Zvonky číslo 70

ČASOPIS KOPŘIVNICKÉ FARNOSTI
ČÍSLO 70
VÁNOCE 2015
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
NA ÚVOD
„Když hluboké ticho všechno objímalo a noc ve svém běhu
k polovině došla, tvé všemocné slovo, Bože, sestoupilo
z královského trůnu z nebe.“
Mdr 18,14-15
Po celý rok se na nás ze všech stran hrnou tisíce slov.
Útočí na nás reklamní slogany a vnucují, že musíme mít to či
ono. Telefonáty, různé rozhovory, média nás zavalují slovy
tak, až nás z toho bolí hlava.
V adventu snad máme trochu ticha. Ticho vyhledával Jan
Křtitel i Ježíš a mnoho jejich následovníků po dva tisíce let.
V tichu totiž můžeme slyšet věci, kterých bychom si normálně
nevšimnuli.
Nedávno jsme se spolčem hráli takovou zajímavou hru. Na
jednu hodinu jsme měli zavázané oči a nesměli jsme mluvit.
Kolik různých vjemů si člověk všimne, když ho neruší okolí!
Jak hluboko ho mohou oslovit myšlenky, které se mu v té
době honí hlavou.
O Vánocích, „když hluboké ticho všechno objímalo“, učinil
Bůh velký zázrak – sestoupil z nebe na zem. Někdo vánoční
události
potřebuje
mít
pořádně
nasvícené
reflektory
a ozvučené hlučnými reproduktory, ze kterých si linou koledy.
Nejsem si jistý, jestli si takový člověk všimne toho, co se
o Vánocích opravdu stalo, tedy že všemocné Boží slovo
„sestoupilo z královského trůnu z nebe“.
Kéž letošní Vánoce prožijeme v úžasu nad tím, co se stalo.
Ať nás osloví hluboké ticho, ve kterém Bůh koná velké divy. Ať
dokážeme vnímat to, co je „za zraky“, co je „zázrak“.
A slova, která jsou v tomto čísle našeho časopisu, a která
popisují hezké věci, jež se v naší farnosti odehrály, ať nás
povzbudí!
o. Jakub
2
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
Z NAŠÍ FARNOSTI
OHLÉDNUTÍ ZA OPRAVOU OLTÁŘE
Je to již více než rok, kdy z původního hlavního oltáře
kostela byly sundány sochy, věžičky a zůstalo jen torzo
původního oltáře.
Plánování opravy bylo hodně závislé na finanční situaci.
Podle zkušenosti z předchozích let se plánovalo, že potřebná
částka bude vybrána až koncem podzimu roku 2015.
Restaurátor p. Bittner v tom neviděl problém. Slíbil, že práce
budou do podzimu hotovy a ani nepožadoval žádnou zálohu.
A tak se v polovině listopadu začalo.
Naprostá většina prací probíhala v dílnách ve Staříči.
Práce bylo dost: hrubé očištění, zkoušky rozpustnosti
pozdějších přemaleb, sejmutí nečistot a přemaleb, odstranění
laků ze soch, doplnění chybějících a olámaných dřevořezeb,
tmelení, lepení, barevné retušování, početné zlacení,
petrifikace dřevěných částí, zpětné sestavení….
Díky tomu, že náš kostel je vytápěn, práce mohly probíhat
i přes zimu. Přesto všechny překvapilo, když čtyři dny před
oslavou výročí posvěcení kostela byly všechny práce
dokončeny. Díky mnoha brigádníkům, kteří velmi rychle
zareagovali, mohl být kostel uklizen a připraven na nedělní
oslavu. Opravený oltář tak všem znovu ukazuje něco z Boží
krásy a velikosti. Velké poděkování patří i farním stolařům,
kteří opravili obložení spodní části oltáře a doplnili chybějící
části. Celá oprava stála 919 600,- Kč, které se podařilo dát
dohromady nejen díky sbírkám v kostele, ale i díky mnoho
a mnoha jiných soukromých darů.
Během oprav byla navíc očištěna i socha P. Marie na
bočním oltáři. Její čistota však neladí se zbývajícími sochami
sv. Anny, Alžběty a Josefa, takže i je čeká podobný proces.
o. Jiří
3
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
4
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
S NOHAMA NA PEDÁLECH
A RUKAMA NA KLAPKÁCH,
ANEB CO VYPRÁVÍ PÍŠŤALY
Ačkoli o zvoncích je
známo, že rády něco
vyzvoní, tentokrát nám
vyzvonily „něco“ píšťaly,
a to ne ledajaké. Píšťaly
z královského nástroje,
zvaného VARHANY. Rády
by prý poděkovaly
jedněm rukám, které se
tomuto nástroji věnují již
60 let. Čí ruce to jsou?
Ruce skromné,
upracované, pokorně
přiznávající, že s věkem
jim to již tak hbitě po
klapkách neběhá, přesto
stále ochotné doprovodit
liturgii varhanní hudbou.
Ruce našeho milého
varhaníka pana
Pavla Altrichtera.
