Analýza vybraných OPACů nové generace

Transkript

Univerzita Karlova v Praze
Filozofická fakulta
Ústav informačnı́ch studiı́ a knihovnictvı́
Studijnı́ program: informačnı́ studia a knihovnictvı́
Studijnı́ obor: informačnı́ studia a knihovnictvı́
Mgr. Markéta Opálková
Analýza vybraných OPACů nové generace
a sociálnı́ch sı́tı́ se zaměřenı́m na sdı́lenı́ knih
Rigoróznı́ práce
Konzultant rigoróznı́ práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D.
Praha 2010
Prohlášenı́:
Prohlašuji, že jsem rigoróznı́ práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny
použité informačnı́ zdroje.
V Praze 14. března 2010
..........................................
Markéta Opálková
Identifikačnı́ záznam
OPÁLKOVÁ, Markéta. Analýza vybraných OPACů nové generace a sociálnı́ch sı́tı́ se
zaměřenı́m na sdı́lenı́ knih [Analysis of Next Generation OPACs and Book Social
Networks]. Praha, 2010. 116 s. Rigoróznı́ práce. Univerzita Karlova v Praze,
Filozofická fakulta, Ústav informačnı́ch studiı́ a knihovnictvı́ 2001. Konzultant
rigoróznı́ práce Eva Bratková.
Abstrakt
Rigoróznı́ práce představuje vybrané zahraničnı́ veřejně přı́stupné online katalogy
knihoven, tzv. OPACy, a vybrané sociálnı́ sı́tě se zaměřenı́m na sdı́lenı́ knih – knižnı́“
”
sociálnı́ sı́tě.
Úvodnı́ část je věnována stručnému vývoji OPACů, přiblı́ženı́ jejich funkcı́ a nedostatků. Je v nı́ připomenuto rozšiřovánı́ knihovnı́ch fondů o fondy digitálnı́ i rozvoj
webových technologiı́, což vede k nezbytné změně pohledu na knihovnı́ katalog a dává
prostor pro vznik tzv. OPACů nové generace.
Jádrem práce je analýza vybraných OPACů nové generace a vybraných knižnı́ch“
”
sociálnı́ch sı́tı́.
Při analýze OPACů je pozornost upřena na možnosti vyhledávánı́, práci s výsledky
vyhledávánı́ a implementaci nejrůznějšı́ch nadstavbových funkcı́ (RSS kanál, náhled
obálek, uživatelské štı́tky, recenze aj.), které většina uživatelů může znát z blogů,
nejrůznějšı́ch sociálnı́ch sı́tı́, internetových knihkupectvı́ atp. Představeny jsou následujı́cı́ katalogy: AquaBrowser, Evergreen, Koha, Scriblio, SOPAC, VIRGObeta, VuFind
a WorldCat Local. Podle svých základnı́ch vlastnostı́ jsou rozděleny do čtyř skupin:
OPACy s uzavřeným zdrojovým kódem, OPACy s otevřeným zdrojovým kódem,
OPACy jako součást knihovnického systému s otevřeným zdrojovým kódem a OPACy
s otevřeným zdrojovým kódem založené na redakčnı́m systému.
Analýze knižnı́ch“ sociálnı́ch sı́tı́ předcházı́ stručná kapitola, která seznamuje s fun”
govánı́m sociálnı́ch sı́tı́ a jejich základnı́mi prvky. Samotná analýza se věnuje možnostem
vyhledávánı́, zobrazenı́ výsledků vyhledávánı́, implementaci nadstavbových funkcı́,
které pronikajı́ i do OPACů, a možnostem uživatelského účtu. Představeny jsou
následujı́cı́ systémy: LibraryThing a Shelfari.
Výsledky každé analýzy jsou shrnuty v samostatných kapitolách.
V závěrečné části jsou nastı́něny možnosti dalšı́ho rozvoje OPACů ve světle vzrůstajı́cı́
obliby knižnı́ch“ sociálnı́ch sı́tı́.
”
Klı́čová slova
OPAC, online katalog, vyhledávánı́, OPACy nové generace, AquaBrowser, Evergreen,
Koha, Scriblio, SOPAC, VIRGObeta, VuFind, WorldCat Local, sociálnı́ sı́tě, knižnı́
sociálnı́ sı́tě, LibraryThing, Shelfari
Obsah
Předmluva
1 Nástin vývoje OPACů, jejich funkcı́
1.1 Vývoj OPACů . . . . . . . . . . . .
1.2 Funkce OPACů . . . . . . . . . . .
1.3 Nedostatky OPACů . . . . . . . . .
1.4 OPACy nové generace . . . . . . .
5
a nedostatků
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
2 Analýza vybraných OPACů nové generace
2.1 OPACy s uzavřeným zdrojovým kódem . . . . .
2.1.1 AquaBrowser . . . . . . . . . . . . . . .
2.1.1.1 Charakteristika systému . . . .
2.1.1.2 Vyhledávánı́ . . . . . . . . . .
2.1.1.2.1 Dotazové vyhledávánı́
2.1.1.2.2 Prohlı́ženı́ . . . . . . .
2.1.1.3 Zobrazenı́ výsledků vyhledávánı́
2.1.1.4 Shrnutı́ . . . . . . . . . . . . .
2.1.2 WorldCat Local . . . . . . . . . . . . . .
2.1.2.1 Charakteristika sytému . . . . .
2.1.2.2 Vyhledávánı́ . . . . . . . . . .
2.1.2.4 Uživatelský účet . . . . . . . .
2.1.2.5 Shrnutı́ . . . . . . . . . . . . .
2.2 OPACy s otevřeným zdrojovým kódem . . . . .
2.2.1 VIRGObeta (Blacklight) . . . . . . . . .
2.2.1.2 Vyhledávánı́ . . . . . . . . . .
2.2.1.4 Shrnutı́ . . . . . . . . . . . . .
2.2.2 VuFind . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.2.2.2 Vyhledávánı́ . . . . . . . . . .
2.2.2.4 Shrnutı́ . . . . . . . . . . . . .
2.3 OPACy jako součást knihovnického softwaru
s otevřeným zdrojovým kódem . . . . . . . . . .
2.3.1 Evergreen . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.3.1.1 Charakteristka systému . . . .
2.3.1.2 Vyhledávánı́ . . . . . . . . . .
2.3.1.4 Shrnutı́ . . . . . . . . . . . . .
2.3.2 Koha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
8
8
10
12
14
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
17
19
19
19
20
20
21
24
27
28
28
30
32
37
40
40
40
40
42
44
46
47
47
48
51
53
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
54
54
54
55
58
60
61
61
2.4
2.3.2.2 Vyhledávánı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.3.2.3 Zobrazenı́ výsledků vyhledávánı́ . . . . . . . . . . . . .
2.3.2.4 Shrnutı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
OPACy s otevřeným zdrojovým kódem založené na redakčnı́m systému
2.4.1 Scriblio (WPopac) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.4.1.1 Charakteristika systému . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.4.1.2 Vyhledávánı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.4.1.4 Shrnutı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.4.2 SOPAC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.4.2.1 Charakteristika systému . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.4.2.2 Vyhledávánı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.4.2.4 Shrnutı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3 Výsledky analýzy vybraných OPACů nové generace
4 Knižnı́ sociálnı́ sı́tě
4.1 Analýza vybraných knižnı́ch sociálnı́ch sı́tı́ . . . . .
4.1.1 LibraryThing . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.1.1.1 Charakteristika systému . . . . . .
4.1.1.2 Vyhledávánı́ . . . . . . . . . . . .
4.1.1.3 Zobrazenı́ výsledků vyhledávánı́ . .
4.1.1.4 Uživatelský účet . . . . . . . . . .
4.1.1.5 LibraryThing pro knihovny . . . .
4.1.1.6 Shrnutı́ . . . . . . . . . . . . . . .
4.1.2 Shelfari . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.1.2.1 Charakteristika systému . . . . . .
4.1.2.2 Vyhledávánı́ . . . . . . . . . . . .
4.1.2.3 Zobrazenı́ výsledků vyhledávánı́ . .
4.1.2.4 Uživatelský účet . . . . . . . . . .
4.1.2.5 Shrnutı́ . . . . . . . . . . . . . . .
4.2 Výsledky analýzy vybraných knižnı́ch sociálnı́ch sı́tı́
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
62
65
67
68
68
68
69
71
74
75
75
77
79
81
82
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
87
89
89
89
91
93
95
97
97
98
98
98
101
104
104
105
5 Závěr
108
Seznam použitých a citovaných zdrojů
111
Seznam obrázků
116
Předmluva
Rigoróznı́ práce analyzuje vybrané veřejně přı́stupné online katalogy knihoven (tzv.
OPACy) a sociálnı́ sı́tě se zaměřenı́m na sdı́lenı́ knih ( knižnı́“ sociálnı́ sı́tě, z angl. Book
”
Social Networks). U OPACů si všı́má předevšı́m možnostı́ vyhledávánı́ a implementace
nadstavbových funkcı́, které zpřı́jemňujı́ práci uživateli a jsou mu známé z nejrůznějšı́ch
sociálnı́ch sı́tı́, blogů a dalšı́ch služeb (RSS kanály, uživatelské štı́tky, recenze, hodnocenı́
atp.). U knižnı́ch“ sociálnı́ch sı́tı́ je navı́c většı́ pozornost věnována uživatelskému účtu.
”
Cı́lem práce je kromě analýzy a vyhodnocenı́ vybraných systémů ukázat, do jaké mı́ry
jsou knihovny otevřeny novým technologiı́m vyvı́jejı́cı́m se na poli katalogů, nastı́nit
možné perspektivy jejich dalšı́ho rozvoje a zjistit, jakou konkurenci pro OPACy znamenajı́ rozvı́jejı́cı́ se knižnı́“ sociálnı́ sı́tě.
”
K výběru tohoto tématu mě vedl zájem o sociálnı́ sı́tě a nové technologie spojené
s rozvojem Webu 2.0 a o způsoby a možnosti jejich začleněnı́ do online katalogů knihoven. Ty jsou totiž důležitým prvkem, který umožňuje kontakt nejen se stávajı́cı́mi
uživateli, ale i s uživateli potenciálnı́mi.
Práce je omezena na zahraničnı́ katalogy nové generace (a to jak komerčnı́, tak distribuované s otevřeným zdrojovým kódem) a zahraničnı́ knižnı́“ sociálnı́ sı́tě (byt’
”
sı́t’ LibraryThing má i české rozhranı́). Východiskem jsou komerčně i volně dostupné internetové zdroje, a předevšı́m popisované systémy a jejich dokumentace (bylali k dispozici). Vyhodnocovánı́ jednotlivých systémů je čistě subjektivnı́, protože
nebyl prováděn žádný průzkum mezi jejich uživateli, který by do hodnocenı́ vnesl
prvek objektivity.
Prvnı́ část práce obecně pojednává o problematice veřejně přı́stupných online katalogů
a potřebě jejich změny v souvislosti s rozvojem a rozšı́řenı́m webových technologiı́
i knihovnı́ch fondů zejména o fondy digitálnı́.
Jádrem práce je představenı́ a analýza vybraných OPACů a knižnı́ch“ sociálnı́ch
”
sı́tı́. Katalogy jsou nahlı́ženy předevšı́m z pohledu uživatele, možnostı́ vyhledávánı́,
zobrazenı́ výsledků a dalšı́ práce se záznamy (uspořádánı́, ukládánı́, odesı́lánı́ atp.).
5
Pozornost je též věnována použitému softwaru, struktuře záznamů a rozdı́lům mezi
záznamem zkráceným a úplným. Důraz je kladen nejen na možnosti dotazového vyhledávánı́ a prohlı́ženı́ knihovnı́ho fondu či propojenı́ s dalšı́mi online zdroji, ale také
na zapojenı́ dalšı́ch prvků, které jsou pro uživatele připraveny (náhledy obálek, fasetová navigace, zobrazenı́ podobných zdrojů aj.). U knižnı́ch“ sociálnı́ch sı́tı́ je po”
zornost věnována také možnostem vyhledávánı́, struktuře záznamů, zapojenı́ uživatele
do tvorby obsahu a uživatelskému účtu.
Závěrečná část každé kapitoly porovnává popisované katalogy a sı́tě. V závěru práce
jsou zı́skané poznatky shrnuty a jsou nastı́něny možnosti dalšı́ho rozvoje OPACů ve
světle vzrůstajı́cı́ obliby a rozvoje knižnı́ch“ sociálnı́ch sı́tı́.
”
Při přı́pravě rigoróznı́ práce bylo potřeba kromě vybránı́ vhodných zástupců zahraničnı́ch OPACů vyřešit jejich rozčleněnı́ do skupin. Jako nejvhodnějšı́ se nakonec jevilo
rozdělit je na základě otevřenosti/uzavřenosti jejich zdrojového kódu a podle toho, zda
jsou vyvı́jeny samostatně, jako součást knihovnického systému nebo jsou vytvářeny
jako modul redakčnı́ho systému.
Stručné uvedenı́ do problematiky sociálnı́ch sı́tı́ v kapitole 4 si v žádném přı́padě neklade
za cı́l podrobný popis jejich fungovánı́ a historického vývoje.
Z důvodu lepšı́ srozumitelnosti jsou jména knihoven, na jejichž implementaci jsou
systémy představovány, přeložena do češtiny jen v přı́padech, kdy to bylo vhodné
a překlad byl jednoznačný. Názvy popisovaných katalogů a systémů či nejrůznějšı́ch
odkazovaných služeb překládány nejsou.
Často použı́vané termı́ny OPAC, online katalog, knihovnı́ katalog či katalog jsou považovány za synonyma (nenı́-li uvedeno jinak). Podobně jsou za synonyma považovány
termı́ny titul, exemplář a položka přı́p. dı́lo či knihovnı́ jednotka; termı́n, výraz a slovo
(v přı́padě, kdy se jedná o vyhledávánı́) a redakčnı́ systém a systém pro správu obsahu.
Anglické termı́ny použı́vané v jednotlivých katalozı́ch pro navigaci či označenı́ polı́
vyhledávánı́ či položek v záznamu jsou překládány do češtiny, vždy však je za nimi pro
jednoznačnost uvedeno původnı́ anglické zněnı́.
Vzhledem k neustálému vývoji jednotlivých systémů je potřeba upozornit na to, že
jsou popisovány ve verzi, která byla dostupná nejpozději 13. března 2010.
6
Veškerá použitá literatura je citována v souladu s normou ISO 690 a 690-2. Citace
v textu jsou uváděny podle Harvardského systému.
Za pomoc, rady a podnětné připomı́nky při přı́pravě rigoróznı́ práce děkuji konzultantce
práce PhDr. Evě Bratkové. Nejen za trpělivost a technickou pomoc při převodu práce
do LATEXu děkuji Davidu Majdovi.
7
1 Nástin vývoje OPACů, jejich funkcı́
a nedostatků
1.1
Vývoj OPACů
Veřejně přı́stupné online katalogy (OPAC, Online Public Access Catalog) jsou dnes
neodmyslitelnou součástı́ každého knihovnı́ho webu a nedı́lnou součástı́ automatizovaných knihovnı́ch systémů [BYRUM, 2005]. Přes webové rozhranı́, integrovanou
možnost vyhledávánı́ a prohlı́ženı́ prezentujı́ uživatelům knihovnı́ fondy. S rozvojem
webových technologiı́ a rozšı́řenostı́ internetu jsou však na jejich funkce kladeny mnohem většı́ nároky než na původnı́ lı́stkové katalogy, k jejichž nahrazenı́ byly vytvořeny.
Online katalogy se objevovaly v nejrůznějšı́ formě téměř od počátku automatizace
knihoven. Umožňovaly zavést nové technologie do existujı́cı́ho systému a rutiny, postupem času se staly rychlejšı́ a lepšı́ cestou k zı́skánı́ požadované informace.
Prvnı́ online knihovnı́ katalogy vznikaly v 70. letech 20. stoletı́ v USA. Sloužily ke správě
výpůjčnı́ch systémů a sdı́lené katalogizaci, poskytovaly počı́tačový přı́stup ke katalogizačnı́m záznamům za použitı́ bibliografického formátu MARC [WILSON, 2007].
Zpočátku byly zaměřeny na monografie a seriály v různých formátech, předevšı́m
fyzických. Automatizace přı́stupu ke knihám a časopisům však nebyla dovedena až
na úroveň popisu jednotlivých článků. K vyhledávánı́, které bylo založeno na principu prekoordinace, bylo třeba znát přesný klı́č, slovo nebo frázi. Vstupem k vyhledávánı́ byl autor nebo název. Nejrůznějšı́ selekčnı́ údaje tak, jak je známe dnes
(tzn. klı́čová slova nebo kontrolovaný slovnı́k), stejně jako dalšı́ metody výběru údajů
z knihovnı́ databáze, neexistovaly. Navı́c byly zobrazovány pouze krátké bibliografické
záznamy [BRATKOVÁ, 2007, s. 6; HILDRETH, 1995]. To vše vedlo k tomu, že mezi
lı́stkovým a online katalogem nebyl téměř žádný rozdı́l. Navı́c se často stávalo, že hledat v lı́stkovém katalogu bylo daleko přı́větivějšı́ a rychlejšı́ [BUTTERFIELD, 2003,
s. 2269–2270].
Následujı́cı́ generace OPACů již přinesla nejen vyhledávánı́ pomocı́ klı́čových slov
a booleovské operátory k jejich vzájemné kombinaci [WILSON, 2007], ale i prohlı́ženı́
8
indexu, lepšı́ možnosti využitı́ zástupných znaků, limitovánı́ dotazu, různé výstupy
a princip postkoordinace (princip prekoordinace nadále zůstává u frázı́). Uživatel si
mohl vybrat z vı́ce módů dialogu či zobrazenı́ výsledků ve vı́ce formátech (k dispozici
byl již úplný bibliografický záznam) [HILDRETH, 1995].
Dalšı́ vývoj OPACů a jejich rozhranı́ byl podnı́cen hlavně rozvojem webu a jeho
nástrojů (vyhledávánı́ aj.). Vznikla potřeba tvorby katalogů, které by vyhovovaly
netrénovanému uživateli. Důležité však bylo uchovat jejich tradičnı́ funkce a navı́c
vytvořit vyhledávacı́ systém, který může použı́vat i uživatel neznalý správných rešeršnı́ch technik [BUTTERFIELD, 2003, s. 2269–2270].
Tyto katalogy se již vı́ce orientovaly na nezkušené uživatele (nabı́zely nejrůznějšı́ nápovědy, kontrolu chyb apod.) [BRATKOVÁ, 2007, s. 7]. Přesto nebyly uživatelsky
zcela přı́větivé. Kombinovala se v nich jednoduchost použitı́ se silnými vyhledávacı́mi
schopnostmi, které však byly dostupné předevšı́m trénovaným rešeršérům. Nabı́zely ale
už vı́ce přı́stupových bodů (každé pole, slovo nebo symbol bibliografického záznamu
mohl být vstupnı́m bodem), vı́ce vyhledávacı́ch možnostı́ i způsobů zobrazenı́ katalogu. Poskytovaly také lepšı́ výsledky vyhledávánı́ a informace o dostupnosti jednotky.
Uživatel se mohl do katalogu připojit i vzdáleně, navı́c mu byl umožněn přı́stup i ke
zdrojům jiných knihoven [HILDRETH, 1995].
Až v 90. letech minulého stoletı́ se objevilo grafické rozhranı́ určené předevšı́m pro
rozvı́jejı́cı́ se web. Změnila se navigace, v nı́ž se uživatel mohl lépe pohybovat pomocı́ myši [WILSON, 2007]. Zlepšila se možnost formulace kritériı́ rešeršnı́ho dotazu
a booleovských kombinacı́, zvýšila se orientace na uživatele. Sytém v přı́padě nulových
výsledků sám navrhl jiné strategie vyhledávánı́, zahrnuty byly automatické pravopisné
opravy či fuzzy logika [BRATKOVÁ, 2007, s. 18]. Dı́ky tomu, že se OPACy staly
dostupné i přes web, přibyly dalšı́ funkce: osobnı́ účet, který umožňoval sledovánı́
aktuálnı́ch výpůjček, rezervace, tvorbu osobnı́ch dotazů, nastavenı́ e-mailového upozorněnı́ a návrhy klı́čových slov či váhy termı́nů. Záležitostı́ zhruba poslednı́ch třı́ let
je integrace nové funkcionality vycházejı́cı́ z technologiı́ Webu 2.0 [CHALON, 2008,
s. 1]. Přes tyto změny se ale základnı́ vyhledávánı́ a funkčnost v podstatě nezměnila –
katalog zůstal primárně inventářem knihovnı́ch fondů a pasivnı́m ukazatelem informacı́
[WILSON, 2007].
9
1.2
Funkce OPACů
Snahou tvůrců online katalogů je zlepšit přı́stup k fondům knihovny, zjednodušit a zefektivnit orientaci v katalogu i samotné vyhledávánı́, usnadnit navigaci či obohatit
obsah záznamů. Základnı́ funkce katalogu tak, jak je definoval již v roce 1876 Charles
Ammi Cutter1 ve své knize Pravidla pro tištěný slovnı́kový katalog (Rules for a Printed
Dictionary Catalogue), ale s mı́rnými úpravami stále zůstávajı́. Online katalogy mohou nicméně nabı́zet mnohem vı́ce. Na setkánı́ expertů IFLA v roce 2003 ve Frankfurtu nad Mohanem byl stanoven návrh na následujı́cı́ funkce současného katalogu
[BYRUM, 2005]:
• vyhledávacı́ – zı́skat bibliografické zdroje jako výsledek vyhledávánı́ podle
atributů nebo relacı́ těchto zdrojů,
• identifikačnı́ – přesvědčit, že entita v záznamu popsaná odpovı́dá hledané entitě,
nebo rozlišit mezi dvěma či vı́ce entitami s podobnými charakteristikami,
• výběrová – usnadnit výběr materiálů, které odpovı́dajı́ potřebám uživatelů co do
obsahu a fyzického formátu, umožnit odmı́tnutı́ materiálů, které jejich potřebám
nevyhovujı́,
• zpřı́stupňovacı́ – umožnit přı́stup k popisovaným zdrojům (např. prostřednictvı́m
koupě, výpůjčky, v přı́padě elektronických zdrojů prostřednictvı́m online připojenı́
ke vzdálenému zdroji),
• navigačnı́ – podporovat navigaci v databázi pomocı́ logického uspořádánı́ informacı́ a prezentace jasných metod přechodu mezi souvisejı́cı́mi záznamy.
Ve studii Funkčnı́ požadavky na bibliografické záznamy (Functional Requirements for
Bibliographic Records, FRBR) jsou definovány požadavky na bibliografický záznam ve
vztahu k obecným potřebám uživatele při vyhledávánı́ a využı́vánı́ knihovnı́ch katalogů
[IFLA, 2002, s. 63]:
1
Podle Ch. A. Cuttera by měl mı́t katalog tyto funkce: najı́t knihu, známe-li autora, název
nebo předmět; zjistit, která dı́la knihovna vlastnı́ od určitého autora, o určitém předmětu nebo
o určitém žánru literatury; pomoci vybrat dı́lo podle jeho vydánı́ nebo typu [BRATKOVÁ, 2007,
s. 8; DROBÍKOVÁ, 2003, s. 2–3].
10
• najı́t dokumenty odpovı́dajı́cı́ vyhledávacı́m kritériı́m, která si uživatel zadal (tj.
zjistit jednu entitu nebo skupinu entit v souboru nebo v databázi jako výsledek
vyhledávánı́ s využitı́m atributů nebo vztahů entity),
• určit entitu (tj. potvrdit, že entita popsaná v záznamu odpovı́dá entitě, kterou
uživatel hledal, nebo rozlišit mezi dvěma nebo vı́ce entitami, které majı́
podobné vlastnosti),
• vybrat entitu, která odpovı́dá potřebám uživatele (tj. zvolit entitu, která vyhovuje
požadavkům uživatele s ohledem na obsah, fyzický formát atd., nebo odmı́tnout
entitu, která neodpovı́dá potřebám uživatele),
• zı́skat přı́stup k popsané entitě (tj. zı́skat entitu nákupem, výpůjčkou atd.
nebo zajistit přı́stup k entitě elektronickou cestou, spojenı́m online do
vzdáleného počı́tače).
Na základě uvedených požadavků je ve studii doporučeno, aby záznam (předevšı́m pro
národnı́ bibliografii) pomohl uživateli provádět alespoň následujı́cı́ činnosti (na základnı́
úrovni, nejsou uvedeny uživatelské úlohy týkajı́cı́ se jednotky) [IFLA, 2002, s. 77]:
• najı́t všechna provedenı́ ztělesňujı́cı́ dı́la:
– za něž je daná osoba nebo korporace odpovědná,
– různá vyjádřenı́ daného dı́la,
– dı́la týkajı́cı́ se daného předmětu,
– dı́la v dané edici,
• najı́t určité provedenı́:
– jestliže jsou známa jména osob a/nebo korporacı́ odpovědných za dı́lo/dı́la,
– ztělesněná v provedenı́,
– jestliže je znám název provedenı́,
– jestliže je znám identifikátor provedenı́,
• určit dı́lo, vyjádřenı́ dı́la, provedenı́,
11
• vybrat dı́lo, vyjádřenı́, provedenı́,
• zı́skat provedenı́.
Většinu těchto funkcı́ současné OPACy nabı́zı́, avšak otázkou zůstává, zda jsou dostačujı́cı́ a jakou přidanou hodnotu by online katalogy měly mı́t. OPACy jako moduly
integrovaného knihovnı́ho systému, který počı́tá s fyzickou formou fondů, nejsou vhodné
pro očekávánı́ uživatelů, kteřı́ jsou zvyklı́ na funkcionalitu Webu 2.0. Nabı́zı́ se otázky:
má nová generace katalogů co nabı́dnout? Udržı́ krok s vývojem webu a očekávánı́m
uživatelů? Kam by se dál měly ubı́rat a kudy směřovat?
1.3
Nedostatky OPACů
Online katalogy jsou ve většině přı́padů veřejnou tvářı́ integrovaných knihovnických
systémů, dı́ky kterým je možno sledovat cirkulaci knihy, katalogizovat, provádět
akvizici, sledovat periodika atp. Umožňujı́ zjistit možné meziknihovnı́ výpůjčky
a zabezpečujı́ vyhledávanı́ ve fondech knihovny, avšak vše je závislé na formátu
MARC [BUTTERFIELD, 2003, s. 2270–2273]. Záznamy v tomto formátu obsahujı́
minimum informacı́ vhodných pro vyhledávánı́. Věcný popis u takového záznamu sice
reflektuje obsah knihy/časopisu a jejı́ celkové zaměřenı́, avšak nemůže se dostat na
úroveň kapitoly/článku a už vůbec nenabı́zı́ plný text.
Katalogy nabı́zı́ množstvı́ sofistikovaných funkcı́ (oblast fyzických fondů nebo uživatelských služeb). Majı́ většinou komplexnı́ vyhledávacı́ rozhranı́, které však často
nenı́ zcela intuitivnı́ a konzistentnı́ se současnými konvencemi. Katalogy pevně
svázané s tištěnými materiály jsou těžko využitelné pro stále narůstajı́cı́ elektronický obsah [BREEDING, 2007a, s. 5] a nevědı́ si rady s katalogizacı́ elektronických knih a časopisů, které knihovny stále častěji uchovávajı́. OPACy k nim
nenabı́zejı́ stejně plnohodnotný přı́stup jako k fyzickým fondům [BREEDING, 2007b].
Nejsou též připraveny na vyhledávánı́ v plných textech, i když se tento nedostatek snažı́ nahradit prolinkovánı́m na nejrůznějšı́ internetové zdroje, které plné
texty obsahujı́.
12
Katalogům dále chybı́ sjednocujı́cı́ rozhranı́ pro vyhledávánı́ ve vı́ce zdrojı́ch,
což činı́ vyhledávánı́ obtı́žnějšı́m a složitějšı́m, protože se uživatel musı́ učit dotazovacı́ jazyk několika vyhledávacı́ch rozhranı́. Chybı́ možnost zobrazit výsledky ve
vlastnı́m formátu, různě je seřadit, odstranit duplikáty a použı́vat jeden dotazovacı́
jazyk [BREEDING, 2007a, s. 6–8].
Již bylo zmı́něno, že vyhledávánı́ v OPACı́ch je založeno na klı́čových slovech, která se
vpisujı́ do vyhledávacı́ho pole, a booleovské logice. Většina systémů umožňuje využitı́
zástupných znaků a nabı́zı́ výběr pole, ve kterém se má vyhledávánı́ provést. Uživatel
může vyhledávat bud’ materiál jemu známý, nebo materiály z určité oblasti jeho zájmu.
Katalog by mu měl pomoci v obojı́m, avšak ne vždy se tak děje a rozdı́ly mezi
vyhledávánı́m známé věci a vyhledávánı́m v oblasti zájmu se mohou stı́rat.
Pokud uživatel přece jen něco najde, často mu nezbývá než pokračovat ve vyhledávánı́
přı́mo na regále, který mu online katalog doporučı́ [POO, 2003, s. 2219].
Nemožnost dostat se k pozitivnı́mu výsledku může být způsobena poměrně vysokými
nároky, které OPACy na uživatele kladou. K úspěšnému vyhledávánı́ je potřeba
mı́t povědomı́ o rešeršnı́ strategii, mı́t základnı́ znalosti polı́ bibliografického záznamu
včetně jejich charakteristik, ovládat systém třı́děnı́ konkrétnı́ knihovny, orientovat se
v seznamu předmětových záhlavı́, znát základnı́ vyhledávacı́ možnosti OPACu a v neposlednı́ řadě se alespoň částečně orientovat ve vyhledávaném předmětu, který nakonec
uživatel musı́ formulovat do dotazovacı́ho jazyka systému. Běžnı́ uživatelé však těžko
hledajı́ termı́n, který by se shodoval s termı́nem použitým v katalogu, těžko identifikujı́
nadřazené a podřazené termı́ny, které se týkajı́ oblasti jejich zájmu, většina nerozumı́
struktuře použité klasifikace. Nevědı́, jak rozšı́řit či zúžit dotaz, jak správně použı́t
booleovské operátory, zkracovánı́ či omezenı́ na specifická pole, neumı́ přeložit svoji
potřebu do dotazovacı́ho jazyka, který je pro ně nepřirozený, majı́ problémy s pravopisem, a navı́c nemajı́ trpělivost zkoušet různé vyhledávacı́ strategie. Proto jsou často
rozladěni a otráveni, nebot’ nedojdou k cı́li [POO, 2003, s. 2219–2221].
Úspěšnost vyhledávánı́ je navı́c do značné mı́ry závislá na tom, jak dobře jsou katalogy
na záznamy ve formátu MARC napojeny. Pokročilejšı́ OPACy umožňujı́ třı́dit a ukládat
výsledky pro export ve specifickém datovém formátu, ty pak mohou být importovány
do různých programů. Pokud to knihovna umožňuje, lze hledat i přes vı́ce katalogů
13
najednou (přestože jsou OPACy pro každou knihovnu unikátnı́) [BUTTERFIELD,
2003, s. 2270–2273].
Vyhledávánı́ v OPACı́ch by mohlo být vı́ce orientováno na běžného uživatele a co
nejvı́ce mu s vyhledávánı́m pomoci. Toho lze docı́lit napřı́klad podporou pro rozšı́řenı́
dotazu a jeho formulaci, porozuměnı́m přirozenému jazyku, nebooleovským vyhledávánı́m, možnostı́ přeformulovat dotaz nebo módem pro prohlı́ženı́ (browse). Rozhranı́,
které pomáhá“, uživatele tolik nefrustruje, dopomůže k vyvarovánı́ se běžných chyb
”
(např. překlepů) a dovede uživatele úspěšně k cı́li (např. pomocı́ průběžné nápovědy)
[POO, 2003, s 2221–2225].
1.4
OPACy nové generace
Dosavadnı́ podoba katalogů přestává vyhovovat požadavkům a očekávánı́m uživatelů.
Ve chvı́li, kdy uživatel na pár kliknutı́ může světu sdělit, co právě přečetl, kdy může
ohodnotit či zrecenzovat knihu, kterou si objednal přes internet, nezbývá knihovnám,
než nabı́dnout uživatelům mnohem vı́ce, než jen online lı́stkový katalog“.
”
Již Charles R. Hildreth se zamýšlel nad tı́m, jak by mohly být stávajı́cı́ OPACy
rozšı́řeny. Ve své analytické zprávě uvádı́ tzv. E3 OPAC 2 , který je rozšı́řen třemi směry
[HILDRETH, 1995, kap. 2.3]:
1. vylepšenı́ funkcionality a použitelnosti,
2. rozšı́řenı́ indexovánı́, datových záznamů, pokrytı́ fondu aj. a vytvořenı́ nástroje
pro přı́stup k celému fondu,
3. napojenı́ katalogu na dalšı́ sı́tě a brány (gateways) včetně dalšı́ch fondů knihovny,
informačnı́ch systémů a zdrojů.
