Metodická příručka: Budoucnost

Globální vzdělávání
Budoucnost nového
myšlení, trvale udržitelný
rozvoj a hospodaření
Metodická příručka
Vytvořeno v rámci projektu
"Globální vzdělávání pro školy Plzeňského kraje"
Mgr. Marta Břehovská
odborný garant projektu
Bc. Kulhánková Lucie
metodik projektu
Obsah:
1
2
3
Úvod ................................................................................................................................... 3
Harmonogram výuky.......................................................................................................... 6
Aktivity............................................................................................................................... 7
3.1
Aktivita:„Pantomima .................................................................................................. 7
3.2
Aktivita: „Semafor“.................................................................................................... 7
3.3
Aktivita: "3 dimenze udržitelného rozvoje" ............................................................... 8
3.4
Aktivita: "Obrázky" .................................................................................................... 8
3.5
Aktivita: „Magická zeď“ ............................................................................................ 8
3.6
Aktivita: „Kolik to stojí přírody – ekologická stopa“ ................................................ 9
3.7
Aktivita: „Spočítejte si svou ekologickou stopu“..................................................... 10
3.8
Aktivita: „Ekologická stopa - škola“ ........................................................................ 10
3.9
Aktivita: „Kvalita života a spotřeba zdrojů“ ............................................................ 10
3.10 Aktivita: „Simulace budoucnosti“ ............................................................................ 13
3.11 Aktivita: „Produkce masa“ ....................................................................................... 15
3.12 Aktivita: „Karikatura“ .............................................................................................. 16
3.13 Aktivita: „Tričko – nákupní rozhodování“............................................................... 17
3.14 Aktivita: „Útěk a migrace“ ....................................................................................... 18
3.15 Aktivita: „10 největší migračních pohybů v roce 2009“ .......................................... 19
3.16 Aktivita: „To bych udělal“ ....................................................................................... 19
1 Úvod
Anotace vzdělávacího programu
Seminář přispívá k pochopení souvislostí mezi vlastním životem a životem lidí na celém světě
v souvislostech vlastního konání v současné chvíli i možné budoucnosti s ohledem na vědomí
udržitelného jednání každého z nás jako jedinou šancí na předání Země budoucím generacím
nejméně v takovém stavu, v jakém jsme ji dostali k užívání my, kdo ji nyní užíváme. Přínos
pro pedagogy zapojené do vzdělávání bude spočívat v získání orientace v problematice
globálního vzdělávání, v osvojení si nových moderních metod vzdělávání (zejména
prožitkové a zkušenostní učení), schopnosti prolínat témata globálního vzdělávání do
průřezových témat ŠVP. Informace ze seminářů využijí ve vzdělávání žáků/studentů i
pedagogických kolegů. Výuka je vedena typickými prostředky, které globální vzdělávání
používá: různé diskusní techniky, simulační hry, hry s rolemi, kritické čtení textu, učení
prožitkem, práce s dokumentem.
Vzdělávací záměr:
Cílem vzdělávání semináře je, usnadnit porozumění ekonomickým, sociálním politickým,
environmentálním a kulturním procesům, které ovlivňují nás všechny. Přispívá k přijetí
spoluzodpovědnosti za vytváření světa, kde mají všichni lidé možnost žít důstojný život podle
svých představ. Seminář je zaměřen prakticky a nabízí velké množství konkrétních příkladů.
Jednotlivé aktivity semináře jsou v sebereflexích a evaluacích vyhodnocovány jak po stránce
obsahové, tak metodické – v efektivním využívání prožitkových metod.
Účastníci:
 Seznámí s problémem plastového odpadu a navrhnou účinná opatření
 Získají povědomí o souvislostech mezi naší každodenní spotřebou a jejím dopadem na
sociální, ekonomické a environmentální problémy ve světě.
 Porozumí životnímu cyklu výrobku a jeho vlivu na udržitelnost přírodních a lidských
zdrojů
 Pochopí závislost ekologické stopy na spotřebu přírodních zdrojů a znečištění Země,
naleznou možnosti pro její snížení
 Na příkladu spotřeby masa pochopí, jaký vliv má neefektivní využití zemědělských
ploch pro výrobu krmiv na změnu klimatu.
 Poznají důvody migrace lidí globálního Jihu a jejich závislost, případně nepochopení
bohatého globálního Severu
 Vyzkoušejí si metody prožitkového učení a jejich účinek při diskusi nebo práci ve
skupinách
 Zpracují a stručně charakterizují různé pohledy na možnosti využití metod v praxi
školy
 V průběhu cvičení budou mít možnost reflektovat svůj pocit užitku z metod
 Zpracují vzorový příklad projektu na globální vzdělávání se zaměřením na oblast
Budoucnost nového myšlení, trvale udržitelný rozvoj a hospodaření
 S propojením na konkrétní ŠVP a v něm především na průřezová témata
Environmentální vzdělávání, Výchova a myšlení v globálních souvislostech a
Multikulturní výchova
 Seznámí se zdroji informací, potřebnými k další práci pedagoga, který používá ve své
práci principy globálního vzdělávání zaměřené na oblast Budoucnost nového myšlení,
trvale udržitelný rozvoj a hospodaření
Forma vzdělávací akce
Seminář je veden prezenční formou jako dvě jednodenní setkání, každé v dotaci 8
vyučovacích hodin. Je veden metodami prožitkového učení s důrazem na aktivní zapojení
účastníků. Účastníci si prostřednictvím vlastního prožitku vyzkouší metody, které lze využít k
rozvoji žáků ve výuce. Metody budou voleny tak, aby si maximum poznatků a dovedností
mohli účastníci ihned přenést do své praxe i osobního života. V průběhu semináře lektoři
využívají interaktivní přístup, který plně respektuje a staví na konkrétních zkušenostech a
potřebách jednotlivých účastníků. Vždy se vychází z toho, co už účastníci o daném tématu
vědí, jaké s ním mají své zkušenosti.
Použité metody:

