Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři

Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři

OBSAH:
* úvaha
* schůzka ODV
* Stezka písmáků 2003
* čtení na pokračování
* informace
* zamyšlení
* film dnes
* příběhy
Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: "Pojďme až do Betléma a podívejme se na
to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil."
(Luk 2,15)
Opět, jakoby překvapivě, přiblížil se ten předvánoční čas Adventu. Čas, kdy chystáme skautské be­
sídky a kdy se naši mladší bratři a sestry připravují na roznášení „Betlémského světla“ do rodin skaut­
ských i neskautských a do okolí. Těšíme se na toto symbolické obdarování světlem v duchu věrné služby
nejvyšší Pravdě a Lásce, jak jsme se k tomu zavázali ve svém slibu. Každý chceme alespoň trochu přispět
našim bližním k vědomí, že pod betlémskou hvězdou přišlo na svět skutečné Světlo spasení a vzájemné
lásky. A vzpomínáme přitom třetího bodu skautského zákona, že skaut je prospěšný a pomáhá jiným. No­
sitel Nobelovy ceny míru Martin Luther King v jednom ze svých kázání řekl: „Světlo přišlo na svět a kaž­
dý se musí rozhodnout, zda chce dále chodit ve tmě sobectví nebo ve světle lásky k bližnímu. Hlavní
otázka zní: co jsi udělal pro druhé? Podle toho budeme posuzováni.“
Musíme se tedy snažit pomáhat tam, kde je třeba a jak naše síly stačí. Třeba při vánočním krmení
zvířátek v lese, vždyť i ta němá tvář je Boží stvoření. Jdeme proto trpělivě k lesu, většinou v blátě a roz­
moklém sněhu a tiše si stýskáme po čerstvé sněhobílé pokrývce, ve které bychom rak rádi četli naučené
stopy pernaté i vysoké zvěře, typickou liščí stopu na čtyři způsoby i zaječí hopkání. Takový sníh je ve
skutečnosti však jen málokdy. Ale je vždy na všech malovaných betlémech a ve všech našich překrásných
koledách. A proto nechme již zaznít slova evangelického faráře Bohumila Bašteckého na motiv výše uve­
deného biblického verše, která byla před několika lety uveřejněna ve Zpravodaji Diakonie.
„Tak zase přišel ten čas, kdy se vydáváme na cestu. Jako pastýři, sotva jako mudrci… Jdeme k Betlé­
mu a bývá pěkně nasněženo, i když všude jinde je břečka. Jde s námi Kuba i Janek, ten s ovečkou a tam­
ten s vánočkou. A já jdu s nimi a rád. A poslouchám dudy a varhany a píšťalu a neslyším ten zdvižený prst
– dobře víme, že zdvižený prst se dá slyšet – který se někde stále ozývá a říká mi: faráři, drž se Bible!
Ale já si jen tak pro sebe a potichu, protože se stydím, říkám: Prste, kdybys věděl, jak se držím, vždyť
nebýt jeho, toho Nazaretského, nebyl bych já. A jak dlouho mi trvalo, než jsem si přestal dělat legraci
z vánoční sentimentality. Až mi pomalu došlo, že tam, kde je sentiment, kde je cit, tam je i šance, že mezi
kaprem a televizí a mezi vším vánočním folklórem se v člověku zadrhne otázka: „a co my ti milý dáme?“
Víme, co máme v tomto čase dělat. Máme jít do Betléma, protože i nám anděl řekl, že se tam narodil
Spasitel. Pro nás. A nevím, je-li to věkem nebo dobou, vnímám tu chudobu Boží víc než dřív. Vnímám víc
než dřív tu bezmoc Boží a raduju se, protože věřím, že v městě Davidově se nám narodil Spasitel. A věřím
tomu bezbrannému Bohu tím víc, čím větší strach mám z moci lidské. A raduju se z toho, že se Ježíš naro­
dil chudý. Být bohatý, ani by nás k němu nepustili. Takhle mu můžeme ještě i něco přinést.
Jdeme k Betlému a s úžasem nasloucháme Lukášovu příběhu, protože tak krásně spojuje nebeské a
pozemské, Boží a lidské. A také proto, že je tam místo i pro mne, pro Tebe i pro Vás. Všichni jdeme, mů­
žeme jít, tu svobodu nám nikdo nevezme ani nedá, ta tu prostě je. Jako pozvání. A je tu i svoboda – s kým
k Betlému jít. S bližním, samozřejmě. Samozřejmě? S tím, kdo je nám blízko, komu jsme blízko my…Mám
radost z té cesty, Vám jí přeju též. Nezapomeňte vzít do Betléma dárek. Jemu. Kristu v bližním. To bude
dárků! A ten největší – příbytek Boží uprostřed lidí.“
1
Co říci závěrem, když vše podstatné s nádhernou lidskostí i hlubokou křesťanskou vírou vypověděl
bratr farář. Snad jen poslední pobídnutí: vydejme se na tu radostnou cestu také. V duchu i ve
skutečnosti… Mnozí z našich skautských seniorů třeba velmi uvítají, když je mladší bratři a sestry do­
provodí na vánoční bohoslužby. Na církevní příslušnosti nezáleží, vždyť Bůh je jeden a Pán Ježíš přišel
na svět pro všechny, kteří v něho uvěří. Díky Tobě Pane. Halelujah!
Milan Hejl – Rodrigo, ved. 212. OS klubu ve Voticích
(text far. B. Bašteckého byl použit a upraven s jeho souhlasem)
_______________________________________________________________________________________________________________________________
ODV v listopadu na svém jednání:
-
-
vyslechl informaci o 1. kole a upřesnil or­
ganizaci 2. kola soutěže Stezka písmáků
byli přijati další, na jednání ODV trvale při­
zvávaní bratři: Marek Fajfr – Maerf a Michal
Kramář - Hraboš
doporučil, aby metodika protestantské verse
Liliového kříže byla publikována jak v NDS
tak v Skautingu
vzal na vědomí, že za koordinátora Betlém­
ského světla v Praze byla určena Pražská
rada Junáka (viz též další text)
-
-
vyslechla stručnou informaci, že Kmen OS
zorganizoval k 50. výročí ISGF zvláštní akci
„dobré skutky“
br. M. Bárta a Karbous informovali o setkání
skupiny ICCS na téma práce v oddílech se
zvýrazněnou duchovní výchovou (v Praze) a
doporučil, aby br. V. Dabrowski (vůdce praž­
ského střediska LUX) byl vybrán jako stálý
kontaktní člen Junáka pro tuto organizaci ka­
tolických skautů (za spol. br. T. Biňovce –
At-Puie)
odbor pokračuje v obšírné diskusi o svém za­
měření a potřebách i úkolech péče o
duchovní rozměr skautingu v Junáku
_______________________________________________________________________________________________________________________________
4. ročník Stezky písmáků
Tato naše celostátní
soutěž ve znalosti Bible,
skončila s celkovou účastí
315 dětí.
