16 17

Transkript

16 17
Æ
KRKONOäE / 17
2001
DoËkali jsme se p¯elomu stoletÌ umocnÏnÈho p¯elomem tisÌciletÌ. JakÈ bylo krkonoöskÈ stoletÌ, jakÈ tisÌciletÌ? Oba ËasovÈ ˙seky majÌ jedno spoleËnÈ, prvnÌ
a druh· polovina se od sebe v˝raznÏ liöÌ. Polovina tisÌciletÌ byla ve znamenÌ
divokÈ p¯Ìrody s†minim·lnÌm vlivem ËlovÏka, kter˝ naopak v†druhÈ Ë·sti milÈnia
Krkonoöe skoro celÈ p¯emÏnil na kulturnÌ krajinu. K†hodnocenÌ skonËenÈho stoletÌ se nabÌzÌ jinÈ srovn·nÌ. PrvnÌch tÈmϯ pades·t let ve vÏtöÌ Ë·sti hor ûili nÏmecky mluvÌcÌ starousedlÌci, aby je tak¯ka ze dne na den vyst¯Ìdali lidÈ
z†vnitrozemÌ »ech s†jin˝mi ko¯eny a zp˘sobem ûivota. Nechci hodnotit, kter·
polovina tisÌciletÌ nebo stoletÌ byla pro hory dobr˝m a kter· mÈnÏ dobr˝m obdobÌm. Br·nÌ mi v†tom r˘znost pohled˘ a hlavnÏ jak rozhodnout, co bylo spr·vnÈ. Zachovan· divoËina, zdroj p¯ÌrodnÌch surovin, jedna velk· pastvina, sportovnÌ a turistick˝ r·j, obchodnÌ zÛna, romantick· krajina? Jedno je jistÈ, pro
spr·vn˝ odhad zdejöÌ budoucnosti se musÌme pokusit pochopit minulost naöich hor. Z†pozn·nÌ dlouhÈ historie Ëerp· i p¯edstava o SnÏûce na konci t¯etÌho
tisÌciletÌ. Odr·ûÌ naöe souËasnÈ obavy o budoucnost p¯Ìrody a to nejen v KrkonoöÌch. Obr·zek vyd·v·me takÈ na pohlednici, kterou pro v·s s†p¯·nÌm vöeho
dobrÈho a ËistÈ mysli na p¯elomu†p¯ÌötÌho stoletÌ a tisÌciletÌ p¯ipravil Vesel˝ v˝let.
(pokraËov·nÌ na str. 18)
Z
D
A
R
M
A
Galerie, informaËnÌ centrum
a pension Vesel˝ v˝let
HornÌ Maröov
MladÈ Buky
Mal· ⁄pa
Pec pod SnÏûkou
Ski Pec
Mapa v˝chodnÌch Krkonoö
LuËnÌ bouda
äpindler˘v Ml˝n
Krkonoösk˝ n·rodnÌ park
DoporuËujeme osvÏdËenÈ sluûby
Fotoalbum
str. 3 - 4
str. 5
str. 6 - 7
str. 8 - 9
str. 11 - 19
str. 12 - 13
uprot¯ed
str. 16 - 17
str. 20 - 21
str. 24 - 25
str. 10, 19, 22, 23
str. 27
VESEL› V›LET V PECI
2
Æ
ochrann· zn·mka
MladÈ Buky, vedenÌ Spr·vy KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku
ve VrchlabÌ a dobrÈ v˘li v˝öe uveden˝ch spolupracovnÌk˘.
Vydavatel/redaktor: Miloslav a Pavel Klimeöovi
Jazykov· ˙prava: VÏra Pokorn·
Grafick· ˙prava a ilustrace: KvÏta Krh·nkov·, ZdenÏk Petira,
Stanislav äpelda
Kresba na titulnÌ stranÏ a mapa: ZdenÏk Petira
Fotografie: Pavel Klimeö, Wenzel Lahmer, Max Leipelt, Franz
Pietschmann, Miroslav ämÌd, Pavel ätecha a archiv vydavatel˘
Sazba: Old¯ich M. älegr, OFSET ⁄pice, tel. (0439) 881 171
Tisk: Progrestisk, Hradec Kr·lovÈ, (049) 5410061
P¯eklad do nÏmËiny: Hans-J. Warsow
P¯eklad do polötiny: Andrzej Magala
ReklamnÌ agenda: Lenka Klimeöov· (0439) 874 221
Uz·vÏrka tohoto vyd·nÌ: 5. 12. 2000
POZOR !
Na jaro 2001 p¯ipravujeme horolezeckou expedici na kr·sn˝
himal·jsk˝ ötÌt Baruntse. Protoûe na hor·ch budeme i v†dobÏ,
kdy jinak pÌöeme letnÌ Vesel˝ v˝let, rozhodli jsme se vydat
celoroËnÌ 17. vyd·nÌ. DalöÌ 18. ËÌslo - zima 2002 vyjde
v†prosinci 2001.
Sedmn·ctÈ ËÌslo sezÛnnÌch novin Vesel˝ v˝let vych·zÌ
v celkovÈm n·kladu 70.000 kus˘ v˝tisk˘, z toho 33.000 kus˘
v ËeskÈ a 37.000 kus˘ v nÏmeckÈ verzi. »eskÈ vyd·nÌ je rozö̯eno o polskÈ resumÈ.
Veöker· autorsk· pr·va vyhrazena !
Vesel˝ v˝let vyöel dÌky pochopenÌ zastupitelstev mÏst a obcÌ
Pec pod SnÏûkou, Mal· ⁄pa, HornÌ Maröov, äpindler˘v Ml˝n,
A V TEMN…M DOLE
M·te-li z·jem o zasl·nÌ vyd·nÌ VeselÈho v˝letu (18/zima 2002)
poötou dom˘, poölete n·m spolu s vaöÌ adresou 40 KË, jsteli z »eskÈ republiky, a 190 KË, jste-li cizinci, nebo si noviny
objednejte osobnÏ v InformaËnÌm centru Vesel˝ v˝let v TemnÈm Dole. Tato Ë·stka kryje n·klady spojenÈ s administrativou
poötovnÌ distribuce.
Adresa redakce: Vesel˝ v˝let
Temn˝ D˘l 46, 542 26 HornÌ Maröov
tel., fax (0439) 874 298, fax 874 221
e-mail: [email protected]
www.veselyvylet.cz
V·ûenÌ hostÈ, zveme v·s do informaËnÌho centra, obchodu s†autorsk˝m zboûÌm a galerie Vesel˝ v˝let v† Peci pod SnÏûkou. Fotografie Pavel ätecha.
Vesel˝ v˝let v Peci pod SnÏûkou je na hlavnÌ ulici u autobusovÈho n·draûÌ.
Vesel˝ v˝let se jiû od roku 1992 snaûÌ krkonoösk˝m host˘m
zp¯Ìjemnit a obohatit program nejen prost¯ednictvÌm
sezÛnnÌch novin. V†obou provozovn·ch vyuûijete informaËnÌ
centrum poskytujÌcÌ kromÏ p¯Ìm˝ch informacÌ vöechny
dostupnÈ materi·ly o KrkonoöÌch a PodkrkonoöÌ, hlavnÏ
mapy, atlasy a automapy, takÈ z Polska, Adröpachu
i jednotliv˝ch krkonoösk˝ch mÏst a obcÌ, ËeskÈ a nÏmeckÈ
knihy, pr˘vodce, pohlednice se zn·mkami, videokazety
s†r˘zn˝mi po¯ady o KrkonoöÌch ve Ëty¯ech jazycÌch. Pro
sbÏratele m·me turistickou zn·mku Pece pod SnÏûkou.
PoradÌme v·m s†programem, navrhneme t˙ry nebo v˝lety
v†KrkonoöÌch i öiröÌm okolÌ. Suven˝ry a d·rky z†Krkonoö
doplÚujÌ nabÌdku informaËnÌho centra. KoupÌte tu drobnÈ
obr·zky, fotografie a oblÌbenÈ figurky a loutky Krakonoöe,
sbÌrkovÈ kameny, p¯ÌvÏsky, kvalitnÌ triËka p¯ipomÌnajÌcÌ
n·vötÏvu Krkonoö. Prod·v·me i telefonnÌ karty, filmy r˘zn˝ch
znaËek a svÏtelnosti. Ubytov·nÌ v·m zprost¯edkujeme
v†Peci pod SnÏûkou a ve VelkÈ ⁄pÏ, v h¯ebenovÈ Ë·sti
»ernÈho Dolu, v†HornÌm MaröovÏ, MalÈ ⁄pÏ, Jansk˝ch
L·znÌch, Albe¯icÌch a LyseËin·ch, kdyû se u n·s v†infocentru
v†Peci pod SnÏûkou nebo v†TemnÈm Dole zastavÌte osobnÏ
nebo poölete nutnÈ ˙daje (poËet osob, termÌn a poûadovan˝
rozsah sluûby, vaöi adresu a telefon) poötou, faxem,
elektronickou poötou nebo n·m zatelefonujete. M·me
aktu·lnÌ p¯ehled o voln˝ch mÌstech, proto se v·m budeme
snaûit pomoci i na poslednÌ chvÌli. Omlouv·me se, ûe
neposÌl·me p¯ehled ubytovatel˘, takov˝ materi·l nem·me.
SmÏn·rna je souË·stÌ obou provozoven.
Obchod s†d·rky a autorskou mÛdou je samostatnou
Ë·stÌ VeselÈho v˝letu v†Peci. HlavnÌ nabÌdku tvo¯Ì autorsk·
mÛda z†dÌlny Hany Tom·ökovÈ - ruËnÏ malovanÈ d·mskÈ
svetry, öaty a zimnÌ bundy, Zuzany Brad·ËovÈ ñ malovan·
triËka, haleny, öaty a ö·tky, Zuzany KrajËoviËovÈ - veselÈ
taöky, batohy, vesty, Ëepice a barety, Marie P¯ibilovÈ ñ pletenÈ
svetry se zdobnou krajkou, Zuzany TomkovÈ ñ pletenÈ Ëepice,
rukavice, Jany KubÌnovÈ ñ modrotiskovÈ kolekce. NabÌdku
doplÚujÌ kvalitnÌ d·rky z†keramiky od ¯ady autor˘ v†öirokÈ
ök·le technik a p¯edmÏt˘, zajÌmavÈ d¯evÏnÈ, smaltovÈ a
keramickÈ öperky a velik˝ v˝bÏr oblÌben˝ch d¯evÏn˝ch hraËek.
SouË·stÌ obou provozoven jsou prodejnÌ galerie. V†Peci
pod SnÏûkou po¯·d·me ËasovÏ omezenÈ autorskÈ v˝stavy,
3
program najdete na p¯ÌötÌ stranÏ. V†TemnÈm Dole vystavujÌ
fotografie, obrazy, grafiku a keramiku p¯edevöÌm v˝tvarnÌci
z†okruhu p¯·tel VeselÈho v˝letu.
Pension vyuûÌv· vÏtöÌ Ë·st historickÈho domu Vesel˝ v˝let
v†TemnÈm Dole. Je mÌstem klidu, pohody a pozn·nÌ mÌstnÌho
kraje. ZajÌmavÈ architektonickÈ ¯eöenÌ interiÈru doplÚuje
autorsk˝ a historick˝ n·bytek. Pro potÏöenÌ i pouËenÌ na
chodb·ch i pokojÌch najdete obrazy, fotografie, mapy, drobnÈ
dobovÈ p¯edmÏty z†Krkonoö i naöich vesel˝ch v˝let˘ do hor
celÈho svÏta. Z†praktick˝ch informacÌ zb˝v· dodat, ûe pokoje
rodinnÈho pensionu Vesel˝ v˝let jsou vybaveny sprchou
a toaletou, radiem, v†apartm· je navÌc mal˝ kuchyÚsk˝ kout.
VÏtöÌ kuchyÚka je k†dispozici vöem host˘m. Pod·v·me
bohatou snÌdani. Auta parkujÌ p¯Ìmo p¯ed domem. Za
pensionem zaËÌn· Krkonoösk˝ n·rodnÌ park s†öirokou
moûnostÌ zimnÌch a letnÌch aktivit. Pension je u vych·zkovÈ
trasy Aichelburg, jen kousek od domu vede K¯Ìûov· cesta na
Starou Horu.
InformaËnÌ centrum, galerie, smÏn·rna a obchod Vesel˝
v˝let v†Peci pod SnÏûkou Ëp. 196, PS» 542 21, tel. (0439)
796 130, fax 796 131 a 874 221.
InformaËnÌ centrum, galerie, smÏn·rna a pension Vesel˝
v˝let v†TemnÈm Dole Ëp. 46, HornÌ Maröov, PS» 542 26,
tel.,fax (0439) 874 298.
E-mail: [email protected], jsou otev¯eny dennÏ od 8.30
do 18 hodin. DomluvÌte se i nÏmecky a anglicky.
Pension Vesel˝ v˝let v†TemnÈm Dole nabÌzÌ ubytov·nÌ se
snÌdanÌ ve dvou a t¯Ìl˘ûkov˝ch pokojÌch a apartm·, telefonick· rezervace v†infocentru, podrobnosti o ubytov·nÌ v†pensionu
v·m poöleme na poû·d·nÌ poötou nebo elektronickou cestou.
Vesel˝ v˝let v†TemnÈm Dole najdete u silnice za HornÌm Maröovem, p¯ed
k¯iûovatkou na Pec pod SnÏûkou a Malou ⁄pu.
LETOäNÕ V›STAVY
V†GALERII VESEL› V›LET
4
ZACHR¡NÃN… PAM¡TKY
V†roce 1993 jsme p¯i galerii Vesel˝ v˝let v†TemnÈm Dole zaloûili
Lapid·rium remedium ñ ozdravnou sbÌrku opracovan˝ch kamen˘
s†p¯edsevzetÌm, ûe nedbalostÌ, nez·jmem nebo ˙myslnÏ poökozen· dÌla p¯edch·zejÌcÌch generacÌ opravÌme a vr·tÌme na p˘vodnÌ mÌsta
v†krkonoöskÈ krajinÏ. Po skromn˝ch zaË·tcÌch se poda¯ilo dÌky finanËnÌm prost¯edk˘m Spr·vy KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku urËen˝m na obnovu krajinn˝ch prvk˘ uskuteËnit ¯adu zajÌmav˝ch pracÌ. Mezi prvnÌ expon·ty sbÌrky pat¯il pomnÌk padl˝ch voj·k˘ ze zaniklÈ obce Sklen·¯ovice na ˙boËÌ R˝chor. Do kamene vytesan· jmÈna
horal˘ a ËÌsla dom˘, ze kter˝ch poch·zeli, p¯ipomÌnajÌ neblah˝ osud
zdejöÌch lidÌ i celÈ vesnice. Obnovy velmi zniËenÈho dÌla se ujal kamenÌk Petr Beneö. Na v˝stavÏ jsou dobovÈ fotografie a snÌmky zachycujÌcÌ z·chranu kamene, ale i vÏtöÌ Ë·st pomnÌku. Na zaË·tku
lÈta ho p¯Ìmo z†galerie p¯emÌstÌme na p˘vodnÌ mÌsto ve Sklen·¯ovicÌch.
Od 28. prosince 2000 do kvÏtna 2001 jsou v†galerii Vesel˝ v˝let
v†TemnÈm Dole vystaveny fotografie, dokumenty a p¯edmÏty zachycujÌcÌ z·chranu a obnovu nÏkolika zajÌmav˝ch kamenn˝ch objekt˘
a drobn˝ch staveb krkonoöskÈ krajiny, na kter˝ch se Vesel˝ v˝let podÌlel.
MIROSLAV äMÕD - MŸJ éIVOT HOROLEZCE
Fotografie z velehor celÈho svÏta od v·ûenÈho p¯Ìtele VeselÈho v˝letu Miroslava LanËe ämÌda jsme vystavili za p¯Ìtomnosti autora uû
v†roce 1992 v† prvnÌ, trochu provizornÌ galerii Vesel˝ v˝let v†Peci pod
SnÏûkou. NynÌ se do novÈ galerie Mirkovy fotografie se stejn˝m tÈmatem, ale ve vÏtöÌm rozsahu vracejÌ.
Mirek ämÌd byl horolezcem svÏtovÈ t¯Ìdy, kter˝ n·s vedle velk˝ch
v˝stup˘ zaujal svou ûivotnÌ filozofiÌ a zp˘sobem ûivota. Zaloûil Mezin·rodnÌ festival horolezeck˝ch film˘ v†TeplicÌch nad MetujÌ, vyd·val plak·ty, pohlednice, knÌûky, toËil filmy, povÌdal o hor·ch p¯i promÌt·nÌ diapozitiv˘ a hlavnÏ st·le fotografoval. P¯ivedl do hor hodnÏ
lidÌ a uk·zal jim cestu. N·m takÈ. Proûili jsme spolu na Ëundrech
kr·snÈ chvÌle.
VÏtöinu vystaven˝ch fotografiÌ kdysi vybral s·m autor a byly Ëasto
po¯ÌzenÈ v†extrÈmnÌch podmÌnk·ch p¯i tÏûkÈm lezenÌ. Vedle barevn˝ch fotografiÌ v˝stava p¯edstavuje soubor ËernobÌl˝ch snÌmk˘
z†expedice na nejkr·snÏjöÌ horu Himal·je Ama Dablam. Na podzim
1986 MÌra ämÌd p¯elezl sÛlov˝m v˝stupem jejÌ z·padnÌ stÏnu jako
prvnÌ ËlovÏk na svÏtÏ. V†nejtÏûöÌm mÌstÏ v†hornÌ Ë·sti ledovÈ stÏny
nalezl skobu, kterou tam zanechal Peter Hillary, syn nejslavnÏjöÌho
horolezce. Pr·vÏ z†tohoto mÌsta se z¯Ìtili dva lezci novozÈlandskÈ
v˝pravy. Mirek to vÏdÏl, p¯esto se zastavil, skobu vyfotografoval,
vytloukl, strËil do ruksaku a vy ji na v˝stavÏ m˘ûete vidÏt. Zvl·ötnÌ
Miroslav ämÌd - Expedice Mt. Everest 1992 (autoportrÈt)
Ë·stÌ expozice jsou LanËovy autoportrÈty. P¯estoûe byl spoleËensk˝
ËlovÏk, vÏtöinu nejtÏûöÌch v˝stup˘, jak se m˘ûete na vystavenÈm
p¯ehledu dozvÏdÏt, p¯elezl s·m. P¯itom se i fotografoval a vznikly
zajÌmavÈ snÌmky. V˝stava graduje autoportrÈtem, kter˝ se jmenuje
PoslednÌ bivak. Vznikl des·tÈho z·¯Ì 1992 v†Yosemitech po nÏkolikadennÌm sÛlovÈm v˝stupu ve stÏnÏ Lost Arrow. Druh˝ den se Mirek LanË ämÌd z¯Ìtil.
ProdejnÌ v˝stava fotografiÌ, na jejÌû p¯ÌpravÏ s†Vesel˝m v˝letem
spolupracoval fotograf Ctibor Koöù·l, potrv· v†Peci pod SnÏûkou od
13. ledna do 31. kvÏtna 2001.
BAREVN› SVÃT ALEäE LAMRA
S†restaurov·nÌm Ëtrn·cti kamenn˝ch zastavenÌ K¯ÌûovÈ cesty na
Starou Horu v†TemnÈm Dole vyvstal problÈm, jakÈ zvolit do opraven˝ch kapliËek obrazy zachycujÌcÌ hlavnÌ biblick˝ p¯ÌbÏh. NabÌzelo se
historizujÌcÌ pojetÌ s realistickou malbou na plechu a nebo dÌlo hl·sÌcÌ se k†souËasnÈ dobÏ. TakÈ proto, ûe se z†p˘vodnÌ K¯ÌûovÈ cesty
nedochoval û·dn˝ obraz, rozhodli jsme se pro modernÌ pojetÌ. Brzy
n·s napadlo oslovit praûskÈho v˝tvarnÌka Aleöe Lamra, jehoû obr·zky plnÈ symbol˘ z·¯Ì kr·sn˝mi barvami. S†napÏtÌm jsme Ëekali,
jestli v˝tvarnÌk nep¯Ìliö finanËnÏ zajÌmavou nabÌdku p¯ijme, ale uk·zalo se, ûe tato str·nka projektu obnovy K¯ÌûovÈ cesty na Starou
Horu nenÌ pro Aleöe Lamra nejd˘leûitÏjöÌ. Znalci JeûÌöovy pouti uk¯iûov·nÌ najdou ve vytvo¯en˝ch obrazech symboly jednotliv˝ch zastavenÌ. NetradiËnÌ je i zvolen· technologie. Ve spolupr·ci se smaltovnou v†»eskÈm BrodÏ realizuje v˝tvarnÌk svÈ obrazy formou smaltov˝ch desek, kterÈ budou do kamenn˝ch kapliËek na trvalo zapuötÏny v pr˘bÏhu†kvÏtna letoönÌho roku. DokonËenÌ obnovy K¯ÌûovÈ cesty financuje »esko-nÏmeck˝ fond budoucnosti.
Autora obraz˘ K¯ÌûovÈ cesty na Starou Horu Aleöe Lamra p¯edstavÌme na prodejnÌ v˝stavÏ autorov˝ch barevn˝ch litografiÌ. ProbÏhne
od 3. Ëervna do 27. Ëervence 2001 v†galerii Vesel˝ v˝let v†Peci pod
SnÏûkou.
KVÃTA KRH¡NKOV¡ - TENTOKR¡T V†GALERIIÖ
V†druhÈ polovinÏ ce roku bude vystavovat n·m velmi blÌzk· v˝tvarnice KvÏta Krh·nkov·. JejÌ tvorbu sledujeme od samÈho zaË·tku
a tÏm z†v·s, kte¯Ì Ëtete Vesel˝ v˝let pravidelnÏ, jistÏ neuölo, ûe je
autorkou grafickÈ ˙pravy a pro Ëasopis jiû charakteristick˝ch kreseb a podtisk˘.
KvÏta Krh·nkov· se narodila v†Praze, ale vÏtöÌ Ë·st ûivota proûila
v†nedalekÈ ⁄pici, kde takÈ vyuËuje v†Z·kladnÌ umÏleckÈ ökole.
Moûn· i v˝uka r˘zn˝ch v˝tvarn˝ch technik mÏla vliv na pestrost
v˝razov˝ch prost¯edk˘ v jejÌ vlastnÌ tvorbÏ. Na zaË·tku to byly textilnÌ techniky, krajky a gobelÌny. Jak sama ¯Ìk·, hodnÏ kreslila,
a z†n·vrh˘ na tapisÈrie vznikaly prvnÌ d˘leûitÏjöÌ kresby i akvarely.
Z†grafiky si nejvÌce oblÌbila suchou jehlu, lept a v†poslednÌm obdobÌ
barevn˝ linoryt. Olejomalby prostupujÌ celou tvorbou. Na nich jsou
nejlÈpe vidÏt promÏny, kter˝mi jejÌ dÌlo proch·zÌ. R˘znÈ techniky
zv˝razÚujÌ smysl autorky pro zkratku a ˙spornÈ vyjad¯ov·nÌ. V†kaûdÈ
z nich m· oblÌbenÈ n·mÏty. Pro kresbu a akvarel je to krajina, olejem maluje biblickÈ a figur·lnÌ motivy. Od n·vötÏvy USA v†roce 1997,
kde se nechala ovlivnit umÏnÌm severoamerick˝ch indi·n˘, vytv·¯Ì
neobvyklou, hnÏtenou a barevn˝mi hlÌnami zdobenou keramiku.
JeötÏ k†n·zvu celÈ v˝stavy. Autorka vystavuje skoro 20 let a jejÌ
samostatnÈ nebo spoleËnÈ v˝stavy se uskuteËnily na vöemoûn˝ch
mÌstech: na hradÏ, na z·mku, v†hospodÏ, v†parku, na radnici,
v†agitaËnÌm st¯edisku, v†bance nebo u nÌ doma na dvorku. Tentokr·t
to bude v†galerii.
Autorsk· v˝stava KvÏty Krh·nkovÈ obsahuje vedle v˝bÏru staröÌch pracÌ novÈ, dosud nevystavovanÈ obrazy. Keramiku je moûnÈ si
prohlÈdnout a zakoupit dole v†prodejnÏ uû nynÌ. V˝stava potrv· od
29. Ëervence do prosince 2001 v†galerii Vesel˝ v˝let v†Peci pod
SnÏûkou.
HORNÕ MARäOV
Novinkou je napojenÌ HornÌho
Maröova na systÈm upravovan˝ch bÏûeck˝ch tras Krkonoösk· lyûa¯sk· cesta. NejkvalitnÏjöÌ okruh v˝chodnÌch Krkonoö na SvÏtlÈ a »ernÈ ho¯e je vhodn˝ i pro jÌzdu na horskÈm kole. Z†centra HornÌho Maröova,
kterÈmu se podle nÏkdejöÌho dÏlenÌ dodnes ¯Ìk· Maröov Ëty¯i,
se na upravovanou traù dostanete od zdravotnÌho st¯ediska
po silniËce vedoucÌ k†lesnÌ samotÏ Reissovy domky. Pod
cestou byly vyk·ceny dvÏ novÈ paseky, kterÈ otev¯ely v˝hled ke SnÏûce a takÈ k†lesnÌmu hr·dku Aichelburg, kter˝
snadno pozn·te na prudkÈm svahu SvÏtlÈ hory. Upraven·
stopa vede nep¯etrûitÏ do kopce na Krausovy boudy, kde se
musÌte rozhodnout z†jakÈ strany okruh pojedete. MÈnÏ p¯ÌkrÈ, ale delöÌ stoup·nÌ vede od Modr˝ch kamen˘ na VelkÈ
PardubickÈ boudy a d·l na vrchol »ernÈ hory. Serpentinami
sjedete ke k¯iûovatce cest u KolÌnskÈ boudy, kde zahnete
doprava do kopce. Na V·clav·ku mÌsto stoup·nÌ zpÏt na
»ernou horu uhnete doleva k†Valöovk·m. Na k¯iûovatce PÏticestÌ se rozhodnete, jestli pojedete rovnou doprava p¯es
SvÏtlou horu na Krausovky a do Maröova, nebo si okruh
prodlouûÌte zajÌûÔkou p¯es Thammovy boudy a Valöovky. Tam
se m˘ûete zastavit na zn·mÈ farmÏ Davida Sosny pro dom·cÌ jogurt nebo jinou dobrotu z horskÈho hospod·¯stvÌ.
Stoup·nÌ ke SvÏtlÈ ho¯e ani odsud nenÌ n·roËnÈ, za hodinku
jste zpÏt v†HornÌm MaröovÏ
Vych·zkov· trasa Aichelburg
a K¯Ìûov· cesta na Starou Horu
Od lÈta 2000 obcÌ proch·zÌ vych·zkov· trasa Aichelburg. Na jednotliv· zastavenÌ upozorÚujÌ smaltovÈ tabule se Ëty¯jazyËn˝m textem vysvÏtlujÌcÌm mÌstnÌ pamÏtihodnosti. Trasa zaËÌn· pod historick˝m
are·lem h¯bitova, proch·zÌ st¯edem obce, Temn˝m Dolem,
stoup· k†lesnÌmu hr·dku Aichelburg a pokraËuje na Valöovky nad Velkou ⁄pou. Od obnovenÈho lesnÌho hr·dku s†vÏûÌ
a hradnÌ sÌnÌ s bustou hrabÏte Bertholda Aichelburga si
m˘ûete podle dan˝ch pravidel vyp˘jËit klÌËe v†informaËnÌm
centru Vesel˝ v˝let v†TemnÈm Dole, kam je v†dohodnutÈm
Ëase zase vr·tÌte.
