číslo 98 - Ústav zemědělské ekonomiky a informací

Komentáře

Transkript

číslo 98 - Ústav zemědělské ekonomiky a informací
MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ
VYBRANÝCH UKAZATELŮ
ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V EU
Václav Bašek
Josef Kraus
č. 98
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
Václav Bašek
Josef Kraus
MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ
ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V EU
Postavení ČR v EU za období 2004-2007 podle FADN
(výzkumná studie)
Praha, 2009
Publikace je součástí řešení Výzkumného záměru č. 1212 MZe 0002725101 „Analýza
a vyhodnocení možností trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova ČR v podmínkách EU
a Evropského modelu“.
Oponenti:
doc. Ing. G. Blaas, CSc. – VÚPOP (Bratislava), ředitel VÚEPP
v letech 1999-2008
Ing. Z. Lukas – Wiener Institut für internationale Wirtschaftsvergleiche
(Vídeňský ústav pro mezinárodní srovnávání, Vídeň)
Text neprošel jazykovou korekturou.
Za obsah publikace odpovídají autoři:
Ing. Václav Bašek, CSc
Ing. Josef Kraus, CSc.
Odborná spolupráce:
Ing. Eva Dyková, CSc.
Ing. Martina Harvilíková
Ing. Zuzana Hloušková
Technická spolupráce:
Helena Šmejkalová
Miluše Jurásková
©
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
ISBN 978-80-86671-67-3
OBSAH
Abstrakt..................................................................................................................................... 1
Abstract ..................................................................................................................................... 1
Executive Summary ................................................................................................................. 2
Úvod ........................................................................................................................................... 7
1
Metodické poznámky ...................................................................................................... 10
2
Vybrané ukazatele za průměrný standardizovaný podnik ......................................... 13
2.1
Průměrná standardní velikost zemědělského podniku ve vybraných státech
EU 25 ....................................................................................................................... 13
2.2
Ukazatel hektarů zemědělské půdy na AWU .......................................................... 17
2.3
Ukazatel celkové zemědělské produkce na ha z. p., resp. AWU............................. 19
2.4
Ukazatel podílu základních odvětví na celkové zemědělské produkci ................... 22
2.5
Ukazatel podílu provozních podpor na celkové zemědělské produkci ................... 23
2.6
Ukazatel objemu provozních podpor na ha z. p., resp. AWU ................................. 28
2.7
Ukazatel celkových nákladů, resp. nákladů na ha z. p. ........................................... 31
2.8
Ukazatel podílu celkových nákladů, resp. výrobní spotřeby na zemědělské
produkci ................................................................................................................... 36
2.9
Ukazatel podílu provozních podpor na celkových nákladech produkce ................. 39
2.10 Ukazatel hrubé přidané hodnoty, resp. čisté přidané hodnoty na ha z. p., resp.
AWU ........................................................................................................................ 41
2.11 Ukazatel důchodu ze zemědělské činnosti na ha z. p., resp. AWU ......................... 48
2.12 Vybrané naturální ukazatele .................................................................................... 51
3
Vybrané ukazatele za specializované podniky polní, smíšené a mléčné
produkce........................................................................................................................... 56
3.1
Ukazatel rozsahu obhospodařované půdy na AWU ................................................ 56
3.2
Ukazatele celkové produkce na ha .......................................................................... 64
3.3
Ukazatele hrubé přidané hodnoty na ha................................................................... 71
3.4
Ukazatele čisté přidané hodnoty na ha .................................................................... 78
Závěry ...................................................................................................................................... 85
Literatura ................................................................................................................................ 89
ABSTRAKT
Cílem předkládané prezentace je seznámit zainteresované s postavením, jež zaujímá české
zemědělství v rámci unie za období 2004-07. Následující mezinárodní srovnání vybraných
ukazatelů zemědělských podniků vychází z oficiálních výsledků šetření podniků zahrnutých
do „Zemědělské účetní datové sítě (FADN)“ a opírá se o tzv. standardní výstupy přepočtené
na průměrný podnik v každém z členských států. Studie přejímá závazný koncept, jímž jsou
definovány základní ukazatele sloužící k zobrazení tvorby a rozdělení důchodu ze
zemědělství v systému FADN. Studie se skládá ze tří kapitol s tím, že v první kapitole jsou
osvětleny metodické postupy mezinárodního srovnání. Prezentace se v rámci kap. 2 odvíjí od
ukazatelů hodnocení celkové zemědělské produkce v členění na její základní složky.
Sledované ukazatele jsou analyzovány obvykle v přepočtu na ha z. p., resp. AWU. Navazující
kap. 3 detailněji rozvíjí kap. 2 v tom směru, že analyzuje výkonnostní ukazatele
porovnávaných devíti členských zemí v rámci jednotně definovaných typů výrobního
zaměření (polní, smíšené a mlékařící podniky v systému FADN).
ABSTRACT
The objective of the present study is to provide information about the position of Czech
agriculture in the framework of the European Union in 2004-07 to those who are interested in
this topic. The following international comparison of selected farm indicators is based on the
official results of surveys conducted on farms1 included in the Farm Accountancy Data
Network (FADN) and relies on so called standard outputs recalculated per average farm in
each of the member states. The study takes over the obligatory concept which defines basic
indicators for the representation of the formation and distribution of income from agricultural
production in the FADN system. The study consists of three chapters. Chapter 1 describes the
methodology of an international comparison. The presentation in Chap. 2 is based on
indicators of the evaluation of total agricultural output divided into its basic components.
Monitored indicators are usually analyzed in recalculation per ha of farm land and/or per
AWU. Chapter 3 is a detailed continuation of Chap. 2, when it analyzes the efficiency
indicators of nine compared member countries in the framework of uniformly defined types
of production orientation (field crop, mixed and dairy farms in the FADN system).
1
The basic source according to the European Commission, RICC, Standard Results (2004-07) in the system of
indicators SE 005-SE 530.
1
International Comparison of Selected Indicators of Farms in the EU
(Position of the CR in the EU in 2004-2007 according to FADN)
EXECUTIVE SUMMARY
The objective of the study is to provide information about the position of Czech
agriculture in the framework of the European Union in 2004-07 to those who are interested in
this topic. The following international comparison of selected farm indicators is based on the
official results of surveys conducted on farms2 included in the Farm Accountancy Data
Network (FADN) and relies on so called standard outputs recalculated per average farm in
each of the member states.
The study takes over the concept which defines basic indicators for the representation of
the formation and distribution of income from agricultural production in the FADN system. In
the briefest definition the FADN3 system is based on a principle that its objective is to
measure, describe and analyze in a uniform way those incomes from farming business that
come from the results of participation of member countries in the single agricultural market.
The study consists of three chapters. Chapter 1 describes the methodology of an
international comparison. The presentation in Chap. 2 is based on indicators of the evaluation
of total agricultural output divided into its basic components. Subsidies to farms are analyzed
separately in a uniform way. Production consumption, divided into direct costs and other
material costs, is also monitored. International comparisons of gross and net value added and
the analysis of external factors follow. The presentation ends with the evaluation of incomes
from farming business. Monitored indicators are usually analyzed in recalculation per ha of
farm land and/or per AWU. Chapter 3 is a detailed continuation of Chap. 2, when it analyzes
the efficiency indicators of nine compared member countries in the framework of uniformly
defined types of production orientation (field crop, mixed and dairy farms in the FADN
system).
To ensure greater clarity the international comparison was made for nine member
countries only and for the average of the EU 25 in total. If our goal is to evaluate the results of
Czech agriculture compared to selected member countries, we should compare them mainly
with the neighbouring countries of the CR where the soil and climatic conditions are similar
and when the agriculture sector in the particular countries has developed in similar conditions
in the historical context. The countries that were subjected to collectivization in the last forty
2
3
The basic source according to the European Commission, RICC, Standard Results (2004-07) in the system of
indicators SE 005-SE 530.
Detailed information on the network concerned is presented in a research study “The Application of the
Farm Accountancy Data Network – FADN) in the Czech Republic” (VÚZE, 2004, No. 78, 71 pp. +
appendixes).
2
decades with its fundamental impacts on the business structure should also be considered. The
comparison with Polish agriculture, and particularly with Hungarian and Slovak agriculture,
demonstrates in a fundamental way the results of an adaptation process triggered by accession
to EU and by the adoption of CAP principles. Austria and Germany, with the exception of the
eastern part of Germany, are examples of countries with agriculture that has not been exposed
to social shocks and that has developed continually without drastic interventions from the
external environment. France and Germany are major representatives of production capacities
as for their size on the European continent and important and/or irreplaceable co-authors of
CAP tools. The Netherlands was also included in this comparison, i.e. the country of
approximately similar size but with much more efficient and productive agriculture, which is
appreciated also for its significant participation in the processes of international division of
labour and which is an example of a country with active foreign trade balance in the segment
of agricultural production. The United Kingdom is an example of a country where the size
structure of a standardized agricultural holding approaches the parameters of Slovak and
Czech agriculture and which derives its agricultural future from principles of pro-liberal
policy to a great extent.
The comparative analysis of economic results of selected member countries of the
European Union is presented to the Czech economic community in such a comprehensive and
detailed form for the first time; it is thanks to the Farm Accountancy Data Network which
provides essential tools for such a comparison – comparable data.
In the present study these brief conclusions have been drawn:
In spite of all potential objections to data acquired by this comparison it is to state that
they provide up-to-date information on the position of Czech agriculture in the EU. All
statements in this presentation are based on the initial data verified and published by the EC in
the basic form (in the system of standardized indicators SE 005-SE 530).
The diametrically different size structure of farms in some new member countries along
with great dominance of agricultural holdings of artificial persons (HAP) brings about many
problems for this comparison because these holdings basically use a double entry bookkeeping system while family farms use single entry book-keeping most frequently. It is to
note that the legal form of a holding is not taken into account in the sampling plan of holdings
included in the network.
The extent to what the sampling plan of farms included in the FADN survey approved
by the EC corresponds to the actual farm structure, i.e. to the existing size structure of
agricultural holdings decisively participating in the formation of the economic result of the
member country in question, underlies the resultant effect of the presented comparison. The
unified system of weighting farms of different size entering the sampling survey that would
result in the construction of single so called standard farm typical of the particular member
3
country is naturally subjected to some deficiencies diminishing the informative value of the
international comparison.
The analyzed indicators clearly document that neither Czech nor Slovak agriculture take
advantage of economies of scale adequately; on the contrary, they belong to member
countries characterized by the low production efficiency of inputs.
Austrian agriculture has quite a privileged position as regards the amount of subsidies.
Payments of subsidies in Austria cover more than a third of the output value (it is 17% in the
Czech Republic) and the absolute values of these subsidies are also significantly higher than
in the compared countries. The volume of subsidies per ha of farm land for the period
2004-07 amounted to 6 400 Kč/ha on average in Czech agriculture compared to 18 700 Kč/ha
in Austria, 12 800 Kč/ha in the Netherlands, 11 600 Kč/ha in Germany and 10 600 Kč/ha in
France. As for the amount of subsidies the position of the new member countries (NMC) is
considerably worse and it is also to a great extent in relation to their economic level. These
countries will objectively have more difficult competitive conditions in the EU single market
until this disproportion is removed.
From the analyzed data a general conclusion can be drawn that is applicable to the
majority of the listed indicators: compared to more advanced countries the position of Czech
agriculture shows, among other things, the unsatisfactory efficiency of inputs into agriculture.
The worse economic result is more clearly confirmed by the recalculation of the listed
economic categories per ha of farm land while in relation to AWU the Czech Republic
usually shifts toward more advanced countries among the compared countries. It is not to be
omitted that in the conditions of Czech agriculture mainly in the largest agricultural holdings
their worse economic results in recalculation per AWU are many times influenced by a higher
share of non-agricultural production and by the employment of workers also for this activity
that is not however reported in the standard output of these holdings.
The obviously lower livestock numbers in NMC, with the exception of Poland,
negatively influence their economic result compared to the old member countries. The loss of
these outputs to our detriment is still increased by the fact that the economic result on family
farms is largely influenced by the method of posting the labour cost.
The analysis shows a close correlation between total agricultural output and
expenditure. In the dimension of total expenditure per ha of farm land the Czech agriculture
reaches approximately a half of the level in Germany (55%), 70% of the level in Austria and
74% of the level in France. Compared to the indicators of the output value a general
conclusion is obviously confirmed that the high level of efficiently spent inputs is positively
reflected in the resultant value of agricultural output.
The analysis of cost items illustrates their different weights within total costs in the
particular countries. There are large differences in overhead costs, used depreciation rates,
4
and in the setting of external factors (wage costs, ground rent, interest costs). In the general
evaluation of costs the results for the Czech Republic, compared to countries with the
overwhelming majority of family farms, are largely influenced by the fact that the FADN data
for HAP and HPP (holdings of physical persons) differ in the method of their acquisition and
in their absolute value.
The indicator of the share of total costs in the value of agricultural output is not
favourable for NMC with the exception of Poland when the economic result without the
inclusion of subsidies is in the red for the studied period 2004-07. Among the monitored
countries Polish, Dutch and Austrian farmers take the first positions. In general, at the given
cost-benefit relations the EU agriculture, but the above-mentioned exceptions, is not able to
expand reproduction if it is not supported from public sources.
The indicator of gross value added (GVA) and/or net value added (NVA) in
recalculation per ha of farm land documents the privileged position of the Netherlands among
the compared countries and, in general, more efficient agriculture in the old member countries
compared to NMC. In the indicator GVA/ha the Czech Republic takes the second worst
position after Slovakia on average for the period 2004-07. Efficiency in this indicator is
3.2 times higher in Austria, 2.2 times higher in the EU 25 in total and 1.5 times higher in
Poland compared to Czech agriculture. The international comparison also shows that the new
member countries are lagging behind the advanced countries of the EU in economic results
and, with the exception of Polish agriculture, their situation from the aspect of GVA and/or
NVA did not improve for the studied period.
The calculation of the share of external factors in NVA can give a preliminary idea how
the EU farmers depend on subsidy payments. Compared to the old member countries external
costs absorb a much higher share of NVA in NMC with the exception of Poland. In the old
member countries, with the exception of Austria, this share ranges around 50%, in the Czech
Republic it amounted to three quarters of NVA for the period 2004-07. In general, the higher
the share of external costs in NVA, the lower the income from farming business while the
dependence of the economic result in agriculture on external sources in the form of either
subsidies or external factors is increasing.
The majority of the studied analytical indicators can demonstrate an unrealistic
statement that the competitive position of Czech agriculture would not be threatened if the
payments of subsidies in the framework of CAP ended, but on the contrary, such a measure
would afflict the other member countries more seriously. The system of the studied indicators
suggests that the annulment of subsidies to agriculture would lead to the worsening of
economic results that would fall into the red, i.e. to an economic loss, in the majority of the
compared member countries. Among the compared countries only Dutch agriculture is an
example of a country where the weight of subsidies is insignificant.
5
It is possible to draw a conclusion from the comparison of data for unspecialized
standardized farms with farms of different production types that with small exceptions the
efficiency order of the nine compared member countries does not basically change from the
aspect of selected economic indicators. This statement leads to a conclusion that the
international comparison of EU member countries on the basis of standard farm documents
their economic efficiency and hence their competitiveness, with the exceptions and all
objections presented in this study. In the framework of the three studied types of
specialization field-crop farms do not differ from mixed farms in the majority of the
monitored indicators very much while dairy farms are mostly more efficient in the monitored
indicators and compared countries.
If in the conditions of Czech agriculture farms with a higher share of LU/ha are
economically less successful and make a profit on the production of field crops with lower
labour consumption and higher intensity, the situation in agricultural holdings belonging to
the EU 15 group can be described in a different way. In these countries, as a result of
generally higher values of the output of both plant and animal produce better results are
achieved in the category of crucial synthetic indicators such as GVA or NVA both in
recalculation per AWU, where the differences of Czech agriculture from the advanced
countries of the EU 15 group are less evident, and in recalculation per hectare.
Based on the international comparison of indicators of total output, gross and net value
added in recalculation per hectare a conclusion is drawn that with a reduction in the
dimension of Czech agriculture there have been losses in the level of the indicators
concerned. The existing marked difference in basic economic parameters between Czech
agriculture and countries with advanced agriculture confirms the urgency of an elementary
axiom to increase the efficiency of the Czech agricultural sector.
The mixed operation with both crop and animal production is a dominant production
orientation on the majority of Polish family farms. If e.g. in the indicator NVA/ha in the
group of large farms Czech agriculture reaches only three quarters of the level of this
indicator on Polish medium-sized farms, it is sure that Polish agriculture strongly competes
with Czech farms even though its size structure is incomparably less advantageous.
From the demonstrated differences in the efficiency parameters of Czech agriculture
compared to the EU advanced countries an important conclusion is drawn that the results of
the analysis done in this study confirm great reserves currently existing in Czech agriculture.
These differences determine a potential area for increasing the competitiveness of Czech
agriculture in the framework of the EU in the nearest future.
6
ÚVOD
Cílem předkládané prezentace je seznámit zainteresované s postavením, jež zaujímá
české zemědělství v rámci EU za období 2004-07. Následující mezinárodní srovnání
ukazatelů efektivnosti zemědělských podniků vychází z oficiálních výsledků šetření podniků4
zahrnutých do „Zemědělské účetní datové sítě (FADN)“ a opírá se o tzv. standardní výstupy
přepočtené na průměrný podnik v každém z členských států.
Přejímá koncept, jímž jsou definovány základní ukazatele na podnikové úrovni sloužící
k zobrazení tvorby a rozdělení důchodu ze zemědělství v systému FADN (viz schéma 1).
V nejstručnějším definičním vymezení vychází systém FADN5 z principu, že jeho cílem je
změřit, popsat a analyzovat jednotným způsobem ty důchody ze zemědělské činnosti, které
jsou dány výsledky účasti podniků členských zemí na jednotném agrárním trhu, což zároveň
znamená, že z výběrového šetření jsou vyloučeny jednotky produkující pouze pro vlastní
spotřebu. Nutno také připomenout, že nezemědělská produkce – až na výjimky – zatím není
v systému FADN sledována.
Pokud se jedná o vlastní obsah, studie více méně sleduje koncept tvorby a rozdělení
důchodu podle schématu l. Mezinárodní komparace v prvé části osvětluje vlastní konstrukci
tzv. standardního zemědělského podniku (pracovní označení uplatněné v rámci této studie),
o kterou se výhradně opírá následující text, přičemž lze daný koncept zpochybňovat, nicméně
jako takový byl schválen EK. Je důležité připomenout, že stanovení průměrné velikosti
standardního podniku v té které členské zemi je v kompetenci odborných orgánů EK. Při jeho
stanovení se vychází z unifikovaných podkladů zasílaných EK každoročně jednotlivými
členskými státy v závazných termínech a předepsané struktuře.
Prezentace se odvíjí od ukazatelů hodnocení celkové zemědělské produkce v členění na
její základní složky. Samostatně a jednotným způsobem jsou analyzovány provozní podpory.
Dále je sledována výrobní spotřeba v členění na přímé náklady a ostatní věcné náklady.
Následují mezinárodní komparace hrubé a čisté přidané hodnoty, analýza externích faktorů
celkem v členění na mzdové náklady, vyplacené pachtovné a nákladové úroky. Prezentaci
uzavírá posouzení důchodů ze zemědělské činnosti. Sledované ukazatele jsou analyzovány
obvykle v přepočtu na ha z. p., resp. AWU6.
4
5
6
Základní pramen podle European Commission, RICC, Standard Results (2004-07) v soustavě ukazatelů
SE 005-SE 530.
Detailnější informace k dané síti jsou podrobně popsány ve výzkumné studii Hanibal, J. a kol. Uplatnění
Zemědělské účetní datové sítě (FADN-Farm Accountancy Data Network) v České republice. (VÚZE, 2004,
č. 78, 71 s. + přílohy).
Pracovní účast v rámci zemědělského sektoru se podle standardizované metodiky EU vyjadřuje v tzv.
„ročních pracovních jednotkách“ (Annual Work Unit, zkratka AWU). Jedna AWU zahrnuje takový počet
hodin, který odpovídá počtu skutečně odpracovaných hodin v rámci plného pracovního úvazku v zemědělství
(v systému FADN 2 000 hodin). Daný ukazatel je nedílnou součástí výpočtu indikátoru důchodu. Následně
7
Navazující kap. 3 detailněji rozvíjí kap. 2 v tom směru, že analyzuje výkonnostní
ukazatele porovnávaných devíti členských zemí v rámci jednotně definovaných typů
výrobního zaměření (polní, smíšené a mlékařící podniky v systému FADN).
Z důvodu lepší přehlednosti bylo mezinárodní srovnání omezeno na 9 členských zemí
a průměr za EU 25 celkem. Jde-li v prvé řadě o to posoudit výsledky českého zemědělství ve
srovnání s vybranými členskými státy, tak jde především o země:
•
bezprostředně sousedící s ČR, jejichž půdní a klimatické podmínky jsou si blízké
a i v historickém kontextu se zemědělství v jednotlivých zemích rozvíjelo za obdobných
podmínek;
•