evaluační metody – zjišťování naladění účastníků semináře a očekávání, průběžná
a závěrečná

evaluace

diskusní aktivity

modelové situace

prožitkové aktivity: dramatizace, simulační hry, hry s rolemi

komunikační úkoly

reflexe
Hodinová dotace:

Dva výukové dny, 8 výukových hodin v průběhu jednoho dne, celkem 16 hodin
2 Harmonogram výuky
Podrobný obsah vzdělávacího semináře GV - Budoucnost nového myšlení, trvale udržitelný
rozvoj a hospodaření
1. den
Zahájení akce – organizační informace, představení realizátora, lektorů a účastníků
Kontrakt s účastníky – pravidla práce v kurzu, očekávání účastníků
Vstup do tématu Globálního vzdělání Budoucnost nového myšlení, trvale udržitelný
rozvoj a hospodaření
Základní teze k tématu: Přechod přes linii
Každodenní spotřeba globálního Severu a její odraz ve všech pilířích udržitelného
rozvoje v souvislosti s problémy globálního Jihu. Závažnost jednotlivých dopadů
k představeným souvislostem.
Příběh věcí: životní cyklus výrobku a jeho vliv na lidi a životní prostředí, naše
spotřebitelské návyky (práce s filmem)
Problémové úlohy:
Moře plastu: problém plastového odpadu ve světě s návrhy řešení, účinnost
navržených opatření
Hospodaření s vodou v globálním i lokálním pohledu: pojem virtuální voda,
spotřeba vody při výrobě různých produktů. Vliv jednotlivce na celosvětovou
spotřebu vody.
Toxiny se vracejí – problematika toxických látek při výrobě a transportu
běžných věcí, míra zodpovědnosti jednotlivce
Obrázkové asociace k tématu
Metody, využitelné ve výuce se žáky a studenty
2. den
Vstupní aktivita: Jak drahé je to pro přírodu? Ekologická stopa: kvalita života a spotřeba
přírodních zdrojů. Ekologická stopa školy. Výpočet vlastní ekologické stopy, návrhy na její
snížení.
Problémové úlohy:
Boj proti hladu: neefektivita výroby masa. Spotřeba zemědělských ploch pro produkci
potravin a krmiv, produkce CO2. Soběstačnost ve výrobě potravin versus volný
obchod.
Utečenci a migrace: pohostinnost pro všechny? Důvody pro migraci. Utečenec
v cizině: kampaň „Save me“. Pozice k přijetí utečenců – Na co jsem připraven?
„Lépe, jinak, méně“ základní teze pro budoucí hospodaření. Hospodaření s domácím
odpadem,
odpad
ve
školách.
Co
vlastně
potřebuji?
Použít místo vlastnit: tipy pro udržitelné chování spotřebitelů.
Simulace budoucnosti: zpráva z roku 2050. Průřez všemi tématy udržitelného
rozvoje, výhled s možnými reálnými řešeními.
Propojení tématu na průřezová témata ve Školním vzdělávacím plánu
Regionální možnosti pro uplatněné možností lokálního aspektu
Tvorba příkladového projektu jako jedné z možných metod využití tématu ve školním
prostředí a jeho prezentace
Sebereflexe – opatření a návrhy k využití tématu v praxi ve školách, možnosti dalšího
zpracování tématu, užitečnost a využitelnost tématu semináře.
1 hod
2 hod
4 hod
0,5 hod
0,5 hod
1 hod
4 hod
0,5 hod
2 hod
0,5 hod
3 Aktivity
3.1 Aktivita: Pantomima
Cíl:
Vtažení do problematiky, zcitlivění k tématu
Délka:
20 minut
Postup:
Účastníci se rozdělí do 2 skupin, např. na skupinu A a skupinu B. Každý
účastník napíše na kus papírku pojem, který souvisí s tématem udržitelný rozvoj (např.
skleníkový efekt, oteplování, tání ledovců). Poté jsou v každé skupině papírky vybrány. První
účastník ze skupiny A si vytáhne jeden z pojmů a snaží se ho pantomimicky předvést druhé
skupině. Skupina má na uhodnutí 3 minuty. Ta skupina, která uhodne nejvíce pojmů, vyhrává.
3.2 Aktivita: Semafor
Cíl:
Vtažení do problematiky, zcitlivění k tématu
Materiál:
Žádný
Délka:
10 - 20 minut
Postup:
Účastníci
zaujímají
své
stanovisko
k předem
připraveným
výrokům
prostřednictvím barev červená (nesouhlas), zelená (souhlas), oranžová (neutrální) na
