Informatika a výpočetní technika pro tercii

Komentáře

Transkript

Informatika a výpočetní technika pro tercii
Základy_IVT_2009.doc
Úvod do informatiky a
výpočetní techniky
Tercie a 1.C– 2009
1. Úvod
Od konce 18. století se každých deset let zdvojnásobuje objem informací, které má lidstvo k dispozici. Je čím dál
tím důležitější umět je získávat, zpracovávat, předávat. Představují v dnešní době cenné zboží, bez něhož není
možné ani rozhodování, ani řízení.
Počítač je stroj na zpracování informací.
Původně sloužil především k vědeckým výpočtům, proto název počítač.
Oblast použití počítačů
Dnes se používají prakticky ve všech oblastech lidské činnosti.
Kancelářské aplikace – zpracování textů, tabulek, map
Databázové aplikace – hromadné zpracování velkých skupin údajů: kartotéky, údaje o zaměstnancích, zboží
apod.
Grafické systémy – vytváření grafických prezentací a tiskovin
Grafické editory – zpracování obrázků a fotografií
Řídící systémy – řízení strojů, výrobních linek apod.
Komunikace prostřednictvím počítačových sítí (internet)
Operační systémy – programy, které umožňují uživateli ovládat počítač a pracovat s dalšími programy
Programování – vytváření programů (např. uvedených aplikací)
Řád učeben výpočetní techniky – viz příloha
Studijní materiály
•
•
http://www.gymnct.cz/~vesr/index.htm
Materiály ke konkrétní hodině:
Sr Zdroje
Ukládání své práce:
•
•
Dokumenty/Třídy/1.C/Vaše složka
Sr/Studenti/1.C – podle okolností
První pohled na počítač
Skříň – obsahuje mozek počítače – procesor a paměť (Elektronické součástky) a pevný disk, protože paměť
při vypnutí ztrácí obsah.
S počítačem se domlouváme pomocí klávesnice a myši, klávesnice slouží ke vstupu údajů, myš k ovládání
programů.
Údaje se zobrazují na monitoru, uvnitř skříně je grafická karta, která převádí elektrické impulsy z počítače na
obrázek na monitoru.
K přenosu dat mezi počítači a k zálohování slouží dnes předevčím USB Flash disk, CD a DVD disky,
popř.diskety.
Počítač může mít ještě další části – např. síťovou kartu, zvukovou kartu, modem, mechaniku CD, DVD aj.
.
Co se děje při zapnutí a vypnutí počítače
Zapnutí – tlačítko na přední části skříně (power) – kontrola součástí počítače, z disku se načte operační
systém (Windows) do paměti, zobrazí se plocha Windows, můžete se přihlásit do sítě: (Způsobem přihlášení je
dáno kam můžete a co smíte dělat)
1
Základy_IVT_2009.doc
Učebna 310 a 303: Uživatelské jméno: student, heslo:s, po zadání údajů klepněte na tlačítko OK.
Vypnutí – Start/Vypnout počítač
Před vypnutím je třeba ukončit práci systému, pak nás počítač upozorní, že ho můžeme vypnout (302) nebo tak
učiní sám.(303, 310)
Počítače se obvykle vypínají na konci vyučování, jinak je třeba při skončení práce se odhlásit:
Odhlášení: Start/Odhlásit
První seznámení se systémem
Počátkem veškeré práce s počítačem je pracovní plocha, která se zobrazí po zapnutí počítače. Najdete na ní:
• Hlavní panel s tlačítkem Start
• Ikony
• Otevřená okna programů a složek
Počítač ovládáme hlavně myší, klávesnice slouží především ke psaní, navíc nám umožňuje používat tzv.
klávesové zkratky.
okno
otevřené
složky
okno spuštěného
programu
tlačítko
start
hlavní
panel
Práce s myší:
Kurzor myši – ukazuje vaši okamžitou pozici na obrazovce. Může mít různé podoby. Na ploše vypadá jako
šipka, může se změnit v křížek, v přesýpací hodiny (dává najevo, že je systém zaneprázdněn), v textu je pak
tvořen blikající čárkou.
Kliknutí – klepnutí levým tlačítkem – většinou vybírá objekt, který změní barvu, může také spouštět nějakou
akci.
Dvojklik (poklepání) – dvojí rychle následující stisknutí levého tlačítka myši spouští základní činnost objektu.
(Složka se otevře, program spustí…)
Kliknutí pravým tlačítkem myši – obvykle otvírá místní (kontextovou) nabídku akcí, které s daným objektem
jde provádět.
Tažení myší – pokud stisknete tlačítko myši na nějakém objektu a táhneme, můžeme tento objekt (např. ikonu)
přesunout.
Práce s klávesnicí
V horní části klávesnice jsou funkční klávesy, (F1 – F12)
které se dají kombinovat s dalšími klávesami. Pod nimi
vpravo je alfanumerická klávesnice pro psaní textu,
eventuelně čísel, vlevo pak numerická klávesnice pro psaní
čísel. Mezi nimi se nacházejí klávesy pro pohyb kurzoru.
Několik často užívaných klávesových zkratek
2
Základy_IVT_2009.doc
Esc – ruší akci
F1 – Nápověda
Alt F4 – ukončení programu
Del – mazání vybraného objektu
Enter – potvrzení akce
Ctrl Alt Del – postupné vypínání běžících úloh při „zatuhnutí“ počítače
Zobrazíte-li si místní nabídku plochy (klik pravou myší v místě, kde nic není), můžete vytvořit nový objekt –
Nový – Dokument aplikace Microsoft Word. (Aj.)
Spustí se program pro práci s textem (textový editor), který se jmenuje Word a můžete začít psát.
Velká písmena – se stisknutou klávesou Shift
Všechna velká – CapsLock
Mazání písmene pod kurzorem – Del
Mazání písmene vlevo od kurzoru – klávesa BackSpace (šipka vpravo)
2. Základy ovládání Windows, IVT, pojem informace a její
jednotka
Informace
je obecný pojem, který vyjadřuje obsah sdělení.
Snižuje neurčitost a zvyšuje pravděpodobnost předvídání výsledků určité události.
Příklad informací: údaje, čísla, znaky, povely, instrukce, zprávy…
Je nehmotná, ale vždy souvisí s nějakým fyzickým dějem, který ji nese.
Signál je nositel informace. (velikost napětí či proudu, světelný paprsek, otvor v papíru, polarizace
magnetického dipólu…)
Umožňuje získání, uchování, zpracování a přenos informace.
• Digitální signál – nabývá jen určitých hodnot, (napětí buď 0 V nebo 2 V, otvor je nebo není) je typický pro
počítačovou komunikaci.
• Analogový signál – mění se spojitě (zvuk)
Informatické disciplíny
Informace zkoumají:
• Teorie informace – kybernetická věda, zkoumá přenos, kódování a měření informace. ve složitých
systémech, Tvůrce – Claude Elwood Shannon (*1916)
• Informatika se zabývá strukturou, využitím a zpracováním informací, vychází z algebry.
• Výpočetní technika – souhrn metod k práci s výpočetními prostředky. (počítače, kalkulátory…)
Základní pojmy
Algoritmus – postup řešení úlohy
Hardware – technické vybavení počítače
Software – programové vybavení počítače
Počítač je stroj na zpracování informace, dnes také slouží k tvůrčí činnosti a komunikaci mezi lidmi.
Informační společnost je společnost třetího tisíciletí, technická a obchodní informace se stává nejcennějším
zbožím.
Kompatibilita – slučitelnost: technická, programová, datová, obsluhy
Jednotky informace
Nejmenší množství informace je sdělení, zda určitá událost nastala nebo nenastala. Zahrnuje tedy dvě možnosti,
které můžeme zapisovat jako 0 nebo1. Toto elementární množství informace se nazývá 1 bit a značí 1b.
Bity sdružujeme do osmic – bytů (1B = 8b) – lze tam tedy umístit 28 =256 různých řad nul a jedniček.
Větší jednotky jsou 1KB = 210 =1024B je asi 1000B (pro odlišení od přesně 1000 B =1 kB se užívá velké K)
1MB je asi 1000 kB je asi milion B.
1 GB je asi 1000 MB
Kolik bytů zabere:
Znak
Celé číslo
Stránka textu
Stránka textu ve Wordu
1B
4B
2 kB
24 kB
3
Základy_IVT_2009.doc
Malá fotografie (JPG)
Zvuk v CD kvalitě
Zvuk MP3
Komprimované video
Video v Tv kvalitě
100 kB
176 kB/s
16 kB/s
100-200 kB/s
20 MB/s
Základy ovládání Windows
Okno
Windows je systém oken, jakákoliv činnost uživatele se odehrává v oknech.
titulní lišta s názvem
okna,
vpravo tlačítka :
minimalizace,
maximalizace,
zavření okna
hlavní nabídka
panel nástrojů
adresní řádek
podokno
úloh
stavový řádek s informacemi
o obsahu složky
Otevření okna: dvojklik na ikoně nebo stisknutí klávesy Enter, je-li vybrána
Zavření okna: zavírací tlačítko v pravém horním rohu okna nebo Alt F4
Minimalizace: minimalizační tlačítko v pravém horním rohu odsune program na pozadí, ale neukončuje jeho
činnost. Zobrazení lze obnovit klepnutím na tlačítko tohoto programu v hlavním panelu.
Maximalizace: příslušné tlačítko pravého horního rohu, zvětší okno na maximální míru (celou obrazovku),
tlačítko se změní na tlačítko, kterým jde obnovit původní stav.
Změna polohy okna: tažení za titulní lištu
Změna velikosti: tažení za okraje, tažení v rohu vyvolává proporční změnu – zachovává původní poměr délky a
šířky okna
Posuvníky
Pokud se nedá zobrazit vše, co okno obsahuje, zobrazí se pouze výřez a skryté části zobrazujeme
pomocí posuvníků při pravém nebo dolním okraji okna. Můžeme klepat na šipky (malý kousek) nebo
táhnout za jezdce uprostřed.
Čím menší je posuvná lišta (má velký prostor k pohybu), tím víc objektů okno obsahuje.
Různé typy oken:
• Okno složky (Dokumenty)
• Okno aplikace (Poznámkový blok)
• Informační okno (Okno zprávy, např. okno, které žádá potvrzení při mazání )
• Konfigurační okno /Dialogový panel – většinou s nabídkami akcí a potvrzujícími či rušícími tlačítky)
Zobrazení okna složky
Způsob zobrazení okna složky a objektů
uvnitř se dá nastavit v nabídce Zobrazit.
(Viditelnost panelu adresa, standardních
tlačítek, stavového řádku…)
Miniatury se používají pro zobrazení složek,
které obsahují obrázky, v podrobnostech se
zobrazí podrobnější informace o objektech.
Ikony se dají řadit podle různých kritérií –
abecedně dle názvu, dle data vytvoření, dle
velikosti…
4
Základy_IVT_2009.doc
Při zobrazení podrobnosti jde objekty rychle řadit poklepáním
na příslušnou položku lišty nad oknem.
Pokud zvolíme Nástroje/Možnosti složky, objeví se dialogový panel s několika záložkami, který nabízí další
možnosti nastavení okna.
Zásadně nezaškrtávejte políčko Skrýt příponu
známých typů, je lépe přesně vidět, s jakými
objekty pracujete.
Chráněné (systémové a skryté) soubory je
lepší nezobrazovat, abyste je omylem
nesmazali.
Záložka typy souborů eviduje a umožňuje
upravovat všechny typy souborů na počítači,
jejich vlastnosti a aplikace, které s nimi
pracují.
Hlavní panel
Bývá zobrazen u spodní strany obrazovky.
Zprava: START – výchozí bod Windows, tlačítka spuštěných programů (Aktivní okno má tlačítko stisknuté),
vpravo ikony důležitých programů – indikátor klávesnice, čas…
Snímání oken a obrazovky
Chceme-li uchovat obrázek aktuálního okna, stiskneme současně klávesy Alt + Print Screen, pro celou
obrazovku stačí klávesa Print Screen. Obrázek se tak uloží do schránky (dále), ze které ho můžeme vložit do
textového nebo obrázkového dokumentu současným stisknutím kláves CTRL + V.
3. Tlačítko Start, spouštění programů, zobrazení informací
v počítači
Zobrazení informací v počítači
Číselné soustavy
Převod mezi dvěma soustavami odpovídá jednoznačnému zobrazení mezi dvěma množinami.
1. množina – množina čísel
2. množina – množina cifer
Příklad: číslo 123 je v desítkové soustavě 1 stovka, 2 desítky a tři jednotky, v šedesátkové dvě šedesátky a tři
jednotky. (2 minuty, 3 vteřiny)
Desítková soustava:
25610 = 2*102 + 5*101 + 6*100
Číslo vyjadřujeme pomocí mocnin 10 a cifer 0,1..9, k zápisu použijeme jen zhuštěnou formu (tučně vyznačení
činitelé)
Analogicky ve dvojkové soustavě užíváme mocnin dvou a cifer 0,1.
Dvojková soustava:
1012 =1*22 +0*21 +1*20
Desítkové číslo
Dvojkové číslo
0
0
1
1
2
10
3
11
4
100
5
101
6
110
7
111
8
1000
9
1001
10
1010
5
Základy_IVT_2009.doc
Postup při převodu z desítkové do dvojkové soustavy:
Číslo postupně dělíme dvěma a zapisujeme zbytky, dokud není celočíselný podíl roven nule. Zbytky pak
opíšeme v opačném pořadí.
Dělení: 13 : 2 = 6 : 2 = 3 : 2 = 1 : 2 = 0
Zbytky:1
0
1
1
Výsledek: 1310 = 11012
(Stejný postup lze použít i při převodu do jiných soustav)
Zobrazení čísel
Celé kladné číslo se ukládá do čtyř B převedené do dvojkové soustavy. (Starší procesory používaly 2B, protože
je princip stejný a zápis kratší, je použit v následujících příkladech)
Např.: 12310 = 11110112 se uloží takto:
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
1
1
1
0
1
1
Zobrazení znaků
Dříve nejužívanější byl osmibitový kód ASCII. Protože vznikl jako sedmibitový, původně se kódovalo jen 27 =
128 znaků. Proto je prvních 128 znaků všude stejných, druhých 128 se liší pro různé druhy abeced (národní
abecedy) a jejich kódování (Příklady kódů: ISO Latin 2, Windows 1250, PC Latin 2, kód Kamenických a pod.)
Kvůli tomu mohou vznikat problémy s kompatibilitou, texty v národních abecedách se nezobrazují správně.
(Např. na WWW stránkách, v e-mailu apod.)
Příklad:
Znak pořadové číslo v tabulce ASCII
Dvojková reprezentace
@
64
01000000
A
65
01000001
~
126
01111110
Stisknete-li současně klávesu Alt a pořadové číslo v tabulce (na numerické klávesnici), napíše se příslušný znak.
Všimněte si, že od znaku 128 záleží také na volbě klávesnice.
V současnosti se nejvíce užívá kód Unicode, kde znak zabere 2B, takže je možné pokrýt většinu znaků
národních abeced.
Tlačítko Start
V levé části jsou ikony často spouštěných programů,
vpravo Dokumenty – zobrazení složky Dokumenty, do
které si budete ukládat své práce, Tento počítač – ikona
reprezentující složku s disky, Ovládací panely, které
slouží ke konfiguraci systému, Místa v síti, Hledat pro
vyhledávání programů a dokumentů, Nápověda, aj.
Všechny programy
Všechny programy nainstalované na disku počítače,
obvykle uspořádané ve
složkách.
Hledat
umožňuje vyhledávání na
disku, podle nejrůznějších
vlastností vyhledávaného
objektu.
Zvolíme-li Všechny soubory
a složky, objeví se okno, kde
můžeme zadat další
specifikace.
pokud hledáme soubor podle
textu uvnitř, může to trvat
dost dlouho.
Výsledky vyhledávání se
průběžně zobrazují do pravé
6
Základy_IVT_2009.doc
poloviny okna, poklepáním se program spustí, dokument otevře apod.
Nápověda
F1 – vyvolá nápovědu Windows. Můžeme buď poklepáním listovat jednotlivými tématy (Jsou uspořádána
hypertextově, podobně jako například informace na internetu, takže když klepnete na nějakou položku, dostanete
o ní další podrobností.
Další možnost je použít rejstřík, pokud přesně víte, co hledáte, nebo požadavek zapsat do okna Hledat.
Spustit
slouží k přímému spouštění programů, používá se spíš pro práci se softwarem, který není dostupný běžným
způsobem.
Vypnout
• Odhlásit uživatele – pokud počítač opouštíte a nechcete ho vypínat
• Vypnout – u starších počítačů se zobrazí zpráva: Nyní můžete počítač bezpečně vypnout a vypínáte ho
ručně tlačítkem na přední stěně, u novějších systém vypne počítač sám.
• Restartovat – systém se znova zavede z disku (při těžším "zatvrdnutí")
• Přepnout do úsporného režimu – může po nějaké době nečinnosti vypnout monitor, případně i harddisk,
další akcí uživatele se činnost počítače obnoví.
Spouštění programů a přepínání mezi okny běžících programů
Spouštění programů:
• Volba programu v Nabídce Start
• Poklepání na ikonu programu nebo jeho zástupce (dále)
• Zápis názvu programu v okně spustit a stisknutí klávesy Enter
Přepínání
• Prostřednictvím hlavního panelu
Běžící programy mají na panelu svá tlačítka, stačí na ně klepnout. Aktivní program má tlačítko
stisknuté.
• Klávesové zkratky
o Alt Tab – zobrazí obdélník s ikonami spuštěných programů, aktivní je modře orámován,
přepínáte se myší nebo tabelátorem. (Tab – tabelátor – klávesa vlevo nad CapsLockem)
o Alt Esc – stejný princip, ale mezi programy se přepíná automaticky.
• Pomocí správce úloh – Ctrl Alt Del
Na záložce Aplikace vidíme běžící programy,
můžeme použít tlačítko přepnout nebo
Ukončit úlohu.
Kalkulačka
Program spustíte přes
Programy/Příslušenství/Kalkulačka.
V nabídce Zobrazit si můžete vybrat
standardní pro nejběžnější výpočty nebo
vědeckou.
Vědecká kalkulačka umožňuje mj. práci ve
vybraných číselných soustavách – přirozeně
desítkové, ale také binární, oktalové (základ
8) a hexadecimální (základ 16).
:
7
Základy_IVT_2009.doc
4. Soubory a složky
Data zakódovaná v paměti počítače do jednotlivých bytů jsou tvořena většími celky, které nazýváme soubory.
Jako soubor označujeme množinu dat v počítači, která spolu nějak souvisí. Může to být dokument, který
vytváří uživatel v nějakém programu (obrázek, text, tabulka…) nebo také program. (Kalkulačka, textový
editor…) Programy slouží k vytváření dokumentů, pod Windows mají většinou jednotné ovládání.
Dokumenty tvoříme v paměti počítače, pak je ukládáme na disk. Kopírování souboru z disku do operační paměti
se říká otvírání, opačnému procesu uzavírání souboru. Také při spuštění programu program převádíme z disku
do operační paměti. po skončení práce s programem ukládáme vytvořený dokument na disk do nějaké složky.
Ve Windows mají soubory jména, která se skládají z vlastního jména a přípony. Přípona je určena programem,
který se souborem pracuje.
Příklady:
• com, exe, bat
spustitelné soubory (programy)
• pas
zdrojový kód programu v Pascalu nebo Delphi
• txt, doc, pdf
textové soubory
• gif, jpg, bmp,WMF obrázky
• MP3, WAV
zvukové soubory
• avi
videosekvence
(pdf – portable document format – polygrafický průmysl a internet – hlavně prohlížení dokumentů, které by se
neměly měnit.)
Poznámka: pouhou změnou přípony se ovšem typ dokumentu nezmění.
Soubory ukládáme („uklízíme“) do složek. ( folders, dříve adresář – directory) Jsou to jakési přihrádky, dají se
do sebe vnořovat (vytvářet jejich další podsložky) a samy nejsou nositeli informace.
Pojmenování souboru je potom jednoznačně určeno jeho jménem s příponou a umístěním. (Na disku může být
víc souborů téhož jména, ale musí být umístěny v různých složkách.
Značení disků: C: – obvykle harddisk, A: – disketová mechanika, D,E… logické disky (CD, rámeček, síťové
disky…)
Kořenový adresář je výchozí adresář disku, značí se C:\
Podsložky se v názvu oddělují veWindows zpětným lomítkem, v Unixu a na Webu obyčejným lomítkem.
Příklad:
C:\Data\Bum\Dopis.txt
Zleva doprava: Disková jednotka a kořenová složka, složka, podsložka, jméno souboru s příponou, která udává
jeho typ.
Procházení diskem a Průzkumník
Poklepeme-li na ikonu tento počítač (plocha nebo Start), otevře se seznam disků na počítači. (včetně diskety, CD
aj.) Každý disk se chová jako složka, dalším poklepáním ho otvíráme a můžeme zkoumat jeho vnitřní strukturu.
Pokud si v možnostech složky nastavíme Zobrazovat v záhlaví úplnou cestu, můžeme sledovat přesné umístění
složek tímto způsobem.
Z místní nabídky (klepnutí pravou myší) můžeme vždy zjistit další informace o discích či složkách (poslední
položka Vlastnosti) – např. jejich velikost, datum poslední změny apod.
Do vnořených složek se tedy dostaneme jejich otevřením (poklepáním), do nadřazených tlačítkem O úroveň výš
(3. tlačítko) případně zpět, vpřed. (První dvě) Poslední dvě tlačítka na panelu umožňují Hledat a Nastavit
zobrazení objektů ve složce.
Tlačítkem Složky otvíráme program Průzkumník, který můžeme rovněž s výhodou použít k orientaci na disku.
8
Základy_IVT_2009.doc
Nalevo se objeví přehledná struktura složek z
hlediska uživatele (Nejvyšší úroveň Plocha,
z hlediska disků je to kořenový adresář. (C:))
Poklepáním na složku se napravo objevuje její
obsah, pokud má složka před sebou + , obsahuje
další složky.
Práce se složkami a dalšími objekty
Vytvoření
Pravým tlačítkem myši klepneme v místě, kde
chceme složku vytvořit a z nabídky Nový
vybereme složku. Vznikne Nová složka, jejíž
název můžeme ihned upravit. (Podobně lze
vytvářet další objekty – viz. Poznámkový blok)
Úpravy jména ukončíme stisknutím klávesy Enter.
Pokud vytváříme dokumenty pomocí programů, jsme při uzavření dotázáni, chceme-li dokument uložit a kam.
Jinak se volba Uložit, eventuelně Uložit jako nachází obvykle v nabídce Soubor. Můžeme si vybrat složku
existující nebo založit novou (Tlačítko Vytvořit novou složku vpravo nahoře)
Přejmenování
Složku vybereme klepnutím a buď dalším klepnutím v oblasti názvu nebo stisknutím klávesy F2 můžeme název
upravovat. (Úpravy nutno potvrdit klávesou Enter)
Přesunutí
přetažením myší
Smazání objektu
Pozor: smazáním složky smažete všechny objekty uvnitř.
• Přetažením na ikonu Koše na Ploše (Pokud Koš otevřeme, vybereme objekt a z nabídky Soubor
zvolíme Obnovit, případně ho z Koše přetáhneme jinam, dá se obnovit.
Koš se dá vysypat – opět nabídka Soubor nebo jeho místní nabídka, pak jsou už ovšem objekty v něm
ztraceny definitivně.
• Jinak lze použít na vybraném objektu tlačítko Del, v kombinaci se Shift se maže bez přesouvání do
Koše.
Kopírování
je vytvoření fyzické kopie objektu. (Například při zálohování kopírujeme kvůli bezpečnosti soubor na jiný disk,
také můžeme přenášet kopie souborů mezi počítači…)
• Přetažení se stisknutou klávesou Ctrl
• Výběr kopírovat z místní nabídky, když se pak přesuneme do místa, kam chceme objekt umístit,
zvolíme Vložit.
Kopírování a přesouvání mezi různými disky:
Pokud kopírujeme soubor mezi disky, není třeba držet klávesu Ctrl.
Přesouváme-li soubor mezi disky, je nutné držet klávesu Shift.
Práce s více objekty
Potřebujeme-li kopírovat, přesouvat či mazat více souborů najednou, nejprve je vybereme, pak postupujeme
stejně jako u jednotlivých objektů.
Označení více objektů vedle sebe:
• Roztáhneme kolem nich myší výběrový obdélník
• Klepneme na ně myší se stisknutou klávesou Shift
9
Základy_IVT_2009.doc
Nesousedící objekty – analogicky, ale s klávesou Ctrl.
Zástupce
Je odkaz na fyzicky existující objekt. Slouží jednak k rychlému přístupu k programům a datům, (Zástupci na
Ploše, v programové nabídce Start…), jednak k zabezpečení skutečného objektu. (pokud smažeme zástupce,
objektu jako takovému se nic nestane. Na rozdíl od kopie (která by tyto požadavky rovněž splňovala) zabírá jen
málo místa. (16 KB Windows XP)
Zástupců jednoho objektu může být několik, mohou být umístěny prakticky kdekoliv, při přesunutí fyzického
objektu zástupci fungují dál, při smazání fungovat nebudou.
Vytvoření
Vyhledáme fyzický objekt, a se stisknutou klávesou
táhneme myší tam, kde chceme zástupce.
Klepneme pravou myší do místa, kde chceme zástupce
vytvořit , z místní nabídky vybereme Nový/Zástupce a
pomocí tlačítka procházet nalezneme fyzický objekt,
který má být zastupován.
Jinak: přetáhneme objekt myší se stisknutými klávesami
Ctrl a Shift.
Příklad – vlastnosti souboru IVT pro tercii a jeho
Zástupce.
Disketa
Pokud vložíme disketu do disketové mechaniky počítače, chová se jako další složka s příslušným jménem.
(Podobně CD RW nebo např. USB flash disk).
pro větší bezpečnost dat je vhodné disketu občas naformátovat (viz. místní nabídka), přitom se smažou všechna
data a opraví některé chyby. Pozor na prach, vyšší teplotu a magnetické pole.
USB Flash Disk
Většinou má podobu klíčenky a je vybaveno pamětí typu flash, která umožňuje uchování dat i při odpojení
napájení. Data se do disku nahrávají přes sběrnici USB, odtud název.
Maximální rychlost je kolem 1 MB/s. Kapacita dnešních disků se pohybuje od 1 GB do 64 GB.
Data jsou ukládána v poli tranzistorů (plovoucí brány), zvaných „buňky“, každá z nich obvykle uchovává 1 bit
informace
5. Schránka, algoritmus a program
Algoritmus
je postup řešení úlohy. Příklady: kuchařské recepty, algoritmus písemného sčítaní… Algoritmus můžeme
chápat jako posloupnost příkazů, pomocí kterých vstupní data (která splňují určité vstupní podmínky)
převedeme na výstupní data (splňující výstupní podmínky)
Příklady vstupních dat: suroviny, čísla
10
Základy_IVT_2009.doc
Výstupní data: hotový pokrm, součet
Některé příkazy vykonáváme v závislosti na splnění určité podmínky – například: je-li jídlo málo slané,
přisolíme ho; je-li číslo různé od nuly, můžeme vypočítat jeho převrácenou hodnotu. Takovým konstrukcím
říkáme větvení nebo také podmíněné příkazy.
Jiné instrukce je třeba opakovat – mícháme, dokud kaše nezhoustne, při převodu čísla z desítkové do dvojkové
soustavy opakujeme dělení, dokud nezbude nula.
Potom hovoříme o cyklech.
Vývojové diagramy
umožňují přehledný grafický zápis algoritmů.
Vývojový diagram je obrázek, který se skládá z bloků dvou typů:
• obdélníky – funkční bloky, ve kterých je zapsána akce, která jim odpovídá
• kosočtverce – podmínkové bloky, ve kterých je zapsána podmínka, jejíž testování vyjadřují.
Základní strukturované konstrukce
Podmínka úplná
Podmínka neúplná
Posloupnost příkazů
Cyklus (s testem před tělem nebo za tělem)
(Příklady viz. Přednáška1.pdf, prezentace)
Procesor
je ten, kdo pracuje podle algoritmu. (kuchař) Aby mohl příkazy algoritmu vykonávat, musí jim jednak rozumět
(jazyk), jednak být schopen provádět akce, které daný postup předpisuje.
(Pokud někdo neumí násobilku, musí si vypomoci opakovaným sčítáním)
Program
je zápis algoritmu v programovacím jazyce.
Data i instrukce jsou v počítači v zakódována do jednotlivých bitů – vyjadřovat ale složitější myšlenky pomocí
posloupností nul a jedniček by bylo nesmírně komplikované.
(Jazyk nejbližší počítači je strojový kód, používá hexadecimální soustavu, přechodem mezi jazykem
počítačovým a člověčím je assembler – jazyk symbolických adres)
Na druhé straně má přirozený jazyk příliš bohatý slovník a nadměrnou zásobu nejednoznačností. Proto byly
vyvinuty programovací vyšší jazyky (Basic, Pascal, C, Prolog,Fortran…, které umožňují relativně pohodlný
zápis algoritmů a které se dají překládat do strojového jazyka počítače.
Tento překlad provádí program – překladač.
Práce se schránkou
Schránku si můžeme představit jako místo v paměti počítače, kam můžeme dočasně uschovat data. Schránka ve
většině programů a také ve Windows funguje tak, že pokud do ní vložíme něco nového, její dosavadní obsah se
vymaže. (Také se vymaže vypnutím nebo restartem počítače) Někde – Word – se dá do schránky přidávat a
vybírat postupně.(v Microsoft Office lze pracovat až s 12 schránkami současně)
Pomocí schránky můžeme přenášet prakticky libovolná data a to i mezi různými programy. (Kopírovat programy
mezi složkami i obrázek do textu)
Kopírování dat do schránky
Původní data zůstanou zachována na původním místě
• Ctrl C (Copy)
• Místní nabídka a volba Kopírovat
• V programech ikona panelu nástrojů (viz. obr)
Zleva: Vystřižení, kopírování, vložení
Vyjmutí dat do schránky
• Ctrl X (Cut)
• Místní nabídka a volba Vyjmout
• V programech ikona panelu nástrojů (viz. obr)
Vložení dat ze schránky na aktuální pozici
• Ctrl V (Paste)
11
Základy_IVT_2009.doc
•
•
Místní nabídka a volba Vložit
V programech ikona panelu nástrojů (viz. obr)
Vložení obrázku aktuálního okna do schránky – Alt Print Screen
Vložení obrázku celé obrazovky do schránky – Print Screen
Získaný obrázek si můžeme prohlédnout, případně ho dále upravovat např. v programu Malování, který najdeme
v programové nabídce Start/příslušenství.
Více o Poznámkovém bloku
Program se používá k editaci (editace je tvorba a upravování textu) systémových souborů a zdrojových textů
programů. Je velmi jednoduchý, nenabízí možnost pracovat s většími soubory, ale jeho hlavní nabídka je
podobná nabídkám ostatních programů, projdeme si nejčastěji užívané možnosti.
Soubor:
• Nový – vytvoření nového souboru, obvyklá zkratka Ctrl N
• Otevřít – otevření existujícího souboru, otevře se dialogové okno, kde můžeme soubor vyhledat.
Obvyklá zkratka Ctrl O
• Uložit – uložení souboru (opakované) – z hlediska bezpečnosti je vhodné si práci ukládat průběžně,
obvyklá zkratka – Ctrl S
• Uložit jako – první uložení nebo vytvoření kopie souboru s jiným jménem nebo na jiném místě
• Vzhled stránky, tisk – vyvolání příslušných dialogů pro tisk dokumentu.
Úpravy
• Zpět – ruší poslední akci, obvyklá zkratka Ctrl Z
• Blok pro práci se schránkou a mazání vybraného textu (Del) – text se vybírá přejetím myší.
• Blok pro vyhledávání a nahrazování textu, pohyb v dokumentu obvyklé zkratky Ctrl F, Ctrl H, Ctrl G
• Výběr celého dokumentu, obvyklá zkratka Ctrl A pro výběr všeho (také celý obsah složky)
• Vložení aktuálního data a času
Formát
Zalamování řádků – na konci okna, je lepší nechat zaškrtnuté
Formát – vyvolá dialogové okno, kde můžeme pro celý dokument najednou nastavit některé vlastnosti písma.
Zobrazení – umožní zapnout zobrazení stavového řádku, kde se v aplikacích obvykle zobrazují průběžné
nápovědné informace
Nápověda
6. Konfigurace systému, Malování, osobní počítač,
základní jednotka.
Osobní počítač, základní jednotka
Počítač = základní jednotka, monitor, klávesnice, myš
Nejrozšířenější typ počítače dnes – PC. Na každém počítači kompatibilním s IBM PC můžete spouštět tytéž
programy.
Technicky vzato se počítač skládá z mnoha prvků zasazených do základní desky s mnoha konektory. Bez
