Fotoimpuls (1-2/2015) - Impuls Hradec Králové

Transkript

FOTOIMPULS
ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ
1-2/2015
Eliška Rafajová, Skrytý pohyb metropole
OBSAH
3 20. VALNÁ HROMADA VSVF.
Program jednání, Hodnocení činnosti VSVF
za rok 2014
10 Zpráva o hospodaření, Plán činnosti na rok 2015
13 Usnesení
14 Čestný člen - Karel Hník
20
KDE FOTÍM JÁ
Josef Podvalský
24
26
27
29
32
SOUTĚŽE
Ohlédnutí za Premiérou 2014
Premiéra 2015
Národní soutěž a výstava amatérské
fotografie Svitavy 2015
Praha fotografická
Hudba v přírodě
34
37
39
41
42
43
VZDĚLÁVÁNÍ
Hradecká fotografická konzervatoř
Slavonice a Tibet
Baví mě fotit
Selfies po česku - Bohdan Holomíček
Znovu ve tmě
Historické fotografické techniky
44VÝSTAVY
Česko-polské fotografické léto
45 Zeď 2015
46 Neurčitý prostor
47 Fotoklub KDÚ Trutnov
48FOTOKLUBY
Setkání fotografů z Pardubic a z polského Belchatowa
50 Fotopokec, Pavel Rejtar
NOVÉ PROSTORY IMPULSu
Brněnská 375
500 12 Hradec Králové
Fotoimpuls č. 1-2/2015
Vydává: IMPULS Hradec Králové, centrum podpory uměleckých aktivit
ve spolupráci s Volným sdružením východočeských fotografů
Graficky upravil:
Mario Alfieri
Redakce:
Jana Neugebauerová a Rada pro fotografii Impuls Hradec Králové
Tisk:
Tiskárna Alkapress Hradec Králové
Náklad 250 ks, neprodejné, neprošlo jazykovou úpravou
Uzávěrka příštího čísla 3/2015 - 28. 10. 2015
Příspěvky do zpravodaje Fotoimpuls zasílejte na adresu:
IMPULS, Brněnská 375/2, 500 12 Hradec Králové
Telefon: 773 133 740
e-mail: [email protected]
http://www.impulshk.cz
Vychází za finančního přispění Ministerstva kultury ČR
Registrováno na MK pod evidenčním číslem: MK ČR E 21253
20. valná hromada
Volného sdružení východočeských fotografů
sobota 21. února 2015
Adalbertinum, Československé armády, Hradec Králové
Program 1. část:
1. Prezentace
2. Zahájení a schválení programu
20. Valné hromady VSVF
3. Zpráva o činnosti VSVF za rok 2014
4. Zpráva o hospodaření VSVF za rok 2014
5. Revizní zpráva ke stavu účetnictví VSVF
za rok 2014
6. Plán práce VSVF na rok 2015
7. Návrh na udělení čestného členství VSVF a jeho schválení
8. Nový název VSVF - Volné sdružení
východočeských fotografů, zapsaný spolek - zkratka VSVF z. s.
9. Nové stanovy a organizační řád VSVF
10. Diskuse
11. Usnesení
12. Závěr
Valná hromada VSVF, Vítězslav Krejčí a Rudolf Němeček,
foto Milan Dvořák
Program 2. část:
Beseda s Viktorem Fischerem o fotografiích Aleny
Dvořákové a Viktora Fischera
***
HODNOCENÍ činnosti
VSVF za rok 2014
DLOUHODOBÉ KURZY, DÍLNY, BESEDY,
SEMINÁŘE
Hradecká fotografická konzervatoř
(Dlouhodobý odborný kurz)
11. ledna, 8. února, 8. března, 12. dubna, 8. května,
8. června, 6. září
Učebna Impuls Hradec Králové a exteriéry po celé
ČR
HFK je odborný vzdělávací kurz. Jedná se o intenzivní studium v rozsahu tří výukových bloků (181 výukových hodin), organizovaný formou dálkového řízeného samostudia a je zaměřený převážně na výtvarnou
fotografii. Uskutečňuje se v pravidelných víkendových
Beseda s Viktorem Fischerem, foto Stanislav Voksa
setkáních jedenkrát měsíčně. Ke studiu bylo přijato
26 fotografů, od zahájení kurzu v lednu 2013 absolvuje výuku 25 studentů) Vedoucími pedagogy jsou doc.
MgA. Josef Ptáček, profesionální fotograf, a MgA.
Ivo Gil, profesionální fotograf a kurátor výstav, jeden
3
20. VALNÁ HROMADA VSVF
VOLNÉ SDRUŽENÍ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ
ze zakladatelů Muzea fotografie v Jindřichově Hradci. Na výuce se podílejí další odborní lektoři (Pavel
Scheufler – historik fotografie, PharmDr. Jan Měřička
– grafik, pedagog FAMU Praha, a další). Od ledna do
září bylo odučeno celkem 70 hodin.
29. listopadu 2014 - přijímací pohovory pro 10. běh
HFK pro rok 2015/16. Na pohovory se přihlásilo 28
zájemců o studium, přijato bylo 25 posluchačů.
IV. Salon východočeské fotografie
15. února – 6. dubna
Muzeum východních Čech v Hradci Králové,
vernisáž 22. února
4. Salonem východočeské fotografie 2014 jsme se
pokusili zmapovat vývoj výtvarné fotografie ve východočeském regionu v posledních třech letech tohoto
přelomového období fotografie. Fotografie jako výtvarné dílo je vždy vnímána subjektivně a je přirozené, že každého oslovuje něco jiného.
Na doporučení pedagogů a profesionálních fotografů – doc. MgA. Jaroslava Prokopa, doc. MgA. Josefa
Ptáčka, MgA. Ivo Gila a Ivana Prokopa byla nakonec
nabídnuta účast na 4. Salonu 21 autorovi z celkového
počtu 43 zájemců. Tři autoři byli osloveni pořadateli
přímo, bez výběrového kola. Základní idea Salonu při
výběru autorů byla – všechna témata i postupy jsou
povoleny, podmínkou je pouze kvalita fotografií.
Dramaturgie výstavy byla založena na představení
velmi různorodého souboru projektů, kde každý autor
použil své typické techniky a postupy, případně nové,
neotřelé nápady a témata.
Katalog 4. Salonu přehledně představil všechny vystavující fotografy. Každý autor měl celou stranu na
prezentaci sebe a své tvorby, včetně poměrně velké
reprodukce jedné vybrané fotografie ze své kolekce.
To umožnilo návštěvníkovi nejen orientovat se na výstavě, ale i po delší době si připomenout soubor každého autora i emoce, které dílo vyvolalo.
V kulturním programu slavnostního zahájení vystoupila mužská část Českého chlapeckého sboru Hradec Králové. Vernisáže se zúčastnilo přes 200 náSalon východočeské fotografie
Základy fotografování
s lektorem Otmarem Petyniakem
vštěvníků. 4.Salon východočeské fotografie zhlédlo
téměř 2 900 návštěvníků, kteří měli možnost vidět
160 fotografií.
Základy fotografování
Pro velký zájem proběhly dva běhy kurzu základů fotografování. 6., 13., 20. a 27. března; 3., 10., 15., 24.
a 29. dubna; 6., 15. a 22. května
Impuls Hradec Králové
Kurz byl určen především těm, kteří s fotografováním
teprve začínají, aby si dokázali lépe poradit s tvorbou
hezkých a technicky kvalitních fotografií. Cílem kurzu
bylo pochopení principu fotografování, výběru vhodné techniky a její znalosti. Lektor MgA. Otmar Petyniak, pedagog Střední školy uměleckoprůmyslové Ústí
nad Orlicí, obor fotografie a média. Odučeno ve dvou
bězích 42 hodin, účast devíti fotografů v prvním běhu
a osm fotografů v běhu druhém.
Kurz základních fotografických
dovedností
14. a 28. ledna
Impuls Hradec Králové
Cílem kurzu bylo seznámit frekventanta se základní
problematikou fotografie v rozsahu potřeb „spotřební“ fotografie. Účastníci plnili zadané úkoly na základě provedeného teoretického výkladu. Následovalo
hodnocení úkolů vedoucím lektorem. Fotografie byly
předkládány elektronicky – na kartě z fotoaparátu,
flash disku, CD. Nebylo tolerováno fotografování mobilním telefonem. Tyto dvě lekce navázaly na kurz,
který probíhal na konci roku 2013. Počet účastníků 9,
lektor: Mgr. Jiří Zikmund, odučeno 6 hodin.
Historické fotografické techniky
Kyanotypie – modrotisk; Van Dyke – sépiový tisk;
Platino – palládiový tisk
24. – 25. ledna
Fotokomora Impuls Hradec Králové
4
Digitální fotografie
15. února; 1., 15. a 29. března; 12. a 13. dubna
Počítačová učebna Střední školy aplikované kybernetiky Hradec Králové
Intenzivní kurz práce s Photoshopem – úprava fotografického obrazu a jeho finální výstup – tisk fotografie. Cílem kurzu je naučit dále pracovat s obrazem
– výstupem z digitálního fotoaparátu. Lektor Ing. Jiří
Petera, pedagog FAMU Praha, odučeno 49 hodin, 11
posluchačů (účast je omezena kapacitou počítačové
učebny).
Historické fotografické techniky,
lektor Ivan Nehera
Impuls připravil pro zájemce tematickou řadu historických fotografických technik. Jako první byl v roce
2012 seminář na téma Gumotisk. V letošním roce
jsme navázali s technikou kyanotypie – modrotisku,
Van Dyke – sépiového tisku a platino – palládiového
tisku. Cílem kurzu bylo provést zájemce o historické
techniky počátečními nástrahami a záludnostmi procesů, které jsou již dávno zapomenuty, ale patří mezi
skvosty výtvarných technik. Každý z absolventů by
měl po absolvování kurzu v domácích podmínkách
a s minimem speciálních pomůcek tyto techniky
zvládnout. Lektor: Ivan Nehera, absolvent Institutu
tvůrčí fotografie Opava a absolvent ušlechtilých technik u prof. Luďka Vojtěchovského. Kurz v rozsahu 20
hodin absolvovali 4 posluchači (z kapacitních důvodů
fotokomory a náročnosti technik).
Beseda s MgA. Ivo Gilem
22. února
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Téma: Dokumentární fotografie – 3 hodiny
Účast: 110 fotografů
Beseda s Ivo Gilem
Strukáž II
29. března
Praktická dílna. Strukáž je speciální fotografický proces, který byl tentokrát vyučován v kombinaci s klasickým fotografickým procesem v temné komoře. Cílem
této nadstavbové značně zážitkové dílny byl intermediální, racionálně intuitivní přístup k tvorbě ve formě
propojení kinofilmové, svitkové, planfilmové negativní
či inverzní předlohy (bylo možno použít i negativní
či pozitivní obraz vytištěný na inkjet fólii nebo tenký
papír) se strukáží aplikovanou přímo na emulzní vrstvu černobílého fotopapíru nebo plochého filmu. Následný standardní zpracovatelský postup byl doplněn
technikou solarizace, rekopírování, muchláže apod.
Výsledný výtvor bylo dále možné upravovat nástroji
digitálního zpracování obrazu. Lektor Mgr. Vítězslav
Krejčí, zaměstnanec FOMY Bohemia a. s. Hradec
Králové, odučeno 11 hodin, 4 účastníci (z kapacitních
důvodů fotokomory a náročnosti technik).
Olejotisk (Oilprint, Rawlinsoil)
4. – 5. dubna – 1. běh kurzu
20. – 21. června – 2. běh kurzu
10. – 11. října – 3. běh kurzu
Olejotisk byl další v řadě historických fotografických
technik, kterou Impuls pro zájemce připravil. Kurz
byl zaměřen na praktické zvládnutí staré fotografické
techniky. Absolvent byl seznámen s teorií techniky a
její zapracování do praktického procesu. Lektor Ivan
Nehera, absolvent Institutu tvůrčí fotografie Opava
a absolvent ušlechtilých technik u prof. Luďka Vojtěchovského. Kurz v rozsahu 20 hodin absolvovali
v prvním běhu 3 posluchači, v druhém běhu 4 a třetí
běh 5 fotografů (z kapacitních důvodů fotokomory a
náročnosti technik není možné uspokojit více zájemců).
Recenze fotografické výstavy
12. dubna
Praktický seminář, kde se účastníci seznámili s pojmem recenze. Prakticky si vyzkoušeli napsat recenzi
5
vrat o 100 let zpátky. Fotografická dílna, při níž měli
frekventanti možnost pracovat s formáty od 6,5x9 cm
do 24x30 cm. Vyzkoušeli si práci s technikou, která
byla vyrobena v některých případech v 19. století, se
kterou pracovali Josef Sudek nebo František Drtikol.
Součástí dílny byla práce s velkoformátovým negativem ve fotokomoře a zhotovení fotografických kontaktů. Lektor Ivan Nehera, absolvent Institutu tvůrčí
fotografie Opava, účast 6 fotografů, odučeno celkem
23 hodin.
Ikonografie krajiny, Moravský Beroun
na IV. Salon východočeské fotografie a porovnat mezi
sebou postřehy a názory na tuto výstavu. Lektor Mgr.
Ivo Gil, 14 účastníků, odučeno 8 hodin.
Ikonografie krajiny
aneb „Jeden den v jednom městě, kde se nic neděje“
23. – 25. května
Exteriéry i interiéry Moravský Beroun
Cílem víkendové praktické dílny bylo zmapování života ve městě Moravský Beroun, jeho běžný všední
život, běh výrobních komplexů, práce soukromých
zemědělců i starosti a radosti občanů. Toto fotografické snažení mělo vést k pochopení nejen sociálního
zařazení občanů Moravský Beroun, ale i k pochopení
polohy města v krajině atp. Výstupem semináře je
CD fotografií, které poslouží městu Moravský Beroun
k vydání publikace pod stejným názvem. Lektoři doc.
MgA. Josef Ptáček a MgA. Ivo Gil, 17 fotografů absolvovalo celkem 32 hodin praktické výuky, následovat
budou konzultace vzniklých fotografií.
Dřevěné fotografování
aneb velkoformátová fotografie
16. – 18. června
Učebna Impuls, fotokomora Impuls a exteriéry města
Hradec Králové
Práce s velkoformátovou kamerou – fotografický ná-
Atmosféra divadelního festivalu
22. června: úvod do praktického semináře: teoretická
část
21. – 30. června: praktické fotografování
24. a 27. června: průběžné konzultace vzniklých
fotografií
Exteriéry Hradec Králové
Seminář zaměřený na reportážní a dokumentární
fotografii. Fotografování divadelní atmosféry v ulicích města Hradce Králové, foyer a stanech divadel
v Hradci Králové v rámci XX. mezinárodního festivalu
Divadlo evropských regionů a XV. ročníku Open air
program (aneb Ulice plné komediantů). Fotografování bylo individuální, v průběhu festivalu proběhly
2 konzultace s lektorem. V tomto roce bylo frekventantům umožněno fotografování na zkouškách profesionálních divadelních souborů.
Cílem semináře bylo naučit fotografy pracovat se
zachycením momentální situace, která nejde zopakovat a je důležitá a klíčová pro ten daný okamžik,
a to nejen při divadelním představení na jevišti, ale
i při reakci diváků v hledišti i ulicích v průběhu celého festivalu. Fotografie ze semináře budou k vidění
v knihovně města Hradce Králové Hradec Králové
v červnu 2015. Lektor doc. MgA. Josef Ptáček, účast
16 fotografů.
Vazba knih
18. října a 1. listopadu
Učebna Impuls Hradec Králové
Ručně šitá kniha či leporelo. Grafická designérka Darina Fiala, která se zabývá autorskou knihou a ruční
knižní vazbou, seznámila frekventanty s knižní tvorbou, naučila je, jak si udělat vlastní knihu, a poradila,
jak dát knize šmrnc. Cílem kurzu byla výroba netradičního fotografického alba. Kurz proběhl v rozsahu
20 hodin za účasti 10 posluchačů.
Pionýrský den
10. – 11. října Fotokomora Impuls Hradec Králové a exteriéry
Hradce Králové
Dílna byla určena zájemcům, kteří neznali, ale chtěli
poznat, jak prakticky pracovat s klasickým černobílým
fotografickým procesem. Účastníci se seznámili se
6
VÝSTAVNÍ ČINNOST
V roce 2014 jsme připravili 34 výstavy, a to nejen
ve výstavních prostorách v Hradci Králové. Vítězné snímky fotografické soutěže Premiéra 2013 bylo
možno zhlédnout ve Svitavách a výběr z absolventských souborů Hradecké fotografické konzervatoře
v Dačicích. Výstavy vybírá odborné rada pro fotografii, jež pracuje při Impulsu Hradec Králové.
Vazba knih
vznikem obrazu a zpracováním obrazu na principu
použití stříbra. Byla připravena exkurze do závodu na
výrobu černobílých fotografických materiálů FOMA
Bohemia spol. s r. o. Hradec Králové. Lektoři byli
fotografové, kteří pracují ve své tvorbě s klasickým
černobílým procesem – Mgr. Vítězslav Krejčí z Hradce Králové, Ivan Nehera z Kvasin, Stanislav Odvářka
z Poličky, Miroslav Dušánek z Nového Hrádku, Vladimír Skalický z Lanškrouna a Radek Homola z Vrbové
Lhoty. Účast 12 fotografů – počet účastníků byl limitován kapacitou temné komory, počtů analogových
fotoaparátů a exkurzí ve FOMA Bohemia spol. s r. o.
Hradec Králové, rozsah výuky 26 hodin.
Beseda s Dušanem Veselým
22. listopadu
Adalbertinum Hradec Králové
Dušan Veselý je český novinář – obor fotožurnalistika, kurátor řady fotografických výstav, člen národních
a mezinárodních porot fotografických soutěží, člen
redakční rady časopisu 100+1 ZZ, v letech 1990 až
2008 šéfredaktor Redakce obrazového zpravodajství
ČTK, 2008 až 2009 tiskový mluvčí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, 2009 až 2010 poradce místopředsedy Senátu Parlamentu ČR. Tématem byla práce s fotografií v tisku, oficiálních listinách,
www stránkách…
Konzultace – rozborový seminář
Premiéra 2014 – XXV. ročník fotografické soutěže
22. listopadu
Adalbertinum Hradec Králové
Účastníkům fotografické soutěže Premiéra byla dána
možnost setkat se se členy poroty a hovořit s nimi
o svých fotografiích. Možnost konzultací a rozborů
soutěžních fotografií je pro amatérské fotografy velkým přínosem v jejich další tvorbě, napomáhá mimo
jiné rozvoji vidění obrazu a rozpoznávání hrubých
chyb ve fotografickém obraze. Rozborový seminář
se každoročně setkává s velkým ohlasem, a to nejen
mezi účastníky soutěže, ale i mezi ostatními fotografy.
Informační centrum
2. – 31. 1. TETOVÁNÍ
– dokumentární fotografie Martina Lukeše z Prahy
3. – 28. 2. NÁRODNÍ PARKY JIHOZÁPADU USA
– krajinářská fotografie Pavla Musila z Hradce Králové
3. – 29. 3. JWOC 2013 HRADEC KRÁLOVÉ
– reportážní fotografie Petra Hápa z Hradce Králové z Mistrovství světa v orientačním běhu juniorů
