit, pokud nás kontaktujete na [email protected] (také
v případě zájmu o přednášku), nebo je můžete získat přímo od jejich autorky na stránkách www.
jannimmo. com, kde se také dozvíte více informací. Filmy jsou k dispozici, alespoň prozatím, pouze
v anglické nebo španělské verzi.
23
Ušili to na nás!
Módní přehlídka
Událostí, na které je oblečení středem po‑
zornosti přítomných, je módní přehlídka.
Uspořádejte proto jednu vlastní. Dá se po‑
jmout alternativně a takovým způsobem,
že bude stát jen minimum peněz. Nemusí
totiž jít jen o nejnovější trendy – nechte
diváky shlédnout modely z recyklovaných
materiálů, různé dostupné „šetrnější“ vý‑
robky, například z biobavlny, lnu či bam‑
busu, Fairtrade nebo Fair Wear značky.
Diváky můžete i přímo zapojit – modelky
mohou předvádět kousky z vlastní výroby
­zúčastněných diváků.
Aby přehlídka plnila svůj účel – infor‑
mování o problematických pracovních
podmínkách ve výrobě oděvů – je třeba
doplnit ji ještě dalším programem. Nej‑
snadnější cestou je krátká přednáška
či prezentace (na www.usilitonanas.­cz
v sekci Ke stažení), nejlépe doplněná
krátkým kvízem s otázkami z oblasti pra‑
covních podmínek v rozvojových zemích.
Podaří‑li se vám pozvat nějakého návrháře či výrobce oděvů, zajímajícího se o alternativní a etič‑
tější materiály, který by k divákům promluvil z vlastní zkušenosti, bude celá akce pro diváky ještě
zajímavější.
Ukázka kvízu
1. Znáte alespoň pět různých materiálů,
ze kterých se vyrábí oblečení?
2. Jaký je nejnižší doložený plat dělníků
v textilních továrnách?
a) 10 $ měsíčně
b) 17 $ měsíčně
c) 25 $ měsíčně
3. Kolik procent z výsledné ceny džínů
či trička připadne dělníkovi, který
je ušil?
a) 1 %
b) 3 %
c) 15 %
24 4. Nejvýznamnějším výrobcem
oblečení pro český trh je:
a) Bangladéš
b) Česká republika
c) Čína
5.Z dovozu u nás pochází:
a) 53 % oděvů
b) 91 % oděvů
c) 100 % oděvů
Správné odpovědi:
1. bavlna, len, vlna, bambus, umělá vlákna, 2. b, 3. a, 4. c, 5. b
Happening v ulicích
Jednou z možností, jak uspořádat happening kampaně Ušili to na nás!, je „ptací den“. Vtrhněte do
centra města ve velkém počtu a rozdávejte lidem letáky se shopcards – vzkazy
určenými k zanechání v obchodech. O spolupráci můžete požádat napří‑
klad studenty z místní školy. Pokud vás bude hodně a budete na sobě
Jak poznám, že
mít stejná a výrazná trička (trička s logem kampaně jsou k půjčení v naší
mnou pořádaná akce měla nějaký
efekt?
kanceláři) nebo se jinak odlišíte, nepůjde
si vás nevšimnout. Když ­budete
oslovovat kolemjdoucí a vy‑
U veřejných
světlovat jim účel akce, zdůrazněte, že se jedná
akcí efekt nejspíš bezprostředně
o „ptací den“, kdy se do obchodů půjdou na
neuvidíte – čím více jich ale bude a čím více
budou o podobných problémech informovat média, tím
původ oblečení zeptat desítky zákazníků, a vy‑
spíše dojde k nějaké trvalejší pozitivní změně, byť to může tr‑
zvěte je, ať se připojí. Kromě informování veřejnosti
vat i několik let. Abyste předešli zklamání, stanovujte si menší,
můžete touto akcí docílit toho, že se o původ oděvů
reálné cíle. Nemusíte hned změnit celý svět – i článek o vaší
začnou zajímat také jejich prodejci. Majitele obcho‑
akci v místních novinách, díky kterému se o kampani
dozví několik desítek lidí, má
du navíc můžete vyprovokovat k reakci a ke spolupráci
smysl.
se ­zástupci kampaně.
Nechte zákazníky obchodních center nahlédnout do sweatshopu ­uprostřed
města! Happening, kterým je možné nechat se inspirovat, uspořádali nedávno členové Clean ­Clothes
Campaign v Rakousku. Deset
„dělnic“ předvádělo práci v to‑
várně (takzvané maquile) před
velkým nákupním centrem. Tato
akce byla sice poměrně náklad‑
ná (organizátoři museli zajistit
šicí stroje, kostýmy dělnicím
a další), bezpečně však vnesla
téma pracovních podmínek
v textilním průmyslu do médií.
Jednodušší variantou akce ve
veřejném prostoru může být
„živý“ stánek, uspořádaný na‑
příklad u příležitosti nějakého
významného dne (viz kalendář
významných dnů na konci této
kapitoly), vybavený informace‑
mi a podpisovými archy apelů nebo peticí. Stánek můžete doplnit například promítáním filmu na
zeď domu (seznam filmů a spotů na www.usilitonanas.cz) nebo jinou atrakcí. Kolemjdoucím nabíd‑
něte možnost osahat si alternativní materiály, jako konopí, len nebo bambus, zkusit si šití na stroji či
vyfotit se v symbolických obřích kalhotách. Nebo je vyzvěte, aby se podívali přímo na to, co mají sami
na sobě, a odpověděli na otázku, z čeho a kde to bylo vyrobeno. Nechte je zapsat na post‑it (malé
barevné nalepovací papírky) materiál, ve kterém jsou oblečeni, a nalepit cedulku do příslušné země
z „made in“ na přichystané mapě. Na konci dne budete mít zřetelný obraz globalizovaného textilního
průmyslu.
25
Promítání filmu „A Killer Bargain“ s následnou besedou
Pozvěte veřejnost na promítání filmu „A Killer Bargain“. Film natočený v roce 2006 dánským autorem
Tomem Heinemannem vypovídá o situaci dělníků v továrnách na barvení látek a šití oděvů a pracov‑
níků bavlněných plantáží. Tyto příběhy konfrontuje s názory odběratelů zboží, pro něž jsou vyráběny,
tedy s evropskými oděvními firmami. Film představuje divákům problémy spojené s výrobou oděvů,
které denně nosí.