některých částí se neobejde žádný počítač (procesor, operační paměť), jiné slouží pouze určitému účelu.
(zvuková, síťová karta, interní modem)
Základní jednotka
je skříň, ve které jsou umístěny všechny součástky. Vepředu má ovládací prvky (Síťový vypínač, přepínač
rychlosti, tlačítko Reset, světelné diody, zámek, mechaniky disket, případně CD ROM. Pokud kontrolka
mechaniky bliká, s disketou se ještě pracuje – neotvírat), vzadu konektory pro připojení periferií.
Napájecí zdroj má spotřebu 200 – 300W, poskytuje napětí pro základní desku, diskové mechaniky aktivní
chladič.
12
Základy_IVT_2009.doc
•
•
•
•
•
Desktop – velká spotřeba místa na stole, ale snadný přístup ke konektorům a dobrá možnost rozšiřovat HW.
Monitor obvykle stojí na skříni, položené vodorovně na stole
Minitower – je postavený na výšku, většinou pod stolem
Tower , bigtower – je větší a prostornější, předpokládá se rozšiřování HW komponent. Užívá se většinou
pro servery. (Řídící počítače sítí)
Notebook, laptop – přenosné počítače s hmotností do 3 kg, mají vlastní zdroj energie.
Palmtop – do 0,5 kg, organizéry a elektronické diáře
Klávesnice a myš
Myš je polohovací zařízení, pohyb nástroje se převádí na
elektronické signály, které počítač vyhodnocuje a podle
pohybu na obrazovce pohybuje malým symbolem na
obrazovce, kterému říkáme kurzor myši.
Klávesnice slouží ke psaní. Moderní klávesnice mají
speciální multimediální (tlačítka pro ovládání programů a
přehrávání CD), internetová a kancelářská tlačítka.
Více o Malování
•
•
Hlavní nabídka: Soubor, Úpravy – obvyklé
Zobrazit: Panel nástrojů – na levé straně okna,
Panel barev – dole, Stavový řádek – obsahuje
informace o souřadnicích kurzoru a velikosti
výběru, Panel text – zobrazí se, je-li zvolen vlevo
nástroj text – ikona A
Lupa – různý pohled na obrázek
• Obrázek – různé akce s celým obrázkem
Atributy umožňují nastavit přesnou velikost a jednotku
Kreslit neprůhledně se týká výběru
Panel barev
Barvu obrysu (kreslicího nástroje) vybíráme klepnutím levým tlačítkem myši, barvu výplně pravým.
Dvojklik na paletě otvírá okno s možností namíchat další barvy.
Panel nástrojů – shora:
Výběry myší – i když lze v prvním případě obkreslit oblast klikatě, výsledek je vždy obdélník
Gumy slouží ke gumování, plechovka vyplní uzavřenou oblast aktuální barvou.
Kapátkem lze nabrat do aktuální barvy určitou barvu obrázku, lupou si přiblížit určitou část obrázku. (Ne zvětšit)
Dolní část nabídky odpovídá speciálním možnostem nástroje – např. tvar a tloušťka štětce)
Pokud pracujeme s nástrojem Výběr, obrázek odpovídá průhlednému nebo neprůhlednému kreslení.
Tužka, štětec a sprej kreslí, Klepneme-li nástrojem Text do obrázku, můžeme začít psát (Máme-li zobrazen
Panel nástrojů text z nabídky Zobrazit, dají se nastavit jeho další vlastnosti.). Jakmile práci s nástrojem
dokončíme, stává se součástí obrázku a dál se nedá editovat jako text.
Pro další nástroje platí, že klávesa Shift vnáší do akce pravidelnost (úsečky pod určitým úhlem, místo elips
kruhy…) a pod nástroji se objevuje nabídka pro nastavení tloušťky kreslicího pera, případně volby kreslení bez
výplně, včetně výplně nebo pouze výplně.
Vlastní ikona v malování
Malý obrázek (32*32 bodů uložíme jako 256-barvený s příponou .ico a přiřadíme zástupci v jeho vlastnostech)
Konfigurace systému
Uživatel si může Windows (Podobně jako okna dalších programů) přizpůsobit tak, aby se mu s nimi pracovalo
co nejlépe. V prostředí, kde více uživatelů sdílí tentýž počítač (učebna výpočetní techniky) jednak nebývá vše
povoleno, jednak je vhodnější zachovávat určitý standard, na který je většina zvyklá, abychom si vzájemně
nekomplikovali práci.
Prakticky vše najdete v nabídce Start/Ovládací panely. V levém podokně úloh si můžete vybrat Klasické
zobrazení nebo Zobrazení podle kategorií.
Jako ukázku se podíváme na uživatelské nastavení Plochy, s dalšími možnostmi se seznámíme časem.
Zvolíme tedy ikonu Zobrazení (téhož efektu dosáhnete kdekoliv z místní nabídky Plochy) a zobrazí se okno
dole.
Otazníček v pravém horním rohu nabízí nápovědu – klepneme-li na něj a pak do okna, dozvíme se detailní
informace (Motivy…)
13
Základy_IVT_2009.doc
Motivy – viz nápověda
Plocha – nastavení tapety – obrázku na pozadí (dá se
najít pomocí tlačítka procházet), barva se projeví,
nezabírá-li obrázek celou plochu obrazovky.
Spořič obrazovky je obrázek, který se nějak pohybuje,
původně měl chránit obrazovku v době nečinnosti
uživatele před poškozením. Dá se nastavit rychlost
animace, počet pohybujících se objektů a další
možnosti.
Tlačítko napájení slouží ke zobrazení dialogu, který po
čase vypíná monitor, případně nastavuje úsporný režim
počítače.
Ve Vzhledu se dají nastavit detailnější možnosti
(velikost tlačítek, barevné odstíny…)
Velmi důležitá je záložka Nastavení, kde nastavujeme
rozlišení monitoru v obrazovkových bodech – pixelech
a způsob barevného zobrazení.
Věnujte pozornost tlačítkům v dolní části okna:
Ok – potvrzuje akci a zavírá okno
Storno – ruší vámi provedená nastavení
Použít – potvrzuje akci a okno nechává otevřené
7. Opakovací cvičení
1.
2.
Připravte si v Dokumentech u sebe složku Opakování a v ní strukturu složek podle obrázku:
Ve složce Obrázky bude ještě složka Okna a Vlastní
3.
4.
Vlastní obrázek této složky v Průzkumníku uložte do Obrázků\Okna pod jménem Průzkumník.bmp
Vyhledejte na disku C alespoň tři soubory s příponou .txt, menší než 10 kB a zkopírujte je do složky textové
soubory.
Zformátujte disketu (V nabídce zvolte rychlé formátování, které disketu pouze smaže) a zkopírujte na ni
složku Textové soubory.
Přejmenujte ji na složku Záloha, zjistěte ve vlastnostech diskety kolik na ní zbývá volného místa a příslušný
obrázek uložte do složky Okna jako Disketa.bmp.
Vytvořte ve složce Programy zástupce diskety se jménem
Disketa a změňte mu ikonu.
Vyhledejte na disku program MsPaint.exe, zkopírujte ho (přes
schránku) do složky programy a vytvořte tamtéž jeho zástupce
se jménem Maluj.
Ve složce Textové soubory si otevřete textový dokument
odpovědi a zapište do něj velikost programu a velikost
zástupce. (též další odpovědi)
Kde se dá nastavit vypnutí zobrazení přípony?
Jaký je rozdíl mezi kopií a zástupcem?
Jaký je rozdíl v přesouvání a kopírování souborů na jednom
disku nebo mezi více disky?
Jak se obnoví soubor z Koše?
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14
Základy_IVT_2009.doc
14. Otevřete si složku C:\Windows, zvolte zobrazení Podrobnosti , seřaďte soubory podle typu a obrázek pod
jménem Windows.bmp uložte do Oken.
15. Namalujte v Malování obrázek s využitím obdélníků,elips a dalších nástrojů (Domeček se sněhulákem,
fantazie…) a uložte ho do složky Obrázky/Vlastní.
16. Popište užití klávesových zkratek:
16.1. Alt F4
16.2. Ctrl Alt Del
16.3. Del
16.4. Shift Del
16.5. Ctrl C
16.6. Ctrl X
16.7. Ctrl V
16.8. Alt Esc
16.9. F1, F2, F3
17. Vysvětlete rozdíl mezi algoritmem a programem.
18. Co je to procesor? Jak souvisí s algoritmem?
19. Co je to soubor?
20. Jaké soubory prezentují přípony
20.1. txt
20.2. bmp
20.3. exe
20.4. doc
21. Co je to grafická karta?
22. Co je to miditower?
23. Co je to palmtop?
24. Jaký je vztah mezi informací a signálem?
25. Jaký je rozdíl mezi digitálním a analogovým signálem?
26. Jaký je rozdíl mezi bitem a bytem?
27. Kolik místa v počítači zabere jeden znak v kódu ASCII
28. Převeďte do dvojkové soustavy desítková čísla: 9, 12, 18
29. Převeďte do desítkové soustavy dvojková čísla 1010, 1111
8. Základy práce s textem, úvod do Wordu
Historicky: Obrázky, zjednodušené obrázky (piktogramy), písmo kde znak nahrazuje slovo, písmo – klínové,
egyptské, fénické, židovské. Z řeckého písma se vyvinula azbuka i latinka.
Vynález knihtisku – Gutenberg 1450
Dokument – textový celek v počítači, uložen ve formě souboru.
Odstavec – část textu mezi dvěma místy, kde bylo stisknuto Enter. (Základní formátovací jednotka textu)
Zásady
1. Nejprve napište koncept (soustřeďte se na obsah – je vždycky důležitější než forma!!!), pak teprve
formátujte. (u velkých dokumentů lze postupovat opačně, ale nikdy neformátujte text během jeho psaní)
2. Enter ukončuje odstavec, nikdy ho nepoužívejte pro ukončení řádku. (Text by se velice špatně později
upravoval). Zalamování textu nechte na počítači, potřebujete-li ukončit řádek dřív, použijte Shift + Enter.
3. Neodsazujte text pomocí mezer (u proporčních písem to nedopadne tak jak si představujete), ale používejte
tabelátor.
Počítačová typografie
je nauka o tom, jak má tiskovina vypadat
Současné programové vybavení a možnost kvalitního tisku dovoluje každému připravovat tiskoviny,
proto je nezbytné seznámit se s typografickými pravidly.
15
Základy_IVT_2009.doc
Tato pravidla:
• Korigují sazbu textu
• Korigují celkovou úpravu dokumentu z hlediska
• Pravopisného – znaménka, interpunkce, zkratky…)
• Funkčního (přehlednost a čitelnost textu)
• Estetického – tradice a vkus
typus = znak, vzor, grafó = píši
Klasifikace písem
Lze provádět dle různých kritérií. (podle zakončení tahu písma: serifová a bezserifová, podle proměnlivosti
šířky: proporcionální a neproporcionální)
• patková (serifová)
tahy písmen zakončeny patkami, mají obvykle stínování (Times New Roman),
užití: sazba rozsáhlejších textů, protože je dobře čitelné a úsporné
• bezpatková (Arial)
absence patek, tahy stejně silné, slabé stínování, málo zdobená
užívá se k sazbě nadpisů, vyznačování
•
•
kaligrafická a volně psaná
vycházejí z kaligrafických skriptů a z písem volně ručně psaných (Kastler)
dekorativní písma
plakáty, reklamy, oznámení
Terminologie:
• Antikva – základní stínované písmo s patkami (Roman)
• Grotesk – lineární (nestínované), bezpatkové (Arial)
• Egyptienka – lineární, patkové (Serifa)
• Písmo psacího stroje – neproporcionální (Courier) – všechny znaky i mezery jsou stejně široké (hůře
čitelné), užívá se ke krátkým citacím, vyznačování (zdrojové kódy programů) apod.
Velikost písma se udává v bodech, volí se podle formátu a typu tiskoviny
1 bod je asi třetina mm.
• dětská knížka 12-14 bodů
• učebnice, knihy většího formátu 11-12 bodů
• beletrie pro dospělé 10 bodů
• časopisy 9 bodů
• noviny 8 bodů
Balík MS Office
obsahuje řadu programů pro Windows od firmy Microsoft, které jsou vzájemně propojeny, mají velmi podobné
ovládání a slouží především k běžné kancelářské práci.
• Word – textový editor
• Excel – tabulkový procesor
• PowerPoint – prezentační program
• Outlook – plánování času a správa pošty
• Access – databázový program
Dalšími podobnými balíky je např. PC Suite (Software 62) nebo
OpenOffice.org., který lze získat zdarma na internetu
(www.openoffice.cz)
Některá nastavení aplikací MS Office
protože nabídky mají hodně položek, dají se zobrazit dvěma
způsoby – částečně otevřené (Vespodu nabídky je šipka, která
dodá zbytek, nahoře nejčastěji používané příkazy) a úplně
otevřené.
Přepínání mezi oběma stavy lze nastavit v
Nástroje/Vlastní/Možnosti.
Podobně lze zvolit Nastavení nástrojů Standardní a Formát v jedné
řadě.
16
Základy_IVT_2009.doc
V učebně ponecháváme implicitní nastavení.
Prostředí Wordu
Odshora: titulní lišta s názvem souboru (změní se po prvním uložení – soubor – Uložit jako), Hlavní nabídka,
panel nástrojů – Standardní, prakticky stejný ve všech aplikacích, panel nástrojů – Formát pro rychlé
formátování textu, případně další panely, podle činnosti, kterou se budete zabývat. (Nebo kterou se zabýval
uživatel před vámi)
Největší část pracovní plochy představuje papír pro psaní textu, kolem jsou svislé a vodorovné pravítko pro
detailnější nastavování pozice, dole bývá panel nástrojů Kreslení a úplně dole obvyklý stavový řádek, kde
vidíte aktuální stránku, celkový počet stránek dokumentu a další údaje.
Menu Soubor nabízí mj. obvyklé Nový (Ctrl N), Otevřít (Ctrl O), Uložit (Ctrl S), Uložit jako, nabídky pro tisk,
nastavení stránky aj. texty ve Wordu mají příponu .doc.
Podobně nabídka Úpravy obsahuje vrácení akce, příkazy pro práci se schránkou, vyhledávání a nahrazování v
dokumentu.
• V menu Zobrazit jsou možnosti:
Normálně – plocha zabírá maximum místa a chová se jako nekonečná
role papíru
• Rozvržení webové stránky – vlevo se zobrazí pruh s nadpisy a
odstavci.
• Rozvržení při tisku – zobrazuje stránky jak budou vypadat vytisknuté
• Osnova – řádky a odstavce budou zobrazeny jako položky osnovy.
Velmi důležitá je položka Panely nástrojů, která umožňuje zobrazit (a
vypnout zobrazení) panelů nástrojů.
Základy editace
textový kurzor – blikající svislá čárka, ukazuje místo v dokumentu, kam se
právě píše. V hotové textu se dá přesouvat myší nebo kurzorovými klávesami.
připomínáme, že klávesa Enter ukončuje pouze odstavec,
Velká písmena
se Shiftem, větší text s klávesou CapsLock.
S háčky a čárkami – rovněž s klávesou CapsLock nebo nejdřív nabodeníčko a pak velké písmeno se Shiftem.
Ů – nejjednodušeji s CapsLockem.
Speciální znaky – ; @ % – jsou-li na klávesnici, můžeme přepínat českou a anglickou Alt Shift, jinak můžeme
použít Alt + odpovídající číslo.
Mezera
Píše se vždy za interpunkčními znaménky, před a za pomlčkou (Pomlčka není na klávesnici – Alt 0150), za
tečkou u data (3. 1. )
Pevná mezera – po neslabičných předložkách, (k lesu) mezi jednotkou a číslem (3 kg) apod., je třeba zajistit,
aby nedošlo k oddělení sllov na konci řádku. nejrychleji ji vložíme klávesovou zkratkou Ctrl Shift mezerník.
Opět připomínáme, že k odsazováni textu se užívá tabulátor a nikoliv mezerník.
Pohyb po dokumentu
Klávesy:
• Home, End – začátek, konec řádku
• Ctrl End, Home začátek a konec textu
• Page Up, Page Down – stránku nahoru nebo dolu.
• Insert – přepíná mezi vkládacím přepisovacím režimem
Myš
Svislý posuvník
Výběr textu
Vybraný text je označen inverzně.
• Libovolný souvislý blok můžeme vybrat tažením myši nebo přejetím kurzorovými klávesami se
stisknutou klávesou Shift.
• (Analogicky např. část textu od jisté pozice do konce dokumentu
– Shift, a Ctrl End)
• Kromě toho:
• Slovo pod kurzorem – Dvojklik
17
Základy_IVT_2009.doc
• Odstavec – trojklik
• Řádek – klepnutí myši vlevo vedle odstavce (kurzor myši má zde tvar šipky mířící k odstavci)
• Celý dokument – Ctrl A
Formátování
připomínáme: nejprve napište text, pak ho formátujte. Větší texty je lepší formátovat pomocí stylů, u menších
můžeme vždy použít vhodný výběr.
Obecně pokud není text vybrán, platí nastavené formátování od daného místa. (kde je kurzor)
Formát písma
Panel nástrojů Formát – druhá položka, vybereme z rozvírací nabídky. (Rychlý posuv v seznamu – platí obecně,
pokud jsme uvnitř abecedně seřazených položek a stiskneme klávesu, dostaneme se do oblasti, která začíná
zvoleným písmenem.)
Ve vedlejší nabídce můžete nastavit velikost písma.
9. Úvod do typografie, základy formátování textu ve Wordu
Odstavec
základní stavební kámen textu, je to každý blok textu, ukončený znakem konec odstavce. (Dá se
zobrazit tlačítkem pro zobrazení netisknutelných znaků na standardním panelu nástrojů.)
Vkládá se klávesou (Enter) (nucené zalomení řádku – speciální znak Shift Enter)
Formátovací charakteristiky odstavce: základní druh písma, velikost, barva, zarovnání, odsazení, řádkování .
Většinu vlastností najdeme na panelu nástrojů Formát, detailnější vlastnosti lze nastavit v příslušné nabídce
hlavní nabídky.
Barva pozadí a barva písma
Zarovnání odstavce
• na levý okraj (odborná sazba, dopisy)
• na střed (u plakátů, pozvánek)
• na pravý okraj (výjimečně, verše)
• do bloku (beletrie, časopisy, noviny)
Řádkový proklad
Je mezera mezi řádky, nastavuje se vzhledem k velikosti písma, obvykle 2 body. Pokud nastavujeme
z formátovacího panelu nástrojů, udávají čísla násobky výchozího prokladu
Další vlastnosti písma
Rodina písem
písma vycházející ze stejného výtvarného základu, souhrn všech řezů daného písma
Řez písma – modifikace kresby:
• základní,
• kurzíva – nakloněná,
• tučné – větší tloušťka tahů
(Bold, Italic, Underlined)
Odrážky a odsazení
Zleva: Styl odrážek čísla,
styl odrážek grafické symboly, posun bloku doleva, doprava
Font (znaková sada) – souhrn všech znaků jednoho typu a řezu
Pokud ve Wordu umístíte kurzor do písma, jeho vlastnosti se projeví stisknutím příslušných tlačítek
formátovacího pruhu.
Doporučení pro používání písma
Typ a řez:
ne více než 3 rodiny(typy) písma
pokud jsou písma z různých skupin, musí se výrazně lišit
celkový počet řezů 6–8
Velikost:
18
Základy_IVT_2009.doc
ne více než 3 velikosti jednoho písma
zřetelně odlišené
4–5 velikostí v jedné sazbě
čím delší text, tím čitelnější písmo – patková písma s jednodušší kresbou, nejčastěji antikva.(Times, Bookman)
bezpatková – nápadnější (letáky, titulky, nadpisy)
Vyznačování
Nejběžněji kurzívou, nápadné upoutání pozornosti – tučné (odborná sazba) polotučná kurzíva,
Optický
Vyznačování jmen či názvů – slavnostní, kapitálky
střed
Ve výtvarné typografii barva, iniciála. (citlivě!)
stránky
pozor na podtrhávání, protože v textu jsou podtržené většinou hypertextové odkazy, raději nepoužívat.
Formát tiskovin, úprava stránky
poměr zlatého řezu
š:v = 1:1,618
2:3
Standardizovaný formát papíru A – A4 (210 x 297
mm)
Optický střed stránky je výš než geometrický střed
Pozor na sirotky a vdovy (osamělé řádky na začátku,
rp. konci stránky)
Font v počítači
Je soubor s přesným popisem tvaru písmen určitého
typu písma.
Instaluje se s programovým vybavením, lze dokoupit,
stáhnout z internetu.
Pozor na česká písmena.
Existují zvláštní fonty (obrázkové – Windings, Webdings, Animals apod.)
Bitmapové fonty
• tvar písmene je určen body v matici
• nelze zvětšovat nebo zmenšovat beze ztráty kvality
Vektorové fonty
• tvar písmene je popsán matematicky popisem obrysových křivek
• bez problémů měním velikost (TrueType, Adobe Postscript)
Styl
je pojmenovaný souhrn vlastností odstavce, který můžeme vyvolat výběrem z roletky Styl.
Dá se upravovat, je možné také vytvořit vlastní styly. Velkou výhodou stylů je jednak jejich znuvupoužitelnost,
jednak možnost nastavit jednotnou úpravu svých dokumentů.
10. Architektura počítače (Von Neumannovo schéma),
Word pokračování
Von Neumannovo schéma
Předpokládejme, že máme vytvořený algoritmus úlohy a vstupní data. Jak bude fungovat prostředek, pomocí
kterého chceme svůj postup realizovat? Jaké části musí mít?
Vstupní zařízení – umožní vstup dat do počítače. (klávesnice, skener, myš, joystick, trackball, světelné pero,
hlasový vstup, digitální fotoaparát, mikrofon…)
Operační paměť – postupně zpracovávaná data i postup je třeba někam uložit, bude tedy obsahovat aktuální
data a program
Řadič – řídí souhru všech částí a provádění akcí na základě předpisu (Převádí programové instrukce na
posloupnost signálů) Název vychází ze skutečnosti, že nejen řídí, ale také určuje pořadí vykonávaných operací.
Aritmeticko-logická jednotka (ALU) – umí provádět aritmetické a logické operace.(sčítání, porovnání,…),
takže odpovídá za zpracování dat
Procesor – Řadič a ALU jsou potom vlastním vykonavatelem algoritmu – procesorem.
Výstupní zařízení – umožňuje zobrazení výstupních dat. (monitor, tiskárna, plotter, reproduktory…)
Vstupním a výstupním zařízením se dohromady říká periferie.
Mezi periferie se počítá také vnější paměť. (Disky, mohou fungovat pro vstup i výstup dat)
19
Základy_IVT_2009.doc
Operační paměť se skládá ze dvou částí: ROM, která umožňuje pouze čtení hodnot vložených výrobcem.
(obsahuje obslužné programy počítače, generátor znaků apod. )
RAM – umožňuje čtení i zápis, sem se načítá algoritmus a data, její obsah se ztrácí při vypnutí počítače.
Obsahuje operační systém a právě spuštěné programy a jejich data.
V klasické Von Neumannově koncepci se program ukládá do paměti spolu s daty a vykonává se postupně tak,
jak byl načten.
Povšimněme si, co používáme dodnes: dvojková soustava, procesor a paměť, vstup a výstup, technická část musí
být univerzální, činnost počítače řídí programy.
Všechna uvedená zařízení tvoří hardware počítače. Při technické realizaci počítače hraje významnou roli
reprezentace dat pomocí vhodných fyzikálních veličin. V operační paměti se dnes užívá hodnot napětí, u
pevných disků a disket orientace magnetických dipólů, u optických disků mikroskopických dolíčků na
povrchu disku.
Poznámky k práci se soubory
Zleva: Nový, Otevření, Uložení, nejrychlejší způsob (spolu s klávesovými zkratkami Ctrl N,
Ctrl O, Ctrl S, nabízí ale pouze standardní možnosti)
Nabídka Soubor,
Uložit – první uložení odpovídá Uložit jako, automaticky se nabízí složka Dokumenty.
Uložit jako
Kromě názvu můžeme určit typ souboru – dá se připravit dokument html pro internet, formát RTF se používá
pro přenos souborů (Když např. nevíme, zda budeme mít k dispozici Word)
Pozor na kompatibilitu starších a nových verzí Office, v novější verzi lze vždy dokument uložit tak, aby šel
otevřít ve verzi starší.
Uložit jako – kopie na jiném místě, pod jiným jménem
Otevřít – z Wordu viz. výše, rovněž poklepáním na ikonu (dokument) s příponou .doc
Nový – napravo se otevře podokno úloh s typem dokumentu, můžete si také vybrat šablonu např. z Obecných
šablon a pak záložku podle potřeby. Šablona je obvykle prázdný formulář, s připravenými styly a dalšími
vlastnostmi dokumentu, který vám v mnohém může usnadnit práci. Pokud chcete naopak svůj dokument uložit
jako šablonu, stačí při volbě uložit jako použít příslušnou možnost. (Šablony mají příponu dot)
Přepínání mezi více otevřenými dokumenty
• Tlačítka na hlavním panelu (máte-li otevřeno víc dokumentů a programů, dokumenty jednoho druhu se
mohou seskupovat k jedinému tlačítku.)
• Klávesa Ctrl F6 (Ctrl Shift F6 listuje opačným směrem)
• Nabídka Okno – můžeme buď na požadovaný dokument klepnout myší nebo zvolit Uspořádat, pak se
dokumenty zobrazí nad sebou (Pokud je dokumentů víc než dva, není příliš přehledné, navíc je nutné
dokumenty postupně ručně uzavřít )
Nastavení stránky
Soubor/Vzhled stránky
20
Základy_IVT_2009.doc
Na záložce Okraje lze nastavit jednak přesné rozměry okrajů (pozor na to, co vám ve skutečnosti povolí tiskárna,
jednak, zda chcete stránku na výšku nebo na šířku.
Všimněte si, (roletka Použít) že vlastnost nastavujete buď na výběr (je-li nějaký), od tohoto místa dále nebo na
celý dokument.
Záložka Papír umožňuje nastavit formát (A4), i zde je třeba volit podle možností tiskárny.
Záhlaví a zápatí stránek
Všechno co umístíte do záhlaví nebo zápatí se objevuje na každé stránce dokumentu (i když lze provést také
nastavení různá) . Tyto prvky nelze umístit na stránku ručně, protože by se při změnách dokumentu dostaly na
nesprávná místa.
Vkládají se do nich údaje o názvu knihy, kapitoly, číslo stránky, logo firmy aj.
Zobrazit/Záhlaví a zápatí
Do Záhlaví či zápatí můžeme psát ručně, vkládat obrázky, formátovat jako v běžném dokumentu nebo použít
předdefinované volby. (Vkládá se na pozici kurzoru)
Zleva: Vložit automatický text – stačí si vybrat, aktuální stránky, celkový počet stránek, aktuální datum, aktuální
čas.
Zprava: Zavřít, zobrazit další nebo předchozí, pokud používáte víc druhů záhlaví nebo zápatí (vyžaduje to
nastavení oddílů), přepnout mezi záhlavím a zápatím.
Pravítka a tabulátory
Pravítko, kromě orientace v textu umožňuje nastavení (odsazení a předsazení) celého odstavce, jeho prvního
řádku, okrajů stránky a tabulátory.
Tabulátory si můžeme představit jako určité zarážky, na které přiskakuje text, když stiskneme klávesu Tab.
Zleva:
•
Tlačítko, které umožňuje nastavit typ tabulátoru: levý, středový, desetinný a pravý.(v tomto pořadí jsou
také tabulátory na pravítku)
• Odsazení odstavce řádku zleva (dolní trojúhelníček)
• Odsazení prvního řádku zleva (horní trojúhelníček)
• Obdélníček umožňuje nastavení zleva odstavce i prvního řádku současně
Výběr druhu tabulátoru se provádí postupným klapáním na tlačítko vlevo vedle pravítka, desetinný tabelátor se
užívá pokud chceme srovnat desetinná čísla desetinnou čárkou pod sebe.
Změna okrajů stránky: Najedeme myší na rozhraní mezi bílou a šedivou částí pravítka a když se kurzor myši
změní v oboustrannou šipku,táhneme.
Obrázek demonstruje použití
různých tabulátorů
Pozici tabulátorů upravíme myší, pokud je myší odtáhneme z
pravítka, smažeme je.
Nejpřesněji a všechny vlastnosti najednou nastavíme v okně:
Formát/Tabulátory
Poznámka: pokud jsou tabulátory na pravítku označeny šedě, jsou
nastaveny pouze pro část bloku.
21
Základy_IVT_2009.doc
11. Mikroprocesor, tabulky, odrážky a číslování
Mikroprocesor
(CPU Central Processing Unit)
Název vznikl v době, kdy s kladl důraz na miniaturizaci. Jedná se o polovodičovou
součástku (křemíková destička s příměsí Al, Cu,velká jen několik cm2) a fyzicky je tvořen
velmi složitým integrovaným obvodem (miliony tranzistorů). Ventilátorek brání přehřátí
součástky, která má obrovský výkon.
Na vstup procesoru je přiváděno napětí – na vodičích vyšší hodnota (několik voltů)
prezentuje logickou jedničku, nulová nulu.
Dvaatřicetibitový procesor je schopen za jediný okamžik zpracovat 32 vstupujících hodnot.
Procesor zajišťuje běh všech programů, řídí tok dat mezi komponentami počítače a funguje jako výpočetní
centrum.
Důležité vlastnosti mikroprocesoru
Taktovací frekvence udává rychlost, kterou procesor pracuje. Např. při frekvenci 300 MHz je mikroprocesor
schopen vykonat 300 000 000 instrukcí za sekundu. Současná frekvence je 3–4 GHz.
Cache je vyrovnávací paměť, která slouží jako mezisklad dat mezi různě rychlými komponentami
počítače.(Rychlejší složka čte z cache, která si data načetla předem a nemusí čekat na pomalejší)
(Cache jsou i mezi jinými komponentami počítače nebo na síťových serverech, ale jejich funkce je podobná)
Registry představují vnitřní paměť mikroprocesoru, do kterých se ukládají právě zpracovávaná data. Pracují
velmi rychle, jejich paměť je malá, řádově kB.
Instrukce je předpis k provedení činnosti, kterou umí realizovat přímo HW. Jádrem mikroprocesoru je logický
obvod, který umí zpracovávat pouze velmi jednoduché mikroinstrukce, programuje se v instrukcích, které se do
mikroinstrukcí převádějí.
Výrobci mikroprocesorů
Intel
1971 první čtyřbitový mikroprocesor 4004
1985 32bitový procesor Intel 80386 (275 000 tranzistorů)
1997 Intel Pentium II - 32bitový mikroprocesor nové generace s novou sadou instrukcí MMX (7,5 milionu
tranzistorů).
2001 Intel Itanium – 64bitový mikroprocesor nové generace pro servery.
2007 Intel Core 2 Quad - mikroprocesor se čtyřmi jádry přináší revoluci v oblasti digitálních aplikací, softwaru a
zařízení pro stolní PC.
AMD
Athlon, Duron… (2002 Athlon 1,46 GB,termální dioda pro zastavení při přehřátí, možnost předběžného čtení dat
(Data Prefetch)
Příklady hodnot pro AMD Athlon 64 X2 Dual-core
• Frequency 2400Mhz
• Voltage 1.35-1.40 V
• Max Temp 65°C
• Power 110W
• L1 Cache128KB + 128KB
• L2 Cache1MB x2CMOS
Tabulky
Jako prakticky u každé práce (na počítači také) je dobře si
rozmyslet, jak má vypadat výsledek, pak zvolíme
optimální postup.
Chceme-li jednoduchou tabulku s převážně stejnými
buňkami, vybereme: prostřední z
tabulkových tlačítek na panelu
standardních nástrojů. Poslední položka
vytvoření tabulky v Excelu – hodí se pro tabulky, ve
chceme provádět složitější výpočty. (dále)
Tažením myši si vybereme počet řádků a sloupců, tabulka
zaujme šířku stránky.
22
předem
nabízí
kterých
pak
Základy_IVT_2009.doc
Podobně lze postupovat z menu Tabulka/Vložit/Tabulka, kde lze navíc nastavit šířku sloupce, případně
přizpůsobení tabulky obsahu nebo oknu.
Tlačítko Automatický formát nám pomůže zvolit z předdefinovaných stylů tabulek.
První tlačítko zobrazí plovoucí panel Tabulky a ohraničení (Můžeme ho ukotvit přetažením za titulní lištu k
hornímu nebo dolnímu okraji okna, opět se jedná o obvyklý „okenní“ postup), nástrojem tužka nakreslíme
tabulku od ruky (v případě, že potřebujeme něco méně pravidelného), jinak tento nástroj pomáhá editovat i
tabulky navržené předchozím způsobem.
Tlačítky a nabídky zleva: (Jejich dostupnost je ovlivněna tím, co je vybráno)
• Kreslení a gumování čáry
• Styl čáry
• Tloušťka čáry
• Barva
• Stranu buňky, kam bude zvolený typ čáry aplikován. (tečkované obrázky se používají k odstranění čar)
• Barva výplně vybraných buněk
• Sloučení a opětné rozdělení vybraných buněk
• Svislé zarovnání textu v buňce
• Stejná výška (šířka ) vybraných řádků (sloupců)
• Automatický formát tabulky