(JWOC) v roce 2013 v Hradci Králové
1. – 30. 4. MÍSTO, KTERÉ MÁM RÁD
– výtvarné práce dětí a žáků Základní školy a Mateřské školy při Fakultní nemocnici v Hradci Králové,
kteří jsou hospitalizováni na dětských odděleních
fakultní nemocnice
2. – 30. 5. RATIBOŘICKÝ MAPOVÝ OKRUH
– vítězné fotografie stejnojmenné soutěže fotoklubů
3. – 28. 6. DIVADELNÍ ATMOSFÉRA
– výběr fotografií z XIV. ročníku Open air program
2013
1. – 31. 7. TRANSFORMACE SVĚTLEM a A PROČ
HLAVOU NE – dva soubory absolventa Hradecké
fotografické konzervatoře Martina Hlavici z Valašského Meziříčí
1. - 31. 8. KRÁSA V ROZPADU
– dokumentární fotografie Filipa Tesaře z Pardubic
2. – 30. 9. KODAK PANORAM
– panoramatické fotografie Miloše Fice z Pardubic
zhotovené fotoaparátem Kodak Panoram na svitkový film
1. – 30. 9. FOTOGRAFIE
– 90 let fotoklubu Náchod
1. – 30. 11. PREMIÉRA 2014
– vybrané fotografie XXV. ročníku fotografické
soutěže
Galerie Fabrika Svitavy
únor–duben PREMIÉRA 2013
– Repríza výstavy vítězných fotografií XIV. ročníku
stejnojmenné soutěže
Pobočka Knihovny města Hradce Králové,
Jana Masaryka 605, Hradec Králové
3. – 31. 1. FIGURÍNY
– soubor fotografií absolventky HFK Terezy Tučímové Z Velkého Oseka
1. – 29. 3. CESTY ZA POZNÁNÍM
– cestopisné fotografie Radima Štrobla z Nového
Města na Moravě
7
2. – 30. 5. RATIBOŘICKÝ MAPOVÝ OKRUH
– vítězné fotografie stejnojmenné soutěže fotoklubů
3. – 28. 6. KAM KRÁČÍŠ
– výtvarná fotografie Evy Stanovské z Dřenic
1. – 31. 7. RODINNÉ ALBUM
– rodinná fotografie Jiřího Kroula ze Slavětína
u Nového Města nad Metují
1. – 31. 8. KRÁSA V ROZPADU
– dokumentární fotografie Filipa Tesaře z Pardubic
– Kateřina Doubravská z Jaroměře
3. – 28. 11. NA PLÁŽI V CAORLE
– fotografie Jitky Rjaškové z Horního Žďáru u Ostrova nad Ohří
1. – 31. 12. NA TENISE
– fotografie Milana Křičky z Pardubic
– Radek Lepka z Lanškrouna
KRÁSA PALIČKOVANÉ KRAJKY
– výstava krajky z kurzů pořádaných Impulsem Hradec Králové pod vedením Blanky Kovařovicové
15. 2. – 6. 4. 3. Salon východočeské fotografie
Galerie U Přívozu Studijní a vědecké
knihovny Hradec Králové
28. 11. – 31. 12. ABSOLVENTSKÉ SOUBORY
POSLUCHAČŮ 9. BĚHU HRADECKÉ FOTOGRAFICKÉ KONZERVATOŘE 2013/14
Obecní úřad Býšť
14. 5. – 8. 9. FOTOGRAFIE
– výstava absolventů kurzu Fotografování pro mírně
pokročilé Anny Benešové, Josefa Jirsy, Marie Komárkové, Hany Michaličkové, Jany Morávkové, Jitky
Prausové a Boženy Rehákové
Villa Mysteria
Tomkova 177, Hradec Králové
21. – 30. 6. ATMOSFÉRA DIVADELNÍHO FESTIVALU – retrospektivní výstava fotografií od roku
2006, které vznikly na stejnojmenném každoročním
praktickém semináři
MěÚ Dačice – Starý Zámek
Krajířova 27, Dačice
7. 6. – 30. 9. ABSOLVENTSKÉ SOUBORY
– 1. výběr z absolventských souborů Hradecké fotografické konzervatoře Hradec Králové
Bazalka
K. H. Máchy 747, Hradec Králové
1. – 31. 7. YELLOW CAB
– výtvarná fotografie Martina Lukeše z Prahy
1. - 31. 8. GOTHAM CITY
– fotografie architektury Martina Lukeše z Prahy
2. – 30. 9. DIVADELNÍ PLANETKY a U PAVOUKA
– dva soubory fotografií Miloše Fice z Pardubic
1. – 31. 10. SHADOW
– fotografie Jindřišky Součkové z Pardubic
NA CESTĚ DO SNA
– fotografie Michaely Poláčkové z Prahy
Knihovna města Hradce Králové
Wonkova 1262, Hradec Králové
4. – 29. 8. DIVADELNÍ ATMOSFÉRA
– fotografie z XIV. ročníku Open air program 2013
8
U letců
Jana Černého 109, Hradec Králové – Věkoše
16. 8. KRAJINÁŘSKÁ FOTOGRAFIE
– výstava autorů z regionu východních Čech, doprovodný program Country Roar rádia Country
Galerie Na Hradě
Na Hradě 91/3, Hradec Králové
19. 11. 2014 – 12. 1. 2015 PREMIÉRA 2014
– vítězné fotografie XXV. ročníku fotografické soutěže
SOUTĚŽE
PREMIÉRA 2014 – XXV. ročník fotografické soutěže
duben 2014 – vyhlášení soutěže
30. září 2014 – uzávěrka příjmu fotografií
11. října – zasedání poroty
3. – 28. listopadu – výstava vybraných fotografií
v informačním centru
19. listopadu 2014 – 12. ledna 2015 – výstava vítězných fotografií v galerii Na Hradě Hradec Králové
22. listopadu – předání cen vítězům a vyhodnocení
soutěže
Premiéra je fotografická soutěž každoročně vyhlašovaná Střediskem amatérské kultury IMPULS Hradec Králové ve spolupráci s Volným sdružením východočeských fotografů. Tento projekt se uskutečnil
s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky, Královéhradeckého kraje a Statutárního měs-
těže. Porota hodnotila 3. dubna 2014 ve Svitavách
celkem 1 158 snímků od 215 amatérských fotografů
a 15 kolektivů. V porotě pracovali Rudolf Němeček,
Vítězslav Krejčí a Jana Neugebauerová.
Vernisáž výstavy Premiéra 2014
ta Hradec Králové. Dále Premiéru podpořili FOMA
Bohemia spol. s r. o. Hradec Králové, FOMEI a. s.
Hradec Králové a redakce časopisu FotoVideo. Je
určena pro všechny zájemce o fotografii a není omezena věkově ani žánrově. Jedinou podmínkou je, aby
soutěžící fotografie nebyly dosud nikde vystaveny ani
publikovány.
Amatérská fotografie je jediný obor, ve kterém celostátní soutěži nepředcházejí okresní ani krajská kola.
Ve východních Čechách proto soutěž Premiéra dává
každoročně přehled o úrovni amatérské fotografie a
ze soutěžních kolekcí pak vybíráme fotografie, ale
hlavně autory nejen pro regionální výstavy.
Ve XXV. ročníku fotografické soutěže PREMIÉRA
2014 bylo porotě předloženo 737 fotografií od 110
autorů. Porota pracovala ve složení: předseda Dušan
Veselý, český novinář – obor fotožurnalistika, kurátor
řady fotografických výstav, člen národních a mezinárodních porot fotografických soutěží, člen redakční rady časopisu 100+1 ZZ, v letech 1990 až 2008
šéfredaktor Redakce obrazového zpravodajství ČTK,
2008 až 2009 tiskový mluvčí předsedy Poslanecké
sněmovny Parlamentu ČR, 2009 až 2010 poradce
místopředsedy Senátu Parlamentu ČR; členové: doc.
MgA. Josef Ptáček a MgA. Ivo Gil – oba profesionální
fotografové z Prahy.
PUBLIKAČNÍ ČINNOST
Fotoimpuls
Neprodejný zpravodaj vycházející v nákladu 250 kusů. V letošním roce vyšlo jedno dvojčíslo ve formátu A4 a v rozsahu 48 stran v černobílém provedení.
K vydání dvojčísla Fotoimpulsu jsme přistoupili
z úsporných důvodů (neustále se zvyšující náklady
na tisk a zdražení poštovného). Důvod, byť je veskrze
ekonomický, však nemá mít vliv na kvalitu informací,
ani na jejich pestrost nebo rozsah. V době rychlého
internetu však náš zpravodaj už zcela opustil svou
roli aktuálně informativní: díky e-mailu a sociálním
sítím, internetovým časopisům a jejich newsletterům
je možné doručit aktuální informace téměř okamžitě
(od roku 2012 je Fotoimpuls zveřejňován i v elektronické podobě na www stránkách Impulsu). Ale přesto
se nám zdá, že dokumentační funkce tištěného zpravodaje má svůj smysl. I tištěný Fotoimpuls zachycuje
a zveřejňuje vše důležité, co se ve fotografickém životě východočeského regionu děje, základní informace
o vzdělávacích akcích, soutěžích, výstavách, fotoklubech, mapových okruzích, aj. Je to vlastně podrobná
orientace ve východočeském amatérském fotografickém životě s přesahy do celostátní soutěže. Fotoimpuls se věnuje nejen amatérským východočeským
fotografům, ale všímá si i přátel, kolegů a spolupracovníků, kteří dosáhli nějakého významného úspěchu, jubilea či ocenění, např. čestné členství VSVF či
cenu ministra kultury.
Jsme přesvědčeni, že Fotoimpuls přispívá i k většímu
povědomí o našem společenství. Mnozí mladí už ani
SPOLUPRÁCE NA CELOSTÁTNÍCH AKCÍCH
se uskutečňuje na základě dohody s hlavními pořadateli a podle jejich požadavků se podílíme převážně
na přípravě koncepce soutěží, spolupracujeme při
vyhlášení, propagaci, zajištění lektorů a porotců, zajištění reprízy výstav ap.
NÁRODNÍ SOUTĚŽ A VÝSTAVA AMATÉRSKÉ
FOTOGRAFIE SVITAVY 2014 (NSAVF)
Zastoupením Jany Neugebauerové, MVDr. Rudolfa
Němečka a Vladimíra Skalického v odborné radě pro
fotografii při ARTAMA Praha se jmenovaní podíleli na
znění statutu, vyhlášení a propagaci 33. ročníku sou-
9
netuší, k čemu byly, jsou a měly by být spolky…
Funkci dokumentační, ale i tu společenskou, sjednocovací a spolkovou chceme na stránkách Fotoimpulsu plnit i nadále. V roce 2014 vyšlo letní dvojčíslo
v rozsahu 48 stran a 3. podzimní číslo Fotoimpulsu
v rozsahu 56 stran.
ENCYKLOPEDIE VÝCHODOČESKÉ FOTOGRAFIE
Od roku 2005 mapujeme význačné fotografické
osobnosti, firmy i bývalé drobné živnostníky, kteří
významnou formou přispěli k rozvoji fotografie ve východních Čechách. Encyklopedie vzniká z finančních
a organizačních důvodů postupně formou volných
autorských listů, které se každým rokem doplňují.
Každý list obsahuje vedle textové faktografie alespoň
dvě fotografie – portrét autora a minimálně jednu fotografii z tvorby. Postupně tak vzniká Encyklopedie
východočeské fotografie. Celkem je zpracováno 77
hesel v rozsahu 121 stran. V roce 2014 vyšlo 13 hesel v rozsahu 16 listů: Foma Bohemia s. r. o. Hradec
Králové; Lukesle Jindřich – Brandýs nad Orlicí – 1 list;
Bohm Josef – Lanškroun – 1 list; Pajskr Evžen – Hradec Králové– 1 list; Hoppe Georg – Broumov – 1 list;
Kahler Leopold – Broumov – 1 list; Kahler Otto Rudolf
ml. – Broumov – 1 list; Dewerner Alfons – Broumov –
1 list; Rachwalsky Ludvík – Broumov – 1 list; Straubel
August – Stárkov – 1 list; Dewerner Alfréd – Teplice
nad Metují – 1 list; Williams Sophus – Berlín – 1 list;
Katschner Emil – Police nad Metují – 1 list.
Na projektu se dále pracuje.
STUDIJNÍ KNIHOVNA
Průběžně po celý rok
V roce 2011 jsme začali budovat studijní knihovnu SAK Impuls pro zájemce o výtvarnou kulturu a
fotografii. Jsou zde zastoupeny např. tituly Daniela Mrázková: Příběh fotografie; Karel Srp: Václav
Boštík; Zdeněk Sklenář: Deset tisíc věcí – deset tisíc let; Barbora Špaletová a Lukáš Rittstein: Nepřistupuj blíž; Čchi Paj-š a jeho slavní žáci Li Kche-žan
a Chuang Jung-jü; Rezonance Federico Díaz e Area:
Vizuální aktivismus, instalace, architektura; Josef Čapek: Grafika; Jiří Straka: Živá malba; Lukáš Rittstein:
Vědomí věčně něžných já; Milan Grygar: Laozi; Opičí
král Zdeňka Sklenáře; Jan Merta: Stockhauusenova
symfonie; Jan Reich: Posázaví; Jan Reich – Fotografie; Dušan Pálka: Pražský špektákl; Jan Reich:
Verschwindende Prag; Jan Reich: Dům v krajině;
Vladimír Borgis: Miroslav Bílek; Josef Ptáček: Země
krásná; Letná XL: 40. výročí největší struktury Zdeňka Sýkory; Stanislav Voksa: Příběh fotografů Pardubicka; Josef Mühldorf a Pavla Vrbová: Od sportu
fotografického k umělecké fotografii; Encyklopedie
východočeské fotografie a další. Tituly do knihovny
se průběžně doplňují.
Knihovna je přístupná veřejnosti v pracovní dny od
10
7.30 hodin do 16 hodin. Mimo pracovní dobu a v sobotu po telefonické domluvě. Knihovna vzniká z darů
nakladatelství i fotografů: Vydavatelství KANT – Karel
Jedlický, Praha; Galerie Zdeněk Sklenář, Praha; Nakladatelství Nový Svět, Praha; Josef Ptáček; Ivo Gil,
Vítězslav Krejčí, Jana Neugebauerová a další.
***
ZPRÁVA
o hospodaření volného sdružení
východočeských fotografů za rok 2014
K 31. 12. 2014 mělo VSVF 149 členů.
Výše členského příspěvku byla 200,- Kč.
Příjmy:
členské příspěvky za rok 2008
členské příspěvky za rok 2014 členské příspěvky za rok 2015
dar sdružení
úroky České spořitelny a.s. příjmy celkem
200,00 Kč
200,00 Kč
400,00 Kč
850,00 Kč
3 650,00 Kč
19 650,00 Kč
4 000,00 Kč
400,00 Kč
200,00 Kč
200,00 Kč
610,00 Kč
23,67 Kč
30.383,67 Kč
Výdaje:
poplatky za vedení účtu u České spořitelny 1 540,50 Kč
ceny Premiéra
8 000,00 Kč
náklady Salon vč. fotografie
7 514,00 Kč
ostatní režijní výdaje
2 886,00 Kč
výdaje celkem
19 940,50 Kč
***
PLÁN ČINNOSTI VSVF
NA ROK 2015
VZDĚLÁVÁNÍ - DLOUHODOBÉ KURZY
ZÁKLADY FOTOGRAFOVÁNÍ PRO KAŽDÉHO
leden–červen * Impuls Hradec Králové
fotografický kurz pro začátečníky, lektor Ivan Nehera
FOTOGRAFOVÁNÍ PRO MÍRNĚ POKROČILÉ
říjen–prosinec * Impuls Hradec Králové
Vedoucí lektor Ivan Nehera
HRADECKÁ FOTOGRAFICKÁ KONZERVATOŘ celoročně * Impuls Hradec Králové
10. běh – dvouletý kurz organizovaný formou dálkového samostudia, vedoucí lektoři doc. MgA. Josef
Ptáček a Mgr. Ivo Gil
DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE
celoročně * počítačová učebna SPŠ apl. Kybernetiky
Hradec Králové, výuka Photoshopu včetně barevné
správy
SEMINÁŘE A DÍLNY
FOTOGRAFIE BEZ FOTOAPARÁTU – STRUKÁŽ
podzim * fotokomora Impuls Hradec Králové, kombinování technik malby a fotografického procesu,
lektor Mgr. Vítězslav Krejčí INDESIGN
duben* počítačová učebna SPŠ apl. Kybernetiky
Hradec Králové, výuka grafického programu,
lektor ing. Jiří Petera
ČERNOBÍLÁ FOTOGRAFIE
duben, květen, září * fotokomora Impuls Hradec
Králové, intenzivní víkendový fotografický kurz pro
začátečníky, lektor Ivan Nehera
ARTEFAKTY V KRAJINĚ
22. – 24. května * Slavonice, praktický víkendový
seminář na pochopení krajiny, která mění ráz zásahem člověka, lektoři doc. MgA. Josef Ptáček
a MgA. Ivo Gil.
HISTORICKÉ TECHNIKY
celoročně * Fotokomora Impuls Hradec Králové, praktické seznámení s kouzlem starých fotografických technik jako je slaný papír, gumotisk, olejotisk,
Van Dyke, modrotisk, lektor Ivan Nehera
VELKOFORMÁTOVÉ KAMERY
24. – 26. července * Impuls Hradec Králové, praktický víkendový seminář zaměřený na práci s kypovacími fotoaparáty a hlavně na exponometrii
DIVADELNÍ ATMOSFÉRA
19. – 28. června * Hradec Králové, praktický seminář
– fotografování v rámci Open air programu a festivalu Divadlo evropských regionů,
lektor doc. MgA. J. Ptáček
REPORTÁŽ A DOKUMENT
září * Impuls Hradec Králové, víkendový seminář
zaměřený na dokumentární a reportážní fotografii,
lektor Jiří Hanke
IKONOGRAFIE KRAJINY říjen * plenér, praktický víkendový seminář, lektoři
doc. MgA. Josef Ptáček a MgA. Ivo Gil
MĚSÍC FOTOGRAFIE BRATISLAVA
5. – 8. listopadu * Bratislava, účast na seminářích, dílnách, vernisážích a setkáních se světovými
fotografy
PREMIÉRA 2015
listopad * Hradec Králové, rozborový seminář XXVI.
ročníku fotosoutěže
BESEDY
DOKUMENTÁRNÍ FOTOGRAFIE
21. února * Adalbertinum Hradec Králové,
Alena Dvořáková a Viktor Fischer
FOTOGRAFIE
listopad * Adalbertinum Hradec Králové, představení tvorby předsedy komise pro fotografickou soutěž
Premiéra 2015
SOUTĚŽE A PŘEHLÍDKY
PREMIÉRA 2015
duben–prosinec * Impuls Hradec Králové,
XXVI. ročník fotografické soutěže
NÁRODNÍ VÝSTAVA A SOUTĚŽ AMATÉRSKÉ
FOTOGRAFIE leden–květen * Svitavy, příprava 34. ročníku fotografické soutěže ve spolupráci s NIPOS ARTAMA
Praha
ÚČAST NA CELOSTÁTNÍCH FOTOGRAFICKÝCH
SOUTĚŽÍCH celoročně * Česká republika
VÝSTAVNÍ ČINNOST
VÝSTAVNÍ SÍŇ INFORMAČNÍHO CENTRA
HRADEC KRÁLOVÉ
leden - CESTY… fotografie, Karel Bauer – Hradec
Králové
únor - RMO, vítězné fotografie meziklubové fotografické soutěže Ratibořický mapový okruh 2014
březen - TAKÉ PŘÍRODA MÁ SVÉ SNY,
fotografie Rudolf Němeček, Nové Město n. Metují
duben- SUBJEKTIVNÍ FOTOGRAFIE,
Eva Kešnerová , Trutnov
květen - FOTOGRAFIE, fotoklub Alfa Pardubice
červen - Výtvarná fotografie,
Veronika Michlová, Náchod
červenec - REPORTÁŽNÍ A DOKUMENTÁRNÍ
FOTOGRAFIE, Lenka Židová z Broumova
srpen - FOTOGRAFIE, vítězné fotografie fotografické soutěže o Hradci Králové z roku 2014
září - FOTOGRAFIE, František Okáč
říjen - FOTOGRAFIE
listopad - PREMIÉRA 2015, výstava nejlepších
fotografií XXVI. ročníku stejnojmenné soutěže
VÝSTAVNÍ SÍŇ BAZALKA HRADEC KRÁLOVÉ
červenec - AMERIKA, fotografie Eva Stanovská,
Pardubice a Eliška Rafajová, Třebotov
11
srpen - RODINNÉ ALBUM, fotografie,
Jiří Kroul, Slavětín u Nového Města nad Metují
září - KRAJINY, fotografie Vladimír Skalický,
Lanškroun
říjen - VÝTVARNÁ FOTOGRAFIE, Radek Lepka,
Lanškroun
VÝSTAVNÍ PROSTORA KNIHOVNA,
JANA MASARYKA 605, HRADEC KRÁLOVÉ
leden - CITIES, fotografie Martin Lukeš Praha
duben- SUBJEKTIVNÍ FOTOGRAFIE,
Eva Kešnerová – Trutnov
květen - FOTOGRAFIE, fotoklub Alfa Pardubice
červen - VÝTVARNÁ FOTOGRAFIE,
Veronika Michlová, Náchod
červenec - AMERIKA, Eva Stanovská, Pardubice
a Eliška Rafajová z Třebotova
srpen - FOTOGRAFIE, posluchači Hradecké fotografické konzervatoře
září - KRAJINY, Vladimír Skalický, Lanškroun
říjen - VÝTVARNÁ FOTOGRAFIE,
Radek Lepka, Lanškroun
listopad - PREMIÉRA 2015, výstava nejlepších
fotografií XXVI. ročníku stejnojmenné soutěže
prosinec - ZAŠLÁ SLÁVA MECHANICKÝCH