První kolo proběhlo, jak je již tradicí této soutěže, „korespondenčně“ v místech, kde děti i „dohlížejí­
cí osoby“ – rodiče, vedoucí skautských resp. pathfinderských oddílů, učitelé náboženství i další spoluor­
ganizátoři - bydlí resp. působí.
Koordinaci prováděla redakce skautského měsíčníku „Na dobré stopě“ při odboru duchovní výchovy
Junáka, komunikace probíhala s redaktorem Vladislavem Jechem – Kamzíkem (Junák) a se ses. Danielou
Adameovou (Klub Pathfinder).
Druhé kolo se konalo v Praze ve sboru Církve československé husitské na Vinohradech dne 15. lis­
topadu 2003.
Soutěžící v obou kolech měli za úkol odpovědět:
-
nejmladší (v týmech od 2 do 4 členů) na celkem na 25 otázek z Evangelií a knihy Rút,
-
mladší (v týmech od 2 do 4 členů) na celkem na 35 otázek z Evangelií, knihy Rút
a knihy Kazatel,
-
starší (v týmech o 2 členech) na celkem 50 otázek z Evangelií, knihy Rút, Kazatel
a knihy Skutků.
Ve všech kategoriích mohli soutěžit i jednotlivci.
Na tvorbu otázek i na jejich přípravu v podobě soutěžních archů dohlížel br. Jiří Zajíc – Edy z Junáka
(na otázkách se podíleli dále: Vladislav Jech, Marek Bárta a Hana Bouzková z Junáka a David Čančík
z Klubu Pathfinder).
2
Průběh 2. kola
Registrace soutěžících probíhala od 8,30
hodin pod dohledem ses. Hany Bouzkové, Adély
Čapkové a Heleny Jechové z Junáka, přičemž
soutěžící týmy resp. jednotlivci jednotně přispěli
startovným ve výši 35,- Kč (z něho byly hrazeny
odpovědi br. M. Bárta, Petr Krampl – Karbous
z Junáka, br. Daniel Kašpárek a D. Majer
z CČSH a na počítači vše zaznamenal br. Jiří Re­
ich (CČSH).
Občerstvení si přinesli všichni sebou, avšak
velice ocenili, že manželka br. faráře Majera
spolu se ses. D. Adameovou připravily teplý
lahodný čaj.
Cenami pro vítěze (a nakonec i pro všechny
soutěžící) byly tradičně knihy, věnované sponzo­
ry, kterými byly letos Advent Orion, Meziná­
rodní biblická společnost (česká pobočka), Klub
Pathfinder a redakce měsíčníku Junáka „Na dob­
ré stopě“ (Junák zahrnul tuto soutěž do akcí pro
veřejnost, sponzorovaných rovněž MŠMT).
Rodičům a vychovatelům, přítomným při 2.
kole, věnovala česká Biblická jednota podzimní
číslo příručky pro denní četbu Bibli „Mana pro
tento den“ na rok 2003.
Závěr soutěžního dne tvořila kromě písní
také děkovná modlitba, kterou za všechny příto­
mné vyslovil br. S. Vaněk.
některé ceny a příspěvek na odznaky soutěže).
Celkovou atmosféru soutěžního dne zará­
movaly od počátku shromažďování písně chval,
vedené a doprovázené br. Jindřichem
Černohorským a ses. Danieleou Adameovou
z Klubu Pathfinder.
Samotný den soutěže zahájil biblickou
úvahou místní farář br. Daniel Majer, který se za­
myslel s přítomnými nad tím, že biblické posel­
ství stále zůstává i dnes světlem na našich
cestách.
Zahájení soutěže provedla ses. Hana Bouz­
ková z Junáka, na niž navázal moderováním br.
Samuel Vaněk z Klubu Pathfinder, který také do­
hlížel na samotné vyplňování soutěžních archů a
jejich řádné odevzdání v časovém limitu. Pod ve­
dením ses. H. Bouzkové opravovali odevzdané
Beseda s rodiči a vychovateli
Konala se souběžně se soutěží rovněž 15. 11. 2003 ve stejné budově, kde probíhalo 2. kolo soutěže, a
přinesla několik zajímavých poznatků.
V jedné skupině si děti namluvily texty určených biblických knih na magnetofonový pásek a učily se
také poslechem; obdobným způsobem – s využitím CD – postupovali také jinde.
Osvědčený zůstává rovněž způsob učení, kdy děti čtou biblické texty střídavě „dokola“. Ve Veselí
n/Moravou měli knihu Rút dokonce jako divadelní kus. V diskusi také zaznělo, že poměrně chybí praxe
učení se biblických výroků nazpaměť, což dříve bývalo běžnou praxí.
Celkově beseda potvrdila, že bude vhodné zachovat všechny tři soutěžní kategorie i dosavadní způsob
vytváření otázek pro obě kola vč. jejich části, která předpokládá citace resp. doplňování znění textů z Bib­
le (v ekumenickém překladu).
