docModerni_vyucovani_zari_2010
download 
Stížnost Transkript
Moderni_vyucovani_zari_2010
Editorial | Ivo Jupa Editorial Obsah Včera jsem si to znovu uvědomil při sledování dokumentu Manželské etudy. Už před tím jsem to občas pozoroval u filmů nebo knížek a ještě před tím jsme to mnohokrát slyšel. Ale rozumět tomu o čem je řeč jsem začal, až když jsem to poznal na vlastní kůži. Ale dříve než se Vás zeptám, jestli to také někdy pozorujete, měl bych už konečně říct co vlastně mám tím „to“ na mysli. Jde o zjištění, které lze parafrázovat slovy “nepřečteš dvakrát stejnou knihu, neuvidíš dvakrát stejný film”. Například filmy “Jak vytrhnout velrybě stoličku & dostat tatínka do polepšovny” jsem už viděl očima malého kluka, očima manžela, očima otce a poslední dobou se při pravidelném vánočním sledování této klasiky nemohu ubránit dojmu, že začínám přicházet na chuť i na kloub odstínům role dědečka. Ten film stále stejný. V ději i v motivech jednotlivých rolí se za ta léta už dobře orientuji. Přesto ale při dalších reprízách můj jiný úhel pohledu způsobí, že to někdy bývá film trochu/úplně jiný. Se stejným zaujetím (a v posledních letech skoro i se stejnou frekvencí) už poněkolikáté sleduji film “Nástup nového ministra školství aneb nutné změny budou následující....” Vše bylo jednoduché a jasné, když jsem se na to díval jako student. Potom už to tak jednoduché nebylo nikdy. Očima učitele, ředitele vzdělávací instituce nebo vrcholového úředníka ministerstva jsem začínal přicházet na to, že jakkoli existují témata jasná tak, jako že jedna a jedna jsou dvě – tahle to rozhodně nejsou a nebudou. I tenhle film je pořád stejný. Stejně tak se za ta léta už víceméně orientuji v jeho ději i motivech jednotlivých rolí. Tyto role a jejich charaktery však nejsou tak zřetelné jako ve “Velrybě”. Skoro vždycky (a dnešek není vyjímkou) se relativně informovaným a poučeným pohledem snažím sledovat ta zemětřesení a říkám si jak je dobře, že ti noví zjistili, že ti předchozí byli partičkou, která by “ve standardní ekonomice” nebo v “normální firmě” nemohla řídit ani tříkolku. V úvodu vždy vidím řadu razantních kroků JAK se věci začínají opravovat. Kroků, kterým jsem občas i tleskal. S postupujícím věkem a množstvím repríz však již víru a nadšení pro razantní koky a jednoduchá řešení ztrácím. O to víc však při každém novém reprízování čekám na vysvětlení nějakého plánu a záměru. Vysvětlení toho proč chceme něco měnit, popis cíle kam jdeme... a s postupujícím věkem a počtem repríz už začínám tušit, že to v tom filmu nikdy nebude. Že to je film, nebo jeho epizoda, na kterou koukáte pětkrát, desetkrát a opakovaně máte pocit, že změněný úhel pohledu ani odstup nepomohou tomu, že je to pořád na jedno brdo. Co například myslím? Například krátkou pasáž z Hřebejkových Pelíšků, kde policista vysvětluje dětem: “Dostali jsme rozkaz zlikvidovat diverzanta na motorce, muže s koženou brašnou na zádech. Zaujali jsme pozice v jedný takový nepřehledný zatáčce...”. Vyprávění končí tím, jak bez vědomí a znalosti co se děje a kdo je kdo, “to našili” do diverzanta i do pošťáka, který na zádech nesl (nečekaně a nepochopitelně) koženou brašnu. 4 Anketa Dasha Sephton 6 Rozhovor Karel Janeček 10 Tipy do výuky Autem, pěšky, na kole? 12 Kreativní technika Laterární myšlení 14 Téma Školní uniformy 18 Rozhovor Joseph Cook 22 Příklad z praxe Soutěž „Cesta do parlamentu” 23 Příklad z praxe Návšteva družobnej školy 24 Příklad z praxe Den Země 26 Projekty pro školy Rubikon 28 Rozhovor Juraj Kukura 30 Studie Zkušenostní učení 33 Rozhovor Jana Straková 35 Technologie ve výuce Diskuzní fóra, Planeta vedomostí, Google 40 Rozhovor Matouš Novák 42 Poradna Autorská práva 43 Doporučujeme Koučování, Ditaktické semináře, Metodický portál 47 Knihy – recenze Růže a krokvice 50 Reportáž Velká Británie 52 Soutěž EDU Excellence ... no abych se vrátil k té mojí otázce v prvním odstavci: Pozorujete to také? S úctou Ivo Jupa moderní vyučování www.modernivyucovani.cz Jak dostat tatínka do polepšovny aneb úkol zněl jasně: Zastavit muže s koženou brašnou! 3 Anketa | Daniela Červenclová Anketa | Daniela Červenclová Projekt Vltava Manažerka oddělení Corporate Communications a Společenské odpovědnosti společnosti Bayer v České republice. Daniela Červenclová Společnost Bayer připravila Projekt Vltava, jehož cílem je pomocí praktických projektů a pokusů podpořit a zvýšit klesající zájem mladých lidí o přírodní vědy, výzkum a ekologii. O projektu jsme si povídali s paní Danielou Červenclovou. Mohou žáci, studenti i rodiče průběžně sledovat postup prací školních týmů? Ano, pro všechny je k dispozici server www. projektvltava.com, kde vítáme a postupně umísťujeme příspěvky, školní kolektivy nám posílají powerpointové prezentace dokumentující jejich práci, fotogalerie z měření, články a také výsledky měření. Rodiče také mají možnost účastnit se závěrečné prezentace, kde vidí, jaké pokroky jejich děti v přístupu k chemii a biologii udělaly a jak se zhostily role např. moderátora, prezentujícího, hostitele apod. jaké školy se mohou do projektu zapojit? Základní i střední? Ano, projekt je otevřen všem školním kolektivům, kde je zájem mladých lidí i pedagogů o zatraktivnění forem výuky chemie a biologie. Primárně je určen pro druhý stupeň ZŠ a lze ho aplikovat i na středních školách. Jaké jsou největší přínosy pro školy i žáky, kteří se společně se svým týmem do projektu zapojí? Projekt Vltava je unikátní projekt, který podporuje zájem žáků nejenom o okolní přírodu, ale také umožňuje pod zkušeným metodickým vedením prozkoumávat zatím jednu konkrétní českou řeku (v budoucnu plánujeme rozšířit i dále). Obrovským přínosem je pro žáky i školy možnost moderními a ověřenými metodami objevovat krásu přírodovědných témat. Žáci si vyzkouší, jaké to je, být výzkumníkem, vědcem, zároveň projekt učí žáky nutnosti sebeprezentace, spolupráce a použití cizích jazyků v praxi, jelikož metodické vedení poskytuje v projektu zkušený tým Německé školy v Praze. Pedagogové i studenti této mezinárodní školy poskytují zapojeným školám podporu a spolupráci v zapojení se do projektu. Kdy projekt Vltava oficiálně odstartoval a co bylo hlavním impulsem, že jste se rozhodli právě takový projekt podpořit? Projekt Vltava probíhá letos druhým rokem. Hledali jsme projekt, který bychom v České republice začlenili do naší strategické vize: Věda pro lepší život. Firma Bayer je postavena na inovacích, na vývoji a výzkumu. Jsme firmou, u níž stojí společenská odpovědnost vysoko na žebříčku našich hodnot a proto považujeme za velice podstatné pomáhat mladým lidem v jejich zájmu o objevování a přírodu. Těší nás, že můžeme podporovat kvalitní vzdělávání v oblasti přírodních věd a podněcovat hlubší zájem žáků v těchto fascinujících oborech, které si bohužel především v českém školství nestojí dobře na žebříčku obliby. Snažíte se oslovit školy a podporovat zájem žáků o oblast vědy a výzkumu, 4 moderní vyučování Co je konkrétním výstupem projektu? Jak probíhá práce školního týmu od počátku zapojení se? Školní tým se nejdříve musí přihlásit projektovému týmu, který je na Česko-německé škole v Praze přes portál www.projektvltava.com. Od tohoto týmu obdrží všechny vstupní informace, pozvání na odborné zaškolení, na kterém si zainteresovaní pedagogové mají možnost osvojit atraktivní formy výuky chemie a biologie. Dále se tým přihlásí na konkrétní měření v terénu, obdrží podkladové materiály, bude mu půjčeno vybavení pro bádání v terénu a návrh postupu měření. Musí si vybrat, kde bude řeku přesně zkoumat, zorganizovat cestu k měřícímu místu (některé školní kolektivy na měření například dojely i na kanoích nebo pokud mají nedaleko, došly pěšky). Mladí výzkumníci pak zaznamenávají dle chemie a biologie. Zapojení do projektu je bezplatné, školy nemusí nic hradit, pouze investovat svůj čas a nadšení pro měření v terénu, společná setkávání a výměnu zkušeností. Zapojené školy se budou moci také podívat do vývojových laboratoří naší firmy, aby měly možnost vidět práci vědeckých výzkumníků, vývojářů a aplikaci chemie v průmyslu a pracovním životě. připraveného postupu objevené hodnoty vody, živočichy, rostliny. Dále pokračují v bádání ve svých školních laboratořích (pokud nemají vybavenou školní laboratoř, mohou se s projektovým týmem domluvit na návštěvě a práci ve špičkově vybavené laboratoři Německé školy v Praze) a dle poskytnuté metodiky zaznamenávají výsledky měření. Ta pak předávají projektovému týmu k dalšímu zpracování. Plánujeme připravit ještě více interaktivní propojení a srovnávání výsledků. Na konci roku jsou všechny zapojené kolektivy pozvány na setkání, kde si vyměňují zkušenosti, prezentují své výsledky a diskutují postupy, možnosti a podněty pro zatraktivnění forem výuky Jakou hodnotu a přínos má podpora projektu pro vaši společnost? Jaké jste si nastavili cíle a podle jakých ukazatelů budete hodnotit úspěšnost? Hodnota projektu se pro nás nedá absolutně vyčíslit v žádných číslech. Vidět zaujetí žáků, jak se jim nechce z měření u řeky Vltavy odjet, jak poté nadšeně diskutují při zkoumání odebraných vzorků vody, živočichů a rostlin v laboratořích, jak hledají a srovnávají, jak dokáží být hrdí na svoji práci, na své výsledky, to je pro nás tím nejlepším měřítkem splnění našich cílů této iniciativy. Jsme rádi, že zájem škol o tento projekt narůstá. Jsme přesvědčeni, že touto iniciativou pomáháme přispívat ke zvyšování zájmu o přírodní vědy a zlepšovat život nás všech na této planetě a to je přesně v duchu naší mise: Věda pro lepší život. Daniela Červenclová Narozena 7. 5.1974 Vysokoškolské vzdělání v oboru pedagogiky a psychologie, London School of PR. Podílela se na zavádění Jenské pedagogiky v ČR, pracovala pro neziskové organizace v oblasti projektové koordinace, zkušenosti získala i v oblasti novinařiny a v práci pro klíčové zákazníky v PR agentuře, v roce 2006 si založila vlastní agenturu zaměřenou na komunikaci, strategické poradenství a CSR projekty (pozn. CSR = Corporate Social Responsibility). Od roku 2008 je zodpovědná za korporátní komunikaci a CSR koncepci ve společnosti Bayer v ČR, zastává zároveň pozici tiskové mluvčí. Je vdaná, má 2 děti, všechen svůj volný čas věnuje rodině, baterie dobíjí v přírodě, ať už sportem, zahradničením nebo výlety s rodinou. Také individuálně se věnuje řadě společensky odpovědných aktivit, působí i jako školitel a kouč. Volný prostor moderní vyučování 5 Rozhovor | Miroslava Němcová Rozhovor | Miroslava Němcová Volnost a podporu to se snažím dát svým vnoučatům připravil Ivo Jupa Po několika minutách našeho setkání s paní Miroslavou Němcovou bylo zcela zřejmé, že se nebude jednat o ten typ rozhovoru, kdy se jeden ptá a druhý odpovídá. Díky přítomnosti pana Pavla Němce, jinak též jejího syna a otce jejích vnoučat v jedné osobě, se debata o vzdělávacích rolích škol, učitelů a rodiny chvílemi dotýkala názorů jednoho z nejvyšších ústavních činitelů na současné výzvy ve vzdělávání… aby mohla být během okamžiku konfrontována s tím, jak tatáž osoba zvládala a zvládá role žákyně, maminky a babičky „školou povinné“. Nerad bych na tomto místě začal otázkou typu „co maturity a platy učitelů“. Dokonce bych tato témata nechtěl otevírat ani později. Zajímal by mne Váš pohled na vzdělávání z trochu většího odstupu, a proto Vás požádám o komentář k výroku starému mnoho desítek let, který přesto dodnes mezi laiky i oborníky vždy vyvolá poměrně neklidnou diskusi. Co si myslíte o Čapkově bonmotu, popisujícím vzdělání jako „… to, co nám zůstane, když zapomeneme všechno, co jsme se naučili ve škole“? M. Němcová: Je jistě nadsazený, jako každý bonmot. Říká, že vzdělání je něco jiného, než suma naučených věcí, za které jsme dostali známky a vysvědčení. Provokuje věčnou otázkou o tom, co má škola dělat, jaká je její role, co je to základní pensum, které má dítěti předat, co má zvládnout. Vedle toho staví skrytou otázku či náznak, jakou má při výchově celé osobnosti hrát rodina a blízké okolí. Role školy je jistě velmi významná, ale neřekla 6 moderní vyučování bych nezastupitelná. Nezastupitelnou roli při celkovém formování osobnosti, zejména na těch základních úrovních, má rodina. Významné potom je, jak škola rodině pomůže a doplní ji. Velmi také záleží na kvalitě a osobnosti pedagoga. Důležitá je tam především samotná ambice pedagoga. Skutečný pedagog dbá na to, aby žáky především vzdělal. Jiný, také pedagog, je spíše něco jako úředník. Dělá jen a právě to co má, vyloží látku, vyzkouší žáky. Zní to podobně, ale já v tom cítím veliký rozdíl. Pavel Němec: Když si vzpomínám, kolik látky jsem se musel ve škole naučit a porovnám to s tím, kolik z toho opravdu využívám, tak bych řekl, že 95% z toho, co jsem se učil při studiu medicíny nepoužívám. Sulcus tendinis musculi flexoris hallucis longi je nepatrná rýha na patní kosti, na které je ještě asi deset jiných anatomických útvarů. Ani jeden z nich nepotřebuji, všechny jsem je uměl nazpaměť. Ale to, co jsem se musel naučit, nepovažuji za zbytečné. Určitě mne to formovalo nejen s ohledem na obsah toho učiva, ale přispělo to i k tomu, že jsem se na velmi praktické úrovni učil věci pamatovat, vstřebávat, strukturovat a uvést do souvislostí. A to vše pod určitým tlakem – tlakem času a tlakem testování těch znalostí. „P. N.: 95% z toho, co jsem se učil při studiu medicíny v praxi nepoužívám.“ „M. N.: Škola by neměla učit jen proto, aby splnila předepsané kvóty učiva.“ Pokud bych tedy řekl, že děti se učí 95% věcí jenom jako takové „pozadí“ ke svým znalostem a vědomostem, budete mi oponovat, nebo se mnou souhlasit? M. N.: Tak záleží samozřejmě na úrovni školy. Není pravda, nebo já si to aspoň nechci připustit, že u základní školy je to „pozadí“ tak velké. Tam já tu bazi informa- cí vidím jako skutečně základní a širokou. O tom, kolik bylo ve výuce i na dalších stupních škol toho „zbytečného pozadí“, rozhodne většinou až konečná specializace každého z nás. A že se prakticky všechny obory s úrovní našeho poznání dramaticky specializují a tím zužují si nemusíme povídat. Myslím jen, že škola by neměla učit jen proto, aby splnila předepsané kvóty učiva. Brát jako cíl, že se žák naučí nějaký objem učiva, dostane známku a postoupí do dalšího ročníku určitě není ideální ambicí školy či konkrétního pedagoga. P. N.: Ale ať už při výuce škola postupuje drilem nebo jinými alternativními postupy, těch 95% nebo jiný podíl znalostí, které se musíme naučit a nikdy prakticky nevyužijeme, není zbytečných, protože to rozvíjí další oblasti jako paměť, fantazii, procvičuje obecně schopnosti analyticky používat mozek. Jsou to aplikace běžící na pozadí vašeho hlavního programu. A myslíte si, že právě to je od samého začátku cílem? Je to je úmysl školy a pedagogů, nebo si prostě „učí to svoje“ a všichni tak trochu počítáme s tím, že to co od vzdělání řada lidí očekává přijde vlastně samo, téměř jako „vedlejší produkt“? M. N.: Nedávno jsem během dne narazila v novinách na článek o Jaroslavu Vrchlickém. Začala jsem o něm přemýšlet a zkoušela si vybavit jednu z jeho básní, která patřila k mým oblíbeným. Celý den jsem nad tím usilovně přemýšlela až najednou večer, při cestě domů, se mi verše vybavily. Nevím jestli to bylo způsobeno možností vychutnat si nádheru toho jazyka, nebo ta dávná vzpomínka, ale musím říci, že mne to naplnilo opravdovou radostí. V reakci na předchozí dělení 5% nezbytného a 95% zbytečného by se Vrchlický mohl zdát tím zbytečným. Ale jak může být zbytečným něco, co Vás naplní radostí. Ten vzdělávací cyklus není nikdy uzavřen. Rozhodnout se co kam patří, to není jen tak. Člověk občas memoruje něco, co v danou chvíli není důležité, v paměti mu to však zůstane. A nerada bych to vydávala za podstatu vzdělávání, ale pokud jednou za čas budeme mít radost z toho, že se nám například vybaví verše Vrchlického, tak pro mne osobně za to ten okamžik stojí. Jsou to dveře do širšího světa, než je třeba ten, v kterém v každodenní praxi jste. Ano, to „pozadí“, jak jste to nazval, je rozšíření světa. Vašeho osobního světa. „M. N.: Každá promarněná příležitost přečíst si s vnoučaty knížku, zazpívat písničku nebo jit třeba na výstavu je totálně ztracená – ta promarněná chvíle už tady nikdy nebude.“ Bude tento Váš pohled stejný, i pokud ho budeme aplikovat na Vaše vnoučata? M. N.: Moje představy o škole a požadavky na vzdělávací systém se samozřejmě nemohou lišit pokud se jedná o moje vnoučata. Ale stejně tak jako v obecném pohledu, tak v tomto konkrétním velmi věřím na klíčovou roli rodiny. To podstatné, co se snažím pro ně dělat, je být chápající babičkou, která jim poskytuje maximální volnost a zároveň podporu v hledání a objevování toho, k čemu inklinují a v čem by mohli najít nebo rozpoznat svůj talent. Mým babičkovským krédem je, že každá promarněná příležitost přečíst si s nimi knížku, zazpívat písničku nebo jít třeba na výstavu je totálně ztracená. Ta promarněná chvíle už tady nikdy nebude zpátky. „M. N.: Škola by měla odstartovat komunikaci s rodiči.“ Podobně jako Váš osobní pohled na podporu Vašich dětí bude možná vypadat i většinový pohled lidí v České republice – alespoň v rámci řady výzkumů z posledních let jsme považováni za zemi, kde se vzdělání a aspirace rodičů nadprůměrně odráží ve studijních aspiracích a výsledcích jejich dětí. M. N.: Jak jsem již říkala, roli rodiny považuji za prvořadou a klíčovou. Pokud tato role rodiny selhává a nefunguje, dobře fungující škola ji může částečně nahradit. Měla by dětem dávat podněty k zamyšlení, všímat si v čem vynikají, pro co mají přirozené vlohy a v rámci školy je povzbuzovat. Nabízet jim příklady a vzory. Ideálním modelem by ale bylo, aby škola rodinu doplňovala, nikoli nahrazovala. Naši společnost rozhodně nemůžeme považovat za sociálně rozloženou a zdevastovanou a proto by školy měly silněji podporovat a využívat modely spolupráce rodičů a školy. Škola by měla odstartovat komunikaci s rodiči. Upozornit je, že mají v daném ohledu talentovaného a šikovného kluka. Pomoci jim, aby mohli dítěti nastavit laťku výš, nabídnout kroužky a zájmové činnosti. Škola by však na sebe neměla zcela přejímat hlavní roli a odpovědnost z rodiny sejmout. Je to určitě náročné a pracné a v určitých momentech se určitě bude jednat zároveň o osvětu a edukaci rodičů. Nepochybuji ale o tom, že tato cesta je účinná. P. N.: To musím potvrdit z naší rodičovské zkušenosti – naše děti chodí na malou školu, kde funguje takový systém, že se tam dvakrát do roka sejdou rodiče, kteří mají zájem a mají možnost si popovídat s učiteli. Nejde o klasickou formu třídních schůzek, je to neformální setkání, příjemná zahradní slavnost, kde mají rodiče mnohem více času a prostoru prodiskutovat i taková témata a detaily, na která třídní schůzka tradičního formátu nemůže poskytnout dostatečný prostor. Možná i na podporu takové spolupráce je již několik let zákonem ustanovený institut Rady školy. Rada dnes musí fungovat při každé škole, ale v drtivé většině škol je využívána tak formálně, že i označení „štábní cvičení“ by mohlo být v mnoha případech lichotivé. „P. N.::Někdy mám dojem, jako kdyby někteří učitelé čekali, že autoritu jim někdo přidělí.