SouË·stÌ vych·zkovÈ trasy Aichelburg je K¯Ìûov· cesta
stoupajÌcÌ po modrÈ znaËce od silnice v†TemnÈm Dole
k†osadÏ Star· Hora a d·l ke stejnojmennÈmu vrchu. Byla
z¯Ìzena mÌstnÌmi vϯÌcÌmi v†roce 1854 na cestÏ kolem kaple
svatÈ Anny, kterou u svÈ chalupy postavil uû v†roce 1752
Johann Bensch. KonËÌ u stud·nky, kter· m· podle povÏsti
lÈËivÈ ˙Ëinky. Vöechny Ë·sti K¯ÌûovÈ cesty jsou po mnoha
letech ch·tr·nÌ nynÌ restaurov·ny. V loÚskÈm roce kamenÌci
opravili Ëtrn·ct zastavenÌ, byla upravena i samotn· cesta.
Letos m˘ûete b˝t svÏdky osazenÌ smaltov˝ch obraz˘ v˝tvarnÌka Aleöe Lamra do jednotliv˝ch zastavenÌ, jak o tom pÌöeme na vedlejöÌ stranÏ. V†lÈtÏ dojde k rekonstrukci kaple sv.
Anny. Opravenou st¯echu pokryje ruËnÏ ötÌpan˝ a opracovan˝ öindel ze Slovenska, na vrchol vÏûiËky se vr·tÌ korouhev
s†k¯Ìûem. VϯÌme, ûe se jeötÏ letos najdou dalöÌ finanËnÌ prost¯edky k†opravÏ fas·dy, sochy Panny Marie PomocnÈ umÌstÏnÈ v†nice nad hlavnÌm vchodem a obnovÏ interiÈru. Tak
bude kaple, jedna z†nejstaröÌch sakr·lnÌch pam·tek v˝chodnÌch Krkonoö, p¯ipravena vstoupit do dvÏ stÏ pades·tÈho
roku svÈ existence.
5
HASI»SK… ZASTAVENÕ
Krkonoösk· lyûa¯sk· cesta, pÏöÌ v˝let na R˝chory nebo budoucÌ cyklistick· trasa p¯es p¯ipravovan˝ turistick˝ hraniËnÌ p¯echod
do malÈ vesniËky NiedamirÛw v†Polsku v·s p¯ivede do osady
HornÌ Albe¯ice. Tady v†jednom z†nejv˝öe obydlen˝ch mÌst HornÌho Maröova najdete odpoËinek a dobrÈ obËerstvenÌ ve starÈ
hasiËskÈ zbrojnici. ZnÌ to divnÏ, ale je to tak. ZdejöÌ p¯ev·ûnÏ
rouben· stavenÌ jsou ohnÏm ohroûov·na odnepamÏti. Dlouho
se lidÈ p¯i poû·ru spolÈhali jen na vlastnÌ sÌly Ëi pomoc soused˘, aû v druhÈ polovinÏ 19. stoletÌ zaËaly v†KrkonoöÌch vznikat
mÌstnÌ hasiËskÈ spolky podporovanÈ ve stejnÈ dobÏ vzniklou
samospr·vou. Takov˝ systÈm vydrûel dodnes, ovöem s podporou†profesion·lnÌ, dob¯e vybavenÈ a vycviËenÈ jednotky
z†Trutnova. HornÌ Maröov m· nejen obcÌ st·le vylepöovanÈ vybavenÌ, ale hlavnÏ mladÈ dobrovolnÈ hasiËe, kte¯Ì jsou ˙spÏönÌ
p¯i z·sazÌch u poû·r˘ a p¯i povodnÌch, ale i ochotnÌ nacviËovat
a vylepöovat svou hasiËskou zruËnost.
Spolek hasiˢ v†MaröovÏ IV byl zaloûen v†roce 1873, ve stejnÈ dobÏ vznikly samostatnÈ spolky v†dalöÌch dÌlech Maröova,
v TemnÈm Dole, v†LyseËin·ch a v†Albe¯icÌch. V†roce 1933 bylo
jen v†MaröovÏ IV p¯es sedmdes·t aktivnÌch Ëlen˘. DobrovolnÌ
hasiËi mÏli k†dispozici nejprve obyËejnÈ n·¯adÌ a ûeb¯Ìky, ale brzy
se obce zmohly na n·kup st¯ÌkaËek s†pumpou na ruËnÌ pohon
taûen˝ch koÚsk˝m sp¯eûenÌm. Druh˝ v˘z slouûil k† p¯ev·ûenÌ hasiˢ a v˝suvn˝ch ûeb¯Ìk˘. Vöichni mÏli kr·snÈ uniformy, helmy,
sekerky a dokonce i öavle. Po¯ÌzenÌ st¯ÌkaËek bylo velkou ud·lostÌ a pro jejich uloûenÌ vznikaly hasiËskÈ zbrojnice. Ta prvnÌ
v†HornÌm MaröovÏ st·la u†splavu v†MalÈ uliËce, kde je dodnes
jedno z†mÌst jÌm·nÌ vody pro haöenÌ. V lyseËinskÈm a albe¯ickÈm ˙dolÌ byly hned t¯i poû·rnÌ zbrojnice a jako jedinÈ v†celÈ
oblasti se zachovaly dodnes. Snadno je pozn·te podle vysokÈ
vÏûe urËenÈ k†suöenÌ textilnÌch hadic. Uû d·vno neslouûÌ svÈmu
p˘vodnÌmu ˙Ëelu, z tÏch v†DolnÌch LyseËin·ch a v†DolnÌch Albe¯icÌch jsou gar·ûe. Z jiû zmÌnÏnÈ ìhasiË·rnyî v†HornÌch Albe¯icÌch se uû taky nevyjÌûdÌ k†ohni, ale p¯esto star˝mi hasiËsk˝mi
Ëasy ûije dodnes. Od obecnÌho ˙¯adu zpustl˝ domeËek v†draûbÏ
koupil pan Ivan Marek ze sousednÌ chalupy. Celou ji opravil, trochu p¯istavÏl a uvnit¯ i venku z¯Ìdil p¯ÌjemnÈ posezenÌ pro sousedy a poutnÌky. Vnit¯nÌ v˝zdoba p¯ipomÌn· hasiËskou minulost
a chodÌ se sem takÈ hasit ûÌzeÚ. Proto je Zast·vka u Mark˘
v†b˝valÈ albe¯ickȆhasiËskÈ zbrojnici oblÌben· i mezi uötvan˝mi
cyklisty na horsk˝ch kolech, promokl˝mi turisty a promrzl˝mi
bÏûka¯i. A pr˝ tu dob¯e va¯Ì.
Fotografie hasiˢ z†DolnÌch LyseËin zachycuje jejich motorovou
st¯ÌkaËku, ve t¯ic·t˝ch letech jistÏ chloubu obce. Dnes
zrestaurovan˝ historick˝ expon·t m˘ûete vidÏt ve v˝loze
obchodu U Hlav·Ë˘ na maröovskÈm n·mÏstÌ.
MLAD… BUKY
6
ErbovnÌm znamenÌm obce MladÈ Buky, v†¯eËi heraldik˘ t. zv. mluvÌcÌm,
je koöat˝ strom - buk p¯irozenÈ barvy v†modrÈm poli, jak jej zn·me
nap¯Ìklad ze ötÌtu mladobuckÈ vod·rny na SluneËnÌ str·ni ve SvobodÏ
nad ⁄pou. Byl p¯evzat z†p˘vodnÌ rycht·¯skÈ peËetÏ z†konce 17. stoletÌ.
Rozloûit˝ strom je zde doplnÏn listovÌm a siluetou pt·Ëka v†korunÏ,
symboly jara a tedy mladosti. V˝raznÈ inici·ly I. B. (Junge Buchen)
jednoznaËnÏ potvrzuje nÏmeck˝ opis s†drobn˝mi ryteck˝mi chybami:
ìVes MladÈ Buky k†panstvÌ VlËiceî (Dorf Jungbuch: zur Herrschaft
Wildschitz). Z†nÌ vych·zeli i auto¯i souËasnÈho n·vrhu obecnÌho znaku,
obohacenÈho o symbol p¯ipojenÈ KalnÈ Vody. Nezb˝v· neû vϯit, ûe se
koneËn· podoba v˝tvarnÏ docela zda¯ilÈho erbu oprostÌ od drobn˝ch
heraldick˝ch proh¯eök˘.
Pomineme-li zako¯enÏnou b·ji trutnovskÈho renesanËnÌho kronik·¯e äimona H¸ttela, kladoucÌ zaloûenÌ Mlad˝ch Buk˘
na samotn˝ zaË·tek druhÈho tisÌciletÌ naöeho letopoËtu, je
obec i tak jednou z†nejstaröÌch v†podh˘¯Ì v˝chodnÌch Krkonoö. Dnes vyplÚuje p¯ev·ûnou Ë·st ˙dolÌ, kter˝m probÌhajÌ t¯i
hlavnÌ spojnice mezi Trutnovem a Svobodou nad ⁄pou - ¯eka
⁄pa, silnice a koleje ûelezniËnÌ tratÏ.Pro mÌstnÌ obyvatele by
mohly b˝t Buky smÏle synonymem dÈlky, asi jako Lovosice
v†PolabÌ. Sv˝m katastr·lnÌm ˙zemÌm zahrnujÌcÌm i nÏkdejöÌ
samostatnÈ obce Byst¯ici, DolnÌ Sejfy s†AntonÌËkov˝m ˙dolÌm, Kalnou Vodu, HertvÌkovice a zaniklÈ Sklen·¯ovice, leûÌcÌ
vÏtöinou v†ochrannÈm p·smu KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku, zasahujÌ do nÏj i p¯Ìmo v†oblasti R˝chor. NejstaröÌ pÌsemn· zpr·va z†roku 1355 uv·dÌ lokalitu jako manstvÌ trutnovskÈho hradu. V†roce 1358 jako ves s†kostelem. Historicky jsou
v†mÌstÏ doloûeny dvÏ zaniklÈ tvrze r˘zn˝ch majitel˘. Ty poprvÈ spojil do svÈho vlastnictvÌ Jan Stoö z†Kounic. V†roce
1500 je Jan Zilv·r p¯ipojil k†vlËickÈmu panstvÌ. P·ni na VlËicÌch a mÏsto Trutnov se v†dalöÌch staletÌch v†drûenÌ Mlad˝ch
Buk˘ st¯Ìdali.
NejstaröÌ mladobuck· papÌrna je zn·m· od konce 17. stoletÌ, avöak teprve v 19. stoletÌ se ryze zemÏdÏlsk· vesnice
stala pr˘myslov˝m centrem. V†roce 1836 zde trutnovsk˝
podnikatel Jan Faltis zaloûil prvnÌ mechanickou p¯·delnu lnu
v†»ech·ch, p¯ipojili se pozdÏjöÌ textilnÌ magn·ti EtrichovÈ,
Hanke v†KalnÈ VodÏ a ¯ada drobnÏjöÌch podnikatel˘. Truhl·¯i
Franzi Baudischovi nap¯Ìklad p¯isuzujÌ nÏkterÈ prameny prvnÌ strojnÌ v˝robu lyûÌ v†tehdejöÌm Rakousku jiû v†roce 1891.
Po vybudov·nÌ silniËnÌho obchvatu vÏtöina n·vötÏvnÌk˘ Krkonoö obcÌ, pomÏrnÏ chudou na pam·tky, pouze projÌûdÌ.
P¯esto jejÌ nejstaröÌ Ë·st v†okolÌ kostela sv. Kate¯iny, v†noËnÌch
hodin·ch efektnÏ nasvÏtlenÈho, k†zastavenÌ p¯Ìmo vybÌzÌ.
Starobyl· Ëty¯bok· vÏû s†b·nÌ ukonËen· lucernou byla postavena Iacobem Frumetim v†roce 1599. Nezvykle osamocen· vÏû vedle kostelnÌ lodÏ vznikla nejspÌö p¯Ìstavbou nad
p˘vodnÌ protestantskou modlitebnou z†doby reformace.
V†celÈm öirokÈm okolÌ se takto vystavÏn˝ kostel nenajde.
VöimnÏte si povÏstmi op¯edenÈ plastiky muûskÈho obliËeje
v†omÌtce nad vchodem do vÏûe. Kostel do souËasnÈ podoby dostavÏli SchwarzenberkovÈ v†roce 1787. Cel˝ interiÈr byl
vloni v˝raznÏ zrenovov·n a 26. srpna 2000 vysvÏtil kr·lovÈhradeck˝ biskup Dominik Duka nov˝ mramorov˝ olt·¯, dÌlo
socha¯e Petra V·ni. NejbliûöÌ d˘m s†valbovou st¯echou
a omÌtnut˝m roubenÌm je star· farnÌ ökola. V˝stavnou budovu fary, pietnÏ opravenou, postavili farnÌci podle n·vrhu A. E.
Martinelliho v†roce 1729. Jen o p·r krok˘ nÌû je domek, kde
se 30. Ëervence1864 v†b˝valÈm koloni·lu narodil lÈka¯ a prvnÌ
7
AntonÌn Tich˝
mÌstnÌ fotograf v˝chodnÌch Krkonoö Wenzel Lahmer. Jen
nedaleko odtud vyr˘stal a zaËal tvo¯it souËasn˝ v˝razn˝ Ëesk˝
fotograf Bohdan HolomÌËek. Proto nenÌ divu, ûe se p¯i velkÈ
sl·vÏ p¯i p¯Ìleûitosti dokonËenÌ opravy kostela konala zvl·ötnÌ v˝stava fotografiÌ ze zdejöÌho prost¯edÌ. SnÌmky hlavnÏ
mÌstnÌch lidÌ byly instalov·ny p¯Ìmo na h¯bitovnÌ zdi u kostela. Za zmÌnku stojÌ i monument·lnÌ pomnÌk padl˝ch z†prvnÌ
svÏtovÈ v·lky od v˝znamnÈho socha¯e Emila Schwantnera
poblÌû vchodu na h¯bitov, za jehoû zdÌ pod korunami strom˘
p¯ipomÌnajÌ mnohÈ z†n·hrobk˘ pohnut˝ osud zdejöÌch obyvatel.
GOLFOV… HÿIäTÃ V†JEDINE»N… KRAJINÃ
P¯irozenÏ na historickÈ z·koutÌ navazuje nejnovÏjöÌ aktivita
v†obci MladÈ Buky. Rozs·hl˝ are·l golfovÈho h¯iötÏ po dokonËenÌ urËitÏ v˝znamem p¯es·hne v˝chodnÌ Krkonoöe.
SpoleËnost Golf club pl·nuje na vÌce neû t¯i sta hektarech
otev¯enÌ urËitÏ nejvÏtöÌho golfovÈho h¯iötÏ v†»eskÈ republice. Od srpna 2000 je v†provozu krytÈ cviËnÈ odpaliötÏ
s†jeden·cti boxy. V†srpnu 2001 bude otev¯eno devÌtijamkovÈ
h¯iötÏ a n·sledujÌcÌ rok z·vodnÌ osmn·ctijamkovÈ, srovnatelnÈ s†evropskou öpiËkou. KromÏ technick˝ch vymoûenostÌ m·
zvolenÈ mÌsto jiû dnes ohromnÈ plus navÌc. Je jÌm ˙chvatn˝,
barevnÏ promÏnliv˝ panoramatick˝ v˝hled. Za Ëarou prvnÌho horizontu z˘st·vajÌ skryty vöechny projevy civilizace
a v˘kol je vidÏt jen velebn˝ chr·m p¯Ìrody. ZvlnÏn· krajina
podh˘¯Ì p¯ech·zÌ ve smÏru st¯elky kompasu v†nejvyööÌ ËeskÈ
hory s charakteristickou vlnovkou trojjedinÈho symbolu v˝chodnÌch Krkonoö - rozloûit˝mi dvojËaty »ernou a SvÏtlou
horou s†pralinkou SnÏûky v†pozadÌ. MocnÈ panor·ma vpravo dotv·¯Ì z·dumËiv˝ h¯eben R˝chor s Dvorsk˝m lesem
a Sklen·¯ovick˝m vrchem se svÏtl˝mi skvrnami dosud patrn˝ch luËnÌch enkl·v. To je fenomÈn, kter˝ bude citlivÈ duöe
urËitÏ l·kat k†n·vrat˘m.
Na severnÌch svazÌch sousednÌho PekelskÈho
vrchu (583 m nad mo¯em), p¯Ìmo nad st¯edem
Mlad˝ch Buk˘ nabÌzÌ v†zimnÌ sezÛnÏ svÈ sluûby Skiare·l SK R˝chory s†dlouholetou tradicÌ
lyûov·nÌ. NovÏ vytvarovanÈ i technicky vybavenÈ sjezdovky
majÌ t¯i modernÌ vleky, se systÈmem technickÈho zasnÏûov·nÌ a umÏl˝m osvÏtlenÌm. V˝bornou cviËnou sjezdovku vyuûÌv· zdejöÌ lyûa¯sk· ökola i ökolka, pro lyûa¯skÈ v˝cviky, je
tu p˘jËovna lyûÌ a servis, ˙tuln˝ SKI BAR, bezplatnÈ parkoviötÏ i spojenÌ skibusem s†Trutnovem a PecÌ pod SnÏûkou.
VÌcedennÌ jÌzdenky platÌ i ve Skiparku äpiË·k v†»ernÈm Dole.
kdysi zlatonosnÈho potoka, zachovalÈ zdi vodnÌho ml˝na
i nÏkolik osamÏl˝ch polorozpadl˝ch ìmlÌËnicî. Tyto p¯ÌrodZe svah˘ R˝chor 15. ˙nora 1655 sjela v˘bec prvnÌ pÌsemnÌ chladniËky s†tekoucÌ vodou, z†nichû jedna u cesty je rovnÏ zaznamenan· lavina v†KrkonoöÌch a strhla dvÏ sklen·nÏû obnovena, byly nezbytnÈ u kaûdÈho hospod·¯stvÌ.
¯ovickÈ chalupy. Z†patn·cti zasypan˝ch osob osm zahynuPovöimnÏte si obhospoda¯ovanÈ potoËnÌ nivy, zbavovanÈ
lo. Jakoby ud·lost p¯edznamenala z·roveÚ tragick˝ osud
postupnÏ n·letov˝ch d¯evin a pleveln˝ch rostlin i pravideltÈto malebnÈ vesnice v†zapomenutÈm koutÏ krkonoöskÈ
nÏ kosenÈ louky s†experiment·lnÌm biologick˝m kompostop¯Ìrody. Osada se prvnÏ p¯ipomÌn· roku 1515. Vznikla vöak
v·nÌm organickÈ hmoty. Na upraven˝ch ploch·ch spÌö vynejspÌö mnohem d¯Ìve kolem p˘vodnÌ skl·¯skÈ pece. Nejniknou starÈ agr·rnÌ valy a†kamennÈ rovnaniny podezdÌvÏtöÌ rozkvÏt jÌ p¯inesla zlat· horeËka v 16. stoletÌ. V†bukovÈm
vek, prozrazujÌcÌ dispozici zanikl˝ch staveb s†vyk¯iËnÌky
p¯Ìöe¯Ì B·rtova lesa jakoby st·le doznÌval halas kovkop˘
letit˝ch ìdomovnÌch strom˘î javor˘, lip nebo jasan˘. DrobnÌ
pracujÌcÌch pro Kryötofa z†Gendorfu. MnoûstvÌ zachoval˝ch
konÌci, st·deËko mladÈho hovÏzÌho dobytka a nÏkolik ovcÌ
hornick˝ch sta¯in v†podobÏ desÌtek vskutku hlubok˝ch r˝h
a koz, kterÈ tu pase ìindi·nî S˝kora se sv˝m dÏvËetem,
dodnes p¯ipomÌn· ohromn˝ rozsah dÌla. Chud· naleziötÏ
pat¯Ì farmÏ Hucul z†Janovy Hory v†krkonoösk˝ch VÌtkovizlata se z·hy vyËerpala, hornÌci odeöli za lepöÌm a pro mÌstnÌ
cÌch. Za brodem vlevo se d· po starÈ polnÌ cestÏ vystouzbyl klopotn˝ ûivot hospod·¯˘ na kamenit˝ch polÌËk·ch
pat na kraj lesa k†mysliveckÈmu posedu (pozor, vpravo je
a prudce svaûit˝ch louk·ch sev¯enÈho ˙dolÌ nÏkdejöÌ StaII. zÛna n·rodnÌho parku) a po lesnÌ sv·ûnici kousek nad
rÈ Vody. JeötÏ na zaË·tku 20. stoletÌ mÏla vzkvÈtajÌcÌ
nÌm doleva dojdete k†obnovenÈ †ûlutÏ svÌtÌcÌ ochrannÈ kapobec†vlastnÌ samospr·vu, ökolu, ml˝n a dva hostince. Ve
42 domech ûilo 220 obyvatel.
Ti byli po druhÈ svÏtovÈ v·lce
vyhn·ni do NÏmecka. Po 12.
srpnu 1946 z˘stala v†nejho¯ejöÌ
sklen·¯ovickÈ chalupÏ jedin·
rodina antifaöisty Aloise Hofera. StavenÌ postupnÏ ch·trala
a brig·dnÌci ve sluûb·ch pastvin·¯skÈho druûstva z†Mnichova HradiötÏ tomu rozhodnÏ nebr·nili. Z†nepochopiteln˝ch d˘vod˘ nedostaly Sklen·¯ovice,
ani Verne¯ovice na odvr·cenÈm
svahu Sklen·¯ovickÈho vrchu,
öanci na z·chranu prodejem
dom˘ chalup·¯˘m. DefinitivnÌ
konec p¯iöel s†akcÌ ìDemoliceî
v†letech 1959 - 1960. éenijnÌ
jednotka ËeskoslovenskÈ arm·dy pomocÌ trhavin a vojenskÈ techniky srovnala se zemÌ
celkem 254 objekt˘ v tehdejöÌm
Na ˙boËÌ R˝chor nejmÈnÏ 450 let st·la horsk· obec Slen·¯ovice. Po roce 1945 byla zbo¯ena a jen
trutnovskÈm okrese. Bohuûel
vz·cnÈ historickÈ fotografie p¯ipomÌnajÌ jejÌ podobu.
i celÈ Sklen·¯ovice.
liËce, zbudovanÈ zdejöÌm sedl·kem Josefem Franzem
Zd·nlivÏ opuötÏn· krajina dneönÌ n·vötÏvnÌky l·k· p¯ev†roce 1874. P˘vodnÏ st·la uprost¯ed luk, kterÈ byly po
devöÌm jako memento. Hluboce za¯ÌznutÈ ˙dolÌ s†rozs·hl˝mi
z·niku obce z†vÏtöÌ Ë·sti zalesnÏny. KapliËka chr·nila hosloukami lemovan˝mi lesy, je p¯ÌrodnÌ ˙tvar kr·sn˝ s·m
pod·¯e a pocestnÈ p¯ed nepohodou a k tomu je nynÌ opÏt
o sobÏ. Kdo zaûil zdejöÌ jaro s†tisÌci kvÏt˘ bledule jarnÌ
s†lavicemi uvnit¯ upravena. Zda se po asfaltovÈ silnici vr·a k¯ivatce ûlutÈho, zpest¯enÈ ojedinÏl˝mi ke¯ÌËky narcis˘
tÌte p¯es B·rt˘v les na parkoviötÏ nebo prot·hnete v˝let
ze zanikl˝ch zahr·dek, a†rok co rok ¯ÌdnoucÌ vlajkosl·vou
kolem loveckÈ chaty Paöovky na h¯eben k†R˝chorskÈ bout¯eönÌ a jablonÌ probleskujÌcÌ v†k¯ovin·ch n·let˘, vÌ svÈ.
dÏ, z˘stane jen na vaöem rozhodnutÌ.
NegativnÌ dopad ìhospoda¯enÌî let minul˝ch, vyst¯Ìdal po
roce 1990 projekt Spr·vy KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku
Do centra nÏkdejöÌ sklen·¯ovickÈ n·vsi se na zaË·tku lepodporujÌcÌ tradiËnÌ horskÈ farma¯enÌ a obnovu kulturnÌ
toönÌho lÈta vr·tÌ z†prozatÌmnÌ pÈËe galerie Vesel˝ v˝let
krajiny. I proto v·s do tÈto horskÈ Ë·sti Mlad˝ch Buk˘ chcev†TemnÈm Dole obnoven˝ pomnÌk zdejöÌch muûsk˝ch, padme pozvat ke kr·tkÈ proch·zce. Vyjdeme od parkoviötÏ nad
l˝ch v†prvnÌ svÏtovÈ v·lce. Nechù slouûÌ budoucÌm generaByst¯icÌ s†informaËnÌ tabulÌ a mapou Krkonoö. P¯i v˝stupu
cÌm jako varov·nÌ p¯ed nesmyslnostÌ v·lek, jako v˝tvarn˝
po obnovenÈ cestÏ proti proudu ZlatÈho potoka pozn·te,
prvek v†krajinÏ i vÏËn· p¯ipomÌnka, ûe tady st·vala horsk·
prov·zeni tajemn˝m ìgeniem lociî, opraven˝ unik·tnÌ most
obec Sklen·¯ovice.
s†jednÌm obloukem, zbytky rovnan˝ch kamenn˝ch b¯eh˘
SKLEN¡ÿOVICE
MAL¡ ⁄PA
8
Horsk· obec Mal· ⁄pa leûÌ ve v˝chodnÌch
KrkonoöÌch v†nadmo¯skÈ v˝öce 750 aû 1602
metr˘ u hranic s†Polskem. HraniËnÌ p¯echod
PomeznÌ Boudy ñ Przelecz Okraj je otev¯en
pro turisty, cyklisty a osobnÌ automobily nep¯etrûitÏ. Na h¯ebenovÈ cestÏ na SnÏûku v†SovÌm sedle je turistick˝ hraniËnÌ
p¯echod. Poloha obce p¯Ìmo vybÌzÌ k podniknutÌ letnÌch v˝let˘ na severnÌ polskou stranu Krkonoö, kde najdete nÏkolik
velmi zajÌmav˝ch cÌl˘. Za n·vötÏvu stojÌ horskÈ st¯edisko
Karpacz pod severnÌmi sr·zy SnÏûky, vz·lenÈ z†HornÌ MalÈ
⁄py dvÏ a p˘l hodiny ch˘ze (nebo hodinu jÌzdy autem). NejËastÏjöÌm cÌlem turist˘ je v†HornÌm Karpaczi d¯evÏn˝ kostel
Wang z 12. stoletÌ, kter˝ byl do Krkonoö p¯enesen ze st¯ednÌho†Norska roku 1842. Kr·snÈ p¯ÌrodnÌ scenÈrie uvidÌte p¯i
celodennÌ t˙¯e p¯es Karpacz, ledovcovÈ jezero Mal˝ rybnÌk,
SnÏûku, Ob¯Ì h¯eben a kolem boudy Jelenka zpÏt na PomeznÌ Boudy. KratöÌ varianta okruhu vede z†VlËÌ Poreby ˙dolÌm
Lomniczki k†b˝valÈ Ob¯Ì boudÏ a na SnÏûku. P¯i sestupu SovÌ
dolinou po ËernÈ turistickÈ znaËce pozn·te v†dolnÌ Ë·sti historickou ötÏtovanou cestu, nejlepöÌ uk·zku v KrkonoöÌch. Star·
technologie uûÌv· tisÌce kamen˘ postaven˝ch na v˝öku
a vz·jemnÏ vyklÌnovan˝ch tak, aby s†nimi nepohnuly ani velkÈ p¯Ìvaly vody. Jen vrchnÌ poch˘znou vrstvu†hlÌny uû voda
spl·chla a obnaûila jinak skrytou strukturu dÌla. Jin· t˙ra vede
po ûlutÏ znaËenÈ cestÏ z†PomeznÌch Bud p¯es osadu Podgorze do historickÈho mÏsta Kowary. V†mÌstÏ oznaËenÈm
na†mapÏ jako Inhalatorium Radonove se p¯ipravuje zp¯ÌstupnÏnÌ hornickÈho dÌla. Moûn· uû v†lÈtÏ budou pro turisty otev¯enÈ podzemnÌ, ve sk·le vytesanÈ chodby nÏkdejöÌho dolu
na uran. Jen o kus nÌû stojÌ za n·vötÏvu baroknÌ kaple sv. Anny
z†roku 1727 s†pÏknou vyhlÌdkou.
