FJALOR SHQIP-çekisht - E

Transkript

Albánština
Příručka albánštiny
pro příslušníky AČR v mírových misích
Albánština
Potřebu vydat příručku albánštiny si vyžádalo působení příslusníků AČR mezi
aládnským etnikem v rámci mírových misí na Balkáně. Pro splnění jejich poslání vytvářet podmínky pro mírové soužití a poskytovat humanitární zdravotní pomoc - je
nezbytné také schopnost komunikovat s místním obyvatelstvem.
K překonání jazykové bariery za situace, kdy není možné dorozumět se
v angličtině, by měla českým vojákům alespoň částečně napomoci tato příručka.
Tomu je podřízeno i její pojetí, které se soustřeďuje na základní slovní zásobu a
stručnou vojenskou a zdravotní terminologii. Slovníčkovy základ dále rozšiřuje českoalbánská konverzace s obecnou, zdravotní a vojenskou tematikou. Příručku uzavírá
stručný nástin gramatiky albánského jazyka.
Slovníček si i při omezeném rozsahu klade za cíl postihnout co nejvíce slov a
frazeologických spojení k základnímu dorozumění mezi Čechy a Albánci.
2
Albanstina KFOR-a.doc
Albánština
Úvodem
Albánština má samostatné postavení v rodině indoevropských jazyků. Hovoří jí
více než tři a půl milionu Albánců v samotné Albánii a dále pak téměř dva miliony v
jugoslávské oblasti Kosovo. Albánštinu je možné slyšet i na území Černé Hory,
Makedonie a Řecka, kde žije poměrně značný počet Albánců. Albánské národnostní
menšiny však můžeme nalézt i na území jižní Itálie a Sicílie, v USA, Německu a
jiných státech západní Evropy.
Původ albánštiny není bezpečně znám. Albánci jsou však pravděpodobně
potomci Ilyrů, kmene, který byl jedním z původních obyvatel Balkánu. Název
"Albánie", pod kterým je tato země známa v evropských jazycích, se původně
vztahoval na jizní část země zvanou "Arbania" (z ilyrského "olba" - sídliště; osada).
Domácímu názvu "Shqipëri" odpovídá podle jednotlivých etymologii země orlu nebo
země skal.
Jižní (toskicky) a severní (gegsky) jsou hlavními dialekty albánštiny. Současná
spisovná albánština, ustáIená až v druhé polovině našeho století, vychází především
z tzv. jižního dialektu, který byl v minulosti podporován a vymáhán tehdejším
režimem. V této souvislosti je nutné podotknout, že kosovští Albánci, ač užívali
severního dialektu, se v roce 1968 podřídili a přijali spisovnou albánštinu, respektive
jižní dialekt. Hlavním znakem jižního nářečí je tzv. rotacismus, což je změna
intervokalní souhlásky ( tj. souhlásky mezi dvěma samohláskami), v albánštině
typická změna n v r. Naproti tomu je v severním nářečí typická absence písmene ë.
..............
Příklady rotacismu a jiných rozdílností severního a jižního dialektu:
pasunie
pasurie
bohatství
mbretnia
mbretëria
království
emen
emër
jméno
njof
njoh
znát
Těžiště albánského jazyka tvoří sloveso a jeho bohatý systém slovesných častí
a způsobů (zvláštnosti je především admirativ), který umožňuje rozsáhlý počet tvarů
jednotlivého slovesa. V albánštině je také častý výskyt přechodniků a příčestí, které
jsou však považovány za zvláštní druhy způsobu. Albánský jazyk nemá infinitiv.
Slovesa ve slovníčcích jsou tudíž uváděna v I. osobě sg. přítomného času, způsobu
oznamovacího.
Ve slovníčku jsou podstatná jména uvedena v určitém i neurčitém tvaru, s
označením rodu a uvedením množného čísla opět v určitém i neurčitém tvaru.
Přídavná jména, která tvoří množná čísla nepravidelně, jsou rozepsána. Třídění
českých ekvivalentů je rozděleno na základě významových odlišností číslováním
výrazně významové rozdíly, středníkem - méně výrazné významové odlišnosti;
čárkou - podobné nebo synonymní výrazy. U některých sloves je uveden jejich tvar v
aoristu a participiu.
Seznam použitých zkratek:
m.
mužský rod
f.
ženský rod
abl. ablativ, šestý pád
sg.
singular, číslo jednotné
pI.
plural, číslo množné
vulg. vulgární výraz
3
Albánština
Alfabeti
Abeceda
ALFABETI I GHUHËS SHQIPE
ALBÁNSKÁ ABECEDA
Transkriptimi fonetik
Përshembulli
Fonetický přepis
Příklad
A a
B b
C c
Ç ç
D d
Dh dh
E e
Ë ë
F f
g g
Gj gj
H h
I i
J j
Kk
L l
Ll ll
M m
N n
O o
P p
Q q
R r
Rr rr
Ss
Sh sh
T t
Th th
U u
Vv
X x
Xh xh
Y y
Z z
Zh zh
(a)
(b)
(ts) české „c“
(tf) české „č“
(d)
(δ)
(e)(ε)
($)(:) 1
(f)
(g)
(g‘)(d‘) české „ď“ 2
(h)
(i)
(j)
(k)
(l‘) měkké l např. slovenské
(l) české l
(m)
(n)
(o)
(p)
(k‘) 3
(r‘)
(rr)
(s)
(š)
(t)
(Ө)
(u)
(v)
(dz)
(dž)
(y)(u:)(ű)
(z)
(ž)
abeceda
hoblík
Cecilka, cín
čára, česnek
dobrý, dost
they, there
Eva, etapa
around, further
fajn
guma
dítě, ďábel
hotel
list, Ir
já, jas
kost, kolo
Topoľčany
les, král
moře, můj
noc, nový
olovo
park, pošta
tělo, tíseň
rýma [ríma], ráno
rrýma [rrýma]
světlo, sestra
škola, šíp
to, tabule
thick, thank
ulice
věc, vesnice
Prievidza
džin
űbung, Műller
zuby, zápas
žiletka
Příklady výslovnosti (uvedeny jsou příklady hlásek, které jsou pro českého
uživatele atypické):
Ç ç - çerek (čerek) čtvrt, reçel (rečel) džem
Gj gj - gjë (ď:) věc, Gjirokastër (ďirokastr) možné i (džirokastr) Ďirokastra
Ë ë - katër (ka tr) čtyři, ëmbëllsira (:mb:lsira)
1
Písmeno ë se podobá zvuku, který následuje po vyslovení například p, b, g (ráz, přídech).
Písmeno gj se v některých oblastech vyslovuje jako dž.
3
?měkké č, ruské ť
2
4
Albánština
Nj nj - njeri (njeri) člověk, një (nj:) jeden
Q q - qen (těn/tjen) pes, e kuq (e kuť/kutj) červená
Sh sh - kush (kuš) kdo, shjruaj! (škruaj) piš!
X x - xixë (dzidz:) jiskra, xing (dzink) zinek
Xh xh - xhep (džep) kapsa, xhin (džin) gin (džin)
Zh zh - zhvillim (žvillim) rozvoj, zhivë (živ:) rtuť
Ll
- měkké l
Ll ll - české l
Rr
- měkké r
Rr rr - české r (místy s přídechem!)
5
Albánština
Stručný
albánsko-český
slovníček
Fjalorth
shqip-çekisht
A
a, apo
acar,-e
adres/ë,-a
aeroplan,-i pl. -ë-t
aeroport,-i pl. -e-t
afat,-i
afatshkurtër
afër
afrohem
afshoj
aftësi,-a
agim,-i
ai m.
ajo f.
ajror ,-e
akoma
aksident,-i pl. -e-t
aku/ll,-i pl. -j-t
akullor/e,-ja
aleanc/ë,-a
alkool,-i pl. -e-t
allçi,-a
ambalazh,-i pl. -et
ambasad/ë,-a
amerikan,-e
andej
an/ë,-a, pl. -e-t
anëtar ,-i
anglez,-e
anglisht
anij/e,-a, pl. -e-t
anijetar,-i
ankes/ë,-a
ankth,-i pl. -e-t
antishtetëtor ,-e
aparat,-i pl. -e-t
apo
aprovoj
aq
nebo, či
mrazivý, chladný, ledový
adresa
letadlo
letiště
lhůta, čas
krátkodobý
blízko; asi, kolem
přibližovat se, přiblížit se
zapáchat; vonět
schopnost
svítání
on, ten, ono
ona, ta to, tato
vzduchový, vzdušný
ještě
nehoda, havarie
led
zrnrzlina
aliance
alkohol, líh
sádra
obal, balení
ambasáda
americký
tak
strana
člen
anglický
anglicky
Ioď, plavidlo
námořník
stížnost
úzkost
protistátní
přístroj
nebo, či
schvalit, souhlasit, potvrdit
tak, tolik, takhle, takto;
6
Albánština
ar,-i
arab,-e
ardhës,-i
ardhj/e,-a
ardhm/e,-ja
ardhsh/ëm,-me,
i/e
argano,-ja
argjend,-i
argjendar ,-i
ark/ë,-a
arkivol,-i
arm/ë,-a
armik,-e
armi/k,-u, pl. -qe-t
arsim,-i
arsye,-ja
arrati,-a
arratisur ,-i
arrestim,-i
arr/ë,-a
arrij
arritj/e,-a
as
asaj
asgjë
askund
askurrë
askush
asnjë
aspak
ashpër i/e
asht,-i pl. eshtra-t
ashtu
at/ë,-i pl. erër-it
ata m. pl.
atdhe,-u
atdhetar ,-i
atëherë
atillë i/e
ato f. pl.
aty
athët i/e
autoambulanc/ë,a
autovinç,-i pl. -a-t
aviator ,-i pl. -ë-t
ještě
zlato
arabský
přistěhovalec
příchod; vstup
budoucnost
budoucí, příští
zvedák
stříbro
zlatník, šperkař
pokladna
rakev
zbraň
nepřátelský
nepřítel
vzdělání
rozum; důvod
únik, útěk
utečenec, běženec
zatčení, zadržení
ořech
přijít, přijet, dorazit
příjezd, příchod
ani
její, jí
nic
nikde
nikdy
nikdo
nic
vůbec
drsný, hrubý
kost
tak, takže, takhle
otec
oni
vlast
vlastenec
pak, tehdy, tenkrát
takový, tento
ony
tu, tam
kyselý
sanita
naviják
pilot, letec
7
Albánština
azot,-i
dusík
B
baba,-i pl. -llarë-t
bagazh,-i pl. -e-t
bagëti,-a
bak/ër ,-ri
balanc/ë, -a
otec, táta
zavazadlo
dobytek
měď
rovnovaha
baIt/ë-a, pl. -ëra-t
ball/ë,-i pl. -e-t
banan/e, -ia
bandazh,-i pl. -e-t
banoj
banuar,-i/e
banj/ë, -a
bar,-i
bar,-i pi. -ëra-t
bardhë i/e
bar/k,-u, pl. -qe-t
bashkëbisedim,-i
bashkëkohës,-e
bashkëpunim,-i
bashkëshort,-i pl.
-ë-t
bashkëshort/e,-ja
bashki,-a
bashku, së
bashkë
batanij/e,-a
begatsh/ëm,-me,
i/e
benzin/ë,-a
beqar,-e
berber ,-i pl. -e-t
bes/ë,-a
besoj
bëhem
më bëhet
bë/j,-ra,-re
bërtham/ë, -a
biçikletë,-a
bidon-i pl. -ë-t
bie prura, prurë
bie rashë, rënë
špína, nečistota
čelo
banán
bandáž, obvaz
bydlet
obyvatelné, obydlené
koupelna
bar
tráva
bílý
břicho
rozhovor, dialog
současný
spolupráce
manžeI
manželka
obecní úřad, radnice;
spolek
společně, spolu
deka, pokrývka
bohatý
benzin
svobodný, neženatý
holič
víra, věmost, slib, přísaha
věřit
stát se, stávat se; konat se
zdá se
dělat, činit, učinit, provést,
konat
jádro
jízdní kolo
kanystr
-1 přinést,
snést, nést
-2 padat; vycházet; pustit,
8
Albánština
bij/ë,-a, pl. -a-t
bilet/ë,-a
bim/ë,-a
bind
bir-i pl. bij-të
birrem
birr/ë,-a
bish/ë,-a
blej
blet/ë,-a
blu
boj/ë,-a
bombardoj
bordel-i pI. -e-t
bor/ë,-a
borxh-i pI. -e-t
bot/ë,-a
botërisht
botim,-i
breg-u, pl. brigje-t
brenda
bretkos/ë,-a
brez,-i
brinj/ë,-a
brishtë i/e
bujqësi-a
buk/ë,-a pI. -ë-t
bukur i/e
bukuri-a
bunker-i pI. -ë-t
bur/g-u, pI. -gje-t
burim-i pI. -e-t
burr/ë,-i pI. -a-t
butë i/e
buz/ë,-a
buzeqeshj/e,-a
byrek-u, pI. -ë-t
byth/ë,-a, pI. -ë-t
C
ca
caktoj
cigan-i pI. -e-t
cigar/e,-ja
cilësi-a
cili, cila pl. të
cilët, të cilat; i cili,
e cila
upustit
dcera
lístek, vstupenka
rostlina
přesvědčit
syn
ztratit se
pivo
bestie
koupit
včela
tmavěmodrá
barva
bombardovat
nevěstinec
sníh
dluh
svět
veřejně
vydání, uveřejnění
břeh
uvnitř
žába
pás; rod
žebro
křehký
zemědělství
chléb
krásný
krása
bunkr; skladiště
vězení
pramen
muž, chlap
měkký, jemný
ret
úsměv
piroh
zadek (vulg.)
některé
určit
cikán
cigareta
jakost
jaký, který, čí; jaká, která,
čí
9
Albánština
cilido, cilado
cop/ë,-a
cuc/ë,-a
každý, každá
kus, část; chvíle
dívka
Ç
ç
çad/ër,-ra
çaj,-i
çakmak-u, pl. -ët
çant/ë,-a
çarçaf-i m. pl. -ë-t
çarmatos
çast-i m. pl. -e-t
çati-a, f.