Poprosili jsme jej o pár slov, kde jinde než na kůru našeho
kostela za jeho milovanými varhanami. Nechali jsme jej
vzpomínat na začátky i na ostatní kolegy. Tak slyšte:
To budete asi chtít něco vědět. Jak jsem se vůbec k tomu
dostal? Jsem původně rodák z Frenštátu z hudební rodiny
5
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
a z rodiny katolické, která účinkovala ve Frenštátě na kůru.
Můj starší bratr, nynější kněz Václav, než šel studovat, byl
dříve civilním zaměstnáním varhaníkem ve Frenštátě. Bylo mi
14 let, měl jsem za sebou 6 let klavíru a Václav, už nevím, zda
to bylo na jaře nebo na podzim, mě k varhanám přitáhl
a naučil mě základy varhanní hry, takže pedály a způsob
hraní, protože prstovou techniku jsem uměl z klavíru a liturgii
jsem ovládal. Moje dvě první písně z kancionálu Boží cesta
byly Svatý, svatý, a Hleď, mocný Hospodine. Několikrát jsem
hrál na požehnání v sobotu večer. Poprvé bez bratra, na ostro,
bez dohledu, bez pomoci jsem hrál na jedné svatbě, a to jsem
se musel doučit právě tu mešní píseň Hleď, mocný Hospodine.
Ve Frenštátě jsou dva kostely, jak možná víte, bylo tam
několik kněží a současně ve stejnou chvíli byla svatba
v jednom kostele i v druhém, takže nezbylo než docvičit, co
jsem neznal a ve farním kostele sv. Martina jsem hrál na první
svojí mši.
My jsme bydleli naproti horního kostela a měl jsem to, no
25 metrů od domovního vchodu k vchodu na kůr, to znamená,
že minutu před začátkem mše sv. jsem vyběhnul z chalupy,
doběhnul bočním vchodem na kůr, zapnul motor, pět rejstříků
a mohlo se hrát. Tehdy nebyly číselníky, tehdy se strkaly
plechové štítky do stojanu, jaké číslo tam bylo nastrkané,
takové jsem vytáhl a hrál. … Tak jsem začínal ve čtrnácti
letech.
Hrával jsem ne zcela pravidelně až do vojny a občas i na
vojně v Žatci. Ve Frenštátě jsem okamžitě pokračoval,
postupně na mě přehodili i místní kostelní sbor. V srpnu 1968
jsem se přestěhoval do Kopřivnice. A první neděli, co jsem byl
v Kopřivnici, jsem šel za tehdejším farářem, doktorem
Jestříbkem, se přihlásit do sakristie, že jsem varhaník
z Frenštátu a že jsem se tu nastěhoval a že jsem ochotný
vypomáhat. Okamžitě mě zaměstnali, s tehdejší varhanicí
paní Helenou Stiborkovou, pamětníci si na její jméno
vzpomenou, jsme se střídali a hráli převážně v neděli. Brzo se
pak stal farářem P. Řezníček Bohumil, a tak už jsem hrál úplně
6
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
pravidelně každou neděli až do teď, což je 46 let v Kopřivnici.
Tisíce mých sezení za varhanami už těžko spočítám. Hrávám
i teď jako důchodce ještě dvakrát během týdne, někdy
i třikrát. Dorostli mi dva mladší kolegové, Aleš Nytra a Václav
Šablatura, postupně jsem část povinností na ně přehrál
a hlavním varhaníkem je teď Václav Šablatura.
Když jsme u těch jmen, kdo ještě za tu dobu v Kopřivnici
hrával?
Několik let tu pomáhala tehdejší hospodyně patra
Řezníčka z fary, ta hrála všední dny a jmenovala se Marie
Schmiedtová. Aktivně tu působil i nedávno zemřelý pan Václav
Sedoník a také můj syn Michal, dokud byl na studiích na
gymnáziu a potom, když přijel jako bohoslovec na prázdniny.
A samozřejmě Marie Filipová (také nedávno zesnulá, pozn.
red.), ta vychovala nynější dva kolegy.
Hrajete i v jiných kostelích?
Od devadesátého roku jezdím pravidelně co čtrnáct dní
v pondělí na svatý Hostýn. Téměř deset let jsem dojížděl
v neděli do Sedlnic a tam se mi podařilo vychovat postupně
dva mladé adepty, „děcka“ od Říhů. Dojíždím jedině na
pohřby, protože oni jsou na studiích. Jinak jsem občas
vypomáhal v Lichnově, protože tamním varhaníkem, a též tu
někdy hrává, je pan Petr David, a jelikož byl učitel hudby, tak
odpolední a večerní hraní nemohl absolvovat. No a v mnoha
dalších, v Závišicích, v Rybím.
Je třeba zdůraznit, že nejsem profesionální varhaník, jsem
samouk, čili já se nemohu v umění varhaní hry rovnat např.
Václavu Šablaturovi, který má Rybkovu lidovou konzervatoř.
Profesor Rybka z Klimkovic vychoval celou řadu mladých
varhaníků i Maruška Filipová byla jedna z nich. Já hraju jenom
to, co moje prsty zvládají. Když tu byl Otec Karel Doležel, tak
jsem mu sdělil, že jednou popletu obětování s přijímáním,
zavřu varhany a budu končit. Smál se a já jsem říkal:
7
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
Nesmějte se, já to myslím zcela vážně. A jak přišel otec Jiří,
tak jsem mu to samé zopakoval.