NejmalebnÏjöÌ malo˙pskou pamÏtihodnostÌ je kostel s nejbliûöÌm okolÌm a h¯bitovem. LetnÌ i zimnÌ proch·zka do tÈto
Ë·sti obce s†omezen˝m provozem motorov˝ch vozidel pat¯Ì
k†nepsanÈ ìpovinnostiî kaûdÈho hosta pob˝vajÌcÌho v MalÈ
⁄pÏ. Tudy proch·zÌ takÈ Krkonoösk· lyûa¯sk· cesta, kter·
upravenou stopou spojuje PomeznÌ Boudy s†R˝chorami (str.
24). Je-li dostatek snÏhu, upravuje Spr·va KRNAPve spolupr·ci s obcÌ bÏûeckou traù Haida pro klasick˝ zp˘sob bÏhu.
ZaËÌn· u lyûa¯skÈho vleku H˝bnerka a krouûÌ po pÏtikilometrovÈm okruhu jen s†devades·timetrov˝m p¯ev˝öenÌm v†okolÌ
lesnÌ samoty Haida. PodobnÈ terÈny jsou v†lÈtÏ cÌlem cyklist˘ na horsk˝ch kolech. DesÌtky kilometr˘ lesnÌch cest v†obci
a nejbliûöÌm okolÌ umoûÚujÌ r˘znÈ varianty okruh˘. Nejzn·mÏjöÌ a snad i nejkr·snÏjöÌ vede z†PomeznÌch Bud do SmrËÌ,
p¯es Nikl˘v Vrch a äÌmovy chalupy pod SnÏûku do LvÌho dolu.
Vyjedete ve Sp·lenÈm Ml˝nÏ a kolem kostela vystoup·te zpÏt
na PomeznÌ Boudy.
ObecnÌ zastupitelstvo v MalÈ ⁄pÏ se snaûÌ realizovat stavbu novÈ sjezdovky s†lanovkou
z†PomeznÌch Bud na St¯echu. FinanËnÌ prost¯edky na celou akci jsou v†obecnÌ pokladnÏ p¯ipraveny. ZatÌm nedoölo k†dohodÏ se Spr·vou KRNAP, ale jedn·nÌ pokraËujÌ. V†lyûa¯skÈm are·lu spoleËnosti Mega plus na
Rennerov˝ch boud·ch jsou t¯i lyûa¯skÈ vleky a hlavnÌ 1200
metr˘ dlouh· sjezdovka. JÌzdenky platÌ takÈ na vleku s†cviËnou
loukou H˝bnerka u silnice pod PomeznÌmi Boudami a takÈ
v†celÈm lyûa¯skÈm are·lu na »ernÈ Ho¯e v†Jansk˝ch L·znÌch.
DalöÌ upravovanÈ sjezdovky a lyûa¯skÈ vleky jsou Karel
v†lokalitÏ U dolu, S·ra v†DolnÌ MalÈ ⁄pÏ, Michaela a »ern·
Voda u PomeznÌch Bud a zalyûovat si m˘ûete na NiklovÏ Vrchu u boudy Grizzly. VÏtöina tratÌ nebo jejich Ë·stÌ je osvÏtlena pro veËernÌ lyûov·nÌ.
Skibusy jezdÌ v†malÈ ⁄pÏ po trase Sp·len˝ Ml˝n ñ Za vÏtrem ñ H˝bnerka - PomeznÌ Boudy ñ lyûa¯sk˝ are·l Rennerovy boudy a zpÏt. ⁄sek z†PomeznÌch Bud p¯es NovÈ Domky
na Rennerovy Boudy je udrûov·n sjÌzdn˝ pouze pro skibusy
a proto p¯i silnÈm snÏûenÌ m˘ûe b˝t provoz zastaven. Novinkou je zkuöebnÌ provoz skibusu ze Sp·lenÈho Ml˝na do lyûa¯skÈho are·lu SKI Pec. »ty¯i spoje pojedou do Pece (8.00,
10.45, 13.30 a 17.00) a t¯i spoje z Pece (10.15 13.00 a 16.30)
do MalÈ ⁄py. V˝raznÏ rozöi¯ujÌ lyûa¯skÈ moûnosti v†obci
a pomohou i bÏûka¯˘m p¯i n·stupu nebo n·vratu z†t˙ry.
Dobr· poloha panoramatickÈ kamery na sjezdovce lyûa¯skÈho are·lu Rennerovy boudy na ˙boËÌ PomeznÌho h¯ebene
v nadmo¯skÈ v˝öce 1108 metr˘ v·m p¯ibliûuje stav snÏhovÈ
pokr˝vky a aktu·lnÌ poËasÌ nejen v†MalÈ ⁄pÏ. DÌky nastavenÌ
kamery jsou dob¯e vidÏt i†h¯ebenovÈ partie vËetnÏ nejvyööÌho bodu »eskÈ republiky SnÏûky, t¯etinou pat¯ÌcÌ do†katastru
obce. Proto si po cel˝ rok dennÏ podle z·bÏr˘ p¯ÌmÈho p¯enosu panoramatickÈ kamery na »T2 v†dobÏ od 7.55 do 8.30
m˘ûete v okolÌ MalÈ ⁄py napl·novat lyûov·nÌ nebo h¯ebenovou t˙ru.
PodrobnÈ informace o MalÈ ⁄pÏ jsou zve¯ejnÏny na vyda¯en˝ch a st·le aktualizovan˝ch internetov˝ch str·nk·ch obce.
Najdete tu pl·n MalÈ ⁄py, p¯ehled majitel˘ dom˘, v†rubrice
Pensiony a ubytov·nÌ najdete u nÏkter˝ch sluûeb vlastnÌ str·nky. SouË·stÌ jsou i obr·zky ze starÈ i souËasnÈ MalÈ ⁄py,
z†nichû nÏkterÈ m˘ûete poslat jako elektronickou pohlednici.
Proto na internetu otev¯te http://www.malaupa.cz. ⁄daje
o sportovnÌch a turistick˝ch moûnostech v MalÈ ⁄pÏ najdete
takÈ v†teletextu na »T1 a »T2 pod n·zvem Panor·ma ñ zpravodajstvÌ z†hor na stranÏ 192-3.
9
O PAäOV¡NÕ
VELIKONO»NÕ PAä
Vypr·vÏnÌ o n·vötÏvÏ budoucÌho rakouskÈho cÌsa¯e Josefa II.
v†MalÈ ⁄pÏ 12. z·¯Ì 1779 uv·dÌ, jak se mocn˝ p·n divil ˙hlednosti zdejöÌch chalup. Na noc se ubytoval v†MohornovÏ (Sp·lenÈm) ml˝nÏ a vyzvÌdal na mÌstnÌch horalech, z†Ëeho si tak
dob¯e ûijÌ. Za p¯Ìslib, ûe se zasadÌ o stavbu kostela, se panovnÌk doËkal pravdivÈ odpovÏdi. Vöichni tady na hor·ch paöujÌ.
Jak panovnÌk na p¯iznanou nepravost reagoval nevÌme, ale
o stavbu kostela se skuteËnÏ postaral. Jeho pomoc dodnes
p¯ipomÌn· habsbursk· orlice namalovan· na klenbÏ uvnit¯
kostela s†n·pisem Kaiser Josef II. 1791. Tehdy, rok po cÌsa¯ovÏ smrti, byl kostel vysvÏcen. Ovöem vztah st·tnÌ moci
k†paöer·k˘m tak idylick˝ nebyl.
Dokument˘ a svÏdectvÌ o paöov·nÌ se mnoho nezachovalo. Ani se o tom nemluvilo nebo jen öeptem. HlavnÌm motivem neleg·lnÌho obchodu byla rozdÌln· cena a Ëasto nedostupnost zboûÌ v†druhÈ zemi. NavÌc z†MalÈ ⁄py to je do sousednÌho Slezska blÌû neû do nejbliûöÌho mÏsta v†»ech·ch.
VÏdÏlo se, ûe nÏkte¯Ì horalÈ nosÌ krosny se zboûÌm p¯es hory
pouze pro svou osobnÌ pot¯ebu, pro jinÈ to bylo nebezpeËnÈ,
nam·havÈ, ale v˝nosnÈ ¯emeslo. O Vinzenci Trˆmerovi ze StarÈ
Hory nad Temn˝m Dolem se ¯Ìkalo, ûe mÏl celou paöer·ckou
ûivnost. Protoûe paöoval zboûÌ do »ech p¯es NÏmecko aû ze
äv˝carska, ¯Ìkalo se jeho novÈmu domu äv˝carsk˝ oddech
(pro p¯eklad Schweizereiruhe). Mockr·t ho honili, ale nikdy
nechytli. PozdÏji uû nechodil s·m, ale najÌmal nosiËe z†celÈho
okolÌ i z†MalÈ ⁄py. Museli to b˝t zdatnÌ a tvrdÌ chlapÌci, kte¯Ì
p¯enesli aû devades·tikilovou krosnu v†noci p¯es hory po
˙zk˝ch chodnÌËcÌch a jeötÏ Ëelili n·strah·m ochr·nc˘ hranic.
HraniËnÌ str·ûi se ¯Ìkalo grenc·ci, pozdÏji je vyst¯Ìdala finanËnÌ, vlastnÏ celnÌ str·û. V†roce 1841 nechal postavit na PomeznÌch Boud·ch majitel maröovskÈho panstvÌ Berthold
Aichelburg celnici. V†nÌ byla takÈ sluûebna hraniËnÌ str·ûe
a st·je pro konÏ. Odtud ozbrojenÈ dvouËlennÈ hlÌdky vych·zely na poch˘zky. Nekontrolovali jen samotnou hranici, ale
na paöer·ky ËÌhali i hloubÏji ve vnitrozemÌ. Ochr·nci z·kona
byli v†nev˝hodÏ, protoûe paöer·ci se mohli spolehnout na pomoc mÌstnÌch lidÌ tÈmϯ v†kaûdÈ chalupÏ.
Z†MalÈ ⁄py vedly hlavnÌ paöer·ckÈ stezky p¯es SovÌ sedlo
a PomeznÌ h¯eben. Malo˙pötÌ do Slezska nosili m·slo a kvalitnÌ s˝ry, zp·tky umÏlÈ sladidlo, tab·k, alkohol a pozdÏji petrolej. K†poslednÌmu velkÈmu paöov·nÌ doölo bÏhem l. svÏtovÈ v·lky a v†dobÏ kr·tce po vzniku »eskoslovenska. P¯estoûe zboûÌ bylo na p¯ÌdÏlovÈ lÌstky, nebylo k†dost·nÌ ani za vysokÈ ceny. Tehdy se obchodovalo hlavnÏ s†petrolejem a sladidlem. Na hranice p¯iöli voj·ci, pozdÏji sluûbu p¯evzala finanËnÌ str·û. Jak se zlepöovala situace na trhu, paöov·nÌ
ust·valo. Str·ûnÌci a mÌstnÌ lidÈ si na sebe zvykli. Dceru starosty Johanna Taslera z†DolnÌ MalÈ ⁄py si dokonce vzal n·ËelnÌk finanËnÌ str·ûe v HornÌch†Albe¯icÌch Josef St¯ihavka.
Kdyû Hartman Hampel v†roce 1964 rozebÌral na StarÈ Ho¯e
nepot¯ebn˝ such˝ z·chod u chalupy, v†kterÈ d¯Ìve ûil zmÌnÏn˝
paöer·k Vinzenz Trˆmer, naöel za d¯evÏn˝m bednÏnÌm krabici ozdobenou obr·zkem kvetoucÌho ho¯ce plnou cukerÌnu.
M˘ûeme jen zvaûovat, jestli ji tam paöer·ck˝ kr·l zapomnÏl,
nebo chtÏl nechat pozdrav sv˝m n·stupc˘m. Asi by se divil,
ûe s†d¯evÏnou krosnou uû p¯es hory nikdo nechodÌ. Dnes se
paöuje neromanticky v kamionech. A urËitÏ se nep¯ev·ûÌ takovÈ ìobyËejnÈî vÏci jako petrolej na svÌcenÌ a umÏlÈ sladidlo. Zato z·jem o alkohol a ku¯ivo z˘stal stejn˝, jako za doby
n·vötÏvy cÌsa¯e Josefa II. v†KrkonoöÌch.
Stefanu Braunovi bylo o VelikonocÌch roku 1919 dvacet t¯i let
a uû byl zkuöen˝ paöer·k. Doma si naloûil na krosnu po¯·dn˝
n·klad m·sla a k veËeru vyrazil p¯es LvÌ d˘l a ˙boËÌ SvorovÈ hory
k†SovÌmu sedlu. VÏdÏl, ûe musÌ b˝t ostraûit˝, hranici pr·vÏ obsadila
nov· finanËnÌ str·û tvo¯en· hlavnÏ Ëesk˝mi voj·ky. JeötÏ neznal
jejich zvyky a zp˘sob st¯eûenÌ. Na hranici doöel s†tÏûk˝m n·kladem
za tmy, bez problÈm˘ p¯ekroËil pr˘sek a zaËal sestupovat do
NÏmecka. Neöel SovÌm dolem po hlavnÌ cestÏ do Karpacze, ale
po boËnÌ pÏöince do ìWolschauî, jak se v†mÌstnÌ hant˝rce ¯Ìkalo
VlËÌ PorebÏ. P¯ed p˘lnocÌ zaklepal u obchodnÌka a bez dlouh˝ch
¯eËÌ vymÏnil m·slo za dvÏ desetilitrovÈ bandasky s†petrolejem,
velkou krabici cukerÌnu, tab·k a nÏkolik lahvÌ ko¯alky. Naloûen·
krosna mohla mÌt dobr˝ch pades·t kilogram˘.
Stejnou cestou se vydal zpÏt, aby stihl p¯ekroËit hranici jeötÏ
za tmy. To se mu poda¯ilo, jenûe p¯es noc na h¯ebenu napadlo
trochu snÏhu. FinanËnÌci k†r·nu objevili Stefanovy stopy a vyrazili
za nÌm. Bez n·kladu byli rychlejöÌ a nÏkde na JelenÌ ho¯e se ozvalo:
St˘j, Halt! Stefan vyrazil rovnÏ dol˘ do ˙dolÌ, nechtÏl se zbavit
vz·cnÈho n·kladu. Teprve kdyû str·ûnÌci zaËali p·lit z†puöek
odhodil krosnu a bÏûel d·l. Padlo celkem 18 ran, ale paöer·k
financ˘m zmizel. Mysleli, ûe jim nezasaûen˝ utekl, vzali kontraband
a vr·tili se na PomeznÌ Boudy. Jenûe jedna kulka Stefana trefila
do hrudi a poranila mu plÌce. Dopot·cel se na cestiËku a upadl
do bezvÏdomÌ. Jen n·hodou tudy proch·zely dvÏ ûeny z†Dolsk˝ch
bud na rannÌ bohosluûbu do malo˙pskÈho kostela. P¯ivolanÌ chlapi
Stefana donesli do Sp·lenÈho Ml˝na. Jen proto, ûe byly pr·vÏ
Velikonoce, pob˝val ve svÈ chalupÏ Drachenvilla (pozdÏji HonzÌËek) profesor Viktor Hindsberg, chirurg z†Vratislavi. OkamûitÏ
mladÈho paöer·ka ve svÈm domÏ operoval a tÌm mu zachr·nil
ûivot. Stefan jeötÏ Ëtrn·ct dnÌ leûel v†profesorovÏ chalupÏ, neû
se vr·til dom˘. FinanËnÌ str·û se nikdy nedozvÏdÏla, po kom na
Velikonoce 1919 v†MalÈ ⁄pÏ st¯Ìlela.
(Podle vypr·vÏnÌ Friedricha Kneifela 1. 11. 2000)
DOPORU»UJEME
OSVÃD»EN… SLUéBY
10
PEC POD SNÃéKOU
11
Pension ñ restaurant LÌpa
Pension LÌpa v†HornÌm MaröovÏ otev¯eli v†roce 1994 Helena ävih·lkov· a V·clav Krych. Pojmenovali ho podle stoletÈ lÌpy na spodnÌm dvo¯e, kde je celoroËnÌ parkoviötÏ aut host˘. Pension nabÌzÌ ubytov·nÌ se stravov·nÌm v†apartm·nech, kterÈ majÌ ob˝vacÌ pokoj se dvÏma l˘ûky, stejnÏ velkou loûnici a koupelnu se sprchou a toaletou. K†vybavenÌ pokoje pat¯Ì i kabelov·
televize. Maxim·lnÌ kapacita pensionu je 28 l˘ûek. Tomu odpovÌd· i restaurace v p¯ÌzemÌ, kde
majÌ p¯ednost ubytovanÌ hostÈ. Na jÌdelnÌm lÌstku najdete minutkov· jÌdla vËetnÏ Ëerstv˝ch ryb
a krkonoösk˝ch specialit. LetnÌ posezenÌ v†zahradnÌ restauraci obohacujÌ jÌdla p¯ipravovan·
na grilu, objednat si m˘ûete i peËenÌ sel·tka. Pivo si vyberete ze dvou nejzn·mÏjöÌch Ëesk˝ch
znaËek PlznÏ a Budvaru. Restaurace je otev¯en· v†hlavnÌ sezÛnÏ i pro neubytovanÈ hosty od
11 do 22 hodin. Pension LÌpa nep¯ehlÈdnete ani v†noci, protoûe n·pisy i cel˝ d˘m jsou dob¯e
osvÏtleny. Je vhodn˝m mÌstem pro rodinnÈ pobyty. Pro ubytovanÈ hosty je sauna.
Pension ñ restaurant LÌpa, HornÌ Maröov Ëp. 133, PS» 542 26, majitel Helena ävih·lkov·
a V·clav Krych, tel., fax: (0439) 874 211, domluvÌte se i nÏmecky.
Priv·t VanÏk
V kr·snÈm ˙dolÌ na zaË·tku HornÌch LyseËin je nÏkdejöÌ zemÏdÏlsk· usedlost, kterou rodina
Radka VaÚka upravila pro svÈ trvalÈ bydlenÌ a takÈ pro ubytov·nÌ host˘. Dva dvoul˘ûkovÈ
pokoje majÌ svÈ vlastnÌ z·zemÌ tvo¯enÈ kuchyÚkou, toaletou a sprchou. Pro kaûdÈho hosta je
p¯ipravena snÌdanÏ. Pohodu a zajÌmavÈ prost¯edÌ HornÌch LyseËin, kterÈ pat¯Ì k nejklidnÏjöÌm
Ë·stem obce HornÌ Maröov, ocenÌ p¯edevöÌm turistÈ a vyznavaËi horskÈ p¯Ìrody. TakovÈ hosty
uvÌtajÌ i VaÚkovi nejradÏji. Jen kousek od domu je lyûa¯sk˝ vlek Herta se sjezdovkou. LetnÌ
hostÈ ocenÌ nejen okolÌ s potokem, tr·vnÌkem, velik˝mi stromy, nedalek˝m lesem, ale i posezenÌ u obyËejnÈho ohniötÏ. K VaÚk˘m vyjedou auta po cel˝ rok, protoûe i v zimÏ jsou cesta
a parkoviötÏ propluhov·ny. D˘leûitÈ je spr·vnÏ odboËit z hlavnÌ silnice do Albe¯ic 2 km za
maröovsk˝m n·mÏstÌm, v mÌstÏ oznaËenÈm smÏrovkami VanÏk, ale i pension Krakonoö a Sv.
Hubert, kterÈ jsou od k¯iûovatky blÌû.
RadomÌr VanÏk, HornÌ LyseËiny Ëp. 2, HornÌ Maröov, PS» 542 26, tel. (0439) 874 247,
domluvÌte se i nÏmecky.
Tet¯evÌ boudy
Komplex Ëty¯ modernÌch budov pod LiöËÌ horou mezi »ern˝m Dolem, PecÌ pod SnÏûkou
a DolnÌm Dvorem nabÌzÌ v†nadmo¯skÈ v˝öce 1030 metr˘ ubytov·nÌ i s†plnou penzÌ pro ökoly
a individu·lnÌ pobyty v†oddÏlen˝ch pavilonech (celkem 150 l˘ûek). V†pavilonu pro jednotlivÈ
hosty majÌ vöechny t¯Ì a Ëty¯l˘ûkovÈ pokoje vlastnÌ sprchov˝ kout, toaletu a um˝vadlo, v†pavilonu
pro ökoly jsou na pokojÌch sprchy a um˝vadla, toalety jsou na chodbÏ. P¯Ìpravou aktivit pro
hosty pat¯Ì Tet¯evÌ boudy k†jednÏm z†nejlepöÌch v†KrkonoöÌch a v†nabÌdce pro ökoly nemajÌ
konkurenci. Kaûd· ökolnÌ skupina m· vlastnÌ klubovnu s†tabulÌ, lavicemi, TV s videem, hernu
se stolnÌm tenisem i malou tÏlocviËnu. K†programu pat¯Ì p¯edn·öky HorskÈ sluûby, sauna,
posilovacÌ stroj a kulat˝ bili·r. U jÌdelny je s·l s†taneËnÌm parketem a aparaturou pro dÏtskÈ
diskotÈky. Rodinn· rekreace m· vlastnÌ vybavenÈ klubovny, vin·rnu s†taneËnÌm parketem.
Velk· restaurace se v†lÈtÏ rozöi¯uje o terasu s†n·dhern˝m v˝hledem do kraje. Je otev¯en·
dennÏ tÈmϯ cel˝ rok i pro pr˘chozÌ hosty. V†boudÏ je p˘jËovna horsk˝ch kol a lyûÌ. Sjezdovka
a 250 metr˘ dlouh˝ vlek je p¯Ìmo u boudy, od hornÌ stanice Zahr·dek v†lyûa¯skÈm are·lu SKI
Pec je to sem 15 minut. Jen kousek za boudou vede upravovan· bÏûeck· trasa Krkonoösk·
cesta. LetnÌ parkov·nÌ vËetnÏ autobusu je u boudy se znaËen˝m p¯Ìjezdem z†DolnÌho Dvora,
v†zimÏ pro ökoly v†»ernÈm Dole, pro ostatnÌ v†Peci pod SnÏûkou. Odvoz osob a zavazadel
zajiöùujÌ Ëty¯i rolby.
Horsk· bouda Tet¯evÌ boudy, poöta »ern˝ D˘l, PS» 543 44, provozujÌ Ivana a Miroslav
Radionovi, tel.: (0439) 896 312, fax: 896 329, tel.: 0601 245 480, e-mail: [email protected].
DomluvÌte se i nÏmecky.
Horsk· bouda Slovanka
Boudu Slovanku najdete na ìvrök·chî v˝chodnÌch Krkonoö na LuËin·ch v†nadmo¯skÈ v˝öce
1120 metr˘, na trase mezi PecÌ pod SnÏûkou a »ernou horou. Aû sem p¯i sobotnÌm st¯Ìd·nÌ
host˘ dorazÌte, dostanete horkou p¯esnÌd·vkovou polÈvku s†dom·cÌ houskou. Ubytovat se
m˘ûete ve dvou aû Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch i v†apartm·nech se standardnÌm vybavenÌm.
NejËastÏji sem jezdÌ a r·dy se vracejÌ rodiny s†dÏtmi, ökoly v†p¯ÌrodÏ, lyûa¯skÈ kurzy. ProblÈmem
nenÌ uspo¯·danÌ svatebnÌ hostiny, pracovnÌho posezenÌ firmy, t¯eba s†opÈk·nÌm selete.
Restaurace je otev¯en· dennÏ, pro kolemjdoucÌ hosty v†dobÏ od 10.30 do 20 hodin. Slovanka
m· vyhl·öenou v˝bornou kuchyni, kromÏ klasick˝ch Ëesk˝ch jÌdel si m˘ûete objednat speciality
z†ryb, dr˘beûe a zvϯiny, kter· st·le ËastÏji nahrazuje hovÏzÌ maso. Na jÌdelnÌ lÌstek za¯azujÌ
jÌdla z†vysokÈ a ËernÈ zvϯe i peËenÈho baûanta. DbajÌ na zdravou v˝ûivu, nap¯Ìklad brambory,
zeleninu i jahody do poh·ru p¯ipravujÌ z†ekologicky nez·vadn˝ch surovin. Bouda Slovanka je
spojen· vlekem Na MuldÏ s†lyûa¯sk˝m are·lem SKI Pec, p¯Ìmo p¯ed boudou najdou zaËÌnajÌcÌ
lyûa¯i bezpeËnou cviËnou louku s†mÌrn˝m dojezdem. MÌsto je ide·lnÌm v˝chodiötÏm pro t˙ry
na bÏûk·ch, proch·zÌ tudy Krkonoösk· cesta. LetnÌ ubytovanÌ hostÈ mohou po dohodÏ v˘z
zaparkovat p¯Ìmo u boudy. V†zimÏ zaparkujete na st¯eûenÈm parkoviöti v†centru »ernÈho Dolu
nebo na parkoviöti Zelen˝ Potok v†Peci pod SnÏûkou. M˘ûete se dohodnout na vyvezenÌ
zavazadel i osob rolbou. Novinkou je v†zimnÌ sezÛnÏ sobotnÌ autobusov· doprava host˘ z†Prahy
a okolÌ do »ernÈho Dolu a zpÏt.
Bouda Slovanka, »ern˝ D˘l ñ LuËiny, PS» 543 44, V·clav Duöka, tel., fax (0439) 896 332,
tel. 0602 266644, domluvÌte se i nÏmecky.
Adolfova-Nesseniho brusÌrna d¯eva s†vodnÌm pohonem od roku 1919 vyr·bÏla pro OsvÏtlovacÌ spoleËnost elekt¯inu.
Fotografie Wenzela Lahmera zachycuje brusÌrnu v centru VelkÈ ⁄py asi v†roce 1900.
ROZSVÕCEN… HORY
Kaûd˝ veËer se nad PecÌ pod SnÏûkou rozsvÌtÌ sjezdovka Javor jasn˝m
svÏtlem, ûe je tu jako ve dne. D·vno jsme si zvykli na pohodlÌ, kdy se ani
s†p¯ich·zejÌcÌ tmou ûivot nezastavÌ a naöe aktivity pokraËujÌ do pozdnÌ noci.
Z†historickÈho pohledu umÏlÈ svÏtlo dosvÌtilo do hor teprve ned·vno. Jsou
mezi n·mi pamÏtnÌci, kte¯Ì vzpomÌnajÌ na dÏtstvÌ bez elekt¯iny i na jedineËn˝ okamûik, kdy se u nich doma rozsvÌtila prvnÌ û·rovka.
