KOMORNÍ LHOTKA

Transkript

KOMORNÍ LHOTKA

SPOLUFINANCOVÁNO Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ
C. POSOUZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
KOMORNÍ LHOTKA
NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
POSOUZENÍ VLIVŮ
ÚP KOMORNÍ LHOTKA
NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
POSOUZENÍ DLE ZÁK. Č. 100/2001 Sb.
Ostrava, říjen 2011
___________________________________________________________________________
Obsah
Úvod ................................................................................................................................... 2
1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního
prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni............................................................................ 2
2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném
vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace. ................... 3
2.1 Vymezení území........................................................................................................... 3
2.2 Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území........................ 4
3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací
dokumentace významně ovlivněny. ................................................................................. 15
4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky
územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.............. 31
5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky
územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. ............................................... 37
6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle
jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod
vyhodnocení včetně jejich omezení ................................................................................. 44
7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech
zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí........ 44
8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na
mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění
při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do
územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. .............. 49
9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací
dokumentace na životní prostředí..................................................................................... 50
10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ............................................................... 51
Úpravy na základě výsledku společného jednání
Literatura: ......................................................................................................................... 52
Komorní Lhotka - SEA
1
___________________________________________________________________________
Úvod
Zadání Územního plánu Komorní Lhotka, bylo projednáno podle § 47 stavebního zákona
a upraveno dle vznesených připomínek a stanovisek. Definitivní znění Zadání schválilo
Zastupitelstvo obce Komorní Lhotka dne 13. 9. 2010.
Na základě schváleného zadání byl zpracován Územní plán Komorní Lhotka.
Řešeným územím Územního plánu Komorní Lhotka je k.ú. Komorní Lhotka.
Územním plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot,
urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny
a koncepce veřejné infrastruktury.
Územním plánem je vymezeno zastavěné území a zastavitelné plochy. Dále jsou stanoveny
plochy pro veřejně prospěšné stavby a pro veřejně prospěšná opatření.
Nedílnou součástí Územního plánu Komorní Lhotka je vyhodnocení vlivů na životní prostředí
zpracované na základě ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k § 19 odst.
2 zákona č. 183/2006 Sb. osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. v platném
znění a vyhodnocení vlivů dle § 45i, odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody
a krajiny v platném znění.
1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany
životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.
Důvodem pro zpracování Územního plánu Komorní Lhotka je především vypracování
plánovací dokumentace pro rozhodování orgánů obce a stavebního úřadu, vyhodnocení
současného stavu a podmínek využívání území a zjištění jeho rozvojových záměrů, problémů
a střetů zájmů v řešeném území.
Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho
plošného a prostorového uspořádání (urbanistickou koncepci), uspořádání krajiny a koncepci
veřejné infrastruktury. Vymezuje zastavěné území, zastavitelné plochy a plochy rekultivace
vymezené k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby), pro
veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví
podmínky pro využití těchto ploch.
Současně jsou respektovány návaznosti na zpracované a schválené územní plány sousedních
měst a obcí.
Územní plán Komorní Lhotka může být dále upraven na základě výsledků společného jednání
a veřejného projednání podle stavebního zákona.
Součástí zpracování je i vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě
ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k §19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.,
osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění a posouzení vlivů dle
ustanovení § 45i, odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění.
2
___________________________________________________________________________
2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho
předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně
plánovací dokumentace.
2.1
Vymezení území
Správní území obce Komorní Lhotka geomorfologicky náleží systému Hercynskému,
provincii Západní Karpaty, subprovincii Vnější Západní Karpaty, oblasti Západní Beskydy,
celkům Podbeskydská pahorkatina a Moravskoslezské Beskydy, podcelkům Třinecká brázda
a Lysohorská hornatina, okrskům Ropická plošina a Ropická rozsocha.
Obrázek č. 1: Geomorfologické členění
http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
2
1
Okrsek:
1 Ropická rozsocha
2 Ropická plošina
Obec Komorní Lhotka leží v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje, v okrese FrýdekMístek. Řešeným územím územního plánu je k.ú. Komorní Lhotka (668818).
Obrázek č. 2.: Vymezení katastrálních území
3
___________________________________________________________________________
2.2. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území
• Klimatické údaje
Řešené území leží na rozhraní mírně teplé klimatické oblasti MT 2 s chladnou klimatickou
oblastí CH 7 (výše položené území obce). Léto je zde krátké, mírné až chladné, zima chladná,
dlouhá-výrazně v závislosti na nadmořské výšce. Roční úhrn srážek je vysoký, většinou
překračuje 1000 mm.
Obrázek č. 3: Klimatické oblasti - Quitt 1975
Vybrané klimatické charakteristiky mírně teplé oblasti
MT 2 a CH 7 (Quitt 1975)
klimatické charakteristiky
Počet letních dnů
Počet mrazových dnů
Průměrná teplota v lednu
Průměrná teplota v červenci
Srážkový úhrn ve vegetačním období
Srážkový úhrn v zimním období
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
MT 2
CH 7
20 – 30
110 – 130
10 –30
140 – 160
-3 až -4°C
-3 až -4°C
16 – 17°C
15 – 16°C
450 – 500 mm
500 – 600 mm
250 – 300 mm
350 – 400 mm
80-100
100-120
• Povrchové vody
Převážná část území spadá do ČHP 2-03-03-053 - povodí Ráztoky s levobřežním přítokem
Odnoha a do ČHP 2-03-03-052, 2-03-03-054, 2-03-03-056 - povodí Stonávky. Severní část
území spadá do ČHP 2-03-03-055 – povodí Černého potoka a do ČHP 2-03-03-057 – povodí
potoka Mušalec. Západní část území spadá do ČHP 2-03-01-062 – povodí Lučiny.
Obrázek č. 4: Povodí 4. řádu – převzato z Hydroekologického informačního systému VÚV
http://heis.vuv.cz/default.asp?typ=00
2-03-03-056/0
2-03-03-057/0
2-03-03-054/0
2-03-01-062/0
2-03-03-055/0
2-03-03-052/0
2-03-03-053/0
4
___________________________________________________________________________
Dle nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život
a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení stavu
jakosti těchto vod ve znění NV č. 169/2006 Sb., jsou vody Stonávky, Ráztoky, Odnohy
a Černého potoka Kopytné a Jasaní řazeny mezi lososový typ vody Stonávka horní č. 206.,
kde pro jakost vody platí ukazatele dle přílohy tohoto nařízení.
Vody Lučiny a Stonávky jsou dle Nařízení vlády č. 470/2001 Sb., řazeny jako významné
vodní toky.
Pro Stonávku a Lučinu je stanoveno záplavové území včetně vymezení jeho aktivní zóny.
Záplavové území Stonávky stanovil KÚ Moravskoslezského kraje dne 16. 1. 2007, čj. MSK/
195654/2006. Záplavové území zasahuje do zastavěného území Komorní Lhotky a limituje
jeho rozvoj. Záplavové území Lučiny stanovil KÚ Moravskoslezského kraje dne 25. 5. 2005,
čj. 3112/2005/ŽPZ/Hec/001. Záplavové území nezasahuje do zastavěného území Komorní
Lhotky a nelimituje jeho rozvoj.
Stonávka protéká přes zastavěné území Komorní Lhotky a do něj se vlévá Ráztoka
a několik bezejmenných toků. V západní části území pramení Lučina. V řešeném území obce
Komorní Lhotka se nacházejí tři větší vodní nádrže.
Správní území obce Komorní Lhotka náleží do CHOPAV Beskydy dle Nařízení vlády
č. 40/1978 Sb., ze dne 19. 4. 1978.
Dle Plánu oblasti povodí Odry, schváleného Krajským úřadem Moravskoslezského kraje
opatřením ze dne 9. 6. 2008 byly vymezeny pro posuzované území obce Komorní Lhotka
následující vodní útvary povrchových vod:
Obrázek č. 5: Oblasti povodí Odry
http://www.pod.cz/planovani/cz/oblast_povodi_odry_obr3.html
Pracovní
čísla vodního
útvaru (VÚ)
69
89
Identifikátor
vodního
útvaru
20433000
20530000
Název vodního útvaru
Název hlavního
toku
Správa
VÚ
Lučina po vzdutí nádrže Žermanice
Stonávka po vzdutí nádrže Těrlicko
Lučina
Stonávka
CZ
CZ
5
___________________________________________________________________________
• Podzemní voda
Podle nové rajonizace (Olmer-Herrmann-Kadlecová-Prchalová et al. 2006) území náleží do
hydrogeologického rajónu č. 3211 Flyš v povodí Olše, skupina rajonů flyšové sedimenty
a geologická jednotka Sedimenty paleogénu a křídy Karpadské soustavy.
V hydrogeologické rajonizaci z roku 1986 (Michlíček et al. 1986) bylo území řazeno do
hydrogeologického rajónu 3211 Flyš v povodí Olše a západní část do rajónu 3212 Flyš
v povodí Ostravice.
Pro tento rajón je charakteristickými kolektorskými horninami pískovce a slepence uvnitř
flyšové sedimentace s průlinovo-puklinovou propustností. Koeficient transmisivity T je
nejčastěji v řádu 10-4-10-3m2/s, mineralizace 0,3-1g/l, chemický typ Ca-Mg-HCO3-SO4
a volná hladina. Plošný rozsah rajónu je 515,47 km2.
V území převládá mělký oběh podzemních vod vázaný především na fluviální sedimenty
a zónu povrchového rozpojení ve flyšoidních sedimentech. Drenážními bázemi jsou
povrchové toky.
Obrázek č. 6: Hydrogeologická rajonizace
http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver
detail
3212
3211
Hranice rajónů
6
___________________________________________________________________________
• Geologické poměry
Studovaná oblast leží ve Vnějších Západních Karpatech, tvořené mohutným sledem flyšových
hornin alpinského akrečního klínu. Flyšové pásmo je tvořeno dvěma skupinami příkrovů,
vnější krosněnskou skupinou příkrovů a vnitřní magurskou skupinou příkrovů. Krosněnská
skupina se dělí na pouzdřanskou, ždánicko-podslezskou a slezskou jednotku (od podloží
k nadloží). Magurská skupina příkrovů se člení na račanskou, bystrickou a bělokarpatskou
jednotku.
Podložní slezská jednotka zahrnuje sedimentární sledy od jury (malm, cca 160 Ma BP)
po oligocén (25 Ma). Slezská jednotka je faciálně pestrá, dominantně tvořená hlubokovodní
godulskou facií. Bázi godulského vývoje tvoří těšínské vrstvy, nejvyšší jura až křída. Ve
valanginu dochází k nástupu flyšové sedimentace, které odpovídá těšínsko-hradišťské
souvrství. Ve spodní části hradišťských vrstev těšínsko-hradišťské souvrství kulminuje
submarinní ultrabazický alkalický a alkalicko-vápenatý vulkanismus tzv. těšinitové asociace.
Významným členem godulského vývoje jsou veřovické vrstvy. Jedná se o černé, místy
prokřemenělé, pyritem bohaté jílovce. Nadloží veřovických vrstev tvoří lhotecké souvrství.
Ve svrchním turonu došlo k zásadní změně v sedimentaci. Zvýšenou rychlost subsidence
odráží přes 3000 m mocné godulské souvrství. Na godulské souvrství nasedá bazální
slepencovou polohou istebňanské souvrství. Významnou litostratigrafickou jednotkou
flyšového pásma je menilitové souvrství. Sedimentaci uzavírá krosněnské souvrství.