çdo
çdoherë
çek,-e
çek,-u pl. -ë-t
çekan-i pl. -ë-t
Çeki-a
çekish
çelës-i pl. çelësa-t
çerek-u
çështj/e,-a
çfarë
çjerr
çka?
çlirim,-i
çmim,-i
çoj
çrregullim,-i
co, jaký, který, kdo
deštník
čaj
zapalovač
taška
prostěradlo
odzbrojit
okamžik, chvíle
střecha
každý, každá, každé
každou chvíli
český
Čech
kladivo
Česká republika
český
klíč
čtvrt
otázka, problém
co, cože; jaký
roztrhnout, rozsápat
co?
osvobození
cena
poslat, přinést, vyzvednout
nepořádek; porucha
D
daj/ë,-a
dakord
dal
dalj/e,-a
dalloj
dardh/ë,-a
dasm/ë,-a
dashuri,-a
dashuroj
dat/ë,-a pl. -a-t
datëlindj/e,-a
deg/ë,-a
dehur i/e
del/e,-ja, pI. dhen-
strýc, matčin bratr
souhlas, platí
odejít; opustit; vyjít
východ; odjezd; vyjití,
exodus
rozeznat
hruška
svatba
láska
milovat
datum
narozeniny
větev; oddíl, oddělení;
obor
opilý
ovce
10
Albánština
të
dembel,-e
denduri,-a
dentar,-e
der/ë,-a, pl. dyer-t
deri
derr ,-i pl. -a-t
det,-i pl. -e-t
detyr/ë,-a
detyrim,-i
dëgjoj
dëm,-i pl. -e-t
dënim,-i
dënoj
dërras/ë,-a
dëshiroj
dëshmi,-a
di, -ta, -tur
digjem, dogja,
djegur
dikursh/ëm,-me,
i/e
dim/ër ,-ri, pl. -ra-t
disa
dit/ë,-a
djal/ë,-i pi. djemtë
dja/ll,-i pl. -j-të
djath/ë,-i pl. -ëra-t
djathtas
dje
djeg
djers/ë,-a
dobët i/e
dogan/ë,-a
dolIap,-i pl. -ë-t
domat/e,-ja
domosdosh/ëm,me, i/e
dor/ë,-a, pi. duar-t
drejt
drejt/ë,-a
drejtoj
drek/ë,-a
dritar/e,-ja
drit/ë,-a
drith/ë,-a, pl. -ërat
líný, lenivý
hustota
zubní
dveře
až, do, až do
prase
moře
úkol; povinnost
závazek, povinnost
poslouchat
škoda, ztráta
potrestání, trest
potrestat, odsoudit
prkno
toužit, přát si, chtít
svědectví
vědět
hořet, pálit
dřívější
zima (roční období)
několik, někteří, některá,
některé; něco
den
chlapec, hoch
ďábel
sýr
napravo, vpravo
včera
zapálit
pot
slabý
clo
skříň
rajče
trvalý
ruka
rovně, přímo
právo, nárok
řídit, vést
oběd
okno
světlo
obilí, zrno
11
Albánština
dru,-ri, pl.- nj-të
dua -do, desha,
dashur
duhan,-i
duhem
dřevo, dříví
chtít; milovat
dush,-i pl. -e-t
dy
dylbi,-a
dyqan,-i pl. -e-t
dyqind
dyshek,-u, pl. -ë-t
dyshim,-i
dyzet
tabák
vzájemně se potřebovat,
chtít
muset, musit, být třeba
(potřeba)
přiléhavý, vhodný,
patřičný, náležitý
vypadat, vyhlížet jako;
zdat se jako co, jevit se
sprcha
dva
dalekohled
obchod
dvě stě
matrace
pochyba
čtyřicet
Dh
dhe = e
dhe,-u, pl. -ra-t
dhemb
dhembj/e,-a
dhemb,-i pi. -ë-t
dhembetar,-i
dhi,-a, pl. dhi-të
dhitem
dhjetë
dhjetor,-i
dhom/ë,-a
dhun/ë,-a
dhurat/ë,-a
a, i (spojka)
půda, země
bolet
bolest, boleni
zub
zubař, zubní lékař
koza
kálet (vulg.)
deset
prosinec
pokoj, místnost
násilí
dárek
duhet
duhur i/e
dukem
E
e pl. të
(vyzë e mira)
(pjesët e trupit)
ec/i,-ën, -a, -ur
1. spojovací člen
(dobré děvče)
2. predlozkova vazba
(části těla)
3. krátká forma 3 os. jč.
osobního zájmena ve 4.
pádě
4. a, i - spojka
jít, jet, chodit
12
Albánština
edhe
egër i/e
elektrik,-u
em/ër ,-ri, pl.-ra-t
ende
en/ë,-a, pl. -ë-t
enjt/e,-ja
er/ë,-a
erresir/ë,-a
esht/ër ,-ra, pl. ra-t
etj/e,-a
eth/e,-ja, pl. -e-t
Ë
ëmbëI i/e
ënd/ërr,-rra
ëndërroj
është
F
faj,-i pl. -e-t
fal
falas
falem
falj/e,-a
familj/e,-a
faq/e,-ja
fare
fat,-i pl. -e-t
fatur/ë,-a
fe,-ja
fëmij/ë,-a, pi. -ë-t
fik,-u, pl. -q-të
fillim,-i
filloj
fis,-i pl. -e-t
fitoj
fitor/e,-ja
fjal/ë,-a
fjalor,-i
flam/ur,-i pl. -uj-t,
urë-t
flas fola, folur
fle fjeta, fjetur
fletor/e,-ja
také, taky, též
divoký
proud, elektrika
jméno
ještě; už
nádoba
čtvrtek
vzduch; vítr; vůně nebo
zápach
tma
viz
asht,-i kost; kostra ????
žízeň
horečka
sladký
sen
snít; přemítat,
představovat si
3. osoba jč. (sg). slovesa
být
vina
prominout, omluvit se
zdarma
děkovat
omluva
rodina
tvář, líce; stránka
naprosto všechen, zcela
osud
účet, faktura
víra
dítě
fík
začátek
začít
kmen, klan, rod
získat; vyhrát, zvítězit
vítězství
slovo
slovník
vlajka, prapor
mluvit
spát
sešit
13
Albánština
fli,-ja
flokë,-t m. pl.
floktar,-i
fluturoj
forc/ë,-a
fqinj,-i pl. -ë-t
francez,-e
fren,-i
freskët i/e
frigorifer,- i pl. -ë-t
frik/ë,-a
frut/ë,-a
fryj
frym/ë,-a
fshat,-i pI. -ra-t
fsheh
fshij
ftes/ë,-a
ftohtë i/e
fund,-i
fuqi,-a
furrtar,-i
fush/ë,-a
fytyr/ë,-a
G
gabim,-i
gatuaj
gaz,-i
gazetar,-i pI. -ë-t
gazet/ë,-a
gënjej
gënjesht/ër,-ra
gërmim,-i
gërmoj
gërshër/ë,-a
gëzim,-i
gisht,-i pI. -a-t, ërinj-të
godas
goditj/e,-a
gomar,-i pI. -ë-t
got/ë,-a
Greqi,-a
gri
grindj/e,-a
grop/ë,-a
grua,-ja, pl. gra-të
oběť
vlasy
kadeřník
letět
síla, moc
soused
francouzský
brzda
čerstvý
lednice
strach
ovoce
foukat, vanout
dech
vesnice
skrýt, skrývat
uklízet
pozvání
chladný
konec
síla, moc
pekař
pole; rovina
obličej, tvář
chyba
vařit
plyn
novinář
noviny
Ihát
lež, klam
vykopávání, výkop
kopat, yykopávat
nůžky
radost
prst
udeřit, uhodit
úder
osel
sklenice
Řecko
šedý, šedivý
hádka
díra, jáma
žena
14
Albánština
grumbu/ll,-i pl. -j-t
grusht,-i pl. -e-t
gryk/ë,-a
gur,-i pl. -ë-t
gusht,-i
guximtar,-e
Gj
gjak,-u, pl. -ra-t
gjakrrjedhj/e,-a
gjalp/ë,-i
gjallë i/e
gjarp/ër,-ri, pl. -ërinj-të
gjashtë
gjashtëdhjetë
gjashtëmbëdhjetë
gjatë
gjatësi,-a
gjej - ta, -tur
gjelbër i/e
gjell/ë,-a
gjendj/e,-a
gjenocid,-i
gjerë i/e
gjerman,-e
gjë,-ja, pl. -ra-t
gjilpër/ë,-a
gjith/ë,-a
gjitbashtu
gjiz/ë,-a
gjoks,-i pl. -e-t
gju,-ri, pl. -një-t
gjuh/ë,-a
gjum/ë,-a
gjyq,-i pl. -e-t
gjysmë
gjysb,-i
gjysh/e,-ja
H
ha
hakmarrj/e,-a
hall/ë, -a f. pl. -a-t
hap
hap,-i
bapet = bapur
har/k-u m. pl. -qe
harroj
hromada
pěst
hrdlo, krk
kámen
srpen
statečný
krev
krvácení
máslo
živý
had
šest
šedesát
šestnáct
dlouho; během
délka
najít, nalézt
zelený
jídlo
stav
genocida
široký
německý
věc, předmět
jehla
všechno, vše
také, taky
tvaroh
prsa
koleno
jazyk, řeč
spánek
soud
půl
děda
babička
jíst
pomsta
teta
otevřít
krok
otevřený
oblouk
zapomenout
15
Albánština
hedh
hekur,-i
hekurdh/ë,-a
helmim,-i m.
heq
her/ë,-a; nje herë
herët
hën/ë, -a f.
hën/ë, -a f. pl. -a-t
hotel,-i m. pl. -e-t
huaj
huaj (i/e)
huaj,-i m. pl. -të
hund/ë,-a f. pI. -ë-t
hunderoj
hyj
hyrj/e,-a f. pl. -e-t
hodit
železo
železnice
otrava
sundat; táhnout
krát, jednou
brzy
měsíc
pondělí
hotel
půjčit
cizí
cizinec
nos
mluvit nosem; huhňat
vejít
vstup; vchod
I
iki
im m. ime f.
infeksion,-i
infermier/e,-ja
interesant,-e
injeksion,-i
ish
ishu/ll,-lli m. pI. -jt
odejít
můj, má, moje
infekce
zdravotní sestra
zajímavý
injekce
bývalý; exostrov
J
jam
janar,-i
jap
jastëk,-u m. pl. -ët
jashtë
jep
jet/ë,-a f.
jetim,-i m. pl. -ë-t
jetoj
jo
jonë
ju
jug,-u
Jugosllavi,-a f.
jsem; být
leden
dát
polštář
ven
viz. jap
život
sirotek
žít
ne
naše
vy
jih
Jugoslávie
K
má 3.os. jč. slovesa mít
ka
kaçavid/ë,-a f. pi. - šroubovák
16
Albánština
a-t
kaf/e,-ja
kaf/e,-ja
kafsh/ë,-a f. pl. -ët
kala,-ja f. pl. -a-t
kal/ë,-i m. pl. kuajtë
kaloj
kaltër (i/e)
kaluar (i/e)
kam
kamerier,-i m. pi.
-ë-t
kamion,-i m. pI. ë-t
kamp,-i m. pI. -e-t
kap
kapsllëk,-u
karot/ë,-a
kartolin/ë,-a f. pI.
-a-t
karrig/e,-ia f. pI.
-e-t
karroc/ë,-a f. pI.
-a-t
kastravec,-i m.
kat,-i m. pl-e-t
katër
katërqind
katolik,-u m. pI. ë-t
keq(i),-e(e)
këmbas = më
këmbë
këmb/ë,-a f. pI. -ët
kemish/ë,-a
kënaqur (i/e)
keng/ë,-a f. pl. -ë-t
këpuc/ë,-a f. pl. ë-t
kërcej
kërkes/ë,-a pI. -a-t
kërkoj
këpurdh/ë,-a f. pI.
-a-t
këto
këtu
káva
kavárna
zvíře
hrad
kůň
jít; minout
modrý
minulý, uplynulý
mít; vlastnit
číšník
kamion
kemp, tábor
chytit
zácpa
mrkev
pohlednice
židle
vůz
okurka
poschodí
čtyři
čtyřista
katolík
špatný, zlý
pěšky
noha
košile
spokojený
píseň
bota
skákat
žádost
shánět
houby
tyto
tady, tu
17
Albánština
kilogram,-i m. pl.ë-t
kilomet/ër,-ri m.pl.
-ra-t
kirurgji,-a f.
kish/ë,-a f. pl. -a-t
kod/ër,-ra f. pl. ra-t
kofsh/ë,-a
koh/ë,-a f.
kok/ë,-a f.
koll/ë,-a f.
kollitem
kombësi,-a
konjak,-u m.
konserv/ë,-a
kontrolloj
kopsht,-i m. pl. -et
korrik,-u
kos,-i m.
kos/ë,-a f.
kosovar,-e
Kosovar,-i m. pl.
-e-t
Kosov/ë,-a
kosh,-i m. pl. -a-t
krah,-u m. pl. -ë-t
kreh
kreh/er,-ri m.
krenar,-e
krevat,-i m. pl. -e-t
krijoj
krip/ë,-a f.
kryeqytet,-i
kryesisht
kryesor,-e
kthehem
kthim,-i
ku
kudo
kufi,-ri m. pl. -j-të
kujdes,-i m. pl. -et
kujdes!
kujt (i/e)
kujtes/ë,-a f.
kujtohem
kundër
kilogram
kilometr
chirurgie
kostel
kopec
stehno
čas, doba
hlava
kašel
kašlat
národnost
koňak
konzerva
kontrolovat
zahrada
červenec
kefir
kosa
kosovský;
Kosovan, kosovský
Albánec
Kosovo
koš
paže
česat
hřeben
pyšný, hrdý
postel
tvořit
sůI
hlavní město
hlavně
hlavní
vrátit se
návrat
kde; kam
všude
hranice
péče
pozor!
čí, koho
paměť; vzpomínka
pamatovat si
proti
18
Albánština
kuptim,-i m. pl. -et
kuptoj
kuq,-e (i/e)
kur
kurse
kurv/ë,-a
kurrë
kushëri,-ri m. pl.