“ M. N.: Je pravda, že máme ustanovení v zákoně a máme tedy řadu možností. Zároveň je ale pravdou, že tyto možnosti jsou zatím využívány převážně jako nástroj pro řešení konfliktů a mnohem řidčeji jako možnost aktivně a postupně něco na škole zlepšovat. Zároveň si myslím, že spolupráce mezi rodinou a školou bude lépe fungovat na menší škole a na moderní vyučování 7 Rozhovor | Miroslava Němcová malém městě. Myslím, že respekt ke škole a k roli učitele je zde vyšší a vztahy učitelů a rodičů jsou kvalitnější, méně anonymní. To je jistě výhoda menších měst a obcí, kde se lidé navzájem znají. P. N.: Říkáš respekt ke škole, autorita učitele...Někdy mám dojem, jako kdyby někteří učitelé čekali, že autoritu dostanou automaticky, že jim ji někdo přidělí. Přitom autoritu a respekt si učitel opravdu musí vytvářet a pěstovat sám. To, že učitel dnes nemá autoritu a že není respektován rodiči ani žáky je mnohokrát opakovaná mantra. Kde se tedy podle Vás ta autorita bere, jak se buduje? M. N.: Autoritou člověk do značné míry je nebo není a nikde ji nekoupí… P. N.: (tématem viditelně osloven si bere slovo) … jestli učitelé čekají, že autoritu dostanou spolu s pověřením od státu, ministerstva či kraje, je to špatně. Ale určitou roli stát sehrát může, protože může různými formami deklarovat, že tato profese je pro nás, pro společnost, důležitá. Stát může pomoci tím, že bude konzistentně zastávat a preferovat hodnoty, které posilují vazby ve společnosti a rodině. Nikdy ale například nebude schopen zajistit, aby se všichni učitelé chovali důstojně, stejně jako nebude schopen zajistit, aby rodič „buran“ neřekl nebo nenaznačil dítěti, že učitel je z hlediska jeho materiálního statusu někým, koho prostě nemusí nebo nemá poslouchat. „M. N.: : Mám touhu, aby mladá generace měla o parlamentu i jinou představu, než jsou záběry spících poslanců.“ M. N.: Já bych ještě zmínila vztah autority a pohodlí. Domnívám se, že budování autority vychází z respektu vůči sobě, z ochoty a snahy na sobě stále pracovat. V případě pedagoga jde o ochotu pracovat na sobě pro své studenty a žáky. Ta autorita vyrůstá i z toho, že okolí, studenti i žáci neomylně vycítí a znatelně ocení, že člověk nebere svou profesi jen jako práci „od – do“, ale že je v ní osobně angažován. Já nejsem pedagog, ale téma autority mi vyvstává v souvislosti s poslanci a tam tu paralelu s tím, co jsem říkala o učitelích vidím zcela zřetelnou. Mám touhu, aby mladá generace měla o parlamentu i jinou představu, než jsou záběry spících poslanců. Také proto pravidelně objíždím střední školy na Vysočině, kde mluvím se studenty o legislativním procesu. Zjistila jsem, že i když jde o na první pohled nud- „M. N.: Já jsem chodila sama přes celé město do školy, jejíž výběr nikdo neřešil. Od nás ze sídliště se prostě chodilo do té školy.“ 8 moderní vyučování né téma, tak studenti, často k údivu svých pedagogů, většinou v tichosti naslouchají. Nejsem školená žádnými odborníky, ale přirozeně jsem si vyhodnotila, jak podstatné je přicházet před studenty připravená. Během chvíle totiž poznají, pokud tu práci odbudete. Na základě těchto svých zkušeností vím, že výuka se může ve vteřině zvrtnout – v rámci přednášky najednou poznám a vycítím, že ztrácím jejich pozornost – a že jde o velmi tvrdou práci, která by měla být více oceňována podle kvality a výsledků. P. N.: Ano, děti jsou skutečně velmi nemilosrdné. Už na základní škole poznají a odhalí pedagoga, který to s nimi neumí a to je potom ta situace, kdy i za dveřmi třídy lze poznat, že něco není v pořádku. M. N.: Velmi často slyšíme, že lidé vzpomínají na své učitele, kteří byli přísní, a řekla bych, že to je právě ten typ přísnosti, kdy je učitel náročný nejen ke studentům ale zejména k sobě. „P. N.: Přísnost, neznamená bezúčelnou tvrdost.“ P. N.: Ano, ale od těchto respektovaných přísných bychom měli oddělit takové, pro které přísnost znamená bezúčelnou tvrdost. Na ty zase až tak rádi nevzpomínáme. Debatovat nad školou na základě vlastních zkušeností je dobré, protože nám to nedovolí sklouznout do zobecňování. Na druhé straně bychom ale mohli mít tendence zlehčovat potíže s průchodností našeho vzdělávacího systému lidmi, kteří nejsou „studijní typy“ se silnou podporou rodiny. Dnes nikdo nezpochybňuje, že jako lidé máme mnoho typů inteligence, které jsou považovány za stejnocenné. A přestože bychom tedy nositelům těchto různých typů inteligence měli nabízet stejné startovací podmínky, průchodnost školami vám některé typy téměř zaručují a jiné naopak komplikují. P. N.: Pokud chcete uplatňovat jiné složky intelektu než ty, díky kterým dostáváte ve škole dobré známky, potom je jistě uplatníte i se špatnými známkami. Lidé si myslí, že škola by měla jinak nastavit a možná snížit to pensum základních znalostí, které je pro všechny nutné. Tvrdím, že to jak je základní vzdělání nastavené nikoho neomezuje. Znám mnoho svých přátel, kteří neměli vlohy na exaktní vědu. V těchto oborech nebo předmětech pak příliš neprospívali. Přesto dokázali uspět v jiné oblasti, kde mnohem více rozvinuli své tvůrčí a kreativní vlohy. Pokud je někdo velmi talentovaný, nemyslím, že jej nutně zbrzdí nastavené základní vzdělávání „M. N.: Nemluvím jen o vědcích, ani pro řemeslníky dnes nekončí vzdělávání prakticky nikdy.“ M. N.: Naše společnost je poměrně uzavřená a nerada přijímá jiné modely, než ty, na jaké je zvyklá. 40 let jsme byli velmi uzavření a to na nás zanechalo stopu. Na příliš svobodné uvažování zatím nejsme úplně připraveni. Nemyslím si ale, že je to a priori dáno naší neochotou, spíš bych to nazvala určitou zdrženlivostí. Pokud tedy tento trend pozorujeme ve společnosti, školy se mu určitě nebudou nijak zásadně vymykat. Když jsem byla malá, chodila jsem do školy ve Žďáru nad Sázavou, kde byla skupina dětí přirozeně složena ze sociálně různých rodin. Chodila jsem sama přes celé město do jedné školy, jejíž výběr nikdo neřešil. Od nás ze sídliště se prostě chodilo do té školy. Když jsem donesla horší známku, rodiče se mnou nikdy nediskutovali o tom, že by to mohla být vina školy a učitele. Tento model je už dnes definitivně pryč. Stále častěji do něj vstupují možnosti volby a výběru s parametry bezpečnosti, dojíždění, ověřování kdo na školu chodil nebo kam se chodí z té školy… Paradoxně mám ale zároveň dojem, že tak dochází ke štěpení společnosti, které se stát snaží zmírňovat tím, že na sebe přebírá úlohy, které tradičně plnila rodina a její jednotliví členové. Tím se základ rodiny narušuje a vše se přesouvá na stát, potažmo na školu. Takové přebírání tradičních rolí však nemůže dobře fungovat. Tím se ale dostáváme na křižovatku, kterou pro zjednodušení nazvu Británie vs. Skandinávie. Britský pohled výběru, prestiže a snahy dostat se na „dobrou školu“ versus skandinávský pohled striktně dohlížející, aby se povinná školní docházka odehrávala ve „stejných školách“. M. N.: (...s úsměvem) Tato otázka je samozřejmě past. Nepochybuji o tom, že to víte a že máte své preference. Ta past spočívá v tom, že pokud bychom měli hodnotit průměrný, průřezový pozitivní vliv na celou populaci a elevaci průměrné vzdělanosti napříč touto populací, tak se budeme klonit ke skandinávskému modelu – a ten efekt se z horizontu posledních 30-ti let skutečně ukazuje jako společensky velmi pozitivní. Pokud se mě ale zeptáte jako soukromé osoby, matky nebo babičky, řeknu – osobně jsem více individualista. Kdybych se měla rozhodovat za sebe, vybírat školu pro své dítě, tak je mi bližší britský model, kde mám možnost si více pohlídat historii školy a její výsledky, strukturu a do jisté míry i sociální status žáků. Je to těžká volba. A velmi individuální volba. doplňovat si znalosti, učit se novým technologiím. Všechny obory bez výjimky se vyvíjejí v daleko rychlejším tempu než v minulosti. Doposud jsme při naší debatě o vzdělávání pořádně neopustili počáteční vzdělávání… M. N.: Žijeme strašně rychle, v čím dál náročnějším světě. Prakticky v žádném oboru dnes dávno neplatí, že se naučíte řemeslo a vydržíte s tím celý život. Nemluvím jen o vědcích, ani pro řemeslníky dnes nekončí vzdělávání prakticky nikdy. Není z toho úniku a musíme si na to zvyknout. Člověk na sobě musí neustále pracovat, A máte pocit, že naše školy si to také takhle uvědomují, nebo pořád zkouší naučit své studenty a žáky „všechno, co se jim jednou zaručeně hodí“? M. N.: Základní škola to má už ve svém názvu. Škola musí poskytnout a postavit základ – základní desku. Jaké si k tomu přidáme zdi, okna nebo střechu to už se musí každý člověk rozhodnout sám za sebe. S vědomím, že dům bude neustále potřeba upravovat, udržovat a zvelebovat. Přemýšlím co sem dát... moderní vyučování 9 Tipy do výuky | Matematika Tipy do výuky | Matematika Jak moderně vyučovat matematice? Ačkoli v současné době převládají tendence reformovat školskou praxi, vést vyučování v novém duchu, zůstávají přesto mnohé hodiny matematiky, jak na základní, tak na střední škole stále stejné. Učitelé většinou předkládají žákům návod, jak vyřešit vzorové typy úloh, a žáci se často tyto postupy učí nazpaměť, bez hlubšího porozumění. Na vině jisté setrvačnosti formálního přístupu k vyučování mohou být prázdné kompetence, které v praxi nelze úspěšně naplňovat bez správné aplikace didaktické znalosti obsahu. Přesto se domnívám, že pokud učitel má zájem a chce se pokusit učit jinak, nabízí se mu řada možností, odkud čerpat nové podněty, rady i poučení, kde hledat vhodnou inspiraci a oporu. Například se může zúčastnit zajímavých konferencích, které pro učitele matematiky pořádá Společnost učitelů matematiky JČMF (např. Dva dny s didaktikou matematiky každoročně v únoru v Praze, nebo Setkání učitelů všech typů a stupňů škol, které se koná každé dva roky a uskuteční se opět letos na podzim, a samozřejmě další – viz. podrobně na http://class.pedf.cuni.cz/NewSUMA/Default.aspx?PorZobr=1). Kromě těchto akcí může učitel matematiky hledat pomoc také v literatuře, odborné i populárně naučné. V tomto článku se chci zaměřit právě na literaturu, konkrétně na knihu M. Hejného a F. Kuřiny Dítě, škola a matematika, která se na sklonku loňského roku, po předchozím beznadějném vyprodání, znovu objevila na pultech knihkupectví ve druhém aktualizovaném vydání. Stejně jako oba autoři, Milan Hejný a František Kuřina, i první vydání jejich „Dítěte“ je mezi užší pedagogickou (matematicky zaměřenou) veřejností dobře známé. Domnívám se totiž, že v této knize autoři přesně charakterizují, jak má moderní vyučování matematice vypadat (i když přímo tento termín nepoužívají). Uveďme zde několik jejich zásad: • Vzdělávací proces v matematice je nutno hodnotit minimálně ze tří hledisek. První je porozumění matematice, druhé je zvládnutí matematického řemesla, třetí jsou aplikace matematiky. Pro porozumění matematice má zásadní význam vytváření představ, pojmů a postupů, uvědomování si souvislostí. Rozvíjení matematického řemesla vyžaduje 10 moderní vyučování trénink, a případně i paměťové zvládnutí určitých pravidel, algoritmů a definic. Aplikace matematiky nemusí být jen vyvrcholením vzdělávacího procesu; mohou hrát i roli motivační. Matematiku se učíme jejím provozováním. • Základem matematického vzdělávání je vytváření prostředí podněcujícího tvořivost. Nutným předpokladem toho je tvořivý učitel a dostatek vhodných podnětů (otázky, úlohy, problémy…) na straně jedné a sociální klima třídy příznivé tvořivosti na straně druhé. • Vytváření poznatků (např. v oblasti pojmů, postupů, představ, domněnek, tvrzení, zdůvodnění) se opírá o informace, je však podmíněno zkušenostmi poznávajícího. Zkušenosti si přináší žák zčásti z kontaktu s realitou svého života, měl by však mít dostatek příležitostí nabývat zkušeností i ve škole (experimentování, řešení úloh…). • Matematiku chápeme především jako specifickou lidskou aktivitu, tedy nikoli jen jako její výsledek, který se obvykle formuluje do souboru definic, vět a důkazů. Před téměř deseti lety vneslo první vydání Dítěte do mnoha školních kabinetů a sboroven nový svěží vítr. Mnohým učitelům doslova otevřelo oči, bylo návodem (i když ne nijak snadným, ale vyžadujícím od učitele vynaložení odpovídajícího úsilí), jak dosáhnout toho, aby vyučování matematice nebylo pro obě zúčastněné strany, učitele a žáky, jen nutným zlem, každodenním bojem nebo utrpením, přerůstajícím v apatii a lhostejnost, ale skutečným poznáváním matematiky, založeným na aktivní činnosti, zájmu, vzájemné spolupráci, vedoucím k porozumění a k utváření správných představ v myslích žáků. Domnívám se, že stejnou roli může kniha plnit i dnes – je určitě vhodnou studijní literaturou pro budoucí učitele, ale stejně tak dobře může oslovit i další učitele v praxi. Pokud se Vám zatím do rukou nedostala, ale postupně si stále více uvědomujete, že byste potřebovali dát svému vyučování matematice nový rozměr, je zcela jistě určena právě Vám. Dítě, škola a matematika (sami autoři ji nazývají Naše dítě, což zajisté svědčí o přímo rodičovské lásce a také odpovědnosti, se kterou knihu psali) se především zaměřuje na problémy matematického vzdělávání na prvním (viz. následu- PhDr. Jana Cachová, Ph.D. Katedra matematiky Pedagogické fakulty UHK Rokitanského 62 500 03 Hradec Králové, ČR e-mail: [email protected] telefon: + 420 493 331 466 jící ukázka) a druhém stupni základní školy. Může být ale stejně tak dobrou motivací pro učitele střední školy. • Při hledání součtu šesti čísel 4, 12, 15, 3, 1, 7, napsaných na tabuli, všichni žáci 2. ročníku přičítali postupně čísla zleva doprava: 16, 31, 34, 35, 42. Patrik počítání přerušil výkřikem, že je to 45. Na dotaz učitelky ukázal, jak to počítal: sečetl 15 + 4 + 1 = 20, pak 12 + 3 =15, dohromady 35, dále 3 + 7 … Teď se zarazil. Objevil, že číslo 3 počítal dvakrát. Chviličku mlčel, pak řekl: To je špatně. Učitelka přesto hocha pochválila a řekla, že šikovné počítání „na přeskáčku“ může urychlit práci. Jen je nutno dávat pozor, abychom počítali každé číslo a žádné nepočítali dvakrát. Můžeme si například počítaná čísla zaškrtávat. Pak požádala hocha, aby našel součet pomocí své metody na tabuli ještě jednou. Patrik to rychle udělal. Tím, že učitelka zvýraznila žákovu tvořivost a nenechala ji potlačit chybným výsledkem, povzbudila do budoucna všechny další žáky, aby se nebáli svůj objev ukázat. Protože od prvního vydání knihy uplynulo skoro deset let a didaktika matematiky se, stejně jako pohledy obou autorů na školu a školní vyučování, zase posunula o kousek dál, rozhodli se autoři knížku zaktualizovat. Pokud tedy patříte mezi staré známé prvního vydání Dítěte, může být pro Vás jeho druhé vydání zajímavé právě z pohledu obohacení původní koncepce o nové komentáře, další výstižné ilustrace a zasazení do současné reality školy. Viz. např. následující citát Devlina (2005), který je jedním z nových doplnění textu knihy: • Na trhu v brazilském městě Recife prodává dvanáctiletý hoch kokosové ořechy. Reprodukujme část rozhovoru, který probíhá mezi ním a zákazníkem. Z: Kolik stojí jeden? H: Třicet pět. Z: Dej mi jich deset. Kolik budu platit? Velká odmlka a chlapec nahlas počítá: Za tři máme 105, za další tři to bude 210. Odmlka. Ještě čtyři potřebuji. To je (odmlka) 315. Je to 350. Prodávající hoch nenásobí 35 deseti, ačkoli chodil 6 let do školy. Protože obvykle prodává ořechy po dvou nebo po třech, ví, že 2 × 35 = 70, 3 × 35 = 105, uvědomí si, že 10 = 3 + 3 + 3 +1, a na základě toho vypočítá správný výsledek. Když badatelky zadaly našemu obchodníkovi úlohu: Kolik je 35 × 4?, hoch počítal zpaměti, ačkoli měl tužku a papír: Čtyřikrát pět je dvacet, nula, dvě připočteme. Dvě a tři je pět, krát čtyři je dvacet a napsal výsledek: 35 × 4 = 200. Následující obrázek, který je rovněž převzatý z aktualizovaného vydání, znázorňuje jednotlivá protomatematická umění, z nichž vyrůstají složky matematické vědy. Myslím, že pojetí autorů plně vystihuje nároky na skutečně moderní matematické vyučování: … nejde nám o matematiku pro všechny, ale o matematiku pro každého. V matematice pro všechny půjde vždy o těžko splnitelný, závazně stanovený okruh matematických požadavků, který ve školní praxi často vede k formalismu. Skutečností přitom zůstává, že většinu matematických poznatků, které škola učí, stejně převážná část populace nepoužije a budujeme fikci, když tvrdíme, že jsou pro matematické vzdělání nezbytné. Přiznejme sebekriticky, že o tyto poznatky nejde v první řadě, ale že jde spíše o vytváření kladného poměru k poznávání reality a o příspěvek matematiky k rozvoji kognitivních schopností žáků, o jejich osobnostní zrání… Jak uvádějí sami autoři: …jde o to přesvědčit čtenáře o správnosti odklonu od transmisivního způsobu vyučování k vyučování konstruktivnímu… Důležité je především probudit zájem žáků, živit jej úspěchy, hledat společně odpovědi na otázky typu: Jak to je? Co to je? K čemu to je? Proč to tak je? Aktivní činností žáka dojít k porozumění učivu a utvoření kvalitního a použitelného systému poznatků… Výstižně, bez zbytečných dlouhých popisů, ilustruje rozdíl mezi oběma typy vyučovacích přístupů z knížky převzatý, níže uvedený obrázek. O utváření a rozvíjení správných představ žáka vhodnými podněty a problémy by v moderním vyučování matematice mělo jít především. Pevně věřím, že si i druhé vydání Dítěte najde cestu ke svým čtenářům. Udělejte pro něj místo nejen ve své knihovničce, ale i ve své hlavě a srdci. Je to jedna z těch knížek, které si to určitě zaslouží. Stejně jako Vaši žáci. Literatura: M. Hejný, F. Kuřina Dítě, škola a matematika druhé, aktualizované vydání, Praha, Portál, 2009. 