které v posledním čtyřicetiletí byly silně vystaveny kolektivizačním tendencím
se zásadním dopadem do podnikatelské struktury. Srovnání s polským zemědělstvím,
ale zejména s maďarským a slovenským zemědělstvím zásadním způsobem
charakterizuje výsledky adaptačního procesu vyvolaného vstupem do EU a přijetím
principů SZP na jednotném trhu unie;
•
jako jsou Rakousko a Německo, s výjimkou východní části Německa, jejichž
zemědělství nebylo vystaveno tak výrazným sociálním otřesům a rozvíjelo se
kontinuálně bez drastických zásahů přicházejících z vnějšího prostředí;
•
jež jsou co do rozměru rozhodujícími nositeli produkčních kapacit na evropském
kontinentě a důležitými, resp. nezastupitelnými spolutvůrci nástrojů SZP (Francie,
Německo). Co do kapacit mezi největší členské státy lze dále zařadit Španělsko a Itálii,
hospodařící však za dosti odlišných podmínek ve srovnání se zeměmi střední Evropy
a s významným zastoupením produktů subtropického zemědělství;
•
jakou je např. Nizozemsko, tj. země se zhruba srovnatelnou velikostí, ale nepoměrně
výkonnějším a produktivnějším zemědělstvím, které je přínosné i z hlediska významné
participace na procesech mezinárodní dělby práce a příkladem země s aktivní
zahraničněobchodní bilancí za úsek agrární produkce;
•
jakou je např. Velká Británie (v celé studii v pojetí Spojeného království), která se co do
podnikové velikostní struktury přibližuje parametrům slovenského a českého
zemědělství a odvozuje svoji agrární budoucnost do značné míry z uplatňování principů
proliberální politiky. V. Británie je příkladem členského státu s poněkud odlišnými
filozofickými východisky při koncipování reformních kroků připravovaných pro období
od roku 2013 ve srovnání s kontinentálním evropským zemědělstvím rodinného typu.
pak přepočet „čisté přidané hodnoty/AWU“ je standardním ukazatelem důchodu ze zemědělské činnosti.
Tímto ukazatelem jsou v rámci EU každoročně signalizovány hospodářské výsledky za jednotlivé země
a uplynulý kalendářní rok. První oficiální předběžné výsledky (I. odhad Eurostatu) jsou publikovány
počátkem ledna nastupujícího kalendářního roku.
8
Zvoleným výběrem zemí ze skupiny EU 15 byly výsledky českého zemědělství
záměrně konfrontovány s náročným a konsolidovaným prostředím s vědomím, že jen
v konkurenci s výkonnými ekonomikami lze posílit naše postavení v evropském prostoru.
V takto komplexní podobě a do takové podrobnosti je srovnávací analýza
hospodářských výsledků vybraných členských států unie předkládána české odborné
veřejnosti poprvé, a to proto, že až „Zemědělská účetní datová síť“ k tomuto srovnání
vytvořila nezbytné předpoklady – srovnatelná data. Nutno doplnit, že srovnatelnost dat za
období 2004/07 je ovlivněna začleněním nově přijatých zemí, tj. Bulharska a Rumunska do
unie, takže průměr za období 2004/06 prezentuje výsledky za EU 25, zatímco v roce 2007 se
průměr vztahuje na EU 27.
Vzhledem k tomu, že za sledované období dochází ke změně kurzu CZK vůči euru
(konkrétně ke zpevňování kurzu ze 31,9 CZK na 27,8 CZK za období 2004/07), musel se
tento vliv projevit v meziročním vývoji všech sledovaných ukazatelů. V této studii jsou data
za všechny státy přepočtena v jednotlivých letech průměrným směnným kurzem, platným pro
daný rok, takže tento vliv se projevoval na datech Česka a ostatních zemí stejnou měrou.
Obecně platí, že zpevňováním kurzu dochází mj. ke zlevňování dovozů, ale zároveň také
k hodnotovému poklesu objemu provozních podpor ze zdrojů EU přepočtených na CZK.
Porovnání vycházející z rozdílů mezi kupní silou naší měny vůči euru nebylo ve studii
zvažováno s cílem vyhnout se možným zkreslením, která daný propočet doprovázejí.
Autoři této studie jsou si plně vědomi úskalí, jež porovnání ukazatelů FADN
v takovémto „horizontálním“ pohledu s sebou přinášejí. Komparace kladoucí si za cíl
sledování meziročních změn vybraných ukazatelů vyvolaných uplatňováním konkrétních
agrárně politických nástrojů jsou zcela legitimní, ale zároveň také platí, že ukazatele
odvozené od hodnotového vyjádření produkce jsou ovlivňovány celou řadou faktorů
dopadajících na vypovídací hodnotu obdobných komparací a vytvářejících přirozené rozdíly
mezi zemědělstvím jednotlivých států.
Nelze proto očekávat, že závěry ze studie, charakterizované řadou posuzovaných
ukazatelů, postihnou všechny základní souvislosti analyzovaných jevů. Rozdílnosti
v přírodních podmínkách, v rozdílné skladbě výrobních faktorů (v míře substituce, v nasazení
kapitálu aj.), poloha, vzdálenost od rozhodujících trhů, úroveň koupěschopné poptávky,
mzdové hladiny, výkony navazujících článků produkční vertikály, ale také předchozí
historický vývoj ovlivňují různou měrou parametry zvolených ukazatelů.
Komparace vycházející z dat standardních výstupů FADN jsou doprovázeny také
metodickými úskalími, na které bylo v řadě případů upozorněno, nicméně nelze je zcela
vyloučit. Zjevné diference mezi výsledky starých členských zemí (SČZ) a nových členských
zemí (NČZ) jsou způsobovány systematickou odlišností hodnotových parametrů vstupujících
zejména do vyjádření hodnoty produkce a přidané hodnoty (odlišné CZV, podpory, ceny
práce, ceny půdy, resp. nájemného atd.). Ze zjevně odlišné struktury výrobních faktorů včetně
9
jejich cenového ocenění vyplývají i rozdíly v produktivitě půdy a pracovní síly poměřované
v hodnotě produkce v přepočtu na AWU.
Přes všechny uvedené výhrady lze očekávat, že zachycením základních souvislostí mezi
výrobně ekonomickými a sociálně ekonomickými charakteristikami se podařilo na patřičné
odborné úrovni představit některé z důležitých diskriminačních charakteristik aktuálně
existujících na jednotném trhu.
1
METODICKÉ POZNÁMKY
Hospodářské výsledky za průměrný podnik jednotlivých členských zemí jsou zřetelně
ovlivněny jejich vnitřní strukturou, tj. převažujícím výrobním zaměřením ve standardní
typologii definované jednotně pro všechny členské země (viz graf 1).
Typologie zemědělských podniků platná v rámci FADN klasifikuje podniky v závislosti
na výrobním zaměření a velikosti podniku na základě podílu jednotlivých výrobních odvětví
podniku na tvorbě tzv. standardního příspěvku na úhradu (StPÚ). StPÚ vyjadřuje ekonomický
přínos jednotky produkce jednotlivých odvětví rostlinné a živočišné výroby. Jeho hodnota
odpovídá standardní hodnotě produkce z jednoho hektaru dané plodiny nebo jednoho kusu
dané kategorie zvířat po odečtení variabilních (specifických) nákladů na jejich produkci.
Standardní příspěvky na úhradu jsou stanoveny v jednotlivých zemích EU pro všechny
plodiny a kategorie zvířat podle reálných podmínek dané země a jsou pravidelně
aktualizovány. Standardní typy výrobního zaměření jsou v rámci FADN pro české podmínky
definovány následujícím způsobem:
Polní výroba
(13+14+60)
Zahradnictví
(20)
Trvalé kultury
(30)
Produkce mléka
(41)
Chov skotu
(42+43+44)
Chov prasat, drůbeže
(50)
Smíšená výroba
(71+72+81+82)
StPÚ obilovin, brambor, cukrovky, olejnin a technických
plodin tvoří více než 2/3 podnikového StPÚ, nebo se uvedené
plodiny pohybují mezi 1/3 až 2/3 podnikového StPÚ
a zahradnictví nebo trvalé kultury se pohybují mezi 1/3 až
2/3.
StPÚ zeleniny, květin, pěstováni hub tvoří více než 2/3
podnikového StPÚ.
StPÚ ovoce a bobuloviny, vinice, školky, ostatní trvalé
kultury a trvalé kultury pod sklem tvoří více než 2/3
podnikového StPÚ.
StPÚ mléčného skotu tvoří více než 2/3 podnikového StPÚ
a dojnice tvoří více než 2/3 StPÚ mléčného skotu.
StPÚ chovu a výkrmu skotu, ovcí, koz, koní tvoří více než 2/3
podnikového StPÚ.
StPÚ prasat, drůbeže, ostatního drobného zvířectva tvoří více
než 2/3 podnikového StPÚ.
StPÚ je tvořen StPÚ různých plodin a kategorií zvířat, žádná
z nich nepřevažuje
Pramen: FADN CZ, Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků za rok 2007, ÚZEI, 2009
10
Na základě výpočtu výše podnikového standardního příspěvku na úhradu lze zařadit
podnik do třídy ekonomické velikosti podniků. Ekonomická velikost podniků je vyjadřována
v tzv. Evropských velikostních jednotkách (EVJ)7. Hodnota podnikového StPÚ se převádí do
měnové jednotky EUR přepočtem na EVJ podle následujícího schématu: l EVJ = 1200 EUR.
Tab. 1 -
Třídy ekonomické velikosti podniku podle standardu FADN
Třída ekonomické velikosti
StPÚ podniku v EVJ
Přepočet na Kč1)
I
méně než 2
<67 000 Kč
II
nejméně 2, méně než 4
67 000-133 000 Kč
III
nejméně 4, méně než 6
133 000-200 000 Kč
IV
nejméně 6, méně než 8
200 000-266 000 Kč
V
nejméně 8, méně než 12
266 000-340 000 Kč
VI
nejméně 12, méně než 16
340 000-533 000 Kč
VII
nejméně 16, méně než 40
533 000-1 332 000 Kč
VIII
nejméně 40, méně než 100
1 332 000-3 331 000 Kč
IX
nejméně 100, méně než 250
3 331 000-8 328 000 Kč
X
250
>8 328 000 Kč
1) Průměrný kurz 27,76 Kč/EUR v roce 2007.
Pramen: Rozhodnutí Komise ze 7. 6. 1985 (85/377/EHS).
České zemědělství podle závazného plánu výběru zemědělských podniků do sítě
vstupuje do mezinárodního srovnání v roce 2007 s 1 325 podniky (soubor FADN 2007),
přičemž takřka jedna polovina podniků spadá do skupiny charakterizované jako polní výroba
(45 %) a necelá jedna třetina podniků náleží do skupiny smíšených podniků (28 %). Podniky
specializované na produkci mléka se za daného definičního vymezení ve výběrovém souboru
podílejí více než 7 % (celkem 99 podniků).
Z grafu 1 zachycujícího podíly jednotlivých odvětví na celkové produkci (ve vyjádření
StPÚ) plyne, že:
•
pro průměrný podnik v nových členských zemích (NČZ), s výjimkou Polska je
charakteristický vysoký podíl polní a smíšené výroby; obdobně vysoký podíl platí i pro
Spojené království. Z existující velikostní struktury členských zemí je zřejmé, že velké
zemědělské podniky v NČZ charakterizuje polní výroba a také vyšší zastoupení smíšené
výroby. V těchto zemích je úzká specializace v daném definičním vymezení výjimkou.
Za existující velikostní struktury ve starých členských zemích a při takto vymezené
typologii lze očekávat větší zastoupení podniků určité specializace;
•
členské země EU 15 charakterizuje podstatně větší zastoupení mlékařících farem, což
zejména platí pro rakouské a německé zemědělství. V rámci EU15 je existující situace
7
EVJ = ESU (European Size Unit).
11
dána převahou rodinných forem hospodaření, a proto také pro polské zemědělství platí
daný závěr;
•
intenzivní nizozemské zemědělství je obtížně srovnatelné s ostatními zeměmi, neboť
zahradnická výroba (skleníková zelenina, okrasné květiny aj.) zaujímá na celkové
produkci typického podniku zhruba 36 %, zhruba jednou pětinou je zastoupena
produkce mléka, ale polní výroba jen 10% podílem a smíšená výroba 6% podílem;
•
typologie Slovenska, stejně jako v ČR, je v rámci 9 sledovaných zemí nejméně členitá
a zemědělská produkce zde prakticky spočívá z více než tří čtvrtin na smíšené a polní
výrobě; Slovensko vykazuje také
zemědělského podniku v rámci EU 27.
největší
průměrnou
velikost
standardního
Metodika standardního výstupu se v některých ukazatelích výrazně odlišuje od účetních
standardů a ukazatelů ČR, a proto nelze tyto výsledky lineárně ztotožňovat s ukazateli
účetních výkazů ČR. Oproti účetnímu výsledku hospodaření vykazuje metodika standardního
výstupu EU mj. tyto hlavní odlišnosti:
•
do ekonomických výsledků je zahrnuta pouze zemědělská činnost podniku, kam patří
rostlinná, živočišná, lesní a pomocná výroba, agroturistika a zemědělská služba pro cizí.
Nezemědělská produkce (přidružená výroba, obchodní činnost atp.) není započítána do
hospodářského výsledku zemědělských podniků;
•
do ukazatelů produkce i spotřeby se započítává vnitropodniková spotřeba vlastního
meziproduktu;
•
v odpisech dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejsou zahrnuty odpisy
zvířat základního stáda;
•
podpory investiční povahy jsou započteny do důchodu ze zemědělské činnosti;
•
u podniků fyzických osob (PFO) obdobně jako u podniků právnických osob (PPO)
hodnota produkce zahrnuje i změnu stavu výrobků a zvířat;
•
u PFO obdobně jako u PPO jsou započteny fakturované tržby (v účetním výsledku
hospodaření tržby přijaté);
•
u PFO obdobně jako u PPO jsou do výpočtu zahrnuty podpory přiznané (v účetním
výsledku pak podpory skutečně přijaté);
•
u PFO nejsou ve standardním výstupu EU zahrnuty náklady sociálního a zdravotního
pojištění podnikatele;
•
účtování týkající se změny stavu nedokončené výroby, rezerv, účtování některých
ostatních provozních výnosů a nákladů a mimořádných výnosů a nákladů a některé
uzávěrkové operace nejsou v metodice zohledněny.
V celé studii analyzované ukazatele vycházejí z následujícího závazného schématu 1,
předepsaného „Zemědělskou účetní datovou sítí“:
12
Schéma 1 -
Koncept základních ukazatelů při zobrazování tvorby a rozdělení důchodu
ze zemědělství v systému FADN CZ
Celková zemědělská produkce
Saldo
(Total output)
provozních
podpor a daní
Produkce rostlinná Produkce živočišná
(Output crops & crop
products)
Ostatní hrubá produkce
(Output livestock &
livestock products)
(Other output)
Výrobní spotřeba
(Intermediate consumption)
Přímé náklady
(Specific costs)
(Balance current
subsidies & taxes)
Hrubá přidaná hodnota
(Gross Farm Income)
Ostatní věcné
náklady, resp.
režijní náklady
celkem
(Farming overheads)
Odpisy
Čistá přidaná hodnota
(Depreciation)
(Farm Net Value Added)
Saldo
investičních
podpor a daní
(Balance subsidies
& taxes on
investment)
Externí faktory celkem
(External factors)
Důchod ze
zemědělské činnosti
(Family Farm Income)
Mzdové Vyplacené
náklady pachtovné
(Wages)
Pramen:
Úroky
(Interest)
(Rent)
Farm Accountancy Data Network, Commission of the European Communities, 1984, s. 66.
Zpracoval: J. Hanibal (ÚZEI)
2
VYBRANÉ UKAZATELE ZA PRŮMĚRNÝ STANDARDIZOVANÝ
PODNIK
2.1 Průměrná standardní velikost zemědělského podniku ve vybraných
státech EU 25
Mezinárodní srovnání za EU 25, resp. EU 27 se opírá o standardizovaný výstup, který je
každoročně povinně předkládán jednotlivými členskými státy DG AGRI. Základní srovnávací
jednotkou tohoto výběrového šetření je tzv. průměrný podnik, který reprezentuje každou
jednotlivou členskou zemi obecně a v rozlišení např. podle výrobního zaměření, ekonomické
velikosti apod.
Při stanovení průměrných velikostních parametrů za všechny provozované velikostní
skupiny podniků se využívá tzv. weighting systém. Tento systém se používá pro vyjádření
vážených průměrů všech hodnot databáze FADN. Výsledky prezentované EK jsou
přepočteny na průměrný podnik poměrně složitou procedurou vážení. Každý podnik souboru
13
FADN má přidělen tzv. nápočtový koeficient, který reprezentuje určitý počet podniků téhož
regionu, výrobního zaměření a velikostní skupiny korespondující s celkovým počtem podniků
obdobného zaměření příslušné země. Hodnoty šetření FADN u jednotlivých podniků jsou
násobeny tímto koeficientem a tím jsou dosaženy hodnoty za celé zemědělství příslušného
státu EU (tu část, která je pokryta sítí FADN tj. tržně orientované farmy). Vydělením těchto
hodnot celkovým počtem všech podniků dané země, reprezentovaných sítí FADN, vznikne
výsledek za průměrný podnik dané země. Jedná se v podstatě o vážený průměr na jeden
podnik, kde jako váhy fungují počty podniků v jednotlivých kategoriích výrobního zaměření
(specializace) a velikostní třídy zemědělského podniku, tak jak jsou zjištěny „Zemědělským
strukturálním šetřením“ (FSS).
V ČR síť FADN reprezentuje všechny zemědělské podniky a farmy zachycené
Zemědělským strukturálním šetřením, jejichž velikost přesahuje 4 ekonomické velikostní
jednotky (EVJ)8, to je 14 300 podniků v roce 2006, které celkově obhospodařují cca
3 500 tis. ha z. p.
Konečná srovnatelná data za všechny členské státy jsou vůči aktuálnímu stavu
publikována s dvouletým zpožděním. Předkládaná analýza se opírá o konečná data za roky
2004, 2005 a 2006 a předběžné údaje za rok 2007.
Na základě standardizovaného propočtu se pohybuje od vstupu ČR do EU průměrná
velikost zemědělského podniku v rozpětí od 266 ha v roce 2004 do 237 ha v roce 2007 (viz
graf 2).
Vzhledem k zásadně odlišné podnikatelské struktuře v českém zemědělství ve srovnání
se zeměmi s převahou rodinných forem hospodaření je nezbytné si ji blíže popsat.
Rozhodující podíl na obhospodařované půdě připadá na podniky právnických osob (PPO),
které za sledované období zaujímají zhruba 70% podíl na celkovém rozsahu obhospodařované
zemědělské půdě.
1)
Tab. 2 - Vývoj podnikatelské struktury fyzických a právnických osob v zemědělství (stav koncem roku)
Počet podniků
Fyzické osoby celkem
Právnické osoby celkem
Celkem
2005
2006
43 456
2 929
46 385
43 296
2 983
46 279
Rozsah obhospodařované z. p. v ha
2007
2005
2006
2007
tis. ha
%
tis. ha
%
tis. ha
%
47 463
1 048
29,2
1 024
29,0
1 081
29,8
3 424
2 538
70,8
2 512
71,0
2 546
70,2
50 887
3 586
100,0
3 535
100,0
3 627
100,0
Průměrná výměra
podniků v ha z. p.
2005
24,9
942,3
80,0
2006
24,6
921,4
79,8
2007
23,6
808,8
74,2
1) Zemědělsky aktivní subjekty s velikostními parametry odpovídajícími prahovým hodnotám podle strukturálního šetření.
2) V případě váženého aritmetického průměru, kde vahou by byla výměra obhospodařované z. p. jednotlivými velikostními skupinami,
vychází průměr na 1 403 ha z. p. v roce 2007.
Pramen: Zpráva o stavu zemědělství za rok 2007 (výchozí údaje ČSÚ - Zemědělský registr).
Tab. 2 na základě aktualizovaného „Zemědělského registru“ uvádí jak počty
evidovaných podniků, tak i jejich podíly na obhospodařované zemědělské půdě v rozlišení
na základní právní formy a dále průměrné výměry podniků (týká se podniků
8
Na Slovensku byla dolní hranice pro zařazení do šetření FADN stanovena na 8 EVJ.
14
obhospodařujících zemědělskou
na živočišnou produkci).
půdu
s vyloučením
podniků
výhradně zaměřených
Jak již bylo konstatováno, zásadní rozdíly ve vymezení průměrné velikosti podniků
zahrnutých do šetření FADN jsou dány způsobem vážení, ale také různě stanovenými
prahovými hodnotami minimální výměry obhospodařované z. p., jež jsou jednotlivými
zeměmi povinně zahrnovány do strukturálních šetření v zemědělství.
Z grafického vyjádření průměrné velikosti podniků zahrnutých do šetření FADN je
zřejmé, že diametrálně odlišnou velikostní strukturou je charakterizováno slovenské
zemědělství při průměrné velikosti podniku v rozsahu cca 550 ha. Je to dáno tím, že
restituční, restrukturalizační a privatizační procesy nevedly k zásadním posunům ve prospěch
PFO9 (podíl PFO na celkové výměře z. p. nepřekročil hranici 10 %).
Jestliže průměrná velikost zemědělského podniku v rámci šetření FADN se v průměru
za EU 25 pohybuje za období 2004/07 na úrovni 33 ha, pak Francie a Německo dosahují více
než dvojnásobku průměrné velikosti. Nizozemské a rakouské zemědělství se co do velikosti
se pohybuje kolem průměrných hodnot za EU 25 celkem (32 ha na standardizovaný podnik).
Z uplatňovaného systému vážení pak vychází, že ve Velké Británii při průměrné
velikosti 155 ha z. p. činí rozdíl ve srovnání s průměrnou standardní velikostí českého
podniku pouhých 100 ha z. p.
Na rozdíl od Slovenska a Česka zřetelně pokročila restrukturalizace velikostní struktury
v Maďarsku, kde se dospělo za sledované tři roky k průměrné velikosti 50 ha z. p. V rámci
9 sledovaných zemí nejvíce rozdrobenou velikostní strukturou je charakterizováno polské
zemědělství, které si jednak podrželo strukturu odpovídající malorolnickým formám
hospodaření existujícím v Polsku před nástupem kolektivizace v ostatních zemích východní
Evropy a jednak v západní části hospodaří podniky s výrazně vyšší koncentrací půdní držby.
Z prezentované standardizované velikosti průměrného podniku zařazeného do
výběrového šetření FADN plyne závěr, že dále uvedené ukazatele jsou silně ovlivněny užitým
systémem vážení jednotlivých podnikatelských subjektů, resp. různých velikostních skupin
a převažujícím výrobním zaměřením v té které členské zemi. Toto konstatování lze průkazně
doložit následujícím grafem 1 s doplněním o jednoduché příklady, které potvrzují nezbytnost
výsledky z mezinárodního porovnání interpretovat uvážlivě. Konkrétně, zatímco výsledky
standardního průměrného podniku v Česku za rok 2007 byly takřka ze čtyř pětin ovlivněny
podniky se zaměřením na polní a smíšenou produkci (78 %), v Nizozemsku rozhodující váhu
sehrávají podniky specializované na zahradnictví (cca 36 %), na produkci mléka (21 %)
9
Standardizovaná průměrná velikost zemědělského podniku na Slovensku, která v systému FADN vychází
z cca 600 podniků, byla v roce 2007 charakterizována průměrnou velikostí 1 300 ha za PPO a 170 ha za
PFO. Daná velikostní struktura je zásadně odlišná od všech členských států EU 25, včetně nových členských
států.
15
a chov prasat (cca 14 %). V sousedním Rakousku se na celkové produkci podílí produkce
mléka 34,5 %, chov skotu 11 % a chov prasat spolu s drůbeží 12,3 %.
Graf 1 - Typologické odlišení srovnávaných členských zemí, resp. podíl jednotlivých
typů výrobních zaměření na celkové produkci standardního podniku (v %)
(Typological differentiation of compared member states)
100%
6,5
15,8
90%
8,8
14,0
15,8
17,5
13,6
26,7
9,0
32,3
80%
9,4
70%
38,9
4,9
5,9
9,5
13,7
11,1
16,6
50%
8,9
40%
30%
13,7
7,9
5,9
1,4
7,9
4,6
60%
12,3
40,8
11,0
21,0
3,5
17,1
6,1
2,4
4,6
1,7
1,4
4,1
4,2
24,9
5,0
7,2
0,0
8,8
34,5
17,6
6,1
3,0
2,7
9,2
7,1
12,0
5,5
4,8
35,7
23,5
0,0
6,5
9,4
4,6
0,0
7,6
0,0
5,8
0,0
8,4
3,8
46,8
20%
8,1
0,0
39,0
25,1
24,6
10%
36,9
26,3
34,5
22,2
16,4
10,2
0%
EU 25
Polní výroba
CZE
Zahradnictví
DEU *
Vinohradnictví
FRA
HUN
Ostatní trvalé kultury
NED
OST
Produkce mléka
Chov skotu
POL
SVK
Chov prasat a drůbeže
UKI
Smíšená výroba
Poznámka: Pro zkratky názvů zemí jsou ve studii užity zkratky podle usance FADN: CZE (Česko),
DEU (Německo), FRA (Francie), HUN (Maďarsko), NED (Nizozemsko), OST (Rakousko), POL (Polsko),
SVK (Slovensko) a UKI (Spojené království).
400
551
548
545
582
Graf 2 - Průměrná velikost standardního podniku v ha
(Total Utilised Agricultural Area - U.A.A. average)
380
360
340
320
266
247
243
237
300
280
260
240
200
148,65
154
158
159
180
160
140
EU-25
OST
NED
20
16
17
17
17
40
31
33
32
33
FRA
60
27
34
33
34
DEU
49
50
48
54
80
34
35
35
30
100
74
76
74
77
120
72
75
80
84
ha
220
0
SVK
CZE
UKI
2004
HUN
2005
16
2006
2007
POL
2.2 Ukazatel hektarů zemědělské půdy na AWU
V přepočtu na průměrný zemědělský podnik toho kterého členského státu, konstruovaný
podle metodických principů FADN vychází ukazatel rozsahu zemědělské půdy připadající
na jednu AWU vysoce příznivě pro Velkou Británii, a to s velkým předstihem vůči ostatním
sledovaným zemím (viz graf 3). Proti průměru za EU 25 vychází ukazatel pro Spojené
království více než trojnásobně příznivěji a je nepochybně důležitým sdělením, že britské
zemědělství dosahuje nesrovnatelně vyšších hodnot tímto způsobem poměřované produktivity
práce.
Na druhé a třetí pozici co do daného nepřímého ukazatele produktivity si stojí Francie
se zhruba dvoutřetinovou úrovní produktivity práce a Německo se zhruba poloviční úrovní
ve srovnání s britským zemědělstvím. Co do velikosti v ha vychází za sledované období
průměrný zemědělský podnik v Německu na 78 ha z. p. a ve Francii na 75 ha z. p.
Stojí za pozornost, že zatímco Německo zvýšilo podstatně stupeň koncentrace půdní
držby v procesu slučování dvou německých států po roce 1989, Francie dospěla ke zhruba
obdobné velikostní struktuře svého zemědělství bez uvedeného slučovacího procesu, přičemž
obě produkčně rozhodující země unie stojí v popředí co do ukazatele výměry zemědělské
půdy připadající na AWU. Lze také konstatovat, že přes zřejmé odlišnosti v zemědělství obě
země dospěly v rámci cca 50letého integračního procesu do obdobné velikostní struktury
a nalézají tak v rámci existujících problémů společná východiska jak je řešit. V tomto smyslu
jsou si také mnohá stanoviska obou zemí k návrhům k reformě SZP často blízká, a často
i určující pro jejich přijetí. V nejobecnější poloze od založení EU lze vysledovat existenci
německo-francouzské aliance, kdy Francie podporuje Německo především v průmyslové
politice a opačně, Německo pomáhá prosazovat francouzské zájmy v agrární oblasti.
Následující pozici co do rozsahu ha zemědělské půdy připadající na AWU zaujímá
Slovensko, Česko a Maďarsko při průměrné velikosti zemědělského podniku zahrnutého
do šetření FADN (období 2004/07) na úrovni 556 ha z. p. na Slovensku, 248 ha z. p. v Česku
a 50 ha z. p v Maďarsku. Slovenské a české zemědělství dosahuje v ukazateli rozsahu
obhospodařované půdy na AWU zhruba 46%, resp. 43% úrovně Spojeného království
(graf 3).
Obecně lze daný nepřímý ukazatel hodnotit pouze jako pomocný, protože nepostihuje
celou řadu dalších důležitých okolností souvisejících s posuzováním produktivity
zemědělského podnikání. Je ovlivňován existující velikostní strukturou včetně toho, jak se
zemědělství historicky utvářelo v minulosti, výrobním zaměřením, přírodními podmínkami,
členitostí území, technickou vyspělostí, úrovní vynakládaných vkladů a intenzity výroby,
stupněm uplatňování vědecko-technických poznatků apod.
17
K orientační charakteristice přírodních podmínek v jednotlivých zemích (údaje za
rok 2005) lze využít ukazatele rozsahu znevýhodněných oblastí (LFA) v příslušném členění10.
Znevýhodňující ukazatel „podíl horských oblastí na celkovém rozsahu z. p.“ je
charakteristickým znakem pro Rakousko (59% zastoupení na celkové výměře z. p.),
Slovensko (20 %) a se značným odstupem pro Česko a Francii (po zhruba 14 %).
Nejpříhodnější přírodní podmínky charakterizované rozsahem z. p. mimo oblasti LFA existují
v Nizozemsku (cca 90% podíl) a v Maďarsku (80 %). V rámci vybraných 9 zemí pro většinu
platí, že na jejich celkové výměře z. p. zaujímají oblasti mimo LFA (tedy s příhodnými půdně
klimatickými podmínkami) zhruba 50% podíl (v rozmezí od 47,6 % do 55 %), s výjimkou
Rakouska, kde daný podíl dosahuje jen 25 %.
Jestliže v rozsahu půdy na AWU polské zemědělství stojí ze sledovaných zemí na
poslední příčce při nesrovnatelně vyšší agrární kvótě (podíl zemědělství na celkovém počtu
pracovníků a na HDP) a prakticky neměnné agrární struktuře, je pozice Nizozemska v rámci
dané komparace zcela odlišná. V konkrétním případě Nizozemska se jedná o vysoce
intenzivní zemědělství specializované na celou řadu pracovně náročných činností (vyspělé