3
Umístění v 2. kole soutěže „Stezka písmáků“ 2003
Soutěž týmů
V kategorii „N“ (možný zisk 25 bodů)
první místo obsadil tým z Klubu Pathfinder z Honezovic se ziskem 22 bodů ve skladbě
Ludmila Fictumová
Milada Fictumová
druhé místo připadlo týmu Junáka ze střediska ZVON z Jihlavy se ziskem 20 bodů, ve složení:
Dominika Nováková
Šárka Nováková
Terezie Kodetová
Gabriela Brázdilová
na třetím místě uspěly dva týmy se ziskem 19 bodů:
- Klubu Pathfinder z Frýdku-Místku ve složení
- Junáka ze střediska ZVON z Jihlavy ve složení
Edita Fedorková
Klára Plešingrová
Lukáš Hořínek
Lucie Fialová
Nicol Pavloková
Aneta Sadecká
Martin Řeha
Marie Palánová
V kategorii „M“ (možný zisk 35 bodů)
na prvním místě uspěly dva týmy se ziskem 29 bodů:
- z Klubu Pathfinder „Koťata“ z Honezovic
- ze sobotní školky Církve advent.s.d. v Brně
Antonín Glac
Nicola Šimková
Anna Fictumová
Alžběta Třísková
Noemi Sovišová
Zuzana Voráčková
o druhé místo se podělily rovněž dva týmy se ziskem 28 bodů:
- z Junáka ze střediska ZVON z Jihlavy
- z Křesťanského společenství Praha
Klára Kalinová
Veronika Beštová
Klára Sedláková
Vlasta Plaňanská
Kateřina Kodetová
Alžběta Kvasničková
také o třetí místo se dělily dva týmy se ziskem 27 bodů:
- z Klubu Pathfinder ve Veselí nad Moravou
- z Arcibiskupského gymnázia v Praze
Markéta Zubalíková
Zuzana Žádníková
Adriana Chlapečková
Dominik Andreska
Dana Klodová
Jan Philipp
V kategorii „S“ (možný zisk 50 bodů)
jako první uspěl tým z Klubu Pathfinder
ve Veselí nad Moravou, se ziskem 45 bodů,
ve složení:
Ondřej Cigoš
Bohumil Cigoš
druhé místo obsadil tým z Křesťanského
společenství v Liberci, se ziskem 44 bodů,
ve složení:
Daniel Krchňák
Anna Krchňáková
na třetím místě uspěl tým z Arcibiskupského
gymnázia v Praze, se ziskem 42 bodů,
ve složení:
Anna Mošnerová
Magdalena Mošnerová
4
Soutěž jednotlivců
V kategorii „N“ (možný zisk 25 bodů)
o první místo se podělily se ziskem 16 bodů
- z Ř.kat. farnosti u sv. Ignáce v Praze
- ze sboru Českobratrské církve evangelické v Bučině
(další místa nebyla obsazena)
Magdalena Holcová
Bára Chaloupková
V kategorii „M“ (možný zisk 35 bodů)
jako první se umístil
- z Křesťanského společenství v Liberci, se ziskem 28 bodů
druhé místo získal
- z 6.ZŠ v Třinci se ziskem 23 bodů
(další místa nebyla obsazena)
Michael Krchňák
Jiří Kajfosz
V kategorii „S“ (možný zisk 50 bodů)
o první místo se podělili se ziskem 35 bodů:
- z Junáka v Broumově-Bylnici
- z Klubu Pathfinder v Tišnově
druhé místo se ziskem 31 bodu obsadila
z Arcibiskupského gymnázia v Praze
třetí místo se ziskem 26 bodů získal
rovněž z Arcibiskupského gymnázia v Praze
Adam Petrůj
Jiří Kantor
Gábina Kroneislová
Pavel Zajíček
Rozčlenění podle příslušnosti (včetně kategorie MP)
k „vysílajícím“ organizacím (včetně soutěžících „mimo pořadí“) byli
- na 1.místě členové Klubu Pathfinder v počtu 35 dětí,
- jako druzí studenti Arcibiskupského gymnázia v Praze v počtu 24 soutěžících,
- třetí v pořadí měla samostatné zastoupení v počtu 22 soutěžících CASD,
- další byli členové Junáka v počtu 19,
- následovaní 7 soutěžícími ze základní školy,
- 5 členy Křesťanských společenství,
- 4 soutěžícími z CČE,
- 3 soutěžícími z Církve bratrské
- a také jednou samostatnou soutěžící z katolické farnosti.
Skladba podle kategorií
Nejsilnější skupinou byli soutěžící „M“ v počtu 55, následovaní druhou nejpočetnější kategorií „S“ v po­
čtu 35 a třetí kategorií „N“ s počtem 24 účastníků; „startovní pole“ uzavírala skupina 6 soutěžících
„mimo pořadí = MP“.
Stručný srovnávací přehled
o účasti v 1. - 4. ročníku „Stezky písmáků“
Ročník
Počet dětí 1. kola
Počet dětí 2. kola
Počet organizací
Počet měst a obcí
2000
2001
2002
2003
151
307
153
323
43
47
28
114
3
7
13
17
19
41
22
36
Poznámka: v těchto údajích nejsou zahrnuti účastníci „mimo pořadí“, kteří vybočovali z pravidel soutěže.
5
ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ
Připravuje Darina Bártová
Liturgický rok III
Advent
„Ejhle, Hospodin přijde a všichni svatí jeho s ním a bude v den onen
světlo velké. Aleluja.“
Tímto zpěvem bývají otvírány bohoslužby v adventu. Advent je
dobou, která předchází slavení Vánoc… Adventus znamená příchod. Litur­
gie tohoto období připomíná příchod Ježíše Krista v minulosti a jeho vý­
znam pro nás. Připomíná také jeho příchody do našeho života. A odkazuje
k onomu příchodu poslednímu v moci a slávě, který očekáváme.
Advent je tedy ve znamení naděje. Protože je to zároveň doba přípravy
na velký svátek, je adventní období vážné. Liturgická fialová barva je spojena s postem a pokáním. Sku­
tečně, stará církev půst a pokání v adventu dodržovala. Dokonce čtyřicetidenní jako před Velikonocemi.
Protože se původně neslavily Vánoce, ale pouze svátek křtu Páně (6.1.) a protože se do postu nezapo­
čítávají neděle, začínalo původně adventní období již po svátku Martina (11.11.). Dnes zbyly po refor­
mách kalendářů i liturgií čtyři adventní neděle. Advent tedy začíná mezi daty 27.11. a 3.12. Dělí na dvě
období, přelomovým datem je 17. prosinec, kdy již nastává bezprostřední příprava na svátky vánoční.
K adventní době se váže řada lidových zvy­
ků. Víme, že chodí Mikuláš. Lidé si chodí
nařezat barborky – třešňové ratolesti, které v
teplé místnosti do Vánoc vykvetou. V některých
krajích stále ještě chodí Lucie.
Komerce nás zaplavuje adventními kalen­
dáři, bez nichž dnes rodiny s dětmi nevydrží.
Z blízkého německého prostředí k nám přišel
zvyk adventních věnců a svícnů. Každý týden se
zapaluje další svíce. Tento zvyk nás odkazuje
k tzv. rorátům.
Úvodním textem 4. neděle adventní se po tri­
dentském koncilu stal mesiášský text z Iz 45,8,
který v poetickém, byť trochu klopotném překla­
du z latiny říká: „Rosu dejte nebesa shůry a obla­
kové dštěte Spravedlivého. Otevři se země a vy­
puč Spasitele.“
V latině verš začíná rorate caeli, odtud tedy
název. V r. 1610 byl tento verš kdesi ve Francii
zhudebněn a byly přidány další sloky. Píseň má
tedy celkem čtyři a podobně jako se každý týden
rozsvěcí další adventní svíce, zpívá se další
sloka.
Advent pro nás možná už přestal být dobou
duchovní přípravy. V supermarketech jsme ata­
kováni komercí, koledy zní div ne od konce říj­
na, jsme vyzýváni, že pro opravdu krásné svátky
potřebujeme to a ještě ono…
„My procházíme adventem, místo aby advent
procházel námi…“ povzdechl si v jedné své
básni již před lety křesťanský básník A.
Volkmann.
Má možná pravdu. Snad už neumíme proží­
vat onu atmosféru. Možná jsme na advent díky
tomu, jak byl zmaterializován, trochu zanevřeli.
Snad je to tím, že jsme se setkali převážně
s těmi špatnými a komerčními zvyky.
Jedním z těch zvyků, který by mohl být následování hodný, je ten, že na stole doma stojí po celý ad­
vent svíce. A rodina se kolem ní každý večer na chvilku schází, aby si přečetla oddíl z Písma. A potom si
třeba i chvíli vypráví. Nebo jen jednoduše jsou spolu, udělají si na sebe aspoň chvilku času, zastaví se
v onom předvánočním poklusu. Chtějí vystoupit z tyranie reklamy a hledat věci hlubší a skrytější.