HVĚZD, fotografie Jakub Misík, Hradec Králové
VÝSTAVNÍ SÍŇ GALERIE NA HRADĚ
HRADEC KRÁLOVÉ
listopad–prosinec - PREMIÉRA 2015
– výstava nejlepších fotografií XXVI. ročníku soutěže
KNIHOVNA MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ
červen - HRADECKÁ FOTOGRAFICKÁ KONZERVATOŘ, DIVADELNÍ ATMOSFÉRA, fotografie
vzniklé na praktickém semináři v rámci Open air
festivalu 2014
listopad - HISTORICKÉ TECHNIKY
VE FOTOGRAFII
VÝSTAVNÍ SÍŇ FABRIKA SVITAVY
leden/duben - PREMIÉRA 2014, repríza výstavy
nejlepších fotografií XXVI. ročníku stejnojmenné
soutěže
VÝSTAVNÍ SÍŇ DAČICE
Výstava absolventských souborů posluchačů Hradecké fotografické konzervatoře – 2. výběr
VYDÁVÁNÍ OBOROVÉHO ZPRAVODAJE
FOTOIMPULS - posláním zpravodaje je informovat
fotografy amatéry o dění v oboru na území východních Čech i v dalších oblastech. Představuje významné fotografy, kteří v této oblasti žili. Nabízí propozice
místních, krajských, celostátních i mezinárodních
soutěží a jejich následné vyhodnocení, informuje
12
o vzdělávacích akcích, seminářích a besedách. Představuje fotokluby, zveřejňuje kontakty a odkazy na internetové stránky. Uveřejňuje pozvánky na fotografické výstavy a festivaly doma i v zahraničí. Seznamuje
s novinkami ve fotomateriálech, které nabízí současný trh. Fotoimpuls je bulletin neprodejný, vychází 3x
ročně.
ENCYKLOPEDIE VÝCHODOČESKÝCH
FOTOGRAFŮ
Autorské listy význačných osobností amatérské
i profesionální fotografie regionu východních Čech.
Z jednotlivých listů se bude kompletovat encyklopedie
a průběžně se bude doplňovat o další autory. V roce
2015 je plán vydat 16 listů.
***
Karel Hník
čestný člen
Volného sdružení východočeských fotografů
Karel Hník se narodil v Jilemnici, dětství
a mládí prožil v nedaleké Horní Branné a v
Hostinném. Tam také
začínal s fotografováním veden příkladem
a zkušenostmi svého otce, fotoamatéra.
Jeho prvním fotoaparátem byl přístroj
Pionýr, tajně pořízený
ve dvanácti letech za
peníze určené na školní obědy. S kamarádem pak ve
sklepě, který jim sloužil jako temná komora, s talířky
a kolíčky na prádlo pomalu vnikal do tajů černobílé fotografie. Na další fotoaparát Ljubitěl mu již přispěl otec.
V Hostinném se stal členem fotoklubu při Osvětové
besedě a fotografoval krajinu, květiny, sport, rodinu –
vše, co ho zajímalo.
Od roku 1965 žije s manželkou ve Vrchlabí, kde
po dlouhá léta pracoval ve vývojovém oddělení podniku Kablo jako strojař. Postupně prošel fotoklubem při
AZNP ve Vrchlabí, fotoklubem „Impuls“ při Kablu ve
Vrchlabí, Krkonošským fotoklubem Trutnov a účastnil
se různých mapových soutěží. Od roku 1997 dodnes
je členem vrchlabského klubu „Spoušť“. Měnilo se
i jeho fotografické vybavení – po fotoaparátu Praktika
následovala Flexareta, Moskva, poté přešel ke kardanovému přístroji 6x9 cm vlastní výroby a dokonce se
nějaký čas spolu s kolegou ze zaměstnání věnoval
konstruování nových přístrojů. Od 80. let používá fotografické přístroje zn. Linhof a Mamiya různých formátů.
Na „volné noze“ je od roku 2004, kdy odešel do pracovního, ale ne fotografického důchodu. Nadále spolupracuje s časopisem Krkonoše, pořádá výstavy, s fotoklubem Spoušť se účastní mapových okruhů. Vrhnul se
na digitální techniku a pořídil si Nikon D300. I nadále
ovšem zůstává hlavním tématem jeho fotografií krkonošská krajina a příroda. Dál fotografuje svá oblíbená
místa, pokaždé zde nachází nové a nové záběry; svým
nezaměnitelným rukopisem zachycuje proměny a nálady počasí, denních i ročních období.
Potřeba dalšího vzdělání dovedla Karla Hníka v letech
1981-83 ke studiu výtvarné fotografie na Lidové konzervatoři v Hradci Králové u prof. J. Šmoka. Zde se dostal
k tématům, jimiž se dosud nezabýval, k tzv. fotoknihám,
které nejen nafotil podle zvoleného tématu, ale i graficky navrhl a sestavil. Při výběru tématu jedné fotoknihy
ho ovlivnily knihy Ľudia v horách (1969) a Vrchári (1975)
slovenského fotografa M. Martinčeka. Vznikla tak fotokniha Tkadlec z Podžalého a závěrečná práce Krkonoše. Při práci na knize Tkadlec si vyzkoušel odlišné téma
a vyměnil samotu v přírodě za společnost lidí a jejich
obydlí. K tomuto námětu se vrátil ještě později a vytvořil
celoroční seriál mizejících tradičních řemesel a interiérů chalup Zapomenutá řemesla a Bejvávalo pro časopis Krkonoše, se kterým již v této době spolupracoval.
K námětu přistoupil s velkou trpělivostí a pokorou – žádné reflektory, žádné blesky, ale trpělivé čekání na to, až
slunce prosvítí šero světnic, až si řemeslníci zvyknou
na jeho přítomnost a fotografie bude mít přirozenou atmosféru.
Z těchto fotografií vzniká i jeho první samostatná
výstava Zapomenutá řemesla (1986, Vrchlabí, Paseky
n/J) a později i kniha Bejvávalo na horách (2003).
Zlomovým rokem byl pro Karla Hníka rok 1990, kdy
se stal fotografem Správy Krkonošského národního
parku. Od té doby se mu fotografování stalo pracovní
náplní, fotí úplně všechno. Dokumentuje činnost jednotlivých oddělení Správy KRNAP – je „dvorním“ fotografem časopisu Krkonoše, pracuje pro Krkonošská
muzea, ochranu přírody, propagační oddělení. Pro oddělení výchovy nejen fotí, ale vede vícedenní fotokurzy
pro vybrané účastníky fotografické soutěže pořádané
Správou KRNAP.
Ve svém volném čase dál snímá známá i neznámá
zákoutí krkonošské přírody, která najdeme v mnoha
jeho kalendářích, na desítkách pohlednic, v publikacích
i propagačních materiálech. Mezi jeho nejmilejší místa
v Krkonoších patří Zlaté návrší, Rýchorský prales, Labský důl, Luční hora a mnohá další. Nejraději fotí barvy
podzimu, inverze, rána před východem slunce i po něm,
západy slunce, ale hlavně má rád ranní klid na horách,
bez turistů.
Výstavy autorské:
Vrchlabí – 1986, 1992, 1997/8, 2002, 2012
Paseky nad Jizerou – 1986
Žďár nad Sázavou – 1996
Německo, Francie – 1997/8
Karpacz (Polsko) – 2012 a řada kolektivních výstav.
Publikace autorské:
Krkonoše. Moniatowicz Foto Studio, Jelení Hora 2002
Bejvávalo na horách. Garamon, Hradec Králové 2003
Publikace kolektivní:
Riesengebirge. Moniatowicz Foto Studio, Jelení Hora,
2006
Krkonoše. Buk, Příchovice, – Moniatowicz Foto Studio,
Jelení Hora – Gentiana, Jilemnice 1999
Královehradecký kraj. Garamon, Hradec Králové, 2005
Libereckým krajem. Liberecký kraj, 2003
Klenoty české krajiny. Kartografie Praha, 2007
Nejkrásnější sbírka. Vestri, Liberec, 2001
***
Usnesení
20. valné hromady
Volného sdružení východočeských fotografů z. s.
konané dne 21. února 2015
Adalbertinum, Československé armády 300/22,
Hradec Králové
Schvaluje:
1. Zprávu o činnosti VSVF za rok 2014
2. Zprávu o hospodaření VSVF za rok 2014
3. Zprávu revizní komise o revizi účetnictví VSVF,
která proběhla ve dnech 12. - 16. 2. 2015
4. Plán práce VSVF na rok 2015
5. Karla Hníka čestným členem VSVF
6. Nový název VSVF: Volné sdružení východočeských
fotografů, z. s.
7. Nové sídlo VSVF: Brněnská 375/2, 50012
Hradec Králové
8. Nové stanovy a vnitřní řád VSVF
13
ČESTNÝ ČLEN
KA R E L HN Í K
Fotograf Karel Hník
oceněný
Jméno vrchlabského fotografa
Karla Hníka není rozhodně neznámým pojmem, alespoň tedy ve fotografickém prostředí. Karel se narodil v Jilemnici v roce 1942 a dětství
a mládí prožil stejně tak jako další
mág krajinářské fotografie Jiří Havel
v podkrkonošské Horní Branné.
Karla jsem mezi své přátele zahrnul již někdy před 32 lety, kdy jsem
krátce ve Vrchlabí bydlel a navštěvoval tamní fotokroužek Impuls. Proto
není divu, že jsem to byl já, kdo ho
navrhl na udělení čestného členství
Volného sdružení východočeských
fotografů, které mu také na poslední
valné hromadě sdružení bylo uděle-
14
no, nikoliv ale předáno. Karel se totiž nemohl zúčastnit, a tak jsem byl
pověřen nejen k osobnímu předání
ocenění, ale zároveň i k pořízení
rozhovoru. Ptáte se, proč o Karlovi
píšu v červnu, když valná hromada
proběhla v únoru? Neptejte se. To
ale není zdaleka jediný průšvih, kterého jsem se v souvislosti s Karlem
dopustil.
Vytočil jsem Karlovo číslo, domluvil schůzku, vzal foťák a mobil
coby záznamník a vyrazil. Sešli
jsme se v jeho vrchlabském bytě,
pohodlně se usadili v obýváku,
ochutnali koláč upečený jeho usměvavou manželkou Maruškou a dali
se do práce. Karel, jinak docela nemluvný člověk, se pomalu rozjížděl.
Měl jsem z toho radost, bude z čeho
při přepisu vybírat. To jsem ještě netušil, že se zradou techniky v mobilu dochová toliko prvních 17 minut
z více jak dvouhodinového povídání. Zlatá stará dobrá tužka a papír.
(Odbočka – napadá mě paralela
mezi stálostí celuloidových negativů
a papírových fotek a novodobých
elektronických dat.)
Hned v úvodu bych se chtěl
tedy Karlovi omluvit za případné
nepřesnosti nebo slova, která jsem
mu vkládal do úst. Vycházel jsem
z toho, co jsem si pamatoval. Potěšilo mě, že jsem si toho pamatoval poměrně dost, za což zřejmě vděčím
zajímavosti vzájemného rozhovoru,
nikoliv mimořádnosti své hlavy. Karle, promiň.
Karle, jak dlouho vlastně fotíš?
To tak to bych musel spočítat (ticho),
od dvanácti roků. V šesté třídě.
Takže něco málo přes 60 let.
A kdo tě k focení přivedl, od koho
jsi dostal prvotní impuls?
Táta fotil. Měl starého Rodenstocka
6 x 4,5 cm. Chodil také v Branné
do fotokroužku. Z lipového dřeva
si udělal kopírku a pamatuji se, že
když se chystala červená žárovka,
atmosféra houstla. Schylovalo se k
výrobě kontaktů. Se mnou měl táta
ale úplně jiné záměry. Více než fotografem byl především vášnivým
numismatikem a myslel, že přeberu
jeho obsáhlou sbírku. Žádné rodičovské svolení k fotografování jsem
nedostal, tak jsem musel přejít do
„ilegality“. Pravidelně jsem dostával
peníze na školní obědy, pravidelně
na ně nechodil a šetřil (možná právě
toto dobrovolné strádání stojí za výsledkem Karlova ne příliš vysokého
vzrůstu – humorná pozn. autora).
Konečně jsem si mohl zakoupit svůj
první aparát, bakelitového Pionýra.
Doma to nikdo nesměl vědět, ukrýval jsem ho na půdě mezi dřevem
a kontakty dělal tajně s kámošema
v jejich sklepě v porcelánových talířích. Jako pinzety posloužily prádelní kolíčky.
Jak dlouho jsi svoji
fotografickou touhu tajil?
Tajil bych ji dále, ale byl jsem u tety
v Jablonci na prázdninách a jako
vzorný synáček jsem šel našim naproti na zastávku a čekal, až přijedou. Přivítání bylo ale neadekvátní
mému těšení. Táta mi hned u vlaku
nečekaně vlepil pár facek. Přehra-
bávali totiž na půdě dřevo a milého
Pionýra našli. Ale od té doby jsem
měl fotografování schváleno. To byl
pro mne impuls k přechodu na lepší
aparát. Vyhlédl jsem si dvouokého
Ljubitěla. Problém s financemi ale
přetrvával. V sedmé třídě (13 let)
jsem se tedy přihlásil na chmelovou
brigádu. Moc jsem tam ale rekordy
netrhal, takže mých vydělaných 120
korun, bylo pořizovací ceně aparátu
cca 450 korun dosti vzdáleno. (Teď
mně Karel říká, co s částí vydělaných peněz udělal v Praze na Wilsonově nádraží. Dostávám ale zákaz
o tom psát, takže se o té trafice ani
nezmíním.)
Karle, měl jsi ve svých fotografických počátcích nějaké vzory?
Vlastně ani moc ne. Také nebylo
moc možností se k něčemu dostat.
15
KAREL H NÍK
Pochopitelně jsem znal krkonošské
fotografie Zdenko Feyfara, později
obdivoval snímky Viléma Heckela a
zejména pak tvorbu slovenského fotografa Liptova Martina Martinčeka.
Fotografoval jsi na černobílý materiál. Kdy k Tobě dorazila výzva
poprat se s fotografií barevnou?
S barvou byly vždy trochu problémy,
byla to ale zase výzva. Bylo mně asi
16
šestnáct. Jako zdatný elektro amatér jsem si udělal expoziční hodiny,
komoru i zvětšovák jsme doma už
měli, pro barevnou fotografii však
chyběly příslušné filtry. Dozvěděl
jsem se, že v Hostinném působí na
svoji dobu velmi pokrokový farář,
který se mimo jiné zabývá i barevnou fotografií. Potřebné filtry mi zapůjčil a už jsem v tom lítal. Co se diáků týká, tak to byla většinou pouze
barev nestálá Orwa. Přesto jsem na
ně jako mnoho jiných koncem šedesátých let dělal a dočkal se i první
vysněné titulky v časopise Krkonoše. Mám fotografii na obálce. Tedy
po pravdě, ono to bylo dost ošklivé,
ten tisk, ale nic to na mé hrdosti neubralo. Mnohem později to došlo tak
daleko, že jsem si doma sám z diapozitivů vyvolával nepoměrně stálejší cibachromy.
Není žádným tajemstvím, že jsi
dlouholetým členem místního
fotokroužku. Co pro Tebe takové
sdružování znamená?
Pravda, nejprve to byl fotokroužek
Impuls, jehož členem jsi byl před
více jak třiceti lety i Ty. Po revoluci
měl každý své starosti, podnikání a
jednou to mezi námi zaskřípalo a byl
konec. Koncem devadesátých let
ale vznikl ve Vrchlabí fotoklub nový,
mladý, do jehož řad mě kolegové
přizvali. Na setkáních se o fotografii
bavíme, hodnotíme v rámci mapových okruhů došlé kolekce, a hlavně
se rádi vidíme.
Karle, počátkem osmdesátých
let jsi absolvoval hradeckou
Lidovou konzervatoř výtvarné
fotografie.
Nemám rád podobné záležitosti a
plnění různých nepopulárních úkolů.
Musím ale přiznat, že těch několik
semestrů pod vedením nekompromisního profesora Jána Šmoka mi
do budoucího fotografického života
hodně dalo.
Ty jsi zhruba ve stejný čas začal
pracovat na úžasném cyklu „Zapomenutá řemesla“. Mělo to co
do činění právě s konzervatoří?
17
KAREL H NÍK
No právě, za to vlastně škole vděčím. Jako závěrečnou práci jsme
měli mimo jiné zpracovat knihu na
volné téma. Už jsem o beneckém
tkalci věděl dříve, ale tohle byl impuls k akci. Když jsem dorazil k jeho
chaloupce, připadal jsem si jako
v minulém století. Vstupní dveře bez
kliky, pouze úchopný řemen, zaklepu a vstoupím do temné místnosti.
Tady bych měl fotit? Naštěstí samotné přípravy zaberou značný čas a já
se trochu rozkoukávám. Přeměním
nevýhodu v plus. Budu pracovat
s jediným přirozeným zdrojem světla. Fotografovat musím pochopitelně ze stativu na film 27 DIN (ekvivalent 400 ASA pozn. aut.). Citlivější
nebyl. Tomu odpovídaly i expozice
a vynucené pózování. To v případě,
že se jednalo o pracovní portréty
horalů. Udělal jsem ale také velkou
spoustu detailů, zátiší a zákoutí horských chalup. Nakonec nezůstalo
18
pouze u jednoho tkalce, snažil jsem
se postupně zmapovat a zachytit vymírající tradiční krkonošská řemesla. Již v polovině 80. let už ale bylo
pět minut po dvanácté.
Kde se mohou případní zájemci
s těmito jedinečnými snímky
setkat?
Jednak v roce 2003 vyšla ve spolupráci s Krkonošským národním
parkem fotografická publikace „Bejvávalo na horách“, jednak je čas od
času vystavím. Myslím, že naposledy to bylo před třemi lety ve Vrchlabí. Rád bych ale v podobných prezentacích pokračoval, i když ne vždy
to záleží pouze na mně.
Krkonoš a právě jejich fotografie
mám nejraději a dělám je nejdéle.
Počátkem roku 1990 jsem od KRNAPu dostal nabídku převzít štafetu
firemního fotografa po odcházejícím
Jiřím Bruníkovi. Chvilku jsem váhal, pak jsem ale podlehl lákavým
představám častých návštěv našich
nejvyšších hor. Ne tak úplně tomu
nakonec bylo, někdy to byla velká
řehole. A opět jsem si vzpomněl na
profesora Šmoka, když jsem dělal
reprodukce různých listin, obrazů,
fotografoval jsem keramiku, sklo
a bůh ví co ještě. Jo, co se v „mládí“
naučíš… Nakonec jsem tam vydržel
až do důchodu, tedy celých třináct
let.
Karle, vzpomněl jsi Krkonošský
národní park (KRNAP). Ten ve
Tvém životě sehrál rovněž významnou roli.
Ano. Především jsem fotografem
Takže jsi důchodce. Máš víc času
na fotografování? A co technika?
Nedá se říci, že bych měl více
času. To je ale obecný důchodcovský syndrom. A když už čas mám,
tak jsem také trochu líný a třeba na
ranní východy slunce se mi už moc
nechce. S fotografií jsem ale neustále v čilém kontaktu. Minimálně přes
svůj počítač a skener. Postupně do
elektronické formy převádím staré
negativy a diapozitivy. Je to zdlouhavá, náročná, ale příjemná práce.
No, a když už jsme u elektronických
vymožeností, tak i já před léty definitivně přešel na digitální aparát.
Možná s trochu nostalgie ale na
nich prostřednictvím nejrůznějších
redukcí používám staré objektivy ze
středoformátové Mamyie.
Karle, o Tobě je známo, že jsi byl
zručný a precizní mechanik.
Asi narážíš na v minulosti vlastnoručně vyrobené kardany nebo na
různé úpravy fotografických aparátů. Viděl si tohle? (Karel odbíhá