Podobné rozšiřovánı́ online katalogů by podle Hildretha mohlo vést k lepšı́mu vyhledávánı́ dokumentů i k nalezenı́ jednotlivých povı́dek ve sbı́rce atp. Dále uvádı́ výčet
hlavnı́ch funkcı́, které by se měly vylepšit a objevit se v nové generaci online katalogů
[HILDRETH, 1995]:
2
E3 OPAC pod sebou skrývá tyto anglické termı́ny: enhanced, expanded a extended.
14
• vyhledávánı́ v přirozeném jazyce,
• automatická úprava termı́nu a odpovı́dajı́cı́ pomoc (úprava pravopisu, porovnánı́
zněnı́ slov, inteligentnı́ stemming3 , slovnı́k synonym atp.),
• zı́skánı́ nejbližšı́ho/nejlepšı́ho výsledku (nenı́ třeba přesné shody proto, aby byl
dokument zobrazen jako relevantnı́),
• řazenı́ výsledků vı́ce způsoby (relevance, nejcitovanějšı́, nejpůjčovanějšı́ atp.),
• zpětná vazba ( Nabı́dni mi vı́ce podobných dokumentů“, Tahle kniha nenı́
”
”
přesně to, co jsem chtěl/a“ aj.),
• hypertext, vyhledávánı́ a procházenı́ podobných jednotek,
• integrace klı́čových slov, kontrolovaný slovnı́k a vyhledávánı́ založené
na klasifikaci,
• rozšı́řené působenı́ a pokrytı́ (ve smyslu přı́stupu ke všem fondům).
OPACy nové generace kromě klasických funkcı́ katalogu, které od něj uživatelé
očekávajı́, obsahujı́ určitou přidanou hodnotu. Ta přitáhne uživatele a předevšı́m –
poskytne jim důvod vrátit se. Tı́m se přibližujı́ sociálnı́m sı́tı́m, na jejichž funkcionalitu
je uživatel zvyklý. Nabı́zı́ tak vedle sofistikovaného vyhledávánı́ knih rozšı́řený obsah,
který nenı́ zcela závislý na formátu MARC, obsah knih (ve smyslu anglického Table
of Contents), personalizované stránky, komunikaci mezi uživateli, sdı́lenı́ a hodnocenı́
knih, uživatelské recenze, náhledy obálek knih nebo fasetovou navigaci.
Nové katalogy umožňujı́ přistupovat i k digitálnı́m sbı́rkám, nabı́zı́ komplexnějšı́ obsah i rozsah, efektivnı́ přı́stup k dokumentům, vyhledávánı́ napřı́č nejrůznějšı́mi zdroji,
které knihovna vlastnı́, z jednoho rozhranı́ bez ohledu na typ média, jeho formu či
lokaci. Důležitá je implementace standardů OpenURL, SFX a dalšı́ch podobných služeb
určených k zı́skánı́ plného textu dokumentu. To vše tvořı́ nadstavbu tradičnı́ch a ověřených funkcı́ (pokročilé a přesné vyhledávánı́, zobrazenı́ aktuálnı́ dostupnosti a statusu dokumentu, rezervace, blokace dokumentu, zobrazenı́ aktuálnı́ch výpůjček aj.)
[BREEDING, 2007b].
3
Stemming je metoda automatického zkracovánı́ slov podle slovnı́ch kořenů. Na rozdı́l od lemmatizace ke zkracovánı́ nevyužı́vá slovnı́ků, proto může vzhledem k neznalosti kontextu slova dojı́t ke
zkreslenı́ výsledků [MANNING, 2008].
15
Součástı́ mohou být i připravené citace, čtenářský poradnı́ servis, online diskuse o knihách se specialisty či třeba styčné rozhranı́ se studentským informačnı́m systémem
k snadnějšı́mu zı́skávánı́ dat [JOHNSON, 2008].
Vyhledávánı́ v katalogu je často zjednodušeno pomocı́ nejrůznějšı́ch podpůrných nástrojů (oblaky slov, oprava pravopisu, vyhledávánı́ v přirozeném jazyce, automatická
lemmatizace, návrhy dalšı́ho vyhledávánı́, drobečková navigace), které jsou nabı́zeny
v kombinaci s booleovskými operátory. Nalezené výsledky vyhledávánı́ jsou řazeny podle relevance, lze je přeřadit podle data, uživatelského hodnocenı́ aj. [WILSON, 2007].
Nemalým vylepšenı́m je funkce doporučené knihy“, jež může dopomoci k vyhledánı́
”
knihy, která uživatele opravdu zajı́má. Součástı́ výsledků vyhledávánı́ je často i RSS
kanál, který dovoluje uživateli jednoduše sledovat aktuálnı́ přı́růstky v oblastech, jež
jej zajı́majı́.
Jak si s výše uvedenými vylepšenı́mi poradily nejnovějšı́ online katalogy přiblı́žı́ následujı́cı́ kapitola, v nı́ž je analyzováno několik vybraných OPACů nové generace.
16
2 Analýza vybraných
generace
OPACů
nové
Před samotnou analýzou vybraných OPACů je potřeba přiblı́žit způsob výběru
představených katalogů a jejich rozdělenı́.
Základnı́m vodı́tkem, které mi pomohlo zı́skat přehled o jednotlivých systémech a jejich
základnı́ch funkcı́ch, jsou texty Marschalla Breedinga, který ve svých článcı́ch na nové
katalogy upozorňuje a popisuje jejich základnı́ funkcionalitu. Dalšı́m významným zdrojem informacı́ byla dokumentace samotných systémů (v přı́padě open source produktů),
manuály a nejrůznějšı́ přı́spěvky na téma OPAC či knihovnické systémy (viz Seznam
použitých a citovaných zdrojů).
Vzhledem k rozsahu práce bylo nutné vybrat jen několik katalogů. Ty byly vybı́rány
s přihlédnutı́m k několika základnı́m kritériı́m:
• zda jsou inovativnı́,
• zda obsahujı́ prvky Webu 2.0,
• zda přinášı́ nový pohled na fungovánı́ knihovnı́ho katalogu,
• zda zachovávajı́ klasické funkce katalogu,
• zda jsou kompatibilnı́ s téměř jakýmkoliv automatizovaným knihovnı́m systémem.
Z nalezených katalogů jsem nakonec vybrala následujı́cı́ch osm (uvedeny jsou v abecednı́m pořadı́): AquaBrowser, Evergreen, Koha, Scriblio, SOPAC, VIRGObeta, VuFind
a WorldCat Local. Výběr právě těchto katalogů byl motivován jejich vlastnostmi, které
je umožnily roztřı́dit do čtyř skupin vždy se dvěma zástupci. To poskytuje možnost
lepšı́ho srovnánı́ katalogů – mohou se porovnat jak zástupci jedné skupiny, tak skupiny
mezi sebou.
17
Vytvořené skupiny jsou následujı́cı́:
1. OPACy s uzavřeným zdrojovým kódem,
2. OPACy s otevřeným zdrojovým kódem,
3. OPACy jako součást knihovnického softwaru s otevřeným zdrojovým kódem,
4. OPACy s otevřeným zdrojovým kódem založené na redakčnı́m systému.
V prvnı́ skupině jsou analyzovány OPACy AquaBrowser a WorldCat Local. Představujı́
zástupce komerčnı́ch katalogů, které majı́ uzavřený zdrojový kód. To znemožňuje
knihovnám jakkoliv si je upravovat, proto musı́ být veškeré požadavky na změny řešeny
skrze dodavatelskou firmu či tvůrce samotné. AquaBrowser je jednı́m z nejrozšı́řenějšı́ch
komerčnı́ch OPACů nové generace, WorldCat Local zase těžı́ z funkcı́ svého staršı́ho
globálnı́ho bratřı́čka, katalogu WorldCat.
Druhá skupina je představována katalogy VIRGObeta a VuFind, které jsou distribuovány s otevřeným zdrojovým kódem. Oba vznikly na akademické půdě a dı́ky licenčnı́
politice se na jejich vývoji může podı́let kdokoliv. VIRGObeta má prozatı́m jen jednu
instalaci, VuFind je na tom s jednadvaceti instalacemi o poznánı́ lépe.
Do třetı́ skupiny jsou zařazeny OPACy knihovnických systémů s otevřeným zdrojovým
kódem Evergreen a Koha. Evergreen vznikl na půdě veřejné knihovny, systém Koha
vytvořila soukromá firma. O něco mladšı́ Evergreen je rozšı́řenějšı́, nicméně oba majı́
poměrně širokou uživatelskou základnu.
Do čtvrté skupiny spadajı́ katalogy Scriblio a SOPAC. Scriblio je založený na redakčnı́m
systému WordPress, vzniká v univerzitnı́ knihovně a v současnosti má pět instalacı́.
SOPAC je modulem redakčnı́ho systému Drupal a prozatı́m má jen tři instalace, z toho
je jedna staršı́ prvnı́ verze, která je postavená na jiném základu.
Snaha o dodrženı́ počtu dvou zástupců v každé kategorii nedovolila popsat dalšı́ použı́vané a neméně zajı́mavé OPACy nové generace (Encore, Endeca, LibraryThing for
Libraries, Primo, Polaris aj.).
Každé jednotlivé řešenı́ přinášı́ knihovnám jiný typ výhod. Komerčnı́ systém jednoduchost v implementaci a správě (o vše se stará dodavatelská firma). Systém s otevřeným
18
zdrojovým kódem klade většı́ nároky na IT zázemı́ knihovny, ale na druhé straně může
ušetřit finančnı́ prostředky na jeho pořı́zenı́ a správu a dovoluje knihovně upravovat
zdrojový kód dle vlastnı́ch potřeb a požadavků.
2.1
OPACy s uzavřeným zdrojovým kódem
2.1.1
AquaBrowser
2.1.1.1
Charakteristika systému
Systém AquaBrowser (http://www.aquabrowser.com/) je produktem amsterodamské
společnosti Medialab Solutions. Představen byl roku 2002. Původně vyhledávacı́ stroj
společnost přetvořila ve vizuálnı́ vyhledávacı́ nástroj pro knihovny. V současné době
tvořı́ AquaBrowser celosvětově jedno z nejrozšı́řenějšı́ch alternativnı́ch rozhranı́ pro
stávajı́cı́ OPACy, jež je schopno pracovat v podstatě s jakýmkoliv knihovnickým
systémem [AquaBrowser, 2008].
Prvnı́ knihovnou, která AquaBrowser implementovala, byla Eindhovenská knihovna
v Nizozemsku (Bibliotheek Eindhoven, http://aqua.obeindhoven.nl/). V průběhu
několika let jej začalo použı́vat přes 80 % nizozemských knihoven. V lednu 2005 dı́ky
podpoře Library Corporation (http://www.tlcdelivers.com/) expandoval AquaBrowser i na americký knihovnický trh. Nejvı́ce jej použı́vajı́ veřejné knihovny, méně
knihovny akademické či specializované [BREEDING, 2007a, s. 15].
Systém soustředı́ veškerý obsah, který může knihovna nabı́dnout (lokálnı́ databáze, webové stránky, informačnı́ zdroje atp.), na jedné stránce. Tato stránka je přizpůsobitelná
vzhledu webu konkrétnı́ knihovny. Dı́ky doplňku Syndetics ICE (Indexed Content Enrichment) lze záznamy v katalogu obohatit o obsah (ve smyslu anglického Table of
Contents), shrnutı́, obálku knihy, uživatelské hodnocenı́, uživatelské značky aj. Doplněk
umı́ též sdružovat podobné či duplicitnı́ záznamy. Do katalogu je možno zahrnout např.
uživatelský seznam knih, kterému lze nastavit prioritu při vyhledávánı́ (tzn. může být
před ostatnı́mi výsledky upřednostněn) [AquaBrowser, 2008].
AquaBrowser se instaluje bud’ lokálně na server knihovny, nebo je použı́ván vzdáleně ze
serveru dodavatele (tato služba je nabı́zena předevšı́m knihovnám se sbı́rkou menšı́ než
19
150 000 knihovnı́ch jednotek). Veškerá data stávajı́cı́ databáze dokumentů si systém
převede do své vlastnı́ databáze, kterou udržuje neustále aktualizovanou. Vstupnı́
data organizuje podle vnitřnı́ch slovnı́ků nebo tezaurů. Vyhledávacı́ systém Igor, který
AquaBrowser použı́vá, je schopen pracovat jak se strukturovanými, tak s nestrukturovanými daty. Stará se o veškeré vyhledávánı́, včetně vyhledávánı́ v externı́ch zdrojı́ch
[BREEDING, 2007a, s. 15–16; AquaBrowser, 2008].
AquaBrowser blı́že představı́m na instalaci Knihovny Chicagské univerzity (The University of Chicago Library, http://lens.lib.uchicago.edu/), která svoji implementaci nazývá Lens (viz obr. 1).
Obr. 1: Titulnı́ stránka sytému AquaBrowser na instalaci Knihovny Chicagské univerzity.
2.1.1.2
Vyhledávánı́
2.1.1.2.1 Dotazové vyhledávánı́
Mottem systému AquaBrowser jsou tři slova: vyhledávej, objevuj, zpřesňuj (Search,
Discover, Refine), proto je celé vyhledávánı́ koncipováno v tomto duchu.
20
Vstupnı́ vyhledávacı́ pole se nacházı́ v hlavičce webového rozhranı́ katalogu (viz obr. 1)
a je neustále dostupné. Vepsánı́m dotazu a kliknutı́m na tlačı́tko Vyhledat (Search) se
spustı́ vyhledávacı́ proces. Do vyhledávacı́ho pole lze vepsat i několik slov najednou.
Systém dotaz interpretuje stejně, jako kdyby byl mezi slovy zapsán operátor AND.
Přitom nezáležı́ na pořadı́ slov ani na velikosti pı́smen. Operátor OR se již zapsat
musı́. Systém umı́ též vyloučit slovo z dotazu, stačı́ před něj umı́stit znaménko minus,
které zastupuje operátor NOT. Součásti dotazu lze též kombinovat pomocı́ závorkové
koncepce (např. shakespeare -(steven OR nicholas)).
Systém umı́ automaticky rozšı́řit dotaz o synonyma, alternativnı́ pravopis, množné
čı́slo, využı́vá i metody stemmingu, aniž by bylo třeba použı́t nějakého rozšiřujı́cı́ho
zástupného znaku. Vloženı́m slova do uvozovek se tato funkce deaktivuje a vyhledá se
pouze zapsaný termı́n.
Vyhledávacı́ stroj umı́ v přı́padě chybného zápisu, kdy se nenajde žádný výsledek,
nabı́dnout uživateli automatický návrh na korekci formou dotazu a uvedenı́m předpokládaného správného termı́nu. Drobným nedostatkem je nemožnost vyhledávánı́ celé
fráze, kterou si systém interpretuje tak, jako kdyby byla zapsána jednotlivá slova za
sebou [University of Chicago, 2009a].
Kliknutı́m na tlačı́tko Rozšı́řené vyhledávánı́ (Advanced Search) se v levém sloupci
stránky zobrazı́ vyhledávacı́ formulář (viz obr. 2), který dovoluje hledat v určitých
polı́ch (název, autor, předmět, vydavatel, mı́sto, ISBN a ISSN, edice). Vyhledávánı́ lze
omezit na knihy, texty a mapy, časopisy, audio a video atp. Nastavit lze též, zda se má
výsledek shodovat se všemi vyplněnými poli, nebo jen s některými.
Vyhledávat podle polı́ lze též ze vstupnı́ho vyhledávacı́ho pole v hlavičce stránky. Zápis
musı́ být ve formátu: název pole:vyhledávacı́ termı́n (např. author:shakespeare, william)
[University of Chicago, 2009a]. Výsledky vyhledávánı́ se zobrazı́ v prostřednı́m sloupci.
2.1.1.2.2 Prohlı́ženı́
K objevovánı́ dalšı́ch pojmů souvisejı́cı́ch s vyhledaným výrazem sloužı́ Slovnı́ oblak
(World Cloud, viz obr. 3) nacházejı́cı́ se v levém sloupci stránky pod záložkou Objevuj
(Discover). Načte se automaticky po odeslánı́ dotazu. Vyhledávané slovo je umı́stěno
ve středu oblaku, s ostatnı́mi slovy je spojeno vazbami, které určujı́ jejich vzájemný
21
vztah. Pro lepšı́ orientaci jsou slova barevně zvýrazněna. Použity jsou následujı́cı́ vztahy
[University of Chicago, 2009a]:
• asociace (Associations) – slova, která se vyskytujı́ v názvu dı́la společně s vyhledávacı́m výrazem,
• překlad (Translations) – zahrnuje překlad do jiného jazyka a dalšı́ tvary slova,
• pravopisná varianta (Spelling variations) – slova s podobným pravopisem,
• termı́n z tezauru (Tesaurus term) – termı́ny z LCSH (Library of Congress Subjects Headings), které jsou konceptuálně podobné vyhledávanému termı́nu.
Obr. 2: Formulář rozšı́řeného vyhledávánı́ v systému AquaBrowser.
Všechna slova zobrazená ve slovnı́m oblaku jsou převzata bud’ z bibliografického záznamu, nebo z ostatnı́ch knihovnı́ch informacı́, které systém indexuje. Slova, která systém
považuje za relevantnı́, jsou zobrazena většı́m pı́smem. Vzdálenost od středového slova
(termı́nu zadaného do vyhledávacı́ho pole) je pro určenı́ blı́zkosti vztahu irelevantnı́.
22
Kliknutı́ na vybraný termı́n jej přesune do středu oblaku a spustı́ nové vyhledávánı́.
Původnı́ slovo se zbarvı́ modře, takže uživatel stále vidı́, které termı́ny použil. Systém
si pamatuje pořadı́ volených slov a zohlednı́ jej při řazenı́ výsledků.
V přı́padě, že je vyhledávacı́m termı́nem vlastnı́ jméno, nebo domnı́vá-li se systém, že
se jedná o autora, zobrazı́ se v levém sloupci vedle záložky Objevuj (Discover) záložka
Autor (Author). Ta obsahuje abecednı́ seznam autorů převzatý z knihovnı́ho katalogu.
Výběr autora spustı́ nové vyhledávánı́, jehož výsledkem je seznam děl daného autora.
Obr. 3: Ukázka zobrazenı́ slovnı́ho oblaku v systému AquaBrowser.
Každý dotaz lze zpřesnit použitı́m faset umı́stěných nad seznamem výsledků a v pravém
sloupci stránky. Hornı́ seznam umožňuje omezit dotaz na tituly podle oborů (např.
sociálnı́ vědy, hudba, jazyk a literatura). Pravý sloupec (viz obr. 4) zobrazuje pouze
fasety relevantnı́ pro dotaz. Za každou fasetou je uveden počet titulů, které obsahuje.
Načteny mohou být tyto fasety: Library of Congress Call Number Range, autor, formát,
23
předmět, rok vydánı́, region, žánr, časové obdobı́ (např. 20. stoletı́), jazyk, edice, lokace
(v knihovně), nové knihy (tzn. aktuálně přidané knihy do knihovny), dostupnost, zdroj
a uživatelské značky.
Každá vybraná faseta se zobrazı́ v drobečkové navigaci (viz obr. 4) nad seznamem
výsledků. Drobečková navigace je interaktivnı́. Po najetı́ myšı́ nad jakýkoliv v nı́
zobrazený termı́n se zobrazı́ menu s položkou Odebrat (Remove) a Uchovat (Keep).
Odebránı́m fasety se dotaz opět rozšı́řı́, uchovánı́ ji ponechá v dotazu po celou dobu
jeho laděnı́. Všechny fasety lze z drobečkové navigace odstranit najednou kliknutı́m
na ikonku domečku na začátku navigace. Tato akce zároveň vrátı́ uživatele na titulnı́
stránku katalogu.
2.1.1.3
Zobrazenı́ výsledků vyhledávánı́
Seznam výsledků (viz obr. 4) se standardně zobrazuje v prostřednı́m sloupci stránky.
Nad nı́m je informace o počtu nalezených výsledků a rozbalovacı́ menu, které umožňuje
záznamy standardně seřazené podle relevance přerovnat podle roku vydánı́ (od nejnovějšı́ch či od nejstaršı́ch), názvu a autora. Součástı́ prvnı́ho řádku je i odkaz na
zobrazenı́ seznamu výsledků v samostatném okně a odkaz na RSS kanál (na výběr
je mezi odběrem přı́růstků týkajı́cı́ch se aktuálnı́ho vyhledávánı́ a odběrem informacı́
o veškerých přı́růstcı́ch do knihovny). Pod prvnı́m řádkem se zobrazujı́ doporučené
odkazy (jsou-li nalezeny), např. na záznamy v Oxfordském slovnı́ku národnı́ biografie
(Oxford Dictionary of National Biography, http://www.oxforddnb.com/), které jsou
však přı́stupné pouze uživatelům s univerzitnı́m ID. Následuje drobečková navigace
a rozbalovacı́ okno s možnostı́ omezit vyhledávánı́ podle oborů.
Záznamy, ve kterých byl zadaný vyhledávacı́ termı́n nalezen několikrát, nebo v poli
s většı́ váhou (autor, název), jsou na prvnı́ch mı́stech (v přı́padě řazenı́ dle relevance).
Každý záznam obsahuje položku Nalezený (Found), v nı́ž jsou obsaženy všechny vyhledávané termı́ny (tzn. i rozšı́řené varianty) včetně počtu jejich výskytů v záznamu.
Zkrácený záznam v seznamu výsledků obsahuje tyto položky: název, autor, nakladatelské údaje, lokace, formát (v podobě ikony s textem) a obálku (je-li dostupná).
Jedná-li se o materiál dostupný online (elektronický zdroj, kniha dostupná elektronicky), je součástı́ záznamu i přı́mý odkaz na plný text (některé online zdroje jsou do24
stupné jen uživatelům s univerzitnı́m ID), nebo odkaz na zı́skánı́ plného textu pomocı́
technologie SFX.
U každého záznamu je též umı́stěn odkaz na jeho uloženı́ a vloženı́ uživatelské značky
(pro tuto funkci je třeba být registrován, k registraci stačı́ vyplnit jen uživatelské
jméno, heslo a kontaktnı́ e-mail.). Klikne-li přihlášený uživatel na tento odkaz, objevı́
se na jeho mı́stě formulář, který umožňuje zapsat štı́tky, vložit recenzi, ohodnotit titul
na pětihvězdičkové škále či vložit záznam do vlastnı́ho seznamu titulů, se kterým se
dá dále pracovat (exportovat do citačnı́ho manažeru RefWorks či EndNote, zveřejnit
ostatnı́m1 , smazat atp.). Toto zajı́mavé obohacenı́ práce s výsledky vyhledávánı́ dodává
katalogu pro knihovny volitelný modul Mé objevy (My Discoveries, viz obr. 5).
Obr. 4: Celkový pohled na seznam výsledků v systému AquaBrowser.
Uživatel si též může označit záznamy, které ho zajı́majı́ (pomocı́ zaškrtávacı́ho boxu),
a dále s nimi pracovat (zobrazit si jen vybrané, vytisknout si je či exportovat do
citačnı́ho manažeru). Součástı́ seznamu záznamů je i odkaz na RSS kanál. Na výběr
je mezi informacemi o všech nových přı́růstcı́ch do knihovny, nebo jen o těch, které se
týkajı́ položeného dotazu, tzn. oblasti uživatelova zájmu.
1
Tato funkce může dobře sloužit např. univerzitnı́m profesorům, kteřı́ takto mohou vytvořit seznam
doporučené literatury pro kurzy, které vedou.
25
Úplný záznam (viz obr. 6) se zobrazı́ po kliknutı́ na prvnı́ (modrý) údaj záznamu
(nejčastěji se jedná o název). Oproti zkrácenému záznamu je obohacen o tyto údaje: fyzický popis, předmět (podle LCSH, kliknutı́ na něj spustı́ nové vyhledávánı́), poznámky,
jazyk, spolupracujı́cı́ autory (kliknutı́ na vybraného autora spustı́ nové vyhledávánı́),
ISBN/ISSN, unikátnı́ ID Knihovny Chicagské univerzity přidělené dané položce a trvalý
odkaz. Dále jsou zaznamenány údaje o dostupnosti (lokace s volitelným zobrazenı́m
mapového průvodce), signatura, dostupnost a online přı́stup (existuje-li online verze).
Některé položky mohou mı́t navı́c doplňkové informace typu obsah (Table of Contents),
recenze, shrnutı́ či obrázek obálky.
Obr. 5: Ukázka uživatelského seznamu v modulu Mé objevy systému AquaBrowser.
Každý záznam je možno exportovat do citačnı́ho manažeru RefWorks či EndNote a vytisknout (jednoduše pomocı́ prohlı́žeče). Odkazy na export jsou umı́stěny v pravém
sloupci, kde je též odkaz na zpětnou vazbu či nahlášenı́ problému, uloženı́ nebo vloženı́
štı́tku. Je-li kniha či informace o nı́ dostupná skrze službu Google Book Search, je
v pravém sloupci zobrazen přı́slušný odkaz. U některých knih se též objevuje odkaz do
digitálnı́ knihovny HathiTrust (HathiTrust Digital Library2 , http://www.hathitrust.
org/). Ne všechny texty z této digitálnı́ knihovny jsou však volně dostupné.
2
HathiTrust je sdı́lený digitálnı́ repozitář největšı́ch národnı́ch výzkumných knihoven, ve kterém
mohou archivovat a sdı́let své digitálnı́ sbı́rky. V současné době do něj přispı́vá vı́ce než 20 amerických
univerzitnı́ch knihoven.
26
V úplných záznamech lze listovat pomocı́ tlačı́tek Předchozı́ (Previous) a Dalšı́ (Next),
připraveno je též tlačı́tko pro Návrat na seznam výsledků (Return to result list).
Obr. 6: Ukázka zobrazenı́ úplného záznamu v systému AquaBrowser.
2.1.1.4
Shrnutı́
AquaBrowser je velice kvalitnı́ nástroj, který dodá online katalogu zcela nový rozměr.
Jeho rozhranı́ je intuitivnı́ a přehledné, vyhledávánı́ jednoduché i pro nezkušené uživatele. Uživatel-profesionál může bez problémů použı́t booleovské operátory či rozšı́řené
vyhledávánı́, a pokud by si přece jen nevěděl rady, může se podı́vat do poměrně
podrobné nápovědy.
Efektnı́m zpestřenı́m vyhledávánı́ je slovnı́ oblak, který uživateli nabı́zı́ termı́ny souvisejı́cı́ s vyhledávacı́m termı́nem, čı́mž mu celé vyhledávánı́ zpřı́jemnı́. Velice přehledná
fasetová navigace jej zas dovede ke konkrétnı́mu formátu, jazyku dı́la, předmětu aj.
27
Vyhledávanı́ je propojené se všemi zdroji, ke kterým má knihovna přı́stup. Výsledky
jsou přehledně zpracovány a už zkrácený záznam nese důležité informace o titulu
a přı́stupu k němu. Přidanou hodnotu katalogu dodává modul Mé objevy, který umožňuje registrovaným uživatelům vkládat vlastnı́ značky, recenze, hodnotit tituly či tvořit
vlastnı́ (i veřejné) seznamy literatury. Podle tvůrců systému by v tomto modulu měly
být přednastavené uživatelské značky, jež jsou převzaty ze systému LibraryThing, což
se bohužel při analýze konkrétnı́ instalace Knihovny Chicagské univerzity neprokázalo,
pravděpodobně proto, že této nabı́dky knihovna nevyužila.
Přidanou hodnotou katalogu je též možnost přepnout si z grafického do textového
režimu a RSS kanál sledujı́cı́ všechny nové přı́růstky do knihovny, nebo jen ty, vztahujı́cı́
se k aktuálnı́mu výsledku vyhledávánı́. Nevýhodou mohou být pravděpodobně vyššı́
pořizovacı́ náklady, stejně jako náklady na správu systému a aktualizace.
2.1.2
WorldCat Local
2.1.2.1
Charakteristika sytému
Systém WorldCat Local (http://www.oclc.org/worldcatlocal/default.htm) je vytvořen jako náhrada OPACu, který je dodáván jako součást prakticky každého knihovnického softwaru. Odvozen je od systému WorldCat (http://www.worldcat.org/),
který vytvářı́ OCLC (Online Computer Library Center) a od něhož WorldCat Local
přebı́rá mnoho funkcı́.
OCLC spustilo již v roce 1971 automatizovaný souborný katalog OLUC (Online Union
Catalog), který byl v 90. letech přejmenován na WorldCat [VLASÁK, 1999, s. 239].
Zpočátku sloužil předevšı́m přidruženým knihovnám, avšak v současnosti se jedná
o největšı́ knihovnicky orientovanou bibliografickou databázi na světě, do které je zapojeno vı́ce než 70 000 knihoven ze 112 zemı́.
Systém WorldCat Local je určen pouze jedné knihovně, avšak umožňuje vyhledávat
i ve fondech přidružených knihoven a využı́vá i obsah databáze katalogu WorldCat. Umožňuje vyhledávat i v dalšı́ch zdrojı́ch, které knihovna nabı́zı́, zjistit citace
článků z volně dostupných databázı́ a ze služby ArticleFirst, kterou OCLC provozuje.
Systém je rozšı́řen tak, aby mohl spolupracovat v podstatě s kterýmkoliv automatizo28
vaným knihovnı́m systémem, od něhož zı́skává informace o exemplářı́ch (dostupnost,
umı́stěnı́ aj.). Dı́ky tomu má i všechny funkce, které se od online katalogu očekávajı́.
K jeho instalaci nenı́ potřeba žádný speciálnı́ hardware ani software [OCLC, 2009a].
Mezi hlavnı́ vlastnosti systému patřı́ sdružovánı́ podobných položek pod jeden záznam
(na základě studie FRBR), fasetová navigace, uživatelský účet, drobečková navigace,
trvalý odkaz, citace titulu, vyhledávánı́ napřı́č zdroji, řazenı́ výsledků podle relevance
(s upřednostněnı́m titulů knihovny), podporu standardu OpenURL, formátovánı́ citacı́,
náhledy obálek, uživatelské recenze, hodnocenı́ aj. WorldCat Local nabı́zı́ rozhranı́
v šesti jazycı́ch, jednoduchý vyhledávacı́ box i rozhranı́ konfigurovatelné knihovnou. Do
výsledků zahrnuje lokálnı́ zdroje, elektronický obsah, plné texty i digitálnı́ objekty. Nastavit lze i faktory ovlivňujı́cı́ hodnocenı́ podle relevance (např. upřednostněnı́ určitých
sbı́rek lokálnı́ knihovny) [OCLC, 2009a].
Obr. 7: Titulnı́ stránka systému WorldCat Local na instalaci Knihoven Washingtonské univerzity.
Prvnı́ cestou k použı́vánı́ systému WorldCat Local může být zkušebnı́ verze nesoucı́
název WorldCat Local quick start“. Využı́t ji mohou knihovny, které přispı́vajı́ do kata”
logu WorldCat a zároveň majı́ předplatné služby FirstSearch 3 (http://firstsearch.
oclc.org/). Verze quick start“ sice nezahrnuje všechny znaky plné verze, ale dobře
”
knihovně posloužı́ k rozhodnutı́ zda systém skutečně nasadit [OCLC, 2009a].
3
Služba FirstSearch poskytuje přı́stup k mnoha elektronickým databázı́m a k vı́ce než 10 milionům
plných textů článků včetně obrázků.
29
Prvnı́ verze systému WorldCat Local byla spuštěna v Knihovnách Washingtonské univerzity (University of Washington Libraries, http://uwashington.worldcat.org/)
v dubnu roku 2007. Na této instalaci, jež je nazývána UW WorldCat, jej také
představı́m (viz obr. 7).
2.1.2.2
Vyhledávánı́
WorldCat Local prohledává vše nejen z knihovnı́ho fondu, ale i z fondů participujı́cı́ch
knihoven a dı́ky úzké vazbě na souborný katalog WorldCat též z fondů knihoven po
celém světě (napojit lze i nejrůznějšı́ databáze). Nabı́zı́ okamžitý přehled o dostupnosti
dokumentu. Veškeré vyhledávánı́ je zabudováno do stránky knihovny s ohledem na jejı́
vzhled.
Základnı́ vyhledávacı́ pole je stejně jako odkaz na rozšı́řené vyhledávánı́ dostupné ze
všech stránek knihovny včetně stránky titulnı́. Při vyhledávánı́ přı́mo z titulnı́ stránky
má uživatel možnost vybrat si, zda chce prohledávat celý fond, nebo jen knihy, DVD,
CD či články. Zvolit též může rozšı́řené vyhledávánı́. Z ostatnı́ch stránek knihovny lze
u vyhledávacı́ho pole vybrat pouze vyhledávánı́ v UW WorldCat, UW Catalog nebo
na stránce knihovny.
Přı́mý vstup do katalogu UW WorldCat je možný skrze jeho hlavnı́ stránku (viz obr. 7),
na nı́ž nerušı́ dalšı́ obsah knihovnı́ho webu. Vyhledávacı́mu poli na této stránce lze
nastavit, zda má hledat v Knihovnách Washingtonské univerzity, v konsorciu akademických knihoven ve Washingtonu a Oregonu (Summit Libraries) nebo v knihovnách
po celém světě.