Důležitá je následná diskuze, která dá prostor k vyjasnění případných
otázek. Můžete pozvat hosta nebo dát jednoduše slovo divákům a ne‑
chat je diskutovat o tématu. Na stránkách www.usilitonanas.cz
v sekci Ke stažení najdete výpo‑
věď autora filmu o tom, co
Problémy,
se po uvedení „A Killer Bargain“
které spotřebitelské kampa‑
dánskou televizí změnilo. Jeho odpovědi můžete
ně řeší, jsou natolik složité, že nelze čekat
využít během besedy po filmu. Mějte na paměti, že
jednoznačné odpovědi a vždy se může stát, že
vás nějaká otázka zaskočí. Jestliže ale spolehlivě znáte
otřesné skutečnosti zobrazené ve filmu se pro diváky
a máte ověřené základní informace, nebojte se do besedy
mohou stát podnětem k aktivitě. Nabídněte jim proto
pustit. Můžete převzít roli „facilitátora“, který spíše moderuje
alespoň jeden způsob, jakým se mohou okamžitě zapo‑
a řídí diskuzi. Když něco nevíte, nestyďte se to přiznat a od‑
jit do kampaně, a přispět tak k nápravě věcí (například
kazujte na informační zdroje a materiály kampaně. Je také
dobré připravit si pro ilustraci pár příkladů o konkrétním
­podepsání petice).
Co když na
besedě nebudu umět odpovědět na
nějakou otázku?
Bazar oblečení
porušování práv i o úspěších kampaně. Nenechte se
odradit případnými nepříjemnými poznámkami,
v řadě případů se vám dostane spon‑
tánní podpory z publika.
Také máte ve svých skříních několik kousků oblečení, které jsou
sice pořád zachovalé, ale vám už se prostě okoukaly a dlouho jste je na
sebe nevzali? Nejste sami, věřte, že takových lidí najdete mnoho i ve vašem okolí. Zorganizujte proto
bazar, kde si budete moci takové oblečení vyměnit nebo za levný peníz prodat. Na akci pak instalujte
informační panel či stolek s informacemi o pracovních podmínkách v textilním průmyslu, nabídně‑
te letáčky k odnesení nebo uspořádejte doprovodnou
­aktivitu (viz Happening v ulicích).
Je důležité, abyste na začátku či v průběhu k přítomným
lidem promluvili a vysvětlili jim smysl celé akce – směna
oblečení sama o sobě evokuje téma oděvů, ne však pra‑
covních podmínek při jejich výrobě. Vaším cílem je ale šířit
povědomí právě o těchto podmínkách a motivovat účast‑
níky akce k tomu, aby se zasazovali o jejich zlepšování.
Směna je spíše symbolickým vyjádřením – obrovský tlak,
vyvíjený na továrny oděvními firmami a jejich dodavateli,
vede k přemrštěným nárokům na dělníky a je způsobený
mimo jiné naší zbytečně velkou spotřebou oděvů.
Výstava Ušili to na nás!
Výstava představuje životní realitu dělníků pracujících
v továrnách, kde vyrábějí oděvy, jež denně nosíme. Fo‑
tografie, pořízené v létě 2009 v indickém průmyslovém
Gurgaonu a v bangladéšské Dháce, jsou provázené ko‑
mentáři, které vysvětlují kontext tématu a doplňují další
informace.
26 Výstavu je možné instalovat venku během happeningu, na festivalech nebo městských oslavách (fo‑
tografie jsou na sololitových panelech) i ve vnitřních prostorách kaváren, nádraží, sportovišť, knihoven
nebo škol, foyerů divadel či kin. Dobré je u výstavy umístit stojan s letáčky, které divákům představí
kampaň. Výbornou příležitostí, jak výstavu zviditelnit a mít možnost působit na větší množství lidí,
je uspořádání její vernisáže. Na té můžete být osobně, hovořit s diváky a odpovídat na jejich dotazy.
Na žádné z vašich akcí by neměly chybět letáky a další informační materiály kampaně, aby návštěv‑
níkům i po skončení akce zůstalo něco, do čeho mohou později nahlédnout pro více informací, kon‑
takt či adresu webové stránky. Materiály jsou k nahlédnutí na www.usilitonanas.cz v sekci Ke stažení,
na požádání vám je rádi zašleme.
Víte, s čím si hrajete?
Promítání filmu „Dílna na hračky“ s besedou
Uspořádejte pro své známé, kamarády, spolužáky či kolegy promítání dokumentárního filmu „Díl‑
na na hračky“ spojené s besedou na téma pracovních podmínek v čínských továrnách na hračky
a ­odpovědnosti firem i nás spotřebitelů.
Film „Dílna hračky“, původním názvem „Santa‘s Workshop“, natočila švédská dokumentaristka Lotta
Ekelund v roce 2004 ve spolupráci se švédskou nevládní organizací SwedWatch. Film zobrazuje realitu
čínských továren vyrábějících hračky pro velké firmy a kromě tématu pracovních podmínek se věnuje
i otázkám životního prostředí a bezpečnosti, odborům a praktikám firem. Informace o filmu včetně
krátké ukázky (vše v angličtině) najdete na stránkách www.lottafilm.info. Kopii filmu s českými titulky
vám na požádání rádi pošleme.
Před samotným promítáním můžete účastníkům rozdat krátký kvíz. Nejdříve je nechte, aby si odpově‑
di zkusili sami tipnout, až poté jim prozraďte, že správné odpovědi se dozvědí z filmu. Po promítnutí
filmu kvíz společně vyhodnoťte a diskutujte o tom, co vás ve filmu zaujalo nebo překvapilo. Vzor kvízu
včetně správných odpovědí je ke stažení na našich stránkách www.vitescimsihrajete.cz.
Pro oživení si na besedu můžete pozvat hosta, například někoho ze Společnosti pro Fair Trade, kdo
má o kampani a problematice výroby hraček bližší informace a může odpovídat na případné dotazy.
Besedu lze samozřejmě uspořádat i bez hosta. Některé často kladené otázky a odpovědi na ně najdete
v závěrečné části tohoto průvodce. Namísto dotazů můžete také jednoduše moderovat diskuzi, v níž
dostanou účastníci promítání možnost vyjádřit svůj názor. Součástí besedy může být kromě předsta‑
vení kampaně Víte, s čím si hrajete? také krátké vysvětlení konceptu fair trade, a případně i ukázka fair
trade hraček. Tip na závěr: účastníky vždy potěší drobné fair trade občerstvení.
