program

Program
Knihovny současnosti 2015
8. – 10. září
Univerzita Palackého v Olomouci
Sdružení knihoven ČR
Ústřední knihovnická rada ČR
Záštitu nad letošním ročníkem konference Knihovny současnosti převzali
Mgr. Daniel Herman, ministr kultury České republiky,
a Ing. Jiří Rozbořil, hejtman Olomouckého kraje.
Milé kolegyně, milí kolegové, vážení přítomní,
dovolte, abych vás co nejsrdečněji přivítal zde v Olomouci na již 23. ročníku největší
a v Čechách nejvýznamnější knihovnické konference Knihovny současnosti 2015.
Letos poprvé vás zde vítám jako předseda pořádající organizace Sdružení knihoven ČR
– tuto funkci chápu jako čestnou, ale zároveň jako velmi zavazující, neboť pokračovat
v nastavené vysoké úrovni, na kterou jsme si v poslední době zvykli, nebude jednoduché: protože náš obor je perspektivní, bezesporu má svoji budoucnost a já si jsem plně
vědom stoupajících nároků odborné veřejnosti na informace a nové impulsy – konkrétně
tady, na našich setkáních.
Není to tak dlouho, kdy součástí knihovnického života byla papírová legitimace a sbírka
razítek, regály byly plné knihovních svazků. Dnes veskrze laskavá vzpomínka. Knihovny
sice stále nabízí prostor pro čtení, ale forma elektronických knih umožnila nabídnout čtenáři a uživateli našich služeb další rozměr – rozměr osobního prostoru. Knihovnu „při
ruce“ doma i na cestách, knihovnu sdílenou, komunitní i soukromou a při osobní
návštěvě, doufejme, knihovnu pohodlnou – jako obývací pokoj.
Konference Knihovny současnosti opět ukazuje, že knihovna je stále živou a nezbytnou
součástí kulturního a společenského života a že mnohé už nyní svými projekty, svou
nabídkou i vzhledem reprezentují představy oněch knihoven budoucnosti: knihovny
s „live“ přenosem ze spisovatelova pera (čtenáři budou moci svému oblíbenému autorovi
napovídat linku příběhu), nebo knihovna s hologramem místo knihovníka?
Vážení návštěvníci letošní konference, doufám, že budete s programem a průběhem
těchto tří dnů spokojeni, a já vám za sebe i za své kolegy, kterým děkuji za pomoc, přeji
příjemně strávený čas a mnoho načerpané inspirace. Děkuji vám, že jste tady.
RNDr. Tomáš Řehák, předseda Sdružení knihoven ČR
3
PROGRAM
ÚTeRý 8. 9.
13.00 – 14.00
ZAhájeNí
Zdravice
AulA PRávNické fAkulTy
14.00 – 14.30
Zaslouží si to – předání medailí Z. V. Tobolky
14.30 – 15.00
firemní prezentace
from R.u.R. to 4DB.S.R. or from the idea to the best book scanners today
Přestávka
15.15 – 16.45
NOvé vlNy
library Transformation: libraries – the citizen’s driving force for innovation
Přestávka
17.00 – 18.30
A new library mission for the 21st century
19:30
PŘíRODOvěDecká fAkulTA
ZAhAjOvAcí RAuT
...............................
STŘeDA 9. 9.
9:00 – 10:30
MíSTNOST u3 – v ANGličTiNě BeZ TluMOčeNí
WORkShOP
New library services and new librarian roles
11:00 – 12:30
DiSkuZe
A discussion of the transformation of the libraries...
1. lidé
8:00 – 12:30
PŘeDNášky
MAlý Sál č. 1
Úvod
8:05 – 8:55
Nejdůležitější v knihovně jsou lidé aneb jak si také usnadnit personální práci
9:00 – 9:30
kompetenční modely – moderní nástroj pro efektivní řízení lidských zdrojů
v organizaci
9:35 – 10:00
Mýty a skutečnost v řízení knihoven
10:00 – 10:30
Přestávka
10:30 – 11:30
Práce při studiu, studium při práci
11:35 – 12:05
Absolvent oboru knihovnictví - knihovník 2.0
12:10 – 12:40
koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků v čR – její tvorba a aktuální stav
4
14:00 – 15:30
WORkShOPy
MíSTNOST u1
Práce a gender
15:30 – 17:00
MíSTNOST u5
Spolupráce knihovnických škol a knihoven
14:00 – 15:30
MíSTNOST 4.23
jak vybrat nejlepšího knihovníka
15:30 – 17:00
MíSTNOST 4.23
Typová pozice AkviZiTéR – co všechno má umět a dělat?
2. infobox
PŘeDNášky
9:00 – 9:45
MAlý Sál č. 2
Po čem čtenáři touží. jaká jsou jejich očekávání od knihovních webů
a jak tato očekávání naplnit
9:45 – 10:00
Tritius – Webový informační systém nové generace
10:00 – 10:25
Databáze přidaného obsahu ke knihám
10:25 – 10:50
Novinky v projektu Obalkyknih.cz
10:50 – 11:00
Přestávka
11:00 – 11:15
Souborný katalog a digitální knihovna v systému verbis a Portaro
11:15 – 11:40
Devět měsíců s kohou: opensource knihovní systém v praxi
11:40 – 11:55
eBScO & yBP Nové modely akvizice elektronických a tištěných knih
11:55 – 12:20
Opensource SW napomáhá sdílení regionálních záznamů a rukopisů
12:20 – 12:45
Otevřený knihovní software evergreen jako prostředek pro tvorbu
společného katalogu
12:35 – 13:30
Oběd
13:30 – 13:55
katalogizační pravidla a jejich použití v praxi
13:55 – 14:20
TeMAP aneb zpřístupnění a další hrátky s kartografickými dokumenty
14:20 – 14:45
Analytická bibliografie v čR – od vize ke koncepci
14:45 – 14:55
Přestávka
14:55 – 15:20
Zachraňme naše zvukové dědictví aneb co můžeme nabídnout
5
15:20 – 15:45
virtuální depozitní knihovna – nástroj pro doplňování bohemikálních
konzervačních sbírek
15:45 – 16:10
efektivní intranet – rozjezdy a pravidelné linky
16:10-16:35
Google aplikace ve službách knihovny
16:35 – 17:05
ZávěRečNá
DiSkuSe
Pro koho je fRBR a jak ho naservírovat?
3. Služby v akci
best practice v OBlASTi SlužeB
MíSTNOST u2
Značka není jen logo, platí to i pro knihovny?
vracení knih na pobočkách, Bleskovka a jiné doplňkové služby
Setkání dvou světů … neslyšící v knihovně
kniha do vlaku
kosmas – největší knižní distributor (firemní prezentace)
Biblioterapie
komunitní plánování a knihovna, portál Sociální pomoc Písecka
lekotéka, Muzikoterapie, Arteterapie…
knihovnám pro inspiraci, uživatelům k užitku
Služby bez hranic (péče knihovny o polskou minoritu)
více hlav více dokáže – komunitní spolupráce v klimkovicích
Projekt libDesign
knihovna na cestách
4. kreativní knihovny
PŘeDNášky
13:30 – 14:00
MAlý Sál
jak… aktivně přistoupit ke vzdělávacímu potenciálu kulturních institucí
a tvořivě ho využít
14:00 – 14:30
knihovna jako skrýš nejlepšího obsahu! jak ho může předat pomocí komunikace
na sociálních sítích?
14:30 – 15:00
knihovna jako pracovna místa (a infrastruktura státu)
15:00 – 15:25
Přestávka
15:25 – 15:30
kosmas – největší knižní distributor (firemní prezentace)
15:30 – 16:00
hravou cestou za poznáním – Nejen o počítačové hře kingdom come: Deliverance
16:00 – 16:30
kreativně přemýšlet – kreativně jednat
6
16:30 – 17:00
Případové studie mapování kulturních a kreativních průmyslů v Plzni a Pardubicích
– odvětví literatura. Patří knihovny do kulturních a kreativních průmyslů?
Pokud ano, co to znamená z pohledu stakeholderů?
17:00 – 18:00
hravá sebeprezentace knihoven
WORkShOPy
14:00 – 16:00 (s 30minutovou přestávkou)
MíSTNOST u3
jak… aktivně přistoupit ke vzdělávacímu potenciálu kulturních institucí
a tvořivě ho využít
16:00 – 17:30
MAlá DílNA
#ovceavlk
MAlá DílNA
15:30 – 17:30
MíSTNOST u4
Brána knihoven otevřená?
BeST PRAcTice
17:00 – 18:00
MíSTNOST u2
jak na komunikaci (nejen) se čtenáři
...............................
čTvRTek 10. 9.
8:00 – 8:15
ZAhájeNí
koncepce rozvoje knihoven
AulA PRávNické fAkulTy – PŘeDNášky
8:15 – 8:45
centrální portál knihoven: od počátků k pilotnímu provozu
8:45 – 9:15
české digitalizační projekty, jejich výsledky a agregace
9:15 – 9:45
Připravujeme novou koncepci rozvoje knihoven na léta 2016–2020
s výhledem do roku 2025
9:45 – 10:00
Bezbariérová knihovna – předání prvních certifikátů
10:00 – 10:30
Přestávka
10:30 – 10:45
výsledky práce dílen a sekcí představí zástupci jednotlivých programových bloků
10:45 – 12:00
Zakončení
12.00
Závěr konference
7
Rozložení jednotlivých bloků
ÚTeRý 8. ZáŘí
8:00
9:00
10:00
11:00
Aula právnické fakulty
STŘeDA 9. ZáŘí
Malý sál č. 1
Lidé / P
Malý sál č. 2
Infobox / P
Místnost u1
Služby v akci / P
Místnost u2
Zahraniční hosté / W
Místnost u3
Místnost u4
Místnost 4.23
čTvRTek 10. ZáŘí
Aula právnické fakulty
8
Koncepce a CPK / P
Závěrečná vystoupení
12:00
13:00
14:00
15:00
Zahájení konference
16:00
17:00
18:00
Nové vlny / P
Kreativní knihovny / P
Infobox / P
Lidé / W
Kreativní knihovny / W
Kreativní knihovny / W
Kreativní knihovny / W
Lidé / W
9
přednáška P, workshop W
Detailní harmonogram druhého dne
STŘeDA
9. ZáŘí
lidé
přednášková část
Malý sál č. 1
8:00
8:00–8:05 Úvod
8:05–8:55 Nejdůležitější v knihovně jsou lidé
aneb Jak si také usnadnit personální práci /
Zlata Houšková
9:00
9:00–9:30 Kompetenční modely–moderní nástroj
pro efektivní řízení lidských zdrojů v organizaci /
Jana Hrdličková, Městská knihovna v Praze
9:35–10:00 Mýty a skutečnost v řízení knihoven /
Libuše Foberová, ÚBK FPF SU, Opava
10:00
10:00–10:30 Přestávka
10:30–11:30 Práce při studiu, studium při práci /
Martin Krčál – Radka Římanová –
Libuše Foberová
infobox
přednášky
Malý sál č. 2
Služby v akci
přednášky
Místnost u2
Jedná se o představení Best practice v oblasti
služeb. Každá přednáška trvá cca 15 až 20 minut.
Problematice služeb se věnuji i workshopy
zahraničních hostů.
8:00 Zahájení
9:00–9:45 Po čem čtenáři touží. Jaká jsou jejich očekávání
od knihovních webů a jak tato očekávání naplnit /
Tomáš Bartl, Direct People
9:45–10:00 Tritius – Webový informační systém nové
generace / Jiří Šilha, LANius s.r.o.
Koncepce komunikace knihoven /
Pavlína Lonská, Městská knihovna v Praze
10:00–10:25 Databáze přidaného obsahu ke knihám /
Martin Krčál, KISK FF MU
10:25–10:50 Novinky v projektu ObalkyKnih.cz /
Jiří Nechvátal, JVK
Setkání dvou světů–neslyšící v knihovně /
Lucie Romancová, Krajská knihovna v Liberci
Vracení knih na pobočkách, Bleskovka a jiné
doplňkové služby / Barbora Urbánková, Knihovna
Bedřicha Beneše Buchlovana Uherské Hradiště
Kniha do vlaku /
Ilona Salajková, Městská knihovna Mikulov
10:50–11:00 Přestávka
11:00
12:00
11:35–12:05 Absolvent oboru knihovnictví –
Knihovník 2.0 / Božena Děcká a Bohumila
Sedláková, OA, SOSK a VOŠ, Brno
12:10–12:40 Koncepce celoživotního vzdělávání
knihovníků v ČR – její tvorba a aktuální stav /
Helena Bouzková, Národní lékařská knihovna,
Praha – Zlata Houšková
Pauza na oběd (12:40 až 14:00)
11:00–11:15 Souborný katalog a digitální knihovna
v systému Verbis a Portaro / Ing. Petr Štefan, KP-sys
11:15–11:40 Devět měsíců s Kohou: opensource knihovní systém v praxi / Michal Denár, MK Ústí n. Orlicí a Česká Třebová
11:40–11:55 EBSCO & YBP – Nové modely akvizice
elektronických a tištěných knih / Tomáš Bačík, Jan Luprich,
EBSCO Information Services, s.r.o
11:55–12:20 Opensource SW napomáhá sdílení regionálních
záznamů a rukopisů / Alena Sahánková, Bohdan Šmilauer,
Všenorská knihovna a informační centrum Berounka
12:20–12:45 Otevřený knihovní software Evergreen
jako prostředek pro tvorbu společného katalogu /
Eva Cerniňáková, Václav Jansa
Kosmas – největší knižní distributor
(firemní prezentace)
Biblioterapie /
Marcela Kořínková, Knihovna Kroměřížska
Komunitní plánování a knihovna,
portál Sociální pomoc Písecka /
Roman Dub, Městská knihovna Písek
Lekotéka, Muzikoterapie, Arteterapie /
Martina Bartáková, Mgr. Soňa Štoudková
Knihovnám pro inspiraci, uživatelům k užitku /
Pavel Zajíc, Městská knihovna v Rožnově
pod Radhoštěm
13:00
Pauza na oběd (12:45 až 13:30)
Služby bez hranic (péče o polskou minoritu) /
Jana Galášová, Městská knihovna Český Těšín
14:00
13:30–13:55 Katalogizační pravidla a jejich použití
v praxi / Lenka Maixnerová, Michal Záviška,
Národní lékařská knihovna
13:55–14:20 TEMAP aneb zpřístupnění a další hrátky
s kartografickými dokumenty / Eva Novotná,
Knihovna kartografie PřF UK
14:20–14:45 Analytická bibliografie v ČR – od vize
ke koncepci / Jiří Mika, Středočeská vědecká knihovna
14:45–14:55 Přestávka
14:55–15:20 Zachraňme naše zvukové dědictví aneb
Co můžeme nabídnout / Filip Šír, MZK, Iva Horová, AMU
15:20–15:45 Virtuální depozitní knihovna – nástroj
pro doplňování bohemikálních konzervačních sbírek /
Tomáš Foltýn, NK ČR
15:45–16:10 Efektivní intranet – rozjezdy a pravidelné linky /
Vojtěch Vojtíšek, MKP, Alena Chodounská, NTK
Závěr
15:00
16:00
17:00
18:00
Lidé – workshopy
Místnost U1 14:00–15:30 Práce a gender /
Robert Čapek, Univerzita Hradec králové
Místnost 4.23 14:00–15:30 Jak vybrat nejlepšího
knihovníka / Radka Římanová, Ústav informačních
studií a knihovnictví, FF UK, Praha
Místnost U1 15:30–17:00 Spolupráce
knihovnických škol a knihoven /
Martin Krčál, KISK FF MU, Brno
Místnost 4.23 15:30–17:00 Typová pozice
AKVIZITÉR–co všechno má umět a dělat? /
Zuzana Hájková, Jihočeská vědecká knihovna,
České Budějovice – Miluše Faitová,
Západočeská univerzita, Plzeň
16:10–16:35 Google aplikace ve službách knihovny /
Petr Žabička, MZK
16:35–17:05 Závěrečná diskuze
Více hlav více dokáže – komunitní spolupráce
v Klimkovicích / Zuzana Konvičková,
Městská knihovna Klimkovice
Projekt LibDesign / Alena Chodounská, LibDesign
Knihovna na cestách / Andrea Karlovcová,
Šmidingerova knihovna Strakonice
kreativní knihovny
přednášky
Malý sál č. 1
workshopy
Místnost u3
seminář
Místnost u2
dílna
Místnost u4
Zahraniční hosté
workshopy
Místnost u3
9:00–10:30 New library services
and new librarian roles /
Jakob Heide Petersen
11:00–12:30 A discussion of
the transformation of the libraries
from book/media oriented places
to public spaces offering support
to citizens lifes / Knud Schulz
13:30–14:00 Jak… aktivně přistoupit
ke vzdělávacímu potenciálu kulturních
institucí a tvořivě ho využít /
Mgr. Kateřina Tomešková, Ph.D.