Do vyhledávacı́ho pole lze zapsat slovo nebo frázi (tu je nutné uzavřı́t do uvozovek
/ “/). Jednotlivá slova lze vzájemně kombinovat pomocı́ booleovských operátorů AND,
”
OR a NOT. Operátor AND je nastaven jako primárnı́, proto se psát nemusı́, chce-li
jej uživatel přesto použı́t, je třeba jej zapsat pomocı́ znaménka plus (+). Operátor
OR je třeba zapsat vždy kapitálkami nebo znakem svislı́tko (|), pro operátor NOT se
použı́vá znaménka minus (-) [OCLC, 2009b, s. 4]. Systém podporuje tyto zástupné
znaky [OCLC, 2009b, s. 3]:
30
• křı́žek (#) pro právě jeden znak,
• otaznı́k (?) pro jakýkoliv počet znaků; zadá-li se za znakem čı́slo, rozšı́řı́ se hledané
slovo maximálně o zadaný počet znaků (fine?2 vyhledá fine, finer a finest),
• pro pravostranné rozšı́řenı́ lze kromě znaku otaznı́k (?) použı́t i znak hvězdička
(*), musı́ mu však, stejně jako znaku otaznı́k, předcházet minimálně tři znaky.
Obr. 8: Formulář rozšı́řeného vyhledávánı́ v systému WorldCat Local.
Do vyhledávacı́ho pole lze též zapsat přı́kazy pro vyhledávánı́ v určitém poli (kombinovat jich lze i vı́ce). Přı́kazy jsou následujı́cı́: kw: pro klı́čové slovo, ti: pro název, au:
pro autora, su: pro předmět, isbn: pro ISBN, issn: pro ISSN a no: pro čı́slo OCLC
[OCLC, 2009b, s. 4]. Zapsaný dotaz může vypadat napřı́klad takto: au:shakespeare,
william ti:hamlet.
31
Systém nabı́zı́ automatickou kontrolu pravopisu, tzn. při chybně zapsaném termı́nu
nabı́dne nejpravděpodobnějšı́ správnou variantu. Kontrola pravopisu funguje pouze při
vyhledávánı́ v celé sı́ti katalogu WorldCat.
Rozšı́řené vyhledávánı́ (Advanced Search, viz obr. 8) umožňuje zasat do vı́ce polı́ najednou (klı́čová slova, název, autor, předmět nebo ISBN, ISSN, čı́slo OCLC) a omezit
vyhledávánı́ na knihovnu/knihovny, formát (např. kniha v Braillově pı́smu, článek,
DVD, hudba, časopis, mapa, internetový zdroj), datum vydánı́ (určitý rok i rozmezı́
let), obsah (beletrie, odborná literatura, biografie a kvalifikačnı́ práce), čtenářské určenı́
(mladistvı́ a ostatnı́) a jazyk. Formulář lze vymazat kliknutı́m na tlačı́tko Vyčistit
(Clear). Po zapsánı́ dotazu se stiskem klávesy Enter nebo kliknutı́m na tlačı́tko Vyhledat (Search, přı́p. Go) zobrazı́ výsledky vyhledávánı́.
Nad hlavičkou knihovny je jednoduché menu týkajı́cı́ se jak katalogu WorldCat, tak
knihovny. Z našeho pohledu je v něm zajı́mavá položka Vyhledat (Search), která
rozšiřuje možnosti hledánı́ o vyhledávánı́ uživatelských seznamů a kontaktů, položka
Nápověda v sekci Domů (Home – Help) a celé menu Můj WorldCat (My WorldCat),
které se zobrazı́ po přihlášenı́ do katalogu.
Veškeré vyhledávánı́ se dá omezovat pomocı́ faset, které jsou připraveny v levém sloupci
stránky se seznamem výsledků pojmenovaném Zpřesni své vyhledávánı́ (Refine Your
Search). Rozděleny jsou do následujı́cı́ch kategoriı́: autor, formát, rok, obsah, jazyk
a předmět. Každá faseta má v závorce za sebou uveden počet výsledků, které obsahuje.
Vybránı́m fasety se výsledky vyhledávánı́ omezı́. Fasety se zobrazujı́ v drobečkové navigaci nad seznamem výsledků. Dı́ky tomu se lze vracet (tzn. odebı́rat fasety) i o několik
kroků zpět. Pomocı́ faset se dá obsah katalogu i velice dobře procházet.
2.1.2.3
Vzhledem k množstvı́ zapojených knihoven rozlišuje systém tři úrovně výsledků vyhledávánı́ [OCLC, 2009b, s. 1]:
• lokálnı́ výsledky (Local results) – zobrazeny jsou výsledky nalezené ve fondu
knihovny, ze které uživatel ke katalogu WorldCat Local přistupuje,
32
• skupinové výsledky (Group results) – zobrazeny jsou výsledky z fondů knihoven,
které jsou v konsorciu s knihovnou, ze které uživatel ke katalogu přistupuje,
• globálnı́ výsledky (Global results) – zobrazeny jsou výsledky nalezené ve fondech
všech knihoven zapojených do katalogu WorldCat (tzn. v celé databázi OCLC),
výsledky jsou řazeny podle vzdálenosti od fyzického mı́sta vyhledávánı́.
Obr. 9: Ukázka seznamu výsledků vyhledávánı́ v systému WorldCat Local.
Výsledky vyhledávánı́ (viz obr. 9) jsou standardně řazeny podle lokace a relevance,
tzn. že jsou upřednostněny tituly z lokálnı́ knihovny, které jsou následovány tituly
nalezenými v přidružených knihovnách. Nakonec jsou umı́stěny tituly nalezené v celé
databázi katalogu WorldCat. Výsledky lze pomocı́ rozbalovacı́ho menu umı́stěného
v pravém hornı́m rohu stránky pod hlavičkou přeřadit čistě podle relevance (tzn. bez
ohledu na lokaci), podle autora (od A do Z), názvu (od A do Z) a data vydánı́ (od
nejnovějšı́ch nebo od nejstaršı́ch).
33
Řazenı́ dle relevance závisı́ na tom, zda se vyhledávacı́ termı́n nacházı́ v poli název, autor či předmět (v bibliografickém záznamu WorldCat), na vzdálenosti termı́nů vůči
sobě, na tom, jak široké jsou termı́ny, a na tom, kdy byla položka publikována
[OCLC, 2009b, s. 2].
V seznamu výsledků je zobrazen zkrácený záznam, který obsahuje náhled obálky (je-li
dostupný), název, autora, typ titulu (kniha, CD, článek, beletrie, disertace atp.),
jazyk, ve kterém je titul publikován, nakladatelské údaje a jméno knihovny, která titul
vlastnı́. Součástı́ záznamu je odkaz na zobrazenı́ všech dostupných edic a formátů.
Kliknutı́m na tento odkaz se zobrazı́ nový seznam výsledků, který obsahuje veškerá
nalezená vydánı́ (skrze globálnı́ katalog WorldCat). Kliknutı́m na název se zobrazı́
rozšı́řený záznam.
Obr. 10: Ukázka zobrazenı́ rozšı́řeného záznamu v sytému WorldCat Local.
Rozšı́řený záznam (viz obr. 10) obsahuje kromě výše uvedených údajů i stručné shrnutı́
(je-li pro titul dostupné). V levém sloupci vedle záznamu s názvem Vı́ce takových
(More like this) nabı́zı́ seznam přı́buzných předmětů a odkaz na podobné tituly. Pod
34
záznamem je několik nabı́dek. Na prvnı́m mı́stě je možnost Zı́skat titul (Get this item).
Pokud nenı́ uživatel přihlášen do knihovny, zobrazuje se mu informace, že přı́stup
k online obsahu si nejspı́še vyžádá přihlášenı́. Pod touto hláškou je již pole Půjčit nebo
zı́skat kopii (Borrow or obtain copy), které je rozděleno do třı́ hlavnı́ch částı́ (prvnı́ se
týká lokálnı́ knihovny, druhá přidružených knihoven a třetı́ všech knihoven zapojených
do katalogu WorldCat); následováno je poli detaily, recenze, značky a podobné položky.
Pod náhledem obálky se v přı́padě, že se alespoň část knihy nacházı́ v systému Google
Book Search, přı́padně v digitálnı́ knihovně Questia (http://www.questia.com/), zobrazı́ odkaz, který načte přı́slušnou stránku s titulem ze zmı́něné služby.
V nabı́dce lokálnı́ knihovny je možnost zı́skat titul online (je-li dostupný) a odkaz
na online recenze vybraného titulu. Dalšı́ možnostı́ je zı́skat titul v knihovně (pro
registrované uživatele). Zobrazen je údaj o dostupnosti (kolik z nalezených titulů je
aktuálně dostupných), jejich lokace, status a signatura.
V části týkajı́cı́ se přidružených knihoven je seznam knihoven vlastnı́cı́ch daný dokument. U každé knihovny je odkaz na zjištěnı́ dostupnosti dokumentu, který obsahuje
informace vypsané v předchozı́m odstavci. Tlačı́tko Vyžádat exemplář (Request Item)
přesměruje do přihlašovacı́ho dialogu, kde jsou knihovny disponujı́cı́ hledaným titulem.
Poslednı́ část pod titulkem WorldCat nabı́zı́ nalezenı́ titulu ve všech zapojených knihovnách. V přı́padě, že systém nedokáže sám zjistit lokaci uživatele, nabı́dne formulář
pro jejı́ upřesněnı́ (zadánı́m poštovnı́ho směrovacı́ho čı́sla, města nebo státu). Pokud
titul vlastnı́ favorizovaná knihovna, je ve výsledcı́ch upřednostněna. Nevlastnı́-li žádná
z preferovaných knihoven hledaný dokument, systém tuto skutečnost oznámı́. Poté
automaticky vyhledá nejbližšı́ knihovny, které jej majı́.
Zobrazený seznam knihoven obsahuje základnı́ informace (název, adresa), ze kterých
se lze dostat přı́mo do katalogu konkrétnı́ knihovny. Dále je uveden formát dokumentu a vzdálenost od uživatelem zadaného mı́sta. Zobrazujı́ se i dokumenty, které
jsou podobné hledanému, a daná knihovna je vlastnı́. Součástı́ nabı́dky je i možnost
přidat knihovnu do oblı́bených (je potřeba být přihlášen do katalogu WorldCat) či
odeslat dotaz knihovně skrze službu Ptejte se knihovnı́ka (Ask a Librarian).
Pole Detaily (Details) obsahuje úplný záznam dokumentu (žánr/forma, typ materiálu,
typ dokumentu, autory a spolupracovnı́ky, ISBN, čı́slo OCLC, poznámky, uživatelské
35
určenı́, popis, detaily, zodpovědnost a abstrakt, viz obr. 11). Pod výpisem autorů se
nacházı́ pole pro zı́skánı́ vı́ce informacı́ o autorovi, které přesměruje do služby WorldCat
Identities (http://www.worldcat.org/identities/), jež obsahuje přehled o počtu
jeho děl, jejich žánru, předmětových záhlavı́ch, rolı́ch a klasifikaci. Zobrazen je i časový
graf publikacı́ (jak od autora, tak o autorovi), seznam děl, která jsou v knihovnách
nejčastějšı́ (jak titulů od autora, tak o autorovi), rozloženı́ uživatelů, identity vztažené
k autorovi, užitečné odkazy (směřujı́ prozatı́m do souboru autorit Kongresové knihovny /Library of Congress Authority File/, souboru autorit Německé národnı́ knihovny
/Deutsche Nationalbibliothek Authority File/ a na anglickou Wikipedii) a asociované
předměty (formou oblaku štı́tků). V pravém sloupci stránky je umı́stěna obálka vybraného dı́la, alternativnı́ pravopis jména a jazyky, ve kterých jsou autorova dı́la dostupná (s uvedenı́m počtu titulů v závorce za jazykem). Kliknutı́ na vybraný jazyk
zobrazı́ seznam výsledků.
Obr. 11: Ukázka zobrazenı́ úplného záznamu v poli Detaily v systému WorldCat Local.
Pole Recenze (Reviews) a Štı́tky (Tags) umožňujı́ uživatelům registrovaným do systému
WorldCat vložit vlastnı́ recenze a štı́tky. Pole Podobné položky (Similar Items) zobrazuje seznam podobných předmětů a uživatelské seznamy, které obsahujı́ daný
36
titul. Umožňuje prohlı́ženı́ podobných dokumentů od stejného autora nebo o stejném
předmětu (výběrem položky se uživatel dostane na jejı́ úplný záznam).
Nad samotným záznamem je umı́stěno několik užitečných odkazů pro dalšı́ práci se
záznamem. Připraveny jsou citace (v citačnı́m stylu APA, Chicago, Harvard, MLA
a Turabian, nabı́dnut je i export citacı́ do manažerů RefWorks a EndNote), odkaz na
tisk záznamu, odeslánı́ e-mailem (zobrazı́ se předvyplněný formulář), přidánı́ titulu do
vlastnı́ho seznamu a uloženı́ odkazu na titul do vı́ce než 50 nejrůznějšı́ služeb typu
Delicious, Digg, Twitter aj. (to je možné dı́ky trvalému odkazu). Nechybı́ ani odkaz na
odeslánı́ dotazu knihovně.
V přı́padě, že se jedná o článek, zobrazuje se v záznamu navı́c informace o databázi,
z nı́ž je článek dostupný. V úplném záznamu jsou pak odkazy na zı́skánı́ plného
textu online i na kontrolu dostupnosti článku. Pro kontrolu dostupnosti článků pracuje
systém se standardem OpenURL, který zajistı́ přı́mý odkaz.
Úplný záznam časopisu obsahuje navı́c vyhledávacı́ pole, dı́ky němuž lze prohledávat
vybraný časopis na úrovni článků (podobné vyhledávacı́ pole se zobrazı́ též u vybraných
článků, kdy se prohledává časopis, ve kterém byl článek publikován).
2.1.2.4
Uživatelský účet
Pro vkládánı́ uživatelských štı́tků, recencı́, tvorbu vlastnı́ch seznamů i objednávánı́ knih
či rezervaci je potřeba být přihlášen. Drobnou nevýhodou UW WorldCat (a systému
WorldCat Local obecně) je potřeba dvou uživatelských účtů – knihovnı́ho a účtu do katalogu WorldCat. Pokud uživatel nemá účet u katalogu WorldCat, může si ho jednoduše
vytvořit skrze WorldCat Local.
Přihlášený uživatel (viz obr. 12) si může nastavit oblı́bené knihovny (oblı́benou knihovnu lze přidat z úplného záznamu), určit, zda budou viditelné pro ostatnı́, či nikoliv
a vytvořit vlastnı́ profil (s fotkou a stručnými informacemi o sobě a svých zájmech).
Vložit záznam titulu do vlastnı́ho seznamu lze ze seznamu výsledků (nejprve je třeba
zaškrtnout dokumenty, které se do něj majı́ vložit), a to bud’ do vlastnı́ho seznamu, nebo
do některého z připravených (Doporučuji /Things I Recomended/, Vlastnı́m /Things
I Own/ a K vypůjčenı́ /Things to Check Out/). Pokud uživatel zvolı́ nový seznam,
systém ho automaticky přesměruje na stránku, kde jej může pojmenovat a určit, zda
37
bude viditelný pro všechny či nikoliv. Všechny uživatelské seznamy se samozřejmě zobrazujı́ také v rozbalovacı́m menu pro výběr seznamu. Nové seznamy lze též tvořit ze
stránky uživatelského profilu.
Vlastnı́ recenze a štı́tky se vkládajı́ z úplného záznamu. Při vkládánı́ recenze je možno
knihu ohodnotit a vybrat jazyk, ve kterém je recenze napsána (na výběr je šest jazyků,
do kterých je rozhranı́ katalogu WorldCat přeloženo, pro ostatnı́ jazyky je připravena
volba Ostatnı́ /Others/). K titulu se dajı́ rovnou vložit i štı́tky. Poněkud nepřı́jemná
může být skutečnost, že každá recenze musı́ mı́t minimálně 100 znaků (to pro ty,
kdo recenzi zamýšlı́ spı́še jako krátkou poznámku; pro vkládánı́ poznámek ale sloužı́
pole Má poznámka /My Note/, které lze vložit ke každému titulu v uživatelském seznamu). Vložené recenze a štı́tky se okamžitě zobrazujı́ (zobrazeny jsou i štı́tky a recenze
ostatnı́ch uživatelů). Veškeré uživatelem přidané informace jsou editovatelné a lze je
i smazat.
Obr. 12: Titulnı́ stránka uživatelského účtu v systému WorldCat i WorldCat Local.
Uživatel může sledovat veřejné seznamy ostatnı́ch, dokonce i vidı́, kdo všechno stejný
seznam sleduje. Sledovat je lze několika způsoby: pomocı́ tlačı́tka Sledovat tento seznam
(Watch This List), vloženı́m odkazu na něj do připravených služeb typu Delicious nebo
sledovánı́m jeho RSS kanálu.
38
K odebránı́ seznamu ze sledovánı́ sloužı́ tlačı́tko Ukončit sledovánı́ (Stop Watching).
Se seznamy ostatnı́ch uživatelů se pracuje podobně jako s výsledky vyhledávánı́ – lze
je vkládat do vlastnı́ch seznamů, zobrazovat úplný záznam, navı́c jsou vidět poznámky
vložené daným uživatelem. Stejně jako u vlastnı́ho seznamu lze kromě zkráceného
záznamu zobrazit pouze obálky, nebo pohled na citace. Vybrané citace je možno exportovat bud’ ve formátech HTML, RTF, RIS4 , nebo přı́mo do citačnı́ch manažerů
RefWorks a EndNote.
Položky v seznamu lze přerovnat podle data vloženı́, autora, názvu nebo data publikovánı́. Nastavit lze též počet záznamů na stránce. U každého záznamu je navı́c zobrazeno datum jeho přidánı́ do seznamu. Uživatel může své seznamy editovat, vkládat hromadně štı́tky k vybraným titulům, vybrané tituly mezi seznamy přesunovat, kopı́rovat
či mazat. Celý seznam či jen vybrané položky může sdı́let, exportovat do formátu CSV,
mazat nebo tisknout. Samozřejmostı́ je RSS kanál a připravené odkazy do záložkovacı́ch
služeb typu Delicious. Ke každému seznamu si uživatel může napsat stručný popis,
který mu později může pomoci jej lépe identifikovat. Uživatel též vidı́, zda je jeho
seznam soukromý nebo veřejný.
Užitečnou vlastnostı́ systému je možnost uloženı́ formulace dotazu pomocı́ tlačı́tka
Uložit vyhledávánı́ (Save Search), které se nacházı́ pod hlavičkou stránky nad seznamem výsledků. Pro uloženı́ je potřeba zadat název dotazu přı́padně jeho popis. Popis
se dá upravit (i smazat, stejně jako kompletnı́ dotaz) z profilové stránky uživatele.
K editaci (i mazánı́) uložených formulacı́ dotazů sloužı́ odkaz Uložená vyhledávánı́
(Saved Searches). U každého dotazu je zobrazeno datum vytvořenı́, jeho aktualizace
a poslednı́ho použitı́, počet nalezených výsledků, jeho přesné zněnı́ a stav (soukromý
nebo veřejný).
Vzhledem k tomu, že se jedná o uživatelský účet v rámci katalogu WorldCat, nenı́ jeho
použitı́ vázáno na konkrétnı́ knihovnu, ale je dostupný kdykoliv bez ohledu na to, zda
k nı́ uživatel přistupuje skrze WorldCat Local nebo samotný katalog WorldCat.
4
Formát RIS je formát určený ke snadnému přenosu citacı́ mezi různými citačnı́mi manažery.
39
2.1.2.5
Shrnutı́
WorldCat Local je systém založený na katalogu WorldCat, který má sloužit knihovnám
jako nadstavba OPACu, jenž je součástı́ jejich automatizovaného knihovnı́ho systému.
Vzhledem k tomu, že se jedná o variantu katalogu WorldCat, přinášı́ v plné verzi
veškeré prvky, které tento systém nabı́zı́. Rozšı́řen je i o funkce knihovnı́ho OPACu –
půjčovánı́, rezervace knih aj.
Vyhledávánı́ v katalogu je přı́větivé a dostatečně názorné. Fondy knihovny, která
systém WorldCat Local použije, se ve výsledcı́ch zobrazujı́ na prvnı́ch mı́stech,
následovány jsou výsledky nalezenými v přidružených knihovnách a nakonec výsledky
nalezenými v celé databázi katalogu WorldCat. Záznamy jsou dotaženy na úroveň
článků a vzhledem k tomu, že katalog WorldCat podporuje vyhledávánı́ mezi vı́ce
zdroji, nenı́ problém se dostat k jejich plnému textu.
Systém WorldCat Local podporuje nejrůznějšı́ nástroje sociálnı́ch sı́tı́ (uživatelské
recenze, štı́tky, seznamy, sdı́lenı́ seznamů, osobnı́ profily), které nejsou omezeny na
konkrétnı́ knihovnu, ale jsou přı́stupné v rámci celé sı́tě katalogu WorldCat (pro jejich
tvorbu je totiž nutné mı́t uživatelský účet).
Drobnou nevýhodou systému je nutnost použı́vánı́ dvojı́ho uživatelského účtu – knihovnı́ registrace pro rezervaci a objednánı́ knih a registrace v katalogu WorldCat pro využitı́
sociálnı́ch nástrojů.
Knihovna, která systém WorldCat Local nasadı́, zı́ská nejen sofistikovaný vyhledávacı́
nástroj, ale i možnost nabı́dnout svým uživatelům zdroje z jiných knihoven, personifikovaný účet a možnost aktivně se podı́let na sociálnı́m obsahu katalogu.
2.2
OPACy s otevřeným zdrojovým kódem
2.2.1
VIRGObeta (Blacklight)
2.2.1.1
VIRGObeta (http://virgobeta.lib.virginia.edu/) je vyhledávacı́ systém vyvı́jený
Knihovnou Virginské univerzity (University of Virginia Library, http://www.lib.
40
virginia.edu/) v rámci výzkumného projektu Blacklight (http://projectblacklight.
org/) jako nadstavba systému VIRGOclassic (http://virgo.lib.virginia.edu/).
Jeho cı́lem je vytvořit lepšı́ vyhledávacı́ systém pro knihovnı́ katalog a repozitář
digitálnı́ch fondů, které umožnı́ jak vyhledávánı́ obsahu, tak jeho prohlı́ženı́ pomocı́
fasetové navigace. Na vývoji systému pod vedenı́m Erica Hatchera pracuje tým specialistů od roku 2006 [MAYHOOD, 2007, s. 1]. Roku 2008 byl projekt Blacklight ve
zkušebnı́ verzi pod názvem VIRGObeta knihovnou spuštěn.
Původně byl projekt Blacklight založen na nástroji Collex, který byl vytvořen v rámci
projektu NINES (také pod záštitou Virginské univerzity). Pro svůj běh použı́vá
server Solr (http://lucene.apache.org/solr/) založený na knihovně Lucene Java od
sdruženı́ Apache Software Foundation. Naprogramován je ve frameworku Ruby on Rails
(http://rubyonrails.org/). Záznamy ve formátu MARC jsou indexovány pomocı́
SolrMARC (na vývoji indexovacı́ho nástroje tvůrci spolupracujı́ s vývojáři rozhranı́
VuFind /viz kap. 2.2.2.2/). Záznamy ve formátu XML (TEI, EAD, GDMS aj.) jsou
indexovány pomocı́ skriptů napsaných v jazyce Ruby [SADLER, 2009, s. 2–3]. Systém
indexuje všechna pole záznamu ve formátu MARC, proto uživatel může vyhledávat
i v polı́ch, která většina OPACů indexovat neumı́. V současné době je v Knihovně
Virginské univerzity indexováno na 4 miliony záznamů ve formátu MARC a na 10 000
záznamů digitálnı́ch dokumentů [GUSHEE, 2007].
Systém je zveřejněn pod licencı́ Apache 2.0. Pro běh programu je zapotřebı́ mı́t linuxový server, platforma Windows nenı́ zcela podporována. V současnosti je systém
ve verzi 2.1. Aktuálnı́ vývojová verze je dostupná k vyzkoušenı́ na zvláštnı́ch
stránkách Knihovny Virginské univerzity (viz http://blacklightdev.lib.virginia.
edu/) [Blacklight, 2009].
Mezi hlavnı́ znaky OPACu patřı́ přizpůsobitelné rozhranı́, nastavenı́ nejrůznějšı́ch
kritériı́ pro řazenı́ podle relevance (může být jiné pro vyhledávánı́ knih, jiné pro
digitálnı́ dokumenty, hudbu atp.), generovánı́ RSS kanálu, fasetová navigace, ukládánı́
záznamů do systému Delicious (plánuje se export do RefWorks a Zotera), náhledy
obálek knih, řazenı́ dle relevance, trvalý odkaz pro každou jednotku, a předevšı́m –
propojenı́ a vyhledávánı́ i v netextových digitálnı́ch fondech, které knihovna vlastnı́
[SADLER, 2009, s. 4–8].
41
Systém VIRGObeta představı́m na aktuálnı́ a prozatı́m jediné instalaci Knihovny Virginské univerzity (http://virgobeta.lib.virginia.edu/, viz obr. 13).
Obr. 13: Titulnı́ stránka systému VIRGObeta na instalaci Knihovny Virginské univerzity.
2.2.1.2
Vyhledávánı́
Základnı́ vyhledávacı́ pole (viz obr. 13) je umı́stěno pod hlavičkou stránky a je přı́tomné
na všech stránkách katalogu. Před i při samotném vyhledávánı́ si uživatel může vybrat, zda chce hledat v celém katalogu, nebo jen v jeho hudebnı́ části (pomocı́ záložek
v pravém hornı́m rohu). Poté stačı́ zapsat do vyhledávacı́ho pole vyhledávané termı́ny.
Zapsat je možno slovo nebo frázi (vloženou do uvozovek). Termı́ny lze kombinovat
pomocı́ booleovských operátorů AND, OR a NOT (-). Použı́t lze též zástupný znak
hvězdička (*) pro pravostranné rozšı́řenı́. Dalšı́ dotazovacı́ funkce nebylo možno popsat
z důvodu nedostatečné nápovědy.
Systém podporuje kontrolu pravopisu – v přı́padě chybného zapsánı́ termı́nu navrhne
správnou variantu. Pomocı́ rozbalovacı́ho menu je možné vybrat, zda se má hledat ve
42
všech polı́ch nebo v poli autor, název, předmět či signatura. Rozšı́řené vyhledávánı́
katalog nenabı́zı́.
Dotaz lze zpřesnit pomocı́ připravených faset (knihovny, formát, předmět, jazyk, signatura, region, digitálnı́ sbı́rka, zdroj a název edice, viz obr. 14), které se nacházı́
v pravém sloupci. Vybrané fasety se zobrazı́ nad seznamem výsledků. Odstranı́ se pomocı́ připraveného křı́žku, čı́mž se dotaz opět rozšı́řı́. Každá faseta obsahuje v závorce
čı́slo s počtem titulů, které obsahuje.
Obr. 14: Ukázka připravené fasety pro prohlı́ženı́ podle formátu v systému VIRGObeta.
Tlačı́tko Začı́t znovu (Start Over) vrátı́ uživatele na titulnı́ stránku, která kromě vyhledávacı́ho boxu a faset obsahuje také náhledy obálek osmi nejnověji přidaných titulů.
Klikem na vybraný titul je uživatel přesměrován rovnou do úplného záznamu titulu.
Prohlı́žet katalog bez nutnosti zadávat dotaz lze již z titulnı́ stránky, kde jsou
připraveny stejné fasety, jako ty, které sloužı́ ke zjemněnı́ dotazu. Uživatel bez znalosti
43
vyhledávánı́ nebo ten, který nevı́, co přesně hledá, se tak postupným výběrem a nastavovánı́m nejrůznějšı́ch kritériı́ může dostat až k titulu, který jej zajı́má. Fasetové prohlı́ženı́ je velice užitečné v přı́padě prohledávánı́ digitálnı́ch fondů knihovny
(např. sbı́rky digitálnı́ch obrazů řeckých a řı́mských mincı́, digitalizovaných textů
nebo nejrůznějšı́ch fotografiı́), jež se dotazovým vyhledávánı́m procházejı́ obtı́žněji.
U každého záznamu v rámci těchto sbı́rek je načten náhledový obrázek, který se dá
zvětšit, aniž by uživatele přesměroval na jinou stránku. Pro orientaci ve sbı́rce je takový
náhled velice užitečný.
2.2.1.3
Obr. 15: Ukázka seznamu výsledků vyhledávánı́ v systému VIRGObeta.
Nalezené záznamy jsou standardně řazeny podle relevance. Pomocı́ rozbalovacı́ho menu
umı́stěného vlevo nad seznamem výsledků je lze přeřadit podle data zı́skánı́ do knihov44
ny, data publikovánı́, názvu, autora nebo signatury. Standardně se vypisuje 10 výsledků
na stránku, je však možno navolit zobrazenı́ 20, 50 nebo 100 záznamů. Ke každému
seznamu výsledků se automaticky generuje RSS kanál, který si může uživatel přidat do
své RSS čtečky, a být tak informován o knihovnı́ch přı́růstcı́ch v oblasti jeho zájmu.
Samozřejmostı́ je zobrazenı́ celkového počtu nalezených titulů.
Zkrácený záznam v seznamu výsledků (viz obr. 15) obsahuje název titulu, autora,
formát, datum publikovánı́, lokaci, signaturu, odkaz na zjištěnı́ dostupnosti, který
přesměruje (stejně jako název) na úplný záznam, a obálku knihy (je-li dostupná).
V přı́padě digitálnı́ch sbı́rek fotografiı́ (i mincı́ aj.) je zobrazen náhled obrázku. Pokud
je nalezen online titul, zobrazuje se typ zdroje, tvůrce, sbı́rka (přı́padně lokace) a odkaz na plný text. Pocházı́-li online dokument z některého z digitálnı́ch fondů knihovny,
je na něj uživatel po kliknutı́ přesměrován. Ostatnı́ online texty jsou přı́stupné registrovaným uživatelům (mohou jimi být pouze čtenáři knihovny) dı́ky službě ebrary
(http://www.ebrary.com/), přı́padně je lze objednat prostřednictvı́m knihovnı́ služby.
Pokud je titul dostupný volně přes jinou online službu, je taktéž zobrazen odkaz.
Úplný záznam (viz obr. 16) je obohacen o informace o dostupnosti a dalšı́ doplňkové
údaje (v závislosti na typu zdroje): nakladatelské údaje, ISBN, obsah, edice, poznámky,
fond, datum přidánı́ do sbı́rky (v přı́padě mincı́), region, v přı́padě hudebnı́ho CD i seznam skladeb atp. Ke každému titulu je připojen odkaz na jeho uloženı́ jako záložky
do služby Delicious. Připravena je také citace titulu ve citačnı́m stylu MLA a APA
a export do citačnı́ch manažerů RefWorks a EndNote. Citace záznamu se dá též poslat
e-mailem nebo jako SMS. Součástı́ stránky s úplným záznamem je též nabı́dka souvisejı́cı́ch předmětů a autorů (umı́stěna je do pravého sloupce stránky). Kliknutı́ na
vybranou položku zobrazı́ seznam výsledků, který je s nı́ asociovaný.
Chce-li uživatel vidět XML verzi záznamu, musı́ do URL úplného záznamu za identifikačnı́ čı́slo připsat přı́ponu .xml“.
”
Systém VIRGObeta kromě náhledu obálky knih, RSS kanálu a propojenı́ na plné
texty nenabı́zı́ žádné dalšı́ prvky známé z ostatnı́ch OPACů nové generace (uživatelské
značky, recenze, hodnocenı́ aj.).
45
Obr. 16: Ukázka zobrazenı́ úplného záznamu v systému VIRGObeta.
2.2.1.4
Shrnutı́
Přestože systému VIRGObeta chybı́ efektivnı́ nápověda a systém Blacklight, na němž
je založen, je nedostatečně zdokumentován, jedná se o zajı́mavý OPAC s lı́bivým designem a přı́jemným vyhledávánı́m. Autoři se nebáli začlenit RSS kanál, náhledy obálek
i propojenı́ na online zdroje. Absence dalšı́ch prvků (štı́tky, recenze) nemusı́ být v tomto
přı́padě na škodu a navı́c mohou přibýt v nové verzi.
Cı́l projektu – propojit knihovnı́ fondy s digitálnı́m repozitářem skrze jedno rozhranı́ –
byl bezpochyby splněn. Pomohla k tomu i dobře vyřešená fasetová navigace, dı́ky které
se dajı́ sbı́rky (předevšı́m digitálnı́) procházet bez nutnosti zadávat jakýkoliv vstupnı́
vyhledávacı́ dotaz.
VIRGObeta je ukázkou jednoduchého řešenı́, které může být zajı́mavou alternativou
pro inovaci online knihovnı́ho katalogu sloužı́cı́ nejen k vyhledávánı́ v knihovnı́m fondu,
ale také v digitálnı́ch repozitářı́ch.
46
2.2.2
VuFind
2.2.2.1
Vyhledávacı́ systém VuFind (http://www.vufind.org/) vyvinul tým z Falvey Memorial Library na Villanovské univerzitě v Pensylvanii (Falvey Memorial Library at Villanova University, http://library.villanova.edu/).5 Prvnı́ veřejná verze (VuFind
0.5) byla uvedena v červenci 2007. Systém je distribuován s otevřeným zdrojovým
kódem pod licencı́ GNU General Public Licence. To znamená, že je volně stažitelný
a kdokoliv se může podı́let na jeho vývoji a kteroukoliv jeho složku přizpůsobit svým
aktuálnı́m požadavkům [BREEDING, 2007d].