Smutní méďové a pouliční akce
U pouličních akcí je potřeba hlavně zaujmout a přitáhnout pozornost kolemjdoucích. To se vám zaru‑
čeně podaří v maskách smutných méďů. Šablonu této obličejové masky, využívající logo kampaně,
si můžete stáhnout z našich stránek www.vitescimsihrajete.cz. Potom už stačí jenom vytisknout, vy‑
střihnout, opatřit gumičkou a nasadit. Nebojte se masky použít i při obyčejném informačním stánku
či rozdávání letáků. Pomohou vám nezapadnout v davu.
Skupina lidí v maskách se také může vydat do většího nákupního centra, například v období před Vá‑
nocemi, kde se lze jednoduše „vmísit do davu“ a rozdávat letáky a další informační materiály kampaně.
Masky se dají využít i k dalším aktivitám a pouličním akcím, z nichž některé jsou popsány dále. Pro
27
potřeby pouličních akcí na podporu kampaně vám rádi zapůjčíme také kampaňová trička, stačí si o ně
napsat na [email protected]
Dneska všichni
rozdávají letáčky. Sám bych si ho od
sebe nevzal, kdybych šel kolem...
Oblíbeným typem pouliční akce je „zamrzání“.
Pro její konání je ideální místo
s vyšší koncentrací lidí,
Při přípravě
akce přemýšlejte, jak zajistit, aby
například pro‑
kolemjdoucí měli důvod a motivaci si letáček vzít.
stranství před obchodním domem, rušné náměs‑
Jinými slovy, zkuste se zamyslet nad tím, jak v lidech pro‑
tí nebo ulice s mnoha obchody. Pro lepší efekt by se
budit jejich zvědavost, která je přinutí zastavit se a zjistit, o co
­zamrzání mělo zúčastnit minimálně patnáct lidí.
jde, ať už zajímavým stánkem nebo jinou pouliční atrakcí.
Letáčků je dnes všude opravdu hodně, a proto
Akce spočívá v tom, že se dobrovolníci zamíchají do davu
musíte být vynalézaví!
kolemjdoucích lidí a pak se na předem domluvený signál
ve stejnou chvíli všichni najednou zastaví a na minutu „zamrz‑
nou“ – zůstanou v pozicích, ve kterých se právě nacházejí. Asi po
minutě se dají opět do pohybu, rozdávají kolemjdoucím a divákům informační
materiály a odpovídají na jejich dotazy. Podobné „zamrznutí“ by se mělo opakovat víckrát, v pravidel‑
ných intervalech. Během „zamrznutí“ nesmějí tito dobrovolníci mluvit, proto je užitečné, aby byli do
akce zapojeni ještě další lidé, kteří nezamrzají, ale pohybují se mezi davem, vysvětlují, oč jde, a od‑
povídají na otázky kolemjdoucích. Využít můžete také nápisů, které budou „zamrznutí“ dobrovolníci
držet v rukou.
Dalším typem veřejné akce, jejímž cílem je přitáhnout pozornost a poukázat na konkrétní problém, je
„flashmob“ neboli „blesková mobilizace“. Předem domluvená skupina lidí při ní ve veřejném prostoru
uskuteční nějakou „bleskovou“ akci. „Flashmob“ na podporu dělníků v hračkářském průmyslu může
mít například podobu shromáždění na náměstí, kde si všichni zúčastnění dobrovolníci na písknutí
píšťalky lehnou na zem. Při vstávání pak společně rozprostřou transparent například s nápisem: Když
28 čínský dělník v továrně na hračky už nemůže, nahradíme ho jiným. Prostoru pro fantazii je dost, sami
jistě přijdete na mnoho dalších nápadů, jak na ulici uskutečnit působivý „flashmob“.
I s kbelíkem barvy a bílou plachtou se dá udělat efektní veřejná akce. Stačí se dotázat
kolemjdoucích, zda by nechtěli „přiložit ruku k dílu“, tedy podpořit poža‑
Jó,
davek či vzkaz kampaně, který předepíšete na plachtu. K tomu se mohou
v Německu, tam se musí
symbolicky připojit tím, že na plachtu otisknou svou dlaň ­namočenou
kampaně dělat jedna báseň. Ale s českou
veřejností nic nehne.
v barvě. Podobně můžete vyzvat
lidi, aby se „postavili
proti“ špatným pra‑
Takové vzdychání
k ničemu nevede. Někde a nějak se zkrátka
covním podmínkám dělníků symbolickým otis‑
začít musí. V zemích, o kterých si dnes myslíme, že mají
kem boty na plachtu.
pro kampaně příznivější prostředí, byly začátky podobně
těžké jako u nás.
Pokud se rozhodnete veřejnost vybídnout k tomu, aby
„přiložila ruku k dílu“, nezapomeňte, že použité barvy by
měly být netoxické, speciálně určené k malování na tělo. V případě,
že se rozhodnete pro akci „postavit se proti“, přineste spolu s barvou a plachtou i pár starých bot, které
bude možné použít k namočení do barvy a obtisknutí na plachtu. Hotovou plachtu s otisky rukou či
nohou a se vzkazem kampaně můžete spolu s informačními ­materiály kampaně po skončení akce
vystavit v kavárně či v jiném veřejném prostoru.
Stánek na veřejné akci
V rámci některých akcí pro veřejnost je možné prezentovat kampaň prostřednictvím stánku či jiné‑
ho stanoviště. Oproti pouličním akcím zde dochází k bližšímu kontaktu, lidé mají možnost se zastavit
a něco si vyzkoušet.
Jednou z možností, jak oživit stánek na podobné akci, je postavit „sušák s hračkami“. Potřebovat bu‑
dete kruhový sušák na prádlo, využít můžete i obyčejnou šňůru na prádlo, kterou natáhnete do tvaru
pavučiny. Na sušák ani na šňůru se však tentokrát nebude věšet prádlo, nýbrž hračky. Vedle nich budou
na provázcích různé délky připevněné lístečky s informacemi o tom, kolik na dané hračce vydělali děl‑
níci v továrně a kolik společnost známé značky. Chybět nebudou ani údaje, kolik stál výrobní materiál,
doprava, reklama a další. Cílem
je ukázat, co všechno tvoří ko‑
nečnou cenu hračky a jak je tato
cena rozdělena.