Po dlouh· staletÌ byl jedin˝m zdrojem noËnÌho svÏtla oheÚ. V†nejstaröÌch
chalup·ch pozorn˝ div·k najde t¯eba na p˘dÏ v†okolÌ komÌna oËouzen·
mÌsta od louËÌ. Ze smrkovÈho öpalku se speci·lnÌm hoblÌkem na louËe
odhoblov·valy velkÈ t¯Ìsky. ZastrËenÈ ve spr·vnÈm ˙hlu do stojanu nebo
prostÏ do sp·ry tr·mu Ëi mezery mezi kameny ho¯ely nÏkolik minut. NÏkdy
se v†chlÈvÏ louË zapichovala do vyschlÈho kravince. Jeden Ëlen rodiny mÏl
svÌcenÌ na starosti a musel b˝t pozorn˝, nejen aby svÏtlo nezhaslo, ale aby
nezap·lilo d¯evÏnÈ stavenÌ. S†louËÌ se chodilo v†zimÏ na p˘du pro seno p¯i
veËernÌm a rannÌm krmenÌ dobytka. NapouötÏnÈ louËe horalÈ p¯ipravovali
pro noËnÌ putov·nÌ. PochodeÚ vybÌrali podle velikosti, odhadli jak daleko
jim svÏtlo vydrûÌ. Lucerny se svÌËkou se v†KrkonoöÌch rozö̯ily aû v†druhÈ
polovinÏ 19. stoletÌ, ale byly pro obyËejnÈ lidi moc drahÈ. PouûÌvali radÏji
malÈ olejovÈ lampiËky s†nev˝razn˝m, ale st·l˝m svÏtlem. V˝znamnou ud·lost zaznamenal kronik·¯ Stefan Dix z†Pece. PrvnÌ petrolejovou lampu do
obce p¯inesl ze Slezska krejËÌ z†HnÏdÈho Vrchu Franz Dix v†roce 1873.
Zanedlouho byly petrolejky v†kaûdÈm domÏ a nejedno dÏcko muselo peËovat o Ëistotu sklenÏn˝ch cylindr˘ a doplÚov·nÌ petroleje. Za zimu se
prosvÌtilo v†chalupÏ asi dvacet litr˘. V dobÏ prvnÌ svÏtovÈ v·lky a hlavnÏ po
jejÌm skonËenÌ byl tohoto svÌtiva nedostatek, spolu s†jÌdlem se p¯idÏloval
na p¯Ìsn˝ lÌstkov˝ systÈm. PeËtÌ a Malo˙pötÌ horalÈ mohli problÈm vy¯eöit
dvÏma zp˘soby. BuÔ pouûÌvali lampy na karbid, kterÈ p·chly a obËas vybouchly nebo petrolej v˝mÏnou za m·slo paöovali p¯es hory ze Slezska.
Ani tato moûnost nebyla bez rizika, protoûe finanËnÌ str·û po nich bez z·bran st¯Ìlela. ProblÈm se svÌcenÌm se vy¯eöil aû zavedenÌm elekt¯iny.
Ve VelkÈ ⁄pÏ st·valo nÏkolik brusÌren d¯eva pro v˝robu suroviny na papÌr. K†ot·ËenÌ mohutn˝ch brusn˝ch kamen˘ vyuûÌvaly vodnÌ sÌlu ¯eky ⁄py.
V†roce 1919 p¯i†AdolfovÏ brusÌrnÏ, kterou novÏ provozoval zeù p˘vodnÌho
majitele b˝val˝ major c.k. arm·dy Ludwig Nesseni, vznikla OsvÏtlovacÌ
spoleËnost Velk· ⁄pa. MÏla asi pades·t Ëlen˘ a rozsvÌtila okna dom˘ v†˙dolÌ
od kostela aû po Zelen˝ potok v†Peci. TurbÌna vyr·bÏla elekt¯inu jen v†noci,
p¯es den poh·nÏla d¯evobrus. V†dobÏ s†mal˝m pr˘tokem vody dynamo
poh·nÏl dieselov˝ motor s†vysok˝m komÌnem ñ v˝fukem. PozdÏji byla instalov·na dynama i v dalöÌch brusÌrn·ch, ale kvalitnÌ st·lÈ osvÏtlenÌ a uûitkov˝ proud p¯ineslo aû napojenÌ VelkÈ ⁄py a Pece na elektr·rnu v†Po¯ÌËÌ
u Trutnova. V†roce 1929 se na str·nÌch VelkÈ ⁄py objevily prvnÌ d¯evÏnÈ
sloupy s†vedenÌm. Za kaûdou instalovanou û·rovku musel hospod·¯ zaplatit 1000 korun a to bylo tehdy hodnÏ penÏz. O rok pozdÏji OsvÏtlovacÌ
spoleËnost Ob¯Ì a R˘ûov˝ d˘l p¯ivedla elekt¯inu aû k BoudÏ pod SnÏûkou.
Tady poprvÈ v†chalup·ch a pensionech rozsvÌtili na ätÏdr˝ den roku 1930.
Bouda¯i na Zahr·dk·ch, VysokÈm Svahu, LuËin·ch a HrnË̯sk˝ch boud·ch
si od roku 1926 vyr·bÏli vlastnÌ elekt¯inu dÌky drobnÈmu vodnÌmu dÌlu na
VlËÌm potoce. »lenovÈ zdejöÌ osvÏtlovacÌ spoleËnosti platili za kaûdou prosvÌcenou kilowatthodinu ˙ctyhodn˝ch sedm korun. Proto se r·di v†roce
1931 p¯ipojili k sÌti V˝chodoËeskÈ elektr·renskÈ akciovÈ spoleËnosti. Vzd·lenÏjöÌ luËnÌ enkl·vy z˘staly bez proudu jeötÏ dalöÌch dvacet aû t¯icet let.
V†roce 1967 protnulo celÈ ˙dolÌ vedenÌ vysokÈho napÏtÌ na ocelov˝ch stoû·rech, ke kterÈmu po roce 1980 byla p¯istavÏna nov· trafostanice. Velk˝m
Ëinem poslednÌch patn·cti let se stalo uloûenÌ vöech nÌzkonapÏùov˝ch sÌtÌ
v†kabelech do zemÏ. To p¯ispÏlo k†oËiötÏnÌ horskÈ krajiny.
Ve v˝chodnÌch KrkonoöÌch z˘staly bez elekt¯iny jen nÏkterÈ samoty a dvÏ
vÏtöÌ luËnÌ enkl·vy. V†MalÈ ⁄pÏ to jsou äÌmovy chalupy a ve VelkÈ ⁄pÏ
VelkÈ Tippeltovy boudy. Znalci vÏdÌ, ûe pr·vÏ tato dvÏ mÌsta pat¯Ì
k†nejzachovalejöÌm lokalit·m s†p˘vodnÌ krkonoöskou architekturou. Je jasnÈ, ûe odlehlost a nemoûnost pouûÌt modernÌ stroje a n·stroje poh·nÏnÈ
elekt¯inou p¯ispÏly k†zachov·nÌ r·zovitosti star˝ch chalup. Chalup·¯i se
nauËili bez elekt¯iny ûÌt, uvÏdomili si v˝jimeËnost sv˝ch dom˘ a podle slov
nÏkter˝ch z†nich i p¯i souËasn˝ch moûnostech uû bez elekt¯iny z˘stanou.
Jinak se za¯Ìdili na boudÏ DÏvÌn naho¯e v ModrÈm dole. Ani sem do poslednÌch dvou chalup StudniËnÌch domk˘ nenÌ zaveden˝ proud. DÏvÌn pat¯ÌcÌ gymn·ziu Trutnov vyuûÌvajÌ mladÌ lidÈ po cel˝ rok, proto si tu postavili
v†roce 1996 vlastnÌ elektr·rnu. M· obdivuhodnÈ p¯ev˝öenÌ 53 metr˘ srovnatelnÈ s† vodnÌm dÌlem OrlÌk na VltavÏ. Ovöem Modr˝ potok kousek pod
sv˝m pramenem d·v· jen p˘l litru vody za sekundu. . P¯Ìvod vody k†PeltonovÏ
turbÌnÏ vlastnÌ konstrukce o v˝konu 100 W vede star˝m vodovodnÌm potrubÌm. TurbÌna staËÌ na akumulaci energie pro dvan·ct 12V z·¯ivek a û·rovek a nÏkolik bludiËek na chodbÏ (www.devin.cz). KonstruktÈrem i v˝robcem elektr·rny je absolvent gymn·zia a dnes elektroinûen˝r Libor Kneifel,
vnuk zn·mÈho hospod·¯e Friedricha Kneifela z†Janov˝ch bud ve VelkÈ ⁄pÏ.
Jin· elektr·rna v†srdci n·rodnÌho parku bez problÈmu pracuje na JelenÌch louk·ch. Uû v†roce 1931 ji na odlehlÈm mÌstÏ bez nadÏje na tehdejöÌ
p¯ipojenÌ k†centr·lnÌ sÌti z¯Ìdil bouda¯ Johann Kohl. Po mnoha letech zpustlÈ malÈ vodnÌ dÌlo obnovil spr·vce a nynÌ vlastnÌk pravÈ horskÈ boudy JelenÌ louky Vratislav ÿÌha. Elektr·rna s†maxim·lnÌm v˝konem 20 kW pokryje
vöechno vnit¯nÌ osvÏtlenÌ a jeötÏ rozsvÌtÌ velkÈ svÏtlo nad vchodem, kterÈ
uk·ûe poutnÌk˘m v†noci nebo ve v·nici jejich cÌl. Vûdyù ve svÏtle je dosud
nep¯ekonan˝ v˝znam elekt¯iny.
LYéAÿSK› ARE¡L
12
VE»ERNÕ LYéOV¡NÕ
NA NOVÃ OSVÃTLEN… SJEZDOVCE JAVOR
Celkovou rekonstrukci dvou nejlepöÌch sjezdovek v†Peci pod
SnÏûkou na Javoru zavröilo osvÏtlenÌ öiröÌ tratÏ oznaËenÈ jako
Javor II. P¯i pohledu na svah je lev· sjezdovka i s†tratÌ
lyûa¯skÈho vleku osvÏtlena v†celÈ dÈlce vÌce neû jednoho
kilometru. Linie 36 desetimetrov˝ch sloup˘ s†celkem 95 svÏtly
vytv·¯Ì z†Javoru nejlepöÌ a nejdelöÌ osvÏtlen˝ lyûa¯sk˝ terÈn
v†»eskÈ republice. Intenzita osvÏtlenÌ 20 lux˘ splÚuje n·roky
i pro trÈninky z·vodnÌch lyûa¯˘.
VeËernÌ lyûov·nÌ zaËÌn· vûdy hodinu po ukonËenÌ ¯·dnÈho
provozu, coû znamen· do 15. ˙nora v 17. a po tomto datu
v 17.30 hodin.
OsvÏtlenÌm sjezdovky Javor vznikla v†Peci pod SnÏûkou
nov· moûnost Ëinnosti, kterou r·di vyuûÌv·me. DennÌ lyûov·nÌ
v†lyûa¯skÈm are·lu SKI Pec z˘stalo hlavnÌm programem, ale
zpest¯enÌ veËera pohodov˝m svezenÌm se m˘ûe st·t hezk˝m
zakonËenÌm dne. NavÌc se otvÌr· p¯Ìleûitost pro ËastÏjöÌ
lyûov·nÌ p¯es den zamÏstnan˝m lyûa¯˘m, kte¯Ì se teÔ mohou
dostat po pr·ci aû na Ëty¯i hodiny na dlouhou a upravenou
sjezdovku. Uû p¯ed minulou zimnÌ sezÛnou byl na obou
sjezdovk·ch na Javoru upraven terÈn do ide·lnÌ podoby
a instalov·n rozvod vody pro celoploönÈ zasnÏûov·nÌ
technick˝m snÏhem. V†are·lu p¯ibyla dalöÌ za¯ÌzenÌ na v˝robu
umÏlÈho snÏhu, kter· kromÏ Javoru vylepöujÌ snÏhovÈ
podmÌnky takÈ ve spodnÌ Ë·sti sjezdovek Zahr·dky a Vysok˝
Svah. DostateËn˝ zdroj a rozvod uûitkovÈ vody umoûÚuje
vysnÏûenÌ tratÌ i v zimÏ se slab˝mi snÏhov˝mi sr·ûkami.
Pro†˙pravu sjezdovek a bÏûeck˝ch tratÌ SKI Pec zakoupila
dalöÌ modernÌ snÏhovou rolbu s†p¯Ìdavn˝m za¯ÌzenÌm. V†˙seku
od KolÌnskÈ boudy pod vrchol LiöËÌ hory se are·l podÌlÌ na
˙pravÏ novÈ trasy pro bÏûka¯e Krkonoösk· cesta (str. 24). Na
sjezdovce Javor bude 31. b¯ezna kaûdoroËnÌ z·bavn· akce
Pec n·m spadla.
Nov· sezÛna p¯inesla takÈ rozö̯enÌ tarif˘ jÌzdnÈho. MilovnÌci
sjezdovek na Javoru ocenÌ zlevnÏnÌ celodennÌ jÌzdenky, kdyû
si koupÌ lÌstek platn˝ pouze tady. Dvan·ctihodinov· jÌzdenka
zahrnuje dennÌ i veËernÌ lyûov·nÌ.
ROZäÕÿEN¡ TRASA A PROVOZ SKIBUSŸ
Do lyûa¯skÈho are·lu SKI Pec se nejsnadnÏji dostanete
bezplatn˝m skibusem. Z†mÏstskÈ Ë·sti Velk· ⁄pa jezdÌ dennÏ
r·no od p˘l dev·tÈ v†p˘lhodinov˝ch intervalech aû do p˘l
p·tÈ. Na trase od hotelu Horizont jsou intervaly jen
dvacetiminutovÈ. Skibus v·s nabere i na dalöÌch oznaËen˝ch
zast·vk·ch, vËetnÏ autobusovÈho n·draûÌ v†centru mÏsta
a zaveze p¯Ìmo ke sjezdovce Javor. Samoz¯ejmÏ je tato
doprava v provozu i na zp·teËnÌ trase. SvÈzt se mohou takÈ
bÏûka¯i. Novinkou je velk˝ skibus p¯iv·ûejÌcÌ a odv·ûejÌcÌ lyûa¯e
na trase Trutnov, MladÈ Buky, Svoboda nad ⁄pou, HornÌ
Maröov, Velk· ⁄pa, autobusovÈ n·draûÌ, kde se p¯esed· do
mÌstnÌch menöÌch voz˘. Velk˝ skibus jede jednou r·no
a dvakr·t k†veËernÌmu lyûov·nÌ. SmÏrem do Trutnova odjÌûdÌ
po skonËenÌ lyûov·nÌ z†autobusovÈho n·draûÌ ve 21 hodin
a 30 minut.
NEJEZDÃTE MIMO SJEZDOVKY
Krkonoöe bohuûel nejsou Alpy a proto se tu lyûuje na
sjezdovk·ch vetknut˝ch do lesnÌch porost˘. Tam, kde byly
starÈ porosty vyk·ceny, jsou zas·zeny malÈ stromky, jejichû
SKI PEC
13
citlivÈ vrcholky Ëasto p¯ekr˝v· jen slab· vrstva snÏhu. Jestliûe
je termin·lnÌ pupen sazeniËky poökozen hranou lyûe nebo
snowboardu, s†nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ zahyne nebo bude
trvale zmrzaËen. JÌzdou ve zd·nlivÏ volnÈm terÈnu br·nÌte
n·roËnÈ obnovÏ horskÈho lesa. HlavnÌmi h¯ÌönÌky jsou
snowboardistÈ. Lyûa¯sk˝ are·l jim vyöel vst¯Ìc a dal Ë·st
sjezdovky Na muldÏ k†dispozici pro vytvo¯enÌ snowparku pro
snowboardisty. Svah byl p¯ed zimou vybaven umÏl˝mi
p¯ek·ûkami, kterÈ po zasnÏûenÌ, ujeûdÏnÌ a dotvarov·nÌ
vytv·¯Ì Ëlenit˝ terÈn pro n·cvik snowboardov˝ch skok˘ a figur.
1 Javor I - samoobsluûn˝ vlek s unaöeËi pro 2 lyûa¯e, dÈlka 1019 m,
p¯ev˝öenÌ 246 m, kapacita 1060 osob/hod., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka
INFORMACE O LYéOV¡NÕ V†PECI
6 Zahr·dky II - samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝m unaöeËem pro 1 lyûa¯e,
dÈlka 380 m, p¯ev˝öenÌ 80 m, kap. 560 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka
NejlepöÌ p¯edstavu o stavu sjezdovek a poËasÌ si udÏl·te p¯i
sledov·nÌ PanoramatickÈ kamery. Kaûd˝ den od 7.55 do 8.30
hodin v†p¯ÌmÈm p¯enosu na »T2 vidÌte z·bÏry z†hlavnÌch
Ëesk˝ch horsk˝ch st¯edisek. Kamera umÌstÏn· na vysokÈ vÏûi
na Zahr·dk·ch snÌm· nejen peckÈ sjezdovky, ale i h¯ebeny
se SnÏûkou a StudniËnÌ horou. Podle toho se m˘ûete
rozhodnout o t˙¯e na bÏûk·ch. Novinku, kterou uvÌtajÌ
p¯edevöÌm zahraniËnÌ hostÈ, najdete na rakouskÈ satelitnÌ
stanici TW1, urËenÈ turistice a sportu. DÌky spolupr·ci SKI
Pec s†firmou SITOUR je po cel˝ den na konci opakujÌcÌho se
programu Panorama vûdy po z·bÏrech z alpsk˝ch st¯edisek
v†p¯ÌmÈm p¯enosu pohled na Pec pod SnÏûkou a äpindler˘v
Ml˝n. DalöÌ informace najdete na internetov˝ch str·nk·ch
www.skipec.cz, www.holidayinfo.com nebo v teletextu na
obou programech »eskÈ televize na stranÏ 193. ZpravodajstvÌ
HorskÈ sluûby Krkonoöe je na stranÏ 199/1.
P¯Ìmo p¯i lyûov·nÌ zÌsk·te nejvÏtöÌ p¯ehled o dÏnÌ
v†lyûa¯skÈm are·lu SKI Pec z† velkÈ televiznÌ obrazovky
umÌstÏnÈ na dolnÌ stanici Zahr·dek. Vedle bÏûn˝ch zpr·v
o stavu sjezdovek a provozu vlek˘ se dozvÌte informace
o ËekacÌch dob·ch na jednotliv˝ch mÌstech a v†prost¯ihu
uvidÌte v†p¯ÌmÈm p¯enosu z·bÏry z panoramatickÈ kamery.
Lyûa¯sk˝ are·l SKI Pec pat¯Ì mezi nejlepöÌ lyûa¯skÈ sjezdovÈ
terÈny v†»eskÈ republice. Jeden·ct vlek˘ o celkovÈ dÈlce
tÈmϯ 7500 metr˘ p¯epravÌ 8750 lyûa¯˘ za hodinu. R˘znÏ
n·roËnÈ a dlouhÈ sjezdovky jsou p¯ed kaûdodennÌm
provozem perfektnÏ upraveny Ëty¯mi modernÌmi rolbami.
Nadmo¯sk· v˝öka tratÌ je v†rozsahu 830 aû 1180 metr˘.
V†lyûa¯skÈm are·lu je odbavovacÌ systÈm s†magnetick˝mi
kartami, kter˝ umoûÚuje volbu r˘zn˝ch druh˘ jÌzdenek
a z·roveÚ lyûov·nÌ na kterÈmkoli zdejöÌm vleku. JednotlivÈ
sjezdovky a lyûa¯skÈ vleky jsou v†are·lu SKI Pec blÌzko sebe
a propojenÈ upravovan˝mi lyûa¯sk˝mi cestami. VeËernÌ
lyûov·nÌ trv· podle z·jmu aû do 21 hodin. Na Javoru je po
ukonËenÌ dennÌho provozu hodinov· p¯est·vka nutn· pro
˙pravu sjezdovky. Na lyûa¯skÈm vleku U lesa je provoznÌ doba
nep¯etrûit· od 9 do 21 hodin.
V†are·lu najdete ˙schovnu zavazadel a lyûÌ, ve¯ejnÈ
z·chody, skiservis a p˘jËovny lyûÌ, lyûa¯skÈ ökoly, rychl·
obËerstvenÌ i restaurace. Vöechny sjezdovky jsou p¯i provozu
vlek˘ pod dohledem HorskÈ sluûby. V†celÈm are·lu je dobr˝
sign·l mobilnÌch telefon˘ sÌtÏ Paegas, Eurotel a Oskar.
SKI Pec a.s., Pec pod SnÏûkou, PS» 542 21, ¯editel Frantiöek
Vambera, tel. informace (0439) 796 280, vedenÌ are·lu 796
375, 796 285, fax 796 398, provoznÌ doba 9 - 16 hodin, od
15. 2. 2000 do 16.30, [email protected], www.skipec.cz,
www.holidayinfo.cz.
2 Javor II - samoobsluûn˝ vlek s unaöeËi pro 2 lyûa¯e, kap. 1060 os., veËenÌ
lyûov·nÌ
3 HnÏd˝ Vrch - samoobsluûn˝ vlek s unaöeËi pro 2 lyûa¯e, dÈlka 1194 m,
p¯ev˝öenÌ 315 m, kap. 1100 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka
4 Vysok˝ Svah (Smrk) - vlek s obsluhou, unaöeËe pro dva lyûa¯e, dÈlka
812 m, p¯ev˝öenÌ 150 m, kap. 870 os., snadn· sjezdovka
5 Zahr·dky I - vlek s obsluhou, unaöeËe pro 2 lyûa¯e, dÈlka 895 m, p¯ev˝öenÌ
225 m, kap. 1000 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka
7, 8 Klondike I a II - samoobsluûnÈ vleky s teleskopick˝mi unaöeËi pro 1
lyûa¯e, dÈlka 360 m, p¯ev˝öenÌ 60 m, kap. 560 os., snadn· sjezdovka
9 Zahr·dky III (U lesa) - samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝mi unaöeËi pro
1 lyûa¯e, dÈlka 350 m, p¯ev˝öenÌ 60 m, kap. 560 os., snadn· sjezdovka,
veËernÌ lyûov·nÌ
10 Na muldÏ - samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝mi unaöeËi pro 1 lyûa¯e,
dÈlka 550 m, p¯ev˝öenÌ 100 m, kapacita 800 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka,
snowpark pro snowboardisty.
11 ESO - samoobsluûn˝ vlek s teleskopick˝mi unaöeËi pro 1 lyûa¯e, dÈlka
320 m, p¯ev˝öenÌ 115 m, kapacita 620 os., st¯ednÏ n·roËn· sjezdovka.
HlavnÌ sezÛna
Mimo sezÛna
25. 12. 2000 - 31. 3. 2001
1. 11. 2000 - 23. 12. 2000
1. 4. 2001 - 2. 5. 2001
dospÏlÌ
dÏti
dospÏlÌ
1 jÌzda
dÏti
40
40
40
40
dop. 9 - 13 hod.
270
220
220
170
od 11 hod.
360
260
340
230
od 12 hod.
310
230
290
200
od 13 hod.
280
200
250
170
od 14 hod.
250
170
210
140
veËer 17,30-21 hod.
170
140
170
140
1 den
400
300
350
280
1 den Javor
290
290
290
290
2 dny
720
480
650
460
3 dny
1040
620
960
600
4 dny
1320
740
1220
720
5 dn˘
1550
850
1420
810
6 dn˘
1750
950
1600
900
7 dn˘
1900
1050
1720
960
5 ze 6
1600
900
1450
850
6 ze 7
1800
1000
1650
950
sezÛna
6000
4000
6000
4000
Pozn·mka: Ceny v KË a vËetnÏ DPH, dÏti do 10 let, senio¯i od 70 let.
Moûnost zakoupenÌ jÌzdenky na kter˝koliv den (p¯edprodej). Pokladny jsou
otev¯eny 15 minut p¯ed zah·jenÌm provozu, na sezÛnnÌ skipas pot¯ebujete
vlastnÌ fotografii, provozovatel vlek˘ si vyhrazuje pr·vo uzav¯Ìt vleky
a sjezdovky p¯i provoznÌch poruch·ch, nadmÏrnÈ rychlosti vÏtru, v˝padku
elekt¯iny a podobnÏ (v tÏchto p¯Ìpadech nevznik· pr·vo na vr·cenÌ jÌzdnÈho).
Z·kaz lyûov·nÌ mimo upravenÈ sjezdovky nenÌ svÈvoln˝m omezov·nÌm
lyûa¯˘, ale nezbytn˝m opat¯enÌm pro obnovu lesa v okolÌ sjezdovek
(p¯edevöÌm na Javoru a HnÏdÈm Vrchu).
LU»NÕ BOUDA
OSTROV V OBLACÕCH
16
SeniötÏ na vrcholu StudniËnÌ hory v roce 1902.
SLEZSK¡ STEZKA
NejstaröÌ, nejvÏtöÌ, nejslavnÏjöÌ, nejodlehlejöÌ - i dalöÌ p¯Ìvlastky
m˘ûeme p¯i¯knout LuËnÌ boudÏ. V†historii v˝jimeËnÈho domu se
odr·ûejÌ dÏjiny cel˝ch Krkonoö. LuËnÌ bouda stojÌ na b¯ehu BÌlÈho Labe uprost¯ed velikÈ n·hornÌ planiny, kter· se jmenuje BÌl·
louka a na nÌ navazuje stejnÏ rozlehl· »ertova louka t·hnoucÌ se
na z·pad aû ke St¯ÌbrnÈmu h¯ebeni. Je tÏûkÈ si to tu p¯edstavit
p¯ed pÏti sty lety, kdy celÈ mÌsto pokr˝val kromÏ nejvyööÌch partiÌ
StudniËnÌ a LuËnÌ hory souvisl˝ porost kosod¯eviny. A p¯ece tudy
vedla nejstaröÌ stezka p¯es hlavnÌ krkonoösk˝ h¯eben. Mohla
vzniknout uû na konci prvnÌho tisÌciletÌ, podle historik˘ je doloûena p¯ed rokem 1200. Spojovala »echy p¯es PodkrkonoöÌ se
Slezskem, odtud jejÌ jmÈno. V†hor·ch i dnes po stejnÈ trase vede
cesta od VrchlabÌ p¯es Str·ûnÈ a Rennerovky k†V˝rovce, prudce
stoup· do nejvyööÌho bodu v LuËnÌm sedle, p¯ech·zÌ BÌlou louku a kles· kolem Hampelovy boudy (Strzecha Akademicka) na
severnÌ slezskou stranu hor. Na H¸ttelovÏ obrazovÈ mapÏ Krkonoö asi z†roku 1578 je namalovan· jako hlavnÌ cesta p¯es hory
a pln· krosna¯˘, poutnÌk˘, dokonce s vyöÚo¯en˝m†jezdcem na
koni. Na GlobicovÏ mapÏ z†roku 1668 je Slezsk· stezka na vrcholu LuËnÌ hory uû opat¯ena z¯eteln˝m tyËov˝m znaËenÌm, stejn˝m, jakÈ se pouûÌv· pro orientaci v†zimÏ i dnes.