14:00–14:30 Knihovna jako skrýš nejlepšího
obsahu! Jak ho může předat pomocí
komunikace na sociálních sítích? /
Kateřina Borovanská, FREYA & Belles Lettres
14:30–15:00 Knihovna jako pracovna místa
(a infrastruktura státu) / Petr Škyřík, KISK
14:00–16:00 Jak… aktivně
přistoupit ke vzdělávacímu potenciálu
kulturních institucí a tvořivě ho využít
/ Mgr. Kateřina Tomešková, Ph.D.
(včetně 30minutové přestávky)
15:30–17:30 Brána knihoven
otevřená? / Alexandra Brabcová
15:00–15:25 Přestávka
15:25–15:30 Kosmas – největší knižní
distributor (firemní prezentace)
15:30–16:00 Hravou cestou za poznáním –
Nejen o počítačové hře Kingdom Come:
Deliverance / Jiří Rýdl
16:00–16:30 Kreativně přemýšlet –
kreativně jednat / Ing. Libuše Nivnická
16:30–17:00 Role knihoven ve strategiích
pro kulturu a kreativitu ve městech /
Ing. Mgr. Markéta Dubová, ONplan,
MgA. Olga Škochová, Kvas
17:00–18:00 Hravá sebeprezentace
knihoven / Klára Smolíková
16:00–17:30 #ovcealvk /
Martina Wolna
17:00–18:00 Jak na komunikaci
nejen se čtenáři / Věra Ondřichová
Důležité informace a kontakty
Právnická fakulta UPOL – Tř. 17. listopadu 8
Přírodovědecká fakulta UPOL – 17. listopadu 1192/12
Menza – Výdejna Šmeralova – Šmeralova 6, Olomouc
Koleje generála Svobody – Šmeralova 1122/12
ROZlOžeNí MíSTNOSTí, PRávNická fAkulTA:
Aula, malé sály – budova B, přízemí
U1, U2 – budova A, suterén
U3, U4, U5 – budova A, přízemí
4.23 – budova B, 3. patro (nejvyšší)
SPOlečeNSký RAuT – 6. PATRO, PŘíRODOvěDecká fAkulTA
vyDáváNí jíDel:
Snídaně: 7:00 – 9:00, oběd: 12:00 – 14:00, večeře: 17:30 – 19:30
uByTOváNí:
příjezd nejdříve ve 14:00, odjezd do 10:00
kONTAkTy NA ORGANiZáTORy:
Veronika Chruščová, 734 684 729, [email protected], SDRUK ČR
Šárka Bílá, 606 625 598, [email protected], VKOL
Další kontakty: www.facebook.com/sdrukcr, www.twitter.com/konferenceks
12
PROGRAM PODROBNě
ÚTeRý 8. 9.
13.00 – 14.25
ZAhájeNí
Zdravice
AulA PRávNické fAkulTy
14.00 – 14.30
Zaslouží si to – předání medailí Z. V. Tobolky
14.30 – 15.00
firemní prezentace
from R.u.R. to 4DB.S.R. or from the idea to the best book scanners today /
Ivo Iossiger
"i am starting a digitization project. What are the right specifications for a book
scanner?"
Presents a summary of typical expectations for scanning books – highlights important
parameters for chosing the right book scanner – advices and secrets from a designer of
book scanners. Topics include: Myths and legends about V-shape scanners – weak
points of existing solutions on the market – alternative technologies and their drawbacks
– samples of what is not said and what are the risks behind – expectations of photography and colorimetry – illusions about crazy scanning speeds offered by manufacturers, remind limits from the books – trends for image resolutions and formats. After that
we will open the discussion about what is more important: the container or the content?
Check our scanner individually and figure out if it meets your expectations …
Ivo Iossiger – President and owner of 4DigitalBooks, Switzerland
Motto: „Better see once than hear hundred times"
ivo iossiger started his professional career as Computer Technician already during his
studies. Then he evolved as Senior Process Engineer in Silicon Graphics. Since 1998 he
founded the company known as 4DigitalBooks, the first company in the World that started manufacturing robotic book scanners for digitizing bound documents. He invented
and designed the 1st automatic book scanner, with the challenge to produce a reliable
solution for handling the largest possible variety of books, bindings and papers.
Today 4DigitalBooks delivers 1st class automatic book scanners to speed up mass digitization of books and to reduce associated costs for projects around the World. Customers are libraries and scanning service providers.
Od R.u.R. k 4DB.S.R. aneb od nápadu po nejlepší skenery knih současnosti
Začínáme nový digitalizační projekt. co očekávám od “našeho” budoucího
knižního skeneru?
Shrnutí typických očekávání před zahájením skenování knih – klíčové parametry jako
základ pro výběr správné technologie – rady a taje z dílny vývojáře knižních skenerů.
Klíčové myšlenky: mýty a legendy kolem V-shape skenerů – slabá místa dříve dostupných komerčních řešení – alternativy a jejich nevýhody – nač se ptát před nákupem skeneru a co riskujete, když to neuděláte – fotky a kolorimetrie: výstupy skenerů – úúúúžasné výkony skenovacích mašin aneb “A co na to zdraví vašich knížek”? – trendy
v rozlišení skenů a formátech.
Následně i kdykoli během konference otevřeme diskusi na téma „Je důležitější balení
nebo obsah?
Ivo Iossiger – Předseda představenstva a majitel firmy 4DigitalBooks, Švýcarsko
Motto: „Lépe jednou vidět než stokrát slyšet“
13
ivo iossiger svou profesní kariéru zahájil již během studií jako počítačový technik,
následně rozvíjel své schopnosti jako senior technolog v Silicon Graphics. V roce 1998
založil firmu 4DigitalBooks, první firmu na světě vyrábějící robotizované knižní skenery pro
digitalizaci vázaných dokumentů. Vyvinul a navrhl 1. automatický knižní skener s cílem
vytvořit spolehlivé a stabilně fungující řešení pro zpracování co největšího množství
různorodých typů knih, jejich vazeb i všemožných jiných tiskovin.
V současnosti dodává firma 4DigitalBooks automatizované knižní skenery nejvyšší kategorie s cílem digitalizovat velké objemy knih při snižování dodatečných nákladů digitalizačních projektů kdekoli na světě. Klienty firmy jsou knihovny a servisní organizace
poskytující službu digitalizace.
Více se dozvíte na str. 36 – Další program
15.00 – 15.15
Přestávka
...........................
15.15 – 16.45
NOvé vlNy
knud Schulz – ředitel knihovny v Aarhusu
liBRARy TRANSfORMATiON: liBRARieS –
The ciTiZeN’S DRiviNG fORce fOR iNNOvATiON
Libraries are places where the general public can find inspiration and meet new ideas,
either on their own within this public sphere, or in the company of others. How do we
sketch the future library transitioning to a space for citizens and community connections.
Knud schulz has been the manager of the Main Library in Aarhus since 1987. He is an
educated librarian with a supplementary Masters degree in Public Management (MPM)
from 2003. During the past years, The Main Library in Aarhus has focused on transforming routine library services from being staff driven into carrying a high level of user selfservice and partnership engagement. The library development strategy on staff competencies is the support of user processes and development of the interactive library
supporting both lifelong- and experience based learning. Currently, the Main Library is
working with transforming from the familiar library in the building from 1934 to Dokk1, the
new library and Citizens’ Services on the seafront opened in June 2015.
PROMěNA kNihOveN: kNihOvNy – OBčANSká hNAcí SílA iNOvAcí
Knihovny jsou místa, kde může veřejnost najít inspiraci a načerpat nové myšlenky, a to
buď na vlastní pěst, nebo ve společnosti ostatních. Jak můžeme načrtnout, naplánovat
knihovny budoucnosti, které se mění na prostor pro občany a komunitní život.
Knud schulz je ředitelem Hlavní knihovny v Aarhusu od roku 1987. Je vystudovaný knihovník s dodatečným magisterským titulem v Public Management z roku 2003. V minulých letech se Hlavní knihovna v Aarhusu soustředila na proměnu z běžné knihovny se
službami poskytovanými knihovníky na knihovnu s vysokou úrovní uživatelské samoobsluhy s výpomocí. Rozvojová strategie knihovny v personálních kompetencích spočívá
v důrazu na podporu uživatelských procesů a rozvoji interaktivní knihovny podporující jak
celoživotní, tak na zkušenostech založené vzdělávání. Současně, hlavní knihovna stále
pracuje na přeměně známé budovy z roku 1934 v Dokk1, novou knihovnu a místo občanské vybavenosti na nábřeží, která byla otevřena v červnu 2015.
16.45 – 17.00
PŘeSTávkA
17.00 – 18.30
jakob heide Petersen – ředitel knihovny v kodani
A NeW liBRARy MiSSiON fOR The 21ST ceNTuRy
Libraries have also been about enriching the lives of citizen’s allowing them to reach
their full potential through learning and cultural experiences. The most important means
has been the library collection and giving all citizens access to information and literature.
The media development, changing user habits, and new demands on citizens are changing the traditional role of the public library. R David Lankes talk of the library as a platform for the community and of a development from places of knowledge access to
knowledge creation. How can libraries of today respond to the new demands and developments and what will it mean for the library’s mission and specific services?
14
Jakob petersen is library Director in Copenhagen and chairman of the Danish public libraries´ e-book service. He is responsible for Copenhagen’s new library strategy.
He joined the City of Copenhagen in 2013 from a long career as a government employee.
He was head of the division for libraries at The Danish Agency for Culture and before that
he was head of secretariat for Denmark’s Electronic Research Library (DEFF).
He has worked extensively on national library policy and strategies for both research and
public libraries and written numerous reports, reviews, articles and analyses. He was
secretary for the committee on public libraries in the knowledge society that published its
report in 2010 and co-author of the report on a joint digital library for the Danish public
libraries.
NOvé POSláNí kNihOvNy PRO 21. STOleTí
Knihovny by stále měly být obohacením života občanů, měly by jim umožnit dosáhnout
a využít naplno vlastní potenciál skrze učení a kulturní zkušenosti. Nejdůležitější význam
mají knihovní sbírky a poskytování přístupu k informacím a literatuře všem. Rozvoj médií,
měnící se uživatelské návyky a nové požadavky na občany mění tradiční roli veřejné knihovny. R. David Lankes hovoří o knihovně jako platformě pro komunitu a o vývoji knihovny jako místa, kde jsou vědomosti přístupné, v místo, kde vědomosti budou vznikat.
Jak mohou knihovny současnosti odpovědět na nové požadavky a vývoj a co to bude
znamenat pro poslání knihoven a jejich specifické služby?
Jakob petersen je ředitel knihovny v Kodani a předseda dánské e-book služby veřejných
knihoven. Je zodpovědný za novou kodaňskou knihovní strategii.
Pro město Kodaň pracuje od roku 2013 po dlouhé kariéře státního zaměstnance. Byl
vedoucím oddělení pro knihovny v Dánské agentuře pro kulturu a předtím byl vedoucím
sekretariátu Dánské elektronické výzkumné knihovny.
Rozsáhle se věnoval národní politice knihoven a strategiím pro výzkumné i veřejné knihovny a sepsal mnoho zpráv, hodnocení, článků a analýz. Byl tajemníkem komise, která
se věnovala postavení veřejné knihovny ve vzdělávání společnosti a která publikovala
svou zprávu v roce 2010, a je také spoluautorem zprávy o společné digitální knihovně
dánských veřejných knihoven.
Prezentace zahraničních speakerů budou simultánně tlumočeny.
MODeRáTOR
A GARANT
RNDr. Tomáš Řehák / Městská knihovna v Praze
rNDr. tomáš Řehák vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
Později nastoupil do výpočetního střediska VŠCHT jako programátor-analytik.
V roce 1992 opustil vysokou školu a na základě vítězného konkursu nastoupil do Městské
knihovny v Praze jako specialista a interní poradce v oblasti IT. Z poradenské role přešel
k výkonnému managementu – vybudoval oddělení IT, které pod jeho vedením vyvinulo
dodnes používaný knihovnický systém Koniáš. V roce 2002 byl jmenován ředitelem Městské knihovny v Praze. Ve svém volném čase se už od počátku 80. let zabýval výchovou
mládeže. Vedl turistický oddíl, který v roce 1990 vstoupil do obnoveného Junáka – svazu
skautů a skautek ČR.
