slovenská poľnohospodárská univerzita v nitre fakulta záhradníctva

Transkript

slovenská poľnohospodárská univerzita v nitre fakulta záhradníctva
SLOVENSKÁ POĽNOHOSPODÁRSKÁ UNIVERZITA V NITRE
FAKULTA ZÁHRADNÍCTVA A KRAJINNÉHO INŽINIERSTVA
2117656
OPTIMALIZACE NÁVRHU AREÁLU GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ Z POHLEDU KRAJINNÉ ARCHITEKTURY
S APLIKACÍ V LOKALITĚ OBCE SEKULE
2010
Bc. Kateřina SLÁMOVÁ
SLOVENSKÁ POĽNOHOSPODÁRSKÁ UNIVERZITA V NITRE
FAKULTA ZÁHRADNÍCTVA A KRAJINNÉHO INŽINIERSTVA
OPTIMALIZACE NÁVRHU AREÁLU GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ Z POHLEDU KRAJINNÉ ARCHITEKTURY
S APLIKACÍ V LOKALITĚ OBCE SEKULE
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Studijní program:
Zahradní a krajinná architektura
Studijní obor:
6.1.17 Zahradní a krajinná architektura
Školící pracoviště:
Katedra zahradní a krajinné architektury
Vedoucí diplomové práce:
doc. Ing. Ľuboš Moravčík, PhD.
Nitra 2010
Bc. Kateřina SLÁMOVÁ
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem celou diplomovou práci na téma "Optimalizace návrhu
areálu golfového hřiště z pohledu krajinné architektury s aplikací v lokalitě obce
Sekule" vypracovala samostatně s použitím dostupné, uvedené literatury a
internetových zdrojů ve smyslu platných předpisů pro zpracování diplomové práce.
Jsem si vědoma zákonných důsledků v případě, že níže uvedené údaje nejsou
pravdivé.
V Nitře, duben 2010
Kateřina Slámová
Poděkování
Na prvním místě bych chtěla moc poděkovat svojí rodině, která mě v tomto
významném období velice podporovala, stála při mně a věnovala mi spoustu svého
volného času. Také bych chtěla touto cestou poděkovat svému školiteli, panu doc. Ing.
Ľubošovi Moravčíkovi, Ph.D., za pomoc a odborné vedení při vypracovávání mojí
diplomové práce. A můj dík také patří všem konzultantům, za jejich cenné zkušenosti
a rady.
Děkuji všem.
ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÉ PRÁCE V AKADEMICKÉM ROCE 2009/2010
Jméno a příjmení :
Bc. KATEŘINA SLÁMOVÁ
Forma studia :
DENNÍ
Ročník :
I. ARI
Studijní program :
ZAHRADNÍ A KRAJINNÁ ARCHITEKTURA
Typ závěrečné práce:
diplomová práce
Téma diplomové práce:
OPTIMALIZACE
NÁVRHU
AREÁLU
GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ Z POHLEDU KRAJINNÉ ARCHITEKTURY S
APLIKACÍ V LOKALITĚ OBCE SEKULE
Anotace:
Na začátku se v diplomové práci zabývám hlavně historií golfu,
snažím se také nalézt a pochopit podstatu golfu a jeho vnitřní filozofii, protože teprve s těmito
informacemi může architekt vytvořit něco nového, dobrého a posunou tuto tématiku dál. Zabývám se
také založením a údržbou golfového hřiště, jeho jednotlivými částmi a prvky. Samozřejmě nedílnou
součástí toho jak vše komplexně pochopit, je zjistit a prezentovat, jaký může mít golfové hřiště vliv na
životní prostředí, ve kterém se vyskytuje.
Téma optimalizace golfového hřiště je aplikováno na vybraný
golfový areál v obci Sekule. Výsledek diplomové práce je v úrovni všeobecných teoretických
doporučení, které vyplývají ze sumarizace nejčastěji se vyskytujících chyb při tvorbě golfových
středisek a areálů, popřípadě doporučení, jak se těmto chybám dá v budoucnu předcházet. Další
úrovní práce jsou konkrétní optimalizační změny ve vybraném golfparku Sekule. A na závěr jsem se
snažila odpovědět na otázku, kudy by se mohl golf ubírat.
Školící pracoviště :
KATEDRA ZAHRADNÍ A KRAJINNÁ ARCHITEKTURA
Vedoucí diplomové práce :
DOC. ING. ĽÚBOŠ MORAVČÍK, PH.D.
Jazyk, ve kterém bude
diplomová práce zpracována:
ČESKÝ
V Nitře dne:
1.4.2009
4
ABSTRAKT
V diplomové práci je otevřeno téma golfu a jeho vztahu s krajinou a se všemi aspekty, které
posouvají dopředu, a tak ani při navrhování golfových hřišť nelze stát na místě, ale je potřeba o těchto
tato velká oblast v sobě zahrnuje. Zabývat se golfem není v dnešní době nic jedinečného. Golf ve
technologiích a možnostech vědět a rozvíjet je tak, aby přinášeli užitek nejen golfistům, ale měli i
vztahu s krajinou jsou poměrně diskutovanými tématy, hlavně pro spoustu ekologů, krajinářů,
pozitivní vliv na životní prostředí, přírodu a okolní krajinu.