Jaké texty Písma si k onomu adventnímu rozjímání vybrat? Prorokem, který mluví o příchodu Mesiá­
še, je především Izaiáš. Nenechme se odradit délkou této biblické knihy, její přečtení stojí opravdu za to.
Adventní postavou je také Jan Křtitel. Většinu textů, které se k jeho osobě vážou, najdeme v evangeliu
podle Lukáše, kapitoly 1 a 3 (verše 1-20), dále v Mt 3,1-12; Mk 1,1-8 a J 1,10-34. Z mesiášských žalmů
je možno číst Ž 2, 8, 72 a 110.
„Kovaní písmáci“ jistě najdou i další texty, které mluví o příchodu Mesiáše na svět a o očekávání.
Nelze ale opominout ani další rozměry Božího přicházení: ten každodenní, do naší všednosti a našich
trampot, problémů i radostí. Můžeme se učit být k těmto příchodům vnímavější.
A můžeme se vztahovat v naději k onomu druhému příchodu Páně. Průvodcem tímto motivem se nám
pak může stát kniha Zjevení.
6
! ?
KI N O
D N E S
? !
Matrix
Co je pravda a co iluze? Kdo jsem a kterým směrem se vydat? Kdo
je za stvořením a jaký má s námi záměr? Chceš pasivně přijímat diktát
okolí a nebo se porvat za svoji budoucnost? Na tyto struny brnká tri­
logie Matrix, která právě vstoupila do kin u nás.
Snad každý, pro koho je život víc než dnešní den, na podobné tóny
slyší. Navíc tento film je nabitý myšlenkami, které šeptají mnohem víc,
než zaznělo z reproduktorů. Proto jsem se také přidal, abych byl
svědkem této horečky.
Matrix mě uchvátil svým zpracováním i odvahou definovat. Není
v něm mnoho „omáčky“, není mnohoznačný, i když se takovým může
zdát. A v tom je jeho skrytá síla, že totiž veškerou svou energií míří
jedním směrem a opustí tě jakoby mimoděk kousek před jeho branou.
Autor přesně ví co a komu chce říct přesto mistrně vede diváka, aby se
sám našel v roli objevitele směru, který snad ani neumí pojmenovat. Je
to film, který mohu vřele doporučit, každému, kdo chce přemýšlet, zá­
roveň je filmem, před kterým chci varovat nekritického diváka.
Matrix je vlastně výborně natočená reklama. Není pouhou zábavou, chce mě připravit k rozhodnutí.
Co mi tedy nabízí? Na pozadí biblického boje dobra se zlem - všimněte si celé řady podobností a přesmy­
ček ve jménech a situacích - se odehrává děj, který začíná prolomením iluze, ve které se nachází lidstvo.
Děj tedy začíná zjištěním, že skutečnost je úplně jiná, neradostná, budoucnost bez budoucnosti. Pokračuje
bojem mezi iluzí a realitou a jejím konečném přijetí. Vizí v neradostné realitě je očekávání vyvoleného a
odvaha postavit se nepřízni osudu. Víra ve vyvoleného je důležitá, protože dává sílu žít i když je jen (jak
se později ukáže) další iluzí, iluzí, která je v konečném důsledku neškodná pro ty, kteří v ní věří. Vyvo­
leného, musel Neo v sobě rozpoznat respektive se rozhodnout jim být. Vědma, neotřesitelný symbol cesty
k realitě, je odhalena opět jako iluze (tedy program)
Nezbývá než hledat vnitřní sílu v sobě samém. Dějem se mihne jakoby mimoděk Architekt, který se
snaží mistrnou hrou s iluzí udržovat rovnováhu. Realita, která se zdá černá a bílá, se nakonec projevuje
jako schopná společné existence v nově nastoleném míru (rovnováze mezi dvěma póly). A v závěrečném
boji (na nebi) vyvolený poráží i ve své křehkosti (naklonovaného) představitele zla, který v konečném dů­
sledku bojuje proti oběma stranám (zbloudilý program agent Smith, jehož vírou je, že: „smysl života je
v jeho konci“), jakoby nečestnou zbraní nové generace, totiž něčím, co zlomí nadvládu zla - láskou, která
vyvěrá z vyvoleného. Láska je tedy něčím, k čemu se lze dopracovat, co lze v sobě stvořit po svém
osobním rozhodnutí. To Láska – projev vyššího bytí - vše uvedla do rovnováhy, a tak už není černá a bílá,
dobro a zlo, ale nastal čas nového věku.
Při odchodu z kina jsem přemýšlel o lidech okolo sebe, o mladých lidech ve svém okolí, s obavou o
jejich příští rozhodovaní na pozadí této trilogie. Vím, že otázky, které Matrix nastoluje, se nedají igno­
rovat ani zakázat (to je omyl mnoha dospělých), a proto doporučuji: hledejme stejně vážně správné odpo­
vědi v jazyce dnešních mladých lidí.
Mějme odvahu, navzdory většinovému nadšení, nad věcmi kriticky a odvážně přemýšlet. Boj o
člověka se totiž vede v jeho mozku.
„Hospodine, slyšel jsem tvou zprávu; bojím se o tvoje dílo, Hospodine,
v tento čas je zachovej, ...“
Abakuk 3,2
Dawy
7
Zkušební komise OČK
„Myšlenkové základy skautingu. Historie“
vyhlašuje pro další zájemce
zahájení VI. zkušebního období
na rok 2004.
Informativní setkání s vážnými zájemci se koná v pátek 27. února 2004 od 17.00 do 18.00 hodin v
zasedací síni ve 4. patře budovy Ústředí Junáka, Senovážné nám. 24, Praha 1.
Konání vlastních zkoušek bude připraveno na pátek 16. dubna 2004 rovněž v budově Ústředí Ju­
náka v Praze; přesný časový rozvrh bude oznámen konkrétním přihlášeným zájemcům.
K přípravě na tuto zkoušku slouží jednak Řád pro vzdělávání činovnic a činovníků Junáka, obsah
tohoto oboru v příručce „Vůdcovská zkouška“ a komise rovněž doporučuje „Čítanku pro instruktory“.
Další doporučená literatura bude oznámena a také částečně nabídnuta k zakoupení při výše uvedené
informativní schůzce. Významnou částí zkoušky je vždy osobní pohovor.
Komise v této souvislosti upozorňuje, že pro zájemce nepořádá žádný přípravný kurs, uchazeči se
připravují sami anebo mohou využít konsultace se členy komise.
Zájemci o získání tohoto OČK zašlou písemnou přihlášku s uvedením údajů podle kap. 7.6 Řádu
pro vzdělávání činovnic a činovníků Junáka do 20. února 2004
na adresu: Miloš Blažek, Panuškova 9, 140 00 Praha 4 (tel. 241441806)
nebo na e-mailovou adresu: [email protected] (tel.281865223).