...........................
19:30
ZAhAjOvAcí RAuT
15
PŘíRODOvěDecká fAkulTA – 6. patro
STŘeDA 9. 9.
9:00 – 10:30
WORkShOP
Zahraniční hosté
MíSTNOST u3 – v ANGličTiNě BeZ TluMOčeNí
NeW liBRARy SeRviceS AND NeW liBRARiAN ROleS / Jakob Heide Petersen
Open libraries doesn’t necessarily just mean access to the library space and collection.
It could mean a whole new range of service and a new library organization with new
roles for the librarian. The workshop will include a presentation of a Danish program in
Copenhagen where library services have been completely redesigned with new roles for
staff. We will discuss these services and their relevance in your libraries.
NOvé SlužBy kNihOveN A NOvá ROle kNihOvNíkA
Otevřené knihovny nezbytně neznamenají pouze přístup do prostoru knihovny a ke
kolekci. Mohlo by to znamenat i celou řadu nových služeb a novou organizaci knihovny
s novou rolí pro knihovníka. Workshop bude zahrnovat představení dánského programu
v Kodani, kde služby knihovny byly kompletně redesignovány a zaměstnancům připadly
nové úlohy. Budeme diskutovat o těchto nových službách a jejich relevanci pro vaše knihovny.
Počet účastníků: 30
...........................
11:00 – 12:30
DiSkuZe
A discussion of the transformation of the libraries from book/media oriented places
to public spaces offering support to citizens lives / Knud Schulz
Diskuze o přeměně knihovny jako místa orientovaného na knihy/média ve veřejný prostor poskytující podporu pro občanský život.
Počet účastníků: 30
...........................
1. lidé
8:00 – 12:05
Být knihovníkem není stav, ale je to nikdy nekončící proces, který začíná na základní
škole obligátní láskou ke knihám, pokračuje na střední škole, ale vysokou školou
nekončí. Být dobrým knihovníkem znamená být v permanentním vzdělávacím procesu
celou svou pracovní kariéru. Tento tematický blok se věnuje problematice českého knihovnického vzdělávání v návaznosti na řízení pracovních týmů a jednotlivců v knihovnách. Pro rozvoj škol jsou důležité podněty z praxe a knihovny potřebují ukotvení svých
praktických postupů v teorii. Jsou nám školy schopny nabídnout odborníky, které potřebujeme, nebo je lepší vzdělávat pracovníky v knihovnách jinou cestou? Budeme se proto
zamýšlet nejen nad úlohou knihovnických škol, ale i nad způsoby získání knihovnické
kvalifikace v procesu celoživotního vzdělávání. Také nás zajímají standardy dobrého
výkonu u jednotlivých knihovnických pozic. Ve workshopech budou mít účastníci jedinečnou možnost definovat způsoby spolupráce knihoven a knihovnických škol, hledat
testovací úkoly pro výběrová řízení nových pracovníků, nahlédnout do dílny pracovní
skupiny pro tvorbu typových pozic a získat návod, jak „nevyhořet“ při řízení genderově
nevyvážených pracovních kolektivů v knihovnách.
GARANT
Mgr. eva Svobodová, Vystudovala Střední knihovnickou školu v Praze a Filozofickou
fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2002 je ředitelkou Studijní a vědecké knihovny
v Hradci Králové, kde pracuje od roku 1978. Je místopředsedkyní Sdružení knihoven
České republiky, předsedkyní Sekce SDRUK pro bibliografii a předsedkyní regionálního
kolegia Ceny Ď.
V roce 2005 jí byla udělena medaile Z. V. Tobolky za významný přínos pro rozvoj knihovnictví. Věnuje se bibliografií a v poslední době také problematice řízení lidských zdrojů
v knihovnách.
16
SPOluGARANTi
PhDr. Radka Římanová, PhDr. Martin krčál, Mgr. Zlata houšková
Zlata Houšková, absolventka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (obor Knihovnictví a vědecké informace) a postgraduálního studia Výchova a vzdělávání dospělých na
FF UK. Má celoživotní zájem o personální problematiku knihoven, zejména o problematiku vzdělávání knihovníků, spoluautorství periodických analýz věkové, vzdělanostní
a mzdové situace v knihovnách ČR a dalších průzkumů v oboru. V současné době zastupuje SKIP v projektu BiDi2 (Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví
na změny důchodového systému) – považuje za svou povinnost o výstupech z projektu
informovat odbornou veřejnost.
phDr. radka Římanová, phD. působí od roku 2007 na Ústavu informačních studií a knihovnictví Univerzity Karlovy v Praze. Knihovnictví jí umožnilo poznat mnoho nového.
I když za ideální práci považuje referenční přímou službu, zejména při vyhledávání faktografických informací z více zdrojů, ráda vzpomíná i na dobu, kdy se věnovala analytickému zpracování bibliografických popisů teatrologických článků a měla výborný přehled
o tom, co se děje ve všech českých divadlech. Rigorózní práci na ÚISKu věnovala autoritním souborům a tuto oblast považuje za vysoce perspektivní i nadále. Každodenní styk
s adepty knihovnické profese ji motivuje k hledání stále nových cest, jak představit knihovnictví jako obor perspektivní a kreativní. Že to tak je, o tom je přesvědčena bez
výhrady.
phDr. Martin Krčál je absolventem Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde v současnosti působí jako odborný asistent. Od
roku 2004 provozuje službu Citace.com a je spoluautorem citačního manažeru Citace
PRO. Pravidelně přednáší problematiku citací, plagiátorství a citačních manažerů vyučujícím a studentům středních a vysokých škol. Kromě citační problematiky jej zajímají služby
knihoven, nové technologie využitelné v knihovnách, sdílení dat mezi systémy a v neposlední řadě design kurikula knihovnických škol. ...........................
PŘeDNášky
8:00 – 8:05
PŘeDNáškOvá čáST – MAlý Sál č. 1
ÚvOD
Eva Svobodová, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové
8:05 – 8:55
Nejdůležitější v knihovně jsou lidé aneb jak si také usnadnit personální práci /
Zlata Houšková
Přijímáte nového zájemce o místo? Vypisujete výběrové řízení? Rozhodujete o zařazení
pracovníka? Tvoříte pracovní náplň či popis pracovního místa? Řešíte kvalifikační problémy v knihovně? Potřebujete argumenty pro zřizovatele? Budete hodnotit výkony pracovníků? Chcete vědět, co byste měli umět? Zajímá vás, co od vás knihovna očekává?
Na tyto a mnohé další otázky jsou připraveny odpovědi; k dispozici jsou pomůcky pro
personální práci managementu, ale i pro pracovníky samé. Příspěvek o výstupech několika projektů, splněných úkolech z Koncepce rozvoje knihoven, práci řady lidí a možnostech, které čekají na využití.
9:00 – 9:30
kOMPeTeNčNí MODely – MODeRNí NáSTROj PRO efekTivNí ŘíZeNí
liDSkých ZDROjů v ORGANiZAci / Jana Hrdličková, Městská knihovna v Praze
Definování kompetenčních modelů v organizaci umožňuje aplikaci celostního přístupu
k řízení lidských zdrojů (výběr a adaptace zaměstnanců, jejich hodnocení, vzdělávání
a rozvoj, kariérní plánování apod.). Městská knihovna v Praze si dala za cíl kompetenční
modely jednotlivých pracovních pozic na míru organizace zpracovat a komplexně využívat v praxi. Příspěvek mapuje cestu od přípravné fáze, počáteční analýzy dat, metodiky,
specifikace, validizace až k začlenění kompetenčních profilů do dalších procesů řízení
lidských zdrojů.
17
Jana Hrdličková pracuje od roku 2010 na pozici vedoucí personálního oddělení v Městské knihovně v Praze. Do knihovny nastoupila s bohatými zkušenostmi z vedení firem
v oblasti HR managementu. V posledních 20 letech si vyzkoušela řízení lidských zdrojů
v malé, střední i velké společnosti. Profesně nejzajímavější však bylo sedmileté působení
v přední americké zdravotnické firmě, kdy mohla být u začátků stavby firmy na zelené
louce, tedy u výběru všech zaměstnanců, až po nastavení a následné udržování HR systémů a procesů. Odborné vzdělání získala na UP v Olomouci a koresponduje s oblastmi
řízení lidských zdrojů, které ji nejvíce zajímají – psychologie, firemní kultura a vzdělávání
zaměstnanců.
9:35 – 10:00
MýTy A SkuTečNOST v ŘíZeNí kNihOveN / Libuše Foberová, ÚBK FPF SU, Opava
Příspěvek shrnuje dílčí výsledky získané kvalitativním šetřením v rámci ankety „Moderní
manažerské metody“. Hlavní přínos příspěvku je v analýze dat získaných z odpovědí
respondentů (vedoucích knihoven, knihovníků a studujících knihovníků) na položené
anketní otázky a z hloubkových rozhovorů s vybranými vedoucími knihoven. Cílem je
představit vnímání řízení a vedení knihoven samotnými aktéry – vedoucími knihoven
a knihovníky. Na základě všech zjištění jsme zformulovali dvanáct mýtů v řízení knihoven,
na které v příspěvku reagujeme.
phDr. Libuše Foberová, ph.D. se věnuje knihovnictví od roku 1989. Od roku 2005 je
odbornou asistentkou na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké
fakulty Slezské univerzity v Opavě. V roce 2001 založila knihovnický časopis Knihovnický
zpravodaj Vysočiny, kde byla deset let šéfredaktorkou. Je členkou ediční komise časopisu Bulletin SKIP – Svaz knihovníků a informačních pracovníků, redaktorkou knihovnického časopisu DUHA, který vydává Moravská zemská knihovna v Brně. Organizuje knihovnické konference Kniha ve 21. století, je redaktorkou sborníků ediční řady Kniha ve
21. století. Publikuje v odborném knihovnickém tisku Knižnica, Knihovna, ItLib, Čtenář,
DUHA, Praktyka i teoria informacji naukowej i technicznej, Bibliotheca Nostra ad. Vydala
monografii Knihovna včera a dnes, 2006 a Knihovník/knihovna/komunikace. Dosáhněte
co nejlepší komunikace za výpůjčním pultem knihoven, 2014.
10:00 – 10:30
Přestávka
10:30 – 11:30
PRáce PŘi STuDiu, STuDiuM PŘi PRáci /
Martin Krčál, Radka Římanová, Libuše Foberová
Střet praxe a teorie. Za účasti zástupců třech oborových vysokých škol budeme hledat
odpovědi na otázky: Lze studovat knihovnictví a přitom pracovat? Převáží výhody tohoto
životního režimu více výhod, nebo nevýhod? Jak reflektují tuto situaci studijní plány
a programy? Jaká je organizace studia pro kombinovanou formu? Jaký je pohled školy
na práci studenta v prezenčním studiu? Opravdu je vazba mezi školou a praxí tak malá,
jak se někdy prohlašuje?
11:35 – 12:05
ABSOlveNT OBORu kNihOvNicTví - kNihOvNík 2.0 /
Božena Děcká a Bohumila Sedláková, OA, SOSK a VOŠ, Brno
Středoškolský obor Knihovnictví má v Brně dlouholetou tradici, neznamená to však to,
že by se dále nevyvíjel a nepřizpůsoboval požadavkům a potřebám praxe. I my se proto
snažíme studenty oboru posouvat na verzi Knihovníka 2.0 – vzdělaného a v praxi použitelného. Koncepce oboru je vytvořená tak, aby pokrývala požadavky na pracovní pozice
v knihovnách dle katalogu prací ve veřejných službách a správě. Studenti oboru vzdělávání Informační služby jsou po dobu celého studia systematicky vedeni k tomu, aby byli
v praxi kreativní, schopní a potřebně odborně vzdělaní. Přednáška je zaměřena na popis
středoškolského studia, prezentaci akcí pořádaných studenty a představení profilu středoškolsky vzdělaného knihovníka a jeho kompetencí.
18
božena Děcká vystudovala Filozoficko přírodovědeckou fakultu v Opavě, konkrétně
Informační studia a knihovnictví. Od roku 2008 pracuje na Obchodní akademii, Střední
odborné škole knihovnické a Vyšší odborné škole Brno. Pedagogické vzdělání získala na
Masarykově univerzitě, a to učitelství odborných předmětů na střední škole. Spolupracuje
s Národním ústavem pro vzdělávání aktuálně na projektu Pospolu.
12:10 – 12:40
kONcePce celOživOTNíhO vZDěláváNí kNihOvNíků v čR – její TvORBA
A AkTuálNí STAv / Helena Bouzková, NLK Praha a Zlata Houšková
Příspěvek bude informovat o tvorbě a aktuálním stavu Koncepce celoživotního vzdělávání (CŽV) knihovníků v ČR, která je dílčím cílem Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta
2011–2015, resp. 2020. Prezentován bude i výsledek průzkumu Knihovnického institutu
NK ČR k problematice CŽV knihovníků z ledna 2015. Přijetí koncepce a její prosazení
v praxi s možným zavedením systému akreditovaného celoživotního vzdělávání profesionálních knihovníků a informačních specialistů a uplatněním dalších nástrojů – Národní
soustavou povolání a Národní soustavou kvalifikací – umožní zvyšovat kvalifikační úroveň pracovníků knihoven a reagovat na odborné nároky jejich profese.
phDr. Helena bouzková začala profesní kariéru v Lékařské knihovně na Lékařské
fakultě UK v Hradci Králové. Od roku 1998 je ředitelkou NLK Praha. Působí v profesních
organizacích – je členkou Ústřední knihovnické rady, výkonného výboru SKIP, členkou
výborů odborných společností (Česká společnost zdravotnické informatiky a vědeckých
informací České lékařské společnosti J. E. Purkyně a Společnosti sociálního lékařství
a řízení péče o zdraví ČLS JEP), od roku 2005 do roku 2012 byla členkou Výkonného
výboru Evropské asociace lékařských knihoven (EAHIL) a od roku 2013 je v této Asociaci
členkou Rady. V roce 2001 ukončila speciální průpravu v oboru Veřejné zdravotnictví.
Věnuje se problematice vzdělávání lékařských knihovníků a spolupráci lékařských knihoven v ČR. ...........................