V mělkovodním bašském vývoji slezské jednotky se v nejvyšší juře a ve spodní křídě uložily
na svahu a úpatí tzv. bašské elevace uloženiny těšínsko-hradišťského souvrství (rozsah
berrias-cenoman a mocnosti až 500 - 600 m). Na karbonátové plošině bašské elevace
pokračovala mělkovodní sedimentace kopřivnického vápence. Nadloží těšínsko-hradišťského
souvrství tvoří bašské souvrství. Jedná se o středně až hrubě rytmický flyšový sled
s vápnitými pískovci až vápnitými jílovci.
Geologická stavba území je patrná z následujícího obrázku.
Obrázek č. 7: Geologická mapa - http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver
7
___________________________________________________________________________
8
___________________________________________________________________________
• Nerostné bohatství
Hlavními nerostnými surovinami evidovanými na správním území obce Komorní Lhotka jsou
zejména černé uhlí a zemní plyn. Celé území spadá do chráněného ložiskového území Čs. část
Hornoslezské pánve (černé uhlí, zemní plyn). Do západní části řešeného území zasahuje
chráněné ložiskové území Komorní Lhotka II a dále do území zasahuje chráněné ložiskové
území Komorní Lhotka.
Přehled chráněných ložiskových území, výhradních ložisek a dobývacích prostorů je uveden
na obrázku č. 8 a v tabulkách pod obrázkem.
Obrázek č. 8: Chráněná ložiska nerostných surovin, výhradní ložiska nerostných surovin
a dobývací prostory
http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/index.php
25260000
23670000
325260000
323670000
14440000
40072
40069
dobývací prostory netěžené
ložiska výhradní bod
ložiska výhradní linie
ložiska výhradní plocha
chráněná ložisková území
9
___________________________________________________________________________
CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ
Identifikační číslo Název
Surovina
14400000
Čs. část Hornoslezské pánve Uhlí černé, Zemní plyn
25260000
Komorní Lhotka II.
Zemní plyn
23670000
Komorní Lhotka
Zemní plyn
LOŽISKA VÝHRADNÍ PLOCHA
Identifikační
číslo
Číslo ložiska
Název
Těžba
Surovina
323670000
3236700
Komorní Lhotka
dřívější z vrtu
Zemní plyn
325260000
3252600
Komorní Lhotka 1
současná z vrtu
Zemní plyn
DOBÝVACÍ PROSTORY
Číslo
Název
Surovina
40072
Komorní Lhotka I
Hořlavý zemní plyn
40069
Komorní Lhotka
Zemní plyn
V katastrálním území obce Komorní Lhotka je evidováno jedno poddolované území:
Klíč
Název
Rozsah
Surovina
Rok pořízení záznamu
Stáří
4583 Komorní Lhotka
ojedinělá
železné rudy
1988
do 19. století
Obrázek č. 9: Poddolovaná území
(http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/index.php
4583
10
___________________________________________________________________________
• Seismicita a dynamická stabilita území
Pro posuzovanou oblast je typická maximální intensita zemětřesení podle MSK- 64 dána
hodnotou 7. Obdobné hodnoty udávají i Schenk a Schenková v Mapě seismických oblastí
z r. 1997 (ČSN 73 0036, změna 2). Tuto skutečnost je potřeba respektovat při realizaci
staveb, zejména citlivých objektů, ve smyslu ČSN 73 0036 a v souladu s posouzením účinku
působení větru podle ČSN 73 0035.
Mapa
na
následujícím
obrázku
č.
10
(Geofyzikální
ústav
AVČR
http://seis.ig.cas.cz/cz/seismo/seism-2.htm) ukazuje jaké lze očekávat podle dosavadních
znalostí maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky
v intensitách podle 12 stupňové makroseismické stupnice MSK-64.
Na mapě jsou černými kroužky vyznačena města v České republice s počtem obyvatel přes
50 000. V následujícím seznamu relativně blízkých měst je v závorce uvedena pro tato města
maximální intensita zemětřesení, jaká podle MSK-64 lze v místě očekávat:
Frýdek-Místek (7), Havířov (7), Karviná (7), Ostrava (7), Olomouc (6), Opava (6),
Prostějov (6), Přerov (6).
Obrázek č. 10: Maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské
republiky
Z hlediska stability terénu, bylo horninové prostředí doposud relativně konsolidované.
Ve správním území obce Komorní Lhotka je doposud registrováno pět potenciálních
sesuvných území. Rozsah sesuvných území a jejich lokalizace je patrná z následujícího
obrázku a následující tabulky (evidence Portálu státní správy České republiky - CENIA
www.cenia.cz).
11
___________________________________________________________________________
Obrázek č. 11: Sesuvy - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
6406
•
6405
Pedologická charakteristika
Pro správní území Komorní Lhotka je z hlediska půdních typů charakteristická převaha hlavní
půdní skupiny na většině území kambizemě, kryptopodzoly a fluvizemě v menší míře
pseudogleje. Přehledná situace je uvedena na obrázku č. 12.
Obrázek č. 12: Mapa půdních typů podle TKSP (www.cenia.cz)
KAd
KAlv
KPm
FLm
PGm
kambizem dystrická
kambizem luvická vyluhovaná
kryptopodzol modální
fluvizem modální
pseudoglej modální
12
___________________________________________________________________________
• Radonové riziko
Z mapy radonového indexu geologického podloží (mapový list 25-22 Frýdek-Místek, Česká
geologická služba) vyplývá, že na území obce Komorní Lhotka převládá přechodová
kategorie radonového indexu, která se prolíná s kategorií nízkého radonového indexu.
Radon pochází z geologického podloží. Kromě uranu (U) se na ozáření z přírodních zdrojů
podílí i draslík (K) a thorium (Th). Celkový účinek těchto tří radioaktivních prvků je
znázorněn v mapě dávkového příkonu gama záření, sestavené z leteckých
gamaspektrometrických měření v r. 1990 M. Matolínem a M. Manovou. Přehledné informace
o radioaktivitě jsou shrnuty ve společné publikaci Ministerstva životního prostředí a Českého
geologického ústavu Horninové prostředí České republiky, jeho stav a ochrana (Kukal –
Reichmann (2000). Podle mapy dávkového příkonu gama záření a dat uvedených v publikaci
je dávkový příkon gama záření z flyšových hornin kulmu relativně monotónní (75-95 nGy/h
ve výšce 1 m nad povrchem).
Obrázek č. 13: Mapa radonového rizika (http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver)
nízká
přechodná (nehomogenní kvartérní
sedimenty)
střední
vysoká
nízká kategorie
střední kategorie
vysoká kategorie
15
•
kontury geologických jednotek (čísla uvnitř
jednotek odpovídají litologickému typu)
tektonika (zvýšený radonový index)
Archeologická naleziště, historické památky
Osídlení Podbeskydí bylo chronologicky diskontinuitní tzn., že sídliště vznikala a opět
zanikala podle potřeby. Je známo z pravěku (přelom neolitu a eneolitu, doba popelnicových
polí, konec doby laténské, doba římská) a naopak chybí indicie pro jeho existenci v jiných
obdobích (http://www.muzeum.novy-jicin.cz/). Pravěké sídelní enklávy jsou známy směrem
od města Jablunkova. Nepřetržité osídlení od 6. tisíciletí před Kr. do dnešních dnů, které
známe z úrodných oblastí, zde schází.
Při průzkumech na polské straně hranice v 90. letech byla učiněna dvě závažná zjištění –
o vazbě pravěkých sídlišť v Podbeskydí k lehčeji obdělatelným půdám a o vzniku nové
sídelní struktury lidu lužických popelnicových polí někdy v 10. - 8. století před Kr. Tato síť se
opírala především o výšinná sídliště a kulminovala na počátku doby železné, v 7. - 5. stol.
před Kr. Průzkum na české straně potvrdil první předpoklad ve značné šíři. Druhý předpoklad
13
___________________________________________________________________________
ale platí v českém Podbeskydí možná jen zčásti. Enkláva v okolí Těšína, nalézající se zčásti
na českém a zčásti na polském území, kontroluje severní a severozápadní výstup
z Jablunkovského průsmyku i přechod přes Olši.
Lokalizace enkláv je do značné míry spjata s průběhem dálkové komunikace. Rozsah je
patrný z následujícího obrázku.
Obrázek č. 14: Pravěká sídliště (http://www.muzeum.novyjicin.cz/odkazy/Verze1.2/soubory/prava%203.html http://www.muzeum.novy-jicin.cz/)
Lokalizace známých osad a hrobových nálezů je na obrázku č.11
Obrázek č. 15
Z lokalizace novějších nálezů na české i polské straně nelze vyloučit další nálezy směrem
k jihu, zejména v jablunkovské brázdě.
Z dalších činností v Podbeskydí, které se datují od starověku a mohou být příčinou vzniku
archeologických památek, je středověké a novověké železářství. Mělo předchůdce již
v pravěku. To je bezpečně prokázáno místními doklady hutnictví železa od samých počátků
doby železné (http://www.muzeum.novy-jicin.cz/).
14
___________________________________________________________________________
3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním
územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.
Důvodem pro zpracování nového územního plánu Komorní Lhotka je především nutnost
uvést územní plán do souladu s platnou legislativou a zapracovat do něj nové skutečnosti
a aktuální rozvojové záměry. Cílem územního plánu je navrhnout urbanistickou koncepci
jejího rozvoje, stanovit přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch
a jejich uspořádání, určit základní regulaci území a vymezit hranice zastavitelného území
obce.
Změny územního plánu přinesou nebo mohou přinést následující změny:
• Zábor půdy, změnu zemědělského půdního fondu
• Změnu dopravní zátěže území
• Změnu emisní a hlukové zátěže území
• Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace
životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových
vod)
• Změnu odtokových poměrů ze zastavěných ploch
• Změnu vegetace
• Změnu vzhledu krajiny
• Systém Natura 2000
• Ostatní systémy ochrany přírody
•
Změna zemědělského půdního fondu
Celkový předpokládaný zábor půdy v návrhovém období činí 37,15 ha, z toho je 34,90 ha
zemědělských pozemků (převzato z podkladů v Odůvodnění územního plánu Komorní
Lhotka).
Zábor půdy podle funkčního členění ploch
funkční členění
Plochy zastavitelné:
SO
- plochy smíšené obytné
OV
- plochy obč.vybavení – veř. infrastruktury
OS
- pl.obč.vybavení – sport. a rekr. zařízení
OH
- plochy obč. vybavení - hřbitovů
VS
- plochy smíšené výrobní a skladování
TI
- plochy technické infrastruktury
Plochy zastavitelné celkem
Plochy ostatní:
ZV
- plochy prostr.veřejných - zeleně veřejné
PV
- plochy prostranství veřejných
Plochy ostatní celkem
návrh celkem
zábor půdy
z toho
z nich
celkem
zemědělskýc orné půdy
h pozemků
ha
ha
ha
26,94
3,17
3,14
0,49
2,08
0,03
35,85
25,65
2,99
3,14
0,49
1,52
0,03
33,82
15,14
5,14
0,63
0,67
1,30
37,15
0,47
0,61
1,08
34,90
0,05
0,05
15,19
15
___________________________________________________________________________
Meliorace – Celkem se předpokládá zábor 14,88 ha odvodněných zemědělských
pozemků. Plochy jsou uvedeny v tabulce č. 2 doložené za kapitolou.
Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou převážně v průměrné a nejlepší kvalitě ve třídě
ochrany III a II. Menší část je v nejhorší kvalitě, ve třídě ochrany IV a V.
•
Změna dopravní zátěže území
V ÚPN je zpracována prognóza nárůstu dopravní zátěže, která vychází z celostátních
profilových sčítání dopravních intenzit Ředitelstvím silnic a dálnic Praha.
V pětiletých cyklech je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne
v roce. V řešeném území bylo provedeno sčítání na silnice IV/4761 a na silnici III/4806.
Přehledná situace dopravní zátěže v roce 2005 je na obrázku č. 16.
Obrázek č. 16: Dopravní intenzity v roce 2005 (počet vozidel za 24 hod)
Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti v řešeném území.
•
Zvýšení emisní, imisní a hlukové zátěže území
Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji je silně antropogenně ovlivněna. Hlavními
emisními zdroji je průmysl, spalovací procesy a doprava a v případě přízemního ozónu
fotochemické reakce za účinku slunečního záření zejména mezi oxidy dusíku, těkavými
organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Přehled plošného
zatížení jednotlivými látkami je uveden ve zprávách o životním prostředí (rok 2004, 2005,
2006,
2007,
2008
http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_prostredi).
V Moravskoslezském kraji je obec Komorní Lhotka řazena k oblastem se zhoršenou kvalitou
16
___________________________________________________________________________
ovzduší z důvodů překračování imisních limitů minimálně pro suspendované částice PM10.
Současně je překračován i cílový imisní limit pro troposférický ozón pro ochranu ekosystémů
a vegetace. Kompletně zpracovaná data jsou dostupná k roku 2008. K roku 2009 jsou
dostupné jen vybrané položky.
Obrázek č. 17 - http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/sezobr.html