• Otočení textu o 90°
• Řazení buněk podle obsahu vzestupně, sestupně
• Vložení automatického součtu buněk nad (nebo před) danou buňkou. (Dají se použít i jiné funkce, ale
pro složitější výpočty v tabulkách obvykle používáme tabulkový procesor)
Editace textu v tabulce
V každé buňce lze nastavit vlastnosti textu jinak, mezi buňkami se přesouváme myší nebo kurzorovými
klávesami. Pozor – Enter vloží konec odstavce a tudíž rozšíří řádek. (Zpět – klávesa backspace – zpětná šipka)
Vodorovné zarovnání se nastavuje na panelu nástrojů Formát, svislé na panelu tabulky a ohraničení.
Přidání a odebrání buněk, přemístění a rušení tabulky
Nejprve umístíme kurzor do buněk, vedle kterých chceme vkládat, eventuelně které chceme odstranit.
• Tabulka/Vložit – sloupce, řádky, buňky
• Tabulka/odstranit – sloupce, řádky, buňky
• Přemístění – tažení za čtvereček v levém horním rohu (objeví se při ukázání myší do prostoru tabulky,
pokud si necháme zobrazit místní nabídku tabulky, dají se nastavit další vlastnosti jako zarovnání vůči
okolí, obtékání apod.)
• Smazání – pokud vyberme všechny buňky a stiskneme klávesu Del, smaže se pouze obsah. Místo toho
můžeme použít Tabulka/odstranit/Tabulka nebo Ctrl X – vyjmutí tabulky do schránky. Del funguje
správně, pokud vybereme ještě řádek nad nebo pod tabulkou.
• Pokud chceme měnit šířku sloupce nebo řádku, stačí najet na oddělující čáru a když se kurzor myši
změnit v oboustrannou šipku, upravit rozměr.
Ohraničení a stínování textu
Používáme zde tentýž panel Tabulky a ohraničení, (Zobrazit/Panely nástrojů…), formátování se týká výběru.
Můžeme také použít Formát/Ohraničení a stínování
Odrážky a číslování
Detailnější nastavení lze vybrat v nabídce
Formát/Odrážky a číslování.
U číslování lze vybrat Znovu od začátku nebo
Navázat na předchozí (Máme-li dva seznamy
za sebou, které jsou něčím oddělené)
Pokud se rozhodneme pro víceúrovňové
číslování, můžeme vnořené části odsadit (po
výběru) tlačítky formátovacího pruhu
nebo tabelátorem.
Styly seznamů lze dále upravovat.
23
Základy_IVT_2009.doc
12. Operační paměť, Word – pokračování
Paměti slouží k uchování informací. Vnitřní paměť obsahuje zpracovávaná data, programy a utility potřebné
k funkci počítače, skládá se z polovodičových součástek, je rychlá, drahá, omezené velikosti.
Vnější paměť slouží k dlouhodobému ukládání dat, funguje na optickém nebo magnetickém principu, je
pomalejší, co do velikosti prakticky neomezena.
Cache je rychlá vyrovnávací paměť.
Charakteristiky pamětí
•
•
•
•
•
Vybavovací doba – doba potřebná k zápisu nebo přečtení dat
Kapacita – množství informací, které paměť pojme (v bytech)
Závislost na napájení (vymaže se s vypnutím počítače?)
Cena za bit
Přenosová rychlost (množství informací, které lze přečíst či zapsat za jednotku času)
RAM
Ukládají se do ní právě zpracovávaná data, část operačního
systému aj. (Programům, které jsou trvale přítomny v OP se
říká rezidentní ) Fyzicky je tvořena křemíkovými čipy,
jednotlivé bity jsou reprezentovány stavem elektronických
prvků (kondenzátory, tranzistory) – např. hodnotami elektrického náboje miniaturních kondenzátorů. Data se
udrží jen při trvalém napájení.
Vybavovací doba se pohybuje v desítkách nanosekund (10-9s).
Adresování: paměť se dělí na buňky určité velikosti, každá buňka je jednoznačně identifikovatelná číslem,
kterému říkáme adresa.
CMOS RAM
• obsahuje důležitá data o konfiguraci počítače
• užívá se pro zápis parametrů BIOSu programem SETUP
• po vypnutí počítače je napájena z baterie na základní desce
• bývá v ní integrován obvod hodin reálného času
• v současnosti se realizuje jako Flash EPROM.
Požadavky softwaru na RAM:
OS DOS (1990) potřeboval as 1 MB
Windows 98 potřebovaly 16 MB (1998),
2003 Windows XP potřebují 128 MB.
2003 – standard 256 MB pro kancelářské.aplikace stačí 64MB.
ROM
nezávisí na napájení, informace do ní jsou uloženy výrobcem. Obsahuje instrukce, které řídí činnost počítače po
startu, BIOS systému (Basic Input Output System – zahrnuje údaje o discích počítače, základní diagnostické
programy, slouží k inicializaci počítače) i BIOSy rozšiřujících desek. Je pomalejší než RAM. Jednotlivé bity
jsou tvořeny odpory nebo pojistkami, jestliže je výrobce přepálí, mezi jejich konci
vzniká trvalé napětí.
Existují druhy, do kterých může zapisovat uživatel (ať už jednou či opakovaně)
např. Flash EPROM, se kterou jde pracovat jako s RAM a přitom nezávisí na
napájení. (nejdražší)
Nabídka Formát
Možnosti jsou rozsáhlé, znova si připomeňme, že zvlášť, co se týká nejrůznějších
efektů, méně bývá více. definováním vlastních stylů a šablon (jakož i dalšími
možnostmi práce s textem, které Word nabízí)se budeme zabývat příští rok
Písmo – záložka proložení znaků – lze změnit mezery mezi písmeny
Odstavec – možnost přesného nastavení odsazení, řádkování a také mezer před
odstavcem a za odstavcem, což je rozhodně vhodnější způsob než vkládání
prázdných řádků, používáme ho obzvlášť u nadpisů.
24
Základy_IVT_2009.doc
Sloupce – nastavení sloupcové sazby vhodné např. pro tisk novin a časopisů
Zobrazit formátování napravo otevře podokno úloh s přesným popisem vybraného textu.
Poznámka: hlavně při kopírování textu mezi více dokumenty se někdy hodí dodatečné formátování odstranit –
pak Ctrl a mezerník ruší vlastnosti písma, Ctrl Q vlastnosti odstavce.
Kopírování formátu
Nejprve vybereme text, jehož formát chceme přenášet, pak klepneme na ikonku štětce palety nástrojů standard,
kurzor myši se
rovněž změní a tímto štětcem přejedeme text, který chceme přeformátovat.
Vyhledávání a nahrazování textu
V nabídce Úpravy najdeme tři příkazy:
Najít – Ctrl F
Nahradit – Ctrl H
Přejít na – Ctrl G.
Máme možnost nahrazovat určitý text, text v celém dokumentu (nahradit vše) a dokonce během náhrad pracovat
s formáty. Přejít na pomáhá v rychlém putování dokumentem, dá se přejít na číslo stránky, dříve definovanou
záložku a nejrůznější objekty.
Kontrola pravopisu
Word obsahuje slovníky (různých jazyků), takže když spustíte kontrolu pravopisu, porovnává slova se slovníkem
a pokud je nenalezne, podtrhne je červenou
vlnovkou. pokud si zobrazíme místní nabídku
označeného slova, nabídne Word alternativy
případně další akce. Podobně se chová okno,
které se zobrazí , když použijeme
Nástroje/Pravopis – F7.
Přeskočit – aktuálně
Přeskakovat – všechny výskyty slova v
dokumentu
Přidat do slovníku – hodí se u jmen, odborných
termínů a dalších slov, která chceme dál
používat.
Zaměnit zamění aktuálně za vybrané slovo
z návrhů nebo za text, který napíšeme na místo
červeného výběru v okně Není ve slovníku.
Zaměňovat – totéž v celém dokumentu
Automatické opravy – Word opraví vše automaticky, výsledek vás ovšem asi nenadchne.
Nástroje/Jazyk – můžeme nastavit jazyk pro předem vybraný text, takže si můžeme nechat udělat kontrolu
pravopisu např. v angličtině, která je navíc účinnější než ta v češtině.
Nástroje/Jazyk/Tezaurus – slovník synonym
Tisk Náhled
Před tiskem je dobré se podívat, jak bude dokument vypadat – pravé tlačítko. (Ikona tiskárny spouští tisk na
přednastavené tiskárně)
Stránkami náhledu lze listovat (Page Down, Page Up), Tlačítka nástrojového pruhu zleva:
Tisk, Lupa, Zobrazit celou stránku (jednu), Zobrazit více stránek, Zobrazit pravítko, Zmenšit o stránku, celá
obrazovka (tlačítko slouží jako přepínač)
Vložení symbolu, Editor rovnic
Vložit/Symbol – umožní vkládání znaků z různých fontů (roletka Písmo), dole se nabízejí naposled použité
znaky, vybraný znak vkládáme tlačítkem Vložit.
25
Základy_IVT_2009.doc
Tlačítkem Klávesová zkratka se dá nadefinovat vlastní horká klávesa pro často používaný symbol.
Povšimněte si kódu znaku a sady v dolní části dialogu a připomeňte si kódování znaků na počítači.
Důležitá je druhá záložka – Speciální znaky. (Pevná mezera, pomlčka, výpustek…)
Pokud ovšem potřebujte psát matematický text se zlomky, odmocninami a dalšími speciálními symboly,
neobejdete se bez Editoru rovnic.
Vložit/Objekt/Editor rovnic 3.0 (Záložka Vložit nový, ve starších verzích Wordu se může jmenovat Microsoft
Equation)
Stisknutím se tlačítko
na plovoucím panelu
nástrojů rozvine do
podrobnější nabídky
(vpravo dole)
Mezery a výpustky jsou v druhé nabídce horního řádku, dolní a horní index můžete napsat pomocí
třetí nabídky spodního řádku.
(Tyto indexy jde samozřejmě také napsat s využitím Formát/písmo/styly). Když dopíšeme text,
stačí klepnout mimo rámeček a vracíme se do Wordu.
Při pohybu v indexech bývá pohodlnější použít kurzorovou šipku než myš.
Pokud potřebujeme Editor rovnic často, vyplatí se umístit si jeho tlačítko na panel nástrojů Standard
nebo Formát:
Stručný postup: Nástroje/Vlastní/panely nástrojů – Nový vytvoříme panel, na záložce
Příkazy/Vložit vyhledáme Editor rovnic, myší ho přetáhneme na panel a ten pak zavezeme, kam se
nám bude hodit.)
13. Opakovací cvičení
Cvičení
1. Připravte si složku Opakování, do ní dokument Cvičení, kam budete odpovídat na otázky a kde
budete řešit úkoly, zkopírujte si tam také dvakrát Texty.doc
2. Zformátujte dokument Texty.doc tak, abyste použili předdefinované styly Nadpis1, Nadpis2,
zvýraznění tučné nebo kurzívou. Uložte jako Styly.doc
3. Zformátujte ho po svém, ale dodržte přitom estetická pravidla. Uložte ho jako Můj.doc
4. Napište vnořený číslovaný seznam, kde vnější úroveň bude klávesnice a myš a vnitřní úroveň jejich
druhy.
5. Vytvořte tabulku, se dvěma sloupci, kde v levém sloupci bude vždy položka (ALU…) a v pravém
informace o ní. V prvním řádku budou sloupce sloučené. V záhlaví tabulky budou sloupce sloučené a
bude obsahovat nadpis Von Neumannovo schéma.
Tabulku zformátujte. (Orámování a stínování)
6. Stručně charakterizujte mikroprocesor.
7. Stručně charakterizujte ROM, RAM.
8. Stručně charakterizujte klávesnici a myš.
9. Stručně charakterizujte Antikvu a Grotesk. K čemu se které písmo používá?.
10. Zapište v editoru rovnic postupné řešení rovnice:
(x+3)*4=64/5
11. Zapište v editoru rovnic vzorce vody a kyseliny sírové.
12. Vložte do dokumentu záhlaví a zápatí, v záhlaví bude cvičení, v zápatí vlevo číslo stránky, vpravo
dnešní datum
13. Co je to font? Řez písma? Uveďte
příklady
14. Otevřete si nový dokument Název.doc,
přibližně do optického středu stránky
umístěte 72bodový nadpis Typografie
nějakým vhodným fontem.
15. Proveďte totéž, ale stránka tentokrát
bude na šířku. (Název2.doc)
16. Proveďte ve svých odpovědích kontrolu pravopisu, zkontrolujte si, zda dodržujete základní
typografická pravidla.
17. Jaké prohřešky proti těmto zásadám najdete v následujícím textu? Opište ho opsat správně.
26
Základy_IVT_2009.doc
14. Počítačová grafika – rastrová a vektorová, grafika v MS
Office
Grafika vyžaduje výkonné procesory, grafické karty a velkou operační paměť, pak s patřičným softwarem
můžete zpracovávat obrázky, animace, upravovat fotografie, videoklipy, pracovat se zvláštními efekty…
Získání obrázku: namalovat v grafickém editoru, naskenovat, vyfotografovat digitálním přístrojem, z internetu…
Vektorová grafika
Grafická informace je uložena ve formě matematického zápisu, (posloupnost kreslicích příkazů) který definuje
čáry a křivky – základ všech dalších objektů. Ty se pak dají dál modifikovat – měnit rozměry, deformovat,
otáčet, přidávat efekty (prostor, perspektiva, osvětlení…)
I při velkých změnách je obrázek přesný, změny lze provádět kdykoliv, vektorové formáty jsou snadno
přenositelné mezi programy, které je používají.
Prvky obrázků: úsečka, oblouk, kružnice, elipsa, křivka, písmeno
Vlastnosti: pozice, rozměry, barva, tloušťka čáry, výplň.
Užití:
• CAD, CAM – programy pro konstrukci a profesionální návrhářské systémy
• GIS – grafické a kartografické informační systémy
• QuarkXPress – reklama
• Corel Draw (CDR), Zoner Callisto
• Adobe Ilustrator – grafická studia (AI)
• Windows Metafile (WMF) vnitřní formát Windows, spojující vektorovou i rastrovou grafiku.
Rastrová (bitmapová) grafika
Pixel
Pixel (Picture element) představuje jeden obrazovkový bod. Pozice dat jsou uloženy jako matematické
souřadnice.
Obrázek je uložen jako bitová mapa – tedy jako obdélník z pixelů, kde je pro každý bod zapsána barva, případně
jas nebo sytost (záleží na barevném modelu), jako na fotografii. Vzniká kreslením, ale také skenováním, digitální
fotografií apod. Bod po bodu lze také zpracovávat – nejrůznější efekty. Zásahy obvykle nelze vracet. Protože
také písmo se konvertuje do bitové formy, font se nedá dodatečně měnit. Nedá se neomezeně zvětšovat
(zubatost), zabírá relativně dost místa.
Užití:
• Malování (Microsoft PaintBrush), Microsoft PhotoEditor (BMP)
• Adobe Photoshop, PaintShop Pro – zpracování fotografií
• Corel Photo Paint
• Internet – komprimované bitmapy hlavně formátů JPG a GIF
Poznámka
Běžný výstup (na monitor, na tiskárnu) je realizován pomocí bodů:
Pixel na obrazovce
Point při tisku
Rastrová a vektorová grafika se týká způsobu uložení obrázku v počítači
Grafické formáty
Bitmapové
Použití: ukládání předloh z reálného světa, skenované obrázky, digitální fotografie
Výhoda: snadný přenos na obrazovku, tiskárnu
Nevýhoda:velký objem dat, problémy se změnou velikosti
• BMP – nejjednodušší bitmapový formát, interní formát Windows, vhodný pro přenos schránkou. Nezná
průhlednost ani vrstvy.
• GIF – jen 256 barev, (hloubka 8 bitů), velká komprese umožňuje nastavit průhlednost, navíc umí v jednom
souboru uložit víc obrázků s informacemi o čase, takže se hodí pro animace. Moderní GIF umí navíc uložit
jen změny mezi sousedními obrázky, takže animace zabírají minimum paměti. Je to jeden ze základních
formátu WWW spolu s JPG.
Vhodné spíš pro malé obrázky (loga apod.)
Může být prokládaný – 8,15,… řádek – při pomalém načítání na internetu uživatel nejprve vidí hrubou skicu
obrázku
• JPG – univerzální formát, má velkou barevnou hloubku, ale používá ztrátovou kompresi, takže se hodí, když
chceme zachovat hodně barev, podstatně zmenšit obrázek, ale nevadí nám případná ztráta kvality
27
Základy_IVT_2009.doc
Je vhodné užívat tento formát pouze jako výstupní, protože po každém otevření k úpravám se uloží o něco
jinak.
Bitmapové obrázky se ukládají komprimované – zmenšené pomocí algoritmů, které matematickými metodami
sníží objem dat. (nepamatuje si přesně obrázek, ale spíš způsob jak ho rekonstruovat – počet blízkých bodů
stejné barvy atp. také se využívá nedokonalosti lidského vnímání.)
Bezztrátová komprese – nedochází ke ztrátě informace
Ztrátová – využívá nedokonalosti lidského oka
Obecně platí, že komprese zhoršuje přenositelnost obrázku.
Vektorové (nezávisí na rozlišení)
WMF – Windows Metafile (metaformát)
CDR – Corel Draw
ZBR – Zoner Callisto
AI –Adobe Ilustrator
Další formáty: metaformáty (obojí data,) formáty scénové, animační a multimediální
Grafické editory
Rastrové editory
• Napodobení ručního kreslení, nástroje: tužka, guma, štětce, základní geometrické tvary, výřezy, otáčení,
převracení
• Úprava obrazu:
o Změna jasu, kontrastu, změna palety, retušování, rozmazávání, zaostřování, různé efekty
• Malování, Adobe Photoshop, CorelPaint, IrfanView, PhotoShop
Vektorové editory
• Kreslení objektů : čáry, geometrické tvary, křivky, písmo
• Manipulace s objekty: transformace, otáčení, posun, kopie
• Efektové funkce (přechody, obálky, deformace…)
• Práce s textem
• Dvojrozměrné: CorelDraw, Adobe Ilustrator, Zoner Callisto, kreslení uvnitř Office
• CAD systémy: AutoCAD, MicroStation, Spirit, ArchiCad
Vektorová grafika ve Wordu
funguje stejně jako v dalších aplikacích Microsoftu – Excel, PowerPoint. Pomocí panelu nástrojů Kreslení
můžeme pracovat s předdefinovanými grafickými objekty jako šipky a popisky, ale také kreslit od ruky,
přiřazovat nakresleným objektům barvené výplně a seskupovat je.
Zleva:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Nastavování některých vlastností objektů (více
jich nabízí místní nabídka)
Automatické tvary – šipkou vpravo otvíráme
další nabídku, Další automatické tvary otvírá
galerii klipartů – hotových obrázků, které
rovněž můžeme používat.
Obdélník (Se Shiftem čtverec)
Elipsa (Se Shiftem kružnice)
WordArt – trojrozměrné písmo
Diagram nebo organizační diagram
Vložit klipart
Vložit obrázek (soubor na disku)
Barva výplně – Vzhled výplně otevře dialog se
čtyřmi záložkami
Přechod, textura, vzorek, obrázek
Barva čáry
Textové pole
Styl čáry
Styl přerušované čáry
28
Základy_IVT_2009.doc
• Styl šipky
• Styl stínu
• Prostorový styl
• Přidat či odebrat tlačítka panelu nástrojů kreslení (ponecháváme standardní nastavení)
Postup:
Nakreslíme objekt
Přiřadíme mu další vlastnosti – barvu výplně, čáru, stín nebo
prostorový efekt
Pomocí místní nabídky můžeme přidat text, případně přidat další vlastnosti jako obtékání, zařazení nebo
šipka
seskupení.
Ne všechno je vždy dostupné.
Pokud pracujeme s textovým rámcem, což děláme prakticky vždy,
když přidáváme text, rozlišujte dva druhy výběru (je třeba klepnout
dvakrát)
První výběr vybírá text,
můžete ho editovat,
formátovat apod.
Druhý vybírá grafický
objekt a tomu také odpovídá místní nabídka.
Seskupování možní z několika nakreslených objektů udělat skupinu
(ta jde v případě potřeby zase rozdělit) a s tou pak pracovat jako s
celkem. Objekty vybíráme se stisknutou klávesou Shift.
Pořadí umožní rozhodnout o zakrývání objektů, případně umístění
obrázků před text nebo za text. Pozor, obrázek umístěný celý za
textem se velice těžko vybírá.
Formát automatického tvaru nabízí potom přesné umístění, obtékání
apod., což se dělá stejně u obrázků – příští lekci.
Je-li objekt vybrán, můžeme měnit jeho velikost a polohu tažením za
úchyty v rozích, případně ho otáčet za zelený puntík nahoře.
Pokud přetáhneme obrázek za úchytku po straně, docílíme zrcadlení.
WordArt
Stisknutím příslušného tlačítka se zobrazí galerie, ze které si můžete vybrat. Potom se otevře
textový editor, kam zapíšeme text. Jeli WordArt vybrán, objevuje se panel
nástrojů pro práci s ním. Můžete
například změnit jeho tvar, zvolit svislý text,…
1.
15. Barevné modely, práce s obrázky ve Wordu
Barevná hloubka
je určena počtem barev, které lze v obrázku použít.
V černobílém obrázku by stačil na pixel 1 bit, v barevném 1 – 4 byty. 1 byte – 256 barev (28) (také 256 odstínů
šedé – grayscale), 3 byty – 224 – asi 16,7 milionů barev – tzv. true color)
Velikost obrázku H*V*P
H – počet pixelů ve vodorovném směru
V – počet pixelů ve svislém směru
P – počet bytů na pixel. (barevná hloubka)
Při rozlišení 1280*1024*3 = 4MB (obrázek celé obrazovky v příslušném rozlišení, True Color)
Při rozlišení 640*480, celá obrazovka, True Color – 1,4 MB
29
Základy_IVT_2009.doc
Barevné modely
– množina základních barev a pravidla jejich míchání. Mezi jednotlivými systémy existují převodní algoritmy
Aditivní modely – např. RGB (červená, modrá, zelená), barvy se tvoří přidáváním světla barevnými filtry
primárních barev. Plná intenzita všech barev tvoří bílou. (monitory, snímání skeneru)
Každá barva může nabývat hodnoty od 0 do 255.
Subtraktivní modely – vznikají přidáváním barevných pigmentů, čímž se snižuje propustnost světla. Plná
intenzita vede k černé. (Užívá se u tiskáren, protože mícháním barevných tonerů RGB nelze dostat dokonale
čisté odstíny)
CMY – tyrkysová, purpurová, žlutá
CMYK – + černá (při tisku nebývá černá barva kvalitní, proto se přidává)
Myšlenka, že k vyjádření různých barevných kombinací stačí tři základní barvy, vychází z fyziologie – barvy
vnímáme pomocí čípků, kterých jsou právě tři druhy.
Pokud si pustíte Malování a budete si míchat vlastní barvu (poklepání do barevné palety, Definovat vlastní
barvy), všimněte si, že každé barvě můžeme přiřadit trojici čísel – v modelu RGB (nebo HSB – více časem).
Barevné složky charakterizuje číslo od 0 do 255, čím větší číslo, tím jasnější barva.
Základní estetické principy
• Kontrast
• Blízkost
• Opakování
• Zarovnání
Kontrast
Jestliže grafické prvky (písmo, barva, velikost…) nemají být skutečně stejné, učiňte je co nejvíc odlišné.
Kontrast přispívá k vizuální přitažlivosti stránky.
Opakování
Opakujte vizuální prvky v celém díle, využívejte vztahu barev, tvarů, textur.Tento postup rozvíjí uspořádání a
podporuje soulad
Zarovnání
Nevkládejte nic náhodně nebo bezmyšlenkovitě, každý prvek by měl mít viditelnou spojitost s jiným prvkem na
stránce.Tím dostanete srozumitelný a kultivovaný vzhled.
Blízkost
Související údaje by měly být pohromadě, viditelně odděleny od dalších údajů.
Vkládání a úprava obrázků ve Wordu
Vložení Klipartu
Kliparty jsou obrázky, které jsou přidávány k aplikacím jako je Office nebo třeba Corel.
Vložit/Obrázek/Klipart – napravo se otevře podokno úloh, buď můžete zkusit hledat text nebo klepnout dole na
galerii médií a pokud otevřete Kolekci sady Office. Ze seznamu si pak vyberete kategorii
a přetažením myši vložíte obrázek. Obrázek se po vložení chová jinak, než WordArt nebo automatický tvar,
protože automaticky se vkládá jako znak do textu. Má sice v rozích a po stranách černé čtverečky, kterými se dá
měnit velikost, ale přemístit ho je obtížné a také se nedá nastavit přesnější umístění vůči textu.
30
Základy_IVT_2009.doc
Když použijeme místní nabídku obrázku, a vybereme Formát obrázku (klipartu, objektu, textového pole – takto
lze pracovat s většinou
grafických objektů) můžeme
nastavit styl obtékání (1.
možnost V textu – chování
obrázku jako znaku, viz. výše)
Další záložky umožňují
nastavit Barvy a čáry
(orámování) , přesnou pozici,
ořezávání, průhlednost,
případný převod na šedivý
nebo černobílý obrázek.
Změna velkosti a polohy obrázku se dělá běžně za chytové body.
Podobné možnosti jako Formát obrázku nabízí plovoucí panel nástrojů Obrázek, který se obvykle zobrazí,
poklepeme-li na obrázek. (Zobrazit/Panely nástrojů/Obrázek)
Zleva:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Vložit obrázek – totéž jako Vložit/Obrázek/ze souboru – nabídne složky ve zobrazení Miniatury, takže
lze obrázky pohodlně vyhledat.
Barvy – automatický (jak je), šedivý, černobílý, zesvětlit
Změny kontrastu a jasu (další čtyři tlačítka)
Ořezávání – ořezávací nástroj je třeba používat tažením v úchytových bodech.
Otáčení
Styl čáry
Komprimace (zmenšení dat)
Obtékání
Formát obrázku
Nastavení průhledné barvy
Původní nastavení obrázku
1.
16. Pevný disk, Editor obrázků
Disky
slouží k trvalému ukládání souborů.
Obecné charakteristiky záložních médií:
• Kapacita
• Přenosová rychlost
• Přístup k datům – sekvenční (páskové paměti, streamery – spíš dříve) nebo přímý (ostatní)
• Připojení k počítači (rozhraní EIDE, SCSI, ATA, řadič pružných disků, paralelní port…)
• Princip záznamu – magnetický, optický
• Provedení čtecí jednotky – interní, externí
• Cena
• Spolehlivost
Pevný disk (Harddisk, HDD)
se skládá s kovových disků, které jsou poskládány nad sebou
ve vzduchotěsné krabičce. Slouží k trvalé úschově dat. Obsahuje
také vlastní řadič a cache.
Na povrchu každého disku je nanesena magnetická vrstva, která
umožňuje záznam informace. Těsně nad povrchem pluje
čtecí/záznamová hlavička. (pro každý povrch jedna) Disk se
otáčí rychlostí 5400 -7200 otáček za minutu. Zápis bitu (změna
orientace magnetického dipólu) vzniká elektromagnetickým
impulsem v hlavičce a naopak. (při průchodu hlavičky
proměnným magnetickým polem se v ní indukuje proud.)
Kapacity – desítky GB, nezávisí na napájení.Vybavovací doba je několik milisekund.
31
Základy_IVT_2009.doc
Floppy (diskety)
3,5“ (velikost kapsičky pánské košile) disketa má kapacitu 1,44 MB, slouží k zálohování a přenosu menšího
množství dat, princip je podobný jako u HDD, hlavička se přímo dotýká povrchu. Dají se chránit proti
nechtěnému zápisu (okénko vpravo nahoře), pozor na magnetické pole, teplo, prach.
Fyzicky je disketa tvořena plastovým kotoučem, pokrytým magnetickým materiálem. (oxid Fe)
Organizace dat na discích, formátování
Data jsou na discích organizována do stop (soustředné kružnice) a sektorů. (Výseče) Velikost sektoru bývá
512 B.
Struktura stop a sektorů se vytváří tzv. fyzickým formátováním (u HDD pouze výrobce).
Množina stop se stejným poloměrem na disku tvoří tzv. cylindr. Logické formátování vytváří logickou
strukturu disku.
• 0. stopa 0. sektor: MBR (Master boot record, partition tabulka) obsahuje tabulku oblastí a zaváděcí záznam.
(zavaděč, krátký program, který se stará o start operačního systému: načte tabulku oblastí a vybere aktivní
(primární) oblast, na které je OS.)
Partitions jsou primární a rozšířená oblast disku. Primární oblast slouží k uložení OS, (Většinou C:),
rozšířená oblast se dělí na logické disky
•
FAT tabulka – přiděluje diskový prostor souborům. (Každá oblast disku může mít svůj souborový systém
– předpis, podle kterého počítač organizuje data na disku. Souborové systémy mají omezené možnosti
velikosti disku, např. systém FAT 32 zvládá maximálně 128 GB. Větší disky potřebují NTFS.)
• ROOT – kořenový adresář, obsahuje informace o adresářích a souborech na disku.
•
Vlastní data
Poznámka: I soubor nulové velikosti zabírá na disku jeden cluster – (Ve FAT32 sektor = cluster, velikost asi
4 kB)
Windows XP potřebuje na disku 10 GB.
Soubory se neukládají na jednu diskovou plotnu, ale do cylindrů, takže je může najednou zpracovávat několik
hlaviček.
Editory obrázků
slouží především k úpravám fotografií a naskenovaných obrázků, vesměs v rastrovém formátu. Mezi volně
šiřitelné programy patří např. IrfanView, v počítačové grafice se seznámíme s programem Corel PhotoPaint a
Toner PhotoPaint. Program profesionálů je např. Adobe Photoshop.
Microsoft PhotoEditor je velmi jednoduchý program, který je součástí balíku Office. Můžeme ho spustit přímo z
Plochy nebo Start/programy/Microsoft PhotoEditor
Program má standardní okenní chování a nabídky, také v tlačítkách palety nástrojů se snadno vyznáte. (U těch
nových je popisek v obrázku, prakticky můžete použít bublinkovou nápovědu.
Ve stavovém řádku jsou informace o aktuální pozici kurzoru, velikosti výběru a velikosti celého obrázku.
Z nabídek si probereme položky, se kterými jsme se ještě nesetkali.
Soubor
• Původní – obnoví naposled uloženou verzi, na rozdíl od Úpravy/Zpět, která ruší pouze poslední akci.
• Uložit jako – zde si povšimněte roletky Uložit jako typ, která Vám jednoduchým způsobem (pravda,
také bez možností dalších nastavení) umožní převést obrázek na jiný formát. K dispozici je bmp, jpg,
gif, tiff získaný ze skeneru a další rastrové formáty.
Chceme-li nastavit v obrázku průhlednost, je třeba ho uložit jako gif.
• Skenovat obrázek – inicializuje skener (viz. dále)
• Vlastnosti – Alt Enter je klávesová zkratka, která se používá pro zjišťování vlastností objektu ve
Windows všeobecně – zobrazí okno s vlastnostmi obrázku.
Úpravy
• Vložit jako nový obrázek – vloží obsah schránky jako obrázek v původní velikosti
Zobrazit
• Měrné jednotky se vztahují k pravítku
32
Základy_IVT_2009.doc
skenovat
rozmazat
vyvážit
zaostřit
Obrázek
• Oříznout – nejjednodušeji nejdřív provést výběr výběrovým obdélníkem (paleta nástrojů) a pak tlačítko
oříznout, jinak lze nastavit také tvar oválu nebo zaoblení rohů.
• Upravit velikost – tato volba provede převzorkování, tj. skutečné zmenšení obrázku (při zvětšení se
chybějící pixely dopočítávají a nedopadá to nejlépe)
• Otočit – různé možnosti včetně přesného nastavení ve stupních
• Vyvážit – nastavení jasu, kontrastu, gama korekce pro všechny barvy najednou nebo pro barvy
jednotlivé
• Automaticky vyvážit
• Efekty – vyzkoušejte a
šetřete s nimi jako s
vzácným kořením hodně
výrazné chuti!
Nástroje
• Rozmazat
• Zaostřit
• Nastavit průhlednou barvu
Okno – uspořádání otevřených
obrázků
33
Základy_IVT_2009.doc
Poznámka: Pomocí místní nabídky obrázku (pravá myš na něm) můžeme nastavit barevnost při uložení (stupně
šedi, paletu) i rozlišení obrázku.
17. CD disky, animace
CD-ROM, CD-R, CD-RW, DVD
Pro čtení, případně zápis na tato média slouží mechanika CD–ROM. Dělí se podle rychlosti –
základní je asi 150 kB/s, 32 rychlostní mechanika je 32krát rychlejší.
Data jsou uložena v sektorech ve spirále asi 5 km dlouhé, kapacita cca 700 MB (u DVD 4,7 až 17 GB), čtení a
zápis provádí laserový paprsek. Bity jsou uloženy v podobě pitů (dolíčky mikroskopických rozměrů –10 –6 m)
Laserový paprsek se odráží jinak na hladké ploše a jinak na pitech, tyto změny zpracovává fotodioda.