WORkShOPy
14:00 – 15:30
MíSTNOST u1
PRáce A GeNDeR / Robert Čapek, Univerzita Hradec Králové
Odlehčenou formou bude podán návod, jak vést genderově nevyvážený kolektiv
a neztratit zdravý rozum. Jak si poradit s tím, když: jsem v knihovně „vyrostl/a“, některé
mé podřízené jsou mými kamarádkami a všichni mají hodně práce, tak to radši udělám
sám/a.
Počet účastníků: 60
Mgr. robert Čapek, ph.D. pracoval v průběhu své pedagogické dráhy postupně jako
pomocný vychovatel a vychovatel, pomocný učitel ve zvláštní škole, učil na základních
a středních školách tělesnou výchovu, zeměpis, rodinnou výchovu a další předměty.
Absolvoval doktorská studia pedagogiky (PdF UP v Olomouci) a pedagogické psychologie (PdF UK Praha), učitelství rodinné výchovy (PdF UHK) a výchovné poradenství
a školní management (PdF UP v Olomouci). Od roku 2000 do současnosti působí na Univerzitě v Hradci Králové, nejprve na Pedagogické fakultě, Katedře pedagogiky a psychologie, kde se věnoval teorii výchovy, didaktice, dramatické výchově a dalším pedagogickým oborům. V současnosti realizuje výuku psychologických předmětů na Fakultě
informatiky a managementu, Katedře managementu. Pro nakladatelství Grada napsal
publikace Odměny a tresty ve školní praxi (2008), kterou přepracoval pro druhé vydání
(2014), Třídní klima a školní klima (2010) a Učitel a rodič: spolupráce, třídní schůzka,
komunikace (2013).
15:30 – 17:00
MíSTNOST u5
SPOluPRáce kNihOvNických škOl A kNihOveN / Martin Krčál, KISK FF MU,
Brno
Pro rozvoj škol jsou důležité podněty z praxe a knihovny potřebují aktuální výzkumy
a ověřování nových i stávajících postupů. Je tedy důležité, aby knihovnické školy a knihovny intenzivně spolupracovaly na vzdělávání nové generace knihovníků, stejně jako na
19
rozvoji celoživotního vzdělávání pro stávající zaměstnance knihoven. Workshop bude
věnován diskuzi na toto téma s cílem definovat okruhy vzájemné kooperace. Průběh workshopu: Účastníci budou rozděleni do skupin po pěti účastnících, provede se
brainstorming možných forem spolupráce (projekty, diplomové práce, praxe a stáže…)
a prodiskutují se jednotlivé nápady. V závěru každá skupina odprezentuje své výstupy
před společným fórem a pokusíme se provést shrnutí a stanovit závěry. Výstupy budou
použity jako základ pro metodiku. Počet účastníků: 20
14:00 – 15:30
MíSTNOST 4.23
jAk vyBRAT NejlePšíhO kNihOvNíkA / Radka Římanová, Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha
V rámci workshopu budou účastníci seznámeni s metodikou tvorby Národní soustavy
kvalifikací, kde se objevilo několik nových knihovnických specializací. Prověříme, zda
vytvořené úkoly opravdu osvědčují kvalitu knihovnické práce. Účastníci budou také hledat ideální testovací úkoly využitelné např. při výběrových řízeních na knihovnické pracovní pozice.
Počet účastníků: 20
15:30 – 17:00
MíSTNOST 4.23
TyPOvá POZice AkviZiTéR – cO všechNO Má uMěT A DělAT? /
Zuzana Hájková, Jihočeská vědecká knihovna, České Budějovice a Miloslava Faitová,
Západočeská univerzita, Plzeň
Workshop v úvodu vysvětlí nejen základní termíny užívané v NSK a NSP, ale hlavně
účastníci dostanou možnost aktivně si vyzkoušet, jak se typová pozice pro akvizitéra
vytváří, jak by mohla vypadat vzorová pracovní náplň pro akvizitéra ve veřejné nebo
i odborné či vysokoškolské knihovně. Co tedy musí akvizitér umět? Jak určit standard
dobrého výkonu akvizitéra? A hlavně – jak můžeme dovednosti akvizitéra ověřit či prozkoušet?
Počet účastníků: 20
Zuzana Hájková, absolventka FF UK Praha, obor Knihovnictví a informační služby, pracuje od roku 1994 v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích, v současné
době ve funkci náměstkyně pro knihovnické služby. Mezi její profesní zájmy mj. patří
odborné vzdělávání knihovníků, je členkou expertní pracovní skupiny, zabývající se strukturou typových pozic (NSP) a popisem profesních kvalifikací (NSK) v oboru knihovnictví.
phDr. Miloslava Faitová, absolventka FF UK Praha, obor Vědecké informace a knihovnictví, ředitelka Univerzitní knihovny Západočeské univerzity v Plzni, členka výkonného
výboru Svazu knihovníků a informačních pracovníků a regionálního výboru Svazu knihovníků a informačních pracovníků, členka expertní pracovní skupiny zabývající se strukturou
typových pozic (NSP) a popisem profesních kvalifikací (NSK) v oboru knihovnictví. Profesní zájmy – management, vzdělávání pracovníků knihoven, architektura knihoven.
...........................
2. infobox
9:00 – 16:30
V bloku zazní přednášky věnované online katalogům (katalogy 3.0 a zapojování uživatelů
do jejich obsahu), problematika analytického zpracování článků (vize článkové bibliografie a její naplňování, ukládání elektronických publikací a zpřístupňování e-knih knihovnám), využití WikiMedia při vnitřní komunikaci v knihovně, zkušenosti knihoven s webovým knihovním systémem KOHA a další témata.
GARANT
20
ing. Aleš Brožek
ing. aleš brožek vystudoval v roce 1975 Vysokou školu chemicko-technologickou
v Praze. Po dvanáctiletém působení v Oborovém informačním středisku tukového průmyslu se přihlásil v roce 1990 do konkurzu na ředitele Státní vědecké knihovny Maxima
Gorkého v Ústí nad Labem. Konkurz vyhrál a v knihovně, která se nyní jmenuje Severo-
česká vědecká knihovna, působí dosud. V ní se zpočátku zabýval kromě jiného automatizací knihovnických procesů, v současné době se více zajímá o digitalizaci fondu knihovny
a o problémy akvizice. Jako předseda SDRUK, sekce pro akvizici každoročně organizuje
celostátní akviziční semináře. Je ženatý, má dvě dcery. Ve volném čase se zabývá historií
vlajek a praporů užívaných na našem území.
SPOluGARANTi
PhDr. Zuzana kopencová, ing. jan kaňka
phDr. Zuzana Kopencová se narodila roku 1962 v Teplicích. Je absolventkou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, obor Knihovnictví a informatika. Začínala jako knihovnice půvabné secesní knihovny Fyziologického ústavu na Albertově. Do Městské knihovny v Praze (MKP) nastoupila v roce 1993 na pozici knihovníka Ústřední knihovny na
Mariánském náměstí a posléze lektora naučné literatury. Zajímaly ji zejména procesy
okolo získávání a zpracování knihovního fondu, proto postupně pracovala na pozici
vedoucího oddělení katalogizace a poté i vedoucího odboru knihovních fondů. V současné době zastává pozici náměstka ředitele MKP a vedoucího odboru knihovních fondů.
ing. Jan Kaňka od roku 1997 pracuje v Krajské knihovně Františka Bartoše. Do roku
2005 působil v oddělení pro dospělé čtenáře v úseku společenských věd, v letech 2005 –
2008 vedl oddělení bibliografie a informačních služeb. Od roku 2008 vede oddělení informačních technologií a pracuje jako systémový knihovník. Od roku 2013 je zástupcem
ředitelky. Spravuje webové stránky knihovny, které byly oceněny prvním místem v soutěži
o nejlepší knihovnickou prezentaci na internetu BIBLIOWEB v letech 2001, 2002, 2005,
2007 a 2008. Momentálně pracuje jako vedoucí útvaru odborných činností.
...........................
PŘeDNášky
9:00 – 9:45
MAlý Sál č. 2
PO čeM čTeNáŘi TOuží. jAká jSOu jejich OčekáváNí OD kNihOvNích
WeBů A jAk TATO OčekáváNí NAPlNiT / Tomáš Bartl, Direct people
Neexistuje pravděpodobně obor, kde by nepanoval rozpor mezi tím, co uživatelé chtějí,
a tím, co si profesionálové myslí, že uživatelé chtějí. Proto v rámci projektu vývoje Centrálního portálu českých knihoven Knihovny.cz proběhlo několik desítek empatických
rozhovorů s třemi typy uživatelů knihovních služeb – se čtenáři beletrie, studenty a akademickými pracovníky. Příspěvek se pokusí shrnout, v čem byli respondenti zajedno
a jaké požadavky jsou unikátní pro jednotlivé typy uživatelů. Nezůstaneme ale pouze
u požadavků na knihovní weby. Budeme se věnovat i všeobecným požadavkům na práci
se zdroji informací, jaké postupy uživatelé používají a jak jsou s nimi spokojeni. Zároveň
si ukážeme, jakým způsobem jsme se rozhodli řešit vybrané uživatelské scénáře, kde
byla očekávání jednotlivých typů uživatelů diametrálně odlišná. Je vůbec možné vytvořit
knihovní web, který by se zavděčil všem?
tomáš bartl, konzultant v oblasti designu služeb a jednou nohou reklamní stratég působící v inovační firmě Direct People. Prostřednictvím HCD (Huma-Centered Design) přístupu pomáhal vytvářet nové služby pro Air Bank, Českou spořitelnu, ČSOB Pojišťovnu,
AXA ASSISTANCE, Vitanu, IBM a další klienty. Před příchodem do Direct People působil
na několika pozicích v rámci komunikační skupiny Ogilvy.
9:45 – 10:00
TRiTiuS – WeBOvý iNfORMAčNí SySTéM NOvé GeNeRAce /
Jiří Šilha, LANius s.r.o.
Společnost LANius s.r.o. vznikla v roce 1996, ale její zakladatalé začali vytvářet stejnojmenný knihovní systém již o pět let dříve. Věnuje se výhradně vývoji, prodeji a servisu
informačních systémů pro knihovnictví v ČR a SR. Hlavním produktem je stále knihovní
systém Clavius, který je dosud nejrozšířenějším knihovním systémem. Jeho nástupcem
je webový systém Tritius, který je vytvářen v úzké spolupráci s Brněnskou firmou Effectiva.
Společnost LANius se zabývá i vývojem vlastního systému manipulace a ochrany fondu
na bázi technologie RFID.
21
10:00 – 10:25
DATABáZe PŘiDANéhO OBSAhu ke kNiháM / Martin Krčál, KISK FF MU
Příspěvek navazuje na přednášku Využití QR kódů v Knihovně Na Křižovatce, která
zazněla na semináři Elektronické služby knihoven III ve Zlíně, kde autor prezentoval QR
kódy a augmented reality jako dvě technologie pro zobrazování doplňujících informací ke
knihám. Chceme-li uživatelům zprostředkovávat další obsah v podobě obálek, obsahů,
anotací, booktrailerů, fotografií, relevantních videí, audiozáznamů nebo 3D animací, je
nutné uvažovat o centrální databázi, z níž by se tyto informace načítaly. Půjde o novou
službu? Nebo lze využít nějakou stávající? Jak by měla databáze vypadat? A jak bude
navrženo API rozhraní? Na tyto otázky se pokusím ve svém příspěvku najít odpověď.
10:25 – 10:50
NOviNky v PROjekTu OBAlkykNih.cZ /
Jiří Nechvátal, Jihočeská vědecká knihovna
Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o dokumentech do jedné, snadno
použitelné webové služby. V České republice využívá služeb projektu většina knihoven
a některé i aktivně přispívají. V posledních letech prošel projekt Obalkyknih.cz intenzivním vývojem a zpřístupnil nové možnosti a funkce. Využíváte je také? Obohaťte o ně své
knihovní katalogy.
ing. Jiří Nechvátal, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, vedoucí IT
oddělení Jihočeské vědecké knihovny, koordinátor projektu ObalkyKnih.cz.
10:50 – 11:00
Přestávka
11:00 – 11:15
SOuBORNý kATAlOG A DiGiTálNí kNihOvNA v SySTéMu veRBiS A PORTARO /
Ing. Petr Štefan, KP-sys
Společnost KP-SYS, spol. byla založena v roce 1995 a již od počátku své existence se
zabývá vývojem systémů pro knihovny jak velké, tak i malé, školní nebo soukromé. První
automatizovaný knihovnický systém byl vyvinut v roce 1996 ve spolupráci s Ústavem
informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty UK v Praze. V roce 2006 vytvořen
moderní integrovaný modulární systém KpwinSQL a v roce 2010 nový produkt Verbis.
Oba jsou užívány ve více než 300 českých knihovnách a informačních centrech.
11:15 – 11:40
DevěT MěSíců S kOhOu: OPeN SOuRce kNihOvNí SySTéM v PRAxi /
Michal Denár, Městská knihovna Česká Třebová
Příspěvek se pokusí shrnout dosavadní praktické zkušenosti z implementace a provozu
otevřeného knihovního systému Koha v Městské knihovně Česká Třebová. Problematice
se bude věnovat nejen z pohledu IT, ale i z pohledu procesního a personálního.
Mgr. Michal Denár, systémový knihovník v Městské knihovně Česká Třebová. Popularizátor využívání otevřených řešení v knihovnách, aktivní člen české Koha komunity, spoluzakladatel portálů www.knihovni-system-koha.cz a opensource.knihovna.cz, překladatel
otevřeného software.
11:40 – 11:55
eBScO & yBP – NOvé MODely AkviZice elekTRONických A TišTěNých kNih
/ Tomáš Bačík a Jan Luprich, EBSCO Information Services, spol. s.r.o.
EBSCO Information Services je předním poskytovatelem předplatného elektronických
časopisů, knih a balíčků časopisů, předplatného tištěných zdrojů, nástrojů správy elektronických zdrojů, plnotextových a sekundárních databází a souvisejících služeb pro
všechny typy knihoven, firem a výzkumných organizací. V sedmém desetiletí své
obchodní činnosti EBSCO udržuje vztahy s více než 81 000 vydavateli po celém světě.