-nj-të
kuti,-a f.
kuzhin/ë,-a
ky
L
lahem
laj
lajm,-i m. pl. -e-t
lajmërim,-i
laps,-i m.
larg
largësi,-a
largohem
lart
lartë (i/e)
lavapjatë,-a f. pl.
-a-t
lehtë (i/e)
lek,-u m. pl. -ë-t
alb.
let/ër,-ra f.
leukoplast,-i
lexoj
lëkur/ë,-a f. pl. -a-t
lëng,-u m. pl.
-lëngje-t
lëvizj/e,-a
lib/ër,-ri pi. -ra-t
lidh
limon,-i m.
lind
lindj/e,-a f. pl. -e-t
lindur (i/e)
liqen,-i m. pl. -e-t
lirë (i/e)
liri,-a
list/ë,-a f. pl. -a-t
litar,-i m. pl. -e-tlit/ër, m. pl. -ra-t
smysl; význam
rozumět
červený
kdy; když
zatímco
prostitutka
nikdy
bratranec
krabice
kuchyň
ten, tento, to, toto
mýt se; koupat se
mýt; prát
zpráva
oznámení
tužka
daleko
vzdálenost
vzdálit se
nahoře, nahoru
vysoký
umývadlo
lehký
měna
dopis; papír
náplast
číst
kůže
šťáva, džus
pohyb
kniha
utáhnout; zavázat; spojit
citron
narodit se
narození
narozený
jezero
svobodný
svoboda
seznam
provaz, lano
litr
19
Albánština
lodhur (i/e)
loj/ë,-a
lopat/ë,-a
lop/ë,-a
lot,-i m.
luaj
luft/ë,-a f. pl. -ëra-t
luftoj
lug/ë,-a
lul/e,-ja f. pl. -e-t
lum/ë,-i pl. -enj-t
lumtur (i/e)
unavený
hra
lopata
kráva
slza
hrát
válka
bojovat
lžíce
květina
řeka
šťastný
Ll
lloj,-i m. pl. -e-t
llul/ë,-a
druh
dýmka
M
mac/e,-ja f. pl. -e-t
madh(i),-e (e) pl.
të mëdhenj m. të
mëdha f.
madhësi,-a
maj,-i m.
maj/ë,-a f. pl. -a-t
majtas
makin/ë,-a f. pl. a-t
mal,-i m. pI. -e-t
malor,-e
mama,-ja
Maqedoni,-a
maqedonisht
marr
marrëndhënite,-a
marrëveshjte,-a f.
pI. -e-t
martës/ë,-a f.
martuar (i/e)
mas/ë,-a f. pI. -a-t
mbaroj
mbarsem
mbetem
mbetj/e,-a f.
mbi
mbiem/ër,-ri
mbrëmj/e,-a
mbrojtj/e,-a
mbush
kočka
velký
velikost
květen
vrchol, špička
vlevo
auto
hora
horský
máma
Makedonie
makedonský
vzít; brát
vztah; poměr
dohoda
manželství
ženatý; vdaná
míra
končit
otěhotnět
zbýt
zbytek
nad
jméno
večer
obrana
plnit
20
Albánština
mbyll
me
megjithatë
mendoj
mesdit/ë,-a f.
mëlçi,-a f.
mëngjes,-i
mënyr/ë,-a
mërkur/ë,-a
mërzi,-a
mësoj
mësues,-i m.
mësues/e,-ja f.
mi(e), mia(e)
mi,-u pl.-nj-t
midis
mieIl,-i
mijë
mik,-u m. pi. miqtë
min/ë,-a f. pi. -a-t
minut/ë,-a
miqësi,-a
mirë
mirupafshim
mis/ër,-ri
mish,-i m.
mjaft
mjaftoj
mjeguIl,-a
mjek,-u
mobili/e,-a f.
moIl/ë,-a
mos
moshatar,-i m.
mot/ër -ra
muaj,-i m.
mund
mundësi,-a
mundur i/e
mungoj
mur,-i m.
murator,-i
mushkëri,-a
muzik/ë,-a
myk,-u m. pI.
zavřít
s, se
ačkoli, přesto
myslet
poledne
játra
ráno
způsob
středa
nuda
učit
učitel
učitelka
mé; moje; moji
myš
mezi; v; uprostřed
mouka
tisíc
přítel
mina
minuta
přátelství
dobře
na shledanou
kukuřice
maso
dost
stačit
mlha
lékař
nábytek
jablko
(tvoří zápor u sloves
v rozkazovacím způsobu,
optativu, volitivu a
přechodníku)
vrstevník
sestra
měsíc
smět, moci
možnost
možny
chybět
zeď
zedník
plíce
hudba
plíseň
21
Albánština
-myqe-t
N
naft/ë,-a f.
nat/ë,-a f. pI. netët
natyr/ë,-a
ndal
ndez
ndërtes/ë,-a
ndërtoj
ndërrim,-i
ndërroj
ndihm/ë,-a
ndihmoj
ndodhem
ndriçoj
ndrysh/ëm i/e
ndryshoj
neser
nevoj/ë,-a
në
nën
nën/ë,-a
nënshkrim,-i
nëntor,-i
nga
ngadalë
ngrihem
ngushtë
ngjyr/ë,-a
notoj
num/ër,-ri
nxehtë
nxjerr
nafta
noc
příiroda
zastavit
zapálit
budova
stavět
změna
změnit
pomoc
pomáhat
nacházet
svítit
jiný
změnit
zítra
potřeba
v; do; na; o
pod
matka
podpis
listopad
z; ze; od
pomalu
zvednout
úzký
barva
plavat
číslo
horký, teplý
vytáhnout, vyndat
Nj
njerëzi,-a
njeri,-u
një
njembëdhjetë
njëmijë
njëqind
njoh
lidé
člověk
jeden
jedenáct
tisíc
sto
znát, seznámit se
O
ofroj
orar,-i
nabízet
rozvrh
22
Albánština
or/ë,-a
oreks,-i
oriz,-i
ose
oxhak,-u
P
pa
paguaj
pak
pallto,-ja
pambuk,-u
pamj/e,-a
para
para,-ja
pas
pasaport/ë,-a
pasdite =
pasdreke
pasqyr/ë,-a
pastaj
,-a
pastle dembesh
pastër i/e
pastiçeri-a
pastroj
pastrues/e,-ja
pasur i/e
patatle,-ja, pl. -e-t
pavarësi-a
pavarur i/e
pazar-i pl. -e-t
pec/e,-ja
pelen/ë,-a
pem/ë,-a, pl. -ë-t
perëndi-a m.
perëndim-i
perime-t
pesë
pesëdhjetë
pesëmbëdhjetë
pesëqind
pesh/ë,-a
pesh/k-u, pl. -q-it
peshqir-i pl. -e-t
pëlqej
pëllëmb/ë,-a, pl.
-e-t
për
hodina
chuť
rýže
nebo
komín
bez
platit
málo, trochu
kabát
bavlna
výhled, pohled
vpředu, před
peníze
za; po, poté
cestovní pas
odpoledne
zrcadlo
potom, pak
pasta
zubní pasta
čistý
cukrárna
čistit
uklízečka
bohatý
brambora
nezávislost
nezávislý
trh
hadr, obvaz; vložka
plena
strom; ovoce
bůh
západ
zelenina
pět
padesát
patnáct
pět set
váha, hmotnost
ryba
ručník
líbit se
dlaň
pro
23
Albánština
përballë
përdorim -i
përgatis
përgatitj/e
përgjigjem,
përgjigj/e,-ja
pergjithsh/em,me, i/e
përhersh/ëm,-me
i/e
përkrahj/e,-a
përkthyes,-i
përmbajtj/e,-a
përpara
pëparës/e,-ja
përpjekj/e,-a
përqind
përrall/ë,-a
përse
përsëri
përsëris
përshëndetj/e,-a
perveç
pi
pi duhan
pij/e,-a
pijsh/ëm,-me, i/e
pik/ë,-a
pikerisht
pirun-i pl. -ë-t
pjat/ë,-a
pjes/ë,-a
pjesëmarrj/e,-a
pjeshk/ë,-a, pl. -ët
plaçkitj/e,-a
plagos
plagosj/e
plak,-ë,f. pl. pleq.
plaka
plak-u,pl.pleq-të
plastik,-e
plotë i/e
plumb-i pl. -a-t
po
polici-a
pomp/ë,-a
popu/ll-i pi. -j-t
por
naproti
použití
připravit
příprava, zhotovení
odpovídat
odpověď
obecný
stálý, trvalý
podpora
překladatel, tlumočník
obsah
před
zástěra
námaha, snaha, úsilí
procento
pohádka
proč
opět
opakovat
pozdrav
mimo, kromě
pít
kouřit
nápoj
pitný
bod, kapka
přesně
vidlička
talíř
část, díl
účast
broskev
drancování
zranit
zranění
stařena
stařec
z plastu, plastový
plný, úplný
olovo
ano
policie
čerpadlo
národ
ale
24
Albánština
port-i pl. -e-t
port/ë,-a
portoka/ll-i pl. -j-të
post/ë-a
poshtë
pothuajse
prandaj
pranë (Abl.)
pranoj
pranver/ë,-a
prapa
prapa (abl.)
prej
premt/e,-ja
premtoj
pre/s,-va,-rë -1(?)
pr/es,-ita,-itur
presion,-i
prill,-i
prind-i pl. -ër-it
prish
prishur i/e
pritj/e,-a
pronar,-i
pron/e,-a
propozoj
provim,-i
provoj
pse = perse
pshurr = shurroj
pul/e,-a
puls-i
pull/e,-a
pun/ë,-a
punëtor,-i
punoj
purth/e,-a
pus-i pl. -e-t
pushim,-i
pushkatoj
pushk/ë,-a
pushtet,-i
puth
pyes
pyetj/e,-a
py/Il-i pl. -je-t
přístav
brána
pomeranč
pošta
dole
téměř, skoro
proto
při, u, vedle
přijmout
jaro
vzadu, dozadu
za
od, z
pátek
slibovat
řezat, sekat
čekat
tlak
duben
rodič
rozbít, porušit, poškodit
zničený, zkažený
přijetí
majitel, vlastník
majetek, vlastnictví
navrhovat, nabízet
zkouška
zkusit
proč
pomocit
kuře
tep
dopisní známka
práce
pracovník, dělník
pracovat
pnijem
studna
přestávka, dovolená
zastřelit
puška
moc
líbat
ptát se
otázka
les
Q
25
Albánština
qa/j.-va,-rë
qart
qart/ë i/e
qebap-i pl. -e-t
qejf-i pl. -e-t
qelb,-i
qep/ë,-a
qershi-a
qesh
qetësi-a
qetësoj
qeveri-a
qendroj
qi,-va,-rë
qie/ll-i pl. -j-t
qilim,-i
qind
qiri-u, qiri-ri, pl.
-nj-te
qitj/e,-a
qorr-e
quhem
qull,-i
qumësht,-i
qysh
qytet-i pl. -e-t
R
radar-i pl. -ë-t
radio-ja
radh/ë,-a, pl. -ë-t
raft-i pl. -e-t
rajon-i pl. -e-t
raki-a
re-ja
re-ja
reçel-i pl. -e-t
refugjat-i pl. -ë-t
revist/ë,-a
rezervuar-i pl. -ë-t
rezultat-i pl. -e-t
rëndë i/e
rëndësi-a
rëndësish/ëm,-me
i/e
rëni/e,-a
rër/ë,-a
ri, i,f e re, pl. rinj,
f. reja
plakat
jasně
jasný
kebab, šašlik
radost, chuť, nálada
hnis
cibule
třešeň
smát se
klid, ticho
uklidnit, upokojit, utišit
vlada
zůstat
souložit (vulg.)
nebe
koberec
sto
svíčka
střelba
slepý
jmenovat se
kaše
mléko
jakto?, jak
město
radar
rádio, rozhlas
řada
police
okres, oblast
rakije
nové, novota
mrak, oblak
džem
uprchlík
časopis
nádrž
výsledek
těžký
význam, důležitost
důležitý, významný
klesání, pokles, pád
písek
nový, mladý
26
Albánština
riparim,-i
riparoj
roj/ë,-a
rojtar,-i
ruaj,-ta,-tur
Rr
rralë
rralë i/e
rregull,-i
rreth (abl.)
rrezi/k-u, pl. -qe-t
rreziksh/ëm,-mi,
i/e
rrënoj/e,-a
rrënj/e,-a
rri, ndenja,
ndenjur
rrob/ë,-a
rrog/ë,-a
rroj,-ta,-tur
rrojtor/e,-ja
rrotull (abl.)
rruf/ë,-a
oprava
opravovat
hlídka, stráž
strážce, hlídač
chránit, opatrovat
zřídka
vzácný, řídký
pořádek
okolo, kolem
nebezpečí
nebezpečný
zřícenina, ruina
kořen
sedět, stát, zůstat
šaty
mzda
žít
holičství, kadeřnictví
okolo, kolem
rýma
S
s' = nuk
sa
sa kohë
sallam,-i p3. -e-t
send,-i pl. -e-t
sepse
serb,-i pl.-ë-t
Serbi-a
si
sot
sttacion,-i
sulm-i pl. -e-t
sulmoj
sup-i pl. -e-t
superfuqi-a
sy-ri, pl. sy-të
syze-t
ne
kolik
Jak dlouho?
salám
předmět
protože
Srb
Srbsko
jako
dnes
nádraží, zastávka
útok
útočit
rameno
velmoc
oko
brýle
Sh
shaka-ja
shami-a
sharr/ë,-a
shator/e,-ja
vtip
šátek, kapesník
pila
stan
27
Albánština
sheku/Il-i pl. -j-t
shembu/ll-i pl. -j-t
shenjtor,-i
sheqer,-i
shes
shëndet,-i
shënim,-i
shërbej
shëtitj/e,-a
shikoj
shish/e,-ja
shitës,-i
shitj/e,-a
shkëmb-i pl. -injtë
shkoIl/ë,-a
shkrepës/e,-ja
shkrimtar ,-i
shkruaj
shkurt
shkurt,-i
shkurt/ër i/e, f pl.