LU»NÕ BOUDA
P˘vod nejstaröÌ boudy na h¯ebenech hor zaznamen·vajÌ r˘znÈ
legendy. Vypr·vÏjÌ o rodinÏ protestant˘ prchajÌcÌ z†»ech do tolerantnÏjöÌho Slezska, o dvou milencÌch, kte¯Ì pr·vÏ tady u pramen˘ BÌlÈho Labe naöli sv˘j r·j, o bratrech ölechticÌch, kte¯Ì se
v†boji o dÏdictvÌ dostali aû na BÌlou louku, kde se teprve usm̯ili
a na stvrzenÌ zaloûili LuËnÌ boudu. SkuteËn˝ d˘vod stavby lidskÈho obydlÌ v†tak drsnÈm kraji jistÏ souvisÌ s†provozem na SlezskÈ stezce. P¯i p¯estavbÏ vodnÌho dÌla pod boudou v†roce 1869
naöli stavitelÈ k·men s†letopoËtem 1623 nebo 1625. SkuteËn˝
vznik boudy se datuje nejmÈnÏ o pades·t let d¯Ìve a objevenÈ
datum nejspÌö p¯ipomÌn· stavbu kamennÈho domu pro trvalÈ
bydlenÌ. P˘vodnÌ d¯evÏn· bouda vyho¯ela. SeniötÏ a pastviny na
BÌlÈ louce byly ˙dajnÏ pronajÌm·ny uû mocn˝m koloniz·torem
Krkonoö Gendorfem v 16. stoletÌ a dochovanÈ z·pisy o pron·j-
mu pozemk˘ naznaËujÌ, ûe nejstaröÌmi n·jemci LuËnÌ boudy
byly†rodiny Kraus˘, Erben˘ a Bradler˘ usedlÈ ve äpindlerovÏ
Ml˝nÏ. SkuteËnÏ doloûen˝mi drûiteli jsou v 18. stoletÌ RennerovÈ, dÏdiËnÌ rycht·¯i HorskÈho dÌl˘ VrchlabÌ. V†roce 1778 je zmiÚov·n Johann Heinrich Renner, kter˝ o rok pozdÏji boudu, dobytek, seniötÏ, pr·va a povinnosti v˘Ëi ölechtÏ p¯enechal
i s†rycht·¯sk˝m ˙¯adem svÈmu synovi Augustinu Rennerovi.
V†tÈmûe roce v z·¯Ì p¯i krkonoöskÈm putov·nÌ boudu navötÌvil
v†doprovodu gener·la Laudona budoucÌ rakousk˝ cÌsa¯ Josef II.
Asi od roku 1831 spravoval hospod·¯stvÌ Jakob Renner. Od
Morzin˘, majitel˘ vrchlabskÈho panstvÌ, mÏl propachtov·no p¯es
sto hektar˘ luk a pastvin, aby mohl drûet vÌce neû t¯icet kus˘
dobytka a nejmÈnÏ tolik koz. DalöÌ dobytek bral hospod·¯ v†lÈtÏ
z†niûöÌch obcÌ. Z†kravskÈho mlÈka se po staletÌ na LuËnÌ boudÏ
dÏlalo vyhl·öenÈ horskÈ solenÈ m·slo, bylinnÈ s˝ry a speci·lnÌ
kozÌ s˝r. NejlepöÌ v˝robky horalÈ sn·öeli na krosn·ch do ˙dolÌ
a prod·vali i do vzd·len˝ch mÏst, Prahy, Karlov˝ch Var˘, takÈ
do zahraniËÌ. Ze zbylÈho podm·slÌ si dÏlali prost˝ s˝r pro sebe
a pro zdejöÌ pocestnÈ. M·selnice poh·nÏnÈ vodou BÌlÈho Labe,
v kter˝ch se tluËenÌm mÏnila Ëerstv· smetana na m·slo, byly
v†provozu po cel˝ den. Jakob Renner n·s udivuje sv˝m neöùastn˝m osudem. P¯estoûe str·vil na BÌlÈ louce cel˝ ûivot, zabloudil
11. dubna 1868 ve v·nici a t¯i sta metr˘ od boudy zmrzl. JmÈno
i smrt horala p¯ipomÌn· kovan˝ k¯Ìû u cesty k†LuËnÌmu sedlu.
Jakobova dcera Monika se jiû p¯edtÌm provdala za V·clava Hollmanna, kterÈmu tch·n, nemaje vlastnÌho syna, horskÈ hospod·¯stvÌ prodal.
17
Na LuËnÌ boudÏ od nepamÏti p¯esp·vali na senÏ pocestnÌ,
kter˝ch zaËalo v†druhÈ polovinÏ 19. stoletÌ p¯ib˝vat. Hollmann
v†roce 1875 p¯istavÏl mÌstnosti pro hosty a tÌm se zemÏdÏlsk˝
d˘m zaËal p¯emÏÚovat na velik˝ hostinsk˝ podnik. V†roce 1876
boudu koupil Kryötof H‰ring a p¯estoûe ji po deseti letech prodal, zapsal se pro bouda¯e neobvykl˝mi Ëinnostmi do historie
kraje. Zaloûil novou pamÏtnÌ knihu s†botanick˝m obsahem, nab·dal hosty k†ochranÏ p¯Ìrody, vÏnoval se meteorologii a takÈ
peËoval o dobrou n·ladu host˘. V†b¯eznu 1886 LuËnÌ boudu
koupila rodina Bˆnsch˘ z†VelkÈ ⁄py a na dobrou tradici nav·zala. O rozvoji turistiky, n·vötÏvnosti Krkonoö i schopnostech
rodinnÈ firmy Brat¯i BˆnschovÈ svÏdËÌ prost˝ v˝Ëet p¯estaveb.
V†roce 1886 koupili boudu se†sedmi pokoji pro hosty. V†roce
1894 uû mÏli 14, o dva roky pozdÏji 30 a o dva dalöÌ roky na to
jeötÏ 15 pokoj˘. Po p¯ÌstavbÏ v†roce 1906 bouda nabÌzela 57
pokoj˘ a v†roce 1909 uû 77. TÏsnÏ p¯ed prvnÌ svÏtovou v·lkou
BˆnschovÈ dokonËili novou velkou budovu a kapacita stoupla
na rekordnÌch 120 pokoj˘, nÏkolik nocleh·ren a restauracÌ. Jin˝
takov˝ d˘m v†KrkonoöÌch nebyl.
Z†LuËnÌ boudy to je v lÈtÏ na SnÏûku slabou hodinku. Od
poË·tku turistiky odtud hostÈ vych·zejÌ za tmy, aby zastihli na
vrcholu v˝chod slunce. D¯Ìve je vöechny najednou budil velk˝
zvonec zavÏöen˝ ve ötÌtu p¯Ìstavby. V˝jimeËnÈ postavenÌ si bouda udrûovala i po otev¯enÌ Ob¯Ì boudy a dvou bud na SnÏûce
v†polovinÏ 19. stoletÌ. SpojenÌ horskÈho hospod·¯stvÌ s†pohostinstvÌm p¯in·öelo host˘m nejen v˝bornou kuchyni s†mÌstnÌmi
specialitami, ale i nahlÈdnutÌ do tÏûkÈho ûivota horal˘. M·selnice s†vodnÌm pohonem, pek·rna, s˝r·rna, chlÈvy, senÌky, sek·Ëi
a nosiËi byli ve svÈ dobÏ atrakcÌ pro p¯ev·ûnφmÏstskÈ hosty.
Dnes si bliûöÌ p¯edstavu o ûivotÏ na LuËnÌ boudÏ a okolnÌch
mÌstech udÏl·te z†dobov˝ch fotografiÌ, kterÈ jsme p¯ed nÏkolika
lety pro v·s s†vedenÌm boudy vystavili v†chodbÏ p¯ed restauracÌ.
LuËnÌ bouda prosperovala a do t¯ic·t˝ch let mÏla v˝bornou
povÏst i mezi hosty z†»ech. Je ke ökodÏ obou n·rodnostÌ, NÏmc˘
i »ech˘, ûe se nechaly unÈst nen·vistÌ a touhou po odplatÏ.
StaletÈ souûitÌ zdejöÌch nÏmecky mluvÌcÌch horal˘ s†Ëesk˝mi
poutnÌky a pozdÏji i obyvateli vy˙stilo v†nevraûivost a netoleranci ze strany jednÈ a v pomstu vedoucÌ k vyp·lenÌ boudy a pozdÏjöÌmu odsunu horal˘ ze strany druhÈ. LuËnÌ boudu a sousednÌ Rennerovku zap·lili jako projev odporu proti nacist˘m ËeskoslovenötÌ voj·ci p¯i sudetskÈ krizi 2. ¯Ìjna 1938. Sho¯ela nejen
nejstaröÌ horsk· bouda, ale s nÌ takÈ pamÏtnÌ knihy se z·pisy
nÏmeck˝ch i Ëesk˝ch osobnostÌ, pam·tnÈ p¯edmÏty p¯ipomÌnajÌcÌ nÏkdejöÌ ûivot a jak se pozdÏji uk·zalo i tradice horskÈho
hospod·¯stvÌ. V†letech 1939 aû 1940 byla LuËnÌ bouda obnovena z†prost¯edk˘ Protektor·tu »echy a Morava, slouûila vÏtöinou
pro pot¯eby nÏmeckÈ arm·dy a jiû nikdy nedos·hla d¯ÌvÏjöÌ jedineËnÈ atmosfÈry.
SouËasn· LuËnÌ bouda nenÌ jako kdysi nepostradateln· p¯i
snadnÈ dostupnosti SnÏûky sedaËkovou lanovkou. Trochu
zchudla nedostateËn˝mi investicemi do obnovy interiÈr˘
v†poslednÌch desetiletÌch. Ale i tak je zajÌmav˝m cÌlem, kde se
m˘ûete zastavit na rychlÈ obËerstvenÌ v†dolnÌ hale, na va¯enÈ
jÌdlo v†restauraci nebo se ubytovat v†hotelovÈm Ëi turistickÈm
pokoji. Levnou spoleËnou nocleh·rnu vyuûÌvajÌ hlavnÏ skupiny
p¯i letnÌch a zimnÌch p¯echodech Krkonoö. A kdyû r·no vyrazÌte
na v˝chod slunce na SnÏûku, jako tisÌce host˘ p¯ed v·mi, pozn·te kouzlo horskÈ p¯Ìrody. MyslÌm, ûe nejen dÌky poloze
a nÏkolik stoletÌ dlouhÈ historii m˘ûeme LuËnÌ boudu a BÌlou
louku za¯adit spolu s†vrcholem SnÏûky, pramenem Labe a SnÏûn˝mi j·mami mezi krkonoöskÈ dominanty.
SENO Z V݊IN
Od 16. stoletÌ zaËalo odlesÚov·nÌ BÌlÈ louky. VÏtöina kosod¯eviny poslouûila jako palivo v†LuËnÌ boudÏ, nÏkter· mÌsta byla vyp·lena pro rozö̯enÌ pastvin a seniöù. Louk·m v†tÏsnÈm okolÌ
LuËnÌ boudy se ¯Ìkalo zahrady. B˝valy pravidelnÏ hnojenÈ kejdou z†chlÈva a dvakr·t roËnÏ peËlivÏ posekanÈ. NejvÏtöÌ ruch
b˝val na BÌlÈ a sousednÌ »ertovÏ louce v†such˝ch letech, kdy
kolem chalup v†˙dolÌ nenarostlo dost tr·vy. Hospod·¯i z†VelkÈ
⁄py, Pece i äpindlerova Ml˝na museli vysoko do hor na seniötÏ,
kter· si pronajali od majitel˘ panstvÌ. SklÌzeli i ty nejvyööÌ polohy
vËetnÏ SnÏûky, StudniËnÌ a LuËnÌ hory. P¯i pohledu na zdejöÌ
kr·tkou a tuhou tr·vu smilku zvanou wolf Ëili vlËina se nechce
vϯit, ûe jeden horal s†pomocnÌkem za 10 dnÌ posekal, usuöil
a odvezl cel˝ ûeb¯iÚ·k horskÈho sena. SeniötÏ se sklÌzela nejd¯Ìve po dvou letech, aby loÚsk· sta¯ina zv˝öila mnoûstvÌ sena. Na
ûiviny chudÈ horskÈ seno se p¯id·valo dobytku hlavnÏ pro zaplnÏnÌ ûaludku bachoru, aby mÏl co p¯eûvykovat. Sek·Ëi mezi pracÌ
spali a jedli na senÌku v†LuËnÌ boudÏ nebo p¯eb˝vali pod jednoduch˝m p¯Ìst¯eökem p¯Ìmo na seniöti. SklizenÈ seno ukl·dali do
stoh˘ pro zimnÌ sv·ûenÌ nebo ËastÏji sn·öeli na krosn·ch, sv·ûeli na traka¯i Ëi na sanÌch rohaËk·ch s†mal˝mi koleËky. P¯iloûen· pohlednice ze sbÌrky AntonÌna TichÈho zachycuje seniötÏ se
stohem a p¯Ìst¯eökem tÈmϯ na vrcholu StudniËnÌ hory
v†nadmo¯skÈ v˝öce p¯es 1500 metr˘ v†roce 1902.
Sedm cest k LuËnÌ boudÏ
DÌky odlehlosti LuËnÌ boudy je jejÌ
n·vötÏva spojena s†horskou t˙rou.
V†zimÏ se sem vydejte jen za hezkÈho poËasÌ. P¯i snÏhovÈ bou¯i je
to nejdrsnÏjöÌ mÌsto v†»ech·ch, t¯Ìmetrov· vrstva snÏhu nenÌ nic
mimo¯·dnÈho. Z†jinÈho pohledu jste pr·vÏ tady v†kteroukoliv roËnÌ
dobu skuteËnÏ na hor·ch.
1. NejsnadnÏji se na BÌlou louku dostanete p¯es SnÏûku, kdyû v·s
na vrchol vyveze sedaËkov· lanovka. V†zimÏ m˘ûe b˝t problÈmem
siln˝ vÌtr omezujÌcÌ jejÌ provoz a nÏkdy i pÏöÌ sestup po zmrzlÈm
povrchu k†b˝valÈ Ob¯Ì boudÏ. 2. Jenom letnÌ trasa v·s zavede kr·sn˝m Ob¯Ìm dolem k†b˝valÈ Ob¯Ì boudÏ a potom p¯es ⁄pskÈ raöeliniötÏ k†LuËnÌ boudÏ. 3. NejËastÏjöÌ v˝stupov· a jedin· z·sobovacÌ
cesta vede k†LuËnÌ boudÏ z†Pece pod SnÏûkou p¯es Richterovy
boudy, V˝rovku a LuËnÌ sedlo. Trochu delöÌ, ale p¯ÌjemnÏjöÌ zimnÌ
varianta vede z†Pece p¯es LiöËÌ horu nebo p¯Ìk¯ejöÌm Modr˝m dolem, v†lÈtÏ p¯es Severku a kolem Bufetu Na rozcestÌ. 4. Ze äpindlerova Ml˝na a zpÏt vede zimnÌ lyûa¯sk· cesta p¯es St¯Ìbrn˝ h¯eben
a p¯es äpindlerovu boudu. Pro letnÌ variantu po hraniËnÌ CestÏ Ëesko ñ polskÈho p¯·telstvÌ pot¯ebujete cestovnÌ pas. 5. Romantickou
cestu dlouh˝m ˙dolÌm BÌlÈho Labe v†zimÏ ohroûujÌ laviny a proto
je pr˘chodn· jenom v†lÈtÏ. 6. To platÌ i o nejkratöÌ cestÏ ze äpindlerova Ml˝na p¯es KozÌ h¯bety a Svat˝ Petr. 7. NejkratöÌ cesta ze severn̆polskÈ (slezskÈ) strany hor vede od jedineËnÈho kostela Wang
v†HornÌm Karpaczi k†ledovcovÈmu jezeru Mal˝ rybnÌk, odkud p¯Ìk¯e
stoup· kolem Hampelovy boudy na hlavnÌ h¯eben a k†LuËnÌ boudÏ.
TyËovÈ znaËenÌ p¯es LuËnÌ horu na GlobicovÏ mapÏ, 1668.
DOPORU»UJEME
OSVÃD»EN… SLUéBY
18
(pokraËov·nÌ ze str.1)
KRKONOäSK› PÿÕBÃH STOLETÕ
P¯elomovÈ datum konce dvac·tÈho stoletÌ a druhÈho tisÌciletÌ vybÌzÌ lidstvo k†hodnocenÌ. TakovÈ ˙vahy nutnÏ p¯ipomÌnajÌ velkÈ ud·losti a s†nimi
spojenÈ osobnosti. TeleviznÌ, rozhlasovÈ i tiskovÈ dokumenty nabÌzejÌ
shrnujÌcÌ programy jako jsou stoletÌ v·lek, osobnost tisÌciletÌ, nejlepöÌ
sportovec 20. vÏku, pÌsniËka stoletÌ, tisÌc let architektury a jinÈ projekty.
Vöak to zn·te. Neubr·nil jsem se v†duchu zhodnotit ËasovÏ uzav¯enÈ
obdobÌ u n·s v†KrkonoöÌch a pak jsem si uvÏdomil, ûe zn·m ËlovÏka,
kter˝ jako jeden z†m·la tady skoro celÈ dvac·tÈ stoletÌ proûil a p¯es svÈ
p¯edky i velkou Ë·st konËÌcÌho tisÌciletÌ. VrchovatÏ pln˝ vyslechnut˝ch
z·ûitk˘ jsem se svϯil zkuöenÈmu Pavlu ätechovi. P¯Ìtel fotograf mi doporuËil zn·mÈho dokumentaristu Pavla ätingla, kterÈmu se n·mÏt a hlavnÏ
osoba horala pamÏtnÌka zalÌbila natolik, ûe se pustil hned do pr·ce. NatoËil prvnÌ z·bÏry, sh·nÏl penÌze, napsal scÈn·¯, p¯ivezl filmov˝ öt·b, sh·nÏl
penÌze, p¯epsal scÈn·¯, dot·ËÌ poslednÌ z·bÏry, sh·nÌ poslednÌ penÌze.
V†ûivotnÌm p¯ÌbÏhu krkonoöskÈho horala je p¯Ìchod jeho p¯edk˘ do zdejöÌch hor, zakl·d·nÌ hospod·¯stvÌ, chvÌle rodinnÈ sl·vy i tragediÌ. Pak p¯Ìchod prvnÌch turist˘, zaË·tky lyûov·nÌ, tvrd· pr·ce v†lese a na louk·ch.
A pozdÏji se p¯es to vöechno p¯eûene p¯ÌbÏh st¯edoevropsk˝, evropsk˝
a v†rozhodujÌcÌch chvÌlÌch celosvÏtov˝. Horsk˝ hospod·¯, kter˝ mÏl proûÌt
klidn˝ ûivot pln˝ pr·ce na svÈ Ëty¯hektarovÈ louce a v†okolnÌm lese, proûÌv· z·nik rakousko-uherskÈho mocn·¯stvÌ, se sv˝m hospod·¯stvÌm se
ocit· v†ËeskoslovenskÈm st·tÏ a neumÌ Ëesky, svÏtov· krize mu ztÏûuje
ûivot a bere skromnÈ penÌze, vidÌ euforii Sudet v†roce 1938 a ve stejnÈm
roce vnit¯nÏ prohr·v· v nacistick˝ch volb·ch, kterÈ v†jeho obci vyznÏly
jednohlasnÏ ìjaî, kdyû on vÌ, ûe bylo alespoÚ jedno ìneinî. Bez milosti je
posl·n na frontu, svleËen˝ procit· z†bezvÏdomÌ na hromadÏ mrtvol u Stalingradu, aby byl v poslednÌ chvÌli s†rozervan˝m b¯ichem zachr·nÏn. OËek·v· odsun t¯Ì miliÛn˘ NÏmc˘ ze svÈho domova a divÌ se, ûe tomu sousedÈ nevϯÌ. Po skonËenÌ v·lky stojÌ jen p·r kilometr˘ od svÈ chalupy ve
frontÏ na popravu, kter· m· b˝t lidovou odplatou za p¯edv·leËnÈ utrpenÌ.
Nezn· okolnosti, nezn· ˙ËastnÌky. Jako jedin˝ je chvilinku p¯ed exekucÌ
propuötÏn dom˘. P¯ekvapivÏ m˘ûe z˘stat v†kraji p¯edk˘ a znovu si koupit svou†chalupu a louku. ProûÌv· vedle osobnÌch poko¯enÌ nastupujÌcÌ
komunistickou zlov˘li a spuötÏnÌ ûeleznÈ opony. DalöÌch patn·ct tisÌc dnÌ
nesvobody. NezasvÏcen˝ ËlovÏk proch·zÌ kolem malebnÈho hospod·¯stvÌ, kde devades·tilet˝ horal ötÌpe d¯evo na zimu a ¯Ìk· si: ìJak je klidn˝
ûivot na horskÈ samotÏ.î
MyslÌm, ûe takov˝ filmov˝ p¯ÌbÏh v†KrkonoöÌch jeötÏ nevznikl. Ale to
posuÔte sami. Dokument·rnÌ film Pan Kneifel odvysÌl· »esk· televize
nÏkdy v lÈtÏ prvnÌho roku t¯etÌho tisÌciletÌ. DalöÌ krkonoöskÈ dÌly uû budou
vypr·vÏt naöe mnohem pozdÏjöÌ generace. To je ovöem musÌme nejprve
proûÌt.
-pkNat·ËenÌ dokumentu o osudu rodiny horal˘ se z·konitÏ propojilo
s historiÌ Pece pod SnÏûkou, Krkonoö a celÈ Evropy.
DO ZOO VE DVOÿE KR¡LOV… NAD LABEM PO CEL› ROK
NejslavnÏjöÌ zoologickou zahradu v†»eskÈ republice m˘ûete navötÌvit p¯i
zimnÌ nepohodÏ, stejnÏ jako ze letnÌho v˝letu do PodkrkonoöÌ. Z Pece pod
SnÏûkou je to do Dvora Kr·lovÈ jen 45 kilometr˘. ZOO drûÌ nejvÏtöÌ kolekci
zv̯at v†»R (tÈmϯ 2.500 kus˘), je doslova genobankou africk˝ch zv̯at
v†EvropÏ a v chovu nosoroûc˘, ûiraf, zeber ale i dalöÌch zv̯at zaujÌm· svÏtovÈ prvenstvÌ. Nejvz·cnÏjöÌm zv̯etem je severnÌ forma nosoroûce tuponosÈho, kter· pat¯Ì mezi nejohroûenÏjöÌ ûivoËichy v˘bec. V†p¯ÌrodÏ ûije poslednÌch 25 jedinc˘,†v†zajetÌ pak jen dalöÌch 10. Kr·lovÈdvorsk· ZOO jako
jedin· na svÏtÏ tohoto nosoroûce rozmnoûuje. PoslednÌ ml·dÏ se narodilo
29. Ëervna 2000 a bylo po pr·vu nazv·no ml·dÏ milÈnia, neboù ho lze oznaËit
za nejvz·cnÏjöÌ odchovanÈ ml·dÏ na svÏtÏ v†roce 2000.
NejnovÏjöÌ pavilon VodnÌ svÏty p¯edstavuje exotickÈ ûivoËichy a rostliny
v†ter·riÌch a v soustavÏ sladkovodnÌch a mo¯sk˝ch n·drûÌ. Ve slanÈ vodÏ
uvidÌte kromÏ pestrobarevn˝ch tropick˝ch ryb i ûivÈ kor·ly, mo¯skÈ houby
a sasanky. Ve sladkovodnÌch akv·riÌch ûije t¯eba sumec ûraloËÌ, tvarem h¯betnÌ ploutve a tÏla neopr·vnÏnÏ nah·nÏjÌcÌ strach. TakÈ velik· amazonsk·
piraÚa se na rozdÌl od svÈ dravÈ p¯ÌbuznÈ ûivÌ jen ovocn˝mi plody. Budeteli mÌt ötÏstÌ, zahlÈdnete i volnÏ poletujÌcÌ barevnÈ mot˝ly.
NehledÏ na roËnÌ obdobÌ je†pavilon PtaËÌ svÏt nejmilejöÌm mÌstem v†celÈ
ZOO. Ve dvou velk˝ch hal·ch proch·zÌte mezi tropickou vegetacÌ
s†dozr·vajÌcÌmi ban·ny a nad hlavou v·m p¯elÈtajÌ n·dhernÌ pt·ci. Neust·le
se oz˝v· r˘znÈ pÌp·nÌ, ötÏbet·nÌ, zpÏv, pÌsk·nÌ i straöidelnÈ houk·nÌ holuba baûantÌho. Vöude se nÏco h˝be, mal˝ asijsk˝ datel proklep·v· stromy,
p¯Ìmo pod nohama v·m probÏhne k¯epelka korunkat· nebo velik˝ holub
korun·Ë vÏj̯ov˝. JinÈ druhy pt·k˘ se skr˝vajÌ v†nejhustöÌch vegetaËnÌch
mÌstech a vy je postupnÏ objevujete. Nejkr·snÏjöÌmi pt·ky expozice jsou t¯i
druhy tukan˘ s†obrovsk˝mi zob·ky. Celkem je v zahradÏ p¯es 660 pt·k˘ ve
130 druzÌch, nÏkte¯Ì tu hnÌzdÌ a vyv·dÏjÌ ml·Ôata.
Dvorskou ZOO proslavilo safari, kterÈ odstranilo m¯Ìûe a klece mezi velk˝mi africk˝mi zv̯aty a n·vötÏvnÌky. Rozkl·d· se na ploöe tÈmϯ 30 hektar˘, kde v†lÈtÏ projÌûdÌte safari autobusem mezi st·dy zeber, antilop, mezi
hejny pelik·n˘ a dalöÌch druh˘ africk˝ch pt·k˘. O dalöÌch z·chrann˝ch
chovech se dozvÌte bÏhem n·vötÏvy, pro kterou si vyhraÔte alespoÚ p˘lden, lÈpe vöak cel˝ den. PÏknou akcÌ je V·noËnÌ ZOO, kter· trv· od 1. prosince aû do konce ledna. Cel· zahrada je n·dhernÏ osvÏtlen· a vyzdoben·
v·noËnÌ dekoracÌ. Kdyû p¯ijdete aû po 15. hodinÏ, zaplatÌte nejen niûöÌ vstupnÈ, ale pat¯iËnÏ vynikne i svÏteln· v˝zdoba.
ZOO ve Dvo¯e Kr·lovÈ nad Labem je otev¯ena po cel˝ rok, safari podle
poËasÌ obvykle od kvÏtna do konce z·¯Ì. AtrakcÌ letnÌch pr·zdnin (1. 7. - 31. 8.) je ìNoËnÌ safariî v†dobÏ 21.30ñ21.30 hodin. OtevÌracÌ doba: V·noËnÌ ZOO prosinec - leden 9ñ19 hodin, zimnÌ sezÛna ˙nor - duben a ¯Ìjen listopad 9 -16 hodin, letnÌ sezÛna kvÏten - z·¯Ì 9-18 hodin. Tel. (0437) 829515,
fax 820564, 820566, e-mail: [email protected], http://www.zoodk.cz.
U vchodu do ZOO je velikÈ parkoviötÏ a v†objektu naleznete dostateËnÈ
moûnosti obËerstvenÌ, nap¯Ìklad v†restauraci U lemura. Ubytovat se m˘ûete
v†novÈm hotelu Safari.