Obrázek panenky Barbie spo‑
lu s potřebnými informacemi
si můžete stáhnout na našich
stránkách www.vitescimsihraje‑
te.cz. Pokud ho podle instrukcí
rozstříháte, můžete ho na stán‑
ku využít k drobné aktivitě, při
níž se lidé snaží přiřadit jednot‑
livé údaje k sobě tak, jak patří
(ceny, procenta, aktéři). Přitom
si mohou pomáhat údaji z lís‑
tečků visících na sušáku nebo
na šňůře.
29
Tvořivé dílny pro děti
A
C
B
G
E
D
B
J
B
E
J
H
O
T
R
A
N
S
F
O
R
M
E
R
S
D
O
D
R
D
D
I
B
M
A
T
T
E
L
Y
E
B
E
R
S
B
O
T
G
U
G
C
S
F
I
J
K
H
Y
C
C
E
F
N
N
R
L
E
T
S
E
C
A
H
T
Z
E
L
U
E
L
A
W
R
A
D
B
I
S
S
E
S
L
H
E
I
P
R
M
O
L
C
I
M
C
H
A
S
B
R
O
Q
X
U
S
C
H
F
H
V
M
D
I
S
N
E
Y
U
K
O
U
E
I
K
O
C
D
T
H
E
S
S
I
S D E B A E M M E R L A G
Vhodnou příležitostí, jak in‑
formovat rodiče menších dětí
o problematice výroby hraček, jsou různé akce pořádané pro děti. Bývají na nich obvykle stánky či sta‑
noviště s drobnými úkoly, hrami či soutěžemi pro děti, které můžete tematicky zaměřit právě na hrač‑
ky. Přitom lze rodičům nabídnout letáček kampaně a stručně představit její cíle. Jako odměnu pro děti
můžete použít dřevěná joja nebo samolepky s logem kampaně – obojí vám na požádání rádi zašleme.
Pro podobné dětské dílny vám také ochotně zapůjčíme například dřevěné puzzle s obrázky hraček
a kreslených postaviček, malá dřevěná zvířátka na poznávání podle hmatu, omalovánky či velkou
dřevěnou maketu medvěda na focení. Pomůcky, jednoduché hračky i drobné aktivity pro děti si sa‑
mozřejmě můžete snadno připravit a vyrobit sami. Na našich stránkách vám pro inspiraci nabízíme
například návod, jak vyrobit čínského papírového draka, upéct fairtradové medvědí perníčky nebo
si vyrobit medvědí masku.
Posezení s hračkami
Nebyly by pracovní podmínky v čínských továrnách na hračky dobrým tématem pro setkání rodičů
s učiteli ve vaší škole či školce, pro besedu v rodinném centru nebo pro práci se studenty na základní
či střední škole? Anebo pro obyčejné posezení se známými? Zde najdete několik námětů, jak takové
„posezení s hračkami“ uspořádat.
Požádejte předem účastníky, aby si přinesli své nejoblíbenější hračky (nebo nejoblíbenější hračky
svých dětí). Přinést si mohou i ty nejméně oblíbené. Začněte úvodním kolečkem, kdy každý představí
svou nejoblíbenější a nejméně oblíbenou hračku. Požádejte účastníky, aby ostatním řekli, proč mají
danou hračku rádi, nebo naopak neradi, jaké na ni mají vzpomínky, kdo jim ji dal a podobně.
Můžete si zahrát hru známou pod názvem „Globální vesnice“, tentokrát na téma hraček. Kdyby svět
byl vesnicí se 100 dětmi, 60 z nich by žilo v Asii, 21 v Africe, 9 v Jižní Americe, 6 v Evropě a 4 v Severní
Americe. A kdyby pro všechny tyto děti bylo 100 hraček, pak 4 děti v Severní Americe by jich měly
33, 6 dětí v Evropě 30, 60 asijských dětí by mělo 24 hraček, 9 dětí v Jižní Americe 8 hraček a všech
21 afrických dětí by se dělilo o 2 hračky. (3 hračky by zůstaly pro děti z Oceánie, které statisticky ani
neexistují.) Nechte účastníky počty dětí i hraček na jednotlivých kontinentech nejprve odhadnout,
teprve poté jim sdělte správné výsledky. Skupina se také může pokusit rozdělit na menší skupinky
30 Řešení osmisměrky:
Hasbro, Mattel, FisherPrice, Toys“R“Us, Matchbox, Disney, Transformers,
Barbie, Bobbycar, Chicco.
Lidé jsou zvědaví, rádi luští,
hádají… Neváhejte jim proto
na stánku přichystat kvízy, osmisměrky či křížovky, z nichž
získají nové informace o výro‑
bě hraček. Na stránkách www.
vitescimsihrajete.cz najdete ke
stažení například tematickou
křížovku či osmisměrku s názvy
deseti hraček a hračkářských
firem těsně spojených s Čínou.
Sami určitě vymyslíte spoustu
dalších tajenek.
podle odpovídajícího poměru. Účastníků se pak můžete zeptat na několik otázek: Ve které části ves‑
nice jste žili? Jak jste se o hračky podělili? Jaké hračky byste asi měli? Jak jste se cítili? Podrobný popis
této i dalších aktivit, mezi nimi například oblíbené hry „na montážní linku“, najdete opět na stránkách
kampaně www.vitescimsihrajete.cz.
Na aktivity můžete navázat diskuzí. Co se vám vybaví, když přemýšlíte o hračkách? Nejprve dejte pro‑
stor pro spontánní reakce účastníků, poté diskutujte nad konkrétními tématy podle povahy skupiny.
Můžete například mluvit o tom, co je pro vás „dobrá“, „vhodná“ nebo naopak „špatná“ hračka. Spíše
než o nalezení jednoznačných odpovědí jde o výměnu názorů a zkušeností, užitečných tipů či kritérií
pro nakupování hraček.
Na závěr můžete přítomným představit kampaň Víte, s čím si hrajete?, poskytnout informace o pod‑
mínkách, v jakých se většina hraček vyrábí, a nabídnout možnosti, jak se do kampaně zapojit. K oživení
můžete promítnout již zmíněný film „Dílna na hračky“.