Je rozdíl mezi uměním varhaníka kdysi a teď?
Já jsem začínal ještě za staré liturgické předkoncilové doby,
tehdy byl způsob hraní varhaníka podstatně náročnější.
Existovaly tzv. tiché a zpívané mše svaté. Tichá byla taková,
kde se kněz latinsky modlil od začátku do konce, varhaník
stále hrál a přestával ve dvou okamžicích, při proměňování
a při Ejhle Beránku Boží. Všechno ostatní od vrchu dolů se
pořád hrálo a lidé zpívali. Jak kněz přistoupil k oltáři, tak se
začalo zpívat, protože kněz nepromluvil hlasitě ani slovo
české. Epištola a české čtení se zavedlo až později. Četlo se
z kazatelny nebo ze stupňů oltáře a ve všední dny vůbec ne.
Když přišli lidé do kostela ve všední den a nehrály varhany,
modlili se hlasitě růženec a bylo jim jedno, co se na oltáři dělo.
Tak to byly ty tiché mše.
Anebo byly tzv. zpívané mše, latinské samozřejmě, jiné
neexistovaly, kde byly jednotlivé části zpívané, tzn., že kněz
zpíval a varhaník odpovídal s doprovodem varhan. Teď si
vezměte, že ve Frenštátě bylo šest nebo sedm kněží a každý
zpíval v jiné tónině. Já jsem měl před sebou takový papír od
svého bratra Václava, měl jsem napsané odpovědi a ve všech
možných tóninách od jednoho křížku až po sedm bé. Jak ten
kněz začal zpívat třeba prefaci, tak jsem si honem ťuknul tón
a podle toho jsem naskočil do not a odpovídal. V jaké to bylo
tónině, v také to bylo tónině, protože kdyby to bylo v jiné, tak
by bylo vidět, že jsem neschopný. Varhaník musel moc dobře
znát liturgii, aby věděl, kdy si může s lidmi zazpívat sloku
písně. Zpívané mše byly většinou v neděli.
Teď varhaník musí znát žalmy a je žádoucí aby uměl
současně zpívat. Varhaník, který nezpívá, si musí někoho
pozvat, aby stál vedle něho a s ním to zpíval. Není to
jednoduchá věc, zvládat zpívat a ještě hrát. Bratr mě k tomu
od dětství vedl.
8
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
Kde se vám hraje nejlépe?
Jsou krásné varhany třeba na Čeladné, tam jsem se jako
kluk trochu učil u P. Josefa Práška, který tam dělal varhaníka
a neměl kněžský souhlas, učil mě zpěvu i sborovému, a ty
lepší základy jsem získával od něj. Jsou tam maličké varhany,
ale jedny z nejlepších, na které jsem hrál. Dobře se hraje
v Sedlnici, ale kopřivnické varhany jsou kopřivnické varhany,
to je srdeční záležitost. Jak jsem se nastěhoval do Kopřivnice
v 68, byly varhany chvíli po rekonstrukci, možná 3 roky, a od
té doby tu slouží ve stavu, v jakém jsou. Vyžadují každoroční
údržbu, systém je zastaralý, nefunkční, chtělo by to přestavět.
Máte ještě jednoho bratra, známého dirigenta, kde teď
působí?
O deset let mladší Petr, dirigent, už je též důchodce, nemá
pevné angažmá. Dělá profesionálního a ve světě dosti
uznávaného dirigenta na jednotlivé smluvní případy, takže
účinkuje od Japonska až po Spojené státy. U nás v Česku moc
nebyl, protože za bývalého režimu nebyl samozřejmě moc
známý. Teď bydlí v Praze, rád provádí kantátová díla, tedy
velké symfonické orchestry s pěveckými sbory a sólisty.
9
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
Nejveselejší příhoda za varhanami?
Jsou pořád nějaké, ale veselých příhod moc není. Varhaník
na kůru je často rozptylován velkým počtem lidí, kteří ruší.
Často tu sedí „kůrovci“. KŮROVCI - nikoli od slova kůra, ale
kůr, jinde označovaný jako kruchta. Méně či více početná
skupina lidu kostelního, které už dávno nestačí ona přízemní
víra v lodi kostela, a proto vystupuje v neděli blíže k nebesům.
Kůrovci, většinou opřeni o okraj ochozu, pozorují z ptačí
perspektivy zasedací pořádek sedících dole. Neslyší toho asi
mnoho ze slova Božího, ale vědí přesně, kdo kterou neděli
v kostele chyběl. Bohoslužbu tráví ve vyšší nadmořské výšce.
Jistý akolyta se pokusil přede mší svatou kůr kostela
uzamknout a věřil, že pokud se kůrovci nedostanou na kůr,
zaujmou místo v lodi kostela. Mýlil se. Šli domů. (… úryvek
z knihy Věroměr Maxe Kašparů).
Ale přece jen jedna. Na noční vánoční bohoslužbě se před
lety stalo, že mladých lidí desítky, kabáty na věšáku tu visely
a najednou během mše svaté někomu začal zvonit mobil.