do vedlejší místnosti a s výrazem
rozkoše přináší starou Mamyiu
Press.) Podívej, nahoře byl hledáček a spousta zbytečností. Tady v
obýváku se to stalo. Vzal jsem pilku
a ten vršek uříznul. Pak jsem si na
to udělal takovou „zátku“ se sáňkami
pro subtilní hledáček a bylo to. Ušetřil jsem alespoň půl kila… Dnes už
je to ale jen určitá, byť plně funkční
rarita do vitríny.
Máš pocit, že s nástupem digitální techniky fotografování zdegradovalo?
Faktem je, že dříve, než jsem zmáčkl spoušť, předcházel tomu obřad
výběru motivu, změření expozice,
nastavení clony, zaostření s ohledem na požadovanou hloubku ostrosti, a pak teprve cvak. Dnes jsou
mnohdy cvaky a pak výběr. Budu se
opakovat, ale umění není zmáčknout spoušť, ale nezmáčknout ji…
Karle, v únoru jsi vstoupil do pomyslné síně slávy a stal se čestným členem Volného sdružení
východočeských fotografů. Mohu
Tě ujistit, že jsi v dobré společnosti, kde se budeš dobře cítit.
A co z toho pro Tebe plyne – doživotní zproštění od placení členských příspěvků a záruka zasílání
každého čísla našeho fotografického plátku zvaného Fotoimpuls,
jehož nedílnou součástí se právě
stáváš.
Dovol, abych Ti za širokou základnu VSVF k zisku ocenění pogratuloval, popřál pevné zdraví
a dostatek pro nás fotografy tak
nezbytného dobrého světla.
Děkuji za rozhovor.
Ctibor Košťál
Vrchlabí 16. 6. 2015
19
KAREL H NÍK
KDE FOTÍM JÁ
Josef Podvalský
KDE FOTÍM JÁ?
Fotoden
Podávám informace trochu se zpožděním – minulý
čtvrtek byl pro mne „fotoden“. Ráno jsme jeli kvůli doplnění zásob v soukromé pekárně přes Kohoutov do Dvora Králové. Byl jsem tam pozván kolegou z Nejdku na
jeho výstavu fotografií kytiček. Je to původem „Dvorák“
a přišli jsme na to, že v minulosti se ze strany našich
dědů vyskytuje stejné jméno ze stejné vesnice u Dvora
Králové. Může to být jen náhoda, nebo jsme skutečně
vzdálení příbuzní. Podle společné fotky můžete posoudit sami, zda tady nějaká podobnost existuje.
Jak je vidět podle fotek, ráno bylo před Kohoutovem
zamlženo, ale pak se to rychle vybralo. Ale po příjezdu
domů se to zase zhoršilo. Jenže nic netrvá věčně a ve tři
odpoledne už zase pěkné svítilo sluníčko. Takže honem
do auta a rychle do přírodní rezervace Zbytka u Českého Meziříčí, kam už čtvrtý rok jezdím fotit bledule a teď
medvědí česnek. Hned na začátku byl ještě rozkvetlý
jen z poloviny, ale dále už byl v plném květu. Mohu říci,
že letos ho zatím bylo nejvíce. Člověk nevěděl, kam jít
a co dříve fotit, a teď z toho ještě musel vybírat. Je ale
fakt, že na rozdíl od loňska tam bylo méně upolínů. Ale
zato jsme tam našli dvě místa, kde pokvete hodně lilií
zlatohlavých. Už mají poupata a odhaduji to do rozkvětu
tak na 14 dnů. Na rozdíl od loňska, kdy jen jsme vyjeli
zpátky na silnici, začal doslova liják a padaly kroupy, tak
letos se nic takového neopakovalo. Mohu tedy zakončit
panoramatem Orlických hor.
20
Na Prašivce
Vznik této série měl zajímavý důvod. Začal jsem
skenovat staré černobílé i barevné negativy a diapozitivy. Místo vzniku jednoho diapozitivu z roku cca 1980
jsem nebyl schopen určit, a ani nikdo ve fotoklubu to nepoznal. Až teprve nedávno jeden mladý kolega fotograf
mi s určením místa pomohl. Byl jsem tam naposledy asi
před dvěma lety, ale to jsem jel jenom ke kostelíku po
silnici. Neprodleně jsem se tam vypravil – za tu dobu
se to tam samozřejmě patřičně změnilo a přesné místo bylo osázené mladými stromky a oploceno. Pletivo
bylo sice porušeno, ale stejně mi to nijak nepomohlo,
protože svah byl dále zarostlý keři i již velkými stromy.
Musel jsem tedy pořídit novou srovnávací fotografii kousek vedle.
Nejel jsem tam ale po zmíněné silnici, ale polní cestou, která má na začátku informativní tabuli, že se jedná
o archeologické naleziště. Pro upřesnění – na kopečku
zvaném Prašivka bylo dříve hradiště a na druhém, nazvaném Chloumek, bylo nalezeno pohanské pohřebiště
se žárovými hroby.
Na Prašivce jsem ještě nebyl, takže jsme se tam
vypravili. Stálo to za to, je tam pěkný rozhled. A to i na
druhou stranu, ale ta není tak zajímavá.
Pro upřesnění – toto místo se nachází asi dva kilometry od obce Holohlavy, která je na silničním tahu
z Hradce Králové do Jaroměře v katastru obce Habřina.
Takže další výlet je za námi a počasí nyní nestojí
za nic.
KDE FOTÍM JÁ
21
KDE FOTÍM JÁ
Pilníkov
S týdenním zpožděním bych se chtěl podělit, jak to
vypadalo před týdnem. Po sobotním „lovu“ na petrklíče
bylo v neděli ještě lépe.
Rozhodli jsme se podívat znovu nad Pilníkov, kde
mě posledně přivítaly Krkonoše zahalené v mracích.
Dál jsme pokračovali nad Chotěvice, kde je vyhlídka na Krkonoše ještě lepší. Jenom Sněžka je bohužel
schovaná za Černou horou. Přes Debrné jsme jeli na
Mostek a nahoru na Zvičinu, kde náš pobyt zachytila
i zde umístěná webová kamera. Trasou, po které jsem
ještě nejel, a to přes Třebihošť, jsme zamířili do Miletína,
kde jsem chtěl zase po delší době ochutnat Miletínské
modlitbičky – tedy perník. Bohužel zde zrovna byla pouť
a střed města byl zablokován. Trochu složitě jsme se vymotali ven a pokračovali jsme znovu do Vilantic podívat
se ještě jednou na petrklíče. Podle mapy jsem zvolil nejkratší cestu, která vypadala tak, že až na konec jedné
vesnice byla pěkná asfaltka, která se posléze změnila
v regulérní polní cestu a po projetí do další vesnice se
zase vrátila asfaltka.
V pondělí bylo ještě lepší počasí a znovu mráčky.
Takže znovu nad Chotěvice – je to od nás 25 km jako
do Náchoda – a zpátky zase přes Mostek. Tentokráte
jsme ale vynechali Zvičinu a zamířili k Pecce a dál do
Miletína, kde jsem se konečně dočkal těch modlitbiček.
Tentokráte jsem už neexperimentoval a vrátili jsme se
klasickou cestou do Jaroměře. Na konec přiložených
fotek přidávám ještě jeden záběr z kamery na Zvičině,
a sice jak vypadá východ slunce nad Krkonošemi.
Na mě by to bylo dost brzo.
Mějte se fajn a příští týden by už zase mělo být lépe.
P.S.
Případné následovníky bych chtěl upozornit, že většina
cest si zaslouží jedničku. Myslím tím zařazenou rychlost
v autě.
22
Rozhledny
V posledních letech rostou u nás rozhledny jako
houby po dešti. Nevyhnulo se to ani našemu okolí. Byla
otevřena rozhledna u Markoušovic, dále pak Eliška
u Trutnova, další na vrcholu Čápu u Police nad Metují.
U Nového Hrádku byly zlikvidovány staré větrné elektrárny, ale sloup z jedné byl ponechán a i zde má vyrůst
rozhledna. Díky ochranářům přírody byla zatím zamítnuta rozhledna na Rýchorách, i když KRNAP má zájem
ji zde postavit.
Využil jsem po dlouhé době slunečného dne s dobrou viditelností, kdy jsme se vraceli z Černožic a byly
velice dobře vidět Krkonoše. Naštěstí jsem měl „nádobíčko“ s sebou, a tak jsme pokračovali na novou rozhlednu v Žernově nad Českou Skalicí. Informace pro ty
línější – autem se dá zajet cca 50 metrů od rozhledny.
Pokud chcete nahoru, čeká vás 92 schodů. Námaha ale
stojí za to, rozhled je na všechny strany. Všechny v poslední době postavené rozhledny jsou si dost podobné.
Uprostřed roura, na které je připevněno točité schodiště,
a kolem dřevěná konstrukce. Protože je schodiště úzké,
je na Žernově v každém patře ochoz. Po zdolání devadesátdva schodů můžete vidět Krkonoše, Jestřebí hory,
přehradu Rozkoš, Královéhradecko a Ratibořicko.
Využili jsme dobrého počasí a jeli na další novou rozhlednu – Signál nad Horní Radechovou a Hronovem.
I zde se dá dojet úplně pod rozhlednu. Tvar je obdobný, pouze v jednotlivých patrech je jen malé místo k vyhýbání návštěvníků, ne celý ochoz. Zde vás čeká 125
schodů. A zase výhled na Krkonoše, Hronovsko a až
do Polska. Na rozdíl od Žernova není volný přístup až
k zábradlí, ale je zde jakási police, kde si můžete odložit věci. Pouze v jednom směru je na ní umístěna panoramatická fotografie s popisem jednotlivých kopců a
vrcholů. Měl jsem trochu smůlu, že se už začalo trochu
zatahovat, a tak některé partie byly ve stínu. Když jsem
slezl dolů, tak se samozřejmě opět trochu vyčasilo. Ale
KDE FOTÍM JÁ
zopakovat si výstup 125 schodů se mi moc nechtělo,
a navíc jsme spěchali už domů.
Takže aspoň pár fotkami se mohu s vámi podělit
o svůj úterní zážitek. Byl jsem docela rád, že nebylo úplně nasněženo, protože tyto podmínky se mi jeví jako
zajímavější. Ale to je otázka vkusu.
23
SOUTĚŽE
P
R
E
M
Ohlédnutí za Premiérou 2014
V listopadu 2014 byla
ve výstavních prostorech
Na Hradě v Hradci Králové
slavnostní vernisáží zahájena
výstava fotografií ze soutěže
Premiéra.
Pětadvacátý ročník soutěže
přinesl nejen ocenění vítězným autorům, ale přinesl
i obohacení všem, kteří se
vernisáže účastnili.
Nebývá obvyklé, aby
řečník na vernisáži promluvil o fotografii zcela osobitě, poučně (zajímavě)
a poutavě.
Předseda VSVF
Mgr. Vítězslav Krejčí nás
překvapil následujícími
slovy:
„Když jsem si připravoval svoji
úvodní řeč, zjevil se mi úsměv mého
tatínka. Říkal, co je to nejpodstatnější, co nás uchvacuje na výstavách
24
a co má nějakou korespondenci,
anebo jak bychom to mohli nazvat.
Můžeme si to dovolit dnes v 21. století, jako když ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století nazývali
tento obor nejen výtvarný, ale i artistní čili umělecký.
A zněla tady taky hudba a řada
teoretiků se domnívá a má pro to
řadu věcných argumentů, mám na
mysli ty pocitové, že hudba je královnou v oblasti umění. Souhlasíte?
Já bych si dovolil oponovat. Jako
posluchač, velice vnímavý, takže ho
uchvacuje cosi, co můžeme vnímat
teď tady kolem nás, zároveň i to, co
nazýváme fotografií a uplatňuje se
cosi řekněme jako tajemství… Podle filozofa Flussera je obraz jakási
abstrakce, která je vyjmuta z časoprostoru kontinuita do dvojdimenzionální plochy a zpětně promítána.
Ale když zde dozněla hudba, tak
my ji máme ještě pod kůží a doznívá v nás a kolébáme se na vlnách
libozvučí…
Ale jak je to vlastně u fotografie?
Promítání do plochy, nebo zpětně
z reality do časoprostoru. To je na
výstavě fotografie v nějakém „hmatatelném“, v nějaké podobě materie
ve dvou plochách, a to je dáno jistou
prostorovostí i naší distancí.
Můžeme být bedlivější a můžeme skenovat plochu obrazu až do té
míry, že vnímáme nikoliv reflexní odraz reality, protože to fotografie není,
ale vnímat symboly. A ty symboly
nás potom vedou prostřednictvím
šifrování resp. dešifrování zpětně do
reality a my tu realitu, tu skutečnost
poznáváme jinak – nejen racionálně, ale i intuitivně. Řekněme, že na
takové bázi, která je iracionální, ale
přitom by měla naše bdělost být tím,
to co nás vede a činí jaksi strnulými a překvapenými nad tou krásou.
Fenomén, který je ve fotografii nejsilnější, to je světlo.
A to zpětné promítání je velice
zajímavé i tím, že myšlenka, která
mi běžela a kterou jsem nesl cestou autem, z práce domů, tak to je
svoboda. My dnes máme ohromnou
svobodu. S naší zkušeností pozitivní
dobré vůle, je třeba k tomu studovat
obrazy, poznávat je, ale nechávat
se jimi ovlivňovat třeba na bázi, co
bychom mohli nazvat třeba „zázračnem“.
Takže třeba počasí, které není
vhodné pro fotografii, už dneska
zcela neplatí. Máme tu blesky, může
se oživit popředí třeba i bleskovým
světlem, ale můžeme vnímat třeba
i řadu ponurých a melancholických
světelných skutečností a zachytit je
třeba pomocí dlouhého pohybu. Zde
na této výstavě můžeme vidět práce
precizní, tzv. čisté fotografie, nemanipulované, ale třeba digitálně upravované, a zároveň i díla, fotografie,
která nesou pečeť surrealismu.
A surrealismus právě pracuje s určitou nedokonalostí, nedokončeností.
Zde se otevírá celá řada otázek. Kde se vyskytuje prvek nikoli
jen řádu, ale i chaosu, kde dochází
k tomu, co je možné do fotografie
vnést, ale i posléze tvůrčím pro-
I
É
cesem realizovat – a to je princip
destrukce.
S tím vším samozřejmě dneska
fotografie pracuje a možnosti jsou
vskutku velmi otevřené.
Fotografie není jen zachycením
okamžiku, i když v řadě případů to
tak vidět je, ale je zachycením tajemství, tajemství kontrastu, světla
a stínů, tajemství ploch, které nejsme schopni prozkoumat, protože jsou homogenní, neprostupné,
abstraktní, nebo je to konfigurace,
která je taková zvláštní poeticky magická.
Ale pak tu jsou fotografie výrazně manipulované. Už celou řadu let,
kdy je možné relativně snadno upravovat fotografie na počítači, je potřeba důsledněji rozlišovat mezi tím,
co nasnímáme, ať už fotoaparátem
nebo mobilním telefonem, či jakkoli
jinak, třeba i krabicí od bot a principem optických zákonů. Na druhé
straně té krabice, uvnitř té krabice,
třeba na ploše černobílého papíru
se objeví obraz a ten možné zafixovat a třeba posléze vystavit.
Takže není to jen tento prvozáznam, ale fotografie je fotografií právě těmi možnostmi, jak možná ještě
lépe si ujasnit to základní překvapení před realitou, tedy otázky, které si
klademe, které mají filozofický charakter, údiv, pochybování, nejistota,
čili základní otázky – proč, co, kdo
a jak.
Tak například co nebo kdo –
předmět snímání je předmětem
anebo spolupředmětem? Tedy di-
R
LADISLAV ČECH, Klatovy
„Kde jsou vajíčka?“
váci, mluvčí anebo autoři fotografie
anebo spoluautoři, jakmile navážou
kontakt, myslím, že s radostí můžete nazírat vnitřní svět každého z
autorů, protože takové ty fotografie
bez tvůrčího gesta, nějaké automatické na bázi minimalismu vytvořené série, ty se tu neobjevují. To, co
skutečně převažuje, jsou autorské
otisky, otisky skutečného světa, světa imaginativního. Mají různý charakter, je tu subjektivní dokument,
taková jednoznačná dokumentární
reportáž, ale také postmoderní fotografie typu konceptů. Je tu také, jak
jsem zmínil, i surrealismus, jsou tu
i určité známky abstrakce a ten obrázek, fotografii, tím pádem můžete
nazývat pestrostí a bohatostí.
Přeji příjemné zážitky s fotografií. Pokud by někdo chtěl ještě nasát atmosféru právě těch nezodpovězených otázek, je pro autory tak
jako každý rok možnost promluvit si
s členy poroty a zprostředkovat
určitý dialog, na základě kterého
dochází k doplnění těch významů,
které si klade autor sám pro svoji fotografii a kterou členové poroty posunují dál a nutí k hlubšímu vhledu
a k hledání určitých souvislostí, kterých si třeba dotyčný nevšimne. Takže bych na závěr chtěl jen tak zlehka
upozornit na snímek, který se nazývá Kde jsou vajíčka – ten mi přijde
vskutku velmi zajímavý, protože na
první pohled se jeví jako hra, také
jako hra protikladů. Určitý rozdíl je
dán optikou snímání, ale dá se říci,
že když se přiblížíme a má to úplně
A
jinou distanci, čtvereček na vajíčka
se změní v obrovskou plochu. Když
vezmeme mikroskop, tak ještě více
a ještě více.
No a přitom se chlapeček může
ztratit v takovém tom mikrokosmu.
Pak je tu ale další okolnost a ta je
známa třeba i ze zkušeností thajských mystiků a řady dalších vnímavých lidí, že to, co se nám jeví jako
velké, může být malé a to, co malé
jako velké…
Fotografie, která skutečně dokáže zprostředkovávat tyto paradoxy –
malý velký vesmír, tak to je vesmír
sám o sobě, čili je tam makroprostor,
je to velké nekonečné. Lze to takto
nejenom promýšlet, ale i prociťovat,
a tím se osvobozujeme od předpojatosti a určité malosti nazírání, protože my přece máme v sobě ten vesmír a ten prostor. To vše je v nás a
jsme toho vědomou součástí a to je
nesmírně krásné, protože je to smysluplné a může nás to naplňovat tak,
že to už není možné vyjádřiti slovy.
Já vám přeji radost z objevování té stránky, něčeho, co je vlastně
magické a specificky krásné. Může
se přenést i do našeho života v tom
smyslu, že ty obrazy můžeme zpětně promítat do naší reality, a tím
nám ta realita nepřijde šedá, nudná,
a nějak samozřejmá, ale naopak zázračná a krásná.
Děkuji vám.“
Pro Impuls připravil
MVDr. Rudolf Němeček, autorizoval
Mgr. Vítězslav Krejčí
25
SOUTĚŽE
SOUTĚŽE
PREMIÉRA 2015
Impuls Hradec Králové, centrum
podpory uměleckých aktivit
a Volné sdružení východočeských
fotografů z.s. Hradec Králové
za finanční podpory Ministerstva
kultury ČR, Královéhradeckého
kraje a Statutárního města
Hradec Králové, za podpory
FOMY Bohemia spol. s r.o.,
FOMEI a.s. Hradec Králové
vyhlašují
XXVI. ročník
fotografické
soutěže
PREMIÉRA
2015
26
Podmínky účasti:
Do soutěže se přijímají snímky dosud