Cı́lem tvůrců bylo vytvořit takový systém, který poskytne vyhledávánı́ a prohlı́ženı́
všech knihovnı́ch zdrojů (katalogizačnı́ záznamy, odebı́rané časopisy, digitálnı́ fondy,
institucionálnı́ repozitář a bibliografie, ostatnı́ fondy a zdroje) skrze jedno rozhranı́,
a tı́m nahradit tradičnı́ knihovnı́ OPAC dodávaný s knihovnickým softwarem.
Dı́ky modulu Catalog Driver je VuFind přizpůsoben k tomu, aby mohl být nasazen
v podstatě na jakýkoliv automatizovaný knihovnı́ systém, stačı́ jej jen modifikovat.
K vyhledávánı́ je použit vyhledávacı́ server Solr (http://lucene.apache.org/solr/),
který je založen na vyhledávacı́ knihovně Lucene Java od sdruženı́ Apache Software
Foundation. Mezi základnı́ funkce, které Solr zahrnuje, patřı́ zvýrazňovánı́ výsledků
vyhledávánı́, fasetové vyhledávánı́ či webové administrátorské rozhranı́ [Apache, 2007;
BREEDING, 2007d; VuFind, 2007]. K migraci dat byl vyvinut modul SolrMARC, který
má na starosti import záznamů ve formátu MARC do Solr. Ke správnému přenosu stačı́
specifikovat mapovánı́ záznamu [NAGY, 2008]. Systém umı́ též sdı́let data pomocı́
technologie OpenSearch či protokolu OAI-PMH [VuFind, 2007].
Mezi hlavnı́ znaky systému patřı́ řazenı́ výsledků podle relevance, fasetová navigace,
zjištěnı́ aktuálnı́ho stavu a dostupnosti položky, návrhy podobných položek, obrázek
obálky, uživatelské štı́tky a komentáře, ukládánı́ výsledků do vlastnı́ho seznamu,
biografie autorů, trvalý odkaz, konfigurovatelný slovnı́k stop slov a synonym aj.
Systém VuFind je kompatibilnı́ s volně dostupným citačnı́m nástrojem Zotero (http:
//www.zotero.org/) a dalšı́mi podobnými aplikacemi. Přeložen je do vı́ce než 10
5
Tvůrci sytému VuFind zı́kali v roce 2008 Mellonovu cenu za technologickou spolupráci (Mellon
Award for Technology Collaboration).
47
jazyků (čı́nština, francouzština, němčina, japonština, španělština aj., čeština zatı́m
chybı́) a v současnosti má na 20 aktivnı́ch instalacı́. Aktuálně je dostupná verze 1.0
[VuFind, 2007].
Systém VuFind blı́že představı́m na implementaci Falvey Memorial Library Villanovské
univerzity (http://library.villanova.edu/Find), která na něj přešla v srpnu 2008
(viz obr. 17).
Obr. 17: Titulnı́ stránka systému VuFind na instalaci Falvey Memorial Library Villanovské
univerzity.
2.2.2.2
Vyhledávánı́
Základnı́ vyhledávacı́ pole (viz obr. 17) je přı́stupné ze všech dı́lčı́ch stránek knihovny.
Jeho součástı́ je rozbalovacı́ menu, ve kterém lze nastavit, v jakém poli či části katalogu
se bude vyhledávat. Zvolit je možno některou z následujı́cı́ch položek: stránka knihovny,
celý katalog, název, název časopisu, autor, předmět, signatura, ISBN/ISSN, dotazovacı́
centrum, digitálnı́ knihovna, bibliografie určité skupiny, obecné databáze (Academic
OneFile, ABI/INFORM Global, Omnifile Mega Full Text).
48
Do vyhledávacı́ho pole lze zapsat jednotlivá slova i přesné fráze. V přı́padě zadánı́
řetězce slov si systém nejprve doplnı́ spojku AND a poté OR. Najde tedy výsledky
obsahujı́cı́ jak všechna slova, tak jen některá. Fráze musı́ být zapsaná v uvozovkách.
U každého slova lze použı́t zástupné znaky hvězdička (*) pro žádné až libovolný počet
pı́smen a otaznı́k (?) pro označenı́ přesně jednoho pı́smena. Znaky nesmějı́ být použity
na začátku slova. Samozřejmostı́ je použitı́ booleovských operátorů AND (+), OR
a NOT (-), které musı́ být v přı́padě jejich slovnı́ho vyjádřenı́ zapsané kapitálkami.
Obr. 18: Formulář rozšı́řeného vyhledávánı́ v systému VuFind.
Neobvyklým rozšı́řenı́m je zařazenı́ fuzzy vyhledávánı́, proximitnı́ho vyhledávánı́, vyhledávánı́ v intervalu a zvýšenı́ váhy termı́nu. K fuzzy vyhledávánı́ se použı́vá znak vlnovka (∼) zapsaný za vyhledávané slovo. Výsledkem jsou slova s podobným pravopisem
(roam∼ vyhledá např. roams, foam). Za stejný znak se může zapsat čı́slo v hodnotě
0 až 1 (neuvede-li se žádné čı́slo, je nastavena automatická hodnota 0,5). Čı́slo bližšı́
čı́slu 1 znamená většı́ podobnost se zapsaným termı́nem ve výsledcı́ch vyhledávánı́.
K vyhledávánı́ termı́nů oddělených od sebe určitým počtem slov (proximitnı́mu vyhledávánı́) sloužı́ tentýž znak následovaný čı́slem, které udává maximálnı́ počet slov mezi
hledanými termı́ny. Vždy se zapisuje za poslednı́ slovo hledané fráze. K vyhledávánı́
49
v určitém intervalu se použı́vá složených { }“ nebo hranatých [ ]“ závorek, do nichž
”
”
se uzavřou meze intervalu oddělené klı́čovým slovem to“. Ke zvýšenı́ váhy termı́nu
”
se použı́vá znaku střı́ška (ˆ), který se zapı́še za slovo, jehož se má zvýšenı́ váhy týkat,
a za ni se napı́še čı́slo, o jaké se má hodnota zvýšit [Villanova University, 2007b].
Odkaz na rozšı́řené vyhledávánı́ je umı́stěn v horizontálnı́m menu pod vyhledávacı́m
polem. Zobrazı́ se vyhledávacı́ formulář (viz obr. 18) se čtyřmi textovými poli. Každému poli lze přiřadit, ve které části má vyhledávat (všechna pole, název, předmět,
autor, signatura, vydavatel, edice, rok publikovánı́, ISBN/ISSN a obsah /Table of Contents/). Vzájemně je lze propojit pomocı́ přednastavených operátorů AND, OR a NOT.
Připravena jsou též pole pro omezenı́ vyhledávánı́ podle signatury, jazyka a formátu.
Vybrat lze vı́ce položek. Nastavit jde také to, zda titul je, či nenı́ ilustrovaný. Součástı́
vyhledávacı́ stránky je i nápověda k vyhledávánı́.
Hledá-li uživatel podle autora, zobrazı́ se v přı́padě shody jmen nad seznamem výsledků
všichni autoři shodného přı́jmenı́. Uživatel si tak může vybrat (i podle jejich děl)
toho správného.
Veškeré vyhledávánı́ se dá zpřesnit pomocı́ fasetové navigace (viz obr. 19). Ta je
umı́stěna v pravém sloupci vedle seznamu výsledků. Zpřesňovat se dá podle formátu,
signatury, předmětu, autora, jazyka, žánru, epochy a regionu. Každá faseta má
v závorce za sebou uvedeno čı́slo s počtem titulů, které obsahuje. Každá vybraná faseta
se zobrazı́ v hornı́ části pravého sloupce, odkud ji lze jednoduše odebrat kliknutı́m na
ikonku mı́nus. Vyhledávánı́ se tı́m opět rozšı́řı́.
Pod seznamem faset jsou uvedeny dalšı́ možnosti vyhledávánı́: najı́t databázi nebo
zdroj podle předmětu, nebo hledat v jedné z obecných databázı́ (Academic OneFile, ABI/INFORM Global, Omnifile Mega Full Text). Všechny odkazy přesměrujı́
na přı́slušnou vyhledávacı́ stránku. Pro přı́stup k databázı́m je potřeba mı́t univerzitnı́
identifikačnı́ čı́slo.
Katalog Falvey Memorial Library je také možno prohlı́žet přı́mo z jeho hlavnı́ stránky.
Přednastavené je prohlı́ženı́ podle signatur, formátu a jazyka. Připraveno je i procházenı́
nejnovějšı́ch záznamů dokumentů za poslednı́ den, týden a měsı́c. Kliknutı́m na vybraný způsob procházenı́ se zobrazı́ upřesňujı́cı́ tabulka. V přı́padě výběru signatury
je v nabı́dce např. světová historie, právo, výchova, hudba, věda, medicı́na; výběr po50
dle formátu nabı́zı́ položky kniha, online zdroj, článek, rukopis, mapa, video aj.; mezi
jazyky je na výběr francouzština, latina, ruština, starořečtina, velština i čeština a mnoho
dalšı́ch. Kliknutı́ na zvolenou položku načte seznam titulů s položkou asociovaných.
Tento seznam lze opět dále dolad’ovat pomocı́ fasetové navigace.
2.2.2.3
Seznam výsledků vyhledávánı́ (viz obr. 19) se standardně řadı́ podle relevance, rozbalovacı́ menu v pravém hornı́m rohu stránky jej přerovná podle roku vydánı́, signatury,
autora nebo názvu. Počet nalezených výsledků se zobrazuje v levém rohu stránky, vedle
zněnı́ zadaného dotazu. K listovánı́ seznamem, ve kterém se výsledky zobrazujı́ standardně po dvaceti na stránku (toto nastavenı́ nemůže uživatel změnit), sloužı́ navigace
na konci stránky. Samotný seznam končı́ odkazem na RSS kanál aktuálnı́ho vyhledávánı́
a možnost zaslat jej e-mailem.
Obr. 19: Ukázka seznamu výsledků vyhledávánı́ v systému VuFind.
V seznamu jsou zobrazeny zkrácené záznamy dokumentů. Každý záznam obsahuje
název, autora, signaturu, lokaci, aktuálnı́ dostupnost a formát (kniha, časopis, video aj.).
Jedná-li se o knihu, je zobrazen i obrázek obálky, který je převzat podle ISBN bud’
z internetového knihkupectvı́ Amazon, systému Syndetic Solution nebo službě Google
Book Search. Připojit se může i obálka z vlastnı́ch zdrojů knihovny. Kliknutı́m na jméno
51
autora se provede nové vyhledávánı́, jehož výsledkem je seznam všech knih, které od
vybraného autora knihovna vlastnı́. Kliknutı́ na název přesměruje na úplný záznam
položky. Každý záznam obsahuje též odkaz Přidej k oblı́beným (Add to favorites).
Úplný záznam (viz obr. 20) obsahuje oproti záznamu zkrácenému navı́c následujı́cı́ informace: nakladatelské údaje, předmětová hesla (kliknutı́m na ně se načte nový seznam
výsledků) a značky (vložit značku může jen přihlášený uživatel), přı́padně edici a dalšı́
pole (v závislosti na typu materiálu). Elektronické dokumenty majı́ navı́c pole online
přı́stup, které obsahuje odkaz na zı́skánı́ plného textu, který je ve většině přı́padů
dostupný pouze registrovaným uživatelům.
Obr. 20: Ukázka zobrazenı́ úplného záznamu v systému VuFind.
Pod každým úplným záznamem je tabulka s několika záložkami, které obsahujı́ doplňkové informace k titulu. V záložce Exepmláře (Holdings) jsou údaje o umı́stěnı́ exempláře
v knihovně, signatura, počet kopiı́, dostupnost a odkaz na mı́sto umı́stěnı́ (přesměruje
do původnı́ho katalogu). Záložka Popis (Description) obsahuje všechny popisné údaje,
které lze najı́t ve formátu MARC. Záložka Komentáře (Comments) skrývá textové pole,
do kterého mohou přihlášenı́ uživatelé napsat své postřehy. Záložka Pro zaměstnance
(Staff View) zobrazı́ záznam dokumentu ve formátu MARC s přesným kódovánı́m jed52
notlivých polı́. U některých dokumentů jsou navı́c záložky Obsah (Table of Contents)
a Recenze (Reviews). Recenze se přejı́majı́ pouze u knih podle ISBN nejčastěji z internetového knihkupectvı́ Amazon (včetně hvězdičkového hodnocenı́) nebo ze systému
Syndetic Solutions.
V pravém sloupci stránky každého záznamu je nabı́dka podobných dokumentů, které
jsou nalezeny v knihovnı́ch fondech i v databázı́ch, k nimž má knihovna přı́stup
(podobná nabı́dka se zobrazı́ i v seznamu výsledků, např. u výpisu děl konkrétnı́ho
autora).
Každý záznam lze citovat pomocı́ připravených citacı́ podle citačnı́ho stylu APA
a MLA, poslat jej jako SMS zprávu na mobilnı́ telefon, odeslat e-mailem, importovat do citačnı́ho manageru RefWorks nebo CiteNote a přidat k oblı́beným. Odkazy na
tyto funkce se nacházı́ nad samotným záznamem.
Z úplného záznamu se pomocı́ odkazu Zpět k seznamu výsledků (Back to Search Results)
umı́stěnému v levém hornı́m rohu stránky lze vrátit k seznamu výsledků.
Odkaz Historie vyhledávánı́ (Search History), který je umı́stěn v horizontálnı́m menu
stránky, sloužı́ ke sledovánı́ i opětovnému použitı́ dřı́ve položených dotazů. Součástı́
tohoto menu je také odkaz na Literaturu ke kurzům (Course reserves), pod nı́mž se
dajı́ vybrat seznamy doporučených titulů pro kurzy, které se na univerzitě vyučujı́,
a odkaz Vypůjčit z jiné knihovny (Borrow from other libraries) přesměrovávajı́cı́ na
mezinárodnı́ výpůjčnı́ službu.
2.2.2.4
Shrnutı́
VuFind je nadstavbou knihovnı́ho katalogu, za který by se nemusela stydět žádná
knihovna. Jeho rozhranı́ je přehledné a intuitivnı́, práce s výsledky vyhledávánı́ velice
přı́jemná. Systém nabı́zı́ celou škálu nadstandardnı́ch služeb – od obálky knihy přes
uživatelské štı́tky a komentáře po recenze a návrhy podobných materiálů až k možnosti
importu do citačnı́ho manageru či odeslánı́ záznamu e-mailem.
Výhodou systému je jeho distribuce jako open source, modifikovatelnost a modulárnost,
což umožňuje implementovat jej na jakýkoliv knihovnický systém.
Přes poměrně pokročilé možnosti vyhledávánı́ (fuzzy a proximitnı́ vyhledávánı́, vloženı́
váhy k termı́nu aj.) nemá systém implementovánu podporu pro kontrolu pravopisu
53
a návrh správného termı́nu. Toto je však jediný nedostatek, který se vzhledem k jinak
vynikajı́cı́ funkčnosti a přehlednosti dá snadno odpustit.
2.3
OPACy jako součást knihovnického softwaru
s otevřeným zdrojovým kódem
2.3.1
Evergreen
2.3.1.1
Charakteristka systému
Evergreen (http://open-ils.org/, http://evergreen-ils.org/) je knihovnický
software s otevřeným zdrojovým kódem zpřı́stupněný pod licencı́ GNU General Public
Licence. Vytvářı́ jej Georgijská veřejná knihovna (Georgia Public Library, http://www.
georgialibraries.org/). Jejı́m cı́lem je podpořit všechny veřejné knihovny, které
jsou členy konsorcia PINES (http://www.georgialibraries.org/public/pines.
php), aby poskytovaly rovnocenný přı́stup k informacı́m [BREEDING, 2007a, s. 35].
Důvodem k jeho vytvořenı́ byla nespokojenost se stávajı́cı́mi knihovnickými systémy.
Vzhledem k tomu, že se jedná o celý automatizovaný knihovnı́ systém, je OPAC jen jeho
dı́lčı́ částı́. Vedle online katalogu obsahuje Evergreen moduly pro cirkulaci dokumentů,
katalogizaci, statistiky a podporuje např. protokol Z39.50. Ostatnı́ moduly a vylepšenı́
(např. modul pro správu seriálů) jsou zatı́m ve fázi vývoje. Nejnovějšı́ verze je dostupná
pod označenı́m 1.6. O vývoj systému a servis pro knihovny se stará společnost Equinox,
kterou založili vývojáři systému Evergreen [Evergreen, 2008a].
Snahou tvůrců systému je jeho bezproblémová spolupráce s většinou automatizovaných
knihovnı́ch systémů. Knihovna si může vybrat, zda jej bude mı́t nainstalován lokálně,
nebo bude využı́vat hostovanou instalaci. Vzhledem k tomu, že jej v současnosti
použı́vajı́ stovky knihoven a ani vývojářská komunita nenı́ zanedbatelná, měla by být
zaručena dobrá podpora a poměrně rychlé řešenı́ drobných i většı́ch problémů.
Systém Evergreen blı́že představı́m na implementaci Georgijské knihovny PINES
(Georgia Library PINES, http://gapines.org/, viz obr. 21). Do tohoto souborného
katalogu je napojeno vı́ce než 200 knihoven konsorcia PINES.
54
Obr. 21: Titulnı́ stránka systému Evergreen na instalaci Georgijské knihovny.
2.3.1.2
Vyhledávánı́
Základnı́ vyhledávacı́ pole je dostupné z hlavnı́ stránky katalogu a je neustále přı́tomné.
Již zde lze pomocı́ rozbalovacı́ho menu nastavit pole vyhledávánı́ (klı́čová slova,
název, autor, předmět a edice) a limitovat výsledky podle formátu (knihy, hudba aj.).
Výchozı́m nastavenı́m je vyhledávánı́ podle klı́čových slov ve všech formátech. Po
odeslánı́ dotazu se zobrazı́ stránka se seznamem výsledků; zadané slovo zůstane ve
vyhledávacı́m poli, které se nacházı́ nad seznamem.
Pod rozbalovacı́m menu je na titulnı́ stránce umı́stěn odkaz na rozšı́řené vyhledávánı́,
výběr knihovny (knihoven) pro vyhledávánı́ a odkaz do uživatelského nastavenı́ (vyžaduje přihlášenı́). Nad patičkou stránky je umı́stěn odkaz na textovou formu katalogu,
nalezené knihovny v blı́zkosti, nápovědu a informace o PINES a projektu GALILEO.
Zápis dotazu nevyžaduje žádné zvláštnı́ znalosti katalogu nebo knihovnických zvyklostı́.
Uživatel nemusı́ znát přesný název dı́la, ani přesné zněnı́ předmětového záhlavı́, jméno
autora se též nemusı́ psát v pořadı́ přı́jmenı́, jméno. Pokud uživatel zapı́še termı́n
v množném čı́sle, systém automaticky hledá i čı́slo jednotné. Automaticky také rozšiřuje
55
slova. Chce-li uživatel najı́t přesnou frázi, je potřeba ji zapsat do uvozovek, v opačném
přı́padě systém vyhledává stejným způsobem, jako kdyby byl mezi slovy operátor AND
(vı́ce mezer je bráno jako mezera jedna). Ve vyhledávánı́ lze též použı́t vylučovacı́
operátor NOT (zapsaný znaménkem mı́nus /-/ nebo vykřičnı́k /!/) [Evergreen, 2008b;
MYNARZ, 2009]. Tvůrci systému Evergreen mysleli též na kontrolu pravopisu, proto
systém v přı́padě nekorektnı́ho zápisu termı́nu navrhne nejen jeho správný zápis, ale
i vyhledávánı́ v jiných polı́ch. Neobsahuje však slovnı́k stop slov (negativnı́ slovnı́k).
Přı́mo do vyhledávacı́ho pole lze zapsat i označenı́ pole, ve kterém se bude hledat.
Zápis vypadá např. takto: author:shakespeare. Systém též nerozlišuje diakritiku a malá
a velká pı́smena. Znak lomı́tko (/) je nahrazen mezerou, ostatnı́ interpunkce (kromě
znaku podtržı́tko
”
“) je ignorována [Evergreen, 2008a; MYNARZ, 2009].
Obr. 22: Formulář rozšı́řeného vyhledávánı́ v systému Evergreen.
Na rozšı́řené vyhledávánı́ (viz obr. 22) se dá přepnout i z levého navigačnı́ho sloupce
v okně se seznamem výsledků. V tomto sloupci jsou kromě odkazů pro přihlášenı́,
návrat na domovskou stránku, vstup do uživatelského účtu a zvýrazněné položky
Rozšı́řené vyhledávánı́ (Advanced Search) umı́stěny dva vyhledávacı́ panely. Prvnı́
sloužı́ k Rychlému vyhledávánı́ (Quick Search) podle ISBN, ISSN, signatury, LCCN,
TCN (kontrolnı́ čı́slo titulu přidělené systémem) nebo čárového kódu exempláře. Druhý
s názvem Expertnı́ vyhledávánı́ ve formátu MARC (MARC Expert Search) umožňuje
56
zapsat konkrétnı́ pole formátu MARC, jeho podpole a hodnotu. Přidat lze dalšı́ řady
formuláře, takže je možno hledat hned v několika polı́ch najednou.
Hlavnı́ část stránky tvořı́ zeleně orámovaný obdélnı́k, který je rozdělen na několik
oddı́lů. Prvnı́m je Vloženı́ dotazu (Search Input). V základnı́m nastavenı́ jsou k dispozici tři vyhledávacı́ pole (jejich počet je měnitelný dle potřeby). Každému vyhledávacı́mu poli lze zadat, podle čeho má vyhledávat (klı́čová slova, autor, název edice nebo
předmět). Nastavit lze i to, zda se zadaný termı́n má přesně shodovat s vyhledávacı́m
termı́nem, zda má být jen obsažen ve vybraném poli, nebo zda má být vyloučen. Pod
formulářem pro vkládánı́ dotazu je umı́stěn panel s nastavenı́m řazenı́ výsledků (podle
relevance, názvu, autora a data publikovánı́). Dovoluje-li to položka, může se uživatel
navı́c rozhodnout, zda chce výsledky řadit vzestupně nebo sestupně. Výsledky lze též
limitovat pouze na aktuálně dostupné dokumenty. Všechny výsledky jdou seskupovat
podle formátu a edice (zaškrtne-li se přı́slušné polı́čko). Dalšı́ volbou panelu je výběr
katalogů knihovny/knihoven, ve které/kterých bude vyhledávánı́ probı́hat.
Vpravo od formuláře pro vkládánı́ dotazu je umı́stěn panel s vyhledávacı́mi filtry (typ, žánr, cı́lová skupina, forma, jazyk, bibliografická úroveň a rok vydánı́).
U každého lze vybrat vı́ce položek. U filtru typ, žánr a cı́lová skupina lze kliknutı́m
na odkaz rozšı́řené/základnı́ rozšı́řit/zúžit položky, které jsou na výběr. Rozšı́řenı́ ve
všech přı́padech znamená přidánı́ přesnějšı́ho termı́nu. Filtry forma a jazyk podobné
rozšı́řenı́ nemajı́.
Po nastavenı́ všech vyhledávacı́ch kritériı́ stačı́ jednoduše kliknout na tlačı́tko Vyhledat
(Submit Search) a dotaz se provede.
Prohlı́ženı́ katalogu v přı́padě systému Evergreen spı́še rychlé vyhledávánı́ souvisejı́cı́ch
jednotek podle předmětů, autorů nebo edic. Uvedené položky se nacházı́ v levém sloupci
pod navigačnı́m menu. Zobrazeny jsou ve stromové struktuře (viz obr. 23). Kliknutı́
na vybraný odkaz spustı́ zcela nové vyhledávánı́, což lze vypozorovat i z hlavnı́ho
vyhledávacı́ho pole, jehož obsah se změnı́ podle názvu vybraného odkazu.
Položkám, které obsahujı́ vı́ce hesel, předcházı́ šipka s obrázkem složky. Kliknutı́m na
složku se daná položka rozbalı́ a zobrazı́ se celý jejı́ obsah.
57
2.3.1.3
Hornı́ lišta tabulky se seznamem výsledků obsahuje počet aktuálně zobrazených
výsledků z celkově nalezených a informaci o stránce, na které se uživatel právě
nalézá. Listovat mezi stránkami lze pomocı́ šipek, návrat na prvnı́ stránku je umožněn
tlačı́tkem Start. Výsledky jsou standardně řazeny podle relevance. Řadit je lze též podle
názvu, autora nebo roku vydánı́.
Obr. 23: Ukázka seznamu výsledků vyhledávánı́ v systému Evergreen.
Zobrazený zkrácený záznam (viz obr. 23) obsahuje náhled obálky (je-li dostupný),
název, autora, nakladatelské a popisné údaje. Pod každým záznamem jsou navı́c
umı́stěny ikony formátu. Zvýrazněna je vždy ta ikona, jež označuje nalezený formát
dokumentu. Pokud uživatel hledal pomocı́ rozšı́řeného vyhledávánı́ a zaškrtl volbu
na sloučenı́ edic a formátů, může být v přı́padech, kdy se tentýž dokument vyskytuje v různých fomátech, zvýrazněno několik ikonek formátů najednou (např. kniha
i zvukový záznam).
58
Součástı́ záznamu je i odkaz na rezervaci vybrané jednotky (Place Hold), který však
vyžaduje registraci v knihovně. Je-li dokument zařazen do systému Google Book Search,
může být součástı́ záznamu i odkaz na stránku dokumentu v této službě. Každý záznam
obsahuje též informace o počtu exemplářů celkem a aktuálně dostupných.
Kliknutı́ na jméno autora spustı́ nové vyhledávánı́. Výsledkem seznam záznamů dokumentů daného autora. Na úplný záznam (viz obr. 24) se uživatel dostane kliknutı́m
na název vybraného dokumentu. Úplný záznam obsahuje všechna pole, která jsou vyplněna v původnı́m záznamu ve formátu MARC. Pod popisnými údaji je umı́stěno
několik záložek, které se zobrazujı́ podle toho, jaké doplňkové informace jsou u dokumentu uvedeny. Vždy jsou zobrazeny záložky Souhrn kopiı́ (Copy Summary), Prohlı́ženı́
regálu (Shelf Browser) a Záznam ve formátu MARC (MARC Record). Volitelně se
zobrazujı́ záložky Recenze (Reviews), které jsou většinou převzaté, Obsah (Table of
Contents), přı́padně Ukázka (Excerpt).
Obr. 24: Ukázka zobrazenı́ úplného záznamu v systému Evergreen.
Záložka Souhrn kopiı́ obsahuje tabulku, v nı́ž jsou zobrazena jména všech knihoven,
které daný titul vlastnı́, přı́slušná signatura, počet dostupných kopiı́, počet vypůjčených
kopiı́, počet kopiı́ ve zpracovánı́ atp. Kliknutı́m na odkaz Detaily (Details) se zobra59
zı́ čárový kód, dostupnost a lokace. Odkaz Prohlı́žej (Browse) přepne na prohlı́ženı́
regálu. Tato funkce zobrazuje zkrácené záznamy knih (signatura, název, autor, knihovna, přı́p. obrázek obálky), které jsou umı́stěny na stejném regálu jako vybraný
titul. Záložka záznam ve formátu MARC skrývá záznam vybrané jednotky v tomto
knihovnickém formátu.
U každého záznamu je odkaz Rezervovat (Place Hold), dı́ky kterému si registrovanı́
uživatelé mohou pro daný titul pomocı́ formuláře vytvořit rezervaci a navolit způsob,
kterým budou na výpůjčku upozorněni, přı́padně nadefinovat datum, do kterého majı́
o rezervaci ještě zájem.
Mezi jednotlivými záznamy lze listovat pomocı́ dvojšipek (<< a >>), připraven je též
odkaz pro posun na Začátek (Start) a na Konec (End) seznamu aktuálně vyhledaných
úplných záznamů. V levém sloupci se opět zobrazujı́ souvisejı́cı́ položky s aktuálně
zobrazeným záznamem.
Přihlášenému uživateli se nabı́zı́ vı́ce možnostı́ pro práci se záznamy. Kromě editace
osobnı́ch údajů, přehledu rezervovaných a vypůjčených knih či nastavenı́ počtu zobrazených záznamů na stránce jsou asi nejzajı́mavějšı́ Moje seznamy knih (My Bookbags). Knihu/záznam uživatel jednoduše vložı́ z úplného záznamu pomocı́ menu Vı́ce
akcı́ (More Actions), jež se nacházı́ v pravé hornı́ části stránky. Tato funkce mu
umožňuje vložit vybraný záznam do již existujı́cı́ho seznamu, nebo vytvořit nový seznam, do kterého se záznam následně vložı́. Se svými seznamy může uživatel dále pracovat – přidávat/odebı́rat záznamy, vytvářet/mazat seznamy a sdı́let je s ostatnı́mi
uživateli. Sdı́lený seznam má vlastnı́ RSS kanál, který umožňuje ostatnı́m sledovat
provedené změny.
2.3.1.4
Shrnutı́
Evergreen je zajı́mavým počinem na poli OPACů. Nejedná se pouze o vyhledávacı́
systém, ale i o pokus vytvořit komplexnı́ knihovnı́ software s otevřeným zdrojovým
kódem. Logicky je tedy OPAC jen jednou z jeho částı́, a možná i z toho důvodu
v některých ohledech nedosahuje kvalit OPACů, které jsou tvořeny samostatně (např.
absence RSS kanálu pro nové položky, absence fasetové navigace).
60
Evergreen však přinášı́ nový prvek do vyhledávánı́, a to vyhledávánı́ přı́mo podle polı́
formátu MARC, což ocenı́ předevšı́m knihovnı́ci. Rozhranı́ katalogu lze z dynamického režimu přepnout do režimu prostého HTML, což může být užitečné napřı́klad
pro uživatele s mobilnı́m připojenı́m nebo s postiženı́m ztěžujı́cı́m ovládánı́ počı́tače.
Správci systému mohou nastavit i jiný vzhled celého katalogu.
V rámci semináře Testovánı́ knihovnického softwaru Evergreen vyučovaném na Ústavu
informačnı́ch studiı́ a knihovnictvı́ Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v letnı́m semestru 2008/2009 probı́hala lokalizace systému do českého jazyka. Na zimnı́
semestr 2009/2010 je plánováno pokračovánı́ semináře pod názvem Knihovnı́ software Evergreen v praxi, na kterém by studenti měli ve spolupráci s knihovnı́ky systém
prakticky testovat.
2.3.2
Koha
2.3.2.1
Koha 6 (http://koha.org/) je knihovnický software s otevřeným zdrojovým kódem,
který od roku 1999 vyvı́jı́ novozélandská firma Katipo Communications Ltd. V lednu
2000 byl poprvé nasazen v Horowhenua Library Trust (http://www.library.org.
nz/). V současnosti je udržován týmem softwarových vývojářů a zaměstnanců knihoven
po celém světě. Distribuován je pod licencı́ GNU General Public Licence. Podporuje
platformy Unix i Windows. V současnosti je dostupná verze 3.0.4 [Koha, 2009)].
Jedná se o prvnı́ automatizovaný knihovnı́ systém s otevřeným zdrojovým kódem. Podporuje všechny moduly obvyklé pro knihovnický software – akvizice, katalogizace, oběh
knih, správa seriálů, OPAC atp. Systém použı́vá běžné knihovnické standardy (formát
MARC aj.) a protokoly (např. Z39.50), aby mohl spolupracovat s ostatnı́mi systémy
a technologiemi.
Systém Koha může být plně integrován do webových stránek knihovny (předevšı́m
OPAC), lze jej využı́t jako manažer dokumentů i digitálnı́ch knihoven. S jeho pomocı́
6
Systém Koha zı́skal několik oceněnı́: v roce 2000 cenu TUANZ Interactive Award a 3M Award za
inovaci v knihovnách, v roce 2003 cenu Trophees du Libre za software v kategorii veřejná administrace
a v roce 2004 byl oceněn na Computerworld Excellence Award za použitı́ IT v neziskové organizaci
[Koha, 2009)].
61
je možné spravovat online i off-line zdroje, podporuje RSS kanál nových přı́růstků. Umı́
pracovat i s citačnı́m managerem Zotero. Lokalizován je do angličtiny, francouzštiny,
polštiny a čı́nštiny [Koha, 2009)].
OPAC systému Koha představı́m na implementaci Steelman Library Southeasternské
univerzity (Steelman Library Southeastern University, http://seu.kohalibrary.
com/, viz obr. 25), která svůj OPAC pojmenovala SPARC.
Obr. 25: Titulnı́ stránka systému Koha na instalaci Steelman Library Southeasternské univerzity.