a intenzivně provozované plemenářství, šlechtitelství, okrasné květinářství, skleníkové
hospodářství), které svou komoditní skladbou směřuje co do kvality a rozměru produkce do
pozice nesrovnatelné s ostatními členskými státy.
Graf 3 - Hektary z. p. /AWU
(U.A.A./AWU)
63,8
65,0
65,8
67,0
70
60
10
9,0
9,6
9,6
9,9
12,9
13,3
12,9
11,8
HUN
20,9
20,5
21,1
SVK
20
16,8
26,3
26,3
26,6
28,9
CZE
20,7
21,1
21,7
17,6
26,7
29,7
30,9
34,4
30
27,1
28,8
28,3
28,8
40
33,8
35,3
34,7
36,7
38,2
38,8
39,1
40,5
ha/AWU
50
0
UKI
FRA
DEU
2004
10
2005
EU-25
2006
OST
NED
POL
2007
Dax, T., Machold, I. Benachteiligte Gebiete in den Neuen Mitgliedsstaten. Facts&Features 35, Bundesanstalt
f. Bergbauernfragen, 2006.
18
2.3 Ukazatel celkové zemědělské produkce na ha z. p., resp. AWU
Z grafu 4, obdobně jako z grafu 5 vyplývá zcela dominantní pozice Nizozemska
ve srovnání s ostatními státy. Průměr za EU 25 celkem překračuje nizozemské zemědělství
více než pětinásobně při pozoruhodné stabilitě daného ukazatele za sledované období 2004 až
2007. Produkční výkonnost nizozemského zemědělství je mj. zřetelně ovlivněna mimořádně
vysokými stavy hospodářských zvířat, kdy v ukazateli počtu DJ/ha překračuje např. hustotu
zvířat v českém zemědělství více než 2,5krát. Výsledky jsou zřetelně ovlivněny i vnitřní
strukturou produkce, kdy např. v rámci odvětví rostlinné výroby vycházejí hodnoty ve
prospěch intenzivních odvětví, jakými jsou pěstování ovoce a zeleniny či vinné révy.
Německo (graf 4) si stojí na druhé nejvyšší příčce, což při daném rozměru německého
zemědělství potvrzuje jeho významnou produkční pozici na jednotném trhu. Pokud např.
v relaci k českému zemědělství je celková zemědělská produkce Německa na hektar
dvojnásobně vyšší, pak daný ukazatel mj. zřetelně vypovídá o produkční účinnosti
vynaložených faktorů a zřetelně výhodnější konkurenční pozici německého zemědělství.
Za sledované čtyřleté období našeho členství v unii, při zcela odlišné velikostní
struktuře českého a německého zemědělství, dosáhla průměrná zemědělská produkce za
období 2004-07 z hektaru z. p. v Česku 33,3 tis. Kč proti 68,0 tis. Kč v Německu.
Za zdůraznění stojí produkční účinnost rakouského zemědělství v daných přírodních
podmínkách odpovídající zhruba průměrným hodnotám za EU 25. Z analýzy vnitřní struktury
zřetelně plyne, že v Rakousku obdobně jako v Německu zaujímají živočišné produkty více
než poloviční podíl na celkové zemědělské produkci. Nesrovnatelně vyšší v obou zemích,
ve srovnání se všemi novými členskými státy jsou rovněž stavy hospodářských zvířat
v přepočtu na ha z. p. (viz graf 28). Obdobně v obou zemích nelze opominout podíl ostatní
produkce na zemědělské produkci, kde konkrétně v Rakousku ostatní produkce, resp. aktivity
zaujímají stabilizovaný a více než pětinový podíl na celkové produkci (viz graf 6).
Převážně malovýrobní struktura polského zemědělství staví toto zemědělství zhruba
do stejné výkonnostní pozice jako britské zemědělství při diametrálně odlišné struktuře,
zejména výrazně vyšších stavech hospodářských zvířat v Polsku.
Pořadí srovnávaných zemí uzavírá maďarské, české a slovenské zemědělství, kde při
zachování stejného pořadí zaujímá maďarské a české zemědělství necelý dvoutřetinový podíl
na průměrné zemědělské produkci EU 25 a v případě slovenského zemědělství dokonce jen
dvoupětinový podíl.
19
285,2
273,4
284,8
332,8
100
Graf 4 - Celková zemědělská produkce v tis. Kč/ha
(Total output / ha, CZK thousand)
20
24,3
20,3
19,2
26,5
35,2
36,0
32,1
29,3
30
35,3
34,8
31,5
31,8
41,54
39,3
38,2
37,1
40
43,9
52,4
38,6
38,6
38,1
50
53,1
49,8
48,0
55,1
57,5
53,6
51,6
52,7
53,7
tis. Kč/ha
60
69,5
70
67,4
68,4
67,0
63,8
80
72,5
90
10
0
NED
DEU
OST
EU-25
FRA
2004
2005
POL
2006
UKI
CZE
HUN
SVK
2007
Z následujícího grafu 5 vyplývá zřetelný rozdíl mezi hospodářsky vyspělými zeměmi
Evropy a zeměmi střední a východní Evropy, přičemž daný ukazatel je do značné míry
nepřímým vyjádřením zásadních rozdílů v produktivitě práce. Na jedné straně průmyslově
vyspělé Nizozemsko s nesrovnatelně vyšší produkční účinností, která v daném ukazateli
překračuje úroveň Česka za sledované období zhruba čtyřikrát a na druhé straně malovýrobně
organizované polské zemědělství, kde v úrovni celkové produkce v přepočtu na AWU
překračujeme úroveň Polska zhruba 2,5krát.
Česko ve srovnání s průměrem za EU 25 zaostává v daném ukazateli cca o více než
jednu šestinu, přičemž však ve srovnání se skupinou nejvyspělejších zemí – rozhodujících
agrárních producentů – doposud podstatně. Německé zemědělství je ve srovnání s námi
zhruba 2,5krát a francouzské zhruba 2krát výkonnější.
Na druhé příčce za skupinu 9 vybraných zemí si v daném ukazateli stojí britské
zemědělství s úrovní zhruba 2,7násobně vyšší než je tomu v Česku. Svoji roli zde sehrává
skutečnost, že v ukazateli rozsahu obhospodařované zemědělské půdy na AWU si V. Británie
mezi srovnávanými zeměmi stojí s výrazným předstihem na první pozici (viz graf 3).
V daném případě se mj. projevuje britské specifikum ovlivněné velkým pozemkovým
vlastnictvím některých skupin obyvatelstva. Je zřejmé, že tradice šlechtických panství s tzv.
landlords hraje a bude hrát v této zemi významnou roli. Nejedná se tedy o velikostní strukturu
plně srovnatelnou s našimi nejbližšími západními sousedy formovanou převážně rodinnými
farmami. V odlišné velikostní struktuře spočívá i rozdílný přístup britských agrárních
20
ekonomů k východiskům SZP se zdůrazňovanou úlohou Evropského modelu zemědělství.
Konkurenční výhoda britského zemědělství je za dané situace nesporná, takže snaze po
podpoře opatření ve prospěch snížení celních barier a objemu podpor z britských pozic nestojí
v cestě tolik barier a obecně tak návrhům podporujícím opatření ve prospěch liberalizace
světového agrárního obchodu v souvislosti s ujednáními WTO.
Daný hodnotový ukazatel vyjadřuje produkci v odlišných cenových polohách. Rozdíly
v realizačních cenách za různé zemědělské výrobky ve srovnávaných zemích pochopitelně
zřetelně ovlivňují hodnoty celkové produkce, přičemž prokázat dílčí vlivy jednotlivých
faktorů na dané rozlišovací úrovni za tak velký soubor srovnávaných podniků a 9 členských
zemí je prakticky nemožné. Daný ukazatel je také silně ovlivňován půdně klimatickými
odlišnostmi mezi jednotlivými zeměmi, rozdíly v základní struktuře produkce, úrovni
vynaložených vkladů či technického vybavení a řadou dalších skutečností. Např. závislost
mezi rozsahem zaměstnanosti ve vztahu k výměře z. p. je významně spjata s hustotou
chovaných zvířat a zejména s chovem dojených krav. Proto také vyšší stavy zvířat na
rodinných farmách v zemích EU, ale rovněž v Polsku mají mj. za následek vyšší hodnoty
celkové zemědělské produkce. Z údajů je zřejmé, že jak české tak maďarské, slovenské a se
značným odstupem též polské zemědělství citelně zaostávají za vyspělými evropskými státy.
Přes převážně horský charakter rakouského zemědělství se co do úrovně sledovaného
ukazatele zařadilo Rakousko před Česko.
Z grafu 5 rovněž vyplývá obecný závěr, že v průběhu let 2004 až 2006 došlo jen
k velmi mírnému posunu v absolutních hodnotách sledovaného ukazatele. Daný závěr souvisí
se základním poznáním, že v rámci relativně menšího evropského regionu se zvýrazněním
výběru spíše na země hospodařící v klimaticky mírném zeměpisném pásmu se posunují
hodnocené ukazatele v šetřených zemích obvykle shodným směrem. Ukázalo se, že
nadprůměrný rok 2004 se pozitivně projevil ve většině zemí a následně pak se zhoršujícím se
průběhem následujících dvou vegetačních roků zaznamenává daný ukazatel ve většině
sledovaných zemí mírný pokles. V roce 2007 ve většině sledovaných zemí dochází opět
k růstu daného ukazatele. Nelze opominout, že dynamika změn ukazatele „celková
zemědělská produkce v přepočtu na AWU“ je rovněž závislá na tempu úbytku pracovních sil
ze zemědělství.
21
3 688
3 638
3 668
3 921
4 000
Graf 5 - Celková zemědělská produkce v tis. Kč/AWU
(Total output / AWU, CZK thousand)
HUN
347
371
366
436
CZE
707
602
593
837
1 000
946
844
780
1 018
1 190
1 130
1 119
972
1 129
1 102
1 100
1 278
1 500
940
907
899
1 017
2 000
2 028
1 932
1 876
2 121
tis. Kč/AWU
2 500
2 310
2 368
2 215
2 509
2 484
2 437
3 000
2 661
2 782
3 500
500
0
NED
UKI
DEU
FRA
OST
EU-25
2004
2005
2006
SVK
POL
2007
2.4 Ukazatel podílu základních odvětví na celkové zemědělské produkci
Z grafu 6 plyne, že za uplynulé roky našeho členství v EU došlo jen k velmi mírnému
strukturálnímu posunu v zastoupení sledovaných základních odvětví na celkové zemědělské
produkci.
Z průměrných hodnot za EU 25 plyne, že zhruba poloviční podíl rostlinné výroby
na celkové produkci zůstává stabilní veličinou, prakticky se nezměnil a obdobně stabilní při
44 % zůstává podíl živočišné produkce, takže na zbývající aktivity připadá cca 5 % podíl.
Ze srovnání s EU 25 vyplývá, že české zemědělství charakterizuje zhruba stejná základní
odvětvová struktura při obecně nevýznamných změnách v základních odvětvích za období
2004 až 2006. Lze předpokládat, že v posledních letech v důsledku poklesu
konkurenceschopnosti a následného útlumu v chovu prasat, dochází ke sníženému zastoupení
živočišné produkce na celkové produkci.
Ve většině analyzovaných členských států zaujímá živočišná produkce na celkové
produkci menší než 50% podíl. Situace v Rakousku, ale také Slovensku se od ostatních zemí
liší tím, že zhruba pětinové zastoupení na celkové zemědělské produkci zaujímá ostatní
produkce zemědělské povahy, do které náleží agroturistika, zemědělské služby, nebo
produkty lesního hospodaření, tzn., že v těchto zemích je výsledná odvětvová struktura více
diversifikována. Nízký podíl živočišné produkce na celkové produkci v rozsahu cca jedné
22
třetiny (s výjimkou roku 2006 na Slovensku) je charakteristický jak pro maďarské tak
i slovenské zemědělství.
Z vybraných zemí má v rámci celkové produkce rozhodující váhu živočišná produkce
v Německu, Velké Británii a Rakousku (zhruba po 50 %). Rozdílná váha základních odvětví
zemědělství u dvou největších agrárních producentů, tj. ve Francii a Německu je také určitým
vysvětlením jejich odlišné zainteresovanosti na jednotlivých odvětvových návrzích
směřujících k reformě SZP. Pozice Rakouska je s přihlédnutím ke vcelku shodným přírodním
podmínkám obvykle blízká německým návrhům a zejména tak tomu je při řešení extrémních
problémů alpského zemědělství.
Graf 6 - Podíl rostlinné, živočišné a ostatní produkce na celkové produkci (%)
6
21
12
6
5
1
1
1
32
22
20
90
20
6
6
8
13
15
7
4
4
11
11
6
11
5
7
5
6
5
100
4
(Share of crop, animal and other production in total output)
41
49
46
50
2006
53
42
50
2005
50
44
50
49
2004
NED
44
47
33
2004
HUN
34
2006
42
54
53
2005
34
43
44
54
52
2004
FRA
35
47
43
51
2006
50
45
52
42
51
50
2005
51
2006
2004
CZE
44
50
2005
70
44
44
51
2004
EU-25
80
30
50
53
52
60
50
44
45
2005
2006
47
43
27
2006
2004
UKI
27
2005
38
27
2004
OST
44
52
49
51
39
37
20
42
30
52
60
40
Produkce RV/ha
Produkce ŽV/ha
2006
2005
2004
SVK
2006
2005
2004
POL
2006
2005
2006
2005
0
2004
DEU
10
Produkce OST/ha
2.5 Ukazatel podílu provozních podpor na celkové zemědělské produkci
V systému FADN se nám dostává možnosti podrobněji se seznámit s rozsahem podpor
vynakládaných v jednotlivých členských státech unie ve prospěch zemědělství
ve strukturované podobě a ve zhruba stejném definičním vymezení. V rámci dané sítě byla
unifikována klasifikace podpor, která je závazná pro všechny členské státy a je základním
předpokladem mezinárodní srovnatelnosti provozních podpor. Podpory jsou členěny do šesti
skupin a v jejich rámci do řady dalších podskupin umožňujících zachytit různá specifika
podpor do zemědělství. K upřesnění nutno poznamenat, že problémem není přijaté členění,
23
ale způsob jak jednotlivé členské státy existující podpůrné tituly přiřazují do uvedených
skupin. Zde dochází zřejmě k určitému zkreslení komplikujícímu mezinárodní srovnatelnost.
Standardní výstup za oblast podpor je vymezen položkami SE 600 až 640 a rozlišuje
mezi:
•
celkovými podporami na plodiny (SE 610);
•
celkovými podporami na zvířata (SE 615);
•
ostatními podporami (SE 620), dále členěnými na
- agroenvironmentální podpory (SE 621),
- LFA podpory (SE 622) a na
•
ostatní platby ve prospěch rozvoje venkova (SE 623);
•
podporami na výrobní spotřebu (SE 625);
•
podporami externích faktorů (SE 626) a
•
dekaplovanými platbami (SE 630) členěnými podle způsobu vyplácení platby na systém
zjednodušené platby na farmu (SE 631, systém jednotné platby na farmu = SPS), resp.
na plochu (SE 632, systém zjednodušené platby na plochu = SAPS).
Objem vyplácených provozních podpor je poměřován s hodnotami zemědělské
produkce, jež jsou součtem hodnot rostlinné produkce, živočišné produkce a ostatní produkce
zemědělské povahy, do které náleží zemědělské služby pro cizí, ale také lesní výroba
a agroturistika.
Z konstrukce daného ukazatele, za předpokladu platnosti obecné zásady vyplácet
jednotlivým členským státům unie podpory v takové výši, aby nebyly porušeny soutěžní
podmínky na jednotném agrárním trhu, pak musí platit, že členským státům s největší
produkční výkonností se daný ukazatel snižuje (viz příklad Nizozemsko – graf 7). Je zřejmé,
že rostoucí celková produkce v roce 2007 vedla ke snížení podílu podpor na této produkci.
V NČZ je daný ukazatel ovlivněn i absolutním růstem podpor v souvislosti s postupným
vyrovnáním úrovně podpor se SČZ.
Za průměr členských států celkem se podílí provozní podpory na zemědělské produkci
takřka jednou šestinou. Na prvním místě mezi 9 sledovanými státy si stojí Rakousko, kde
vyplácené podpory pokrývají zhruba jednu třetinu hodnoty produkce. Daná výjimečná pozice
je dána tím, že provozní podpory ve prospěch rakouského převážně alpského zemědělství jsou
v rámci porovnávaných zemí výrazně větší (viz graf 10).
Ve všech nových členských státech dochází v souvislosti s vyrovnáním podpor na
úroveň starých členských zemí za jinak nezměněných podmínek k růstu podílu podpor na
hodnotě zemědělské produkce. V indexním vyjádření za čtyřleté období 2004/07 se tyto
24
podíly největší měrou změnily na Slovensku (Index 233), následované Maďarskem (131),
Polskem (127) a Českem (114). Ve prospěch Rakouska, ale zčásti i Slovenska hovoří
i skutečnost, že daný podílový ukazatel je ovlivněn větším zastoupením méně příznivých
oblastí (LFA) na celkové výměře zemědělské půdy.
Graf 7 - Podíl provozních podpor na celkové zemědělské produkci
(Current subsidies /Total output)
0,21
0,15
0,11
0,14
0,16
0,18
0,16
0,18
0,16
0,17
0,18
0,19
0,23
0,18
0,16
0,14
0,12
0,15
0,21
0,20
0,21
0,16
0,19
0,2
0,21
0,21
0,22
0,2
0,25
0,22
0,23
0,23
0,28
0,24
0,27
0,3
0,28
0,35
0,33
0,35
0,33
0,4
0,05
0,04
0,03
0,05
0,05
0,1
0
OST
SVK
UKI
FRA
HUN
2004
CZE
2005
2006
EU-25
DEU
POL
NED
2007
Ve světle dat, která jsou k dispozici, je postavení Rakouska výsadní, a to bez ohledu
na příčiny, které k tomu výsledku vedly. Nelze mj. opominout, že dlouhodobě úspěšný
lobbismus agrárních ekonomů, doprovázený vysokou profesní zdatností představitelů
profesních svazů vedl od vstupu Rakouska do EU nejen k velmi rychlé adaptaci rakouského
zemědělství na mechanismus SZP, ale v rámci permanentně reformované agrární politiky
vytvářel příznivé podmínky rozvoje i pro náročné přírodní podmínky alpského zemědělství.
Přijetí Evropského modelu zemědělství jako oficiálního agrárního modelu Evropskou unií je
toho zřetelným důkazem. Nelze také opominout, že obecná politika podpory rakouského
zemědělství se prosazuje napříč politickým spektrem. Rovněž tak rakouský spotřebitel
podporuje farmáře, a to nejen akceptací státní podpůrné politiky, ale i nezanedbatelným
spotřebitelským patriotismem. Nákup rakouských domácích značek sehrává stále větší roli
a v segmentu rakouských biopotravin spotřeba znatelně roste. Neopomenutelnou úlohu zde
sehrála i skutečnost, že ve středoevropském prostoru se Rakousko co do své agrární struktury
opírá obdobně jako německé zemědělství o rodinné formy hospodaření a prosazuje specifika
daná alpským systémem hospodaření. Bližší pohled na vnitřní strukturu provozních podpor za
Česko, Rakousko a EU 25 zachycuje následující tab. 3:
25
Tab. 3 -
Vnitřní struktura provozních podpor za období 2004-2007 (v %)
(Current subsidies internal structure (%), 2004-2007)
Rakousko
2005
2006
Česko
2004
Celkové podpory na plodiny (SE 610)
Celkové podpory za zvířata (SE 615)
Ostatní podpory (SE 620)
z toho - AGROENVI (SE 621)
- do LFA (SE 622)
Podpory na výrobní spotřebu (SE 625)
Podpory externích faktorů (SE 626)
Přímé platby (SE 630)
Provozní podpory celkem (SE 605)
Provozní podpory Kč celkem
2005
22,9
7,5
23,9
6,5
12,9
5,7
24
10,2
20,9
7,5
12,3
5,6
3,9
36
100
1 293 084
3,2
36,1
100
1 414 580
2006
20,8
10,5 .
23,7
11,7
10,4
9,2
1,8
33,9
100
1 779 311
2007
2004
0,3
53,5
21,4
17,5
7,9
1,5
36,6 100
1 793 850
1)
EU 25
2007
2004
2005
2006
2007
23,4
18,3
55,4
40,3
13,9
1
0,7
9,4
53,5
40,3
12,6
3,2
0,5
11,2
53,1
39
13,2
2,6
0,6
5,5
48,1
33,6
13,6
3,1
52,4
25
17,6
8,4
6,3
1,4
29
14,1
19,2
9,1
6,8
1,1
11,2
7,9
19,6
9,1
6,5
1
7
6,5
22,6
8,6
6,3
1,7
1,9
1,4
31,7
100
621 092
1,2
31,4
100
579 254
1,5
41,2
100
548 823
0,8
2,8
100
339 225
0,7
36
100
329 724
0,6
59,6
100
343 137
0,6
61,6
100
274 078
100
612 977
1) Rok 2007 = EU 27.
Pramen: FADN CZ, Eurostat
Z tab. 3 je zřejmé:
•
jakou váhu zaujímají jednotlivé agregace podpor na celkovém objemu provozních
podpor;
•
že v časovém období 2004/07 vlivem přijatých reformních kroků dochází k zásadním
strukturálním pohybům, které jsou velmi patrné v případě Rakouska, resp. EU 25
celkem a souvisejí s přesunem finančních prostředků ve prospěch decouplingu;
•
že zásadní váha je v Rakousku trvale přisuzována agroenvi podporám, zatímco
v důsledku přijatých reformních kroků ztrácejí na významu podpory plodinám, resp.
zvířatům a druhým rozhodujícím nositelem podpor se stávají přímé platby na plochu,
resp. farmu. Z těchto dat mj. vyplývá i velká prozíravost tvůrců rakouské agrární
politiky, a to v tom smyslu, že dlouhodobě orientují národní rozpočtovou politiku do
aktivit podporujících zemědělství jako významného spolutvůrce veřejného zboží. Pokud
by se po roce 2013 prosadila představa, že podpory do 1. pilíře budou podstatně
redukovány, pak ji soudobá rakouská koncepce rozvoje zemědělství s předstihem
a dlouhodobě uskutečňuje;
•
v rámci dat za EU 25 celkem se musela projevit skutečnost, že vybraný starým
členským státům jsou tyto podpory vypláceny na farmu (ukazatel SE 631), většině
nových členských zemí v přepočtu na plochu (SE 632); ústup od podpor vázaných na
plodinu, resp. zvíře ve prospěch přímých plateb je zřejmý (cca 60% podíl na provozních
podporách celkem v letech 2006 a 2007).
K celkovému dokreslení váhy některých skupin podpor jsou v následujících grafech
zachyceny absolutní hodnoty poskytnutých podpor ve prospěch agroenvironmentálních
opatření (graf 8) a podpor do LFA (graf 9). Údaje za vybrané členské státy jsou prezentovány
v přepočtu na hektar obhospodařované zemědělské půdy za průměrný podnik v definičním
vymezení FADN.
V případě Rakouska je zřetelně deklarována nezastupitelná role agroenvi podpor, a to
na průměrné úrovni za čtyřleté období cca 7 200 Kč/ha z. p., což je zhruba 8,5násobek
26
průměrné úrovně za EU 25 celkem a v relaci k Česku zhruba 12násobek. Nizozemsko
a Německo za poslední čtyři roky vyplácely cca 1 100, resp. 1 300 Kč/ha.
V nových členských státech se tyto podpory začínají významněji prosazovat až
v posledních dvou sledovaných letech, což zejména platí pro Slovensko, Česko a Maďarsko.
Polsko, které stojí na poslední pozici v rámci devíti sledovaných zemí, se v dané oblasti
začíná prakticky angažovat až v roce 2006 a vyplácí v přepočtu na hektar obhospodařované
plochy v posledních dvou sledovaných letech zhruba 40 % platby vyplácené v průměru za
EU 25 celkem.
9 039
7 376
6 894
5 486
Graf 8 - Agroenvironmentální podpory v Kč/ha
(Environmental subsidies, CZK/ha )
2000
1800
1 319
400
337
366
409
316
430
474
600
698
641
565
946
940
1 027
856
868
608
800
737
699
740
1000
835
868
903
771
931
Kč/ha
1200
1 039
1400
1 319
1 188
1 130
1 328
1 378
1 292
1 292
1600
6
0
0
OST
NED
DEU
UKI
EU-25
2004
2005
CZE
2006
8
35
200
SVK
HUN
FRA
POL
2007
I u podpor ve prospěch LFA (viz graf 9) si stojí Rakousko v průměru za období 2004/07
na první pozici před Slovenskem, což je do značné míry dáno extremními přírodními
podmínkami charakterizujícími rakouskou alpskou oblast (takřka 2 500 Kč/ha). Ze stejných
důvodů, tj. značného rozsahu méně příznivých oblastí, vychází na Slovensko druhý největší
objem LFA podpor (v průměru 1 450 Kč/ha obhospodařované z. p. za průměrný standardní
podnik). Průměrná výše LFA podpor v Česku za stejné období je zhruba o 80 Kč vyšší než
činí průměrná podpora za EU 25 celkem.
Z absolutního rozměru daných plateb vyplývá, že Česku jsou přiznány třetí nejvíce
znevýhodněné přírodní podmínky, zatímco v Nizozemsku a Maďarsku prakticky nejsou
vypláceny vůbec.
27
Vykazovaný meziroční pokles agroenvi, ale i dalších podpor vyjádřených v CZK je
v zemích eurozóny, např. v Rakousku, Německu a Francii i výsledkem posilování kurzu CZK
vůči euru.
Graf 9 - LFA podpory v Kč/ha
2500
2311
2327
2219
3116
(LFA subsidies, CZK/ha)
1480
1458
2000
1054
Kč/ha
1209
1500
OST
SVK
CZE
2004
2005
2006
POL
UKI
0
0
0
0
0
20
23
7
20
47
478
423
346
430
DEU
718
670
557
546
425
FRA
569
571
555
549
537
EU-25
500
549
619
650
644
566
625
701
764
709
1000
HUN
NED
2007
Pozn.: Nutno zdůraznit, že výše plateb LFA je přepočtena na celkovou výměru z. p. a nikoliv tedy na oprávněnou plochu v LFA.
2.6 Ukazatel objemu provozních podpor na ha z. p., resp. AWU
Zcela nekompromisně lze představit dopady silně subvencované SZP unie na
zemědělství jednotlivých členských států přepočtem objemu poskytnutých podpor na hektar
zemědělské půdy, kdy v rámci grafu 10 zřetelně vyčnívá postavení Rakouska. V průměru za
čtyři sledované roky průměrný roční objem provozních podpor na ha z. p. dospěl v českém,
resp. polském zemědělství k 6 400, resp. 6 000 Kč/ha proti 18 700 Kč/ha v Rakousku,
12 800 Kč/ha v Nizozemsku, 11 600 Kč/ha v Německu, 10 600 Kč/ha ve Francii. Na
Slovensku vychází daný ukazatel na pouhých 5 000 Kč/ha.
Z disponibilních údajů rovněž plyne, že za sledované čtyři roky se pozice nových
členských států postupně zlepšovala s výjimkou Polska. Ve srovnání s Českem byly
v Rakousku v roce 2004 provozní podpory v přepočtu na ha z. p. zhruba 4,5násobně větší,
zatímco v roce 2007 byly „jen“ o 2,1násobek vyšší. Z grafu 10 vyplývá, že s výjimkou
Nizozemska, kde podpory na hektar narůstají, ve všech ostatních uvedených starých
členských zemích absolutní hodnoty tohoto ukazatele mírně klesají a existující rozdíl vůči
novým členským státům se snižuje. Za sledované čtyřleté období vzrostly provozní podpory
28
na hektar ve všech uvedených NČZ, a to v Polsku o 2 000 Kč, v Česku o 2 700 Kč, na
Slovensku o 3 600 Kč, ale v Maďarsku jen o 1 000 Kč/ha.
Na rozdíl od ostatních členských zemí v Nizozemsku dále dynamicky narůstá objem
vyplacených provozních podpor na hektar; daný objem vzrostl z 9 600 tis. Kč v roce 2004
na 14 400 tis. Kč v roce 2007. Souběžně ve sledovaném období dochází v Nizozemsku
k významnému růstu počtu dobytčích jednotek/ha z p. (graf 28).
Graf 10 - Podpory provozní v tis. Kč/ha
(Current subsidies/ha, CZK thousand)
6,7
8,1
5,0
5,4
6,1
5,7
3,1
4,1
5
5,8
6,3
6,1
6,8
4,9
5,7
7,3
7,6
8,8
8,9
8,4
8,3
9
9,9
9,5
9,9
10
11,2
10,7
10,5
9,9
9,6
tis. Kč/ha
12,6
15
12,3
11,0
11,8
11,3
14,5
14,4
16,3
20
18,3
17,7
22,4
25
0
OST
NED
DEU
FRA
EU-25
2004
UKI
2005
2006
CZE
HUN
POL
SVK
2007
Ukazatel objemu provozních podpor na AWU (viz graf 11) je nesporně ovlivněn
nepřímým ukazatelem produktivity práce, vyjádřeným hektary zemědělské půdy v přepočtu
na AWU (graf 3). Pořadí zemí členěných podle objemu provozních podpor na AWU, tj.
Spojené království, Francie a Německo se nemění a zaujímají stejně jako v přepočtu na
hektary první až třetí pozici při nevýznamném pohybu absolutního objemu provozních podpor
za období 2004-2007. Naopak v nových členských zemích se za sledované období rozsah
provozních podpor na AWU zřetelně zvyšuje, což je nepochybně, s výjimkou Polska,
ovlivněno i poklesem počtu pracovníků v zemědělství.
Objemem provozních podpor na AWU se české zemědělství přibližuje průměrné výši
podpor za EU 25 celkem zřetelně rychleji než v přepočtu na ha. Ještě v roce 2004 si v daném
ukazateli stojí české zemědělství na dvou třetinách úrovně EU 25, zatímco v roce 2007
překročilo průměrné hodnoty EU celkem již o jednu třetinu.
29
V relaci k Rakousku, tj. zemi s nejvyšší úrovní provozních podpor v přepočtu na ha,
zaostáváme v průměru za období 2004/07 na úrovni cca 34 % a v přepočtu na AWU (kde si
v pořadí sledovaných zemí stojí Rakousko až na čtvrté pozici), zaostáváme za touto zemí
zhruba na úrovni 50 %.
Ve srovnání s ostatními novými členskými státy si v daném ukazateli stojí Česko
nejlépe a s nejvyšší růstovou dynamikou se blíží průměru za EU 25 celkem (v průměru za
období 2004/07 na úrovni 93 %). Polské zemědělství v rámci sledovaných členských států
zůstává nadále na poslední příčce v ukazateli provozních podpor na AWU a dané postavení je
zásadně ovlivněno trvale vysokým počtem pracovníků činných v polském zemědělství. Za
připomenutí stojí kodaňské dohody o rozšíření EU (2004), které deklarovaly, že výše podpor
pro NČZ bude i po roce 2013 vycházet z tehdy uznaných tzv. referenčních výnosů. Tyto nižší
výnosy ve srovnání se SČZ byly tehdy vzaty za základ pro podpory vyplácené na hektar.
Z daného definičního vymezení, tj. natrvalo uznaných nižších výnosů tedy mělo vyplynout, že
by tyto podpory i po ukončení přechodného období (po roce 2013) neměly v NČZ dosahovat
úrovně v SČZ. Jak již bylo konstatováno, nizozemské zemědělství je vcelku nezávislé na
objemu podpor a rozsahem provozních podpor/AWU aktuálně nedosahuje úrovně podpor, jak
jsou vypláceny v Česku a Maďarsku.
Graf 11 - Podpory provozní v tis. Kč/AWU
564
577
553
556
(Current subsidies / AWU, CZK thousand)
600
376
383
362
345
83
37
55
100
77
61
147
168
168
187
169
124
152
165
163
196
207
218
165
131
158
200
231
300
204
201
214
tis. Kč/AWU
400
417
390
408
413
427
413
412
399
500
0
UKI
FRA
DEU
OST
EU-25
2004
CZE
2005
30
2006
HUN