A zvonil a zvonil a nikdo nereagoval. Až potom komusi to
zapálilo, že to bude jeho mobil, tak tam šel a do těch kabátů,
to bylo ve čtyřech vrstvách, v těch kabátech začal hrabat
a hrabat a hledat a jak to odhaloval, tak ten zvuk byl stále
silnější a trvalo dlouho, než se k němu dopracoval.
A co závěrem? Panu Altrichterovi moc děkujeme za
příjemné vzpomínání. A pozor - klavíristi, stačí vám jen 6 let
studia a spousta píle a můžete se stát také skvělým
a zkušeným varhaníkem. KŮROVCE prosíme, aby seděli tiše,
nevrtali do dřeva a práci varhaníka nerušili svou přítomností.
Hrát a zpívat ke chvále Boží je krásné, ale náročné.
Děkujeme.
Pavel a Vladimíra Kupčíkovi
10
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
KONCERT SCHOLY
V neděli 22. listopadu odpoledne proběhl v našem kostele
koncert místní scholy s názvem Příběhy starého zákona.
Koncert začal ve tři hodiny odpoledne pod vedením Stáni
Raškové.
Před zaplněným kostelem zaznělo devět písní s tématikou
starého zákona. Každé písni předcházela čtená předmluva,
která píseň uvedla. Jménem celé scholy bych chtěl poděkovat
všem lidem, kteří si nás přišli poslechnout a pokud se Vám
naše vystoupení líbilo, můžete nás zaslechnout nejen na
nedělních mších, ale také na půlnoční mši na Štědrý večer.
S přáním prožití krásných a pokojných Vánoc se loučí..
Martin Šablatura
11
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
… A JAK SE KONCERT LÍBIL ?
Sváteční odpoledne s naší scholou.
V neděli 22. 11. jsme přišli do našeho kostela na koncert naší
scholy. Těšili jsme se na program, který si mladí připravili.
Jejich vystoupení bylo úžasné! Každý zpíval s velkým
nadšením a radostí.
Drigentku i hudební doprovod velice oceňujeme. Pro nás
posluchače to bylo opravdu sváteční odpoledne – o slavnosti
Ježíše Krista Krále.
Myslíme si, že by bylo dobré, kdyby naše schola vydala svoje
CD. Za nějakou dobu se mladí různě rozletí do světa a měli by
památku jak oni, tak my na ně.
Moc děkujeme také za doprovody při liturgiích (křtech,
svatbách i pohřbech, půlnočních mších svatých…). A vůbec za
hodiny nácviku, které zůstávají skryté.
Jste skvělí!! Díky!
Farníci
Příběhy starého zákona
Dne 22. listopadu v 15 hodin se konal v našem kostele sv.
Bartoloměje koncert místní scholy s názvem Příběhy starého
zákona. Byl to balzám pro uši i duši. Kdo tam nebyl, má čeho
litovat.
P. Sobková
Jak jsme naložili s nedělním odpolednem…
Máte doma návštěvu? A třeba nechodí do kostela? A nechcete
jen sedět doma? Tak ji vezměte na koncert Kopřivnické scholy.
A uvěří! Ta radost ve tvářích děvčat a mládenců je nakažlivá.
Tolik mladých lidí svůj volný čas věnovalo nácviku a zkouškám
na koncert. Obětovali se pro nás, aby nám udělali radost
a posílili nás ve víře. Ve světě se děje tolik smutných událostí,
které svými silami nemůžeme změnit. Ale my se můžeme
modlit a nebo zpívat. Kdo zpívá, ten se vlastně modlí.
Vytrvejte vy všichni mladí ve schole, plníte důležité poslání.
Moc děkujeme za úžasné nedělní odpoledne. I naše návštěva
byla ohromena a odcházeli jsme naplněni radostí.
L. Bajerová
12
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
ZE ZŠ SV. ZDISLAVY
Co nového ve škole – advent 2015
„Radujte se, opět pravím, radujte se. Pán
je blízko!“
Radost se nedá nařídit, radost se musí žít.
A důvodů k radosti máme i nyní ve škole
dost. Radujte se s námi. Protože událostí
bylo mnoho, tentokrát je představíme
jinak.
Pro podzim letos platilo:soutěže, besedy,
projekty a sbírky.
Ale nejdůležitějšími akcemi byly ty nejčerstvější.
Ve čtvrtek 10. prosince Zastupitelstvo města Kopřivnice
s konečnou platností schválilo prodej budovy školy
zřizovateli, biskupství ostravsko-opavskému. Všem
děkujeme za podporu.