240 s. Článek vznikl s podporou grantu GA ČR 406/08/0710 3 + 5 x 3 - ((36 36 : 6 + 2 2)) + 5 - 2 243 43 x 6 - (47 x +62) + 35 : 7 x (87 + 8) x 2 - 15 5 x 6 + 25 : 2) - 3 + 5 x 3 - (36 : 6 + 2) + 5 - 243 x 6 8 +62)) + 35 : 7 x (87 + 8) x 2 - 1 15 x 6 + 25 4 : 2) - 3 + 5 x 3 - (36 : 6 + 2) + 5 - 243 x 6 x 8 +62) 62) + 35 : 7 x (87 + 8) x 2 - 15 x 6 + 2 + 4 : 2)) - 3 + 5 x 3 - (36 : 6 + 2) + 5 - 243 x (47 x 8 +62) + 35 : 7 x (87 + 8)) x 2 - 15 x 6 - (9 + 4 : 2 2)) - 3 + 5 x 3 - ((36 36 : 6 + 2) + 5 - 24 6 - ((47 47 x 8 + +62) 62) + 3 35 5 : 7 x ((87 87 + 8 8)) x 2 - 15 25 5 - (9 + 4 : 2) - 3 + 5 x 3 - (36 : 6 + 2 2) + 5 x 6 - (47 x 8 +62) + 35 : 7 x (87 + 8 8)) x 2 - 1 6 + 25 - (9 + 4 : 2) - 3 + 5 x 3 - (36 : 6 + 2) -2 243 (87 43 x 6 - (47 x 8 +62) + 35 : 7 x (8 8 + 8) 15 5 x 6 + 25 - (9 + 4 : 2) - 3 + 5 x 3 - ((36 : 6 + 5 - 243 x 6 - (47 x 8 +62) + 35 : 7 x (87 + 2-1 15 5x6+2 25 5 - ((9 9+4:2 2)) - 3 + 5 x 3 - (36 2) + 5 - 243 3 x 6 - ((47 x 8 +62) 6 + 35 : 7 x (8 8) x 2 - 15 5 x 6 + 25 - (9 + 4 : 2) - 3 + 5 x 3 : 6 + 2) + 5 - 243 x 6 - (47 x 8 +62) + 35 : 7 (87 + 8) x 2 - 15 x 6 + 25 - ((9 9 + 4 : 2) - 3 + - (36 : 6 + 2 2)) + 5 - 243 x 6 - ((47 4 x 8 +62) + x (87 + 8)) x 2 - 15 x 6 + 25 - (9 + 4 : 2) - 3 3 - (36 : 6 + 2) + 5 - 243 x 6 - (47 x 8 +62) : 7 x (87 + 8) x 2 - 15 x 6 + 2 25 - (9 + 4 : 2) 5 x 3 - (36 6 : 6 + 2) + 5 - 243 3 x 6 - (47 x 8 + 35 : 7 x (87 87 + 8 8)) x 2 - 1155 x 6 + 225 - (9 + 4 : 2) moderní vyučování 11 Tipy do výuky | Slavnost čtení Téma | Mateřská škola Slavnost čtení na ZŠ Janovice ŠVP naší školy se nazývá „Učíme se pro život“ a mottem je myšlenka jedné belgické Otevřené školy: Směr výuky je dán zájmem dítěte. Zájem se rodí z překvapení, která děti do školy přinášejí, z přirozeného okolního světa, ve kterém žijí, z prostředí školy. Hodnocení učitelů i dětí byli velmi kladné. Dokladem toho jsou věty ve zpětných vazbách od našich malých čtenářů: • Vůbec jsem nepoznal, že jsem se celý den učil. • Nečekal jsem, že při čtení může být i zábava. • Nečekal jsem, že historie může mít tolik společného s dneškem. • Bavilo mě to víc, než jsem čekal. • Nečekal jsem, že bude taková pohoda a skupina tak „fajná“. • Musím se zlepšit v četbě. dovednosti souvisí spíše se strategiemi. Žáci jsou na různé úrovni (v 6.třídě jsou i čtenářští druhách, páťáci i sedmáci). Nejdříve musíme mít vztah ke knihám, být čtenáři a souvisle číst beletrii. A proto vznikl i náš slavnostní den, který bychom rádi v příštím školním roce znovu zopakovali. V duchu naplnění výše zmíněných slov se pedagogové ZŠ Janovice rozhodli vytvořit jedno takové milé a příjemné překvapení v podobě celodenní Slavnosti čtení pro děti naší školy. Našim cílem bylo ukázat žákům, že četba může být zajímavá a „snesitelná“.Chtěli jsme polidštit autory jednotlivých žánrů, nastínit, jak literatura může být hravá, spolupracovat napříč jednotlivými ročníky a sdílet zážitky a zkušenosti z četby. Žáci byli rozděleni do čtyř kategorií podle věku a čtenářských schopností. S dostatečným předstihem jsme požádaly učitele, aby si v rámci takto rozdělených skupin připravili témata, kterými by pak provázeli děti po celý vyučovací den. Nabídky jednotlivých kategorií byly takovéto: bylo nosné. Ve skupině měli 10–12 dětí, a tak se jim mohli plně věnovat a s každým si o četbě povídat. Náš celý pedagogický sbor prošel 80 hodinový kurz programu RWCT, takže náplň jednotlivých dílen, kam se žáci zapisovali dle vlastního výběru napříč ročníky, byl z velké části v duchu metod kritického myšlení. Žáci pracovali v literárních kroužcích, podvojným deníkem, skládankovým učením, metodou učíme se navzájem a mnoha dalšími, byly použity i audio a video ukázky. K pozitivnímu ladění celého dne určitě napomáhaly třídy vyzdobené v duchu daných témat. Velký přínos byl také v tom, že někteří žáci 9.tříd pracovali s dětmi na 1.stupni a spolupodíleli se na organizaci a práci v dílnách a pomáhali tak mladším čtenářům. 1.kategorie (1.a 2.třída) – Zvířecí pohádky, Kouzelné pohádky, Časopisy pro děti 4. kategorie (8. a 9.třída) – Detektivka, Egypťan Sinuhet, Literatura faktu, Cestopiy. Struktura celého dne byla rozpracovaná do učebních bloků. První blok byl věnován práci s tématem. Žáci se seznámili s žánrem, autorem i knihou, přečetli si společný úryvek z knihy a pracovali s ním. Druhý blok byl věnován presentaci žánrů v rámci jednotlivých kategorií a třetí byl zaměřen na vyhodnocení celého dne a autoevaluaci, kde děti vytvářely pětilístky, vracely se ke klíčovým, slovům, dokončovaly životabáseň, lovily informace či terčovým hodnocením celý den shrnuli do jednoho ze čtyř bodů na výseči terče. Učitelé se vždy snažili nabídnout dětem téma, které by je mohlo bavit a zaujmout, Sdílím názor se zkušenějším kolegou Milošem Šlapalem, že skutečné čtenářské 2.kategorie (3. až 5.třída) – Dobrodružná literatura, Rychlé šípy, Země v pravěku, Pověsti, Svět zvířátek 3.kategorie (6. a 7.třída) – Sport, Fantasy, Dívčí literatura 12 moderní vyučování Jazyk je nejkrásnějším dorozumívacím prostředkem lidstva a je základním znakem vzdělanosti žáka základní školy. Myslím, že jeho rozvíjení pomocí četby je jeden z nejúčinnějších nástrojů. Proto jsme hrdi na to, že jsme se v hektickém období na konci školního roku našli čas zastavit se, vzít do ruky knížku a sdílet s ostatními radost z knížky. Závěrem bych ráda poděkovala dětem, za velmi příjemně strávené dopoledne, za nasazení při presentaci dílen, kolegům za přípravu a čas věnovaný tomuto dni, vedení školy za otevřenost a sdílnost v těchto nápadech. Věřím, že tento den se pro naší školu, ŽŠ Janovice, stane tradicí a příští školní rok na něj opět navážeme. Mateřská škola Autorka: Bc. Lenka Otřísalová, ředitelka soukromé Mateřské školy Kouzelný svět, Frýdek – Místek, lektorka dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků V současné době se můžeme stále více na základních a v mateřských školách setkat s narůstajícími počty dětí cizinců. Tato skutečnost je spojena s migrací rodin a smíšenými manželstvími. Z hlediska připravenosti mateřských škol je situace různorodá. Všechny týmy mateřských škol však do budoucna budou nuceny tuto otázku řešit, nebo se přinejmenším nad opatřeními, které by měly usnadnit adaptaci dítěte z odlišného kulturního prostředí systematicky zamýšlet. V některých případech mateřské školy pracují s adaptačními programy, které jsou součástí jejich Školních vzdělávacích programů. Ačkoli se v některých případech může jevit adaptace takového dítěte jako neřešitelná, naučily se zejména mezinárodní školy definovat kritické body a reagovat na ně. Součástí kolektivů jsou děti z různou kulturní identitou, proto do budoucna mohou kolektivy ostatních škol inspiraci a zkušenosti nalézat právě zde. Je pozitivní, že se v České republice rozvíjí myšlenka prolínání kultur a kolektivů. Přispívá k odvracení stereotypu, diskriminačního a xenofobního chování. Česká společnost se stává otevřenější a pozitivní přístup již v mateřské škole se stává důležitým článkem systému. Každý učitel může systematicky pracovat na rozvíjení vědomostí o konkrétní kultuře a na přítomnost dítěte se připravit.Měl by plně respektovat například náboženské a kulturní zvyky, být empatický vůči dítěti a také jeho rodičům. Problematickou může být jazyková bariéra. Nejdůležitějším prvkem ovšem je, aby učitel podporoval vztahy mezi dětmi a pochopení kolektivu, protože důležité je přijetí ostatních dětí. Přirozeně lze využít dětské zvídavosti a odlišnou kulturu jim adekvátně jejich věku přiblížit. Pouze jistota dětí může předejít případným negativním faktorům, které mohou vznikat z neznalosti a prostřednictvím předsudků. Dítě, které nebylo přijato kolektivem ostatních dětí může trpět nejistotou a strachem. Rodiče se mohou setkat s odmítám docházky do mateřské školy. Různými formami somatických potíží ( bolesti bříška, průjmy, zvracení, bolesti hlavy), ale také například odmítáním jídla. V rámci kolektivu se dítě může projevovat agresivně a vyhýbat se kontaktu s dětmi. Mateřská škola má nezastupitelnou roli při formování osobnosti dítěte a pro dítě z odlišného kulturního prostředí je významná při vytváření vztahu k nové kultuře, rozvíjení vědomostí a přípravou na povinnou školní docházku. Individuální přístup učitele a jeho pochopení přináší také podporu při osvojování českého jazyka. V budoucnu je problematiku dětí imigrantů a smíšených manželství nutno systematicky řešit. Nejpodstatnější je ovšem pozitivní přístup ze strany ředitelů a ředitelek mateřských škol a následná motivace učitelek. Prvním krokem by v tomto směru mohla být otevřená diskuse a vzájemná výměna zkušeností či příklady dobré praxe. Lenka Otřísalová Absolventka Univerzity J.A.Komenského, Praha, obor Andragogika a Střední pedagogické školy v Přerově, obory Výchovná a humanitární činnost; Předškolní a mimoškolní pedagogika. V rámci lektorské činnosti se zaměřuje na oblast výuky cizích jazyků v mateřských školách a problematiku dětí se syndromem hyperaktivity v Mš. V současné době je ředitelkou Mateřské školy Kouzelný svět ve Frýdku – Místku a studentkou Pražské vysoké školy psychosociálních studií. „ Jaký je smysl života? Být šťastný a užitečný.“ Kombinovaný seminář o nadaných žácích pro učitele Potkáváte ve své učitelské praxi žáky, kteří jsou mimořádně zvídaví, mají pozoruhodné nápady a zájem o matematiku nebo přírodovědu či techniku? Chtěli byste takové žáky „vidět“ i na svojí škole? Láká vás nabídnout jim něco navíc? Pak právě pro Vás může být užitečný inovovaný seminář pro učitele, které zajímá péče o nadané. Seminář pořádá projekt Talnet, jehož hlavním cílem je identifikace kognitivně nadaných (včetně skrytě nadaných) a rozšíření nabídky vzdělávacích příležitostí v přírodních a technických vědách. K tomu využívá zejména online komunikace, takže většina jeho aktivit je dostupná bez ohledu na časové či geografické omezení. Tři jednodenní prezenční setkání semináře proběhnou v říjnu, listopadu a prosinci 2010. Bude možnost vracet se do online prostředí k probíraným tématům a diskusím a konfrontovat je s praxí ve třídě. Kromě informací o známých způsobech práce s nadanými žáky a jejich identifikaci bude příležitost učit se z praktických zkušeností kolegů a společně přicházet na nová řešení problémů. Kurz je určen učitelům přírodních věd pracujícím s věkovou skupinou 13 -19 let. Seminář nabídne mnohé i zájemcům z jiných oborů či těm, kdo pracují s mladšími, nebo staršími, jen musíte počítat s tím, že příklady v kurzu jsou vybrány z výuky přírodních věd pro danou věkovou kategorii. Zúčastnit se mohou i studenti učitelství a rodiče nadaných žáků. Pokud máte o tento seminář zájem, zasílejte předběžné přihlášky Ivě Pecháčkové na [email protected]. Do emailu uveďte své jméno, kontakty a co Vás k otázkám pedagogiky nadaných přivádí. (Např. na jaké škole učíte, jaké předměty, jak staré žáky atd.) Můžete připsat i pár slov o tom, co byste se v kurzu rádi naučili, neboli co Vás v této oblasti nejvíce „pálí“. Více informací o Talnetu a jeho aktivitách pro nadané můžete nalézt na http://talnet.cz moderní vyučování 13 Kreativní technika | Laterální myšlení Kreativní technika | Laterální myšlení Techniky laterálního myšlení zdroj: SERIOUS CREATIVITY, using the Power of Lateral Thinking to Create New Ideas: Edward de BONO Nástroje a techniky laterárního myšlení: nese výsledky pokaždé, ale postupně, kdy se naučíme tuto techniku používat v rámci disciplíny, bude více produktivní. Obrazně řečeno, bez zahradničení nelze vypěstovat rostliny. Kreativní pauza jako technika není tou hlavní pro skupinové kreativní cvičení, jde především o osobní techniku, kdy se sami snažíme najít odpověď na otázku „existují ještě jiné alternativy?“, „jsem zvědavý, zda je možné najít i jiné způsoby, jak problém vyřešit“?. 3 Myšlení šesti klobouků 3 Kreativní Pauza Focus – zaměření Výzva Alternativy The koncept fan Koncepty Provokace Pohyby Nastavení provokace The Random input Senzitizing techniques Kreativní Pauza Lidské myšlení pracuje velmi jednoduše a efektivně, mozek má tendenci vytvářet rutinní obrazy a modely a tím nám usnadňuje život. V mysli si nastavujeme řád a model, který posléze používáme. Toto má velký význam pro přežití a mozek funguje zcela v souladu. Kreativní přístup a motivace mohou být nastaveny vrozeně, intuitivně, chtěně dle vypozorovaných příkladů a pomocí obecné inspirace. Kreativního postoje také lze dosáhnout díky spolehlivému cvičení, jakou je laterární technika „Kreativní pauza“. Velmi důležitým prvkem je poptávka kreativního postoje u sebe sama či ve skupině. V metodě Myšlení šesti klobouků k tomu slouží Zelený klobouk jako pomůcka, kdy má větší význam, vybídneme-li ke kreativnímu myšlení a postoji než jen vyžadovat kreativní výstupy. Nemůžete někoho nutit, aby vymyslel úžasný nápad, ale můžete jej přimět, aby začal uvažovat kreativně. Jakmile dovedete zaujmout tento postoj, dříve či později se dostaví i výsledek ve formě nového nápadu. Kreativní pauza je jednou z nejjednodušších technik laterárního myšlení a přesto velice významnou a zásadní. Jde o základní zvyk, který by si měl osvojit každý, kdo chce využívat kreativního myšlení. Neřešíte žádný problém, zdánlivě nepotřebujete přestávku, a přesto přerušíte své 14 moderní vyučování přemýšlení na moment, protože chcete. Kreativní pauza není reakcí na nějaký konkrétní podnět. Pauza je reakcí na vaši potřebu koncentrace. „jistě zde lze nalézt nový nápad“ „jistě zde musí být nový nápad“ „chci pausu, abych o tom mohl(a) přemýšlet“ Pokud něčemu nevěnujete pozornost, nebudete o tom ani přemýšlet. Kreativní pauza umožní přerušit rutinní uvažování a soustředit se na konkrétní věc. Proč si dám pausu teď, proč ne jindy, proč ne častěji? Kreativní pauza nemá žádný řád, časové omezení ani pravidla. Pokud budeme hledat pravidlo pro stanovení pausy, začneme se do budoucna omezovat a celý smysl této techniky se ztratí. Jistě, že v některých chvílích, kdy cítíme, že přemýšlíme velmi komplikovaně, si určíme pausu a má to své opodstatnění, ale obecně bychom si pausu měli zvolit bez legitimních, opodstatněných důvodů. Mnoho výborných nápadů vzniklo ve chvíli, kdy někdo přestal uvažovat nad problémem jako jediný, kdy ostatní nad problémem ustavičně přemýšleli. Technika Kreativní pausy je velmi jednoduchá, ale to neznamená, že je jednoduché ji správně realizovat. Vyžaduje velkou disciplínu. Jakou roli hraje motivace? Zvolíme Kreativní pausu, protože máme motivaci být kreativní? Nebo získáme motivaci ke kreativnímu myšlení právě proto, že jsme si osvojili návyk Kreativní pausy? Obě varianty jsou možné, ale vždy je potřebná iniciativní motivace, jinak bychom si návyk této techniky ochotně neosvojili. Jde o návyk dobrovolný, kdy využijeme pausu jen tehdy, kdy chceme, kdy se snažíme o kreativní přístup. Nejde o výsledek momentální inspirace. Naděje je důležitou součástí kreativity a nese prvek vzrušení. Nařídíte si pausu, protože máte naději nového nápadu a myšlenky. Můžete se procházet rychle po přírodní cestě nebo pomalu a všímat si všech květin a trav na cestě. Při rychlé chůzi si nevšimnete žádných květin jednotlivě, pouze bude-li jich velký shluk pohromadě. Při pomalé chůzi si dokážete všimnout jednotlivých rostlin a budete vnímat jejich krásu a detaily. Proč si máme vytvořit prostor pro pausu? Proč ztrácet čas a přerušit dosavadní činnost? Protože jde o investici do přirozenosti kreativity samé. Automaticky každá pauza nepři- Jak dlouho by měla pauza trvat? A co se během ní má správně dít? Zde nelze požadovat systematické odpovědi, zde neexistují daná pravidla. Hlavním cílem pausy je věnovat pozornost něčemu konkrétnímu nebo si ujasnit myšlenku v hlavě a soustředit se na ní více. Cvičením této techniky se lze dobrat časově velmi efektivního postupu. Jsou případy, kdy je nutné přemýšlet rychle a naopak, kdy lze využít více času. Kreativita je příležitost, kde pomalé přemýšlení je výhodou. Samotná pauza by neměla trvat moc dlouho. Dvacet až třicet sekund při individuální pause a dvě až tři minuty při skupinovém cvičení. Vždy, pokud budete chtít se k myšlence vrátit, můžete později. Není zde žádný tlak, aby vznikl okamžitý výsledek. Samotná pauza je vlastním výsledkem. Princip pausy lze připodobnit k momentu, kdy o nečem proneseme, že „ je to zajímavé“ a zase pokračujeme v činnosti. Neočekávejte hned výsledky, protože tím se v době pausy umoříte myšlením a od nácviku této techniky vás to odradí. Ačkoliv Kreativní pauza obsahuje prvek cíleného zaměření mysli a odhodlání, je zde jasné odlišení mezi jednoduchou Kreativní pausou a mezi tím, kdy vyberete důležitý bod a nad ním bádáte s cílem vymyslet nový koncept. I když někomu nasloucháte, můžete aplikovat pausu bez přerušení vnímání hovoru či obsahu presentace. Většinou naše myšlení je založené na proaktivním přístupu, reagujeme na otázky, požadavky, vyřešení problémů a obejití komplikací. Kreativní pauza je proaktivním návykem myšlení. Při pause si uvědomujeme: „tohle si chci zapamatovat“, „tohle si musím ujasnit“, o tomhle budu přemýšlet“, „jak by se to dalo vyřešit?