2007
NED
SVK
POL
2.7 Ukazatel celkových nákladů, resp. nákladů na ha z. p.
Na základě následujícího textu se dostává odborné veřejnosti možnost lépe se
zorientovat v nákladově výnosových parametrech porovnávaných zemí. Za pomoci jednotné
metodiky zjišťování je prezentována jak absolutní výše sledovaných nákladových položek,
tak i jejich struktura.
Následující údaje, jak jsou představeny v grafu 12 a tab. 4 umožňují strukturovaně
nahlédnout do vzájemných relací mezi dosaženými produkčními výsledky a vynaloženými
náklady, postihnout váhu jednotlivých nákladových položek v rámci celkových nákladů
a z daných dat vyvodit konkrétní závěry ke konkurenceschopnosti českého zemědělství
v mezinárodním srovnání.
Všechny další závěry se opět opírají o data vztahující se k průměrné velikosti
standardního zemědělského podniku v každé z členských zemí, tj. prakticky k podniku
definovanému srovnatelným způsobem a z dané pozice nutno také posuzovat závěry
zformulované touto studií.
V systému FADN jsou jednotně definovány používané ukazatele, což za oblast nákladů
vychází z následujícího pojmového vymezení:
•
náklady celkem (SE 270) jsou součtem výrobní spotřeby (mezispotřeby), odpisů
a externích faktorů (tzv. nákladů faktorů),
•
výrobní spotřeba je dána materiálovými náklady, spotřebovanou energií, PHM,
službami a ostatními režijními náklady celkem,
•
náklady faktorů (externí faktory celkem) jsou součtem mzdových nákladů, pachtovného
a nákladových úroků.
Ze srovnání grafu 12 s grafy charakterizujícími celkový rozměr zemědělské produkce,
ať již v přepočtu na hektar či AWU (viz grafy 4 a 5) lze odvodit jistou závislost mezi
objemem produkce a vynaloženými náklady. Členské státy unie s nejvyššími celkovými
náklady na ha z. p., tj. zejména Nizozemsko, ale také Německo a Francie charakterizují
vysoké hodnoty celkové zemědělské produkce.
Na posledních pozicích v rámci 9 srovnávaných zemí si stojí nové členské státy,
přičemž české zemědělství si z daných zemí stojí relativně nejlépe, tj. zařazuje se v pořadí
zemí na 4. pozici od konce před Maďarsko, Polsko a Slovensko. V rozměru vynaložených
celkových nákladů na ha z. p. české zemědělství dosahuje v průměru za období 2004/07
zhruba jedné poloviny úrovně Německa (54 %), zhruba 70 % úrovně Rakouska, resp. Francie.
31
304,7
253,1
259,3
243,1
Graf 12 - Celkové náklady na hektar z. p
(Total Inputs / ha U.A.A.)
250
tis. Kč/ha
200
150
30,2
30,8
30,4
33,4
25,7
25,2
30,0
30,4
EU-25
37,0
33,6
30,7
36,1
FRA
35,7
34,5
36,1
38,2
50,3
47,3
45,2
45,9
OST
41,6
39,9
39,0
39,4
52,0
49,4
46,9
47,2
50
61,1
48,1
48,2
49,8
67,2
66,3
63,0
67,8
100
UKI
CZE
HUN
POL
SVK
0
NED
DEU
2004
2005
2006
2007
Zřetelně v relaci k ukazateli celkové zemědělské produkce se u vyspělých zemí
potvrzuje obecné poznání, že relativně vysoká úroveň účelně vynaložených vstupů se
pozitivně promítá do výsledné hodnoty agrární produkce. Jinak řečeno, celkovými náklady na
ha se srovnávané SČZ, s výjimkou Nizozemska, zásadně neodlišují, z čehož lze odvodit, že
problémem NČZ je jejich neuspokojivá produkční účinnost vynaložených vkladů.
Z bližší analýzy nákladové struktury, resp. absolutní výše vynaložených nákladů na ha
z. p., vyplývá řada poznatků osvětlujících odlišnosti mezi srovnávanými zeměmi při obecném
závěru, že co do nákladové struktury existuje zřetelný rozdíl mezi starými a novými
členskými státy (viz tab. 4).
Podíl výrobní spotřeby na celkových nákladech ve většině zemí osciluje mezi 62 % až
68 %, s výjimkou Polska, kde výrobní spotřeba v roce 2006 zaujímá 74% podíl na celkových
nákladech a naopak na Slovensku jen 56% podíl. Jestliže však v Polsku zaujímají přímé
náklady zhruba jednu polovinu celkových nákladů, na Slovensku jen necelou jednu třetinu.
Položka režijních nákladů přes možné odlišnosti v jejím vymezení osciluje v rámci
starých členských států na celkových nákladech mezi cca 27 % (Spojené království) až 35 %
(Rakousko), obdobně v rámci daného rozpětí se pohybuje Maďarsko (30 %) a Česko (28 %).
V případě Polska se podílejí režijní náklady na celkových nákladech jen 23 % a v případě
Slovenska na 24 %.
32
Tab. 4 - Celkové náklady v tis. Kč na ha z. p. a nákladová struktura ve vybraných státech Evropské unie za rok 2006
Celkové náklady (SE 270)
Výrobní spotřeba celkem (SE 275)
z toho - přímé náklady (SE 281)
- režijní náklady (SE 336)
Odpisy (SE 360)
Náklady faktorů (SE 365)
z toho - mzdové (SE 370)
- pachtovné (SE 375)
- nákl. úroky (SE 380)
EU 25
Kč
%
45,1 100,0
29,9
66,2
17,7
39,2
12,2
27,0
7,2
15,9
8,0
17,8
4,3
9,6
2,3
5,0
1,4
3,2
CZE
Kč
%
36,0 100,0
24,6
68,3
14,6
40,6
10,0
27,7
3,1
8,6
8,4
23,2
7,0
19,3
1,0
2,8
0,4
1,0
DEU
Kč
%
63,0 100,0
42,4
67,3
22,9
36,3
19,5
30,9
8,6
10,8
11,9
19,0
5,7
9,1
4,3
6,8
1,9
3,0
FRA
Kč
%
46,8 100,0
29,3
62,5
14,3
30,6
15,0
31,9
8,8
18,9
8,7
18,5
3,6
7,7
3,5
7,6
1,5
3,2
Pramen: FADN CZ, European Commission AGRI/G/3 FADN; vlastní propočty.
33
HUN
Kč
%
30,7 100,0
20,8
67,7
11,6
37,8
9,2
29,9
3,7
12,2
6,1
20,0
4,0
13,1
1,2
3,8
0,9
3,0
NED
Kč
%
253,1 100,0
164,6
65,1
93,5
37,0
71,1
28,1
33,8
13,4
54,6
21,6
26,4
10,4
8,5
3,4
19,6
7,8
OST
Kč
%
48,2 100,0
30,5
63,2
13,6
28,2
16,9
35,0
13,4
27,8
4,3
8,9
1,2
2,6
1,7
3,6
1,3
2,8
POL
Kč
%
30,4 100,0
22,5
74,0
15,4
50,8
7,0
23,1
5,8
19,0
2,1
6,9
1,5
4,8
0,3
0,9
0,3
1,1
SVK
Kč
%
29,9 100,0
16,8
56,0
9,5
32,0
7,2
24,0
6,9
23,0
6,3
20,9
5,0
16,8
0,8
2,8
0,4
1,2
UKI
Kč
%
39,0 100,0
26,3
67,5
15,9
40,9
10,4
26,6
4,5
11,5
8,2
20,9
4,9
12,7
1,9
4,8
1,3
3,3
V absolutním vyjádření v přepočtu na ha z. p. činí průměrné režijní náklady za EU 25
celkem 12 200 Kč, přičemž pod tuto hranici se zařadilo Česko (10 000 Kč), Spojené
království (10 400 Kč) a Maďarsko (10 200 Kč). Nejnižší režijní náklady vykazuje Polsko,
které při částce 7 000 Kč zjevně maximálně spoří režijní náklady mj. jako jeden
z významných faktorů konkurenceschopnosti polských agrárních vývozců na jednotném trhu.
Maximální režijní náklady vykazuje Německo (19 500 Kč/ha), Rakousko (16 900 Kč/ha)
a Francie (15 000 Kč/ha).
Odlišný je v jednotlivých zemích podíl odpisů na celkových nákladech, což mj. souvisí
s tím, zda se odpisy stanovují z pořizovacích nebo reprodukčních nákladů. Ve výši odpisů na
ha se v ČR promítá vedle vlivu opotřebení aktuálně využívaného majetku i výše odpisových
sazeb. Tento ukazatel rovněž nepostihuje pořízený majetek formou leasingu (leasingové
splátky). Za EU 25 celkem vychází průměrná výše odpisů na 16 % celkových nákladů,
v případě Rakouska na cca 28 %, Slovenska na 23 % a Francie a Polska po 19 %. Nejníže
vycházejí odpisy v Česku (8,6 % celkových nákladů), Německu (10,8 %) a Spojeném
království (11,5 %).
Je zjevné, že české odpisové sazby na ha jsou ve srovnání s ostatními porovnávanými
státy podhodnoceny (viz graf 13) a v absolutní částce vycházejí v průměru za období 2004/07
na 3 000 Kč/ha z. p., což představuje zhruba dvě pětiny průměrné výše odpisů v EU 25
celkem (7 300 Kč/ha). Druhá nejnižší sazba je uplatňována v Maďarsku (4 100 Kč/ha).
Nejvyšší odpisové částky se týkají Nizozemska (35 300 Kč/ha), Rakouska (13 900 Kč/ha),
Francie (9 100 Kč/ha) a Německa (8 600 Kč/ha). Odpisy připadající na hektar z. p. v Polsku
na úrovni 5 800 Kč jsou takřka dvojnásobné ve srovnání s Českem a rovněž slovenští
podnikatelé v zemědělství odepisovali 7 100 Kč/ha v roce 2007.
S výjimkou Slovenska nedošlo k zásadním změnám v odepisovaných částkách s tím, že
ve starých členských státech při podstatně vyšších částkách odpisy mírně klesají, zatímco
v nových členských státech odpisy meziročně prudce vzrostly pouze na Slovensku, a to proto,
že se začaly odvozovat od reprodukčních nákladů.
34
16,8
13,3
13,4
12,3
35,2
33,9
33,8
38,4
Graf 13 - Odpisy v tis. Kč/ha
8,6
8,6
8,6
FRA
DEU
7,9
9,1
8,9
8,7
9
9,7
9,7
(Depreciation, CZK thousand / ha)
10
3
2,7
2,9
3,1
3,5
4
4,4
4,1
3,7
4,1
4,2
5
3,8
tis. Kč/ha
6
4,8
4,5
4,5
4,4
5,7
6,1
5,8
5,8
7
6,9
7,1
7,4
7,2
6,9
8
2
1
0
NED
OST
EU-25
2004
POL
2005
2006
SVK
UKI
HUN
CZE
2007
V nákladech faktorů (viz tab. 4) se členské státy rovněž výrazně odlišují, přičemž
extremně nízké ve srovnání s ostatními zeměmi jsou externí náklady polských a rakouských
zemědělců (jen 6,9%, resp. 8,9% podíl na celkových nákladech v roce 2006). Ve všech
ostatních státech externí náklady na celkových nákladech oscilují v rozmezí od 19 %
(Německo, Francie) do 21 % (Maďarsko, Spojené království, Slovensko, Nizozemsko), resp.
dosáhly 23 % v případě Česka. Náklady faktorů za EU 25 celkem se na celkových nákladech
podílejí cca 18 % a obecně ve většině sledovaných zemí se blíží k hranici jedné pětiny
nákladů celkem.
V absolutním vyjádření nejnižší náklady faktorů na ha z. p. vykazuje Polsko
(2 100 Kč/ha) a Rakousko (4 300 Kč/ha), což jsou země s typickou malorolnickou strukturou
výroby s nevýznamným podílem námezdní práce. Průměrné externí náklady za EU 25 celkem
dosáhly 8 000 Kč/ha, což zhruba představuje úroveň Spojeného království (8 200 Kč/ha)
a Česka (8 400 Kč/ha). Spolu s Nizozemskem, kde se jedná o nesrovnatelně vyšší základ
vynaložených nákladů, bylo druhé nejvyšší úrovně dosaženo v Německu (11 900 Kč/ha).
Průměrné mzdové náklady za EU 25 se podílejí na celkových nákladech cca 10 %,
z toho v Maďarsku 13,1 %, Spojeném království 12,7 %, Německu 9,1 % a Francii 7,7 %.
Podstatně vyšší je zastoupení mzdových nákladů v případě Česka (19,3 %) a Slovenska
(16,8 %). U této důležité nákladové položky může docházet k určitému zkreslování výsledků,
protože v řadě nových členských států, zejména pak na Slovensku a v Česku s převahou PPO
do propočtu spadají zejména námezdní pracovní síly (zaměstnanci), zatímco ve starých
členských státech a v Polsku se jedná převážně o evidenci rodinných pracovních sil, kde
35
z důvodů daňových nelze vyloučit snahu tyto nepřiznat. Pracovní náklad v PFO se obvykle
váže na vedoucího (vlastníka) podniku, přičemž rodinní pracovníci, ale také námezdní
zaměstnanci pracují často jen sezónně.
Mzdové náklady v přepočtu na ha z. p. v průměru za EU 25 celkem vycházejí na
4 300 Kč. Maximální částky připadají na mzdové náklady českých zemědělců na úrovni
necelých 7 000 Kč/ha, následované Německem (5 753 Kč/ha), Slovenskem (5 044 Kč/ha)
a Spojeným královstvím (4 959 Kč/ha). Nesrovnatelně vyšší jsou mzdové náklady
v Nizozemsku (26 384 Kč), které plynou nejen z podstatně intenzivněji provozovaného
zemědělství, ale i specifického, často vysoce specializovaného a pracovně náročného
výrobního zaměření včetně skleníkové, resp. zahradnické výroby. Převážně rodinné formy
hospodaření bez významnější účasti námezdné práce vedou v případě Polska ke mzdovému
nákladu na úrovni 1 474 Kč/ha a v případě Rakouska na úrovni 1 247 Kč/ha.
Významné odchylky existují v nákladech na pachtovné, které v rámci porovnávaných
zemí kolísají na celkových nákladech v rozmezí od 0,9 % (Polsko) do 6,8 % v Německu. Tyto
odchylky v rámci porovnávaných zemí souvisejí mj. s rozdílnou cenou půdy i s rozdílnými
podíly pronajaté půdy na celkově obhospodařované půdě. Za EU 25 vychází průměrné
pachtovné na 2 300 Kč/ha a nejvyšší částky zaplatí nájemci zemědělské půdy v Nizozemsku
(8 500 Kč/ha), Německu (4 300 Kč) a Francii (3 500 Kč). V Polsku se opět vyplácejí
nejmenší částky za pronájem půdy na úrovni necelých 300 Kč/ha, následované Slovenskem
(800 Kč), Českem (1 000 Kč) a Maďarskem (1 200 Kč).
Nejvyšší náklady na úvěry jsou charakteristické pro Nizozemsko, kde zatěžují necelými
20 000 Kč každý ha z. p., zatímco v průměru za EU 25 celkem dosahuje toto zatížení jen
1 400 Kč. Opakovaně nejnižší zatížení vykazuje Polsko (300 Kč/ha), následované
Slovenskem a Českem při zhruba stejné částce na úrovni 400 Kč/ha z. p. V Německu
vycházejí tyto nákladové úroky na 1 900 Kč/ha a ve Francii na 1 500 Kč/ha.
2.8 Ukazatel podílu celkových nákladů, resp. výrobní spotřeby na zemědělské
produkci
Následující podílový ukazatel je dalším orientačním vodítkem k posouzení konkurenční
pozice zemědělských výrobců v jednotlivých členských státech, tj. zda jsou schopni svoji
podnikatelskou činností pokrýt své náklady, vytvářet zisk a směřovat k rozšířené reprodukci
bez státních zásahů. V definičním vymezení FADN (viz úvodem uvedené
schéma 1 k odvození ekonomických výsledků podle závazné metodiky FADN) je daný
jednoduchý ukazatel podílem celkových nákladů na zemědělské produkci celkem
(viz graf 14).
36
Graf 14 - Podíl celkových nákladů na produkci
1,56
(Total inputs / Total output)
1,60
1,06
1,04
1,05
0,95
EU-25
OST
NED
FRA
DEU
UKI
HUN
CZE
1,20
0,80
0,78
0,80
0,80
0,76
1,00
1,25
0,97
0,91
0,89
0,89
0,92
0,98
0,99
0,99
0,94
1,03
1,10
1,14
1,08
0,91
0,91
0,90
0,82
0,98
0,99
0,98
0,91
1,03
1,05
1,05
1,03
0,87
0,88
0,87
0,83
1,24
1,40
0,60
0,40
0,20
0,00
POL
2004
2005
2006
SVK
2007
Z grafu 14 plyne, že všechny sledované nové členské země, s výjimkou Polska
a doplněné o Spojené království se v rámci ukazatele podílu celkových nákladů na produkci
pohybují v červených číslech prakticky za celé období 2004-07. Vysoká ztrátovost
mimořádně dynamizovaná v případě Slovenska vede k závěru, že zemědělství nových
členských států, s výjimkou Polska by bylo bez vyplacených podpor neefektivní, ztrátové
a s tendencí k jejímu prohlubování. Mimořádně příznivé postavení Polska, které za sledované
čtyři roky stojí na první pozici mezi všemi srovnávanými zeměmi, nabízí určité vysvětlení.
Z analýzy plyne zřejmá závislost mezi daným ukazatelem a průměrnou velikostí
podniku v ha. Pro členské země s nejpříznivějším rozpětím mezi hodnotou produkce
a celkovými náklady, jmenovitě pro Polsko, Rakousko a Nizozemsko, je charakteristickým
rysem nejnižší průměrná velikost podniku (viz graf 2). Tento závěr platí i pro EU celkem
zjevně proto, že v převážné většině ostatních zemí se rovněž jedná o PFO s nesrovnatelně
nižší průměrnou velikostí podniku. Slovenské a české zemědělství zatížené relativně
vysokými náklady námezdní práce zůstává za celé sledované období na posledních příčkách,
přičemž v případě Slovenska se situace zhoršovala zřejmě také v důsledku nastavení vyšších
odpisových sazeb.
Lze si dnes jen obtížně představit, že námezdní pracovník v zemědělství by pracoval
s intenzitou a odpovědností např. polského farmáře, který z existenčních důvodů mnohdy
nepokrývá vlastní potřeby anebo vstupuje na trh s produkty, kde náklady na jejich produkci
překračují realizační ceny. Vysoce pozitivní výsledky zejména polského agrárního
zahraničního obchodu v posledních letech (viz Bašek, Kraus) byly danou skutečností mj.
37
ovlivněny, a to také ve spojitosti s podstatně vyšší hustotou zvířat v přepočtu na farmu (viz
graf 28).
Relativně nižší podíl celkových nákladů na hodnotě zemědělské produkce je kromě
Polska charakteristický také pro Nizozemsko, Rakousko, ale i Německo a Francii, zatímco
zemědělství Spojeného království zůstává trvale ve ztrátě. Struktura zemědělství je v této
zemi ovlivněna ve srovnání s ostatními západoevropskými zeměmi velkými pozemkovými
vlastníky využívajícími ve větší míře námezdní práci a tyto podniky vzhledem ke svojí váze
zřejmě ovlivňují i průměrnou standardní velikost zemědělského podniku ve Spojeném
království.
Bez metodického zpřesnění způsobu evidence práce nelze zjevně dospět k jednoznačně
srovnatelným výpovědím, ale v zásadě obecně platí, že zemědělství unie za daných nákladově
výnosových relací není schopno rozšířené reprodukce, pokud nebude podporováno
z veřejných zdrojů.
Dalším analyzovaným ukazatelem je podíl výrobní spotřeby na zemědělské produkci.
Z definice ukazatele vyplývá, že je obdobou ukazatele podílu celkových nákladů
na zemědělské produkci s tím, že v čitateli nejsou zahrnuty odpisy a externí faktory.
Z vlastního propočtu ekonomického výsledku podle metodiky FADN plyne, čím vyšší je
výrobní spotřeba, tím nižší je hrubá přidaná hodnota. Z přepočtového schématu je dále
zřejmé, že celková hrubá produkce s připočtením salda provozních podpor a daní
a po odečtení výrobní spotřeby vymezuje hrubou přidanou hodnotu.
V grafu 15 se poněkud změnilo pořadí zemí a do absolutní špičky se posouvá skupina
zemí (Rakousko, Polsko, Nizozemsko), které dokázaly nejefektivněji využít vynaložených
prostředků ve prospěch co nejvyššího růstu hodnoty zemědělské produkce (se zhruba 58%
podílem výrobní spotřeby na produkci). Ukazatel podílu výrobní spotřeby na produkci
vychází nejhůře pro Česko, Slovensko a Maďarsko. Pozice Polska zůstává z nových
členských států zdaleka nejlepší, je shodná s průměrem za EU 25 celkem a dalším potvrzením
celkově úsporného typu rozvoje, kdy polští farmáři šetří jak na všech složkách mezispotřeby,
tak i na odpisech a externích nákladech.
38
Graf 15 - Podíl výrobní spotřeby na produkci
(Share of intermediate consumption in total output)
0,88
1,0
0,61
0,62
0,61
0,58
POL
FRA
HUN
0,77
UKI
0,69
DEU
0,63
0,59
0,59
0,59
0,57
EU-25
0,70
0,71
0,71
0,71
0,58
0,59
0,58
0,56
NED
0,71
0,71
0,71
0,65
0,58
0,57
0,58
0,61
0,6
0,58
0,58
0,57
0,54
0,7
0,65
0,69
0,66
0,65
0,8
0,72
0,75
0,78
0,73
0,9
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0,0
OST
2004
2005
2006
CZE
SVK
2007
2.9 Ukazatel podílu provozních podpor na celkových nákladech produkce
Tento ukazatel vypovídá o tom, do jaké míry provozní podpory participují na úhradě
celkových nákladů, tj. na výrobní spotřebě, odpisech a na nákladech externích faktorů.
Z grafu 16 plyne, že v průměru za EU 25 celkem se provozní podpory na nákladech
celkem podílejí zhruba jednou pětinou. Pozice českého zemědělství v roce 2006 a 2007
odpovídá tomuto průměru. Ve starých členských státech, s výjimkou Rakouska, se daný podíl
v jednotlivých letech prakticky nezměnil, zatímco v nových členských státech narůstá, a to
nejvyšší měrou v Polsku v důsledku podstatně nižší nákladovosti ve srovnání s ostatními
státy.
Vstup do unie představuje pro všechny přijímané země absolutní růst objemu
vyplácených provozních podpor, což se nutně muselo projevit na růstu daného ukazatele např.
v Česku za stejné období ze 14 % na 20 %, v Polsku ze 14 % na 18 % atd.
Mimořádná pozice Rakouska v objemu vyplacených provozních podpor se musela
potvrdit i u tohoto ukazatele, kde se podíl podpor na nákladech v průměru za sledované čtyři
roky pohyboval na úrovni 36 %.
39
Graf 16 - Podíl provozních podpor na celkových nákladech produkce
(Share of current subsidies in total inputs)
0,33
0,38
0,37
0,4
0,37
0,45
0,35
0,20
0,20
0,17
0,14
0,19
0,18
0,18
0,17
0,20
0,16
0,19
0,19
0,22
0,20
0,12
0,15
0,18
0,18
0,19
0,14
0,22
0,20
0,20
0,2
0,20
0,22
0,22
0,21
0,21
0,22
0,22
0,21
0,25
0,21
0,27
0,3
0,05
0,06
0,05
0,05
0,04
0,1
0
OST
UKI
FRA
EU-25
POL
2004
SVK
2005
2006
HUN
DEU
CZE
NED
2007
Z grafu 16 je zřejmé mimořádné postavení nizozemského zemědělství, kde daný
podílový ukazatel vykazuje zdaleka nejnižších hodnot. Ukazatel vypovídá především o tom,
že vysoce intenzivní nizozemské zemědělství vynakládá podstatně větší objem vkladů do
zemědělství a že se mu také daří realizovat nesrovnatelně vyšší hodnotové objemy
zemědělské produkce (viz graf 3 a 4). Na rozdíl od všech ostatních členských zemí nejsou
nizozemští podnikatelé zásadním způsobem závislí na státních podporách, přestože převážně
hospodaří v menších podnicích. Vysoká intenzita výroby při vysoké míře specializace se
zaměřením na produkty s vyšší přidanou hodnotou (výsledky náročné šlechtitelské
a plemenářské práce, intenzivního rozvíjení zelinářství a okrasného zahradnictví, vysokých
stavů hospodářských zvířat aj.) mají za následek, že představitelé Nizozemska při
koncipování různých návrhů k reformě SZP mj. kladou hlavní důraz na prosazení
liberalizačních tendencí v rámci světového agrárního obchodu. Jinak vyjádřeno jejich
existenčním východiskem, obdobně jako ve Spojeném království, není volání po dalším růstu
podpor do zemědělství.
Mimořádné postavení nizozemského zemědělství je dobře patrné z následujícího grafu
17. V absolutním rozměru výrobní spotřeby nizozemští farmáři překračují ve sledovaných
letech průměrnou výrobní spotřebu ve výši cca 31 000 Kč za EU 25 celkem více než
pětinásobně.
40
Graf 17 - Výrobní spotřeba v tis. Kč/ha
(Intermediate consumption /ha, CZK thousand)
202,3
220
180
160
165,6
156,3
164,7
200
tis. Kč/ha
140
120
100
28,1
27,0
26,4
27,1
24,9
23,6
24,6
25,9
25,2
22,7
20,8
24,8
22,8
22,7
22,5
25,1
OST
EU-25
FRA
UKI
CZE
HUN
POL
20
16,7
15,5
16,8
16,7
32,5
30,9
29,3
30,3
40
33,1
31,4
29,9
30,8
44,5
46,1
42,4
47,1
60
39,2
30,4
30,5
32,9
80
0
NED
DEU
2004
2005
2006
SVK
2007
Z grafu 17 dále plyne, že v absolutních hodnotách zůstává výrobní spotřeba vcelku
stabilní při zdůraznění opakovaného závěru, že staré členské země charakterizuje větší objem
výrobní spotřeby při mírné tendenci k jejímu snižování. Česko zaujímá čtvrté místo odzadu
mezi vybranými členskými státy. Slovensko vykazuje nejnižší výrobní spotřebu v přepočtu na
ha z. p.
2.10 Ukazatel hrubé přidané hodnoty, resp. čisté přidané hodnoty na ha z. p.,
resp. AWU
V následujících prezentacích dospíváme k vrcholovým kategoriím v rámci schématu 1
zobrazujícího tvorbu důchodu ze zemědělství v systému FADN. Je důležité zdůraznit, že do
propočtu vstupuje kategorie provozních podpor a daní, resp. jejich saldo.
Ukazatel hrubé přidané hodnoty (HPH) je tedy rozdílem vznikajícím na jedné straně
mezi hodnotou celkové zemědělské produkce oceněné základními cenami včetně kladného
salda, pokud provozní podpory jsou vyšší než daně, či naopak, odečtením salda, pokud jsou
daně vyšší než podpory a na druhé straně mezi výrobní spotřebou.
Další kategorií je čistá přidaná hodnota (ČPH), která je rozdílem mezi HPH a odpisy.
Charakterizuje zásadní ekonomickou souvislost, zda podnikatelská činnost přináší nové
hodnoty a umožňuje podnikatelům v zemědělství rozšířenou reprodukci. Tento syntetický
ukazatel postihuje souhrnný vliv dosažené úrovně celkové produkce, efektivnosti (účinnosti)
vstupů včetně spotřeby fixního kapitálu a provozních podpor. Z konstrukce ukazatele ČPH, ať
již v přepočtu na hektar nebo AWU plyne jeho zásadní vypovídací hodnota. Pokles či růst
41
daného ukazatele je v rozhodující míře určován změnami hodnoty výrobní spotřeby a také
vyšší nebo nižší spotřebou fixního kapitálu (a tedy úrovní odpisů).
Graf 18 - Hrubá přidaná hodnota v tis. Kč/ha
(Gross Farm Income / ha, CZK thousand)
140
125,9
126,6
131,8
141,6
160
120
14,2
13,2
14,0
16,6
HUN
CZE
12,4
9,2
7,4
13,8
16,1
15,1
14,4
16,8
20
19,8
19,9
18,9
22,5
EU-25
19,6
21,2
23,3
24,6
DEU
31,0
28,9
28,5
31,3
40
34,0
31,4
31,4
33,1
60
36,4
32,1
33,4
37,2
80
52,9
42,3
42,6
45,8
tis. Kč/ha
100
0
NED
OST
FRA
2004
POL
2005
2006
UKI
SVK
2007
Vzhledem k zásadním ekonomickým souvislostem mezi porovnávanými kategoriemi
a jejich definičním vymezením ukazatel HPH na ha z. p. (graf 18) vypovídá obdobně jako
předchozí text o výsadním postavení Nizozemska v rámci srovnávaných zemí a obecně
o výkonnějším zemědělství ve starých členských státech v porovnání s novými členskými
státy. Nové členské státy se zařazují opět mezi méně výkonné s tím, že se polské zemědělství
v daném ukazateli vlivem nízké výrobní spotřeby posunuje až na pátou pozici odzadu, tj. před
Spojené království. České a slovenské zemědělství vykazuje v rámci 9 porovnávaných zemí
nejnižší výsledky.
Česko v ukazateli HPH/ha v průměru za období 2004-07 si stojí po Slovensku na druhé
nejnižší pozici. Výkonnost v daném ukazateli je v Rakousku 3,2krát větší, v EU 25 celkem
2,2krát větší a v Polsku 1,5násobně vyšší ve srovnání s českým zemědělstvím.
Z grafu 19 pak dále vyplývá, že výhody z titulu nízké výrobní spotřeby v případě
polského zemědělství jsou zřetelně potlačeny při přepočtu HPH/AWU. Tedy úsporný typ
rozvoje polského zemědělství ztrácí na váze přepočtem HPH na pracovníka, kde v pořadí
srovnávaných zemí stojí Polsko na posledním místě. Naopak zemědělství Spojeného
království přepočtem HPH/AWU se dostává až na druhou pozici za Nizozemsko i v důsledku
vysoké produktivity práce měřené nepřímo, např. počtem ha z. p. na AWU.
42
Graf 19 - Hrubá přidaná hodnota /AWU
967
1000
886
884
873
800
200
176
204
224
244
CZE
477
HUN
330
274
230
400
384
380
397
478
600
424
397
384
485
703
663
680
584
tis. Kč/AWU
1200
1185
1120
1115
1267
1266
1290
1243
1400
1228
1133
1159
1600
1365
1509
1800
1628
1684
1698
1669
(Gross Farm Income / AWU)
0
NED
UKI
DEU
FRA
OST
2004
EU-25
2005
2006
SVK
POL
2007
Z grafu 19 dále plyne, že stejně jako v předchozích grafech staré členské státy vykazují
nejen vyšší výkonnost, ale jejich rozdíl vůči špičkové pozici Nizozemska se začíná snižovat
při zřejmém zaostávání nových členských států.
Slabší výkonnost agrárních sektorů nových členských států je z uvedených grafů zřejmá
a tedy i zásadní příčinou nedostačující konkurenceschopnosti. Že celková situace není pro
české zemědělství a ostatní nové členské státy dobrá vyplyne již jen z porovnání s průměrem
HPH za EU celkem, ale pozornost si zasluhuje i pozice Rakouska a dále Německa a Francie
jako dvou rozhodujících agrárních producentů unie, kteří citelně ovlivňují nákladově cenové
parametry na jednotném trhu. Pozice Česka a ostatních NČZ je však také ovlivněna cenovými
rozdíly a vyplacenými podporami, které jsou v přepočtu na hektar nejnižší na Slovensku,
následované Polskem, Maďarskem a Českem.
Z předchozích grafů dále vyplývá, jak významnými konkurenty českým výrobcům jsou
polští farmáři hospodařící sice převážně na malých farmách při nízké úrovni produktivity
práce a nízkém nasazení vkladů, ale za podmínky nesrovnatelně vyššího rozměru polského
zemědělství. Úspory v nákladech při relativně vysoké intenzitě práce na polských rodinných
farmách spolu s nabídkou základních zemědělských surovin a potravin ve vysokých objemech
vytvářejí výchozí zázemí pro produkční expanzi polských producentů na jednotném trhu
a zejména pak na dopravně snadno přístupném českém trhu.
43
V ukazateli HPH/AWU si Česko o jedno místo polepšilo, přičemž však v Nizozemsku
je výkonnost čtyřnásobná, ve Spojeném království je výkonnost 3,2krát větší, v Německu
a Francii zhruba trojnásobná, v Rakousku 2,3krát vyšší a v průměru za EU 25 celkem 1,6krát
větší v komparaci s Českem (graf 19).
Z těchto údajů si lze vcelku jasně odvodit, v jakém postavení se nacházelo české
zemědělství na jednotném trhu v průměru za období 2004/07. Nižší výkonnost charakterizuje