V roce 2009 se situace spíše zhoršila. Plochy oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se přibylo.
Obrázek č. 18: Překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice frakce
PM10 v roce 2008
(http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/temata/koncepce/situacni-zprava_2008-cast2_1.pdf)
17
___________________________________________________________________________
Obrázek č. 19: Překročení ročního imisního limitu pro suspendované částice frakce PM10
v roce 2008
(http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/temata/koncepce/situacni-zprava_2008-cast2_1.pdf)
Obrázek č. 20: - http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x6PM10dp.gif
18
___________________________________________________________________________
Obrázek č. 21: - http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x23BZNrp.gif
Obrázek č. 22:
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr09cz/kap241.html
19
___________________________________________________________________________
Obrázek č. 23: - http://www.chmi.cz/uoco/oco_main.html
Obrázek č. 24: - http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x47SO2rp.gif
20
___________________________________________________________________________
TV – cílový imisní limit
21
___________________________________________________________________________
Poznámka: AOT40 je expoziční index pro přízemní ozón (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES
ze dne 12. února 2002 o ozonu ve vnějším ovzduší) pro ochranu ekosystémů a vegetace.
V souladu se směrnicemi EU o kvalitě ovzduší (Směrnice 96/62/EC a 99/30/EC) jsou členské státy povinny
rozdělit svá území do zón. Zóny jsou primární jednotky pro řízení kvality ovzduší. Pro hodnocení jsou využívány
dvě prahové hodnoty: horní - UAT (upper assessment threshold) a dolní - LAT (lower assessment threshold).
Prahové hodnoty jsou nižší než limitní hodnota a jsou definovány jako procento limitní hodnoty. Jestliže je
překročen UAT určité znečišťující látky, uplatňují se pro ni velmi přísné požadavky; pokud je překročen LAT
avšak nikoli UAT, jsou předepsány méně přísné požadavky pro hodnocení. Jestliže jsou všude hodnoty naměřeny
pod LAT, platí nejméně přísné požadavky. (VaV/740/2/00: "Vyhodnocení připravenosti České republiky splnit
požadavky
na
kvalitu
ovzduší
podle
směrnic
EU
a
konvence
CLRTAP"http://www.chmi.cz/uoco/isko/projekt/vav00/eko98.jpg).
Koncentrace benzo(a)pyrenu byly na ploše územního celku v roce 2009 v rozpětí 1 až než 2
ng/m3. Průměrné roční koncentrace PM10 přesahovaly 30 ng.m-3, průměrné denní koncentrace
překračovaly imisní limit téměř po celý rok.
Oxidy dusíku jsou na většině území v koncentracích > 19,5 µg/m3, extrémně > 30 µg/m3. Jen
na menší části území jsou koncentrace nižší. Lze předpokládat, že maximální jsou podél
komunikací. Koncentrace NO2 na většině území nedosahují dolní prahové hodnoty (LAT).
Průměrné koncentrace kysličníku siřičitého v zimním období 2009/2010 byly v rozpětí < 8
µg/m3.
Řešené území spadá pod stavební úřad Hnojník a tato oblast je řazena k oblastem se
zhoršenou kvalitou ovzduší z pohledu koncentrací PM10 pro 87,8 % území a BaP pro 1,4 %
území (Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP č. 11 na základě dat z roku 2009 – Věstník
4/2011).
Překročení cílového imisního limitu O3 pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací a obcí
s rozšířenou působností České republiky byl v roce 2009 na 100 % plochy územního celku
Mošnov. Hodnota cílového imisního limitu je 120 µg.m-3 (denní 8hodinový klouzavý
průměr).
Posuzované území je řazeno do kategorie zón překračující limitní hodnoty pro zdraví lidí
(LV).
Obdobné závěry jsou uvedeny i v Krajském integrovaném programu ke zlepšení kvality
ovzduší Moravskoslezského kraje“ (NAŘÍZENÍ Moravskoslezského kraje ze dne 4. 3. 2009).
22
___________________________________________________________________________
Přehledné hodnocení a závěry jsou následující:
Dle hodnocení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, které je prováděno pro každoroční
stanovení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, je patrné, že od roku 2001 (tj. doby
vyhodnocování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší podle příslušných předpisů Evropského
společenství) do roku 2003 docházelo k postupnému nárůstu plochy OZKO. Oproti tomu
v roce 2004 došlo ke snížení celkové rozlohy této oblasti na území Moravskoslezského kraje.
Tento vývoj byl patrně významně ovlivněn průběhem počasí, resp. počtem deštivých dnů
v roce. Od roku 2005 se však plocha OZKO významně zvýšila a v roce 2006 již tvořila více
než polovinu rozlohy Moravskoslezského kraje. K výraznému snížení OZKO došlo v roce
2007, především vlivem příznivých rozptylových podmínek (viz tabulka).
Překročení imisních limitů na území Moravskoslezského kraje a vymezení OZKO (podíl na
celkovém území)
Zdroj: ČHMÚ
Kromě imisních limitů byly v letech 2001 – 2007 překračovány také cílové imisní limity pro
nikl, arsen, benzo(a)pyren a ozon. Výsledky modelového hodnocení kvality ovzduší – výpočtu
oblastí s překročenými cílovými imisními limity – pro aglomeraci Moravskoslezský kraj
v letech 2001 až 2007 jsou uvedeny v následující tabulce
(jako podíl na celkovém území).
Podíl území Moravskoslezského kraje, na kterém byl v letech 2001 – 2007 překročen cílový
imisní limit
Zdroj: ČHMÚ
Poznámka: O3 (EKO) – cílový imisní limit pro ochranu vegetace
Pouze v roce 2001 došlo k překročení cílového imisního limitu pro nikl, a to na 0,2 % území.
V dalších letech již k překračování nedocházelo. V roce 2007 došlo k překročení cílového
imisního limitu pro škodlivinu benzo(a)pyrenu na necelých 23 % území Moravskoslezského
kraje, což je oproti předchozím letům výrazné zlepšení. U arsenu dochází k překračování
limitu cca na 2 % území. Překračování limitu pro ozon je celorepublikovým problémem a také
v tomto kraji se tento problém týká téměř 100 % plochy území.
Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxid siřičitý, oxidy
dusíku a ozon bylo podle výsledků modelového hodnocení v letech 2001 až 2007 následující
(% plochy chráněných území).
23
___________________________________________________________________________
Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v Moravskoslezském kraji
(% podíl na celkovém území, na němž má být imisní limit dodržován)
V letech 2001 a 2002 došlo k překročení imisních limitů stanovených pro ochranu ekosystémů
a vegetace pro oxidy dusíku na méně než 0,5 % území Moravskoslezského kraje. K tomuto
překračování již od roku 2003 nedochází, stejně tak jako nejsou překračovány limity
stanovené pro oxid siřičitý.
V následujícím období po roce 2007 lze sledovat obecně pro ČR pokles hodnot PM10 i v roce
2008. V roce 2009 se projevil mírný nárůst ročních koncentrací. V roce 2009 se projevily
výrazněji zhoršené rozptylové podmínky v lednu a v prosinci, kdy došlo k několika
vícedenním epizodám s několikanásobným překročením denního imisního limitu (50 µg.m-3)
– měřené 24hodinové průměrné koncentrace dosahovaly na některých stanicích až 300µg.m-3.
Trendy jsou patrné z následujícího obrázku (platí i pro Ostravsko).
Obrázek č. 28: Trendy ročních charakteristik PM10 a PM2,5 v ČR http://portal.chmi.cz/portal/dt?menu=JSPTabContainer/P3_0_Informace_pro_Vas/P3_3_Hist
oricka_data/P3_3_3_Ovzdusi&last=false
Z pohledu změn koncentrací v čase, je pro většinu látek stanoveno docílení imisních limitů
LV nebo cílových imisních limitů rok 2010 nebo 2012.
Moravskoslezský kraj včetně okresu Ostrava náleží k významným producentům emisí. Podle
registru REZZO presentovaných v „Bilanci emisí znečišťujících látek v roce 2007“ (ČHMÚ
http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/07embil/07r14.html) Moravskoslezský kraj produkuje
téměř třetinu CO celkové produkce v ČR a je na prvním místě mezi kraji. Druhé místo
24
___________________________________________________________________________
zaujímá v produkci TZL a SO2, třetí v produkci VOC a deváté v produkci NH3. Významný
podíl na emisích má i doprava (REZZO 4), která v některých položkách (TZL) se podílí více
než 25%.
Emise Moravskoslezský kraj 2008
TZL
[t/rok]
SO2
%
REZZO
1-4
8 376,7 12,9
REZZO 4
1 971,6
[t/rok]
NOx
%
[t/rok]
23 101,8 13,0
CO
%
[t/rok]
VOC*
%
[t/rok]
NH3*
%
[t/rok]
28 960,1 10,9 139 409,8 31,3 17 466,3 10,6 3 493,5
45,1
8 489,7
17 076,2
3 932,4
%
6,1
198,1
Vysvětlivky:
• REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje znečišťování
• REZZO 2 – střední zdroje znečišťování
• REZZO 3 – malé zdroje znečišťování
• REZZO 4 – mobilní (liniové) zdroje znečišťování
% podíl na emisích v ČR
Podíl okresu Nový Jičín na produkci emisí Moravskoslezského kraje je patrný z následující
tabulky (REZZO 4 nebylo pro okres Ostrava stanoveno).
Emise okres Frýdek-Místek 2008
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
REZZO
1-3
Okres
TZL
SO2
Frýdek-Místek
Frýdek-Místek
Frýdek-Místek
991,7
90,9
569,2
Frýdek-Místek
1 651,8
NOx
VOC
NH3
4 012,4
44,5
426,0
CO
t/rok
2 964,3 47 851,6
93,1
74,5
127,3
1 572,0
340,7
89,2
321,1
165,9
88,1
-
4 482,9
3 184,7
751,0
254,0
49 498,1
Ve správním území Komorní Lhotka se nenachází zdroj emisí zařazený do Portálu veřejné
správy - Provozovny ohlašovatelů do IRZ podle OKEČ.
Ovzduší v celé oblasti, která zahrnuje také řešené území obce Komorní Lhotka, ovlivňují
i zdroje z okolních průmyslových center (především město třinec) a za určitých klimatických
podmínek také vzdálenější zdroje.
Zdrojem znečištění ovzduší jsou nejen emise z velkých zdrojů průmyslu a energetiky, ale
i lokální zdroje a doprava. Spalovací procesy v dopravních prostředcích emitují (kromě
mnoha jiných látek) směs oxidu dusnatého (90%) a oxidu dusičitého (10%). Chemickou
reakcí mezi kyslíkem, oxidem dusičitým a těkavými organickými sloučeninami (VOC) za
přítomnosti slunečního světla se tvoří přízemní (troposférický) ozón. Nárůst emisí z dopravy
není přímo úměrný její intenzitě. Zpravidla produkce emisí roste pomaleji v závislosti na
vývoji nových technologií a stavu vozového parku.
Hluková situace je závislá především na intenzitě dopravy a stavu vozovek. Její posouzení
navrhuji zahrnout do procesu EIA při povolování konkrétních záměrů na posuzovaném území.
Obecně při projekci a schvalování a následně při provozu výrobních objektů je třeba dbát na
dodržování hygienických limitů.
25
___________________________________________________________________________
• Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod
Ve správním území Komorní Lhotka lze očekávat s rozvojem území i změnu v produkci
odpadů. Dosavadní řešení likvidace komunálních odpadů vycházela ze základních dokumentů
a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství, to je Plánu odpadového hospodářství ČR, na
který navazuje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (POH MSK). Tento
plán byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004
usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška
Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004. Plán odpadového
hospodářství původce odpadů je v obci zpracován.
Likvidaci komunálních odpadů (včetně nebezpečných odpadů) v řešeném území provádí
Nehlsen Třinec, s.r.o. Odpady jsou ukládány na skládku mimo správní území.
Průmyslové odpady, pokud v některých provozech vznikají, je nutno likvidovat separátně
podle platné legislativy.
Způsob likvidace odpadů není v rozporu s Plánem odpadového
Moravskoslezského kraje ani s legislativou, zejména zákonem o odpadech.
hospodářství
Do budoucna lze očekávat změnu produkce komunálního odpadu úměrně k změně počtu
obyvatel a zvyšování využitelnosti odpadů. Současně i s ohledem na platnou legislativu a Plán
odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje se předpokládá zvýšení využívání odpadů
s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšení
materiálového využití komunálních odpadů o 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000.
Současně je cílem snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku
2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování. S ohledem na
tyto výhledy lze předpokládat, že celkové množství nevyužitelného tuhého komunálního
odpadu oproti současnosti klesne.
Množství a druh průmyslového odpadu budou závislé na rozvoji podnikání v obci a na rozvoji
nových technologií.
Za účelem likvidace odpadních vod má obec Komorní Lhotka vybudovány stoky jednotné