2.3.2.2
Vyhledávánı́
Hlavnı́ vyhledávacı́ pole je kromě rozšı́řeného vyhledávánı́ přı́tomen na každé dı́lčı́
stránce katalogu (seznam výsledků, úplný záznam aj.). Databáze je indexována pomocı́
softwaru s otevřeným zdrojovým kódem Zebra (http://indexdata.com/zebra/), jenž
umožňuje nakonfigurovat protokol Z39.50 a lokálnı́ atributy pro nejrůznějšı́ indexy, dı́ky
tomu je každé indexované slovo vyhledatelné jako slovo klı́čové. Systém má též implementovaný dotazovacı́ jazyk CCL (Common Command Language) [Manual, 2009].
Do vyhledávacı́ho pole lze zapsat jedno či vı́ce slov, mezi slova nenı́ třeba zapisovat
operátor AND (systém s nı́m počı́tá automaticky). Rozšiřujı́cı́ operátor OR či vylučujı́cı́
NOT však již potřeba zapsat je. Systém Zebra podporuje zástupné znaky, avšak v doku-
62
mentaci nenı́ jejich použitı́ specifikováno a ani praktické pokusy neprokázaly dostatečně
jasně jejich skutečnou podporu.
Rozšı́řené vyhledávánı́ (viz obr. 26) má připravena tři vyhledávacı́ pole (pomocı́ tlačı́tka
plus lze přidat dalšı́ řady, bohužel přidané řady nelze odebrat), která se dajı́ propojit booleovskými operátory AND, OR, NOT (pomocı́ tlačı́tka Méně možnostı́ /Fewer
Options/ v dolnı́ části stránky lze připravené booleovské operátory z vyhledávacı́ho
formuláře odstranit). Vyhledávat lze v polı́ch klı́čová slova, autor (korporace, konference, osobnı́ jméno), jazyk, poznámky/komentáře, vydavatel, mı́sto vydánı́, standardnı́
čı́sla (ISBN, ISSN, signatura), předmět, název a název edice. V polı́ch autor, předmět
a název je připraveno vyhledávánı́ podle fráze.
Obr. 26: Formulář rozšı́řeného vyhledávánı́ v systému Koha.
Vyhledávánı́ lze zpřesnit pomocı́ připravených omezenı́ pro vyhledávánı́ – stačı́ pouze
zaškrtnout druh dokumentu, na který se má vyhledávánı́ omezit (veškeré texty jsou
doplněny ikonkou). Dále lze nastavit omezenı́ na lokaci a dostupnost a nastavenı́ řazenı́
výsledků (standardně se řadı́ podle relevance).
63
Pokročilı́ uživatelé mohou využı́t vyhledávánı́ pomocı́ jazyka CCL. Primárně je toto
vyhledávánı́ určeno pro vnitřnı́ potřeby knihovnı́ků, je však podporováno i grafickým
rozhranı́m. Přı́kazy se pı́šı́ do hlavnı́ho vyhledávacı́ho pole. Standardnı́ sada přı́kazů se
shoduje s běžnými indexovacı́mi pravidly pro formát MARC21. Úplný seznam přı́kazů
je dostupný z manuálu (http://koha.org/documentation/manual/3.0/), pro představu uvádı́m jen vybrané: ti (název); nb (ISBN); ns (ISSN); su, suto, su-geo, su-ut
(předmět); yr, pubdate (rok publikovánı́); ln (jazyk); au, aut (autor); kw (klı́čové
slovo) aj. Přı́kazy existujı́ i pro omezenı́ vyhledávánı́: itype (druh dokumentu, formát,
typ obsahu /vše je přebı́rané z přı́slušných polı́ formátu MARC/), aud (uživatelské
určenı́ ) a fic (obsah). Pro vyhledávánı́ fráze sloužı́ speciálnı́ přı́kaz phr [Manual, 2009].
Vyhledávacı́ syntaxe přı́kazového jazyka je následujı́cı́: ti=název titulu. Použı́t lze i booleovské operátory (AND je implicitnı́), takže dotaz může vypadat napřı́klad takto:
au=shakespeare william NOT su=poetry. Fráze se v přı́kazovém jazyce zapisuje následovně: phr=hledaná fráze, přı́padně ti, phr=hledaná fráze (chce-li uživatel omezit
vyhledávánı́ na název) [Manual, 2009].
Vyhledávánı́ lze zpřesňovat pomocı́ připravených faset (edice, knihovna, autoři,
předmět, mı́sto a dostupnost). Fasety neobsahujı́ informaci o počtu titulů, které se
pod nimi skrývajı́. Kliknutı́m na tlačı́tko Vyhledat (Go přı́padně Search) se zobrazı́
seznam nalezených výsledků.
Systém Koha podporuje prohlı́ženı́ záznamů podle předmětu či hierarchicky. Přestože
odkaz na prohlı́ženı́ podle hierarchie má knihovna připraven, neskrývajı́ se pod nı́m
žádná data. Stránka obsahuje pouze informaci o tom, že tato vlastnost zatı́m nenı́ plně
nastavena.
Dalšı́ možnostı́, jak procházet záznamy, je prostřednictvı́m oblaku štı́tků či podle popularity. Bohužel po kliknutı́ na odkaz Oblak štı́tků (Tag Cloud) se zobrazı́ jen pět
štı́tků, což může poukazovat na to, že tato funkce nenı́ uživateli využı́vána. Seznam
populárnı́ch titulů v základnı́m nastavenı́ zobrazuje deset nejčastěji půjčovaných titulů
ve všech připojených knihovnách ve všech formátech za poslednı́ tři měsı́ce. Lze však
zobrazit až 100 nejpůjčovanějšı́ch titulů za 3, 6 nebo 12 měsı́ců, přı́padně bez časového
omezenı́. Vybrat jde pouze určitý formát či knihovna. V seznamu se zobrazuje název
titulu, vydavatel, formát, počet výpůjček a možnost rezervace.
64
2.3.2.3
Nad seznamem výsledků vyhledávánı́ je zobrazeno zněnı́ dotazu a uveden počet
nalezených záznamů dokumentů. Součástı́ této informace je i ikonka pro staženı́ RSS
kanálu daného vyhledávánı́.
Obr. 27: Ukázka seznamu výsledků vyhledávánı́ v systému Koha.
V seznamu výsledků (viz obr. 27) je zobrazen zkrácený záznam. Na úplný záznam se
uživatel dostane kliknutı́m na název titulu. Každý záznam má vedle sebe zaškrtávacı́
box – označit tak lze vı́ce titulů, se kterými je možno manipulovat najednou (vkládat
do uživatelských seznamů, do košı́ků). Výsledky standardně řazené podle relevance lze
pomocı́ rozbalovacı́ho menu umı́stěného v pravém hornı́m rohu stránky přeřadit podle
popularity, autora, signatury, data publikovánı́, data zařazenı́ do systému nebo názvu
(vždy lze zvolit, zda se majı́ výsledky řadit vzestupně, nebo sestupně).
65
Záznam obsahuje název, autora, edici, nakladatelské údaje, typ, formát a literárnı́
formu, signaturu, dostupnost i obálku (je-li dostupná). Přihlášenı́ uživatelé majı́ možnost vložit k záznamu své štı́tky. Součástı́ záznamu je i položka Shoda (Match), která
zobrazuje, kde všude se záznam shoduje s dotazem. Bohužel existujı́ přı́pady, kdy je
tato položka oproti ostatnı́mu textu neúměrně dlouhá.
Úplný záznam (viz obr. 28) je rozšı́řen o klikatelná jména autorů (přesměrujı́ uživatele
na seznam jejich děl, která knihovna vlastnı́), zobrazenı́ záznamu ve formátu MARC,
v rozšı́řeném formátu MARC a přepsaný katalogizačnı́ lı́stek (Card View /ISBD/). Dále
je rozšı́řen o souvisejı́cı́ předměty, štı́tky (jsou-li zadané), informace o exemplářı́ch, které
knihovna vlastnı́ (s přesnou lokacı́, sbı́rkou, signaturou dostupnostı́ a datem trvánı́
přı́padné výpůjčky), popis, komentáře a recenze převzaté z Amazonu. Z informace
o exemplářı́ch vede odkaz na prohlı́ženı́ regálu, kdy je vidět obálka knihy, signatura,
autor i název.
Obr. 28: Ukázka zobrazenı́ úplného záznamu v systému Koha.
Nad obálkou knihy se v přı́padě, že je část knihy dostupná online např. na stránkách
knihkupectvı́ Amazon, zobrazı́ grafický odkaz Vyhledat uvnitř (Search Inside), který
přesměruje na online verzi knihy.
V pravém sloupci jsou odkazy na rezervaci, tisk záznamu, vloženı́ do košı́ku a vyhledávánı́ titulu v dalšı́ch zdrojı́ch (ostatnı́ knihovny skrze katalog WorldCat, ostatnı́
databáze skrze systém Google Scholar či online knihkupectvı́ Bookfinder.com).
66
Součástı́ stránky s úplným záznamem je možnost uložit záznam v několika formátech:
MODS (XML), Dublin Core (XML), MARCXML, MARC (non-Unicode/MARC 8),
MARC (Unicode/UTF-8).
Každý uživatel si může vložit vybrané knihy do košı́ku a dále s nimi pracovat –
vytisknout záznam, odeslat e-mailem, zobrazit rozšı́řený záznam, odstranit titul z košı́ku či si jej rezervovat v knihovně. U každého záznamu je zobrazena jeho přesná lokace
a signatura.
Přihlášený uživatel může sledovat a obnovovat své objednávky, zpožděnı́, stav a zrušenı́
objednávek, sledovat vypůjčené exempláře, změnit osobnı́ profil, heslo, sledovat Historii
čtenı́ (Reading History), upravovat záznamy navženýcg dokumentů ke koupi, nastavit,
jakým způsobem jej bude knihovna upozorňovat např. na konec výpůjčnı́ lhůty, editovat svůj seznam a přidávat k titulům štı́tky. U každého uživatelského seznamu lze
nastavit, zda bude soukromý, veřejný či otevřený (v přı́padě, že je otevřený, může být
prohlı́žen i editován kýmkoliv). Přidat záznam do seznamu lze skrze stránku s výsledky
vyhledávánı́ nebo z vyskakovacı́ho okna [Manual, 2009]. Registrace je možná pouze pro
čtenáře knihovny, proto nebylo možné tyto funkce ověřit a vyzkoušet.
2.3.2.4
Shrnutı́
Systém Koha je jedinečný tı́m, že se jedná o prvnı́ knihovnický software s otevřeným
zdrojovým kódem. Přestože je vyvı́jen již od roku 1999, jeho OPAC nedosahuje kvality
nejen komerčnı́ch produktů, ale ani produktů volně dostupných.
Webové rozhranı́ je poměrně přı́jemné, avšak nedokáže vynahradit drobné nedostatky
– absenci nápovědy, uživatelského hodnocenı́ či recenzı́. Naopak kladem systému je
poměrně propracované vyhledávánı́, ke kterému se kromě booleovských operátorů
dá využı́t i dotazovacı́ jazyk CCL, což může pokročilým uživatelům vyhledávánı́
výrazně urychlit.
Zajı́mavou a ne zcela tradičnı́ službou je zobrazenı́ nejpůjčovanějšı́ch titulů v rozmezı́
od třı́ měsı́ců po jeden rok až neomezeně. Kladně se dá též hodnotit vyhledávánı́
v externı́ch zdrojı́ch, byt’ se nejedná o odborné databáze, ale jen“ o vyhledávánı́ v jiném
”
knihovnı́m katalogu. Užitečnou funkcı́ je export záznamu v několika formátech, chybı́
naopak export do citačnı́ch manažerů.
67
I přes uvedené nedostatky je Koha systémem, který může knihovně ušetřit výdaje nejen
na OPAC, ale i na celý knihovnický systém. A protože je Koha v nepřetržitém vývoji,
je jen otázkou času, kdy přibudou funkce, na které jsou uživatelé zvyklı́ z ostatnı́ch
OPACů nové generace.
2.4
OPACy s otevřeným zdrojovým kódem založené
na redakčnı́m systému
2.4.1
Scriblio (WPopac)
2.4.1.1
Scriblio (dřı́ve WPopac, http://about.scriblio.net/) je volně dostupný systém pro
správu obsahu a zároveň OPAC s fasetovým vyhledávánı́m a prohlı́ženı́m založený na
redakčnı́m systému WordPress. Je projektem Plymouthské státnı́ univerzity (Plymouth
State University, http://www.plymouth.edu/), který částečně podporuje Nadace Andrew W. Mellona (Andrew W. Melon Foundation, http://www.mellon.org/).
S nápadem vytvořit OPAC nad redakčnı́m systémem WordPress přišel Casey Bisson7 ,
jenž je také jeho hlavnı́m tvůrcem. K volbě systému WordPress pro správu knihovnı́ho
katalogu jej vedlo několik jeho vlastnostı́ [BISSON, 2006; LEVINE, 2006]:
• každý záznam má vlastnı́ stránku s trvalým odkazem, která může být indexována
i vyhledávacı́mi stroji,
• pro každý záznam lze napsat komentář, vložit uživatelské štı́tky,
• umı́ vytvořit automatický odkaz na webovou stránku, ve které je použita adresa
přı́slušného záznamu (trackback),
• je open source – kdokoliv může dopsat modul, modifikovat obsah atp.
Systém Scriblio lze nasadit v podstatě na kterýkoliv automatizovaný knihovnı́ systém.
Za cı́l si klade reprezentovat bibliografické záznamy knihovny v jednoduchém formátu.
Nemůže ale nahradit knihovnický software v celé jeho komplexnosti.
7
Casey Bisson zı́skal v roce 2006 Mellonovu cenu za inovativnı́ vyhledávacı́ software pro knihovny.
68
Mezi hlavnı́ znaky Scriblia patřı́ fasetová navigace, RSS kanál pro každý seznam výsledků, podpora booleovských operátorů vycházejı́cı́ z možnostı́ MySQL, zobrazenı́ obálky
knihy (obalu CD aj.), recenze atp.
V současné době Scriblio implementovalo následujı́cı́ch pět knihoven [Scriblio, 2007]:
1. Lamson Library of Plymouth State University
(http://library.plymouth.edu/library/),
2. Cook Memorial Library in Tamworth New Hampshire
(http://tamworthlibrary.org/),
3. Beyonf Brown Paper, an archive of photos from the Brown Manufacturing
Company in northern New Hampshire
(http://beyondbrownpaper.plymouth.edu/browse/),
4. Boston University School of Theology’s History of Missiology collection
(http://digilib.bu.edu/mission/),
5. Hong Kong University of Science a Technology
(http://catalog.ust.hk/).
Systém Scriblio představı́m na OPACu Lamsonovy knihovny Plymouthské státnı́ univerzity (Lamson Library of Plymouth State University, http://library.plymouth.
edu/), která jej implementovala jako nadstavbu nad svým stávajı́cı́m online katalogem
LOLA.
2.4.1.2
Vyhledávánı́
Vstupnı́ vyhledávacı́ pole se nacházı́ pod nadpisem Vyhledat (Search) v levém sloupci,
který obsahuje veškeré navigačnı́ prvky týkajı́cı́ se obsahu webu i prohlı́ženı́ katalogu.
Jakmile uživatel začne psát svůj dotaz, zobrazı́ se kontextová nápověda ( našeptávač“,
”
viz obr. 29) s návrhy možného zakončenı́ termı́nu a pole, v němž by se mohl vyhledat. Návrhy vyhledávánı́ se proměňujı́ v závislosti na dotazu, nejčastěji se však objevuje předmět, název, autor, předmět začı́ná, název začı́ná, autor začı́ná. Zobrazen je
i konkrétnı́ doplněný výraz nebo termı́n vycházejı́cı́ z toho, co je napsané ve vyhledávacı́m poli. Nevybere-li si uživatel z našeptávače, systém prohledá klı́čová slova, a to
69
jak v katalogu, tak na stránkách knihovny. Zadané termı́ny lze kombinovat pomocı́
booleovských operátorů AND, OR a NOT.
Po odeslánı́ dotazu se vždy zobrazı́ seznam nejnovějšı́ch titulů obsahujı́cı́ch vyhledávacı́
výraz, který je vypsán nad seznamem výsledků. Zároveň se pravý sloupec, který dosud
obsahoval jen odkazy na uloženı́ stránky do záložek, staženı́ RSS kanálu a překlad
stránky do jiného jazyka, rozšı́řı́ o fasetovou navigaci. Fasety se proměňujı́ v závislosti
na výsledcı́ch vyhledávánı́. Zobrazeny jsou ve formě oblaku štı́tků, což znamená, že
termı́n, který zahrnuje vı́ce záznamů, je zobrazen většı́m pı́smem. I zde sloužı́ fasety
k zúženı́ a zpřesněnı́ dotazu podle předem určených hlavnı́ch oblastı́: vyhledávánı́ v kategorii, zúženı́ podle předmětu, žánru, mı́sta a času, formátu a autora.
Obr. 29: Ukázka kontextové nápovědy v systému Scriblio.
Kliknutı́m na zvolenou fasetu se aktivuje nové vyhledávánı́ na stávajı́cı́m dotazu. Vybraná faseta se přidá do seznamu vyhledávacı́ch slov nad seznam výsledků. Každá obsahuje informaci, z jaké kategorie byla vybrána (klı́čové slovo, předmět, formát atp.).
Fasetu lze jednoduše odstranit vpravo umı́stěným křı́žkem (viz obr. 30). Kliknutı́ na
fasetu zobrazenou nad seznamem výsledků provede zcela nové vyhledávánı́.
Nové vyhledávánı́ lze též začı́t zápisem nového termı́nu do vyhledávacı́ho pole. V přı́padě překlepu či nesprávného pravopisu se zobrazı́ stránka s návrhem správného
pravopisu. V přı́padě, že navržený termı́n odpovı́dá požadavku uživatele, stačı́ na něj
kliknout a zobrazı́ se seznam výsledků. V opačném přı́padě lze odpovı́dajı́cı́ termı́n
zapsat do vyhledávacı́ho pole pod návrhem nebo v pravém sloupci.
70
V levém sloupci je pod nadpisem Najı́t (Find) seznam položek, které lze prohlı́žet.
Prvnı́ položka menu – Zdroje podle předmětu (Resources by Subject) – zobrazı́ rejstřı́k
předmětů podle kategoriı́ (uměnı́, počı́tačová věda, filozofie aj.), které obsahujı́ odkazy
s dı́lčı́mi disciplı́nami. Kliknutı́m na vybranou dı́lčı́ část se uživatel dostane na stránku
s podrobnějšı́m seznamem zdrojů (databázı́, referenčnı́ch přı́ruček, webových stránek
i knihovnı́ho katalogu), kde se o daném předmětu může dozvědět vı́ce, přı́padně zı́skat
potřebné materiály.
Odkaz Nové tituly (New Titles) zobrazı́ nejnovějšı́ knihy knihovnı́ho katalogu. Procházet
a omezovat je lze stejně jako při vyhledávánı́ pomocı́ dotazu, tzn. na základě fasetové
navigace. Ostatnı́ položky menu Najı́t, stejně jako ostatnı́ položky celého levého sloupce,
se týkajı́ dalšı́ch služeb knihovny, které s knihovnı́m katalogem v podstatě nesouvisejı́,
proto jim dále nenı́ věnován prostor.
2.4.1.3
Výpis výsledků vyhledávánı́ je řazen podle data přidánı́ titulu do fondu knihovny, což
naznačuje i nadpis stránky Nové tituly (New Titles). Pod nadpisem je informace o počtu
nalezených položek a seznam termı́nů (faset), které byly k vyhledávánı́ použity. Pod
nı́m je stručná nápověda, jak lze s fasetami pracovat, a informace o řazenı́ výsledků.
V seznamu výsledků je použit zkrácený záznam (viz obr. 30). Ten vždy obsahuje tyto
údaje: název, autor, nakladatelské údaje, štı́tky, dostupnost (lokaci v knihovně, signaturu a status), odkaz na komentáře a bližšı́ zjištěnı́ lokace a dostupnosti. Některé
záznamy navı́c obsahujı́ odkaz na obsah (Table of Contents) či popis od vydavatele a popis, který je automatickým shrnutı́m z internetového knihkupectvı́ Amazon. Je-li titul dostupný ze systému Google Book Search, je součástı́ záznamu i odkaz na prohlı́ženı́ knihy v této službě. Použité štı́tky odpovı́dajı́ fasetám přiřazeným
konkrétnı́mu titulu, jejich aktivacı́ se spustı́ zcela nové vyhledávánı́. Součástı́ záznamu
je též obálka titulu (je-li dostupná).
Na úplný záznam (viz obr. 31) se lze dostat kliknutı́m na název titulu, přı́padně na
odkaz zjišt’ujı́cı́ lokaci a dostupnost. Oproti zkrácenému záznamu je obohacen o tyto
položky: poznámky, ISBN, LCCN, Open Library ID, přı́padně o položku mı́sta v tomto
dı́le a obsah. Štı́tky jsou nahrazeny položkou Předmět (Subject), takže to na prvnı́
71
Obr. 30: Ukázka seznamu výsledků vyhledávánı́ v systému Scriblio.
pohled vypadá, že se ze záznamu ztratily ostatnı́ fasety. Ztracené“ fasety se však pouze
”
přemı́stily do pravého sloupce, kde se zobrazı́ kategorie Vı́ce od tohoto autora (More
By This Autor), Prozkoumat tento předmět (Explore This Subject) a všudypřı́tomná
kategorie Záložky a RSS kanály (Bookmark & Feeds).
Kontrolnı́ čı́slo Kongresové knihovny (Library of Congress Control Number) přesměruje
na záznam titulu v této knihovně. Open Library ID zobrazı́ po rozkliknutı́ záznam knihy
na stránkách Open Library (http://openlibrary.org/).8
8
Open Library je projekt Internet Archivu (http://www.archive.org/). Jedná se o otevřenou
sémantickou wiki, která je postavena na bibliografických záznamech hlavnı́ch světových knihoven
72
Odkaz na prohlı́ženı́ knihy v systému Google Book Search se zobrazuje v kategorii Nové
funkce (New Feature) společně s odkazy Poslat na mobilnı́ telefon (Text this to your
cellphone) a Zobrazit záznam v katalogu LOLA (View record in LOLA catalog).
Obr. 31: Ukázka části úplného záznamu v systému Scriblio.
Součástı́ každé stránky s úplným záznamem jsou doplňujı́cı́ nabı́dky, které jej obohacujı́ o nové, pro knihovnı́ katalog neobvyklé prvky a možnosti. Hned pod poslednı́
klasickou položkou záznamu jsou umı́stěny obálky knih, které souvisı́ se zobrazeným
a vydavatelů. Kromě bibliografických záznamů obsahuje přes milión plných textů knih.
73
záznamem. Pod nı́m je umı́stěn trvalý odkaz záznamu a HTML kód umožňujı́cı́ vložit
obrázek obálky na jakýkoliv web. Tyto kódy jsou následovány možnostı́ uložit si odkaz na záznam do nejrůznějšı́ch záložkovacı́ch služeb a sociálnı́ch sı́tı́ (od Delicious
a Facebook přes Reddit, Furl po Google Bookmarks či Windows Live). V nabı́dce je
též odkaz na odeslánı́ stránky e-mailem. Jeho aktivace spustı́ e-mailového klienta nainstalovaného na počı́tači uživatele a automaticky v nové zprávě vyplnı́ předmět a tělo
zprávy s odkazem na záznam knihy.
Zajı́mavou položkou jsou RSS kanály. Dávajı́ totiž uživateli na výběr, co ze stránky
knihovny chce odebı́rat (všechny záznamy, všechny komentáře nebo komentáře konkrétnı́ho záznamu). Připraveny jsou i odkazy k okamžitému přidánı́ kanálu do RSS čtečky
(např. Google Reader, Bloglines). Pod výčtem RSS kanálů jsou umı́stěny odkazy na
překlad stránky do jiného jazyka. Vzhledem k tomu, že je k překladu využı́váno služeb
Google Translate, jsou jazyky, do kterých se překládá, omezeny na ty, do nichž Google
překlad poskytuje.
Poslednı́ částı́ stránky s úplným záznamem je formulář na vloženı́ komentáře ke knize
nebo odeslánı́ soukromé zprávy do knihovny.
2.4.1.4
Shrnutı́
Systém Scriblio v podobě, jak ho implementovala Lamsonova knihovna Plymouthské
státnı́ univerzity, na prvnı́ pohled nevypadá jako OPAC, ale spı́še jako blog o knihách
s prvky knihovnicko-bibliografických záznamů.
Kladem katalogu je – oproti klasickému pojetı́ – intuitivnějšı́ vyhledávánı́ podpořené
systémem faset vycházejı́cı́ch z knihovnı́ho záznamu. Napojenı́ na sociálnı́ sı́tě (v podobě
záložek), propojenı́ se systémem Google Book Search, doporučenı́ dalšı́ch knih souvisejı́cı́ch s tématem či nabı́dka několika RSS kanálů ukazuje, že i knihovnı́ katalog může
využı́vat možnostı́ současného webu, a přesto vypadat seriózně. Vkládánı́ komentářů
umožňuje uživatelům zapojit se aktivně do podoby webu.
Nedostatkem katalogu je dojem přehuštěnosti a s tı́m spojená horšı́ přehlednost a orientace. Fasetová navigace je sice rozdělena do kategoriı́, ale pokud samotnou fasetu tvořı́
souslovı́, nenı́ zcela jasně odděleno od jednoslovných termı́nů. Zda se jedná o souslovı́
uživatel zjistı́, až když nad termı́n najede myšı́. To podle mého názoru způsobuje horšı́
74
přehlednost faset. Ačkoli jsou fasety ve formě oblaku štı́tků, což dovoluje nejčastějšı́
termı́n zobrazit největšı́m pı́smem, postrádám za termı́nem údaj o počtu přidružených
záznamů. Přestože na oficiálnı́ch stránkách Scriblia je informace o tom, že jsou výsledky
řazeny podle relevance, v nasazenı́ Lamsonovy knihovny se výsledky vždy řadı́ podle
data přidánı́ titulu do sbı́rky (tzn. od nejnovějšı́ch).
Kromě komentářů katalog neumožňuje vkládat uživatelské štı́tky ani hodnotit knihy.
Využı́vat dalšı́ch služeb katalogu (rezervace, blokace knih, sledovánı́ aktuálnı́ch výpůjček) mohou jen registrovanı́ uživatelé. Registrovaným uživatelem se může stát kdokoliv,
kdo je spjat s Plymouthskou státnı́ univerzitou a zná své PSU ID a heslo.
Scriblio je omezen pouze na sbı́rky konkrétnı́ knihovny, proto neumı́ hledat napřı́č
nejrůznějšı́mi zdroji, ke kterým má knihovna přı́stup.
Přes uvedené nedostatky je nasazenı́ systému Scriblio dobrou ukázkou toho, že OPAC
může nabı́dnout množstvı́ funkcı́ známých z blogů či sociálnı́ch sı́tı́ a že i s minimálnı́mi
finančnı́mi náklady se může knihovnı́ katalog stát uživatelsky přı́větivým prostředı́m.
2.4.2
SOPAC
2.4.2.1
SOPAC (Social Online Public Acces Catalog, http://thesocialopac.net/) je systém
pro bibliografická data s otevřeným zdrojovým kódem, který je navržen jako modul do
systému pro správu obsahu Drupal (http://drupal.org/). Jeho tvůrcem je John Blyberg9 . Prvnı́ verzi navrhl pro Městskou knihovnu Ann Arbor (Ann Arbor District Library, http://www.aadl.org/). Druhá verze, která má pozměněnou technickou strukturu,
vznikla pro Darienskou knihovnu (Darien Library, http://www.darienlibrary.org/).
Spuštěna byla 1. zářı́ 2008 společně s novými stránkami knihovny.
SOPAC je vystavěn tak, aby byl schopný pracovat s nejrůznějšı́mi automatizovanými
knihovnı́mi systémy. Obsahuje dvě základnı́ knihovny – Locum a Insurge, které jej
propojujı́ s knihovnickým softwarem. Technické změny druhé verze vedly k vylepšenı́
uživatelského rozhranı́ pro vkládánı́ štı́tků, recenzı́, hodnocenı́ a komentářů, rozšı́řené
vyhledávánı́ zı́skalo intuitivnějšı́ rozvrženı́ [Social OPAC, 2008].
9
John Blyberg zı́skal v roce 2009 za vývoj systému SOPAC cenu LITA/Brett Butler Entrepreneurship Award.
75
Locum je PHP knihovna, která tvořı́ abstraktnı́ vrstvu mezi knihovnickým softwarem
a jakoukoliv PHP aplikacı́ nad nı́m. O výměnu bibliografických informacı́ se stávajı́cı́m
automatizovaným knihovnı́m systémem se stará bibliografická vrstva, která zároveň
vytvářı́ externı́ index knihovnı́ch fondů, jenž je pod správou systému Sphinx (http:
//www.sphinxsearch.com/) [Social OPAC, 2008].
Insurge je modul dovolujı́cı́ vývojářům propojovat interaktivnı́ sociálnı́ data s bibliografickými záznamy. Poskytuje programový mechanismus pro správu a uloženı́ sociálnı́ch
dat každé aplikaci vystavěné nad nı́m. Umožňuje také import dat, jejich zobrazenı́
a připojenı́ k bibliografickým záznamům [Social OPAC, 2008].
Obr. 32: Část titulnı́ stránky systému SOPAC na instalaci Darienské knihovny.
Nadstavbou verze 2.0 je sociálnı́ repozitář, který sloužı́ ke sdı́lenı́ uživatelských štı́tků,
recenzı́ a hodnocenı́ mezi všemi knihovnami použı́vajı́cı́mi SOPAC. Knihovny majı́
volnou ruku ve výběru převzatých informacı́ určených k zveřejněnı́.
Pro běh SOPACu je potřeba mı́t linuxový server s nainstalovaným Apache, PHP
a MySQL. Systém Drupal je zárukou modifikovatelného rozhranı́, které je jednoduše
přizpůsobitelné požadavkům uživatelů. Součástı́ systému SOPAC jsou i klasické
funkce od OPACů očekávané: sledovánı́ nákladů, platby pokut, rezervace aj.
[Social OPAC, 2008].
V současnosti běžı́ SOPAC na dvou instalacı́ch – v Městské knihovně Palos Verdes
(Palos Verdes Library District, http://www.pvld.org/catalog) a v Darienské knihov76
ně (http://www.darienlibrary.org/catalog, viz obr. 32)), na které tento katalog
představı́m.
2.4.2.2
Vyhledávánı́
Katalog Darienské knihovny lze prohledávat v podstatě okamžitě dı́ky vyhledávacı́mu
poli umı́stěnému v hlavičce stránky (viz obr. 32), které je tak neustále dostupné. Vyhledávat pomocı́ něho jde bud’ veškeré sbı́rky, nebo jen knihy, filmy a hudbu. Nastavit
lze též vyhledávánı́ v obsahu knihovnı́ho webu nebo v celém internetu pomocı́ integrovaného vyhledávače Google. Pro využitı́ jeho pokročilých funkcı́ je potřeba registrace. Registrovat se může kdokoliv, avšak čtenáři knihovny majı́ rozšı́řené možnosti
typu online rezervace, přehledu aktuálnı́ch výpůjček atp.
Přihlášený uživatel může vkládat štı́tky (oddělené mezerami, vı́ceslovné do uvozovek),
hodnocenı́ (kliknutı́m na hodnotı́cı́ hvězdičky u vybrané jednotky), poslat vlastnı́ recenzi, komentovat veškeré přı́spěvky na webu knihovny a ukládat zněnı́ svých dotazů.
Všechny své úpravy může sledovat ve Svém účtu (My Account).
Kliknutı́m na odkaz Katalog (Catalog) v hlavnı́m menu stránky (v hornı́ části hlavičky)
se uživatel dostane přı́mo do rozhranı́ katalogu. Jako prvnı́ se zobrazı́ jednoduché vyhledávacı́ pole, které je připraveno pro okamžitý zápis dotazu. Připojené rozbalovacı́ menu
dovoluje zvolit oblast vyhledávánı́ (klı́čová slova, název, autor, edice, štı́tky, recenze,
předmět a signatura). Vyhledávánı́ je možno pomocı́ druhého rozbalovacı́ menu omezit
na knihy, filmy, hudbu, audioknihy, časopisy, software a elektroniku. Standardně je
nastaveno vyhledávánı́ podle klı́čových slov ve všech sbı́rkách.
Pod vyhledávacı́m polem je umı́stěn odkaz na rozšı́řené vyhledávánı́. Po jeho rozkliknutı́
se načte vyhledávacı́ formulář (viz obr. 33). Hledat je možno podle hesla nebo fráze,
opět lze zvolit, podle jakého pole se bude vyhledávat (klı́čová slova, autor atd.), nastavit lze způsob řazenı́ výsledků (podle relevance, nejnovějšı́/nejstaršı́ ve sbı́rce, datum
publikovánı́ – nejnovějšı́/nejstaršı́, abecedně podle názvu/autora, nejlépe hodnocené,
nejpopulárnějšı́ za týden/měsı́c/rok a nejpopulárnějšı́ vůbec).
Na výběr je vyhledávánı́ v určité sbı́rce (dospělı́, děti, historie), v určitém umı́stěnı́
(např. dospělı́, děti, DVD, technické centrum, playaway10 beletrie pro dospělé) a ve
10
Playaway je přenosný digitálnı́ přehrávač s již nahraným trvalým obsahem (např. audioknihou).