“, „je to jediný způsob, nebo existuje ještě další“… Kreativní pauza je jednoduchá, nenáročná metoda, která se nesmí změnit v obtížný úkol. Pauza je způsob, jak si vybudujeme kreativní postoj. Zaměření (Focus) Zameření (Focus) nebývá obvykle vnímán jako kreativní technika, ale mezi kreativní techniky patří. Kreativitu mnohdy jen využíváme, když potřebujeme vyřešit vážné problémy a obtížné úkoly. V takových momentech je žádaný vysoký stupeň znalostí kreativních technik. Předpokládejme však, že se zaměříte na téma, o kterém nikdo jiný nepřemýšlí. V takových případech i jen základní kreativní myšlení může vyprodukovat ohromné výsledky. Zde není konkurence a jde o panenský prostor. V samotném základu slovo „kreativní“ znamená, že stvoříme něco nového, co doposud neexistovalo. Spojení „kreativní chaos“ označuje, že tento chaos nově vznikl, my mu dáme význam, hodnotu, pojmenujeme ho a v ten moment můžeme mluvit o umělecké kreativitě, protože umělci tvoří nové, doposud neexistující věci. Pokud však představíme nový koncept „neočekávaného“ a „změny“, získáme jiný pohled na kreativitu. Některé umělce lze označit za „produktivní stylisty“. Tito umělci mají styl vnímání a vyjadřování, které mají vysokou hodnotu a v tomto stylu tvoří. Tyto lidi označujeme za kreativní umělce. Základem všeho je neopakovat se a vytvořit něco nového s novou hodnotou. Ale chybí tu element změny. Ačkoliv slovo „kreativita“ zahrnuje široký rejstřík jednotlivých technik, kreativitu stále vnímáme jako něco tajuplného. Můžeme studovat a analyzovat chování kreativních lidí, ale mnoho se nedozvíme, často ti lidé nedokážou popsat, jak a proč je napadl ten fantastický nápad. Lidé technického zaměření, jako jsou inženýři, fyzici, chemici a další, často předpokládají, že kreativita patří jen do oborů návrhářství, inzerce, marketingu, ale technicky a exaktně vzdělaní lidé se jí nemají zabývat. Jakmile však lidé pochopí logický postup kreativního myšlení, formu a použití kreativních technik, změní své zažité smýšlení o kreativitě jednou provždy. Jaký je vztah mezi informacemi a kreativitou? Mnoho lidí je přesvědčeno, že zdroj kvalitních informací, jejich analýza a logický závěr stačí a není potřeba speciálních kreativních technik a postupů. Potřebujeme-li odletět na čas, stačí si zkontrolovat letový řád, potřebuje-li lékař léčit infekci, ověří si příznaky, vyzpovídá pacienta a podá správnou vakcínu. Není potřeba hádat a přemýšlet, když mám dostatek informací. To je však pravda jen částečně. Nikdy nemáme vždy kvalitní informace v každou chvíli. Protože jsme zahlcováni dostupnými informacemi neustále, není potřeba příliš přemýšlet, nebo naopak, protože jsme zahlcování dostupnými informacemi neustále, je nutné přemýšlet a analyzovat, právě proto, abychom kvantum různých informací uměli správně vstřebat. A pokud je správné přemýšlet, pak určitě logicky a analyticky, abychom uměli dát informacím správný význam. Kde tedy vzniká prostor pro kreativitu? Mnoho obchodníků, analytiků, vědců, manažerů se domnívá, že pokud budou mít kvalitní analýzy dat, automaticky vyplynou nová řešení, návrhy a nápady. Jde o velikou mýlku a chybu v uvažování. Mozek vidí a vnímá jen to, co je schopen vidět. Při analýze dat mysl člověka vychází jen ze svého tradičního repertoáru starých nápadů a řešení, ze kterých vybírá vhodné řešení. Samotná analýza dat nedá vzniknout novým nápadům. Při hledání nových řešení je nutné postupovat kreativně a následně nové nápady a návrhy porovnat s analýzou. Je mnoho případů, kdy musíme mít a znát dostupná data, abychom věděli a rozuměli problému, ale poté je potřeba postupovat a tvořit hypotézy. Hypotéza je „vynález“ filozofů starého Řecka a má ohromnou přidanou hodnotu pro naše myšlení. Nelze ji však považovat za tak samozřejmou. Hypotéza je spekulace nebo hádání. Dává nám rozměr, v rámci kterého můžeme na věci nahlížet, pracovat s informacemi a mít možnost vidět věci, které jsme neviděli. Kreativita je silnou součástí při vytváření hypotéz. Bez kreativity používáme jen standardní koncepty. U mnoha profesí se klade důraz jen na schopnost pracovat s daty a na vytváření analýz, ale bez kreativity nelze vytvářet hypotézy. Bohužel i zde však existuje veliké dilema. Schopnost vytvářet hypotézy je důležitá, ale i samotné hypotézy nás mohou omezit v dalším přemýšlení. Často se stane, že se upneme na původní hypotézu a přehlížíme nové skutečnosti, neboť máme tendenci skutečnost napasovat na stávající hypotézu. Hypotézy nám mají otevírat možnosti, ale tak, že vytvoříme-li novou hypotézu, původní uzavřeme. Tradiční věda se často dostává do takto bludného kruhu. Vědci vytvoří jednu, velmi pravděpodobnou hypotézu a všechny data a informace přizpůsobují takové hypotéze. Postup ale musí být opačný, musíte hledat data a důkazy pro potvrzení hypotézy, pokud výsledek není stoprocentní hypotézu rozbít a vytvořit jinou. Nesmíme předpokládat, že hypotézy mohou a musí být správné, takové hypotézy „sterilizují“ naše vstupní informace a naše kreativní myšlení je zablokováno. Není důležité, kolik máme hypotéz a zdánlivě nepravděpodobných, je nutné mít několik hypotéz a s jejich pomocí nahlížet na informace zcela novým způsobem. A právě díky kreativitě můžeme vytvářet alternativní, paralelní hypotézy. Čím více informací máme, bude naše kreativní myšlení lepší? I malíř vytvoří bohatší a barevnější obraz, má-li více barev na paletě. Více vstupních informací vytváří vyšší přidanou hodnotu. Pokud víte, že se daný kov při určité teplotě ideálně formuje do správného tvaru, tyto informace využijete při navržení kontrolních mechanismů. Ovšem nevýhodou je, že takové informace velmi zřídka existují bez celkového konceptu a předpokladů a pokud takové informace dostane kreativní člověk, je už těmito informacemi jeho přemýšlení omezeno a ovlivněno. Není tedy pravidlem, že čím více informací máme, tím více lepších, nových, kreativních nápadů vymyslíme. moderní vyučování 15 Příklad z praxe | Soutěž „Cesta do parlamentu” Občianske združenie Stop fajčeniu vzniklo v roku 2000 ako prvá organizácia na Slovensku zameraná výhradne na problematiku ne/fajčenia. Jeho úlohou bola a naďalej aj je ochrana nefajčiarov pred škodlivými účinkami fajčenia, ale aj prevencia fajčenia detí a školskej mládeže. tentných to stále „nenaštartovalo“ k zvýšeniu aktivít realizovaných na prevenciu fajčenia u detí a mládeže. Stop fajčeniu, o.z. realizuje preventívne podujatia na školách (prednášky spojené s meraniami CO vo výdychu), futbalový turnaj a tiež internetové súťaže, ktoré majú vzbudiť záujem detí a mládeže o získanie informácií o škodlivých účinkoch fajčenia. Jednou z tých- Prieskumy realizované na Slovensku nám ukazujú, že fajčenie mládeže je u nás stále veľkým problémom – najmä tým, že sa mierne zvyšuje počet fajčiacich mladých dievčat. Prieskum GYTS (Global Youth Tobacco Survey), ktorý bol realizovaný v SR v rokoch 2003 a 2007 ukázal, že takmer 29 % detí začína fajčiť pred 10. rokom života. V roku 2007 bolo zaznamenaných približne 30 percent chlapcov a 25 percent dievčat vo veku 13 a 15 rokov, ktorí užívajú tabakové výrobky. Kompe- to aktivít je aj projekt školský časopis: Sme in – Nefajčíme. Pilotný ročník bol realizovaný v školskom roku 2009/2010 na 10 školách. Každá škola pripravila vždy jedno číslo časopisu na konkrétny mesiac a posunula ho v tlačenej podobe ostatným školám. Okrem informácii o fajčení, mali školské redakčné rady priestor predstaviť vlastnú školu, región, mesto a zaujímavé aktivity, ktoré sa na škole alebo 16 moderní vyučování Realizátori projektu: Stop fajčeniu, o.z. BSP Softwaredistribution a.s. Súťaž prípadových štúdií v meste uskutočnili. u O víťazovi ssúťaže rrozhodlo hlasovanie redakčných h rrád. Víťazom sa stala redakčná rada zo Základnej d šškoly Nitrianske Rudno. JJej víťazné číslo ako aj vvšetky ďalšie čísla časopisu prvého ročníka môžete nájsť na stránke občiann sskeho združenia – www.stopfajceniu.sk v sekcii Sme in- nefajčíme. V súčasnosti Stop fajčeniu, o.z. spolu s hlavným partnerom BSP Softwaredistribution a.s. pripravuje 2. ročník tohto projektu, ktorý bude mať mierne iné pravidlá. Avšak naďalej v ňom však pôjde o rozvíjanie novinárskych schopnosti žiakov a študentov na základných a stredných školách. Projektu sa bude môcť zúčastniť ktorákoľvek škola v SR a nebude ani obmedzený počet zapojených škôl. Všetky vytvorené časopisy budú uverejňované na internetovej stránke a z tých NAJ, ktoré vyjdú z hlasovania verejnosti, bude vytvorená „papierová“ ročenka. Víťazi NAJ časopisov z jednotlivých mesiacov získajú vecné ceny. Všetky podrobnosti nájdete v najbližších dňoch na stránke občianskeho združenia Stop fajčeniu – www.stopfajceniu.sk. Tešíme sa na vašu účasť ako aj na vaše príspevky do súťaže. Spoločnosť AGEMSOFT, a.s. vyhlásila súťaž o najlepšiu prípadovú štúdiu zameranú na využitie nového produktu Planéta vedomostí vo vyučovacom procese na školách. Súťaž bola určená pre všetky základné a stredné školy na Slovensku. Súťaž prebiehala od 9. 11. 2009 do 31. 3. 2010. Na obdobie trvania súťaže získala každá registrovaná škola jeden testovací učiteľský prístup k digitálnemu obsahu Planéty vedomostí zadarmo. Požadovanou prílohou prípadovej štúdie bol model vyučovacej hodiny s využitím Planéty vedomostí a videozáznam z tejto vyučovacej hodiny. Dňa 2. 6. 2010 boli počas slávnostného vyhodnotenia súťaže o najlepšiu prípadovú štúdiu: Planéta vedomostí a jej využitie na našej škole na pôde Univerzity Komenského v Bratislave za účasti zástupcov organizátora súťaže, odbornej komisie a ďalších vzácnych hostí, ktorými boli Ing. Ján Trubač, predseda predstavenstva spoločnosti AGEMSOFT, a.s., Doc. PhDr. František Gahér, CSc., rektor Univerzity Komenského, Doc. RNDr. Beáta Brestenská, PhD., prodekanka Prírodovedeckej fakulty UK, Doc. RNDr. Ján Pekár, PhD., prorektor UK pre študijné veci, Pavol Tarina, splnomocnenec vlády SR pre informačnú spoločnosť, vyhlásené víťazné školy v jednotlivých kategóriách. Celé podujatie moderovala známa moderátorka Adela Banášová. Kategória Základné školy: 1. Základná škola, Hviezdoslavova 822/8, Trstená 2. Základná škola s materskou školou, Letná 3453/34, Poprad 3. Základná škola Józsefa Kovátsa s VJM, Hlavná 889, Bátorove Kosihy Víťazné školy: Školský časopis Sme In – nefajčíme Technologie ve výuce | Súťaž prípadových štúdií Kategória Stredné školy: 1. Obchodná akadémia Imricha Karvaša, Hrobákova 11, Bratislava 2. Gymnázium P. O. Hviezdoslava, Hviezdoslavova 20, Kežmarok 3. Stredná odborná škola dopravná, Zelená 2, Martin – Priekopa Kategória Inovatívne školy (bez určenia poradia): • Základná škola, Dolné lúky 357/1, Brezová pod Bradlom • Základná škola J. J. Thurzu, A. Bernoláka 20, Detva • Základná škola, Hrnčiarska 13, Humenné • Základná škola, Vajanského 2844/47, Lučenec • Základná škola, P. J. Šafárika 3, Prievidza • Základná škola, J. A. Komenského 4, Veľký Krtíš Kategória Špeciálne ocenenie (bez určenia poradia): • Základná škola pri zdravotníckom zariadení, Námestie L. Svobodu 4, Banská Bystrica • Spojená škola, F. Rákocziho 5, Nové Zámky • Spojená škola, J. Fabiniho 3, Spišská Nová Ves pripravila Eva Amzlerova Prvé stretnutie Vzorových škôl Planéta vedomostí Zástupcovia Vzorových škôl Planéta vedomostí podpísali spoločné Memorandum o spolupráci. Prvé spoločné stretnutie vzorových škôl Planéta vedomostí, ktoré sa konalo 7. júna 2010 v hoteli Marrol‘s v Bratislave, sa nieslo v príjemnej priateľskej atmosfére. Po úvodnom vzájomnom predstavení sa všetkých vzorových škôl boli prítomným prezentované aktuálne a plánované aktivity týkajúce sa digitálneho obsahu Planéta vedomostí. Vzorové školy si navzájom vymenili skúsenosti s využívaním Planéty vedomostí na vyučovaní a nechýbalo ani zhodnotenie aktivít, ktoré každá vzorová škola zrealizovala. Slávnostné podpísanie spoločného Memoranda o spolupráci zástupcami vzorových škôl v závere stretnutia oficiálne potvrdilo vznik siete dvadsiatich Vzorových škôl Planéta vedomostí. Pozrite si kompletnú fotogalériu a videogalériu na stránkach www.planetavedomosti.sk. moderní vyučování 17 Technologie ve výuce | Školní web Technologie ve výuce | Diskuzní fóra Jak na školní web připravila ??? Webové stránky naší redakce fungují už několik let a za tuto dobu se na jejich editaci vystřídalo mnoho redaktorů a správců. Což jinými slovy znamená, že každý z nich se snažil přizpůsobit formát stránek k obrazu svému. I když jsme je nedávno oblékli do nového kabátu, stále se nám ještě nepodařilo vychytat všechny prohřešky, kterých jsme se na nich dopustili. Ale učíme se a napravujeme je za pochodu, jinak to ani nejde. Středobodem každé školy jsou školní třídy s žáky. Stejně tak jsou e-learningové kurzy rozděleny do virtuálních tříd vytvořených v systému pro řízení výuky – LMS Moodle. Ten je úzce provázaný s dalšími moduly Metodického portálu. Všechny kurzy jsou tutorované a snahou jejich tvůrců je využít všechny dostupné prostředky, aby se v každém kurzu vytvořila týmová a tvůrčí atmosféra. Základem kurzů stále zůstává distanční vzdělávání, kdy je tempo každého účastníka určováno jen jednotlivými lekcemi a časy určenými pro synchronní komunikaci – např. on-line přednášku, chat nebo videokonferenci. V našem seriálu se setkáte s následujícími tématy: • Terminologie a základní pravidla • Grafický návrh • Redakční systémy • Expression Web & FrontPage • Struktura & menu • Správa a editace webu • Optimalizace stránek • Google Analytics • Obsah webu • Programovací jazyky 18 moderní vyučování připravila Julie Ravingerová Daniela Růžičková I učitelé se mohou, alespoň pomyslně, načas navrátit do role žáků; například v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v e-learningových kurzech Výzkumného ústavu pedagogického v Praze. V podnětném prostředí Metodického portálu učitelé pracují s komunitními nástroji a setkávají se se svými tutory a spolužáky. Vzniká tak virtuální škola pro další vzdělávání pedagogů. Redaktorky a redaktoři, kteří pro vás každý měsíc připravují nová témata, rozhovory a reportáže nejsou profesionálními „webmastery“ a tak se potýkají s podobnými problémy jako mnozí pedagogové, kteří dobrovolně či nedobrovolně byli vybráni jako správci školních webových prezentací. Jsme toho názoru, že ve dvou se to lépe táhne a proto jsme se rozhodli připravit nový seriál, který by vám i nám měl usnadnit práci s webovými stránkami. Tato témata vám pomohou se zorientovat a vytvořit si správné návyky správy webových stránek ať nových či stávajících. Je nám jasné, že např. grafický návrh, je jedna z věcí, na které se šetří. A to je škoda. Na internetu pak můžete vidět stránky, které jsou sice obsahově velmi bohaté, ale hrají všemi barvami a jejich autor si na nich vyzkoušel minimálně čtyři různé fonty písma. Není potom divu, že návštěvník stránek je zmaten a v obsahu se ztrácí. Na internetu platí více než kde jinde „v jednoduchosti je síla“. I když Vám mohou připadat stránky přehledné, protože se na nich pohybujete každý den, nezasvěcený návštěvník může přes všechny barevné nástrahy, které jste mu na stránkách připravili, ztroskotat už při hledání kontaktních informací. Grafický návrh stránek je sice subjektivní záležitost a je nemožné, aby se jeden formát stránek líbil všem, ale rozhodně bychom se měli vyhnout bláznivým barevným variacím, které budou působit spíše amatérsky, než aby návštěvníci ocenili vaši práci s barevným spektrem. Učitelé znovu ve školních lavicích Je přirozené, že správce webu nemůže být současně grafik. A pokud nemá škola finanční možnosti zadat návrh profesionálnímu grafikovi, může třeba vyhlásit soutěž o nejlepší návrh mezi studenty. Věříme, že vás mnohý návrh mile překvapí a pomůže podpořit i vztah ke škole. O tom jak by měl vypadat správný grafický návrh, si povíme ve třetí části tohoto seriálu. Ale ani do správy stránek nemusíte investovat velké sumy peněz, dodržováním základních a vlastně i jednoduchých pravidel můžete také docílit velké změny, která posune vaše stránky zase o kus dopředu. A my vám v tom rádi pomůžeme a nebudeme na to sami. Tento seriál odborně zaštítí firma COMPUTER HELP, která se návrhy a správou stránek zabývá profesionálně. Její specialisté jsou připraveni odpovídat také na vaše dotazy, které vás napadají v souvislosti se správou stránek vaší školy. Takže se nebojte zeptat a své otázky můžete zasílat na e-mailovou adresu naší redakce: redakce@ modernivyucovani.cz Když se tvoří nový web, bývá zpravidla nejtěžší stanovit, pro jakého návštěvníka bude web určen, jaké budou jeho preference a co bude na webových stránkách nejčastěji hledat. Tomu se odborně říká definice cílových skupin a cílů webu. U školních webů se nemusíte tolik trápit s tím, pro koho je web určen, ale spíše se zkusme zamyslet nad tím, jaké informace a v jaké míře by měl web poskytovat. Vzhledem k tomu, že prostor pro tento nultý díl našeho nového seriálu je na rozdíl od neomezeného prostoru webových stránek omezen, tak si více o tomto tématu povíme zase až příště… Kolektiv autorů: COMPUTER HELP, spol. s.r.o. Irena Avraamides, vedoucí marketingového odd. – grafika a obsah webových prezentací; Jan Pavel, vedoucí odd. supportu a programování – koordinace a realizace projektů a Matouš Novák, programátor specialista – databázové aplikace a e-shopy, Jan Žalský, programátor webových aplikací – vývoj redakčních systémů „Zaměřujeme se nejenom na zprostředkování studijních materiálů a zpětné vazby na studijní pokroky účastníků, ale i na vybudování prostředí, které podporuje navázání kontaktu mezi studenty a tutorem i mezi studenty navzájem,“ potvrzuje za organizační stránku Vojtěch Hurych, koordinátor e-learningových kurzů ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Praze (VÚP). „Současně poskytujeme on-line podporu při možných technických potížích,“ dodává. Není to hození do vody, tutor si žáky připraví Přestože e-learning nabízí v rámci DVPP již řada institucí, stále není tento způsob vzdělávání mezi pedagogy běžně rozšířený. Ne každý pedagog se také musí cítit v on-line světě jako doma. „Proto je na začátek každého kurzu zařazeno jednodenní setkání,“ uvádí Daniela Růžičková, manažerka e-learningu ve VÚP. Na úvodních setkáních se připravuje půda pro spolupráci v kurzu. V první, technicky zaměřené části se účastníci seznámí s prostředím naší virtuální školy a zabydlují se ve své virtuální třídě. Vyzkouší si jednotlivé činnosti a naučí se orientovat ve struktuře kurzu. „Při té příležitosti upozorňujeme na nástrahy distančního vzdělávání online formou a navrhujeme způsoby, jak jim čelit,“ vysvětluje Růžičková, která má Schéma e-learningu s vedením e-learningových kurzů bohaté zkušenosti. „Pokud se vše podaří, je efekt takového setkání nemalý,“ dodává Růžičková a konstatuje, že je pouze na tutorovi, aby tuto atmosféru nadále prohluboval a udržel. Posluchači komunikují i mezi sebou „Přínos kurzu předčil mé očekávání. Ocenila jsem zejména pracovní nasazení lektorek a dobrou komunikaci,“ říká Markéta Hummlová ze Znojma, která se účastnila prvního běhu kurzů, jež skončil v květnu 2010. Účastníci ve velké většině vítají tzv. Minikurz, kde si mohou on-line ovládání jednotlivých nástrojů pod dohledem pracovníků vyzkoušet. „Abychom zájemcům o kurzy co nejvíce přiblížili, jak e-learningové vzdělávání probíhá, založili jsme na Metodickém portále blog E-škola,“ říká Růžičková. „Je to méně formální varianta aktualit na webových stránkách, umožňující nahlédnutí do naší školy.