• CD-ROM – lisované do reflexní odrazové kovové vrstvy, (stříbřité zbarvení) na povrchu je ochranná vrstva.
Životnost desítky let, ale pozor na poškrábání.
• CD-R pod reflexní vrstvou je světlocitlivé barvivo, zapsaná data nejde měnit, ale na disk lze data přidávat,
pokud se neuzavře. Dopad světelného paprsku (laser) mění odrazové charakteristiky, je třeba je chránit před
sluncem. (zabarvené)
•
CD-RW – media k opakovanému zápisu, jsou pokryta sloučeninou, která po průchodu laserového paprsku
přechází mezi krystalickou a amorfní formou.(Mírné zahřátí – krystalická, větší – amorfní. Krystalické
oblasti odrážejí laserové záření, amorfní je pohlcují)
Teoreticky lze přepsat až 1000krát, ale ne všechny mechaniky je přečtou a zápis na ně je pomalejší.
• Charakteristiky vypalovací mechaniky: 52/24/52
52 – rychlost vypalování
24 – rychlost přepisu na médium RW
52 – čtení dat z CD
Datové a hudební CD
Na audiodisk se vejde kolem 80 minut hudby, nepoužívá se digitální formát, délka
stopy se udává v minutách.
Počítač používá jako formát zvuku jednak WAV – přímo zaznamenaný, na jedno
CD asi 100 min. hudby, jednak komprimovaný MP3 (700 min). Složité dekódování
ovšem zpomaluje procesor.
DVD – Digital video (nebo versatile) disc – jednak větší hustota záznamu, jednak
jsou dvouvrstvé a dvoustranné, (Mechanika má na každé straně dva lasery, každý
je zaostřen do jiné hloubky) čímž je dána jejich velká kapacita (17 GB – stačí
k uložení filmu). Mechanika DVD jde použít i na čtení CD, běžné jsou vypalovací
mechaniky DVD. čtecí rychlost – 1350 kB/s, přístup.doba 1000 ms,
Cash DVD mechaniky – 512 kB.
Technologie Blue-ray
• Data se ukládají 0,1 mm pod povrch disku, příčný odstup stop je 0,35 μm.
• Pro čtení disků Blu-ray se používá laserové světlo s vlnovou délkou 405 nm.
• Až 25 GB u jednovrstvého disku, 50 GB u dvouvrstvého disku
Výrobci CD mechanik
Hewlett-Packard, Mitsumi, Lite-On…
Hierarchie pamětí:
• Registry
• Cache
• OP
• Magnetický disk
• Optický disk
Shora roste přístupová doba a kapacita, klesá cena
Animace
Určitě znáte princip filmu – obrázky se střídají za sebou
tak rychle, že to oko nezaregistruje a podléhá iluzi
pohybu. podobně funguje i animace na počítači. Dají se
34
Základy_IVT_2009.doc
animovat rastrové formáty (GifAnimator) i vektorové (Macromedia Flash).
Ideální formát pro rastrovou animaci je gif, který umí v jediném souboru uložit víc verzí obrázku včetně
informací o čase, po kterém se mají měnit. Moderní verze navíc umějí ukládat pouze změny mezi obrázky, což
značně urychluje načítání a šetří místo.
Microsoft GifAnimator
Tlačítkem Otevřít načteme připravenou animaci (program i příklady máte ve složce GifAnimator)
např. Tiedye.gif, tím se zpřístupní všechna tlačítka nástrojového pruhu.
Vlevo vidíme řadu obrázků, z nichž se animace skládá. (Když otevřete obrázek ze složky např. v Malování nebo
fotoeditoru, zobrazí se pouze výchozí obrázek)
Čtvrté tlačítko umožňuje vkládání obrázků, páté uložení celé animace.
Tlačítko škrt (Del) maže vybraný snímek, tlačítko vedle vybírá vše.
Následující šipky umožňují putovat po snímcích (jdou také vybírat myší), přehrávací tlačítko spouští náhled.
Na záložce Animation můžete upravit rozměry animace a nastavit počet a způsob opakování.
Na záložce Image je důležité nastavit Duration – dobu, po které se snímky střídají.
Vytvoření nové animace:
Připravíme si řadu potřebných snímků (v opačné pořadí), tlačítkem Otevřít otevřeme první z nich a pak přidáme
další, nastavíme parametry, vyzkoušíme a uložíme.
Zoner GIF Animator
v záložkách nalevo nastavíme vlastnosti animace podobně jako v Gif animátoru, obrázky do jednotlivých rámců
můžeme vkládat buď připravené přes schránku nebo např. přes místní nabídku rámce spustit vždy lokální editor
a v něm obrázek přímo namalovat. Někdy je vhodné upravit metodu překreslení – Obnovit předchozím stavem
Program toho umí podstatně víc, další informace můžete zjistit v jeho nápovědě.
18. Úvod do digitální fotografie, skenování
Skenování
Skener je zařízení pro převod obrázku do digitální podoby v počítači
Postup:.
• Do skeneru vložíme snímaný objekt, obrázkem dolů.
• Spustíme Microsoft PhotoEditor, z nabídky Soubor vyberme Skenovat obrázek. (U programu typu
Corel PhotoPaint většinou volba Soubor/Import…)
• Vybereme si typ obrázku
• Prohlédneme si náhled, myší vhodně umístíme výběrový obdélník a upravíme jeho velikost
• Tlačítko skenovat
• Obrázek se objeví ve fotoeditoru, kde s ním můžeme dál pracovat.
(Při vlastním nastavení nebo šikovnějších programech je třeba určit rozlišení, pokud chceme obrázek
tisknout v původní velikosti, stačí 200 dpi.
Základy digitální fotografie
Digitální fotoaparát má místo filmu elektronický snímací prvek (většinou CCD) a paměťovou kartu pro ukládání
snímků.
Postup:
• Nafotíme obrázky. (Předem zvolíme rozlišení , pro zobrazení na počítači obvykle stačí 800*600 bodů)
• Prohlédneme si obrázky na LCD displeji a co se nám nelíbí, smažeme.
• Fotoaparát spojíme s počítačem (přes USB port) a překopírujeme na disk. (Některé fotoaparáty se
chovají jako další disk)
• Obrázky dál upravíme editorem obrázků
Clona a čas
Průběh focení: uzávěrka odkryje snímač, který zaznamená scénu před objektivem. Tento záznam – expozici
snímku – přístroj uloží jako soubor na paměťovou kartu.
Snímač potřebuje přesné množství světla, je-li ho mnoho, vznikají vypálená místa (bílé plochy bez kresby), je-li
ho málo, je snímek tmavý, nezřetelný.
Toto množství zajišťuje správná kombinace clony a času.
Čas – doba, na kterou uzávěrka odkryje snímač. Čím delší čas, tím více světla může při expozici dopadnout na
snímač.
Snímek fotíme stisknutím spouště, ruka se chvěje. Takže rozumný čas je 1/100–1/60 sekundy. Nad 1/10 s je
třeba použít stativ (jinak rozmazání) Pohyb potřebuje méně-až 1/250 s.
35
Základy_IVT_2009.doc
Clona (f) – převrácené množství světla, které objektiv propustí na snímač.
Slouží k zúžení otvoru objektivu, tedy k regulaci množství světla, které dopadá na snímač.
Světelnost objektivu – nejmenší použitelná clona. Čím větší clona, tím méně světla objektiv propouští. Nejlepší
objektiv má clonu asi f1.2, standard je f2.8. F16 – velké zaclonění.
Clona a čas společně určují množství světla při expozici.
1/30 sekundy – clona f16
1/250 sekundy – clona f5.6
S větší clonou roste hloubka ostrosti . Při malé hloubce je popředí ostré, ale pozadí rozmazané, při velké je celý
snímek rovnoměrně ostrý. f4-f11 rozostření pozadí.
Použitím ZOOMu roste clonové číslo a tedy klesá hloubka ostrosti. Při přiblížení je tedy třeba větší clona.
Maximální velikost obrázku je dána počtem světločivých buněk ve snímači. Např. Třímegový snímač zachytí
obrázek 2048*1536 pixelů.
Formáty fotografií
JPEG – obvykle uživatelem řízená komprese
RAW (špičkové aparáty, surové neupravené fotky)
TIFF – bez ztráty informace, velké soubory
ISO
udává jak bude aparát citlivý na světlo. Automatická volba – přístroj nastaví hodnotu, která odpovídá správné
expozici při zvolené kombinaci clony a času. Při plně automatickém režimu jsou co nejnižší, protože s rostoucím
ISO roste šum. Kvalitní aparáty zvládají ISO až 1600,
Při dvojnásobném ISO stačí poloviční expozice-čili o jedno clonové číslo výš nebo poloviční čas.
Krásná fotografie potřebuje:
• znalosti
• cit
• praxe
Základem dobrého snímku je správná expozice.
Expozice souvisí s histogramem snímku (udává počty bodů jako funkci barvy)
Podexponováno – vysoký hrot vlevo – ztráta detailů ve stínech
Přexponováno – naopak. (vypálená světla)
Měření expozice a automatické zaostření
problémy při měřění expozice: focení v místnosti s oknem v pozadí – okna vypálená, popředí tmavé. (Naopak
focení na sněhu – příliš světla uzavře clonu a popředí je zase moc tmavé)
Snažme se aby objekt byl osvětlen zepředu, snímek sledujeme v náhledovém displeji, ne v hledáčku.
Automatické zaostření – po namáčknutí spouště fotoaparát porovnává kontrast částí snímku a provede
zaostření. Problém – pokud objekt není uprostřed, nemusí být ostrý. Pomoc: zamířit tak, aby byl uprostřed,
namáčknout spoušť a domáčknout po pohnutí s přístrojem do vhodnější polohy.
Motivové programy
Auto – univerzální režim, fotoaparát nastavuje střední hodnoty.
Portrét – více otevřená clona a krátký čas, takže pozadí je mírně rozmazané.
Krajina – maximální clona i čas, tedy kompletně ostrý snímek.
Sport – co nejkratší čas
Noc – co nejdelší čas a zapnutí blesku. Ostře je osvětleno jen popředí v dosahu blesku.
Kompozice obrazu
Ústřední motiv – zdůrazníme umístěním, měl by být jasně zřetelný, co největší. Neměl by být uprostřed, lépe
zlatý řez (přibližně 1/3), neměl by vyhlížet nebo utíkat ze snímku. (Při focení krajiny by nemělo být uprostřed
rozhraní krajina – obloha)
Žádné rušivé prvky – pozor, oko je umí potlačit
Popředí posiluje vyznění ústředního motivu – např. při fotografování krajiny předměty popředí (větvičky
apod.) dodají snímku hloubku.
Pozadí – nemělo by rušit, může vypovídat o ústředním motivu, mělo by s ní ladit. Obloha působí lépe s mraky.
Práce se světlem – osvětlení dominantního objektu zepředu, nízké Slunce vytváří krásné stíny. Slunce nad
hlavou nemusí svědčit osobám (stín pod nosem apod.) Barva světla závisí na jeho zdroji, proto má fotoaparát
funkci automatické vyvážení bílé. (Žárovkové světla zabarvuje do červena, zářivkové do modra)
36
Základy_IVT_2009.doc
19. Základní deska, karty, porty
Základní deska
(motherboard, mainboard) tvoří jakousi kostru počítače, která zajišťuje propojení ostatních komponent, jejich
pevné umístění a napájení. Neovlivňuje výkon počítače, ale určuje jeho kompatibilitu, rozšiřitelnost a variabilitu
Je tvořena velkým integrovaným obvodem a sloty pro umístění karet, paticemi (socket) pro mikroprocesor,
paměťovými sloty (banky) pro paměti a konektory pro připojení kabelů k dalším dílům – disky a diskové
mechaniky,…)
Napájení desky je 9,6 V.
Komunikace ZD s periferiemi:
• porty – integrované paralelní a sériové rozhraní,
sběrnice USB
• sloty – úzké štěrbiny s kontakty
• sloty rozšiřovací (I/O) sběrnice (ISA, PCI –
modemy, síťová karta, AGP – graf .karta, ...)
• paměťové
• pro přídavné karty
• konektory pro připojení ostatních částí počítače
(klávesnice, malého reproduktoru, tlačítka Reset,
indikátoru provozu, ventilátoru procesoru apod.)
• Sběrnice – tato součást základní desky (napevno
umístěná) je tvořena svazkem vodičů, kterým mezi
dalšími komponentami počítače (procesor, paměť..)
proudí data, adresy a řídící signály. Sběrnice má
vývody ve slotech, do kterých se zasazují karty.
Výrobci desek:
Intel, AMD, VIA, SIS…
Karty (Adaptéry)
ploché desky s integrovanými obvody, karty, jsou připojeny ke sběrnici prostřednictvím portů. Kartu pro vstup
a výstup, grafickou kartu a kartu rozhraní disku má každý počítač, další karty považujeme za rozšiřující.
Ke každému HW zařízení dostaneme při nákupu ovladač (driver), který ho oživuje a umožňuje s ním pracovat.
Druhy karet:
• Grafická
• Zvuková
• Síťová
• Vstupně/výstupní
• Bezpečnostní
• Přídavná paměťová
• Karta pro digitalizaci videa – hw komprese videa a střih
• Televizní a radiová – přijímají a dekódují signál, umožňují nahrávání apod.
• Karta SCSI rozhraní – připojení až sedmi dalších zařízení, vysoká rychlost
Grafická karta (videokarta, graf.adaptér)
přebírá data od procesoru a mění je na videosignál, který řídí
monitor. Adaptér počítá polohu jednotlivých pixelů a přiřazuje
jim barevný kód. Jeho jádrem je grafický čip, má grafický vlastní
procesor, videopaměť, (32–64MB) sběrnici a generátor znaků,
který určuje tvar jednotlivých písmen. Její součástí je také
analogově-digitální převodník, protože monitor je zařízení
analogové.
Výrobci: nVidia – GeForce (čip), ATI – Radeon, Matrox,
Trident…
Zvuková karta
mění data na zvukový signál. Jako výstupní zařízení používá sluchátka nebo reproduktory, má zásuvku pro
mikrofon (vstup). Protože signál, který reproduktory převádějí na zvuk musí být spojitý (analogový), musí
37
Základy_IVT_2009.doc
obsahovat A/D konvertor. Aby mohla přehrávat zvuk stereo, musí mít dva kanály, díky nahrávání může fungovat
jako internetový telefon, přehrávat hlasové komentáře k prezentacím, převádět záznam z magnetického pásku na
CD, digitalizaci hudby, komponování, přehrávání.
Kvalita přehrávání je výborná, dobrý syntezátor naproti tomu obsahují jen velmi drahé karty.
Výrobci: Creative Labs – Soundblaster
Síťová karta
umožňuje připojit počítač do sítě, zabezpečuje kódování dat, aby byla schopna přenosu po kabelu. (Podle
síťového protokolu balí data do paketů s adresou odesílatele a cíle) Typ karty musí odpovídat typu sítě.
Rychlost karty je dána typem sítě. Nejrozšířenější Ethernet –10Mb/s. dnes spíš rychlejší fast Ethernet –100 Mb/s
Prosazuje se Giga Ethernet – 1000MB/s
U bezdrátových sítí má karta anténu, přenos dat je spolehlivý, ale pomalejší.
Výrobci: 3COM
Porty
obsluhuje operační systém.
• Sériový port – označuje se jako COM1, COM2 – bity proudí po jednom, je pomalejší, ale stabilnější.
Připojovala se přes něj např. myš nebo modem, dnes se příliš nepoužívá, spíš pro kabelové připojení
kapesních počítačů nebo ke komunikaci počítačů po sériové lince.
• Paralelní – LPT1, LPT2, PRN- informace se přenášejí po bytech, provoz je rychlejší, ale dražší. Užívá
se pro tiskárnu, skener, externí mechaniky CD. Novější se používá spíš USB.
• USB
univerzální sériová sběrnice – umožňuje připojit více zařízení k počítači za chodu jedním kabelem
(počítač – myš – klávesnice)
Dnes se užívá k připojení většiny periferií, novější počítače mají USB porty v čele počítače.
USB 2. 0 High Speed – přenosová rychlost až 480 Mb/s – stačí i pro externí HDD.
Dovoluje připojit až 127 zařízení, podporuje technologii PnP (prakticky připojení za chodu), musí být
podporován OS. (Windows 98 a novější)
• PS2 – bývají rozlišeny barevně, připojují myš a klávesnici
• Infračervený port – např. pro bezdrátové připojení mobilu, klávesnice a myši…
• Port FireWire IEEE 1394 – nejrychlejší 2005, užití hlavně pro digitální kamery.
Ovladače
Aby systém mohl HW díl používat, potřebuje program, driver, který s ním umí pracovat, zpřístupnit ho
operačnímu systému. Dostáváme je většinou při nákupu na CD, aktualizovat se dají na Webu. Tiskárna, která by
neměla ovladače Windows a Unixu by dnes byla neprodejná.
P&P
(Plug and Play)
• systém objeví nový díl
• najde mu driver
• nainstaluje driver a zprovozní ho
Napájecí zdroj
230 V střídavých ze sítě převádí na 12 nebo 5 stejnosměrných.
Má pojistku, která odpojí napájení při zkratu a ventilátor, který chladí zdroj i vnitřek počítače. Všechny současné
zdroje splňují ATX formát – zdroj spolupracuje se SW, takže po volbě Vypnout systém ukončí činnost a vypne
počítač. (Skutečný vypínač je vzadu na zdroji)
UPS – záložní jednotka, při výpadku el. energie dodává napětí do systému z akumulátoru, který se za
normálního provozu dobíjí. Má střídač, který převádí 220 střídavých voltů na 12 V stejnosměrných.
20. Opakovací cvičení
1.
2.
3.
4.
5.
Připravte si složku Opakování 3, do ní složku Hardware a Obrázky.
Do složky Hardware založte dokument Odpovědi.doc.
K čemu slouží základní deska a co všechno na ní najdete?
Porovnejte vnější paměti z hlediska kapacity, vybavovací doby a principu záznamu. Výsledky uložte
přehledně do tabulky.
Vypracujte podobnou tabulku pro grafickou, síťovou a zvukovou kartu. Sloupce by mohly obsahovat
typ karty, její funkci a důležité součásti.
38
Základy_IVT_2009.doc
6.
Vypracujte podobnou tabulku pro porty – sériový, paralelní a USB. Do sloupců umístěte způsob
přenosu dat a zařízení, která se přes ně připojují.
7. Vypracujte podobnou tabulku pro barevné modely RGB a CMY. Do sloupců umístěte základní barvy,
barvu, která vznikne smícháním
všech základních barev a příklad
zařízení, které s nimi pracují.
8. Vysvětlete rozdíl mezi rastrovou
a vektorovou grafikou.
9. Namalujte si v malování obrázek
32*32 pixelů, barevný. Vytvořte
ve své složce zástupce složky
Hardware a tento obrázek mu
přiřaďte jako ikonu ve formátu
bmp. Vypočítejte velikost
obrázku a porovnejte se
skutečnou velikostí.
10. Nakreslete si pomocí automatických tvarů ve Wordu vlastní logo a umístěte ho do záhlaví Odpovědí.
11. Do složky Obrázky překreslete barevně obrázek barevných modelů jako RGB.jpg (Obrázek připravte v
Malování, barvy namíchejte podle číselného popisu)
12. Do složky Obrázky připravte Přání.jpg – vhodný obrázek s textem. Hotový obrázek nejdřív upravte ve
fotoeditoru, text přidejte v Malování nebo Wordu (Zvažte užití WordArtu)
21. Počítačové sítě, seznámení s internetem
Počítačové sítě
Historie počítačových sítí začíná v době, kdy počítače byly příliš drahé a velké.V podnicích a institucích
existovala vždy jedna centrální výpočetní jednotka o jejíž výkon se dělili uživatelé po síti – každý uživatel měl
k dispozici terminál, tedy monitor a klávesnici a výpočty probíhaly v centrální jednotce. Dnes používáme běžně
dostupné osobní počítače a sítě slouží zejména jako prostředek pro sdílení dat a drahých zařízení (např.tiskáren,
diskových polí, plotterů) a umožňuje i jejich efektivnější využívání (zařízení je v síti jen jedno a používat jej
mohou všichni.
Počítačovou sítí se obecně rozumí spojení dvou a více počítačů prostřednictvím kabelu, telefonní linky,
optického vlákna nebo jiným podobným způsobem tak, aby byly schopny vzájemné komunikace. Dále síť
pro svou funkci potřebuje síťové karty a aktivní prvky.
Cíl:
• sdílení HW (periferie – tiskárny, prostředky – disky, CD, modem, telefon…)
• sdílení dat, aplikací (síťová instalace, archivaci dat stačí provádět centrálně)
• komunikace uživatelů (výměna informací, internet – e-mail, videokonference, internetová telefonie)
• zvýšení bezpečnosti celého systému, možnost centrálního zabezpečení dat
• dálková správa počítačů
Přístupová práva
Je nežádoucí, aby všichni uživatelé v síti měli možnost zasahovat a modifikovat všechna data, která se na síti
nacházejí. Proto je v dnešních síťových systémech již samozřejmou součástí zabezpečení a přidělování
přístupových práv k jednotlivým adresářům, podadresářům a souborům.
Organizační zajištění sítě: Administrátor
• Stará se o bezchybný chod
• Určuje přístupová práva uživatelů
Topologie sítí
Síť může být navržena různými způsoby s ohledem na konkrétní požadavky, zejména spolehlivost a náklady na
výstavbu sítě.Topologie určuje cestu, po které jsou data v síti přenášena. Rozlišujeme tři základní topologie:
•
Sběrnice (Bus) každá stanice (počítač v síti) je připojena na průběžný kabel, který se nazývá sběrnice.
Jedním z připojených počítačů je i server. Výhoda spočívá v relativně malé ceně na pořízení kabeláže a
jednoduché konstrukci. Nevýhodou této topologie je malá stabilita. Stačí, když se v kterémkoliv místě kabel
sítě přeruší a celá síť přestane fungovat, závada se pak obtížně hledá. Na koncích je sběrnice ukončena
speciálním odporem – terminátorem. Používá se pro nevelké sítě s maximálně desítkami pracovních stanic.
Počet uzlů je omezený a vzdálenost mezi nimi rovněž.(max.185 metrů)
39
Základy_IVT_2009.doc
•
Dosud je asi nejčastější Ethernet 10 Base 2 – koaxiální kabel s rychlostí přenosu 10 Mb/s,
Hvězda (Star) – používá strukturovanou kabeláž, každá stanice je připojena ke společnému uzlu –
rozbočovači (hub). Od rozbočovače vede ke každé stanici samostatný kabel.Výhodou je stabilita. Chyby
sítě, jako přerušený kabel apod. se vztahují pouze na jednu větev. Nevýhodou je pořizovací cena. Jsou zde
použity další prvky (např. rozbočovače) a je podstatně vyšší spotřeba kabelů. Se sítí lze za běhu manipulovat
– odebírat a přidávat do rozbočovače části sítě. Používá se prakticky ve všech větších organizacích a všude
tam, kde je kladen důraz na spolehlivost .
Jednotlivé přepínače lze propojit a vytvářet tak rozlehlejší síť, je možné postavit i pomalejší i rychlé sítě
Kruh (Ring) Kabel prochází od jedné pracovní stanice ke druhé a celá síť je uzavřena do kruhu.Výhodou je
nízká pořizovací cena a jednoduchá údržba. Nízká stabilita (podobně jako u sběrnice) a nutnost zakončit síť
v místě začátku jsou nevýhody, které řadí tento typ sítě do kategorie méně používaných topologií.
Rozdělení podle rozlehlosti
• LAN (Local Area Network) – Lokální počítačová síť – je umístěna v malé oblasti nebo v rámci jedné
organizace, budovy či prostředí.Taková síť mívá řádově desítky pracovních stanic.
• MAN (Metropolitan Area Network)
• Městská síť, skládající se z několika propojených LAN
• WAN (Wide) – globální počítačová síť – realizuje spojení mezi uzly na velké vzdálenosti (mezi městy,
státy a kontinenty). Síť WAN bývá obvykle tvořena spojením více sítí LAN. (Internet)
Koncepce sítí
PEER-TO-PEER (Rovný s rovným)
Obvykle neobsahují žádný server. Z každého počítače v takovéto síti je možné nahlédnout na disk jiného
libovolného počítače, či používat jeho HW (pochopitelně v rámci přístupových práv). Přístupová práva definuje
každá stanice individuálně vzhledem k ostatním účastníkům sítě. Vhodné pro malé sítě. (W95, W98, Lantastic,
W2000) Je problematické zajistit bezpečnost.
Takováto síť je prakticky použitelná maximálně pro 10 stanic, jako SW se dá použít kancelářská verze Windows
XP.
Technicky potřebuje síťovou kartu pro každý počítač, hub nebo switch (dále) a kabeláž.
KLIENT-SERVER
jsou založeny na tom, že v síti existuje počítač, který chod sítě koriguje, případně slouží jako řídící počítač
v síti.Takovému (obvykle nejvýkonnějšímu) počítači v síti se říká server. Server obsluhuje stanice – klienty
(pracovní stanice), kteří využívají jeho služeb.
Na serveru je nainstalován síťový operační systém (Novell Intranet Ware, Window NT/2000 server, UNIX,
Windows 2003 server (a vyšší), LINUX), který disponuje síťovými funkcemi, jako je správa uživatelů, definice
přístupových práv k datům na disku a podobně. Pro nebezpečí výpadku proudu mívají servery záložní zdroje.
(UPS)
Protože by porucha serveru mohla způsobit vážné problémy, zálohují se data několikrát denně a používají se
kvalitní značkové počítače. (drahé)
Prvky sítě
síť se skládá z aktivních a pasivních prvků
Aktivní prvky – aktivně pracují se signálem (zesilují ho, vyhodnocují,…)
Pasivní prvky – součásti, které se na komunikaci podílejí pouze pasivně (nevyžadují napájení) – propojovací
kabely, konektory, zásuvky, rozvaděč
Aktivní prvky v sítích
Pokud je třeba přenášet signál na větší vzdálenost, než umožňují kabely, používá se zařízení, které signál přijme,
zesílí a pošle dál.
Repeater (opakovač, zesilovač)
Hub (rozbočovač)
přijme data, zesílí je a rozešle je všem dalším připojeným počítačům a aktivním prvkům
data jdou přes všechny stanice
Bridge (most) – slouží k optimálnímu průchodu dat sítí
odděluje dva segmenty sítě a propojuje sítě dvou různých standardů
Switch (přepínač)
odděluje několik segmentů sítě
pozná, kterému segmentu sítě data patří a jen tam je odešle
Router (směrovač)
spojuje různé typů sítí a vzdálené lokality, přitom vybírá nejvýhodnější cestu
používá se pro připojení malých sítí k Internetu
40
Základy_IVT_2009.doc
Převodník (transceiver)
převádí signál z jednoho typu kabelu na jiný, zesiluje signál
Co je potřeba pro připojení do sítě
• Počítač musí obsahovat síťovou kartu (výjimkou je připojení do sítě přes modem).
• K síťové kartě musí být fyzicky připojena fungující síť. (síťovým kabelem, anténou)
• Na počítači musí být nainstalován operační systém, který chod sítě podporuje.
• Pro legální vstup do sítě je třeba, aby měl uživatel vytvořen v síti uživatelský účet, pod kterým bude do sítě
vstupovat.
Síťové operační systémy
Dnešní operační systémy, jako
Windows, OS/2, UNIX mají přímo
implementovanou síťovou podporu.
(Pro sítě Peer to Peer stačí Windows
XP, pro Klient/server je třeba
Windows XP server.)
Další síťové OS: Novell NetWare,
Unix, Linux, Windows NT, Windows
2003 Server,
Orientace ve školní síti
Mapované disky – Zdroje – materiály,
které lze stahovat a číst, ale nelze
editovat, Studenti – lze i ukládat,
mazat.
Ikona Místa v síti:
Nabízí sdílené složky počítačů, přístup
je definován na jednotlivých stanicích.
Internetový prohlížeč
Internet je celosvětová síť počítačů a sítí, s obrovským množstvím informací a komunikačními možnostmi.
nejprve se seznámíme s nejspíš nejrozšířenější z jeho služeb – WWW (a nejspíš to pro vás první setkání nebude)
Webové stránky jsou psány v jazyce HTML, se kterým se také seznámíme, aby se správně zobrazovaly ,
potřebují program – prohlížeč. Mezi nejrozšířenější patří Internet Explorer od Microsoft, Mozilla Jiné prohlížeče
mají velmi podobné ovládání a možnosti.
41
Základy_IVT_2009.doc
Pod hlavní nabídkou a nástrojovou lištou je adresní řádek, kam můžete přímo zapisovat adresu stránky, kam se
chcete dostat.
Většinu okna zabírá vlastní stránka, která je členěna jako hypertext – pokud se ukazatel myši v nějakém místě
změní v ručičku, stačí kliknout a otevře se další stránka, na kterou odkaz vede. Přitom odkaz a jeho obsah mohou
ležet na různých počítačích, v různých zemích…
Doba načítání stránky (zobrazuje se ve stavovém řádku dole) závisí na více faktorech – propustností linky a
rychlostí připojení, zaneprázdněností serveru a v neposlední řadě také na obsahu stránky. (Složitá grafika,
animace apod.)
Jednoduchý způsob jak získat text nebo obrázek je klepnout na obrázek (text vybrat přejetím myši) a použít
místní nabídku (Kopírovat).
Tlačítka panelu nástrojů zleva:
• Zpět – návrat na předchozí stránku
• Vpřed – znovu na stránku, ze které jsme se vraceli. Tato dvě tlačítka umožňují pouze procházení
stránek již navštívených
• Zastavení načítání
• Znovunačtení aktuální stránky – na lokálním disku se stránky ukládají do cache, aby k nim byl rychlejší
přístup. Tímto tlačítkem byste měli stránku znovu stáhnout ze serveru.
• Domovská stránka
• Hledání v internetu
• Okno se seznamem oblíbených adres
• Média
• Seznam dříve navštívených adres
• Práce s poštou
• Tisk aktuální stránky (při tisku mohou být problémy se stránkami, které obsahují tzv. rámce, které na
moderních stránkách již nenajdete. Pak se vždy podívejte do záložky Možnosti, kde se můžete
rozhodnout, které rámce chcete tisknout)
• Úpravy stránky ve Wordu – prakticky spíš nepoužíváme
22. Internet, historie, služby internetu
Historie
V období 60. let 20. stol. řešila společnost RAND v USA problém, jak by mohla v době případné války
komunikovat důležitá místa. Dosud se používal centrální uzel, který by v případě zničení likvidoval celou síť.
Řešením byl komunikační systém, ve kterém bylo mnoho rovnocenných, zastupitelných uzlů. První taková síť,
ARPANET, měla v roce 1971 15 uzlů.
Postupně se stala velmi populární, především v akademickém světě, a brzy překročila hranice USA. Mezinárodní
síti se začalo říkat INTERNET, 1986 měla páteřní síť přenosovou rychlost 56 kb/s.
1991 vznikl World Wide Web, standard pro přenos hypertextových a grafických informací. Díky webovým
stránkám se s internetem začala seznamovat široká veřejnost. (Rozšíření demonstruje i pravopis, dřív Internetnázev sítě, dnes spíš internet, komunikační médium jako rádio nebo televize.) Zatímco v roce 1990 měl internet
313 000 a v roce 1991 617 000 uživatelů, v roce 1998 se tento počet odhadoval na 60–90 milionů.
Princip funkce
Po celém světě jsou miliony serverů, na kterých jsou uloženy informace. Servery jsou fyzicky propojeny
různým způsobem – kabely, pevné linky, telefonní linky, přes satelit…
Každý připojený počítač má v síti jednoznačnou adresu, tzv. IP adresu. která je složena ze čtveřice čísel od 0 do
255, oddělených tečkami. (192.168.1.1) Pro člověka je takový typ adresy obtížně zapamatovatelný, proto se
používá doménový způsob zápisu adresy, kde pro každé číslo existuje textový ekvivalent.
Zjištění IP adresy: příkaz IPconfig z příkazového řádku nebo Start/Spustit – IPconfig
DNS je systém, který umožňuje překládat doménovou adresu na IP adresu.
Př. krtek.gymnct.cz
• cz – všeobecná doména pro českou republiku (na konci adresy můžeme vidět buď generické domény –
com, edu, gov – poslední dvě výhradně v USA nebo dvojznakové domény pro státy)
• gymnct – subdoména pro organizace (muni, cuni – Masarykova a Karlova univerzita…)