77
vybraném formátu (kniha, magazı́n, VHS, reference, kniha na kazetě, audio ke staženı́
aj.). Vybrat lze vı́ce položek. Všechna slova v dotazu lze pravostranně rozšiřovat.
Bohužel k systému nenı́ vypracována nápověda pro vyhledávánı́. Jediná dostupná je
k systému Sphinx, který SOPAC použı́vá k indexovánı́. Praktické pokusy na základě
tohoto návodu však nedosáhly uspokojivého výsledku, tzn. že tuto funkci má systém
bud’ špatně implementovanou, nebo ji nepoužı́vá vůbec. SOPAC má integrovanou kontrolu překlepů a pravopisu. V přı́padě špatného zapsánı́ slova navrhne korektnı́ zápis.
Po odeslánı́ dotazu se zobrazı́ seznam nalezených výsledků, který lze dále přerovnávat.
Dotaz se zobrazı́ v pravém sloupci v panelu s názvem Vaše vyhledávánı́ (Your Search,
viz obr. 34). Pokud je použito rozšı́řené vyhledávánı́, dá se z tohoto panelu dále
upravovat (lze odebı́rat navolená kritéria). Systém po úpravě automaticky načte
nové výsledky.
Obr. 33: Formulář rozšı́řeného vyhledávánı́ v systému SOPAC.
Dotaz lze dále vyladit pomocı́ levého panelu Doladěnı́ (Fine-tune, viz obr. 34), kde jsou
načteny kategorie faset (formát, lokace, edice, jazyk, rok publikovánı́). Vybránı́m fasety
78
se dotaz zúžı́. Navolenou akci lze vzı́t zpět opět v pravém panelu Vaše vyhledávánı́.
Každá faseta má za sebou v závorce čı́slo udávajı́cı́ počet položek, které obsahuje.
Pod odkazem na rozšı́řené vyhledávánı́ se nacházejı́ sekce umožňujı́cı́ prohlı́ženı́ obsahu
podle předvolených kritérii. Vždy se procházı́ v beletrii, knihách, DVD, CD nebo audioknihách podle kritériı́ nové, populárnı́ nebo nejlépe hodnocené. Výjimkou potvrzujı́cı́
pravidlo je prohlı́ženı́ oblı́bených položek zaměstnanců (procházı́ se vše, co zaměstnanci
označı́ jako oblı́bené, bez ohledu na formát). Po kliknutı́ na vybranou položku se zobrazı́
seznam položek, které jsou v nı́ aktuálně zařazené.
Probı́rat se knihovnı́mi sbı́rkami lze také kliknutı́m na některý z populárnı́ch štı́tků,
který se nacházı́ v pravém sloupci úvodnı́ stránky katalogu ve formě oblaku štı́tků. Po
jeho vybránı́ se načtou všechny jı́m označené tituly seřazené podle relevance.
2.4.2.3
Obr. 34: Ukázka seznamu výsledků vyhledávánı́ v systému SOPAC.
Seznam výsledků vyhledávánı́ zobrazuje zkrácené záznamy (viz obr. 34) standardně
seřazené podle relevance, které lze přeřadit podle hodnocenı́, data přidánı́ a nejpůjčo79
vanějšı́ za týden. Každý záznam obsahuje náhled obálky nosiče (je-li dostupný), název
titulu, autora/autory, nakladatelské údaje a signaturu. Pod těmito údaji je informace
o počtu kopiı́ daného titulu aktuálně dostupných v knihovně a odkaz na přihlášenı́
pro jeho rezervaci. Po pravé straně každého záznamu je umı́stěna ikona druhu nosiče,
na kterém je titul vydán (kniha, DVD, CD, CD-ROM, kniha na CD, Playaway atp.).
Nad seznamem je uveden celkový počet nalezených záznamů. Mezi záznamy lze dobře
listovat pomocı́ připravených tlačı́tek.
Záznam má klikatelný název a jméno autora. Název přesměruje na úplný záznam jednotky, zatı́mco autor je v podstatě přednastavený dotaz, který vypı́še seznam všech
děl konkrétnı́ho autora, která se v knihovně nacházı́ (toto platı́ i pro úplný záznam).
Obr. 35: Ukázka zobrazenı́ úplného záznamu v systému SOPAC.
Úplný záznam (viz obr. 35) obsahuje oproti zkrácenému záznamu navı́c tyto položky:
fyzický popis, ISBN, jazyk, poznámky a předmětové záhlavı́. Hesla v předmětovém
záhlavı́ po aktivaci spustı́ zcela nové vyhledávánı́ v daném tématu. Přihlášený uživatel
může ze stránky úplného záznamu ohodnotit knihu (na pětihvězdičkové škále), vložit
vlastnı́ recenzi (přı́padně si přečı́st již napsanou) a zapsat vlastnı́ štı́tky (zároveň
80
vidı́ štı́tky knize již přiřazené). Štı́tky, recenze i hodnocenı́ (včetně počtu hlasů) vidı́
každý uživatel.
2.4.2.4
Shrnutı́
Rozhodne-li se knihovna pro nasazenı́ systému SOPAC, dostane se tak do komunity
knihoven, které ho použı́vajı́, a zı́ská možnost sdı́let sociálnı́ data. Potřebuje však
poměrně schopného správce systému, který zvládne jeho implementaci nad stávajı́cı́
knihovnický software.
Kladem systému je možnost registrace uživatelů, kteřı́ nejsou čtenáři knihovny,
velice přehledný design stránek a velmi dobrá orientace v obsahu katalogu a jeho
nabı́dce. Johnu Blybergovi se podařilo dobře integrovat prvky Webu 2.0 (štı́tky,
hodnocenı́, recenze).
Oproti jiným OPACům systém SOPAC nenabı́zı́ seznam podobných titulů či odeslánı́
záznamu e-mailem aj. Každý záznam však má svůj vlastnı́ trvalý odkaz. Drobným
nedostatkem je chybějı́cı́ volba zobrazenı́ počtu záznamů na stránce nebo nabı́dka
RSS kanálu pouze pro hlavnı́ stránku katalogu (nelze tedy sledovat aktuálnı́ přı́růstky
v oblasti, která uživatele zajı́má).
Přestože vyhledávánı́ v katalogu je poměrně intuitivnı́, chyběla mi podrobnějšı́
nápověda použitı́ booleovských operátorů a zástupných znaků. Praktické pokusy
ukázaly, že jejich použitı́ vede k téměř stejným výsledkům, jako kdyby použity nebyly.
Systém SOPAC je omezen pouze na sbı́rky konkrétnı́ knihovny, proto neumı́ vyhledávat
napřı́č nejrůznějšı́mi zdroji, ke kterým má knihovna přı́stup.
Otevřenost systému SOPAC i nečtenářům knihovny je pro knihovnu prvnı́m krokem
k tomu, jak se otevřı́t světu“, jak nebýt jen zdrojem suchých bibliografických informacı́
”
a jak rozšı́řit své hranice směrem k sociálnı́mu a komunitnı́mu webu.
81
3 Výsledky analýzy vybraných OPACů
nové generace
Mapované OPACy nové generace se pokoušı́ o implementaci intuitivnějšı́ho vyhledávacı́ho rozhranı́ s fasetovým prohlı́ženı́m, sociálnı́mi prvky, návrhy podobných titulů
atp. Často pomáhajı́ uživatelům lépe se orientovat v nalezených výsledcı́ch či nabı́zejı́
možnosti automatického sledovánı́ přı́růstků v oblasti jejich zájmu.
AquaBrowser je velice kvalitnı́ komerčnı́ nástroj, který dodá online katalogu zcela
nový rozměr. Jeho rozhranı́ je intuitivnı́ a přehledné, vyhledávánı́ jednoduché i pro
nezkušené uživatele. Uživatel-profesionál, může bez problémů použı́t booleovské operátory či rozšı́řené vyhledávánı́, a pokud by si přece jen nevěděl rady, může se podı́vat
do připravené poměrně podrobné nápovědy. Efektnı́m zpestřenı́m vyhledávánı́ je oblak
slov, jenž uživateli nabı́zı́ termı́ny souvisejı́cı́ s tı́m, který hledá, čı́mž mu celé vyhledávánı́ zpřı́jemnı́. Velice přehledná fasetová navigace jej zas dovede ke konkrétnı́mu
formátu, jazyku dı́la nebo např. oblasti zájmu. Vyhledávánı́ nenı́ omezeno jen na fond
knihovny, tzn. současně s knihovnı́m fondem prohledává i vzdálené zdroje, ke kterým
má knihovna přı́stup. Dalšı́ přidanou hodnotu katalogu dodává možnost vkládánı́
uživatelských štı́tků, recenzı́, hodnocenı́ či vytvářenı́ vlastnı́ch (i veřejných) seznamů
literatury nebo nabı́dka několika RSS kanálů a náhled obálek knih.
Druhým zástupcem komerčnı́ho systému je software WorldCat Local, který je zcela
postaven na globálnı́m katalogu WorldCat poskytovaném OCLC. Dı́ky tomu nabı́zı́
knihovně jeho veškerou funkcionalitu a navı́c spolupracuje s jejı́m knihovnickým systém.
Výsledky vyhledávánı́ majı́ v katalogu tři stupně – lokálnı́, skupinové a globálnı́.
Uživatel může použı́t jak booleovské operátory, tak zástupné znaky i přı́kazový jazyk.
Připraveny jsou i fasety pro omezenı́ a vyladěnı́ výsledků vyhledávánı́. Výsledky jsou
řazeny podle relevance. Čtenář knihovny může využı́t služeb objednánı́, rezervace knih
atp. Uživatel přihlášený do sı́tě katalogu WorldCat v podstatě nepozná rozdı́l mezi katalogy (pokud neuvažujeme mı́rně pozměněný vzhled systému WorldCat Local). Navı́c
veškeré údaje, které si uživatel v rámci systému WorldCat Local přidá či upravı́ ve svém
účtu, se dı́ky propojenı́ na katalog WorldCat zobrazı́ i při práci s nı́m či v jakékoliv
82
jiné knihovně systém využı́vajı́cı́. Práce s výsledky vyhledávánı́ je poměrně přı́jemná,
obohacená o náhledy obálek, RSS kanál, recenze a štı́tky.
Na systémech AquaBrowser a WorldCat Local je vidět, jak rozdı́lné pojetı́ mohou mı́t
dva komerčnı́ systémy. Prvnı́ je komplexnı́m a světově nejrozšı́řenějšı́m produktem,
druhý stavı́ na popularitě svého katalogu, do kterého je zapojeno množstvı́ knihoven
po celém světě, a množstvı́ služeb, jež nabı́zı́. Oba systémy majı́ poměrně jednoduché
a intuitivnı́ rozhranı́, které je možné upravit tak, aby odpovı́dalo vzhledu webových
stránek knihovny, která je použı́vá. Jsou ukázkou toho, jak může být komerčnı́
systém úspěšný.
VIRGObeta je vyvı́jen jako náhrada stávajı́cı́ho rozhranı́ VIRGOclassic v Knihovně
Virginské univerzity a využı́vá plně open source komponenty. Vedle knihovnı́ch fondů
umožňuje přes jedno rozhranı́ prohledávat i množstvı́ digitálnı́ch fondů, které knihovna
vlastnı́ (obrazové i textové). Samozřejmou součástı́ je fasetová navigace, náhledy obálek
a doporučenı́ podobných titulů. Systém nemá implementovány žádné sociálnı́ prvky
(štı́tky, recenze ani hodnocenı́), jedinou dodanou funkcı́ je sledovánı́ přı́růstků pomocı́
RSS kanálu a možnost vloženı́ odkazu na záznam do služby Delicious. Vyhledávat lze
pomocı́ booleovských operátorů či pomocı́ velice dobře propracovaných faset. Výsledky
vyhledávánı́ jsou zobrazeny přehledně a dobře se s nimi pracuje, snad jen náročnějšı́
uživatel může postrádat některé doplňujı́cı́ informace.
VuFind je nadstavbou knihovnı́ho katalogu, za který by se nemusela stydět žádná
knihovna. Jeho rozhranı́ je přehledné a intuitivnı́, práce s výsledky vyhledávánı́ velice
přı́jemná. Systém nabı́zı́ celou škálu nadstandardnı́ch služeb – od obálky knihy přes
uživatelské štı́tky a komentáře po recenze a návrhy podobných materiálů až k možnosti
odeslánı́ záznamu e-mailem či jeho importu do citačnı́ho manageru. Výhodou systému
je jeho distribuce jako open source, modifikovatelnost a modulárnost, což umožňuje
implemetovat jej na jakýkoliv knihovnický systém. Přes poměrně pokročilé možnosti
vyhledávánı́ (fuzzy a proximitnı́ vyhledávánı́, vloženı́ váhy k termı́nu aj.) systém nemá
implementovánu podporu pro kontrolu pravopisu a návrh správného termı́nu.
VIRGObeta a VuFind jako představitelé OPACů s otevřeným zdrojovým kódem dávajı́
knihovnám možnost poměrně jednoduchou a levnou cestou oživit rozhranı́ katalogu, které je součástı́ knihovnického sytému, a obohatit ho o zajı́mavé prvky (za
předpokladu, že majı́ schopné IT pracovnı́ky). VIRGObeta sice nemá implementovány
83
sociálnı́ prvky, ale dı́ky použitým systémům umı́ prohledávat i digitálnı́ fondy. VuFind
má zase za sebou poměrně silnou komunitu vývojářů, dı́ky čemuž existuje velice reálná
šance, že přı́padné nedostatky a požadavky budou poměrně dobře a rychle řešitelné.
Evergreen je zajı́mavým počinem na poli OPACů – nejedná se pouze o knihovnı́
katalog, ale o komplexnı́ knihovnı́ open source systém. Logicky je tedy katalog jen
jednou z jeho částı́. Možná i proto v některých ohledech nedosahuje kvalit OPACů,
které jsou tvořeny samostatně (např. absence RSS kanálu pro nové položky a fasetové
navigace, méně přehledné rozhranı́). Evergreen však přinášı́ nový prvek do vyhledávánı́,
a to vyhledávánı́ přı́mo podle polı́ formátu MARC, což ocenı́ předevšı́m knihovnı́ci.
Koha je dalšı́m zástupcem open source knihovnického systému, jehož součástı́ je
i OPAC. Vyhledávané termı́ny lze kombinovat pomocı́ booleovských operátorů, využı́t
je možno i přı́kazového jazyka. Samozřejmostı́ je dolad’ovánı́ vyhledávánı́ pomocı́ připravených faset. Zajı́mavou funkci představuje přehled nejpůjčovanějšı́ch titulů za
určité obdobı́ či export záznamů do nejrůznějšı́ch formátů.
Stejně jako Evergreen nenı́ sytém Koha přes poměrně dlouhý vývoj na úrovni ostatnı́ch
popsaných katalogů. To může být dáno tı́m, že se jedná o celý knihovnický sytém, kdy
je OPAC jen jeho součástı́, a proto se tvůrci snažı́ vylepšovat ostatnı́ moduly, které jsou
pro správný běh knihovny často důležitějšı́. Vývoj podobných systémů však ukazuje,
že něco takového je možné. Dı́ky tomu knihovna nemusı́ být závislá na dodavateli
knihovnického systému a může tak být i mnohem flexibilnějšı́.
Scriblio má – oproti klasickému pojetı́ OPACu – intuitivnějšı́ vyhledávánı́ podpořené
systémem faset vycházejı́cı́ch z knihovnı́ho záznamu. Napojenı́ na sociálnı́ sı́tě (v podobě
záložek), propojenı́ s Google Book Search, doporučenı́ dalšı́ch knih souvisejı́cı́ch s tématem či nabı́dka několika RSS kanálů ukazuje, že i knihovnı́ katalog může využı́vat
možnostı́ současného webu. Vkládánı́ komentářů umožňuje uživatelům alespoň částečně
se zapojit do podoby obsahu webu, okomentovat záznam, vyjádřit svůj názor ke knize,
diskutovat s ostatnı́mi atp., avšak neumožňuje vkládat uživatelské štı́tky ani hodnotit
knihy. Scriblio je omezen pouze na sbı́rky konkrétnı́ knihovny, proto neumı́ hledat
napřı́č nejrůznějšı́mi zdroji, ke kterým má knihovna přı́stup.
SOPAC je systém poměrně náročný na implementaci, avšak měl by být také schopen
pracovat s jakýmkoliv knihovnickým systémem. Jeho kladem je možnost registrace
84
uživatelů, kteřı́ nejsou čtenáři knihovny, velice přehledný design stránek a velmi dobrá
orientace v obsahu katalogu a jeho nabı́dce. Jeho autorovi Johnu Blybergovi se podařilo
dobře a funkčně integrovat prvky Webu 2.0 (štı́tky, hodnocenı́, recenze aj.). Oproti
jiným katalogům nenabı́zı́ seznam podobných titulů či možnosti trvalý odkaz a odeslat
záznam e-mailem. Nabı́dka RSS kanálu je omezena pouze pro hlavnı́ stránku katalogu
(nelze tedy sledovat aktuálnı́ novinky a přı́růstky v oblasti, která uživatele zajı́má).
Přestože vyhledávánı́ v katalogu je poměrně intuitivnı́, chybı́ podrobnějšı́ nápověda
k použitı́ booleovských operátorů a zástupných znaků.
Scriblio a SOPAC jsou systémy, jejichž tvůrci přišli se zajı́mavým nápadem – vytvořit
knihovnı́ katalog nad redakčnı́m systémem a využı́t tak velkou vývojářskou komunitu,
která je kolem obou použitých systémů (WordPress a Drupal) vytvořena, funkčnost
a flexibilitu a obohatit je o vlastnı́ pohled, systém a funkcionalitu, jež je od knihovnı́ho
katalogu vyžadována.
Analýza ukázala, že každý z uvedených OPACů nové generace je založen na jiné koncepci. Spojuje je ale ctižádost tvůrců ukázat, že i OPAC má co nabı́dnout a umı́ se
přizpůsobit současným požadavkům uživatelů, kteřı́ jsou zvyklı́ na sociálnı́ sı́tě a prvky
Webu 2.0.
Následujı́cı́ tabulka (viz tab. 1) porovnává implementaci vybraných vlastnostı́
v jednotlivých systémech.
85
Tab. 1: Srovnánı́ vybraných vlastnostı́ analyzovaných OPACů nové generace.
Citace
Fasetová navigace
Hodnocenı́
Kontrola pravopisu
Náhled obálek
Obsah (Table of
Contents)
Odkaz na plný text
Recenze
RSS z dotazu
RSS z novinek
Řazenı́ dle
relevance
Souvisejı́cı́ položky
Trvalý odkaz
Uživatelské
seznamy
Uživatelské štı́tky
Vyhledávánı́ v ext.
zdrojı́ch
Zajı́mavé vlastnosti
AquaBrowser
Evergreen
Koha
Scriblio
SOPAC
VIRGObeta
VuFind
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ne
ano
ano
ne
ano
ne
ne
ano
ne
ano
ne
ne
ano
ne
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano**
ne
ano
WorldCat
Local
ano
ano
ano
ano*
ano
ano
ano
ne
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano**
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ne
ano
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ne
ano**
ne
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ano
ne
ne
ano
ano**
ne
ne
ano
aAno
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ne
ano
ne
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
nezjištěno
ne
ne
ne
ano
ano
ano
ano***
ne
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ano***
ne
ne
ano
ano
ano
ano***
ano
ano
ano
ne
ne
ne
ano
ano
oblak slov
seskupovánı́ podle
formátu
seznam oblı́bených
titulů
Open
Library ID
zapojenı́ katalogu
do webu knihovny
digitálnı́
fondy
historie
vyhledávánı́
WorldCat
Identities
∗ Funguje pouze při vyhledávánı́ ve všech knihovnách zapojených do katalogu WorldCat.
∗∗ Recenze či hodnocenı́ nejsou přebı́rané, vkládajı́ je uživatelé.
∗∗∗ Účet mohou mı́t i uživatelé, kteřı́ nejsou v knihovně registrovanı́.
4 Knižnı́ sociálnı́ sı́tě
Online sociálnı́ sı́tě jsou fenoménem poslednı́ch několika let. Od svého uvedenı́11
a předevšı́m od rozšı́řenı́ internetu si zı́skaly miliony přı́znivců. Stále vı́ce lidı́ je využı́vá
ke komunikaci, sdı́lenı́ názorů i multimediálnı́ho obsahu (fotografie, videa atp.). Staly
se též významným nástrojem pro firemnı́ marketing a obchodnı́ strategii.
V současné době existujı́ stovky sı́tı́, které jsou zaměřeny na různé skupiny uživatelů,
podporujı́ jiné zájmy a nabı́zejı́ jiné komunikačnı́ a informačnı́ nástroje. Jejich
společným základem je však propojovánı́ lidı́ na základě společných zájmů a vytvářenı́
takového prostředı́, ve kterém mohou uživatelé budovat svoji online identitu, vytvářet
nové vazby, komunikovat a sdı́let nejrůznějšı́ informace a poznatky. Sloužı́ tedy
k vytvářenı́ vazeb mezi uživateli, aniž by bylo podmı́nkou, že se tito uživatelé musı́
znát. Důraz kladou předevšı́m na budovánı́ profilu a zviditelněnı́ sociálnı́ch vazeb
[ŠKOP, 2009, s. 96–99].
Každý uživatel si při registraci zároveň zakládá svůj osobnı́ profil, kterým se v sociálnı́
sı́tı́ identifikuje a na nějž jsou napojeny veškeré aktivity, které v sı́ti vykonává. Tı́m se
stává osobnı́ profil jednou z nejdůležitějšı́ch částı́ sociálnı́ch sı́tı́. Do profilu se zpravidla
vyplňujı́ následujı́cı́ údaje: jméno, věk, bydliště, zaměstnánı́, vzdělánı́, zájmy. Dalšı́
údaje se lišı́ v závislosti na typu sociálnı́ sı́tě. Často je součástı́ profilu i fotografie.
Po registraci a vyplněnı́ základnı́ch infromacı́ v profilu již může uživatel začı́t hledat
přátele12 , se kterými bude dı́ky sociálnı́ sı́ti v kontaktu. K navázánı́ tohoto virtuálnı́ho
přátelstvı́ je však zpravidla potřeba potvrzenı́ obou stran. Přátelé mohou vzájemně
sledovat své aktivity v sı́ti, dikutovat, komentovat vkládaný obsah, sdı́let multimediálnı́
obsah, navrhovat si nové přátele atp. Možnosti společných aktivit s určité sı́ti jsou
omezeny pouze tı́m, co sociálnı́ sı́t’ nabı́zı́. Vytvářenı́ vazeb mezi uživateli, kteřı́ si
zpravidla udržujı́ a rozšiřujı́ seznam svých přátel, je důležitou součástı́ sociálnı́ch sı́tı́.
11
Jedna z prvnı́ch sociálnı́ch sı́tı́ SixDegrees.com vznikla již roku 1997, od roku 2003 můžeme mluvit
o jejich celosvětovém rozvoji a vzrůstajı́cı́ oblibě.
12
Termı́n přátelé se v sociálnı́ch sı́tı́ch často použı́vá k označenı́ uživatelů, kteřı́ jsou pomocı́ sı́tě
vzájemně propojeni. Tito lidé se však ve skutečnosti nemusı́ osobně vůbec znát.
87
Všichni uživatelé určité sociálnı́ sı́tě se mohou sdružovat do skupin, které pomáhajı́
sdružovat lidi s podobným zájmem. Členstvı́ ve skupinách nenı́ podmı́něno navázaným
přátelstvı́m se členy skupiny. Jejich primárnı́ cı́l je vytvořit interakci mezi uživateli
formou diskusı́ na nejrůznějšı́ témata, která si volı́ sami.
Obecně je sociálnı́ sı́t’ webová služba, která umožňuje uživatelům:
1. vytvořit veřejný nebo poloveřejný profil,
2. vytvářet seznam ostatnı́ch uživatelů, se kterými sdı́lı́ spojenı́,
3. udržovat svůj seznam spojenı́ a sledovat činnosti, které ostatnı́ v systému dělajı́.
Z hlediska přı́stupnosti lze sociálnı́ sı́tě dělit na veřejné (otevřené komukoliv, např.
Facebook, MySpace), a neveřejné (firemnı́ či uzavřená skupina v rámci veřejné sı́tě).
Podle zaměřenı́ je lze dělit na sociálnı́ sı́tě osobnı́ (např. Facebook, MySpace), komunitnı́ (např. Ning) a zaměřené na sbı́ránı́ a zobrazovánı́ multimediálnı́ho obsahu
(např. YouTube, Flickr). Podle tematické náplně je lze dělit na sociálnı́ sı́tě obecného
zaměřenı́ (např. Facebook, MySpace), profesnı́ (např. LinkedIn, Ryze) a dalšı́ [ŠKOP,
2009, s. 101; WEBBER, 2008]. Zařazenı́ jednotlivých sociálnı́ch sı́tı́ do určité skupiny
však nemusı́ být vždy zcela jednoznačné.
Knižnı́“ sociálnı́ sı́tě, kterým se v následujı́cı́ kapitole budu věnovat, se dajı́ zařadit
”
do skupiny tematických sociálnı́ch sı́tı́, ale zároveň i mezi sı́tě osobnı́ a veřejné. Tyto
sı́tě sdružujı́ skupinu lidı́, kteřı́ rádi čtou, rádi doporučujı́ knihy ke čtenı́ a rádi se dělı́
o své zážitky z četby. Proto jsou nejen dobrou cestou, jak se inspirovat a najı́t novou
knihu ke čtenı́. Mezi knižnı́“ sociálnı́ sı́tě patřı́ LibraryThing, Shelfari, GoodReads,
”
aNobii, BookCrossing aj.
Sociálnı́ sı́tě jsou obecně jistou formou zábavy. Jejich smyslem je nejen potkávat nové
lidi, ale i staré přátele, připojit se k zajı́mavým skupinám, sdı́let nejrůznějšı́ obsah,
pomoci, zı́skat rady, někam patřit. Zřejmě i proto mnoho lidı́ již začlenilo sociálnı́ sı́tě
do svého běžného života [NATIONS, 2010].
V následujı́cı́ kapitole představı́m dvě knižnı́ sociálnı́ sı́tě – LibraryThing, jednu
z prvnı́ch sı́tı́ tohoto druhu, a Shelfari, sı́t’, která je pod patronacı́ internetového
knihkupectvı́ Amazon.
88
4.1
Analýza vybraných knižnı́ch sociálnı́ch sı́tı́
4.1.1
LibraryThing
4.1.1.1
Systém LibraryThing (http://www.librarything.com/, viz obr. 36) je jednou z nejúspěšnějšı́ch zahraničnı́ch knižnı́ch sociálnı́ch sı́tı́. Spustil ji na podzim roku 2005 jejı́
zakladatel Tim Spalding s cı́lem poskytnout uživatelům možnost katalogizovat a sdı́let
záznamy knih, které vlastnı́. Aby byla katalogizace co nejjednoduššı́, je systém pomocı́
protokolu Z39.50 napojen na vı́ce než 695 světových katalogů knihoven (včetně katalogu Kongresové knihovny či Národnı́ knihovny v Praze) a na databázi internetového
knihkupectvı́ Amazon [LibraryThing, 2010a].
Kromě přebı́ránı́ záznamů knih z katalogů knihoven po celém světě umožňuje systém
i ručnı́ katalogizaci knih, pro které uživatel v dostupných zdrojı́ch nenalezl záznam.
Vedle katalogizace je jeho hlavnı́ ideou poskytnout uživatelům prostor pro vytvořenı́
vlastnı́ virtuálnı́ knihovny. Tu uživatelé plnı́ záznamy, které služba pomocı́ přı́stupu do
katalogů knihoven poskytuje. Veškeré záznamy knih i autorů jsou editovatelné.
Jako většina sociálnı́ch sı́tı́ umožňuje i systém LibraryThing vytvářet diskuse a vzájemně propojovat uživatele. Navı́c – a tı́m se přibližuje analyzovaným OPACům –
umožňuje honotit knihy, přidávat k nim recenze a uživatelské štı́tky, zobrazuje náhledy
obálek knih atp. Systém též doporučuje podobné knihy. Narozdı́l od OPACů však
nedisponuje funkcemi, které jsou pro ně běžné: rezervace knih, sledovánı́ konta, napojenı́ na nejrůznějšı́ plnotextové databáze atp. Navı́c ale dovoluje do systému vkládat
informace o konánı́ nejrůznějšı́ch akcı́, které jsou nějakým způsobem spojené s knihami
(veletrhy, výstavy, autogramiády atp.).
Autoři systém LibraryThing vytvořili rozšı́řenı́ LibraryThing pro knihovny (LibraryThing for Libraries), které umožňuje knihovnám do jejich OPACu dodat sociálnı́ prvky
a informace, které systém tı́mto rozšı́řenı́m zpřı́stupňuje (viz kap. 4.1.1.5).
V současnosti13 má systém LibraryThing vı́ce než milion uživatelů, kteřı́ přidali přes 48
milionů záznamů knih (ty jsou však mnohdy duplicitnı́, sjednocenı́m duplicit zı́skáme
13
Údaje ke dni 21. 2. 2010.
89
vı́ce než 5 milionů unikátnı́ch záznamů), 61 milionů štı́tků, necelý 1 milion recenzı́
(k téměr 400 tisı́cům dı́lům), doplnili téměr 2 miliony obálek knih, přes 40 tisı́c
portrétů autorů a založili přes 6 tisı́c diskusnı́ch skupin na vı́ce než 82 tisı́c témat
[LibraryThing, 2010e].
Obr. 36: Ukázka titulnı́ stránky systému LibraryThing.
Základnı́m jazykem systému je angličtina, je však dostupný ve vı́ce než 30 jazykových
mutacı́ch včetně češtiny. Na jeho překladu se může podı́let každý uživatel. Bohužel
český překlad je nekompletnı́ a ne vždy zcela jednotný a přesný.
90
4.1.1.2
Vyhledávánı́
Autoři systému rozdělili vyhledávánı́ na tři oblasti: vyhledávánı́ ve všech údajı́ch (Sitewide Search), vyhledávánı́ v katalogu (Catalog Search), vyhledávánı́ v běžných znalostech
(Common Knowledge). Každá oblast má přı́stup k jiným datům a využı́vá specializovaný vyhledávacı́ systém.
Prvnı́ způsob vyhledávánı́ – vyhledávánı́ ve všech údajı́ch (Site-wide Search) – vyhledává v záznemech knih podle názvu, autora, ISBN a uživatelských štı́tků. Uživatel se na
něj dostane kliknutı́m na záložku Vyhledat (Search) v hornı́ navigačnı́ liště. Vyhledávacı́ formulář (viz obr. 37) obsahuje několik vyhledávacı́ch polı́ pro vyhledávánı́ záznamů
knih, záznamů autorů, uživatelských štı́tků, zpráv, skupin, událostı́ (vyhledá informace
o veletrzı́ch, autogramiádách aj. ve vybrané vzdálenosti od zadaného mı́sta/města),
uživatelů podle mı́sta/města i podle toho, v jaké dalšı́ sociálnı́ sı́ti majı́ vytvořený
profil. Přihlášený uživatel má navı́c možnost prohledávat svoji knihovničku.
Obr. 37: Ukázka vyhledávacı́ho formuláře systému LibraryThing.
Druhý způsob vyhledávánı́ – vyhledávánı́ v katalogu (Catalog Search) – umožňuje vyhledávat záznamy stejně jako v prvnı́m přı́padě, avšak navı́c je v mı́rně rozšı́řené
verzi dostupný z uživatelovy vituálnı́ knihovny, ve které má uloženy záznamy svých
knih (v tomto přı́padě lze vybrat z rolovacı́ho menu v pravém hornı́m rohu pole,
podle kterého se má vyhledávat: název/autor, štı́tky, recenze, komentáře, předměty
a vı́ce polı́).
91
Pro oba způsoby vyhledávánı́ platı́, že záznam knihy lze vyhledávat podle názvu, autora
nebo čı́sla ISBN (v desetimı́stné i třináctimı́stné formě). Zadat lze část názvu, přı́jmenı́
či celé jméno autora. Protože nenı́ rozlišeno, zda se hledá podle názvu, nebo autora,
najdou se v přı́padě shody jak dı́la, jejichž název obsahuje vyhledávacı́ termı́n, tak dı́la,
u nichž se shoduje jméno autora s vyhledávacı́m termı́nem. Čı́slo ISBN je potřeba zadat
celé, jinak systém nalezne knihy, které majı́ zadané čı́slo v názvu. Pole pro vyhledávánı́
autorů sloužı́ k nalezenı́ záznamů autorů, kteřı́ majı́ v systému vytvořený profil. Jméno
autora se může zadat i v národnı́ variantě.
Zajı́mavou možnostı́ vyhledávánı́ je hledánı́ podle uživatelských štı́tků. Lze jich zadat
vı́ce najednou, musı́ být odděleny čárkou. Systém vyhledává záznamy knih, ke kterým
uživatelé vložili zadané štı́tky. Navı́c systém vložené štı́tky automaticky překládá,
a současně vyhledává i v jiných národnı́ch variantách včetně variant s překlepy (např.
comedy vyhledá comedy, comédie, comdey a comady).