V pondělí 14. prosince se 40 žáků a 4 učitelé šťastně
vrátili ze zahraničního vzdělávacího pobytu v Anglii. Škola
získala prostředky pro rozvoj jazykových dovedností žáků ve
výši 554 tis. Kč a díky projektu OP VK „Cesta k porozumění“ se
mohla tato cesta uskutečnit. Vyjeli v úterý 8. prosince a celý
den strávili na cestách. Ve středu ráno po cestě autobusem
i trajektem dorazili do Londýna. Bylo celý den nádherně
a slunečno. Navštívili London Eye, prohlédli si Westminsterské
opatství, budovu parlamentu, Big Ben, Trafalgarské náměstí,
Buckinghamský palác, viděli výměnu stráží. Večer se uchození
a plní zážitků ubytovali v rodinách. Ve čtvrtek se autobusem
dopravili do krásného historického města Rochester, kde
navštívili hrad, katedrálu a interaktivní muzeum. Viděli
protipovodňové bariery na řece Temži a dopolední program
uzavřeli návštěvou Greenwich. Odpoledne strávili s angličtinou
ve škole. V pátek objevovali historii v Natural History Museu
a odpoledne se zase pěkně učili. Na sobotu byl připraven výlet
do 100 km vzdáleného přímořského města Brighton. Viděli
13
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
anglický venkov a typické pobřežní město. Po cestě se zastavili
u zdejší zajímavosti, která se nazývá Long Mann - obrovská
postava muže vyrytá do bílého podloží na svahu, navštívili
i typický hřbitov a starý kostel. Další zastávka byla už
u pobřeží. Prohlédli si bílé skalní útesy Beachy Head a Seven
Sisters bičované mořem a zažili opravdu silný vítr. Celou
neděli věnovali opět prohlídce centra Londýna. Po
nejznámějším mostě Tower Bridge se dostali do City, které je
historickým srdcem města. Po anglikánské bohoslužbě
v nádherné katedrále svatého Pavla pokračovali k pevnosti
Tower a odtud lodí do přístavu v Greenwichi. A pak už jen
dlouhá cesta domů. Svatý Kryštofe, díky.
Co dál? Alespoň krátce.
Soutěže
- v sobotu 3. října v Katolickém domě
v Lubině na Ústřední orelské soutěži
v přednesu křesťanské umělecké
poezie a prózy Svatováclavská réva
školu reprezentovalo 22 dětí a na
stupních vítězů stanuli Josef Raška,
David Kupčík, Klára Šprochová
a Klára Kupčíková
- v úterý dne 24. 11. 2015 se uskutečnil 4. ročník pěvecké
soutěže Kopretina v DDM Kopřivnice. Z naší školy se zúčastnilo
13 dětí. I tady jsme slavili úspěch. Na 1. až 3. místě se ve
svých kategoriích umístili Magdaléna Böhmová, Petr Socha,
Marie Kostelníková, Klára Holubová, Marie Besedová, Dagmar
Pešková a Anna Sochová. Poslední kategorie byla dua – tria,
kde s jistotou zvítězily také naše žačky a to Anna Sochová
s Markétou Buzkovou z 5. třídy.
- 14. a 23. října se naši žáci zúčastnili soutěže družstev ve
stolním tenisu, kde se probojovali až do krajského kola 3.
listopadu v Opavě. Přivezli bronzové medaile. Jen tak dále,
kluci!
14
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
- v pondělí 7. 12. 2015 se utkali naši mladší florbalisté s dalšími
pěti školami z okolí. Dokázali svou houževnatostí a především
obrovským nasazením porazit nejen všechny tři kopřivnické
školy, ale i družstva z Frenštátu a Starého Jičína. Ve finále se
utkali s týmem ZŠ Emila Zátopka a i tento vyrovnaný duel
dotáhli do vítězného konce. Postupují do dalšího kola, které se
odehraje v prvním lednovém týdnu. Reprezentovali nás: Jakub
Socha, Benedikt Přádka, Tomáš Janek, Kryštof Socha, Vojtěch
Kostelník a Vít Buzek.
- ve středu 25. listopadu proběhlo v naší škole okresní kolo
biblické olympiády s názvem Bible a my se
46
účastníky. Do ústředního kola postoupili za naši školu
Šárka Kupčíková, Václav Sopuch, Benedikt Přádka,
Klára Kupčíková a Petr Štusek.
Besedy
„Mami, víš, že k nám do školy
přijede Božena Němcová?“, hlásil
jeden druhák
doma. Božena
Němcová to sice už být nemohla, ale
ve čtvrtek 22. října jsme ve škole
přivítali
opravdovou
paní
spisovatelku. Paní Ivona Březinová
dětem z druhé až páté třídy
vyprávěla, jak vzniká knížka i o tom,
jak se stala spisovatelkou.
Možná by mohla mezi besedy patřit i tradiční návštěva
LDN. Vždyť na „besedu“ se babičky a dědečkové určitě těší.
Nejvíce se letos beseduje v družině. Za podzimní měsíce uvítali
již tři dědečky, pana Jalůvku, Janka a Šimíčka. Bylo, je a bude
stále co poslouchat, vždyť moudrost generací byla vždy
předávána vyprávěním a společnou činností.
I návštěva muzea může být besedou. Začátkem listopadu,
brzy ráno, se vydali druháci do Příbora. Nejdříve šli do kostela
sv. Valentina, kterým je provedl ochotný a trpělivý pan
kostelník Monsport. Pak do muzea, kde byl pro ně připraven
15
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
program Dámy a pánové, držte si klobouky. Zkoušeli plstění,
krumplování, česání, barvení a nakonec si odnesli jeden malý
klobouček. Prohlídli si výstavu klobouků, a sami si i klobouky
mohli vyzkoušet.
První listopadový čtvrtek mohli besedovat i rodiče.