kanalizace, které jsou zaústěny na mechanické ČOV. Čištění odpadních vod v okrajových
čístech je zajištěno v žumpách či domovních ČOV. V ÚP Komorní Lhotka jsou zakresleny
dle projektu „Odkanalizování části obce „Za školkou“ a „U kostela“ nové úseky kanalizace
v celkové délce cca 2 km, které jsou napojeny na stávající jednotnou kanalizaci. Navrženou
kanalizační síť v délce cca 2,5 km je ÚP navrženo rozšířit o další stoky v návaznosti na
zastavitelné plochy.
Dešťové vody ze zahrad a dvorů se doporučuje zasakovat v maximální míře v území
(§ 5 zákona č. 273/2010 Sb. - úplné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
některých zákonů (vodní zákon)) anebo využívat jako vody užitkové, a tím zpomalit jejich
rychlý odtok z území. Přebytečné srážkové vody je navrženo odvádět povrchově mělkými
zatravněnými příkopy nebo z rozsáhlejších zastavitelných ploch dešťovou kanalizací do
vhodného recipientu.
•
Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch
Výstavba rodinných domů a dalších staveb ve většině případů navazuje na stávající zastavěná
území nebo vyplňuje současné proluky. Současně se zástavbou se zmenší plochy území
vhodného pro zasakování srážkové vody a vody z tání sněhu. Změní se odtokové poměry
a u větších zastavěných území se při neřešení zasakování srážkových vod (nebo jejich zdržení
na jednotlivých pozemcích) může neúměrně zvýšit povrchový odtok. Opatření pro zasakování
dešťových vod se doporučuje zejména na lokalitách s rodinnou zástavbou.
26
___________________________________________________________________________
•
Změna vegetace
Většina změn využití ploch, navržených v územním plánu Komorní Lhotka, je v současné
době zařazena do ZPF. Celkem bude zábor 37,15 ha, z toho je 34,90 ha zemědělské půdy.
Realizací bytové výstavby (plochy smíšené obytné 26,94 ha) se tyto plochy zčásti zastaví,
zčásti budou zatravněny nebo osázeny okrasnými nebo ovocnými stromy.
Zábor zemědělských pozemků pro potřeby ÚSES je navrhován na 5,12 ha. Všechny plochy
jsou navrženy k zalesnění. Při zakládání prvků ÚSES na nezalesněné půdě je nutno využít ve
velké míře meliorační dřeviny - keře a stromy. Při přeměnách druhové skladby doporučujeme
respektovat místní provenienci (přírodní lesní oblast) a odpovídající ekotop. Potenciální
přirozená vegetace je na následujícím obrázku.
Obrázek č. 29: Potenciální přirozená vegetace
http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
Potenciální přirozená vegetace
10 – ostřicová dubohabřina
18 – bučina s kyčelnicí devítilistou
19 – bučina s kyčelnicí žláznatou
25 – smrková bučina
26 – podmáčená dubová bučina
27
___________________________________________________________________________
• Změna vzhledu krajiny
Reliéf řešeného území má charakter zvlněný v lesní krajině s příkrými svahy. Z hlediska
krajinných typů náleží celé správní území obce Komorní Lhotka do typu Krajiny novověké
kolonizace Carpatica.
Zástavba je volně koncentrovaná podél silnice vedoucí ze severu k jihu a je tvořena převážně
rodinnými domy a zemědělskými usedlostmi. Ostatní zástavba je rozvolněná a tvoří ji
převážně rekreační objekty. Víc než dvě třeiny území tvoří lesní porosty, které jsou většinou
součásti CHKO Beskydy a lokalit soustavy Natura 2000. Vegetaci tvoří rozsáhlé lesní
komplexy s enklávami travních porostů, které vznikly odlesněním hřbetů, dnes jsou
využívány omezeně a podléhají pozvolnému zalesnění. Do těchto poloh zasahuje již jen
okrajově rozptýlená zástavba, dnes s převážně rekreačním využitím. Z hřebenových enkláv
jsou rozsáhle výhledy na pohoří Beskyd a okolní obce
Obrázek č. 30: Letecký snímek řešeného území obce Komorní Lhotka
Ve správním území obce Komorní Lhotka převládá návrh zastavitelných ploch pro obytnou
zástavbu. Navržené plochy vyplňují proluky stávající zástavby.
Pozitivní vliv na krajinu mají především navržené plochy územního systému ekologické
stability. Předpokládá se zábor 5,12 ha zemědělské půdy pro zalesnění.
Vlivem realizace ÚP nedojde ke snížení hodnoty krajinného rázu nad únosnou míru, při
dodržování určitých opatření. Při posuzování nových záměru je v celém území nutno dbát na
výškovou hladinu, plošné uspořádání a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Jedním
z významných rysů harmonické venkovské krajiny jsou volné, nezastavěné horizonty.
Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaným.
Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny
a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny. V této oblasti je nutné
zabezpečit důslednou ochranu přírodě blízkých ekosystémů.
28
___________________________________________________________________________
• Systém NATURA 2000
Systém Natura 2000 ve správním území obce Komorní Lhotka je zastoupen evropsky
významnou lokalitou Beskydy a ptačí oblasti Beskydy. Lokality soustavy Natura 2000
zobrazuje následující obrázek.
Obrázek č. 31: Soustava Natura 2000
http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs
Natura 2000
Evropsky významná lokalita
Ptačí oblast
- Evropsky významná lokalita Beskydy CZ0724089 o celkové rozloze 120386,5333 ha.
Předmětem ochrany jsou zachovalé podhorské a horské lesy, které mají přirozenou
druhovou i věkovou skladbu. V území se vyskytuje celá řada chráněných a ohrožených
druhů živočichů a rostlin
- Ptačí oblast Beskydy CZ0811022 o celkové rozloze 41907,1600 ha. Předmětem ochrany
této ptačí oblasti jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa
bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum),
puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus
martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides
tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. Některé plochy navržené
v ÚP Kmorní Lhotka zasahují do evropsky významné lokality a ptačí oblasti nebo její
blízkosti.
Některé plochy navržené v ÚP Komorní Lhotka zasahují do EVL Beskydy a PO Beskydy.
29
___________________________________________________________________________
• Ostatních systémy ochrany přírody
V posuzovaném území se vyskytuje zvláště chráněné území, a to chráněná krajinný oblast
Beskydy. Rozsah zvláště chráněných území znázorněn na následujícím obrázku.
Obrázek č. 32: Hranice CHKO Beskydy ve správním území obce Komorní Lhotka
http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs
Některé plochy navržené v ÚP Komorní Lhotka zasahují do CHKO Beskydy.
Z hlediska obecné ochrany přírody jsou v řešeném území významné systémy ÚSES,
významné krajinné prvky (VKP) a ochrana krajinného rázu.
Územní systém ekologické stability krajiny
Hospodaření v ÚSES je regulováno. Ideálním cílem hospodaření je vytvořit prostředí
s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. Dle Zásad územního rozvoje
Moravskoslezského kraje (Krajíček a kol. 2008) řešeným územím obce Komorní Lhotka
neprocházejí prvky nadregionálního ani regionálního významu. Přehled všech prvků ÚSES
lokálního významu je uveden v Odůvodnění územního plánu Komorní Lhotka, grafické
zpracování je v hlavním výkresu.
30
___________________________________________________________________________
Významné krajinné prvky
Do obecné ochrany přírody spadají také významné krajinné prvky (VKP). Významný
krajinný prvek - VKP - je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny
utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability (§ 3, odst. 1, písm.
b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění – dále pouze zákon).
VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách.
• za VKP ze zákona se prohlašují veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera
a údolní nivy.
• registrovaným VKP se může stát část krajiny. VKP jsou kategorií ochrany těch částí
(segmentů) volné krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště
chráněnou část přírody (tj. zvláště chráněná část přírody, např. chráněné území,
nemůže podle zákona být registrována jako VKP).
Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze
tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační
funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného
prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové
zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří
zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování
pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.
Ve správním území obce Komorní Lhotka je registrován významný krajinný prvek:
- 30-01/Ra – Lipová alej Komorní Lhotka – Hnojník, datům registrace 14. 12. 2000.
4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být
uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací
dokumentace významně ovlivněny.
•
Kvalita ovzduší, hluková zátěž
Obecným problémem pro celé území Moravskoslezského kraje je kvalita ovzduší.
Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (Sdělení č. 6 odboru ochrany ovzduší MŽP
o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat
za rok 2009 – Věstník MŽP 04/2011) – obec Komorní Lhotka náleží do oblasti pro stavební
úřad Hnojník k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Překračovány jsou koncentrace PM10
a BaP (polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren:
Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území)
Stavební úřad
PM10 PM10 NO2
Benzen Souhrn překročení IL
(r IL) (d IL) (r IL)
Hnojník
87,8
87,8
Vysvětlivky: IL – imisní limit; d IL – 24hodinový imisní limit; r IL – roční imisní limit
Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo (a) pyren - CIL - (v % území)
Stavební úřad
Hnojník
B(a)P
1,4
As
-
Souhrn překročení CIL
1,4
Do budoucna lze očekávat spíše zlepšování kvality ovzduší v řešeném území, a to zejména
vlivem zavádění nových technologií a zpřísňováním emisních limitů.
Obecně lze však očekávat, že uplatněním opatření ve smyslu koncepcí MSK se situace
zejména v kvalitě ovzduší bude zlepšovat.
31
___________________________________________________________________________
• Staré ekologické zátěže
Ve správním území obce Komorní Lhotka je dle Portálu veřejné správy (Cenia) registrována
jedna staré ekologické zátěže.
Evidenční číslo
6881001
Lokalita
Komorní Lhotka
současný stav
komunální skládka - uzavřena
Obrázek č. 33: Skládky- http://mapy.geology.cz/website/geoinfo/displayAttributeData.htm
stará ekologická zátěž
32
___________________________________________________________________________
• Nárůst plochy umělých povrchů
Dosavadní využití území bylo příčinou vzniku umělých povrchů. Jejich rozsah k roku 2006 je
uveden na následujícím obrázku.
Obrázek č. 34: Umělé povrchy – (http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=atmdep&)
Realizací územního plánu se rozsah těchto ploch zvětší. Celkový zábor půdy se předpokládá
37,15 ha.
•
Důlní činnost
Do posuzovaného území zasahují dobývací prostory Komorní Lhotka stanovený pro těžbu
hořlavého zemního plynu a zemního plynu.
•
Sesuvná území
V posuzovaném území jsou evidovány dvě sesuvná území (viz. obrázek č. 11). Při úpravách
terénu a stavební činnosti je nezbytné s možností vzniku sesuvu počítat. V územích
náchylných k sesuvům nedoporučujeme zasakovat dešťovou vodu.
•
Eroze půdy
Území je v některých místech významně ohroženo erozními procesy. Při porušení trvalého
travního porostu nebo odlesnění území hrozí vznik rýhové eroze. Nebezpečné jsou zejména
náhlé prudké deště a bouřky. Ohrožení vodní erozí v posuzovaném území je uvedeno na
následujícím obrázku.
33
___________________________________________________________________________
Obrázek č. 35: Erozní ohrožení (http://www.bnhelp.cz)
Průměrný smyv na pozemcích (ztráta půdy) na pozemcích je uveden na obrázku č. 36.
Obrázek č. 36: Ztráta půdy (http://www.bnhelp.cz)
34
___________________________________________________________________________
Obrázek č. 37: Maximální přípustné hodnoty faktoru Cp
(http://ms.sowac-gis.cz/mapserv/dhtml_eroze/index.php?project=dhtml_eroze&)
Pro zachování nebo snížení negativních vlivů vodní eroze je třeba věnovat pozornost
především dodržováním protierozních osevních postupů a využitím dostupných organizačních
agrotechnických a vegetačních opatření, na které jak znázorňuje obr. č. 37, je třeba důsledně
dbát hlavně na plochách se svažitým terénem a nevysazovat zde širokořádké kultury. Na
nejohroženějších plochách je vhodné preferovat trvalé zatravnění. Zvýšenou erozi lze
očekávat na plochách určených k výstavbě a to v období realizace zemních prací. Nejvyšší
hodnoty potenciální eroze jsou zpravidla v odlesněných územích.
•