-ra
shofer-i pi. -ë-t
shoh pashë, parë
shok-u, pl. -ë-t
shoqëri-a
shpatull-a, pl. -a-t
shpejt
shpejtësi-a
shpesh
shpeshtë i/e
shpin/ë,-a
shpjegoj
shpres/ë,-a
shpresoj
shqip
shqip/e,-ja
Shqipëri-a
shqiptar,-e
shqiptar,-i
shqiptar/e,-ja
shtatë
shtatëmbëdhjetë
shtator,-i
shtatzënë
shtet-i pl. -e-t
shtëpi-a
století
příklad
svatým (podstatné jméno)
cukr
prodávat
zdraví
poznámka
sloužit, obsluhovat
procházka
dívat se, pozorovat
láhev
prodavač
prodej
skála
škola
zápalka
spisovatel
psát
krátce
únor
krátký
řidič
vidět
kamarád
společnost
rameno
rychle
rychlost
často
častý
záda
vysvětlit
naděje
doufat
albánský
albánština
Albánie
albánský
Albánec
Albánka
sedm
sedmnáct
září
těhotná
stát
dům
28
Albánština
shtr/at-i pi. -ét-ërit (é?)
shtun/ë,-a
shumë
shurr/ë,-a
T
takim,-i
takoj
taks/ë-a
tani
tank-u
tarrac/ë,-a
tash/ëm,-me, i/e
tavan,-i pl. -e-t
tavolin/ë,-a
te = tek
teat/ër,-ri
telefonoj
televizion,-i
temperatur/ë,-a
tenxher/e,-ja
tepëer
tetë
tetëdhjetë
tetëmbëdhjetë
tetor,-i
tez/e,-ja
tërheq
tërheqj/e.-a
ti
tingu/ll,-i pl. -j-t
tjetër, pl. të tjerë
tmerrsh/ëm,-më,
i/e
tok/ë,-a
top,-i pl. -a-t
torturoj
tradhtí,-a (í?)
trashëgim,-i
tregoj
trembëdhjetë
tren,-i pl. -a-t
treqind
tridhjetë
trokas
tru-ri
postel
sobota
mnoho, hodně
moč
setkaní
setkat se
poplatek
nyní, teď
tank
terasa
nynější, současný
strop
stolek
u, k
divadlo
telefonovat
televize
teplota
hrnec
velmi, příliš
osm
osmdesát
osmnáct
říjen
teta, sestra matky
táhnout, odtáhnout,
stáhnout
přitažlivost
ty
zvuk, hláska
jiný, další
strašný, hrozný
půda, země
míč; dělo
mučit, trýrznit
zrada
dědictví, odkaz
ukázat
třináct
vlak
tři sta
třicet
klepat
mozek
29
Albánština
trup,-i pl. -a-t
trup/ë,-a
tryez/ë,-a
tym,-i pl. -ra-t
Th
tha/j,-va,-rë
thatësi,-a
theIlë i/e
th/em,-ashë,-ënë
themb/ër,-ra, pl.
-ra-t
th/ërras,-irra.-irrur
thik/ë,-a
thjeshtë i/e
U
udh/ë,-a, pl. -e-t
udhëkryq,-i pl. -e-t
udhëtoj
uj/ë,-i pl. -ëra-t
ujësjelIës,-i
uj/k-u, pl. -q-it
ulem
ulët i/e
urdh/ër ,-ri, pl. -rat
urdheroj
ur/ë,-a, pl. -a-turi,-a
uritur i/e
urrej
ushqim,-i
ushtar,-i
ushtarak,-e
ushtri,-a
ushtrim,-i
uzin/ë,-a
V
vaj,-i
vajz/ë,-a
vap/ë,-a
varem
varfër i/e
var-i pl. -e-t
varroj
vazhdoj
vdekj/e,-a
tělo
vojenský oddíl
stůl
kouř, dým
re sušit
sucho
hluboký
říci
pata
volat
nůž
jednoduchý
cesta
křižovatka
cestovat
voda
vodovodní potrubí
vlk
sednout si; sestupovat
nízký
rozkaz
rozkazovat
most
hlad
hladový
nenávidět
potrava, potraviny
voják
vojenský
armáda, vojsko
cvičení
továrna
olej
dívka, dcera
horko
pověsit
chudý
hrob
pohřbít
pokračovat
smrt
30
Albánština
vd/es,-iqa,-ekur
ve-ja, pl. -të =
vezë
veçantë i/e
vend,-i pl. -e-t
vendbanim,-i
vep/ër,-ra, pl. -ra-t
veprim,-i
veproj
verbër i/e
verdhë i/e
ver/ë,-a
ver/ë,-a
veri,-u
vesh
vesh,-i pl. -të
vetë
vetëm
vetëmbrojtj/e,-a
vetëti0/ë,-a
vetëvrasj/e,-a
vetur/ë,-a
vez/ë,-a
vë vura, vënë
vëll/a,-i pi. -ezër-it
vëmendj/e,-a
vërtet
vërtet/ë,-a
vështirë i/e
vij, erdha, ardhur
viktim/ë,-a
vil/ë,-a
vinç-i pl. -a-t
vini re!
vit,-i pl. vjet-ët,
vite-t
vizit/ë,-a
vizitoj
vjeç,-e
vjedh
vjedhës,-i
vjel voIla, vjellë
vjellj/e
vjesht/ë,-a
vjetër i/e
vjetor,-e
vogël i/e, m. pl. të
vegjël, f.
pl. vogla
zemřít
vejce
zvláštní
místo
bydliště
činnost, dílo
skutek, činnost
působit, jednat
slepý
žlutý
léto
víno
sever
oblékat
ucho
sám
jenom
sebeobrana
blesk
sebevražda
auto
vejce
umístit
bratr
pozomost
opravdu
pravda
těžk7, obtížný
přijít
oběť
vila
jeřáb, zvedák
pozor!
rok
návstěva
navštívit
starý
krást
zloděj
zvracet
zvracení
podzim
starý
roční
malý
31
Albánština
vonohem
votoj
vrapoj
vrarë i/e
vra/s,-va,-rë
vrasës,-i
vul/ë,-a, pl. -a-t
vullnetar,-i
opozdit se
hlasovat
běžet
mrtvý
usmrtit, zabít, zabraždit
vrah
razítko
dobrovolník
X
xeh/e,-ja
xingon/ë,-a
xix/ë,-a
důl
propast
jiskra
Xh
xham,-i
xhami,-a
xhaxha,-i
xhep,-i pl. -a-t
sklo
mešita
strýc, bratr otce
kapsa
Y
y/II,-i pi. -je-t
yndyr/ë,-a
ynë
yt
hvězda
tuk
náš
tvůj
Z
zakon,-i pl. -e-t
zarf,-i pl. -e-t
zbrazët i/e
zbr/es,-ita,-itur
zbritj/e,-a
zbulim,-i
zem/ër,-ra
zemëroj
zero,-ja
zë, zura, zënë
zë-ri, pl. -ra-t
zgjedhj/e,-a
zgjuar i/e
zi, i,f e zezë, pl. të
zinj,f. zeza
zjarr-i pl. -e-t
zjarrfikës-i
zo/g-u, pl. -gj-të
zonj/ë,-a
zot-i pi. -a-t
zot-i pl. -ër-it
zyrtar-i
zvyk
obálka
prázdný
vystupovat
pokles, sestup
objev, nález; průzkum
srdce
rozzlobit
nula
uchopit
hIas
volba
šikovný, chytrý
černý
oheň
hasič
pták
paní
bůh
pan
úředník
32
Albánština
Zh
zhdukem
zhdukj/e,-a
zhurm/ë,-a
zhvesh
zhvilim-i
zmizet
odstranění, zmizení
hluk
svléci, svlékat
vývoj
33
Albánština
Česko-albánský
vojenský slovníček
VOJENSKÁ TERMINOLOGIE
Fjalorth ushtarak
çekisht-shqip
TERMINOLOGJI USHTARAK
34
Albánština
A
akt agrese
akt dobré vůle
akt nasili
americký voják
anglický voják
antena
armádní sbor
automat (zbraň)
automatická
pistole
automatická
puška
B
balistická řízená
střela středního
dosahu
balistická střela
středního dosahu
baterie (vojenská
jednotka)
bezpečnostní
opatření
bezpečnostní
riziko
bezzákluzová
protitanková
zbraň
bezzákluzový
kanon
bitevní loď
bitevní vrtulník
bodák
boj
boj v osadě
boj zblízka
bojová operace
bojová činnost
bojova
pohotovost
bojová
pruzkumná hlídka
bojová technika
bojové jednotky
bojové vozidlo
bojový rozkaz
branec
branná povinnost
akt agresiv, akt agresor
akt i dëshirës së mirë
akt dhunë
ushtar amerikan
ushtar anglez
antena
grup ushtarak
automatik
pistolet automatike
pushki automatike
qitje e drejtuar balistike e
distancës mesatare
qitje balistike e distancës
mesatare
bateri (trup ushtarake)
masa sigurimi
rrezik sigurimi
armë kundërtanke
top i lehtë kundërtank
anije luftarake
helikopter luftarak
bajonet
luftë
luftë nëfshat
luftim i afërt
operacion luftarak
aktivitet luftarak
gadishmëri luftarake
patrullë luftarake e
kontrollit të terenit
teknike luftarake
trupa luftarake
mjet udhëtues luftarak
urdhër luftarak
rekrut, ushtar i ri
detyrë mbrojtesë
35
Albánština
brigáda
brigáda rychlého
nasazení
budíček
C-Č
cíl
civilní ochrana
cvičiště
četa
čtyřhlavňový
kanon
D
delostrelec
denní rozkaz
dešifrování
dezertér
diplomatický sbor
diverzní jednotka
divize
dobrovolník
dočasná obrana
dopravní letoun
dopravní vrtulník
dostrel, dosah
dozorčí
druhy vojsk a
služeb
družstvo
(nejmenší
vojenská
jednotka)
dustojník
rozvědky
dustojník
zdravotnické
služby
dustojník
zpravodajského
oddělení
E
elektronický
průzkum
brigata
brigata e ndërhyrjes së
shpejtë
orë me zile
objektiv
mbrojtja civile
vendi i ushtrimit, i
stërvitjes vendi
çeta
top me katër gryka
artilier, topçi
urdhër ditor
deshifrim
dezertor
trup diplomatik
njësi speciale që kryen
veprime diversive në
rradhët e armikut
divizion
vullnetar
mbrojtja e përkohshme
aeroplan transporti
helikopter transporti
largesi e qitjes (me
pushkë, top)
mbikqyrës
llojet e ushtrisë dhe
shërbimeve
skuadër
oficer i zbulimit
oficer i shërbimit
mjekësor
oficer i shërbimit
informativ
kontroll elektronik i terenit
36
Albánština
energický
důstojnik
oficer energjik
F
finanční sankce
fronta
sanksione financiare
front
G
generální
konzulát
generální štáb
granát
granátomet
granáty, miny
konsullata e
përgjithëshme
shtabi i përgjithshëm
granat
granathedhës
granatat, minat
H
havárie
helikoptéra
heslo
hlaveň
hlídka
hranice
hraniční spor
defekt, havari
helikopter
parrullë
tytë pushke
patrullë
kufi
mosmarrëveshje kufitare
Ch
Charta OSN
chemická puma
chemická zbraň
chemický granát
chirurg
Karta e OKB (Organizata
e Kombeve të Bashkuara)
bombë kimike
arme kimike
granat kimike
kirurg
I
ideologický boj
informace, udaje,
dokument
interoperabilita
luftë ideologjike
informacion, të dhëna,
dokument
interoperabilitet
J
jaderné zbraně
jadený úder
jednotka
jednotky NATO
K
kanadský voják
kanon (delo)
kasárna
armë bërthamore
sulm bërthamor
njësi, trupa
njësit e NATO-së, trupat
e NATO-së
ushtar kanadez
top
kazerma
37
Albánština
Kodex
mezinárodního
práva
kodifikace
mezinárodního
práva
(kolov/)
průzkumné
obrněné vozidlo
Komise pro lidská
práva
kompatibilita
konflikt, střetnutí
kontrarozvědná
služba
kontrola na místě
kontrola,
prověrka,
pozorovatel
kontrolní místo
konvenční zbraně
konvoj
kruhová obrana
kulomet
L
lehké letadlo
lehký kulomet
lékař
lékařská
prohlídka
letecky poplach
letiště
letka
letoun
M
mandát mírových
sil OSN
manévry, cvičení
mapa
maskování
mechanizovaná
brigáda
mechanizovaná
divize
mina
ministerstvo
obrany
Kodi i të drejtës
ndërkombëtare
kodifikimi i të drejtës
ndërkombëtare
automjet (me rrota) i
blinduar për kontroll tereni
Komisioni për të drejtat
e njeriut
kompatibilitet
konflikt, përplasje
shërbimi i kundërzbulimit
kontrolli në vend
kontroll, verifikim,
vëzhgues
vendi i kontrollit
arme konvecionale
autokolon, konvoj
mbrojta rrethore
mitraloz
aeroplan i lehtë
mitraloz i lehtë
mjek
kontrolli mjekësor
alarm ajror
aeroport
skalion
aeroplan
mandati i forcave tëpaqes
të OKB-së
ushtrim, stërvitje
harta
maskimi
brigata e mekanizuar
divizion i mekanizuar
mina
ministria e mbrojtjes
38
Albánština
ministr obrany
minohledačka
minomet
mírová jednání,
mírová smlouva
(dohoda)
Mírové jednotky
OSN
mírové operace
motocykl
munice
muniční sklad
N
náboj do pěchotní
zbraně
náčelník
náčelník
průzkumného
oddělení
náčelník štábu
nadřízený
nákladní
automobil
narušení hranic
nasazení,
zasazení (do boje)
následky války
neporušitelnost
hranic
nepřítel, protivník
nestrannost
nouzová
přistávací plocha
nouzový most
O
obchvat
obklíčení
obojživelný
transportér
obrana
obrněná brigáda
obrněné
průzkumné
vozidlo
obrněný
ministër i mbrojtjes
minakërkuese
minahedhës
bisedimet e paqes,
marrëveshja e paqes
njësitë, trupat e paqes të
OKB-së
operacioni i paqes
motoçikletë
municion
depo municioni
fishekë për armë
këmbsorie
shef
shef i seksionit të kontrollit
të terenit
shef i shtabit
epror
automobil transporti
shkeje kufiri
vendosje, hedhje
(në luftë)
pasojat e luftës