• krtek – jméno počítače
Databáze, ve kterých jsou vzájemně přiřazeny IP adresy a doménové adresy jsou distribuovány na tzv.
jmenných (name) serverech.
URL – Uniform resource locator – jednoznačná internetová sdresa (http…), píše se do adresového políčka
42
Základy_IVT_2009.doc
WWW stránka, hypertext
Formát WWW může kromě textu a obrázků obsahovat také multimediální prvky (videosekvence, zvuky..)
Stránky jsou vytvářeny v jazyce HTML (Hypertext Markup Language).
Hypertext je text hierarchicky uspořádaný, který obsahuje odkazy na další části textu. Obsah odkazu se obvykle
zobrazí na kliknutí myší, bez ohledu na to, kde se vlastně nachází. Jednotlivé stránky mohou ležet na
kterémkoliv počítači sítě.
Informace putují sítí rozděleny na části – pakety. Paket se skládá ze záhlaví a datové části, záhlaví obsahuje
údaj o serveru, ze kterého putuje, místo určení a další údaje související s jeho cestou; používá přitom nejrychlejší
cestu (nemusí být nejkratší)
Když kliknete na odkaz, posíláte vlastně serveru požadavek, který on zpracuje a pošle vám odpověď. Ke
komunikaci je třeba společný jazyk – protokol HTTP (Hyper Text Transfer Protocol)
Prohlížeče
programy, které umějí zobrazovat dokumenty v HTML.
Nejznámější: Netscape Navigator, Microsoft Internet Explorer, Mozilla
Vlastnosti moderního prohlížeče
• možnost přerušit načítání
• znovunačtení
• možnost vypnout načítání obrázků
• oblíbené položky
• historie
• pravidelný odběr určitých stránek
• spouštění skriptů (dynamické WWW stránky)
Vyhledávání informací
•
•
•
•
Katalogy – představují hierarchicky uspořádané seznamy hypertextových odkazů. Lze v nich navíc
vyhledávat pomocí klíčových slov, je v nich snadná orientace, ale obsahují pouze ty stránky, které do nich
zařadili jejich autoři.(redaktoři také využívají automatické služby prohledávání Webu, ale výsledky upravují
a třídí)
Obsahují kontakty a obsahy setříděné podle témat.
• Yahoo
http://www.yahoo.com
• Magellan
http://magellan.excite.com
• Seznam
http://www.seznam.cz
• Atlas
http://www.atlas.cz
Vyhledávací stroje – (klasické fulltextové vyhledávače) jsou vytvářeny vyhledávacím robotem,
programem, který zkoumá web. Program, spider (prochází celý web, zaznamenává obsah stránek, na které
narazí, ukládá a třídí texty) indexuje stránky na základě klíčových slov (např.slova, která se často vyskytují
nebo nadpisy…) a ukládá je do databází. (Google – miliarda stránek)
• Altavista
http://www.altavista.com
• SearchCZ
http://www.search.cz
• Google
http://www.google.com/
Hybridní vyhledávací stroje – spojují obě metody
• Lycos
http://www.lycos.com
• Excite
http://www.excite.com
• Kompas
http://kompas.seznam./cz
Metavyhledávače – hledají na několika seznamech najednou, užívají AND, OR, NEAR , hvězdičkovou
konvenci apod. (techn*)…
Tipy pro vyhledávání:
• Pro konkrétní věci bývají rychlejší vyhledávací nástroje, pro obecnější záležitosti katalogy.
• Čtěte pokyny a zadávejte raději víc termínů, zkuste je spojovat logickými spojkami(and, or not ,+ -..)
• Někdy uvozovky umožní spojit více termínů dohromady
• Vyhledávání lidí: whowhere.lycos.com, www.bigfoot.com
• Fotografií – např. www.altavista.com/sites/search/simage
• Video – např. multimedia.lycos.com, video.lycos.com
• Diskusní skupiny – groups.google.com
• Existují vyhledávače, která umějí ohýbání slov (http://www.jyxo.cz )
• Někde se lze omezit na určitou doménu
43
Základy_IVT_2009.doc
Vyhledávání na Google:
Můžete buď přímo zapsat co vás zajímá (nejprve zvolit sekci – Web, obrázky pod.), ale odkazů bude
pravděpodobně neúnosně mnoho. Zkuste raději Pokročilé vyhledávání a vyhrát si s nastaveními.
Můžete specifikovat nejen co přesně hledáte, ale i jazyk a doménu.
Poznámky k ukládání dat z internetu
Uložení stránky:
Soubor/Uložit jako a v poli Uložit jako typ můžeme zvolit Úplná webová stránka, pokud chceme vše včetně
obrázků nebo Webová stránka, pouze HTML, pokud stačí text.
Při volbě úplné stránky uloží Explorer všechny potřebné obrázky do složky se stejným názvem jako ukládaný
dokument.
Uložení obrázku – místní nabídka a zvolit Uložit obrázek jako
Stažení souborů
Buď můžeme klepnout na odkaz levým tlačítkem myši a zvolit Uložit tento soubor na disk nebo opět použít
místní nabídku a vybrat si Uložit cíl jako
Oblíbené položky (Bookmarks)
Chceme-li se často vracet na určité stránky, použijeme z hlavní nabídky Oblíbené/přidat k oblíbeným položkám.
Pokud budeme chtít podobných záložek víc, vyplatí se pomocí volby Oblíbené/Uspořádat oblíbené položky
vytvořit přehlednou strukturu složek a do nich pak tyto odkazy ukládat.
.
44
Základy_IVT_2009.doc
Abychom se mohli seznámit s fungováním elektronické pošty, doporučuji založit si poštovní schránku (rozhodně
pokud ji ještě nemáte) např. na Atlasu. (www.atlas.cz)
Na vstupní stránce zvolte Nová schránka a dál postupujte podle pokynů.
Je třeba vyplnit některé údaje (ne nutně všechny), Vaše adresa pak bude mít tvar UživatelskéJmé[email protected],
uživatelské jméno a heslo zadáte při registraci a dobře si ho zapamatujte.
Je lepší volit jméno bez diakritiky a heslo jako kombinaci znaků včetně číslic (žádné osobní údaje, které lze
snadno zjistit)
23. Připojení do internetu, elektronická pošta
Připojení do internetu
• Připojený počítač musí být buď v lokální síti s přístupem na internet nebo mít modem
• Musí na něm být nainstalován příslušný software (protokoly TCP/IP a prohlížeč) V síti je třeba nastavit IP
adresu, adresu alespoň jedné brány (gateway) – počítač, který spojuje váš počítač s internetem a adresu
alespoň jednoho DNS serveru
• Způsob připojení
• Přes Proxy server – počítač připojený do internetu, na kterém běží program, zprostředkovávající
ostatním počítačům v místní síti přístup do internetu. Server má vyrovnávací paměť cache, do které se
stahují vyžádané stránky. Díky tomu, při stejném požadavku, dostane další uživatel stránku z cache, což
je rychlejší. (Menší cache disponují také internetové prohlížeče)
• Připojení modemem – zařízení, které převádí digitální signál počítače a analogový signál telefonní
linky. Pomocí modemu se připojí jednotlivý počítač telefonní linkou. Na serveru, přes který se
připojuje, musí být zřízený uživatelský účet a heslo. (to poskytují internetoví provideři –
poskytovatelé).
Modem zavolá na číslo providera, jeho linka odpoví, tak se naváže spojení. Poplatky v rámci poplatků
za pevnou linku, rychlost kolem 56 kb/s. (odesílání as 33 kb/s)
•
Bezdrátový internet Wi-Fi – připojení k serveru prostřednictvím rádiových vln určité frekvence. Na
počítači potřebujeme Wi-Fi kartu. Rychlost až Mb/s, dost blízko musí být vysílač. (Hot Spot) Anténa
s vysílací a přijímací jednotkou se propojí s uživatelským počítačem. Sdílení snižuje rychlost.
Wi-Fi (nebo také Wi-fi, WiFi, Wifi,wi-fi, wifi) je standard pro lokální bezdrátové sítě (Wireless LAN,
WLAN) Původním cílem Wi-Fi sítí bylo zajišťovat vzájemné bezdrátové propojení přenosných zařízení
a dále jejich připojování na lokální (např. firemní) sítě. Wi-Fi zařízení jsou dnes prakticky ve všech
přenosných počítačích a i v některých mobilních telefonechNásledníkem Wi-Fi by měla být bezdrátová
technologie WiMax, která se zaměřuje na zlepšení přenosu signálu na větší vzdálenosti.
•
Kabelová TV – rychlost větší než 256 kb/s, speciální modem připojený k rozvodům kabelové TV.
Potřebujeme síťovou kartu. Kvůli sdílení bývá pomalejší, než poskytovatelé nabízejí.
Další možnosti:
• ADSL – od roku 2002-2003: technologie umožňující rychlý přenos dat po klasické telefonní lince, ale
pouze v okruhu několika km od příslušné telefonní ústředny. Není digitální, modemy modulují data na
nižších frekvencích.
Protože se pro přenos dat užívá jiné pásmo, lze zároveň telefonovat. Rychlost – teoreticky: stahování
až 8 Mb/s, odesílání asi desetkrát menší. (prakticky 1024/256 kb/s)
45
Základy_IVT_2009.doc
•
ISDN – vysokorychlostní digitální telefonní komunikace, potřebujeme linku, modem, rozvody.
Rychlost 128 kb/s Vzdálenost od ústředny do 6 km., možná hlasová a datová komunikace současně.
• Satelit – talíř o průměru alespoň 60 cm, na něm digitální přijímač. Data lze takto pouze stahovat, pro
odesílání je třeba klasický modem.
Rychlost připojení: můžeme vyzkoušet příkaz ping na server, (ping adresa), je-li odezva několik ms, je to
výborné, několik desítek ms přijatelné.
K obstojnému zobrazení stránek stačí 150 kb/s.
Elektronická pošta
Z kteréhokoliv místa na světě můžete navázat kontakt pomocí E-mailu – rychle (dopis lze doručit během
několika sekund), pružně, levně.
Potřebujete schránku, kterou buď zařídí provider (připojení modemem), správce sítě (Proxy server) nebo můžete
použít speciálních serverů, které tyto služby poskytují zdarma.(Webzdarma, Atlas, Hotmail, Seznam aj.)
E-mailová schránka je prostor na disku serveru, vyhrazený pro příjem a odesílání zpráv.
Adresa (schránky i uživatele) má tvar už[email protected] – např. š[email protected] Jméno před zavináčem volí
uživatel sám, jméno serveru nemůže ovlivnit.
Zprávy se hromadí ve schránce, dokud si je příjemce nevyzvedne.
Poštu lze zpracovávat v poštovních programech (klientech) – Pegasus mail, Eudora, Outlook Express nebo
(zvlášť na veřejných poštovních serverech) lze využít webové rozhraní.
Složky poštovního klienta: doručená pošta, pošta k odeslání,odeslaná pošta odstraněná pošta
Základní funkce pošty:
• Nová zpráva
• Odpověď na dopis
• Forwardování (posílání došlé zprávy dalším příjemcům)
• Rozesílání kopií
• Práce s adresářem
• Zasílání příloh (libovolné soubory)
• Organizace zpráv (filtrování, složky)
• Šifrování, eventuelně elektronický podpis
Konvence: předmět, oslovení, podpis. Opatrně s velkými přílohami, jednak je balíme a jednak neposíláme,
pokud nevíme, že je příjemce opravdu chce.
Poštovní protokoly:
•
POP3, IMAP – stahování pošty, (POP3 stahuje na lokální disk všechno najednou, IMAP podle přání
uživatele)
•
SMTP – odesílání
Další služby
•
•
•
•
•
•
•
•
IRC – (Internet relay chat) umožňuje komunikaci více uživatelů současně. Omezení lze provádět
prostřednictvím kanálů
Internetové bankovnictví
Elektronický obchod a virtuální obchodní domy
Net meeting – diskusní skupiny na nejrůznější témata
FTP – slouží k přenosu souborů. (Kromě stahování SW se také tímto způsobem posílají WWW stránky na
servery providerů)
SFTP – (safe) používá šifrovaný přenos dat
Počítačové hry – na veřejných serverech běží programy simulující virtuální realitu, do které můžete
vstoupit.
ICQ – program pro všestrannou komunikaci přes Internet
Telnet – vzdálené přihlášení, kdy uživatel pracuje s počítačem kdekoliv v síti
Netiquette – soubor pravidel a zásad slušného chování v prostředí počítačových sítí a elektronických
komunikací.
• Šetrnost a ohleduplnost – minimálně zatěžovat
• Emaily stručné, jasné a přehledné, zdvořilost – oslovení nebo pozdrav, podpis.
• Nepsat text velkými písmeny
• Jde-li pošta přes cizí servery, nepoužívat diakritiku
• Žádné řetězové dopisy
• Choulostivosti šifrovat
46
Základy_IVT_2009.doc
•
•
Nejdřív pochopit téma, pak vstoupit do diskuse
Neposílat do konferencí soubory jako přílohy, ale pouze je nabídnout.
Poznámka: - bohužel, kvůli nebezpečí vnějších útoků na síť v současnosti většina správců serverů nedovoluje
používat Telnet, pro přímé připojení se používá bezpečnější protokol SSH. S touto problematikou souvisí
internetová kriminalita jako taková. Protože se jedná o otevřené médium, je těžké postihnout konkrétního viníka
– ať už je zneužívá jakkoliv.
Struktura e-mailu:
Odesílatel – e-mailová adresa, ze které pošta přišla
Komu – příjemce e-mailu, může jich být několik
Kopie – adresa dalšího příjemce
Slepá – totéž, ale tato adresa se nezobrazí dalším příjemcům
Předmět – stručná charakteristika obsahu zprávy
Text – vlastní obsah zprávy
Důležitost – označení – nízká, střední, vysoká. (neovlivňuje nic dalšího)
Přílohy – připojené soubory
Práce s poštou přes webové rozhraní (Atlas)
Ze vstupní stránky Atlasu použijeme uživatelské jméno a heslo a dostaneme se do svých poštovních složek.
Složka doručená pošta: (Záložka Číst poštu)
Můžeme si vybrat ze všeho, nepřečtené či přečtené pošty, odpovědět, přeposlat (forward), případně smazat
správu. Všimněte si složky Koš s Viry a spamem – nevyžádanou poštou.
47
Základy_IVT_2009.doc
Napsat zprávu
Vždy vyplňujte předmět, pokud připojíte přílohu, nezapomeňte i nejdřív komprimovat. Po stisknutí příslušného
tlačítka můžete vyhledat soubor na disku, který chcete připojit.
Záložka nastavení
umožňuje detailní nastavení – například jak zacházet se spamem, jak filtrovat poštu, vytvořit a přidat podpis
apod.
Outlook Express
Program můžeme spustit přes
programovou nabídku start nebo ikonu na
ploše. protože jste v situaci, kdy více
uživatelů sdílí jeden počítač, je třeba si
nejprve vytvořit identitu.
(Soubor/Identity/Přidat novou identitu)
Přes Soubor/Přepnout identitu, zadání
jména a hesla se pak dostanete do svých
složek.(Jméno a heslo nesouvisí s vaší
poštovní schránkou, takže může být jiné)
Zatímco identitu vytváříme více méně z
bezpečnostních důvodů, chceme-li
pracovat s poštou dál, je nezbytné vytvořit
si také poštovní účet.
Přepneme se do své identity a použijeme Nástroje/Účty
a ze záložky
Pošta
Přidat/Pošta.
Potom postupně
vyplníme podle
průvodce
připojením k
internetu jméno
(opět
nepodstatné, jen
pro zobrazení),
pečlivě emailovou adresu
a servery.
Potom už
můžeme
pracovat s poštou, tlačítka nástrojového pruhu odpovídají naší činnosti, pokud jste v Doručené poště, můžete
opět odpovídat, číst zprávy (Zprávy neznámých odesílatelů je nejrozumnější rovnou mazat), Přílohy vždy nejdřív
48
Základy_IVT_2009.doc
pozorně prohlédnout, ty s příponou exe okamžitě
mazat, ostatní nejdřív uložit na disk a pak
zkontrolovat antivirovým programem. (Nejvíc virů
se v současnosti šíří elektronickou poštou.)
První tlačítko Vytvořit poštu otevře okno Nová
zpráva. Další tlačítka: Odpovědět, odpovědět všem,
předat dál, tisk, smazání vybrané zprávy,
odeslat/přijmout poštu ze serveru, adresář,
vyhledávání
Tlačítka okna Nová zpráva:
Odeslat, práce se schránkou, Zkontrolovat, Pravopis, Připojit, Důležitost (Výběr z roletky)
Připojit – otevře okno Vložit přílohu, kde můžete vybrat soubor na disku.
49
Základy_IVT_2009.doc
24. Základní členění SW, operační systémy
Základní členění SW
• Vnitřní programy počítače
• Aplikační SW
• Programovací jazyky, překladače
• Operační systémy, nadstavby OS
SW lze také dělit podle způsobu šíření:
Komerční programy – šíří se za úplatu s výjimkou tzv. demoverzí nebo trialverzí
Freeware – je při dodržení licenčních podmínek zadarmo, ale obvykle se v něm nedá nic měnit
Shareware – lze kopírovat i šířit, ale uživatel je po uplynutí zkušební doby povinen zaplatit registrační poplatek
Public domain – je volný a modifikovatelný, k dispozici je i zdrojový kód
Hodnocení SW
• Funkčnost a variabilita
• Spolehlivost
• Doba odezvy
• Uživatelská přívětivost
• Úroveň dokumentace
• Adaptabilita a přenositelnost
• Cena
Autorská práva
• Chrání veškerá díla (umělecká, technická, programová)
• Licenční ujednání – smlouva mezi vlastníkem práv a uživatelem (Určuje podmínky instalace a provozu SW)
• Porušení ujednání: lze kvalifikovat jako trestný čin
• Užívání nesprávného počtu licencí
• Nelicencovaný SW
• Kopírování pro komerční účely
Operační systémy
Operační systémy zprostředkovávají komunikaci mezi počítačem a uživatelem.
Funkce OS
• Organizuje a eviduje využívání zdrojů počítače (čas procesoru, přístup na disky a do operační paměti)
• Ovládá a organizuje přístup k vnějším periferiím
• Zajišťuje vstup a výstup dat podle požadavků ostatních programů
• Je schopen provádět příkazy uživatele – interpretuje je systému (zakládání adresářů, kopírování, mazání
souborů apod.)
• Reaguje na chybové stavy programů a chyby uživatelů, aby nezpůsobily destrukci systému nebo ztrátu dat
• Zavádí se do OP při zapnutí počítače jako první program
• Tvoří jednotné prostředí pro aplikace, jejichž tvorbu a zpracování umožňuje, poskytuje jim služby (tisk)
• Zajišťuje nezávislost aplikací na konkrétním HW
• Organizuje přístup k datům (zamezení neoprávněného přístupu)
• Organizuje instalaci ovladačů (driverů) periferních zařízení a s těmito drivery spolupracuje
Vlastnosti OS
• Uživatelské rozhraní (interface)
•
Textové (DOS, Unix, Linux)
•
Grafické (Windows, OS/2)
• Multitasking (multiprogramování)– možnost provozovat víc aplikací současně (Word a Excel) – úlohy se
střídají v používání procesoru
• Plug and Play – umožňuje automatickou detekci nového HW. OS zjistí novou komponentu a nainstaluje
příslušené ovladače.
• Souborový systém – data na disku jsou uložena prostřednictvím určitého algoritmu – souborového systému.
DOS, starší Windows používaly FAT (File Alocation Table), W95,W98 FAT32 (podporuje dlouhé názvy
souborů) Windows XP – NTFS, kromě zprávy velkých disků také zajišťuje práva pro soubory a adresáře
Jeden fyzický disk může být rozdělen na několik logických a každý může být naformátován na jiný
souborový systém.
50
Základy_IVT_2009.doc
•
•
Síťové OS – zvládají komunikaci počítačů v sítích, sdílení HW i SW. (více dále)
Chráněná paměť ( každá aplikace včetně OS běží ve své části paměti, při chybě jde ukončit a neovlivňuje
další aplikace – ve Windows Ctrl Alt Del)
• Virtuální paměť – při nedostatku OP se část SW, se kterým se bezprostředně nepracuje,odkládá na disk
(swapování)
Kromě toho dnešní uživatel očekává bezproblémové přidávání HW i SW, užitečné programy (Příslušenství),
správu souborů a složek, přehrávání zvuků a videa, síť, připojení modemem do telefonní sítě, SW pro kontrolu a
optimalizaci disků, systémové nástroje k údržbě a optimalizaci systému apod.
Příklady OS
• Windows (95, 98, NT, 2000, XP(Windows Experience Home a Professional Edition) – pro PC
Windows 3.1 byly vlastně jen grafickou nadstavbou MS Dosu, Windows NT, 2000 mají stabilnější jádro a
síťovou zprávu podobnou UNIXu
Od W95 jsou OS 32 bitové, Windows server 2003 pro Intel Itanium – 64 bitový (pro databázové servery),
Windows XP 64 Bit Edition 2005 umí zvládat až 16 GB OP, 32 bitové aplikace se dají emulovat.
Od W98 podporují Windows DVD a USB, používají stejné ovladače jako Windows NT. Umějí automaticky
obnovit poškozené systémové soubory, systémy jsou stabilnější a integrují některé internetové funkce.
• Unix – pro PC
Linux – pro PC, je zadarmo, vymyslel Linu Thornwalds, od té doby ho nadšenci vylepšují, má i grafické
uživatelské rozhraní
• Mac OSX pro Apple Macintosh
Operační systém také závisí na HW, např. Windows XP potřebuje pro správnou funkci alespoň Pentium II 300
Mhz, 128 MB RAM, 2 GB místa na disku
Nadstavby OS
(utility, managery) – umožňují jednoduše řešit operace se soubory, adresáři a diskovými jednotkami. Jejich
součástí bývá textový editor, ale také komprimační programy a prostředky pro FTP. Mají podobné funkce i
ovládání.
Typy programů: správci souborů, kontrola a optimalizace disku, diagnostické a testovací programy, prohlížeče a
konvertory, komprimační programy
Windows: Norton System Works 2005, Windows Commander,
Linux: Midnight Commander
Příkazový řádek Windows
Umožňuje komunikovat s počítačem v textovém režimu.
Příkazy, které si vyzkoušíme vlastně pocházejí z původního DOSu (Disc Operarting system), vyplatí se s ním
seznámit už proto, že v krizových situacích může být jediným východiskem z nouze.
Do textového režimu se můžeme dostat jednak při startu (F8 a volby) nebo restartu počítače, jednak z Windows
prostřednictvím příkazového řádku. (Start/Všechny programy/Příkazový řádek)
Na klávesnici IBM se v tomto okně přepneme Ctrl Alt F1, zpět Ctrl Alt F2.
Doplňme si nejprve znalosti o souborech a složkách:
Soubor je uspořádaná množina dat uložená na disku počítače.
Vlastnosti souboru:
• Atributy – pouze pro čtení, skrytý, systémový, archivační (U běžných souborů, užívá se při zálohování)
• Velikost souboru v kB,
• datum a čas vzniku, případně poslední změny
Disky: označují se písmenem s dvojtečkou – A:, C:
Přepínání mezi disky. zapíšeme A:, stiskneme Enter, podobně C:
Složky – pojmenované části disku, mohou obsahovat další podsložky. (Dříve se užívalo termín adresář –
directory)
Uživatel pracuje se soubory aktuálního adresáře, ostatní jsou pro něj přístupné jen po uvedení cesty, což je
vlastně příslušná posloupnost složek.
Absolutní cesta – z kořenového adresáře, začíná \
Relativní cesta – od aktuálního adresáře dál, do jeho podadresářů.
Editace v příkazovém řádku:
Enter – ukončí řádek a odešle příkaz k vykonání
F3 – zobrazí naposled prováděný příkaz OS
Spuštění programu
51
Základy_IVT_2009.doc
Zapíšeme název spustitelného souboru včetně přípony a stiskneme Enter. Je třeba být ve složce, kde je program
uložen.
Několik příkazů
DIR
Vypíše seznam souborů a podsložek ve složce.
/P
Pozastaví výpis po zaplnění obrazovky.
CD
Změní aktuální adresář nebo zobrazí jeho název.
CD.. Nastaví nadřízený adresář jako aktuální.
CD \ přepnutí do kořenového adresáře
MD
Vytvoří složku jako podsložku aktuální složky..
MD cesta
Příklad:
C:\ MD Bubla vytvoří adresář Bubla jako podadresář kořenového adresáře
RD
Odstraní (smaže) adresář. Adresář musí být prázdný a nemůže být aktuální ani kořenový.
RD cesta
DATE
Vypíše aktuální datum
TIME
Vypíše aktuální čas
DEL
Odstraní jeden nebo více souborů.
REN
Přejmenuje soubor nebo adresář (soubory nebo adresáře).
COPY
Zkopíruje jeden nebo více souborů na jiné místo.
TYPE
Zobrazí obsah textového souboru.
EDIT
Programový editor, každý řádek je nutno ukončit tlačítkem Enter.
Edit jméno souboru – pokud soubor existuje, otevře se k editaci, jinak se otevře okno editoru s prázdným
souborem a pod daným jménem se později uloží.
25. Zálohování dat
Možné příčiny ztráty dat:
• Náhodné nebo úmyslné vymazání či přepsání
• Útok viru
• Porucha HW (poškození HDD…)
Obrana – ZÁLOHOVÁNÍ
Záložní kopie – kopie dokumentu uložená na jiném médiu než původní dokument. (CD, RW ROM, další
disk…)
Některé programy (Word, Excel…) zálohují automaticky po určitém časovém intervalu, jinak používáme
většinou volbu Uložit jako (Save as) nebo kopírujeme prostřednictvím OS.
52
Základy_IVT_2009.doc
Zásady:
•
•
•
•
•
Pořádek – označujte si datum a obsah záložní diskety, promyslete si strukturu složek.
Bezpečné místo (loupež, magnetické pole, vysoká teplota…)
Používání speciálních zálohovacích programů (Bývají součástí nadstaveb OS, např. Backup Microsoftu)
Po vytvoření zálohy zkontrolujte, zda jde použít (vadné diskety, USB flash…)
Licenční smlouvy obvykle umožňují vytvořit kopii instalačních disket
Obnovení systému ve Windows XP
Vytvořit body obnovy
Obnovit některý z těchto stavů
Příslušenství/Systémové nástroje/Obnovení systému
Image disku
„obraz disku“, ktarý lze při problémech prostě obnovit bez nutnosti přeinstalovávat SW.
Programy pro tvorbu Image disku
Ghost
True Image
…
Komprimace
je metoda zakódování dat do menších souborů s možností následného obnovení.
Princip:
Bezztrátová komprese – pakovaná data = rozpakovaná data.
Vzniká jako výsledek práce archivačních programů (WinZip, WinRar,WinArj…) – používá se hlavně pro texty a
programy, nedá se komprimovat, co už bylo zkomprimováno.(video, MP3…)
Komprimační programy obvykle hledají v souborech vztahy, které by mohly využít. Např. u textů pomocí
matematických algoritmů se skupiny znaků nahradí menšími skupinami.
(AAAAAAABBBBBBBB-7A8B
Při komprimaci obrázků se vychází z předpokladu, že v rastrovém obrázku typu kresba se často opakují
hodnoty sousedních pixelů. Do souboru se tedy nejprve zapíše počet opakujících se hodnot, pak hodnota
samotná.
Ztrátová komprese – výsledná data ztrácejí část původní kvality (obrázek např. ostrost nebo barevnou
hloubku)
Kvalita obrázku je vždy vyvážená velikostí souboru, míra tolerance se dá obvykle nastavit. (Např. u JPG, kde se
barvy podobného odstínu se nahrazují toutéž barvou.)
Obrázky BMP lze komprimovat bezztrátově archivními programy nebo ztrátově – např. jako JPG.
U videa (vlastně řada obrázků promítaných s určitou frekvencí – např. 25 s-1) se používá mj. technika spočívající
na jevu, že střídající se obrázky se obvykle mění jen málo – pak se použije pouze rozeznání změn nebo střih.
(MPEG – standardy pro kompresi digitálního videa. Ukládají se pouze změny mezi následujícími snímky.)
Komprese zvuku
Ztrátová: protože lidské ucho je nejcitlivější na oblast řeči, nízké tóny se vypustí.
Komprese MP3: ucho slyší pouze frekvence v rozsahu 20 Hz – 20 kHz. Dělicí filtr odfiltruje zvuk mimo
slyšitelnou oblast a zbytek komprimuje. (poměr 1:12)
Na přehrávání MP3 potřebujeme speciální programy, např. WinAmp.
Komprese se používá také při přenášení dat po síti (internet, fax, modem)
Archiv – soubor s příponou danou programem, ve kterém byl vytvořen (ARJ, ZIP, RAR…)
Rozbalení archivu – dekomprimace souboru z archivu
Kompresní poměr – velikost souboru po komprimaci / původní velikost (obvykle v %)
(často také 1 – tato hodnota)
Formát pdf
možnost úschovy textu, tabulek a obrázků v nevelkých souborech bez následné editace
Program pdfFactory – pomocí funkce tisk, která se nachází ve většině textových editorů, tabulkových procesorů
a jiných, vytváří soubor PDF.
pdf dokument otvírá Acrobat Reader – freeware
při problémech s tiskem:
Tisk/Další volby/Tisknout jako obraz
53
Základy_IVT_2009.doc
Komprimační programy
RAR, ARJ, ZIP, WINZIP,WINRAR…
WINZIP
Seznámíme se stručně se známým sharewarovým programem. Dá se stáhnout z internetu, na školních stanicích
je nainstalován, což snadno
poznáte podle místní nabídky
objektů. (Na obrázku se kromě
Winzipu nabízí také WinRar)
Zatím se podíváme na první dvě
položky
• Add to zipfile – spustí
program
•
Add to Jmeno.zip sbalí soubor do archivu Jmeno.zip do
aktuálního adresáře.
Analogicky pokud se podíváme na místní nabídku souboru s příponou
.zip (nebo jiný typ archivu, as kterým program umí pracovat), první
položka nabídky spustí program (otevře okno s archivem), druhá
(Extract to here) rozbalí archiv do aktuálního adresáře.
Pokud používáme sharewarovou verzi, je vždy nejprve potvrdit
tlačítkem I agree souhlas s licenčními podmínkami.
Komprimace:
Můžeme buď otevřít existující archiv (archivy se chovají jako složky
Windows, lze do nich ukládat a vybírat pouze tažením myši) nebo
použít tlačítko New, zvolit umístění a název, pak se otevře nový,
prázdný archiv.
Tlačítkem Add potvrzujeme přidání
souboru (složek…) do archivu,
můžeme také nastavit způsob
komprese. Pokud nový archiv
vytváříme na disketě, automaticky se
nabízí možnost sbalení na více disket,
(multiple disk spanning) stačí se pak
řídit pokyny programu.
Archiv můžeme otevřít poklepáním,
rozvalit nejjednodušeji volbou Extract
to here nebo – máme–li speciální
požadavky, použijeme tlačítko extrakt
nástrojového pruhu (buď pro výběr nebo automaticky pro všechno)
Ikonka se šipkou vedle roletky extrakt to nabídne seznam složek a vedlejší ikonka umožní vytvořit novou složku.
Povšimněme si ještě názvů sloupečků v archivu.
Size je původní velikost, Packed velikost komprimovaného souboru a ratio udává kompresní poměr – zřejmě se
užívá 1- Packed/Size, takže čím větší je komprese, tím větší je také kompresní poměr.
54
Základy_IVT_2009.doc
26. Počítačové viry
Počítačový virus je program, který se umí šířit bez vědomí uživatele.
Může vytvářet své kopie připojené k jiným souborům (kopíruje se do jiných programů, popř. Boot sektoru), ty se
mohou samy dál kopírovat a tak množit.
Kopie se mohou lišit od originálu, i když většinou dělají totéž, viry obvykle nějak škodí – od náhodných změn
dat na disku přes nevyžádané rozesílání elektronické pošty až po zformátování disku.
Častou užívají maskovací techniky, kterými se brání odhalení a likvidaci.
Proti virům bojujeme pomocí antivirových programů.
Nejčastější zdroje virů: diskety, přílohy elektronické pošty
Historie virů
Sci Fi – 60. léta
1983 – dr. Frederick Cohen – 1. samomnožící program
1986 – 1. škodící virus Brain
1988 – 1. internetový červ
Co virus napadá
• Spustitelné soubory – programy ( exe, com, sys) Vir se nahraje do paměti při spuštění programu
• Dokumenty, které obsahují makra (Word, Excel…) – makroviry
• Systémové oblasti – Boot sektor nebo Partition tabulka
Co virus nemůže napadnout
