Židovské svátky

Židovské svátky
Kalendář
• rok č. 1 – počátek letopočtu = stvoření světa, 3761 př. Kr.
• den začíná večerem – podle „…byl večer a bylo jitro…“ ze zprávy o stvoření
• první den v týdnu je neděle
• kalendář je solaro-lunární (kř. mají solární – přesná délka roku, ale rozcházejí se
lunární fáze napříč měsíci, muslimové lunární – sedí lkunární fáze, ale rok má 355 dní,
takže měsíce putují rokem a jednou za 32,5 let se to srovná)
• začátek měsíce vždy po novu – objeví se první srpek nového měsíce – měsíce tedy
lunární
• rok v zásadě solární – zachovávají se jarní, letní,… měsíce – srovnává se to
přestupným měsícem, který se do roku vsouvá 7x za 19 let
Svátky
• biblické – zmíněné v Tóře
o poutní – povinnost poutě do Chrámu
o vysoké
• historické – spojené s konkrétní historickou událostí
• moderní – soiuvisí s moderními dějinami státu Izrael
• postní dny
• ostatní významné dny
• nejvyšší svátek – šabat – každá sobota – 7. den stvoření, kdy Hospodin odpočíval,
analogický svátek s naší nedělí, přísná pravidla pro zdržování se práce, speciální
bohoslužby
Roš chodeš – (hlava měsíce)
• patří mezi ostatní významné dny, má ale důležitost při určování svátků ostatních
• původně vyhlašován v Jeruzalémě tak, že rabíni čekali 30. den po minulém novoluní
na příchod dvou svědků, kteří viděli první srpek nového měsíce
• pokud nebyl měsíc vidět, protože bylo např. zataženo, tak byl Roš chodeš vyhlášen
automaticky další den
• mimo Izrael pak panovala nejistota, zda nastal Roš chodeš 30. nebo 31. den a tak se
všechny svátky s přesným datem (např. Pesach 15. nisanu) mimo Izrael začaly
zdvojovat, protože se nevědělo, jestli už dané datum nastalo nebo zda to bude až
zítra
• dnes je již kalendář pevný a z úcty k historii jsou zdvojené jen svátky biblické
Biblické svátky poutní
Pesach
• svátek nekvašených chlebů
• na památku exodu
• nejstarší židovský svátek
• 7 – 8 dní
• 13. nisanu večer = tedy až 14. nisanu – odstranění posledních zbytků chámec –
čehokoliv kvašeného – z domu
• 14. nisanu – přes den – půst prvorozených – na památku záchrany před 10. eg.
ránou, v dobách Chrámu obětování beránka
• 15. nisanu vlastní začátek svátku - slavnostní večeře – Tórou předepsán nekvašený
chléb + vyprávění o východu z Egypta
1
•
•
•
•
celá večeře je ale tradicí rozvinuta v poměrně komplikovaný rituál – hořké byliny,
vyprávění, poháry vína, sváteční jídlo, beránek symbolicky zpřítomněn drůbeží kostí,…
je to právě ta večeře, kterou konal J.K. s učedníky před svou smrtí a kř. z ní odvozují
svou Eucharistii čili Večeři Páně
21. nisanu, poslední den svátku – připomínka přechodu přes rákosové moře
dny mezi jsou všední dny svátku
Šavuot
• oslava darování Tóry
• 6. sivan – není to datum stanovené Tórou
• naplnění svobody přijetím Tóry
• synagogy se vyzdobují zelení – zemědělský aspekt, dle tradice Sinaj v den darování
Tóry rozkvetla
• celonoční studium Tóry
• pokrmy z mléka a medu – med produkt nekošer hmyzu a mléko tvořené z krve savců
symbolizuje schopnost Tóry očišťovat a napravovat nás samotné
• Tóra byla darována na zcela obyčejné hoře => s pýchou a povyšováním to nikam
nedotáhneme
• tak jako poušť v okolí Sinaje není zemí nikoho, tak ani Tóra nikomu nepatří, každý
z ní může čerpat
• jediný den, kdy byly v Chrámu obětovány kynuté chleby (jindy vždy nekynuté)
Sukot
•
•
•
•
•
•
•
svátek stánků – podzimní svátek
15. tišri, trvá 7 dní
první den je nejvýznamnější
připomíná východ z Egypta – odhodlání opustit jistoty Egypta a vydat se do nejistoty
pouště za svobodou – symbolizováno chýšemi, ve kterých se během svátku přebývá
na druhé straně je svátek spojen se zemědělskou slavností dožínek
je to i doba zvláštní pohostinnosti, různí hosté se zvou do suky (chýše)
celkově je to svátek radosti, i v synagogách se tančí a zpívá
Biblické svátky vysoké (hebr. jamim noraim = „dny bázně“)
Roš hašana
• svátek nového roku – pro představu obdoba našeho Silvestra
• předchází mu měsíc elul – poslední měsíc v roce, ve kterém se člověk připravuje na
Nový rok ve znamení pokání – tšuva – člověk je pak připraven vstoupit do nového