31
Kalendář významných dnů
Veřejné akce je dobré navázat na nějakou jinou událost či větší akci, která vám poskytne příležitost
oslovit větší množství lidí a také možnost, jak vaši akci lépe propagovat a mediálně zatraktivnit. Při její
přípravě tedy přemýšlejte o tom, zda by bylo možné spojit ji s nějakou událostí. Dobrou příležitostí pro
stánky všeho druhu bývají různé festivaly, ať už filmové, hudební či jiné. Prodejní stánky s fair trade
zbožím a informačními materiály jsou zase příjemným oživením dnes již tradičních biojarmarků. In‑
formace o datech a místech konání podobných akcí najdete na internetových stránkách měst a obcí,
případně na kulturních portálech či stránkách neziskových organizací, které tyto akce pořádají.
Další možností je uspořádat veřejnou akci u příležitosti některého z významných dnů. Několik ­takových
dnů pro inspiraci představujeme:
Leden
Červen
Říjen
1. 1. Nový rok
1. 6. Den dětí
5. 6. Světový den životního
prostředí
12. 6. Mezinárodní den boje proti
dětské práci
16. 6. Den afrického dítěte
první pondělí v říjnu
Světový den sídel
7. 10. Světový den akcí za důstojnou
práci
16. 10. Světový den výživy,
Mezinárodní den proti
McDonald‘s,
Mezinárodní den tolerance
17. 10. Mezinárodní den boje proti
chudobě
Únor
14. 2. svátek sv. Valentýna
20. 2. Den nenásilného odporu
21. 2. Mezinárodní den boje proti
kolonialismu
Březen
8. 3. Den OSN pro práva žen
a mezinárodní mír
15. 3. Světový den spotřebitelských
práv
22. 3. Světový den vody
Duben
7. 4. Světový den zdraví
22. 4. Den Země
28. 4. Mezinárodní den pro bezpečnost a zdraví při práci
Květen
1. 5. Mezinárodní den práce (Svátek
práce)
druhá květnová sobota
Den pro fair trade
21. 5. Světový den kulturní
rozmanitosti
25. 5. Den Afriky
32 Červenec
první sobota v červenci
Mezinárodní den družstev
11. 7. Světový den populace
Srpen
9. 8. Mezinárodní den původních
obyvatel
23. 8. Mezinárodní den pro připomenutí obchodu s otroky a jeho
zrušení
Září
8. 9. Mezinárodní den gramotnosti
úterý následující po druhém
pondělí v září
Mezinárodní den míru
22. 9. Evropský den bez aut
třetí víkend v září
Clean up the world – Ukliďme
svět
Listopad
3. 11. Den bez pesticidů
10. 11. Světový den vědy pro mír
a rozvoj
čtvrtá sobota v listopadu (pátek
po Dni díkůvzdání v USA
a následující sobota
mezinárodně)
Buy Nothing Day – Mezinárodní den nenakupování
Prosinec
1. 12. Světový den boje proti AIDS
2. 12. Mezinárodní den za zrušení
otroctví
10. 12. Den lidských práv
11. 12. Světový den dětství
Často kladené otázky
Pokud se rozhodnete uspořádat veřejnou akci, určitě vás neminou nejrůznější otázky účastníků, po‑
sluchačů či kolemjdoucích. Následující výčet často kladených otázek není vyčerpávající, snad vám ale
dodá jistotu a pomůže při diskuzích s ostatními. Další odpovědi a informace najdete také na stránkách
jednotlivých kampaní, jejichž adresy jsou uvedené v závěru tohoto průvodce. Jakékoli další podněty
uvítáme a případné další dotazy rádi zodpovíme na [email protected], [email protected]
nebo na kontaktech pro jednotlivé kampaně.
Mohou mít spotřebitelské kampaně skutečně pozitivní dopad a vést
ke ­zlepšení podmínek?
Ano. Dokladem toho jsou například úspěšné kampaně, které v minulosti vedly k zavedení etických kode‑
xů1 ve velkých firmách. Konkrétním příkladem může být série kampaní v druhé polovině devadesátých
let dvacátého století, upozorňujících na špatné pracovní podmínky, v nichž se v Asii vyráběly sportovní
boty známé americké značky Nike. Tlak médií, veřejnosti a nevládních organizací, který měl mimo jiné
i formu organizovaného bojkotu, přiměl představitele společnosti Nike veřejně uznat své pochybení
a přijmout etický kodex. Také to, že Nike nedávno zpřístupnil seznam jmen a adres všech svých doda‑
vatelských továren, je výsledkem veřejné kampaně, na níž se podílelo několik nevládních organizací,
mezi jinými Oxfam International2. Spotřebitelské kampaně navíc spolupracují s nevládními organizace‑
mi přímo v producentských zemích. Od nich získáváme zpětnou vazbu i podněty k dalším krokům, aby
kampaně skutečně měly smysl a pozitivní dopad.
Vybízí spotřebitelské kampaně k bojkotu výrobků nebo firem?
Ne. Bojkoty samy o sobě nestačí. Představené kampaně usilují o zlepšení podmínek pracovníků v roz‑
vojových zemích. Nechceme, aby se společnosti rozhodly přerušit spolupráci s určitou továrnou nebo
zemí a přesunuly svou výrobu jinam, protože dělníci by tak přišli o práci. Naším cílem je přimět firmy
k přijetí odpovědnosti za dopady jejich působení, tedy k takové výrobě zboží, při níž nedochází k po‑
rušování práv zaměstnanců a k ničení životního prostředí. Výjimkou mohou být organizované bojkoty
jako způsob nátlaku na firmy v konkrétní kauze, řada takových akcí opravdu vedla k úspěchu. Vzkaz
dělníků zůstává nicméně jasný: Nechceme, abyste přestali kupovat zboží, které vyrábíme – chceme,
abyste se zajímali o to, v jakých podmínkách pracujeme a žijeme.
Je tedy lepší kupovat české výrobky?
Ano i ne. Koupí českého výrobku podpoříte místní, často tradiční výrobu, a přispějete tak k udržení „ře‑
mesla“. Omezením přepravy na velké vzdálenosti navíc ušetříte životní prostředí. U českých výrobků je
také větší pravděpodobnost, že vznikly v eticky přijatelných podmínkách. Na druhou stranu to nemusí
1 Pravidla chování, která se firma dobrovolně zaváže dodržovat jak směrem navenek, tak směrem ke svým
­zaměstnancům a dodavatelům.