• CMOS (paměť napájená baterií se základními informacemi o konfiguraci počítače)
• datové soubory
• HW
• přežít restart počítače (ne Ctrl Alt Del)
• disky a diskety „jen ke čtení“ (CD ROM)
Typy virů
•
•
•
•
•
Bootviry
Vir napadá boot sektor nebo partition tabulku disku či diskety. Je pak aktivován při zaváděni systému. Šíří
se z napadeného boot sektoru disket při bootování – pozor na zapomenuté diskety v mechanice počítače při
vypínání. (Pokud je nastaveno bootování z diskety)
Souborové viry
Multipartitní viry – Infikují jak partition tabulku, tak soubory. (One Half)
Makroviry – ovládnou program a při určité operaci (třeba uložení souboru) je spuštěno makro s
destrukčními účinky.
Internetový červ
Většinou se šíří jako přílohy elektronické pošty, často mají příponu VBS. Obvykle se umějí rozeslat na
všechny adresy adresáře. (I love you, Navidad, Klez…)
Obtěžující programy – ne viry
neumějí se množit.
Trojský kůň – škodí výpisem podivných hlášení i smazáním dat
Hoax – poplašná zpráva, řetězové dopisy…(www.hoax.cz)
Antivirové programy
Většinou dokáží nejen vir najít, ale i odstranit, takže nakažený soubor není nutno mazat.
AVG, Avast F-PROT, Norton Antivirus, MCAffee Antivirus
Antivirové techniky
První programy hledaly konkrétní viry, ale těch už je příliš mnoho.
Vyhledávací – hledání virů na základě znaků, které doprovázely infekci.
Skenování – hledání posloupnosti instrukcí typické pro viry v kódu programu (srovnává kód programů
s databází známých virů) Nutno neustále aktualizovat.
55
Základy_IVT_2009.doc
Heuristická analýza – emuluje činnost programu a sleduje ji, (Podezřelé činnosti – například vyhledávání
spustitelných souborů) takže objeví i neznámé viry. Používá emulátor instrukcí Intelu, prováděné instrukce
přitom neovlivňují OP. Trvá déle, nebezpečí planého poplachu
Test integrity – sleduje stav systému a průběžně vyhodnocuje změny souborů, systémových oblastí i souboru
adresářů. Neumí odhalit makroviry, může mít problémy s programy, které si samy zapisují konfiguraci.
Léčky – simulují operace, na které by virus reagoval. (Např. vytvoření a spuštění programu)
Rezidentní kontrola počítače – kontroluje nebezpečné operace. (Při vložení diskety než povolí čtení prohledá
její boot sektor. Zpomaluje ovšem chod počítače a blokuje část OP)
Vytvoření srovnávací databáze obsahu disku
Ochrana před viry
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Každou disketu při vložení do počítače otestovat
Pravidelně zálohovat data
Používat antiviry a pravidelně je aktualizovat
Pozor na neobvyklé chování počítače
Občas nastartovat systém z čisté diskety a pak použít antivir
V Setupu nastavit bootování z C:
U neznámých dokumentů Office zakázat makra a vůbec nespouštět podezřelé programy
Užívat jen legální SW
Záplatovat SW (např. windowsupdate.Microsoft.com – odstraněním nedostatků (kolize s jinými programy,
dysfunkce…) vznikají stabilnější a bezpečnější programy.
Užívat personální firewall, přes který se filtruje veškerá komunikace s vnějším světem
Email:
• Kontrola antivirem
• Používat plain text (ne HTML)
• Nepoužívat náhled
• Pozor na přílohy. (vždy zobrazovat přípony)
Antivirový systém AVG
Testy v AVG
Test OP – při spuštění AVG
Antivirový test – vyhledává známé viry technikou skenování
Heuristická analýza – Nejprve spouští antivirový test, potom provádí logickou analýzu kódu.
Kompletní test – heuristická analýza + test integrity
Při prvním spuštění se vykoná heuristická analýza, během které se vytvoří srovnávací databáze. Při dalších
spuštěních se vyvolá heuristická analýza teprve když se objeví nesrovnalosti ve srovnávací databázi.
Rychlý test – kontroluje systémové oblasti a důležité systémové soubory, případně oblasti, jejichž kontrolu si
přeje uživatel. Užívá srovnávací databáze.
Jednotlivé testy můžeme spouštět přes nabídku Testy, Manažer testů nám umožňuje další organizaci výchozích
testů, případně vytváření vlastních.
Pokud použijeme tlačítko upravit, dostaneme se do okna Vlastnosti
56
Základy_IVT_2009.doc
testů, kde můžeme přesně nastavit co dělat, co hlásit, co testovat apod.
Poznámka: nejjednodušší způsob jak otestovat nějaká data je vybrat je a použít jejich místní nabídku, pokud
máte nainstalovaný antivir, nabídne kontrolu.
27. Opakovací cvičení
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
Připravte si složku Opak 26, do ní dokument Cvičení, kam budete odpovídat na otázky a kde budete řešit
úkoly. Všechny stažené soubory zkontrolujte programem AVG, než s nimi budete cokoliv dělat.
Vyhledejte na www.slunecnice.cz (server pro stahování SW) nějaký freewarový antivirus. Stáhněte ho a
uložte do své složky. jaká byla rychlost stahování?
Vyhledejte na stránkách školy Maturitní okruhy z matematiky 2002/2003. (U pedagoga matematika).
Stáhněte je a přeformátujte tak, aby okruhy byly opatřeny víceúrovňovým číslováním
S jakým kompresním poměrem byl soubor sbalen?
Vyhledejte na slunečnici pakovací program ComfortARJ.01. Stáhněte ho a rozbalte spuštěním (Má příponu
exe, je samorozbalovací. Zkuste jeho pomocí sbalit složku III_26. Vypočítejte kompresní poměr. (Velikost
samorozbalovacího archivu/velikost rozbalené složky v %)
Vyhledejte na Google všechno, co obsahuje termín Linux. Kolik odkazů jste získali?
Vyhledejte podobné, ale se všemi slovy Red Hat Linux, v doméně cz a česky. Kolik odkazů máte teď?
Zjistěte z nich jaké rozhraní nabízí v současnosti Red Hat Linux uživatelům, jestli je také zadarmo a proč.
Spusťte pomocí Ctrl Alt Del správce úloh, okno uložte do Cvičení. Jak souvisí možnost postupně vypínat
běžící aplikace s multiprogramováním?
Jaký je rozdíl mezi heuristickou analýzou a antivirovým testem?
Co v počítači může napadnout virus?
Čím se liší virus od trojského koně?
Co jsou to makroviry?
K čemu slouží protokol TCP/IP?
Zjistěte IP adresu vašeho počítače.
K čemu slouží počítačové sítě?
Zjistěte na internetu co to jsou fraktály, stáhněte obrázek a vložte ho do Cvičení
Zjistěte na internetu spojení (poštovní a e-mailová adresa, telefon a fax) university Pardubice.
Dnešní cvičení sbalte zipem (jen dokument Cvičení.doc) a pošlete mi ho e-mailem
28. Tabulkové procesory, seznámení s Excelem
Tabulkový kalkulátor
umožňuje vytváření tabulek – matematických, statistických, prezentačních a finančních.
Základním dokumentem je tabulka, která obsahuje několik listů, tabulka se skládá z buněk tvořených sloupci a
řádky.
V buňce může být číslo, text nebo výraz. Výraz začíná znakem =, obsahuje matematické operátory (+, *…) a
funkce. (sin(a1)).
Ve výrazech se místo proměnných uvádějí odkazy na buňky, kde jsou uloženy jejich hodnoty. Dá se nastavit
automatické přepočítání všech buněk, které obsahují odkazy na buňku, jejíž obsah se změnil.
Relativní odkaz (B1) – při kopírování vzorců se neodkazuje na právě tuto buňku, ale na buňku, která má stejnou
polohu vůči buňce s výrazem.
Chceme-li odkazovat na stále tutéž buňku, použijeme absolutní adresu. ($B$1)
Jednou z vlastností buněk je jejich formát, kromě běžných charakteristik lze nastavit i speciální formátování
čísel, času apod.
Microsoft Excel
Start/Všechny programy/Excel (Zástupce na ploše)
Automaticky se otvírá nový sešit s názvem Sešit1 na titulní liště. Sešit má tři listy (lze změnit), první List1
vidíme.
Pod hlavní nabídkou jako obvykle nalezneme panel nástrojů a formátovací pruh, některé ikony a položky
nabídek již známe, jiné jsou specifické právě pro tabulkový kalkulátor.
Každá buňka je označena písmenem a číslem, které odpovídají sloupci a řádku, na jejichž průsečíku se nachází.
Obsah buněk
• Řetězec – text je jakákoliv posloupnost znaků. (32 králíků, Hanička, 536+27). Ve vzorcích text dáváme
do uvozovek.
• Číslo – jakákoliv číselná konstanta, (s deset, čárkou, se znaménkem…), ale bez textu
57
Základy_IVT_2009.doc
•
•
•
Vzorec – začíná znakem =
Datum nebo čas
Logická hodnota (Pravda, nepravda)
Editace buňky
Buňku vybíráme myší, obsah zapíšeme z klávesnice a potvrdíme Enter nebo přesunem kurzorovými klávesami.
Je dobré si uvědomit, že na buňku se díváme jako na proměnnou, jejíž obsah je aktuální hodnota této proměnné.
(Př.v buňce A1 je číslo 9 – proměnná A1 má hodnotu 9)
Oprava obsahu vybrané buňky – F2
Vymazání obsahu – Del (Týká se pouze obsahu, nikoliv formátu)
Rychlý pohyb po tabulce:
Ctrl + kurzorová šipka provádí přesuny po okrajích tabulky (pokud tabulka něco obsahuje)
Ctrl Home – levý horní roh, Ctrl End – pravý dolní roh, Page Up, Page Down – stránkování
F5 – zobrazí okno, kam můžeme přímo napsat adresu buňky
Nastavení šířky sloupce
Pokud se text nevejde do buňky, nemusí být vidět (je zakrytý vedlejším sloupcem) nebo u čísel se zobrazí řada
křížků. (#####).
Najedeme myší na hranici názvu sloupce, její kurzor se změní v oboustrannou šipku a můžeme upravit šířku
tažením.
Pokud v tomto okamžiku poklepeme myší, šířka
sloupce se
automaticky přizpůsobí nejširšímu obsahu buňky.
pole
názvů
řádek vzorců
vybraná buňka
podokno
úloh
listy
Práce s bloky buněk
Označujeme tažením myší, název bloku vychází z označení levé horní a pravé dolní buňky, oddělené
dvojtečkou.
Vedlejší vybraný blok:
B6:C10
58
Základy_IVT_2009.doc
Formátování buňky
Zarovnání: Excel automaticky zarovnává čísla vpravo a text vlevo, vlastní nastavení lze upravit známými
tlačítky formátovacího pruhu. Jako ve Wordu můžeme nastavit vlastnosti písma, orámování, stínování a další
vlastnosti.
Čtyři nová tlačítka zleva:
Sloučit víc vybraných buněk a jejich obsah automaticky zarovnat na střed, Styl měny
podle nastavení Excelu, Styl procent (v buňce
zůstane totéž číslo, ale zobrazí se vynásobené
stem a se znakem %
– obecně v Excelu platí, že formát nemění obsah
buňky, ale pouze způsob, jakým se zobrazuje)
Detailnější nastavení formátu nám zpřístupní
nabídka Formát/Formát buňky
Pro výpočty je správné formátování důležité,
všimněte si, jakými způsoby lze například
formátovat číselné údaje. (Záložka číslo)
Záložka zarovnání mj., nabízí možnost šikmého či
svislého textu. a také vhodného nastavení textu v buňce
v případě, že se nevejde.
29. Monitory, práce se vzorci
v Excelu
Monitor
je výstupní zobrazovací zařízení. Spolupracuje
s grafickou kartou – ta musí mít nejméně tak velkou
paměť, aby se tam vešel obraz monitoru – matice bodů
při max. počtu barev. Čím víc bodů, tím kvalitnější
obraz.
Může pracovat v textovém režimu – běžně obrazovku pokrývá 80*24 políček pro jednotlivá písmenka (DOS,
UNIX)
V grafickém režimu – Windows, rozlišení viz dále.
Parametry:
•
•
Velikost úhlopříčky (v palcích) –14“,15“,17“,21“. Dnes je standardem 17“.
Obnovovací frekvence – kolik obrazovek je monitor schopen vykreslit za sekundu. 50–120Hz, aby netrpěl
zrak, měla by být větší než 75 Hz (lépe 100 Hz) (Musí odpovídat možnostem monitoru i grafické karty
současně)
Závisí na rozlišení
• Rozlišení – počet pixelů, ze kterých je složen obraz. 640*480, 800*600, 1024*768…možnosti monitoru
ovšem musí odpovídat možnostem grafického adaptéru.
Poznámka: při vyšší rozlišovací schopnosti se na monitor vejde víc pixelů – obraz se zmenší, takže může být
hůř čitelný.
• Horizontální frekvence – (kHz) – kolik řádků se vykreslí za 1s.
• Vyzařování – Low Radiation – nemusí užívat filtry. Nejvíc škodlivého záření vyzařuje monitor za sebe.
Poznámky ke schématu:
Vychylovací systémy – vysokonapěťové cívky
59
Základy_IVT_2009.doc
1 bod barevné obrazovky v režimu RGB vysvěcují tři
paprsky – potřeba tří elektronových děl.
Paprsky po obrazovce běhají zleva doprava a shora dolů.
Princip činnosti
CRT – katodová trubice.
Monitor funguje jako elektronka s vysokým stupněm
vakua. Žhavená katoda vysílá proud elektronů, který je
elektromagneticky usměrňován na luminiscenční
stínítko. (Přesná poloha je docílena děravou maskou) Při
dopadu elektronu na tuto vrstvu se bod rozsvítí. Má
plynulejší barevné přechody než LCD a rychleji
překresluje obraz.(hry)
Jednotlivé barevné body RGB jsou buď uspořádány do
trojúhelníčků – delta nebo v souvislé lince zpevněné
tenoučkými dráty. (trinitron)
Rozlišení lze nastavovat, ale optimální je dáno velikostí
obrazovky.
Typické rozlišení CRT – 1024*768 pro 17“
800*600
15“
1280*1024 19“
LCD – (notebooky, ale stále víc i u stolních počítačů) – displeje s kapalnými krystaly. Jsou malé, lehké, mají
poloviční spotřebu, stabilní obraz, ale vyšší cenu.
Panel obsahuje aktivní prvky (tranzistory), které podle pokynů grafické karty rozsvěcují body tvořené
organickými sloučeninami – molekuly tyčinkovité, uspořádány do vrstviček a natočené různým směrem.
Elektrické pole je natočí do směru siločar. Při průchodu světla stáčí polarizační rovinu – rozsvícení.
Jednotlivé barevné body jsou uspořádány v pravidelné mřížce. Přerušením spoje k tranzistoru vzniká černý
(vadný) bod.
Obraz je ostřejší, menší škodlivé vyzařování. LCD displej méně zatěžuje oči a obraz je stabilní už při 70 Hz,
protože svítící body nezhasínají hned (u starších monitorů se obnovoval pomalu).
Měl by mít možnost digitálního vstupu a výstupu. (CRT monitor potřebuje pro řízení vychylovacích cívek signál
analogový)
Tento displej užívají také kalkulačky, mobily a digitální fotoaparáty.
Nejlepší obraz poskytuje v tzv. nativním rozlišení (u 17” např. 1280 * 1024), další rozlišení se dopočítávají.
(Je nutné vysvítit vždy celý bod)
Obraz je výborně ostrý, stabilní (nebliká), geometrie obrazu je dokonalá, má nízkou spotřebu energie a
minimální škodlivé záření, díky plochosti zabírá méně místa než CRT.
Nevýhoda LCD pro hry – dlouhá doba odezvy (jak rychle dokáže monitor obnovit obraz) –25-35 ms, ale již jsou
jsou i menší doby –16 ms.)
Výrobci: Hyundai, Samsung, Philips,Compaq, Sony…
Vzorce
Excel má k dispozici nepřebernou řadu funkcí předdefinovaných, kromě toho můžete vytvářet vzorce a funkce
vlastní.
Napsání vzorce
Nastavíme se do buňky, kam chceme zapsat výsledek
výpočtu a zapíšeme vzorec.
Proměnná B4 teď bude obsahovat součet proměnných
B1, B2, B3, B4.
Ve vzorcích můžete používat závorky, ale pouze
kulaté. (Lze je vnořovat)
V buňce pak bude vidět výsledek, v řádku vzorců
vzorec. Pokud změníte některou vstupní hodnotu,
změní se i výsledek.
Protože součet je nejběžnější operace, najdeme tlačítko
se znakem Suma také na panelu nástrojů. Když na něj
60
Základy_IVT_2009.doc
klepneme, automaticky nabídne součet buněk v oblasti nad nebo vedle zadané buňky.
=SUMA(B1:B3). Takhle bude vypadat vzorec, který se sám vloží – funkce s názvem suma a v závorce , jako její
argument, adresa bloku, který chceme sečíst.
Vložení funkce
Ujasněme si nejprve, jak se v informatice zachází s pojmem funkce. Z matematiky víte, že funkce je přiřazení,
které jistému x (hodnota proměnné) přiřazuje funkční hodnotu y = f(x).
Například lineární funkce y = 3x+5 přiřazuje číslu 1 hodnotu 8.
V Excelu (a dál v programování) budeme x říkat argument funkce a f(x) návratová hodnota. Tedy uvedená
lineární funkce pro argument 1 vrací číslo 8.
Tvorba vzorce pomocí průvodce je vlastně analogií práce s tlačítkem SUMA. Umístíme kurzor do
buňky s výsledkem a použijeme tlačítko Vložit/Funkci.
Zobrazí se okno Vložit Funkci – v roletce vybrat kategorii vyberme druh funkce, (nevíme-li, volíme vše),
v dolním seznamu konkrétní funkci. (Seznam funkcí je setříděn podle abecedy, takže klepneme-li na písmeno,
dostaneme se do oblasti funkcí, které začínají tímto písmenem)
Následně se zobrazí dialog,
který bude požadovat
argumenty. Můžete je
zapsat ručně (blok buněk,
buňky oddělené středníky)
nebo myší vybrat oblast, o
kterou se jedná a Excel
název do okna přenese sám.
Čtěte pozorně nápovědný
text, u složitějších funkcí je
dobré si prostudovat
nápovědu (klepnutí na
odkaz v levém dolním
rohu), kde také bývají
příklady.
Několik nejběžnějších
funkcí, se kterými budeme pracovat:
• Statistické:
o SUMA(oblast) – vrací součet buněk v oblasti
o PRŮMĚR(oblast) – aritmetický
průměr oblasti
o MAX(oblast) – největší číslo oblasti
o MIN(oblast) – nejmenší číslo oblasti
o COUNTIF(oblast; kritérium) – počet
buněk oblasti splňující danou
podmínku
o RANK(číslo;seznam) – pořadí čísla
v sznamu
• Datum a čas:
o DNES() – vrací aktuální datum
(nemá argumenty)
o NYNÍ() – vrací aktuální čas
o DENTÝDNE(číslo, typ) – den
v týdnu kalendářního data
• Textové
o DÉLKA(buňka s textem) – vrací počet znaků textu
o CONCATENATE(slovo1;slovo2) – spojení více řetězců do jednoho
• Matematické
o NÁHČÍSLO() – náhodné nezáporné des. číslo menší než jedna
o ZAOKR.NAHORU(číslo;způsob) – zaokrouhlí číslo, způsob – 10 na desítky apod.
o ODMOCNINA(číslo)
•
Logické
KDYŽ(podmínka; co se uloží do buňky při splnění podmínky; co se uloží do buňky při nesplnění
61
Základy_IVT_2009.doc
podmínky)
Povšimněte si, že textový řetězec se ve vzorci píše do
uvozovek. (Pokud používáte okno Vložit funkci,
uvozovky si přidá Excel sám.)
Argumenty funkce jsou v tomto případě tři a oddělují
se středníky.
Kopírování vzorců
Kdybychom v našem příkladu chtěli hodnocení rozšířit na další údaje, potřebovali bychom vzorec zkopírovat.
Když najedeme myší na pravý dolní roh buňky, změní se kurzor myši v znaménko +, pak můžeme tažením
vzorec přestěhovat do dalších buněk.
Všimněte si, že jsou výsledky správně – je to tím, že
jsme ve vzorci použili tzv. relativní adresu, takže
záleží na poloze buňky, ze které bereme data vůči
poloze buňky se vzorcem.
(Vzorec říká: Vezmi obsah buňky nalevo ode mne a
je-li větší než 200, zapiš do mne "hodně", jinak do
mne zapiš "málo".)
Pokud bychom ve vzorci potřebovali brát číslo ze stále stejné buňky, je třeba užít absolutní adresu $B$1.
(Používají se také adresy smíšené). Abychom nemuseli psát symbol $ ručně, stačí stisknout klávesu F4.
Příklad:
Pokud budeme přepokládat, že čísla v tabulce jsou jakési
body a jeden bod stojí 25 Kč, vytvoříme ručně vzorec
vedle.
Potom se body budou posouvat, ale cena za bod bude
pořád z buňky B5. (Zkuste změnit údaje, výpočty budou
pořád správné.
30. Tiskárny, vzorce v Excelu, pokračování
Tiskárny, plottery
Jsou rastrová výstupní zařízení
Parametry:
• rychlost tisku (počet stránek/min)
• rozlišení (dpi – dot per inch)
• kvalita barevného tisku
• maximální rozměr stránky (A4, A3…)
• paměť (stránkové tiskárny načítají text po stránkách a pak teprve tisknou)
• hlučnost
• typ tisku – jehličková, tepelná, laserová, sublimační, s pevným inkoustem…
• velikost cache (HP Desk Jet 8 MB) – rychlejší tisk, nezpomaluje činnost počítače (jinak by odebírala
tiskárna data po stránkách)
• měsíční zátěž (kolik tiskárna vydrží při pravidelném provozu)
• připojení k počítači porty (ideální USB)
• náklady na tisk (obvykle levnější tiskárna dráž tiskne)
Nastavení kvality tisku : Econofast, Draft – nejrychlejší, nejlevnější, normální, prezentační – nejkvalitnější
Barevný tisk: Používá se subtraktivní skládání barev – CMY nebo CMYK
Cena výtisku se uvádí většinou za předpokladu 5% pokrytí stránky. (bez obrázků)
O rozlišení a barevnosti
Rozlišení
Tiskárny jako monitory zobrazují jednotlivé body. Čím menší body, tím lepší kvalita obrázku.
62
Základy_IVT_2009.doc
600 dpi znamená, že na čtvereční palec (2,5*2,5cm2) se vejde 600*600=360 000 bodů. Běžní tiskárny zvládnou
300 dpi (i když výrobce udává více) Na stranu A4 (přibližně 8*12 palců) se vejde asi 35 milionů bodů.
Současné tiskárny mají 2–3* větší rozlišení než monitory, obrázek z monitoru se musí tisknout 2–3* menší, než
ho vidíme, jinak bude zrnitý.
Barvy
Lidské oko rozliší 4 miliardy barevných odstínů. Při tisku používáme 16,7 milionů barev nebo 256 odstínů šedi.
Problémy s barevnou věrností: Skener snímá předlohu v režimu RGB, monitor v něm pracuje, tiskárna potřebuje
CMYK. Protože se barevné prostory obou režimů nepřekrývají, co umí zobrazit monitor, neumí zobrazit
tiskárna.
Jehličkové tiskárny
Nízká cena, ale nižší kvalita, pomalost, hluk
Tiskárna tiskne pomocí elektromagnetické hlavy, ze které jsou vystřelovány jehličky, které přes barvicí pásku
přenášejí na papír body. Písmena jsou tedy složena z bodů, které vznikají údery jehliček. počet jehliček 24,
(dříve i 9) rozlišení 150 dpi.
Tiskárna může pracovat jednak v textovém režimu – pak do tiskárny přicházejí informace po znacích, což
umožňuje rychlý tisk (9 stránek/min) nebo v grafickém – po bodech. Umí propsat několik kopií.(4)
Barvicí páska je levná, takže tisk strany A4 stojí několik haléřů.
Inkoustové tiskárny
Nízká cena, kvalitní tisk, pomalejší
Tisková hlavice obsahuje jednak patronu s inkoustem, jednak samotnou hlavu. Zařízení se pohybuje podélně nad
papírem na speciálním ramenu. Inkoust je vystřikován prostřednictvím malých otvorů v hlavě (komůrek).
Pro barevný tisk potřebují 3 barevné náplně, přidává se ještě čtvrtá – černá. Protože se barvy smíchají až na
papíru, jeden tiskový bod se skládá z více bodů, takže reálné rozlišení tiskárny při barevném tisku je menší.
(velikost kapičky je asi 60 μm – méně než průměr vlasu)
Laserové tiskárny
Nejkvalitnější tisk, stálý, rychlý, vyšší cena
Základním prvkem tiskárny je selenový válec, nabitý po povrchu statickým nábojem. Válec se otáčí a pomocí
optické soustavy (Laser poskytuje dostatečně úzký a výkonný paprsek) se vybijí místa, na které dopadne
paprsek. Tak vzniká výsledný obraz a válec se potom při styku s tonerem (speciální prášková barva) obarví.
(Toner má stejný náboj jako původní povrch válce.)
Dalším otáčením válce je toner přenesen na papír a stabilizován zažehlovacím válcem.
Barevné tiskárny mají 4 tonery, 4 lasery a soutisk složek musí být velmi přesný.
Kvalitní laserové tiskárny mají vlastní procesor,
operační paměť a někdy i HDD, kam se ukládají
tiskové úlohy a nastavení tiskárny.
Příklad dnešních parametrů: 300–600–200 dpi,
40 stránek za minutu, paralelní nebo USB port,
16 MB interní paměti, 100–200 Mhz procesor pro
řešení tiskových úloh
Barevná tiskárna používá 3 válce, technologie
míchání barev a vyhlazování křivek
Výrobci: Hewlet-Packard, Canon, Epson,
Panasonic,Olivetti…
Plottery
se používají především ke kreslení velkých výkresů (A1, A0) Pero plotteru je uchyceno ve speciálním ramenu,
které se pohybuje v osách x a y na sebe kolmých. Složením obou pohybů dochází k vlastnímu kreslení
obrázků a výkresů vytvořených počítačem.
63
Základy_IVT_2009.doc
V reklamě se navíc uplatní plottery se speciálním vyřezávacím
hrotem.
Práce s výběry v Excelu
Výběry se dají přesouvat a kopírovat myší nebo přes schránku.
Zajímavá je volba Úpravy/Vložit jinak, díky které se můžeme
rozhodnout co přesně chceme kopírovat.
Podobné je to s mazáním obsahu buněk – pokud zvolíme
Úpravy/Vymazat máme možnost smazat také formátování.
Bloky přesouváme rovněž myší, se
stisknutou klávesou CTRL se kopíruje.
Řádky a sloupce
Vkládání prázdných:
Výběr – klepneme na záhlaví (číslo řádku
nebo písmeno sloupce) objektu před který
chceme vkládat a buď Vložit/řádek nebo sloupec, případně analogicky pomocí místní nabídky.
Odstraňování řádků a sloupců
Výběr stejně, pak Úpravy/Odstranit nebo místní nabídka.
Skrytí řádků s sloupců
Vybereme sloupec nebo řádek a z místní nabídky zvolíme Skrýt. Pokud chceme opět skrytý sloupec nebo řádek
zobrazit, vybereme sloupce (řádky) kolem něj a z místní nabídky zvolíme Zobrazit.
Řady
Když napíšete do buňky leden a zkusíte ho kopírovat tažením myši (je jedno, zda vodorovně nebo svisle), Excel
bude automaticky pokračovat dalšími měsíci. Podobně fungují dny v týdnu nebo římské číslice. Rovněž pokud
nabídnete počátek číselné řady, kterým se v matematice říká aritmetické posloupnosti (sousední členy se liší o
tutéž konstantu), vyberete výchozí dvě buňky a budete kopírovat dál, doplní se následující čísla. Můžete také
nadefinovat vlastní řadu (seznam) – stačí když položky zapíšete do sloupečku, vyberete a zvolíte
Nástroje/Možnosti a záložku Vlastní seznamy.
Tlačítkem Importovat seznam přeneseme. (jinak při volbě NOVÝ SEZNAM můžete položky zapsat do okénka a
hotový seznam přidat příslušným tlačítkem.
Funkce COUNTIF
patří mezi statistické funkce a vrací počet výskytů určité hodnoty v řadě
hodnot.
prvním argumentem je oblast, druhým kritérium, které může být také
adresa buňky.
64
Základy_IVT_2009.doc
Pokud chceme např. zjistit počet kladných buněk v oblasti, podmínku (kritérium) zapisujeme do uvozovek. “>0”
31. Skenery, grafy a obrázky v Excelu
Skenery
Snímaná předloha se převádí na posloupnost jedniček a nul, naskenované obrázky pak můžeme upravovat
dalšími programy. (Fotoeditory)
U stolního skeneru zdroj světla osvítí obrázek, jehož obraz se přes optickou soustavu dostane do optického
snímače. Barevné obrázky se rozloží na jednotlivé RGB složky a CCD senzor podle intenzity odraženého světla
vygeneruje analogové napětí, to se pak A/D převodníkem transformuje do digitální podoby.
Kvalita obrázku závisí na optickém rozlišení (běžně 300 dpi), barevné hloubce (udává se v bitech na pixel;
větší hloubka poskytuje víc barevných odstínů, skenery zvládají až 48 bitů.
Typy skenerů: ploché (stolní), bubnové (velké rozlišení, velká barevná věrnost a cena – použití ve speciálních
grafických pracovištích; předloha se zachytí na rotující buben), kancelářské (rychlé, černobílé), ruční a pultové
(vhodné např. ke snímání čárkového kódu)
Dnes se často používají tzv. multifunkční zařízení, která např. spojují funkci tiskárny, skeneru a plotteru, fungují
jako digitální kopírka i fax.
Charakteristiky skeneru:
Barevný snímací prostor (RGB, CMYK)
Černý bod určí v náhledu místo, které skener chápe jako černou barvu.
Kontrast
Gama korekce – fyziologické zesvětlení či ztmavení obrázku
OCR (Optical Character Recognation) – SW, který umí převést naskenovaný obrázek písma do podoby dále
zpracovatelné textovými editory. Pro lepší funkci OCR je vhodné snímat předlohu černobíle.
Ovladač Twain – základní program, který umožňuje komunikaci skeneru s počítačem. (obdržíte ho při koupi
skeneru).
Optické rozlišení – kolik obrazových bodů zachytí snímací jednotka na palec (jednotka dpi, bubnový skener až
4800 dpi)
Barevná hloubka – kolik barevných odstínů rozezná snímací zařízení skeneru. (jsou schopny 36, 42, 48 bitů, ale
běžná je 24 bitů – tedy 16 777 216=224 odstínů, s většími hloubkami umějí pracovat jen některé profesionální
grafické systémy)
Rychlost snímání, velikost předlohy, kterou je skener schopen sejmout, barevná věrnost, připojení (USB,
SCSI, dříve paralelní port)
Denzita – optická hustota – schopnost rozlišit tmavé body (stínování od černých ploch)
Výrobci: Agfa, Epson,Mustek, Umax
Princip digitální fotografie
Místo filmu používá fotoaparát CCD prvek, který snímá jednotlivé body obrazu. (vlastně skenuje scénu a
převádí do digitálního souboru) Obrázek je umístěn do paměti přístroje a přes kabel (Většinou USB port, 50
snímků za 5 minut) nebo miniaturní disketu se dá přenést do počítače.
Rozlišení je dáno počtem bodů snímacího prvku. Např. při dvou milionech bodů se dají dělat obrázky
1600*12000 bodů v kvalitním pohlednicovém formátu. 10*15 cm
Optický zoom – fotoaparát má objektiv, který umí plynule měnit ohniskovou vzdálenost, takže se objekt
„přiblíží“ – ostrý záběr
Digitální zoom – zvětšení výřezu je na úkor snížení ostrosti
Přístroj lze s tiskárnou nebo počítačem obvykle spojit USB kabelem.
Grafy
Velké tabulky dat nebývají pro náš druh příliš čitelné, mnohem ucelenější pohled poskytne vhodný graf. Excel
nabízí nepřeberné množství grafů, navíc graf je sepjat s tabulkou, takže se do něj okamžitě promítne každá
změna v tabulce.
Užití různých typů grafů si vyzkoušíme na příkladech.
65
Základy_IVT_2009.doc
Graf počtu tučňáků nakoupených v
jednotlivých měsících:
Vyberme sloupec měsíců a sloupec tučňáků
(nespojitý výběr s CTRL)
Spustíme průvodce grafem (klepnutí na ikonku na
panelu nástrojů nebo Vložit/Graf)
Vybereme typ grafu (zde se hodí např. sloupcový)
Tlačítkem Další se přesuneme na zdrojová data
grafu a na záložce Řady ověříme, že je vše, jak
potřebujeme
V Možnostech grafu můžeme upravit Názvy, Osy,
Popisky dat, případně odstranit legendu, kterou
tady nepotřebujeme
Před dokončením ještě rozhodneme, zda chceme
graf na samostatný list nebo do listu s tabulkou.
Graf lze dál vybrat a všechny jeho oblasti pohodlně upravovat přes místní nabídku. Dá se tady nastavovat také
např. umístění popisek osy x, poloha průsečíku osy x a y, měřítko atp.