pashkelshmëri e kufijëve
armik, kundërshtar
paanëshmëri, neutralitet
sipërfaqja e uljes së
detyruar (në rast rreziku)
urë e domosdoshëme (në
rast rreziku ose
pamundësie tjetër)
me rrethue
rrethim
transportjer amfib
mbrojtja
brigata e blinduar
automjet i blinduar per
kontrollin e terenit
transportjer i blinduar
39
Albánština
transportér
obvaziště
odloucena
jednotka
odsun
odvetná opatření
ohnisko války
ochrana
ochranná maska
operace pro
nastolení míru
operace pro
vynucení míru
orientační bod
osádka, posádka
ostřelování
ošetřovatelka
otevřený terén
oveření, kontrola,
prověrka
ozbrojené síly
ozbrojený konflikt
P
padák
palebný
prostředek
palebný útok
pancéřovka
parašutista
pásové vozidlo
periskop
pilot
pluk
podpurna
jednotka
pohyb vojsk
polní nosítka
polní zdravotní
služba
ponton
posádka
pozemní cíl
pozemní vojsko
(armáda)
pozorovací
stanoviště
pozorovatelna
dhoma e mjekimit
njësi e veçuar. (e
shkëputur)
shtyrje, largim
masat kundërpërgjigjëse
zjarri i luftës
mbrojtja
maska mbrojtëse
operacion për vendosjen e
paqes
operacion për detyrimin e
paqes
pikë orientuese
ekipazh
bombardim, shtirje me
armë
infermiere
teren i hapur
verifikim, kontroll
forcat e armatosura
konflikt i armatosur
parashut
mjete gjuajtëse (zjarri)
sulm zjarri
granatë kumdërtanke
parshutist
automjet me zinxhira
periskop
pilot
regjiment
njësi ndihmëse, trupa
ndihmëse
lëvizje e ushtrisë
vig, tezgë mjekesore
shërbimi mjekësor i terenit
urë vetlëvizëse në ujë
ekipazh
objektiv tereni
ushtria këmbësore
qendër vrojtuese
kulla e vrojtimit
40
Albánština
prodloužení
mandátu
prostor bojové
činnosti
prostor obrany
prostor
soustředění
prostředky
průzkumu
prostředky
spojení
protiletadlová
obrana
protipěchotní
mina
protiútok
prozatímní
dohoda
průzkum
průzkum bojem
průzkumník
předsunuté
velitelské
stanoviště
přesun
přilba
přímá palba
příprava, výcvik,
výchova
příslušník
vojenské policie
puška, pistole
R-Ř
Rada bezpečnosti
radiolokátor
raketa
raněný
revolver
rota
rozvědčík
rozvědka,
průzkum
ruční granát
ruční zbraně
rukojmí
řidič
zgjatje e mandatit, shtyrje
e mandatit
teritori i aktivitetit luftarak
teritori i mbrojtjes
teritori i përqëndrimit
mjete kontrolli
mjetet e lidhjes
mbrojtja kundërajrore
mina kundër këmbësorisë
kundërsulm
marrëveshje e
përkohëshme
kontroll, studium
kontroll, studium i
objekteve luftarake
studjues, kontrollues
tereni
qendër komanduese e
çvendosur
çvendosje, shtyrje
helmetë
qitje direkte
përgatitje, stërvitje,
edukim
pjesëtar i policisë
ushtarake
pushka, pistolet
Këshilli i sigurimit
radiollokator
raketa
i plagosur
revolver
skuadër
zbulues
zbulimi, studimi, kontrolli i
terenit
granat dore
armë dore
peng, rob
shofer
41
Albánština
S-Š
samohybná
houfnice
sanita
sektor palby
služební hodnost
spojař
spojenci
spojenecké síly
rychlé rakce
spojenecké
závazky
spojovací rota
sporné území
starší důstojník
zdravotní služby
stráž
strážný
svoboda pohybu
systém kolektivní
bezpečnosti
špionážní činnost
štáb, velení
T
tábor
taktika
tank
tankista
teroristická
činnost
tlumočník
trvalý mír
U
umístění
pozorovatelů OSN
upevnění míru
uprchlík,
utečenec
účastnická země
útok, ofenzíva
územní
požadavky
S
válčiště
top vetlëvizës me zinxhira
si tank
markinë sanitare
sektori i qitjes, zjarrit
gradat e shërbimit
ushtatrak (?ushtarak)
ndërlindhës
aleatët
forcat aleate të reagimi të
shpejtë
detirime aleate
toga ndërlidhëse
teritor i diskutueshëm
oficer i vjetër i shërbimit
mjekësor
roje
ruajtës, mbrojtës
liria e lëvizjes
sistemi i sigurimit kolektiv
aktivitet spiunazhi
shtab, komanda
kamp
taktika
tank
tankist
aktivitet terrorist
përkthyes
paqe e përherëshme
vendosja e vëzhguesve të
KOB-së
forcimi i paqes
nefugjat, i arratisur
vend pjesëmarës
sulm, ofenziv
kërkesa teritoriale
vend i luftës
42
Albánština
válečný zajatec
válečný zločinec
válkou
zpustošená země
velení
velitel
velitelské
stanoviště
vlastní vojska
voják
vojenská doktrína
vojenská policie
vojenská
základna
vojenská
zdravotní služba
vojenské cvičení
vjenskéletectvo
vjenskýduchovní
vojenský výcvik
vrchní velitel
vrtnln9k
výcvik jednotlivce
výsadek
výzbroj
vzájemná důvěra
Z
zajatecký tábor
základní výcvik
zákop
záloha
zasazení
pozemních sil
zásobování
municí
zásobování vojsk
zběh
zbraň
zdravotník
zpravodajská
služba
zranění
zteč, útok
ztráty na životech
zvláštní jednotky
ženijní vojsko
živý cíl
peng lufte, rob lufte
kriminel lufte
tokë e shkatërruar nga
lufta
komanda
komandant
qendra komanduese
ushtria e jonë
ushtarak, ushtar
doktrina ushtarake
policia ushtarake
baza ushtarake
shërbimi mjekësor
ushtarak
stërvitje ushtarake
aviacioni ushtarak
prift ushtarak
stërvitje ushtarake
komandant i përgjithshëm
helikopter
stërvitja e një personi
hedhje me parashut
armatimi
besim dypalësh
kampi i pengjeve të luftës
stërvitja bazë
transhe
rezerve
vendosja e forcave
këmbësore
furnizimi me municion
furnizimi i ushtrisë
dezertor
armë
punonjës mjekësor
shërbimi informativ
plagosje
mësymje, sulm
humbje në jetë (njerëzish)
njësi speciale
ushtri xhenjere
objektiv i gjallë
43
Albánština
Obecná a vojenská
konverzace
Bashkëbisedim
i përgjithshëm
dhe ushtarak
44
Albánština
SPOLEČENSKÝ STYK
Dobré ráno!
Dobrý den!
Dobrý večer!
Dobrou noc
Nazdar! Ahoj!
Na shledanou!
Vítejte!
Jak se máte?
Prosím...
Děkuji!
Promiňte!
Kdo je to?
To je pan (paní, slečna)...
To jsou pánové ...
Těší mě, že vás poznávám.
Odkud jste?
Já jsem z České republiky.
Děkuji vám za pomoc.
Není zač.
Okamžik prosím
Dovolíte?
Ano.
Ne.
Bohužel to není možné.
Souhlasím.
Mirëmëngjes!
Mirëdita!
Mirëmrama!
Natën e mirë!
Tungjatjeta!
Mirupafshim!
Mirë se vini!
Si jeni?
Ju lutem...
Faleminderit!
Më falni!
Kush është ky(m), kjo(f)?
Ky është zoti... Kjo është (zonja,
zonjuha...) (?)
Këta janë zotërinjtë ...
Gëzohem se ju njihem!
Nga jeni ju?
Unë jam nga Çekija.
Faleminderit për ndihmën e tuaj.
S’ka gjë.
Ju lutem, një moment (një minutë).
A më lejoni?
Po.
Jo.
Fatkeqësisht, kjo nuk është mundur.
Aprovoj. Dakord.
45
Albánština
DOROZUMÍVÁNÍ
Mluvíte česky (anglicky, německy,
italsky, francouzsky)?
Rozumíte mi? Rozumíš mi?
Ano, rozumím.
Ne, nerozumím.
Mluvte prosím pomaleji.
Jak se řekne tohle?
Co to znamená?
Opakujte prosím.
Dini çekisht (anglisht, gjermanisht,
italisht, frëngjisht)?
A më kuptoni? A më kuptoj?
Po, kuptoj.
Nuk kuptoj. S’kuptoj.
Ju lutem flisni më ngadalë.
Si i thohë kjo?
Ç’do të thotë kjo?
Ju lutem përsëritni kjo.
OSOBNÍ ÚDAJE, RODINA, POVOLÁNÍ
Kdo jste?
Jsem ...
Jak se jmenujete?
Jmenuji se ...
Kolik je vám let?
Je mi třicet let.
Máte osobní doklady (pas, průkaz
totožnosti)?
jméno
příjmení
datum a místo narození
státní příslušnost
národnost
vzdělání
povolání
náboženství
manžel
manželka
manželé
muž
žena
dítě
syn
dcera
bratr
sestra
otec
matka
dědeček
babička
strýc
teta
příbuzný (-á)
přítel
přítelkyně
Kush jeni?
Unë jam ...
Si quheni?
Unë quhem ...
Sa vjeç(e) jeni?
Unë jam trithjetë vjeç (m.), vjeçe (f.).
A keni dokumentat (pasaportën,
letërnjoftimin)?
em/ër,-ri
mbiem/ër,-ri
data e lindjës dhe vendlindje
shtetësi,-a
kombësi,-a
arsim,-i
profesion,-i
feja
bashkëshort,-i
bashkëshort/e,-ja
bashkëshortë,-t
burr/ë,-i
grua,-ja
fëmij/ë,-a
djal/ë,-i
vajz/ë,-a
vëlla,-i
mot/ër,-ra
baba,-i
nën/ë,-a
gjysh,-i
gjysh/e,-ja
daj/ë,-a, xhaxha,-i
tezj/e,-a, hall/ë,-a
faretis,-i (faretisni,-a)
shok,-u, mik,-u
shoq/e,-ja
46
Albánština
známý (-á)
dělník
zemědělec
úředník
kuchař
truhlář
překladatel
tlumočník
učitel
student
lékař
zdravotní sestra
zubař
voják
zedník
opravář
prodavač
uklízečka
njohur (e njohura)
punëtor,-i
bujk,-u
zyrtar,-i
kuzhinier,-i
mobilier,-i
përkthyes,-i
përkthyesm,-i
mësues,-i
student,-i
mjek,-u
infermier/e,-ja
dentist,-i
ushtar,-i
murator,-i
riparues,-i
shitës,-i
pastrues/e,-ja
Jídlo, pití, potraviny
Dobrou chuť!
Na zdraví!
snídaně
oběd
večeře
lžíce
vidlička
nůž
talíř
sklenice
konzerva
popelník
sůl
pepř
chléb
pečivo
vejce
máslo
sádlo
olej
sýr
jogurt
mléko
káva
čaj
kakao
pivo
víno
džus
Ju bëftë mirë!
Gëzuar!
mëngjës,-i
drek/ë,-a
dark/ë,-a
lug/ë,-a
pirun,-i
thikë,-a
pjat/ë,-a
got/ë,-a
konserv/ë,-a
taketuk/e,-ja
krip/ë,-a
piper,-i
buk/ë,-a
buk/ë,-a
vez/ë,-a
gjalp/ë,-i
dhjam/ë,-i
vaj,-i
djath/ë,-i
kos,-i
gumësht,-i
kaf/e,-ja
çaj,-i
kakao,-ja
birr/ë,-a
ver/ë,-a
lëng,-u
47
Albánština
maso
vepřové
hovězí
telecí
skopové
drůbež
slepice
kuře
husa
kachna
králík
ryba
salám
párky
zelenina
mish,-i
derri
lope; kau
viçi
dashi
pule
pul/ë,-a
pul/ë,-a
pat/ë,-a
ros/ë,-a
lepur i butë
pjeshk/ë,-a
salam,-i
salsiç/e,-ja
marmelat/ë,-a
DOPLŇUJÍCÍ VŠEOBECNÉ FRÁZE
Co je tohle?
Proč je to tady?
Čí je to?
Co si přejete?
Mohu vám pomoci?
Kde je ambasáda?
Jak se dostanu do středu města?
Jak se dostanu na letiště?
Kde si mohu zatelefonovat?
Můžete mi to ukázat
Kam jdete?
Kdy se vrátíte?
Jak je to daleko?
Potřebujete něco?
Kouříte?
Çfarë është kjo?
Përse është kjo këtu?
E kujt është kjo?
Çfarë dëshironi?
Mundem t’ju ndihmoj juve?
Ku është ambasada?
Si shohet për qytetit?
Si shohet për në aeroport?
Ku mund të flas me telefon?
Mundeni të ma tregoni mua atë?
Ku po shkoni?
Kur do të ktheheni?
Sa larg është?
Keni nevojë për diçka?
Apini duhani?
Přání
Dobrou chuť!
Na zdraví!
Přeji vám hodně úspěchů.
Přeji vám příjemnou zábavu.
Blahopřeji vám.
Všechno nejlepší k narozeninám!
Šťastnou cestu!
Šťastný Nový rok!
Brzké uzdravení!
Hodně štěstí!
Ju bëftë mirë!
Gëzuar!
Ju uroj juve shumë suksese.
Ju uroj juve argëtim të këndshëm.
Ju uroj juve.
Gjishtë të mirat për ditëlindjen!
Rrugë të mbarë!
Gëzuar vitin e ri!
Shërim të shpejtë!
Shumë fat!
Žádost o pomoc, varování před nebezpečím
Pomoc!
Měl jsem nehodu.
Ndihmë!
Kisha aksident.
48
Albánština
Jsem zraněný.
Potřebuji lékařskou pomoc.
Můžete zavolat policii?
Potřebuji tlumočníka.
Pozor!
Pozor, nebezpečí života!
Nouzový východ.
Hoří!
Jam i plagosur.
Kam nevojë për ndihmë njekësore.