22
11:55 – 12:20
OPeNSOuRce SW NAPOMáhá SDíleNí ReGiONálNích ZáZNAMů A RukOPiSů
/ Alena Sahánková a Bohdan Šmilauer, Všenorská knihovna a informační centrum
Berounka, Všenory
(Případová studie Všenorské knihovny a informačního centra Berounka, využití software
Wellcome Player a Koha)
V příspěvku bude představen nástroj pro prezentaci digitalizovaných rukopisů a dokumentů na internetu web prohlížečem. Tento přehrávač umožňuje listování a zoomování
v naskenované publikaci či dokumentu. Software Wellcome Player byl vyvinut firmou
Digirati v Anglii, je volně k použití, viz www.digirati.co.uk. Bude předveden praktický
návod, jak postupovat při přípravě podkladů, aby mohly být na webu prezentovány
pomocí Wellcome Player, a bude vysvětlen model fungování celého systému. Takto byla
realizována prezentace „Vzpomínky na 1. světovou válku“ v knihovně Všenory, viz
http://www.vsenory.cz/knihovna/vzpominky-na-1-svetovou-valku/ a http://www.knihovnavsenory.cz/vzpominky. Dále bude prezentován volný AKS Koha jako zdroj pro stahování regionálních záznamů a pomocí Z39.50 serveru. Systém Koha je robustní AKS na
úrovni jiných komerčních AKS. Jeho instalace je nenáročná, obsluha využívá běžného
web prohlížeče.
Mgr. alena sahánková vystudovala knihovnictví a odborné informace na FK UK, věnovala se oboru Ekonomika placených služeb ve Výzkumném ústavu místního hospodářství
– ODIS MH a později se zúčastnila státního výzkumného úkolu Služby nové generace,
dále pracovala v Národním informačním středisku ČR v referenčním středisku, později
v odboru tvorby databází a Euro Info Centru a v letech 1997–2014 v oddělení finanční
a ekonomické informace – Odborná knihovna MF na MF. Jako dobrovolná knihovnice se
od roku 1993 věnuje Všenorské knihovně a Informačnímu centru Berounka. Aktivně
působí v kulturní a (letopisecké) komisi ve Všenorech, dlouhodobě spolupracuje se Státním okresním archivem Praha-západ se sídlem v Dobřichovicích. V roce 2014 obdržela
ocenění Středočeský Kramerius.
ing. bohdan Šmilauer, absolvent ČVUT obor Kybernetika, podílel se na vývoji a výrobě
československých sálových počítačů (řada EC, mag. disky, pásky, tiskárny aj.). Po
r. 1989 se specializoval na SW a PC, správu sítí a aplikací v Škoda Praha a.s. Od r. 2000
působil ve Státní technické knihovně (později NTK) při vývoji SW, správy aplikací, databází a řízení grantů. Od r. 2009 pracuje v knihovně MF ČR a v poslední době i jako dobrovolník v knihovně Všenory. Propaguje využívání svobodného SW v knihovnách.
12:20 – 12:45
OTevŘeNý kNihOvNí SOfTWARe eveRGReeN jAkO PROSTŘeDek
PRO TvORBu SPOlečNéhO kATAlOGu /
Eva Cerniňáková a Václav Jansa, Knihovna Jabok
Knihovní software Evergreen s otevřeným zdrojovým kódem byl navržen a zahraničními
knihovnami je používán převážně pro provozování společných katalogů většího počtu
často zcela nezávislých knihoven. Nejde však jen o společný katalog ve smyslu souborného katalogu, do něhož jsou importována nebo sklízena data, nýbrž o celý knihovní
systém. V něm jsou v maximální míře sdíleny jak provoz a administrace systému, tak
i knihovní procesy, které jsou společné pro všechny zapojené knihovny. Knihovní software Evergreen byl v českých knihovnách prozatím implementován formou samostatných instalací. To vychází ze situace v České republice, kde podobná řešení společného
katalogu dosud nebyla realizována. S podporou programu VISK 3 na rok 2015 nyní
vzniká pilotní projekt společného katalogu dvou zcela nezávislých knihoven, v rámci kterého budou řešeny jak praktické záležitosti (nastavení a správa systému), tak i stanovení
pravidel vzájemné spolupráce (smluvní zakotvení spolupráce, dohoda společných pracovních postupů). Výsledky projektu by měly v praxi prokázat proveditelnost provozování společného katalogu více nezávislých knihoven s využitím pouze jedné instalace
softwaru Evergreen v českých podmínkách. Tím dojde nejen k rozšíření nabídky služeb
uživatelům knihoven, ale také k větší spolupráci knihoven a ke sdílení a efektivnějšímu
využití finančních i lidských zdrojů.
23
Mgr. eva cerniňáková, vedoucí Knihovny Jabok a systémová knihovnice, doktorandka
a externí vyučující na Ústavu informačních studiií a knihovnictví FF UK v Praze, členka
Sekce služeb osobám se specifickými potřebami SKIP, členka pracovní skupiny pro prioritu 13 Koncepce rozvoje knihoven na léta 2011–2015. Dlouhodobě se podílí na české
lokalizaci knihovního softwaru Evergreen s otevřeným zdrojovým kódem.
ing. Václav Jansa je absolventem České zemědělské univerzity v Praze. V letech 2003 až
2012 působil ve Státní, resp. Národní technické knihovně na různých pozicích v oblasti IT,
naposledy jako vedoucí provozu IT. Od roku 2012 pracuje v soukromé sféře. Od roku
2011 je zároveň doktorandem na ÚISK FF UK v Praze. Ve svém disertačním projektu se
zaměřuje na problematiku svobodného softwaru a jeho využití v českých knihovnách. Od
roku 2008 se také věnuje propagaci a implementaci svobodného knihovního softwaru
Evergreen v ČR.
12:45 – 13:30
Oběd
13:30 – 13:55
kATAlOGiZAčNí PRAviDlA A jejich POužiTí v PRAxi / Lenka Maixnerová
a Michal Záviška, Národní lékařská knihovna
Jmenná katalogizace patří mezi základní činnosti knihovny, jejímž cílem je vytvoření bibliografického záznamu, který umožní uživateli nalézt dokument podle základních identifikačních údajů. Pro vytváření bibliografických záznamů knihovny používají mezinárodní
standardy: katalogizační pravidla RDA (dříve AACR2) a jejich národní interpretace, mezinárodní doporučení pro bibliografický popis ISBD, bibliografický formát MARC 21. Nikdo
nezpochybňuje používání mezinárodních standardů, ale je nutné jejich striktní dodržování za všech okolností? Národní lékařská knihovna (NLK) mezinárodní standardy pro
jmenné zpracování používá, ale v některých případech volí jiné řešení, které více vyhovuje tomu, aby byl popsaný dokument nalezen. Zejména se jedná o použití
katalogizačních pravidel, kde v řadě případů jejich striktní dodržování vede k tomu, že je
obtížné některé dokumenty dohledat, a to nejen uživateli, ale i samotnými knihovníky. Ve
všech těchto případech se NLK snaží inspirovat dobrou praxí zahraničních knihoven,
například Národní lékařskou knihovnou USA v Bethesdě. Mezi případy, kdy NLK preferuje jiné řešení, než doporučují mezinárodní pravidla, je např. sloučení bibliografických
záznamů periodik tištěných a elektronických verzí do jednoho záznamu. Pro analytický
popis se NLK rozhodla, že nebude používat pravidla RDA (jako ani dříve nepoužívala
pravidla AACR2), ale bude nadále používat řešení, které používá většina tvůrců velkých
článkových databází. Při katalogizaci je třeba mít stále na zřeteli možná trochu frázi, ale
jistě dobré základní pravidlo každé knihovnické práce, které zní: „A co na to uživatel?“
Michal Záviška, vedoucí oddělení zpracování fondů, Národní lékařská knihovna.
Mgr. Lenka Maixnerová, náměstkyně odboru doplňování, zpracování a správy fondů
v Národní lékařské knihovně. Koordinátorka národní oborové bibliografie Bibliographia
medica Čechoslovaca a českého překladu tezauru Medical Subject Headings. Zodpovídá
za akviziční a digitalizační plán NLK. Zajišťuje spolupráci s nakladateli, vydavateli a autory
při vytváření obsahu Digitální knihovny NLK a vytváření databáze BMČ. Členka Pracovní
skupiny pro jmenné zpracování knih, Pracovní skupiny pro zpracování speciálních druhů
dokumentů a Pracovní skupiny pro analytické zpracování při SDRUK.
13:55 – 14:20
TeMAP aneb ZPŘíSTuPNěNí A DAlší hRáTky S kARTOGRAfickýMi
DOkuMeNTy / Eva Novotná, Knihovna geografie Přírodovědecké fakulty
Univerzity Karlovy
Příspěvek představuje tvorbu metadat, digitalizaci, ale především zpřístupnění speciálních kartografických dokumentů Přírodovědecké fakulty v Praze v rámci projektu TEMAP
(2011–2015). Byly vytvořeny certifikované metodiky reflektující katalogizační pravidla
Resource Description and Access (dále RDA) pro popis kartografických dokumentů i pro
staré mapy, atlasy a rukopisy. Bibliografické záznamy vytvářené v Centrálním katalogu
UK v Praze a exportované do Souborného katalogu ČR a databáze GEOBIBLINE jsou
24
základem pro tvorbu popisných metadat digitalizovaných map. V souladu s autorským
právem jsou pořizovány digitální archivní a uživatelské kopie na certifikovaném deskovém skeneru v nejvyšší přesnosti. Testovaly se možnosti skenování glóbů. Pracuje se
s různými typy popisných a technických metadat. Vznikla metodika pro automatizovanou
tvorbu metadat u kartografických dokumentů. Zpřístupnění map je realizováno prostřednictvím Digitálního univerzitního depozitáře UK v Praze. Webové prezentace se promítají
v portálech s různými typy vyhledávání: Mapová sbírka Karla Kuchaře, Staré mapy
a Oldmaps Online. Zveřejněním práce s mapami nekončí. Dále probíhají kartometrická
měření nebo se soutěží v georeferencování. Připraveny jsou i e-learningové kurzy.
V rámci projektu bylo do poloviny roku 2015 vytvořeno 50 000 bibliografických záznamů.
Bylo digitalizováno a zpřístupněno již 48 000 map, 90 atlasů a 6 glóbů. Každý rok přibyde 11 000 map.
phDr. Mgr. eva Novotná, ředitelka Mapové sbírky a vedoucí Knihovny geografie PřF UK
v Praze, řešitelka projektu TEMAP, působila jako externí vyučující na VOŠISu. Je členkou
řady odborných komisí, např. Pracovní skupiny pro věcné zpracování, pro zpracování
speciálních dokumentů při NK ČR, komise UNESCO při MZV ČR, terminologické komise
při MV ČR, komise pro univerzitní depozitář UK v Praze, komise pro elektronické informační zdroje PřF UK v Praze, členka profesních národních i mezinárodních organizaci:
Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP), The Map and Geospatial Information Round Table (MAGIRT), The Map & Geoinformation Curators Group (MAGIC). Autorka mnoha odborných výstav, publikovala kolem 150 článků a monografií. Od roku 2015
doktorandka ÚISKu FF UK.
14:20 – 14:45
ANAlyTická BiBliOGRAfie v čR – OD viZe ke kONcePci /
Jiří Mika, Středočeská vědecká knihovna
Příspěvek shrnuje výsledky několika posledních jednání Pracovní skupiny pro analytickou bibliografii, zaměřených na přípravu nové koncepce zpracování článkové bibliografie
a kooperativní tvorby databáze ANL. Pracovní skupina vznikla po zrušení oddělení analytického zpracování v Národní knihovně a za situace, kdy v kooperativní tvorbě databáze
ANL pokračovaly krajské a některé odborné knihovny. Cílem připravované koncepce je
nejen pokračovat v rozvoji databáze ANL jako důležitého informačního zdroje a nezpochybnitelné součásti připravovaného Centrálního portálu knihoven, ale také vytvořit
vazbu mezi tradičním analytickým zpracováním a stále více se rozvíjející digitalizací.
Souborná databáze ANL si zachová statut národní bibliografie a analytické zpracování
dokumentů bude i nadále patřit mezi standardní odborné knihovnické činnosti.
ing. Jiří Mika, ředitel Středočeské vědecké knihovny v Kladně, příspěvkové organizace,
předseda redakční rady časopisu Čtenář, předseda správní rady Nadace knihoven. Publikuje články z oblasti knihovnictví a regionální kultury.
14:45 – 14:55
Přestávka
14:55 – 15:20
ZAchRAňMe NAše ZvukOvé DěDicTví ANeB cO MůžeMe NABíDNOuT /
Filip Šír, Moravská zemská knihovna a Iva Horová, AMU
Příspěvek představí elektronický informační zdroj – Virtuální národní fonotéku, portál
zabývající se prezentováním informací o zvukových dokumentech. Poukáže na opomíjenou problematiku zpřístupňování zvukových dokumentů v ČR. Zároveň upozorní na širší
aspekty ochrany tohoto kulturního dědictví v návaznosti na situaci v zahraničí.
phDr. iva Horová, v letech 1994–2014 ředitelka Knihovny AMU. Systematicky se věnovala zejména implementování nových informačních technologií, zavádění standardů
a problematice digitalizace primárních dokumentů. Řešila řadu projektů v této oblasti.
Vyučovala externě na FF UK. Podílela se na tvorbě celostátní metodiky popisu speciálních typů dokumentů (členka Pracovních skupin NK a Rady pro katalogizační politiku
Národní knihovny). Od roku 2003 se systematicky věnovala zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací (VŠKP), byla předsedkyní Odborné komise pro otázky elektro25
nického zpřístupňování VŠKP při AKVŠ. Řešila specifika metadatového popisu a zpřístupňování netextových prací v prostředí umělecké VŠ. K problematice VŠKP i dalším publikovala řadu prezentací a článků (Knihovny současnosti, UNINOFS, Ikaros, INFOS aj.). Od
r. 2014 úzce spolupracuje s vedením projektu Virtuální národní fonotéka.
Filip Šír, Dis. se připojil k Moravské zemské knihovně v Brně v roce 2012. Vybudoval zde
zvukové studio se zaměřením na digitalizaci gramofonových desek, které se koncem roku
přeměnilo na samostatné oddělení digitalizace zvukových dokumentů. Společně
s Petrem Žabičkou sepsali metodiku digitalizace gramofonových desek pro paměťové
instituce v ČR. Ve spolupráci s Kabinetem informačních studií a knihovnictví Masarykovy
Univerzity vede skupinu studentů zaměřující se na průzkum zvukových dokumentů ve fondech institucí v ČR a na Slovensku. Je zodpovědný za vznik portálu Virtuální národní
fonotéka. Je iniciátorem obnovení aktivit kolem národní fonotéky a koncepčního řešení
ochrany a zpřístupňování zvukových dokumentů v ČR. Přednáší o této problematice v ČR
i v zahraničí. Mimo tyto profesionální aktivity je studentem Ústavu informačních studií
a knihovnictví na Karlově Univerzitě.