Samotný název „Komunikace s puberťákem“ nabízí mnoho
otázek a paní Mgr. Silvie Quisová, Ph.D. ze Slezské univerzity
v Opavě měla na co odpovídat. Určitě přispěla ke zlepšení
našeho rodičovského vychovatelského umu.
Projekty
V týdnu od 9. listopadu do 13. listopadu probíhaly na
1. stupni projektové dny.
Na svátek sv. Martina si prvňáčci zopakovali písmenko M.
Máma, mufiny s mákem, marcipánem, mandlemi a mrkví,
mozaika, mýdlo, máslo, mošt, miska a mozek – není výčet ze
slovníku ale popis, toho, co prožili.
Od prázdnin je jenom krok, druhákům začal pohádkový
rok. Papírovým klíčem bránu do pohádky otevřeli, a první
pohádku, Hrnečku vař, uslyšeli. Každý kouká, drží pěsti, jak
jen dovede, zda se kouzlo povede. Povedlo se, třída jásá,
sladkou kaši rychle spásá. Hrníčků jsme malovali dosti, klidně
mohou přijít hosti. Jaké je pohádky druhé jméno? Hnedle bude
odhaleno. Nebudeme čas tu ztrácet, je tu Sněhurka a trpaslíků
dvacet. Na hlavě čepici v ruce jablíčko, nasmáli jsme se při
tanci maličko. A že se nám čepičky líbily, strom čepičák jsme
vyrobili.
Třetí třída se ponořila do sovího příběhu. Tajná zpráva od
sovičky Rozárky? Chvíle napětí a poté radost z nadcházejícího
projektového dne. Soví příběh nás provázel třídou (zvuky sov,
hra, přepis, poslech), multimediální učebnou (prezentace na
dané téma, trocha počítání, pohádka-Tři oříšky…), družinou
(papírové tvoření) i kuchyňkou (zdobení perníků, modelování
těsta a „soví zmrzlinový pohár“).
Běžel tudy ježek a zastavil se ve čtvrté třídě. Čtvrťáci se
už týden těšili na vyrábění ježečků z nepečeného těsta
a zdobení perníků. V družině ušili jehelníčky a naučili se
16
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
obšívací steh. V dílně matematiky skládali matematický
obrázek, kterým rozluštili, čím se ježek živí. Z hrušky, jablíček
a hroznového vína si vyrobili zdravou svačinku.
Většina dětí v páté třídě miluje zvířátka, a tak bylo téma
projektového dne jasné. Při domácí přípravě si děti zjistily
informace o svém zvířátku. Popsaly, jak vypadá, jak o něj
pečují, čím ho krmí a jaké nemoci jej mohou sužovat. Zjistily
také jméno zvěrolékaře, na kterého se mohou v případě
zdravotních problémů obrátit. Ve škole svého mazlíčka
představili svým spolužákům. Někteří si své mazlíčky přinesli
i do školy a uspořádali výstavu pro své spolužáky na 1. stupni.
-
-
-
-
Sbírky
Sbírek bylo několik:
ve spolupráci s o. s. ŽIVOT DĚTEM jsme na vybavení dětských
oddělení nemocnic přispěli prodejem magnetek, přívěsků
částkou 2 070 Kč.
potravinová sbírka ve spolupráci s Potravinovou bankou
Ostrava přinesla 102 kg trvanlivých potravin
v hodnotě cca 5 227 Kč pro neziskovou organizaci Fond
ohrožených dětí sociálně slabým rodinám.
a v prosinci jsme zakoupením výrobků v hodnotě 1 830 Kč
přispěli na léčbu mnoha dětských pacientů prostřednictvím
Fondu Sidus.
tradičně jsme prodávali výrobky na Jarmarku naděje
a adventní věnce. Získali jsme přes 11 000 Kč,
kterými přispějeme na Adopci na dálku i dalším
potřebným.
Advent je čas očekávání, příchodu, ztišení. Neznamená
zalézt do kouta, ale roznášet světlo dál. Stejně jako osmáci se
na Adventní duchovní obnově zamýšleli nad svým životem,
stejně jako nám sv. Mikuláš připomněl potřebu štědrosti, tak
i my buďme, jak jsme v neděli slyšeli „solí a světlem“.
Přeji všem radostné Vánoce.
Za ZŠ sv. Zdislavy sestavila
Mg. Vladimíra Kupčíková
17
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
KATOLICKÁ BESEDA
ZPRÁVY Z KATOLICKÉHO DOMU
Ve dnech 10. - 14. prosince 2015 proběhla v Katolickém
domě tradiční „VÝSTAVA BETLÉMŮ“, kterou připravovala MO
KDU-ČSL. Účast byla hojná, přijížděli lidé i z jiných měst.
Výstavu navštívilo také spoustu dětí ze škol a školek.
Pořadatelé si všimli, že některé z dětí pak odpoledne
přivedly na výstavu své rodiče a prarodiče. Bylo krásné
sledovat, jak jsou všichni návštěvníci spokojeni.
Děkujeme těm, kdo
byli ochotni zapůjčit
své betlémy.
Velké DÍKY patří
organizátorům,
pomocníkům
a hlídačům, bez
kterých by výstava
nemohla
proběhnout. Je to
hodně práce, kterou
vykonali.