Mundeni të thërrisni policinë?
Kam nevojë për përkthyes.
Kujdes!
Kujdes, rrezik jetë!
Dalje në rast rreziku.
Zjarr!, Digjet!
Údaje o čase a počasí
Kdy?
teď (potom)
dříve (později)
dnes, včera, zítra
denně, ráno, v poledne
večer, v noci
letos, loni, příští rok
rok, měsíc, týden, den
hodina, minuta, sekunda
Kolik je prosím hodin?
Je jedna hodina.
Je poledne, půlnoc.
V kolik hodin tam musíte být?
Asi ve dvanáct hodin.
Kdy to začíná (končí)?
Přesně v pět hodin.
Kolikátého je dnes?
Dnes je 1. srpna.
Zůstaneme tu do 31. prosince.
Vrátíme se 15. července.
Kdy jste se narodil?
Narodil jsem se 20. září 1951.
Jaká je předpověď počasí?
Jak bude zítra?
Kolik je stupňů?
Dnes je krásně.
Bude bouřka.
Je 30 stupňů Celsia.
Je horko (zima).
Prší.
Fouká silný vítr.
Kur?
tani (pastaj)
më parë (më vonë)
sot, dje, nesër
çdo ditë (për ditë), mëngjes, mesditë
mrëmje, natën
sivjet, vjet, vitin e ardhshëm
viti, muaj, java, dita
ora, minuta, sekonda
Ju lutem, sa është ora?
Ora është një.
Është mesditë, mesnatë.
Në cilën orë duhet të jemi atje?
Rreth orës dymbëdhjetë.
Kur do të fillojë (do të mbarojë)?
Fiks në orën pesë.
I sati është sot?
Sot është 1. gusht.
Ne do të qëndrojmë këtu deri në31.
dhjetor.
Do të hthehemi me 15. qershot.
Kur keni lindur?
Jam lindur me 20. shtator 1951.
Si është parashikimi i motit?
Si do të jetë nesër?
Sa gradë është?
Sot është bukur.
Do të ke të shtrëngatë.
Është 30 gradë Celsius.
Është nxehtë (frohtë).
Bie shi.
Fryn erë e fortë.
Dny - Dita
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
hërë
martë
merkurë
enjtë
premtë
49
Albánština
sobota
neděle
shtunë
diel
Měsíce - Muajit
leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
janari
shkurti
marsi
prilli
maji
qershori
korriku
gushti
shtatori
tetori
nëntori
dhjetori
jaro
léto
podzim
zima
pranvera
vera
vjeshta
dimri
Barvy - Ngjyrë
červená
modrá
tmavomodrá
zelená
tmavozelená
žlutá
bílá
černá
šedá
hnědá
e kuqe
e kaltër
blu
e gjelbër
e jeshilë
e verdhë
e bardhë
e zezë
gri
ngjyrë kafe
Číslovky
jeden
dva
tři
čtyři
pět
šest
sedm
osm
devět
deset
jedenáct
dvanáct
třináct
një
dy
tri (m), tre (f)
katër
pesë
ghjashtë
shtatë
tetë
nëntë
dhjetë
njëmbëdhjetë
dymbëdhjetë
trembëdhjetë
50
Albánština
čtrnáct
patnáct
šestnáct
sedmnáct
osmnáct
devatenáct
dvacet
dvacet jedna
dvacet dva
třicet
čtyřicet
padesát
šedesát
sedmdesát
devadesát
sto
dvě stě
pět set
tisíc
padesát tisíc
milion
katermbëdhjetë
pesëmbëdhjetë
gjashtëmbëdhjetë
shtatëmbëdhjetë
tetëmbëdhjetë
nëntëmbëdhjetë
njëzet
njëzet e një
njëzet e dy
tredhjetë
dyzet
pesëhjetë
gjashtëdhjetë
shtatëdhjetë
nëntëdhjetë
qind
dyqind
pesëqind
mijë
pesëdhjetë mijë
milion
ZDRAVÍ A NEMOC
Pacientův zdravotní stav
Jak se dnes cítíte?
Necítím se moc dobře.
Cítím se dobře.
Nic mi není.
Co je vám?
Co se vám stalo?
Není vám dobře?
Nevypadáte dobře.
Jste zraněn?
Jste trochu bledý.
Bolí mě hlava.
Bolí mě břicho.
Bolí mě v krku.
Bolí mě zub.
Bolí mě v zádech.
Bolí mě u srdce.
Bolí mě žlučník.
Mám potíže s ...
Mám bolavou nohu.
Mám rýmu.
Je mi mdlo.
Točí se mi hlava.
Mám průstřel.
Jsem zraněn.
Mám střepinu v ...
Cítím velké křeče.
Gjëndja shëndetësore e pacientit
Si ndiheni sot?
Nuk ndihem mirë.
Ndihem shumë mirë
Nuk kam asgjë.
Ç’farë keni ju?
Ç’farë ju ndodhi?
Nuk jeni mirë?
Nuk dukeni mirë.
Jeni i plagosur?
Jeni pak i zbehtë.
Më dhëmb koka.
Më dhëmb barku.
Më dhëmb gryka.
Më dhëmb dhëmbi.
Më dhëmb shpina (kurrizi.
Më dhëmb zemra.
Më dhëmb tëmbelthi.
Kam vështirësi me ...
Mëdhëmb këmba.
Kam rrufë.
Më vjen të fikët.
Më merren mend.
Më kanë shtir (qëlluar).
Jam i plagosur.
Kam copë (granate ose diçka tjetër) në...
Ndiej ngërç të madh.
51
Albánština
Chce se mi zvracet.
Bolí mne pod levou lopatkou.
Bodla mě vosa.
Mám zvýšenou teplotu.
Odřel jsem se.
Upadl jsem.
Vymkl jsem si kotník (nohu, ruku,
prst, rameno).
Zlomil jsem si nohu.
Uhodil jsem se do nohy.
Otekla mi noha
Mám puchýř na ruce (noze, patě).
Popálil jsem si ruku.
Spadlo mi něco do oka.
Spálil jsem se na slunci.
Špatně spím.
Nemohu usnout.
Nemám chuť k jídlu.
Mám průjem.
Nemohu se nadechnout.
Upadl jsem a zranil jsem se.
Upadl jsem na kousek skla.
Hrozně krvácím.
Më vjen për të vjell.
Më dhemb poshtë shpatullës së majtë.
Më pickojë grenxa.
Kam temperaturë të lartë.
Jam prerë (u preva).
Jam rrëzuar (u rrëzova).
Kam nxjerr kavilen (këmbën, dorën,
gishtin, shpatullën).
Kam thyer këmbët.
Kam goditur këmbët.
Më është enjtur këmba.
Kam puçërra në duar (këmbë, thembër).
Kam djegur dorën.
Diçka më ka rënë në sy.
Jak djgur në diell.
Fle keq.
Nuk mund të fle.
Nuk kam oreks për ushqim.
Kam purthë (kam diare).
Nuk mund të marrë frrymë thellë.
U rrëzova dhe jam plagosur.
U rrëzova mbi një copë qelqi.
Më rrjedh shumë gjak.
Lidské tělo
hlava
oko
nos
ucho
ústa
krk
rameno
podpaží
paže
hrudník
nadloktí
loket
předloktí
ruka
prsty
břicho
pas
kyčel
zadek
noha
stehno
koleno
lýtko
kotník
Trupi i njeriut
koka
syri
hunda
vesht
goja
gryka (qafa)
supi
sqetulla
krahu
kraharor
krahu
bryli
parakrahu
dora
gishtat
barku
beli
dhjamthi
prapanice, bytha
këmba
kofsha
gjuri
pulpa
syri e këmbës, kërciri
52
Albánština
pata
kloub
palec (na noze)
prst (u nohy)
palec (na ruce)
vlasy
čelo
obočí
nosní dírka
vousy
ret
brada
líce
thembra
gjimtyrë
gishti i madh i këmbës
gishti i këmbës
gishti i madh i dorës
flokë
balli
vetulla
brima e hundës
mjekra (tek burrat)
buza
mjekra (nofulla)
faqe
U lékaře
Zavolejte lékaře.
Zavolejte mi, prosím, lékaře.
Kdy ordinuje lékař?
Musím se objednat?
Te mjeku
Thërrisni mjekun.
Ju lutem më thërrisni mjekun.
Kur ordinon (shërben) njeku?
Duhet të reghistrohem (të njoftojë) më
parë?
Mundet të më regjistroni për nesër në
mëngjes?
Zonja ifermiere, mundem të shkojë
menjëherë?
Ndihem shumë keq.
Mirëdita, ziti, ç’farë mund të bëjë për ju?
Můžete mě objednat na zítra ráno?
Sestro, mohl bych jít hned?
Cítím se velmi špatně.
Dobrý den, pane, co pro vás mohu
udělat?
Co vás trápí?
Nemyslím, že je to něco vážného.
Pouze ...
Máte teplotu?
Změřil jste si teplotu?
Ne.
Tady máte teploměr.
Samozřejmě, máte teplotu.
Kde vás bolí?
Bolí to pořád?
Máte nějaké potíže?
Jak dlouho vás to trápí?
Už přes týden.
Kašlete?
Spíte dobře?
Cítíte únavu?
Potíte se?
Otevřete ústa.
Vyplázněte jazyk.
Svlékněte se.
Položte se na lehátko.
Otočte se na břicho.
Nedýchejte.
Ç’farë ju mundon?
Nuk mëndoj se është diçka serioze.
Vetëm ...
Keni temperaturë?
E keni matur temperaturën?
Jo.
Këtu e keni termometrin.
Sigurisht, keni temperaturë.
Ku ju dhëmb?
Ju dhëmb vazhdimisht?
Keni ndonjë shqetësim tjetër?
Sa kohë ju mundon kjo?
Më shumë se një javë.
kolliteni?
A flini mirë?
A ndjeni lodhje?
A djersiteni?
Hapeni (çeleni) gojën.
Nxirreni gjuhën.
Çvishuni.
Shtrihuni në krevat.
Kthehëni në bark.
Mos merrni frymë.
53
Albánština
Zhluboka se nadechněte.
Musíte na sebe dávat pozor.
Máte chřipku
- zápal plic
- angínu.
Musíte ležet deset dnů.
Musíte držet přísnou dietu.
Musíte několik dnů ležet a brát léky,
které vám předepíši.
Předepíši vám tablety.
Jak mám brát ty léky?
Budete je brát třikrát denně.
Budete je brát čtyřikrát denně
pravidelně po šesti hodinách.
Hodně pijte.
Dávejte si teplé obklady.
Za týden přijďte na kontrolu.
Nic si z toho nedělejte, brzy budete
v pořádku.
Děkuji, pane doktore.
Merrni frymë thellë.
Duhet të keni kujdes për veten.
Keni grip
- bronkopneumoni (të ftohtë)
- angina (bajamet).
Duhet të qëndroni shtrirë dhjetë ditë.
Duhet të mbani diet të rreptë.
Duhet të shtriheni disa ditë dhe të merrni
barnat që po ju shkruaj.
Po ju shkruaj tableta.
Si do të marë këto barna?
Do të merni tri herë në ditë.
Do të merni katër herë në ditë rregullisht
çdo gjashtë orë.
Pini shumë.
Vendosni kompresa të nxehta.
Pas një jave ejani për kontroll.
Mos u shqetësoni shpejt do të jeni në
rregull.
Faleminderit, zoti doktor.
Dotazy na zdraví
Co je vaší ženě?
Nebylo jí včera dobře.
Ráno jí nebylo dobře.
Zvracela, určitě snědla něco, co ji
nesedlo.
Byla v nemocnici s ...
- Byla operována na slepé střevo.
Jak dlouho je nemocná?
- Asi ...týdnů/dní.
- Kdy onemocněla?
Onemocněla minulý týden/měsíc.
Jak se cítí po své nemoci?
- Právě ji pustili z nemocnice.
- Pořád je velmi slabá.
- Víte, nesmí se moc přemáhat.
- Drží přísnou dietu.
- Bolí ji hlava.
- Cítí se vyčerpaná.
Pyjetje Për shëndetin
Ç’farë ka gruaja tuaj?
Dje nuk ishte mirë.
Në mëngjes nuk ishte mirë.
Ka vjell, sigurisht ka ngrënë diçka që e
ka dëmtuar.
Ishte në spital me ...
- Ishte e operuar nga zorra qorre.
Prej sa kohësh është e sëmurë?
- Afërsisht ... javë/ditë.
- Kur u sëmur?
U ëmur javën e kaluar/muajin.
Si ndihet pas sëmundjes së saj?
- Sa e lëshuan nga spitali.
Vazhdon të jetë akoma e dobët.
E dini, nuk duhet të mundohet shumë,
Mban diet të rreptë.
Djersitet shumë.
Ndihet e lodhur.
U zubaře
Bolí mě zub.
Bolí mne už dva dny.
Bolí mne zadní stolička vlevo.
Te dentisti
Më dhëmd dhëmbi.
Më dhëmd prej dy ditësh.
Më dhëmb dhëmballa e fundit në krahun
e majtë.
Uluni në kolltuk.
Hapeni gojën.
Kam frikë se ky dhëmb nuk mund të
Posaďte se do křesla.
Otevřete ústa.
Obávám se, že ten zub už nejde
54
Albánština
opravit.
Zub je třeba vytrhnout.
Dáme vám injekci.
Nebojte se, nebude to bolet.
Potřebujete zuby zaplombovat.
Sladkosti škodí vašim zubům.
Vypláchněte si ústa.
Dvě hodiny nic nejezte.
ústa
jazyk
čelist, dáseň
ret
stolička
zub, zuby
rregulohet.
Dhëmbin është e nevojëshme ta heqim.
Do t’ju bëjmë injeksion.
Mos kini frikë, nuk do t’ju dhëmbi.
Keni nevojë të mbushni dhëmbët.
Ëmbëlsirat i dëmtojnë dhëmbët tuaj.
Shpëlajeni gojën.
Dy orë asgjë mos hani.
goja
gjuha
nofulla, mishi i dhëmbëve
buza
dhëmballë
dhëmbi, dhëmbët
U očního lékaře
Tak co vás trápí?
Už asi tři dny mě bolí hlava.