Pension Nikola
V samÈm centru Pece pod SnÏûkou, u hlavnÌ ulice vedoucÌ k lyûa¯skÈmu are·lu, najdete
rodinn˝ pension Nikola. Z·kladem kvalitnÌ sluûby je ubytov·nÌ (31 l˘ûek s moûnostÌ p¯ist˝lky) ve vÏtöÌm apartm· a v jeden·cti dvoul˘ûkov˝ch pokojÌch vybaven˝ch WC, sprchou, ledniËkou a t¯eba i mal˝m trezorem. HostÈ mohou posedÏt v klubovnÏ se satelitnÌ
televizÌ nebo jeötÏ lÈpe v prostornÈ stylovÈ jÌdelnÏ rozö̯enÈ o mal˝ bar. ZdejöÌ kuchynÏ
je v˝hradnÏ Ëesk· a dennÏ dostanete mimo jinÈ i peËenÈ ËeskÈ mouËnÌky. V pensionu
Nikola si m˘ûete objednat ubytov·nÌ se snÌdanÌ, polo- nebo plnou penzÌ. V zimÏ si p¯ed
domem nazujete lyûe, sjedete k p¯ibliûovacÌmu vleku a za deset minut sjedete k nejlepöÌm
vlek˘m a sjezdovk·m v Peci. ZpÏt sjedete na lyûÌch aû k pensionu. V okolÌ pensionu jsou
p˘jËovny lyûÌ.Po t˙¯e i lyûov·nÌ potÏöÌ proh¯·tÌ v sol·riu. P¯ed domem je vlastnÌ parkoviötÏ s dostateËnou kapacitou po cel˝ rok.
Pension Nikola v Peci pod SnÏûkou, PS» 542 21, majitel Alena Novotn·, tel. (0439)
796 151, fax 796 251, domluvÌte se i nÏmecky.
Pension Slovanka
Renovovan˝ d¯evÏn˝ d˘m v†dolnÌ Ë·sti Schneiderovi str·nÏ jen kousek od historickÈho
centra VelkÈ ⁄py m· dlouhou tradici v†poskytov·nÌ sluûeb krkonoösk˝m host˘m. DneönÌ
klidn˝, rodinn˝ pension nabÌzÌ ubytov·nÌ (celkem 35 l˘ûek) s†polopenzÌ, v†p¯ev·ûnÏ dvoul˘ûkov˝ch pokojÌch s†hygienick˝m koutem s†teplou vodou. V†apartm·nech jsou koupelny se sprchou a toaletou, kterÈ postupnÏ p¯ib˝vajÌ i v†dalöÌch pokojÌch. BohatÈ snÌdanÏ
jsou pod·v·ny formou övÈdsk˝ch stol˘, vËetnÏ dom·cÌ bor˘vkovÈ marmel·dy. K veËe¯i
dostanete jÌdla pravÈ ËeskÈ kuchynÏ se zeleninov˝mi sal·ty a dom·cÌmi mouËnÌky.
V jÌdelnÏ - spoleËenskÈ mÌstnosti je satelitnÌ TV, zde dostanete zmrzlinovÈ poh·ry, nealkoholickÈ i alkoholickÈ n·poje, vËetnÏ nÏkolika druh˘ piva a dalöÌho obËerstvenÌ. P¯Ìmo
za domem je lyûa¯sk˝ vlek, snadno p¯ÌstupnÈ na lyûÌch nebo skibusem jsou vöechny
lyûa¯skÈ terÈny v†Peci pod SnÏûkou. Miloö KleËka je profesion·lnÌm z·chran·¯em HorskÈ sluûby. Pades·t metr˘ pod pensionem je celoroËnÏ dostupnÈ vlastnÌ osvÏtlenÈ parkoviötÏ.
Pension Slovanka, Velk· ⁄pa Ëp. 223, PS» 542 22 Pec pod SnÏûkou 2, majitelÈ Miroslava a ing. Miloö KleËkovi, tel., fax: (0439) 796 247, tel. 0607 509 242. DomluvÌte se
i nÏmecky.
Pension Veronika
Nov˝ pension Veronika najdete uprost¯ed Pece pod SnÏûkou v†dolnÌ Ë·sti VelkÈ Pl·nÏ
na k¯iûovatce cest k†MalÈ Pl·ni a lyûa¯sk˝m vlek˘m, hotelu Horizont a k hlavnÌ ulici.
ModernÌ d˘m nabÌzÌ ubytov·nÌ s†polopenzÌ (22 l˘ûek) ve dvou, t¯Ì a Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch s†koupelnou se sprchou a toaletou. Vöechny pokoje majÌ satelitnÌ televizi a mohou
b˝t doplnÏny o p¯ist˝lku. Z prosklenÈ p˘lkruhovÈ restaurace s†venkovnÌ terasou je n·dhern˝ v˝hled na mÏsto, kopce a lyûa¯skÈ terÈny. Mezi speciality restaurace pat¯Ì Ëesk·
jÌdla jako plnÏn˝ brambor·k Ëi dom·cÌ ovocnÈ knedlÌky s†tvarohem a ölehaËkou. OdpolednÌ a veËernÌ hostÈ sem chodÌ na lehk· jÌdla, zmrzlinovÈ poh·ry, toËenÈ pivo Budvar
a dalöÌ n·poje. UbytovanÌ majÌ zajiötÏnou snÌdani a veËe¯i. Z†pensionu Veronika jsou snadno dostupnÈ vöechny sportovnÌ i spoleËenskÈ aktivity ve mÏstÏ. P¯Ìmo u domu je 400
metrov˝ lyûa¯sk˝ vlek se cviËnou loukou. CeloroËnÏ je v†provozu ve 200 metr˘ vzd·lenÈm hotelu Horizont sportovnÌ centrum s†kryt˝m bazÈnem, whirlpoolem, saunou, sol·riem, squashem, ricochetem, fitnessem, kuûelnÌkem a dalöÌmi aktivitami. Snadno dostupnÈ jsou i dva letnÌ antukovÈ tenisovÈ kurty, lyûa¯skÈ ökoly a p˘jËovny lyûa¯skÈho
vybavenÌ. P˘jËovnu horsk˝ch kol najdete p¯Ìmo v†domÏ. CeloroËnÌ parkov·nÌ je na vlastnÌm parkoviöti u objektu.
Pension Veronika, Pec pod SnÏûkou Ëp. 309, PS» 542 21, provozuje ä·rka Rajtovov·,
tel.: (0439) 796135, fax: 796134, tel. 0603 757676, 0604 709453, e-mail:
[email protected], www. veronika-pec.cz. DomluvÌte se i nÏmecky.
Bouda Na cestÏ
HlavnÌ nabÌdkou horskÈho domu je ubytov·nÌ s†polopenzÌ turistickÈho charakteru ve dvou,
t¯Ì a Ëty¯l˘ûkov˝ch pokojÌch (celkem 18 l˘ûek). Chalupa je jako stvo¯en· pro pobyty p¯·tel, part nebo skupin. V†jÌdelnÏ se pod·v· snÌdanÏ a veËe¯e, sloûen· z polÈvky, hlavnÌho
chodu a z·kusku. P¯es den si v†hosp˘dce s mal˝m v˝Ëepem a†toËenou dvan·ctkou
Staropramen m˘ûete objednat lehkÈ obËerstvenÌ, k·vu, poh·r, velk˝ je v˝bÏr mraûen˝ch pochoutek. SouË·stÌ hosp˘dky, kter· se nach·zÌ v roubenÈ Ë·sti chalupy s†ûiv˝m
ohnÏm v†krbov˝ch kamnech, je Ëajovna s†v˝bÏrem zelenÈho, ËernÈho, ovocnÈho, ochucenÈho nebo bylinnÈho Ëaje. V†lÈtÏ se tu mohou zastavit k posezenÌm i neubytovanÌ
hostÈ. P¯i pÏknÈm poËasÌ se sedÌ na terase s†v˝hledem na ˙pskÈ ˙dolÌ a†malebn˝ kostel
uprost¯ed. OblÌbenÈ jsou veËery u venkovnÌho krbu. Boudu Na cestÏ najdete na str·ni
300 metr˘ od silnice a st¯edu VelkÈ ⁄py. StojÌ na trase k†boudÏ Jana. StejnÏ daleko je
odtud dolnÌ stanice lanovky a sjezdovka Port·öky, ze†kterÈ v†zimÏ sjedete na lyûÌch p¯Ìmo k†domu. Skibusy odtud dopravujÌ lyûa¯e v†pravideln˝ch intervalech k†vlek˘m v are·lu
SKI Pec vzd·len˝m z†VelkÈ ⁄py dva kilometry. T¯istametrov˝ ve¯ejn˝ lyûa¯sk˝ vlek je p¯Ìmo u boudy. LetnÌ parkov·nÌ je u objektu, zimnÌ je zajiötÏno na 300 metr˘ vzd·lenÈm
priv·tnÌm parkoviöti.
Bouda Na cestÏ, Pec pod SnÏûkou 2 - Velk· ⁄pa Ëp. 80, PS» 542 22, majitelÈ Pavla
a Miloö Muzik·¯ovi, tel. (0439) 896 110. DomluvÌte se i nÏmecky.
19
20
äPINDLERŸV ML›N
HorskÈ st¯edisko äpindler˘v Ml˝n rozö̯ilo nabÌdku
lyûa¯˘m o novou t¯ÌsedaËkovou lanovku Hromovka.
V lyûa¯skÈm are·lu je nynÌ 25 kilometr˘ upravovan˝ch a z poloviny umÏle zasnÏûovan˝ch sjezdov˝ch
tratÌ, dvÏ Ëty¯sedaËkovÈ, jedna t¯ÌsedaËkov·, jedna
dvousedaËkov· lanov· dr·ha a vleky s†p¯epravnÌ
kapacitou p¯es 17 tisÌc lyûa¯˘ za hodinu. SezÛnnÌ jÌzdenky ze äpindlerova Ml˝na platÌ v†KrkonoöÌch takÈ
na »ernÈ ho¯e, v†HarrachovÏ, v†Peci pod SnÏûkou
a v†Jizersk˝ch hor·ch na JizerskÈm a TanvaldskÈm
äpiË·ku. Aktu·lnÌ lyûa¯skÈ informace najdete novÏ
na internetovÈ adrese www.holidayinfo.cz.
Lanovka na Hromovku s†p¯estavÏnou sjezdovkou
usnadnila lyûa¯˘m p¯Ìstup do are·lu Svat˝ Petr od
centr·lnÌho parkoviötÏ, na kterÈ bezprost¯ednÏ navazuje. MÏstsk· parkoviötÏ a odstavnÈ plochy majÌ
dostateËnou kapacitu, parkov·nÌ mimo urËen· mÌsta
br·nÌ pr˘jezdu a ˙klidu snÏhu a je r·znÏ postihov·no mÏstskou policiÌ. St¯ediskem projÌûdÏj̆t¯emi trasami ve zhruba hodinov˝ch intervalech bezplatnÈ
P¯i s·Úka¯sk˝ch z·vodech 14. 2. 1923 projel vÌtÏz sedm kilometr˘ dlouhou traù
skibusy, jÌzdnÌ ¯·d najdete na oznaËen˝ch zast·vz†MÌseËek za 3 minuty a 23 sekund.
k·ch. PrvnÌ trasa vede z†Bed¯ichova p¯es Hromovku
do lyûa¯skÈho are·lu Svat˝ Petr a k†hotelu Horal,
druh· jezdÌ od centr·lnÌho parkoviötÏ k†Hromovce a k lanovce na
MedvÏdÌn, t¯etÌ propojuje Hromovku, MedvÏdÌn, centrum äpindleS¡“KAÿSK¡ DR¡HA
rova Ml˝na a Svat˝ Petr ñ lyûa¯sk˝ vlek Stoh. AtraktivnÌ je i autobuOD äPINDLEROVY BOUDY
sov· linka na äpindlerovu boudu do nadmo¯skÈ v˝öky 1200 metr˘.
SvezenÌ na s·Úk·ch je hezkÈ, ale svezenÌ na s·ÚUsnadnÏn˝ n·stup na krkonoöskÈ h¯ebeny vyuûÌvajÌ zimnÌ i letnÌ
k·ch po upravenÈ dr·ze je teprve to pravÈ. V†okolÌ
hostÈ. PrvnÌ spoj z†autobusovÈho n·draûÌ vyjÌûdÌ v†p˘l dev·tÈ, pak
äpindlerova Ml˝na se na sanÌch sjÌûdÏlo d·vno p¯ed zavedenÌm
kaûdou hodinu aû do 16.30. ZpÏt jezdÌ v†kaûdou celou hodinu od
9 do 17 odpoledne.V†pr˘bÏhu roku oËek·v·me u äpindlerovky otelyûÌ, ale to bylo na velk˝ch sanÌch rohaËk·ch ¯Ìzen˝ch zkuöev¯enÌ turistickÈho hraniËnÌho p¯echodu pro pÏöÌ a cykloturisty, kter˝
n˝m horalem. Ten dok·zal svÈzt po upravenÈ cestÏ najednou
v˝raznÏ rozöÌ¯Ì nabÌdku tras na severnÌ stranÏ Krkonoö.
dva kubÌky d¯eva, proto jÌzda s†jednÌm nebo dvÏma turisty pro
Novinkou zimnÌ sezÛny je chirurgick· a traumatologick· ambunÏho byla hraËkou. Nejprve se ze äpindlerovky a od Petrovky
lance, vybaven· rentgenem a anesteziologiÌ. P¯i lehkÈm zranÏnÌ bujezdilo na slezskou stranu, pozdÏji i smÏrem do äpindlerova Ml˝dete oöet¯eni p¯Ìmo ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ, p¯evoz do nemocnice ve
na. Host˘m neölo jenom o jÌzdu samotnou, ale o celkov˝ z·ûiVrchlabÌ uû nebude nutn˝. P¯ÌjemnÏjöÌ Ëas str·vÌte v†novÈm Jazzotek p¯i †pobytu na hor·ch. Se zavedenÌm ìsportovnÌchî sanÌ, jakÈ
vÈm klubu †v hotelu Windsor. Pro ûivÈ hudebnÌ produkce po¯·danÈ
jsou i na dobovÈ fotografii, p¯ibylo ambicÌ sjet dol˘ co nejrychpravidelnÏ dvakr·t v†t˝dnu, vûdy v†˙ter˝ a p·tek, byl n·leûitÏ vylaleji. V†poslednÌch desetiletÌch se s·Úkov·nÌ tÈmϯ vytratilo, aû
dÏn interiÈr Ë·sti hotelu. NovÏ zp¯ÌstupnÏnÈ sportovnÏ relaxaËnÌ
pro letoönÌ zimu spoleËnost Gastro p¯ipravila zkuöebnÌ provoz
centrum VZ Bed¯ichov nabÌzÌ ve¯ejnosti jinou z·bavu. V†bazÈnu jsou
na pravÈ s·Úka¯skÈ dr·ze. PojetÌm chce nav·zat vÌc na pohododr·hy pro kondiËnÌ plav·nÌ, ale oblÌbenÏjöÌ je dlouh˝ tobog·n, jevÈ s·Úkov·nÌ, ale traù m· parametry i pro rychlou jÌzdu.
hoû†dr·ha vybÌh· ven a konËÌ v†boËnÌm z·livu velkÈho bazÈnu. Tam
P¯i p¯Ìzniv˝ch snÏhov˝ch podmÌnk·ch m˘ûete dennÏ nastoupit
je mÌsto s umÏl˝m vlnobitÌm a podvodnÌmi gejzÌry. Na opaËnÈm konci
v†hodinov˝ch intervalech v†dobÏ od 11 do 17 hodin a potom
bazÈnu je ìdivok˝ kan·lî se siln˝m protiproudem. SouË·stÌ are·lu
veËer od 19 do 23 hodin na n·mÏstÌ ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ do
jsou jeötÏ v̯ivky, mas·ûe, posilovna, sol·rium, sauna, tÏlocviËna,
pohodlnÈho autobusu, kter˝ v·s vyveze ke äpindlerovÏ boudÏ.
h¯iötÏ pro squash, dvÏ kuûelkovÈ dr·hy a takÈ dva öpiËkovÈ tenisovÈ kurty v†hale a jeden venku. SportoviötÏ jsou p¯Ìstupn· ve¯ejnosti
BÏhem dvacetiminutovÈ cesty se podÌv·te na instrukt·ûnÌ film.
p¯edevöÌm o vÌkendu, bÏhem t˝dne svou n·vötÏvu musÌte skloubit
TÈmϯ Ëty¯i kilometry dlouh· s·Úka¯sk· dr·ha s†p¯ev˝öenÌm 430
s†uzav¯en˝m programem host˘ hotelovÈho komplexu.
metr˘ zaËÌn· pod Mal˝m äiö·kem a konËÌ u DÌvËÌch l·vek. Na
OblÌben˝m nelyûa¯sk˝m programem pro dÏti je celoroËnÏ otev¯ezap˘jËen˝ch sanÌch sjÌûdÌte po trase, kterou pravidelnÏ upravun· 1400 metr˘ dlouh· bobov· dr·ha. Pro odv·ûnÈ a zvÌdavÈ hosty
je speci·lnÌ rolba s†v˝kyvnou radlicÌ vytv·¯ejÌcÌ klopenÈ zat·Ëky.
provozujÌ agentury p¯Ìmo ve mÏstÏ lÈt·nÌ na pad·kovÈm kluz·ku
ZadnÌ frÈza dva metry öirokou traù kyp¯Ì a zase hladÌ, aby povrch
i ve formÏ tandemovÈho paraglidingu. V†zimÏ se m˘ûete pobavit ve
nebyl ledovat˝ a tÌm nebezpeËn˝. VeËer jsou sanÏ vep¯edu i vzadu
SvatÈm Petru u pensionu Olympia p¯i snowtubingu, veselÈ jÌzdÏ na
osvÏtlenÈ. Traù Ëty¯ikr·t k¯iûuje silniËku na äpindlerovu boudu,
snÏhovÈ duöi.
proto je nutnÈ na oznaËen˝ch mÌstech s†vytvo¯en˝mi protikopci
VÌce se dozvÌte v TuristickÈm informaËnÌm centru, TIC äpindlezpomalit a zastavit. Pro noËnÌ jÌzdy jsou p¯ejezdy osvÏtlenÈ per˘v Ml˝n, P.O.Box 24, PS» 54351, telefon (0438) 593 656, fax 593
trolejov˝mi lampami a traù je vybavena odrazov˝mi sklÌËky. Po
818, e-mail: [email protected]. SÌdlÌ v†budovÏ mÏstskÈho ˙¯adu, je
dojezdu k†DÌvËÌm l·vk·m sanÏ odevzd·te obsluze a pohodlnÏ
otev¯enÈ dennÏ od 9 do 17 hodin s†hodinovou polednÌ p¯est·vkou.
sejdete pÏknou proch·zkou podÈl Labe do centra mÏsta. PoV†ËeskÈm, nÏmeckÈm, anglickÈm a ruskÈm jazyce tu zÌsk·te infordrobnÏjöÌ informace v·m poskytne dispeËer u informaËnÌho
mace o mÏstÏ, turistice, lyûov·nÌ, ËerstvÈ zpr·vy HorskÈ sluûby
panelu s·Úka¯skÈ dr·hy na n·mÏstÌ, kter˝ m· dÌky radiovÈmu
a Spr·vy KRNAP. P¯i n·vötÏvÏ pod·v· TIC rovnÏû informace o moûspojenÌ p¯ehled o dÏnÌ na trase. V†cenÏ jÌzdenky, kterou zaplatÌnosti ubytov·nÌ. Vedle propagaËnÌho materi·lu jsou k†dost·nÌ mapy,
pr˘vodce, pohlednice i drobnÈ suven˝ry. TIC spravuje nonstop inte p¯i n·stupu do autobusu, je doprava, p˘jËenÌ sanÌ, pouûitÌ
formaËnÌ telefonnÌ linku 048 5225980, kde pomocÌ tlaËÌtkovÈho teupravenÈ dr·hy a takÈ vaöe pojiötÏnÌ. NoËnÌ jÌzdy jsou mÌrnÏ
lefonu volÌte jazyk a okruh poûadovan˝ch informacÌ vËetnÏ tÏch
draûöÌ. Naopak levnÏjöÌ je pouûitÌ dr·hy bez dopravy a na vlasto ubytov·nÌ vöech kategoriÌ.
nÌch sanÌch.
21
BEDÿICHOV
HorskÈ mÏsto äpindler˘v Ml˝n vzniklo spojenÌm Ëty¯ d¯Ìve samostatn˝ch obcÌ äpindler˘v Ml˝n ñ Svat˝ Petr, Volsk˝ D˘l, Krausovy Boudy - Labsk· a Bed¯ichov. Uû od
doby koloniz·tora Krkonoö Kryötofa Gendorfa, kter˝ od
roku 1533 vlastnil panstvÌ VrchlabÌ, byl dneönÌ äpindler˘v
Ml˝n rozdÏlen ¯ekou Labe na dvÏ Ë·sti. Ve vrchlabskÈ Ë·sti
v†t¯istaletÈm drûenÌ Morzin˘ pat¯ily na levÈm b¯ehu ¯eky
Volsk˝ D˘l a Svat˝ Petr. K†panstvÌ Jilemnice n·leûelo vöe
na pravÈm b¯ehu Labe, tedy i osada Bed¯ichov. Hranice
mezi obÏma velkostatky za DÌvËÌmi l·vkami uh˝bala po
MedvÏdÌm potoce k†VysokÈmu Kolu, proto HarrachovÈ
z†Jilemnice mÏli cel˝ Labsk˝ d˘l.
V†Bed¯ichovÏ byly v†roce 1743 jen t¯i chalupy obydlenÈ rodinami Wenzela a Georga Erlebacha a Hanse Lauera. Od roku 1745 spravoval jilemnickÈ panstvÌ Friedrich
(Bed¯ich) August Gervasius (Serv·c) Protasius, ¯Ìösk˝ hrabÏ z†Harrachu se svou manûelkou princeznou MariÌ Eleonorou z†Lichtensteinu. Uû v†roce 1746 zÌskal Fabi·n Donth z†Rokytnice nad Jizerou od hrabÏte svolenÌ ke stavbÏ
Na fotografii z†roku 1906 je nejzn·mÏjöÌ Ë·st Bed¯ichova s†hotely Slunce, Hubertus
skl·rny v†mÌstÏ dneönÌho hotelovÈho komplexu VZ Bed¯ia vzadu je Koruna, dnes Savoy.
chov. Friedrich t¯i roky potÈ zem¯el a vznikajÌcÌ osada dostala podle nÏho jmÈno Friedrichsthal, tedy Bed¯ichovo
HornÌ MÌseËky. UrËitÏ se zastavte na ämÌdovÏ vyhlÌdce, kde konËÌ dneönÌ
˙dolÌ, Bed¯ichov. Skl·¯sk· huù, zaloûen· v tehdy odlehlÈm mÌstÏ kv˘li z·sodlouhÈ stoup·nÌ. MÌsto p¯ipomÌn· LudvÌka ämÌda, v˝znamnÈho lesnÌka ve
b·m d¯eva a k¯emene, nevyr·bÏla dlouho. Uû po Ëty¯iceti letech je zmiÚosluûb·ch zdejöÌho harrachovskÈho panstvÌ v 19. stoletÌ. Na malÈ terase je
v·na jen jako zbo¯enina. PravdÏpodobnÏ za Friedrichova syna Arnoöta Quida
v†umÏlecky provedenÈm z·bradlÌ zakomponovan˝ popis otev¯enÈho poHarracha vznikly v†osadÏ po velkÈ lesnÌ kalamitφroku 1776 ûeleznÈ hutÏ.
hledu na ledovcem doöiroka p¯emodelovanÈ ˙dolÌ LabskÈho dolu a na velkou
PolomovÈ d¯evo se hodilo jen ke sp·lenÌ na d¯evÏnÈ uhlÌ pro pece. St·ly
Ë·st SedmidolÌ. P¯estoûe p¯i obch·zenÌ dolu budete st·le nablÌzku, takov˝
poblÌû Labe asi tam, kde dnes najdete supermarket Discont. V roce 1807
pohled uû nenajdete. PodÈl tyËovÈho znaËenÌ se snadno dostanete do hornÌ
hutÏ vyho¯ely a panstvÌ po pÏti letech na jejich mÌstÏ postavilo pilu, kter·
Ë·sti Masarykovy horskÈ silnice, kter· v·s zavede na ZlatÈ n·vröÌ. Byla
sto let zpracov·vala d¯evo z†okolnÌch les˘. Pr˘myslovÈ podniky p¯inesly
dokonËena v†roce 1936 jako souË·st obrannÈ linie proti nacistickÈmu NÏrozvoj osÌdlenÌ, ovöem z·sadnÌ zvrat nastal aû s r˘stem turistickÈho ruchu
mecku. Z tÈûe doby jsou i malÈ betonovÈ pevn˘stky, z†nichû si jednu m˘v†druhÈ polovinÏ 19. stoletÌ. NejstaröÌ bed¯ichovskÈ hotely zaloûenÈ jeötÏ
ûete v†lÈtÏ prohlÈdnout i zevnit¯. HanËova mohyla a nedalek· Vrbatova bouda
p¯ed rokem 1900 jsou Hotel Koruna, p¯ejmenovan˝ roku1930 na Savoy,
p¯ipomÌnajÌ stateËnou smrt dvou horal˘, lyûa¯skÈho öampiÛna a jeho p¯Ìted·le hotely Slunce, Zlat· vyhlÌdka, Villa Kraus nynÌ J·noöÌk a hotel Start,
le, kte¯Ì umrzli p¯i mezin·rodnÌm z·vodÏ na pades·t kilometr˘ 24. b¯ezna
kter˝ se ovöem d¯Ìve jmenoval Friedrichsheim - Bed¯ichovsk˝ domov. Nej1913. Ve VrbatovÏ boudÏ bude pro v·s p¯i dneönÌ t˙¯e na nÏkolik hodin
vÏtöÌ a nejstaröÌ hotel NÏmeck˝ cÌsa¯ ˙plnÏ zniËila povodeÚ v†roce 1897.
poslednÌ p¯ÌjemnÈ posezenÌ a dobrÈ obËerstvenÌ. Po ˙boËÌ Kotle vede cesNa jeho mÌstÏ dnes mezi öpindlerovsk˝mi mosty stojÌ Pavilon. V˝znamn˝mi
ta k†rozcestÌ U Ëty¯ p·n˘, bylo pojmenov·no pojmenov·no podle nÏkdejöÌbyly t¯i zdejöÌ h·jovny a d˘m panskÈho polesÌ Bed¯ichov, v†nÏmû je dnes
ho pr˘seËÌku hranic Ëty¯ polesÌ jilemnickÈho panstvÌ Harrach˘ ñ polesÌ
hotel U t¯Ì r˘ûÌ. Do roku 1896 z˘stal Bed¯ichov souË·stÌ obce Krausovy
Rezek, VÌtkovice, Rokytnice a Bed¯ichov. Odtud zb˝v· uû jen pohodln˝
Boudy. Rozvoj turistiky vedl k osamostatnÏnÌ obce. NejvÏtöÌ rozmach ceskousek cesty k†prameni Labe. Na zn·mÈm poutnÌm mÌstÏ s†kruhovou studtovnÌho ruchu v†KrkonoöÌch nastal v†prvnÌch letech 20. stoletÌ, neû byl n·nou nejvÌce zaujme pr·ce v˝tvarnÌka Ji¯Ìho äkopka. Na dlouhÈm pomnÌku
silnÏ ukonËen svÏtovou v·lkou v†roce 1914. D¯Ìve pouhÈ letovisko se dÌky
jsou kolem zn·zornÏnÈho toku Labe s†hlavnÌmi p¯Ìtoky ve sklenÏnÈ mozai†rozö̯enÌ zimnÌch sport˘ stalo celoroËnÏ navötÏvovan˝m horsk˝m st¯edisce ztv·rnÏnÈ znaky 26 mÏst, kter˝mi ¯eka protÈk·. V†zimÏ neuvidÌte nic,
kem. Na prospektech i pohlednicÌch byla obec nejËastÏji uv·dÏna ve spovöe je pod nÏkolikametrovou vrstvou snÏhu, kter· tu vydrûÌ zpravidla aû do
jenÌ se äpindlerov˝m Ml˝nem. TÌm zaËal proces spojov·nÌ Bed¯ichova se
kvÏtna. MÌrn˝ v˝stup ke st·tnÌ hranici netrv· dlouho. PoprvÈ se v·m otev¯e
zn·mÏjöÌm sousedem, dokonan˝ v†roce 1942 slouËenÌm v†jednu obec.