“ Dají se zde najít informace o událostech v jednotlivých kurzech, názory, ohlasy a zážitky jejich účastníků. Osvědčení jako při reálném studiu Po absolvování kurzu se studenti i lektoři sejdou na závěrečném setkání, kde je provedeno zhodnocení kurzu a každý z účastníků obdrží osvědčení o absolvování. Zájemci se do virtuální školy dostanou přes úvodní stránky modulu E-learning na Metodickém portálu. Na virtuálních školních dveřích najdou vyvěšeny informace o kurzech, aktuality a přihlašovací formuláře do kurzů. Mohou se také zapsat do tzv. čekárny, pokud termín žádaného kurzu není zrovna vypsán. Základní schéma jednoho kurzu je 40 až 45 hodin v průběhu tří měsíců, což zahrnuje i obě prezenční setkání. VÚP celkem připravuje patnáct různých kurzů a první dva běhy každého kurzu jsou pro účastníky zdarma. Více na: http://elearning.rvp.cz moderní vyučování 19 Technologie ve výuce | Školní web Wiki podporuje spolupráci učitelů on-line připravili Alena Géblová Jindřich Strejček Školy, kde učitelé mezi sebou pravidelně spolupracují, dosahují lepších vzdělávacích výsledků. Takovým příkladem je podle Education Week, prestižního amerického vzdělávacího zpravodaje, střední škola A. Stevensona. Učitelé na této americké škole společně hledají optimální vyučovací metody, spolupracují na tvorbě učebních plánů, standardů hodnocení žáků a koordinují mezipředmětové aktivity. Za nejčastější a nejpřirozenější formu spolupráce mezi učiteli bývá stále považována spolupráce mezi učiteli stejného předmětu (oboru). Ta bývá na školách někdy formalizována do podoby předmětových skupin nebo komisí, jejichž činnost ovlivňuje vedení školy. Vynucená spolupráce však rozhodně není totéž – postrádá totiž potřebnou dynamiku a potenciál, který je vlastní neformálním skupinám. Pro učitele je v takové skupině důležité příznivé sociální klima, ve kterém je přítomna otevřená a přátelská komunikace, důvěra a ochota ke vzájemnému naslouchání a pomoci. Jedním z prostředků, který jim takovou spolupráci může umožnit, jsou odborné pedagogické servery, zvláště takové, jejichž součástí je komunitní prostředí, kde se mají učitelé možnost setkávat, komunikovat a aktivně se podílet na tvorbě jejich obsahu. Nejsme pozadu U nás je pravděpodobně nejznámějším příkladem takového webu Metodický portál www.rvp.cz. Nejvyšší míru spolupráce učitelé na tomto portálu zažívají v modulu Wiki. Jeho obsah je utvářen podobným způsobem jako u Wikipedie – umožňuje vzájemnou spolupráci více uživatelů na tvorbě obsahu konkrétních webových stránek. V Pedagogickém lexikonu vznikly spolutvorbou několika uživatelů z praxe vzešlé výklady pojmů ADHD nebo Myšlenkové mapy. „Velmi užitečná a praktická mi přijde možnost psaní a vkládání příprav a týdenních plánů, čili sekce Sborovna,“ odpověděla na dotaz o užitečnosti jednotlivých sekcí Wiki Michaela Gondeková, učitelka MŠ a uživatelka tohoto modulu. „Ale pro běžné uživatele, kteří zrovna pouze nahlížejí a hledají nápad nebo inspiraci, je myslím nejpřínosnější sekce Kabinet,“ dodává. Ve Sborovně mohou učitelé vytvářet časové, tematické nebo týdenní plány a v rámci různýchoborů také sdílet přípravy na výuku. To vše buď veřejně, nebo jen s vybranými uživateli. V Kabinetu přibyla během prázdnin celá řada nových obrázků, které „wikisté“ postupně uspořádávají do tematických kolekcí. Tyto kolekce obrázků mohou učitelé využívat ve výuce, aniž by se museli obávat porušování autorských práv. Pokud nějaký Bezbolestné domácí doučování? Konec nekonečnému přemlouvání ve stylu „běž se učit“. Děti baví hrát si na počítači, ale pracovat na něm moc nechtějí. HP na začátku nového školního roku přináší speciální nabídku pro všechny rodiče, které chtějí umožnit svým dětem studovat zábavnější formou. Nyní lze pořídit zvláštní edici notebooku pro děti s elektronickou učebnicí, kterou získáte v ceně zařízení. Interaktivní forma výuky udrží dětskou pozornost a je prokazatelně efektivní, jak ukazují výsledky unikátního projektu Vzdělání 21 (o projektu jsme již psali v minulých číslech, více informací o něm naleznete na webu www.vzdelani21.cz). Elektronická učebnice navíc skýtá rodičům více zpětné vazby – tedy co všechno se dítě naučilo, protože součástí učebnice jsou i testy shrnující jednotlivé kapitoly. Rodiče tak mají lepší přehled o tom, s jakou pílí se jejich ratolest látce věnovala. Více informací o nabídce na webu hp.cz nebo www.hpmarket.cz. obrázek ve Wiki nemohou najít, mohou o něj požádat v tzv. Poptávce pomůcky. Debatní kroužky Využití Wiki může být velmi prospěšné pro posílení spolupráce učitelů z různých škol, například těch, kteří vyučují v rámci jednoho oboru podle stejné učebnice. Mohou se zde radit o vhodnosti a užitečnosti konkrétních úloh a cvičení nebo navrhovat doplňující činnosti. Zapojování učitelů do spolupráce na Metodickém portálu www.rvp.cz nemusí být nutně motivováno nedostatkem kvalitní spolupráce s kolegy na vlastních školách. Nabízí pedagogům další cestu, jak prostřednictvím spolupráce s učiteli jiných škol dále odborně růst a zvyšovat kvalitu své profese. „Sdílení a společná tvorba je moderním trendem, kterým se začínají řídit i velké konkurenční společnosti,“ komentuje vývoj ve společnosti Stáňa Andršová, manažerka aktivity Komunita, která zahrnuje moduly Wiki, Diskuze, Blogy a Digifolio. „Něco konkrétního dělat společnými silami, předat to pod volnou licencí dále a hlavně možnost si vzít, co potřebuji – to se dnes stává velkým trhákem i ve školství.“ Wiki naleznete na adrese: http://wiki.rvp.cz 20 moderní vyučování moderní vyučování 21 Rozhovor | Tomáš Janeček Rozhovor | Tomáš Janeček Ještě v roce 2008 pracoval Tomáš Janeček zcela mimo obor školství, byl vysoce postaveným manažerem ve společnosti RSJ Algorithmic trading, která byla a je velmi úspěšná. Dnes Tomáš Janeček spolu se svojí ženou Ivanou řídí vzdělávací projekt Duhovka, který v současnosti zahrnuje Mateřskou školu, Základní školu, Gymnázium a nově i vzdělávací institut Montessori. Montessori výuka je realizována na všech stupních škol Duhovka a jde o zcela unikátní vzdělávací projekt díky své komplexnosti. O projektu Duhovka, Montessori výuce a trochu i o životě jsme si povídali s ředitelem Tomášem Janečkem. Základem je přijímat sám sebe i druhé takové, jací jsou připravil ??? Pane Janečku, jak se přihodí, že se úspěšný manažer stane ředitelem školky a posléze otevře další dvě školy? Věřím tomu, že je velmi důležité, aby byl člověk zapálený pro svoji práci a ta mu přinášela uspokojení. To je možné v momentě, kdy člověk najde ten správný prostor pro své uplatnění, a já jsem si uvědomil, že práce, kterou jsem donedávna vykonával, už mě tolik neuspokojuje. Navíc mám tři děti a když jsem se ženou řešil, do jaké mateřské školy svého nejstaršího syna přihlásíme, začal jsem se o vzdělávání a jeho formy více zajímat. Metoda Montessori mě velice oslovila a souhrou všech těchto momentů jsme na podzim 2008 otevřeli mateřskou školu Duhovka, kde se uplatňuje metoda Montessori a navíc jde o dvojjazyčnou školku. 22 moderní vyučování A o dva roky později otevíráte i základní školu a gymnázium. Jsme rádi, že se nám podaří otevřít školy na začátku tohoto školního roku. Je samozřejmě ideální, když děti mohou pokračovat pod stejným metodologickým vedením i po přestupu na vyšší školu. Protože současně otevíráme i školící centrum Duhovka, kde se budou naši učitelé setkávat, bude i díky tomu fungovat komunikace mezi všemi stupni škol, což velmi usnadní a zjednoduší přestup dětí z mateřské školy na základní a potom ze základní na gymnázium. Učitelé si mohou předávat informace a zkušenosti s jednotlivými dětmi. A na to jsem se chtěla zeptat, když například dítě, které navštěvovalo školku s Montessori výukou přestoupí na běžnou základní školu, kde se uplatňuje zcela jiný přístup, známkování a podobně, jak je to pro dítě obtížné? Ze začátku je to asi pro většinu dětí celkem náročné, protože jsou zvyklé mít větší prostor, a tedy i větší osobní zodpovědnost při výuce. Na druhou stranu čím více času dáme dítěti pro přirozené formování osobnosti, tím je schopnější bez psychické újmy přizpůsobit se i podmínkám, které pro něj nejsou ideální. Život sám přináší spoustu změn a děti jsou obecně velmi přispůsobivé, což se o nás, dospělých, často říci nedá. Faktem ovšem zůstává, že je škoda, pokud nevyužijeme všech dostupných možností, jak uplatnit potenciál dětí. Navíc jiný přístup školy k dětem znamená změnu i pro jejich rodiče, kteří si nás cíleně vyhledali. Proto jsme rádi, že můžeme poskytnout ucelenou nabídku vzdělávání od mateřské školy až po střední školu. Bylo naším cílem výuku propojit, protože mnohem lépe můžete využívat pokročilosti dětí, vytvořit takové prostředí, kde jsou děti vnitřně motivované k vlastnímu rozvoji a zapojovat je do výuky. Na osmileté gymnázium zhruba třetina dětí, které nastoupili, prošla Montessori výukou. Potom se ja budu ptat, jak ja sama bych fungoval, kdybych nemel prostor, nemohl se vyjádřit, byl omezovany, nebo naopak, v montessori skolkach je mnoho klidu a pohody, protože, to ze dite něco rozbije nebo vyleje, nevyvola paniku a krik, staci, když dite po sobe rozlite mleko uklidi, deti jsou samostatni, dovedou si rici, ze se jim něco libi a nelibi. Zmínili jsme již Institut Duhovka, tréninkové centrum pro učitele. Zde se budou školit jen vaši pedagogové? Nikoliv, Institut je určený i pro učitele jiných škol a i pro veřejnost. Pod vedením metodoložky Dorothy Paul zde nabízíme dvouleté výcviky pro pedagogy, veřejnost, jakož i víkendové semináře pro rodiče. Výcviky pro učitele jsou vedeny v angličtině s českým překladem. Naším cílem je, abychom získali certifikaci AMS (Američan Montessori Society), kterou mohou pedagogové uplatnit i v zahraničí. Členy metodologického týmu jsou i ředitelé dalších našich škol a pro ně samotné je tím zajištěna úzká spolupráce, což je velmi důležité. Naše školy musí spolu spolupracovat a rozvíjet se současně. Vaše školy jsou dvojjazyčné, navštěvují je i děti cizinců žijících v české republice? A jaký je poměr dětí z českých a dvojjazyčných rodin? Školy máme dvojjazyčné jednak proto, že máme i učitele ze zahraničí. V zahraničí je Montessori více a šířeji uplatňováno než doposud u nás a i proto jsou s touto metodou zahraniční rodiče, žijící v naší zemi více obeznámení. Díky tomu vzniká na našich školách přirozené, dvojjazyčné prostředí, což je ohromně přínosné pro děti i samotné učitele. Poměr dětí z českých rodin je zhruba dvoutřetinový oproti dětem z dvojjazyčných rodin. V rámci Montessori výuky nesměšujeme jen jazykové skupiny, ale i věkové. Starší děti často motivují ty mladší a jsou pro ně velmi silným, výchovným prvkem. Starší nebo ti pokročilejší si mimo jiné prohlubují znalosti tím, že určitou věc vysvětlí těm mladším nebo méně pokročilým. Sami asi znáte situaci, kdy něčemu rozumíte, ale není pro Vás jednoduché to vysvětlit ostatním. Umět něco vysvětlit druhému vyžaduje hlubší pochopení věci. Ideální je, mohou-li děti od první do třetí třídy základní školy být co nejvíce pohromadě. V mateřské škole i rodině je toto mísení věkových skupin přirozené. Pane řediteli, popište mi prosím, jak vy chápete Montessori? Jako laik, rodič, co si mám pod tím pojmem představit. Čím více o Montessori vím, tím méně to pro mě představuje jednoduchou „nálepku“. Montessori je na našich školách metodou pozorování, vnímání a fascinace. Učitel pozoruje děti, vnímá jejich potřeby a rozvíjí jejich motivaci a fascinaci pro učení a rozvoj. Montessori metoda je otevřená. Přistupuje k dítěti individuálně, zároveň využívá synergickégo efektu při práci ve skupině. Paní Montessori, jako vědkyně, uměla pozorovat a analyzovat, což je zdravý přístup a nutný pro kontinuální rozvoj. Učitel musí být především dobrý pozorovatel, aby odhalil zájem dětí a ten následně využil a rozvinul. Obecně se dá říci, že učitel využívá všechno, co funguje. Zásadní je, přijímat děti takové, jaké jsou, bez předsudků a bez očekávání. Vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém je pro děti hlavní motivací jejich chuť poznávat svět a učit se (vnitřní motivace) a nikoliv strach v jakékoliv podobě. Toto samo o sobě vyžaduje po učitelích a dalších našich zaměstnancích, aby pracovali sami na sobě. Jak mohu dítě přijímat takové, jaké je, když to neumím ani sám u sebe? Jak mohu vytvořit bezpečné a otevřené prostředí pro děti, když sám v něm nepracuji? Jinými slovy, prostředí, které chci vytvořit pro děti, musím nejprve vytvořit pro učitele a ostatní zaměstnance. Nadšený, motivovaný a spokojený učitel dokáže neuvěřitelné věci. Neočekáváme, že děti se budou chovat podle předepsaného modelu a pokud se chovají jinak, jsou špatné nebo zlobivé. Pokud nějaké dítě „zlobí“, dává nám podle mého názoru jasný signál, že něco je potřeba změnit. Jaký systém hodnocení dětí používáte na vašich školách? Neznámkujeme, ale používáme slovní hodnocení. Starší děti se zapojují, hodnotí sebe sama, dochází k momentu sebereflexe. Nelze očekávat, že jsou všichni stejní nebo by měly být, a není možné systém hodnocení používat jako šablonu, do které děti formujeme. Montessori v první řadě přistupuje k dětem jako k individualitám a poskytuje jim prostor pro snadné nalezení sebe samých. Jen tak můžete opravdu u dětí rozvíjet jejich osobnost a pomoci jim objevit jejich nadání a vlohy. Když se rozhlédnete kolem sebe, zjistíte, že je mnoho lidí, kteří dělají práci, která je nebaví, že vystudovali školu pro školu, ale ve skutečnosti se živí něčím jiným a získané znalosti nevyužívají. Mnohdy až jako dospělí si uvědomíme, že jsme svůj potenciál rozvíjeli nedostatečně nebo špatným směrem a to pod tlakem svých blízkých, učitelů, společnosti. A to je myslím velká škoda. Nelze se podívat na děti a hodnotit je podle toho, že jedno dítě se chová dobře, druhé špatně a třetí dítě není v pořádku. Jaké máte požadavky na učitele? Naši učitelé musí být zcela jednotní s filosofií Montessori, která je i jejich životním postojem. V základu to znamená, že jste neustále otevření novým věcem, že jste neustálým pozorovatelem. Učitel musí být vnímavý a otevřený, nejde o to, aby si utvrzoval svoji pravdu. V Montessori jde především o celoživotní vzdělávání, sami učitelé hledají inspiraci díky dětem, každý den je ve výuce jiný. Jistěže naši učitelé mají formální výcvik, ale jste-li v přístupu a v mysli uzavření, formální školení samo nestačí. Pro děti musí být učitel partnerem, inspirátorem. Pokud dokážete odhalit vnitřní touhu dítěte, tu využít a dítě motivovat, dosáhnete výborných výsledků, děti spolupracují. Toho ale nedocílíte, pokud bude učitel jen v roli mentora. A klasické biflování bez pochopení podstaty školní látky je v Montessori nepřijatelné. Našim učitelům jsou však skvělými pomocníky sami žáci. Starší (nebo pokročilejší) žáci prezentují v rámci cvičení osvojenou látku mladším dětem čímž docilujeme mnoha výsledků. Starší děti si osvojují schopnosti prezentace, opakují si vědomosti a jsou motivování o tématu Všichni víme, kde máme silné a slabé stránky a ví to i děti. moderní vyučování 23 Rozhovor | Tomáš Janeček přemýšlet, neboť jej reprodukují svými slovy, získávají pocit sebedůvěry, neboť dokážou viditelně zaujmout a motivovat mladší spolužáky. Mladší děti zase získávají vzory a zcela přirozeně vstřebávají vzorce chování starších spolužáků. Navíc ve škole máme stanovená pravidla, na jejichž tvorbě se podílejí samotní žáci a ti o to víc dbají a dozírají na jejich dodržování. Často jste svědkem, že starší žák připomíná dohodnutá pravidla mladšímu žákovi, od kterého je ten přijímá zcela spontánně. Jak velkou kapacitu mají vaše třídy a ještě mě zajímá, když učitel pracuje a bere ohled i na momentální zájmy dětí, jak to lze ve vetším počtu dětí zrealizovat? Ve třídě je maximálně 18 dětí a učitelé jsou dva, jeden český a jeden anglický. U věkově smíšených tříd navíc dobře funguje výše zmíněný postup, kdy starší žáci představují i dovysvětlují učivo mladším. Jinak má učitel celou řadu metod a možností, podle jakého postupu spojuje skupiny žáků, aby dosáhl co největšího efektu. Podobně postupují i učitelé angličtiny. Základem je, aby žáci v danou chvíli byli opravdu motivováni a nadšeni obsahem výuky, aby se mohli interaktivně zapojovat, aby danou látku pochopili do hloubky a rozuměli jí. Výukový systém je velmi provázaný, někdy lze uplatnit hru, jindy skupinovou práci, vždy je však důležité, aby učitel děti pozoroval, vnímal jejich zapojení, udržel jejich pozornost a aktivní zájem. ??? | ??? Environmentální vzdělávání pedagogů Když děti cítí, že mají větší prostor svobody, dokáží to ocenit. Projekt Environmentální vzdělávání pedagogů, který realizuje Středisko ekologické výchovy a etiky SEVER, má za sebou jeden rok své realizace. Cílem projektu je systematické vzdělávání pedagogů Královéhradeckého kraje v oblasti environmentální výchovy. Jak projekt pokračuje a jaké vzdělávací akce proběhly? Vzdělávání pedagogů probíhá ve třech rovinách. Vzdělávání a podpora školních koordinátorů EVVO V srpnu 2010 započalo specializační studium pro koordinátory EVVO kurzem v pobytovém středisku SEVER v Horním Maršově. Účastníky čekají během školního roku další semináře, vždy v místech přírodně zajímavých a podnětných právě pro ekologickou výchovu. Na závěr našeho rozhovoru se vrátím na začátek, kdy jste říkal, že je důležité, aby člověka práce uspokojovala a přinášela mu potěšení. Přináší vám současná práce uspokojení? Našel jste sám sebe? Ano, na začátku jsem říkal, že pro mě Montessori není nálepka, je to životní postoj a filosofie. Vidím smysl, s tom, co tvoříme a mám kolem sebe lidi, kteří dělají svoji práci s nadšením a protože chtějí! Mým úkolem je vytvořit prostředí, kde každý má prostor se spolupodílet na výsledku, říci svůj názor, přebírat zodpovědnost a spoluvytvářet hodnoty. Náš systém postupuje od shora dolů. Věřím, že práce u nás uspokojuje a baví dospělé, což se následně promítne ve spokojenosti a dobrých výsledcích dětí. Budeme šťastní, když v 19 letech opustí děti naši školu jako zdravě sebevědomé osobnosti, schopny kritického myšlení a budou vědět, kdo jsou, co chtějí a co dokážou. Ne..z jakého důvodu? Všechny Montesori ZŠ jsou bohužel vzdáleny více jak hodinu cesty autem. Domnívám se, že čas denně strávený v autě lze využít daleko efektivněji. Dítě, které prošlo Montesorri mateřskou školou by mělo být lehce adaptabilní v novém prostředí. Máte možnost srovnání dětí, které prošli Montesorri výukou a klasickou? Jaké jsou hlavní viditelné rozdíly? Bohužel tuto možnost nemám. V rámci podpory školních koordinátorů proběhl v dubnu doškolovací pobytový seminář pro již vyškolené koordinátory EVVO v Ekocentru Oldřichov v Hájích u Liberce. Součástí programu byla exkurze v CHKO Jizerské hory a prohlídka Střediska ekologické výchovy Divizna při ZOO Liberec včetně atraktivní návštěvy zoologické zahrady spojené s jedinečným zážitkem krmení žiraf a slonů. Vzdělávání a podpora pedagogických týmů pilotních škol Pedagogickým týmům deseti škol SEVER během projektu poskytuje systematické poradenství, cílené metodické vedení a vzdělávání podle společně vypracovaného plánu cílů ekologické výchovy, kterých chce škola dosáhnout. V prvním roce realizace projektu školy započaly se vzděláváním pedagogických týmů buď formou krátkodobých seminářů na zvolené téma nebo pobytových kurzů pro týmy pedagogů. Vzdělávání pedagogických týmů bude intenzivně pokračovat i v novém školním roce. Výsledky vzdělávání těchto škol budou shrnuty v manuálu a prezentovány na konferenci uspořádané na podzim 2011. Ke zpracování podkladů pro nutné výstupy slouží školám prezentační technika, kterou v rámci projektu získaly. Vzdělávání a podpora ostatních pedagogů a pedagogických pracovníků Semináře jsou určeny pro pedagogy zajímající se o různá aktuální témata vztahující se k problematice ochrany životního prostředí. V průběhu dosavadní realizace se konalo v rámci projektu šest seminářů a jedna terénní exkurze do orchidejových lokalit v podhůří Orlických hor. Všechny vzdělávací akce nabízené v rámci projektu jsou akreditovány MŠMT a jsou pro pedagogy zdarma díky podpoře Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR v rámci Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost. Mgr. Radka Urbánková Středisko ekologické výchovy a etiky SEVER Informace o projektu: www.sever.ekologickavychova.cz V montessori děti spoluvytváří pravidla, která jsou ochotni více dodržovat, moje zkušenost je, že sila skupiny je veliká, dítě nemá vedle sebe dva rodiče, kteří jsou jim fascinovaní Názor rodiče Kolik máte dětí a jakého věku? Mám 2 děti ve věku 5 a 7 let (holka a kluk). Proč jste se rozhodli pro Montesorri školu (školku?)