Darovali spoustu svého času a úsilí, aby nám pomohli prožít
tento adventní čas. Alespoň na chvíli jsme se mohli zastavit
a pocítit pokoj, který vychází z Betléma.
Přeji všem čtenářům Zvonků,
aby si pokoj vycházející z Betléma uchovali v srdci
během vánoční doby i v celém roce 2016.
Martin Macko,
ředitel Katolického domu v Kopřivnici
18
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
VÝSTAVA BETLÉMŮ JEŠTĚ JEDNOU
Ve dnech 10. - 14. prosince jsme měli možnost shlédnout
v Katolickém domě nejrozmanitější Betlémy: dřevěné,
papírové, perníkové, malé, velké, které za tímto účelem zde
shromáždili občané města Kopřivnice. Návštěvnici této akce si
mohli vlastnoručně vyrobit postavičky do Betléma či ozdoby na
stromeček ze dřeva, zvonečky z pediku nebo nazdobit
perníčky, jejichž vůně se linula z kuchyně Katolického domu.
Bylo to příjemné setkání všech lidí dobré vůle.
P. Sobková
POZVÁNKY
Štěpánská zábava
s cimbálovou muzikou Pramínky
26. prosince 2015 v 19:00 hodin
v Katolickém domě v Kopřivnici
<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<
PŘEDSILVESTROVSKÁ VEČEŘE
MANŽELŮ
v úterý 29. prosince 2015 se sejdeme v 17:00 hodin na mši
svaté v chrámu sv. Bartoloměje. Večeři zahájíme v 18:00
hodin modlitbou za manžele a rodiny v Katolickém domě
v Kopřivnici.
Večeře bude domácí, z naší „Kaťácké“ kuchyně:
knedlo, vepřo, zelo. Můžete donést cukroví, ovoce nebo něco
k pití. Těšíme se na setkání se všemi, kdo se chtějí radovat
z daru manželství. Prosíme o nahlášení počtu porcí večeří,
nejpozději do 26. prosince 2015.
Lenka Macková: 737 119 286
[email protected]
19
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<
Přijměte pozvání na Vánoční koncert PSK Kopřivnice, který
se bude konat 28. prosince 2015 v 19:00 hodin v kostele
sv. Bartoloměje v Kopřivnici.
<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<
PLESOVÁ SEZÓNA 2016
8. ledna Skautský ples
15. ledna Ples farnosti Kopřivnice a Základní školy
svaté Zdislavy, tentokrát společně v Katolickém
domě.
29. ledna Ples KOPRETINA
30. ledna SWINGOVÝ ples
5. února Ples děkanátu Nový Jičín
6. února MO KDU-ČSL Příbor
<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<
SETKÁVÁNÍ BROUČKŮ V ROCE 2016
13. ledna
27. ledna
ZŠ sv. Zdislavy 9 h
Broučkovský
KARNEVAL v 9 h
v Katolickém domě
10. února ZŠ sv. Zdislavy 9 h
24. února ZŠ sv. Zdislavy 9 h
9. března Kostel sv. Kateřiny
ve Štramberku v 9 h
23. března ZŠ sv. Zdislavy 9 h
6. dubna
ZŠ sv. Zdislavy 9 h
Tělocvična a družina…
Sebou masky pro děti
a třeba i rodiče a malou
cenu do tomboly
Tělocvična a družina…
Tělocvična a družina…
Křížová cesta pro rodiče
s dětmi
Tělocvična a družina…
Tělocvična a družina…
Chalupa rodin s Broučky na Orlím hnízdě v Pstruží bude
od 29. do 31. ledna 2016.
Více informací a přihlášky – Lenka Macková.
20
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
PŘEDNÁŠKA OTCE
JINDŘICHA POLÁČKA NA TÉMA
„ADVENT SVÁTEK KONZUMU?“
Třetí neděli adventní přijal
pozvání Katolické besedy do
naší farnosti milý host otec
Jindřich
Poláček,
který
je
převorem kláštera dominikánů
v Olomouci.
Sloužil
hlavní
nedělní mši svatou, při které
nám kladl na srdce, abychom
nezapomínali, že máme být solí
a světlem světa. Přičemž zdůrazňoval, že obojím máme být,
tak akorát.
Odpoledne poté přednášel na téma „Advent svátek
konzumu?“. V malém sále Katolického domu mu naslouchalo
65 posluchačů. V první části přednášky otec Jindřich hovořil
o tom, abychom jsme se nebáli ruchu, povinností a konzumu
v adventní době, ale abychom jsme se uměli také ztišit
a kromě návštěvy obchodního domu navštívili s upřímností
i kostel a poklonili se tam Pánu. Svěřili mu své starosti
a načerpali sílu. Druhá část přednášky byla vyhrazena pro
dotazy z obecenstva, které byly zajímavé a otec Jindřich na ně
odpovídal s upřímností a civilností jemu vlastní.