15:20 – 15:45
viRTuálNí DePOZiTNí kNihOvNA – NáSTROj PRO DOPlňOváNí
BOheMikálNích kONZeRvAčNích SBíRek / Tomáš Foltýn, Národní knihovna
Nekompletnost bohemikálních knižních sbírek je dlouhodobým problémem českého knihovnictví, který inicioval realizaci projektu tzv. Virtuální depozitní knihovny, na němž participují Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna a Vědecká knihovna Olomouc.
Tyto (a samozřejmě i další knihovny) mají za svůj cíl uchovávat naše kulturní dědictví
v dlouhodobém horizontu, aktivně své sbírky doplňovat a efektivně spravovat. To se
však v praxi děje různým způsobem, přičemž archivního charakteru dosahuje v dnešní
době pouze Národní konzervační fond uložený v NK ČR. I v něm však chybějí mnohé
důležité dokumenty. Jednou z možných cest k doplnění konzervačních fondů jsou
i seznamy vyřazovaných publikací, jichž se zbavují různé veřejné knihovny. Stávající způsob – zejména prostřednictvím emailové konference – je však nepřehledný a neuchopitelný, a mnohé dokumenty tak nenávratně mizí. V rámci výše uvedeného projektu byl
vybudován stejnojmenný softwarový nástroj, jenž by měl přispět k větší efektivitě
doplňování chybějících dokumentů. Tento příspěvek prostřednictvím „živé“ ukázky představí zástupcům širšího spektra knihoven práci s tímto systémem, přičemž poukáže na
výhody jeho používání, které do budoucna mohou pomoci zachránit mnohé tituly, jež
jsou důležité pro budování naší kulturní paměti.
Mgr. tomáš Foltýn je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Pardubice, kde v roce
2008 zakončil magisterským titulem studia kulturních dějin. Od roku 2007 je pracovníkem
Národní knihovny ČR, kde nejprve působil jako projektový manažer v oddělení digitalizace
a následně jako vedoucí oddělení tvorby a správy metadat. Od února 2012 zastával pozici
vedoucího oddělení strategického plánování digitalizace knihovních fondů. V současné
době je z pozice ředitele odboru správy fondů odpovědný za budování, správu a ochranu
novodobých fondů Národní knihovny ČR. Mimo to se podílí na řešení mnoha národních
a mezinárodních výzkumných projektů z pozice člena řešitelského týmu či hlavního řešitele projektu.
15:45 – 16:10
efekTivNí iNTRANeT – ROZjeZDy A PRAviDelNé liNky / Vojtěch Vojtíšek,
Městská knihovna v Praze a Alena Chodounská, Národní technická knihovna
Ve společném příspěvku se o své zkušenosti se zaváděním a spravováním intranetu
v knihovnách podělí zástupci Národní technické knihovny a Městské knihovny v Praze.
Vojtěch Vojtíšek, projektový manažer odboru knihovních fondů Městské knihovny
v Praze. Koordinuje a řídí projekt E-knihovna.cz, zodpovídá za akvizici a tvorbu elektronického obsahu v MKP. Je absolventem FF OU v Ostravě.
alena chodounská pracuje v Národní technické knihovně jako odborný pracovník uživatelské podpory, kde je vedoucí Informačních služeb. Zároveň je studentkou magister26
ského programu Kabinetu informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity. Dlouhodobě se věnuje měření a hodnocení kvality služeb, řízení inovací, vyhodnocování
zpětné vazby a statistických ukazatelů. V rámci studia i pracovní náplně se zabývá také
interní komunikací, vzděláváním a managementem. Je zakládající členkou týmu Libdesign.
16:10-16:35
GOOGle APlikAce ve SlužBách kNihOvNy /
Petr Žabička, Moravská zemská knihovna
Většina z nás zná nebo přímo používá některé z nástrojů z rodiny Google, jako je Gmail,
Disk, Dokumenty ad. Příspěvek ukáže, jak se dají využít na korporátní úrovni a co mohou
usnadnit ve vnitřních pracovních procesech knihovny.
petr Žabička je náměstkem ředitele Moravské zemské knihovny v Brně, kde vede Sekci
vývoje, výzkumu, inovací a digitalizace, je členem různých komisí programu VISK
a odborných pracovních skupin a řešitelem projektů výzkumu a vývoje.
16:35 – 17:05
ZávěRečNá
DiSkuSe
PRO kOhO je fRBR A jAk hO NASeRvíROvAT?
Panelová diskuse by se měla týkat témat, jako je proměna katalogů, FRBR a jeho praktické užití. Tj. pro které uživatele má smysl, co chce nebo potřebuje uživatel vidět v katalogu a jak to zajistit, včetně „problémových” situací, jako jsou např. vícesvazková díla.
Budeme se bavit o možnostech obohacení katalogů, zejména o komerčním rozšíření
(koupit v obchodě nebo antikvariátě, půjčit za peníze ad.). A prodebatujeme také, jaké
služby knihovna poskytuje nebo má poskytovat, které z nich lze delegovat na zprostředkovatele, jaké jsou s tím problémy apod.
...........................
3. Služby v akci
8.00 – 13.00
MíSTNOST u2
Příspěvky v tomto bloku budou zaměřeny na seznámení s konkrétními úspěšnými
a v praxi ověřenými příklady netradičních (či netradičně pojatých tradičních) služeb, které
knihovny dokážou uživatelům (klientům) nabízet. Prezentace by měly ukázat příklady
dobré praxe služeb knihoven pro různé věkové a sociální skupiny. V příspěvcích budou
představeny nápady, které mohou být inspirací pro knihovníky při oslovování veřejnosti
a posilování role knihoven v životě obce či města.
GARANT
ing. ivo kareš
Mgr. ivo Kareš, absolvent Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích, v letech 1988 až
1996, učitel (ZŠ, gymnázium, Jihočeská univerzita). V roce 1997 nastoupil do Jihočeské
vědecké knihovny v Českých Budějovicích do funkce náměstka pro knihovnické služby.
Od 1. 11. 2012 ředitel Jihočeské vědecké knihovny. Publikuje články v regionálních a knihovnických periodikách, příspěvky do sborníků. Webmaster a editor portálu šumavské
literatury Kohoutí kříž.
SPOluGARANTi
Mgr. eva Měřínská, Mgr. Miroslava Sabelová
eva Měřínská vystudovala archivnictví na FF UP v Olomouci a informační studia a knihovnictví na FF UK v Praze. Pracovala v Městské knihovně v Praze jako vedoucí oddělení
digitalizace. Nyní je třetím rokem ředitelkou Městské knihovny Tábor. Podílí se na organizaci knižního festivalu malých nakladatelů Tabook.
Mgr. Miroslava sabelová, absolventka FF UK v Praze (ÚISK). Od roku 1988 pracuje
v Knihovně města Ostravy, kde je ředitelkou (od roku 2000). Má ráda svoji knihovnu, pro
kterou plánuje nové projekty a služby, prosazuje rekonstrukce budov. Knihovnictví povařuje za perspektivní a velmi inspirující obor. Je členkou SKIP. Má dvě děti, psa a málo
času na své koníčky – čtení a turistiku.
27
...........................
kRáTké 15–20MiNuTOvé BeST PRAcTice v OBlASTi SlužeB
ZNAčkA NeNí jeN lOGO, PlATí TO i PRO kNihOvNy? /
Pavlína Lonská, Městská knihovna v Praze
pavlína Lonská, koordinátorka projektů spjatých s Prioritou 19 při Koncepci rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 v Městské knihovně v Praze. Zabývá se podporou marketingu služeb knihoven a přípravou Centrálního portálu českých knihoven Knihovny.cz.
Správce blogů http://koncepce.knihovna.cz/ a http://pr.knihovna.cz/. Studuje
postgraduální obor Informační věda na ÚISK FF UK.
vRAceNí kNih NA POBOčkách, BleSkOvkA A jiNé DOPlňkOvé SlužBy /
Barbora Urbánková, Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana Uherské Hradiště
Mgr. barbora Urbánková vystudovala knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě, nyní
pracuje jako knihovnice v Knihovně Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti
v oddělení MVS a v oddělení pro dospělé čtenáře. Je zástupkyně vedoucí v oddělení služeb a webmaster stránek Knihovny BBB.
SeTkáNí DvOu SvěTů … NeSlyšící v kNihOvNě /
Lucie Romancová, Krajská vědecká knihovna v Liberci
Lucie romancová, knihovnice a koordinátorka aktivit pro handicapované uživatele
v Krajské vědecké knihovně v Liberci, se zkušenostmi z práce v sociální oblasti s osobami
se sluchovým postižením různého věku. Spolupráce se zajištěním tlumočení pro osoby
upřednostňující komunikaci v českém znakovém jazyce, spolupráce se zajištěním simultánního přepisu mluvené řeči, spolupráce na organizaci benefičního koncertu ve prospěch dětí se sluchovým postižením. Absolventka několika kurzů českého znakového
jazyka.
kNihA DO vlAku / Ilona Salajková, Městská knihovna Mikulov
Mgr. ilona salajková, ředitelka Městské knihovny Mikulov, autorka projektu Kniha do
vlaku, odbornice a autorka výchovně-vzdělávacích programů, organizátorka workshopů
pro děti i dospělé, autorka knihy Tajemné pověsti kraje pod Pálavou, členka redakční rady
Mikulovského zpravodaje, publikační činnost v regionálním tisku a na portále Novinky.cz,
fotografka.
kOSMAS – největší knižní distributor – firemní prezentace (5 minut)
BiBliOTeRAPie / Marcela Kořínková, Knihovna Kroměřížska
Marcela Kořínková, knihovnice odd. pro děti a mládež, Knihovna Kroměřížska,
biblioterapeutka.
kOMuNiTNí PláNOváNí A kNihOvNA, PORTál SOciálNí POMOc PíSeckA /
Roman Dub, Městská knihovna Písek
Mgr. roman Dub vystudoval obor Kulturní historie na Jihočeské univerzitě, v Městské
knihovně Písek na pozici ředitele od roku 2009. V současné době se věnuje zejména přípravě projektu nové městské knihovny se zaměřením na rozvoj komunitních a vzdělávacích aktivit.
lekOTékA, MuZikOTeRAPie, ARTeTeRAPie… /
Martina Bartáková, Soňa Štoudková, Knihovna Jiřího Mahena v Brně
28
Martina bartáková, vedoucí jedné ze stěžejních poboček KJM, a to pobočky v Brně na
Palackého ulici 164, garant sítě automatizovaných provozů prostřednictvím programu
VISK. Pobočka se mimo výpůjčních a informačních služeb věnuje několik let též práci
s handicapovanými dětmi, nyní v rámci udržitelnosti projektu Ruku v ruce, který probíhal
v KJM v roce 2010–2012. Z toho důvodu je od roku 2013 jednou ze tří poboček prvotně
zapojených do projektu Lekotéka (půjčování hraček a pomůcek pro děti se speciálními
vzdělávacími potřebami). Pravidelně se také zapojujeme do projektu Noc s Andersenem
a Poprvé do školy, poprvé do knihovny, Týden čtení apod.
Mgr. soňa Štoudková, ph.D., muzikoterapeut, pedagog a lektor hudebně-vzdělávacích
programů v Hudební knihovně KJM v Brně. Spolupráce na projektech zaměřených na
muzikoterapii, např. Bubnohrátky, Muzikoterapie v knihovnách, Muzikoterapeutický podzim, Expresivní terapie a prožitkové aktivity v knihovně. Člen Muzikoterapeutické asociace
ČR a Sekce Celostní muzikoterapie ČR.
kNihOvNáM PRO iNSPiRAci, uživATelůM k užiTku /
Pavel Zajíc, Městská knihovna v Rožnově pod Radhoštěm
pavel Zajíc pracuje v Městské knihovně Rožnov pod Radhoštěm, od roku 2005 je jejím
ředitelem.
SlužBy BeZ hRANic (Péče kNihOvNy O POlSkOu MiNORiTu) /
Jana Galášová, Městská knihovna Český Těšín
Jana Galášová, ředitelka Městské knihovny v Českém Těšíně, člen RV SKIP10, Sekce
veřejných knihoven SKIP ČR, člen Pracovní skupiny SKIP ČR pro vypracování konceptu
„komunitní knihovna“, člen odborných komisí MK ČR. Ve své knihovně se zabývá mj.
konkrétními příklady mezinárodní spolupráce knihoven v Polsku, Slovensku a Chorvatsku
a službami pro polskou minoritu v regionu. V současné době pracuje na vytvoření konceptu „literární kavárna jako součást veřejné knihovny“ na příkladu Čítárny a kavárny
AVION. Pod jejím vedením byla knihovna třikrát nominována na cenu Ministerstva kultury
ČR Knihovna roku, ocenění jí bylo uděleno v roce 2008.
více hlAv více DOkáže – kOMuNiTNí SPOluPRáce v kliMkOvicích /
Zuzana Konvičková, Městská knihovna Klimkovice
Mgr. Zuzana Konvičková pracuje v městské knihovně od roku 2006, vedoucí knihovny
od roku 2010, navázána velmi aktivní spolupráce s místní komunitou (organizace, spolky,
školy a školky) – v rámci strategického plánu rozvoje města Klimkovice do r. 2020, organizátorka kulturních a vzdělávacích akcí v Klimkovicích.
PROjekT liBDeSiGN / Alena Chodounská, LibDesign
kNihOvNA NA ceSTách / Andrea Karlovcová, Šmidingerova knihovna Strakonice
Mgr. andrea Karlovcová, ředitelka Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích.
...........................
4. kreativní knihovny
13:30 – 18:00
Společnost a s ní i knihovny se mění, ke slovu se dostává hravost, aktivní přístup a tvořivost. Pojďme postupně prozkoumat, v jakých ohledech je kreativita knihovníků přínosem, jak ji povzbudit a jak využívat ve prospěch knihovny. Kdy je třeba probudit tvořivé
síly z nitra knihovny a kdy hrozí amatérismus a je vhodnější svěřit se kreativním pracovníkům zvenčí? Knihovny hledají další způsoby, jak přilákat čtenáře do knihoven a aktivovat
je. Může být takovou cestou přetváření knihovny do podoby kreativního prostoru, kde se
mohou lidé uvolnit při tvorbě, hrát si, zažívat pocity radosti při otevírání vlastní tvořivosti
nebo vzrušení z prozkoumávání neznámých oblastí uměleckého vyjádření? A jaké místo
29
má knihovna v nabídce existujících vzdělávacích a volnočasových programů zaujmout?