již jen Slovensko (cca 80 % úrovně Česka v ukazateli HPH/AWU) a Polsko na 52 % české
úrovně.
Ze způsobu výpočtu čisté přidané hodnoty (ČPH) muselo vyplynout (graf 20), že pořadí
9 srovnávaných zemí co do výše ČPH/ha, resp. AWU se prakticky nezmění, protože se
zásadně nezměnila ani výše odpisů (viz graf 13). Přestože v Rakousku (13,4 tis. Kč/ha),
Francii a Německu jsou odpisové částky nejvyšší, zachovaly si přední pozice mezi
porovnávanými státy. Nejnižší částky odpisů vykazuje Česko, ale i tak se zařazuje po
Slovensku na druhou pozici odzadu v přepočtu ČPH na hektar a na čtvrtou pozici při přepočtu
ČPH na AWU. Prudké meziroční navýšení odpisových sazeb na Slovensku pohltilo v roce
2006 prakticky celý objem ČPH/ha.
Propočtem ČPH podle metodického zadání FADN se mezinárodní srovnatelnost, jak již
bylo konstatováno, komplikuje vzhledem k velmi odlišným odpisovým sazbám používaným
jednotlivými zeměmi. Příklad Slovenska je z daného pohledu ilustrativní. Lze předpokládat,
že princip stanovení odpisů na základě aktuální výše reprodukční nákladů na pořízení investic
bude harmonizován, aby nedocházelo k zásadnímu zkreslování tohoto finálního ukazatele.
Obdobně jako v případě HPH/ha překračuje Rakousko v ukazateli ČPH/ha české
zemědělství 2,8krát a výkonnost za EU 25 celkem je ve srovnání s Českem 2,2krát větší
(graf 20). Za pozornost stojí, že v roce 2007 došlo u většiny zemí k mírnému růstu ČPH/ha.
Dynamický a stálý růst ČPH vedle Nizozemska vykázaly, s výjimkou Slovenska, všechny
NČZ. Daný pozitivní vývoj byl za sledované období nepochybně ovlivněn růstem provozních
podpor (viz graf 10), jak zřetelně dokládá příklad Nizozemska.
44
Graf 20 - Čistá přidaná hodnota v tis. Kč/ha z.p.
(Farm Net Value Added / ha U.A.A., CZK thousand)
100
90,8
92,7
98,0
103,2
120
HUN
CZE
8,1
5,4
0,5
6,8
UKI
11,5
10,3
11,0
13,0
POL
11,7
11,0
10,7
12,9
15,0
15,3
14,4
18,1
EU-25
13,9
15,1
17,5
18,8
DEU
20
21,3
19,8
19,7
22,6
26,1
24,1
24,2
26,2
40
26,7
23,5
24,8
28,5
60
36,1
29,0
29,2
33,4
tis. Kč/ha
80
0
NED
OST
FRA
2004
2005
2006
SVK
2007
V přepočtu ČPH/AWU platí obdobně jako u kategorie HPH, že se v daném ukazateli
situace mezi členskými státy více vyrovnává (graf 21), přičemž proti přepočtu ČPH/ha může
být tento ukazatel citelně ovlivněn dynamikou odchodu pracovníků ze zemědělství.
Z mezinárodního porovnání rozhodujících výsledných kategorií charakterizujících
ekonomickou výkonnost zemědělství za čtyři roky členství v unii vyplývá, že hospodářské
výsledky nových členských zemí se všemi uvedenými výhradami nejen znatelně zaostávají za
hospodářsky vyspělými státy unie, ale že s výjimkou Polska se za sledované období jejich
situace příliš nezměnila k lepšímu. Diference mezi špičkovým Nizozemskem, ale
i rozhodujícími evropskými producenty, tj. Německem a Francií na straně jedné a novými
členskými státy na straně druhé jsou výrazné.
45
Graf 21 - Čistá přidaná hodnota v tis. Kč/AWU
916
706
125
145
171
186
16
200
233
310
296
312
400
217
161
375
600
308
289
282
367
539
509
516
462
603
607
605
tis. Kč/AWU
800
812
766
770
903
830
881
1000
1047
1211
957
996
957
1200
1172
1234
1257
1216
(Farm Net Value Added / AWU, CZK thousand)
0
NED
UKI
DEU
FRA
OST
2004
EU-25
2005
2006
CZE
HUN
SVK
POL
2007
Lze shrnout, že až na základě výše uvedených podmíněně mezinárodně srovnatelných
ukazatelů lze doložit míru zaostávání českého zemědělství vůči vyspělým zemím Evropy.
Dalším průkazným ukazatelem je podíl provozních podpor na ČPH (graf 22). Ukazatel
vypovídá o tom, do jaké míry je tvorba ČPH, tedy vrcholového indikátoru ekonomické
výkonnosti zemědělství vázána na veřejné zdroje a jaké důsledky na příjmy zemědělství by
mělo rozhodnutí státní podpory zrušit, resp. jak jsou zemědělci na jejich vyplácení existenčně
závislí.
Z grafu 22 je zřejmé, že nizozemští zemědělci v důsledku špičkové výkonnosti jsou
nejblíže situaci, kdy by se jich případně mohli zříci. Naopak na opačném pólu je slovenské
zemědělství, které v posledních letech hospodaří se ztrátou a podle údajů z FADN nepokrývá
své náklady ani s podporami. V Česku v průměru za období 2004-07 zaujímají provozní
podpory na ČPH více než poloviční podíl (56 %) při strmém nárůstu daného ukazatele
v roce 2006 obdobně jak tomu bylo na Slovensku. Pozice Rakouska je dána absolutně
nejvyšší úrovní provozních podpor na hektar (22 400 Kč v průměru za období 2004/07).
Naopak, průměrný podílový ukazatel ve výši 12 %, platný pro nizozemské zemědělství,
potvrzuje při značném odstupu od ostatních členských zemí jeho malou závislost na podpůrné
politice EU.
46
Graf 22 - Podíl provozních podpor na čisté přidané hodnotě
(Current subsidies / Farm Net Value Added)
0,91
1
0,99
1,02
1,2
0,11
0,14
0,15
0,14
0,38
0,36
0,33
0,29
0,38
0,40
0,41
0,34
0,46
0,47
0,48
0,44
0,53
0,54
0,54
0,57
0,57
0,53
0,49
0,46
0,59
0,58
0,58
0,58
0,42
0,39
0,4
0,38
0,49
0,6
0,56
0,62
0,63
0,60
0,67
0,8
0,2
0
SVK
OST
CZE
UKI
HUN
2004
FRA
2005
2006
DEU
EU-25
POL
NED
2007
Doplníme-li výše uvedený ukazatel o propočet podílu nákladů externích faktorů na
ČPH, lze jen dále potvrdit míru závislosti zemědělských podniků jednotlivých členských zemí
unie na výplatě provozních podpor. Z následující tab. 5 je zřejmé, že v ukazateli podílu
externích nákladů na ČPH je zásadně odlišná od ostatních zemí situace v polském
a rakouském zemědělství, tj. zemí s nejmenší průměrnou výměrou podniků zařazených do
šetření. Externí náklady v Rakousku a Polsku se podílejí na ČPH cca 15 %, resp. 13 % a je
zřejmé, že obě země jsou méně závislé na faktorech vnějšího prostředí a zejména na
nákladech souvisejících s vyplácením mezd pro cizí. Svou roli zde sehrává i skutečnost, že
v těchto zemích značný počet farmářů neprovozuje zemědělství jen jako hlavní výdělečnou
činnost. Uvedené skutečnosti jsou dalším vysvětlením proč rakouské a v posledních letech
i polské zemědělství je vedle nizozemského na špičkové pozici z hlediska tvorby důchodu ze
zemědělské činnosti (graf 23). Nizozemské zemědělství je v této příznivé pozici především
z důvodu vysoce intenzivně provozovaného zemědělství při vysoké produkční účinnosti
vkladů.
47
Tab. 5 -
Podíl nákladů externích faktorů na čisté přidané hodnotě v procentech za období
2004-07 a ve vybraných zemích
Rok
2004
2005
2006
2007
Průměr 2004-07
EU
CZE
35,6
35,6
33,3
31,2
33,9
71,6
79,9
76,2
66,8
73,6
DEU
50,0
50,3
48,3
42,2
47,7
FRA
HUN
46,3
48,0
44,2
38,4
44,2
66,8
65,5
57,5
56,8
61,6
NED
64,5
57,1
55,2
62,0
59,7
OST
15,4
16,0
14,8
13,6
14,9
POL
12,9
13,4
12,0
13,3
12,9
SVK
57,9
108,9
117,6
83,2
91,6
UKI
58,0
54,8
56,7
43,6
53,3
Pramen: FADN CZ, vlastní propočty.
Ve všech ostatních srovnávaných zemích náklady externích faktorů pohlcují podstatně
vyšší podíl ČPH, a to tedy také znamená, že musejí více ukrojit z ČPH ve prospěch jejich
úhrady. Daný podíl ve starých členských státech v průměru za období 2004/07 kolísá od
44,2 % (Francie) do 59,7 % (Nizozemsko). V nových členských zemích, jmenovitě
v Maďarsku se jedná o 61,6% podíl a v Česku o 73,6% podíl. Slovenské zemědělství
v letech 2005 a 2006 nepokrylo své externí náklady ČPH.
Intenzivně provozované nizozemské zemědělství a zřejmě vyšší účast námezdních sil na
zemědělském podnikání ve Spojeném království mají za následek, že obě země oproti
ostatním spotřebovávají vyšší podíl z ČPH ke krytí nákladů externích faktorů.
Obecně pak s uvedenými výjimkami platí, že čím vyšší je podíl nákladů externích
faktorů na ČPH, tím nižší důchod je vykazován ze zemědělské činnosti a dále, že se zvyšuje
závislost hospodářského výsledku v zemědělství na cizích zdrojích, ať již ve formě
provozních podpor či externích faktorů.
2.11 Ukazatel důchodu ze zemědělské činnosti na ha z. p., resp. AWU
Jedná se o závěrečnou výslednou kategorii definovanou jako rozdíl mezi ČPH
upravenou o saldo investičních podpor (podpory na pořízení dlouhodobého majetku účtované
jako investiční podpory) a daní na straně jedné a mezi externími faktory celkem na straně
druhé. Daná kategorie v systému Souhrnného zemědělského účtu (SZÚ) odpovídá pojmu
„zisk před zdaněním“ a v národohospodářské poloze charakterizuje objem zisku za odvětví.
Z ukazatele důchodu ze zemědělské činnosti v přepočtu na ha, resp. AWU je zřetelně patrné,
jakou úlohu v jednotlivých státech sehrávají externí faktory.
Nutno k danému ukazateli dodat, že je málo vypovídající, pokud se porovnávají země
s odlišnými socio-ekonomickými modely hospodaření. Porovnání tvorby důchodu ze
zemědělské činnosti je v členských zemích významně ovlivněno přesností evidence nákladů
práce.
Z grafů 23, ale i 24 vyplývá, že Nizozemsko si stále udržuje přední pozice, ale se
zřetelně menším odstupem vůči ostatním členským státům a zejména pak mezi starými
členskými státy se rozdíly snižují v ukazateli důchodu ze zemědělské činnosti/AWU
48
(graf 24). Nižší nasazení lidské práce vyrovnává důchodovou pozici Rakouska, Spojeného
království, Francie a Německa s nizozemským a polským zemědělstvím.
Jak je z grafu 23 patrné, nové členské státy se opět zařazují na závěr grafu, s výjimkou
polského zemědělství. Zřetelně se potvrzuje, že nižší mezispotřeba, odpisy a zejména úspory
externích faktorů staví polské zemědělství z hlediska daného ukazatele do pozice třetí
nejúspěšnější země po Nizozemsku a Rakousku. Relativně vysoká úroveň výrobní spotřeby
a externích faktorů v porovnání s hodnotou zemědělské produkce vede mj. k tomu, že české
zemědělství si z hlediska tvorby důchodu stojí na předposlední pozici bez ohledu na to, zda je
přepočet proveden na ha či AWU.
Nizozemsko při dané metodice propočtu překračuje v důchodu ze zemědělství/ha naši
úroveň dvanáctinásobně, Rakousko osminásobně, obdobně tak průměr za EU 25 celkem
překračuje naši úroveň zhruba pětinásobně, Polsko více než čtyřnásobně a Německo spolu
s Francií zhruba čtyřnásobně.
Z dat, která jsou za období 2004/07 z výběrového šetření FADN k dispozici je zřejmé,
že ekonomický výkon nových členských zemí, s výjimkou Polska, je neuspokojivý, což o to
více platí pro země bývalého Československa.
Graf 23 - Důchod ze zemědělské činnosti /ha z. p.
39,2
NED
OST
EU-25
POL
DEU
FRA
UKI
HUN
CZE
0,6
SVK
-0,5
-1
3,5
4
3,3
2,2
2,8
4,6
4,3
4,2
4,7
5,8
6,4
7,1
6,4
9
10,3
11,9
10,8
11,5
14,3
14
15,7
19
12,8
11,1
12,2
16,8
15,6
16,2
18
tis. Kč/ha
24
11,9
12,6
14,9
15,8
23,1
23,9
29
27,1
28,7
34
30,5
39
38,2
42,3
(Family Farm Income / ha U.A.A.)
44
-5,3
-6
2004
2005
2006
2007
Jak již bylo konstatováno v rámci ukazatelů HPH, resp. ČPH, v důchodu ze zemědělské
činnosti v přepočtu na AWU se pozice zemí více vyrovnávají, což především platí pro staré
členské státy. Z různých důvodů, jak již bylo doloženo v předchozích částech, jsou zřetelně
49
vyšší hladiny důchodu ze zemědělské činnosti charakteristické pro všechny sledované SČZ
při pozoruhodné vyrovnanosti daného ukazatele. V průměru za období 2004/07 kolísá důchod
ze zemědělské činnosti na AWU mezi 456 tis. Kč (Německo) až 507 tis. Kč (Rakousko).
Za zdůraznění stojí, s výjimkou Nizozemska, prudký růst tohoto ukazatele v roce 2007
ve skupině nejvyspělejších zemí. V grafu 24 se pozice polského zemědělství v důsledku
značné přezaměstnanosti v zemědělství citelně zhoršuje a zařazuje se na čtvrtou příčku
odzadu před Maďarsko, Česko a Slovensko.
Graf 24 - Důchod ze zemědělské činnosti v tis. Kč/AWU
(Family Farm Income / AWU, CZK thousand)
456
417
450
450
578
431
393
423
348
328
352
318
19
92
HUN
132
POL
100
90
64
79
200
112
111
125
167
300
107
121
143
157
tis. Kč/AWU
400
394
409
459
421
500
481
483
490
600
522
545
573
700
581
693
800
0
UKI
NED
FRA
DEU
EU-25
CZE
SVK
-14
OST
-163
-100
-200
-300
2004
2005
2006
2007
Pozice českého zemědělství v ukazateli důchodu na AWU je vůči starým členským
zemím nadále nepříznivá, i když rozdíl vůči těmto zemím je menší. V daném ukazateli
v průměru za období 2004-07 se na první pozici posunuje Rakousko, nesporně vlivem
vysokých provozních podpor, následované Spojeným královstvím, Nizozemskem, Francií,
a Německem. Průměrný důchod ze zemědělství za těchto pět zemí překračuje úroveň Česka
5,3krát. Daný ukazatel za EU 25 celkem je 3,7násobně vyšší a ještě i polské zemědělství
překračuje naši úroveň zhruba 1,4krát. Nelze však opominout, že výše tohoto ukazatele je
významně ovlivňována tempem úbytku počtu pracovníků.
50
2.12 Vybrané naturální ukazatele
Hektarový výnos pšenice v t/ha
I úzký výběr sledovaných tří naturálních ukazatelů (pšenice, kukuřice, mléko) vcelku
jednoznačně potvrzuje závislost mezi dosaženou úrovní hektarových výnosů, resp. užitkovosti
a celkovým hodnotovým objemem zemědělské produkce analyzovaných členských států za
období 2004-07. Vysoké hodnoty zvolených naturálních ukazatelů se zásadní měrou projevují
i v ukazateli celkové zemědělské produkce na hektar (graf 4).
Z grafu 25 je zřejmá závislost dosažené úrovně ha – výnosů pšenice na průběhu počasí
v evropském regionu. Zatímco ve Spojeném království a Nizozemsku je průběh počasí ve
značné míře ovlivněn mírnějším přímořským klimatem, v centrálních oblastech Evropy za
sledované období platí, že rekordní sklizně pšenice v roce 2004 se projevily ve všech zemích
této oblasti a následně pak shodně v dalších letech ve všech těchto zemích došlo k propadu
hektarových výnosů. Daný jev má své zásadní důsledky v tom, že kontinentální průběh počasí
se všemi sezónními výkyvy dopadá na objem sklizní ve značně širokém rozsahu. Jinak
vyjádřeno zřejmá závislost na nestálém průběhu počasí má za následek, že přebytková či
nedostatková situace s danou komoditou platí následně pro celou řadu členských států
středoevropského prostoru.
Špičkové hektarové výnosy pšenice ve Velké Británii a Nizozemsku, ovlivněné zejména
klimatickými podmínkami a vysokou úrovní vkladů do půdy, vykazují poměrně značnou
stabilitu a překračují průměrné hektarové výnosy EU 25 celkem za období 2004-07 o 2 t/ha
a v relaci k ČR dokonce o 2,8 t/ha. Přestože co do výnosové úrovně si ČR stojí vůči ostatním
novým členským zemím na přední pozici, zaostává nejen vůči zmiňovaným špičkovým
státům v deklarované výši, ale také vůči rozhodujícím evropským pěstitelům pšenice, tj.
Francii a Německu o zhruba 2 t/ha. Z daného plyne, že konkurenční pozice české pšenice
v naturálním vyjádření vůči rozhodujícím evropským producentským zemím není
jednoznačná, jak vyplývá i z ukazatelů charakterizujících nákladové parametry. Z grafu 25 je
rovněž patrné, že meziroční kolísání je v NČZ větší a prohlubuje se směrem k zemím
s nejnižšími hektarovými výnosy.
Nezbývá než konstatovat, že vysoce rentabilní produkce pšenic v českých podmínkách
má své rezervy. Vykázanými hektarovými výnosy se prakticky nelišíme ani od našich
bezprostředních sousedů, kdy Rakousko ve čtyřletém průměru dosáhlo výnosu na úrovni
5,1 t/ha a Polsku ve výši 4,9 t/ha.
51
Graf 25 - Hektarový výnos pšenice
(Yield of wheat)
4,60
4,30
4,63
5,28
3,69
3,7
4
4,02
3,62
OST
4,22
4,77
CZE
5,46
5,12
5,08
4,77
4,78
5,79
5,90
5,19
5
5,10
4,78
5,04
t/ha
6
6,68
6,23
5,97
7,65
7,66
7,08
6,87
6,38
7
6,96
6,86
6,59
6,84
8
8,61
8,10
8,33
9
8,10
8,26
8,54
7,63
10
3
2
1
0
UKI
NED
DEU
FRA
EU-25
2004
2005
2006
POL
HUN
SVK
2007
Hektarový výnos kukuřice na zrno v t/ha
Na rozdíl od pšenice neexistuje u kukuřice zřetelnější diference mezi státy s nejvyššími
a nejnižšími výnosy (viz graf 26). Průměrný hektarový výnos kukuřice na zrno za sledované
období za EU 25 celkem se blíží 9 t/ha (8,7 t/ha), je shodný s průměrným výnosem Francie
a zhruba o 1 t/ha nižší než v Německu11. Prakticky to znamená, že při našem výnosu nám
chybí do průměrné úrovně EU zhruba 1,5 t/ha.
Špičkovou pozici si udržuje Nizozemsko, nicméně na první příčce se ve sledovaných
letech pohybuje Rakousko s průměrným hektarovým výnosem 10,8 t při mírném meziročním
kolísání. Dlouhodobá šlechtitelská pozornost věnovaná kukuřici spolu s významným
zastoupením živočišné produkce na celkové produkci včetně účelného zastoupení kukuřice
v krmné dávce jsou nesporně úspěchem Rakouska, ale také připomenutím, že rakouské
hektarové výnosy jsou z hlediska obdobných přírodních podmínek zřetelnou výzvou českému
zemědělství.
Poměrně vysoká úroveň průměrného výnosu kukuřice za EU 25 celkem je
neopomenutelným potvrzením existující výnosové rezervy v náš neprospěch, a jejíž čerpání
zvýší ekonomiku produkce kukuřice a zefektivní výkonnost živočišné výroby.
11
Neúměrně vysoký hektarový výnos v roce 2007 zřetelně ovlivnil i postavení Německa v rámci porovnávaných
zemí.
52
Graf 26 - Hektarový výnos kukuřice v t/ha
(Yield of maize)
14,25
16
7,28
5,69
4,06
6
4,14
5,06
6,04
6,27
6,64
7,68
7,38
7,86
7,27
8,20
7,24
6,73
6,16
7,99
6,85
6,99
6,54
DEU
7,47
NED
8,96
9,07
8,74
8,33
8,42
7,61
8
7,96
t/ha
10
9,18
8,8
8,8
9,4
10,57
10,53
10,38
12
10,29
11,6
10,19
11,04
14
4
2
0
OST
FRA
EU-25
2004
CZE
2005
2006
UKI
HUN
POL
SVK
2007
Dojivost krav v kg/rok
Špičkovou pozici v užitkovosti dojnic zaujímá Nizozemsko (viz graf 27), které
průběžně v rámci sledovaných let zvyšovalo dojivost a je jedinou členskou zemí překračující
v posledních letech trvale hranici dojivosti 7 tis. kg mléka (7 634 kg/rok v průměru za období
2004/07).
Pro základní orientaci možno konstatovat, že v průměru za období 2004-2007 se
dojivost krav v českém zemědělství pohybovala na 80 % nizozemské dojivosti, na 88 %
německé a britské dojivosti a na 96 % francouzské dojivosti. Francouzská a maďarská
dojivost krav je prakticky shodná s průměrnou dojivostí za EU 25 celkem. Opět jako
u předchozích komodit se co do ukazatele dojivosti krav zařazují nové členské státy, avšak
jen s menším odstupem, na závěr žebříčku porovnávaných zemí v pořadí Maďarsko, Česko,
Slovensko a Polsko. Mezi tyto země se na třetí pozici odzadu zařazuje Rakousko.
Zatímco za první čtyři SČZ s největší užitkovostí vzrostla za sledované období
užitkovost dojnic zhruba o 4,5 %, v Rakousku o 6,4 %, ve skupině NČZ, jmenovitě v Polsku,
vzrostla takřka o 14 %, v Česku a Maďarsku o více než 9 %.
Z grafu 27 je dále zřejmé, že špičkoví evropští chovatelé skotu, tj. nizozemští a němečtí
zemědělci za stejné období překračují průměrnou roční dojivost unie o cca 1 288 kg v případě
Nizozemska a cca 665 kg v případě Německa.
Dané rozdíly v užitkovosti mj. zřetelně ovlivňují konkurenční pozici českých chovatelů
dojnic; např. rozdíl mezi českou a nizozemskou užitkovostí dojnic na úrovni takřka 1 500 kg
53
v náš neprospěch se nemůže neprojevit v konečné jednicové kalkulaci. Je zřejmé, že v nových
členských státech dochází k dynamickému růstu užitkovosti zásadně ovlivňovanému platnými
agrárně politickými opatřeními regulujícími jednotný trh s mlékem. Platný kvotační systém
vede přirozeně ke zvyšování intenzity výroby mléka cestou brakace méně užitkových krav ve
prospěch užitkovějších dojnic.
Graf 27 - Dojivost krav v kg/rok
(Milk yield, kg/year)
kg/rok
CZE
OST
5000
4000
3 989
4 461
4491,1
4 542
EU-25
5 386
5 690
5645,1
5 731
HUN
5 984
6 107
6222,6
6 368
FRA
6000
5 885
6 154
6220
6 438
6 217
6 360
6439,2
6 367
UKI
6 072
6 302
6456,7
6 638
DEU
6 209
6 454
6380,2
6 532
6 797
6 991
6962,2
7 104
7000
6 851
6 902
7134,9
7 155
8000
7 455
7 560
7760,7
7 759
9000
3000
2000
1000
0
NED
2004
2005
2006
SVK
POL
2007
Počet dobytčích jednotek na hektar
V daném ukazateli (graf 28) se nové členské státy unie, s výjimkou Polska, zásadně
odlišují od starých členských zemí a diference v intenzitě živočišné produkci v přepočtu na
plochu je mimořádná. Lze zřetelně prokázat, že s rodinnými formami hospodaření ve SČZ je
spojena větší hustota zvířat, která sehrává svoji úlohu z hlediska výkonnosti zemědělského
podnikání.
Polští zemědělci zaostávají v řadě parametrů za ostatními členskými zeměmi, ale
v daném ukazateli v pořadí zemí stojí na druhé pozici. Přes nižší hustotu zvířat na hektar však
pro nové členské státy, s výjimkou Maďarska a Česka platí, že v těchto zemích dochází dále
k snižování hustoty chovných zvířat. Naopak ve starých členských státech se hustota zvířat
na hektar z. p. prakticky nemění.
Na špičkové pozici si stojí Nizozemsko, kde je chováno v průměru více než 2 VDJ
na hektar, což znamená, že v této zemi je hustota zvířat 2,5krát vyšší než v Česku. Stejně tak
54
i v relaci k Polsku a Německu je naše pozice zřetelně jiná. Obě země překračují ukazatel
hustoty zvířat v Česku zhruba 1,7krát.
Z dalších souvislostí je zřejmé, že existující rozměr živočišné výroby ve vyspělých
členských státech významně ovlivňuje ukazatel celkové zemědělské produkce na hektar. Státy
s vysokou hustotou hospodářských zvířat stojí v popředí srovnávaných zemí na rozdíl od
nových členských států, které v daném ukazateli graf 28 uzavírají.
V kontextu k počtu zvířat chovaných v průměrném standardním zemědělském podniku
je situace na Slovensku, Česku a Maďarsku nesrovnatelná s poměry v zemích s převahou
rodinných podniků. Diametrálně odlišná je pozice těchto zemí z hlediska zatížení každého
hektaru zemědělské půdy hospodářskými zvířaty. Podstatně nižší zatížení půdy hospodářským
zvířectvem musí negativně ovlivňovat celkový rozsah produkce, ale současně signalizuje
zásadně menší dopad hustoty zvířat v nových členských státech na kvalitu životního prostředí.
Vysoké stavy hospodářských zvířat, charakteristické např. pro Nizozemsko, představují
z hlediska ochrany přírody a zejména vody podstatně větší zátěž než méně než poloviční
hustota zvířat, připadající na hektar v ČR. Např. bodové zdroje znečištění vyvolané
zemědělskou činností musí být četnější v zemích s převahou rodinných farem ve srovnání
s podstatně většími PPO a obvykle s vyššími koncentracemi zvířat.
Graf 28 - Počet dobytčích jednotek/ha z. p.
(Stocking density)
2,5
3,0
2,18
2,18
2,1
2,5
0,88
0,85
0,9
0,93
CZE
HUN
0,55
0,52
0,5
0,49
0,85
0,89
0,90
0,91
1,21
EU-25
0,9
0,9
0,91
1,22
1,2
1,2
1,19
FRA
1,0
1,06
1,05
1
1,04
1,2
1,22
1,2
1,21
1,5
1,49
1,44
1,5
1,55
1,77
1,43
1,4
1,45
VDJ/ha
2,0
0,5
0,0
NED
POL
DEU
2004
UKI
2005
55
2006
OST
2007
SVK
3
VYBRANÉ UKAZATELE ZA SPECIALIZOVANÉ PODNIKY POLNÍ,
SMÍŠENÉ A MLÉČNÉ PRODUKCE
V následující kapitole půjde o to analyzovat předchozí základní ukazatele nikoliv
v přepočtu na standardizovaný průměrný podnik, ale v členění podle zvolených tří typů
výrobního zaměření. V zúženém výběru ukazatelů budou v rámci sledovaných 9 zemí
porovnávány výkonnostní ukazatele za skupinu podniků zaměřených na polní výrobu, dále za
podniky smíšené výroby a podniky specializované na produkci mléka. Cílem je prokázat, zda
odlišné typologie farem včetně jejich velikostních charakteristik v rámci existujících tříd VII
až VIII, resp. IX a výše jsou nositeli určité výhody ve srovnání s průměrným
standardizovaným podnikem analyzovaným za jednotlivé členské země v kap. 2.
3.1 Ukazatel rozsahu obhospodařované půdy na AWU
Podniky polní výroby
Z analyzovaných údajů k rozsahu obhospodařované půdy v přepočtu na AWU vyplývá,
že podniky specializované na polní výrobu zřetelně překračují ve srovnání
s nespecializovanými podniky ve všech sledovaných členských zemích daný ukazatel
charakterizující nepřímo dosaženou úroveň produktivity práce. Za EU celkem je rozsah půdy
obhospodařované specializovanými podniky polní výroby zhruba o jednu třetinu vyšší
(graf 29). Z dat, která jsou k dispozici za období 2004-2006 vyplývá, že hospodářsky vyspělé
členské země dokáží ve větší míře využívat předností specializované výroby ve srovnání se
standardními nespecializovanými podniky (graf 3).
Pořadí zemí podle výměry z. p. na AWU v případě podniků s polní výrobou se zásadně
neodlišuje od pořadí zemí vycházejícího z údajů za průměrný standardizovaný podnik12.
Přední pozici v obou případech zaujímají Spojené království, Francie a Německo, přičemž ale
daný ukazatel za podniky polní výroby vychází podstatně průkazněji, a to ve stejném pořadí
zemí o 20 %, resp. 35 % a 39 % (graf 29, resp. graf 3).
12
Ve všech následujících grafech označení polní výroba celkem, smíšená produkce celkem a produkce mléka
celkem znamená, že se jedná o průměrný údaj za specializovaný podnik daného zaměření bez velikostního
rozlišení na skupinu 16 až 100 ESU a skupinu větší než 100 ESU. Z pohledu velikostní struktury v českém
zemědělství je na skupinu 16 až 100 ESU nazíráno jako na podnik menší velikosti.
56
Graf 29 - Zemědělsky využívaná půda/AWU, polní výroba celkem
(Total U.A.A./AWU, Fieldcrops in total)
32,1
35,1
34,2
29,9
31,1
31,8
25,8
28,5
30,6
DEU
40
34,9
34,1
37,2
FRA
50
36,2
39,2
38,7
60
43,4
43,5
42,3
ha/AWU
70
54,5
58,6
58,6
80
60,6
59,2
59,8
90
80,1
81,4
80,2
100
OST
SVK
CZE
EU - 25
NED
13,1
13,4
13,7
30
20
10
0
UKI
HUN
2004
2005
POL
2006
Ze srovnání v rámci analyzovaného období zřetelně vyplývá, že specializované podniky
polní výroby ve vyspělých zemích čerpají větší měrou výhody spjaté s využitím příhodnějších
podmínek v oblastech polní výroby včetně lepšího technického vybavení. Např. Rakousko,
které rozhodně nedisponuje lepšími přírodními podmínkami např. ve srovnání s námi, dokáže
ve specializovaných podnicích polní výroby zvýšit produktivitu takřka dvojnásobně,
v Maďarsku specializované podniky rovněž vykazují o zhruba 27 % větší rozsah z. p.
připadající na AWU ve srovnání s nespecializovanými podniky. V českých podmínkách
převyšují specializované podniky polní výroby v daném ukazateli nespecializované podniky
jen o 17 %.
Z komparace vyplývá další dílčí poznatek, že daný ukazatel za podniky specializované
polní výroby prakticky ve všech zemích podléhá podstatně menšímu kolísání.
Ze srovnání dále vyplývá v průměru za EU celkem závěr, že podle parametru
ekonomické velikosti jsou výkonnostní ukazatele velkých podniků ve většině srovnávaných
zemí lepší než ukazatele za nespecializovaný standardní podnik.
V menších podnicích polní výroby (16-100 ESU) je situace odlišná v NČZ (graf 30),
kde v případě Maďarska, Česka, Slovenska a Polska jsou ukazatele rozsahu z. p. na AWU
podstatně lepší ve srovnání s průměrem za podniky polní výroby bez velikostního rozlišení
(graf 29). U velkých podniků polní výroby (nad 100 ESU) si vyspělé členské země, tj.
Spojené království, Francie a Německo, co do pořadí zemí udržují špičkovou pozici
a významně překračují v daném ukazateli výsledky menších podniků. Lze tedy konstatovat,
že čerpají výhody z velikosti větší měrou než velké podniky polní výroby v Maďarsku, Česku