Ložiska nerostných surovin
Dalšími významnými prvky pro koncepci jsou ochranná pásma ložisek nerostných surovin.
Celé správní území Komorní Lhotka, spadá do chráněného ložiskového území černého uhlí
a zemního plynu Čs. část Hornoslezské pánve. V současné době není pravděpodobná na
většině území exploatace ložiska černého uhlí klasickými metodami a nepředpokládá se
v souvislosti s tím vznik důlních škod deformacemi terénu.
Chráněné území bylo stanoveno rozhodnutím MŽP ČR č. j. 880/667/22/A-10/97/98 ze dne
27. 3. 1998 a v tom případě nebylo nutné postupovat dle ustanovení § 19 zákona č. 44/1988
Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Se změny dané zákonem
č. 186/2006 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007, podle ustanovení §18 odst. 1a §19
nového znění horního zákona vyplývá, že lze zřizovat stavby, které nesouvisí s dobýváním
výhradního ložiska jen na základně závazného stanoviska dotčeného orgánu a rozhodnutí
o umístění stavby a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním
může vydat jen příslušný orgán na základě závazného stanoviska orgánu kraje po projednání
s obvodním báňským úřadem (viz Stanovisko k aplikaci horního zákona v řízeních
a postupech dle stavebního zákona – Krajský úřad Moravskoslezského kraje 4. 4. 2007,
č. j. ÚPS/4266/2007/Sni). Dne 17. 9. 2007 vydal Krajský úřad Moravskoslezského kraje
35
___________________________________________________________________________
Závazné stanovisko k umísťování staveb v chráněném ložiskovém území (č. j. MSK
127566/2007, sp. zn. ŽPZ/16077/2007/Svo) ve znění: Krajský úřad souhlasí s umísťováním
staveb v území ploch C2, bez stanovení podmínek pro jejich provedení.
Pro chráněné ložiskové území (černé uhlí) byly zpracovány mapy a podmínky pro zajištění
stavby
proti
účinkům
poddolování
(http://mapy.krmoravskoslezsky.cz/tms/zpz_poddol/index.php?client_type=map_resize&strange_opener=0).
Podle těchto map spadá celé správní území obce Komorní Lhotka do ploch C2.
Dále do řešeného území zasahuje chráněné ložiskové území Komorní Lhotka II pro těžbu
zemního plynu a do chráněných ložiskové území Komorní Lhotka stanovená také pro těžbu
zemního plynu.
Přehled všech chráněných území nerostných surovin, výhradních ložisek nerostných surovin
a dobývacích prostorů je znázorněn na obr. č. 8 (viz. kap. Nerostné suroviny).
•
Chráněná území (podzemní vody)
Na správním území obce Komorní Lhotka se nevyskytují zdroje podzemní vody.
•
Chráněná území (ochrana přírody)
Návrh územního plánu Komorní Lhotka popisuje stávající zvláště chráněné území, lokality
soustavy Natura 2000, VKP a prvky územního systému ekologické stability a vyhodnocuje
silné a slabé stránky, příležitostí i hrozby. Vymezením hranice zastavěného území
a zastavitelných ploch dochází k mírným kolizím mezi zájmem o ekonomické využití území
s možností využít stávající a navrženou dopravní a technickou infrastrukturu a ochranou
přírody.
Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být porosty místní provenience (viz obr. č. 29).
Výrazné bariéry, které by se křížily s prvky ÚSES a omezovaly pohyb organismů, lze v území
Komorní Lhotka charakterizovat jako polopropustné bariéry. Jedná se o křížení s vedením
vysokého napětí 22 kV, křížení se silnicemi a ostatními komunikacemi.
Také významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením (§ 4, odst.
2 zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění). Při využívání VKP
nesmí být narušena jeho obnova a nesmí dojít k ohrožení nebo oslabení jeho stabilizační
funkce. K zásahům, které mohou vést k poškození či zničení VKP nebo ohrožení či oslabení
jeho ekologicko-stabilizační funkce, je nutno získat závazné stanovisko orgánu ochrany
přírody. Mezi takové zásahy se počítá zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny
kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.
Dalšími střety jsou kolize vymezených ploch s ochrannými pásmy lesů. Využití těchto částí
ploch musí být v souladu s platnou legislativou. Ochranné pásmo lesa je určeno vzdáleností
50m od jeho okraje dle zákona č. 289/95 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
36
___________________________________________________________________________
5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant
politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.
Moravskoslezský kraj je z hlediska kvality životního prostředí jeden z nejzatíženějších
v České republice. Nejzávažnější je velkoplošné poškození krajiny těžbou, kontaminace půd a
podzemní vody v důsledku průmyslové činnosti, znečištění povrchových vod a znečištění
ovzduší z dopravy a stacionárních zdrojů. Nárůst dopravy zvyšuje i hlukovou zátěž v okolí
silně zatížených komunikací a ve velkých městech. V Moravskoslezském kraji vzniká velké
množství průmyslového odpadu, zejména z energetiky, hutnictví a těžby uhlí.
Ekologická problematika vyvolala potřebu tyto problémy řešit, a to i s ohledem na novou
legislativu České republiky a legislativu Evropské unie. Z tohoto důvodu Moravskoslezský
kraj zadal v roce 2002 zpracování následujících koncepčních materiálů v oblasti životního
prostředí (http://www.kr-moravskoslezsky.cz/zp_00.html):
1. Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území
Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010
2. Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského
kraje
3. Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje
4. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje
5. Koncepce strategie ochrany přírody krajiny Moravskoslezského kraje
6. Koncepce
Environmentálního
vzdělávání,
výchovy
a osvěty
(EVVO)
Moravskoslezského kraje
7. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje
8. Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje
9. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje
Ad 1) Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod
Cílem dokumentu je zhodnocení současného stavu povrchových a podzemních vod v kraji se
zaměřením na jejich množství a kvalitu, včetně předpokládaného vývoje do budoucna a návrh
způsobu protipovodňové ochrany i odstranění negativních vlivů znečišťování vod. Dokument
byl určen pro přechodné období do doby schválení Plánu oblasti jednotlivých povodí podle
§ 25 vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů). Plán povodí byl v r. 2009 schválen.
Vodní tok Stonava a Lučina má stanoveno záplavové území včetně vymezení jeho aktivní
zóny. Záplavové území Stonávky stanovil KÚ Moravskoslezského kraje dne 16. 1. 2007,
čj. MSK/ 195654/2006. Záplavové území zasahuje do zastavěného území Komorní Lhotky
a limituje jeho rozvoj. Záplavové území Lučiny stanovil KÚ Moravskoslezského kraje dne
25. 5. 2005, čj. 3112/2005/ŽPZ/Hec/001. Záplavové území nezasahuje do zastavěného území
Komorní Lhotky a nelimituje jeho rozvoj.
Správního území obce Komorní Lhotka se nachází v CHOPAV Beskydy.
Ad 2) Program snižování emisí a imisí
Cílem programu je zajištění kvality ovzduší a ochrany klimatu v souladu s rámcovou směrnicí
Evropské unie o ovzduší. Program bude obsahovat akční plán ochrany ŽP v oblasti ochrany
ovzduší a klimatu a bude mj. zahrnovat také problematiku úspor energie, včetně možností
37
___________________________________________________________________________
využití obnovitelných zdrojů energie, problematiku restrukturalizace průmyslu a vlivu
dopravy.
V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací
škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na
celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle postupných
hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných
provozovateli zdrojů (zejména v souvislosti s platností emisních limitů pro zdroje
znečišťování ovzduší podle vyhlášky MŽP č. 117/1997 Sb. a 356/2002 Sb.) a postupná změna
palivové základny u všech kategorií stacionárních zdrojů. Příznivý vývoj se však v posledních
letech zastavil a u některých ukazatelů došlo i ke zhoršení situace.
V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský
program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Program snižování emisí
Moravskoslezského kraje byl aktualizován v roce 2008, krajský úřad předkládá vždy do 31.
prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za
předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Primárním
cílem je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2),
oxidy dusíku (NOX), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3), stanovených pro
Moravskoslezský kraj. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování
emisí znečišťujících látek na úrovni obcí.
V rámci integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje byl
sestaven časový plán implementací opatření. Zásadním opatřením (mimo průběžná
technologická a kontrolní opatření, podporu ekologicky šetrných výrobků apod.) je
k 30. 10. 2007 vyjednat rozsah snížení emisí velkých zdrojů znečišťování. Za splnění
odpovídá Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Obdobná opatření pro střední a malé zdroje
k datu 1. 1. 2010 mají vyjednat obce. Program předpokládá, že k roku 2010 opatření povedou
k určitému postupnému snížení výměry území, na kterém dochází k překračování imisních
limitů nebo u některých parametrů lze očekávat, že limity budou nad územím kraje plošně
dodržovány.
V březnu 2009 byl vydán Nařízením Moravskoslezského kraje ze dne 4. 3. 2009 nový
Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, který
vyhodnotil účinnost dřívějších opatření a definoval nová opatření. Prioritami jsou
• snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10
• snížení emisí oxidů dusíku
• snížení emisí těkavých organických látek (VOC)
• snížení emisí oxidu siřičitého.
Pro obce je doporučeno (není povinností obce) zpracování programu ke zlepšení kvality
ovzduší a v rámci aktualizace krajských programů iniciovat změny, které by do těchto
programů zahrnuly opatření vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší v řešeném území. Dále je
nutno přiměřeně zohlednit překročení imisních limitů při povolování umístění dalších zdrojů
znečištění ovzduší v území dotčených územních celků. Tento postup je v souladu
s Programem Moravskoslezského kraje pro snižování emisí a imisí.
Pro obec Komorní Lhotka jsou zdroje znečištění ovzduší především lokální vytápění a místní
doprava a dále Třinecké železárny v nedalekém městě Třinci.
Ad 3) Územní energetická koncepce
Cílem územní energetické koncepce Moravskoslezského kraje je vytvoření vhodných
podmínek pro hospodárnou výrobu, distribuci a spotřebu energie s minimálním dopadem na
38
___________________________________________________________________________
životní prostředí a definování investičních potřeb v oblasti energetiky v kraji. Koncepce
vychází z analýzy stávajícího stavu energetického systému, stanovení trendů vývoje poptávky
a z již zpracovaných energetických dokumentů.
Zásobování elektrickou energií
Nadřazená soustava ZVN a VVN - v souladu s nadřazenou dokumentací (ZÚR MSK) je
navržena výstavba nového vedení ZVN - 400 kV, jako souběžná linka se stávající trasou
jednoduchého vedení 400 kV - ZVN 404 Nošovice – Varín.
Distribuční soustava VN - potřebný příkon pro území obce Komorní Lhotka bude zajištěn
z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkou ze stávajících linky VN 06, která se pro zajištění
potřebného příkonu navrhuje rekonstruovat ve stávající trase.
Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení
a podnikatelské aktivity v řešeném území bude během návrhového období zajištěn ze
stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny 5 novými DTS
navrženými v lokalitách s novou výstavbou.
Zásobování zemním plynem
VTL plynovody a RS – s výstavbou vysokotlakých plynárenských zařízení se v řešeném
území neuvažuje.
Místní plynovodní síť - místní plynovodní síť je provedena jako středotlaká v tlakové úrovni
do 0,3 MPa. Pro novou zástavbu je navrženo rozšíření středotlaké plynovodní sítě. Vedení
inženýrských sítí podél místních komunikací v nových lokalitách výstavby se doporučuje
sdružovat do společné trasy v šířce 120 -150 cm od hranice oplocení.
Ad 4) Plán odpadového hospodářství
Cílem Plánu odpadového hospodářství je vytvoření vhodných podmínek jak pro předcházení
a minimalizaci vzniku odpadů, tak i pro adekvátní způsob nakládání s odpady. Jeho
zpracování vychází ze zákona o odpadech (zákon. č. 383/2001 Sb., o odpadech a o změně