Vyhledávacı́ systém poporuje nejrůznějšı́ speciálnı́ znaky a operátory14 , které se dajı́
použı́t k zúženı́ a zpřesněnı́ výběru. Pro pravostranné rozšı́řenı́ se použı́vá znak
hvězdička *“, který zastupuje všechny znaky, zatı́mco znak otaznı́k ?“ zastupuje
”
”
právě jeden znak. Pro vyhledávánı́ přesné fráze se použı́vajı́ uvozovky “. Uvozornky
”
musı́ být použity i v přı́padě, kdy se ve vyhledávaném termı́nu objevuje spojovnı́k.
Pro vyloučenı́ vybraného slova z vyhledávánı́ je potřeba před něj (bez mezery) napsat
znak minus -“. Znak svislice |“ se použı́vá ve významu booleovského operátoru OR.
”
”
Využı́t lze i operátory pro vyhledávánı́ v konkrétnı́m poli: tag:, comment:, all:, most:,
titleandautor:, title:, author:, isbn:, date:, lcclassification:, lccn:, dewey:, source:, subject:, reviews: aj. Výsledný zápis dotazu může vypadat následovně: william shakespeare
title:-hamlet.
Třetı́ způsob vyhledávánı́ – vyhledávánı́ běžných znalostı́ (Common Knowledge) –
je dostupný z URL http://www.librarything.com/commonknowledge/ a z patičky
webu. Umožňuje vyhledávat v doplňkových informacı́ch, které se k záznamům knih i autorů mohou přidat. Jedná se napřı́klad o následujı́cı́ informace: ceny a oceněnı́, datum
narozenı́, kanonické jméno/název, dedikace, popis, prvnı́/poslednı́ slovo, národnost,
editor, edice, krátká biografie [LibraryThing, 2010d].
14
Speciálnı́ znaky a operátory jde použı́t pouze při prohledávánı́ záznamů v osobnı́ knihovně.
92
4.1.1.3
Výsledky vyhledávánı́ (viz obr. 38) jsou řazeny primárně podle relevance, přetřı́dit je lze
podle množstvı́ vložených kopiı́ záznamu, autora nebo názvu. Seznam nalezených děl
obsahuje pouze název, autora a počet vložených kopiı́ záznamu. U některých záznamů
je přidána informace o dotazu, na nějž se záznam našel.
Obr. 38: Ukázka zobrazenı́ výsledků vyhledávánı́ v systému LibraryThing.
Pro zobrazenı́ úplného záznamu knihy (viz. obr. 39) je potřeba kliknout na jejı́ název.
Úplný záznam obsahuje následujı́cı́ údaje: název, autor, počet uživatelů, kteřı́ majı́
záznam ve své knihovničce, počet přidaných recenzı́, popularita knihy, průměrné hodnocenı́, počet diskusı́, v nichž se o knize psalo, a štı́tky vložené uživateli. Dále zahrnuje
seznam doporučených knih, možnost napsánı́ hodnocenı́, popis knihy převzatý z internetového knihkupectvı́ Amazon, základnı́ údaje o knize (edice, nejčastěji použı́vaný
název, důležitá mı́sta v knize, oceněnı́ atp.), reference na knihu ve zdrojı́ch mimo systém
LibraryThing (nejčastěji na anglické Wikipedii) a obálku knihy.
V pravém sloupci stránky jsou umı́stěny rychlé odkazy do služeb, které knihu nabı́zı́
k prodeji nebo k nahlédnutı́ v elektronické podobě – Amazon, Abebooks.com, Google
Books, Project Gutenberg a katalog WorldCat. Kliknutı́m na odkaz Zı́skat tuto knihu
(Get this book) se zobrazı́ nabı́dka dalšı́ch služeb, kde se dá kniha bud’ stáhnout v elektronické podobě, nebo koupit. Odkaz Mı́stnı́ vyhledávánı́ knih (Local Book Search)
zobrazı́ stránku, na které jsou automaticky doplněna knihkupectvı́ a knihovny, které
danou knihu nabı́zı́/vlastnı́ a zároveň se nacházı́ přı́mo v mı́stě (či co nejblı́že mı́sta),
které uživatel zadal jako svou lokaci při vyplňovánı́ profilu. Odkaz Všechny zdroje (All
93
sources) zobrazı́ všechny zdroje, z nichž lze knihu zı́skat (knihkupectvı́, knihovny, napojené online služby atp.). Jeho součástı́ je i informace o množstvı́ placených/neplacených
elektronických knih, dostupných audioknihách a o možné výměně knih mezi uživateli.
Zobrazeny jsou též obálky knihy z jejı́ch nejrůznějšı́ch vydánı́ a hodnocenı́.
Obr. 39: Ukázka úplného záznamu v systému LibraryThing.
V levém sloupci jsou připraveny odkazy pro rychlý přı́stup k již výše zmı́něným
prvkům. Zajı́mavý je odkaz na zobrazenı́ detailnı́ho záznamu (Details), který zobrazı́
katalogizačnı́ záznam, jenž obsahuje následujı́cı́ pole: název, autor, uživatelé vlastnı́cı́
knihu, recenze, třı́děnı́ Kongresové knihovny (Library of Congres Classification, LCC),
Deweyho desetinné třı́děnı́ (Dewey Decimal Classification, DDC), předmětová hesla
a jazyky, do nichž je kniha přeložená.
Odkaz Vydánı́ (Editions) zobrazı́ stránku se všemi vydánı́mi dané knihy, která jsou
v systému zaznamenána. Záznamy obsahujı́ název, autora, čı́slo ISBN (je-li dostupné)
a počet přiřazených vydánı́.
Na záznam autora se uživatel dostane po kliknutı́ na jeho jméno (toto platı́ pro seznam
výsledků i pro úplný záznam knihy). Záznam autora obsahuje galerii portrétů autora,
seznam jeho děl, jejichž záznamy jsou jsou v databázi systému LibraryThing uloženy
(včetně počtu výtisků a recenzı́ k jednotlivým titulům), a seznam různých variant jmen,
která jsou s konkrétnı́m autorem asociovaná. Opět je vidět počet čtenářů, recenzı́,
94
hodnocenı́, štı́tky, které souvisı́ s autorem, a formulář pro vyplněnı́ doplňujı́cı́ch údajů
o autorovi (občanské jméno, nejpoužı́vanějšı́ jméno, datum narozenı́/úmrtı́, národnost,
životopis atp.).
V pravém sloupci jsou umı́stěny odkazy na biografii autora ve Wikipedii (v několika
jazycı́ch), seznam kopletnı́ch děl aj. Součástı́ sloupce je graf hodnocenı́, galerie portrétů
autora, souvisejı́cı́ vydánı́, lidé/postavy z dı́la, mı́sta uvedená v dı́le, udělená oceněnı́,
různé formy autorova jména, které jsou s hlavnı́m asociované, návrhy jmen, která
uživatel může s hlavnı́m svázat (asociovat pod jedno záhlavı́ jdou i různé varianty
knižnı́ch vydánı́). Vede to ke zjednoznačněnı́ autorského jména a přidruženı́ různých
národnı́ch variant. Ke sloučeným autorům se automaticky přidajı́ i jejich dı́la. Špatně
sloučené autory/dı́la je možno rozdělit.
Dalšı́ odkazy vedou na seznamy autorů, a nejrůznějšı́ přehledy s autory spojenými. Do
zvláštnı́ skupiny autorů jsou vyčleněni uživatelé, kteřı́ zároveň publikujı́.
Veškeré informace, které se dajı́ ke knihám a autorům doplnit, jsou vzájemně provázané,
proto se napřı́klad po kliknutı́ na datum narozenı́ vybraného autora zobrazı́ všichni
autoři, u nichž je vyplněno stejné datum narozenı́. Každá stránka autora i knihy má
svůj trvalý odkaz.
4.1.1.4
K registraci do systému LibraryThing stačı́ vyplnit uživatelské jméno, heslo a e-mail
a zvolit typ účtu – na výběr je mezi osobnı́m uživatelským účetem a účetem pro organizace (knihovny). Každý registrovaný uživatel si může vytvořit vlastnı́ virtuálnı́ knihovnu, která obsahuje záznamy k maximálně 200 knihám zdarma. Pro vloženı́ většı́ho
počtu záznamů do knihovny je potřeba členstvı́ (ročnı́ členstvı́ stojı́ 10 dolarů, doživotnı́
členstvı́ stojı́ 25 dolarů). Stejné omezenı́ platı́ i pro účty organizacı́.
Registrovaný uživatel může využı́vat všech služeb, které systém nabı́zı́, tzn. vytvářet
osobnı́ knihovny, doplňovat informace k vloženým záznamům knih i autorů, zakládat
diskusnı́ skupiny, účastnit se diskusı́, vkládat informace o zajı́mavých akcı́ch, slučovat
duplicitnı́ záznamy knih i autorů pod jeden hlavnı́, prohlı́žet a komentovat knihovny
ostatnı́ch uživatelů atp. Registrovaný uživatel se může též propojit s osatnı́mi uživateli
95
a přidat si je jako přátele. Autoři mysleli i na soukromı́, proto je možno nastavit, které
informace uvedené v profilu uživatele budou veřejné.
Záznam knihy do osobnı́ knihovny může uživatel přidat bud’ jejı́m vyhledánı́m v napojených zdrojı́ch (podle názvu, autora nebo ISBN, viz kap. 4.1.1.2), nebo vyhledánı́m
podle čárového kódu či naskenované obálky. Ze seznamu výsledků pak stačı́ vybrat
požadovaný záznam a přidat jej. Před samotným vyhledánı́m má uživatel možnost
vybrat si zdroje, ve kterých se bude záznam vyhledávat.
Pokud uživatel nenalezne záznam požadované knihy, může jej vytvořit pomocı́ poměrně
podrobného formuláře, který obsahuje následujı́cı́ pole: název, autor, štı́tky (oddělené
čárkami), seznam, do kterého bude kniha zařazena v rámci uživatelovy knihovny (přeji
si, právě čtu, připraveno ke čtenı́, přečteno, ale nevlastněno a oblı́bené), hodnocenı́,
recenze (zvolit lze jazyk, ve kterém je recenze napsaná), dalšı́ autoři (zvolit lze, zda
jde o ilustrátora, grafika, spoluautora, editora atp.), vydánı́, datum vydánı́, ISBN,
LCC, DDC, primárnı́ jazyk, sekundárnı́ jazyk, původnı́ jazyk, komentáře, soukromé
komentáře, shrnutı́, počet výtisku, BCID15 , datum zı́skánı́ a datum čtenı́.
Dalšı́m způsobem, jak přidat knihy do systému, je jejich import ze souboru (TEXT,
CSV, XML, RTF atp.) o maximálnı́ velikosti 2 MB, nebo jejich načtenı́ z účtu u internetového knihkupectvı́ Amazon (systém spolupracuje s jeho seznamem knih přánı́ /Wish
List/) a z dalšı́ch služeb, které umožňujı́ vytvářet seznamy záznamů knih. Formát
vkládaného souboru nenı́ nijak specifikován, nebot’ v něm systém hledá pouze čı́slo
ISBN.
Osobnı́ knihovna uživatele zobrazuje všechny záznamy knih, které do nı́ jsou vloženy.
Prohlı́žet je lze podle názvu nebo náhledu obálky. Vybrat si lze z pěti přednastavených
zobrazenı́. U každého zobrazenı́ si uživatel může nastavit, která pole se budou
v záznamech knih zobrazovat.
Každý registrovaný uživatel může též vytvářet seznam svých oblı́bených autorů,
knihkupectvı́ a knihoven a využı́t nejrůznějšı́ rozšı́řenı́, která může použı́t na své osobnı́
webové stránky, nebo přistupovat do systému pomocı́ mobilnı́ho telefonu.
15
BookCrossing ID je dvanáctimı́stné čı́slo (prvnı́ tři jsou od zbytku oddělena pomlčkou a jsou
známá jen majiteli čı́sla), které dostane uživatel ke každé knize, kterou si zaregistruje v sytému
Bookcrossing.com.
96
Každý uživatelský účet jde sledovat pomocı́ několika RSS kanálů (nově přidané
záznamy, uživatelovy recenze, recenze knih, které si uživatel přidal).
4.1.1.5
LibraryThing pro knihovny
Rozšı́řenı́ LibraryThing pro knihovny (LibraryThing for Libraries) je určeno pro použitı́
v rámci OPACu, který rozšiřuje o obsah tvořený uživateli včetně doporučenı́ souvisejı́cı́ch knih, oblaku štı́tků, možnosti hodnotit knihy a vkládat recenze. Přitom
nechává knihovně dostatečnou kontrolu nad svým katalogem. Knihovna tak pouhou
registracı́ a vloženı́m přı́slušných kódů do zdrojového kódu svého OPACu zı́ská veškerá
veřejně dostupná data systému LibraryThing.
Rozšı́řenı́ je vyvı́jeno tak, aby bylo schopeno pracovat v podstatě s jakýmkoliv
OPACem. Obsahuje modul pro vkládánı́ recenzı́, hodnocenı́, vkládánı́ doporučenı́ knih,
prohlı́ženı́ podle štı́tků a schopnost spojovat (podle pravidel studie FRBR) různé edice
a překlady děl. Dále obsahuje modul pro virtualizaci knihovnı́ho regálu – uživatelé
tak mohou skrze webové rozhranı́ prohlı́žet knihy, které jsou fyzicky postaveny na jednom regálu. Dı́ky obousměrnému propojenı́ poskytuje systém knihovně kvalitnı́ data
rozšiřujı́cı́ katalogizačnı́ záznamy včetně sociálnı́ch informacı́. Toto rozšı́řenı́ použı́vá
na 180 knihoven po celém světě [LibraryThing, 2010c].
4.1.1.6
Shrnutı́
Systém LibraryThing je knižnı́ sociálnı́ sı́tı́, která využı́vá protokol Z39.50 pro zı́skánı́
záznamů z knihoven po celém světě. Navı́c přebı́rá záznamy z internetového knihkupectvı́ Amazon. Do systému se registrovalo přes milion uživatelů, kteřı́ si do osobnı́ch
knihoven vložili již přes 48 milionů záznamů knih (duplicitnı́ záznamy jde slučovat pod
jeden hlavnı́). Registrovat se mohou nejen běžnı́ uživatelé, ale i organizace. Pro oba
typy uživatelů platı́ možnost vložit až 200 knih zdarma.
Dı́ky kvalitnı́m záznamům a množstvı́ uživatelů, kteřı́ vkládajı́ recenze, hodnotı́ knihy
atp., a dı́ky rozšı́řenı́ LibraryThing pro knihovny je služba vhodným doplňkem i pro
OPACy. Těm sice nemůže konkurovat ve funkcı́ch pro ně typické (rezervace, půjčovánı́
knih aj.), ale nabı́zı́ uživatelům prvky, jež se do OPACů pomalu začleňujı́ (uživatelské
97
štı́tky, hodnocenı́, recenze). Navı́c nabı́zı́ prvky, na které jsou uživatelé zvyklı́ z jiných
sociálnı́ch sı́tı́ (vazby mezi uživateli, účast v diskusı́ch atp.).
Nevýhodou systému je poněkud nepřehledné rozhranı́ a chybějı́cı́ RSS kanály na nově
přidané záznamy knih a autorů. Českým uživatelům může navı́c vadit nedokonalý
a neúplný překlad.
4.1.2
Shelfari
4.1.2.1
Systém Shelfari (http://www.shelfari.com/, viz obr. 40) je knižnı́ sociálnı́ sı́t’, která
si klade za cı́l vzájemně propojit milovnı́ky knih, kteřı́ se navı́c rádi dělı́ o své čtenářské
zážitky nejen formou hodnocenı́, ale i psanı́m recenzı́ a účastı́ v diskusı́ch. Umožňuje
také vzdájemné setkávánı́ vydavatelů, již publikujı́cı́ch autorů i autorů začı́najı́cı́ch
se čtenáři na jednom mı́stě. Nabı́zı́ celou řadu nástrojů, které dovolujı́ uživatelům
vzájemně sdı́let záznamy knih, diskutovat nejen o knihách, a dodat tak zážitku z četby
dalšı́ rozměr.
Systém je propojen s databázı́ internetového knihkupectvı́ Amazon (přebı́rá z něj
záznamy o knihách), což umožňuje snadné objednánı́ knihy, která uživatele zaujme.
Dalšı́ databázı́, se kterou je sytém propojen, je databáze online tržiště knih“ Abebooks
”
(http://www.abebooks.com/), což umožňuje uživatelům zı́skat jinde težko dostupnou
knihu. Informace o autorech jsou často přebı́rány z Wikipedie.
Autory systému jsou Kevin Beukelman, Josh Hug a Mark Willamson. Spustili jej v řı́jnu
roku 2007. V srpnu roku 2008 jej koupilo internetové knihkupectvı́ Amazon.
Uživatelé systému mohou vkládat záznamy knih do osobnı́ch virtuálnı́ch knihoven,
sdı́let záznamy s ostanı́mi, hodnotit knihy, vkládat recenze, štı́tky, doplňovat k záznamům knih i autorů nejrůznějšı́ informace, slučovat duplicity atp.
4.1.2.2
Vyhledávánı́
Vyhledávat v systému mohou jak registrovanı́, tak neregistrovanı́ uživatelé. Vyhledávacı́
pole je na každé stránce. Sloužı́ k vyhledávánı́ záznamů knih, členů, skupin a diskusı́.
98
Obr. 40: Ukázka titulnı́ stránky systému Shelfari.
Typ vyhledávánı́ se vybı́rá z rolovacı́ho menu. Pro vyhledávánı́ knih stačı́ do vyhledávacı́ho pole zapsat vyhledávacı́ termı́n (jméno autora, název nebo čı́slo ISBN), pro
vyhledávánı́ skupiny a diskusı́ název skupiny/diskuse nebo klı́čová slova, uživatele lze
vyhledat podle jména, přı́jmenı́, profilového jména, e-mailu či státu a města).
Formulář pro rozšı́řené vyhledávánı́ (viz obr. 41) je dostupný po kliknutı́ na odkaz
Rozšı́řené vyhledávánı́ (Advanced Search), který je umı́stěn napravo od vyhledávacı́ho
99
pole. Umožňuje hledat záznamy knih podle klı́čových slov, jména autora, názvu, čı́sla
ISBN nebo vydavatele. Autoři vyhledávánı́ mysleli i na možné limity, proto lze nastavit
kategorii, do které je kniha zařazena (např. uměnı́ a fotografie, historie, knihy pro děti),
typ vazby knihy (vázaná, paperback, velký tisk, školnı́ a knihovnická vazba, leporelo),
jazyk, v němž je kniha vydaná (angličtina, němčina, franocuzština a španělština), a datum publikace s přesnostı́ na měsı́ce (nastavit lze vydánı́ před či po zadaném datu
nebo přesnou shodu). Přepı́nat mezi jednolitvými druhy vyhledávánı́ (zmı́něné jsou
v předchozı́m odstavci), lze pomocı́ záložek umı́stěných po levé straně formuláře.
Obr. 41: Ukázka formuláře pro rozšı́řené vyhledávánı́ systému Shelfari.
Systém umı́ vyhodnotit vyhledávacı́ termı́n zapsaný v uvozovkách “ jako přesnou
”
frázi. Použı́t lze též znaménko minus -“ v jeho obvyklé funkci – odstraněnı́ zadaného
”
termı́nu z vyhledávánı́. Pro pravostranné rozšı́řenı́ lze použı́t znak hvězdička *“, který
”
zastupuje libovolný počet znaků. Při psanı́ vyhledávaného termı́nu se automaticky
zobrazuje našeptávač s návrhy možného dokončenı́ zapisovaného slova. Vyhledánı́ se
provede kliknutı́m na tlačı́tko Vyhledat (Search).
Pokud uživatel hledá spı́še inspiraci pro čtenı́, může si knihy prohlı́žet podle několika
kritériı́:
• Nejoblı́benějšı́ knihy (Most Popular) – vybrat lze nejoblı́benějšı́ knihy aktuálnı́ho
dne, týdne, měsı́ce nebo nejoblı́benějšı́ knihy za celou dobu provozu systému,
které jsou navı́c ještě rozděleny podle hodnocenı́, množstvı́ recenzı́ a komentářů.
• Poslednı́ změny (Recent Edits) – vybrat lze jen ty knihy, u kterých je poslednı́
zaznamenaná změna v poli, které uživatele zajı́má (např. jméno autora, popis
knihy, postavy).
100
• Předmět (Subjects) – na výběr je z 28 předmětových kategoriı́ (např. uměnı́
a fotografie, věda, science fiction a fantasy, medicı́na), podle kterých se dajı́ knihy
prohlı́žet.
• Uživatelské štı́tky (Tags) – zobrazeno je nejčetnějšı́ch 200 štı́tků, ze kterých si
uživatel může vybrat, a po kliknutı́ na vybrabný štı́tek systém zobrazı́ všechny
knihy, které jsou s nı́m asociované.
• Autoři (Authors) – prohlı́žet lze nejlepšı́ (nejoblı́benějšı́) autory a autory, kteřı́
majı́ zároveň vlastnı́ profil v systému Shelfari.
Pokud uživatel žádným z uvedených způsobů (tedy vyhledávánı́m ani prohlı́ženı́m)
nenajde záznam knihy, kterou hledal, a chtěl by si ji přidat do osobnı́ knihovny, může
vytvořit jejı́ záznam do systému ručně (viz kap. 4.1.2.4).
4.1.2.3
Seznam výsledků vyhledávánı́ (viz obr. 42) obsahuje vždy náhled obálky knihy, název,
autora, stručné představenı́ knihy a dalšı́ vydánı́. Již ze seznamu výsledků lze záznam
přidat do osobnı́ knihovny, přičemž jej lze rovnou zařadit do jednoho ze třı́ připravených
seznamů (přečtené, právě čtené, připravené ke čtenı́). Uživatel zároveň může označit,
zda knihu vlastnı́, zda patřı́ mezi jeho oblı́bené či zda by ji chtěl mı́t. V přı́padě,
že je záznam nalezené knihy již v uživatelově seznamu zařazen, mı́sto tlačı́tka Přidat
(Add) je zobrazeno tlačı́tko Editovat (Edit). Výše uvedené volby v tomto přı́padě sloužı́
k přeřazenı́ záznamu do jiného seznamu.
Pokud se přes náhled obálky přejede myšı́, zobrazı́ se stejné informace o knize, které
jsou uvedeny v záznamu, obohacené o přiřazené štı́tky, hodnocenı́ a počet uživatelů,
kteřı́ knihu označili za přečtenou. Náhled nad obrázkem vydánı́ zobrazuje navı́c typ
vazby, počet stran, vydavatele a rok vydánı́.
Úplný záznam (viz obr. 43) se zobrazı́ po kliknutı́ na název nebo náhled obálky. Obsahuje navı́c následujı́cı́ údaje: popis knihy, zjednodušený popis, shrnutı́, postavy a důležité osoby v knize, oblı́bené obálky (uživatel si může vybrat, jakou obálku bude mı́t
záznam knihy v jeho knihovně), citáty z knihy, mı́sta, skupiny a organizace zmı́něné
v knize, prvnı́ věta, obsah, slovnı́ček neobvyklých slov, která se v knize objevila, chyby
101
nalezené v knize, seznam edic, ve kterých vycházela, autoři a spolupracovnı́ci, prvnı́
edice, oceněnı́, LCC, DDC, předmětová hesla, nejčastěji užı́vané štı́tky, podobné knihy,
knihy, v nichž se objevujı́ informace o aktuálně zobrazené knize, knihy inspirované
zobrazenou knihou a knihy, od kterých se autor zobrazené knihy inspiroval. Dále jsou
zobrazeny knihy, které si koupili zákaznı́ci internetového knihkupectvı́ Amazon zároveň
s prohlı́ženou knihou. Téměř všechny informace o knize jsou editovatelné (některé však
vyžadujı́ schválenı́ administrátorů systému). U každého údaje je vidět i historie změn.
Obr. 42: Ukázka zobrazenı́ seznamu výsledků vyhledávánı́ v systému Shelfari.
Stránka s úplným záznamem obsahuje odkaz na zakoupenı́ knihy v internetovém knikupectvı́ Amazon nebo v systému Abebooks a dalšı́ informace týkajı́cı́ se knihy (diskuse,
doporučenı́, hodnocenı́ atp.). Součástı́ stránky je též diskuse, do které se může uživatel
rovnou zapojit, přehled uživatelů, kteřı́ knihu přečetli, přehled recenzı́, které k nı́ byly
napsány, a seznam vydánı́. U každého vydánı́ jsou následujı́cı́ informace: název, typ
102
vazby, počet stran, rok vydánı́, vydavatel, ISBN, odkaz na internetové knihkupectvı́
Amazon a tlačı́tko na vloženı́/odebránı́ knihy z osobnı́ knihovny.
Kromě knih majı́ své záznamy i autoři. U záznamu každého autora je fotografie autora a tyto údaje: datum a mı́sto narozenı́, datum úmrtı́, pohlavı́, národnost, oficiálnı́
stránka a žánry jeho děl. Součástı́ záznamu autora je i diskuse a seznam jeho děl, která
jsou v systému Selfari. Také informace o autorovi jsou editovatelné.
Obr. 43: Ukázka úplného záznamu v systému Shelfari.
Pokud uživatel v seznamu výsledků nalezne duplicity, může je sloučit (a také rozdělit
špatně sloučené záznamy). Přidávat recenze, štı́tky, hodnocenı́ a dalšı́ informace
k záznamům knih v knihovničče lze po kliknutı́ na tlačı́tko Editovat (Edit) bud’ v seznamu výsledků, nebo ze stránky s úplným záznamem.
103
4.1.2.4
Registrovat do systému se může kdokoliv, stačı́ vyplnit jméno a přı́jmenı́, heslo a kontaktnı́ e-mail. Po úspěšné registraci a přihlášenı́ má uživatel přı́stup k editaci svého
profilu a ke všem uloženým záznamům knih, kterými může plnit svoji virtuálnı́ knihovnu. Dı́ky účtu má i přı́stup do diskuse, může zakládat skupiny, přidávat k záznamům
recenze, hodnotit knihy, diskutovat a hledat si přátele.
Přidat záznam knihy do osobnı́ knihovy lze po jejı́m nalezenı́ kliknutı́m na tlačı́tko
Přidat (Add). Uživatelé ze Spojených států amerických mohou záznamy importovat
ze svého seznamu knih, které by si přáli, vytvořeném v uživatelském účtu internetového knihkupectvı́ Amazon. Ostatnı́ uživatelé mohou importovat knihy ze systémů
LibraryThing, GoodReads a Delicious Library. Je potřeba, aby soubor byl v textovém
formátu a měl jednotlivé položky oddělené tabelátorem. Při importu systém vyhledává
čı́slo ISBN, název knihy a jméno autora. Záznamy knih lze též importovat z libovolné
webové stránky, avšak i tato stránka musı́ obsahovat výše uvedené údaje.
Pokud se uživateli nepodařı́ knihu v systému najı́t a nechce ji importovat, může přidat
knihu ručně. Pro ručnı́ přidánı́ je potřeba vyplnit formulář obsahujı́cı́ následujı́cı́ údaje:
název, autor, ISBN, vydavatel, rok vydánı́, vazba, počet stránek, edice, nosič, DDC
a LCCN (Library of Congres Classification Number).
Záznamy knihy v osobnı́ knihovně může uživatel třı́dit do přednastavených seznamů
(přečteno, právě čtu, chci si přečı́st, oblı́bené knihy, vlastnı́m a přeji si vlastnit). Knihy
v knihovničce se dajı́ zobrazovat podle data vloženı́, hodnocenı́, autora, názvu či podle
počtu recenzı́.
Všechny záznamy z osobnı́ knihovny jdou exportovat do formátu XLS.
4.1.2.5
Shrnutı́
Systém Shelfari je poměrně podařenou knižnı́“ sociálnı́ sı́tı́. Záznamy knih do osob”
nı́ knihovny umožňuje vkládat hned několika způsoby: vyhledávánı́m a následným
vloženı́m, importem z jiných sı́tı́ nebo ze souboru a ručnı́ katalogizacı́.
Uživatelům umožňuje navazovat kontakty, zakládat diskuse, hodnotit knihy, vkládat
recenze, štı́tky, upravovat záznamy. Propojena je též na internetové knihkupectvı́ Ama104
zon a online tržiště knih“ Abebooks. Každá stránka se záznamem knihy nebo autora
”
má i vlastnı́ trvalý odkaz.
Drobným nedostatkem je absence RSS kanálu či poněkud nepřehledné rozhranı́.
Systém Shelfari nenabı́zı́ žádné propojenı́ na knihovny a jejich OPACy, ani záznamy
z katalogů knihoven nepřebı́rá.
4.2
Výsledky analýzy vybraných knižnı́ch sociálnı́ch
sı́tı́
Knižnı́“ sociálnı́ sı́tě poskytujı́ uživatelům to, co se od sociálnı́ sı́tě očekává – vytvářenı́
”
vazeb s uživateli s podobným zájmem, zakládánı́ diskusı́ a účast v nich, prezentace
uživatele prostřednictvı́m jeho profilu, a předevšı́m osobnı́ knihovny, do které vkládá
záznamy knih, které přečetl, chce čı́st či právě čte. Tı́m, že jsou tyto sı́tě poměrně úzce
zaměřené, majı́ už předem protřı́děnou skupinu uživatelů na lidi, kteřı́ rádi čtou. Proto
jen těžko dosáhnou velkého (několika milionového) počtu uživatelů, jak se tomu děje
u sı́tı́ obecněji zaměřených. Přesto počet uživatelů těchto sı́tı́ nenı́ zanedbatelný a to,
že se do těchto systémů registrujı́, znamená, že pro ně tyto sı́tě majı́ smysl a že se chtějı́
o své čtenářské zážitky dělit.
Bez průzkumu se dá jen těžko zjistit, zda je počet uživatelů knižnı́ch“ sociálnı́ch sı́tı́
”
většı́, než počet uživatelů knihoven (spı́še si myslı́m, že uživatelů knihoven je celkově
vı́ce), avšak to nenı́ rozhodujı́cı́. Důležité je, co mohou tyto sı́tě uživatelům oproti
OPACům nabı́dnout navı́c, a co naopak OPACy nabı́zı́ navı́c oproti sı́tı́m.
Analyzované
knižnı́“ sociálnı́ sı́tě umožňujı́ většı́ interakci uživatele než OPACy,
”
poskytujı́ většı́ prostor pro diskusi, hodnocenı́ a recenze knih, avšak pořád jsou to
předevšı́m sociálnı́ sı́tě zaměřené na propojovánı́ uživatelů.
Do katalogizačnı́ho záznamu, který je dostupný přes OPAC, nemá uživatel šanci
zasáhnout, nemůže ho upravit ani svázat duplicitnı́ záznamy, zatı́mco v přı́padě katalogizačnı́ch záznamů, které jsou dostupné přes knižnı́“ sociálnı́ sı́tě, je při dodrženı́
”
pravidel možné téměř vše – od doplňovánı́ nejrůznějšı́ch informacı́ přes svazovánı́ duplicit po vlastnı́ katalogizaci.
105
Naopak v možnostech vyhledávánı́ a v množstı́ zástupných znaků a operátorů analyzované sı́tě oproti OPACům zaostávajı́ – nenabı́zı́ fasetovou navigaci pro rychlé zpřesněnı́
dotazu, ani prohledávánı́ v externı́ch zdrojı́ch. Systém LibraryThing sice vyhledává
záznamy ve vı́ce než 680 katalozı́ch knihoven, ale i z důvodu svého zaměřenı́ pouze
knihy prohledává jen záznamy knih a ne dalšı́ typy dokumentů či digitálnı́ch objektů.
Následujı́cı́ tabulka (viz tab. 2) zobrazuje vybrané vlastnosti analyzovaných sı́tı́, které
jsou záměrně stejné jako u OPACů (viz kap. 3, tab. 1). Ukazuje, že sı́tě jsou mezi sebou vzájemně srovnatelné, avšak oproti většině analyzovaných OPACů mnohé z funkcı́
neposkytujı́. Mezi funkce, které systému LibraryThing a Shelfari chybı́, patřı́ export
citacı́ do citačnı́ch manažerů, fasetová navigace, kontrola pravopisu při zadávánı́ dotazu
(i když systém Shelfari má našeptávač, což z jistého úhlu pohledu může být jako korekce
pravopisu chápáno), obsah knihy (pokud jej uživatelé nedodajı́), RSS kanály (systém
LibraryThing sice RSS kanál nabı́zı́, avšak v jiném pojetı́ než OPACy) a vyhledávánı́
v externı́ch zdrojı́ch.
Analyzované OPACy nabı́zı́ sice vı́ce funkcı́, ale těžko se (alespoň zatı́m) vyrovnajı́
analyzovaným sı́tı́m v možnostech vzájemného propojenı́ čtenárů a vytvářenı́ osobnı́ch
knihoven. Je sice pravda, že většina zde uvedených OPACů umožňuje vytvářet vlastnı́
seznamy knih, ale tyto seznamy zpravidla nejsou tvořeny za účelem prezentovat téměř
stejnou knihovnu, jakou má uživatel fyzicky doma. Navı́c vstup do uživatelského účtu
bude u většiny OPACů vždy vázan na otevřené čtenářské konto dané knihovny.