Miloš Blažek – Merkur, předseda komise
_____________________________________________________________________________________
POSLEDNÍ SETKÁNÍ S BRATREM JIŘÍM LONDINEM – LIMEM
NA LETOŠNÍM XIV. MEMORIÁLU TÁTY PLAJNERA - 24.05.´03
Bratr LIM (familiárně na Valašsku zvaný LIMO­
NEK) vydal v minulých dnech na poslední cestu
do nenávratných dálav … Naposled jsem se
s ním setkal při prezentaci účastníků XIV.
Memoriálu TÁTY Plajnera na Tesáku v ranních
hodinách dne 24.května 2003 – ale na od­
poledním mítinku, pořádaném u TÁTOVA památ­
níku na Sv.Hostýně jsem jej již nespatřil mezi
účastníky, shromážděnými k uctění památky
druhého náčelníka čs.JUNÁKA (z let 1939-1987)
– s nímž se bratr LIM během skautských aktivit
na celostátní úrovni velmi často setkával z titulu
svých funkcí v JUNÁKU-SVAZU SKAUTŮ A
SKAUTEK ČSR.
Bylo mi ctí, že jsem pod jeho vedením ab­
solvoval v roce 1998 Valašskou Lesní školu a
jako málokterý oldskaut-senior v ČR obhájil na
Vsetíně vůdcovskou zkoušku (díky jeho
příkladné iniciativě).
Řadu let jsme se setkávali na celostátních se­
minářích OS-kmene JUNÁKA jako župní zpravo­
dajové, na schůzkách Hanácké družiny Svojsí­
kova oddílu v Olomouci, Přerově a Brodku u
Přerova --- i na výročních členských schůzích
SO v Praze.
Pravidelně se zúčastňoval regionálních i celo­
státních
setkání
sběratelů
skautských
pamětihodností. Byl vlastníkem kompletní sbírky
jubilejních skautských odznaků, vlaječek, drobné
užité grafiky a poštovních známek se skautský­
mi motivy, stužek a medailí ke skautským vyzna­
menáním, pamětních listů, vzácných příleži­
tostných tisků a razítek, historicky cenných
skautských plastik z několika evropských jambo­
ree a v neposlední řadě atraktivní knihovny
s tituly literárních děl od nejprestižnějších skaut­
ských autorů --- o nichž by se mohlo skautským
bibliofilům jen snít …
Na letošním Plajnerově memoriálu jsem s ním
konzultoval otázku jeho zájmu, týkajícího se při­
jetí do Skautského oddílu Velena Fanderlika.
Požádal jsem ho, aby mi zaslal negativní
lustrační osvědčení a další náležitosti, potřebné
k přijetí do SOVF – že jsem ochoten ho zaštítit
jako jeden z ručitelů, avšak na můj dopis ze dne
26. června t.r.mi již neodepsal … Jeho ČAS, trá­
vený v „podzimu života“ na skautských stez­
kách, se už pomalu naplňoval – životní svíčka
pohasínala.
Nezapomněli jsme na něj nejen při zahajova­
cím mementu na VII. sněmu SOVF – ale také při
přímluvných modlitbách ve svatohostýnské bazi­
lice na tradiční muklovské pouti v sobotu 6. září
2003.
Za Svojsíkovce i za členy SOVF – v úctě ALBI
z „Jižního Clondiku“ – František CIGÁNEK
8
JeVLK 2004
„Vedla-li cesta za kulturou z lesa,
pak cesta za lidstvím vede nezbytně k lesu zpět.“
• Chceš prožít deset dní v prostředí, kde si uvědomíš důležitost duchovních základů skautingu
•
•
•
•
a přitom se dále zdokonalíš v klasické skautské praxi?
Cítíš rozdíl ve způsobu vedení vlčat, skautek či roverů a chybí ti nápady?
Chybí ti prožitek společenství lidí zapálených skautskou myšlenkou?
Pomáháš ve vedení oddílu a chceš to dělat ještě lépe?
Chceš se kvalitně připravit na vůdcovské zkoušky?
Pak neváhej: právě tobě, ať jsi z dívčího či chlapeckého kmene, zvou instrukto­
ři Jesenické lesní školy k rozvíjení její více jak pětapadesát let staré a přesto
dodnes živé tradice. Přijď na
JESENICKÝ VŮDCOVSKÝ LESNÍ KURZ 2004
Povinnost
Odpověnost
Kázeň
Termíny JeVLK 2004:
Místo:
Přihlášky do:
minimální věk:
Svědomí
Pokora
Tolerance
zahajovací víkend: 28. - 30.5.2004
táborová část: 13. - 22.8.2004
vůdcovské zkoušky: 8. – 10.10.2004
Olšanské hory, okr. Šumperk
31.3.2004 (přijato bude prvních 25 uchazečů)
18 let (nejpozději v říjnu 2004)
Kontaktní adresa: PhDr. Stanislav Balík - Ježek, plk. K. Hlásného 860, 789 61 Bludov
tel.: 549 493 914 – zam., 728 145 611 - mobil, e-mail: [email protected]
Setkání zástupců regionálních kruhů ELŠ
ELŠ patří mezi ty lesní školy, které nezapomínají, že ke skautingu ve­
dle dobrých výchovných metod patří i duchovní dimense. Každý, kdo se
zúčastnil kterékoliv akce ELŠ to může potvrdit. Stejným problémem se
zabývá i každoroční setkání zástupců kruhů této školy. Protože se místo se­
tkání rok od roku mění, stává se součástí i poznávání zajímavostí jednot­
livých koutů naší vlasti. Dobrým zvykem je už léta provozované „svážení“
- kdo jede autem, cestou pobere další, takže obvykle se sjedou tři auta, kte­
rá poberou téměř všechny účastníky. Letos byla vybrána Plzeň.
Na setkání se nás ve dnech 3. – 5. října 2003
zúčastnilo celkem 13 lidí včetně bratra Albihočlena SSSČR. Ubytování bylo zajištěno v kapli
Meditační zahrady. Její zakladatel Luboš Hruška
z ní udělal místo pro osvěžení těla i dušev krásné zahradě je netradiční křížová cesta, kte­
rá zve k zamyšlení a kaple, kde je možno se ztišit
i pobývat.
Ještě v pátek večer proběhlo první kolo roz­
hovorů. V něm zazněly hlavně informace z
jednotlivých regionů. Končilo se před půlnocí.