Kdo by měl být knihovnickým lektorem a kterých oblastí by se měly tvořivé dílny či kurzy
týkat? Může knihovna konkurovat komerční nebo neziskové sféře a čím?
Motto: Méně je někdy více.
GARANT
Mgr. Daniel Bechný
Mgr. Daniel bechný vystudoval obor Kulturní a sociální antropologie při Fakultě
filosofické Západočeské univerzity v Plzni. Působil jako etnograf a později jako vedoucí
etnograf národopisného oddělení v Západočeském muzeu v Plzni. Zde se věnoval animačním programům a podílel se na přípravě Muzejních nocí. Od roku 2012 je ředitelem
Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje.
SPOluGARANTi
klára Smolíková, Martina Wolna
Mgr. Martina Wolna je ředitelkou Knihovny Třinec, která byla zrekonstruovaná a nově
otevřená koncem roku 2014. Pod jejím vedením funguje i Galerie města Třince a Infocentrum Třinec. V současnosti se zabývá především problematikou práce s mladými lidmi
v knihovnách, inovacemi a designem služeb v knihovnách, strategickým plánováním,
vzděláváním knihovníků a budováním úžasného týmu, se kterým společně vytváří progresivní moderní knihovnu. Jako členka SKIP pracuje v regionálním výboru SKIP 10 a v sekci
pro veřejné knihovny. Je jednou ze zakládajících členek SEXu – Sekce Experimentálního
Knihovnictví. Je velkou milovnicí koček a slovenské přírody.
Mgr. Klára smolíková, spisovatelka, lektorka a metodička, místopředsedkyně komise
pro muzejní pedagogiku Asociace muzeí a galerií. Specializuje se na tvorbu populárně
naučných publikací pro děti, spolupodílela se na řadě učebnic a učebních textů. Pro
muzea zpracovává vzdělávací a doprovodné programy, nejnověji pro expozici Husův dům
v německé Kostnici a pro výstavu Archa Noemova v Národním muzeu. Působila na
Střední knihovnické škole v Táboře. Na Pedagogické fakultě UK vedla seminář věnovaný
mediální výchově.
...........................
PŘeDNášky
13:30 – 14:00
MAlý Sál
jAk… AkTivNě PŘiSTOuPiT ke vZDělávAcíMu POTeNciálu
kulTuRNích iNSTiTucí A TvOŘivě hO využíT / Kateřina Tomešková
Přestože i na počátku 21. století zůstává knihovna stejně jako muzeum nositelem kulturní
a vzdělávací funkce, podoba jejich činnosti se v posledních letech čím dál tím více liší.
Nezávisle na tradičních službách, které uvedené kulturní instituce v běžné praxi nabízejí
veřejnosti, je na první pohled zřejmá také přímá souvislost efektivity i oblíbenosti edukační činnosti každé z nich s aktuálními změnami a trendy, které zrcadlí postmoderní
vývoj české společnosti. Knihovnický lektor, který chce mimo jiné také z těchto důvodů
porozumět vlastní profesní činnosti a lépe ji umět uchopit, se například může aktivně
zúčastnit prezentované přednášky a workshopu. Příležitost nahlédnout do světa
muzejně-pedagogické reality může znamenat zjistit, o čem ve skutečnosti je a není kreativní vzdělávání v mimoškolním prostředí, ale také možnost vyzkoušet si na vlastní kůži
něco málo z „oživujících“ aktivit. Je známo, že hravá podoba edukačních programů,
v nichž bývá uplatněn tvořivý přístup při poznávání, je tím pravým lákadlem, které dnešní
mladé generaci stojí za povšimnutí. Otázka zní, JAK…
Mgr. Kateřina tomešková, ph.D, muzejní pedagožka ŠKOLY HROU, zodp. za činnost
edukačního pracoviště Výstavního a programového oddělení Muzea Komenského v Přerově, metodička a edukátorka se zaměřením na teorii a praxi muzejní pedagogiky, specialista v oblasti tvorby a realizací animací kulturního a historického dědictví, lektorka kurzů
DVPP a edukačních programů pro děti, mládež i starší střední generaci. Aktivní účastnice, ale také (spolu)organizátorka řady celostátních workshopů, kolokvií a seminářů
publikuje v pedagogickém prostředí i na muzejním poli odborné články, které se opírají
o aktuální výsledky empirických výzkumů a zrcadlí současnou muzejní realitu. Z hlediska
didaktického jde o reflexi každodenní praxe, jež podává cenné svědectví o uskutečňování
„nové kultury“ učení v našich paměťových institucích a jeho zvláštním významu pro pozitivní rozvoj naší společnosti. Autorka monografie „Otevřená klenotnice poznávání“
30
navíc externě spolupracuje s Katedrou výtvarné výchovy PdF UP v Olomouci a je také
předsedkyní výboru komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku Asociace muzeí
a galerií ČR.
14:00 – 14:30
kNihOvNA jAkO SkRýš NejlePšíhO OBSAhu! jAk hO Může PŘeDAT POMOcí
kOMuNikAce NA SOciálNích SíTích? / Kateřina Borovanská,
FREYA & Belles Lettres
Jak mohou knihovny v 21. století předávat část svého obsahu a motivovat čtenáře? Co
dokáže komunikace na Facebooku a ostatních sociálních sítích? Propojení světů osobních zkušeností, kurátorského výběru knihovníka a laických přání běžného čtenáře. Jaké
konkrétní kroky můžete udělat, aby o vás bylo slyšet a abyste byli vidět? Lidé potřebují
servírovat vše nové pod nos, jsou na to zvyklí – jak je tedy zviklat k návštěvě vaší knihovny? Praktické tipy a dotazy samozřejmostí.
Kateřina borovanská studovala na FF UK obory Politologie, Jihovýchodoevropská studia a Lingvistiku se zaměřením na rumunštinu. Je majitelkou marketingové agentury
FREYA, která se snaží u svých klientů pracovat s komunikační strategií s obsahem, přidanou hodnotou. FREYA je rozdělená na dvě části, v části EXE se stará o komerční klienty
a v části LAB provozuje mimo jiné literární festival Belles Lettres. Učí předmět Content
marketing na Vyšší odborné škole publicistiky.
14:30 – 15:00
kNihOvNA jAkO PRAcOvNA MíSTA (A iNfRASTRukTuRA STáTu) / Petr Škyřík
Cílem příspěvku je zamyslet se nad tím, jaký je sociálně-ekonomický potenciál kulturních
a kreativních průmyslů ve vztahu ke službám a poslání knihoven. Podle definic knihovny
patří do kulturních průmyslů, ale cítíme to stejně? Co může knihovna nabízet malým
debrujárům, začínajícím spisovatelům, bohémům současného digitálního světa, místním
kapelám či divadelním ochotníkům? Jsou kulturní a kreativní průmysly jen prázdný koncept, přes který pouze tečou dotační peníze? Nebo je to jinak?
phDr. petr Škyřík, ph.D., KisK, opatrný akrobat balancující na ostří informační vědy,
designu služeb a design managementu. Roztěkaný inovátor se systematickými sklony.
Zapálený plagiátor všeho zajímavého a inspirativního. Zatvrzelý hledač nejlepších řešení,
který přichází na to, že nejlepší řešení v životě neexistují. Příznivce delších a náročnějších
cest, který věří tomu, že ty rychlé a snadné většinou nefungují. Pracuje jako proděkan
Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a vedoucí pracoviště Kabinet informačních studií
a knihovnictví MU.
15:00 – 15:25
Přestávka
15:25 - 15:30
kosmas – největší knižní distributor (firemní prezentace)
15:30 – 16:00
hRAvOu ceSTOu ZA POZNáNíM – NejeN O POčíTAčOvé hŘe kiNGDOM cOMe:
DeliveRANce / Jiří Rydl
Mladí lidé přestávají číst a nesledují ani televizi, ale věnují se mobilním telefonům a počítačovým hrám. Má smysl je odhánět od PC do knihovny? Nejspíš ne, ale to neznamená,
že je nutné zcela rezignovat. Hry samy o sobě jsou spíše nástrojem zábavy než poznání,
ale mohou vzbudit zájem o historii, kulturu, jazyky nebo studium ekonomických závislostí. A mohou přivést i ke čtení, Nejprve herního manuálu, poté fanouškovských povídek na internetu a nakonec možná i knih, byť nejspíš v elektronické podobě, která herní
svět rozvíjí. Knihy nejsou mrtvé, jenom se přestěhovaly.
Jiří rydl, koordinátor marketingu ve Warhorse Studios, české firmě, která exportuje historická fakta z naší minulosti pod rouškou populární zábavy pro osobní počítače a konzole. Digitální nadšenec, čtenář komiksů a uspavač hadů. Hrdý držitel ocenění Otec dvou
dětí.
31
16:00 – 16:30
kReATivNě PŘeMýšleT – kReATivNě jeDNAT / Libuše Nivnická
Představení projektu knihovny v bývalé káznici Cejl jako součásti Kreativního centra
Brno. V něm je naplánováno umístění inkubátoru pro začínající podnikatele v kreativních
odvětvích, součástí projektu jsou i nájemní ateliéry, zkušebny, dílny. Cílem knihovny, jako
jednoho ze stakeholderů, je působit zde ve vazbě na další kreativní odvětví jako centrum
kreativity v duchu motta: „Začni zde – jdi kamkoliv“. Vize knihovny zahrnuje Open Air
knihovnu, artotéku, art info centrum.
ing. Libuše Nivnická, ředitelka Knihovny Jiřího Mahena v Brně, tajemnice Ústřední knihovnické rady ČR, místopředsedkyně SKIP, předsedkyně regionu SKIP 09, členka předsednictva České sekce IBBY, sekce kultury UZS, reprezentant SKIP v IFLA.
Spolupráce na tvorbě koncepce knihoven ČR zejména v oblasti podpory čtenářství dětí,
marketingu, koncepce vzdělávání, práce s hendikepy. Iniciuje a podílí se na realizaci inovativních aktivit knihovny – např. Charta služeb pro mladé lidi, integrační projekt Ruku
v ruce, Lekotéka, Tramvaj čtenářů (1. místo v mezinárodní marketingové soutěži IFLA
2014), Family pointy, Senior point projekty ROP – Knihovna pro město – rozšíření a zlepšení služeb. Progresivní projekty v oblasti zaměstnavatelské politiky – Slučování rodinného a pracovního života (plný certifikát), Tátové vítáni. 16:30 – 17:00
PŘíPADOvé STuDie MAPOváNí kulTuRNích A kReATivNích PRůMySlů
v PlZNi A PARDuBicích – ODvěTví liTeRATuRA. PATŘí kNihOvNy
DO kulTuRNích A kReATivNích PRůMySlů? POkuD ANO, cO TO ZNAMeNá
Z POhleDu STAkehOlDeRů? / Markéta Dubová, ONplan a Olga Škochová, Kvas
Prezentace představí případové studie mapování kulturních a kreativních průmyslů
v krajských městech ČR, v Plzni a Pardubicích, s důrazem na odvětví literatura. Načrtne
možnosti využití výstupů mapování pro strategie kultury a kreativity ve městech ČR.
Představí také úskalí mapovacího procesu.
Případové studie byly vypracovány jako součást výzkumného projektu Institutu umění –
Divadelního ústavu „Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR“, který je financován z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) formou
dotace Ministerstva kultury ČR. Výzkum byl realizován ve spolupráci s odborem školství,
kultury a sportu Magistrátu města Pardubic a organizací Plzeň 2015. V Pardubicích
výstupy mapování posloužily jako jeden z analytických zdrojů při přípravě Strategie pro
kulturu a kreativitu. V Plzni bylo mapování zacíleno na zjištění potřeb a potenciálu jednotlivých odvětví KKP v souvislosti s připravovaným Kreativním centrem v DEPO2015, jehož
hlavní součástí je inkubátor pro KKP.
Markéta Dubová, research analyst v ONplan lab, s.r.o., mapovala kulturní a kreativní průmysly v Pardubicích a v Plzni. Ve spolupráci s Institutem umění se podílela na přípravě
metodiky mapování KKP v Česku. Vystudovala veřejnou správu a regionální rozvoj na
Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, kde v rámci své diplomové práce mapovala kulturní
a kreativní průmysly i v Praze. Během studia se podílela na přípravách strategického
plánu města Zlína: Zlín 2020.
Mga. Olga Škochová bláhová, v rámci platformy Kvas z.s. se věnuje kulturní politice
a participativnímu kulturnímu plánování pro města a obce v České republice. Aktuálně se
podílí na tvorbě Strategického plánu Hlavního města Prahy v oblasti kultura a kreativita
pro Institut plánování a rozvoje HMP. Realizovala ve spolupráci s partnery pro město Pardubice Strategii pro kulturu a kreativitu. Podílela se na přípravě Programu rozvoje kultury
města Plzně na léta 2009–2019“, jehož realizace proběhla v rámci kandidatury Plzně na
Evropské hlavní město kultury 2015. Je členkou přípravného týmu Metropolitní ozvuční
desky, poradního sboru pro rozvoj metropole Rady hlavního města Prahy. Je expertní
hodnotitelkou Národní sítě zdravých měst.
32
17:00 – 18:00
hRAvá SeBePReZeNTAce kNihOveN / Klára Smolíková
Za zdánlivou hravostí a lehkostí se může skrývat velká dřina. Nicméně hra je klíčem
k neformálnímu vzdělávání. Pokud lákáme čtenáře k aktivnímu přístupu ke knihovnám,
nesmíme na hravost zapomínat. Potěšení z objevování, zážitku či tvorby je klíčem, kterým otevíráme brány knihoven čtenářům, jejich zájmu a chuti zde strávit víc času.
...........................
WORkShOPy
14:00 – 16:00 (s 30minutovou přestávkou)
MíSTNOST u3
jAk… AkTivNě PŘiSTOuPiT ke vZDělávAcíMu POTeNciálu kulTuRNích
iNSTiTucí A TvOŘivě hO využíT / Kateřina Tomešková
Workshop kreativních způsobů pozitivního ovlivňování; poznávání dětí a mládeže v prostředí českých kulturních institucí. Vymezení muzejně-pedagogického oboru, představení dobrých příkladů z edukační reality konkrétního muzea a projekce krátkých dokumentárních filmů; workshopové ukázky „oživujících“ aktivit – aplikace
názorně-demonstračních, aktivizujících a zážitkových metod do edukace – význam
didaktické hry; diskuse o širokých možnostech uplatnění tvořivého přístupu při vzdělávání a výchově mladé generace v českých knihovnách jako o novém fenoménu.