? Hledala jsem instituci, kde by pedagog pohlížel na osobnost dítěte individuélně a kde by děti našly klidné prostředí v kolektivu věkově smíšeném ve kterém je jim umožněno rozvíjet vlastní dovednosti. Toto jsem našla v Klubu Montesorri v Praze 9 v Letňanech. Bude vaše dítě pokračovat v Montesorri škole i na vyšším stupni? Bohužel nebude. 24 moderní vyučování Jak jste byla s metodou Montesorri spokojena jako rodič? Velmi. Obě děti byly od začátku vedeny k samostatnosti a odpovědnosti za vlastní jednání. Líbila se mi i věková pestrost ve třídě. Mladší děti vždy vzhlížely ke starším, kteří jim byly nápomocni při řešení každodenních aktivit. Jak bylo na škole, školce spokojené vaše dítě (syn, dcera?)? Obě moje děti navštěvovaly školku velmi rády. Svědčí o tom fakt, že od začátku docházky jsem nezaznamenala věty typu, maminko já dnes nechci do školky. Helena, 2 děti moderní vyučování 25 Speaker‘s corner | Biking Speaker‘s corner | Biking Biking – Asking for infotmation Biking – Vocabulary Focus: Vocabulary building, Asking for information Level: B1 (Pre-Intermediate) and up Total time: approx. 20-45 minutes Skills: Reading, listening, speaking, writing Aids: Czech-English Dictionary Focus: Vocabulary building Level: B1 (Pre-Intermediate) and up Total time: approx. 20-45 minutes Skills: Listening, speaking, writing Aids: Czech-English Dictionary STEP 1: Teacher asks student what language they would use if they wanted to find out some information, for example: STEP 1: Teacher asks student to fill in the missing words into the text, using the words above the text. Students get a 5-minute time limit. Students swap the papers and the e teacher tells them the correct answers. (The teacher can have a prize ready for the student who fills in the highest number of words correctly.) Total time 15 minutes. Functional language - Asking for information: • Could you tell me...? • Do you know...? • Do you happen to know...? • I‘d like to know... • Could you find out...? • I‘m interested in... • I‘m looking for... KEY: The word bicycle is often shortened to bike. A person who rides a bike is called a cyclist. A person who walks is a pedestrian, and a driver is a motorist. A cycle way or cycle path is part of a road that cyclists can use safely. A hand bell (or bell) can be used to attract the attention of drivers. A dynamo, front light and back light may be needed. A strong bicycle lock may stop someone from stealing your bike. STEP 2: Teacher divides students into pairs. Student A and Student B each get 2 cards as indicated. Students have to use at least three questions from the list ASING FOR INFORMATION and note down the information they find out. STEP 2: The teacher asks students to read the sentences aloud and checks whether they understand. The teacher then gives them a minute to fill in the missing information. Students are asked to walk around the class and ask one person the four questions. Students write down some notes. When the students are done the teacher randomly asks sks what the students found out. 5-minute time limit (Total time 30 minutes). INFORMATION CARDS – cut them up into single cards STUDENT A FIND OUT WHAT ARE THE DO’S AND DON’TS OF CYCLING STUDENT A FIND OUT WHAT ARE THE DO’S AND DON’TS OF CYCLING STUDENT B FIND OUT SOME INFORMATION ABOUT CYCLING PATHS IN YOUR TOWN/CITY STUDENT B FIND OUT SOME INFORMATION ABOUT CYCLING PATHS IN YOUR TOWN/CITY STUDENT B FIND OUT SOME INFORMATION ABOUT CYCLING PATHS IN YOUR TOWN/CITY STUDENT A FIND OUT ABOUT TRAFFIC SITUTAION IN YOUR TOWN/CITY STUDENT A FIND OUT ABOUT TRAFFIC SITUTAION IN YOUR TOWN/CITY STUDENT A FIND OUT ABOUT TRAFFIC SITUTAION IN YOUR TOWN/CITY STUDENT B HOW HAS THE TRAFFIC SITUATION CHANED IN THE PAST 20 YEARS? 26 STUDENT A FIND OUT WHAT ARE THE DO’S AND DON’TS OF CYCLING moderní vyučování STUDENT B HOW HAS THE TRAFFIC SITUATION CHANED IN THE PAST 20 YEARS? STUDENT B HOW HAS THE TRAFFIC SITUATION CHANED IN THE PAST 20 YEARS? KEY: 1. Do you have any cycle paths in your town/city? Where? 2. Do you have a front light/back light/bicycle lock/etc. on your bike? 3. Do you use a cycling helmet/hand bell/etc. when riding a bike? 4. e. g. Do you like biking?; Do you bike to school?; Where do you like to bike?; etc. VOCABULARY – BIKING The word bicycle is often shortened to ___________. A person who rides a bike is called a ___________. A person who walks is a ___________, and a driver is a ___________. A ___________ or ___________ is part of a road that cyclists can use safely. A ___________ (or ___________) can be used to attract the attention of drivers. A ___________, ___________ and ___________ may be needed. A strong ___________ may stop someone from stealing your bike. FIND OUT... (ask your classmate) 1. Do you have any cycle paths in your town/city? Where? 2. Do you have a ___________ on your bike? 3. Do you use _____________ when riding a bike? 4. ________________________________ ? Notes: ____________________________________________________ __________________________________________________________ __________________________________________________________ __________________________________________________________ __________________________________________________________ __________________________________________________________ __________________________________________________________ VOCABULARY – BIKING front light back light handbell cycleway bike cycle path bicycle lock bell cyclist dynamo pedestrian motorist moderní vyučování 27 Reportáž | Ekoškola Reportáž | Ekoškola Změňte svoji školu s programem Ekoškola! připravily Mgr. Jitka Krbcová Bc. Michaela Pavlíková Projekt Síť Ekoškol v ČR je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. A v čem vidí přínos paní ředitelka Mgr. Lydie Věnečková? „Pedagogům přinesl program metodickou pomoc v podobě pracovních listů a také jsme se dozvěděli nové informace, kterých jsme využili při přípravě ŠVP. Účast v programu nám pomohla i v získání finančních prostředků. Žákům program umožňuje více se zabývat životním prostředím vlastní obce, propojuje výuku s praktickým životem, vede u žáků k utváření klíčových kompetencí, umožňuje jim pracovat v týmech nebo pracovat na projektech. Děti si uvědomují, že mohou samy přetvářet prostředí, ve kterém žijí, že i malá pomoc je důležitá. Postupně se také mění některé jejich návyky – např. v oblasti třídění odpadů, šetření vody a energie.“ Šedivé stěny, sem tam nějaký nápis nevalného obsahu, parapety zejí prázdnotou, v koutech papírky a žvýkačky všude kam se podíváte, rozsvícená světla ve třídách, kde nikdo není, kapající kohoutky, které nikomu nevadí. Také Vám to něco připomíná? Taky učíte znuděné žáky, pro které je např. hrabání v hlíně nepochopitelnou záležitostí? Naučit žáky, aby si vážili životního prostředí a chovali se k němu zodpovědně, je běh na dlouhou trať. Pro většinu žáků je škola místem, kde musí sedět, poslouchat učitele a psát písemky. Ne vždy tomu tak ale musí být. Jednou z alternativ jak tyto věci změnit, je mezinárodní program Ekoškola, jehož národním koordinátorem v České republice je Sdružení TEREZA. Touto cestou se vydali učitelé již z 230 základních a středních škol z celé republiky. Program 28 moderní vyučování řekla o Ekoškole paní učitelka Mgr. Hana Gdulová ze ZŠ Švermova Liberec. Žáci na zapojených školách spolu s učiteli zakládají pracovní tým – Ekotým, který koordinuje všechny kroky programu. Ekotým s dalšími žáky prochází školu od sklepa až po půdu a zjišťují její stav v oblastech Energie, Vody, Odpadů a Prostředí. Z toho, co zjistí, pak sestavují plán činností, který postupně plní a svoji práci a výsledky monitorují a vyhodnocují.. Do všech kroků programu se zapojují nejen žáci z Ekotýmu, ale i jejich ostatní spolužáci. Na většině škol se například všechny třídy podílejí na tvorbě Ekokodexu, tj. společně vytvořených pravidel, kterými by se měli všichni řídit, aby byla škola šetrnější k životnímu prostředí a její prostředí bylo příjemné pro žáky i učitele. Ekoškola je zaujal ověřenou metodikou, jak změnit školu tak, aby byla šetrnější k životnímu prostředí a žáci se cítili lépe. „Naše škola má velmi dobré zkušenosti s tímto programem. Pomohl nám změnit celou školu ve všech oblastech, provést změny jak vně, tak i uvnitř školy. Změnil se vztah žáků ke škole. Podařilo se nám získat dotace a granty, které nám k těmto změnám pomohly. Věnovali jsme tomu hodně času, práce i aktivity, ale stálo to za to.“ Jak se do programu zapojit? A co tím získáte? Školy, které se do programu zapojí, přijedou nejdříve na úvodní seminář. Semináře se konají ve všech krajích ČR a to díky nově vzniklé síti krajských koordinátorů. Během celé doby realizace programu je škole k dispozici poradenský a informační servis. Zapojené školy dále využívají možnost zúčastnit se výukových programů pro žáky, seminářů zaměřených na výměnu zkušeností, získat finance na své projekty realizované v rámci programu Ekoškola V programu Ekoškola jde zejména o to, aby žáci snižovali ekologický dopad školy a svého jednání na životní prostředí a zlepšovali prostředí ve škole i v jejím okolí. Při naplňování tohoto cíle rozvíjejí celou řadu důležitých znalostí, dovedností a postojů. V oblasti znalostí např. porozumění problémům životního prostředí, jejich důsledkům a příčinám. V oblasti dovedností rozvíjejí převážně postup od analýzy přes plánování až po vyhodnocení. V oblasti postojů získávají. přesvědčení, že má smysl řešit problémy životního prostředí a zapojovat se vlastní aktivitou. a navázat spolupráci se zahraničními školami. Jako inspirace pro plánování úsporných opatření slouží zapojeným školám publikace „Ekoprovoz ve školách“. V současné době se školám nabízí možnost využít program Ekoškola pro realizaci aktivit zaměřených na rozvoj přírodovědné gramotnosti žáků a inovaci výuky přírodních věd, které jsou podporovány z tzv. šablon EU peníze školám (www. eupenizeskolam.cz, klíčová aktivita č. V/1, případně V/2). Z tohoto EU projektu mají Dosažení všech těchto cílů je dlouhodobou a velmi náročnou záležitostí. Učitelům v tom pomáhá ověřená metodika 7 kroků a pracovní listy do výuky na témata voda, odpady, energie, prostředí školy, šetrný spotřebitel a doprava. Skutečné výsledky programu se podařilo prokázat v evaluačním výzkumu, který proběhl v roce 2009. Výzkum prokázal dopad programu na získání konkrétních znalostí, některých akčních dovedností i postojů. Žáci, kteří projdou programem Ekoškola tak skutečně rozpoznají, která opatření je potřeba provádět k ekologizaci školy i domácnosti a věří, že mohou svým jednáním něco změnit. školy možnost hradit poplatek za účast v programu Ekoškola, který je pro první rok 2 990 Kč a pro další roky 1 990 Kč. Otevřete si web www.ekoskola.cz a prohlédněte si ukázky metodických materiálů, příkladů dobré praxe z různých škol nebo fotografie z letošního vyhlašování titulů Ekoškola v Senátu PČR nebo si vyzkoušejte naši on-line hru. Na webových stránkách také naleznete kontakty na krajské koordinátory a termíny seminářů a dalších akcí. PŘED PO Vytvoření takového prostředí pro výuku si naplánovali žáci základní školy Všeználek z Němčic. Zároveň si tak poradili s nevzhledným koutem za komínem a přestavili jej v zážitkové ekocentrum s učebnou. Děti, i případní návštěvníci si zde mohou vyzkoušet své znalosti o životním prostředí. Poznávají a určují druhy rostlin, ale především přírodu kolem vnímají hmatem, čichem, zrakem či sluchem. moderní vyučování 29 Reportáž | GLOBE Reportáž | GLOBE GLOBE Global Learning and Observations to Benefit the Environment Partneři projektu GLOBE (Global Learning and Observations to Benefit the Environment) je mezinárodní dlouhodobý program určený základním a středním školám. S využitím jednoduchých vědeckých postupů žáci pozorují vývoj počasí a podnebí, měří kvalitu ovzduší, zkoumají druhy lesních porostů, vlastnosti půdy a kvalitu vody v tocích ve svém okolí. Co přinese vám a vašim žákům zapojení do programu GLOBE? Chcete s žáky pracovat s pomůckami, které jim umožní provádět praktická měření a pozorování přírody v blízkém okolí školy? Při vstupu do programu GLOBE je každá škola vybavena pomůckami v hodnotě 3 700 Kč. Získáte například maximominimální teploměr, vlhkoměr, pH metr, pH papírky, hydrologický teploměr nebo trubici na měření průhlednosti vody. V průběhu následujících let v programu rozšiřujeme vybavení školy dalšími typy pomůcek. Například konduktometrem, půdním teploměrem, fenologickou škálou pro určování barev listů. Další pomůcky bezplatně zapůjčujeme. Jedná se například o půdní vrták, sady na určení obsahu dusičnanů a rozpuštěného kyslíku ve vodě, GPS a další. Oceníte při výuce připravené a ověřené pracovní listy a příručku pro učitele? Program GLOBE pracuje s manuálem, který obsahuje řadu postupů jak pro práci v terénu, tak i v laboratoři. Pracovní listy se dají použít přímo v hodinách. Spolu s pracovními listy obdržíte i příručku, kde nalezte odborné zázemí, vysvětlení postupů a pojmů, návody na výrobu jednoduchých pomůcek. Vítáte setkání s odborníky? Zkoušíte rádi nové metody a postupy? V průběhu každého školního roku vypisujeme širokou nabídku seminářů, které připravujeme a lektorujeme ve spolupráci s odborníky z vysokých škol a různých vědeckých institucí. Máte nožnost vyzkoušet si praktická měření a pozorování, vyměnit si zkušenosti s pedagogy dalších GLOBE škol získat inspiraci do výuky. Všem zapojeným školám nabízíme v průběhu roku informační servis – zasíláme novinky, možnosti zapojení do různých projektů. Nabízíme pomoc při rozbíhání GLOBE na škole. Zkontaktujeme vás s odborníky, kteří s programem GLOBE dlouhodobě spolupracují. Komunikujeme prostřednictvím webových stránek a také telefonickou, emailovou či osobní formou. www.terezanet.cz Jak se do programu GLOBE zapojit? Zašlete do TEREZY přihlášku na: www.globe.terezanet.cz a přijeďte na dvoudenní vstupní seminář. Vyberte čas a místo semináře, který Vám vyhovuje: 6.–7. října 2010 v Praze 19.–20. října 2010 ve Svitavách Příklady ze škol Podařilo se studentům z Gymnázia Praha 9 ověřit stanovenou hypotézu? Jakým způsobem pracují s meteorologickými daty na Mendelovu gymnáziu v Opavě? Studenti v rámci projektu „Vodní bezobratlí Svépravických rybníků“ využili protokoly programu GLOBE k ověření hypotézy o výskytu bezobratlých organizmů v závislosti na kvalitě vody a počasí. Studenti pracovali v terénu i v laboratoři. Na čtyřech vytipovaných stanovištích u dvou rybníků určili bezobratlé a také odebrali vzorky k dalším laboratorním měřením kvality vody – teplota, průhlednost, konduktivita, pH, alkalinita, obsah dusičnanů a rozpuštěného kyslíku. Studenti porovnávali lednové teploty v letech 2005 – 2008. Za tyto čtyři roky získali zajímavé údaje, které jim umožnili vytvořit grafické přehledy. Teploty měřili v meteorologické budce na rtuťovém teploměru ve stejném časovém rozmezí. Hodnoty jsou tedy porovnatelné. (graf níže) Bližší informace k seminářům najdete na webu www.globe.terezanet.cz. Seminář je zdarma. Program GLOBE lze realizovat jako aktivitu zaměřenou na rozvoj přírodovědné gramotnosti žáků a inovaci výuky přírodních věd, které jsou podporovány z tzv. šablon EU peníze školám (www. eupenizeskolam.cz, klíčová aktivita číslo V/1, případně V/2). Vaše škola může hradit poplatek za účast v programu z prostředků dotace a to po celou dobu realizace tohoto Vašeho EU projektu. Doporučeno pro 2. Stupeň ZŠ a SŠ Více informací a přihlášení do programu: www.terezanet.cz, globe@terezanet,cz Cena programu: 3 490 Kč (1. rok) / 1 990 Kč (každý další rok) Leden - prĤmČrné teploty 15 12,5 10 Získaná data odesílají do celosvětové internetové databáze. Zpracování dat garantuje NASA a výsledky mají žáci k dispozici pro další využití ve výuce či pro osvětu veřejnosti. Žáci se učí naměřená data vyhodnocovat, formulovat hypotézy a vyvozovat závěry. Vlastní zkoumání přírody vědeckou metodou jim umožňuje skutečné poznání a pochopení přírodních cyklů a souvislostí. 30 moderní vyučování Program GLOBE dokáže propojit přirozeným způsobem vyučovací předměty a zajímavým způsobem přitáhnout pozornost dětí k životnímu prostředí, které je obklopuje. Dělat vědu se zdá být najednou snadné a přitom zábavné a zajímavé. To, co se děti učí ve škole teoreticky, si nyní mohou prakticky vyzkoušet. Při zpracování dat využívají moderní technologie a často také angličtinu. Je pro vaše studenty motivující navázání kontaktu se školami z jiných zemí? Do programu je GLOBE je zapojeno 112 zemí z celého světa. Společně sdílejí databázi, kde jsou uloženy nejen kontakty na školy, ale také výsledky měření. Navázání spolupráce s některou z GLOBE škol může stát na počátku společných projektů nebo expedic. Také síť českých škol je velice aktivní, vaši partnerskou školu můžete vybírat mezi dalšími 128 školami. 7,5 5 2,5 0 1 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 -5 -7,5 -10 -12,5 -15 -17,5 Chcete v průběhu roku diskutovat výstupy své práce nebo se poradit o dalším postupu? 