kartičkách. Moderátor přečte výrok a každý účastník se k tomuto výroku vyjádří zvednutím
kartičky s příslušnou barvou. Otevřené otázky, případné náměty k diskuzi jsou zaznamenány
na flipchart.
-
Dnešní výživové zvyklosti v České republice mají dopad na země jiných států.
-
Prostřednictvím genově upraveným potravinám může být ve světě snížena
chudoba.
-
Ekologické zemědělství přispívá k šetrnému čerpání zdrojů.
-
Také ekologické zemědělství přináší skleníkový efekt.
-
My jako konsumenti nemáme žádný vliv na zemědělské výrobní metody.
-
Je trvale udržitelný rozvoj realizovatelný?
-
Koncept trvale udržitelného rozvoje klade příliš vysoké nároky na chudé země.
-
Člověk ovlivňuje klimatické změny.
3.3 Aktivita: Tři dimenze udržitelného rozvoje
Cíl:
Vzbuzení zájmu o problematiku
Materiál:
Barevné karty
Délka:
10 - 15 minut
Velikost skupiny: 8 - 40 osob
Postup:
Účastníkům jsou představeny 3 dimenze udržitelného rozvoje vycházející
z Agendy 21 (ekonomické, sociální, ekologické) účastníci obdrží barevné lístečky a
k jednotlivým dimenzím napíší, co vše si představují nebo je napadá pod názvem udržitelný
rozvoj
3.4 Aktivita: Obrázky
Cíl:
Vzbuzení zájmu o problematiku
Materiál:
obrázky
Délka:
10-15 minut
Velikost skupiny: 8-40 osob
Postup: Obrázky jsou rozloženy na zemi a je vyřčen impulz:"Vyhledejte jeden obrázek a
představte globální problém, který představuje
3.5 Aktivita: „Magická zeď“
Cíl:
Vzbuzení zájmu o problematiku
Materiál:
Prezentace s kvízovými otázkami
Délka:
30-40 minut
Postup: Účastníci se rozdělí na 2 skupiny. Každá skupina si volí druh otázky a jejich
hodnotu. Vyhrává skupina s největším skóre. Špatná odpověď odečítá příslušnou částku,
správná přičítá.
3.6 Aktivita: Kolik to stojí přírody – ekologická stopa
Každé individuum zanechává na zemi svou osobní ekologickou stopu. Podle toho, co a kolik
toho spotřebováváme, je ekologická stopa různě veliká. Kdyby všichni lidé na zemi
zanechávali stejnou stopu jako v industriálních zemích, potřebovali bychom více planet Zemí.
Ekologická stopa je množstevní číslo, které nám neříká, kolik peněz např. stojí litr
pomerančového džusu nebo benzínu, ale kolik nás stojí přírody. Ekologická stopa přepočítává
naší roční spotřebu zdrojů na plochu, neboli na takzvané globální hektary (gha). Přírodní
zdroje, které pro náš konsum potřebujeme, mají různý dopad na spotřebu plochy.
Naše spotřeba plochy se stanovuje ze šestí faktorů:
TĚŽBA SUROVIN – uhlí, ropa aj.
CHOV ZVÍŘAT – pro získávání masa mléčných výrobků
LESNÍ PLOCHY – pro topení, papír, nábytek, stavební materiály
VODNÍ PLOCHY – pro produkty z moře a rybolov
ROSTLINNÁ PRODUKCE – produkce potravin, krmení pro zvířata, energie
ZASTAVĚNÉ PLOCHY – infrastruktura, domy, továrny aj.
Postup:Rozhlédněte se po místnosti po jednotlivých věcech v ní a zapřemýšlejte o tom, které
druhy plochy jsou pro jejich výrobu zapotřebí (např. knihy, stůl židle). Uvažujte nejen
o použitém materiálu na jejich výrobu, ale také o využití energie, transport, nezčištění aj.
3.7 Aktivita: Spočítejte si svou ekologickou stopu
Cíl:
Seznámení se s ekologickou stopou
Postup:
Spočítejte si svou ekologickou stopu. Porovnejte ji mezi sebou. Podívejte se,
které oblasti mají na ní největší podíl a vyjmenujte důvody proč. Navrhněte osobně, jak by
jste ji mohli redukovat. Např. na www.hraozemi.cz
Moje ekologická stopa činí: ______________ gHa
___________
____________
___________
__________ v %
bydlení
výživa
mobilita (transport)
konsum
3.8 Aktivita: Ekologická stopa - škola
Ekologická stopa se dá určit pro individuum, město, podnik, produkt, zemi ale také pro školu.
Ve škole mohou tyto oblasti ovlivňovat ekologickou stopu:

Elektrická energie (světlo, přístroje)

Topení (druh, efektivita, izolace)

Voda (pitná, užitková)

Výživa (kiosk, kuchyně)

Mobilita (školní výlety, cesta do školy)

Úklid (volba prostředků, množství)

Odpady (třídění, recyklace)

Zařízení (regionální, druhy materiálu)
Dá se spočítat na www.fussabdrucks-rechner.at
3.9 Aktivita: Kvalita života a spotřeba zdrojů
Cíl:
Kvalita života ve městech
Postup:
Přemýšlejte o tom jak se dá určit kvalita života města nebo regionu. Výsledky
zaznamenejte na flipchart. Navrhněte, která města mají podle vašeho názoru nejvyšší kvalitu
života. Srovnejte kvalitu života v těchto městech: Manila, Berlin, Siena, Los Angeles.
Poté zodpovězte tyto otázky:
Jestliže má Američan dvojnásobnou spotřebu zdrojů než Němec, vede potom lepší život?
A jestliže člověk z Filipín ve srovnání s Němcem spotřebuje pouze jednu pětinu zdrojů, má
nízkou kvalitu života?
Berlin
Průměrný obyvatel Berlína potřebuje 4,4 gha, aby si udržel svou konzumní úroveň. Pokud
sečteme spotřebu biokapacit všech obyvatel, vyjde nám plocha skoro tak velká jako je
polovina Německa.
1: Berlín, Německo
Siena a Los Angeles
Ekologická stopa jednoho obyvatele italského města Siena je jen přibližně jedna třetina
obyvatele severoamerického města Los Angeles (9,4 gha). Americká sídelní struktura je
tvořena mnoha vzdálenými předměstími, které jsou většinou dostupné pouze autem. Italské
město proti tomu je kompaktní, příznivé pro pěší chůzi a má lépe vyřešenou nabídku veřejné
dopravy – autobusů a vlaků aj. Vztah Italů k čerstvým, lokálně vyrobeným potravinám, jim
přináší lepší ekologickou bilanci.
2: Los Angeles, USA
3: Siena, Itálie
Manila
Ekologická stopa v Manile leží pod filipínským průměrem. Činí 0,9 globálního hektaru, čili
desetina severoamerické hodnoty, pětina evropské hodnoty. Obyvatelé bydlí
v jednopokojových chatrčích. Největší podíl jejich výdajů jde na jídlo.
4: Manila, Filipíny
3.10 Aktivita: Simulace budoucnosti
Cíl:
Simulace světové ekologické stopy
Postup:
Představte si, že bydlíte v činžovním domě s více rodinami v rozdílně velikých
bytových jednotkách. Za tento rok se za celý dům zálohově zaplatilo 5.580 Euro za chod
domu. Na konci roku přišlo vyúčtování, které však ukázalo spotřebu 7. 840 Euro. Bude tedy
nutné doplatit 2.260 Euro. Tato částka bude zaplacena společnou půjčkou. Společenství
vlastníků svolalo poradu, na které se bude projednávat, jak v příštím roce opět snížit spotřebu
na maximálně 5.580 Euro a jak rozdělit podíl na 2.260 Euro.
Rozdělte se do 5 skupin, které představují 5 bytů bytového společenství (viz tabulka dole).
Rozdělte se do skupin podle počtu osob v jednotlivých bytech tzn., že v bytě Asie bude vždy
bydlet min. tolik osob jako ve všech ostatních bytech dohromady. Nejprve každá skupina
zpracuje vlastní návrh rozdělení nedoplatku a snížení spotřeby a zodpoví na následující
otázky. Poté následuje jednání mezi jednotlivými členy společenství vlastníků.
Zodpovězte:

Jak bude částka 5.580 Euro nově mezi vlastníky bytů rozdělena?

Jak bude v budoucnu ošetřena spotřeba, tak aby nebyla překročena hranice 5.580
Euro?

Jak bude rozdělena platba nedoplatku?
 Byt - název
Počet 
Platba za
 Spotřeba

osob
osobu
na osobu
nedoplatku
 Byt USA/Kanada  2
 500

800

 Byt Evropa
4
 300

470

 Byt Lat. Amerika  3
 550

260

 Byt Asie
 16
 80

180

 Byt Afrika
5
 150

140

 Celý dům
 30
 5.880

7.840

Dohodnutá platba
Na základě této simulace a dohody, kterou vlastníci bytů mezi sebou uzavřeli, formulujte
internacionální pravidla pro omezení a spravedlivé rozdělení spotřeby zdrojů. Vyjmenujte
možné příležitosti a omezení mezi státy. Čísla ve výše uvedené tabulce simulují přibližně
globální vztahy, přičemž Počet osob = Počet obyvatel, Platba za osobu = biokapacita,
Spotřeba osobu = ekologická stopa. Viz. následující tabulky.
1: Počet obyvatel v milionech
Severní Amerika
345
Evropa
739
Lat. Amerika
585
Asie
4.157
Afrika
1.030
2: Ekologická stopa v gha na osobu
Severní Amerika
7,91
Evropa
4,86
Lat. Amerika
2,58
Asie
1,78
Afrika
1,41
3: Biokapacita v gha na osobu
Severní Amerika
4,93
Evropa
2,89
Lat. Amerika
5,47
Asie
0,82
Afrika
1,48
3.11 Aktivita: Produkce masa
Cíl:
Nerovnováha při produkci masa
Postup:
Prohlédněte si tabulky a vyjmenujte možné důvody, proč přes nerovnováhu při
produkci masa (z více kalorií obilí je vytvořena pouze 1 kalorie masa) vzrůstá stále množství
pšenice vyrobené jako potrava pro výkrm zvířat.
1:Kolik osob uživí 1 hektar zemědělské produkce
Brambory
Sója
Pšenice
Zelenina
Hovězí
Vepřové
Přeměna kalorií z produkce pšenice
2:Přímá výživa
Z 1 kalorie pšenice vznikne 1 kalorie
chleba
3: Nepřímá výživa
Z 10 kalorií pšenice vznikne 1 masa
3.12 Aktivita: Karikatura
Postup:
Prohlédněte si obrázek, popište ho a přidejte mu název. O čem obrázek na
globální úrovni vypovídá?
Aktivita: Tričko – rozhodování o nákupu
Postup:
Rozdělte se na 2 skupiny. Jednu skupinu tvoří výrobci triček a druhou skupinu
zákazníci. Každý výrobce si pevně stanoví, jaké triko chce vyrábět. Na základě toho stanovte
cenu. Na závěr vytvořte reklamní plakát pro zákazníky. Záleží jen na nich, na čem založí
výrobní rozhodnutí. Mezitím obdrží potencionální zákazníci hrací peníze v hodnotě 15 €. Za
závěr jdou zákazníci místností a nakupují a rozhodují se, které triko si koupí.
Faktor nákladů
Možnosti
Cena v €
Materiál
Konvenční bavlna
0,40
Bio-bavlna (tržní podíl 0,1
3,00
%)
Mzda zaměstnanců
Barvy, bělidla
Reklama,marketing
Obvyklá mzda
0,10
Fér pracovní mzda
2,00
Chemikálie
0,60
Přírodní bary s bio značkou
2,00
Žádné inzeráty, objednávky
0,50