V sobotu od rána do odpoledne jsme navští­
vili architektonické památky Starého Plzence a
Plzně. Mimo jiné jsme navštívili kostel sv. Jiří na
Doubravce, který sice také prošel úpravami, ale
velká část jižní a východní stěny včetně
presbytáře se zachovala nezměněná až do
9
dnešních dnů. Jde o krásný vzor románského slo­
hu. Ovšem nejstarší a funkční stavbou je rotunda
sv. Petra ve Starém Plzenci, která je nejstarší za­
chovanou rotundou v celé ČR. Viděli jsme i další
památky, včetně kostela, o kterém se soudí, že
mohl být založen sv. Vojtěchem. Zasvěcený vý­
klad k historii i architektonice nám dal Karel Ki­
lbergr. Na závěr jsme navštívili Radyni - hrad za­
ložený Karlem IV. Dnes je to zřícenina a bude
potřebovat další opravy, aby zůstala bezpečná
pro návštěvníky a nechátrala. Po návratu a večeři
salesián bratr Tomáš Mareš ze 4. střediska slou­
žil krátkou mši. Doslova zbytek dne- diskuse
skončila jako obvykle kolem půlnoci- byl vě­
nován problémům skautingu.
V neděli, tentokráte po mši svaté na místním
biskupství jsme navštívili ještě katedrálu, která
se začala stavět nedlouho po založení Plzně r.
1295. I zde najdeme umělecké poklady, jako
Šternberskou kapli se zavěšeným svorníkem
klenby a polychromovanou „krásnou madonu“,
výjimečnou už tím, že je z opuky. Po návratu a
po obědě jsme se rozjeli, povzbuzeni na duchu i
na těle každý do svého domova. Na příští rok
jsme zváni do severních Čech.
Karel Vlachovský - Čmelák, 4. střed. Plzeň
_____________________________________________________________________________________
Zamyšlení: Je dnes lidská společnost jiná ?
Na tuto otázku musím odpovědět ano, lidská společnost je dnes jiná. Proč a
v čem je jiná? Příčin bude asi více, ale podstatné je, že došlo k výrazným
změnám v lidské společnosti. Člověk se v posledních stoletích odloučil od
Boha, opovrhl Božími zákony, což má za následek hluboké rozvraty v lidské
společnosti. Boha nahradila "tržní ekonomika". Zatímco dříve lidé měli jakási
definitiva v podobě stálých míst s penzí, podnikatelé měli navázány jasně
dané legitimní vztahy s dodavateli a distributory, tak dnes dochází ke
značnému rozkolísání těchto vztahů.
Naše století se vyznačuje ateismem
a to v jeho zdánlivě zastřené podobě
– spotřebním materialismem. Po stře­
dověku, který byl teocentrický (sou­
středěný na Boha), se lidská kultura
postupně vyvíjela přes etapy rene­
sančního, osvíceneckého a racionalis­
tického myšlení až po dnešní ateis­
tickou dobu. Dnešní ateismus nepopírá
tak výrazně Boha, jako spíše na jeho
místo staví člověka. Bůh se prostě
ignoruje, problém s ním neexistuje.
Následkem je odmítnutí přirozeného i
Božího řádu. Jak tvrdí přívrženci
liberalismu: "Každý člověk je sám
sobě zákonem". Z tohoto podhoubí pak
vyrůstá etický systém, jež se nazývá
nezávislou morálkou. Morálka nepo­
chází tedy ani od Boha, ani z lidské
přirozenosti, tvoří ji pouze svobodné
rozhodnutí společnosti.
Živná půda z níž se rodí lidská
kultura je tedy dnes rovněž víceméně
ateistická. Na jejím základě vyrostla
čistě
ateistická
civilizace,
jež
ovlivňuje každý prostor a každou oblast kultury: umění, literaturu, ekono­
miku, školství, informace, sdělovací prostředky. Dnes je lidstvo všude pod
nátlakem nejhoršího projevu ateismu – spotřebního materialismu. Evropa se
osvobodila od marxismu jen částečně. Marxismus a materialismus zůstávají na
různých úrovních přítomny v celém světě: Čína a Korea v Asii, řada států
v Africe a Latinské Americe. Severní Amerika si za několik století, co se
10
formovala nedokázala vytvořit vlastní kulturu a je poplatná kultuře evropské.
Následkem toho je, že civilizace našeho století je bez Boha. V praktickém
jednání, v soukromém a veřejném životě jednáme, jako by Bůh nebyl. Člověk se
pokouší sám bez Boha budovat svůj život, své štěstí, podobně jak to činí i
marxismus.
Ateismus osvobodil od ideje Boha nejen jednotlivce, ale i společnost.
Zmizelo mravní svědomí jako hlas, který byl všude respektován a vyjadřoval
zákon (vzpomeňme na rytířské doby). Dnes místo toho panuje instinktivnost a
pudovost (životní popudy jsou dány pouze vášnivostí). Ztráta svědomí vedla
k nenávisti, anarchii, tvrdošíjnému odporu, netoleranci, vymizení autority,
mimozákonosti, které se staly systémem, módou, postojem a tváří civilizace
minulého a současného století.
V mravní oblasti ateismus způsobil výrazné převraty, zplodil erotismus a
pansexualismus (teorie podle níž všecko lidské jednání má sexuální základ).
Dnes je pohlavnost, která je vlastností celé lidské bytosti, jež existuje
jako muž a žena, často zredukována na pouhou genitálnost a erotismus. Když se
totiž vyloučí Bůh, člověk se stává středem, v němž se všechno sbíhá. Proto se
idealizují jeho vášně a lidské jednání a lidská osobnost se snižuje na úroveň
reflexů a pudů. Z prosazování rozumu a intelektu se sešlo na živočišnost a na
tělesnost. Tak se zrodila civilizace sexu a pudu. Erotismus se vydává za svo­
bodu, zatímco je ve skutečnosti jen pohlavní nezřízeností.
Stát a média placené zahraničními společnostmi ovlivňují veřejné mínění.
Všechno je dnes, až křiklavě, předmětem obchodu a peněz, nikde není zmínka o
Bohu jako dárci života a darů. Láska je zredukována na sex a ochranu před po­
četím, krása je produktem kosmetiky a různých salónů a následně se stává ma­
teriálem a reklamou pro různé firmy. Už není důležité dítě, které se narodí,
ale to, či bude nosit pampersky od Procter and Gamble a používat olej od L
´OREAL. Štěstí v rodině nevytváří oběť a láska, ale láhev cocacoly nebo
nejnovější chipsy. Mládeži jsou jako vzor předkládáni ne čestní lidé, kteří
žijí spravedlivý život a respektují Boží zákony, ale promiskuitní moderá­
torky, pochybní podnikatelé nebo mafiáni a tuneláři. Materialismus komunis­
tické společnosti byl vyměněn za spotřebitelský materialismus západu. Dialek­
tický materialismus nahradil slovo "Bůh" slovem "věda" a z takzvaně vědeckého
hlediska vnucoval odpovědi na otázky, které bez teologie nelze zodpovědět.
Nepořádek ve společnosti často působí jednotlivci, kteří jsou duchovně i
morálně zmateni. Jsou vydávány zákony, které společnosti jednoznačně škodí.