Domnı́vám se, že knižnı́“ sociálnı́ sı́tě majı́ pro uživatele smysl, protože jim narozdı́l
”
od OPACů lépe pomohou najı́t čtenáře s podobným vkusem. Přestože se do OPACů
nejrůznějšı́ sociálnı́ prvky promı́tajı́ (což je ostatně popsáno v této práci), pořád nedosahujı́ úrovně a množstvı́ dat, která jsou obsažena v analyzovaných sı́tı́ch. Dobrým
způsobem, jak poměrně jednoduše a efektivně obohatit OPAC o sociálnı́ data a přitom
zachovat jeho funkce, je propojenı́ na sociálnı́ sı́tě tak, jak to umožňuje rozšı́řenı́ LibraryThing pro knihovny.
106
Tab. 2: Srovnánı́ vybraných vlastnostı́ analyzovaných knižnı́ch sociálnı́ch sı́tı́.
Citace
Fasetová navigace
Hodnocenı́
Kontrola pravopisu
Náhled obálek
Obsah (Table of
Contents)
Odkaz na plný text
Recenze
RSS z dotazu
RSS z novinek
Řazenı́ dle
relevance
Souvisejı́cı́ položky
Trvalý odkaz
Uživatelské
seznamy
Uživatelské štı́tky
Vyhledávánı́ v ext.
zdrojı́ch
Zajı́mavé vlastnosti
LibraryThing
ne
ne
ano
ne
ano
Shelfari
ne
ne
ano
ne
ano
ne
ne
ano
ano
ne
ne
ne
ano
ne
ne
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ne
LibraryThing
pro knihovny
–
107
5 Závěr
Rychlý rozvoj webových technologiı́, sociálnı́ch sı́tı́ (i sı́tı́ knihoven) a vyhledávacı́ch
systémů typu Google, v nichž lze jednoduše vyhledávat a navı́c uživatele dovedou
poměrně rychle k tomu, co hledal, jsou pro knihovny konkurencı́. Mohou jim ubrat
uživatele, kteřı́ se v jejich systémech neorientujı́ a jsou jen velice těžko schopni najı́t
to, co chtějı́. Uživatelé se stávajı́ náročnějšı́mi na rychlost odezvy a na téměř okamžité
splněnı́ zadaného požadavku. Z toho vyplývá potřeba změny OPACů, která souvisı́
též s rozvojem digitálnı́ch fondů, jež knihovny spravujı́. Ve stávajı́cı́ch katalozı́ch se
digitálnı́ fondy velice těžko vyhledávajı́, často ani nejdou jednoduše nalézt.
Vzhledem k tomu, že katalogy jsou důležitou vizitkou knihovny, je jim v současné době
věnována zvýšená pozornost. Zjištěnı́ současného stavu a vývoje na poli online knihovnı́ch katalogů, jejich představenı́ a analýza z pohledu vyhledávánı́ a nadstavbových
funkcı́, které nabı́zı́, a stručné uvedenı́ do problematiky vývoje knihovnı́ch katalogů
a vyhledávánı́ v nich bylo jednı́m ze záměrů rigoróznı́ práce. Dalšı́m záměrem práce
bylo představenı́ a analýza vybraných knižnı́ch“ sociálnı́ch sı́tı́ a porovnánı́ jejich
”
funkcionality s funkcionalitou analyzovaných OPACů.
Práce ukázala, že myšlenky a předpoklady Ch. R. Hildretha (viz kap. 1.4) se pomalu stávajı́ skutečnostı́. Znamená to, že se funkcionalita OPACů zlepšuje, stávajı́
se uživatelsky přı́větivějšı́mi a použitelnějšı́mi. Katalogy sice stále těžı́ ze záznamů ve
formátu MARC, ale tvůrci systémů se snažı́ tyto záznamy nejrůznějšı́m způsobem obohatit – předevšı́m o obsahy (ve smyslu anglického Table of Contents), anotace, recenze
(nejen uživatelské) a uživatelské štı́tky. Podobná vylepšenı́ pomohou uživateli lépe zjistit, zda nalezený dokument opravdu odpovı́dá jeho zájmu. Objevuje se i snaha skrze
OPAC zpřı́stupnit i dalšı́, předevšı́m digitálnı́ fondy knihovny.
Online katalogy nejsou bránou pouze k fondům jedné knihovny. Často umožňujı́ současné vyhledávánı́ nejen ve fondech spřátelených knihoven, ale i v externı́ch zdrojı́ch
a v nejrůznějšı́ch databázı́ch, přičemž výsledky zobrazujı́ na stejné stránce, jako
výsledky nalezené ve fondu knihovny. Některé katalogy jsou napojeny i na dalšı́ in-
108
formačnı́ zdroje (nejrůznějšı́ online encyklopedie či Wikipedie), které umožnı́ uživateli
lépe určit např. požadovaného autora.
Mnoho katalogů nabı́zı́ odkaz na nejrůznějšı́ digitálnı́ knihovny a dalšı́ služby (Google
Book Search, HathiTrust aj.) poskytujı́cı́ plné texty (nebo alespoň část textu), a tak
umožňujı́ uživateli zı́skat požadovaný dokument mnohem rychleji (některé služby
jsou však dostupné pouze registrovaným uživatelům konkrétnı́ knihovny). Touto
nadstavbovou službou se online katalogy krůček po krůčku přibližujı́ komerčnı́m
databázovým systémům, které plné texty nabı́zejı́ (at’ už přı́mo, nebo pomocı́ nejrůznějšı́ch směrovacı́ch služeb).
V popisovaných systémech nenı́ zcela implementováno vyhledávánı́ v přirozeném
jazyce, protože je to technicky poměrně náročné, i tak se ale vyhledávánı́ oproti prvnı́m
OPACům velice zjednodušilo – nenı́ potřeba hledat pomocı́ klı́čů ani uživatel nemusı́
znát přesné názvy atp. Systémy umı́ opravovat běžné překlepy, navrhovat správné
termı́ny, některé i automaticky využı́vajı́ stemmingu či lemmatizace, aniž by uživatel
musel zadávat jakékoliv rozšiřujı́cı́ a zástupné znaky. Součástı́ systémů bývá i slovnı́k
synonym a stop slov. Snaha o zjednodušenı́ vyhledávánı́ je vidět i za začleněnı́m fasetové navigace, uživatelských štı́tků, které se vı́ce blı́žı́ jazyku uživatele, a možnostı́
vyhledávánı́ podle klı́čových slov.
Běžnou součástı́ představených systémů je řazenı́ výsledků podle relevance s možnostı́
jejich přeřazenı́ (nejčastěji podle autorů, názvů nebo data publikovánı́). Systémy přidávajı́ vyhledávacı́m termı́nům určitou váhu (nejčastěji podle mı́sta, kde se v záznamu
vyskytujı́), což umožňuje najı́t relevantnějšı́ výsledky. U většiny katalogů nechybı́ ani
zobrazenı́ souvisejı́cı́ch dokumentů, avšak uživatel (zatı́m) nemá možnost označit jednotku jako nevyhovujı́cı́ jeho požadavkům.
Nabı́dkou trvalého odkazu konkrétnı́ho záznamu umožňujı́ uživateli jednoduchou formou vystavit odkaz na knihu třeba na blogu. RSS kanály uživateli zjednodušujı́ sledovánı́ novinek, připravené citace mu zas ulehčujı́ práci při zadávánı́ dı́la do použité
literatury.
Analyzované knihovnı́ katalogy se v jistém úhlu pohledu přibližujı́ představeným
knižnı́m“ sociálnı́m sı́tı́m, což je může dále přiblı́žit uživatelům zvyklým na sociálnı́
”
sı́tě. Prozatı́m jim chybı́ možnost navazovat kontakty a přidávat si uživatele jako
109
přátele, což je jednı́m ze základnı́ch stavebnı́ch kamenů sociálnı́ch sı́tı́ obecně. Dále
OPACy nenabı́zı́ možnost diskuse a vytvářenı́ diskusnı́ch skupin, avšak dalšı́ funkce
(hodnocenı́, vkládánı́ recenzı́ či uživatelských štı́tků) již do online katalogů intergrovány
jsou. Knižnı́“ sociálnı́ sı́tě naopak OPACy předčı́ svými sociálnı́mi prvky, avšak v os”
tatnı́ funkcionalitě (napojenı́ na externı́ zdroje, export citacı́, RSS kanály, možnosti
vyhledávánı́ aj.) zaostávajı́.
Právě začleňovánı́ prvků známých ze sociálnı́ch sı́tı́, blogů atp., napojenı́ na nejrůznějšı́
informačnı́ zdroje a služby, rozšı́řenı́ katalogů o nové funkce a využitı́ komponent
s otevřeným zdrojovým kódem je cesta, která podle mého názoru mnoho OPACů ještě
čeká, ale která může být tı́m správným řešenı́m (i když nemusı́ být řešenı́m jediným),
jak knihovny otevřı́t světu a uživatelům.
Rozvoj OPACů nové generace je závislý na mnoha faktorech – od finančnı́ch prostředků
přes schopné lidi po ochotu inovovat a snahu sledovat aktuálnı́ trendy ve vývoji webových technologiı́. A právě sledovánı́ trendů, chut’ inovovat a nebát se implementovat nové prvky a koncepty je cesta, která může knihovnám pomoci udržet krok
s aktuálnı́m vývojem. Mohly by se tak stát se mı́stem, ze kterého budou uživatelé při
vyhledávánı́ informacı́ vycházet.
Analyzované OPACy ukázaly, že myšlenky Ch. R. Hildretha byly svým způsobem
nadčasové a pomalu se uvádějı́ v život. Jen je možná poněkud smutné, že se na jejich realizaci muselo čekat téměř deset let.
110
Seznam použitých a citovaných zdrojů
• Apache Solr [online]. The Apache Software Foundation, c2007 [cit. 2010-03-05]. Dostupné
z WWW: <http://lucene.apache.org/solr/>.
• AquaBrowser [online]. Amsterdam : Medialab Solutions, c2008 [cit. 2010-03-14]. Dostupné
z WWW: <http://www.aquabrowser.com>.
• BEDNÁŘ, Vojtěch. 2005. Jak dnes fungujı́ sociálnı́ sı́tě? [online]. Lupa, server o českém internetu.
Praha : Internet Info, 11. 8. 2005 [cit. 2010-03-09]. Dostupné z WWW:
<http://www.lupa.cz/clanky/jak-dnes-funguji-socialni-site/>. ISSN 1213-0702.
• BISSON, Casey. 2006. WPopac : An OPAC 2.0 Testbed [online]. Casey Bisson, February 9, 2006
[cit. 2010-03-12]. Dostupné z WWW:
<http://maisonbisson.com/blog/post/11133/wpopac-an-opac-20-testbed/>.
• Blacklight : findability for your whole collection [online]. c2009 [cit. 2010-03-14]. Dostupné
z WWW: <http://projectblacklight.org/>.
• BLYBERG, John. 2008. SOPAC 2.0 : What to Expect [online]. Blyberg, 2008-08-16
<http://www.blyberg.net/2008/08/16/sopac-20-what-to-expect/>.
• BOYD, D. M.; ELLISON, N. B. 2007. Social network sites: Definition, history, and scholarship.
Journal of Computer-Mediated Communication. 2007, vol. 13, no. 1 [cit. 2010-03-12]. Dostupné
z WWW: <http://jcmc.indiana.edu/vol13/issue1/boyd.ellison.html>.
• BRATKOVÁ, Eva. 2007. OPAC : Systémy a rozhranı́ a jejich vývoj. Část I. [online]. Praha : UISK
FF UK, řı́jen 2007 [cit. 2010-02-11]. Dostupné z WWW: <http://texty.jinonice.cuni.cz>.
• BREEDING, Marshall. 2007a. Next-Generation Library Catalogs. Library Technology Reports :
Expert Guides to Library Systems and Services. July/August 2007, vol. 43, no. 4, s. 1–42.
Dostupné komerčně z WWW: <http://search.enbscohost.com>. ISSN 0024-2586.
• BREEDING, Marshal. 2007b. The Bird of a New Generation of Library Interfaces. Computers in
Libraries. October 2007, vol. 27, no. 9, s. 34–37. Dostupné také z WWW:
<http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12880>. ISSN 1041-7915.
• BREEDING, Marshal. 2007c. Thinking About Your Next OPAC. Computers in Libraries. April
2007, vol. 27, no. 4, s. 28–30. Dostupné také z WWW:
• BREEDING, Marshall. 2007d. VuFind : a next-gen Catalog from Villanova. Smart Libraries
Newsletter. September 2007, vol. 27, no. 9 [cit. 2010-03-01]. Dostupné z WWW:
• BROWN, Karen. 2009. What Is Social Networking? [online]. What Is Social Networking, c2009
[cit. 2010-03-09]. Dostupné z WWW: <http://www.whatissocialnetworking.com/>.
• BUTTERFIELD, Kevin. 2003. Online Public Acces Catalogs [online]. In Encyclopedia of Library
and Information Science. 23 June 2003 [cit. 2010-03-14]. Formát PDF. Dostupné komerčně
z WWW: <http://www.informaworld.com>. ISBN: 978-0-8247-2075-9 (hardback)
978-0-8247-2071-1 (electronic).
• BYRUM, John D., Jr. 2005. On-line katalogy a knihovnı́ portály v současném informačnı́m
prostředı́. Knihovna [online]. 2005, roč. 16, č. 1 [cit. 2010-02-10]. S. 9–22. Dostupné z WWW:
<http://knihovna.nkp.cz/knihovna51/519byrum.htm>. ISSN 1801-3252.
111
• COOK, John. 2006. Shelfari an online meeting place for bibliophiles [online]. Seattle PI Business.
2006, October 11 [cit. 2010-03-10]. Dostupné z WWW:
<http://www.seattlepi.com/business/288229_shelfari11.html>.
• Darien Library [online]. Darien (CT, USA) : Darien Library, [c2008] [cit. 2010-03-14]. Catalog.
Dostupné z WWW: <http://www.darienlibrary.org/catalog>.
• DONÁT, Jiřı́. 2006. Sociálnı́ sı́tě – cesta ke strukturovanějšı́mu Internetu [online]. Lupa, server
o českém internetu. Praha : Internet Info, 22.2.2006 [cit. 2010-03-09]. Dostupné z WWW: <http:
//www.lupa.cz/clanky/socialni-site-cesta-ke-strukturovanejsimu-internetu/>. ISSN
1213-0702.
• DROBÍKOVÁ, Barbora. 2003. Budovánı́ katalogu a uživatelský přı́stup [online]. In Informačnı́
chovánı́ a digitálnı́ knihovny. Bratislava : FiF UK, 2003 [cit. 2010-02-10]. Dostupné z WWW:
<http://www.etf.cuni.cz/~barbora/katalog.pdf>.
• Evergreen. 2008a. Eveergreen [online]. Atlanta (GA, USA) : GPLS, c2008 [cit. 2010-03-12]. FAQs.
Dostupné z WWW: <http://open-ils.org/>.
• Evergreen. 2008b. Online Catalog Help [online]. Atlanta (GA, USA) : GPLS, Last modified
2008-02-08 [cit. 2010-03-02]. Dostupné z WWW:
<http://open-ils.org/dokuwiki/doku.php?id=evergreen-user:opac_help>.
• Georgia Library. 2008. Georgia PINES Catalog [online]. Atlanta (GA, USA) : Georgia Public
Library Service, c2006–2008 [cit. 2010-03-14]. Dostupné z WWW:
<http://gapines.org/opac/en-US/skin/default/xml/index.xml>.
• GUSHEE, Liz. 2007. An interview with Bess Sadler, Research and Development Librarian,
University of Virginia. Images : The newsletter of the VRA [online]. December 2007, vol. 4, no. 6
<http://www.vraweb.org/publications/imagestuff/vol4no6.htm>.
• HILDRETH, Charles R. 1995. Online Catalog Design Models : Are We Moving in the Right
Direction? : a Report Submitted to the Council on Library Resources August, 1995 [online]. 1995,
updated March 27, 2000 [cit. 2010-03-14]. Dostupné z WWW:
<http://www.ou.edu/faculty/H/Charles.R.Hildreth/clr-opac.html>.
• CHALON, Patrice X. ; PRETORO, Emmanuel Di.; KOHN, Laurence. 2008. OPAC 2.0:
Opportunities, development and analysis. In Proceedings 11th European Conference of Medical
and Health Libraries, Helsinki (Finland). Helsinki, 2008 [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW:
<http://eprints.rclis.org/archive/00014372/01/chalon_EAHIL2008.pdf>.
• IFLA Study Group. 2002. Funkčnı́ požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva
[online]. Přel. Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha : Národnı́ knihovna ČR, 2002 [cit. 2010-03-11].
Dostupné z WWW: <http://www.webarchiv.cz/files/dokumenty/reference/frbr.pdf>.
117 s. ISBN 80-7050-400-5 (brož.).
• JOHNSON, Doug. 2008. My Next Library Catalog Needs... [online]. Library Media Connection,
2008, vol. 26, no. 5 [cit. 2010-03-13]. Dostupné také z WWW: <http:
//www.doug-johnson.com/dougwri/my-next-library-catalog-needs.html>.ISSN 1542-4715.
• KEPM, Rebecca. 2007. Catalog/Cataloging Changes and Web 2.0 Functionality: New Directions
for Serials. The Serials Librarian [online]. 2007, vol. 53, no. 4 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z WWW:
<http://library.uncw.edu/web/faculty/kempr/Kemp-Catalog-Web-2-0-2007-03-12.pdf>.
ISSN 1541-1095 (electronic) 0361-526X (paper).
• KINCAID, Jason. 2008. Shelfari Hopes to Bring Authors and Reades Together Over Wikis
[online]. TechCrunch. 2008, Apr 21 [cit. 2010-03-10]. Dostupné z WWW:
<http://techcrunch.com/2008/04/21/
shelfari-hopes-to-bring-authors-and-readers-together-over-wikis/>.
112
• Koha [online]. Columbus (OH, USA) : LibLime & Koha Development Team, c1999-2009
[cit. 2010-03-10]. Dostupné z WWW: <http://koha.org/>.
• KÖPPEL, Petr. 2007. Knihy na českém Webu 2.0 [Books on the Czech Web 2.0]. Praha, 2007. 41
s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačnı́ch studiı́
a knihovnictvı́. Vedoucı́ bakalářské práce Denisa Kera.
• LEVINE, Jenny. 2006. Library 2.0 in the Real World [online]. Chicago (IL, USA) : American
Library Association, 2006-01-30 [cit. 2010-03-14]. Dostupné z WWW:
<http://www.techsource.ala.org/blog/2006/01/library-20-in-the-real-world.html>.
• LibraryThing. 2010a. About LibraryThing [online]. LibraryThing, [2010] [cit. 2010-03-09].
Dostupné z WWW: <http://www.librarything.com/about>.
• LibraryThing. 2010b. LibraryThing [online]. LibraryThing, [2010] [cit. 2010-03-09]. Dostupné
z WWW: <http://www.librarything.com/about>.
• LibraryThing. 2010c. LibraryThing for Libraries [online]. LibraryThing, [2010] [cit. 2010-03-09].
Dostupné z WWW: <http://www.librarything.com/forlibraries>.
• LibraryThing. 2010d. Search [online]. LibraryThing, [2010] [cit. 2010-03-09]. Dostupné z WWW:
<http://cz.librarything.com/wiki/index.php/Search>.
• LibraryThing. 2010d. Zeitgeist Owerview [online]. LibraryThing, [2010] [cit. 2010-03-09].
Dostupné z WWW: <http://cz.librarything.com/zeitgeist>.
• MANNING, Christopher D.; RAGHAVAN, Prabhakar; SCHÜTZE, Hinrich. 2008. Introduction to
Information Retrieval [online]. Cambridge (UK) : Cambridge University Press, c2008
[cit. 2010-03-11]. Stemming and lemmatization. Dostupné z WWW: <http:
//nlp.stanford.edu/IR-book/html/htmledition/stemming-and-lemmatization-1.html>.
• Manual for Koha Version 3.0 (stable) [online]. Columbus (OH, USA) : LibLime & Koha
Development Team, c1999-2009 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z WWW:
<http://koha.org/documentation/manual/3.0>.
• MAYHOOD, Erin. 2007. Blacklight Wants and Needs Analysis [online]. Charlottesville (VA,
USA) : University of Virginia Library, Latest Update August 27, 2007 [cit. 2010-03-12]. Dostupné
z WWW: <http://www2.lib.virginia.edu/brown/rescomp/uxstudies/Blacklight_Wants_
and_Needs_Analysis.pdf>.
• MYNARZ, Jindřich; ŠLAPÁKOVÁ, Ivana; ŽÁČKOVÁ, Eliška. 2009. Evergreen OPAC : Manual
[elektronická pošta]. Message to: Markéta Opálková. 20 Apr 2009 [cit. 2010-03-02]. Osobnı́
komunikace.
• NAGY, Andrew. 2008. VuFind: The Library OPAC Meets Web 2.0 [online]. Nagy A., October 4,
2008 [cit. 2010-03-10]. Dostupné z WWW:
<http://www.rss4lib.com/2008/10/vufind_the_library_opac_meets.html>.
• NATIONS, Daniel. 2010. What is Social Networking? [online]. About.com. New York (NY, USA) :
The New York Times Company, c2010 [cit. 2010-03-09]. Dostupné z WWW:
<http://webtrends.about.com/od/socialnetworking/a/social-network.htm>.
• NOVÁK, Petr. 2006. Nové technologie OPACu v éře Googlu : Ex Libris Primo. Ikaros [online].
2006, roč. 10, č. 6 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/3482>.
URN-NBN:cz-ik3482. ISSN 1212-5075.
• O’NEIL, Jill. 2007. LibraryThing: Cataloging for the (social) Masses [online]. Information Today.
September 1, 2007 [cit. 2010-03-09]. Dostupné z WWW: <http:
//www.allbusiness.com/technology/software-services-applications/8910381-1.html>.
• OCLC. 2007. OCLC to pilot WorldCat Local [online]. Dublin (OH, USA) : OCLC, 11 April 2007
[cit. 2010-03-12]. Dostupné z WWW: <http://www.oclc.org/news/releases/200659.htm>.
113
• OCLC. 2009a. WorldCat Local [online]. Dublin (OH, USA) : OCLC, c2009 [cit. 2010-03-12].
Dostupné z WWW: <http://www.oclc.org/worldcatlocal/default.htm>.
• OCLC. 2009b. WorldCat Local : Quick Reference: Searching, Availability and Requesting an Item
[online]. Dublin (OH, USA) : OCLC, c2009 [cit. 2010-03-01]. Formát PDF. Dostupné z WWW:
<http://www.oclc.org/support/documentation/worldcatlocal/WCLrefcard.pdf>.
• Open Library [online]. San Francisco (CA, USA) : Internet Archive, last modified April 9, 2008
[cit. 2010-03-12]. About Us. Dostupné z WWW: <http://openlibrary.org/about>.
• Plymouth State University. Lamson Library. 2000. Lamson Library [online]. Plymouth (NH,
USA) : Plymouth State University, c2000–2009 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z WWW:
<http://library.plymouth.edu/>.
• POO, Danny C. C.; KHOO, Christopher S. G. 2003. Online Catalog Subject Searching. In
Encyclopedia of Library and Information Science [online]. 2003, s. 2218–2228 [cit. 2010-03-12].
Dostupné komerčně z WWW: <http://www.dekker.com>.
• ROEDER, Linda. 14 Reason You Should Join a Social Network [online]. About.com. New York
(NY, USA) : The New York Times Company, c2010 [cit. 2010-03-09]. Dostupné z WWW:
<http://personalweb.about.com/od/easyblogsandwebpages/a/whatsocialnetwo.htm>.
• SADLER, Elizabeth (Bess). 2009. Project Blacklight : a next generation library catalog at a first
generation university. Library Hi Tech [online]. 2009, vol. 27, no. 1, s. 57–67 [cit. 2010-03-12].
Dostupné komerčně z WWW:
<http://www.emeraldinsight.com/10.1108/07378830910942919>. ISSN 0737-8831.
• Scriblio [online]. Scriblio, c2007 [cit. 2010-03-14]. About Scriblio. Dostupné z WWW:
<http://about.scriblio.net/>.
• Shelfari. 2006. About [online]. Shelfari, c2006-2010 [cit. 2010-03-10]. Dostupné z WWW:
<http://www.shelfari.com/Shelfari/AboutUs.aspx>.
• Shelfari [online]. Shelfari, c2006-2010 [cit. 2010-03-10]. Dostupné z WWW:
<http://www.shelfari.com>.
• The Social OPAC [online]. Darien (CT, USA) : Darien Library [c2008] [cit 2010-03-14]. Dostupné
z WWW: <http://thesocialopac.net/>.
• ŠKOP, Michal. 2009. Využitı́ vybraných nástrojů webu 2.0 ve vysokoškolských knihovnách: blogy,
RSS a sociálnı́ sı́tě. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury
a knihovnictvı́, Kabinet informačnı́ch studiı́ a knihovnictvı́, 2009. 133 s. Vedoucı́ diplomové práce
Dr. Ing. Zdeněk Kadlec. Dostupné také z WWW:
<http://is.muni.cz/th/110826/ff_m/Magisterska_prace.doc>.
• University of Chicago. University of Chicago Library. 2009a. Lens Help [online]. Chicago (IL,
USA) : University of Chicago Library, [c2009] [cit. 2010-03-14]. Dostupné z WWW:
<http://lens.lib.uchicago.edu/help.aspx>.
• University of Chicago. Library. 2009b. Search the University of Chicago Library [online]. Chicago
(IL, USA) : University od Chicago Library, [c2009] [cit. 2010-03-14]. Dostupné z WWW:
<http://lens.lib.uchicago.edu/help.aspx>.
• University of Virginia. Library. 2008. The U. Va. Library’s Next Generation Search Interface:
VIRGObera : About VIRGObeta [online]. Charlottesville (VA, USA) : University of Virginia
Library, c2008 [cit. 2010-03-14]. Dostupné z WWW:
<http://www2.lib.virginia.edu/press/virgobeta/index.html>.
• University of Virginia. Library. 2009. VIRGObeta [online]. Charlottesville (VA, USA) : University
of Virginia Library, c2009 [cit. 2010-03-14]. Dostupné z WWW:
<http://virgobeta.lib.virginia.edu/>.
114
• University of Washington. Library. 2009. UW WorldCat [online]. Seattle (WA, USA) : University
of Washington Libraries, c1998–2009 [cit. 2010-03-13]. Dostupné z WWW:
<http://uwashington.worldcat.org/>.
• Villanova University. Falvey Memorial Library. 2007a. Helpful Searching Tips [online]. Villanova
(PA, USA) : Villanova University, c1990–2007 [cit. 2010-03-05]. Helpful Searching Tips. Dostupné
z WWW: <http://library.villanova.edu/Find/Help/Home?topic=search>.
• Villanova University. Falvey Memorial Library. 2007b. Library Catalog : Villanova University
Libraries [online]. Villanova (PA, USA) : Villanova University, c1990–2007 [cit. 2010-03-05].
Dostupné z WWW: <http://library.villanova.edu/Find/>.
• VLASÁK, Rudolf. 1999. Světový informačnı́ průmysl. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1999. Systém
OCLC, s. 237–252. ISBN 80-7184-840-9.
• VuFind : The library OPAC meets Web 2.0! [online]. Villanova (PA, USA) : Villanova University,
Falvey Memorial Library, [c2007] [cit. 2010-03-14]. Dostupné z WWW:
<http://www.vufind.org/>.
• WEBBER, Sheila. Potential and issues of Web 2.0 [online]. SlideShare, c2009 [cit. 2010-03-09].
Dostupné z WWW: <http:
//www.slideshare.net/sheilawebber/potential-and-issues-of-web-20-presentation>.
• WILSON, Katie. 2007. OPAC 2.0 : Next generation online library catalogues ride the Web 2.0
wave! Online Currents. 2007, vol. 21, no. 10, s. 406–413. Dostupné také z WWW:
<http://works.bepress.com/cgi/viewcontent.cgi?article=1008&context=katie_wilson>.
115
Seznam obrázků
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
Titulnı́ stránka sytému AquaBrowser na instalaci Knihovny Chicagské univerzity. . . .
Formulář rozšı́řeného vyhledávánı́ v systému AquaBrowser. . . . . . . . . . . . . . . .
Ukázka zobrazenı́ slovnı́ho oblaku v systému AquaBrowser. . . . . . . . . . . . . . . .
Celkový pohled na seznam výsledků v systému AquaBrowser. . . . . . . . . . . . . . .
Ukázka uživatelského seznamu v modulu Mé objevy systému AquaBrowser. . . . . . .
Ukázka zobrazenı́ úplného záznamu v systému AquaBrowser. . . . . . . . . . . . . . .
Titulnı́ stránka systému WorldCat Local na instalaci Knihoven Washingtonské univerzity.
Formulář rozšı́řeného vyhledávánı́ v systému WorldCat Local. . . . . . . . . . . . . . .
Ukázka seznamu výsledků vyhledávánı́ v systému WorldCat Local. . . . . . . . . . . .
Ukázka zobrazenı́ rozšı́řeného záznamu v sytému WorldCat Local. . . . . . . . . . . .
Ukázka zobrazenı́ úplného záznamu v poli Detaily v systému WorldCat Local. . . . . .
Titulnı́ stránka uživatelského účtu v systému WorldCat i WorldCat Local. . . . . . . .
Titulnı́ stránka systému VIRGObeta na instalaci Knihovny Virginské univerzity. . . .
Ukázka připravené fasety pro prohlı́ženı́ podle formátu v systému VIRGObeta. . . . .
Ukázka seznamu výsledků vyhledávánı́ v systému VIRGObeta. . . . . . . . . . . . . .
Ukázka zobrazenı́ úplného záznamu v systému VIRGObeta. . . . . . . . . . . . . . . .
Titulnı́ stránka systému VuFind na instalaci Falvey Memorial Library Villanovské univerzity. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Formulář rozšı́řeného vyhledávánı́ v systému VuFind. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ukázka seznamu výsledků vyhledávánı́ v systému VuFind. . . . . . . . . . . . . . . . .
Ukázka zobrazenı́ úplného záznamu v systému VuFind. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Titulnı́ stránka systému Evergreen na instalaci Georgijské knihovny. . . . . . . . . . .
Formulář rozšı́řeného vyhledávánı́ v systému Evergreen. . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ukázka seznamu výsledků vyhledávánı́ v systému Evergreen. . . . . . . . . . . . . . .
Ukázka zobrazenı́ úplného záznamu v systému Evergreen. . . . . . . . . . . . . . . . .
Titulnı́ stránka systému Koha na instalaci Steelman Library Southeasternské univerzity.
Formulář rozšı́řeného vyhledávánı́ v systému Koha. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ukázka seznamu výsledků vyhledávánı́ v systému Koha. . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ukázka zobrazenı́ úplného záznamu v systému Koha. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ukázka kontextové nápovědy v systému Scriblio. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ukázka seznamu výsledků vyhledávánı́ v systému Scriblio. . . . . . . . . . . . . . . . .
Ukázka části úplného záznamu v systému Scriblio. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Část titulnı́ stránky systému SOPAC na instalaci Darienské knihovny. . . . . . . . . .
Formulář rozšı́řeného vyhledávánı́ v systému SOPAC. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ukázka seznamu výsledků vyhledávánı́ v systému SOPAC. . . . . . . . . . . . . . . . .
Ukázka zobrazenı́ úplného záznamu v systému SOPAC. . . . . . . . . . . . . . . . . .
36
37
38
39
40
41
42
43
Ukázka
Ukázka
Ukázka
Ukázka
Ukázka
Ukázka
Ukázka
Ukázka
titulnı́ stránky systému LibraryThing. . . . . . . . . . . . . .
vyhledávacı́ho formuláře systému LibraryThing. . . . . . . .
zobrazenı́ výsledků vyhledávánı́ v systému LibraryThing. . .
úplného záznamu v systému LibraryThing. . . . . . . . . . .
titulnı́ stránky systému Shelfari. . . . . . . . . . . . . . . . .
formuláře pro rozšı́řené vyhledávánı́ systému Shelfari. . . . .
zobrazenı́ seznamu výsledků vyhledávánı́ v systému Shelfari.
úplného záznamu v systému Shelfari. . . . . . . . . . . . . .
116
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
20
22
23
25
26
27
29
31
33
34
36
38
42
43
44
46
48
49
51
52
55
56
58
59
62
63
65
66
70
72
73
76
78
79
80
. 90
. 91
. 93
. 94
. 99
. 100
. 102
. 103
Evidence výpůjček
Prohlášenı́:
Dávám svolenı́ k půjčovánı́ této rigoróznı́ práce. Uživatel potvrzuje svým podpisem, že
bude tuto práci řádně citovat v seznamu použité literatury.
V Praze 14. března 2010
..........................................
Markéta Opálková
Jméno
Katedra/Pracoviště
Datum
Podpis

Analýza vybraných OPACů nové generace

Transkript

Podobné dokumenty

Praktikum z operacnıch systému˚ Jméno: I. Strucné odpovedi 1

Cesta kolem Orientu