2 Více se o kampani i jednotlivých požadavcích, které Oxfam a jeho partneři vůči Nike mají, dozvíte ve zprávě
Offside! Labour rights and sportswear production in Asia z roku 2006. [online] Dostupné z: http://www.oxfam.org.
au/resources/filestore/originals/OAus‑OffsideLabourRightsAsia – 1206.pdf (cit. 17. ledna 2010).
33
být pravidlem – také v České republice dochází k nelegálnímu zaměstnávání imigrantů v nezákonných
podmínkách. Samotným nákupem českých výrobků také nepřispějete ke zlepšení pracovních pod‑
mínek v zemích, kde stále vzniká naprostá většina u nás dostupného zboží. Připojte se proto k našim
požadavkům a podpořte naše kampaně, i pokud důsledně nakupujete české výrobky. V případě fair
trade výrobků jde pak většinou o takové produkty, které český původ mít jednoduše nemohou, jako
je například káva, kakao, čaj nebo rýže.
Co je to společenská odpovědnost firem (CSR)?
Pojem společenská odpovědnost firem je českým překladem anglického Corporate Social Responsi‑
bility, neboli CSR. Představuje takový způsob vedení firmy, který do ekonomické činnosti dobrovolně
začleňuje také sociální a ekologické ohledy, ve spolupráci se zainteresovanými skupinami osob vně
i uvnitř firmy. Například Bussines Leaders Forum vymezuje společenskou odpovědnost jako „dob‑
rovolný závazek firem chovat se v rámci svého fungování odpovědně k prostředí i společnosti, ve
které podnikají“ 3. Koncept společenské odpovědnosti firem se rozvinul ve druhé polovině dvacáté‑
ho století jako reakce na zvýšený zájem veřejnosti o otázky životního prostředí a podmínky výroby
obecně a v souvislosti s tím také jako snaha o zlepšování reputace a získání konkurenční výhody.
Fair trade
Jak se pozná, že je nějaké zboží fair trade?
První možností, jak poznat fair trade produkty, je známka Fairtrade, kterou nesou produkty certifiko‑
vané Fairtrade Labelling Organizations International (FLO). Nalezneme ji především na potravinách
a uděluje se na základě pevně stanovených standardů pro každou komoditu. Druhou možností, jak
poznat fair trade výrobek, je logo fair trade organizace, která jej dováží a která je členem WFTO – Svě‑
tové organizace pro fair trade. Zde se jedná o takzvaný tradiční způsob, kdy je férový původ výrobku
zaručen samotnou organizací a týká se typicky řemeslných výrobků. V tomto systému neexistují stan‑
dardy pro jednotlivé komodity, ale pouze deset obecných standardů, které jsou dodržovány v rámci
WFTO. Většina standardů se kryje s principy fair trade, které najdete níže.
Jaké jsou principy fair trade?
Základními principy, na nichž je fungování celého systému fair trade postaveno, jsou vytváření příle‑
žitostí pro znevýhodněné producenty, transparentnost a zodpovědnost v obchodních vztazích, pod‑
pora nezávislosti producentů a udržitelného rozvoje, spravedlivá výkupní cena komodit, rovnost žen
a mužů, zajišťování bezpečných a důstojných pracovních podmínek, dodržování mezinárodních kon‑
vencí (například Konvence OSN o právech dítěte), důraz na zachování životního prostředí a podpora
environmentálně šetrné produkce. Pro některé producenty nejsou všechny principy stejně důležité –
někteří například nejvíce oceňují dlouhodobé obchodní vztahy, které jim dovolují plánovat investice
a mít pocit jistoty.
Kdo uděluje známku Fairtrade a kontroluje, že se dodržují pravidla
spravedlivého obchodu?
Známka Fairtrade je ve vlastnictví organizace FLO (Fairtrade Labelling Organizations International),
která ji uděluje i odebírá a stanovuje rovněž standardy pro certifikované výrobky. Kontrolu dodržování
3 Podle www.csr‑online.cz.
34 standardů a samotnou certifikaci má pak na starosti organizace FLO‑CERT, což zajišťuje nezávislost
a transparentnost.
Co je to spravedlivá cena?
Certifikace Fairtrade garantuje producentům minimální výkupní cenu, která musí být vždy vyšší než
cena na trhu, pokrývá náklady ekologicky a sociálně šetrné výroby a zajišťuje důstojné živobytí. Tato
cena zahrnuje i takzvané Fairtrade premium, které pěstitelé sdružení do družstev investují do společ‑
ných projektů přispívajících k rozvoji komunity – postaví školu nebo nemocnici, opraví silnici a podobně.
Kolik dostanou producenti z ceny běžného banánu? A kolik z fair trade
banánu?
Pokud bychom srovnávali běžný a fair trade banán ze zemí Latinské Ameriky, pracovník na plantáži
běžných banánů by za jeden banán dostal 1,36 % (necelých sedm haléřů) z konečné ceny a vlastník
plantáže/pěstitel 9,6 % (0,48 Kč). U fair trade banánu by pracovník na plantáži dostal zhruba šestkrát
více – 8,2 % (0,41 Kč) a vlastník plantáže/pěstitel 12 % (0,60 Kč)4.
Ušili to na nás! a výroba oděvů
Jak se dozvím, kdo a jak vyrábí oděv, který chci koupit?
Na oděvu by mělo být uvedeno, ve které zemi byl vyroben. Riziko, že při jeho výrobě docházelo
k porušování pracovních a lidských práv, vždy existuje, tím spíše pokud výroba probíhá v rozvojo‑
vých zemích. Ani původ v Evropské unii však automaticky nezaručuje dodržování zákonů a uspo‑
kojivé pracovní podmínky zaměstnanců. Cena bohužel nenapoví nic, v úděsných podmínkách se
vyrábějí i velmi drahé značkové oděvy. Jediné, čím se lze spolehlivě řídit, jsou certifikační známky.
Těch je více a najdete je vysvětlené například na našem webu www.usilitonanas.cz. Některé certi‑
fikují celý proces výroby, některé jen pěstování bavlny, jiné jsou dokonce jen marketingovým tri‑
kem konkrétního výrobce a žádnou váhu nemají. Máte‑li o některé certifikaci pochyby, napište nám
na [email protected], abychom o ní zjistili více.
Nejsou certifikované oděvy dražší?