Myslím, že mám slabé brýle.
Myslím, že nemám dost silné brýle.
Můžu se podívat na vaše brýle?
Kdy jste je dostal?
Nosíte ještě nějaké jiné brýle?
Nosíte tyto brýle každý den?
Musím vám nejdřív vyšetřit oči.
Ano, tyto brýle jsou pro vás příliš
slabé.
Levé oko je trochu slabší.
Potřebujete silnější brýle.
obočí
oční víčko
řasy
zřítelnice
rohovka
mjeku i syve
Ç’farë ju mundon?
Afërsisht tri ditë më dhëmb koka.
Mendoj, se kam syze të dobëta.
Mendoj, se nuk i kam syzet të dobëta.
Mundem të shikojë syzet tuaja?
Kur i keni marë?
Mbani syze të tjera?
I mbani këto syze çdo ditë?
Duhet më parë t’ju mjekoj sytë juve.
Po, këto syze janë për ju mjaftë të
dobëta.
Syri i majtë është pak i dobët.
Keni nevojë për syze më të forta.
vetulla
kapaku i syrit
qerpikët
bebe i syrit
këndi i syrit (korne)
První pomoc
Znáte zásady první pomoci?
Ndihma e parë
I njihni rregullat themelore të ndihmës së
parë?
Është dikush nga ju mjek?
Ka dikush këtu kutin e ndihmës
mjekësore?
Ky njeri është i plagosur.
Është pa ndjenja. Rrjedh gjak.
Shumë dobët merr frymë.
Ka plagë në kokë.
Mbase ka plagë të brendëshme.
Ka puls të çrregullt (ai, ajo).
Nuk po e ndjiej pilsin (e tij, e saj).
Duket se ka thyerr Këmbën.
Je někdo z vás lékař?
Má tu někdo příruční lékárničku?
Ten člověk je zraněný.
Je v bezvědomí. Krvácí.
Velice slabě dýchá.
Má zranění na hlavě.
Asi má vnitřní zranění.
Má nepravidelný tep (on, ona).
Nemohu nahmatat tep (jeho, její).
Vypadá to na zlomenou nohu.
55
Albánština
Nehýbejte se.
Dávali jste mu/jí umělé dýchání?
Dějte mu něco pod hlavu.
Dáme mu obvaz a dlahy.
Dejte ho do stabilizované polohy.
Nehýbejte s ním.
Přineste nosítka.
Zavolejte rychle sanitku.
Vypadá to na infarkt.
Měl jste už někdy potíže se srdcem?
Prodělal jste v poslední době nějakou
vážnější nemoc?
- Ano, měl jsem zápal plic.
Trpíte nějakou chronickou nemocí?
- Ano, mám cukrovku.
Jste očkován proti tetanu?
Musíte jít na operaci.
Musíte jít na rentgen.
Dostanete sádru.
Tu ránu musíme sešít.
Nebude to bolet, místně to umrtvíme.
Musíte zůstat několik dnů
v nemocnici.
Půjdete na interní oddělení.
- chirurgické
- nosní
- krční
- ušní
- zubní
- izolační
Kdy jsou návštěvní hodiny?
Můžete přijít kdykoliv.
V lékárně
Kde prodáváte léky na recept?
- bez receptu.
Prosil bych něco proti bolestem.
Dejte mi ...
- něco na nespavost.
- něco na bolení zubů.
- něco na menstruační bolesti.
- kapky do nosu.
- oční kapky.
- roztok na čištění.
- široký obvaz.
- leukoplast.
- dámské vložky.
Nuk lëviz.
I dhamë ati/asaj frymëmarrje artificiale?
I vendosni diçka poshtë kokës.
Vendosini dërrasë dhe fasho.
Vendoseni në sipërfaqe të stabilizuar.
Mos lëvizni me atë.
Sileni barelën.
Thërrisni shpejt autoambulancën.
Duket si infarkt.
Keni patur ndonjëherë shqetësime nga
zemra?
Keni patur kohën e fundi ndonjë
sëmundje serioze?
Po kam patur bronkopneumoni (të
ftohtë).
Vuani nga ndonjë sëmundje kronike?
Po, kam sëmundjen e sheqerit.
Jeni vaksinuar kundër tetanozit?
Duhet të shkoni në operacion.
Duhet të shkoni në rentgen.
Do t’ju vendosim allçi (gips).
Atë plagë duhet ta qepim.
Nuk do t´ju dhëmbi, do të bëjmë mpirje
lokale.
Duhet të qëndroni disa ditë në spital.
Do të shkoni në repatin e përgjithshëm.
- kirurgjik
- hundës
- grykës
- veshtëve
- dhëmbëve
- izilimit, karantinës
Kur është orari i vizitave?
Mund të vini kur të doni.
Në farmaci
Ku i shisni barnat me recetë?
- pa recetë.
Do ju lutesha diçka kundër dhimbjeve.
Më jepni mua ...
- diçka për pagjumësinë.
- diçka për dhimbjen e dhëmbëve.
- diçka për dhimbjen menstruale.
- pika për në hundë.
- pika për në sy.
- solucion për pastrimin.
- fasho, garza të gherë.
- leukoplast.
- peceta grash.
56
Albánština
- tampony.
- vatu.
- jednou destilovanou vodu.
- heřmánkový čaj.
- lípový čaj.
- mátový čaj.
- ovocný čaj.
- něco na pocení.
Jak mám léky užívat?
- Berte tři tablety denně na lačný
žaludek.
- Berte dvě tablety třikrát denně před
jídlem.
- Polkněte je celé.
- Cucejte je.
Tato vodička (mast, čípky) je na
vnitřní použití.
Pět kapek na cukr po jídle.
Deset kapek na lžíci s vodou.
- tampone.
- pambuk.
- një ujë të destiluar.
- çaj kamomili.
- çaj blini.
- çaj mëndre.
- çaj frutash.
- diçka për të djersitur.
Si do ti përdor barnat?
- Merni dy tableta tri herë në ditë, kur ta
keni stomakun bosh. (???)
- Merni tri tableta në ditë përpara
ushqimit.
- Gëlltiteni të gjithë.
- Thitheni atë.
Ky solucion (pomadë, kapsula) është
vetëm për përdorim të brendshëm.
Pesë pika në sheqer pas ushqimit.
Dhjetë pika në një lugë me ujë.
Choroby a nemoci
angína
cukrovka
dětská obrna
chřipka
chudokrevnost
ischias
kýla
ledvinové kaménky
leukémie
mrtvice
nespavost
otrava krve
otřes mozku
plané neštovice
pohlavní nemoci
potrat
prostata
průjem
příušnice
rakovina
spála
spalničky
srdeční mrtvice
srdeční záchvat
tuberkulóza
tyfus
úžeh
vřed
vyrážka
Sëmundjet dhe sëmundjet infektive
angina (tonsile)
sëmundja e sheqerit, diabet
paraliza fëminore
gripi (flama)
anemi
ishemi
dhjamthi
gurët e veshkave
leuçemi
paralizë
pagjumësi
helmim i gjakut
hemoragji cerebrale
lijë
sëmundje gjenitale
abort
prostat
diare, purthë
shytat
kancer
skarlat
fruthi
goditje (atak) në zemër
krizë zemre
tuberkuloz
tifo
pika e diellit (damllaja)
ulçër
rjebull
57
Albánština
zápal mozkových blan
zánět dýchacích cest
zánět středního ucha
zápal plic
zápal slepého střeva
záškrt
zhoubný nádor
zlomenina
žloutenka
žlučníkový záchvat
žlučníkové kaménky
VOJENSKÁ KONVERZACE
infeksion i pipës së trurit
infeksion i rrugëve të frymëmarrjes
infeksion i veshit
bronkopneumoni (të ftohtë)
infeksion i zorrës qorre
difteri
tumor
thyerrje
verdhëza
krizë në tëmbth
gurët e tëmbthit
BASHKËBISEDIM USHTARAK
NĚKTERÉ POVELY
DISA URDHËRA
K palbě!
Zaujmout bojové postavení!
Bojový poplach!
K palbě připraven!
Palbu přerušit! Pohov!
Na povel: Pal!
Pozor!
Palbu zastavit!
Salvou pal!
Pal!
Jednotlivě pálit!
K palbě připravit!
Palte!
Zastavit, stát! Stůj!
Ruce vzhůru!
připravit k útoku!
Do zbraně!
Stůj, nebo střelím!
Në zjarr!
Merni pozicion luftarak!
Alarm luftarak!
Përgatitu për zjarr!
Zjarr ndalo! Qetësohu!
Me urdhër Zjarr!
Kujdes!
Zjarr ndalo!
Me breshëri, zjarr!
Zjarr!
Shtini një e nga një, zjarr!
Për zjarr, përgatitu!
Zjarr!
Bdal!
Duart lart!
Përgatitu për sulm!
Nën armë!
Ndal, ose shtiva!
VOJENSKÉ HODNOSTI
GRADAT USHTARAKE
vojín
svobodník
desátník
četař
rotný
podporučík
poručík
nadporučík
kapitán
major
podplukovník
ushtar
vullnetar
rreshter
tetar
komandant kompanie
nëntoger
toger
kapiten i parë
kapiten
major
nënkolonel
58
Albánština
plukovník
generálmajor
generálporučík
generálplukovník
armádní generál
kolonel
gjeneralmajor
gjeneraltoger
gjeneralkolonel
gjeneral armate
DALŠÍ FRÁZE Z VOJENSKÉHO
ŽIVOTA
FRAZË TË TJERA NGA JETA
USHTARAKE
Jak dlouho už sloužíte v armádě?
Z vojenské služby mě propustili
v roce ...
Kdy odešel do zálohy?
Byl povýšen do hodnosti ...
Je ve službě.
Prej sa kohësh shërbeni në armatë:
Nga shërbimi ushtarak më liruan në vitin
...
Kur ke shkuar në rezervë?
U ngrit në gradën ...
Është në shërbim.
Útok a obrana
Sulmi dhe mbrojtja
Útok byl zahájen ...
Naším úkolem bylo ...
Nepřítel kladl odpor.
Nepřítel se dal na ústup.
Nepřítel provedl protiútok na naše
postavení.
Podařilo se nám uniknout
z nepřátelského obklíčení.
Jednotky zaujaly obranné postavení.
Rozhodli se bránit území za každou
cenu.
Posílili kritické prostory?
Maskovali jsme naše postavení.
Došlo k nějaké změně v postavení?
Sulmi filloi ...
Detyra jonë ishte ...
Armiku bëri rezistencë.
Armiku filloj të largohet.
Armiku bëri kundërsulm në pozicionet
tona.
Arritëm të dalim nga rrethimi i armikut.
Byli odříznuti od zásobování.
Bojovali jsme o přežití.
V intenzivním boji odrazili mnoho
útoků.
Trupat morën pozicionet mbrojtëse.
Vendosën të mbrojnë territorim me
cilindo çmim.
Përforcuan pozicionet kritike?
Maskuam pozicionet tona.
Është bërë ndonjë ndryshim në
pozicione?
Ishin të ndërprerë nga furnizimi.
Luftuam për të mbijetuar.
Në luftimet intenzive shmangëm shumë
sulme.
Výsadkové jednotky
Trupat parashutiste
Zmocnili se nepřátelského letiště
nenadálým přepadem.
Byli vysazeni, aby provedli útok do
týlu nepřítele.
Výsadkáři jsou cvičeni, aby splnili
požadavky vedení moderního boje.
Pushtuan aeroportin armik me sulm të
papritur.
U hodhën që të kryenjë sulm në shpinën
e armikut.
Parashutistët janë stërvitur që të
plotësojnë kërkesat për të bërë luftë
moderne.
59
Albánština
Stručná
gramatika
albánského jazyka
Gramatika
e shkurtër
e gjuhës shqipe
60
Albánština
PŘÍZVUK
V albánštině neexistují jasná pravidla o přízvu Nejčastější variantou je však výskyt
přízvuku na předposlední slabice slova.
PODSTATNÁ JMÉNA
V albanstine se téměř nevyskytuje střední rod, proto je většina podstatných jmen
rodu ženského a mužského. Podstatná jména mají dva tvary; určitý a neurčitý,
přičemž u mužského rodu je určitý tvar nejčastěji tvořen příponami -i, -u, -ri.
U ženského rodu jsou to přípony -a, -ja, přičemž často dochází ke změně zakončení:
např. rrugë → rruga.
Tvary množného čísla podstatných jmen jsou poměrně rozmanité a pro
jednodušší porozumění je vytvořen následující přehled.
Záklaním tvarem jsou u mužského rodu v neurčitém tvaru přítomny -ë, -e.
Např. sg. m. (mn.č.) punëtor → pl. punëtorë (dělník), sg.m. gur → pl. gurë
(kámen) nebo sg.m. mal → male (hora).
U ostatních podstatných jmen rodu mužského může dojít k následujícím
změnám (jsou vybrány pouze nejčastější varianty).
Např. -ra, sg.m. fshat → pl. fshtatra (vesnice); -rë, sg.m. dru → pl. drurë
(dřevo); -nj, sg.m. ari → pl. arinj (medvěd).
V některých případech dochází ve vlastním kmeni k určitým změnám (viz 1) a
v jiných případech je množné číslo zcela nepravidelné (viz 2).
1. Např. sg. m. mik → pl. miq (přítel); sg. m. breg - pl. brigje (břeh).
2. Např. sg. m. djalë → pl. djem (chlapec, syn); sg. m. vëlla - pl. vellezër (bratr).
Množné číslo mužského rodu určitého tvaru se tvoří přidáním přípony -t, která
následuje za neurčitým tvarem množného čísla podstatného jména rodu mužského
(viz níže 1). Obdobné je tvoření určitého tvaru množného čísla v ženském rodě
(viz 2). V jiném případě po příponách pl. m. neurčitého tvaru jako -ër, -ues, -as, atd.
je přidána přípona -it (viz 3).
1. Např. pl. m. burra → burrat (muž).
2. Např. pl. f. pemë → pemët (strom, ovoce).
3. Např. pl. m. mësues → mësuesit (učitel).
Množné číslo podstatných jmen rodu ženského neurčitého tvaru se tvoří buď
nulovou příponou, což znamená, že tvar jednotného a množného čísla je stejný
u všech jmen zakončených jinak než na -ë (viz 1), anebo se tvoří příponou -a pro
jména zakončená na -ë (viz 2).