57
a Slovensku a že jsou tedy pro tyto podniky vytvářeny lepší výchozí podmínky pro růst
konkurenceschopnosti.
Z údajů dále vyplývá, že v podmínkách českého zemědělství menší podniky polní
výroby dokáží v ukazateli rozsahu zemědělské půdy na AWU pracovat s vyšší produktivitou,
a to jak vůči průměrným hodnotám za nespecializovaný standardní podnik (graf 3), tak vůči
podstatně větším podnikům polní výroby (graf 31). Zúžením výrobního sortimentu, rušením
živočišné výroby, plným využitím přednosti moderní techniky při zřejmě vyšší intenzitě práce
dokáží v daném ukazateli úspěšně konkurovat větším podnikům. Jako ve všech ostatních
případech přepočet ukazatele na AWU je zatížen určitou nepřesností v souvislosti s tím, že
počty pracovníků v Česku zahrnují i pracovníky v přidružené výrobě. Očekávané výhody
z velikosti – tzv. „economy of scale“ – umožňující větším podnikům dosahovat vyšší
produktivity se zatím nepotvrdily, přičemž určité vysvětlení lze nalézt mj. v problému jejich
menší pružnosti aktuálně se adaptovat na podmínky trhu.
V daném ukazateli a ve velikostní skupině podniků polní výroby nad 100 ESU jsou
výsledky podniků ve Spojeném království, Francii a Německu, ale i údaje za průměr EU 25
celkem výrazně lepší než v Česku a ostatních NČZ, s výjimkou Polska v posledních letech
(graf 31). Za tyto tři výše uvedené země vychází daný ukazatel zhruba o jednu třetinu
výhodněji, měřeno ukazatelem rozsahu z. p. připadající na AWU ve srovnání s podniky
zahrnutými do velikostní skupiny 16-100 ESU (graf 30).
Graf 30 - Zemědělsky využívaná půda/AWU polní výroba 16 - 100 ESU
180
170,1
(Total U.A.A./AWU, Fieldcrops 16 - 100 ESU)
160
140
DEU
OST
20
17,9
20,0
21,9
39,6
41,9
42,3
EU - 25
33,4
34,9
35,3
40,4
42,7
41,5
40
40,7
41,6
42,8
52,8
51,7
50,6
CZE
68,6
69,1
HUN
28,7
60
54,1
60,7
60,0
80
62,0
65,3
61,3
100
46,5
47,4
ha/AWU
120
0
SVK
UKI
FRA
2004
2005
58
2006
POL
NED
20
18,7
28,2
22,1
30
30,0
32,5
31,8
32,8
33,6
36,9
40
38,9
41,7
44,0
50
47,0
47,4
46,5
80,9
60
57,0
60,3
63,4
ha/AWU
70
59,9
51,6
80
66,1
71,7
73,5
90
76,8
78,0
77,4
100
87,2
88,2
86,9
Graf 31 - Zemědělsky využívaná půda/AWU, polní výroba nad 100 ESU
(Total U.A.A./AWU, Fieldcrops >100 ESU)
10
0
UKI
FRA
DEU
POL
EU - 25
2004
2005
HUN
NED
SVK
CZE
OST
2006
Podniky smíšené produkce
Obecně platí, že v ukazateli rozměru z. p. připadající na AWU podniky smíšené výroby
zaostávají vůči podnikům polní výroby a toto zaostávání se projevilo ve všech členských
zemích (graf 32). Opět se potvrdilo, že vedoucí pozici v rámci tohoto ukazatele zaujímají
Spojené království, Francie a Německo, což zejména platí pro smíšené podniky s velikostí
nad 100 ESU (graf 34).
22,21
23,01
22,96
21,14
21,80
22,42
21,99
22,11
20,19
30
21,84
24,98
27,05
40
23,28
24,88
26,86
50
26,36
27,27
27,52
CZE
HUN
SVK
OST
EU - 25
NED
2005
2006
20
8,66
9,39
9,37
ha/AWU
60
41,95
43,42
42,13
70
52,29
51,98
53,47
80
66,54
67,78
69,30
Graf 32 - Zemědělsky využívaná půda/AWU, smíšená produkce
celkem (Total U.A.A./AWU, Mixed in total)
10
0
UKI
FRA
DEU
2004
59
POL
Graf 33 - Zemědělsky využívaná půda/AWU, smíšená produkce
16 - 100 ESU (Total U.A.A./AWU, Mixed 16 - 100 ESU)
DEU
17,74
18,37
EU - 25
20
18,12
19,30
19,25
33,89
34,69
33,07
CZE
30
24,09
24,59
25,03
34,01
34,68
35,16
40
35,06
37,44
37,55
48,31
47,49
49,61
50
49,72
ha/AWU
60
48,23
52,73
48,28
70
58,39
60,19
55,49
80
10
0
UKI
HUN
SVK
FRA
2004
2005
OST
POL
NED
2006
Pozn.: Údaje (SVK, NED) nejsou k dispozici, analogicky platí i pro ostatní grafy, kde data chybí.
Ve srovnání s nespecializovanými podniky za EU 25 celkem platí, že se podniky
smíšené výroby prakticky v daném ukazateli od průměrných hodnot příliš neodchylují.
Smíšené podniky uvedených tří zemí, především ve velikostní skupině nad 100 ESU, se však
z hlediska sledovaného ukazatele znatelně odlišují od průměrných hodnot za nespecializované
podniky (graf 3). Ve stejném pořadí zemí a za stejné období 2004/06 jim do úrovně
smíšených podniků chybí cca 15 %, resp. 35 % a 22 % plochy. Ve stejné souvislosti však
tento závěr neplatí pro Česko, kde se průměrný standardizovaný podnik (28,2 ha z.p/AWU)
od podniku smíšené výroby prakticky neliší za skupinu podniků nad 100 ESU
(26,6 ha z. p./AWU).
Z hlediska velikostní struktury smíšené podniky menší velikosti (graf 33) vykazují
v ukazateli rozsahu z. p. na AWU nižší hodnoty v porovnání s podniky polní výroby.
Ve velikostní skupině smíšených podniků nad 100 ESU (graf 34) je dosahováno nižší
úrovně produktivity práce než ve specializovaných podnicích polní výroby (graf 31), a to ve
všech srovnávaných členských zemích.
Výrazně vyšší úroveň produktivity práce ve smíšených podnicích nad 100 ESU ve
srovnání s podniky menší velikosti si zachovaly smíšené podniky ve Spojeném království, ve
Francii a Německu. V průměru za období 2004/06 dosahují o cca jednu třetinu vyšší
výkonnost v případě Spojeného království, o cca jednu pětinu v případě Francie a o cca dvě
pětiny v případě Německa (graf 34).
60
Graf 34 - Zemědělsky využívaná půda/AWU, smíšená produkce
26,83
25,26
21,84
21,14
24,25
26,24
30
21,99
23,03
28,93
40
26,01
26,86
27,09
46,76
50
35,62
33,54
ha/AWU
60
40,94
42,03
44,43
58,03
58,56
59,57
70
48,16
50,34
49,64
80
74,22
75,24
82,82
nad 100 ESU (U.A.A./AWU, Mixed >100 ESU)
CZE
HUN
NED
SVK
20
10
0
UKI
FRA
DEU
EU - 25
2004
POL
2005
OST
2006
Pozoruhodný vývoj z hlediska daného ukazatele zaznamenává polské zemědělství.
Převažující malostrukturní forma hospodaření charakterizovaná významným zastoupením
smíšené produkce doznala výrazného posunu v rámci specializace, obdobně jako v případě
podniků polní výroby. Za období 2004/06 ve srovnání s průměrnými hodnotami za smíšené
podniky (graf 32) zaznamenaly menší podniky v Polsku zhruba dvojnásobný růst (graf 33)
a podniky ve velikosti nad 100 ESU více než čtyřnásobný růst (graf 34). Z daných údajů
zřetelně plyne, že v nepřímém ukazateli produktivity práce zaznamenalo Polsko zřetelný
úspěch, což především platí za skupinu velkých podniků. Daný strukturální posun ve
prospěch velkých podniků se nutně musel projevit v růstu konkurenceschopnosti polské
agrární produkce na jednotném agrárním trhu unie a zejména pak na agrárních trzích
v sousedních členských zemích.
Lze uzavřít, že Polsko ve srovnání s Českem realizuje dvě zásadní výhody. Zaprvé malé
rodinné farmy v Polsku pracují s takřka nulovými náklady příležitosti a zadruhé, v rámci
rozvíjející se duální struktury vedle menších farem sehrávají stále větší roli efektivně
fungující větší podniky, schopné čerpat výhody z velikosti a současně pružně reagovat na
signály agrárního trhu.
Podniky specializované na produkci mléka
To, že standardní výrobní zaměření v produkci mléka je definováno tak, že dvě třetiny
podnikového StPÚ musejí spočívat na produkci mléka, mělo v podmínkách českého
61
zemědělství za následek, že v roce 2007 bylo do šetření FADN CZ zahrnuto jen 99 podniků
dané specializace.
Na rozdíl od předchozích typů výrobního zaměření ztrácí Spojené království v rámci
daného ukazatele své výsadní postavení, i když spolu s Francií a Německem si stále udržuje
špičkovou pozici (graf 35).
Graf 35 - Zemědělsky využívaná půda/AWU, produkce mléka celkem
40,4
40,7
41,3
45
40,7
40,3
42,0
(Total U.A.A./AWU, Milk in total)
UKI
FRA
SVK
EU - 25
CZE
20
18,2
18,4
18,2
23,3
24,4
25,6
NED
25
20,6
19,3
21,0
25,3
25,8
25,7
ha/AWU
30
25,3
28,3
28,1
35
27,3
28,7
28,3
30,7
31,6
31,5
40
HUN
OST
8,2
9,7
9,6
15
10
5
0
DEU
2004
2005
POL
2006
Výsledky menších mlékařících podniků ve srovnání s velkými podniky jsou za
sledované období 2004/06 zřetelně lepší v případě maďarských a českých podniků, zatímco
Francie, Spojené království a Německo potvrzují přednosti větších farem. Rozdíly
v produktivitě práce mezi menšími a velkými podniky jsou nejvíce patrné v případě Německa,
kde souhrnné výsledky zřejmě ovlivňují velké mlékařící podniky v nových spolkových
zemích s vyšší koncentrací dojnic (graf 36, 37), které dokázaly využít šancí plynoucích
z růstu produktivity práce.
62
Graf 36 - Zemědělsky využívaná půda/AWU, produkce mléka
16 - 100 ESU
DEU
15
14,3
17,4
17,6
EU - 25
20
19,5
20,2
19,8
26,6
27,1
27,2
CZE
25
21,7
23,3
22,1
26,6
27,1
27,5
ha/AWU
30
29,6
27,1
31,5
29,3
35
36,8
34,4
40
36,9
37,1
38,9
45
39,9
40,0
40,7
(Total U.A.A./AWU, Milk 16 - 100 ESU)
10
5
0
UKI
HUN
2005
OST
POL
SVK
OST
POL
2006
25
20
17,7
15,8
20,4
30
22,5
24,7
25,1
35
31,5
32,9
32,1
DEU
35,4
35,8
36,1
41,5
42,7
42,5
UKI
40
ha/AWU
NED
Graf 37 - Zemědělsky využívaná půda/AWU, produkce mléka
nad 100 ESU
(Total U.A.A./AWU, Milk >100 ESU)
)
43,6
42,5
44,1
45
45,4
45,3
45,7
2004
24,8
28,5
27,7
FRA
15
10
5
0
FRA
EU - 25
NED
2004
SVK
2005
CZE
HUN
2006
Polské zemědělství je výrazně specializováno na oblast rostlinné výroby, kde jsou
výsledky zásadně ovlivněny skupinou velkých podniků, zatímco specializace na mléko je
převážně záležitostí menších podniků. Stojí za pozornost, že ve skupině menších podniků
zaměřených na produkci mléka se u ukazatele z. p. na AWU v průměru za období 2004/06
polské podniky pohybují na více než poloviční úrovni produktivity českých mlékařících
farem (konkrétně 56 %).
63
Výhody mléčné specializace plynoucí z větší koncentrace dojnic kvantifikované na
základě souboru 99 podniků v průměru za sledované období tří let lze v případě Česka
charakterizovat zhruba o jednu pětinu nižší produktivitou práce mléčných farem celkem (graf
35) v porovnání se skupinou menších mlékařících farem (graf 36). Potvrzuje se však také, že
chov dojnic v našich větších podnicích, obdobně jako v Maďarsku a také Slovensku
nedosahuje patřičné úrovně ve srovnání se zahraniční konkurencí ať již menších nebo velkých
podniků a že tedy v daném nepřímém ukazateli dosažené produktivity práce patříme do
skupiny méně výkonných zemí. Daný ukazatel v přepočtu na AWU, obdobně jak je tomu
v jiných případech, abstrahuje od nutnosti rozlišovat v rámci dané typologie také jednotlivé
technologie chovu (pastevní odchov, zvýšené zkrmování jadrných krmiv).
3.2 Ukazatele celkové produkce na ha
Úvodem nutno uvést, že následně v rámci všech dalších ukazatelů již nebude
analyzován daný ukazatel v průměru za standardní podnik jednotlivé členské země; konkrétně
v případě ukazatele „celkové produkce na ha“ v relaci ke grafu 4 uvedeném a komentovaném
v kap. 2. Analyzovány jsou pouze výsledky specializovaných podniků v definičním vymezení
FADN. Nutno připomenout, že ukazatel ve standardním vyjádření charakterizujícím
průměrný podnik v té které členské zemi vykazuje vždy vyšší hodnoty než specializovaný
podnik, protože zahrnuje veškeré outputy podniku. Je zřejmé, že nizozemské zemědělství
charakterizované vysokými stavy zvířat a značným podílem zahradnické výroby musí
v mezinárodním srovnání vycházet v daném ukazateli podstatně lépe než země produkující
základní potravinářské suroviny. Výsledek, a tedy pořadí zemí, je ovlivněno hustotou
chovaných zvířat, která se zřetelně promítá do výkonnosti srovnávaných podniků.
Nespecifikován zůstává vliv odlišných realizačních cen, ovlivňující bezpochyby produkční
ukazatel v hodnotovém vyjádření.
Podniky polní výroby
Z mezinárodního srovnání je zřejmé, že NČZ se v daném ukazateli objevují v pořadí
sledovaných 9 zemí na posledních příčkách a na jejich postavení se v zásadě nic nemění
v rozlišení na velikostní parametr. V celkové produkci podniků polní výroby Česko dosahuje
jen čtyři pětiny průměru za EU 25 celkem, obdobné relace dosahujeme k Rakousku, ve
srovnání s Německem dosahujeme více než dvou třetin jeho úrovně (graf 38).
V průměru za EU 25 celkem platí (viz následující grafy 38, 41 a 44), že v daném
ukazateli jsou nositelem největší produkce mlékařící farmy, se značným odstupem následují
podniky smíšené produkce a od kterých se průměrné podniky polní produkce odchylují
v rozsahu cca 10 000 Kč/ha. V českých podmínkách při zřetelně nižší celkové produkci na ha
nejvyšší výkonnosti sice dosahují smíšené a mlékařící farmy, ale při vcelku nevýznamném
rozdílu vůči podnikům polní výroby.
64
Graf 38 - Celková produkce/ha, polní výroba celkem
140 000
120 000
116 355
112 292
117 412
(Total output/ha, Fieldcrops in total)
36 634
32 724
32 816
34 901
32 187
32 644
31 644
27 562
27 405
26 384
24 623
25 436
24 528
20 081
19 508
20 979
19 578
17 931
40 000
38 729
33 090
35 093
60 000
35 025
34 396
37 669
80 000
44 381
40 314
41 480
Kč/ha
100 000
UKI
OST
EU - 25
FRA
CZE
POL
HUN
SVK
20 000
0
NED
DEU
2004
2005
2006
Graf 39 - Celková produkce/ha, polní výroba 16 - 100 ESU
140 000
120 000
122 648
117 208
110 325
(Total output/ha, Fieldcrops 16 - 100 ESU)
UKI
POL
CZE
HUN
20 000
16 232
13 824
14 170
FRA
21 654
17 733
17 503
EU - 25
21 693
18 315
17 539
26 864
25 221
30 182
OST
23 290
21 127
21 868
31 822
29 392
29 674
40 000
32 736
30 054
29 344
60 000
37 329
31 361
33 175
80 000
45 215
41 044
41 820
Kč/ha
100 000
0
NED
DEU
2004
2005
SVK
2006
Situace pro Česko se příliš nemění z hlediska výsledků různě velkých podniků,
konkrétně v daném srovnání dvou velikostních skupin a kdy nezbývá než konstatovat, že ČR
a ostatní NČZ opět uzavírají žebříček 9 porovnávaných zemí. Ve velikostní skupině nad 100
ESU si stojíme na čtvrté příčce odzadu (viz graf 40), což vyjádřeno podílem znamená, že
65
dosahujeme v daném ukazateli jen čtyř pětin úrovně EU 25 celkem a v případě Rakouska
dokonce necelé jedné poloviny jeho úrovně.
Graf 40 - Celková produkce/ha, polní výroba nad 100 ESU
EU - 25
FRA
CZE
22 418
20 927
19 060
UKI
22 569
21 329
21 683
DEU
29 416
24 407
23 015
40 000
34 486
30 438
30 278
60 000
37 679
33 759
35 686
80 000
42 497
35 973
37 622
79 599
57 399
71 426
Kč/ha
100 000
38 228
38 092
41 056
120 000
43 960
39 955
41 313
140 000
111 518
108 731
122 894
(Total output/ha, Fieldcrops >100 ESU)
HUN
POL
SVK
20 000
0
NED
OST
2004
2005
2006
Z grafu 39 a 40 je zřejmé, že ve většině zemí s polní produkcí se potvrzují výhody
z velikosti, což lze nejprůkazněji doložit výsledky rakouského zemědělství, kde jsou velké
podniky lokalizovány do oblastí příhodnějších, než jsou obvyklé v průměrných podmínkách
alpského zemědělství. Pro Německo překvapivě platí, že se výsledky v obou velikostních
skupinách neliší, přestože v NČZ zůstává koncentrace půdní držby na podnik na podstatně
vyšší úrovni než ve SČZ. Stejná situace platí i pro polské podniky polní výroby. Naopak,
u nás daný alokační efekt nemusí platit a největší podniky hospodaří v méně příznivých
oblastech.
Z daného srovnání vyplývá závěr, že absolutní rozsah rostlinné a živočišné produkce je
důležitým parametrem vyšší výkonnosti zemědělských podniků v zemích EU 15.
Podniky smíšené produkce
Ukazatele celkové produkce na ha za podniky se smíšenou produkcí se příliš neodlišují
od výsledků podniků polní výroby, s výjimkou Francie a Spojeného království, kde farmy se
smíšenou produkcí dosahují zhruba o 15 až 20 % lepších výsledků (graf 41).
Obdobně jako u podniků polní výroby se Česko spolu se Slovenskem a Polskem
pohybují na posledních místech v pořadí sledovaných zemí, a to jak v ukazatelích celkové
66
produkce na ha za průměrný podnik smíšené produkce (graf 41), tak i v členění na sledované
dvě velikostní skupiny (graf 42 a 43).
Graf 41 - Celková produkce/ha, smíšená produkce celkem
250 000
212 546
212 096
215 863
(Total output/ha, Mixed in total)
200 000
33 066
31 343
31 539
30 858
29 320
30 479
26 768
24 282
21 451
EU - 25
38 278
34 783
29 125
FRA
38 538
35 266
35 400
OST
46 648
44 200
42 915
DEU
50 000
50 758
46 372
44 787
64 595
61 045
63 038
100 000
68 334
66 408
62 338
Kč/ha
150 000
UKI
HUN
CZE
POL
SVK
0
NED
2004
2005
2006
Graf 42 - Celková produkce/ha, smíšená produkce 16 - 100 ESU
(Total output/ha, Mixed 16 - 100 ESU)
200 000
191 624
163 746
250 000
POL
UKI
HUN
CZE
10 853
FRA
26 020
20 720
21 728
31 099
28 415
32 640
EU - 25
24 909
21 370
22 294
36 441
32 979
34 525
OST
44 379
41 600
37 674
DEU
50 000
46 185
43 290
42 250
64 858
63 352
63 950
100 000
72 818
71 595
68 124
Kč/ha
150 000
0
NED
2004
2005
67
2006
SVK
Graf 43 - Celková produkce/ha, smíšená produkce nad 100 ESU
224 092
236 883
252 158
250 000
(Total output/ha, Mixed >100 ESU)
31 884
33 490
36 706
34 090
32 567
32 940
28 012
25 444
22 266
FRA
43 568
40 101
37 125
EU - 25
47 553
44 226
34 767
50 000
56 992
51 681
52 956
100 000
56 960
53 796
51 352
150 000
65 843
63 538
59 206
Kč/ha
200 000
HUN
UKI
POL
CZE
SVK
0
NED
DEU
2004
2005
OST
2006
Z údajů lze odvodit, že typologii smíšeného podniku je v podmínkách Německa zřejmě
vlastní velikostní struktura v rozsahu 16-100 ESU (graf 42), kde tyto podniky překračují
výkonnostní parametry velkých podniků zhruba o více než 10 %. Opět ale ve velikostní
skupině nad 100 ESU platí, že v daném ukazateli německé zemědělství překračuje úroveň
Česka v průměru za období 2004/06 takřka 1,9krát (graf 43). Mezi podniky charakterizujícími
smíšenou produkcí si v obou velikostních skupinách stojí Polsko lépe než Česko.
Podniky specializované na produkci mléka
Jak již bylo konstatováno hodnotově největší objem celkové produkce v přepočtu na ha
je charakteristický pro mlékařící farmy. Špičkovou pozici zaujímají nizozemské farmy, které
překračují průměr za EU 25 celkem takřka dvojnásobně (Index 193). Při nejvyšší průměrné
roční dojivosti za sledované období 2004/06 ve výši 7600 kg není pozice nizozemských
chovatelů dojnic překvapující (graf 44).
68
Graf 44 - Celková produkce/ha, produkce mléka celkem
140 000
144 025
134 661
128 924
(Total output/ha, Milk in total)
FRA
POL
CZE
20 000
16 609
18 778
17 514
OST
30 643
29 711
28 266
HUN
40 000
34 195
33 297
33 465
EU - 25
51 291
48 224
44 651
UKI
51 014
49 573
51 587
DEU
60 000
54 873
58 376
45 443
72 680
71 624
66 821
80 000
77 149
73 677
69 143
Kč/ha
100 000
74 352
82 202
69 429
120 000
0
NED
2004
2005
SVK
2006
Čeští chovatelé spolu se slovenskými pořadí uzavírají a za sledované období
představovala celková produkce za Česko zhruba dvě pětiny průměru za EU 25 celkem. Se
značným odstupem za nizozemskými farmáři si stojí němečtí a britští chovatelé, překračující
v daném ukazateli naši úroveň zhruba 2,5násobně. Ve srovnání s Českem vyšší výkon –
měřeno hodnotou produkce na ha – dosahují i polští zemědělci, kde nám do jejich rozsahu
produkce chybí cca 12 %.
Obdobně neuspokojivá je naše pozice v členění mlékařících farem podle velikosti
(graf 45, 46). Hodnota celkové produkce na ha je ve skupině menších podniků dokonce mírně
vyšší než ve velkých podnicích. Za průměrem EU 25 celkem a za stejné období platí, že velké
podniky v daném ukazateli překračují střední podniky 1,4krát.
69
Graf 45 - Celková produkce/ha, produkce mléka 16 - 100 ESU
28 264
31 080
37 014
30 125
31 145
28 702
OST
40 000
43 085
39 482
40 671
UKI
49 811
46 944
43 250
60 000
53 245
51 011
54 345
80 000
61 093
57 455
51 522
Kč/ha
100 000
66 781
65 279
60 185
120 000
71 721
79 124
67 619
140 000
131 674
120 934
116 598
(Total output/ha, Milk 16 - 100 ESU)
HUN
CZE
20 000
0
NED
DEU
EU - 25
2004
2005
FRA
POL
SVK
2006
HUN
FRA
20 000
17 112
19 221
17 915
DEU
40 000
30 685
28 786
27 893
UKI
60 000
58 110
54 389
51 507
80 000
67 296
80 278
50 351
Kč/ha
100 000
78 802
87 114
72 472
93 143
92 799
87 359
120 000
(Total output / ha, Milk >100 ESU)
87 406
83 689
79 780
140 000
150 295
141 111
134 470
Graf 46 - Celková produkce/ha, produkce mléka nad 100 ESU
0
NED
EU - 25
2004
2005
CZE
SVK
OST
POL
2006
Je zřejmé, že naše konkurenční pozice mlékárenských podniků je ve srovnání se
zeměmi EU15, ale také s Maďarskem a Polskem značně neuspokojivá. Ve skupině velkých
podniků nad 100 ESU si stojíme po Slovensku na druhé nejhorší pozici (graf 46), kdy průměr
za EU 25 celkem je ve srovnání s námi více než trojnásobně větší. Nejen ve srovnání
s Nizozemskem, Německem, Spojeným královstvím, Rakouskem, ale také s Maďarskem je
naše výkonnost v přepočtu na ha nedostačující. To, že naše menší mlékařící podniky
70
charakterizuje mírně vyšší celková produkce ve srovnání s velkými podniky je v rámci
9 vybraných zemí jedinou výjimkou. Ve všech ostatních zemích se větší podniky prosazují
také vyšší hodnotou produkce. Svou pozitivní roli zde zřejmě sehrává blízkost rozsáhlého
německého trhu zpracovávajícího naše přebytky mléčné suroviny.
3.3 Ukazatele hrubé přidané hodnoty na ha
Obdobně jako u předchozích ukazatelů lze klást otázku, do jaké míry ukazatel HPH na
ha v průměru za standardizovaný podnik ve sledovaných zemích (viz graf 18) vypovídá
hodnověrně o ekonomických výsledcích příslušné země, resp. zda nelze dospět k reálnějšímu
posouzení hospodářských výsledků porovnávaných zemí v členění podle zvolené typologie
nebo velikosti. Potvrzuje se, že pořadí členských zemí seřazených podle výše HPH/ha se za
období 2004/06 vcelku nemění jak v průměru za standardizovaný podnik tak i v členění na
různě specializované podniky.
Podniky polní výroby
Je zřejmé, že nizozemské zemědělství se značným odstupem od ostatních členských
zemí charakterizují vysoké hodnoty HPH, ale rovněž tak výsledky rakouského zemědělství
vyjádřené daným ukazatelem potvrzují vysokou účinnost vynaložených vkladů. Jinak
vyjádřeno za daných přírodních podmínek již jen sama pozice Rakouska v rámci
srovnávaných zemí mnohé napovídá o jeho vysoké efektivnosti, přestože co do velikostní
struktury a půdně klimatických podmínek musí rakouské zemědělství překonávat mnohé
bariery.
Opět se potvrzuje, že v rámci analyzovaných typů výrobního zaměření za průměr zemí
EU 25 celkem platí, že nejvyšší hodnoty ukazatele HPH za stejné období vykazují farmy
specializované na produkci mléka, zatímco výsledky mezi podniky polní a smíšené produkce
se podstatně neodlišují při mírně lepších výsledcích podniků smíšené výroby (graf 47, 50, 53).
Porovnání výsledků našeho zemědělství s bezprostředně sousedícími zeměmi ukazuje na
značné výkonnostní rezervy. V daném ukazateli české zemědělství dosahuje jen 56 %
průměrné úrovně za EU 25 celkem, ale také jen 40 % úrovně Rakouska, 52 % úrovně
Německa a 75 % úrovně Polska (graf 47). Na základě provedené komparace výsledných
ukazatelů nutno konstatovat, že konkurenční pozice českého zemědělství, ale i ostatních NČZ
není dobrá a je potvrzením naléhavosti základního axiomu zvýšit efektivnost českého
zemědělství.
71
Graf 47 - Hrubá přidaná hodnota/ha, polní výroba celkem
80 000
70 000
60 000
53 058
60 619
67 661
(Gross Farm Income / ha, Fieldcrops in total)
UKI
CZE
HUN
10 000
7 365
7 899
6 426
FRA
13 023
10 757
10 995
EU - 25
13 549
11 531
12 328
18 320
18 561
22 265
DEU
20 000
16 235
15 683
17 953
22 410
19 687
21 028
30 000
24 050
20 833
22 109
40 000
26 497
21 758
23 762
34 675
29 869
31 519
Kč/ha
50 000
0
NED
OST
2004
2005
POL
SVK
2006
Ke zvyšování konkurenční pozice českých výrobců lze prakticky dospět jen
zlepšováním tržní pozice českého zemědělství včetně potravinářství cestou posílení exportní
strategie nejen vůči producentům na jednotném trhu, ale i výrobcům na trzích třetích zemí.
Existující diference v základních ukazatelích mezi Českem a vyspělejšími zeměmi jsou
reálnou výpovědí o tom, jak náročné úkoly nás v dané oblasti čekají.
Výkonností pořadí členských zemí seřazených podle ukazatele HPH/ha se v zásadě
nemění ani v rozlišení podle velikosti (graf 48, 49). Obecně platí, že ve všech uváděných
zemích lze prokázat lepší výsledky v podnicích polní výroby nad 100 ESU (graf 49).
72
Graf 48 - Hrubá přidaná hodnota/ha, polní výroba 16 - 100 ESU
(Gross Farm Income / ha, Fieldcrops 16 - 100 ESU)
POL
UKI
HUN
CZE
10 000
6 771
4 596
5 615
FRA
10 845
9 501
9 352
EU - 25
12 573
10 738
11 093
DEU
20 000
13 062
12 965
16 336
30 000
14 694
13 530
15 638
40 000
20 100
17 469
18 517
34 542
29 045
30 967
Kč/ha
50 000
22 021
19 627
20 079
60 000
26 384
21 385
23 312
70 000
54 533
60 861
60 163
80 000
0
NED
OST
2004
Graf 49 -
2005
SVK
2006
Hrubá přidaná hodnota/ha, polní výroba nad 100 ESU
UKI
CZE
HUN
POL
10 000
7 378
8 634
6 773
FRA
13 327
9 900
10 307
EU - 25
15 201
12 186
12 307
DEU
20 000
14 441
12 263
13 087
30 000
20 383
20 816
24 947
40 000
24 624
21 311
23 741
Kč/ha
50 000
26 393
21 035
23 466
60 000
26 552
21 940
23 977
70 000
51 922
60 458
80 000
58 029
46 089
56 630
73 466
(Gross Farm Income / ha, Fieldcrops >100 ESU)
0
NED
OST
2004
2005
SVK
2006
Z údajů je také patrné, že v Rakousku se polní výroba provozuje v příhodnějších
přírodních podmínkách charakterizovaných vyšší velikostní strukturou. Jestliže ve velkých
podnicích dosahují v ČR zhruba více než poloviční úroveň HPH/ha ve srovnání s průměrem
za EU 25 celkem (56 % v průměru za období 2004/06), pak ve srovnání s Rakouskem je naše
pozice podstatně horší a za stejné období představovala jen jednu čtvrtinu uvedené členské
země (graf 49). V sestupném pořadí v průměru za období 2004/06 Česko, Maďarsko, Polsko
a Slovensko se NČZ zařazují opakovaně mezi nejméně výkonné.
73
Podniky smíšené produkce
Pro podniky smíšené produkce platí zhruba stejné závěry jako pro podniky polní
výroby. V ukazateli HPH/ha jsou NČZ opět seřazeny na posledních výkonnostních příčkách
a obdobně tak ukazatele za Česko zdaleka nedosahují úrovně jak za EU 25 celkem tak i ve
srovnání s Rakouskem, Německem, Francií, ale také s Polskem (graf 50).
Graf 50 - Hrubá přidaná hodnota/ha, smíšená produkce celkem
(Gross Farm Income / ha, Mixed in total)
79 745
79 998
100 000
13 753
13 179
13 460
UKI
POL
HUN
CZE
10 563
11 194
7 499
14 820
15 050
14 597
EU - 25
16 316
16 063
18 767
24 396
22 742
23 097
FRA
20 000
18 890
18 701
18 905
26 279
24 320
23 945
40 000
33 236
28 026
27 953
59 921
60 000
43 650
41 739
43 451
Kč/ha
80 000
0
NED
OST
DEU
2004
2005
SVK
2006
Rovněž tak platí, že ve všech sledovaných členských zemích vyšší ekonomickou
výkonnost dosahují podniky nad 100 ESU, přičemž ale ve srovnání s menšími podniky nejsou
rozdíly v ukazateli HPH/ha příliš patrné. Jmenovitě možno uvést výsledky Rakouska ve
skupině menších podniků, kde dané výrobní zaměření přináší zřetelné výsledky (graf 51).
Např. v dané velikostní skupině průměr za EU 25 celkem představuje v období 2004/06 jen
55 % úrovně HPH/ha v Rakousku. Ve skupině podniků nad 100 ESU se v Rakousku dané
výrobní zaměření neobjevuje. Obdobně jako v případě podniků polní výroby si první pozici
mezi sledovanými zeměmi udržuje nizozemské zemědělství při poměrně prudkém vzestupu