Mohou být, ale spíše jen minimálně. Ze zjištění partnerské neziskové organizace v Indii vyplývá, že
náklady na platy dělnic se v jimi sledovaných továrnách rovnají průměrně jednomu procentu z ceny
výrobku. Zvýšení platů šiček by tak pro vlastníky továren téměř nehrálo roli. Podobně je tomu s in‑
vesticemi do bezpečnosti práce a pracovního prostředí. Relevantním nákladem je samotný proces
certifikace a s ním spojený monitoring. Na druhou stranu certifikace přináší určitou konkurenční
výhodu a měla by se zaplatit stejně jako jiné marketingové náklady.
Jak se dozvím, kde jsou vyráběny oděvy značky XY?
Pokud informaci nenajdete na oděvu ani na webové stránce značky, zřejmě je to z „dobrého dů‑
vodu“. Většina firem své značkové oděvy vyrábí v továrnách, které nevlastní, mimo jiné i pro‑
to, aby nenesly za podmínky v nich odpovědnost. Důkazem je i to, že v továrnách bývají zvláštní
uzavřená oddělení, kde prověřené a většinou negramotné pracovnice dodatečně našívají na
oblečení loga. Vysledovat původ konkrétního výrobku je pak skutečně téměř nemožné. Právě
4 Částka je vypočítána při kurzu 1 EUR = 25 Kč a při ceně 32,90 Kč za kg a 5 Kč za jeden banán.
35
dostupnost informací je tou první a klíčovou změnou, kterou od firem kampaň Ušili to na nás! poža‑
duje. Pokud se k informaci o původu oděvu nemůžete dostat, můžete se zeptat také přímo prodejce
či výrobce.
Dá se věřit tomu, když firmy v rámci své CSR politiky zveřejňují dokumenty,
ve kterých uvádějí, že dbají na dodržování pracovních i lidských práv
zaměstnanců továren?
Na takovou otázku nelze obecně odpovědět. V mnoha případech představují tyto dokumenty důležitý
krok směrem ke zlepšení praktik ve výrobě a obchodu. Zkušenosti dělníků z továren ale nasvědčují
tomu, že v mnoha případech je to jinak. Firmy posílají někdy do továren kontroly, ale ty jsou předem
ohlášené, nejdou do hloubky a vedení továren se na ně snadno připraví.
Které značky se chovají nejhůře?
Je to logická otázka, které značky prostě ze svých nákupů vyloučit. Nelze na ni však snadno odpo‑
vědět. Daleko snáze můžeme při nákupech preferovat jasně pozitivní příklady – zboží se skutečně
nezávislými certifikacemi (Fair Wear, Fairtrade, ale i BIO) a zboží výrobců, kteří o své výrobě podávají
ucelené informace. Důvodem, proč je u konvenčního zboží bez certifikace obtížné (a někdy až ne‑
možné) vysledovat původ výrobku, je složitý systém subdodávek, kdy pro každou značku vyrábí vel‑
ké množství továren. To ovšem nemusí znamenat, že všechny továrny nutně porušují zákony a práva
­zaměstnanců. Současně ale neexistuje jasná záruka etického původu zboží.
Je dobré kupovat oblečení z biobavlny?
Ano, protože je to díky nízkému využití pesticidů šetrnější vůči životnímu prostředí i vůči lidem, kteří
bavlnu pěstují. O pracovních podmínkách při výrobě samotných oděvů to ale nevypovídá.
Víte, s čím si hrajete? a výroba hraček
Jak se dozvím, kdo vyrábí moje hračky?
První informací je obvykle nálepka, visačka nebo text na balení či na samotné hračce. Tato informace
by měla obsahovat jasný údaj o tom, kdo a kde hračku vyrobil. Známá značka ale nemusí být totož‑
ná s názvem společnosti, která značku vlastní. Velké nadnárodní společnosti často vlastní i několik
značek. Nejjednodušší cestou k podobným informacím zůstávají internetové vyhledávače a webo‑
vé stránky firem. Máte‑li pochyby, napište nám na [email protected] a my se potřebné informace
­pokusíme zjistit.
Existuje seznam „férových“ hraček nebo jejich výrobců?
Zatím bohužel neexistuje žádná certifikace pro „férové“ hračky ani seznam „férových“ výrobců a ob‑
chodníků s hračkami. Podobná certifikace by mohla existovat pouze tehdy, pokud by bylo možné
stoprocentně garantovat, že hračka byla vyrobena ve spravedlivých pracovních podmínkách. K tomu
by však bylo zapotřebí, aby všechna místa, kde byly vyrobeny jednotlivé části hračky ve všech vý‑
robních fázích, prošla nezávislým monitoringem a kontrolou, které by potvrdily, že kodex sociálně
odpovědného firemního chování je dodržován v celém výrobním řetězci. To je obtížné nejen proto,
že nefunguje žádný důvěryhodný systém kontroly, ale také proto, že síť dodavatelů a subdodavatelů
je často velmi spletitá. Pomineme‑li lokální, české výrobky, tak kromě fair trade hraček zatím žádná
certifikace ­zajišťující etický původ hraček neexistuje.
36 Zjistíte‑li z údajů uvedených na výrobku název firmy, je možné podívat se na webové stránky firmy,
kde obvykle najdete i její CSR politiku. Na stránkách ICTI CARE Mezinárodního svazu hračkářského
průmyslu www.icti-care.org si pak můžete ověřit, zda je firma zapojena do procesu ICTI CARE, v rámci
kterého se firmy zavazují odebírat od určitého data zboží pouze od certifikovaných výrobců. Existence
etického kodexu ani přihlášení se k ICTI CARE však samo o sobě bohužel nezaručuje, že firma opravdu
dbá na dodržování standardů v celém svém dodavatelském řetězci. K tomu je zapotřebí nezávislých
kontrolních mechanismů, které zatím v hračkářském průmyslu nefungují a o jejichž zavedení usiluje
mimo jiné také kampaň Víte, s čím si hrajete? Přehledně zpracovaný seznam firem včetně jejich závazků
a odkazů je k nalezení například na stránkách německé platformy Aktion Fair Spielt www.fair‑spielt.de
(pouze v němčině).
Nebyla by „férová“ hračka příliš drahá?
Jako argument, proč v praxi důsledně neuplatňují zásady sociálně odpovědného firemního chování,
mnoho firem uvádí, že takové chování by vedlo ke zvýšení cen hraček. Podíváme‑li se však na ten‑
to argument zblízka, uvidíme, že neobstojí. Obecně platí, že mzdové náklady tvoří z celkové ceny
hračky obvykle pouze 0,4–6 %, nejčastěji je to kolem dvou až tří procent. I pokud by se platy dělníků
­zdvojnásobily, cena hračky by vzrostla jen nepatrně.