.Vybereme-li například klepnutím jeden (nebo všechny) sloupečky grafu, můžeme přes formát datové řady
změnit barvu, tvar nebo výplň (jde použít i obrázek) jednotlivých položek grafu.
.
Pokud bychom v tabulce před spuštěním průvodce grafem vybrali první tři sloupce, můžeme je buď zobrazit
vedle sebe nebo nad sebe – pak by bylo zřejmě, jak které zvíře přispívá k celku.
Percentuální podíl částí na celku nejlépe vyjádří graf výsečový – zde pro podíl nákupu v jednotlivých měsících.
66
Základy_IVT_2009.doc
Pokud chceme
v matematice běžným
způsobem znázornit graf
funkce, hodí se nejlépe
graf XY bodový, kde
Excel automaticky bere
hodnoty první řady jako
souřadnice x a hodnoty
druhé řady jako
souřadnice y.
Obrázky
Vkládání obrázků, objektů (editor rovnic) a kreslení automatických tvarů je stejné jako ve Wordu.
Práce s náhodnými čísly:
Chceme-li např. celá čísla z intervalu 10–90, můžeme použít upravený vzorec:
=ZAOKR.NAHORU(NÁHČÍSLO()*90;1)+9
Místo zaokrouhlení jde užít funkci celá.část(číslo), která usekne z čísla desetinnou část.
Pak by vzorec vypadal: =CELÁ.ČÁST(NÁHČÍSLO()*90)+10
32. Opakovací cvičení na Excel
Cvičení
1. Prohlédněte si obrázky ve složce peří a podle nich upravte dokument data.xls. (Vhodné funkce,
formátování, obrázky)
2. Sestrojte potřebné tabulky a grafy funkcí podle obrázku grafy.bmp Jaké jsou souřadnice bodu, kde se
oba grafy protínají? Ověřte výpočtem. (Zapište výpočet do textového pole)
3.
4.
5.
Vypište si do jednoho sloupečku měsíce (použijte řadu) a vedle délky jednotlivých slov.
Do dalšího sloupečku pak uveďte pořadí slova podle délky. (Nejdelší slovo bude první, nejkratší
poslední)
Vymyslete si tři sloupečky slov: v 1. bude podmět, ve druhém přísudek a ve třetím předmět.
Do dalšího sloupečku zapište větu, které vznikne spojením vedlejších slov.
33. Databáze v Excelu
Databáze
je množina určitým způsobem uspořádaných údajů. Můžeme si ji představit jako tabulku nebo sadu řádek údajů.
Záznam
obsahuje sadu informací k jednomu objektu – u tabulky je umístěn v řádku
Pole
je sloupec databáze, obsahuje údaje jednoho druhu
Pole Rok
přijetí obsahuje
Příklad
celá čísla
Moji zaměstnanci
Jméno
Eva
Martina
Pavel
Petr
Honza
Anna
Oddělení
Sklep
Sklep
Zahrada
Zahrada
Kuchyň
Sklep
plat
200
250
250
280
350
200
Rok přijetí
1990
1992
2003
2000
1800
1950
Operace s databázemi
• Třídění
• Filtrování
• Souhrny
67
Záznam zaměstnance Petra,
zahradníka s platem 280 od roku 2000
Základy_IVT_2009.doc
• Propojování databází
Třídění
je uspořádání záznamů vzestupně nebo sestupně podle hodnot v určitém poli.
Příklad: naše databáze seřazená (setříděná) vzestupně podle výšky platu zaměstnanců.
Filtrování
je zobrazení záznamů vyhovující daným podmínkám.
Příklad: Zaměstnanci sklepa s platem vyšším než 200.
Souhrny
umožňují sestavit údaje podle určitého pole včetně souhrnné informace. Dají se pak zobrazit jen souhrnné
informace a skrýt běžné záznamy.
Příklad: Souhrn ukazuje průměry platů v odděleních
Moji zaměstnanci
Jméno
Pavel
Petr
Oddělení
Zahrada
Zahrada
Zahrada průměr
Martin Sklep
Eva
Sklep
Anna
Sklep
Martina Sklep
Zuzana Sklep
Sklep průměr
Michal Restaurace
Petra
Restaurace
Restaurace
průměr
Igor
Kuchyň
Honza
Kuchyň
Kuchyň průměr
Celkový průměr
plat
Rok
přijetí
250
1998
280
2000
265
150
2001
200
1990
200
1950
250
1992
400
1995
240
500
1998
600
1995
550
300
350
325
316,363
6
1990
1800
Třídění, filtrování a souhrny v Excelu
Třídění (řazení podle určitých kritérií)
Kurzor umístíme do datové tabulky a pak použijeme Data/Seřadit. Objeví se dialog, kde můžeme nastavit, podle
kterého pole bude tabulka setříděny, vzestupně nebo sestupně.
Pokud se hodnoty v poli rovnají, můžeme data seřadit podle hodnot
dalšího pole…
68
Základy_IVT_2009.doc
Pokud chceme zobrazit jen určité záznamy tabulky, použijeme Data/Filtr – zatím se seznámíme s automatickým
filtrem.
Pokud ho vybereme, v záhlaví tabulky se v
jednotlivých polích objeví rozbalovací nabídky,
ze kterých si můžeme vybrat, co chceme vidět.
Pokud máme zobrazené lovy v jezeře, můžeme
pokračovat a nastavit filtr třeba na
medvěda – pak zobrazíme pouze lovy
medvěda v jezeře.
Odebrání filtru: první položka roletky
(Vše) odebere filtr v daném poli, pokud
jich máme nastaveno víc, je rychlejší
odškrtnout Data/Filtr/Automatický
Při automatickém filtrování se dají
nastavit i složitější podmínky, pokud
zvolíme z roletky položku Vlastní…
Uvedený příklad zobrazí data, kde je
cena kořisti z intervalu (100,500)
Souhrny
Data/Souhrn
Pokud chceme dostat určitý souhrn, je
nezbytné data nejprve setřídit.
Chceme-li například zobrazit nejlepší
lovy v jednotlivých
oblastech, nejprve setřídíme tabulku podle oblastí a pak vyplníme dialog Souhrn podle obrázku nahoře.
Vedle souhrnné tabulky se zobrazí znaménka + a -, klepnutím na ně, můžeme celé větve souhrnu balit a zase
zobrazovat.
34. Historie VT, prezentace
Běžný občan středověku získal za život tolik informací, kolik se dnes dočteme v jedněch novinách…
Předchůdci počítačů
•
•
•
•
•
•
•
•
Starověk (-5000 let) – abakus, počítadlo se žlábky s kamínky (calculi). Původně Čína, pak Egypt, Řím
(v Japonsku a Číně se užívá dodnes)
17. stol – Anglie – logaritmické pravítko
1642 – Francie – Blaise Pascal – mechanický stroj – sčítání a odčítání šesticiferných čísel (pro otce,
výběrčího daní)
1673 Wilhelm Leibniz – Německo – stroj, který navíc uměl násobit a dělit, tyto stroje užívaly mechanického
principu ozubených kol
1805 Jacquardův tkalcovský stroj byl řízen děrnými štítky
1833 – Anglie – Charles Babbage navrhl první stroj, (Analytical Engine) který měl pracovat podle
programu. Měl paměť a data a užíval karty s vyřezanými dírkami – předchůdce děrných štítků. (Tyto karty
se užívaly pro řízení tkalcovských stavů). Stroj nebyl dokončen. (Nedostatečné technické zázemí v jemné
mechanice tehdejší doby) Na návrzích programů s ním pracovala Ada Augusta, dcera lorda Byrona –
vlastně první programátorka.
1889 Herman Hollerith – použil při sčítání obyvatel v USA děrné štítky, takže zkrátil celý proces z několika
let na několik týdnů. Založil firmu IBM.
Začátkem 20 století přichází několik potřebných objevů a myšlenek:
• Elektronky
• Booleova algebra – odvětví matematické logiky, které umožnilo modelování kombinačních obvodů
číslicových počítačů
69
Základy_IVT_2009.doc
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
• Eccles a Jordan – kombinační klopný obvod, který realizoval dva stavy (0,1)
1937 – Turing a Shannon – teoretický model univerzálního počítače
Turingův test: Pokud tazatel nerozliší podle odpovědí počítač a člověka, je počítač inteligentní. (dosud
žádný počítač neprošel)
1937-1943 – USA – IBM – elektromechanický počítač Mark I. (Howard Aiken) – používal relé, princip
stejný jako analytický stroj.
1943 – Velká Británie – stroj na dešifrování tajných kódů
1945 – USA – ENIAC – první elektronková konstrukce s možností programového řízení. Zabíral 150 m2 a
vážil 30 tun. Byl chlazen dvěma leteckými motory a obsahoval 18000 elektronek.
1947 – objeven tranzistor, aktivní prvek jako elektronka, ale řádově menší – 10* míň energie a 10*víc
aktivních prvků na plošné jednotce
1952 EDVAC – 14 000 aktivních prvků, taktovací frekvence 1 Mhz
1951 – sériová výroba – Univac
1961 – použití 4 tranzistorů v jediném obvodu – 1. integrovaný obvod. (1980 – k*10 000)
Von Neumann (1903-1957) – teoretická koncepce, používá dvojkovou soustavu.
Norbert Wiener – zakladatel kybernetiky: věda o řízení v živých i neživých organismech
1971 – mikroprocesor – načítá instrukce do paměti, vykonává je a následky tam opět umísťuje
později Ted Hoff – INTEL – mikroprocesor, který by se dal programovat pro různé funkce
1975 Altair – 1. PC Eda Roberte
Dnešní koncepce PC
1981 – 1. PC (Intel 8088 – frekvence 4,77
Mhz, 64 kB OP)
Firma IBM použila procesor Intel, byl
sestrojen první osobní počítač
s klávesnicí, monitorem a disketovou
mechanikou. Jako operační systém sloužil
DOS Billa Gatese a Paula Allena.
(Vyvinul se ze starší verze CP/M)
Obsahoval tabulkový procesor, textový
editor a hru Donkey. (poslední Gatesův
program)
1982 se jich prodalo stovky tisíc.
Apple
Steve Jobs a Steve Wozniak – již 1977
podobná koncepce jako PC. Počítače byly
kvalitnější, ale dražší, okenní grafickou verzi uvedla tato firma již 1985 (Microsoft 1992). Dnes pokrývají asi
10% spotřeby osobních počítačů.
Historie SW
Eniac
• Strojový kód
• Assembler se symbolickými adresami
• Fortran, Algol 60, Lisp
• Algol 68, Simula 67 (Objekty!)
• Začátkem 70. let strukturované programování
• 1971 – Pascal
• 80. léta Ada, C (Ada podle Ady Augusty), objektové programování (C++, DELPHI)
• Programování aplikační – řeší reálné problémy a systémové – komunikace člověka s počítačem
od 50. let operační systémy
Prezentace
je sdělování informací s využitím obrazu i slov.
Zásady:
• perfektní znalosti přednášejícího
• příprava místnosti a techniky
• zvládnutí mluveného projevu
• výraznost a stručnost
• Programy na tvorbu prezentací – MS PowerPoint, Corel…
70
Základy_IVT_2009.doc
Zásady pro zpracování: Kontrastní barvy, tmavé pozadí a světlý text, velká písmena, stručné texty, velké a
přehledné obrázky, grafy, schémata.
Možnosti publikování prezentací
• Promítání fólií na zpětném projektoru
• Promítání diapozitivů
• Promítání snímků na obrazovce počítače
• Prezentace na Internetu
• Výroba papírových materiálů
K čemu slouží prezentace
• Propagace myšlenek, výrobků, služeb
• Marketingové materiály
• Organizace firmy
• Přednášky a školení
• Pořady akcí
• Různé správy
• Reportáže a fotoalba
• Webové stránky
Spuštění programu
w
Start/všechny programy/Ms PowerPoint
w
Start/Naposled používané programy
w
Lišta zástupců nebo zástupce na ploše
w
Dvojklik na prezentaci (přípona ppt)
w
w
w
w
Ukončení programu
Soubor/Konec
Alt F4
Tlačítko Zavřít (křížek) v pravém horním rohu aplikace)
Prostředí
Titulní lišta s názvem prezentace, panel nabídek
Panel nástrojů – běžné nástroje pro Office formátování, vpravo:
Návrh – viz obrázek , Nový snímek – nabízí různé možnosti rozvržení snímku
Karta Snímky – miniatury snímků
Karta Osnova – text nadpisů a základní text snímků, vhodné pro psaní konspektu
Podokno snímků – detailní zobrazení vybraného snímku –hlavní pracovní prostor pro všechny možné úpravy
Podokno poznámek – lze využít např. při práci s tištěnou prezentací
– levý dolní roh nebo Zobrazení/….
Typy zobrazení
w
Normálně (viz. výše)
w
Řazení snímků = vhodné pro změny pořadí, přidávání, kopírování,
odstraňování, lze pracovat s více
vybranými snímky naráz (výběr s Ctrl)
w
Prezentace = projekce na celou plochu,
v tomto zobrazení snímek nelze
upravovat (F5) návrat=Esc
Měřítko zobrazení – lupa
71
Základy_IVT_2009.doc
Přizpůsobit = do okna, snímek vyplní optimálně celé okno
Základy tvorby prezentací
w
Nová prezentace (spuštění nebo Soubor/Nový, Ctrl N),
w
Prázdná prezentace – (první tlačítko panelu nástrojů) čistý
snímek bez efektů se základními nastaveními, další analogicky
w
Ze šablony návrhu – jsou k dispozici šablony návrhů, barevná a
animační schémata, která můžete libovolně kombinovat. Další
snímky opět přebírají vlastnosti prvního
w
Ze stručného průvodce – stačí odpovídat na otázky a vybírat
z nabídek
w
Z existující prezentace – kopie dřívější prezentace, kterou lze
libovolně upravovat
w
Ze šablony – možnost výběru ze vzorových prezentací, kromě
grafiky obsahují osnovu textu
Práce se snímky
w
Vložení snímku – (Vložit/Nový snímek –Ctrl M)
w
Rozvržení – podokno úloh vlevo
w
Přechod mezi snímky – myš v podokně snímků, PgDn, PgUp
první snímek Ctrl Home, poslední Ctrl End
Označování snímků
Karta Snímky – myš, kurzorové klávesy
Více snímků – vedle sebe Shift, odděleně Ctrl, všechno – Ctrl A (Úpravy/Vybrat vše)
Odstraňování – výběr a Del, změna pořadí – myší nebo přes schránku
Kopírování – přetažení a + nebo přes schránku, menu Úpravy
Vložit/Duplikát
Odvolání a opakované provádění akcí
Menu Úpravy nebo Ctrl Z, Ctrl Y. Odvolatelné jsou pouze akce pozměňující prezentaci (ne nastavení prostředí)
Uložení prezentace
Soubor/Uložit – Ctrl S nebo Soubor/Uložit jako (kopie)
Zavření prezentace Soubor/Zavřít nebo zavírací tlačítko v pravém horním rohu
Cvičení
Připravte si složku Prezentace, do ní zkopírujte dokument Historie.doc, podívejte se po internetu po vhodných
obrázcích a připravte prezentaci na téma Historie výpočetní techniky.
35. Opakovací cvičení
1.
2.
3.
4.
5.
Obstarejte na internetu informace o planetách Sluneční soustavy: Jméno, hmotnost, poloměr, střední
vzdálenost od Slunce, počet měsíců, obrázek.
Informace přehledně uspořádejte do tabulky v Excelu, seřaďte je obvyklým způsobem podle vzdálenosti od
Slunce, zjistěte pro číselné údaje maximální, minimální a průměrné hodnoty, porovnejte celkovou hmotnost
všech planet s hmotností Slunce. (Kolik procent hmotnosti Slunce tvoří která planeta?)
Tabulku vhodně zformátujte.
Připravte si tabulku Krychle –v prvním sloupečku budou hrany, ve druhém povrchy a ve třetím objemy.
Vzorce vložte přes editor rovnic, připojte obrázek krychle (Panel Kreslení)
Vložte grafy obou funkcí. (x-y bodové), každý jinou barvou
Sestavte ve Wordu popis součástí počítače s obrázky podle Obrázků první a druhá půlka. (obrázky si vhodně
vyberte a ořežte)
Sežeňte si na internetu obrázky tří základních typů tiskáren a připojte je včetně stručného popisu funkce.
Připravte si prezentaci ke Startu počítače, přiložte potřebné obrázky nasnímaných obrazovek. připojte
informace o pojmech, které v prezentaci používáte. (BIOS, OS, OP, BOOT SEKTOR)
72
Základy_IVT_2009.doc
Start počítače
Spustí se BIOS
Kontrola OP a připojených zařízení (zda jsou
připojena)
BIOS hledá OS
Když ho najde, zavede jádro do OP a předá mu
řízení. Instrukce pro nahrání OS jsou v Boot
sektoru.
V síti se zobrazí přihlašovací dialog
U Windows se zobrazí pracovní plocha
CTRL Alt Del – postupné vypínání běžících
programů
Reset – jen selže-li při zatuhnutí předchozí postup
36. Seznámení s HTML
Aby se webová stránka zobrazila prohlížečem (Microsoft Explorer, Mozilla Firefox), musí být napsána v jazyce
HTML, nověji XHTML (podrobnosti dále), jehož pravidel se budeme držet. Prohlížeč pak umí podle pokynů
tohoto jazyka zobrazit obrázky, text, tabulky.
Hypertext MarkUp Language užívá značky<>, kterým se říká tagy. Tagy mají vlastnosti – atributy.
Dokument HTML je textový dokument, který si můžeme prohlížet i upravovat v textovém editoru.. Je mnoho
programů pro usnadnění tvorby WWW stránek – Golden HTML Editor, Homesite, aj až po Wysiwyg software
typu FrontPage.
Párové tagy (většina) např. <b> text uvnitř se zobrazí tučně.</b>
<p> odstavec </p>
<h1> nadpis 1. úrovně </h1>
Samostatné tagy < /hr> oddělovací čára
Atributy se uvádějí dovnitř tagu, většina vlastností objektů se nastavuje pomocí tzv. kaskádových stylů, se
kterými se seznámíme později
<p align=”center”>text odstavce bude zarovnán doprava </p>
Pro naše první pokusy vystačíme s Poznámkovým blokem. (text ve Wordu obsahuje nadbytečné formátovací
znaky, které by při zobrazen ívadily)
Dokumenty mají příponu HTM nebo HTML.
Grafika je pouze doplněk, nejdůležitější je vždy obsah. (Velké barevné obrázky a multimediální prvky mohou
podstatně zpomalit načítání stránek)
Tagy lze vnořovat, dodržujeme přitom, aby se nekřížily.
(<p><b> xxxxxxxxxxxxxx</b></p>
Chybně zapsané tagy a příkazy prohlížeč ignoruje.
Tip: Pro psaní znaků < > používejte kombinaci kláves pravý ALT+<>
Snažte se, aby stránky měly co nejmenší velikost a co nejkratší dobu načítání .
Mějte vždy stránky zálohované pro případ selhání serveru a následné ztráty dat.
Zásadně používejte standardní fonty (Arial, Verdana, Courier, Courier New, Helvetica, Times a Times New
Roman).
Používejte malá písmena v názvech souborů, obrázků a odkazech. Některé servery rozeznávají malá i velká
písmena.
Rozvrhněte si adresářovou strukturu webu pro přehlednost. Třiďte grafiku a informace do odlišných adresářů.
Nestahujte grafiku z cizích stránek a nepoužívejte je na svých. Snažte si vytvářet vlastní grafiku.
Co přinesou stránky návštěvníkovi? Zvažte, pro koho jsou stránky určeny a co udělat, aby se návštěvník vrátil.
Stránky aktualizujte!
Po každé změně si stránky prohlížejte v nejběžnějších prohlížečích. (momentálně Explorer, Mozilla).
Obrázku VŽDY připisujte parametry velikosti! Předejdete tak rozházení stránky před načtením obrázků.
Používejte svojí fantazii :-)
Hodnoty atributů musí být v uvozovkách (včetně číselných)
Příklad
K seznámení použijeme připravený dokument Tiskárny.htm a na něm si vysvětlíme v něm použité tagy,
(vysvětlivky kurzívou) podrobnější údaje najdete v následujícím textu, takřka vše o psaní webových dokumentů
např na www.jakpsatweb.cz.
Hlavička dokumentu
<?xml version="1.0" encoding=“windows-1250"?>
73
Základy_IVT_2009.doc
<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Strict//EN"
"http://www.w3.org/TR/xhtml1/DTD/xhtm11-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<head >
<title>První seznámení s jazykem htm </title>
titulek, objeví se na liště prohlížeče
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html"; charset="windows-1250">
</head>
<body bgcolor="aqua">
tělo dokumentu, barva pozadí
<img src="pejsek.gif"><img src="pejsek.gif"><img src="pejsek.gif"><img src="pejsek.gif">
obrázek, v uvozovkách soubor s obrázkem
<h1 align="center"> Tiskárny </h1>
nadpis 1 .úrovně
<ul>
seznam s odrážkami
<li> Jehličkové tiskárny</li>
položka seznamu
<li> Inkoustové tiskárny</li>
<li> Laserové tiskárny</li>
<li> Plotery</li>
</ul>
<hr width="80%">
oddělovací čára, šířka v procentech stránky
<h2>Jehličkové tiskárny</h2>
nadpis 1 .úrovně
<p>
odstavec
Tiskárna tiskne pomocí elektromagnetické hlavy, ze které jsou vystřelovány jehličky, které přes barvicí pásku
přenášejí na papír body. Písmena jsou tedy složena z bodů, které vznikají údery jehliček. počet jehliček 24,
(dříve i 9) rozlišení 150 dpi.
</p>
…
<a href="http://www.epson.com/">Epson</a>
hypertextový odkaz<br /> oddělovací čára
<a href=" http://www.hewlet-packard.com ">Hewlet-Packard</a><br />
<a href=" http://www.olivetti.com/Site/Public/ ">Olivetti</a><br />
</body>
</html>
Několik poznámek k výše uvedenému
<body background=”obr.gif”> -použije obrázek jako tapetu dokumentu
<body bgcolor=”green”> barva pozadí
<body text=”white”> barva textu
Barvy: můžeme buď používat barevné konstanty nebo si míchat barvy sami pomocí RGB modelu
s užitím hexadecimální číselné soustavy
Např #0000FF je modrá, #FF00FF fialová <BODY text=”#FFFFFF”>
Nebo pomocí funkce rgb(x,y,z)
Kde x,y,y vyjadřují podíl červené, zelené a modré barvy v celách číslech mezi 0 a 255.
Psaní textu, nadpisy, odstavce
Nadbytečné mezery a prázdné řádky prohlížeč vynechává.
<br>
zalomení řádku
<p>…….< /p> -začátek a konec odstavce – před odstavcem mezera
<h1>…</h1> -nadpisy první až šesté úrovně
…
<h6>…</h6>
74
Základy_IVT_2009.doc
Atributy těchto značek:
<p align=”right”>-zarovnání odstavce doprava – podobně u nadpisu
Align=”left”, Align=”center” vlevo, na střed. Zarovnání vlevo je implicitní.
Align=”justify” – do bloku
Druhy písma:
<b>……< /b> - text mezi tagy bude tučně
<i>……..< /i> -kurzíva
<u>……..< /u> -podtržení
<s>……..< /s> -škrtnuté (strike)
<tt>……..< /tt>-s pevnou šířkou (Courier)
<big>……..< /big> velké
<sub>……..< /sub>dolní index
<sup>……..< /sup>horní index
<small>……..</ small> malé
Font – umožňuje nastavit velikost, barvu a typ písma. (s typem opatrně)
<font size=4 color=”red” face=”ARIAL”>…..</Font>
size – velikost v pt
color – barva
face – typ fontu
Zalomení řádku
<br />
&nbsp; − pevná mezera
Oddělovací čára
< /hr>
Lze používat atributy size (tloušťka) 1-10 bodů, width (šířka v bodech nebo procentech šířky stránky) noshade
(pokud nechceme stín), color (barevná čára ale stín nemá) a align.
< /hr size=5 width=50% align=”center”>
Obrázky
Jako zdroj používáme komprimované obrázky (gif, jpg). JPG mají užívají větší kompresi (jsou menší), formát
GIF umí průhledné pozadí, případně postupné zaostřování obrázku při načítání. (Lze připravit např. ve
fotoeditoru). Můžeme použít i animované gify.
<img src=”obr.gif” alt=”text” width=”100” height=”100”>
src – umístění obrázku
alt – nápovědný text – rozhodně uvádíme, není vždy nutné obrázky zobrazovat (urychlení načítání, pro zrakově
postižené text může být zobrazen zvukově)
Další atributy (nepovinné)
align =“top“– zarovnání, rp. umístění grafiky vůči okolí
Pokud nepoužijeme přesné rozměry obrázku, riskujeme rozházení stránky při zobrazení v konkrétním prohlížeči.
width =“100“ požadovaná šířka, Říká prohlížeči, jak je obrázek velký, takže nedochází k deformaci při načítání.
Než obrázek na stránky vložíme, zjistěte si v nějakém grafickém editoru, jaké má přesné rozměry. Tyto atributy
můžeme také používat ke zvětšování a zmenšování obrázků. Pokud zadáme větší rozměry obrázku, obrázek se
sice zvětší, ale jeho kvalita je vůči jeho původní velikosti horší. Proto přenecháme zvětšování a zmenšování
obrázků grafickým editorům
height =“200“ – výška
Pokud je šířka a výška v procentech, přizpůsobí rozměry obrázku stránce, případně tabulce, v pixelech naopak.
Seznamy s odrážkami
<ul type=“disc“>
<lh> záhlaví seznamu – nemusí být</lh>
<li> 1.položka </li>
<li> 2.položka </li>
….
75
Základy_IVT_2009.doc
</ul>
Typ odrážky TYPE= “circle”, “square”
Seznamy lze vnořovat.
Číslovaný seznam
<ol type=”a” start=”počáteční hodnota“ align="right">
<lh> záhlaví seznamu – nemusí být </lh>
<li> 1.položka </li>
<li> 2.položka </li>
….
</ol>
Typy číslování: “a” – malá písmena
“A” – velká
“i” - římské číslice malé
“I”velké
“1” – arabské číslice
continue – číslování navazuje na předchozí číslovaný seznam (při přerušení např. obrázkem)
start – počáteční hodnotu uvádíme vždy jako číslo
Typ, případně hodnotu lze uvádět i u jednotlivých položek
<li type=”disc”>
<li value=”3”>
Hyperlinky
Hypertextové odkazy mohou vést na:
• Jinou stránku
• Jinou pozici téže stránky (záložka)
• Jiný dokument (obrázek, soubor, program…)
Jako odkazovací prvek se dá použít text, obrázek a další objekty.
<a href=”adresa”>odkaz</a>
Adresa:
Adresa dokumentu na témže počítači – je bezpečnější uvádět ji absolutně a dokumenty vhodně umísťovat do
složek vzhledem k HTML dokumentu, při kliknutí lze rozhodnout, zda se dokument otevře nebo stáhne
(“C:\obrazek.gif”)
Internetová adresa (http://www.seznam.cz)
Pokud potřebujeme vytvořit odkaz, který by zajišťoval stažení nějakého souboru, do URL uvedeme přesnou
adresu, kde se soubor nachází.
<a href="http://www.odkaz.cz/soubor.zip">soubor.zip</a>
•
Odkaz na jiné místo téhož dokumentu: Místo nejprve označíme
<a id=”aktualizace”> bla bla bla </a>
……………………………………………………….
<a href=”#aktualizace”>HOP</a> -při kliknutí na link HOP se skočí na červený text bla bla bla
Obrázek jako odkaz
Grafická tlačítka apod.
<a href=“adresa“><img src=”obr.gif” width…..align….></a>
Galerie obrázků – několik malých obrázků – odkazů, při kliknutí na ně se zobrazí v původní velikosti. Aby se
odkazy nenačítaly příliš dlouho, připravíme si pro ně přiměřeně zmenšené původní obrázky – skicy.(thumbnails)
Poznámka: Také čára může obsahovat grafiku -<hr src=”obr.gif”>
37. Obsah
ÚVOD DO INFORMATIKY A VÝPOČETNÍ TECHNIKY
1
TERCIE A 1.C– 2009
1
76
Základy_IVT_2009.doc
1. ÚVOD
1
Oblast použití počítačů
1
Řád učeben výpočetní techniky – viz příloha
1
Studijní materiály
1
Ukládání své práce:
1
První pohled na počítač
1
Co se děje při zapnutí a vypnutí počítače
1
První seznámení se systémem
2
2. ZÁKLADY OVLÁDÁNÍ WINDOWS, IVT, POJEM INFORMACE A JEJÍ
JEDNOTKA
3
Informace
3
Informatické disciplíny
3
Základní pojmy
3
Jednotky informace
3
Základy ovládání Windows
4
Snímání oken a obrazovky
5
3. TLAČÍTKO START, SPOUŠTĚNÍ PROGRAMŮ, ZOBRAZENÍ INFORMACÍ V
POČÍTAČI
5
Zobrazení informací v počítači
5
Zobrazení čísel
6
Zobrazení znaků
6
Tlačítko Start
6
Spouštění programů a přepínání mezi okny běžících programů
7
4. SOUBORY A SLOŽKY
8
Procházení diskem a Průzkumník
8
Práce se složkami a dalšími objekty
9
Zástupce
10
Disketa
10
USB Flash Disk
10
77
Základy_IVT_2009.doc
5. SCHRÁNKA, ALGORITMUS A PROGRAM
10
Algoritmus
10
Vývojové diagramy
11
Procesor
11
Program
11
Práce se schránkou
11
Více o Poznámkovém bloku
12
6. KONFIGURACE SYSTÉMU, MALOVÁNÍ, OSOBNÍ POČÍTAČ, ZÁKLADNÍ
JEDNOTKA.
12
Osobní počítač, základní jednotka
12
Základní jednotka
12
Více o Malování
13
Konfigurace systému
13
7. OPAKOVACÍ CVIČENÍ
14
8. ZÁKLADY PRÁCE S TEXTEM, ÚVOD DO WORDU
15
Zásady
15
Počítačová typografie
15
Klasifikace písem
16
Balík MS Office
16
Prostředí Wordu
17
Základy editace
17
Formátování
18
9. ÚVOD DO TYPOGRAFIE, ZÁKLADY FORMÁTOVÁNÍ TEXTU VE WORDU
18
Odstavec
18
Další vlastnosti písma
18
Doporučení pro používání písma
18
Formát tiskovin, úprava stránky
19
Font v počítači
19
78
Základy_IVT_2009.doc
10. ARCHITEKTURA POČÍTAČE (VON NEUMANNOVO SCHÉMA), WORD
POKRAČOVÁNÍ
19
Von Neumannovo schéma
19
Poznámky k práci se soubory
20
Nastavení stránky
20
Záhlaví a zápatí stránek
21
Pravítka a tabulátory
21
11. MIKROPROCESOR, TABULKY, ODRÁŽKY A ČÍSLOVÁNÍ
22
Mikroprocesor
22
Tabulky
22
Ohraničení a stínování textu
23
Odrážky a číslování
23
12. OPERAČNÍ PAMĚŤ, WORD – POKRAČOVÁNÍ
24
Charakteristiky pamětí
24
RAM
24
ROM
24
Nabídka Formát
24
Vyhledávání a nahrazování textu
25
Kontrola pravopisu
25
Vložení symbolu, Editor rovnic
25
13. OPAKOVACÍ CVIČENÍ
26
Cvičení
26
14. POČÍTAČOVÁ GRAFIKA – RASTROVÁ A VEKTOROVÁ, GRAFIKA V MS
OFFICE
27
Vektorová grafika
27
Rastrová (bitmapová) grafika
27
Grafické formáty
27
Grafické editory
28
Vektorová grafika ve Wordu
28
79
Základy_IVT_2009.doc
15. BAREVNÉ MODELY, PRÁCE S OBRÁZKY VE WORDU
29
Barevné modely
30
Základní estetické principy
30
Vkládání a úprava obrázků ve Wordu
30
16. PEVNÝ DISK, EDITOR OBRÁZKŮ
31
Disky
31
Pevný disk (Harddisk, HDD)
31
Floppy (diskety)
32
Organizace dat na discích, formátování
32
Editory obrázků
32
17. CD DISKY, ANIMACE
34
CD-ROM, CD-R, CD-RW, DVD
34
Hierarchie pamětí:
34
Animace
34
18. ÚVOD DO DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE, SKENOVÁNÍ
35
Skenování
35
Základy digitální fotografie
35
Kompozice obrazu
36
19. ZÁKLADNÍ DESKA, KARTY, PORTY
37
Základní deska
37
Karty (Adaptéry)
37
Druhy karet:
37
Grafická karta (videokarta, graf.adaptér)
37
Zvuková karta
37
Síťová karta
38
Porty
38
Napájecí zdroj
38
20. OPAKOVACÍ CVIČENÍ
38
80
Základy_IVT_2009.doc
21. POČÍTAČOVÉ SÍTĚ, SEZNÁMENÍ S INTERNETEM
39
Počítačové sítě
39
Prvky sítě
40
Orientace ve školní síti
41
Internetový prohlížeč
41
22. INTERNET, HISTORIE, SLUŽBY INTERNETU
42
Historie
42
Princip funkce
42
WWW stránka, hypertext
43
Prohlížeče
43
Vyhledávání informací
43
23. PŘIPOJENÍ DO INTERNETU, ELEKTRONICKÁ POŠTA
45
Připojení do internetu
45
Elektronická pošta
46
Další služby
46
Práce s poštou přes webové rozhraní (Atlas)
47
Outlook Express
48
24. ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ SW, OPERAČNÍ SYSTÉMY
50
Základní členění SW
50
Operační systémy
50
Nadstavby OS
51
Příkazový řádek Windows
51
Několik příkazů
52
25. ZÁLOHOVÁNÍ DAT
52
Možné příčiny ztráty dat:
52
Zásady:
53
Komprimace
53
Formát pdf
53
81
Základy_IVT_2009.doc
Komprimační programy
54
WINZIP
54
26. POČÍTAČOVÉ VIRY
55
Historie virů
55
Co virus napadá
55
Typy virů
55
Antivirové programy
55
Ochrana před viry
56
Antivirový systém AVG
56
27. OPAKOVACÍ CVIČENÍ
57
28. TABULKOVÉ PROCESORY, SEZNÁMENÍ S EXCELEM
57
Tabulkový kalkulátor
57
Microsoft Excel
57
29. MONITORY, PRÁCE SE VZORCI V EXCELU
59
Monitor
59
Parametry:
59
Princip činnosti
60
Vzorce
60
30. TISKÁRNY, VZORCE V EXCELU, POKRAČOVÁNÍ
62
Tiskárny, plottery
62
O rozlišení a barevnosti
62
Jehličkové tiskárny
63
Inkoustové tiskárny
63
Laserové tiskárny
63
Plottery
63
Práce s výběry v Excelu
64
Řádky a sloupce
64
Řady
64
82
Základy_IVT_2009.doc
31. SKENERY, GRAFY A OBRÁZKY V EXCELU
65
Skenery
65
Princip digitální fotografie
65
Grafy
65
32. OPAKOVACÍ CVIČENÍ NA EXCEL
67
Cvičení
67
33. DATABÁZE V EXCELU
67
Databáze
67
Třídění, filtrování a souhrny v Excelu
68
34. HISTORIE VT, PREZENTACE
69
Předchůdci počítačů
69
Historie SW
70
Prezentace
70
Základy tvorby prezentací
72
Cvičení
72
35. OPAKOVACÍ CVIČENÍ
72
Start počítače
73
36. SEZNÁMENÍ S HTML
73
Příklad
73
Psaní textu, nadpisy, odstavce
74
Obrázky
75
Hyperlinky
76
Obrázek jako odkaz
76
37. OBSAH
76
83