v˝hled na strmou severnÌ stranu Krkonoö, jistÏ nep¯ehlÈdnete zajÌmavÏ poNÏkdejöÌ samostatnost dnes p¯ipomÌn· jen oddÏlenÈ ËÌslov·nÌ dom˘. DalöÌ
sazenou boudu JÌnonoö neboli Szrenica. Vy tady uhnete doprava na hraturistick˝ a tÌm i stavebnÌ ruch p¯inesly dobrÈ Ëasy »eskoslovenskÈ repubniËnÌ Cestu p¯·telstvÌ, brzy minete kr·snÈ sk·ly ViolÌku a koneËnÏ dorazÌliky v†letech 1925 aû 1933. Z tÈ doby je ¯ada bed¯ichovsk˝ch dom˘. Ovöem
te k nejdivoËejöÌ p¯ÌrodnÌ scenÈrii Krkonoö. P¯ed v·mi se do hlubin propanejvÏtöÌ stavby tu byly postaveny bÏhem poslednÌch t¯iceti let. Vedle mnodajÌ SnÏûnÈ j·my. V†lÈtÏ je dole vidÏt malÈ ledovcovÈ jezÌrko, v†zimÏ v·s
ha hotel˘ jako jsou Harmony, Montana, VZ Bed¯ichov, Hubertus, Nechazaujmou ledovÈ sr·zy. Opravdu kr·sn· podÌvan·. Je ökoda, ûe bouda u
nick˝, desÌtek pension˘ a priv·t˘ je v†dneönÌm Bed¯ichovÏ takÈ vÏtöina
SnÏûn˝ch jam uû dlouho neslouûÌ turist˘m, jejÌ vysok· vÏû je pln· satelitöpindlerovsk˝ch obytn˝ch dom˘ postaven˝ch v†rozpÏtÌ öedes·ti pÏti let.
nÌch a telekomunikaËnÌch antÈn nasmÏrovan˝ch do dalekÈho polskÈho podP¯ed 250 lety malink· osada je dnes nejzabydlenÏjöÌm mÌstem mÏsta i horskÈ
h˘¯Ì. ZimnÌ cesta obch·zÌ Ëtvrtou nejvyööÌ krkonoöskou horu VysokÈ Kolo
Ë·sti Krkonoö.
zprava po ËeskÈ, letnÌ cesta zleva po polskÈ stranÏ. ZdejöÌ chodnÌk, byl pr˝
vyskl·d·n ˙dajnÏ jeötÏ v 19. stoletÌ horsk˝m v˘dcem Fischerem z†prost¯edk˘
Okolo LabskÈho dolu
hrabÏte Schaffgotsche, majitele†panstvÌ Kynast ñ ChojnÌk a je nejkr·snÏjZveme v·s na kr·snou horskou t˙ru,
öÌm cest·¯sk˝m dÌlem v†KrkonoöÌch. VelkÈ ûulovÈ kv·dry vyrvanÈ ze suùokterou ze äpindlerova Ml˝na m˘ûete
vÈho mo¯e ohladily za vÌce neû sto let tisÌce bot krkonoösk˝ch turist˘ a p¯esto
absolvovat v†lÈtÏ pÏöky stejnÏ jako
jsou mÌsty porostlÈ svÌtivÏ zelen˝m liöejnÌkem zemÏpisn˝m. Po prudkÈm
kles·nÌ uhnete v†sedle z†hraniËnÌ cesty doprava k†horskÈ boudÏ Martinovv†zimÏ na bÏûk·ch. BÏhem celodennÌho putov·nÌ uvidÌte nejkr·snÏjöÌ a takÈ
nejvyööÌ partie st¯ednÌch a z·padnÌch Krkonoö, kterÈ pat¯ily do revÌru hrace, kde se m˘ûete zastavit na obËerstvenÌ. Okruh ukonËÌte pÏtikilometrobÏcÌ rodiny Harrach˘. N·stup na h¯ebeny si m˘ûete usnadnit lanovkou na
v˝m sestupem nebo p¯Ìjemn˝m sjezdem na bÏûk·ch kolem MedvÏdÌ boudy k†DÌvËÌm l·vk·m a do äpindlerova Ml˝na. Vϯte, ûe jste absolvovali jedMedvÏdÌn s†v˝hledem na celÈ SedmidolÌ, ale i sem vede upraven· bÏûeck·
stopa po VodovodnÌ cestÏ nebo letnÌ ËervenÏ znaËen· turistick· cesta p¯es
nu z†nejkr·snÏjöÌch a nejzajÌmavÏjöÌch t˙r v†z·padnÌch KrkonoöÌch.
DOPORU»UJEME
22
TURISTICK… F¡R¡NÕ V†éACL…ÿI
»ernÈ uhlÌ se v†okolÌ éaclȯe dob˝v· uû od 15. srpna 1570, ale opravdov˝
rozvoj tÏûby nastal aû v 18. a 19 stoletÌ. Na rozs·hlÈm loûisku je sÌù ötol a svisl˝ch
öachet. Jiû koncem 19. stoletÌ se jednotliv· tÏûa¯stva spojila do Z·padoËeskÈho b·ÚskÈho akciovÈho spolku. V†roce 1950 vznikl slouËenÌm nÏkolika jam
nynÏjöÌ d˘l Jan äverma, nejstaröÌ d˘l na ËernÈ kamennÈ uhlÌ v†»ech·ch. V†tÈ
dobÏ zaËalo hloubenÌ hlavnÌ tÏûnÌ j·my Jan, kterÈ chybÌ jen m·lo metr˘ do
rovnÈho kilometru. Zhruba 600 hornÌk˘ vyv·ûelo 200 - 250 tisÌc tun uhlÌ za rok.
P¯echod na trûnÌ hospod·¯stvÌ odhalil ekonomickou ne˙nosnost dalöÌ tÏûby.
éaclȯskÈ hlubinnÈ hornictvÌ po vÌce neû Ëty¯ech stoletÌch 31. 12. 1992 skonËilo. V†zemi z˘stalo vedle z·sob uhlÌ vÌc neû 77 km chodeb a p¯ekop˘ na rozloze 10 km2, kterÈ je t¯eba postupnÏ zasypat. DlouhodobÈho ˙kolu se ujala
spoleËnost Gemec, kter· postupnÏ rozebÌr· pouûiteln˝ d˘lnÌ materi·l a opuötÏnÈ chodby zaplavuje elektr·rensk˝m popÌlkem. D˘lnÌ za¯ÌzenÌ musÌ b˝t jeötÏ
nÏkolik let v†provozu. Tak se zrodil n·pad zp¯Ìstupnit Ë·st dolu ve¯ejnosti. ZaûÌt
malÈ dobrodruûstvÌ p¯i f·r·nÌ m˘ûe kaûd˝ z†v·s, kdo je zdrav˝ a staröÌ 15 let.
Nejprve projdete vstupnÌm ökolenÌm o bezpeËnosti a sezn·mÌte se s†obsluhou
samoz·chrannÈho d˝chacÌho p¯Ìstroje. V† öatnÏ si svÈ vÏci uloûÌte do sk¯ÌÚky a ustrojÌte se do p¯ipravenÈho obleku ñ od tren˝rek, koöile
a ponoûek, aû po ËernÈ hornickÈ f·raËky, gumovÈ holÌnky a rukavice. Vöe je ËistÈ a srovnanÈ. Nezbytn· je p¯ilba s†ËelnÌm svÏtlem a bateriov˝m
zdrojem na opasku. K†baterii a d˝chacÌmu p¯Ìstroji dostanete v†lamp·rnÏ proti podpisu i tradiËnÌ plechovou zn·mku s†ËÌslem. Ta z˘stane
v†c·chovnÏ zavÏöen· na orientaËnÌ tabuli, dokud opÏt nevyjedete na povrch.
TÏûnÌ klecÌ sjedete aû do ËtvrtÈho patra v†hloubce 250 m. NiûöÌ patra se jiû postupnÏ zaplavujÌ. Mrtvou muzejnÌ expozici ale neËekejte.
Vöechno je autentickÈ a p¯es ìstaroûitn˝î vzhled takÈ funkËnÌ. Chodby jsou zpevnÏnÈ ocelovou v˝ztuûÌ s†betonov˝mi paûnicemi nebo
d¯evÏn˝m obloûenÌm. V†mezer·ch se lesknou ûilky ËernÈho uhlÌ. ObËas minete na kolejÌch se¯azenÈ ûeleznÈ vozÌky naloûenÈ materi·lem.
Proch·zÌte p¯es vÏtrnÈ mosty, kom˘rky z†obou stran opat¯enÈ tÏûk˝mi ûelezobetonov˝mi vraty. NavötÌvÌte minidepo d˘lnÌch lokomotiv
a ËerpacÌ stanici, kde mohutn· Ëerpadla zajiöùujÌ kolobÏh d˘lnÌ vody. Pr˘vodcem v·m budou profesion·lnÌ hornÌci, t¯eba ötajgr Engelbert
Kirsch nebo jeho kolega Bohumil Feesta. Jak je v†éaclȯi tradicÌ, hovo¯Ì oba plynnÏ nÏmecky. Na povrchu v·s Ëek· jeötÏ prohlÌdka strojovny,
odevzd·nÌ v˝stroje a pak sprchy. Rychleji neû za dvÏ hodiny to nestihnete. Hezk· vstupenka za 250 KË se v·m po vyf·r·nÌ nebude zd·t po
pÏknÈm z·ûitku drah·. Zda¯ B˘h.
TuristickÈ f·r·nÌ v†éaclȯi, SpoleËnost GEMEC UNION a.s., ¯editel ing. Karel Novotn˝, rezervace tel: (0439) 876 154 a 7, fax: 876 123, v†provozu je vûdy
v ˙ter˝ a ve Ëtvrtek v 9 a v 11 hodin. Exkurzi m˘ûe absolvovat vûdy nejv˝ö 20 z·jemc˘, nejmÈnÏ 3 osoby. V†sobotu je exkurze moûn· p¯i objedn·vce nejmÈnÏ
2 dny p¯edem a pro nejmÈnÏ 10 osob. Zaparkujete p¯ed z·vodem. V˝klad je takÈ v†nÏmeckÈm jazyce. HlavnÌ aktivitou spoleËnosti Gemec je tÏûba a prodej
ËernÈho uhlÌ v novÏ otev¯enÈm povrchovÈm dole na nedalekÈm kopci Ji¯Ì a hlavnÏ v˝roba a prodej öirokÈ nabÌdky tv·rnic suchÈho zdÏnÌ. Odbyt zajiöùuje
pan LudÏk VlËek, tel. 876 154, 876 111, www.volny.cz/gemec, v†pracovnÌ dny od 6.00 do14.00 hodin.
Sola fide
Sola fide ñ Pouze vÌrou ñ toto evangelickÈ Lutherovo heslo dalo jmÈno cÌrkevnÌmu
domu v†Jansk˝ch L·znÌch. D˘m i sousednÌ kostel v†centru l·zeÚskÈho mÏsta pat¯Ì
»eskobratrskÈ cÌrkvi evangelickÈ, coû ale neznamen·, ûe je uzav¯en˝ ostatnÌm
k¯esùansky sm˝ölejÌcÌm lidem. Na prvnÌ pohled pomÏrnÏ velk˝ d˘m Sola fide uvnit¯
p¯ekvapÌ svou ˙tulnostÌ a aû rodinnou atmosfÈrou. M˘ûete sem p¯ijet i s ˙plnÏ mal˝mi
dÏtmi. MajÌ tu pro nÏ post˝lky, ûidliËky, hernu a p¯edevöÌm trpÏlivost. D˘m je
bezbariÈrov˝, s†v˝tahem. Dvou- aû t¯Ìl˘ûkovÈ pokoje s WC a sprchou mohou b˝t
doplnÏny p¯ist˝lkou. Pokoje pro tÏlesnÏ postiûenÈ majÌ telefon. SouË·stÌ domu je jÌdelna,
kde se pod·v· pln· penze, spoleËensk· mÌstnost, klubovna ñ ËÌt·rna, herna pro malÈ
dÏti a herna se stolnÌm tenisem. UbytovanÌ hostÈ majÌ moûnost si vyp˘jËit horsk· kola,
jednou t˝dnÏ majÌ k†dispozici tÏlocviËnu a bazÈn K†bohosluûbÏ se mohou p¯idat kaûdou
nedÏli v†p˘l dev·tÈ i dalöÌ hostÈ. V†Sola fide se po¯·dajÌ i r˘znÈ p¯edn·öky, besedy
i biblickÈ hodiny. V†cÌrkevnÌm domÏ m˘ûete proûÌt aktivnÌ sportovnÌ dovolenou spojenou
s†klidnou pohodou.
CÌrkevnÌ d˘m Sola fide, JanskÈ L·znÏ, PS» 542 25, spr·vce ing. Miroslav Cejnar, tel.
a fax (0439) 875 425, e-mail: [email protected], domluvÌte se i nÏmecky a anglicky.
U Berger˘ na Richterov˝ch boud·ch
P¯i n·vötÏvÏ rodiny Herberta Bergera na Richterov˝ch boud·ch vysoko nad PecÌ pod
SnÏûkou m·te jedineËnou moûnost poznat pravou horskou chalupu. Kdysi letnÌ boudu
zaloûili Herbertovi p¯edci - horötÌ zemÏdÏlci a jeho dÏda ji p¯ed 90 lety upravil pro
trvalÈ bydlenÌ i pobyt host˘. Z centra Pece je to sem pÏt kilometr˘. OkolÌ s horskou
p¯Ìrodou je kouzelnÈ. Kdo nepoznal r·na a veËery vysoko v hor·ch, bude nadöen. Vöe
je umocnÏno pobytem v dom·cÌm prost¯edÌ rodiny krkonoösk˝ch horal˘. Horsk˝ dv˘r
nabÌzÌ ubytov·nÌ (16 l˘ûek) s polopenzÌ. Odvoz zavazadel i host˘ je moûn˝. DalöÌ kontakt
zÌsk·te i v HospodÏ Na Peci nebo v IC Turista v centru Pece pod SnÏûkou. U chalupy
je vlastnÌ lyûa¯sk˝ vlek.
Horsk˝ dv˘r na Richterov˝ch boud·ch, Pec pod SnÏûkou, PS» 542 21, majitel
Herbert Berger, tel. (0439) 796 324, domluvÌte se i nÏmecky.
OSVÃD»EN… SLUéBY
Pension a samoobsluha U Hlav·Ë˘
Dominantou n·mÏstÌ v HornÌm MaröovÏ je opraven˝ historick˝ d˘m, kter˝ nechal postavit v roce 1855 hrabÏ Berthold Aichelburg. Dnes je tu pension U Hlav·Ë˘ s kvalitnÌm
ubytov·nÌm se snÌdanÌ ve dvoul˘ûkov˝ch pokojÌch (15 l˘ûek) s moûnostÌ p¯ist˝lky. Pokoje
majÌ vlastnÌ TV a kompletnÌ soci·lnÌ za¯ÌzenÌ. Ve spoleËenskÈ mÌstnosti je mal˝ bar a televize.
U celoroËnÏ otev¯enÈho pensionu je zajiötÏno i parkov·nÌ. V p¯ÌzemÌ domu je samoobsluha se öirok˝m sortimentem potravin a n·poj˘. M˘ûete tu nakoupit i drogistickÈ zboûÌ,
ovoce a zeleninu. Obchod je otev¯en sedm dnÌ v t˝dnu v dobÏ od 6,30 do 12 a od 13 do
18 hodin, v sobotu od 6,30 do 13, v nedÏli od 8 do 12 hodin. CelÈ lÈto je u obchodu
v zahr·dce otev¯eno posezenÌ pod sluneËnÌky. KromÏ zmrzliny a z·kusk˘ si m˘ûete d·t
k·vu a vybrat si z rozö̯enÈho sortimentu nealkoholick˝ch n·poj˘. Zahr·dka se zmrzlinou je otev¯ena i o vÌkendech po cel˝ den.
Pension a samoobsluha U Hlav·Ë˘, HornÌ Maröov, PS» 542 26, majitelÈ Miluöka a Milan
Hlav·Ëovi, tel. (0439) 874 112, domluvÌte se i nÏmecky.
SEVER - v˝chova pro trvale udrûiteln˝ ûivot
V novÈ budovÏ z·kladnÌ ökoly v HornÌm MaröovÏ sÌdlÌ nevl·dnÌ neziskov· organizace
St¯edisko ekologickÈ v˝chovy a etiky R˝chory - SEVER. CeloroËnÏ po¯·d· pobytovÈ
akce s ubytov·nÌm (35 l˘ûek) hlavnÏ pro û·ky z·kladnÌch ökol, studenty st¯ednÌch
a vysok˝ch ökol, uËitele, pracovnÌky s dÏtmi a ml·deûÌ i dalöÌ z·jemce o ekologickou
v˝chovu. Na programu jsou exkurze po KrkonoöÌch s terÈnnÌm pozorov·nÌm p¯Ìrody, v˝tvarn· tvo¯ivost, aktivity zamϯenÈ na rozvoj spolupr·ce, simulaËnÌ hry, glob·lnÌ v˝chova
pod n·zvem ÑSvÏt ve t¯ÌdÏì aj. K dispozici je spoleËensk˝ s·l, klubovna, knihovna (tÈmatickÈ Ëasopisy, publikace) a videotÈka se zhruba 280 filmy, kuchyÚka, sprchy. CelodennÌ
stravov·nÌ je zajiötÏno p¯ev·ûnÏ ve ökolnÌ jÌdelnÏ. Do st¯ediska p¯ijÌûdÏjÌ i û·ci z bliûöÌch
ökol na nÏkolikahodinovÈ v˝ukovÈ programy anebo pracovnÌci st¯ediska vyjÌûdÏjÌ za nimi
s Ñp¯enosn˝miì programy. ÑSeve¯anÈì majÌ zkuöenosti i s po¯·d·nÌm mezin·rodnÌch semin·¯˘ a program˘ pro zahraniËnÌ skupiny. DomluvÌ se anglicky, nÏmecky, rusky
a polsky. O program a konzultace se star· osm st·l˝ch zamÏstnanc˘ a okruh externÌch
spolupracovnÌk˘. Ve st¯edisku si m˘ûete zakoupit publikace a materi·ly, nap¯. ned·vno
vydanou »Ìtanku z v˝chodnÌch Krkonoö.
St¯edisko SEVER, HornÌ Maröov, PS» 542 26, tel. ubytovna (0439) 874 280, kancel·¯
874 326, byt a kancel·¯ ¯editele tel. a fax 874 181, e-mail: [email protected], http://www.ecn.cz/
server.
Horsk· bouda Renerovka **
V dolnÌ Ë·sti Rennerov˝ch bud, jen pÏt minut ch˘ze od malo˙pskÈho kostelÌka, najdete
v pensionu Renerovka jednu z nejlepöÌch sluûeb ve v˝chodnÌch KrkonoöÌch. TradiËnÌ
horsk· bouda nabÌzÌ ubytov·nÌ (26 l˘ûek + p¯ist˝lky) se stravov·nÌm. V pensionu majÌ
vöechny dvou a t¯Ìl˘ûkovÈ pokoje i apartm· ˙plnÈ soci·lnÌ za¯ÌzenÌ. K vybavenÌ pat¯Ì sol·rium, sauna, v lÈtÏ p˘jËovna horsk˝ch kol, v zimÏ lyûÌ, snowboard˘ i sanÌ. Dobr· jÌdla
p¯ev·ûnÏ ËeskÈ kuchynÏ jsou pod·v·na v pohodlnÈ jÌdelnÏ, ale m˘ûete posedÏt i v baru
s TV a s pultov˝m prodejem nebo v malÈ hosp˘dce s pivem Krakonoö. OblÌben· jsou
i p¯·telsk· setk·nÌ a rodinnÈ oslavy. NejdelöÌ lyûa¯sk˝ vlek a sjezdovka v MalÈ ⁄pÏ zaËÌnajÌ jen 50 metr˘ od Renerovky. V zimÏ hostÈ parkujÌ na st¯eûenÈm parkoviöti na PomeznÌch Boud·ch (dovoz osob a zavazadel je zajiötÏn), v lÈtÏ se parkuje p¯Ìmo u pensionu.
Horsk· bouda Renerovka ** v MalÈ ⁄pÏ Ëp. 91, PS» 542 27, majitelka Jaroslava Olivov·, tel., fax (0439) 891 108, tel. 891 200, e-mail: [email protected], http: //
www.renerovka.cz, domluvÌte se i nÏmecky.
Pension U dolu
Mezi nejlepöÌ sluûby v MalÈ ⁄pÏ pat¯Ì rodinn˝ pension U dolu, kter˝ najdete v†osadÏ
SmrËÌ v†polovinÏ cesty mezi Sp·len˝m Ml˝nem a HornÌ Malou ⁄pou. NabÌzÌ ubytov·nÌ
s†polopenzÌ ve dvou nebo t¯Ìl˘ûkov˝ch pokojÌch a jednom apartm·. Vöechny pokoje jsou
s†koupelnou a WC, majÌ satelitnÌ televizi se Ëty¯iceti programy. Host˘m pobyt zp¯ÌjemÚuje
sauna a mas·ûnÌ bazÈn Beachcomber. V˝teËn· kuchynÏ je zaloûen· na ryze Ëesk˝ch
jÌdlech s†mouËnÌky. V†jÌdelnÏ s†v˝Ëepem mohou hostÈ posedÏt i dlouho do veËera. »epuje
se ¯ÌznÈ trutnovskÈ pivo Krakonoö a pod·v· pravÈ lahvovÈ plzeÚskÈ. TakÈ si tu m˘ûete
objednat pitÌ podle bohatÈho n·pojovÈho lÌstku, zmrzlinovÈ poh·ry a nÏkolik druh˘ k·vy
s†mouËnÌkem. MajitelÈ Jitka a Vr·ùa Greölovi v·m pomohou s†programem. PoradÌ v·m
s†v˝letem do polsk˝ch Krkonoö nebo PodkrkonoöÌ. P¯Ìmo u domu je v†lÈtÏ pÏknÏ upraven˝
velk˝ pozemek, h¯iötÏ na volejbal, lÌn˝ tenis, badminton a ohniötÏ pro veËernÌ piknik.
V†zimÏ je v†cenÏ pobytu sto metr˘ dlouh˝ lyûa¯sk˝ vlek vhodn˝ pro dÏti a zaË·teËnÌky.
Pro zdatnÏjöÌ lyûa¯e pak 300 metr˘ od pensionu je vlek Karel s upravovanou sjezdovkou.
PohodlnÏ k†nÏmu a zpÏt sjedete na lyûÌch. Nedaleko za domem proch·zÌ upravovan˝
pÏtikilometrov˝ okruh Haida pro bÏûka¯e. CeloroËnÌ parkov·nÌ je na vlastnÌm parkoviöti
p¯Ìmo u pensionu.
Pension U dolu, HornÌ Mal· ⁄pa Ëp. 78, PS» 542 27, majitelÈ Jitka a Vratislav Greölovi,
tel., fax (0439) 891 283. DomluvÌte se i nÏmecky.
23
24
KRKONOäSK›
KRKONOäSK¡ LYéAÿSK¡ CESTA
Projekt Krkonoösk· cesta nav·zal na p¯edchozÌ vyt˝ËenÌ a ˙pravu
bÏûeck˝ch tras, kterÈ Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku (KRNAP)
zah·jila s†finanËnÌ podporou nadace FACE v†roce 1994. PostupnÏ
vylepöovanÈ pravidelnÏ udrûovanÈ trasy pro bÏûka¯e v†okolÌ lyûa¯sk˝ch st¯edisek letos
vy˙stily ve vyt˝ËenÌ trasy protÌnajÌcÌ celÈ Krkonoöe od Harrachova aû po PomeznÌ Boudy
v MalÈ ⁄pÏ. P¯i realizaci se Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku spojila s provozovateli
lyûa¯sk˝ch are·l˘, horsk˝mi mÏsty a obcemi. V†p¯ÌmÈm smÏru mÏ¯Ì Krkonoösk· cesta
76 kilometr˘, dalöÌch vÌce neû 70 kilometr˘ tratÌ tvo¯Ì okruhy a tratÏ v okol̆jednotliv˝ch
st¯edisek. P¯i optim·lnÌch snÏhov˝ch podmÌnk·ch snÏûnÈ rolby nÏkolikr·t t˝dnÏ udrûujÌ
tÈmϯ 150 kilometr˘. ä̯ka tratÌ p¯es t¯i metry umoûÚuje techniku bruslenÌ, ale
v†upravovanÈm p·su je i jedna stopa pro klasick˝ bÏh na lyûÌch. P¯ehled o tras·ch
zÌsk·te na panoramatickÈ n·stÏnnÈ mapÏ umÌstÏnÈ v†lyûa¯sk˝ch centrech nebo ve
vydanÈ skl·daËce s mapkou. I kdyû je trasa v†terÈnu dob¯e vyt˝Ëena speci·lnÌm
znaËenÌm, je dobrÈ si nezn·mou t˙ru porovnat s†lyûa¯skou nebo turistickou mapou.
Krkonoösk· lyûa¯sk· cesta na z·padÏ zaËÌn· v†HarrachovÏ u autobusovÈho n·draûÌ,
odkud se m˘ûete napojit na tradiËnÏ dob¯e upravovan˝ bÏûeck˝ are·l v†okolÌ mÏsta se
zdejöÌ z·vodnÌ tratÌ a lyûa¯skou magistr·lou. Naöe cesta vede od lesnÌ spr·vy podÈl
¯eky Mumlavy ke KrakonoöovÏ snÌdani a d·l stoup· k†VoseckÈ boudÏ. Tady uû jste na
h¯ebenech Krkonoö a prvnÌ dlouhÈ stoup·nÌ se postupnÏ zmÌrÚuje. Po levÈ stranÏ nech·te
snÏhem zapadan˝ pramen Labe a p¯ijedete k†v˝raznÈ k¯iûovatce U Ëty¯ p·n˘. Po ˙boËÌ
Kotle se dostanete na ZlatÈ n·vröÌ k†VrbatovÏ boudÏ, kde cesta dosahuje nejvyööÌ
nadmo¯skou v˝öku 1400 metr˘. Sjedete po zasnÏûenÈ horskÈ silnici na HornÌ MÌseËky,
kde zaËÌn· hezk˝ lyûa¯sk˝ okruh k†Rovince a nad Beneckem. P¯Ìm· trasa vöak vede po
turistickÈ sjezdovce z MedvÏdÌna do äpindlerova Ml˝na. Projdete st¯edem mÏsta do
lyûa¯skÈho are·lu Svat˝ Petr, kde hned dole zaËÌn· druhÈ dlouhÈ stoup·nÌ celÈ trasy.