1. Např. pl. f. lule → lule (květina).
2. Např. pl. f. → dhomë ( dhoma (místnost, pokoj).
3. Např. sg. f. -.grua → pi. gra (žena); sg. f. natë → pl. net (noc).
I u podstatných jmen v neurčitém tvaru a množném čísle ženského rodu existuje
několik nepravidelných jmen ( viz nahoře 3).
61
Albánština
Skloňování podstatných jmen. V albánštině existuje šest pádů, přičemž se
prakticky používají pouze čtyři. Následující přehled představuje nejzákladnější
způsoby skloňování, přičemž existuje mnoho dalších variant, které zde ale nebudou
uváděny.
I. mužský rod -vzor: mal (hora) i lartë, e lartë (vysoký, vysoká)
č. jednotné
č. množné
tvar neurčitý
tvar určitý
tvar neurčitý
tvar určitý
1.
mal
mali i lartë
male
malet e lartë
2.+3. mali
malit të lartë
maleve
maleve të lartë
4.
mal
malin e lartë
male
malet e lartë
6.
mali
malit të lartë
malesh
maleve të lartë
II. mužský rod - vzor: krah (noha)
č. jednotné
tvar neurčitý
tvar určitý
1.
krah
krahu
2.+3. krahu
krahut
4.
krah
krahun
6.
krahu
krahut
č. množné
tvar neurčitý
tvar určitý
krahë
krahët
krahëve
krahëve
krahë
krahët
krahush
krahëve
III. ženský rod -vzor: fushë (rovina, nížina, pole) i vogël, e vogla (malý, malá)
č. jednotné
č. množné
tvar neurčitý
tvar určitý
tvar neurčitý
tvar určitý
1.
fushë
fusha e vogël
fusha
fushat e vogla
2.+3. fushe
fushës së vogël fushave
fushave të vogla
4.
fushë
fushën e vogël
fusha
fushat e vogla
6.
fushe
fushës së vogël fushash
fushave të vogla
IV. ženský rod -vzor: liri (svoboda)
č. jednotné
tvar neurčitý
tvar určitý
1.
liri
liria
2.+3. lirie
lirisë
4.
liri
lirinë
6.
lirie
lirisë
č. množné
tvar neurčitý
tvar určitý
liri
liritë
lirive
lirive
liri
liritë
lirish
lirive
ČLEN
Při spojování dvou podstatných jmen nebo podstatného jména a přídavného
jména se v albánštině vyskytuje tzv. spojovací člen. Spojovací člen ma dva základní
tvary: tvar i pro mužský rod a tvar e pro rod ženský. Spojovací člen se klade za
podstatné jméno, k němuž se vztahuje. V albánštině existují dvě varianty skloňování
tohoto spojovacího členu, jehož nejčastějším tvarem je tvar të. Vyskytují se celkem
čtyři druhy tvarů, a to i, e, së a te.
PŘÍDAVNÁ JMÉNA
Přídavná jména se s podstatnými jmény shodují v rodě a čísle a jsou ve větě
obvykle za podstatným jménem. Většina přídavných jmen se pojí se spojovacím
členem (viz výše -skloňování vysoká hora). Množné číslo některých přídavných jmen
se tvoří nepravidelně (viz výše - skloňování malé pole). Některá přídavná jména
spojovací člen nemají: např. blu -tmavě-modrý.
62
Albánština
ZÁJMENA
Následující tabulka znázorňuje skloňování osobních zájmen, včetně jejich
krátkých tvarů, které jsou uvedeny vždy za dlouhými tvary. U osobních zájmen
existují ještě zhuštěné tvary v případech, kdy se spojí krátká zájmena, přičemž je
jedno ve třetím pádu, zdvojující předmět představovaným podstatným jménem. Tyto
tvary jsou uvedeny za tabulkou osobních zájmen.
Zájmena osobní
č. jednotné m.
pád osoba I osoba II os. III m. os. III f.
1.
unë - já ti - ty
ai - on
ajo
ona
2.
i atij
i asaj
3.
mua,
ty, të
atij, i
asaj, i
më
4.
mua,
ty, të
atë, e
atë, e
më
6.
meje
teje
atij
asaj
Krátké tvary zájmen
më + e = ma
të + e = ta
i + e = ia
ju + e = jua
Zájmena ukazovací
pád č. jednotné m.
1.
ky tento
2.+3. këtij
4.
këtë
6.
këtij
č. množné
osoba I osoba II os. III m. os. III f.
ne - my ju - vy
ata - oni ato - ony
neve,
na
ne, na
juve, ju
i atyre
atyre, u
i atyre
atyre, u
ju, ju
ata, i
ato, i
mesh
jush
atyre
atyre
u + e = ua
i + i = ia
ju + i = jua
u + i = ua
č. jednotné f.
kjo tato
kësaj
këtë
kësaj
č. množné m.
këta tito
këtyre
këta
këtyre
č. množné f.
këto tyto
këtyre
këto
këtyre
Mezi zájmena tázací patří: cili - jaký, co kdo; ç, çfarë - co; kush - kdo; sa - kolik.
Mezi zájmena vztažná patří: i cili, e cila -který, která a zájmeno që.
Zájmena přivlastňovací
číslo rod 1. pád
4. pád
sg.m.
im
tim
sg.f.
ime
time
pl.m.
e mi
e mi
pl.f.
e mia
e mia
2.+3.+6.
tim
sime
të mi
të mia
sg.m.
sg.f.
pl.m.
pl.f.
tonë
sonë
tanë
tona
ynë
jonë
tanë
tona
tonë
tonë
tanë
tona
← můj
tvůj →
← náš
váš →
63
1. pád
yt
jote
e tu
e tua
4. pád
tënd
tënde
e tu
e tua
2.+3.+6.
tënd
sate
të tu
të tua
juaj
juaj
tuaj
tuaja
tuaj
juaj
tuaj
tuaja
tuaj
suaj
tuaj
tuaja
Albánština
sg.m.
sg.f.
pl.m.
pl.f.
i tij
e tij
e tij
e tij(a)
e tij
e tij
e tij
e tij(a)
të tij
të tij
të tij
të tij(a)
i saj
e saj
e saj
e saj(a)
← jeho
její →
sg.m.
sg.f.
pl.m.
pl.f.
i tyre
e tyre
e tyre
e tyre
e tyre
e tyre
e tyre
e tyre
të tyre
të tyre
të tyre
të tyre
i vet
← jejich e vet
e vet
svůj →
e veta
e saj
e saj
e saj
e saj(a)
të saj
së saj
të saj
të saj(a)
e vet
e vet
e vet
e veta
të vet
së vet
të vet
të veta
SLOVESA
Albánština má velmi bohatý systém slovesných tvarů, tj. časů a způsobů. Pro
zjednodušení budou uvedeny nejpoužívanejší tvary určitých slovesných kategorií.
Albánština rozlišuje šest způsobů, osm časů a dva rody.
Časování
Způsob oznanovací, čas přítomný
slovesa: jam - být, kam - mít, punoj - pracovat, jap -dát
jsem
mám
pracuji
jam
kam
punoj
jsi
máš
pracuješ
je
ke
punon
je
má
pracuje
është
ka
punon
jsme
máme
jemi
kemi
punojmë pracujeme
jste
máte
pracujete
jeni
keni
punoni
jsou
mají
janë
kanë
punojnë pracují
jap
jep
jep
japim
jepni
japin
Způsob oznamovací, čas minulý - aorist
qeshë
pata
punova
qe
pate
punove
byl
měl
qe
pati
punoi
qemë
patëm
punuam
qetë
patët
punuat
qenë
patën
punuan
dhashë
dhe
dha
dhamë
dhatë
dhanë
pracoval
Způsob oznamovací, čas budoucí a čas souminulý - imperfektum
být
mít
pracovat
dát
být
mít
pracovat
do të jem
do të kem * punoj
* jap
isha
kisha
punoja
do të jesh do të kesh * punosh
* japësh ishe
kishe
punoje
do të jetë
do të ketë * punojë
* japë
ishte
kishte
punonte
do të jemi do të kemi * punojmë * japim
ishim kishim punonim
do të jeni
do të keni * punojni
* jepni
ishit
kishit
punonit
do të jenë do të kenë * punojnë * japin
ishin
kishin
punonin
dám
dáš
dá
dáme
dáte
dají
dal
dát
jepja
jepje
jepte
jepnim
jepnit
jepnin
*dote
64
Albánština
ZÁPOR
Zápor se u sloves tvoří částicí s', nuk nebo mos. Tyto částice stojí vždy před
slovesem, přičemž částice s' a nuk se používají pro způsob oznamovací, konjunktiv
a admirativ.
PŘEDLOŽKY
Předložky se v albánštině pojí s 1., 4. a 6. pádem.
Příklady:
Předložky s 1. pádem: nga
tek
Předložky se 4. pádem: mbi
- z, od, odkud, na, k
- k,u
- na, nad, o
me
- s, se
në
- v, na
nën
- pod
pa
- bez
per
- pro, k čemu, o něčem, aby, časově - za
nëpër
- přes, skrz
Předložky s 6. pádem: afër
- blízko, vedle
brënda
- uvnitř, v
gjate
- podél, časově - během
kundër
- proti
midis
- mezi, uprostřed
prapa
- vzadu, za
pas
- po, za
prej
- z, od
përpara
- před, dříve
përveç
- kromě, mimo
rreth
- kolem, okolo
as...as
- ani...ani
derisa
- dokud, do té doby než ose
- nebo
dhe
- a, i
po
- jestli
e
- a, i
prandaj
- protože
edhe
- a, též
për të
- aby
kurse
- zatímco
sado që
- ač, ačkoli
SPOJKY
Vybrané spojky:
65
në qoftë se - jestli
Albánština
meqenëse - ježto, ačkoliv
sepse
- protože
ndërkohë -zároveň
sikur
- jako by
DOSLOV
V české republice doposud neexistuje veřejně publikovaný albánsko-český
slovník. Proto nebylo nikterak snadné připravit verzi, kterou vám předkládáme.
Překladu příručky pro resort obrany se ujala překladatelská skupina ve složení
Hana Bečková, Alena Poddaná, Adriatik Shino a David Jón (vedoucí). Ti na základě
obsahového projektu zadavatele zpracovali za necelý měsíc všechny překlady do
albánštiny, vypracovali albánsko-český slovníček základní slovní zásoby, transkripci
albánské abecedy do češtiny a stručnou gramatiku albánského jazyka. Jim také
právem náleží poděkování za to, že alespoň částečně vyplnili prázdný prostor a
přispěli tak ke zlepšení vzájemné komunikace mezi Čechy a Albánci.
Při tvorbě příručky bylo využito následujících pramenů:
- Fjalor i shqipës së sotme
Akademia e Shkencave e RPS të Shqipëeisë, Instituti i gjuhësisë dhe i letërsisë.
- Albanish-deutches und deuch-albanishes Taschenwörtenbuch
Armin Herzer, Helmut Buske Verlag, Hamburg 1991.
- Fjalor shqip-anglisht
Ilo Duro, Ramazan Hysa, Shtëpia botuese - 8 Nëntori, Tiranë 1988.
66
Albánština
OBSAH
Albánština................................................................................................................................... 1
Úvodem ...................................................................................................................................... 3
DOROZUMÍVÁNÍ .................................................................................................................. 46
OSOBNÍ ÚDAJE, RODINA, POVOLÁNÍ ............................................................................. 46
Jídlo, pití, potraviny ................................................................................................................. 47
DOPLŇUJÍCÍ VŠEOBECNÉ FRÁZE..................................................................................... 48
Přání ......................................................................................................................................... 48
Žádost o pomoc, varování před nebezpečím............................................................................ 48
Údaje o čase a počasí ............................................................................................................... 49
Dny - Dita................................................................................................................................. 49
Měsíce - Muajit ........................................................................................................................ 50
Barvy - Ngjyrë.......................................................................................................................... 50
Číslovky ................................................................................................................................... 50
ZDRAVÍ A NEMOC ............................................................................................................... 51
VOJENSKÁ KONVERZACE BASHKËBISEDIM USHTARAK...................................... 58
NĚKTERÉ POVELY........................................................................................................... 58
DISA URDHËRA ................................................................................................................ 58
VOJENSKÉ HODNOSTI .................................................................................................... 58
GRADAT USHTARAKE .................................................................................................... 58
DALŠÍ FRÁZE Z VOJENSKÉHO ŽIVOTA ...................................................................... 59
FRAZË TË TJERA NGA JETA USHTARAKE ................................................................. 59
Útok a obrana ....................................................................................................................... 59
Sulmi dhe mbrojtja ............................................................................................................... 59
Výsadkové jednotky............................................................................................................. 59
Trupat parashutiste ............................................................................................................... 59
Stručná gramatika albánského jazyka ..................................................................................... 60
Gramatika e shkurtër e gjuhës shqipe ...................................................................................... 60
PŘÍZVUK......................................................................................................................... 61
PODSTATNÁ JMÉNA.................................................................................................... 61
ČLEN ............................................................................................................................... 62
PŘÍDAVNÁ JMÉNA....................................................................................................... 62
ZÁJMENA ....................................................................................................................... 63
SLOVESA........................................................................................................................ 64
ZÁPOR............................................................................................................................. 65
SPOJKY ........................................................................................................................... 65
DOSLOV.................................................................................................................................. 66
-------------------Vydalo Ministerstvo obrany ČR - AVIS, nám. Svobody 471, 160 01 Praha 6-Dejvice,
v Redakci účelové tvorby. Šéfredaktor pplk. Gustav Xaver. Připravili: Jaroslav Roušar
a Jarmila Xaverová ve spolupráci s překladatelským týmem vedeným Davidem
Jónem. Grafická úprava Jindřich Studnička. Dáno do tisku 18. srpna 1999. Tisk:
INPRESS, České Budějovice.
Å
67

FJALOR SHQIP-çekisht - E

Transkript

Podobné dokumenty

Albánština

Hvězda Star Spangled Banner

Česko- slovinský a slovinsko- český archeologický slovníček

Bulletin – červen 2015

Wilhelmus van nassouve

tornado - Scott Safety