2 -2,5 -20 -22,5 2005 2006 2007 2008 moderní vyučování 31 Reportáž | Keňa Reportáž | Keňa Slovenskí učitelia naučili kolegov z Kene používať informačné technológie Päťčlenná výprava zo Slovenska navštívila v júni tohto roku školy v africkej Keni aby miestnych učiteľov naučila používať informačné technológie vo vyučovaní. z bošanskej základnej školy svoju účasť na misii neľutujú. „Som veľmi rada, že som mohla byť súčasťou tímu v Keni. V projekte Notebook pre každého žiaka sme sa naučili veľa o tom ako využívať počítače v našej práci a rada som sa o tieto skúsenosti podelila s učiteľmi v Rukange,“ hodnotí Ivana Mikulová, učiteľka anglického jazyka na Základnej škole v Bošanoch. Nadácia Pontis od januára 2010 spustila nový projekt určený pre africký kontinent. Projekt je založený na skúsenostiach slovenského vzdelávacieho projektu Inovatívny učiteľ, ktorý získal cenu Via Bona Slovakia 2008. Cieľom projektu je poskytnúť učiteľom z Kene školenie v práci s digitálnymi technológiami v ich domácej krajine, po ktorom sa zúčastnia výmenných návštev na minimálne 3 slovenských školách. Projekt financuje Slovenská agentúra pre medzinárodnú rozvojovú spoluprácu (SAMRS) z prostriedkov slovenskej oficiálnej rozvojovej pomoci Slovak Aid a realizovali ho samotní slovenskí učitelia za pomoci externého odborníka zo spoločnosti Microsoft Slovakia. Tí sa len pred niekoľkým týždňami vrátili z misie – expedície v Keni, kde boli školiť miestnych učiteľov. Slovenská výprava navštívila Keňu v zložení Roman Baranovič, manažér vzdelávacích projektov v spoločnosti Microsoft Slovakia, Jana Kontúrová, riaditeľka Základnej školy v Bošanoch a jej dve kolegyne Jana Valachová a Ivana Mikulová a Jakub Šimek, projektový koordinátor Nadácie Pontis. Učiteľky z Bošian skúsenosti s vyučovaním prostredníctvom moderných technológií získali najmä v projekte Notebook pre každého žiaka. V škole Moi High School Kasigau v meste Rukanga učili miestnych učiteľov ako pri vyučovaní využívať informačné technológie. Zamerali sa pri tom na učiteľov s pokročilejšou znalosťou práce s počítačom, ktorí budú môcť nadobudnuté skúsenosti neskôr odovzdať aj svojim kolegom – počítačovým začiatočníkom, no ako ukážku prístupu k vyučovaniu učiteľov bez IT zručností absolvovali aj lekciu pre týchto učiteľov. „Nadácia Pontis nás oslovila preto, lebo 32 moderní vyučování Okrem školenia učiteľov si slovenská výprava vyhradila aj čas na školenie pre miestnych ľudí bez ohľadu na vek, ktorí, rovnako ako učitelia z Moi High School Kasigau, vnímajú ovládanie technológií ako cestu k lepšej budúcnosti. Projekt je poňatý ako výmenný program a po návšteve slovenských učiteľov v Keni bude nasledovať návšteva kenských učiteľov na Slovensku. Tá sa bude konať v novembri tohto roku a učitelia z Kene si na Slovensku prehĺbia nadobudnuté počítačové zručnosti. máme bohaté skúsenosti s prácou s inovatívnymi učiteľmi na Slovensku v rámci iniciatívy Partneri vo vzdelávaní, ktorej súčasťou sú napríklad aj kluby moderných učiteľov.V rámci našich aktivít sa už tisícky slovenských učiteľov mohli naučiť viac o práci s technológiami. U nás doma sme tiež začínali tak, že sme pracovali s nadšenými modernými učiteľmi, ktorí svojim entuziazmom, nadšením pre technológie a inovatívne postupy vo vzdelávaní majú schopnosť takpovediac „nakaziť“ svojich kolegov. Veríme, že podobne to môže fungovať v rôznych podmienkach, napríklad aj v Keni,“ vysvetľuje Roman Baranovič. Za niekoľko dní ich pobytu sa skupinke slovenských učiteľov podarilo dosiahnuť pozoruhodné výsledky. Príkladom je práca s programom PowerPoint, ktorú učitelia z Rukangy pred príchodom slovenskej misie neovládali, no po troch dňoch školení už boli schopní vytvoriť si vlastnú prezentáciu na dobrej úrovni, ktorá im poslúžila na prezentovanie informácií na rodičovskom združení. „ V stredu videli Power Point prvý krát a v sobotu už mali pripravenú takmer šesťhodinovú prezentáciu o škole pre rodičov,“ dopĺňa Roman Baranovič. „Boli sme príjemne prekvapení reakciami kenských učiteľov. Najmä tým, ako si uvedomujú, že ovládanie technológií je dôležité pre ich budúcnosť a aj pre budúcnosť ich žiakov. Základy práce s počítačom už ovládali, dokonca sme sa dozvedeli, že ešte než dostali technické vybavenie, učili sa pracovať s počítačom, ale bež počítača.“ Do učebne, ktorá bola v rámci projektu Nadácie Pontis vybavená počítačmi, priniesla slovenská výprava ďalšie informačné technológie, ako napríklad vizualizér, projektor, interaktívnu tabuľu alebo digitálnu kameru. V jednej triede sa tak vytvorili vzdelávacie prostredie bohaté na technológie ako ho poznáme z projektu Notebook pre každého žiaka. „Máme veľké šťastie, že pre projekt bola vybraná práve naša škola. Za 5 dní tréningu sme sa naučili veľmi veľa o tom ako zlepšiť svoju prácu a učiť lepšie. Naši študenti vďaka týmto počítačom tiež získajú veľmi veľa. Sme vám za to veľmi vďační,“ ďakuje učiteľ informatiky z Moi High school Kasigau v Rukange, Christopher Musyoka. Aj napriek nie práve ideálnym životným podmienkam v africkej Rukange, učiteľky Slovenská výprava • Jana Kontúrová riaditeľka ZŠ Bošany • Roman Baranovič manažér vzdelávacích projektov v spoločnosti Microsoft Slovakia, • Janka Valavhová školská psychologiška a učiteľka prírodopis ZŠ Bošany • Ivana Mikulová učiteľka angličtiny, ZŠ Bošany • Jakub Šimek projektový koordinátor Nadácie Pontis moderní vyučování 33 Reportáž | Jak jsem byla matikářkou Reportáž | Jak jsem byla matikářkou Jak jsem byla matikářkou připravila Jarka Kovaříková autorka pracuje ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Praze Není nad to, když s něčím máte osobní zkušenost. Abych tedy na vlastní kůži zažila oborový seminář, který uspořádal Výzkumný ústav pedagogický v rámci projektu KURIKULUM G, stala jsem se na jeden den gymnaziální učitelkou, která se jde školit ve svém oboru. Příklad se přenáší z oblasti geometrie do oblasti výpočtů (a do jiného programu na interaktivní tabuli). Paní Kommová vysvětluje, že je dobré propojit jednotlivé oblasti matematiky a dát žákům šanci dojít k výsledku způsobem, který je pro ně jednodušší. Její slova mi zní jako rajská hudba, protože se mi dobře vybavují moje vlastní zážitky z hodin matematiky, kdy nařízený postup byl nadevše a „selský rozum“ nebyl valně vítán, i kdyby byl korunován správným výsledkem. Na žáky čeká samostatná práce, prý by na to měli přijít sami – a měli by si to taky sami pěkně narýsovat. Ale rýsování možná bude problém, neboť žactvo neustále zapomíná rýsovací pomůcky (všechny přítomné matikářky opět hromadně přikyvují). Uvidíme! Vstupujeme (my matikářky) do prostor gymnázia Jana Keplera a po trase důkladně značené šipkami přicházíme do třídy. Tady už nás vítá naše lektorka – RNDr. Helena Kommová. Prozradím jí své inkognito s prosbou, aby mě radši moc nevyvolávala; očividně jsem ji tím pobavila. Sdělí mi, že to tedy nepůjde, protože tady nebudou žádní pasivní účastníci! Potěš pánbůh, pomyslím si a usedám do lavice. Jednotlivé účastnice (ano, sešly se tu tentokrát samé ženy) se představují a formulují svá očekávání. Čeká se inspirace, užitečné nové kontakty s kolegy, nové metody výkladu, jiný způsob práce, zjištění, jak jinde dělají totéž, jaká je obvyklá laťka náročnosti. A bude taky ta burza nápadů, a některé dámy jsou zvědavé na to, jak vyučuje paní profesorka, protože ji znají z virtuální hospitace. Jiné se taky chtějí dovědět, co s žáky, kteří to prostě NECHÁPOU – i kdyby se vyučující postavil na uši, jak trefně poznamenává jedna z přítomných. Ostatní chápavě přikyvují, je vidět, že přesně vědí, co má na mysli. Dáme se do práce Dr. Kommová rozdává pracovní listy. Vidíme jednoduchý příklad na aplikaci zobra- 34 moderní vyučování zení v konstrukci – dvě kružnice a přímka, která je má protnout. Budou jej řešit žáci v hodině, kam jdeme v rámci semináře na hospitaci. Následuje další příklad, už těžší, a dál je na žáky připraven i třetí, TĚŽKÝ. Když o něm paní lektorka mluví, potutelně se usmívá a dodá, že nečeká, že ho někdo z žáků vyřeší – mj. i proto, že všichni matematičtí olympionici jsou právě v Jevíčku (jak jsem pochopila ze souhlasného přikyvování ostatních účastnic, patrně se jedná o samotné finále matematické olympiády). Nu což, spokojíme se tedy s méně výkonným zbytkem žactva, však oni na to taky jistě přijdou – nic jiného jim stejně nezbyde. Učitelky počítají úkol Nastává poněkud pikantní situace – matikářky dostaly zadání a řeší úlohu Jejich žáci by si jistě tuhle situaci vychutnali. Paní lektorka obchází své ovečky, chválí je a spokojeně se usmívá. Neopisujeme, pracujeme samostatně, hodina běží, jak má. Přednášející ukazuje na interaktivní tabuli v programu Cabri, jak úlohu vyřešit. Myslela jsem si, že to vím, ale paní lektorka přichází se zajímavou fintou – jsem zvědavá na žáky, jestli na to, na rozdíl ode mě, přijdou. Houstone, máme problém! Nastává přestávka na kávu. Dáme si všechny, ale většina přítomných se i ve volné chvilce sejde u počítače paní lektorky a probírá zadávání domácích úkolů pomocí počítače. Rozbíhá se diskuze, dámy se vyptávají a také líčí svoje zkušenosti. Paní lektorka vypráví a je vidět, že jednak ji její práce baví, jednak se opravdu snaží svoje žáky něco naučit. Dokonce je s nimi v kontaktu na ICQ a pomáhá jim – zejména v případě, že při řešení domácího úkolu vyšlou signál „Houstone, máme problém!“ Po přestávce přecházíme na hospitaci do třídy plné žáků. Paní lektorka vyřizuje docházku, žáci se baví neobyčejným množstvím matikářek, které se tady sešly. Vybírají se úkoly, provinivší se lajdáci se vymlouvají na nepravděpodobné důvody, proč je nedonesli, a smějí se jim nejen spolužáci, ale i cizí paní profesorky. Přišli na to! Paní lektorka Kommová se vyptává, čím je určena osová souměrnost. Žák se snaží odpovídat, je vidět určitá tréma, ale nakonec si porozumějí. Vyučující dává otázky, které má připravené, žákům to myslí – přicházejí na fintu sami od sebe. Matikářky se na sebe podívají a spokojeně se usmějí. Lektorka chválí své žáky, protože jich je právě 18 – naučili se chodit do třídy v počtu dělitelném třemi, což je dobře, protože budou tři členové ve skupině. Jsou určeni šéfíci, kteří si vybírají svoje týmy – stejně, jako když si kapitán ve vybíjené volí družstvo. Příklad je zadán, žáci si promýšlejí postup. Účastnice semináře je pozorují, nahlížejí jim přes rameno a sledují rozhovory – zdá se, že si skoro všichni s příkladem poradili. Profesní povídání Když skončí hodina a my se vrátíme do učebny, rozběhne se diskuze o rozdělení žáků do skupin podle matematické výkonnosti, dojde i na drobné výhrady – že se nezapisoval postup výpočtu, že nedošlo na konečné společné vyhodnocení a opravu příkladu. Celkově dámy konstatují, že žáci jsou nastavení na práci a že výuka byla přiměřeně obtížná. Šéfíci hlásí, že je hotovo. Vyvolaná žákyně popisuje, jak příklad řešila její skupina. Na fintu s posunutím kružnice přišli! Musím ocenit, jak plynule probíhá „rýsování“ pomocí programu Cabri, promítané na zeď. Paní lektorka je spokojená: kontrolují se výsledky a postup, žáci v naprosté většině pochopili, jak využít před chvílí nabyté znalosti z geometrie k výpočtu. Pracuje se na onom těžším příkladu – někteří potřebují vysvětlit zadání. I paní profesorka je zvědavá. Obchází žáky a nakukuje jim přes rameno, na obchůzku se vydávají i účastnice semináře. Někteří žáci vyhlížejí poněkud zmateně, ale u několika je zjevné, že pochopili. Paní lektorka Kommová nyní zaúkoluje i nás. Teď ovšem kritizuje, že se sešel počet nedělitelný třemi – je nás 13 – dokonce prvočíslo, hanba! Jsme rozděleny do skupin a zazní pokyn: vytáhnout z kabelky domácí úkol a ukázat, jak každá z přítomných učí tuto problematiku ve své praxi. Ukazuje se, že nejen žáci, ale ani matikářky někdy nenosí úkoly! Jen několik účastnic si přineslo svoje materiály, aby je tu prezentovaly a podělily se s ostatními o svoje zkušenosti. Je to škoda, konstatuje lektorka, ale nakonec je prezentace tak zajímavá, že si i ona sama dělá poznámky – to když jedna z dam předvádí možnost, jak využít téma podobnosti obrazců k zajímavé hře na čtverečkovaném papíru. Poklábosit si, postěžovat i vyměnit tipy Protože je v této chvíli přítomna i didaktička z Výzkumného ústavu pedagogického, Eva Zelendová, rozběhne se debata o tom, kolik hodin je věnováno jakému tématu, jaké jsou zkušenosti se žáky i s novými kolegy z fakulty, se školní inspekcí. Některé dámy nejdou daleko ani pro ostřejší slovo, protože je leccos trápí. Je vidět, že všechny přítomné potěšilo, že si mohou popovídat i o problémech a že tady našly společnou řeč. Nakonec si ještě domlouvají s lektorkou, o čem by mohlo být další setkání – je vidět, že ani příště nebude mít paní Kommová problém svůj seminář naplnit. Akce končí, rozcházíme se. Účastnice vypadají uvolněně a spokojeně, loučí se s tím, že se setkají příště. A ještě v tramvaji si vyměňují čísla na mobil a mailové adresy, aby byly v kontaktu a mohly si třeba posílat tipy na to, kde jsou na internetu vypočítané příklady. Vypadá to, že do Prahy nejely nadarmo. KNIHY PRO VZDĚLÁNÍ I POUČENÍ Nový slovník cizích slov pro 21. století Nový slovník cizích slov obsahuje přes 30 000 hesel a definic. Zvláštní důraz byl kladen na slova, která se v češtině objevují teprve velmi krátce a starší slovníky je tudíž neobsahují – anime, USB flash disk, firewall, fundraising, iPod, stalking aj. Svým rozsahem, formátem a skladbou je ideální pro každodenní používání. 368 stran, formát 130 x 180, pevná vazba, cena 269 Kč K dispozici je také kapesní vydání! Pravidla českého pravopisu Praktický průvodce českým pravopisem určený zejména žákům základních a středních škol, jakož i široké veřejnosti. Pravidla českého pravopisu uvedená v tomto vydání vycházejí z oficiální verze z roku 1993, schválené MŠMT ČR, včetně dodatků z let bezprostředně následujících. Jsou doplněna podle aktuálního stavu současného jazyka především o nově vzniklé výrazy. 280 stran, formát A5, brožovaná vazba, cena 139 Kč A Anglicko-český česko-anglický kapesní slovník, Německo-český českonněmecký kapesní slovník, Rusko-český česko-ruský kapesní slovník, Španělsko-český česko-španělský kapesní slovník Š Nová řada kapesních slovníků vycházejících z aktuální slovní zásoby uvedených N ssvětových jazyků. Obsahují téměř 40.000 hesel, mezi nimiž jsou i výrazy hovorové, sslangové a základní odborné termíny, a jsou doplněné základním gramatickým přehledem. 400 stran, formát 80 x 110, brožovaná vazba, cena 89 Kč MVDr. Petr Skalka: Zoologický slovník Ideální příručka pro všechny milovníky tuzemského i exotického zvířectva. Čtenář zde nalezne nejen základní informace, ale také méně známé zajímavosti ze světa 1111 vybraných druhů zvířat. 300 stran, formát 105 x 140, pevná vazba, cena 169 Kč Knihy si můžete objednat na e-mailové adrese [email protected] nebo na telefonním čísle 220 610 990. Kompletní nabídku vydaných i připravovaných titulů najdete na našich internetových stránkách www.plotknihy.cz. moderní vyučování 35 Výstava | de Geer Výstava | de Geer slušníci každé generace se proto nechávali portrétovat od vynikajících malířů, obrazy ale byly roztroušeny na různých místech. Ucelenou sbírku rodinných portrétů začala před několika desetiletími spolu se svým manželem budovat baronka Wally de Geer van Jutphaas-Bons (*1927), která roku 1997 celou kolekci věnovala Muzeu Komenského v Naardenu. Mecenáši Komenského poprvé v Praze Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze představuje unikátní kolekci portrétů příslušníků nizozemské šlechtické rodiny de Geerů. Tento rod v polovině 17. století významně podporoval J. A. Komenského, jehož 340. výročí úmrtí si letos připomínáme. Kdo jsou de Geerové Jméno de Geer je dnes většině z nás zcela neznámé. Před třemi stoletími je však s úctou vyslovovala téměř celá Evropa. Vzestup šlechtického rodu, jehož kořeny sahají hluboko do středověku, začíná koncem 16. století. Tehdy se Louis de Geer (1535–1602) přestěhoval z katolického Lutychu v dnešní Belgii do Dordrechtu v protestantském Nizozemí. Zdatného obchodníka Ludvíka (křestní jméno Louis či Louys, česky Ludvík, bylo rodinnou tradicí – tento Ludvík byl již třetí generací, jeho syn se rovněž jmenoval Ludvík) vedly k odchodu z rodného města především důvody náboženské – sám byl protestant, kalvinista, zatímco v Lutychu žili většinou katolíci. Kromě toho Lutych (francouzsky Liège) koncem 16. století zažíval hospodářský útlum, a to brzdilo Ludvíkovy obchody. Nejbohatší obchodníci Obchodní aktivity pak naplno rozvinul především jeho syn Ludvík IV. (1587–1657), 36 moderní vyučování který podnikal ve všech představitelných oborech. Jelikož první polovina 17. století byla poznamenána především třicetiletou válkou (1618–1648), strašným konfliktem pustošícím celou Evropu, spočívalo těžiště podnikání de Geerů ve válečných dodávkách – vyráběli a prodávali vojenskou výstroj i výzbroj. Ludvík IV. přenesl část svých aktivit do Švédska, které tehdy bylo vojenskou velmocí v čele protestantské strany konfliktu (jeho hlavním soupeřem bylo Španělsko a habsburská monarchie, jejíž součástí byly i české země). Ve Švédsku de Geerové položili základ tamnímu těžařskému a hutnímu průmyslu (kvůli výrobě zbraní) a jejich finanční úvěry Švédům umožňovaly vydržovat tisícové armády na kontinentě. De Geerové a Komenský Ludvík IV. byl ovšem nejen jedním z nejtvrdších a nejbohatších obchodníků své doby, ale i zbožný a moudrý muž. Sám se ještě narodil v Lutychu a dobře si pamatoval, co Pražské Pedagogické muzeum získalo sbírku jako zápůjčku do poloviny listopadu tohoto roku a vůbec poprvé jí zpřístupňuje Pražanům i návštěvníkům hlavního města. Vynikající plátna malířů holandské portrétní školy ze 17. a 18. století jsou doplněna kolekcí moderních bronzových soch J. A. Komenského, vytvořenými současným českým sochařem Igorem Kitzbergrem (*1963). Vzhledem k uměleckému i symbolickému významu této výstavy konané v roce 340. výročí úmrtí velkého učitele národů převzalo nad akcí záštitu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. připravil Jan Šimek znamená opustit kvůli náboženství rodnou zem. Velkoryse proto podporoval české emigranty, členy Jednoty bratrské, kteří pro své náboženské přesvědčení opustili vlast. Ludvíkova štědrost však nebyla úplně nezjištná. Pro své obchodní podniky potřeboval vzdělané a spolehlivé lidi, proto se obrátil na Jana Amose Komenského (1592–1670) s žádostí o připravení školské reformy ve Švédsku a vypracování učebnic. Jejich spolupráce začala ve 40. letech 17. století a trvala až do Ludvíkovy smrti. V podpoře českého učence pak pokračoval Ludvíkův syn Vavřinec (Laurens) de Geer. Díky němu v Amsterdamu vyšlo několik Komenského spisů, mezi nejvýznamnější patří slavná Opera didactica omnia (Veškeré spisy didaktické) z roku 1657. Sbírka portrétů Návštěvníci výstavy pochopitelně mají příležitost prohlédnout si portréty všech výše zmiňovaných členů rodu, vzácný soubor rodinných portrétů ale obsahuje další tři desítky jiných pláten. Rodina de Geerů se po půlce 17. století rozdělila na nizozemskou a švédskou větev. Přestože již nikdy neměli de Geerové takový vliv jako za časů třicetileté války, bohatství a význam si udrželi i nadále – najdeme mezi nimi řadu vědců, spisovatelů i politiků, jako byl např. významný švédský ministerský předseda Louis Gerhard de Geer (1818–1896). Pří- Boxík – Jak de Geerové pomohli Komenskému: • zadání vypracovat školskou reformu ve Švédsku a napsat učebnice (nakonec se neuskutečnila) • podpořili vydání několika významných spisů • Opera didactica omnia (Veškeré spisy didaktické) – největší Komenského pedagogické dilo vyšlo v Amsterdamu 1657 s věnováním Vavřinci de Geer • Via lucis (Cesta světla) – vydáno v Amsterdamu 1668 – další významné dílo, Komenský zde poprvé formuluje myšlenku na všenápravu lidstva • Obecná porada o nápravě věcí lidských – vrcholné pansofické dílo, první dva díly vyšly 1657 v Amsterdamu O výstavě Co: Rod de Geerů očima malířů. Portréty mecenášů J. A. Komenského Kde: Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze, Valdštejnská 20 Kdy: 30. 7. – 14. 11. 