některých dalších zákonů, v platném znění) a příslušné vyhlášky MŽP.
Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje byl přijat a schválen Zastupitelstvem
Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla
přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností, ze dne
13. 11. 2004.
V současné době v řešeném území zajišťuje nakládání s komunálním odpadem firma Nehlsen
Třinec, s.r.o. a odpad je odvážen skládku mimo řešené území.
V obci je zabezpečen separovaný sběr skleněného a plastového odpadu. Nebezpečný odpad je
odebírán a následně odvážen pojízdnou sběrnou v pravidelných, předem ohlášených
termínech, přibližně dvakrát ročně.
Z hlediska ochrany životního prostředí je důležité rozšiřovat systém třídění odpadu a jeho
recyklaci.
Ad 5) Koncepce strategie ochrany přírody krajiny
Cílem Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny je vytvořit ucelený přehled o stavu
přírody a krajiny na území Moravskoslezského kraje, včetně přehledu všech používaných
nástrojů ochrany přírody. Koncepce vychází z cílů a principů Státního programu ochrany
přírody a krajiny a z podrobné analýzy současného stavu. Srozumitelným způsobem navrhuje
další nezbytné kroky k vytvoření uceleného systému ochrany přírody a krajiny v kraji.
Koncepce reaguje na předpokládané změny veřejné správy v oblasti ochrany přírody
39
___________________________________________________________________________
a krajiny, vyvolané nezbytností implementace soustavy Natura 2000 dle směrnic Evropských
společenství o ptácích a stanovištích. Dokument odpovídajícím způsobem popisuje
příslušnost jednotlivých orgánů ochrany přírody k jednotlivým navrhovaným opatřením,
příslušnou zodpovědnost za jejich provedení, včetně vyhodnocení ekonomických dopadů.
Územní plán Komorní Lhotka respektuje vymezení chráněných území i podmínky jejich
využívání a upřesňuje průběh a úpravy územního systému ekologické stability v souladu se
Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje (Krajíček L. a kol. - 2008).
Ad 6) Koncepce Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty
Cílem Koncepce EVVO Moravskoslezského kraje je návrh uceleného systému EVVO v kraji,
který bude na základě rovného přístupu ke všem cílovým skupinám EVVO naplňovat
příslušná opatření Programu rozvoje kraje. Zpracování koncepce vychází především ze
zákona o právu na informace (zákon č. 123/1998 Sb., v platném znění), který kraji ukládá
povinnost podporovat v rámci samostatné působnosti vytvoření systému EVVO i z některých
dalších předpisů (mj. usnesení vlády ke Státnímu programu EVVO v České republice).
Ad 7) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací
Cílem Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (zpracovala společnost
Koneko spol. s r.o. 2004 pro Ministerstvo zemědělství Moravskoslezský kraj) je vytvořit
podmínky pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury na území
Moravskoslezského kraje. Součástí plánu je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních
vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s požadavky příslušné směrnice
Evropských společenství. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací navrhuje optimální rozvoj
zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým
upřednostněním v jednotlivých lokalitách kraje s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti
financování a ekonomickou průchodnost navržených postupů. Plán rozvoje vodovodů
a kanalizací je koordinován s příslušnými částmi Koncepčního rozvojového dokumentu pro
plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje.
Obec Komorní Lhotka má vybudovaný veřejný vodovod. Zdrojem pitné vody je přivaděč
OOV DN 500 Tošanovice - Třinec. Územním plánem je navrženo stávající vodovodní síť
rozšířit o další vodovodní řady v délce cca 1 km pro zásobování zastavitelných ploch. Dále je
navržena rekonstrukce řadů v severovýchodní části obce a v severozápadní části obce. Pro
plochy, které jsou mimo dosah vodovodních řadů pitné vody, je navrženo individuální
zásobení pitnou vodou.
Ad 8) Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje
Cílem této koncepce je:
•
•
•
•
zabezpečení rozvoje zemědělských aktivit v oblastech s příhodnými podmínkami pro
agrární produkci,
zabezpečení jiných podnikatelských aktivit navazujících na rozvoj zemědělství
i dalších vhodných odvětví,
zachování tradičních hodnot v území, a to i v návaznosti na trvale udržitelný rozvoj
krajiny,
posílení ekonomické a sociální stability venkovských sídelních celků.
40
___________________________________________________________________________
Koncepce má část popisnou, analytickou a strategickou – návrhovou.
Koncepčními materiály se řídí orgány kraje, např. při rozhodování o použití rozpočtu kraje
apod., v některých případech jsou tyto dokumenty také závazné pro rozhodování dalších
orgánů veřejné správy, včetně obcí.
Výše uvedené koncepce byly zpracovány v souladu s Národním rozvojovým plánem 2000 –
2006. V roce 2006 byl zpracován dokument Program rozvoje Moravskoslezského kraje
(Agentura pro regionální rozvoj, a.s., G-Consult spol. s r.o., Hospodářská rozvojová agentura
třinecka, Podnikatelské centrum s. r. o., RPIC-ViP s.r.o. 2006) na období 2006 – 2008.
Program obsahuje zejména:
a) analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku
slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje,
b) vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj
kraje, spolu s uvedením oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně
navrhovaných opatření,
c) úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního
prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v jeho samostatné působnosti.
Program je strukturován do pěti prioritních oblastí:
1. Konkurenceschopné podnikání
2. Úspěšní lidé
3. Dynamická společnost
4. Efektivní infrastruktura
5. Vzkvétající území
Pro další období byly koncepce rozpracovány v Národním rozvojovém plánu ČR 2007 –
2013.
Globálním cílem Národního rozvojového plánu v období 2007 – 2013 je přeměna
socioekonomického prostředí České republiky v souladu s principy udržitelného rozvoje tak,
aby Česká republika byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel.
Prostřednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného
růstu, jehož tempo bude vyšší než průměrný růst EU. ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a
o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života
obyvatelstva. Byly vymezeny strategické cíle:
⇒ Otevřená, flexibilní a soudržná společnost
⇒ Atraktivní prostředí
⇒ Vyvážený rozvoj území
Na základě definovaných cílů a priorit byly vymezeny následující operační programy:
OP Podnikání a inovace, OP Výzkum, vývoj, inovace, OP Zaměstnanost, OP Vzdělávání, OP
Životní prostředí, OP Doprava, Integrovaný operační program, Regionální operační programy
regionů soudržnosti, OP Konkurenceschopnost a OP Adaptabilita pro cíl Regionální
konkurenceschopnost a zaměstnanost - region soudržnosti Praha, OP Přeshraniční spolupráce
pro cíl Evropská územní spolupráce, OP Technická pomoc.
Z hlediska vlivu na prostředí je velmi významný OP Životní prostředí. Globálním cílem OP
Životní prostředí je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu
udržitelného rozvoje se zaměřením na plnění požadavků právních předpisů ES v oblasti
životního prostředí.
Specifické cíle tohoto operačního programu se vztahují na zlepšení situace v následujících
41
___________________________________________________________________________
oblastech:
1. vodní hospodářství a protipovodňová ochrana
2. ovzduší a hluk
3. využití obnovitelných zdrojů energie,
4. odpady, obaly a staré zátěže,
5. environmentální rizika, omezování průmyslového znečištění a zlepšení životního
prostředí urbanizované krajiny
6. příroda a krajina
7. environmentální vzdělávání, poradenství a osvěta
ÚP Komorní Lhotka respektuje výše uvedené cíle a zapracovává je do návrhů využití
jednotlivých ploch a limitů využití území.
Ad.9) Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje
Územní plán Komorní Lhotka je v souladu se Zásadami územního rozvoje
Moravskoslezského kraje.
Respektuje požadavky stanovené nadřazenou územně plánovací dokumentací ZÚR MSK:
Pro obec Komorní Lhotka vyplývají limity:
- veřejně prospěšné stavby:
E8 - výstavba nového vedení ZVN - 400 kV, jako souběžná linka se stávající trasou
jednoduchého vedení 400 kV - ZVN 404 Nošovice – Varín.
- územní rezervy:
P502 - územní rezerva pro stavbu vysokotlakého plynovodu DN 200, PN 40 PZP Třanovice –
Komorní Lhotka, která je vymezena koridorem o šířce 200 m od předpokládané osy
plynovodu na obě strany.
V oblasti zdraví obyvatelstva se Česká republika připojila k deklaraci ZDRAVÍ 21. Na této
deklaraci se usnesly členské státy Světové zdravotnické organizace na 51. světovém
zdravotnickém shromáždění v květnu 1998. Deklarace formuluje základní politické principy
péče o zdraví v jeho nejširších společenských souvislostech. Zdraví je v deklaraci stanoveno
jedním ze základních lidských práv a jeho zlepšování hlavním cílem sociálního
a hospodářského vývoje. Deklarace definuje 21 cílů. Popisuje dílčí úkoly i aktivity pro jejich
dosažení. Realizací cílů ZDRAVÍ 21 by členské státy měly dosáhnout výrazného snížení
úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, na nádory, úrazy a snížit výskyt závažných nemocí
a faktorů, které je ovlivňují. Prostředkem je k tomu pokrok v prevenci příčin a rizik nemocí.
Na plnění programu se budou podílet všechny složky společnosti. Pro řešení územního plánu
a zejména výstavbu průmyslových objektů a zón je významný cíl 13 – Zdravé místní životní
podmínky.
Zdravotní stav obyvatel a stav životního prostředí v ostravsko-karvinské oblasti je dlouhodobě
sledován od roku 1994 Krajskou hygienickou stanicí Ostrava, od roku 2004 Zdravotním
ústavem se sídlem v Ostravě. Šrám (2007) porovnává tyto výsledky s údaji v Praze, Teplicích
a Prachaticích (lokality, kde byl sledován vývoj znečištění ovzduší a zdravotní stav populace).
Konstatuje, že průměrné koncentrace PM10 v roce 2005 překračovaly hodnotu 40 µg/m3
(lokalita Bartovice) v měsících leden až březen a říjnu až prosinci. V obdobných termínech
byly na Ostravsku pozorovány i zvýšené koncentrace PAU. V roce 2006 se situace příliš
nezměnila. Ostravsko patří k nejvíce zatíženým územím. Koncentrace karcinogenních PAU
jsou na Ostravsku nejvyšší v celé ČR. Výsledkem je nepříznivý vliv na počátky těhotenství,
schopnost oplodnění spermií, na dýchací onemocnění u dětí a na astma.
42
___________________________________________________________________________
Situaci a vývoj lze dobře ilustrovat na vývoji astmatu a alergií u dětí
(http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/vyskyt-astmatu-a-alergii-u-deti-1). Studie probíhá
opakovaně v 18 městech ČR: Brno, České Budějovice, Frýdek-Místek, Hodonín, Jablonec n.
Nisou, Jihlava, Karviná, Kladno, Hradec Králové, Mělník, Most, Olomouc, Ostrava, Praha,
Sokolov, Ústí n. Labem, Ústí n. Orlicí, Žďár n. Sázavou. Podle periodicky opakovaného
šetření prevalence alergií vzrostl počet alergických dětí za posledních deset let téměř
dvojnásobně: ze 17 % v roce 1996 na 32% v roce 2006. Nejčastějším onemocněním je
alergická rýma pylová a atopický ekzém; obě tyto alergie činí přes polovinu všech
diagnostikovaných alergických onemocnění. V roce 2006 bylo lékařem diagnostikováno
astma u 8 % dětí, což představuje nárůst o polovinu ve srovnání s rokem 1996. Výskyt
alergických onemocnění je závislý na věku. Pro mladší děti je typický zejména atopický
ekzém, pro starší děti pylová alergická rýma. U této diagnózy je evidentní nárůst s věkem.
Výskyt astmatu byl v roce 2006 nejvyšší u třináctiletých, a to téměř dvojnásobný ve srovnání
s pětiletými. Uvedená data jsou vztažena k výše uvedeným lokalitám. S ohledem na to, že
koncentrace prachových částic PM10 pro území stavebního úřadu Příbor přesahovaly limitní
hodnoty na 100% území (Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP č. 8 na základě dat z roku
2007 – Věstník 6/2009), lze podobné, i když mírnější závěry očekávat i pro území Mošnov.
Pro krátkodobě zvýšené denní koncentrace suspendovaných částic PM10 se udává, že
způsobují nárůst celkové nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdce a cév,
zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu kašle a ztíženého dýchání, zejména u astmatiků