Počet účastníků: 40
16:00 – 17:30
MAlá DílNA
#OvceAvlk / Martina Wolna
O kreativitě v řízení organizace, vzdělávání pracovníků, designování služeb, tvorbě programů, orientačního systému. O rozdílech v přístupech v propagaci knihovny, literatury,
vzdělávání, infocentra, galerie a umění. O značce, která žije svým životem. O KVAKu,
ovci a vlkovi. A taky trochu o numerologii. Motivační a inspirační aktivity k podnícení
kreativity jak uvnitř organizace, tak v prezentaci knihovny ven.
Počet účastníků: 25
...........................
MAlá DílNA
15:30 – 17:30
MíSTNOST u4
BRáNA kNihOveN OTevŘeNá? / Alexandra Brabcová
Jaká je dnes hlavní role knihovny? A jak ji může rozšířit tak, aby byla jedním z pevných
bodů místního společenství a zároveň si zachovala prestiž a podporu pro všechny své
důležité funkce? Které cílové skupiny jsou dnes hlavními uživateli knihovny; které nejsou,
a proč? A mají knihovny zájem je získat? Podobné otázky si lektorka této dílny kladla,
když v roce 1996 v Nadaci Open Society Fund Praha vytvořila asistenční vzdělávací program pro muzea. Projektu se v průběhu pěti let trvání účastnilo 40 pracovníků muzeí
z celé České republiky, vzniklo 150 modelových projektů a 25 strategií činnosti muzeí
pro získávání veřejnosti. Smyslem této dílny je společné zamyšlení nad současnou úlohou jiné důležité paměťové instituce – knihovny a nad možnostmi, jak může oslovit současné potřeby různých cílových skupin.
Dílna předpokládá zájem o toto téma a aktivní účast.
phDr. alexandra brabcová, autorka a manažerka programu Brána muzea otevřená
Nadace Open Society Fund Praha (1996-2002), autorka a lektorka dlouhodobých kurzů
celoživotního vzdělávání dospělých, zejm. pracovníků paměťových institucí (1996 do současnosti) v ČR a na Slovensku. Projektová manažerka Plzeň - EHMK 2015 (Arts Management), konzultantka Rady galerií ČR. Koncepce a tvorba případových studií, strategických
plánů a projektových záměrů v oblasti kulturně historického dědictví.
33
...........................
BeST PRAcTice
17:00 – 18:00
MíSTNOST u2
jAk NA kOMuNikAci (NejeN) Se čTeNáŘi / Věra Ondřichová
Představení zkušeností se seminářem na míru, který se zaměřoval na řešení prakticky či
emočně náročnějších situací v komunikaci se čtenáři. Jak probíhala příprava, realizace
a co ze semináře vzešlo. Praktické příklady z realizace v knihovnách v Táboře, České
Třebové a v Olomouci.
Počet účastníků: 70
Věra Ondřichová hodně čte, píše a hovoří s lidmi. Zajišťuje PR pro neziskové organizace, lektoruje kurzy prozákaznické komunikace pro knihovníky, analyzuje interní komunikaci organizací. Vede blog a semináře o PR pro knihovny. ...........................
čTvRTek 10. 9.
8:00 – 8:15
ZAhájeNí
kONcePce ROZvOje kNihOveN
MODeRáTOR
A GARANT
PhDr. vít Richter
AulA PRávNické fAkulTy – PŘeDNášky
phDr. Vít richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR, předseda
Ústřední knihovnické rady, výkonný tajemník Svazu knihovníků a informačních pracovníků
ČR, koordinátor dotačního programu VISK, vedoucí projektu Benchmarking knihoven,
spolupráce na řadě celostátních průzkumu zaměřených na problematiku knihoven, čtenářství dospělé a dětské populace.
8:15 – 8:45
ceNTRálNí PORTál kNihOveN: OD POčáTků k PilOTNíMu PROvOZu /
Bohdana Stoklasová, Knihovna Akademie věd ČR; Petr Žabička a Petra Žabičková,
Moravská zemská knihovna
Příspěvek přiblíží hlavní milníky a výsledky projektu CPK od počátku do současnosti.
V roce 2015 byl zahájen v MZK v Brně pilotní provoz projektu s využitím opensource
základu VuFind. Úvodní část bude věnována vývoji projektu i důvodům změny způsobu
realizace projektu v porovnání s původními plány (nikoli zakoupení hotového řešení „na
klíč“ formou služby, ale vývoj vlastními silami). Další část příspěvku představí stav realizace pilotního projektu v MZK v září 2015, výhled do konce roku 2015 i plány na rok
2016. Součástí druhé části příspěvku budou i praktické ukázky realizace.
phDr. bohdana stoklasová se během svého třicetiletého působení v Národní knihovně
ČR zpočátku věnovala automatizaci knihovnických procesů a zavádění mezinárodních
standardů. Později ve funkci náměstkyně ředitele zodpovídala za provoz i rozvoj Národní
knihovny a vedla řadu národních i mezinárodních projektů zaměřených na retrospektivní
konverzi katalogů, digitalizaci a dlouhodobou ochranu a zpřístupnění digitálních dokumentů a národních portálů. V současné době je koordinátorkou projektu Centrální portál
knihoven.
8:45 – 9:15
čeSké DiGiTAliZAčNí PROjekTy, jejich výSleDky A AGReGAce /
Martin Lhoták, Knihovna Akademie věd ČR
Příspěvek uvádí přehled výsledků hlavních digitalizačních projektů v českých knihovnách
(Národní digitální knihovna, krajské digitalizační projekty, specializované knihovny)
a jejich agregace v rámci projektu Česká digitální knihovna včetně jejich zpřístupnění
v Centrálním portálu knihoven.
ing. Martin Lhoták vystudoval informatiku na Provozně ekonomické fakultě České
zemědělské univerzity v Praze. Od roku 1997 pracuje v Knihovně Akademie věd ČR
(KNAV), kde byl téměř deset let vedoucím oddělení informačních technologií a v roce
34
2007 byl jmenován do funkce ředitele této knihovny. Je odpovědný za zřízení digitalizačního centra KNAV a v současné době svou odbornou činnost zaměřuje zejména na
vývoj systémů pro vytváření, zpřístupňování a archivaci digitálních dokumentů.
9:15 – 9:45
PŘiPRAvujeMe NOvOu kONcePci ROZvOje kNihOveN NA léTA 2016–2020
S výhleDeM DO ROku 2025 / Vít Richter, Národní knihovna ČR
Informace o stavu přípravy nové strategie knihoven pro období 2016–2020. Stručný
přehled výsledků stávající koncepce, formulace nové vize pro příští období, charakteristika hlavních priorit, způsob řízení implementace koncepce a zaměření dotačních programů na podporu knihoven.
phDr. Vít richter patří k nejvýznamnějším osobnostem současného českého knihovnictví. Profesně je téměř celoživotně spjat s Národní knihovnou ČR (NK), kde pracuje
od roku 1971. V roce 1998 se stává ředitelem odboru knihovnictví. Tentokrát jde především o koncepční a manažerskou práci ve vztahu k jiným knihovnám i oboru jako celku,
o legislativu, vyjednávání s politiky a veřejnou správou, spolupráci s partnery z komerční
i neziskové sféry apod. Odbor (dnes Knihovnický institut) se pod jeho vedením změnil
v dynamické a moderní poradenské, metodické, vzdělávací a koordinační pracoviště
s mnoha úkoly a širokým záběrem.
9:45 – 10:00
BeZBARiéROvá kNihOvNA – předání prvních certifikátů /
Roman Giebesch, Zlata Houšková, SKIP
Jednou z priorit Koncepce rozvoje knihoven bylo odstraňování bariér v přístupu ke knihovnám a jejich službám. Jedním z výsledků je zpracování standardu pro rovný přístup
„Handicap Friendly“.
Mgr. roman Giebisch, ph.D po absolvování Pedagogické fakulty Univerzity Palackého
v Olomouci nastoupil v roce 1995 do Vědecké knihovny v Olomouci, kde pracoval
v oddělení správy a ochrany fondů. Od roku 2009 pracuje v Národní knihovně ČR. Podílel
se na řešení řady rozvojových a vzdělávacích projektů v rámci programů Internetizace knihoven Olomouckého kraje, Regionální funkce knihoven Olomouckého kraje, Veřejné
informační služby knihoven, Knihovna 21. století, Národní soustava povolání. Od roku
2001 je aktivním členem organizace SKIP ČR, nejprve působil jako tajemník regionálního
výboru SKIP ČR Moravskoslezského a Olomouckého kraje, poté v letech 2009–2013 ve
funkci tajemníka výkonného výboru SKIP ČR, od roku 2013 je předsedou této profesní
organizace.
10:00 – 10:30
Přestávka
10:30 – 10:45
výSleDky PRáce DíleN A Sekcí PŘeDSTAví ZáSTuPci
jeDNOTlivých PROGRAMOvých BlOků
10:45 – 12:00
ZAkONčeNí
12.00
ZávěR kONfeReNce
MODeRáTOR
35
RNDr. Tomáš Řehák
DAlší PROGRAM
...........................
STŘeDA
9. 9. 2015, odpoledne, místo a čas bude upřesněno dle zájmu
ZAčíNáMe NOvý DiGiTAliZAčNí PROjekT. cO OčekáváM
OD “NAšehO” BuDOucíhO kNižNíhO SkeNeRu?
Neformální pokračování přednášky s p. Ivem Iossigerem a p. Miroslavem Khodlem
z firmy scanservice a.s.
Akciová společnost scanservice působí na českém trhu od roku 1998 a za dobu své
existence si vybudovala přední postavení v oblasti digitalizace dokumentů a knih.
Již 17 let nabízí digitalizaci formou služby (Business Process Outsourcing) nebo formou
dodávky řešení významným českým a zahraničním společnostem. Mezi zpracovávané
dokumenty patří formuláře, smlouvy, faktury, periodika a v neposlední řadě archivy.
Oddělení knižní digitalizace zpracovalo několik tisíc knižních a seriálových titulů podle
digitalizačních standardů Národní knihovny nebo na základě speciálních požadavků
zákazníků. Společnost scanservice je autorizovaným distributorem a servisem skenerů
Kodak v České a Slovenské republice a zastupuje také švýcarského výrobce knižních
skenerů 4DigitalBooks.
Motto: „neříkejte mi, co nejde, ale čeho chcete dosáhnout...“
Miroslav Khodl se na pozici konzultanta od roku 2012 podílí na projektech dodávek
technologických celků a digitalizace předloh prostřednictvím knižních skenerů (IOP,
VISK7, obecní kroniky, firemní digitalizace) a specializovaných technologií na digitalizaci
fotografických materiálů (fotografie, negativy převážně podnikových archivů). Je aktivně
zapojen do implementace digitalizačních standardů NK v rámci firemního workflow
Scan4Book a zahrnul Krameria mezi firemní výstupní kontroly s ohledem na potřeby
klientů. V předchozím zaměstnání pracoval 12 let jako síťový architekt, správce Lotus
Notes /Domino systémů a IT specialista, předtím 9 let jako pracovník laboratoře vláknové
optiky KFE FJFI ČVUT, které je absolventem. Věří ve smysl dialogu, dětskou přirozenost,
energii hudby, zpověď fotografií, podnětnost četby, Neviditelnou univerzitu a nekonečné
významy knihovnického Ooook (T.P.)
...........................
čTvRTek
10. 9. 2015, začátek ve 13.00 hodin, sraz ve 12.30 u registrace
exkuRZe (zajišťuje VKOL)
Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci
Krajská digitalizační jednotka Vědecké knihovny v Olomouci
Městská knihovna v Olomouci
Vědecká knihovna v Olomouci
36
kulTuRNí TiPy
...........................
ÚTeRý
8. 9. 2015
emmerich kálmán: hraběnka Marica
Klasická opereta od 19:00 v Moravském divadle v Olomouci (Horní náměstí).
...........................
STŘeDA
9. 9. 2015
M. Doleželová – R. vencl: královny – 19:00 v Divadle hudby (nám. Republiky, budova
Muzea umění)
Komedie autorského a režijního tandemu Doleželová – Vencl je nádhernou příležitostí pro
tři herečky, tři královny, a divákům chce nabídnout více než jen třeskutou zábavu.
Antonín Dvořák: Rusalka
Balet od 19:00 v Moravském divadle v Olomouci (Horní náměstí).
...........................
čTvRTek
10. 9. 2015
hanácká laťka 2015
Tradiční závod ve skoku do výšky pod širým nebem na Horním náměstí v Olomouci.
DAlší kulTuRNí vyžiTí
Vlastivědné muzeum v Olomouci (nám. Republiky 5)
Muzeum umění v Olomouci (nám. Republiky) a Arcidiecézní muzeum v Olomouci
(Václavské náměstí 3)
Arcidiecézní muzeum
Vědecká knihovna v Olomouci (Bezručova 2)
Radnice města Olomouc (Horní náměstí)
Galerie Bohéma (Dolní náměstí 7)
37
POZNáMky
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
38
...............................................................................
POZNáMky
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
39
...............................................................................
POZNáMky
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
40
...............................................................................
POZNáMky
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
41
...............................................................................
POZNáMky
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
42
...............................................................................
POZNáMky
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
43
...............................................................................
POZNáMky
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
44
...............................................................................
hodnotící dotazník
PROBěhlá kONfeReNce – hodnocení 1–5, známkujte jako ve škole
Kvalita přednášek 1
2
3
Kvalita workshopů
1
2
3
Organizace 1
3
4
5
2
4
4
5
5
Váš další komentář?
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
Další ročníky
Více zahraničních hostů?
ano
Elektronický sborník? ano
ne
ne
Organizování ubytování a stravy přes SDRUK (včetně platby)? ano
Akceptovatelné zvýšení poplatků? ano (o kolik) . . . . . . . . . . .
ne
ne
Návrhy témat na další ročníky? Další komentáře? Vzkazy pořadatelům a obrázky vítány.
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
...............................................................................
46
Dotazník odevzdejte do připravené nádoby u registrace
ZDE VYTRHNOUT
...............................................................................
Hlavní partner
Partneři bloku Infobox
Další partneři
Mediální partneři