Podobné dokumenty

Informatika 2010

Informatika 2010 spustitelné soubory (programy) • pas zdrojový kód programu v Pascalu nebo Delphi • txt, doc, pdf textové soubory • gif, jpg, bmp,WMF obrázky • MP3, WAV zvukové soubory • avi videosekvence Poznámka:...

Více

obchodní akademie orlová počítačové systémy i

obchodní akademie orlová počítačové systémy i správa periferií: tak jako přiděluje OS procesor jednotlivým procesům, má OS k dispozici také ostatní zařízení (disky, tiskárny, vstupní a výstupní zařízení …), o něž se také musí postarat, aby byl...

Více

IVT přehled (2005)

IVT přehled (2005) 1. Úvod do informatiky a výpočetní techniky .................................................................................................... 3 Oblast použití počítačů..............................

Více

Jemný úvod do počítačové

Jemný úvod do počítačové – Vztah mezi veličinou x a její hodnotou je dán jako: x = {x} · [x], kde [x] je symbol jednotky a {x} číselná hodnota veličiny – Přípustné jsou zápisy: x/[x], x ([x]) nebo x, [x] nikoli x [[x]] (lz...

Více

ARCHITEKTURA POČÍTAČŮ

ARCHITEKTURA POČÍTAČŮ obvodů, která však v dnešní době využívají až desítky miliónů prvků Integrované obvody jsou elektronické součástky, která na malém většinou křemíkovém čipu (chip) velikosti několika desítek až stov...

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Frýdek

Gymnázium a Střední odborná škola, Frýdek Český jazyk a literatura Anglický jazyk (I.cizí jazyk) II. cizí jazyk (NJ, FJ, RJ) Matematika Fyzika Chemie Biologie Zeměpis a geologie Dějepis Základy společ.věd Tělesná výchova Umění a kultura En...

Více

kombinatorika - Student na prahu 21. století

kombinatorika - Student na prahu 21. století těsně před zavírací dobou do obchodu, mají uţ jen dva druhy balicího papíru a tři barvy stuh. Kolika způsoby lze zabalit dárek? Řešení:

Více

lesklý fotografický papír hp premium photo paper, glossy

lesklý fotografický papír hp premium photo paper, glossy aplikace, kde je dojem nejd-ležitjší. Krátce 9ečeno, tento papír je navržen pro náročné domácí i podnikové uživatele, kte9í pot9ebují tisknout kvalitní fotografie.

Více