2010 Otevřeno: út-ne 10.00-12.30 a 13.00-17.00 Vstup: 40/20 Kč moderní vyučování 37 Odborné vzdělávání | 10 let výměn Odborné vzdělávání | 10 let výměn 10 let česko-německých výměn mládeže v oblasti odborného vzdělávání Úspěch na trhu slaví především školy, kterým se daří zatraktivnit výuku a našly si německou partnerskou organizaci, kam vysílají své žáky a učně na odborné zahraniční praxe. Na tyto aktivity mohou školy získat finanční příspěvky v rámci „Programu podpory odborných praxí“, který již deset let realizuje Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem. Tandem tak reaguje na neuspokojivou situaci v oblasti odborného vzdělávání v Česku, kdy se školy potýkají s nedostatkem žáků a nezájmem o odborné profese. „Program podpory odborných praxí“ je určen středním odborným školám, učňovským a vyšším odborným školám, které mohou získat finanční příspěvek na vyslání svých žáků na odbornou praxi do sousední země. Cílem programu je umožnit mladým lidem získat nové profesní zkušenosti a odborné dovednosti a zvýšit tak jejich šance na evropském trhu práce. Praktikanti získávají také cenné interkulturní kompetence, poznávají kulturu a způsob života v sousední zemi. Během deseti let se Tandemu podařilo vytvořit síť mezi 479 českými a německými partnerskými školami, institucemi a malými podniky, díky níž se za toto období zapojilo do programu na 3.000 praktikantů. Zapojené instituce z Česka zastupují všechny kraje (viz tabulka). Tandemu se tak výraznou měrou daří přispívat k mobilitě mladých lidí v odborném vzdělávání a k propojování institucionálního vzdělávání a oblasti praktické výchovy. Jak praxe probíhá? Účastnice jedné z praxí, Petra Gabrhelíková, popisuje přínosy z výměnného pobytu v nemocnici v německé Jeně: „Během praxe jsem poznala rozdíly v systému práce v českém a v německém zdravotnictví, vyzkoušela jsem si pomůcky a materiály, které se používají v Německu, a seznámila jsem se s celkovým chodem nemocnice. Na praxi se mi nejvíce líbilo prostředí nemocnice a celkový řád a také partnerský vztah mezi personálem a pacientem“. Minimální délka trvání praxe jsou tří týdny, maximální dvanáct týdnů. Praxe je uskutečňována v těch oborech, ve kterých jsou žáci vyučeni. Praxe se může účastnit 38 moderní vyučování také doprovodná osoba (např. učitel němčiny, mistr odborného výcviku), která má nárok na finanční příspěvek ve stejné výši jako praktikant. K hojně zastoupeným oborům v „Programu podpory odborných praxí“ patří gastronomie a hotelnictví, kuchař, číšník, zpracování dřeva, pečovatelství, zpracování kovů, zahradnictví, péče o děti v mateřské škole, sociální práce, elektrikář, zedník nebo cukrář. Nedílnou součástí praxe je přípravný seminář o délce dvou až tří dnů, během kterého mají praktikanti možnost seznámit se s pracovním prostředím. Přípravný seminář se skládá z jazykové animace a interkulturní přípravy. Jazyková animace je metoda, která pomocí her a kreativního přístupu přibližuje jazyk sousední země. Jazyková animace napomáhá odbourávat jazykové bariéry a strach z mluvení. Nejedná se o výukovou metodu, ve které jde o bezchybné ovládání gramatiky a perfektní výslovnost, nejde ani o jednosměrné zprostředkování jazyka ze strany jazykového animátora. Využívá hry, pohyb, slov podobných v obou jazycích, účastníci se tedy skutečně (inter)aktivně zapojují do jazykové animace. Tandemem vyškolení jazykoví animátoři přibližují praktikantům jazyk, ale také kulturu a reálie sousední země (interkulturní kompetence). Po ukončení praxe obdrží každý praktikant celoevropský uznatelný certifikát Europassmobilita, který slouží jako doklad o absolvování zahraniční odborné praxe a o zde nabitých odborných dovednostech. Na financování „Programu podpory odborných praxí“ se kromě Tandemu podílí Česko-německý fond budoucnosti a program EU Leonardo da Vinci. Od roku 2000 bylo v rámci programu přerozděleno celkem 1.569.541,- € (cca 40 milionů korun). V rámci desetiletého výročí „Programu podpory odborných praxí“ byla letos vydána publikace příkladů dobré praxe, jejímž cílem je představit již existující česko-německá partnerství odborných škol a jejich projekty. Publikace je na stránkách Tandemu (www.tandem.adam.cz) ke stažení nebo zdarma k objednání. Školy, které mají zájem se do „Programu podpory odborných praxí“ zapojit, mohou vždy v termínech 30. září, 31. října nebo 31. března vyplnit předběžnou přihlášku a zaslat ji Tandemu. Více informací a přihlášky se stažení naleznete na: www.tandem.adam.cz/praxe. Pro rok 2011 plánuje Tandem uskutečnit kontaktní seminář pro odborné školy z Česka a z Německa, na kterém mohou účastníci nalézt novou partnerskou organizaci pro česko-německou spolupráci. Šance pro absolventy Od roku 2010 se střední odborné školy, učňovské školy a vyšší odborné školy, úřady práce nebo hospodářské komory mohou zapojit do pilotního projektu Tandemu, který nabízí finanční podporu pro uskutečnění odborné praxe v Německu pro absolventy škol a mladé lidi, kteří jsou ohroženi nezaměstnaností. Tento jedinečný pilotní projekt nabízí školám nový rozměr v péči o své absolventy a je pro školu velkou konkurenční výhodou na trhu. Absolventi zapsaní na úřadu práce mají možnost získat nové profesní zkušenosti na odborné praxi v Německu. „Česko-německý fond budoucnosti považuje Program podpory odborných praxí za jeden z nejdůležitějších projektů v celé oblasti mládeže a škol. Zahraniční pobyty umožňují mladým Čechům a Němcům ověřit si své profesní schopnosti v praxi a rozšířit své zkušenosti o jiné pracovní prostředí, ale zároveň též zlepšit své jazykové znalosti a poznat běžný život v sousední zemi…“ (PhDr. Tomáš Jelínek a Jürgen Bachmann, ředitelé sekretariátu Česko-německého fondu budoucnosti). Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem zprostředkovává a podporuje spolupráci mládeže z Česka a Německa, pomáhá a radí zájemcům o sousední zemi z řad mladých lidí, vedoucích mládeže a pedagogů. Aktivity Tandemu podporují mobilitu a setkávání mladých lidí z Česka a Německa. Mezi hlavní oblasti působení Tandemu patří pořádání seminářů a vzdělávání, poradenské služby (projektový management, fundraising) a zprostředkování česko-německých partnerství. Přehled zastoupení jednotlivých krajů v „Programu podpory odborných praxí“. Kraj Vysílající organizace v kraji Přijímací organizace v kraji Celkem organizací v kraji Ústecký kraj 92 41 133 Praha 34 24 58 Plzeňský kraj 32 11 43 Pardubický kraj 25 16 41 Jihočeský kraj 25 13 38 Moravskoslezský kraj 27 11 38 Jihomoravský kraj 12 17 29 Zlínský kraj 13 11 24 Liberecký kraj 15 8 23 Královéhradecký kraj 11 8 19 Olomoucký kraj 6 5 11 Karlovarský kraj 4 5 9 Vysočina 3 4 7 Středočeský kraj 5 1 6 Celkem 304 175 479 Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem Mgr. Jarmila Půbalová, pracovnice „Programu podpory odborných praxí“ [email protected], tel.: 377 634 759, www.tandem.adam.cz moderní vyučování 39 Akruality | MOVY ??? | Zlatý Amos Zlatý Amos očami rodiča Posledný vyučovací deň pred zimnými prázdninami pozmenil bežnú návštevu školy na začiatok dobrodružstva, ktoré nikto z nás nečakal. Na stole pani zástupkyne ležali Učiteľské noviny a keďže všetci okolo mňa ešte niečo robili, začítal som sa do nich. Článok oznamujúci začiatok ankety „Zlatý Amos“ znamenal obvolať, mailovať a zabezpečiť, aby deti a rodičia z 2. B dali spoločne dokopy príbeh a prihlášku našej pani učiteľky. Deti počas prázdnin opisovali a kreslili zážitky, ktoré s pani učiteľkou zažili. Tých zážitkov čo sme spolu prežili bolo mnoho. Spoločná opekačka, plavecký maratón, výstup na najvyšší kopec v okolí, zimné korčuľovanie, spoločný deň matiek i deň otcov. Jednoducho krásny život 2. B. Po návrate zo zimných prázdnin som sa ponáhľal do kancelárie pani zástupkyne. Na stole boli úhľadne uložené obrázky a príbehy našich detí, z ktorých sršala láska a obdiv k svojej pani učiteľke. Po niekoľkých týždňoch prišlo od organizátorov vyhodnotenie prvého kola a pre našu veľkú radosť naša pani učiteľka postúpila do semifinále celoslovenského kola. Bojová porada odštartovala dvojmesačnú prípravu na semifinále. Pripraviť program, nacvičiť každý 40 moderní vyučování detail a hor sa do Žiliny na semifinále. Sobotňajšie ráno, pred školou sa stretávajú rodičia. Deti ešte driemkajú a na našej pani učiteľke vidieť, že až teraz na ňu doľahla tréma ako to dopadne. Kolóna desiatich áut sa vydáva na púť za ďalším dobrodružstvom. Na miesto konania prichádzame medzi prvými. Ruch pomaly naberá na intenzite. Režisér so zvukárom pripravujú sálu, súťažiaci si losujú poradie a my si užívame nádhernú atmosféru. Prvá i druhá skúška dokazujú, že pani učiteľka s deťmi ovládajú svoje vystúpenie do najmenšieho detailu. Ani výpadok ozvučenie naše deťúrence nezmiatol a oni pokračujú s ľadovým pokojom profesionálov vo svojom vystúpení. Režisérov pokyn nikoho nenechal na pochybách, že o niekoľko desiatok minút ideme na ostro. Posledné prípravy. Prezliecť, učesať a nastúpiť tak, aby na povel režiséra a za búrlivého potlesku nás rodičov mohli nastúpiť na pódium a ukázať čo v nich je. Nasleduje video vizitka pani učiteľky a po nej prvé tóny skladby. Naše deti začínajú svoj tanec vďaky. Je to premiéra i pre nás rodičov. Oteckovia sa spočiatku snažia zakryť slzy dojatia, maminy ich ani nezakrývajú. Deti s pani učiteľkou dotancovali a my tušíme, že sme prežili okamihy, na ktoré budeme spomínať veľmi, veľmi dlho. Vyhodnotenie semifinále dopadlo ako sme očakávali. Pani učiteľka s deťmi postupujú do finále. Radosť z postupu a očakávanie ďalšieho dobrodružstva uspáva naše deti a my sa spokojne vraciame domov. Kombinovaný seminář o nadaných žácích pro učitele připravil JUDr. Roman Mács ZŠ Kupeckého Pezinok Mesiac ubehol ako voda. Ráno o piatej stretnutie pred školou. Veľký dvojposchodový autobus už čaká. Vodičov mladistvý vzhľad vyvoláva pochybnosti, či vôbec môže mať vodičsky preukaz. Jeho zručnosť pri cúvaní zo školského dvora však každého presvedčí o jeho skúsenostiach. Deťom púšťame rozprávku a vydávame sa na 550 km finálovú púť. Príchod, prezentácia a prvá skúška. Adrenalín a vzrušenie z príprav na zajtrajší večer opäť upevňuje vzájomný vzťah pani učiteľky, našich detí a nás rodičov. Príslušnosť k našej skupine dokazujú šály, ktoré má každý z nás po celý deň. Sobotné ráno. Režisér skúša prestrih jednotlivých kamier, atmosféra začína byť napätejšia ako včera, no naše deti akoby obchádzala. Smejú sa, pobehujú a nič im nedokáže pokaziť ich detskú radosť. O piatej sa sála začína zapĺňať. Tmavé obleky a večerné šaty. Hmla spoza pódia. Predstavovanie finalistov, video vizitky a.... Naše deti vystupujú ako prvé. Opäť ten krásny nával citov. Posledné tóny a mohutný potlesk. Už teraz vieme, že naša učiteľka aj keď nevyhrá, je našim Zlatým Amosom. Vedeli sme to pred súťažou a vieme to aj teraz. No a čo dodať na záver? Iba veľké ďakujeme. Všetkým čo anketu pripravili a všetkým čo sa jej zúčastnili. Potkáváte ve své učitelské praxi žáky, kteří jsou mimořádně zvídaví, mají pozoruhodné nápady a zájem o matematiku nebo přírodovědu či techniku? Chtěli byste takové žáky „vidět“ i na svojí škole? Láká vás nabídnout jim něco navíc? Pak právě pro Vás může být užitečný inovovaný seminář pro učitele, které zajímá péče o nadané. Seminář pořádá projekt Talnet, jehož hlavním cílem je identifikace kognitivně nadaných (včetně skrytě nadaných) a rozšíření nabídky vzdělávacích příležitostí v přírodních a technických vědách. K tomu využívá zejména online komunikace, takže většina jeho aktivit je dostupná bez ohledu na časové či geografické omezení. Tři jednodenní prezenční setkání semináře proběhnou v říjnu, listopadu a prosinci 2010. Bude možnost vracet se do online prostředí k probíraným tématům a diskusím a konfrontovat je s praxí ve třídě. Kromě informací o známých způsobech práce s nadanými žáky a jejich identifikaci bude příležitost učit se z praktických zkušeností kolegů a společně přicházet na nová řešení problémů. Kurz je určen učitelům přírodních věd pracujícím s věkovou skupinou 13–19 let. Seminář nabídne mnohé i zájemcům z jiných oborů či těm, kdo pracují s mladšími, nebo staršími, jen musíte počítat s tím, že příklady v kurzu jsou vybrány z výuky přírodních věd pro danou věkovou kategorii. Zúčastnit se mohou i studenti učitelství a rodiče nadaných žáků. Pokud máte o tento seminář zájem, zasílejte předběžné přihlášky Ivě Pecháčkové na [email protected]. Do emailu uveďte své jméno, kontakty a co Vás k otázkám pedagogiky nadaných přivádí. (Např. na jaké škole učíte, jaké předměty, jak staré žáky atd.) Můžete připsat i pár slov o tom, co byste se v kurzu rádi naučili, neboli co Vás v této oblasti nejvíce „pálí“. Více informací o Talnetu a jeho aktivitách pro nadané můžete nalézt na http://talnet.cz Program neformálního vzdělávání otevírá Jak vyplývá z vyhodnocení dopadu evropského vzděmladým Čechům nové možnosti lávacího programu „Mládež v akci“ v letech 2007–2009, poskytuje tento program mladým Čechům jedinečné příležitosti pro neformální vzdělávání ve volném čase. Hodnotící zpráva potvrdila, že program se kryje s potřebami mladých lidí, zejména ve své přístupnosti, jednoduchosti a možnosti zapojit se vlastním nápadem. Program poskytuje v ČR ojedinělou příležitost pedagogické a finanční podpory aktivit, jako jsou mnohostranné zahraniční výměny, dlouhodobá dobrovolná služba v zahraničí nebo místní iniciativy mladých lidí, a zároveň pamatuje i na školení a síťování pracovníků s mládeží. To vše program nabízí v uceleném a přehledném „balíčku“, který je ve srovnání s jinými programy pro mládež snadno dostupný a neklade zbytečné byrokratické nároky. Ze studie také jednoznačně vyplynulo, že program pomáhá i českému neziskovému sektoru a rozvíjí kapacitu organizací realizovat mezinárodní projekty. Na druhou stranu jedinečnost a specifičnost programu může být zároveň jeho slabým místem: Studie konstatuje nízkou míru udržitelnosti aktivit programu, pokud by došlo k ukončení podpory ze strany EU. „Pevně věřím, že k tomu nedojde a EU bude tyto věci financovat i po skončení současného programovacího období v roce 2013,“ říká k udržitelnosti programu Josef Boček z České národní agentury Mládež NIDM, která program v ČR spravuje, a dodává: „Přesto se ale musíme zasadit o to, abychom v ČR vytvořili více příležitostí pro rozvoj práce s mládeží a neformálního vzdělávání a postarali se i o jejich širší grantovou podporu. Program prostě na všechno nestačí.“ Program „Mládež v akci“ pro podporu neformálního vzdělávání je určen mladým ve věku 13–30 let a také pracovníkům s mládeží. Je programem Evropské unie zaměřeným na volnočasové aktivity mladých lidí. Program je otevřen všem mladým lidem bez ohledu na úroveň vzdělání či kulturní a sociální původ. Ročně je v ČR v rámci programu podpořeno v průměru 237 projektů v celkové výši 2 156 953 EUR. Program přináší do českého prostředí důležitá témata, jako např. aktivní občanství, interkulturní vzdělávání a sociální inkluzi, a zprostředkovává je inspirativními neformálně vzdělávacími přístupy a metodami. Mladí lidé se díky programu neformálně učí cizí jazyky, finanční odpovědnosti, plánování či umění vyjednávat v praxi. Více informací o programu a jeho možnostech naleznete na www.mladezvakci.cz. moderní vyučování 41 Světové dny | září 2010 Kalendář Redakční výběr září 2010 1. 9. Světový den míru (World Day of Peace) OSN 1959 16. 9. Mezinárodní den ochrany ozónové vrstvy (International Day for the Preservation of the Ozone Layer) OSN v roce 1994 u příležitosti výročí podepsání Montrealského protokolu v roce 1987 1994 3. úterý v září Mezinárodní den míru (International Day of Peace) OSN k připomenutí začátku pravidelného zasedání Valného shromáždění OSN 1982 21. 9. Ukliďme svět (Clean Up the World) s návrhem přišel Ian Kiernan, zakladatel Clean Up Australia v roce 1989, od roku 1993 akce probíhá pod záštitou Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) od roku 1989 v Austrálii, od roku 1993 mezinárodně 22. 9. Evropský den bez aut (European Car Free Day) Evropská komise (2000) od roku 1998 ve Francii, od roku 2002 součást Evropského týdne mobility (16.–22. 9.) 22. nebo 23. 9. Podzimní rovnodennost (Autumnal Equinox) Už nás nehledejte... Předplaťte si nás! Objednejte si Moderní vyučování v tištěné podobě: AKTUÁLNOST Tištěné Moderní vyučování reaguje na události bezprostředně. Na internetu se totéž číslo objeví až po ukončení distribuce tištěného časopisu. UCHOVÁNÍ PLNÉ VERZE KAŽDÉHO ČÍSLA Tištěný časopis máte v graficky úplné podobě, máte jej k dispozici jednou provždy, můžete ho přenášet, půjčovat, archivovat. Elektronická podoba starších ročníků naproti tomu nemusí být už přístupná všem uživatelům. Tištěnou verzi časopisu Moderní vyučování je možno objednat: zavoláním na bezplatnou infolinku České pošty 800 300 302 – na internetové stránce www.periodik.cz písemně na adrese: Postservis, oddělení předplatného Poděbradská 39 190 00 Praha 9 fax: 284 011 847 e-mailem na adrese: [email protected] Dále pak na telefonním čísle AISIS, o. s.: 312 245 818 či elektronicky na adrese [email protected]. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript. Předplatné na jeden kalendářní rok (deset čísel) činí 440 Kč. Kde si nás lze objednat? Časopis lze objednat na webu: www.modernivyucovani.cz www.modernivyucovani.cz 42 moderní vyučování Moderní vyučování Časopis na podporu rozvoje škol XVI. ročník, číslo vydání 9/2010 Vyšlo dne: 9. 9. 2010 Vydává AISIS Kladno, občanské sdružení, IČ 67 79 88 53 Reg-MV ČR VS1/1–1/38514/98-R Náklad: 4 000 ks Adresa redakce: Kladno, Gorkého 499, PSČ 272 01 Šéfredaktorka: Julie Růžičková e-mail: [email protected] Zástupce šéfredaktora: Marie Hrdá e-mail: [email protected] Slovenská redakce: Eva Amzlerová tel.: +421 905 273 722, e-mail:[email protected] Grafický design, zpracování, sazba, tisk: ARTAX, Žabovřeská 16, 616 00 Brno, www.artax.cz Inzerce: Marie Hrdá, tel: +420 603 527 854 e-mail: [email protected] Distribuce: ve vybraných knihkupectvích: Knihkupectví CENTRUM, Ostrovní 30, Praha 1 • Carolinum, Celetná 18, Praha 1 • ALBRA, Havlíčkova 92, Úvaly • Knihkupectví Academia, Václavské náměstí 34, Praha 1 • Lector Benevolus, Kounicova 65a, Brno • Podještědské knihkupectví, Moskevská 28, Liberec • Portál, Jindřišská 30, Praha 1 • Knihkupectví Svatava Nováčková, Štefánikova 2462, Zlín • Knihkupectví Litera, Divadelní 6, Brno • SVI literatury, Ped. fak. UK, M. D. Rettigové 4, Praha • S-Centrum, s. r. o., Studentská 15, Menza JU, České Budějovice • Prodejna literatury, Ped. fak. MU, Poříčí 9, Brno • Knihkupectví Fišer, Kaprova ulice, Praha 1 • FF UK, nám. J. Palacha 2, Praha 1 Předplatné zajišťuje: Česká pošta, Postservis, odd. předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, e-mail: [email protected] Registrace: MK ČR E 7091, ISSN 1211–6858 Cena: 49 Kč/2 EUR Předplatné: 440 Kč (10 čísel) www.modernivyucovani.cz