nikde nevystavované ani nepublikované.
• Počet snímků – maximálně 10 jednotlivých snímků a maximálně jeden seriál
nebo cyklus do 8 snímků.
• Přijímají se fotografie černobílé i barevné, neadjustované a bez paspart, rozměry minimálně 18x24 cm.
• Všechny fotografie zaslané do soutěže
označte v pravém dolním rohu rubové
strany jménem autora, adresou a názvem snímku (popř. názvem seriálu
s pořadovým číslem snímku). Každá
zásilka musí obsahovat vyplněnou přihlášku a účastnický poplatek ve výši 50
Kč (přiložte prosím v poštovních známkách – jsou určeny na vrácení fotografií).
• Zásilky, které nebudou splňovat podmínky uvedené v předešlých dvou bodech, nebudou do soutěže přijaty.
• Soutěž vyhodnotí odborná porota jmenovaná pořadatelem a navrhne udělení
osmi finančních cen v celkové hodnotě
8 000 Kč, které věnuje Volné sdružení
východočeských fotografů z.s. Hradec
Králové. Dále porota vybere fotografie,
které obdrží věcné ceny od sponzorů:
Impuls Hradec Králové, FOMA Bohemia spol. s r.o. Hradec Králové a FOMEI a.s. Hradec Králové.
• Porota má právo vyjmout z cyklu nebo
seriálu jednotlivé fotografie a hodnotit
je jako samostatné snímky.
• Pořadatel má právo na doporučení poroty ceny sloučit nebo některou z nich
neudělit.
• Z oceněných fotografií a dalších vybraných snímků bude utvořena výstavní
kolekce, kterou můžete zhlédnout
v Galerii Na Hradě v Hradci Králové
a v Informačním centru v Hradci Králové v listopadu 2015. Reprízy výstavy se
uskuteční v roce 2016. Bližší informace
o místech konání a časovém harmonogramu repríz výstav budou včas na
www.impulshk.cz.
• K soutěžní kolekci, která je zpracovávaná digitálně, přiložte CD se soutěžními fotografiemi. Fotografie z CD budou
použity k propagaci soutěže a ke zhotovení reprezentačního CD XXVI. ročníku
fotografické soutěže PREMIÉRA 2015.
CD bude vráceno společně s fotografiemi.
• Pořadatel nezodpovídá za poškození
fotografií při poštovní přepravě.
• Svým podpisem na přihlášce autor souhlasí s podmínkami soutěže
a s případným uveřejněním svých fotografií k propagaci soutěže bez nároku
na honorář.
Kalendář soutěže:
vyhlášení soutěže
duben 2015
uzávěrka soutěže
30. září 2015
vyhodnocení
říjen 2015
výstava
18. 11. 2015 – 11. 1. 2016
předání cen, seminář
listopad 2015
(bude upřesněno pozvánkou)
reprízy výstavy
únor–červenec 2016
vrácení fotografií
leden 2016
výstavní kolekce po reprízách všech
výstav do září 2016
Adresa pro příjem fotografií:
Impuls Hradec Králové,
centrum podpory uměleckých aktivit
Brněnská 375
tel.: 773 133 740
Jana Neugebauerová
www.impulshk.cz
Národní soutěž a výstava
amatérské fotografie SVITAVY 2015
35. ročník
Porota pracovala ve složení:
předseda: doc. MgA. Josef Ptáček
členové: PhDr. Věra Matějů, Jana Neugebauerová
MVDr. Rudolf Němeček, PaedDr. Milan
Báča, MgA. Petr Vilgus Ph.D.
Mgr. Jaroslav Šimon, Mgr. Vítězslav
Krejčí, Jan Schmolling
tajemníci poroty: Milan Sedláček, Dagmar Schulzová
Porota hodnotila:
celkem zaslaných 1 614 snímků od 253
autorů (+ 117 autorů v kolektivech)
a 22 kolektivů
kategorie A01-2:
474 snímků, 97 autorů
kategorie A1:
734 snímků, 122 autorů
kategorie A2:
126 snímků, 34 autorů kategorie B:
280 snímků, 22 kolektivů
Porota udělila ceny:
Kategorie A 01:
1. cena: Eliška Petrů, Sama v džungli
2. cena: Linda Zouharová, Polapena, Amazonka
3. cena: Eva Otáhalová, Tělo 1, 2
Čestné uznání:
Eva Bartovičová, Podzimní ráno 1
Denisa Ondrová, Bolest
Eliška Petrů, Světélka 1–3
Kategorie A 02:
neobsazena
Kategorie A1:
1. cena: Jan Anděl, Červen 2. cena: Stanislav Valnoha, Vzduchoplavci
1, 2, 5
3. cena: Jindřich Vodehnal, Bez názvu
Čestné uznání: Jaroslav Petráš, Něco o gravitaci 1, 2
Pavel Snoha, Joker 3
Eva Stanovská, Slunce 1, 3
Cena SČF
– vzpomínka na prof. L. Barana
1. ČKFA Nekázanka, Podoby vody
Cena Foma s r.o. spol. s r.o.
Hradec Králové
Eva Stanovská, Slunce 1, 3
Cena IMPULS Hradec Králové Stanislav Domanský, EPSA, EFIAP
Proměna
Cena časopisu FOTO
Pavel Snoha, Joker 3
Cena ZONER PRESS
Bohumír Bubílek, Díky za každý sluneční
paprsek
Cena ředitelky MMG
Mgr. B. Čuhelové
Stanislav Odvářka, V podzámčí 2,3,4
a Klidná hladina
Cena starosty města
Mgr. D. Šimka SŠPOS Brno, FM3-T seriál Voda 1,3,9,10,12,15
Cena ředitele SKS Mgr. P. Mohra Jiří Durdík, Podzim v klášterní zahradě
Zapsali: Milan Sedláček,
Dagmar Schulzová
Kategorie A2:
1. cena: Jana Vážná, Tsunami
2. cena: Jiří Kočí, Sudičky
3. cena: Bohuše Hácová, Vylodění
Čestné uznání:
Josef Sotona, K poctě J. Pollokovi
Lukáš Kala, Vršek je dole 1
Jaroslav Kalous, Androidi
Kategorie B:
1. cena: Fotoklub FoPa Pardubice,
Útěky za štěstím
Čestné uznání:
Fotokroužek ZŠ Malecí, Variace na téma
Voda 1, 2, 3, 4, 5, 7, 9, 10, 12
Fotoklub ALFA Pardubice, Tekuté obrazy
1, 5, 7, 8, 10, 12, 14, 15
Pohled
předsedy poroty na letošní soutěž
Kdyby to bylo jen trochu možné, vzal bych ten článek, který jsem
psal loni ke stejné příležitosti, změnil bych datum a letos znovu použil.
Mnoho se totiž nezměnilo. Můj názor na amatérskou fotografii zůstává
v podstatě beze změny a úroveň fotografií, jež byly předloženy porotě,
je téměř stejná.
Letos přibylo několik stovek fotografií, ale moje loňské volání po kvalitě snímků však bylo vyslyšeno jen
27
SOUTĚŽE
SOUTĚŽE
minimálně. Mrzí mě, že se to týká
především mládežnických kategorií.
Určitě by pomohlo, kdyby ve školách
více využívali i externích zkušených
fotografů a především byli kritičtější
při výběru. Že to jde, ukazují fotografie těch nejmenších ze základní
školy z Nového Města nad Metují.
Nelze říci, že se letos neobjevilo
několik opravdu zajímavých snímků,
o to víc je pak porotě líto, že konečná úprava fotografií je znehodnotila. Znamenitý obsahově i výtvarně
zvládnutý obraz mnohdy neprošel
finální úpravou. S nadsázkou lze
říci, že „nůžky“ by měly být povinnou
výbavou jak autorů, tak těch, kdo se
podílejí na výběru fotografií.
Mnohem lepší by však bylo,
kdyby se každý fotograf nejdříve zamyslel, proč zrovna tento děj chce
zachytit, uvědomil si základní pravidla skladby obrazu, případně strávil
čas u počítače, výsledný obraz několikrát konzultoval a teprve pak, až
bude i po formální stránce dovedený
k maximu možného, přemýšlel o případném zaslání do soutěže nebo na
výstavu. Což opravdu důrazně letos
opět připomínám.
Celkově lze říci, že kvalita letošních fotografií byla mnohem vyrovnanější než loni. Na druhou stranu
je třeba zdůraznit, že počet fotografií
vyčnívajících nad standard nepřevýšil loňskou soutěž. Nebylo až tak
obtížné vybírat fotografie na výstavu, ale obtížnější úkol měla porota
Fotokroužek ZŠ Malecí,
Variace na téma Voda
Fotoklub FoPa Pardubice
při výběru oceněných snímků. Názory jednotlivých porotců se mnohdy dost rozcházely. Nakonec však
finální výběr výstavy oceněných fotografií proběhl ve vzájemné shodě
a přátelské atmosféře.
Jistě by bylo i vhodné, aby jednotlivci i kolektivy byli k sobě náročnější a do soutěže posílali jen
skutečně dobré fotografie. Přehlídka „motýlů na pampeliškách“ práci
poroty zbytečně protahuje a komplikuje.
Jsou i čestné výjimky. Práce fotoklubu FoPa Pardubice o putování panenky Barbie do civilizace je
skvělé podobenství. Několik autorů
zde pracovalo velmi konzistentně a
soustředěně. Celý soubor vypadá
jako z jedné ruky. Žádná náhoda,
ale hravé a důležité poselství.
Je opravdu důležité, aby autoři
hledali kvalitu hlavně v sobě. Soustavné sebevzdělávání, kritičnost,
fantazie i technická zdatnost by
mohly být příslibem pro příští léta.
Tomuto snažení z celého srdce přeji
radost, úspěch a snad i občas nějaká ta vítězství.
Praha 15. 4. 2015
Josef Ptáček, předseda poroty
28
PRAHA
FOTOGRAFICKÁ
v roce 2015
Martin Rak, Karlův most
Již devatenáctým rokem píši
zhodnocení uplynulého ročníku
soutěže Cena Praha fotografická.
Každým rokem mám pocit, že už
vše bylo řečeno a vše v Praze vyfotografováno a že nic nového nemůže udivit. A přesto mne i letos
překvapila šíře pohledu na detaily
našeho hlavního města, kterou při-
nesly zaslané fotografie. Soutěži se
podařilo udržet vše v papírové, výstavní podobě, porota tedy vybírá
z výstavních zvětšenin, které jsou
konečným autorským výstupem.
A právě schopnost vytvořit obrazy
nejen z věcí neobyčejných a překvapivých, k nimž pražské pamětihodnosti po dlouhá století utvrzující
svou jedinečnost nesporně patří,
neboť krásné město stále odolává
stavebnímu boomu, ješitnosti majitelů, architektů i developerů, ale
i z věcí obyčejných, někdy i ošklivých a nefotogenických. Praha je
mimo jiné městem „vášnivců“ s fotoaparáty a stále jim má co nabídnout.
Soutěž Cena Praha fotografická
dává každoročně příležitost zmapovat, co se změnilo, jak se město
vyvíjí i jak se jeví svým obdivovatelům i obyvatelům. A tak krása města
zahrnuje nejen malebné prostředí
okolo Vltavy s historickými mosty,
romantická zákoutí Malé Strany
a Hradčan či turistickou atraktivitu
architektury Starého Města, které se
letos stalo samostatnou kategorií,
ale i půvab nových staveb a úprav
v širší Praze, jedinečnost v mnoha
městských částech. V kategorii věnované lidem v Praze ukazuje pak
nejen zajímavé figurky a známé
osobnosti, ale i občanskou vybavenost a obyvatelskou přívětivost
města, obnovující se tradice i prostou pohodu. V kategorii připomínající problémy města se vracejí stálé
motivy a kauzy – počmárané zdi,
odpadky a život bez domova. Stále
je živý osud Buďánek, nákladového nádraží Žižkov či staré zástavby
v developersky atraktivních lokalitách, připomíná se chátrající průmyslové dědictví i nelogické kontrasty.
Přibyly obrazy neopravovaných
29
SOUTĚŽE
SOUTĚŽE
domů a budov, stále je fotograficky
zajímavá jedinečnost Slatin a dalších „bohem i lidmi“ zapomenutých
míst v Praze. Kronika hlavního města, kategorie soutěže, která vždy
připomíná události uplynulého roku,
zachytila všechny důležité události.
Fotografové na nic důležitého nezapomněli, takže na snímcích se objevily komunální volby, otevření Trojského mostu, stanice metra Národní
s komplexem Quadria pyšnícím se
obří otáčející se hlavou, zbourání
hotelu Praha, návštěvní dny tunelu
Blanka, nejrůznější demonstrace,
protesty, mezi nimi akce, jimž často
nebyl věnován dostatek pozornosti
v médiích. Samostatnou kapitolu
tvoří kulturní a umělecké akce, opakující se Festival světla či výstavy
soch na veřejných prostranstvích,
pouliční umění, velkou pozornost
přitahují obnovující se tradice masopustních průvodů v jednotlivých
městských čtvrtích. Ze speciálních
kategorií obohatilo soutěž zejména
téma obchodu, kde se objevil vtip,
nadsázka a ironie, tolik potřebné koření dnešního světa.
Jakousi třešničkou na dortu výstavy vítězných a vybraných snímků
soutěže Cena Praha fotografická
v Křížové chodbě na Staroměstské
radnici v Praze (10. 6. – 8. 7. 2015)
je podmanivý snímek pražského tapíra, který vybrali návštěvníci loňské
výstavy. Osvěžující na něm je především úsměvná lehkost v kontrastu témat někdy až příliš vážných.
Výstava jako celek rozhodně
není nudná. Je příspěvkem k vizuálním dějinám otevřeného města.
Je výzvou pro směřování dalších fotografů, jimž se hlavní město stane
základním tématem v nejrůznějších
projektech. Je příležitostí k zamyšlení nad smyslem života ve městě,
aktivitou jeho obyvatel a účelností
jejich snah o drobné i velké změny,
protože zachycené situace, pohledy
a nápady ožívají silou prožitku a zaujetí pro věc. Kronika města je otevřená, každý se může zapojit.
Věra Matějů
30
Výsledky
19. ročníku soutěže Praha Fotografická
Cena primátorky hlavního města
Prahy Adriany Krnáčové:
Eliška Rafajová, Skrytý pohyb metropole
Cena OLYMPUS:
Milena Kárná: Staroměstské střechy
Cena FOMA Bohemia spol. s. r. o.:
Tomáš Knot: Podvečer na mostě
Cena starosty Městské části
Praha 1 Oldřicha Lomeckého:
Michael Komm: Kuk!
Cena Svazu českých fotografů:
Pavel Pola: Staré koše a nová Style
Avenue
Cena Zvëzu slovenských fotografov:
Jiří Durdík: Podzim v klášterní zahradě
Ceny v kategoriích:
Krása Prahy a její proměny
1. cena: Martin Rak, Karlův most
(série čtyř fotografií)
2. cena: Richar Horák: Labutí píseň
3. cena: Jiří Šebek, Krásy železničního mostu
Čestné uznání:
Andrej Barla, Krmení ptactva
Karel Jiří Čapek, Libocký hřbitov
Vladimír Dinda, Praha za soumraku
Radek Síla, Kdesi v Záběhlicích
Lidé v Praze
1. cena: Vladimír Dinda, Nevěsta
2. cena: Radek Síla, Kroky v podchodu
3. cena: Jaroslav Klouda, Domluva rudému
koni
Čestné uznání
Jaroslav Kubík, Magické bubliny
Hana Větrovská, Snídaně u Černého vola
Problémy Prahy
1. cena: Marek Petrovič, V temnotě
2. cena: Radek Síla, Zahrádkářská
„estetika“ na Slatinách
3. cena: Jiří Durdík, Byty na prodej
Čestné uznání:
Jaroslav Kubík, Magické bubliny
Kronika hlavního města
1. cena: Jaroslav Kubík, Komunální volby,
2. 10. 2014
2. cena: Eva Stanovská, Řekli svůj názor,
listopad 2014
3. cena: Bedřich Helan, Singl festival 2014
(instalace Crystallation J. Bejvla ml.), říjen
2014
Čestné uznání:
Jiří Čapek, Na zdi malované,
Libocký hřbitov
Obchod
1. cena: Lubomír Martínek, Likvidace
Čestné uznání:
Kateřina Göttlichová, Každá taška si
najde svého majitele
Zdeněk Ráž, Které spodní prádlo je
lepší?
Staré město:
1. cena: Jiří Durdík: Karneval na
Staroměstském náměstí
VÝSTAVA
PRAHA FOTOGRAFICKÁ
19. ročník, Staroměstská radnice Křížová chodba, rytířský sál, Praha
1, staroměstské nám. 1
Od 10. června do 8. července 2015
Neobvyklé snímky Prahy v provedení několika desítek autorů
(v letošním ročníku jich vystavuje
55) ukazují krásné i stinné stránky
města. Připomínají pražské události, stálou hodnotu i proměnu naší
metropole.
Soutěž Cena Praha fotografická
pořádaná pod záštitou primátorky
hlavního města Prahy Adriany Krnáčové a starosty Městské části Praha
1 Oldřicha Lomeckého je otevřená
pro všechny dobré fotografie Prahy.
Každoročně dává příležitost zmapovat, co se v Praze změnilo, jak se
město vyvíjí a jak se jeví nejen svým
obdivovatelům, ale i obyvatelům.
Soutěž nazvaná v duchu velkého fotografa Prahy Josefa Sudka
již od roku 1996 každoročně soustřeďuje ty nejlepší snímky hlavního
města, které vznikly v uplynulém
roce. Do 19. ročníku soutěže bylo
přihlášeno 1070 fotografií. Autoři zasílají fotografie v rozměru nejméně
30 x 40 cm, které jsou v originální
podobě vystavovány. Soutěží se tradičně ve čtyřech kategoriích – Krása
Prahy a její proměny, Lidé v Praze,
Problémy Prahy a Kronika hlavního
města. V každém roce jsou vyhlašo-
grafická pořádá Společnost přátel
fotografie za finančního přispění
hlavního města Prahy a Ministerstva
kultury ČR s podporou Městské části Praha 1, organizací Svaz českých
fotografů a Nipos Artama. Poděkování za ceny do soutěže patří firmám Centrum FotoŠkoda, ExcelFoto, Et Netera, Fast, Foma Bohemia,
Nikon, Olympus, Ricoh.
Diváci vybrali
pražského tapíra
Eliška Rafajová,
Skrytý pohyb metropole
vány dvě nové, specifické kategorie.
V 19. ročníku byly zvláštními tématy Obchod a Staré Město pražské.
Zaslané fotografie hodnotila odborná porota v čele s fotografem Jiřím
Všetečkou. V každé kategorii soutěže Cena Praha fotografická se udělují 1., 2. a 3. cena, sponzorované
jednotlivými firmami. Kritériem výběru všech cen je originalita záběrů
a individuální tvůrčí přístup k fotografickému ztvárnění témat.
Hlavní cenou ve všech kategoriích je Cena primátora hlavního
města Prahy, vyhlašovaná již třetím
rokem. Letos obdržel Cenu primátorky hlavního města Prahy snímek
Elišky Rafajové nazvaný Skrytý pohyb metropole. Dále jsou udělovány ceny – Cena Foma Bohemia za
nejlepší černobílou fotografii (Tomáš
Knot: Podvečer na mostě), Cena
Olympus za experimentální fotografii (Milana Kárná: Staroměstské střechy), Cena Svazu českých fotografů
(Pavel Pola: Staré koše a nová Style
Avenue), Cena Zväzu slovenských
fotografov (Jiří Durdík: Podzim
v klášterní zahradě). Starosta Městské části Praha 1 oceňuje rovněž
již třetím rokem fotografii nebo sérii
fotografií předešlé výstavy vybranou
návštěvníky. V loňském roce se nejvíce líbila fotografie pražského tapíra od Michaela Komma s názvem
Kuk!
Soutěž i výstavu Praha foto-
Již třetím rokem oceňuje starosta Městské části Praha 1 Oldřich