(http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/expozice-obyvatel-suspendovanym-casticim-vevenkovnim-1). Mezi účinky dlouhodobě zvýšených koncentrací patří snížení plicních funkcí
u dětí i dospělých, zvýšení nemocnosti na onemocnění dýchacího ústrojí a výskytu symptomů
chronického zánětu průdušek, zkrácení délky života hlavně z důvodu vyšší úmrtnosti na
choroby srdce a cév a pravděpodobně i na rakovinu plic. Tyto účinky suspendovaných částic
frakce PM10 bývají uváděny i při průměrných ročních koncentrací nižších než 30 µg/m3. Při
chronické expozici suspendovaným částicím frakce PM2,5 se redukce očekávané délky života
začíná projevovat již od průměrných ročních koncentrací 10 µg/m3. V Moravskoslezském
kraji se sledují okresy Karviná, Frýdek – Místek a Ostrava – město. Ve všech lokalitách
hodnoty PM2,5 se nejčastěji pohybují mezi 20 – 30 µg/m3.
43
___________________________________________________________________________
6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných
vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení.
Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení
Při hodnocení této kapitoly se neuvažuje s nulovou variantou, která by znamenala zachování
stávajícího stavu území, to je existenci stávajícího územního plánu Komorní Lhotka a byla by
výraznou překážku dalšího rozvoje obce.
V průběhu zpracování územního plánu bylo upuštěno od variantních řešení zastavitelných
ploch a způsobu jejich využití.
7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo
kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných
záporných vlivů na životní prostředí
Územní plán není řešen variantně. Hodnoceny jsou interakce vlivů na obyvatelstvo,
biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, hmotné statky, kulturní dědictví,
vlivy na krajinu a hlukovou zátěž. Z hlediska trvání lze všechny vlivy považovat za
dlouhodobé až trvalé.
Dále je uveden seznam a vyhodnocení všech navrhovaných ploch určených pro bydlení,
občanského vybavení, sportovní zařízení, výrobu a skladování a technickou infrastrukturu,
včetně podmínek a opatření k předcházení a snížení vlivů na životní prostředí.
Označení funkčního využití odpovídá územnímu plánu, bližší způsoby využití jsou rovněž
uvedeny v ÚP Komorní Lhotka.
Plochy smíšené obytné (SO)
Plochy občanského vybavení - veřejné infrastruktury (OV)
Plochy občanského vybavení - sportovních zařízení (OS)
Plochy smíšené výrobní a skladování (VS)
Plochy technické infrastruktury (TI)
________________________________________________________________________ 44
___________________________________________________________________________
Označení
Shrnutí
Hodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí – návrh podmínek
plochy
Z1, Z2, Z3
Funkční
využití
SO
Bez limitů.
Z4, Z5,
SO
Plochy zasahují do ochranného pásma lese.
Bez zvláštních podmínek.
Doporučujeme omezit zásah do ochranného pásma lesa v co největší míře a
na každé navrhované ploše akceptovat pouze jeden rodinný dům, z důvodu
zachování charakteru rozptýlené zástavby.
Z6, Z7, Z8, Z9,
Z10, Z11, Z12,
Z14, Z15, Z16
SO
Z13
SO
Z17
SO
Plocha minimálně zasahuje do ochranného pásma lesa.
SO
Plocha Z18 a Z29 minimálně zasahuje do ochranného
pásma lesa.
Některé plochy se nacházejí v II. třídě ochrany zeměd.
půdy.
Z20
VS
Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa.
Plocha se nachází v II. třídě ochrany zeměd. půdy.
Z21
Z31
OH
SO
Bez limitů.
Přes plochu prochází VN 22 kV.
Z32, Z37
SO
Jedná se o větší zábor zemědělské půdy. Plocha Z37
spadá do CHKO Beskydy a EVL Beskydy.
Z33, Z34, Z35,
Z36
SO
Plochy Z35 a Z36 spadají do CHKO Beskydy a EVL
Beskydy.
Z38
OV
Plocha minimálně zasahuje do ochranného pásma lesa
a dále spadá do CHKO Beskydy a EVL Beskydy.
Z39, Z40, Z43
VS
Z18, Z19, Z22,
Z23, Z24, Z25,
Z26, Z27, Z28,
Z29, Z30
Bez limitů
Některé plochy se nacházejí v II. třídě ochrany zeměd.
půdy.
Část plochy zasahuje do stanoveného záplavového
území.
Plocha se nachází v ucelené zástavbě rodinných domů.
Plochy spadají do CHKO Beskydy a EVL Beskydy.
Doporučujeme vyřazení této plochy pro prochu bydlení nebo min. její
redukci mimo stanovené záplavové území.
Plochu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek a do systému staveb
zakomponovat plochy veřejné zeleně.
Tato plocha zasahuje do volné krajiny, do ochranného pásma lesa a nachází
se v blízkosti územního systému ekologiské stability. Z těchto důvodů
doporučujeme ponechání stávajícímho způsobu využívání plochy
zemědělské (Z).
Respektovat VN 22 kV (zákon č. 458/2000 Sb., v platném znění).
Doporučujeme vypracovat územní studii, která by řešila napojení
inženýrských sítí a dopravy. Dále je nutno plochu vhodně rozčlenit, aby
netvořila kompaktní celek a doplnit o plochy veřejné zeleně.
Jedná se o menší plochy, které jsou prolukami ve stávající zástavbě nebo
přímo na zástavbu navazují. Není potřeba navrhovat zvláštní podmínky
z hlediska ochrany životního prostředí.
Plochu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek a doplnit o plochy
veřejné zeleně.
Při volbě výroby volit provoz s nízkou hladinou hluku a nízkými emisemi.
(blízká obytná zástavba).
Povolit jen takové budoucí objekty a provozy, které nebudou překračovat
povolené nebo výhledové emisní limity. Pro zmírnění vlivu na krajinný ráz
________________________________________________________________________
45
___________________________________________________________________________
Z41
OV
Plocha spadá do CHKO Beskydy a EVL Beskydy.
Z42
SO
Přes plochu prochází VN 22 kV. Plocha spadá do
CHKO Beskydy a EVL Beskydy.
Z44
SO
Plocha spadá do CHKO Beskydy a EVL Beskydy.
Z45
OS
Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa. Plocha
spadá do CHKO Beskydy a EVL Beskydy.
Z46
OV
Plocha spadá do CHKO Beskydy, EVL Beskydy a PO
Beskydy a zasahuje do ochranného pásma lesa.
Z47, Z48, Z50,
Z51
SO
Beskydy.
Z49
TI
Z52
SO
Beskydy.
Plocha spadá do ochranného pásma lesa, CHKO
Beskydy, EVL Beskydy a PO Beskydy.
se doporučuje osázet okraje plochy zelení.
Jedná se o plochu menšího rozsahu v zastavěném území, není potřeba
navrhovat zvláštní podmínky z hlediska ochrany životního prostředí.
Respektovat VN 22 kV (zákon č. 458/2000 Sb., v platném znění).
Plocha navazuje na zastavěné území, není potřeba navrhovat zvláštní
podmínky z hlediska ochrany životního prostředí.
Jedná se o plochu, která zasahuje do volné krajiny, do ochranného pásma
lesa, do CHKO Beskydy a do lokalit Natura2000. Z těchto důvodů
doporučujeme redukci této plochy pouze na plochu v blízkosti zastavěnného
území pro např. fotbalové či dětské hřiště.
Jedná se o plochu, která zasahuje celá do ochranného pásma lesa a spadá do
CHKO Beskydy a EVL Beskydy. Plocha se nachází mimo souvisle
zastavěné území. V okolí se nachází jen několik rekreačních chat. S ohledem
na charakter zástavby a ochranu přírody a krajinného rázu doporučujeme
vyřazení této plochy.
Jedná se o plochy menšího rozsahu, které již navazují na stávající zástavbu,
není potřeba navrhovat zvláštní podmínky z hlediska ochrany životního
prostředí.
Jedná se o plochu pro návrh zemního vodojemu, není nutné navrhovat
zvláštní podmínky z hlediska ochrany životního prostředí.
Při akceptování plochy doporučujeme v této ploše pouze jeden rodinný dům
z důvodu zachování charakteru rozptýlené zástavby.
________________________________________________________________________
46
___________________________________________________________________________
Shrnutí nejčastěji navržených opatření:
- Pro zmírnění vlivu na krajinný ráz se doporučuje osázet okraje plochy zelení.
- Do systému staveb zakomponovat plochy zeleně.
- Při volbě výroby volit provoz s nízkou hladinou hluku a nízkými emisemi (blízká obytná
zástavba).
- Povolit jen takové budoucí objekty a provozy, které nebudou překračovat povolené nebo
výhledové emisní limity.
- Plochu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek.
- Vypracovat územní studii.
- Respektovat VN 22 kV (zákon č. 458/2000 Sb., v platném znění).
Obecná opatření
Dopravní zátěže území a zvýšení emisní a hlukové zátěže území
Pro stavby umístěné v okolí komunikací je nutno dodržovat:
• u silnic ochranná pásma podle zákona č. 13/1997 Sb. v platném znění;
• v místech, kde by byla překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná
opatření na budovách (úprava fasád, protihluková okna, výstavba protihlukových
bariér, výsadba keřů nebo stromů);
• v místech, kde by byla překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná
opatření na komunikaci (šířková homogenizace komunikace, volba vhodného
povrchu, omezení maximální povolené rychlosti, zabezpečení plynulého provozu);
• udržovat komunikaci v dobrém technickém stavu;
• realizovat úpravy komunikací podle návrhu v ÚPN Komorní Lhotka.
Vliv hluku z ostatních zařízení na obyvatelstvo je možno regulovat při povolování stavby
stanovením limitních hlukových parametrů těchto zařízení a stanovením ochranných pásem
(u některých staveb je ochranné pásmo dáno zákonem – např. vedení VN, transformátory).
Emisní situace je ovlivněna mimo dopravu zejména systémem vytápění bytů a provozoven.
V současné době je obec plošně plynofikována. Pro budoucnost se navrhuje:
• zachovat a rozvíjet systém individuálního vytápění na zemní plyn nebo elektřinu;
• u objektů bez možnosti využití zemního plynu preferovat biomasu (dřevní hmota)
a její ekologické spalování v teplovodních kotlích tzv. pyrolytickou destilací;
• při povolování nových provozoven se zaměřit na výroby a technologie s minimálními
emisemi a malou dopravní zátěží.
Ovlivnění odtokových poměrů ze zastavených ploch
Minimalizovat změny odtokových poměrů lze zasakováním vhodných dešťových vod (voda
ze střech) na lokalitě nebo jejich zadržováním a odváděním ve smyslu § 5 zákona č. 273/2010
Sb. (úplné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon)). Na lokalitách náchylných k sesuvům zasakování nedoporučujeme. Voda
z komunikací a parkovišť může být kontaminována a je vhodnější jí odvádět do kanalizace
nebo předčistit v lapolu. Zasakování se řídí vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných
požadavcích na využívání území ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. a vyhlášky 22/2010 Sb.
Na plochách s drenážními systémy hrozí jejich porušení při stavebních pracích a následné
zamokření lokality nebo zaplavování sklepů a podmáčení staveb, případně může porušení
podpořit vznik sesuvu. Změnám lze předcházet důsledným respektováním a zachováním
funkčnosti dosavadních drenážních systémů nebo jejich rekonstrukcí. Veškeré zpevněné
plochy, které mohou být kotaminovany nebezpečnými látkami (např. plochy obslužných
________________________________________________________________________ 47
___________________________________________________________________________
parkovišť) je třeba zabezpečit dle patné legisativy a norem tak, aby nedocházelo v důsledku
dešťových splachů k ohrožování podzemních a povrchových vod.
Porušení stability území
V rizikových plochách je nezbytné zabezpečit zejména drenáž podzemní vody a její odvádění
do bezpečných míst. Na zemědělských pozemcích se svažitým terénem dbát na dodržování
osevních postupů a nevysazovat širokořádkové kultury. Při volbě kultury využívat erozních
map, zejména faktoru Cp (viz kap. 4, eroze půdy).
Ovlivnění systému ÚSES
Na území obce Komorní Lhotka nedochází ke střetům s trasami jiných liniových prvků –
elektrovody, silnice, apod.
Při křížení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat narůst dřeviny do
maximální přípustné výšky.
Nejvýraznější bariérou v řešeném území je plocha aktivního lomu v průběhu trasy lokálních
prvků, která po dobu potřeb těžby bude částečně nespojitá.
Změna vzhledu krajiny
Při posuzování nových záměru je ale v celém území nutno dbát na výškovou hladinu, plošné
uspořádání a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Jedním z významných rysů
harmonické venkovské krajiny jsou volné, nezastavěné horizonty a také zachování rozvolněné
zástavby. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně
exponovaným. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického
měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny.
Základní podmínky ochrany krajinného rázu
- U staveb, u nichž je možné porušení krajinného rázu, je podmínkou posouzení vlivu stavby
na krajinný ráz.
- U nových staveb (včetně změn staveb stávajících) dodržet stávající výškovou hladinu,