Ve světě, ve kterém upadne morálka je vše dovoleno, protože není komu se za
své činy zodpovídat. Pokrok se představuje jako něco zvláštního, i když to ve
skutečnosti znamená jen to, že žádný člověk už není schopen sám plně spravo­
11
vat svůj život. Jeho chování je navíc strnulé, zastrašené spoluobčany, před
kterými se bojí projevit svůj názor. Při pokusu dosáhnout v životě určitého
cíle je pohlcen myšlenkami a názory své společnosti, nesmí žít žádné vlastní
ideje. Upustí tedy od své vnitřní proměny a stáhne se do sebe, aniž by plně
využil své možnosti se plně rozvinout. Jedinec postupně ztrácí svou identitu
a je tak oloupen o svou důstojnost a svobodu. Na otázku, zda se člověk histo­
ricky vyvinul k lepšímu, lze odpovědět: "Málo, velice málo".
Jak z tohoto stavu ven, jak tento stav změnit ?
Domnívám se, že tento stav spo­
lečnosti nemůže mít trvalý charak­
ter, časem musí přijít změna, možná
i tvrdý pád podobně, jak jsme to
zažili při sametové revoluci. Vě­
řím, že se toto vše lidem nakonec
zhnusí, zatím však není ve společ­
nosti pro to nezbytný předpoklad.
Doba sice pomalu začíná zrát a pro­
to věřím, že lidé najdou opět své
tradiční duchovní místo ve světě.
Je potřeba vybavit mládež, jak se
o tom zmiňuje bratr Rusek (Na dobré
stopě, č. 126, 2003) zásadami i ra­
dami, jak se chránit před nebezpe­
čím všeho druhu. Je třeba otevřeně
říkat mladým lidem, že tisíckrát
horší než hadí uštknutí je uštknutí
scestnými,
často
až
deviantními
vzory a nabídkami. Tělo, v němž po
uštknutí zmijí koluje nebezpečný
jed, se ubrání i vyléčí mnohem
snáze, než duše otrávená jedem por­
nografie
nebo
nakažená
infekcí
zvrácených hodnotových měřítek –
takových, kde peníze, moc, sláva a
promiskuitní sex stojí klamně na
prvních místech!
Literatura
1. Emanuel Milingo: Proti Satanovi. Matice cyrilometodějská, Olomouc 1999, s.
181. ISBN 80-7266-030-6
2. Don Nello Castelo: Páter Pio Ikona ukřižovaného (Gesu Crocifisso in Padre
Pio), Cesta, Brno 1999, s. 196. ISBN 80-85139-34-9
3. S.Grof: Dobrodružství sebeobjevování. Gemma 89, 1988
4. B.Shlain a M.A.Lee: Sny vědomí. Volvox globator, 1996.
Mirek Pecka – Šťoura, Družina Wabanaků, LŠ Jiráskovy oblasti
_____________________________________________________________________________________
Schůzka Ústřední duchovní rady
skautů katolické církve
V úterý 14.10.2003 se na faře ve Spálově sešla na své pravidelné
schůzce Ústřední duchovní rada skautů katolické církve.
Ústřední duchovní rada se pod vedením otce biskupa Františka
Václava Lobkowicze snaží pomáhat skautům v ČR přípravou materiálů
pro duchovní program oddílů, duchovní růst členů, koordinačním a
informačním servisem a dalšími aktivitami.
Na programu schůzky ve Spálově bylo personální složení ÚDR, zapojení bohoslovců-skautů
do služby skautským oddílům, publikační činnost ÚDR, nabídka kurzů s duchovním zaměřením
a seminářů pro skautské činovníky aj.
_____________________________________________________________________________________
Od: "Lenka Nováková" <[email protected]>
naše www stránky, které budou v provozu koncem letošního roku.
Správná adresa je www.misijnidila.cz; připomínáme, že naše nová elektronická adresa je
[email protected].
Děkujeme za pochopení a přejeme hezký den.
Papežská misijní díla v ČR
12
Sv. Martin přijel opět …
Letos přijel sv. Martin na bílém koni skutečně na mnoho míst v naší vlasti –
bylo to vidět nejen v televizi, ale i řada regionálních novin o tom psala.
Sv. Martin si oblíbil také staroslavný Vyšehrad a pověřil místní skautské stře­
disko, aby ve spolupráci s Vyšehradskou kapitulou dělalo velikou radost dětem i
jejich rodičům a prarodičům a jeho příjezd každoročně připravovalo.
Samotný svátek začal mší v rotundě sv. Martina ještě před soumrakem a poté
následoval krásný a dlouhý lampionový průvod po celých vyšehradských
hradbách – však si ho děti užily! Ať už měly lampiony dobře udělané anebo kou­
pené, velice záleželo na tom, aby v něm měly dosti velkou svíčku. Nakonec se
všichni zase shromáždili – bylo jich spolu s dospělým doprovodem ne na desít­
ky, ale na stovky…
Letos ses. Eva Geová ze střediska LUX na Vyšehradě – díky výbornému
ozvučení velikého prostranství mezi alegorickými sochami za zdí u vyšehradské
basiliky sv. Petra a Pavla – mohla před příjezdem sv. Martina hovořit s dětmi
nejen o jeho pohnutém a dlouhém životě, naplněném službou potřebným, ale i o
tom, jak ho chtěly husy prozradit a proto dodnes jako „martinské husy“ obohacu­
jí v této době nedělní stůl.
Nu a pak již sv. Martin přijel na krásném bílém oři, obejel několikrát
prostranství a polovinou svého pláště obdaroval jednoho strádajícího žebráka.
Při této příležitosti se pravidelně koná sbírka na léčení lepry ve světě, kterou
organizuje „Likvidace lepry – společenství pomocníků misijních leprosárií“.
Inspirováni příkladem sv. Martina, přítomní – mladí i staří – dávali své
peněžní příspěvky do pokladničky, aby podpořili tuto charitativní činnost po ce­
lém světě.
Harry + Kamzík – stř.112.38
13
RVÁČOV u Lomnice nad Popelkou
Klub OS č.212 ve Voticích vybral a zaslal zvláštní dar ve výši 3.100,Kč na potřeby tohoto charitativního zařízení. Byl to jeden z „dobrých skut­
ků“ Kmene OS Junáka při příležitosti výročí 50 let trvání mezinárodní or­
ganizace dospělých skautů a skautek ISGF (International Scout and Guide
Fellowship).
Od vedení tohoto domu získal níže podepsaný redaktor NDS při osobní
návštěvě dne 18. 10. 2003 tyto informace:
Cíl projektu a způsob jeho provozu
Úkolem zařízení je vytvořit takové podmínky,
aby se v něm mohly rozvíjet schopnosti všech
dětí, zvláštní pozornost je věnována ele­
mentárním základům sebeobsluhy a navazování
kontaktů.
Dalším cílem výchovného působení je výchova
dětí ve vztahu k širšímu okolí. Na veřejnosti ne­
jsou dosud mentálně retardované děti přijímány
rovnocenně. Tím trpí rodiče i sourozenci.
Konečným cílem je začlenění postižených dětí
do společnosti zdravých lidí, což je u těchto dětí
jeden z nejdůležitějších momentů. K tomu hodlá
stacionář směrovat postupnou výchovu nejen
dětí, ale i jejich
okolí.