roku jako „nový člověk“ s pevným rozhodnutím být lepší než loni
• 1. tišri je dle tradice den stvoření člověka
• jediný svátek, který i v Izraeli trvá dva dny – je zdvojen
• takový Nový rok je velmi vážná věc, dle tradice je to Den soudu, Stvořiteli se jakoby
předkládá „výroční zpráva“ – člověk by měl být po měsíci pokání na soud připraven –
kontrast k našemu Novému roku
• Hospodin se symbolicky korunuje za Krále světa
• speciálním, předepsaným způsobem se troubí na šofar
• lidé se shromažďují u vody: a/ odhazují zde své hříchy, b/ jde o den korunovace a dle
tradice bývali izraelští králové u vody korunováni
• novoroční hostina je samozřejmostí
• v tento den bývá v synagogách nejvíce plno, podobně jako na Jom kipur
2
Jom Kipur
• den smíření
• 10. tišri
• přísný celodenní půst
• den, kdy Hospodin odpustil Izraeli hřích zlatého telete
• den, kdy se v synagogách vyznávají hříchy, lidé často oděni do bílých šatů - symbol
pohřebních rubášů, ale i kněžského šatu čistoty
• den, kdy člověk díky Bohu dosahuje znovu úplné čistoty a odpuštění hříchů
• kdysi se hříchy symbolicky přenášely na kozla, který byl pak vyhnán do pouště
• nazýván jako šabat šabatů
• v Izraeli je v tento den vyhlášen zákaz jízdy autem, nevysílá rozhlas ani televize a
všechny úřady a obchody jsou zavřeny – funguje jen zdravotnictví, policie a armáda
Historické svátky
Chanuka
• zasvěcení, svátek světel
• 8 dní – 25. kislevu – 2. tevetu
• oslava vítězství Makabejců nad syrskými Seleukovci (řecká dynastie vládnoucí v Sýrii)
165 př. Kr., znovuzasvěcení znesvěceného Chrámu, získání samostatnosti
• 6000 judských partizánů pod vedením Judy Makabejského postupně porazilo 47000
vojáků syrské armády a nově poslanou ještě větší armádu porazili u Bejt Cur a
následně dobyli Jeruzalém a Chrám očistili
• v očištěném Chrámu chtěli zapálit menoru, ale měli k dispozici jen olej na jediný den,
přičemž příprava nového olivového oleje trvá dnů osm – nicméně Chrám znovu
zasvětili Hospodinu, menoru naplnili, zapálili a ta zázrakem vydržela hořet celých osm
dní, než byl připraven olej další
• se svátkem se pojí rituál postupného zapalování 9ti ramenného svícnu chanukia,
každý den o jednu svíci navíc (devátá svíce na zvláštním rameni slouží k zapalování
ostatních)
Purim
• oslava záchrany židovského národa v době vlády perského Achašveroše (485 – 465
př. Kr.) zásluhou Židovky Ester, která byla v té době perskou královnou
• 14. adar
• Haman s královským souhlasem naplánoval konečnou likvidaci všech Židů a vylosoval
pro to den 13. adar (pur = hebr. los => purim)
• Ester se o tomto plánu dozvěděla od svého strýce Mordechaje, prozradila králi svlůj
původ a král na její přímluvu celou akci zrušil a Hamana a jeho stoupence popravil –
tak byl židovský národ doslova zachráněn před likvidací
• 13. adar je dnem půstu na připomínku toho, že i Ester se před žádostí a přímluvou u
Achašveroše postila
• 14. adar se tedy stal dnem záchrany
• v některých místech říše, v první řadě však v opevněném městě Šušan se však
Hamanovi stoupenci pokusili o pogrom na Židy a proto se 14. adaru ještě museli
mnozí Židé bránit těmto tendencím, klid nastal až 15. adaru => ve městech, které
v době Jozua měly hradby, např. Jeruzalém, se svátek slaví až 15. adaru a nazývá se
Šušan Purim
• tento den se 2x čte kniha Ester a koná se řádná hostina na níž nesmí chybět víno
• zvykem bývá dělat karneval
3
Židovský rok
měsíc
nisan
ijar
sivan
tamuz
av
elul
tišri
naše období
březen – duben
duben – květen
květen – červen
červen – červenec
červenec – srpen
srpen – září
září – říjen
chešvan
kislev
tevet
švat
adar
(adar šeni – přestupný měsíc)
říjen – listopad
listopad – prosinec
prosinec – leden
leden – únor
únor – březen
únor – březen
svátky
15. – 22. Pesach
6. – 7. Šavuot
1. – 2. Roš hašana
10. Jom Kipur
15. – 21. Sukot
25. začátek Chanuky
2. konec Chanuky
14. Purim
nisan je sice první měsíc náboženského kalendáře a kalendáře svátků, tzv. „počátek měsíců“,
ale Nový židovský rok začíná vždy na Roš hašana 1. tišri
4