ukazatele HPH/ha za období 2004/06 (graf 52).
74
Graf 51 - Hrubá přidaná hodnota/ha, smíšená produkce
16 - 100 ESU
(Gross Farm Income / ha, Mixed 16 - 100 ESU)
CZE
HUN
6 957
10 861
9 651
11 985
POL
12 387
11 013
11 645
FRA
15 407
15 023
17 643
19 437
18 184
20 797
20 000
23 280
21 766
20 611
40 000
25 349
23 087
23 240
60 000
33 371
28 212
27 430
58 133
50 539
Kč/ha
80 000
43 908
42 605
43 889
100 000
0
NED
OST
DEU
EU - 25
2004
2005
UKI
SVK
2006
Graf 52 - Hrubá přidaná hodnota/ha, smíšená produkce
nad 100 ESU
95 328
100 503
HUN
CZE
POL
10 904
11 520
7 572
UKI
15 060
12 810
14 921
EU - 25
14 031
13 493
13 776
FRA
18 313
19 387
17 303
DEU
20 000
21 305
21 294
19 680
27 580
25 259
25 115
40 000
29 201
27 133
27 714
60 000
33 158
27 921
28 236
Kč/ha
73 162
100 000
80 000
(Gross Farm Income / ha, Mixed >100 ESU)
0
NED
2004
2005
SVK
OST
2006
Ve srovnání s Českem výkonnost za skupinu větších podniků je v Německu a Francii
zhruba dvojnásobně vyšší, v Maďarsku o jednu třetinu vyšší a polské podniky smíšené
produkce se od výsledků českých podniků prakticky neodlišují (graf 52).
75
Podniky specializované na produkci mléka
Obecně platí, že farmy specializované na produkci mléka v rámci sledovaných typů
výrobního zaměření dosahují nejvyšší výkonnosti (viz graf 47, 50 a 53).
V průměru za mlékařící farmy, tj. bez velikostního rozlišení si stojí NČZ v rámci
srovnávaných zemí v ukazateli HPH/ha na posledních čtyřech příčkách (graf 53). Při vysoké
mléčné užitkovosti Nizozemsko trvale obsazuje v daném ukazateli první příčku následované
Rakouskem, Německem, Spojeným královstvím a Francií.
České mlékařící farmy vykazují v daném ukazateli pouhých 37 % úrovně za EU 25
celkem s tím, že zřetelně vyšší výkonnost charakterizuje jak polské tak i maďarské mlékařící
farmy. Výkonnost Rakouska a Německa ve srovnání s námi v daném ukazateli je takřka
trojnásobně vyšší (graf 53).
Graf 53 - Hrubá přidaná hodnota/ha, produkce mléka celkem
80 000
74 577
75 548
72 245
(Gross Farm Income / ha, Milk in total)
HUN
10 000
6 984
10 334
10 127
POL
20 000
14 062
14 596
15 195
18 703
23 311
20 978
EU - 25
21 224
22 845
25 014
DEU
30 000
27 714
27 124
25 275
40 000
36 333
35 572
30 533
50 000
39 852
39 907
38 241
43 046
42 964
44 562
Kč/ha
60 000
41 492
40 170
40 913
70 000
0
NED
OST
2004
UKI
2005
FRA
CZE
SVK
2006
I ve dvou sledovaných velikostních skupinách (graf 54, 55) zbývají pro NČZ v ukazateli
HPH/ha jen poslední příčky mezi porovnávanými zeměmi. S výjimkou Česka a zčásti
i Německa ve všech ostatních členských zemích dosahují lepších výsledků velké podniky nad
100 ESU. Nepatrný rozdíl v ukazateli HPH/ha v neprospěch menších podniků v Německu
vyznívá v případě českých mlékařících farem v neprospěch velkých farem.
76
Graf 54 - Hrubá přidaná hodnota/ha, produkce mléka
16 - 100 ESU
UKI
FRA
13 911
16 352
16 555
POL
20 000
13 619
15 148
23 402
26 666
26 263
24 222
30 000
27 685
27 463
22 636
40 000
25 983
26 521
28 153
50 000
37 648
37 282
35 473
Kč/ha
60 000
40 815
40 477
40 953
70 000
44 793
44 184
47 220
80 000
64 466
62 974
59 645
(Gross Farm Income / ha, Milk 16 - 100 ESU)
HUN
CZE
SVK
OST
POL
10 000
0
NED
OST
DEU
EU - 25
2004
2005
2006
Graf 55 - Hrubá přidaná hodnota/ha, produkce mléka
nad 100 ESU
80 000
79 820
81 673
77 915
(Gross Farm Income / ha, Milk >100 ESU)
FRA
HUN
10 000
7 490
10 543
10 483
UKI
20 000
14 162
13 878
14 670
DEU
30 000
20 819
30 346
21 496
40 000
32 537
31 168
30 294
50 000
41 858
40 577
35 300
Kč/ha
60 000
42 633
39 662
40 856
48 365
48 718
46 742
70 000
0
NED
EU - 25
2004
2005
CZE
SVK
2006
Rozdíly v ukazateli HPH/ha za skupinu velkých podniků jsou mezi špičkovými
členskými zeměmi a NČZ za období 2004/06 značné. Ukazatel HPH/ha vychází za průměr
EU 25 celkem 3,4krát větší, v případě Německa trojnásobně vyšší, Spojeného království
2,7násobně vyšší, Francie 2,2krát vyšší a také v případě Maďarska 1,7násobně vyšší ve
srovnání s Českem (graf 55).
77
3.4 Ukazatele čisté přidané hodnoty na ha
Ekonomická kategorie ČPH je vrcholovým ukazatelem charakterizujícím rozsah nově
vytvořené hodnoty. Jak již bylo konstatováno v předchozím textu, její mezinárodní
srovnatelnost je mj. komplikována odlišnými odpisovými sazbami v jednotlivých zemích
a proto také k závěrům z této části nutno přistupovat obezřetně. V systému FADN koncepce
základních ukazatelů tvorby a rozdělování důchodu dospívá až k finální kategorii důchodu ze
zemědělské činnosti. Jeho propočet se opírá o stanovení výše nákladů na externí faktory
(mzdy, pachtovné, nákladové úroky), což dále zatěžuje mezinárodní srovnatelnost této
ekonomické kategorie (viz kap. 2), a proto také nebyl daný ukazatel zahrnut do
mezinárodního srovnání různě specializovaných podniků.
Podniky polní výroby
Ze způsobu tvorby analyzovaných ukazatelů plyne, že postavení jednotlivých členských
zemí EU se v rámci různě specializovaných farem co do významu mění jen výjimečně, takže
i výkonnostní pořadí vybraných zemí se obvykle mění o jednu až dvě příčky.
Stejně jako u předchozích ukazatelů pořadí členských zemí se v rámci zvolené
typologie zásadně nemění a zhruba odpovídá ukazateli ČPH/ha za průměrný standardní
podnik té které členské země (viz graf 20). Na první pozici si stojí Nizozemsko následované
se značným odstupem Rakouskem a Německem. Za vybrané země seřazené podle výše
ČPH/ha se opětovně na posledních příčkách objevují NČZ (graf 56). V relaci k Česku jsou
rakouské podniky polní výroby v průměru za období 2004/06 zhruba 2,4násobně výkonnější,
němečtí rolníci v ukazateli ČPH/ha překračují naši úroveň 1,9krát a výkonnost Česka
v porovnání s průměrem EU 25 celkem je na úrovni cca 59 %. Za zamyšlení stojí, že nás
v daném ukazateli překonávají polští zemědělci.
Mezinárodní srovnání názorně dokládá, jak rozdílnými cestami se formuje hospodářský
výsledek v zemědělství. Daný syntetický ukazatel dokládá, že vysokých hodnot ČPH/ha lze
dosáhnout zásadně odlišným směřováním agrárně politických nástrojů. Na jednom krajním
pólu stojí nizozemské zemědělství s nejmenším podílem podpor na celkové zemědělské
produkci a na druhém pólu rakouské zemědělství se značným podílem podpor získaných jak
z unijních, tak i národních zdrojů.
Z komparativní analýzy lze dále odvodit důležité obecné poznání, že v zemích EU 15 se
historicky vyvinula těsná souvislost mezi daným typem výrobního zaměření a přírodními
podmínkami, včetně jejich výrobně technologických specifik, zatímco v NČZ se v rámci
předepsané typologie často jedná jen o statistickou kategorizaci.
78
Graf 56 - Čistá přidaná hodnota/ha, polní výroba celkem
POL
CZE
HUN
4 614
5 119
1 438
FRA
9 386
7 472
8 040
EU - 25
10 000
10 844
8 662
9 354
DEU
11 905
11 071
13 384
20 000
15 028
13 054
14 545
30 000
12 689
13 497
17 107
25 373
21 155
22 914
Kč/ha
40 000
34 590
50 000
18 330
15 528
16 919
60 000
20 061
16 094
17 960
45 007
53 052
(Farm Net Value Added / ha, Fieldcrops in total)
0
NED
OST
2004
UKI
2005
SVK
2006
Parametr velikosti (graf 57, 58) prokázal, s výjimkou Slovenska své přednosti, kdy
rozdíl v ukazateli ČPH/ha mezi oběma sledovanými velikostními skupinami je značný.
Jestliže v případě Česka naše velké farmy překračují výkonnost menších podniků polní
výroby 1,5násobně, v konkrétním případě Rakouska 1,9násobně. Přestože mezi NČZ si
stojíme na první pozici, v daném ukazateli jsou rakouští zemědělci v podnicích nad 100 ESU
čtyřnásobně výkonnější a obdobně tak i v relaci k průměru za EU 25 celkem se pohybujeme
na úrovni 57 % (graf 58).
Graf 57 - Čistá přidaná hodnota/ha, polní výroba 16 - 100 ESU
(Farm Net Value Added / ha, Fieldcrops 16 - 100 ESU)
45 316
46 289
60 000
8 561
7 294
7 987
8 156
6 207
6 265
FRA
POL
UKI
HUN
CZE
10 000
4 812
2 927
2 734
7 971
8 591
11 456
DEU
11 719
10 261
12 485
EU - 25
13 155
11 252
12 458
20 000
18 400
14 529
16 343
30 000
16 545
14 562
15 156
25 729
20 662
22 932
Kč/ha
40 000
35 725
50 000
0
NED
OST
2004
2005
79
2006
SVK
FRA
CZE
HUN
POL
4 371
5 478
1 067
UKI
11 523
7 730
7 297
EU - 25
12 336
9 120
9 745
DEU
10 000
11 734
9 458
10 202
16 826
14 458
16 840
20 000
14 539
15 473
19 663
30 000
20 664
15 899
18 256
Kč/ha
40 000
33 715
50 000
20 896
16 861
18 739
44 795
60 000
(Farm Net Value Added / ha, Fieldcrops >100 ESU)
45 798
37 651
46 338
58 288
Graf 58 - Čistá přidaná hodnota/ha, polní výroba nad 100 ESU
0
NED
OST
2004
2005
SVK
2006
Z mezinárodní komparace plyne, že obdobně jako v ukazateli HPH/ha se rakouští
zemědělci ve velikostní skupině nad 100 ESU objevují pouze ve skupině podniků polní
výroby.
Podniky smíšené produkce
Od podniků polní výroby se obvykle příliš neliší ukazatele za podniky smíšené
produkce. V průměru za období 2004/06 podniky smíšené produkce celkem (graf 59)
prokazují menší kolísání ukazatele ČPH/ha, což zřejmě souvisí s jejich jen menší závislostí na
výsledcích rostlinné výroby. Z NČZ si na první pozici stojí polské zemědělství, přičemž české
zemědělství v porovnání s průměrem EU 25 celkem se k danému průměru přibližuje jen
ze 64 %.
80
Graf 59 - Čistá přidaná hodnota/ha, smíšená produkce celkem
(Farm Net Value Added / ha, Mixed in total)
52 682
54 289
70 000
60 000
16 262
15 064
14 853
13 822
14 230
14 347
11 200
10 888
13 737
11 562
11 544
11 680
11 282
10 605
10 659
EU - 25
FRA
UKI
POL
HUN
CZE
10 000
5 345
6 509
17 673
16 411
16 717
20 000
24 166
20 052
19 855
30 000
29 097
27 906
29 499
40 000
36 756
Kč/ha
50 000
0
NED
OST
DEU
2004
2005
SVK
2006
Ve velikostní skupině od 16 do 100 ESU je nápadná vysoká úroveň ukazatele ČPH/ha
z. p. v Nizozemsku, Rakousku, Německu, ale také za průměr EU 25 celkem vychází ukazatel
velmi příznivě (graf 60). Je nezpochybnitelné, že vysoké stavy hospodářských zvířat, které
doprovázejí v těchto zemích podniky charakterizované smíšenou produkcí, zřetelně vylepšují
hospodářské výsledky těchto obvykle rodinných farem.
Graf 60 - Čistá přidaná hodnota/ha, smíšená produkce 16 - 100 ESU
(Farm Net Value Added / ha, Mixed 16 - 100 ESU)
70 000
POL
FRA
UKI
CZE
HUN
2 386
10 266
10 387
12 665
EU - 25
7 929
6 875
9 531
14 244
13 329
12 552
DEU
10 000
9 813
8 124
8 214
15 043
13 553
16 396
20 000
18 195
16 434
16 676
30 000
22 327
18 535
17 779
40 000
29 832
28 914
30 393
Kč/ha
50 000
37 345
27 365
60 000
0
NED
OST
2004
2005
81
2006
SVK
Nepřehlédnutelné jsou výsledky polských zemědělců. Pro polské zemědělství je
typickou formou hospodaření rodinný podnik s průměrnou výměrou 17 ha z. p. za všechny
formy hospodaření (graf 2). Většina polských podniků je charakterizována smíšenou
produkcí, takže hospodářské výsledky této skupiny podniků rozhodujícím způsobem
vymezují výchozí konkurenční pozici polského zemědělství. O jejich výkonnosti svědčí údaj,
že ve skupině velkých podniků nad 100 ESU se ukazatel ČPH/ha z. p. pohybuje v Polsku jen
na 77 % úrovně menších podniků smíšené produkce (graf 60, 61).
66 728
73 025
Graf 61 - Čistá přidaná hodnota/ha, smíšená produkce nad 100 ESU
60 000
UKI
HUN
POL
CZE
5 446
6 613
FRA
11 550
10 923
10 971
14 819
15 804
14 490
EU - 25
10 000
13 085
10 067
11 785
16 290
16 934
15 372
20 000
18 189
16 958
17 427
30 000
20 308
18 548
18 224
40 000
25 184
20 889
20 979
Kč/ha
50 000
48 775
70 000
(Farm Net Value Added / ha, Mixed >100 ESU)
0
NED
DEU
2004
2005
SVK
OST
2006
Na příkladu Polska, ale i dalších členských zemí lze prokázat provázanost
hospodářského výsledku s ukazatelem hustoty chovaných zvířat. Po Nizozemsku vykazuje
Polsko ve sledovaných letech druhý nejvyšší podíl DJ/ha z. p. v průměrné výši 1,5 DJ proti
0,8 DJ v Česku (graf 28).
Je zřejmé, že pokud ČPH/ha ve skupině podniků nad 100 ESU v Česku dosahuje jen tří
čtvrtin úrovně tohoto ukazatele v polských podnicích menší velikosti, pak platí, že polské
zemědělství při vyšší ČPH za skupinu menších podniků musí silně konkurovat českému
zemědělství. Pozice špičkových zemí ze skupiny EU15 se pro české zemědělství vyvíjí
rovněž nepříznivě nejen za menší podniky, ale i ve skupině podniků větších (graf 60, 61).
82
Podniky specializované na produkci mléka
Obdobně jako u ostatních sledovaných ukazatelů i v ukazateli ČPH/ha z. p.
v nerozlišení podle velikosti se výkonnostně prakticky neodlišují podniky polní a smíšené
produkce, ale podstatně lepších výsledků docilují podniky specializované na produkci mléka.
Jak vyplývá z grafu 62, naše nejbližší sousedy charakterizuje vysoká úroveň daného
ukazatele, zatímco Česko spolu se Slovenskem vycházejí nepříznivě, a to zhruba na dvě
pětiny evropského průměru v případě Česka. Polsko spolu s Maďarskem dosahují zhruba tří
pětin průměrné úrovně za EU 25 celkem.
Graf 62 - Čistá přidaná hodnota/ha, produkce mléka celkem
70 000
60 000
56 935
58 758
55 471
(Farm Net Value Added / ha, Milk in total)
POL
HUN
FRA
10 000
1 578
4 778
682
UKI
11 435
11 751
12 151
OST
17 402
17 332
15 540
EU - 25
14 507
18 904
17 080
28 604
28 520
23 134
DEU
20 000
15 764
17 824
19 964
28 170
28 690
29 819
30 000
29 113
29 777
28 152
40 000
29 492
29 270
29 995
Kč/ha
50 000
0
NED
2004
2005
CZE
SVK
2006
V rozlišení podle velikosti (graf 63, 64) v ukazateli ČPH/ha ve většině sledovaných
zemí vychází lépe skupina velkých podniků nad 100 ESU s jedinou výjimkou, jíž je Česko,
které v daném ukazateli nepřekračuje úroveň menších podniků.
83
Graf 63 - Čistá přidaná hodnota/ha, produkce mléka 16 - 100 ESU
(Farm Net Value Added / ha, Milk 16 - 100 ESUl)
10 739
12 684
12 917
UKI
10 405
11 557
19 073
21 280
21 655
16 492
POL
20 000
16 678
16 723
14 861
20 333
21 528
23 132
30 000
26 636
26 939
25 176
Kč/ha
40 000
27 345
28 128
28 773
29 287
29 672
32 003
50 000
48 744
47 115
44 057
60 000
FRA
HUN
CZE
10 000
0
NED
OST
DEU
EU - 25
61 217
64 409
60 606
2004
2005
SVK
2006
Graf 64 - Čistá přidaná hodnota/ha, produkce mléka nad 100 ESU
(Farm Net Value Added / ha, Milk >100 ESU)
60 000
661
10 000
1 850
4 966
11 955
11 796
11 410
17 814
25 396
15 846
18 732
20 000
20 667
20 226
27 140
30 000
33 284
32 756
32 046
33 127
31 092
Kč/ha
40 000
36 119
37 076
38 023
50 000
0
NED
EU - 25
DEU
UKI
2004
FRA
2005
HUN
CZE
SVK
OST
POL
2006
Ve skupině velkých podniků (graf 64), kde je průměrná úroveň za EU 25 celkem do
značné míry ovlivněna výkonností nizozemských zemědělců, vychází průměrná výkonnost za
EU celkem více než trojnásobně vyšší ve srovnání s ČR a obdobně, i když v nižší míře,
vychází průměrná výkonnost za EU 25 ve skupině menších podniků (více než dvojnásobně
vyšší).
84
ZÁVĚRY
•
Přes všechny možné výhrady k údajům, které vycházejí z této komparace, lze
konstatovat, že jsou aktuální výpovědí o postavení nových členských zemí včetně Česka
v rámci unie. Údaje z FADN, jejichž získávání je zčásti financováno ze zdrojů unie,
mají oficiální povahu a jako takové jsou vůči EK objektivizovaným argumentačním
východiskem při kvantifikaci důchodové pozice zemědělců v jednotlivých členských
zemích. Veškerá konstatování se v dané prezentaci opírají o výchozí data verifikovaná
EK a v bazické podobě publikovaná DG-AGRI (v soustavě standardizovaných
ukazatelů SE 005 až SE 530).
•
Je zřejmé, že přes objektivní potíže související s rozhodnutím EK prezentovat
hospodářské výsledky členských států prostřednictvím tzv. standardního podniku, které
se ještě prohloubily se vstupem nových členských států do unie, představují údaje
z FADN zásadní podklad k mezinárodním komparacím. Stanovení průměrné velikosti
standardního podniku reprezentujícího zemědělství jednotlivých členských zemí EU je
v kompetenci DG-AGRI (Brusel). Diametrálně odlišná velikostní struktura v některých
nových členských státech spolu se zásadní převahou PPO vnášejí do komparací řadu
problémů již také tím, že tyto podniky účtují zásadně v systému podvojného účetnictví,
zatímco rodinné farmy v rozhodující míře ve formě jednoduchého účetnictví. Je nutno
také vědět, že ve výběrovém plánu podniků zařazovaných do sítě není zohledněno
hledisko právní formy podniku, takže srovnatelná data za EU 27 s tímto členěním
nepracují.
•
Na tom, do jaké míry EK schválený výběrový plán podniků zařazených do šetření
FADN odpovídá reálné podnikové struktuře, tj. existující velikostní a produkční
struktuře zemědělských podniků podílejících se v rozhodující míře na formování
průměrného podnikového hospodářského výsledku té které členské země, do značné
míry závisí výsledný efekt předkládané komparace.
•
Z analyzovaných ukazatelů zřetelně vyplývá, že výhody z velikosti zatím čeští ani
slovenští zemědělci nečerpají v očekávané míře a naopak, patří mezi členské státy
charakterizované neuspokojivou produkční účinností vkladů. Podle parametru
ekonomické velikosti jsou výkonnostní ukazatele velkých podniků ve srovnání
s menšími ve většině 9 zemí lepší, přičemž výhody z velikosti čerpají ve větší míře
vyspělé země EU 15 než, s výjimkou Polska, nové členské země.
•
Zcela výsadní postavení co do výše provozních podpor zaujímá rakouské zemědělství.
V Rakousku vyplácené podpory pokrývají více než jednu třetinu hodnoty produkce
(v Česku 17 %) a rovněž absolutní hodnoty těchto podpor jsou v rámci porovnávaných
zemí významně větší. Co do výše provozních podpor si nové členské státy stojí
na podstatně horší pozici, což je do značné míry i v relaci s jejich ekonomickou úrovní.
85
Až do vyrovnání této disproporce mají objektivně ztížené soutěžní podmínky na
jednotném trhu EU.
•
Horší ekonomické ukazatele se zřetelněji potvrzují přepočtem uváděných
ekonomických kategorií na ha z. p., zatímco v relaci k AWU se v rámci srovnávaných
zemí Česko obvykle posouvá směrem k zemím ekonomicky výkonnějším. Nelze
opomíjet, což se v podmínkách českého zemědělství týká především největších
podniků, že jejich horší ekonomické výsledky v přepočtu na AWU jsou ovlivňovány
v řadě případů výraznějším zastoupením nezemědělské výroby a využíváním
pracovních sil i pro tuto činnost, která však ve standardním outputu podniků není
zachycena, ale do nákladů je zahrnuta.
•
Za vybrané naturální ukazatele platí, přestože ve srovnání s hodnotovými ukazateli je
naše diference vůči vyspělejším zemím unie podstatně menší, že stále ještě zaostáváme
vůči rozhodujícím evropským pěstitelům (Francie, Německo) v průměrném výnosu
pšenice o 2 t/ha. Obdobně u kukuřice na zrno nám chybí do průměrné úrovně EU
celkem za stejné období 2004/07 zhruba 1,5 t/ha. Průměrná dojivost krav v ČR se
pohybuje na 80 % nizozemské špičkové užitkovosti. Rovněž tak nižší stavy
hospodářských zvířat v nových členských zemích, s výjimkou Polska, negativně
ovlivňují jejich hospodářský výsledek ve srovnání se starými členskými státy.
•
Z provedené analýzy vyplývá úzká vazba mezi dosaženou úrovní celkové zemědělské
produkce a vynaloženými náklady. V rozměru vynaložených celkových nákladů na ha
z. p. české zemědělství dosahuje zhruba jedné poloviny úrovně Německa (55 %), 70 %
úrovně Rakouska a 74 % Francie. Zřetelně ve srovnání s ukazateli hodnoty produkce se
potvrzuje obecný závěr, že vysoká úroveň účelně vynaložených vstupů se pozitivně
promítá do výsledné hodnoty agrární produkce.
•
Z rozboru jednotlivých nákladových položek vyplývá jejich rozdílná váha
v jednotlivých zemích v rámci celkových nákladů. Velké odlišnosti se vyskytují
v režijních nákladech, používaných odpisových sazbách, v rozsahu nasazení externích
faktorů (mzdové náklady, pachtovné, úrokové náklady). Při posuzování nákladů obecně
jsou výsledky za Česko ve srovnání se zeměmi s převahou rodinných forem
hospodaření ve značné míře ovlivněny tím, že se data v systému FADN mezi podniky
PPO a PFO liší jak ve způsobu jejich zjišťování, tak co do absolutní výše.
•
Ukazatel podílu celkových nákladů na hodnotě zemědělské produkce vychází,
s výjimkou Polska, nepříznivě za nové členské země, přičemž za celé sledované období
2004-07 se hospodářský výsledek s nezahrnutím podpor pohybuje v červených číslech.
V rámci sledovaných zemí přední pozici zaujímají polští, nizozemští a rakouští
zemědělci. Z disponibilních dat plyne obecný závěr, že zemědělství unie s uvedenými
výjimkami za daných nákladově-výnosových relací není schopno reprodukce, pokud
nebude podporováno z veřejných zdrojů.
86
•
Ukazatel hrubé přidané hodnoty (HPH), resp. čisté přidané hodnoty (ČPH) v přepočtu
na ha z. p. vypovídá o výsadním postavení Nizozemska v rámci srovnávaných zemí
a obecně o intenzivnějším zemědělství ve starých členských státech oproti novým
členským zemím. Česko v ukazateli HPH/ha si v průměru za období 2004-07 stojí po
Slovensku na druhé nejhorší pozici. Dále z mezinárodního srovnání vyplývá, že
ve sledovaných ukazatelích nové členské země zaostávají za hospodářsky vyspělejšími
státy unie a s výjimkou polského zemědělství se za sledované období jejich situace
z hlediska ukazatele HPH, resp. ČPH nezměnila k lepšímu.
•
Z propočtu podílu externích nákladů na ČPH lze si učinit orientační představu
o závislosti zemědělců unie na výplatě provozních podpor. Ve srovnání se starými
členskými státy, v nových členských státech, s výjimkou Polska, externí náklady
pohlcují podstatně vyšší podíl ČPH, vyvolaný zejména mzdovými náklady námezdních
pracovních sil. Daný podíl ve starých členských státech, s výjimkou Rakouska, kolísá
kolem 50 %, v Česku za období 2004-07 dospěl k třem čtvrtinám ČPH. Obecně pak
platí, že čím vyšší je podíl externích nákladů na ČPH tím nižší je důchod ze zemědělské
činnosti a že se zvyšuje závislost hospodářského výsledku v zemědělství na cizích
zdrojích, ať již ve formě provozních podpor či externích faktorů.
•
Většinou sledovaných analytických ukazatelů lze doložit nereálnost tvrzení, že pokud
by přestaly být v rámci SZP vypláceny podpory, nedošlo by k ohrožení konkurenční
pozice českého zemědělství, ale naopak, že dané opatření by postihovalo ve zvýšené
míře především ostatní členské země. Soustava sledovaných ukazatelů vede k závěru, že
zrušení podpor do zemědělství by ve většině srovnávaných členských zemí vedlo
k propadu hospodářských výsledků, tj. do ztráty. Mezi srovnávanými zeměmi je pouze
nizozemské zemědělství příkladem země, kde je váha podpor nevýznamná.
•
Ze srovnání údajů za nespecializované standardizované podniky s podniky různého
výrobního zaměření lze dospět k poznání, že až na malé výjimky se výkonnostní pořadí
9 komparovaných členských zemí z pohledu jednotlivých vybraných ekonomických
ukazatelů v zásadě nemění. Toto konstatování dovoluje vyslovit závěr, že mezinárodní
srovnání členských zemí unie na základě standardního podniku, s výjimkami a všemi
výhradami uvedenými ve studii, vypovídá o jejich ekonomické výkonnosti a tedy
i konkurenceschopnosti. V rámci tří typů specializace se ve většině sledovaných
ukazatelů příliš neliší podniky polní výroby od podniků smíšené produkce, zatímco
mlékařící podniky jsou v rámci sledovaných ukazatelů a komparovaných zemí ve své
většině výkonnější.
•
Jestliže v podmínkách českého zemědělství platí, že podniky s vyšším zastoupením
DJ/ha jsou hospodářsky méně úspěšné a profitují na pěstování polních plodin s menší
pracovní náročností a vyšší intenzitou, pak odlišně lze charakterizovat situace
v zemědělských podnicích náležejících do skupiny EU 15. V těchto zemích v důsledku
87
obecně vyšších hodnot produkce ať rostlinného nebo živočišného původu
zaznamenáváme v kategorii rozhodujících syntetických ukazatelů typu HPH, resp. ČPH
lepší výsledky, ať již v přepočtu na AWU, kde rozdíly českého zemědělství vůči
vyspělým zemím ze skupiny EU 15 jsou méně patrné, tak přepočtem na hektar.
•
Z mezinárodní komparace ukazatelů celkové produkce, hrubé a čisté přidané hodnoty
v přepočtu na hektar lze odvodit závěr, že existující výrazná diference v základních
ekonomických ukazatelích mezi českým zemědělstvím a zeměmi s vyspělým
zemědělstvím je potvrzením nezbytného požadavku zvýšit výkonnost českého
zemědělství. Proces urychleného vytěsňování ztrátových podniků podniky ziskovými
zásadně posouvá české zemědělství do vyšších výkonnostních pater charakterizovaných
vyšší úrovní komparovaných ukazatelů.
•
Ve většině polských rodinných farem je převažujícím výrobním zaměřením smíšený
podnik, rozvíjející jak rostlinnou tak i živočišnou produkci. Pokud např. v ukazateli
ČPH/ha ve skupině velkých podniků české zemědělství dosahuje jen tři čtvrtiny úrovně
tohoto ukazatele v polských podnicích střední velikosti, pak platí, že polské zemědělství
musí silně konkurovat českým podnikům, přestože jeho velikostní struktura je
nesrovnatelně méně výhodná.
•
Z prokázaných rozdílů ve výkonnostních parametrech českého zemědělství ve srovnání
s vyspělými zeměmi EU vyplývá zásadní závěr, že výsledky z provedené analýzy jsou
potvrzením rezerv, které aktuálně v českém zemědělství existují. Zjištěné rozdíly,
pokud budou postupně zlikvidovány, vymezují do blízké budoucnosti prostor pro
zvyšování konkurenceschopnosti českého zemědělství v rámci unie.
•
V rámci mezinárodní komparace důležitých syntetických ukazatelů získávaných v síti
FADN se dospívá k diametrálně odlišným zjištěním, což jen samo o sobě signalizuje
náročnost úkolu po roce 2013 nasměrovat SZP tak, aby byla přijatelná pro všechny
účastníky jednotného trhu. Ukazuje se, že bez agrárních podpor by byla ohrožena
konkurenční pozice prakticky všech členských zemí EU 27 a v tomto smyslu je tato
studie nepřehlédnutelným poselstvím zejména těm z tvůrců agrárních politik, kteří
budou kompetentní spoluúčastnit se jednání k budoucímu směřování SZP.
88
LITERATURA
BAŠEK, V., KRAUS, J. Czech foreign agricultural trade after joining the European Union.
Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika). 2009, vol. 55, No. 12, s. 35-46.
ISSN 0139-570X
DAX, T., MACHOLD, I: Benachteiligte Gebiete in den Neuen Mitgliedsstaaten. Facts &
Features 35. Bundesanstalt f. Bergbauernfragen, 2006.
European Commission AGRI/G3, FADN, RICC 1453, 1484. Standard results 2004, 2005,
2006.
Farm Accountancy Data Network, Commission of the European Communities, 1984, s. 66.
HANIBAL, J., HARVILÍKOVÁ, M. Srovnání ukazatelů efektivnosti zemědělských podniků
EU 25. Interní materiál ÚZEI, březen 2008
HANIBAL, J. a kol. Uplatnění zemědělské účetní datové sítě v ČR. Výzkumná studie VÚZE,
2004, č. 78, 71 s.
HANIBAL, J. Výsledky šetření FADN za rok 2007. Praha: ÚZEI, Kontaktní pracoviště
FADN CZ; z 21. 10. 2008.
Zpráva o stavu zemědělství v ČR za rok 2007.
89