Lomecký v soutěži Cena Praha fotografická vítěze divácké ankety –
v letošním 19. ročníku soutěže si
pro ocenění přijde Michael Komm.
V roce 2012 zvítězil u diváků snímek
Radomíra Režného V katedrále,
v roce 2013 fotografie Richarda Horáka Psí počasí.
Vítězný snímek ankety diváků
na výstavě vítězných a vybraných
snímků soutěže Cena Praha fotografická 2014 s názvem Kuk, humorně zachycující jednoho z obyvatel
pražské ZOO – tapíra jihoamerického, je rozhodně v kontextu soutěžících snímků Prahy neobvyklý. Jeho
autor, pracovník Akademie věd České republiky, se fotografii se věnuje
vedle své vědecké práce. V soutěži
Cena Praha fotografická již zabo-
doval několikrát. Spolu s fotografováním se zajímá o veškeré pražské
dění a soustavně je dokumentuje.
Je organizátorem soutěže Věda fotogenická.
Fotografii vítězného tapíra i další
zajímavé snímky Prahy, jejích krás,
obyvatel a jejich problémů i událostí
v Praze v uplynulém roce najdete na
výstavě Praha fotografická v Křížové chodbě a Rytířském sále od 10.
června do 8. července 2015. Můžete
si je nejen prohlédnout, ale v příštím
ročníku se do soutěže zapojit svým
pohledem na pražskou metropoli.
Divácká cena je vyhlášena i letos,
nezapomeňte přijít hlasovat.
Kurátorka Věra Matějů
Michael Komm, Kuk!
Milena Kárná, Staroměstské střechy
31
SOUTĚŽE
SOUTĚŽE
Hudba v přírodě
Hudební oddělení Knihovny města
Hradce Králové ve spolupráci se
Svazem knihovníků
a informačních pracovníků, region
08 Východní Čechy, a Centrem
podpory uměleckých aktivit IMPULS Hradec Králové
vyhlašují
první ročník fotografické soutěže
Hudba v přírodě
Téma: hudba, melodie, hudební
motivy a její odrazy v přírodě
Fotografická soutěž je určena pro
amatérské fotografy starší patnácti let s bydlištěm ve východních
Čechách.
Podmínky soutěže:
• Do soutěže se přijímají fotografie černobílé i barevné, v podobě
digitální i kusové.
• V digitální podobě v rozlišení
nejméně 4 Mpx (300 DPI).
• Kusové o rozměru 30 x 42 cm
a odvozenin, při zachování delší strany neadjustované a bez
paspart, zpracované digitálně či
klasickým fotografickým procesem.
• Jeden soutěžící smí do soutěže
zaslat maximálně 2 fotografie nebo
soubor 3 snímků.
• Všechny kusové fotografie zaslané do soutěže musí být označeny
v pravém dolním rohu rubové
strany jménem autora, adresou
a názvem snímku.
• Každá zásilka (elektronická
i kusová) musí obsahovat vyplněnou přihlášku.
• Zásilky, které nebudou splňovat
podmínky v předešlých dvou bodech, nebudou do soutěže přijaty.
• Pořadatel má právo na doporučení poroty ceny sloučit nebo někte-
32
rou z nich neudělit.
• Soutěž vyhodnotí odborná porota
jmenovaná pořadatelem, která
navrhne udělení cen.
• Jména výherců budou zveřejněna
na webových a facebookových
stránkách knihovny.
• Na výhru fotografické soutěže
není právní nárok.
• Organizátor si vyhrazuje právo
v odůvodněných případech soutěž
zkrátit, prodloužit, změnit nebo
zrušit.
• Soutěžící registrací v soutěži
a podpisem na přihlášce uděluje
v souladu se zákonem č. 101/2000
Sb., o ochraně osobních údajů, ve
znění pozdějších předpisů, souhlas
se zpracováním osobních údajů poskytnutých v rozsahu této soutěže
pořadateli soutěže. Zároveň tento
souhlas uděluje k účelu vyhodnocení soutěže a dalšího marketingového zpracování. Zejména se jedná
o souhlas s užitím poskytnutého
jména a místa bydliště ve sdělovacích prostředcích a na webových
stránkách pořadatele, a to po dobu
5 let od udělení souhlasu, resp. od
registrace v soutěži.
• Z oceněných fotografií a dalších
vybraných v snímků vznikne
kolekce, která bude vystavena
v Hudebním oddělení KMHK
od 5. 10. do 18. 12. 2015. V roce
2016 budou zrealizovány reprízy
výstavy v knihovnách východních
Čech. Bližší informace o reprízách
výstavy budou včas inzerovány na
www.knihovnahk.cz .
• Pořadatel nezodpovídá za poškození fotografií při poštovní přepravě.
• Svým podpisem na přihlášce autor souhlasí s podmínkami soutěže
a s případným uveřejněním svých
fotografií k propagaci soutěže bez
nároku na honorář.
• Zaslané soutěžní fotografie
v kusové podobě se stávají majetkem Knihovny města Hradce
Králové.
Adresa pro příjem fotografií: Kusové zásilky s přihláškou:
Knihovna města Hradce Králové
Hudební oddělení
Wonkova 1262/1a
Digitální fotografie s přihláškou
na e-mailovou adresu:
[email protected]
Do předmětu elektronické pošty
uvést: Fotosoutěž
Bližší informace:
Radka Vargová, 495 075 045,
[email protected]
Mgr. Šimona Šimonová, 736 172
161, [email protected]
Kontakt na pořadatele: Knihovna města Hradce Králové
Wonkova 1262/1a
[email protected],
www.knihovnahk.cz
SOUTĚŽE
Premiéra 2014
Premiéra 2014
Petr Kakrda, Dobruška, „Oči“
Petr Soukeník, Hradec Králové, „Kořeny života“
Premiéra 2014
Marcel Honza, Ostrovačice, „Karpaty“
Kalendář soutěže:
vyhlášení soutěže:
5. 6. 2015
termín konání soutěže:
1. 7. – 20. 9. 2015
uzávěrka příjmu soutěžících prací: 20. 9. 2015
vyhodnocení soutěže a předání
cen:
5. 10. 2015 u příležitosti Týdne
knihoven v Hudebním oddělení
KMHK
výstava vítězných fotografií:
5. 10. – 18. 12. 2015
reprízy výstavy:
rok 2016
Složení odborné poroty:
Jana Neugebauerová,
IMPULS Hradec Králové
Barbora Pejšková,
fotografka a pedagožka H.K.
Richard Zelený,
FOTOLAB.cz
Mgr. Šimona Šimonová,
vedoucí Hudebního oddělení
KMHK
Bc. Kateřina Hubertová,
SKIP region 08
33
V Z D ĚLÁ V Á N Í
HRADECKÁ
FOTOGRAFICKÁ
KONZERVATOŘ
je dvouletý fotografický vzdělávací kurz zaměřený na výtvarnou
fotografii, organizovaný formou dálkového řízeného samostudia, který se uskutečňuje v pravidelných
víkendových setkáních jedenkrát
měsíčně. Organizátorem Hradecké
fotografické konzervatoře (HFK) je
IMPULS Hradec Králové, centrum
podpory uměleckých aktivit.
První dva běhy HFK proběhly
v letech 1991–1994, kdy absolvovalo 40 posluchačů. Vedoucím
lektorem a autorem osnov byl prof.
Ján Šmok, tehdejší vedoucí katedry
fotografie FAMU Praha. Tato forma
vzdělávání navázala na tradici lidových konzervatoří, u jejichž vzniku
stál právě prof. Ján Šmok.
Po delší odmlce Středisko
amatérské kultury IMPULS Hradec Králové znovu nabídl možnost
dlouhodobého vzdělávání v oboru fotografie a v roce 2001 otevřel
3. běh HFK. Tentokrát byl kurz poprvé akreditovaný Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy ČR
a absolventi získali osvědčení pro
fotografické práce. Vedení se ujal
doc. MgA. Josef Ptáček a prof. Mgr.
PhDr. Ludvíka Baran, DrSc. Od roku
2005 je vedoucím lektorem HFK
doc. MgA. Josef Ptáček a jeho zástupcem se stal MgA. Ivo Gil.
Na výuce se dále podíleli např.
Pavel Scheufler, Jan Šibík, Jiří Han-
34
ke, Jan Měřička, Per Zhoř, Lucia Fišerová - Lendelová, Vítězslav Krejčí
a několik dalších.
Fotografie a práce s ní související byly přesunuty z vázané činnosti do tzv. činnosti volné, a proto
i HFK pozbyla v roce 2011 akreditace Ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy ČR. Na kvalitu výuky
a nároky kladené na posluchače
však toto rozhodnutí nemá žádný
vliv a absolventi nadále patří ke špičce mezi amatérskými fotografy.
Od roku 2001 do roku 2014
ukončilo studium celkem 108 posluchačů. Mnozí absolventi pokračují
ve studiu fotografie na Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity
v Opavě nebo na FAMU Praha, kde
patří mezi nejlepší posluchače.
V současné době probíhá již
desátý běh HFK, který bude ukončen v prosinci 2016 absolventskou
výstavou v galerii U Přívozu Státní
a vědecké knihovny v Hradci Králové.
fování a delší dobu se pohybují po
světě s fotoaparátem v ruce či na
krku. Hlavně jim nesmí být ani cizí
prostory v temné komoře, bez které
se při zpracovávání některých domácích úkolů neobejdou.
Na přijímací pohovory 10. běhu
Hradecké fotografické konzervatoře
se přihlásilo 26 zájemců, ze kterých
jsme museli vybrat dvacet budoucích posluchačů. Věřte, že přijímací komise neměla snadnou úlohu.
A tak v sobotu 29. listopadu 2014
bylo na Impulsu dusno, i když venkovní teplota se pohybovala kolem
nuly.
Uchazeči prožívali nervozitu,
protože pro většinu byly školní povinnosti dalekou minulostí a zkušební komise ve složení doc. MgA.
Josef Ptáček a MgA. Ivo Gil (oba vedoucí lektoři Hradecké fotografické
konzervatoře) rozhodovala o jejich
volném čase pro příští dva roky. Studium fotografie a hlavně plnění domácích úkolů určitě zabere spousty
volného času. Věřte nebo ne, ale
poslední uchazeči předstupovali
před zkušební komisi po 20. hodině.
10. běh
studia Hradecké
fotografické
Jak mi bylo
konzervatoře zahájen znovu patnáct…
10. ledna 2015 zasedli do pomyslných „školních lavic“ posluchači
X. běhu Hradecké fotografické konzervatoře. V roce 2001, jak už jsem
se zmínila, jsme navázali na tradice
lidových konzervatoří a zahájili výuku. Je určena pro vyspělé fotografy,
kteří mají zvládnuty základy fotogra-
„Nemůžete nikoho nic naučit.
Můžete mu nanejvýš pomoci, aby to
sám v sobě nalezl.“
Galileo Galilei
Život se skládá z mnoha zkoušek. Některé přijdou nečekaně
a bez varování. O to větší mají ale
Posluchači 10. běhu studia Hradecké fotografické konzervatoře
význam pro váš „kariérní postup“ na
vysoké škole života.
Další jsou téměř povinné a jejich
absolvování je sice stresující, ale
poněkud odlehčené pocitem „nejsem v tom sám“. Do balíčku těchto
zkoušek patří třeba maturita, řidičský průkaz, přijímací pohovor nebo
prosté zorientování se v daňovém
formuláři. Každý z nás, s větším či
menším úspěchem a nasazením,
většinu jmenovaných absolvoval
a výsledné skóre samozřejmě ovlivnilo jeho další životní cestu.
Samostatnou kategorií jsou
zkoušky, které samozřejmě také
mohou významně transformovat
náš život, ale na počátku mají význam jen pro nás samotné nebo
pro úzký okruh stejně „postižených“.
Jejich společnou vlastností je, že je
podstupujeme naprosto dobrovolně,
a pokud v nich neuspějeme, svět
se takzvaně nezboří. O to víc nás
zaskočí, když při absolvování takové „bezvýznamné“ epizody na nás
padne tréma jako trám.
Jednu z takových záležitostí
mám právě za sebou. Po pár měsících třímání fotoaparátu a snažení
se o pochopení a uchopení mnoha
fotografických zákonitostí a pohledu
na okolní svět jsem se rozhodla, že
se ve svém „fotopinožení“ zkusím
posunout.
Podala jsem si přihlášku na fotografickou konzervatoř v Hradci
Králové. To, že mě čeká přijímací
pohovor, jsem brala jako samozřejmost. Přistupovala jsem k tomu ne
sice lehkovážně, ale přeci jen s vědomím, že nejde o život. Dala jsem
vytisknout pár svých fotografií, pokusila se utřídit si a zakotvit do podvědomí těch pár prozatím získaných
znalostí o fotografii a koupila lístek
na vlak.
Abych to zkrátila – v jedné
z místností hradeckého Impulsu,
centra pro podporu uměleckých
aktivit, na mě a pár dalších odhodlanců čekali v inkriminovaný den
dva povolaní fotografové, pan Gil
a pan Ptáček, v roli zkoušejících.
Krátce po vstoupení do jámy lvové
mi, s veškerým respektem k oběma, vytanul na mysli příměr hodný
a zlý policajt. Snad oni oba i ostatní čtoucí pochopí nadsázku tohoto
prohlášení, ale splašené emoce
a již zmiňovaný nečekaný atak trémy udělá své.
Samozřejmě padaly naprosto
jiné otázky, než které by zkoušený
očekával, a z mé strany naprosto
jiné odpovědi, než které by zkoušejícího uspokojily. A samozřejmě byly
ty odpovědi navíc dost odlišné od
toho, co bych odpověděla ve stavu
„příčetném“. Nicméně to je právě
smysl a úderná síla zkoušky, že vás
donutí reagovat bezprostředně.
Nakonec musím konstatovat, že
to byla zkušenost k nezaplacení. Minimálně vytrhla člověka z jakési životní „ukotvenosti“, která po přestání mnoha jiných zkoušek nadchází.
I za ten nemožný pocit trémy jsem
nakonec ráda, protože mě na chvíli
vrátil do časů malin nezralých, i když
v té době paradoxně nebýval mým
častým společníkem.
Co zbývá dodat na závěr? Možná to, co jsem odpověděla na poslední otázku přijímacího pohovoru:
„Co řeknete, až přijedete po zkoušce domů?“ Odpověď: „Tak jsem to
prostě zkusila.“
Ivana Dondová
35
Následující dny uchazeči jen čekali
na dopis:
Paní Ivana Dondová
KLADNO
Vyrozumění o přijímacích pohovorech na Hradeckou fotografickou konzervatoř.
Na základě přijímacích pohovorů,
které se konaly v sobotu 29. 11.
2013, jste byla přijata ke studiu na
Hradecké fotografické konzervatoři
v letech 2015 / 2016.
Gratuluji a přeji mnoho úspěchů při
studiu.
S pozdravem
Bc. Jaroslava Vydarená
ředitelka
Jak jsem už předeslala, 12. ledna 2013 zasedli 24 posluchači do
školních lavic a aby bylo potvrzeno,
že se jim to nezdá a že opravdu byli
přijati ke studiu, začali výuku písemným testem.
Věřte mi, že pro přijímací komisi nebylo lehké posluchače vybrat,
také místo plánovaných dvaceti
jsme přijali posluchačů dvacet čtyři.
Opravdu to jinak nešlo. Ještě náročnější bude pro vedoucí lektory
udělat z těchto studentů „posádku
jedné lodi“. Posádku, která by rozuměla, naslouchala, našla společnou
řeč přes fotografii, posádku, která
po dvou letech přes všechna úskalí
propluje cílem a zakotví v roce 2016
ve výstavní síni U Přívozu Studijní
a vědecké knihovny Hradec Králové, kde představí široké veřejnosti
své absolventské práce.
V učebně se totiž budou po dva
roky scházet dospělí lidé mající rozdílné koníčky i zaměstnání a ve fotografii se až doposud věnovali každý
jinému žánru. Nikdo z nich nemá
zkušenosti se zpracováním zadaných témat pomocí obrazu – fotografie. Jediné, co je spojuje, je láska
k fotografování, ve kterém se chtějí
zdokonalit.
36
Kdo se na slibované výstavě na
podzim roku 2016 představí?
Jindřich Beneš – Svitavy, Petr Bezděk – Trutnov, Ivana Dondová
– Kladno, Markéta Kalousková –
Hradec Králové, Michal Kolář – Mikulovice, Kamil Košun – Frýdlant,
Petr Kučera – Rtyně v Podkrkonoší,
Vladimír Ludvík – Hradec Králové,
Věra Marvanová – Praha, Hana Michaličková – Hradec Králové, Jana
Morávková – Hradec Králové, Pavel
Pernet – Nový Bydžov, Michaela
Poláčková – Praha, Pavel Soušek
– Praha, Vendula Spurná – Praha,
Václav Staněk – Plzeň, Iveta Šolínová – Kostelec nad Orlicí, Kateřina
Šušlíková – Mohelnice, Petr Ulrich
– Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Dita Valachová – Horní Ředice,
Patrik Valášek – Starý Jičín, Luboš
Víteček – Rychnov nad Kněžnou,
Jana Vykydalová – Olomouc, Eva
Žáková – Hradec Králové.
První krůčky
na Hradecké
fotografické
konzervatoři
Pokud tedy mám psát své poznatky z výuky, musím se zmínit
o svém váhání se vstupem na
tuto školu. Několik let rozhodování
a zdůvodňování, proč to nejde, jsem
nakonec přerušil a doslova na poslední chvíli jsem poslal přihlášku.
A teď, téměř po půl roce, mohu konstatovat, že to bylo mé nejlepší rozhodnutí za několik let.
Jednoznačně se mi líbily domácí
úkoly, kterými jsme si první semestr
lámali hlavy. Řešení pro mě nebylo
snadné, ani jsem nebyl příliš úspěšný. Oceňuji však, s jakou promyšleností byly zadávány a také jak byly
vyhodnoceny. Už samotný proces
vyhodnocování je pro mě nesmírně
zajímavý a vždy se velmi těším na
další hodinu, kdy budou fotografie
mé a mých kolegů ležet na stole a
já budu opět žasnout nad tím, jak je
každý z nás jiný a jak různě každý
pochopil stejné zadání. Podle mého
názoru je nezbytné mít někoho, kdo
je schopen naše práce hodnotit,
a tím nám dávat zpětnou vazbu pro
naši další práci.
Také výklady jsou zajímavé.
Zvláště, když jsou barvitě prokládány osobními zkušenostmi našich
učitelů. Jsem vděčný za to, že mohu
mít veškeré prezentace doma pro
svou potřebu. Mám rád analogovou
fotografii, vlastně jsem nikdy nepřestal fotografovat na film, a o to víc
je pro mě cenné se setkávat s mými
učiteli, kteří mají klasickou analogovou fotografii takříkajíc pod kůží
a mohou nám předávat své zkušenosti.
Opravdu jsem nečekal, že na fotografické škole bude „hudební výchova“. Bylo to pro mě překvapení,
ale zpětně mohu říci, že velmi příjemné. Ne, že bych vážnou hudbu
nějak zásadně odmítal, ale ani jsem
ji nevyhledával. Nevím, jestli za to
můžou chvíle poslechu hudby starých mistrů v hradecké učebně, ale
nově si vozím v autě Beethovena
a moc mě to baví.
Při svém hodnocení nelze vynechat ani naši třídní společnost,
spolužáky, všechny ty stejně potrefené lidičky, se kterými mi je tak
dobře. Na tomto místě musím zmínit