Výuka v pomocné a praktické škole probíhá
volně, důsledně je dodržován individuální pří­
stup a plně respektovány potřeby dětí. Výchova a
výuka se zaměřuje především na přípravu na bu­
doucí pracovní uplatnění a praktický život.
Škola předpokládá, že po dokončení pomocné
školy bude možné zapojit všechny postižené při­
měřeným způsobem do práce pod odborným do­
hledem v chráněné dílně. 14 dětí v dílně již
pracuje. Kromě běžné výchovně vzdělávací péče
zajišťuje škola rehabilitační péči, relaxační cvi­
čení a logopedickou péči.
Tento stacionář a škola pro děti s kombi­
novanými vadami zahrnují:
• přípravný stupeň pomocné školy
• pomocnou školu - 4 stupně (nižší, střední, vyš­
ší a pracovní); škola zajišťuje speciální po­
můcky a zařízení, kterých je třeba pro postižené
děti, odborně připravený personál, nižší počet
dětí ve třídě
• praktickou školu - jednoletou
• chráněnou dílnu - zde děti tkalcují, vyrábějí ke­
ramické drobnosti, dělají vazbu květin
• zařízení pro volný čas a ubytovací prostory
(denní i týdenní režim) - jsou plně bezbari­
érové, aby zde mohly být umístěny i děti pohy­
bově postižené.
Cílovou skupinou jsou děti s postižením ve
věku od 6 let výše - bez věkového ohraničení.
Stacionář a školu vybudovala a provozuje „Lo­
mnická společnost přátel dětí zdravotně posti­
žených“, 512 51 Rváčov 29, Lomnice n/Po­
pelkou.
Ti, kdo by chtěli na tuto činnost přispět, nechť
se domluví na tel. 481 671 699.
Na centrálním Husově náměstí v Lomnici nad Popelkou se v tomto dni 18. října konaly tradiční hry
„Podzimních strašidel“, určené dětem a jejich doprovodu.
14
Účastníci si ve „směnárně“ zakoupili „groše“ a pak se již řídili pokyny „pohádkových dýní“ – dětí jak
postižených tak zdravých, které měly okolo sebe z molitanu vyrobené veliké dýně (což v sychravém
podzimním dni bylo skvělé „zateplení“.
Za groše bylo možné si zakoupit různé dobroty a také keramické lucerny, vyrobené v chráněné dílně
„Domu, kde bydlí slunce“.
Připravené hry zahrnovaly: chůzi na chůdách, lovení „ryb“, hod míčkem, vyřezávání resp. malování
tykví, chůzi po kladině s vahadlem.
Farář Československé církve husitské, jejíž místní farní sbor stojí „za projektem“ spolu s rodiči posti­
žených dětí, Aleš Jaluška, přeložil z hebrejštiny dva příběhy „pradávných dob“, které připojujeme:
LIDÉ ZEMĚ
Lidé země neznali čas a proto ani přesnost a
z ní plynoucí úspěch a bohatství. Jednou jejich
vladař z ciziny přivezl sluneční hodiny.
Všichni byli překvapeni jednoduchostí měření
času. Všichni si pochvalovali, jak jim hodiny
usnadňovaly život. Všichni je začali používat.
Díky znalosti hodin se všichni stali přesnějšími.
Pečlivějšími. Svědomitějšími. A tím i bohatšími.
Z vděčnosti za toto všechno postavili nad hodi­
nami zlatý chrám.
Hezký příběh, že ano. Obsahuje mnohá varování,
platná nejen v době, užívající sluneční hodiny. Totéž,
myslím, platí i o druhém příběhu:
HOSTINA
Jeden pán chtěl pro své poddané uspořádat bo­
Jeden chytrák si řekl: "Škoda tolika vína. Při­
hatou hostinu. Při prohlídce zásob zjistil, že jídla
nesu džbán vody. Nikdo na nic nepřijde, neboť
má dost a dost.
jeden džbán se v plném sudě nepozná. Všichni
Jinak tomu však bylo
uvidí, že i já jsem do společného sudu nalil a bu­
s vínem, kterého neměl tolik,
dou si i mne vážit."
kolik bylo potřeba. I požádal
I učinil tak. Když při hostině došlo na rozlé­
ty pozvané, kteří mohou, aby
vání obsahu tohoto sudu, tak se ukázalo, že je v
přinesli džbán vína. Toto do­
něm pouze voda.
nesené víno bude nalito do
sudu, z něhož se budou moci.
všichni napít.
Lomnici n/Popelkou navštívil a zprávu podává: V. Jech - Kamzík
K informaci o vlacích v č. 121 upřesňujeme: Betlémské světlo se rozváží dne 20. prosince 2003 !
Praha i všichni její návštěvníci
budou mít letos při šíření Betlémského světla zvláštní příležitost. Jak
uvedl např. časopis „Metro“ dne 27. listopadu 2003, primátor hlavního města
spolu s kardinálem Miloslavem Vlkem převezmou Betlémské světlo od
skautů a umístí je (již 20 prosince v 10 hodin) do stánku vedle tradičního
betléma na Staroměstském náměstí. Zde si ho budou moci zájemci při­
palovat a odnášet domů a šířit ho dál jako symbol vzájemného spojení duší.
Primátor k tomu mimo jiné řekl:
„Prožijte krásný adventní čas, ve kterém všichni hledáme to lepší v nás.“
__________________________________________________________
15
Usneseno náčelnictvem Slovenského skautingu spolu s další symbolikou dne 6. 9. 2003
_______________________________________________________________________________________________________________________________
Světlo na Cestu
(z básnické sbírky "Zpěvy mystické",
autorka: Alena Břeňová)
Pán mi Cestu dal
a dal mi i KLÍČ,
jak žít.
Hluboko v srdci
ukrytý
návod,
jak projít Životem
bez sebemenšího škrábnutí.
Naslouchej mu,
tomu hlasu
v tvém nitru,
který tě vede Životem.
Láska
v tvém srdci
ti svítí na Cestu
a ukazuje další krok.
Grafika br. L. Ruska - Šamana
NA DOBRÉ STOPĚ – duchovní rádce skautských oddílů
* Vydává: Odbor duchovní výchovy Junáka v počtu 200 výtisků *
* Redakce: Vladislav Jech ([email protected]) *
198 00 Praha 9, Zelenečská 34, 198 00 Praha 9, tel. 281865223,
Jiří Zajíc ([email protected]) a Petr Krampl ([email protected]). *
* Technické zázemí: Zuzana Vankeová, Adéla Čapková a David Čančík. *
* Předplatné pro rok 2003 zasílejte redakci podle těchto pravidel:
pro dodání poštou 110,-Kč, příspěvek čtenářů webových stránek 50,-Kč;
sponzorské předplatné je neomezeno. *
* Prosíme o přesné údaje pro rozesílání poštou. * Bez jazykové korekce. *
16