Ke zlepšení pracovních podmínek dělníků je nicméně potřeba přijmout i jiná opatření než pouze
zvýšit jejich mzdy. Zlepšit by se měla také bezpečnost a ochrana zdraví při práci, ubytování či strava
poskytovaná továrnou. To pochopitelně představuje vyšší náklady pro továrny, které hračky vyrábě‑
jí. Ani tyto změny však nemusejí vést ke zvýšení cen hraček – pokud by současně došlo ke změně
v ­přerozdělování zisků, jež z prodeje hraček plynou velkým firmám.
37
Zajímavé odkazy
Fair trade a pěstování banánů
www.fairtrade.cz – Společnost pro Fair Trade
www.asociace‑fairtrade.cz – Asociace pro fair trade
www.fairtrade.net – stránky Fairtrade Labelling Organizations International (FLO)
www.wfto.com – stránky Světové organizace pro fair trade (WFTO)
www.bananalink.org.uk – informace o udržitelném pěstování banánů
www.pan‑uk.org – informace o pesticidech
Ušili to na nás! a výroba oděvů
http://sweatshopinfo.wordpress.com – informace o sweatshopech, lidských právech, korporacích
a globální dělbě práce ve vzájemných souvislostech
www.cleanclothes.org – mezinárodní kampaň na podporu výroby eticky čistšího oblečení
http://fairwear.org – seznam značek certifikovaných jako Fair Wear
www.nosweat.org.uk – britské stránky informující o zneužívání dělníků ve sweatshopech
www.nosweatshoplabel.com – seznam australských společností akreditovaných organizací Home
Workers Code of Practice k používání známky „No Sweat Shop label“
www.asiafloorwage.org – kampaň asijských neziskových organizací, které pomáhají lidem zaměstna‑
ným v textilním průmyslu; snaží se mimo jiné upozorňovat na fakt, že většina zaměstnanců továren
v Asii nepobírá ani plat pokrývající základní životní potřeby
www.ethicalfashionforum.com – stránky fóra neziskové sítě zaměřené na sociálně a environmentálně
udržitelný textilní průmysl
Víte, s čím si hrajete? a výroba hraček
www.stop‑toying-around.org – mezinárodní stránky kampaně
www.sacom.hk – hongkongská nevládní organiazce SACOM (Students and Scholars against Corporate
Misbehaviour)
www.toy‑icti.org – Mezinárodní svaz hračkářského průmyslu (ICTI – International Council of Toy
Industries)
www.icti‑care.org – informace o procesu ICTI CARE
www.fair‑spielt.de – stránky německé platformy Aktion fair spielt za spravedlivé pracovní podmínky
při výrobě hraček
www.chinalaborwatch.org – nevládní organizace China Labor Watch
www.amrc.org.hk – nevládní organizace Asia Monitor Resource Center (AMRC)
38 Pracovní podmínky a lidská práva
www.ilo.org – Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization)
www.laborrights.org – stránka věnující se pracovním právům dělníků a pěstitelů
www.fairlabor.org – Fair Labor Association
www.workersrights.org – Workers Rights Consortium – aktuality k tématu pracovních podmínek
dělníků
http://usas.org – United Students Against Sweatshops, studenti proti sweatshopům
www.studentsagainstsweatshops.org – iniciativa amerických univerzitních studentů
www.ituc‑csi.org – Mezinárodní odborová asociace (International Trade Union Association)
Odpovědnost firem
www.responsibility.cz – program GARDE Ekologického právního servisu
www.corporatejustice.org – ECCJ – European Coalition for Corporate Justice – zastřešující evropská
platforma sdružující národní koalice za korporátní odpovědnost
www.corporate‑responsibility.org – The Corporate Responsibility (CORE) Coalition – britská koalice
za korporátní odpovědnost
www.cora-netz.de – CorA – Corporate Accountability – německá koalice za korporátní odpovědnost
www.business-humanrights.org – informace o korporacích a dopadu jejich fungování nejen na lidská
práva
www.oecdwatch.org – OECD Watch – mezinárodní síť za korporátní odpovědnost
www.corpwatch.org – stránky informující o nadnárodních společnostech
39
Kontakty
Společnost pro Fair Trade
Společnost pro Fair Trade, Kounicova 42, 602 00 Brno
T: +420 530 345 498
E: [email protected]
www.fairtrade.cz
www.svetvnakupnimkosiku.cz
Ušili to na nás!
Kampaň za lepší pracovní podmínky při výrobě oděvů
T: +420 774 457 377
E: [email protected]
www.usilitonanas.cz
I shop fair
Suedwind Agentur (Rakousko), Christliche Initiative Romero (Německo), Koperattiva Kummerċ Ġust (Malta), Společnost
pro Fair Trade (ČR)
Víte, s čím si hrajete?
Kampaň za lepší pracovní podmínky při výrobě hraček
T: +420 775 737 176
E: [email protected]
www.vitescimsihrajete.cz
Stop toying around! Campaign for fair working conditions in toy production.
Sűdwind Agentur (Rakousko), Peuples Solidaires (Francie), Společnost pro Fair Trade (ČR), AUR (Rumunsko), Polska
­Zielona Sieć (Polsko)
40 Vr
oce
201
0
vyd
a la
Spo
lečn
os
t pr
o Fa
ir Tra
de, K
oun
icova
42,
Brno
.
Tato publikace vznikla
s finanční podporou Evropské unie. Obsah publikace je
zcela na odpovědnosti Společnosti pro Fair Trade a jako takový
nemůže být považován za stanovisko Evropské unie. Projekt byl podpořen
z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční
rozvojové spolupráce ČR.
Tato publikace je součástí programu Svět v nákupním košíku.
Více informací na www. svetvnakupnimkosiku.cz

Podobné dokumenty

pdf, 597 kB - Fairtrade.cz

pdf, 597 kB - Fairtrade.cz jednoznačně vyplývá vysoká popularita tohoto konceptu v mnoha zemích a jeho vzrůstající síla, především na místní, ale i na národní a mezinárodní úrovni. Oddíl sedmý tvoří krátká úvaha o možnostech...

Více