plošné uspořádání a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny.
- Umísťování nadzemních elektrických vedení do pohledově exponovaných prostorů
a prostorů se zvýšenou estetickou a přírodní hodnotou krajinného rázu není přípustné.
- Při navrhování nových stavebních celků podporovat jejich přirozené začlenění do krajiny
(např. výsadbami zeleně).
- Platí ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél komunikací, vodních toků a vodních
ploch, které jsou významnými přírodními hodnotami.
________________________________________________________________________ 48
___________________________________________________________________________
8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí
přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky
územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení
způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně
plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení.
Pro řešení územních plánů je důležité základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os
a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů. V územním plánu Komorní Lhotka je
situace popsána následovně:
Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni
jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR) z r. 2008. Nově
bylo provedeno i upřesnění v rámci Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (r.
2010).
Vlastní řešené území není součástí rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava,
s původním vymezením za SO ORP: Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek, Havířov,
Hlučín, Karviná, Kopřivnice, Orlová, Ostrava, Třinec.
Úkoly pro územní plánování:
V rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí:
a) vytvářet územní podmínky pro umísťování aktivit spojených s restrukturalizací ekonomiky
– splněno vymezením zastavitelných ploch smíšených výrobních a skladování
b) vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti hraničních oblastí se
Slovenskem – netýká se území obce Komorní Lhotka
c) vytvářet územní podmínky pro rozvoj přeshraničních pěších a cyklistických tras – netýká
se území obce Komorní Lhotka
d) vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace – splněno návrhem rozvoje ploch
občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení a ploch občanského vybavení
– veřejné infrastruktury
e) chránit v ÚPD území pro modernizaci a rekonstrukci silnice I/11 v úseku MÚK R48 –
státní hranice na kapacitní silnice v souladu s rozvojovými aktivitami oblasti – netýká se
území obce Komorní Lhotka
f) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru,
zejména vymezením vhodných lokalit pro zatravňování a pastvinářství – není v územním
plánu řešeno, podstatnou část zemědělských pozemků již nyní tvoří trvalé travní porosty.
Ochrana životního prostředí je do územního plánu zapracována zejména při návrhu ÚSES,
ploch veřejné zeleně, návrhu kanalizace, návrhu systému vytápění a plynofikace
a v doporučeních k jednotlivým částem územního plánu (např. zachování krajinného rázu,
vymezení ochranných pásem, vyhodnocení a návrh dopravních změn).
________________________________________________________________________ 49
___________________________________________________________________________
9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje
a územně plánovací dokumentace na životní prostředí
Územní plán Komorní Lhotka navrhl změny, které umožní další rozvoj oblasti a současně
doplnil řadu nových úprav, které mají za cíl zachovat ekologickou stabilitu krajiny. Při
realizaci změn a sledování jejích vlivů na životní prostředí je nezbytné dodržovat určité
postupy a ukazatele specifické pro posuzované území:
• Řada doporučení je v obecné úrovni zapracována v územním plánu. Tato
doporučení po jejich projednání a schválení je nezbytné respektovat, aby
negativní dopady těchto změn byly minimální nebo byly zcela odstraněny.
• U rozsáhlejších nebo specifických záměrů je nutno počítat s dalším projednáním
ve smyslu posouzení vlivů tohoto záměru podle zákona č. 100/2001 Sb.
v platném znění.
• U konkrétních území s již definovanou ochranou (chráněná území, významné
krajinné prvky aj.) je třeba dodržovat zákony a vyhlášky platné pro tato území
a jejich naplňování kontrolovat. Nestandardní zásahy předem projednat
s příslušným orgánem ochrany přírody.
• Schvalovat záměry, které odpovídají platnému územního plánu a při jejich
realizaci zachovávat postupy, které neohrozí okolní prostředí a umožní naplnění
cílů koncepcí Moravskoslezského kraje.
• U rámcových záměrů (například výrobní provozovna), kde není dosud
definitivně rozhodnuto o konečném využití, postupovat při výběru konkrétního
projektu podle následujících kritérií:
− Zacházení s nebezpečnými látkami
− Zabezpečení ochrany půd a horninového prostředí
− Míra rizika vzniku sesuvného území
− Zabezpečení ochrany vod, výstavba odpovídající ČOV
− Zachování odtokových poměrů (zasakování dešťových vod, záchytná
nádrž)
− Řešení dopravy s ohledem na intenzitu dopravy v místě projektu
− Produkce emisí
− Produkce odpadů a jejich likvidace
− Řešení problémů starých zátěží
− Estetika stavby a její soulad s okolím, ovlivnění krajinného rázu
− Využití prostoru k výsadbě zeleně
− Počet nově vytvořených pracovních míst
• U výstavby rodinných domů doporučujeme zvažovat vnější siluety zastavěného
území s ohledem na charakteru a rozmístění povolovaných staveb a doprovodné
zeleně. Doporučujeme zachovávat charakter staveb, který koresponduje se
současným charakterem staveb. Pohledové horizonty a území pohledově
významná by neměla být zastavována, aby nedocházelo ke snížení především
pohledové a estetické charakteristiky krajiny.
• Při realizaci staveb (zemních pracích) dbát na údržbu a zachování drenážních
systémů.
________________________________________________________________________ 50
___________________________________________________________________________
10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů
Cílem Územního plánu Komorní Lhotka bylo navrhnout urbanistickou koncepci jejího
rozvoje, stanovit hlavní, přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch
a jejich uspořádání, určit základní regulaci území a vymezit hranice zastavitelného území
obce. Zpracování posouzení vlivů Územního plánu Komorní Lhotka na životní prostředí
vyplývá z požadavků uvedených v koordinovaném stanovisku k návrhu územního plánu
Komorní Lhotka.
Řešení územního plánu Komorní Lhotka předkládá zábor půdy 37,15 ha, z toho je 34,90 ha
zemědělských pozemků. Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá
zábor celkem 5,12 ha zemědělských pozemků. Nejvíce ploch je navrženo pro obytnou
zástavbu. Dále jsou vymezeny plochy občanského vybavení – veř. infrastruktruy (OV),
plochy - obč.vybavení – sport. a rekr. zařízení (OS), plochy obč. vybavení - hřbitovů (OH),
smíšené výrobní a skladování (VS), plochy technické infrastruktiry (TI), plochy zeleně
veřejné (ZV) a plochy prostranství veřejných (PV). Územní plán dále řeší zásobování nové
výstavby vodou, plynem a elektrickou energií, řeší také parkovací a odstavné plochy
a dopravní infrastrukturu – silniční a zabývá se i likvidací odpadních vod. V ÚP je zakreslen
dle projektových dokumentací návrh kanalizace, která je zapojena do stávající jednotné
kanalizace. V rámci navržené kanalizační sítě v délce cca 2 km, je územním plánem navrženo
rozšířit tuto kanalizaci o další řady v délce cca 2,5 km v návaznosti na zastavitelné plochy.
Odvádění dešťových vod se doporučuje vhodnými terénními úpravami v max. míře zadržet
v území a dále využívat jako vodu užitkovou. Přebytečné srážkové vody je navrženo odvádět
povrchově např. zatravněnými příkopy do vhodného recipientu. Pro plochy, které jsou mimo
dosah kanalizace, je likvidace odpadních vod řešena nadále individuálně u rodinných domů.
Z hlediska životního prostředí v budoucnu budou klíčové kvalita ovzduší a také dopravní
problémy.
Předmětem hodnocení je vyhodnocení všech navrhovaných ploch učených pro bydlení,
občanskou vybavenost, sport, technickou infrastrikturu, výrobu a skladování, včetně
podmínek a opatření k předcházení a snížení vlivů na životní prostředí. Hodnocení ploch je
uvedeno v kapitole 7, její tabulkové části, která obsahuje označení plochy, shrnutí vlivů na
životní prostředí a hodnocení z hlediska těchto vlivů, vč. podmínek, za jakých lze lokalitu
akceptovat. V kapitole 7 je uvedeno také shrnutí nejčastěji navržených opatření a obecná
opatření, které zabrání snížení vlivu na životní prostředí nad únosnou míru. Při posuzování
nových záměru je nutné v celém území dbát na výškovou hladinu, plošné uspořádání
a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Jedním z významných rysů krajiny jsou volné,
nezastavěné horizonty. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově
významně exponovaným. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení
harmonického měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny.
Předložený Územní plán Komorní Lhotka je z hlediska ochrany životního prostředí a přírody
akceptovatelný při dodržení doporučení uvedených v tomto posouzení (viz. kap. 7).
Úpravy na základě výsledku společného jednání
Na základě výsledku společného jednání dochází k celkovému snížení záboru půdy z 37,15 ha
na 34,37 ha. K nejvýraznějšímu snížení záboru půdy došlo u plochy Z45 občanského
vybavení – sportovních a rekreačních zařízení a to z 3,14 ha na 0,78 ha. Jako zastavitelná
________________________________________________________________________ 51
___________________________________________________________________________
plocha zůstala vymezena pouze plocha pro výstavbu vleku, zbývající část plochy je vymezena
jako plocha zemědělská, která může být v zimním období využívána pro sjezdové lyžování.
Celkem se předpokládá zábor 16,52 ha odvodněných zemědělských pozemků.
Zároveň byly upraveny třídy ochrany kvality půdy.
Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou z částečně v nejlepší kvalitě ve třídě ochrany
II. Převažují půdy v nejhorší kvalitě, ve třídě ochrany IV. a V. Plochy navržené k záboru
navazují na zastavěné území a jsou jeho doplněním.
Z celkového předpokládaného záboru půdy je 34,37 ha, z toho je 32,13 ha zemědělských
pozemků.
(Viz textová část Odůvodnění územního plánu Komorní Lhotka, kapitola 7. Vyhodnocení
předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky
určené k plnění funkcí lesa.
V Ostravě, upraveno na základě výsledku společného jednání - říjen 2011
Literatura:
Černikovský L., Krejčí B., Ptašek P., Machač M., Kruštík M. (2007): Kvalita ovzduší
v oblasti Ostravsko-Karvinska
Doucha P. (2008): Dopravní hluk a lidské zdraví. EKO, r. XIX, 1, s. 13-14.
Demek J. a Mackovič P. (2006): Zeměpisný lexikon ČR – Hory a nížiny
Fusková V. a kol. (2011): Územní plán Komorní Lhotka. Urbanistické středisko Ostrava,
s.r.o.
Hrabánková A. a kol. (2007): Revize zranitelných oblastí pro nitrátovou směrnici. VÚV
T.G.M. Praha.
Krajíček L. a kol. (2008): Návrh Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Atelier
T- plan, s.r.o.
Olmer M. – Herrmann
Z. – Kadlecová R. – Prchalová H et al. (2006):
Hydrogeologická rajonizace České republiky. Sborník geologických věd. hydrogeologie,
inženýrská geologie 23, str. 5-31.
Quitt E. (1975) : Klimatické oblasti ČSR, Mapa 1: 500 000. Geografický ústav ČSAV Brno
Šrám Radim J. (2007): Nové poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na zdravotní stav
populace. Ochrana ovzduší, 5-6/2007, p. 5-9.
Urban, J. (2009). Územní plán Jablunkov-koncept, naturové posouzení dle §45i z.č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Aquatest, Brno, 54 s.
Kolektiv autorů (2006): Návrh národního rozvojového plánu České republiky 2007 – 2013.
Ministerstvo pro místní rozvoj.
Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (vydalo dne 22. 12. 2010
Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje na svém 16. zasedání usnesením č. 16/1426).
________________________________________________________________________ 52

KOMORNÍ LHOTKA

Transkript

Podobné dokumenty

Diplomová práce

OZNÁMENÍ

Tvorba a ochrana krajiny - EnviMod

Info bulletin SMO duben-červenec 2015

ligotský minizpravodaj

ke stažení zde

Untitled - VAK Jablonné nad Orlicí, a.s.

Valy-Bučník

Doplňky k historii geologických a paleontologických výzkumů

Windows Vista jsou záměrně vadné

POSOUZENÍ VLIVU ÚP NA ŽP

Názor na stáří jeskyně Na Turoldu na základě