Za Katolickou besedu věříme, že Vás otec Jindřich zaujal,
alespoň stejně jako otec Kamil Ober, který mezi nás před
časem také zavítal. Doufáme, že se s Vámi setkáme na dalších
přednáškách, které plánujeme organizovat pravidelně alespoň
jednou měsíčně. Již nyní můžeme prozradit, že v lednu
vystoupí náš otec Jiří Ramík a bude hovořit o svých
zkušenostech s životem v trapistickém klášteře, kde strávil půl
roku svého života.
21
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
Osobně děkuji všem, kteří na přednášku přišli a také
manželům Raškovým, otci Jiřímu a řediteli Katolického domu
Martinu Mackovi, kteří se na organizaci přednášek významně
podílí.
Za Katolickou besedu v Kopřivnici
a s přáním poklidného zbytku adventu
Tadeáš Holub
Cítíš –li se mladý jako my, neváhej a přijď na faru
a vytvoř s námi MLÁDEŽNICKÉ SPOLČO.
Zveme všechny mladé duší na nepravidelná páteční
setkání na faře! Scházíme se v 19:00 vždycky, když to ohlásí
pan farář v nedělních ohláškách. Pokud chcete prožít sdílení,
modlitbu a zábavu, tak určitě neváhejte a přijďte se podívat.
Uvidíte, že příště se vám bude chtít přijít zase. Každé setkání
má na starost většinou dvojice lidí. Témata se za ty roky, co
se scházíme, dotkly např. problému alkoholu, života muslimů,
či povídaní o poutích a poutních místech. Setkání se zúčastňují
22
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
také naši otcové a občas mají také téma. Pokud chcete prožít
páteční večer u písniček a veselých lidí, určitě přijďte, máme
dveře dokořán. Za spolčo se na Vás těší…
Martin Šablatura
SETKÁNÍ MLADÝCH LIDOVCŮ
Ve dnech 11. a 12. prosince proběhla na faře ve
Štramberku víkendovka pro mladé s názvem „Mládí v akci“.
Tuto akci pořádal z.s. Mladí lidovci, který si za své cíle klade
vytváření prostředí stimulující osobnostní, profesní, sociální,
politický a duchovní růst mladého člověka v duchu
křesťanských hodnot.
Víkendovku vedl předseda krajské organizace Mladých
lidovců Václav Najzar. Během pátečního odpoledne probíhaly
seznamovací aktivity následované večerní debatou v místní
hospůdce. V sobotu ráno pak účastníci měli možnost projít si
křížovou cestu, která byla před několika lety zrestaurována.
Trasa vedla z okrajové části Nového Jičína až na konec křížové
cesty, který se nachází nedaleko jeskyně Šipka ve
Štramberku. Na cestě nás provázel jeden z hlavních
organizátorů tehdejší rekonstrukce Stanislav Štefek.
Po obědě sdíleném s místím farářem o. Vladimírem
Zelinou následovaly ještě rukodělné aktivity. Naše výtvory
jsme pak věnovali pro prodej kopřivnickému dívčímu oddílu
skautek. Výtěžek této akce směřuje na projekt Adopce na
dálku, do kterého je oddíl zapojen.
Na závěr akce proběhla beseda s místostarostou
Kopřivnice Stanislavem Šimíčkem, kde jsme se dotazovali na
jeho politický život a práci. Věřím, že beseda byla oboustranně
přínosná a chtěl bych panu místostarostovi ještě jednou
poděkovat, že si ve svém nabitém programu našel pro nás
čas.
Martin Šablatura, člen Mladých lidovců
23
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
VÁNOČNÍ BOHOSLUŽBY 2015
--------------------------------------------------------------------------------------------Kopřivnice
Lubina
Čt 24.12. Štědrý den
16.00 – pro rodiny a děti
15.30 - pro rodiny a děti
23.00 -„Půlnoční“ mše sv.
21.00 - mše sv.
............................................................... ..........................
Pá 25.12. Slavnost Narození Páně
6.45 - mše sv.
8.30 - mše sv.
9.45 - mše sv.
14.30 - sv. požehnání
14.30 – sv. požehnání
15.45 - penzion - mše sv.
15 – 18 hod. kostel otevřen k návštěvě Betléma
....................................................................................... ..
So 26.12. Svátek sv. Štěpána
6.45 - mše sv.
9.45 - mše sv.
15 – 18 hod. kostel otevřen
k návštěvě Betléma
8.30 - mše sv.
............................................................... ..........................
Ne 27.12. Svátek Svaté rodiny
6.45 - mše sv.
9.45 – mše sv.
+ obnova manželských slibů
15.45 – penzion - mše sv.
8.30 – mše sv.
............................................................... ..........................
Po 28.12. Svátek sv. Mláďátek, mučedníků
7.00 - mše sv.
19.00 – koncert Pěveckého sdružení Kopřivnice
............................................................. ............................
Út 29.12.
17.00 - mše sv.
18.30 – Večeře manželů
............................................................... ..........................
St 30.12.
7.00 - mše sv.
............................................................... ..........................
Čt 31.12. sv. Silvestra
16.30 – mše sv.,
18.00 – mše sv.,
Te Deum
Te Deum
............................................................... ..........................
Pá 1.1. 2016 Slavnost Matky Boží P. Marie
6.45 - mše sv.
9.45 - mše sv.
8.30 - mše sv.
............................................................... ..........................
24