Nejprve minete Hromovku, na Kr·snÈ pl·ni zaboËÌte k†BoudÏ Na Pl·ni. Odtud st·le
stoup·te kolem KlÌnov˝ch bud aû na RozcestÌ. Od Bufetu p¯ejedete do oblasti Pece
pod SnÏûkou p¯es LiöËÌ horu, kde je stopa upravovan· jenom p¯i zvl·öù velkÈ snÏhovÈ
pokr˝vce. Krkonoösk· cesta tady vede kolem Lyûa¯skÈ a LesnÌ boudy k†hornÌ stanici
lyûa¯skÈho vleku Zahr·dky, po h¯ebenu na LuËiny a kolem KolÌnskÈ boudy na »ernou
horu. Kolem nÌ a SvÏtlÈ hory krouûÌ nejlepöÌ v˝chodokrkonoösk· bÏûeck· trasa, ale
p¯Ìm· linie vede z†»ernÈ hory rovnou na VelkÈ PardubickÈ boudy, ModrÈ kameny
a Krausovy boudy, odkud sjÌûdÌ po d¯Ìve neupravovanÈ, ale frekventovanÈ cestÏ p¯es
Reissovy domky do HornÌho Maröova. Tady v nejniûöÌm bodu KrkonoöskÈ cesty zaËÌn·
t¯etÌ dlouhÈ stoup·nÌ, p¯es 300 v˝ökov˝ch metr˘ na R˝chory. R˝chorsk· bouda leûÌ ve
v˝öce tisÌc metr˘, stejnÏ jako v˝chodnÌ konec cesty na PomeznÌch Boud·ch. Proto je
dalöÌ pr˘bÏh trasy po hraniËnÌm h¯ebenu, po CelnÌ cestÏ do HornÌch Albe¯ic, mÌrn˝m
stoup·nÌm opÏt na st·tnÌ hranici, kolem LyseËinskÈ boudy a d·l p¯es CestnÌk na Malou
⁄pu uû bez n·roËn˝ch v˝stup˘.
Jen m·lokdo z†v·s si troufne p¯Ìmou trasu projet celou bÏhem jednoho dne.
DoporuËujeme se na ni napojit a vyuûÌt jednotliv˝ch dÌlËÌch Ë·stÌ a okruh˘. Otev¯enÌm
KrkonoöskÈ lyûa¯skÈ cesty p¯ibylo mnoho kr·sn˝ch kilometr˘ upravovan˝ch bÏûeck˝ch
tras a p¯ejme si dobrÈ snÏhovÈ podmÌnky, aby se hned prvnÌ rok akce vyda¯ila. Spr·va
KRNAP umoûnila rozö̯enÌ tras a p¯ispÏla na†˙pravu lyûa¯sk˝ch stop s†pl·nem uöet¯it
ostatnÌ plochy obnovovanÈho lesa a nejcennÏjöÌ partie n·rodnÌho parku. Svou
uk·znÏnostÌ podpo¯Ìte dalöÌ trv·nÌ projektu.
N¡RODNÕ PARK
NADACE FACE POMOHLA OBNOVIT KRKONOäSK… LESY
Glob·lnÌ oteplov·nÌ naöÌ planety dopad· na kaûdÈho z†n·s. Podle toto kde ûijeme na
nÏkoho vÌce, na nÏkoho mÈnÏ. NenÌ sporu, ûe na zaË·tku t¯etÌho tisÌciletÌ problÈm oteplov·nÌ
a ìoteplovacÌchî plyn˘ pat¯Ì mezi hlavnÌ svÏtov· tÈmata. Jsou mÌsta, kde p¯ÌpadnÈ zmÏny
ve svÏtovÈm vodnÌm kolobÏhu zp˘sobÌ v·ûnÈ problÈmy. NÏkterÈ zemÏ si tento fakt
uvÏdomily jiû d·vno. V†NizozemÌ byl jiû d¯Ìve p¯ijat z·kon, kter˝ ukl·d· producent˘m oxidu
uhliËitÈho, pat¯ÌcÌho mezi hlavnÌ ìoteplovacÌî plyny, aby finanËnÏ p¯ispÌvali na projekty
vedoucÌ k†dlouhodobÈmu v·z·nÌ CO 2 do d¯evnÌ hmoty. EnergetickÈ podniky z†kaûdÈ
vyrobenÈ kilowatty odevzd·vajÌ mal˝ penÌz do nadace FACE (Forest Absorbing Carbon
dioxide Emission), kter· spravuje finance a zajiöùuje v˝sadby lesa na r˘zn˝ch mÌstech
celÈho svÏta.
Ekolog profesor Josef Fanta p˘sobil v†öedes·t˝ch letech v†KrkonoöÌch. Kdyû vypukla
po roce 1968 komunistick· normalizace, odeöel z†»eskoslovenska a naöel nov˝ domov
v†Holandsku. I tady se stal uzn·van˝m lesnÌm odbornÌkem a pozdÏji spolupracovnÌkem
nadace FACE. Je pro naöe hory ötÏstÌm, ûe si na nÏ po roce 1989 vzpomnÏl a nasmÏroval
do Krkonoö v˘bec nejvÏtöÌ finanËnÌ podporu souvisejÌcÌ s†ochranou p¯Ìrody jako celku. Za
devÏt let Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku dostala na obnovu lesa a s†tÌm spojenÈ
programy p¯es 300 miliÛn˘ korun jako nadstandard vedle prost¯edk˘ ze st·tnÌho rozpoËtu.
NadaËnÌ penÌze pomohly a v†nÏkolika oblastech p¯Ìmo iniciovaly tak v˝raznÈ kvalitativnÌ
zmÏny v†lesnÌch ekosystÈmech†Krkonoö, ûe je m˘ûeme oznaËit za p¯elomovÈ. Nadaci
FACE nejde jen o mnoûstvÌ vys·zen˝ch stromk˘, ale souËasnÏ o novou kvalitu lesnÌch
porost˘. V†letech 1992 aû 2000 bylo zalesnÏno 5142 hektar˘ horskÈho lesa, coû
p¯edstavuje patn·ct a p˘l milionu stromk˘. D˘leûitÈ je, ûe v˝sadba statisÌc˘ sazenic
p˘vodnÌch listnat˝ch druh˘ a takÈ jedle zah·jila p¯emÏnu zraniteln˝ch krkonoösk˝ch
smrkov˝ch monokultur na†odoln˝ smÌöen˝ les. P¯epracovanÈ lesnickÈ pl·ny respektujÌ
ekologickÈ stanoviötnÌ podmÌnky kaûdÈho mÌsta a vracejÌ na lokality p˘vodnÌ krkonoöskÈ
druhy d¯evin.
Mezi poslednÌ akce nadace pat¯Ì podsadba jedlÌ bÏlokorou, kter· nejen v†KrkonoöÌch
bÏhem poslednÌch desetiletÌ tÈmϯ vymizela. Pl·nem lesnÌk˘ je ze souËasnÈho zastoupenÌ
0,1 dos·hnout 10 procent. MalÈ jedliËky nejlÈpe vyr˘stajÌ v†zastÌnÏnÌ, proto se s·zÌ do
pro¯Ìdl˝ch star˝ch porost˘. Pozn·te je podle ochrany z†dr·tÏnÈho pletiva. ListnatÈ druhy,
p¯edevöÌm buky, javory, jasany a je¯·by zakr˝vajÌ zelenÈ plastovÈ obaly, kterÈ stromky
chr·nÌ p¯ed nepohodou a hlavnÏ okusem jelenÌ zvϯe. Nadace FACE trvala na dosaûenÌ
normovan˝ch stav˘ jelenÌ zvϯe, kter· se bez p¯irozen˝ch nep¯·tel a nedostateËnÈho
regulaËnÌho odst¯elu p¯emnoûila.
Z†prost¯edk˘ nadace byly uhrazeny i dalöÌ podp˘rnÈ programy. Z†nejcennÏjöÌch lokalit
KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku bylo kalamitnÌ d¯evo vytaûeno vrtulnÌkem. N·kup mal˝ch
p·sov˝ch vyv·ûecÌch souprav Terri zajiöùuje öetrnÏjöÌ p¯ibliûov·nÌ d¯eva. DalöÌ prost¯edky
p¯ispÏly ke vzdÏl·nÌ manaûÈr˘ a odbornÌk˘ aû po ˙roveÚ lesnÌk˘. VelkÈ z·sluhy m· nadace
v†oblasti v˝zkumu a hlavnÏ v praktickÈm vyuûÌv·nÌ jeho v˝sledk˘. V†KrkonoöÌch se nynÌ
vyuûÌvajÌ satelitnÌ, leteckÈ snÌmky a geografickÈ informaËnÌ systÈmy nap¯Ìklad pro tvorbu
modelov˝ch situacÌ. V˝zkum p˘dy pod smrkov˝mi porosty prok·zal, ûe kysel˝ opad jehliËÌ
v˝raznÏ urychlil†degradaci p˘dy a tÌm p¯ispÏl k odumÌr·nÌ les˘ stejnou mÏrou, jako kyselÈ
deötÏ a dalöÌ imise. I to vede lesnÌky k postupnÈ zmÏnÏ druhovÈ skladby lesa. Z·sluhou
nadace FACE Krkonoösk˝ n·rodnÌ park jako druhÈ ˙zemÌ v†»eskÈ republice zÌsk· certifik·t
celosvÏtovÏ uzn·vanÈ organizace FSC (Forest Stewardship Council), kter˝ deklaruje, ûe
se ve zdejöÌch lesÌch hospoda¯Ì trvale udrûiteln˝m zp˘sobem. To je v˝bornÈ vysvÏdËenÌ.
Smlouva mezi Spr·vou KRNAP a nadacÌ FACE byla 31. prosince 2000 naplnÏna. Aktivity
nadace smϯujÌ do dalöÌch mÌst svÏta. Z†Krkonoö do Holandska dÏkujeme za pomoc.
25
SERVIS PRO BOUDAÿE
26
PR¡DELNA MLAD… BUKY
Staroûitnosti - d˘m staroûitnÈho n·bytku
Pr·delna v Mlad˝ch Buk·ch je nejvÏtöÌ pr·delnou na
Trutnovsku a pere i pro nejv˝öe poloûenÈ boudy v cel˝ch
KrkonoöÌch. V pr·delnÏ vyperou veökerÈ pr·dlo v plnÈ sezÛnÏ
do 14 dn˘ za norm·lnÌ cenu, do 7 dn˘ s mÌrnou p¯ir·ûkou.
P¯Ìmo v pr·delnÏ se dohodnete na konkrÈtnÌm termÌnu vypr·nÌ,
cenÏ, m̯e naökrobenÌ, navonÏnÌ a pop¯ÌpadÏ vybÏlenÌ loûnÌho
pr·dla. Pr·delna v·m zajistÌ i dopravu pr·dla.
Pr·delna, MladÈ Buky, PS» 542 23, majitel Petr Luk·Ëek,
tel. (0439) 871 120, otev¯eno je od pondÏlÌ do p·tku v dobÏ
od 6.00 do 14.00, v plnÈ sezÛnÏ aû do 16 hodin.
ProdejnÌ plocha 650m2:
Hradec Kr·lovÈ - 503 21, StÏûery 53
tel., fax (049) 539 3103, 0602 755 940
e-mail: [email protected], www.mujweb.cz/www/ptater
pondÏlÌ - p·tek 10-17 hodin.
PROMÃNY LU»NÕ BOUDY
V†nejvÏtöÌ prodejnÏ staroûitnÈho n·bytku ve v˝chodnÌch
»ech·ch koupÌte mÏöùansk˝ n·bytek z†p¯elomu stoletÌ
i biedermeier, selsk˝ n·bytek z†mÏkkÈho d¯eva i kousky nÏkolik
stoletÌ starÈ. Najdete tu celÈ pokoje, loûnice, pracovny
i jednotlivÈ kusy ñ komody, sklenÌky, psacÌ stoly, knihovny, r˘znÈ
stolky. St·l· nabÌdka vÌce neû sto kus˘ staroûitnÈho n·bytku
vhodnÈho k†za¯ÌzenÌ chalupy, pensionu, restaurace, hotelu,
rodinnÈho domu i bytu.
Dob¯e tu prod·te n·bytek sto a vÌce let star˝, starÈ hodiny,
obrazy, sklo a jinÈ.
V†roce 1894 byla LuËnÌ bouda hlavnÏ horsk˝m hospod·¯stvÌm s†chovem krav a koz, ale i tak mÏla 14 pokoj˘ pro hosty. Na dobovÈ
pohlednici je dob¯e vidÏt p˘vodnÌ bouda se öindelov˝m ötÌtem a vpravo ìletnÌ d˘mî, kde hostÈ sp·vali na senÏ.
TISK¡RNA OFSET ⁄PICE
FiremnÌ tiskoviny, prospekty, vizitky, pohlednice, plak·ty, samolepÌcÌ etikety, broûury, Ëasopisy, reklamnÌ katalogy a kniûnÌ produkce v mÏkkÈ vazbÏ. ⁄plnÈ zpracov·nÌ - p¯Ìprava makety, sazba,
zpracov·nÌ fotografiÌ a vlastnÌ jednobarevn˝ i vÌcebarevn˝ tisk.
Malon·kladov˝ barevn˝ tisk.
Tisk·rna Ofset, Spojenc˘ 282-283, ⁄pice, PS» 542 32,
majitel Old¯ich M. älegr, tel./fax (0439) 881 171, tel. 781 448,
e-mail: [email protected]
Na pohlednici Maxe Leipelta z†roku 1906 jsou dodateËnÏ doplnÏnÈ postavy host˘ a nezbytnÈho flaöinet·¯e. Zmizela star· bouda,
ve t¯ech domech bylo celkem 57 hostinsk˝ch pokoj˘.
R¡MOV¡NÕ
OK REKLAMA
N¡VRHY A V›ROBA REKLAMY
Lepen·, svÏteln·, internet,
drobnÈ tiskoviny, digit·lnÌ tisk
Ota Klement, 542 21 Pec pod SnÏûkou 200
tel.: 0439/896 228, 0602 481 920
e-mail: [email protected]
Stanislav äpelda
KvÌËala 115, 542 32 ⁄PICE
Telefon: 0439/781 441
R·mov·nÌ - velk˝ v˝bÏr d¯evÏn˝ch a kovov˝ch liöt,
paspartov·nÌ - grafik, kreseb, reprodukcÌ apod.,
v˝roba stoj·nk˘ a leporel pro fotografie.
Spolupr·ce s v˝tvarnÌky, fotografy, galeriemi,
v˝zdoby interiÈr˘.
PASPARTOV¡NÕ
Fotopohlednice z†roku 1937 zachycuje LuËnÌ boudu p¯ed zniËujÌcÌm poû·rem o rok pozdÏji. Se 120 pokoji pro hosty byla nejvÏtöÌ
v†KrkonoöÌch. Za pozornost stojÌ öirok· hraniËnÌ linie v†levÈ Ë·sti snÌmku. NejmÈnÏ 300 let proch·zela zemsk· hranice p¯Ìmo
kolem LuËnÌ boudy, aû po roce 1945 byla p¯esunuta na dneönÌ mÌsto na h¯ebenu.
Obr·zky doplÚujÌ povÌd·nÌ o LuËnÌ boudÏ na stranÏ 16.
27
DalöÌ informaËnÌ st¯ediska: MÏstskÈ informaËnÌ st¯edisko (MiS) na
n·mÏstÌ v Jansk˝ch L·znÌch tel. 875 161, TuristickÈ informaËnÌ centrum
(CIS) Krkonoöe na n·mÏstÌ ve SvobodÏ nad ⁄pou 871 167, IC Turista
v centru Pece pod SnÏûkou 796 280, Infocentrum v TrutnovÏ v radnici
na n·mÏstÌ 818245, TIC äpindler˘v Ml˝n 0438-593659, IC Flora v domÏ
sluûeb v Benecku 0432-582606, IC Harrachov 0432-529600, informaËnÌ st¯ediska Spr·vy KRNAP (viz. nÌûe) aj.
Telefonov·nÌ: V˝chodnÌ Krkonoöe jsou v trutnovskÈm telefonnÌm obvodu s volacÌ znakem 0439, ze zahraniËÌ 00420-439, st¯ednÌ Krkonoöe
jsou ve vrchlabskÈm obvodu (i äpindler˘v Ml˝n) se znakem 0438, ze
zahraniËÌ 00420-438. POZOR! P¯i digitalizaci sÌtÏ byla p¯eËÌslov·na
vÏtöina telefonnÌch stanic v†oblasti st¯ednÌch a v˝chodnÌch Krkonoö. Ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ nynÌ p¯eËÌslov·nÌ probÌh·. Volejte informace o telefonnÌch ËÌslech 1180.
INFORMA»NÕ CENTRUM VESEL› V›LET
GALERIE - SMÃN¡RNA
v TemnÈm Dole v HornÌm MaröovÏ, tel., fax: (0439) 874 298
v Peci pod SnÏûkou, tel., fax: (0439) 796 130
fax: 874 221
e-mail: [email protected]
www.veselyvylet.cz
dennÏ 8.30 - 18.00
ZdravotnictvÌ: rychl· z·chrann· sluûba Trutnov a VrchlabÌ tel. 155, pro
v˝chodnÌ Krkonoöe je pohotovostnÌ sluûba ve SvobodÏ nad ⁄pou 871
121, pohotovost Trutnov 5111, lÈka¯skÈ a zubnÌ ordinace Pec pod SnÏûkou 796 344, zubnÌ lÈka¯ nonstop (0603 413 113), HornÌ Maröov 874
144, zubnÌ lÈka¯ 874 166, dÏtskÈ oddÏlenÌ 874 143, JanskÈ L·znÏ 875
116, Svoboda nad ⁄pou 871 140, dÏtskÈ oddÏlenÌ 871 287, äpindler˘v
Ml˝n 493 344, lÈk·rna je v HornÌm MaröovÏ otev¯ena po-p· 8.00-12.30,
14.00-17.00, 874 121, ve SvobodÏ nad ⁄pou (942 016), pohotovostnÌ
sluûba VrchlabÌ (i pro äp. Ml˝n) (0438) 421155.
Horsk· sluûba: st·l· pohotovost je ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ tel. (0438)
493239, 0602 448338. V zimÏ v Peci pod SnÏûkou (u P4) (0439) 896 233
je sluûebna v provozu dennÏ od 7.00 do 22.00 (po tÈto dobÏ 0602
448444). DalöÌ zimnÌ sluûebny jsou na LuËnÌ boudÏ (i v noci) 796
219, v MalÈ ⁄pÏ na PomeznÌch Boud·ch 891 233 (0606 157935), Harrachov (0432) 529 449, 0602 448334.
Policie: st·l· pohotovost Trutnov a VrchlabÌ tel. 158, dopravnÌ nehody
804294, sluûba Pec pod SnÏûkou 796 233, Svoboda nad ⁄pou 942
333, äpindler˘v Ml˝n 493 333, policie HornÌ Maröov 874 133, mÏstsk·
policie JanskÈ L·znÏ 875 133, 0603 345538, Pec pod SnÏûkou 896
166, äpindler˘v Ml˝n 593 115.
BenzinovÈ pumpy jsou ve SvobodÏ nad ⁄pou otev¯eny dennÏ od 6.00
do 20.00 hodin (Benzina, tel. 871 128) a 6.00 - 21.00 (Lucraco Oil, tel.
871 188), ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ dennÏ 7.00-17.00 (nedÏle od 8.00, tel.
493 295). »erpadla s nep¯etrûit˝m provozem jsou v TrutnovÏ a ve VrchlabÌ.
Bohosluûby: HornÌ Maröov sobota 17.45, Svoboda nad ⁄pou nedÏle
11.00, JanskÈ L·znÏ nedÏle 8.30, Velk· ⁄pa sobota 16.30, Mal· ⁄pa
poslednÌ sobota v†mÏsÌci 15.00 (far·¯ Jaroslav ätancl tel. 0603 570945),
äpindler˘v Ml˝n nedÏle 14.00.
Shrom·ûdÏnÌ sbor˘ svÏdk˘ Jehovov˝ch v†s·le kr·lovstvÌ v†TrutnovÏ,
BojiötÏ 103. T˝dennÌ shrom·ûdÏnÌ: KaûdÈ ˙ter˝ a Ëtvrtek, vûdy od 17.45
do 19.30. Ve¯ejnÈ p¯edn·öky kaûdou nedÏli od 9.30 do 11.30 a od 16.30
do 18.30.
Autoopravna a pneuservis: Svoboda nad ⁄pou - Hl·vka 871 153, dennÏ
7.00-12.00, 13.00-17.00, Autoklub Bohemia Assistance nonstop 0/124,
élut˝ andÏl 1230.
HasiËi: st·l· sluûba Trutnov 150.
HraniËnÌ p¯echody: Mal· ⁄pa 891 133 - i pro vozidla (pouze osobnÌ
vozy) nep¯etrûit˝ provoz, stejnÏ jako p¯echody v Kr·lovci u éaclȯe
a v HarrachovÏ. TuristickÈ hraniËnÌ p¯echody jsou u LuËnÌ boudy,
u SlezskÈho domu, v SovÌm sedle, u VoseckÈ boudy, v Bobru - NiedamirÛw, otev¯eny v zimÏ 9.00-16.00, v lÈtÏ 8.00-20.00. Pas s sebou.
ParkoviötÏ: St¯eûenÈ parkoviötÏ Velk· ⁄pa P2 - tel. 896 156, Pec
u kapliËky P3 - 796 179 a Zelen˝ Potok P4 - 896 158, Mal· ⁄pa ve
Sp·lenÈm Ml˝nÏ 891 213, na PomeznÌch Boud·ch 891 145, JanskÈ
L·znÏ u lanovky 875 124, äpindler˘v Ml˝n P1 (0438) 593229, P2 593119
Autobusy: p¯edprodej mÌstenek (pouze z v˝chozÌ stanice) a informace
OSNADO v Peci pod SnÏûkou 796 380, dennÏ 8.00-12.00, 12.30-15.00
hodin, ve äpindlerovÏ Ml˝nÏ tel. 493 263, pondÏlÌ - p·tek 8.00-16.00,
v sezÛnÏ i v sobotu, pop¯. v nedÏli 8.00-13.00.
MÏstskÈ a obecnÌ ˙¯ady: HornÌ Maröov tel. 874 156, JanskÈ L·znÏ 875
101, Pec pod SnÏûkou 896 215, Mal· ⁄pa 891 157, Svoboda nad ⁄pou
871 105, éaclȯ 878510, äpindler˘v Ml˝n 936 76 (493 226), ˙¯ednÌ hodiny jsou vûdy v pondÏlÌ a ve st¯edu 8.00-12.00, 12.30-17.00.
LanovÈ dr·hy: Na SnÏûku (Pec p. Sn., tel. 895137) dennÏ v kaûdou
celou hodinu 8-18 hodin, v ˙seku R˘ûov· hora - vrchol SnÏûky podle
poËasÌ, kaûd˝ lich˝ t˝den je v pondÏlÌ zav¯eno. Port·öky (Velk· ⁄pa, tel.
796 347 dennÏ 8.30 - 17.00, od 15. 2. do 17.30. »ern· hora (JanskÈ
L·znÏ, tel. 875152) dennÏ v 7.30 a potom kaûdou celou hodinu 8-18
hodin, Na Pl·Ú (äp. Ml˝n - Sv. Petr, tel. 0438/497 215) a MedvÏdÌn (äp.
Ml˝n, tel. 0438/493 384) dennÏ 8.30 - 16.00 a v 18.00, éal˝ (VrchlabÌ,
tel. 0438/212 85, 42 35 82), Lys· hora (Rokytnice, jen v zimÏ, tel. 0432/
523833), »ertova hora (Harrachov, tel. 0432/52 81 51).
Spr·va KrkonoöskÈho n·rodnÌho parku: st¯edisko Pec pod SnÏûkou
896 213, v lÈtÏ po-p· 7.30-12.00, 12.30-16.00, so-ne 8.00-12.00, 13.0016.30, Harrachov (0432) 529 188 po-ne 7.00-12.00, 13.00-16.30,
äpindler˘v Ml˝n (0438) 493 228 dennÏ v zimÏ 8.00-16.45, v lÈtÏ 8.0018.00, HornÌ Rokytnice nad Jizerou (0432) 523 694 v zimÏ po-p· 9.0012.00, 13.00-16.00, so 9.00-12.00, v lÈtÏ po-so 9.00-12.00, 13.00-16.30,
KrkonoöskÈ muzeum VrchlabÌ dennÏ mimo pondÏlÌ 8.00-16.00 (0438)
456 111. Muzeum v Ob¯Ìm dole v Peci pod SnÏûkou 796 311, po-p·
9.00-12.00, 13.00-16.00, informace a smÏn·rna Temn˝ D˘l v HornÌm
MaröovÏ 874 264, po-Ët 8.00-16.30, p· 8.30-18.00, so + ne 9.00-16.30,
v plnÈ sezÛnÏ i dÈle.
LesnÌ hospod·¯stvÌ HornÌ Maröov (v are·lu pily) 874 161-2, polesÌ Latovo ˙dolÌ 874 110, »ern· hora 875 320, R˝chory 873 152, Pec pod
SnÏûkou 896 214, Velk· ⁄pa 874 212, Mal· ⁄pa 891 293, äpindler˘v
Ml˝n 593282, Labsk· 593388.
Meteorologick· stanice v Peci pod SnÏûkou 796 303.
Panoramatick· kamera: dennÏ na »T2 7.55-8.30 panoramatickÈ z·bÏry v p¯ÌmÈm p¯enosu z Harrachova, LysÈ Hory, MedvÏdÌna, SvatÈho
Petra ve äp. Ml˝nÏ, Pece pod SnÏûkou, MalÈ ⁄py a »ernÈ hory.
CYKLOSERVIS MIKLI
Opravy silniËnÌch i horsk˝ch kol, SHIMANO servis.
Miloslav Klimeö sen.
Slovany 122, HornÌ Maröov
Tel./fax: (0439) 874 236, e-mail: [email protected]

Podobné dokumenty

WWW BioMed Gel 246

WWW BioMed Gel 246 Za norm·lnÌch podmÌnek se ani po dlouhÈ dobÏ neprojevuje tlak par Ëi ˙nik plyn˘, ani se neprojevuje ztr·ta hmotnosti. P¯i procesu opravy povrchu se nevytv·¯Ì û·dn˝ vedlejöÌ produkt a nevznik· û·dn˝...

Více

Z D A R M A

Z D A R M A rodinn˝ pension Nikola. Z·kladem kvalitnÌ sluûby je ubytov·nÌ (31 l˘ûek s moûnostÌ p¯ist˝lky) ve vÏtöÌm apartm· a v jeden·cti dvoul˘ûkov˝ch pokojÌch vybaven˝ch WC, sprchou, televizorem, ledniËkou a...

Více

Dal ˆÃ pa dœ lek perfo ra ce u emi se Le gio n∑Ø sk»

Dal ˆÃ pa dœ lek perfo ra ce u emi se Le gio n∑Ø sk» poËÌnal padÏlatel v dneönÌm p¯ÌpadÏ. Tentokr·t jde o moûnost spÌöe teoretickou. V naöem Ël·nku se teo hodnotu 50 h stejnÈ emise, kter· se jako bÏûn· dy budeme zab˝vat nejbÏûnÏjöÌm p¯Ìpadem ñ p¯ea l...

Více