naši „školu v přírodě“ – Slavonice.
Děkuji za možnost se takové akce
účastnit. Asi nedokážu napsat, jestli
na víkendovém výjezdu bylo nejlepší divadlo, staré zámky a hřbitovy
nebo společné fotografování. Jsem
si však jist, že tu úžasnou atmosféru slavonického výjezdu jsme si
přivezli každý v sobě a podělili se
o ni s ostatními. Vzniklo tak něco, co
se slovy velmi těžce popisuje. Vezli
jsme se na kladné vlně energie a věřím, že jsme si to moc užívali. Těším
se na další podobnou akci.
Možná bych měl přidat i nějakou
kritiku. Nenapadá mě však nic, co
bych chtěl změnit.
Děkuji, Jano, Ivo a Josefe.
Petr Ulrich
Slavonice a Tibet
Zdánlivě nesouvisející místa, nesourodá dvojice slov – přesto pro mě
a 26 dalších lidí mají úzkou spojitost.
A pokud bych chtěla být ještě více
tajemná, odkázala bych k tomu na
následující: „Odkaz a varování dalším generacím pro přežití, imigrační
komise, piknik u hřbitova, sklípková
klenba či duhový deštník.“
Pokud zasvěcení sesadí všechna tato slovní spojení a zeměpisné
názvy do pomyslné křížovky, je tajenka vyluštěna: „Víkendový seminář fotografie ve Slavonicích na
téma Ikonografie krajiny.“ Pořádal
ho Impuls Hradec Králové pro své
studenty fotografie pod vedením
lektorů doc. MgA. Josefa Ptáčka
a MgA. Ivo Gila v termínu 22. - 24.
května 2015. Organizačně ho skvěle zvládla Jana Neugebauerová,
dobrá duše Impulsu – hradeckého
centra podpory uměleckých aktivit.
A protože je na místě vysvětlit význam a spojitost zmíněných slov
a sousloví, začnu s odhalováním
u nejméně tajemného pojmu,
Foto Vladimír Ludvík
u Slavonic. Krásné a tiché renesanční město, které nám bylo po tři
dny hostitelem, je starobylou perlou
moravské části Jihočeského kraje.
Místo popisování jeho krás a uvádění historických dat týkajících se
jeho vzniku a vývoje prozradím, jak
souvisí Slavonice s Tibetem. Tibet
byl totiž tématem poměrně obšírné
a zajímavé fotografické prezentace
a přednášky, kterou si pro nás přichystal na páteční večer náš lektor, fotograf Josef Ptáček. Seminář
Ikonografie krajiny tím byl rozšířen
o téma dokumentární fotografie.
Sobotní den byl zasvěcen poznávání a fotografování krajiny
a památek Slavonicka. Měli jsme
možnost poznat a zdokumentovat
celý areál zámku Uherčice, který je
poznamenám mnoha stavebními
a uměleckými epochami, a proto je
někdy označován jako „učebnice
slohů“. Jedním z dalších zastavení
byl židovský hřbitov v Šafově, který
pro nás ve vzpomínkách bude možná trochu rouhavě, ale příjemně spojen s prožitkem čistě kulinářským.
Zmíněný piknik u hřbitova přichystala pro celou třídu jako překvapení
spolužačka Katka. Musím přiznat,
že jejími moučníky a pečeným masem byla ikonografie krajiny rázem
37
Židovský hřbitov v Písečné
Fotografování sklípkové klenby
ve Slavonicích
V zámeckém parku v Maříži
38
odsunuta na minimálně druhé místo. Dalším pietním místem, jehož
atmosféra bude v našich vzpomínkách poněkud ovlivněna „rekvizitou“
jednoho z našich spolužáků, je židovský hřbitov v Písečném. Patrikův
veliký duhový deštník, který jakoby
levitoval mezi náhrobky a břečťanem obrostlými stromy, bude jistě
zajímavým detailem mnoha fotografií, dokumentujících v tomto deštivém dni místo věčného odpočinku.
Nejen fotografií ale živ je fotograf.
Po chladném a deštivém dni je také
třeba zregenerovat organismus, a to
nejen teplým jídlem a oblíbeným nápojem, ale i dobrou náladou. Takže
kromě sobotní přednášky o expozimetrech a exponometrii, kterou si
pro nás připravil lektor a fotograf Ivo
Gil, se našel čas i na procvičení bránice. Oba lektoři (a my s nimi) se viditelně bavili, když jsme se pustili do
realizace jejich nápadu – zinscenovat a následně coby ochotníci odehrát jakousi pětiminutovou jednoaktovku na témata Imigrační komise
a Odkaz a varování dalším generacím pro přežití. Nastartování večera
bylo díky tomuto počinu jednoznačné a pohodové chvíle se pro většinu
zúčastněných protáhly až do rána.
Nedělní přetrvávající podmračené
Foto Petr Ulrich
a deštivé počasí nám díky předchozím báječným prožitkům nezkazilo
chuť do plnění fotografických úkolů.
Jedním z nich byla právě úvodem
zmíněná sklípková klenba u měšťanského domu na slavonickém
náměstí.
Co dodat? Že to byl skvělý víkend a myslím, že nejen za sebe
musím říct, jak je motivující a milé,
když se sejde tolik lidí, naladěných
na stejnou vlnu, kteří jsou ochotni
jeden druhému pomoci, a navíc je
znát, že je jim spolu dobře.
Milí spolužáci, moc díky a těším
se na další dny a hodiny ve vaší
společnosti. Držím nám všem palce,
aby nás to pořád bavilo a překonali
jsme všichni úskalí fotografie a nástrahy lektorů.
Ivana Dondová
Foto Michal Kolář
Foto Anna Benešová
Baví mě fotit
Baví mě fotit, mám docela slušný fotoaparát, ale výsledek nic moc.
Fotky z dovolených jsou tak nějak
obyčejné, pobíhající děti rozmazané, krajina fádní… A přitom to určitě
jde, jen nevím, jak na to. A tak se přihlásím do kurzu pro fotografy začátečníky, který pořádá Impuls.
Na řadě je první setkání s lektorem Ivanem Neherou a skupinkou
asi deseti zatím neznámých lidí různého věku, povolání a asi i různých
pohnutek, proč se do kurzu přihlásili. Na uvítanou sklenka vína, protože
lektor fotograf, jak on sám říká, se ve
svém dalším životě vínem hodně zabývá. To si ověříme na závěrečném
dvoudenním fotografickém dýchán-
ku v Hospitalu Kuks. Ale předbíháme. Na první lekci se dozvídáme, že
po skončení kurzu budeme schopni
nafotit si poměrně slušně dovolenkové vzpomínky, krajiny, potomky,
domácí mazlíčky a třeba i nějaké
zátiší, zkrátka tak trochu umění…
Tak sláva, hurá do toho.
Pak následuje několik lekcí,
během nichž dostáváme náročné
úkoly, při jejichž plnění člověk zjišťuje, jak málo toho umí. Ivan Nehera
na nás mluví cizí fotografickou řečí
a chce po nás, abychom si zapamatovali důležitá čísla clon, citlivostí
a časů. Po většinu naprosté sci-fi.
Chvílemi nastupuje mírná deprese.
Nicméně časem pomalu, ale jistě
začínáme do světa fotografie pronikat. Najednou vidíme, že někdy
stačí fotku šikovně oříznout a hned
se na ni dá dívat. Pak nám začíná
docházet, že na těch clonách a časech něco je, že ty snímky najednou
začínají vylézat úplně jiné. Učíme se
fotit osvětlené ulice, panorama, zátiší a hele – ono to někdy i docela
ujde. Poznáváme se i mezi sebou a
začínáme se těšit na závěrečný pobyt na Kuksu.
A je to tu, scházíme se v osm
ráno na parkovišti u Kuksu, seznamujeme se s druhou partou kurzu
a pomalu vyrážíme na osmikilometrovou túru směr Braunův betlém.
S sebou fotoaparáty, něco k pití,
39
Foto Jindra Koldinská
k snědku a stativy!!! A to už se nás
pár vzpírá, osm kilometrů s takovým
nákladem? A v třicetistupňovém horku? Ano, správný fotograf pro ten
pravý snímek trpí, a kdyby si stativ
nevzal, určitě by ho potřeboval, říká
lektor Ivan. Tak jo, jdeme tedy se stativy a cestou fotíme hřbitov, viadukt,
brouky na trávě, heřmánek v poli…
Konečně své znalosti uplatňujeme
v praxi. Jedno malé zabloudění
a dvě klíšťata, ta vycházka nakonec nebyla tak špatná.
Braunův betlém si kromě nás prohlížela spousta dalších lidí, někteří
z nás neodolali
a účastníky
cizích zájezdů fotografovali, jednak
proto, že se občas mezi nimi vyskytl
zajímavý exemplář – skupinka s opilými turisty, kteří snažíce se získat
originální fotografie, rvali se mezi
Foto Jitka Prausová
40
Foto Jitka Prausová
kamenná torza Braunových soch
– a jednak také proto, že místo málokdy osiřelo. Cestou ke Šporkovu
mlýnu nás ještě čekala zastávka na
křížové cestě, kde jsme naše čočky
namířili především na sousoší tří andělů a průchod pod železnicí. A pak
už příjemné posezení s obědem ve
Šporkově mlýně. Cesta zpět vedla
kolem řeky, kde řada z nás vytvořila krásné snímky pololehlé trávy,
na kterou nás upozornil Ivan. Ten
cestou upozorňoval často, a i když
se člověku v tom vedru někdy nechtělo rozdělávat stativ a nastavovat
fotoaparát, vždycky to stálo za to.
Hodinka odpočinku v nových a stylových pokojích v areálu Hospitalu
stačila a už jsme se s foťáky hemžili
pro změnu zase po zahradě Kuksu.
Do sklípku nás zahnala průtrž mračen, a tak mohla začít nejpříjemnější část zájezdu. Ochutnávka vín,
která se neobešla bez focení a učení nejrůznějších fíglů, mohla začít.
Došlo i na sabrage (setnutí špuntu
od sektu šavlí) a samozřejmě snahu tento počin fotograficky zachytit. K vínu výtečně chutnalo uzené
s chlebem, které dovezl školník
(Jana Neugebaurová z Impulsu),
jež se o nás vzorně staral po celou
dobu trvání kurzu a jednička s hvězdou mu patří i za výborný snídaňový
dezert.
Druhý den nás probouzel ruch
z kuchyňky, kde Ivan připravoval
pro všechny snídani, a to tři vejce
do skla. Proč právě vejce do skla
a zrovna tři? To je dlouhá historie a ti, co na kurzu byli, vědí své.
Chutnalo to výtečně a my se potom
mohli vydat s kastelánem do prostor,
kam se běžný návštěvník nedostane. Vyšplhali jsme až do podkroví
kaple, kde se staré trámy a hodinový stroj fotily téměř samy. Dostali
jsme se díky vstřícnosti kastelána
i do hrobky, kde už toho času na
focení příliš nebylo, ale to nevadilo.
Z ponurých prostor jsme se vyloupli
na sluníčko, přešli údolím přímo na
vinice, odkud je Kuks jako na dlani.
A to byl ten pravý čas nafotit si jeho
panorama. Samozřejmě až po tom,
co nás majitel vinice pohostil sklenkou výtečného zlatavého moku. Za
hodinku už jsme byli zase zpátky
v Hospitalu a začala prezentace
našich víkendových výtvorů a jejich následná úprava. Žasli jsme, co
z našich snímků pod zkušenou lektorovou rukou vzniká, a nakonec si
každý hrdě odnášel dva kusy docela
slušných fotografií domů. A nejen to,
odvezli jsme si i fajn zážitky, nové
známé a příjemný pocit ze zajímavě
prožitého víkendu v rodinné a přátelské atmosféře.
Jitka Hodasová
Selfies po česku
Bohdan Holomíček
Ta fotografie, mi zůstala v paměti.
Zasněžená lesní cesta, autor je lehce zakloněn
a skupinka za ním pomalu odchází. V ten
moment, jsem si uvědomil, že aparát můžu otočit
i objektivem k sobě. Takže díky panu B. začínám
vnímat autoportrét jinak. Tak nějak volněji a bez
potřeby samospouště. Možná, že nebude dlouho
trvat a autozáznam se rozšíří i o Handselfies, který se
bezesporu objeví v první řadě na sociálních sítích.
Ale já, jsem rád, že mě obrazem lapil do sítí pan B.
fotografie Bohdan Holomíček
Radek Homola
41
Znovu ve tmě
Když jsem v listopadu loňského roku poprvé přivoněla k vývojce
a ustalovači a vyzkoušela si klasickou fotografii, věděla jsem, že to nebude naposledy.
Přihlásila jsem se proto na další,
květnový kurz černobílé fotografie
s lektorem Ivanem Neherou. Stejně jako při absolvování podzimního
42
semináře černobílé fotografie Pionýrský den jsem zůstala věrná hradeckému Impulsu. Kurz proběhl ve
dvou dnech, kdy náplní pátečního
dne bylo fotografování analogovými
fotoaparáty a vyvolání filmů. Sobotní den byl zasvěcen samotné temné
komoře, teorii a základům klasické
fotografie.
Můj Flexaret mě sice v pátek
zradil, nebo spíš jsme si nerozuměly, ale nakonec se řešení našlo.
Výsledkem mého prvního pokusu
o ovládnutí tohoto fotoaparátu byl
nepoužitelný negativ. Díky lektorovi, který byl připraven na všechno
a půjčil mi jeden ze svých fotoaparátů, jsem nakonec v sobotu ráno
pořídila další, tentokrát použitelný
materiál pro práci v temné komoře.
Ne že bych byla z předešlého
semináře plná znalostí a sebejistoty,
ale přece jen se něco málo ze získa-
ných poznatků ujalo a hlavně jsem
už věděla, že i když jdu „do tmy“,
nejdu do neznáma. Mohla jsem
se proto víc soustředit na samotné
procesy, negativní i pozitivní. Díky
lektorovým zkušenostem, trpělivosti
a perfektní srozumitelnosti při předávání informací mám pocit, že
jsem pokročila zase o píď dál na poli
klasické fotografie.
Navíc jsem bohatší nejen
o nové zkušenosti, ale i o vzpomínku na další příjemně prožité dva
dny. Takže můj dík patří nejen lektorovi Ivanu Neherovi a „školnici“
Janě Neugebauerové, ale i ostatním účastníkům kursu, kteří jsou navíc mými současnými spolužáky na
hradecké fotografické konzervatoři.
Ivana Dondová
HISTORICKÉ
FOTOGRAFICKÉ TECHNIKY
13:00 – 19:00
kopírování, vyvolávání, praní, sušení, dokončení kopií
a Volné sdružení východočeských
fotografů Hradec Králové z.s.
za finanční pomoci Ministerstva
kultury České republiky
připravilo pro zájemce o fotografii
jednodenní kurs alternativních tisků
fotografií
Program vzhledem k počtu účastníků a kapacitě fotokomory může být
po domluvě upraven.
Historické
fotografické techniky
jednodenní kurz alternativních tisků
fotografií
Kyanotypie - modrotisk
Van Dyke – sépiový tisk
Slané papíry
Cíl kurzu:
Provést zájemce o historické techniky počátečními nástrahami a záludnostmi procesů. Každý z absolventů
by měl po absolvování kurzu v domácích podmínkách a s minimem
speciálních pomůcek tyto techniky
zvládnout.
Lektor: Ivan Nehera
Termín konání:
sobota/podzim 2015
Místo konání:
Brněnská 375,
Cena: 1100,- Kč
V ceně je zahrnut přístup do fotokomory. Materiálové zajištění prováděných technik (médium pro tisk
negativů, lučebniny, papír a ostatní
pomůcky). Odbornou pomoc lektora
a výuku v kurzu. Práce zhotovené
během kurzu zůstávají majetkem
účastníka kurzu.
Pomůcky:
Fotografie v digitální podobě převedené na negativ (nejlépe několik
fotografií, vybereme ty nejvhodnější). Kdo má vekoformátové negativy
rozměru 13x18 nebo větší, může je
použít.
Základní sadu pro techniku kyanotypie a Van Dyke, si můžete zakoupit
a okamžitě doma pokračovat v práci. Cena sady 800,- Kč
Počet účastníků: 6
Zájemci, hlaste se nejpozději
do 25. září 2015
Program:
8:00 – 9:00
seznámení s technikami, historie
vzniku, použití a využití dnes
Podrobnější informace obdržíte
domů e-mailem na základě přihlášky.
9:00 – 12:00
bezpečnost použitých chemikálií,
příprava velkoformátových negativů, nanesení citlivých vrstev na
podložku
Informace a přihlášky na adresu:
Jana Neugebauerová
IMPULS, Brněnská 375
tel.: 773 133 740
www.impulshk.cz
12:00 – 13:00
sušení papír, oběd
43
VÝSTAVY
Česko-polské
fotografické léto
Sekce fotografů regionu Náchod,
Městský klub Nové Město nad Metují,
Klub fotografů Nové Město nad Metují
spolek Poznávání
Klub Fotograficzny Polanica Zdrój,
Zámek rodiny Bartoň-Dobenín,
Nové Město nad Metují,
Galerie GM FOTO Pardubice,
Městské muzeum Nové Město nad Metují,
Kino 70 Nové Město nad Metují
a KIS Hronov
Vás zvou na výstavy fotografií
a společná setkání
Česko – polské
fotografické léto 2015
Program:
5. května 2015
Výstava fotografií členů Sekce fotografů
regionu Náchod „Fotografie z let 2010–
2015“, Foyer kina Vesmír, Trutnov. Vystavují: Vlastislav Balcar, Ladislav Hartman,
Oldřich Jenka, Miroslav Málek, Boguslaw
Michnik, Oldřich Nermuť, Rudolf Němeček, Iva Pavlátová, Josef Podvalský,
Karel Pfeiffer, Pavel Rejtar, Zdeněk Šulc,
Lenka Židová. Výstava potrvá do 17. 7.
2015.
16. května
v 16 hodin 16 minut slavnostní vernisáž
mezinárodní výstavy fotografií „Vidět
sebe“, „Widziet Siebie“. Úvodní slovo prof.
Jerzy Olek, Centrum kultury Chrzescijańskej, Klodzko, Polsko. Autoři z České
republiky: Ladislav Hartman, Vítězslav
Krejčí, Petr Moško, Rudolf Němeček, Iva
Pavlátová, Jiří Pytlík, Pavel Rejtar, Michaela Stejskalová, Jaroslava Tomanová,
Roman Unger. Výstava potrvá do 28. 6.
2015.
11. června 2015
Od 17 hodin proběhne vernisáž výstavy
44
fotografií členů Fotoklubu KIS Hronov,
Čapkův sál, Hronov. Výstava potrvá do
11. 7. 2015.
4. července 2015
V 10 hodin bude zahájena vernisáž výstavy fotografií „Pohledy a vize IX“ členů Klubu
fotografů Nové Město nad Metují spolku
Poznávání, Švédská síň, Zámek rodiny
Bartoň-Dobenín, Nové Město nad Metují.
Výstava potrvá do 30. 7. 2015.
23. července 2015
V 17 hodin vernisáž výstavy fotografií Josefa Théra „Výběr z tvorby“ u příležitosti
životního jubilea, Galerie Zázvorka, Nové
Město nad Metují. Výstava do 13. 9. 2015.
24. července 2015
V 18.30 hodin vernisáž výstavy fotografií
„Retrospektiva“ významné polské autorky
Anny Panek-Kusz, Galerie GM FOTO,
Hronovická ulice, Pardubice. Výstava do
20. 9. 2015.
vyhlášení výsledků soutěže „44. ročníku
Ratibořického mapového okruhu“, Čapkův sál, Hronov. Od 14 hodin Jan Šibík