Podobné dokumenty

Certifikovaná metodika 1G58063 CM 2

Certifikovaná metodika 1G58063 CM 2 které mohou případně tvořit základ pro návrh systému HACCP v ekologickém mlékařství. Organic herds of dairy cows can show higher total bacteria counts in the case of use older types of milking equi...

Více

Černostrakaté Novinky 3/2013 - Svaz chovatelů holštýnského skotu

Černostrakaté Novinky 3/2013 - Svaz chovatelů holštýnského skotu mléka, velmi dobrým končetinám a celkově funkčnímu zevnějšku dcer. Předností býka je vysoká mléčná produkce s odpovídající úrovní mléčných složek (+1559 kg mléka, -014 % tuku a -0,02 % bílkovin), v...

Více

Výroční zpráva 2008 - Regionální rada regionu soudržnosti Střední

Výroční zpráva 2008 - Regionální rada regionu soudržnosti Střední Tato zpráva a stanovisko byly společně s popisem řídícího a kontrolního systému OP zaslány 6. listopadu 2008 EK. EK měla k těmto dokumentům výhrady a do data zpracování výroční zprávy nebyly uveden...

Více

Prodejte své ostrovy!

Prodejte své ostrovy! 3. „Řekové jsou líní“ Fakta: Řekové pracují hodně. Skutečná týdenní pracovní doba – po odečtení poledních pauz – se před krizí podle Eurostatu (Statistický úřad EU, pozn. autora) pohybovala okolo 4...

Více

Průmyslové roboty - střední průmyslová škola strojírenská a

Průmyslové roboty - střední průmyslová škola strojírenská a Průmyslové roboty jsou volně programovatelné manipulátory projevující se větším rozsahem pohybových funkcí s .možností realizace manipulačních i technologických operací. Charakteristickou vlastnos...

Více

Newsletter Skypaper 17 2016 (*, 1 MB)

Newsletter Skypaper 17 2016 (*, 1 MB) Loni přišlo letiště, v důsledku zrušení ruských linek, o dvě třetiny cestujících. Dá se čekat, že rok 2016 bude ještě horší? Zrušení obou pravidelných linek se plně projeví až letos, s tím počítáme...

Více

Proč je malých zvířat víc než velkých

Proč je malých zvířat víc než velkých informací i zájmu ubývá. Vzniká tak kuriózní situace. Zatímco v přírodě je našich blízkých příbuzných pomálu a početně dominují ti ostatní, v literatuře o zvířatech je tomu právě naopak. Zbývá otáz...

Více

Otevřít nebo stáhnout ve formátu Acrobat Reader

Otevřít nebo stáhnout ve formátu Acrobat Reader Údaje v tabulce nejsou uvedeny pro malý počet podniků v souboru

Více

Ing. Tomáš Medonos, Ph.D., Ing. Ladislav Jelínek, Ph.D.

Ing. Tomáš Medonos, Ph.D., Ing. Ladislav Jelínek, Ph.D.  Jabarin and Epplin (1994) analyzoval dopad fragmentace pozemků do výrobních nákladů pšenice v Jordánsku.  Nguyen et al. (1996), Wan and Cheng (2001) and Tan et al. (2010) zjišťoval dopad fragmen...

Více