online
Maloobchodní
2,50
Velká image kampaň
4,00
v médiích
Zisk
Cena za 1 tričko:
Skromný
1,00
Průměrný
3,00
Maximální
8,00
3.13 Aktivita: Útěk a migrace
Cíl: Seznámení se různými důvody migrace
Postup: Sestavte na základě těchto příkladů seznam různých důvodů pro migraci. Doplňte do
seznamu další důvody. Dále doplňte, kdo si myslíte, že je zodpovědný za jednotlivé důvody
migrace (individuální, politická a mezinárodní úroveň).
Důvody pro migraci
Změna klimatu
Existují 3 různé kategorie klimatem podmíněné migrace:
1. Nezbytná migrace v důsledku světových katastrof, jako jsou záplavy nebo orkány.
2. Násilná migrace na základě gradujících klimatických procesů, jako například rozšíření
pouští nebo vzrůstající hladina moře.
3. Organizovaná migrace na základě státních projektů, jako je výstavba přehrady nebo
zařízení proti záplavám u pobřeží.
Zdroj: Newsletter Migration und Bevölkerung 1/2009 dostupné na www. migration-info.de
Chudoba
Již nejsou v moři žádné ryby, z toho důvodu odcestovali mnozí rybáři do Španělska. Není zde
žádná práce a nic jiného co dělat. Moře je prázdné a již nejsou ani žádné lodě, které by je
lovily. Je zde jen málo lidí, kteří vyjíždějí za rybolovem.
Zdroj: Alioun, Fischer, Senegal, 2009
Války a politické násilí
Změnou vlády v Libyi dochází stále více k přechodům přes hranice do Tunisu a Egypta.
ENHCR odhaduje počet lidí, kteří utíkají před boji v Libyi na více než 110.000. Mnoho
vysídlených jsou podle oficiálních informací pracovníci z Tuniska nebo Egypta, kteří se
vracejí ke svým rodinám. Za hranicemi jsou také tisíce Lybijců a jiných cizinců.
Zdroj: www.tageschau.de 28.2.2011
3.14 Aktivita: 10 největší migračních pohybů v roce 2009
Cíl: Migrační pohyby
Postup: Zaneste těchto 10 největším migrací roku 2009 na mapu. Co vás napadá? Shrňte, co
stojí na pozadí v jednotlivých zemích, z kterých lidé migrovali.
Země původu
Afghánistán
Afghánistán
Irák
Irák
Somálsko
Somálsko
Vietnam
Súdán
Myanmar
Kolumbie
Cíl
Pákistán
Irán
Sýrie
Jordánsko
Keňa
Jemen
Čína
Čad
Bangladéš
Venezuela
Počet uprchlíků
1 739 935
1 022 494
1 050 00
450 000
310 280
161 468
300 897
262 194
228 557
201 244
3.15 Aktivita: To bych udělal
Cíl: Porovnání názorů na migranty
Postup: Vyplňte tuto tabulku a srovnejte s názory ostatních ve skupině. Jaký byl důvod
vašeho rozhodnutí?
V žádném případě Asi ne
Podpořil/a bych příjímání
migrantů na školy
Spolupracoval bych na
kampani, která se zasazuje za
práva migrantů
Vzal/a bych si migranty k sobě
domů
Změnil bych vlastní životní styl,
aby lidé v jejich domově měli
dostatek prostředků pro život.
Asi ano
V každém případě