„Fotografická reportáž – nejnebezpečnější žánr?“. Výstava do 27. 9. 2015.
1. října 2015
Od 17 hodin setkání přátel fotografie „Fotopokec“, divadlo Aloise Jiráska, Hronov.
23. – 25. října 2015
LABYRINT 2015 – mezinárodní multimediální výstavy na téma „Stany chwilowe“,
kurátorů Anny Panek-Kusz a prof. Jerzy
Oleka, Slubice – Polsko, Frankfurt nad
Odrou – SRN.
30. října 2015
Výstava fotografií členů Klubu fotografů
Nové Město nad Metují spolku Poznávání
„Pohledy a vize IX“, Dvorek Chopina,
Duszniky Zdrój, Polsko. Výstava do 25.
11. 2015.
1. srpna 2015
V 10 hodin vernisáž výstavy fotografií
„SEZON 2015“, Klub Fotograficzny Polanica Zdrój, Švédská síň, Zámek rodiny
Bartoň-Dobenín, Nové Město nad Metují.
Výstava do 27. 8. 2015.
Výstavy fotografií ve foyer kina
70 v Novém Městě nad Metují
v měsících:
květen / červen - Ladislav Hartman
červenec / srpen - Vladimír Klofáč
září / říjen - Jiří Vít
listopad / prosinec - Milan Semerád
29. srpna 2015
Ve 13 hodin slavnostní vernisáž výstavy
fotografií z přehlídky fotografické tvorby „FOTOGRAFIE 2015“, Švédská síň,
Zámek rodiny Bartoň - Dobenín, Nové
Město nad Metují. Od 14.30 hodin setkání
s osobností české fotografie, Kino 70,
Nové Město nad Metují.
Výstava do 30. 9. 2015.
Mediální partneři a partneři akcí:
Zámek rodiny Bartoň–Dobením,
FOMA BOHEMIA spol. s r. o.,
Hradec Králové;
Fotoateliér Lubomír Imlauf, Nové Město n/M.;
FOTOGOLD s. r. o., Milan Lhoták, Trutnov;
GM FOTO s. r. o., Svaz Českých fotografů,
Pardubice; Losenický – polygrafický závod
s. r. o., Nové Město nad Metují
5. září 2015
Den fotografie v Hronově Ve 13 hodin
slavnostní vernisáž výstavy fotografií a
Projekt se uskutečňuje
za podpory Ministerstva kultury
ČR.
Zeď 2015
Na náchodské zdi vystavují
osobnosti jako Tereza z Davle nebo
Roman Vondrouš..
V pátek 15. května byl zahájen
již 4. ročník mezinárodního výstavního projektu ZEĎ 2015. Ve vstupní
hale Městské knihovny v Náchodě
vystavuje tentokráte 25 autorů, převážně fotografů, zastoupena je zde
také ale malba i poezie.
Vystavující hosté: Marta Černická, Adéla Leinweberová, Aleš
Sládek, Zdeněk Hrobský, Jan Pohorský, Miloš Vojíř, Tereza Hanzlová, Kateřina Zahradníčková, Radek
Homola, Tereza z Davle, Markéta
Radoňová, Roman Vondrouš a Jaroslava Tomanová.
Vystavující členové pořádajícího
Fotoklubu Náchod: Miroslav Dušánek, Jana Čížková, Veronika Michlová, Jiří Stašek, Petr Šulc, Miroslav
Kolátor, Roman Unger, Pavel Berák,
Vendula Brdičková, Radmila Brožková, Jiří Klíma, Tomáš Šimek.
Mezi největší osobnosti letošního ročníku lze zařadit Romana
Vondrouše, Terezu z Davle a Miloše
Vojíře.
Roman Vondrouš:
Absolvent Institutu tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě
a Střední integrované školy elektrotechnické v Pardubicích. Fotografuje od dětství, ale vážněji až od roku
2000. Od roku 2005 je fotoreporté-
rem České tiskové kanceláře, kde
se každodenně věnuje agenturnímu
fotozpravodajství, a dále pracuje na
dalších projektech. V roce 2008 fotografoval na letních olympijských
hrách v čínském Pekingu, o dva roky
později na zimní olympiádě ve Vancouveru v Kanadě a v únoru 2014
fotografoval v ruské Soči. V soutěži
Czech Press Photo získal mnoho
ocenění a v roce 2013 1. cenu v kategorii Sport na World Press Photo.
(zdroj web autora)
Tereza z Davle:
Narozena 26. 7. 1975 v Hořicích.
Dětství a fotografické začátky prožila v Davli u Prahy. Fotografování se
věnuje od r. 1996, ve fotografii je autodidakt. Věnuje se figurální fotografii, převážně černobílému portrétu
a aktu. Fotografie pořizuje klasickou
cestou. K focení používá Aparáty
Pentax a Canon. Veškeré fotografie
si zvětšuje sama. Specialitou je fotografování při daném osvětlení. Věnuje se převážně volné tvorbě. Zastoupena je v Leica Gallery Prague.
Má syna Olivera, slabost pro hořkou čokoládu, kočky a Francii.
(zdroj web autorky)
Miloš Vojíř:
Narodil se 1. ledna 1938 v Hradci
Králové. Absolvoval Průmyslovou
školu strojní v Jičíně. Studium na fakultě strojní po dvou letech přerušil
a začal se plně věnovat fotografii.
Několik let pracoval jako fotograf
a grafik v tiskárně. Od roku 1980 je
samostatným výtvarníkem v oboru
fotografie a užité grafiky. Doposud
uspořádal 72 autorských výstav a
zúčastnil se 90 společných výstav
doma i v zahraničí. Své práce publikoval v mnoha našich i zahraničních
časopisech a publikacích. Je autorem katalogů, prospektů, plakátů,
kalendářů a spoluautorem a vydavatelem publikace Třebechovický
Proboštův betlém. V průběhu let vytvořil několik desítek velkoplošných
výtvarných výzdob různých interiérů. Ve své volné tvorbě se zabývá
akty, portréty a abstraktní fotografií.
S tvorbou výtvarného aktu začal
v roce 1964. Ženské tělo zobrazuje
jak realisticky, tak i abstraktním způsobem. V sedmdesátých letech, kdy
akt byl cenzurou téměř zakázaný,
spolu s fotografy ze skupiny Setkání
(Rostislav Košťál, Taras Kuščynskyj,
Milan Borovička, Michal Tůma a Miloslav Stibor) svou tvorbou ovlivnili
pohled na nahé ženské tělo. Jeho
užitá tvorba obsahuje další témata
jako krajiny, technickou a reklamní
fotografii, architekturu, plakáty, kalendáře, dále pak grafické zpracování tiskovin, logotypů a značek.
(zdroj wikipedie)
45
VÝSTAVY
VÝSTAVY
Neurčitý prostor
„Zdeněk Stuchlík je fyzikem
černých děr, který občas tvoří fotky. Jerzy Olek je umělecký fotograf
a teoretik umění. Společná výstava
fotek vytvořených těmito mými přáteli ukazuje na jejich naprosto rozdílné cesty vnímání reality. Tak pozoruhodnou rozdílnost nelze vysvětlit
východiskem ke stereotypním předpokladům, že vědec zkoumá svět
skrze čísla, váhy a míry a soustředí
Jerzy Olek
prof. Zdeněk Stuchlík
chladný pohled na věci a fenomény,
zatímco umělec vidí realitu způsobem, který je subjektivní, emocionální a celkově iracionální. Zde, na této
výstavě, se ustálená představa jeví
jednoduše falešnou. Nic netušící divák, který by ji následoval, by nikdy
neodhadl, která fotografie byla zhotovena umělcem a která vědcem“,
napsal v úvodním slovu v katalogu
Marek Abramowicz.
16. 1. – 25. 2. 2015. Originální instalací obrazů doznala výstava jedinečnosti, neboť historická studna spolu
s obrazy imitovala černou díru ve
vesmíru… a mnozí diváci odcházeli
z výstavy s otázkou: „Co je vlastně
realita?“
Umělecké dialogy vede Jerzy
Olek s kolegy podobného uměleckého zaměření od konce devadesátých let minulého století. První byl
v roce 1998 v Kjóto, kdy mu byl partnerem japonský konceptuální umělec, malíř a fotograf Akira Komoto.
Jerzy Olek
Fotografická výstava „Neurčitý prostor“ zabrala určitý prostor
v Domě umění v Opavě ve dnech
46
MVDr. Rudolf Němeček
Fotoklub KDÚ Trutnov
pomohl spolu s návštěvníky Nepálu
10. června 2015 byla slavnostní
vernisáží zahájena již dvacátá výstava v galerii fotoklubu KDÚ Trutnov. V prostorách zdravé výživy
firmy Mates představil své fotografie
z dalekého Nepálu, člen KDÚ
Zbyňek Šanc (pro Ty z Vás, kdo by
snad ještě nevěděl, tak KDÚ znamená Každé Druhé Úterý – tak se
již po léta pravidelně scházíme).
Zbyněk byl s částí své rodiny
v této hornaté zemi koncem minulého roku. Nafotografoval spoustu zajímavých snímků a tak by byla škoda se s nimi nepodělit s veřejností.
Na výstavě jich je k vidění přes 30.
Nutno dodat, že téma výstavy bylo
dáno ještě před dubnovým ničivým
zemětřesením, které tuto malou
a chudou zemi postihlo.
Sám jsem se z Nepálu pár dnů
po „zemětřasu“ vrátil a tak pln intenzivních dojmů a silného přesvědčení této zemi pomoci jsem navrhl akci
spojit s veřejnou sbírkou. Mezi foto-
grafickými kolegy vzbudilo benefiční
poslání výstavy nadšení. Sami ještě pak přišli s návrhem akci rozšířit
o další program, kterým bychom
jednak Nepál více představili a zároveň tím poděkovali případným
dárcům.
Nejprve tedy o své tvorbě logicky pohovořil Zbyněk Šanc, velkému
množství návštěvníků (na poměry
Matesu) přiblížil strasti i slasti takové cesty a popsal vznik těch nejzajímavějších snímků. Do přistavené
kasičky stále přibývaly bankovky.
A to i při vystoupení mága na strunné nástroje, multiinstrumentalisty
Lukáše Pelce z Kuksu.
Po oficiální části vernisáže byli
příchozí vyzvání k přesunu o patro
níže do suterénního horského klubu,
kde pokračovala prezentace pánů
Zbyňka Šance, Vladimíra Groha
a Ctibor Košťála. Vše pochopitelně
na téma Nepál. Kolegové představili
snímky ze svých cest z roků 2014
a 2013, já pak nechal m. j. nahlédnout do země po fatálních jarních
otřesech.
Několikahodinové setkání se
odehrálo v úžasné atmosféře sounáležitosti a pochopení. A o tom, že
návštěvních pomoci chtěli, svědčí
i shromážděná hotovost ve výši
8.602,-Kč, kterou jsme neprodleně
poukázali na nepálský účet nevládní
neziskové organizace Člověk v tísni.
Rád bych ještě touto formou
poděkoval všem, kdo se vernisáže
a následného posezení zúčastnili,
zejména pak ale těm, kteří na tuhle malou zemičku uprostřed Asie
jakýmkoliv způsobem přispěli. A pamatujte, že stav, ve kterém se Nepál
v současné době nachází, nesmí
být důvodem, proč byste jej neměli
navštívit. Naopak. Nepál turisty potřebuje.
Dobré světlo nám a dobré lidi
Nepálu přeje
Ctibor Košťál
47
VÝSTAVY
FOTOKLUBY
Setkání fotografů
z Pardubic a z polského Belchatowa
Evropská města se mezi sebou
druží, což dává možnost jejich obyvatelům se setkávat. Jedním z družebních měst Pardubic je i polské
město Belchatow. Šedesátitisícové
město nedaleko Lodže je centrem
polské energetiky. Poblíž je obrovský povrchový důl a hlavně gigantická elektrárna, která zásobuje energií
pětinu Polska.
V Belchatowě je činorodý fotoklub. Na naše poměry hodně velký,
s asi čtyřiceti členy. Mimo jiné pravidelně pořádají v Belchatowě mezinárodní setkání fotografů. Letos
v květnu naopak vyrazilo deset členů fotoklubu na výpravu do Pardubic.
Pardubické
fotokluby
Alfa
a Fopa se spojily, aby zajistily program vhodný pro fotografy. Pomohlo
i město, které zajistilo vstupenky na
pardubické atrakce.
Ve čtvrtek večer po příjezdu
48
jsme se všichni vydali do speciální
pivní restaurace, aby si hosté z nepřeberných pivních značek vybrali tu
pravou a následující dny již netápali.
Pátek dopoledne byl věnován
středu města: zámek a Zelená brána. Nadšeně nás vítali pávi, vlídná
průvodkyně hovořila tak pomalu, že
Tady se vaří pivo, foto - polský kolega Marek
i polští přátelé rozuměli. Odpoledne
pokračovalo seznamováním s pardubickým pivem. Čekala nás exkurze v pivovaře. Pivovarské prostory
jsou fajn na fotografování, dojem je
podpořen skutečností, že v kádích,
trubkách i v tancích je oblíbený mok.
Polský kolega Marek vykouzlil za
pomocí panoramatické skládané
fotografie dokonalou iluzi prostoru –
místnosti s pivními tanky.
Večer bylo v Pardubicích spousta jarních akcí. Nepřehlédnutelná
byla vernisáž v GM Fotu se zajímavými fotografiemi děvčat a aktů fotografa Petra Flynta. Polští přátelé
obdivovali i prostory samotného GM
Fota, které mají neopakovatelnou
atmosféru plnou fotografií a fotografických věciček dneška i dob dávno
minulých.
Noc onoho pátečního dne byla
muzejní. To znamená, že byly
otevřeny galerie, muzea, zámek.
Z bohaté nabídky si polští přátelé
vybrali nejslavnější pardubickou
stavbu – krematorium. Rondokubistická budova architekta Janáka
nechybí v žádné učebnici architektury. Někteří odvážlivci se vydali na
komentovanou prohlídku. Očekávali
jsme výklad architektonický, dostalo se nám výkladu o provozu krematoria. Trochu pro silnější povahy
(…a když nahlédnete do historické
pece, která se již nepoužívá, najdete
tam kosterní pozůstatky…), leč zajímavé.
Polský fotoklub má ve své výbavě zajímavou technickou novinku –
dron neboli kvadrokoptéru, důvěrně
mu říkají Bzik, protože vydává podobné zvuky jako hmyz. „Vrtulníček“
nese s sebou fotoaparát a z výšky
prý až dva kilometry nad zemí fotografuje. První start se uskutečnil
v pátek večer u zámku. Poskytl zajímavé obrázky nasvíceného pardubického zámku a starého města.
Podruhé dron odstartoval od
studny na Kunětické hoře. Pohled
na hrad shora byl velkolepý. Bzikovi jsme nadšeně mávali, což je také
vidět na příslušné fotografii. Hezká hračka. Škoda, že její použití je
omezené jen na místa bez zástav-
FOTOKLUBY
Kunětická hora, „fotil nás dron“
„Mimozemšťané“
Petr Vlasák, Kunětická hora, infra
by. Zajímavé jsou také infrafotografie Petra Vlasáka. Fotografoval je
opravdu za pomocí infračerveného
filtru dlouhou expozicí. Dojem z fotografií skvělý, škoda, že je časopis
černobílý.
Odpoledne bylo věnováno dostihům. Bez možnosti fotografování v dostihové dráze je to poloviční
radost, ale i tak jsme si odpoledne
společně užili. Zázemí dostihů je
také zajímavé a dámy v kloboucích
– moc hezky se na fotografiích vyjímají.
Večer jsme si navzájem představili svá fotografická dílka, seznámení se s prací druhých je vždy podnětné.
I nedělní procházka po Pardubicích spojená s kávou na nové pěší
zóně třídy Míru byla příjemná.
Člověk cestuje po hradech, zámcích a cizích krajinách, ale své
město občas opomíjí. I pro nás bylo
zajímavé koukat na své město očima turistů. Někteří z nás si museli
přiznat, že na Zelené bráně byli
naposledy jako děti, na exkurzi v pivovaru či na dostizích dosud nikdy,
kvůli nedělní dopolední kávě bych
do centra města také nejela.
Akce se vydařila, sluší se napsat
na závěr. Opravdu vydařila. Hovořil
o tom i příslib polských kolegů, že za
rok zase…
A co mělo v Pardubicích pro polské přátele největší úspěch? Nebyl
to perník, ale čokoláda. Speciálně
Studentská pečeť. Ani nevíme, jaký
skvost to u nás v České republice
vyrábíme. Odváželi si ji domů jako
dárky. Hned jsem si také jednu koupila a završila jí příjemný víkend
s polskými přáteli.
Eva Stanovská
49
FOTOKLUBY
Ilustrační foto Z. Šulce z 1. setkání v roce 2013
FOTOPOKEC
Často jistě slýcháváte, jaká je problém s náplní a činností fotoklubů.
Cítíte, že nebýt map, tak není důvod proč se scházet. Činnost prostě v mnoha fotoklubech stagnuje
a pomalu vyšumívá.
Není tomu tak v Broumově. Předsedkyně tamního fotoklubu Lenka
Židová prostě umí. Ví, co by kolegy
fotografy zajímalo a umí jim nabídnout takový program, že se rádi pravidelně schází. Zájem o fotografii
a kolektivní činnost fotoklubu umocňují jejich výstavy, na kterých je znát
systematičnost a promyšlenost.
Jak to tedy v těch Sudetách vaří,
čím to Lenka koření??
Proto jsme pozvali Lenku Židovou
na třetí fotopokec do Hronova.
Třetí fotopokec
v Hronově
Před dvěma lety v rámci oslav devadesátin hronovského fotoklubu
došlo ke vzpomínkové sešlosti fotografů. Proběhla tříhodinová debata,
nejen o minulosti, ale hovořilo se
i o současném dění ve fotoklubech,
Ratibořickém mapovém okruhu,
50
organizaci akcí, výstavách, oživení
činností, atd.
Na druhém fotopokecu v loňském
roce to už to byla univerzální diskuse všech na téma života kolem fotografie.
A protože bylo stále o čem hovořit
a čas byl neúprosný, domluvili jsme
se na dalším pokračování plodných
diskusí kolem fotografie, fotografování a všeho, co s tím souvisí.
Fotoklub KIS Hronov ve spolupráci
s SFRN vás zve na
Třetí fotopokec
1. října od 17 hodin
v Jiráskově divadle v Hronově
Přijďte i vy na fotopokec se svými
náměty, jde nám všem o dobrou fotografii...
Organizační záležitosti a případné
dotazy: Pavel Rejtar (603 571 337)
(V loňském 3. čísle Fotoimpulsu
o druhém fotopokecu psal Ctibor
Košťál.)

Fotoimpuls (1-2/2015) - Impuls Hradec Králové

Transkript

Podobné dokumenty

Listopad 2014

Leden 2014

k_20 - Středisko východočeských spisovatelů

Fotoimpuls (1/2013) - Impuls Hradec Králové

IKT_grafika_digitální fotoaparát 02 vybrané funkce. pdf

Podkarpatoruské volby do sněmu a přezkum u Volebního soudu v

Fotoimpuls (3/2015) - Impuls Hradec Králové

Romeo a Julie

září 2016 - Dobříšské listy

Když medvědi spí… - KAM na výlet speciál

PRáVNICKý GULášEK OBOUSTR.DOC

petr balíček – fotograf

zde - Ženy50

Fotoimpuls - Impuls Hradec Králové

Fotoimpuls (3/2013) - Impuls Hradec Králové

Ze zasedání rady města Uzavírka přejezdu v Andělské

Fotoimpuls - Impuls Hradec Králové

Textová část - Dvůr Králové nad Labem

zpráva o činnosti za rok 2009

Inkvizitor - Inquisitor

Buď zlý na svého nácka

Poloautomatický procesor JOBO CPP 3