ochránců přírody a dalších souvisejících profesí, které jsou pro realizaci a údržbu golfového areálu
Výsledek diplomové práce je jak v úrovni všeobecných teoretických doporučení, které
nezbytné. Golf se žene kupředu mílovými kroky, například v České republice bylo v roce 1995,
vyplývají ze sumarizace nejčastěji se vyskytujících chyb při tvorbě golfových středisek a areálů,
golfových hřišť tolik, že by se daly spočítat na prstech obou rukou, ale dnes jich už máme přes 80 a to
popřípadě doporučení, jak se těmto chybám dá v budoucnu předcházet. Další úrovní práce jsou
vše za posledních 14 let. Je pravda, že na Slovensku je situace o něco zdrženlivější, ale o tom všem
konkrétní optimalizační změny ve vybraném golfparku Sekule, jejichž výstup bude prezentovaný
podrobněji pojednává tato diplomová práce na téma: Optimalizace návrhu areálu golfového hřiště z
formou návrhů.
pohledu krajinné architektury s aplikací v lokalitě obce Sekule
Na začátku se diplomová práce zabývá hlavně historií golfu, kde golf vznikl a proč zrovna
tam. Snaží se přijít na to proč se golf u nás začíná hrát a proč se s tím v tak velkém měřítku začíná až
Diplomová práce, se snažila minimalizovat často opakované chyby, které se na golfových
hříštích dělají a najít řešení, jak optimalizovat golfovou krajinu. Práce se snažila odpovědět na otázku,
kudy by se měl golf ubírat.
v posledních dvaceti letech. Snaží se také nalézt a pochopit podstatu golfu a jeho vnitřní filozofii,
protože teprve s těmito informacemi může architekt vytvořit něco nového, dobrého a posunou tuto
tématiku dál.
V kapitole Současný stav řešené problematiky se dále zabývá založením a údržbou golfového
KLÍČOVÁ SLOVA:
hřiště, jeho jednotlivými částmi a prvky. Samozřejmě nedílnou součástí toho jak vše komplexně
pochopit, je zjistit a prezentovat, jaký může mít golfové hřiště vliv na životní prostředí, ve kterém se
golf, golfová hřiště, vliv, krajina, příroda, životní prostředí, optimalizace
vyskytuje.
Téma optimalizace golfového hřiště je aplikováno na vybraný golfový areál v obci Sekule.
Zde se také musela podrobně rozebrat celá situace a zjistit všechny přírodní či antropogenní prvky, na
které může mít výstavba rozsáhlého rekreačně - turistického areálu vliv, včetně zhodnocení návrhu
územního systému ekologické stability a popisu chráněných a významných biotopů v dané lokalitě.
Dále jsou v diplomové práci uvedené jednotlivé hodnocení stavu krajiny, 1. v současné době, 2.
hodnocení vlivu golfparku na krajinu, při realizaci a následné údržbě projektu a 3. hodnocení krajiny a
životního prostředí, pokud by se golfpark nerealizoval, tzn. jeho předpokládaný vývoj.
Cílem diplomové práce je odpovědět na otázky typu. Nejsou golfová hřiště příliš drastickou
změnou v krajině? A jak tyto změny dělat co nejšetrněji? A poznáme tu správnou mez, abychom si
krásy naší země definitivně nezničili? Jak golfové hřiště zatěžuje krajinu, čím ji nenávratně
poškozuje? Důležité je i zjistit, jak by se negativním vlivům dalo zabránit nebo je alespoň eliminovat
a omezit výskyt negativních prvků v krajině. Existuje spoustu nových poznatků a technologie se stále
5
ABSTRAKT
V diplomovej práci je otvorená téma golfu a jeho vzťahu s krajinou so všetkými aspektmi,
zaťažuje golfové ihrisko krajinu a čím ju nenávratne poškodzuje ? Dôležitým krokom je tiež zistenie,
ktoré táto veľká oblasť v sebe zahŕňa. Venovať sa golfu nie v dnešnej dobe nič jedinečné. Golf vo
ako by sa dalo negatívnym vplyvom zabrániť alebo aspoň ich eliminovať a obmedziť výskyt
vzťahu s krajinou sú v súčasnosti pomerne diskutovanými témami, hlavne pre mnohých ekológov,
negatívnych prvkov v krajine. K dispozícii máme veľké množstvo nových poznatkov a technológie sa
krajinárov, ochrancov prírody a ďalších súvisiacich profesií, nevyhnutných pre realizáciu a údržbu
tiež posúvajú dopredu, čo sa premieta aj do stavby a navrhovania golfových ihrísk. Je však potrebné
golfových areálov. Či sa nám to páči, alebo nie, golf sa ženie dopredu míľovými krokmi aj v našich
o týchto technológiách a možnostiach vedieť a rozvíjať ich tak, aby prinášali úžitok nielen hráčom
krajinách. V Českej republike bolo napríklad v roku 1995 golfových ihrísk iba toľko, že by sa dali
golfu, ale aby mali pozitívny vplyv aj na životné prostredie, prírodu a okolitú krajinu.
spočítať na prstoch oboch rúk, ale dnes ich už máme viac ako 80. To všetko za posledných 14 rokov.
Výsledok diplomovej práce je na úrovni všeobecných teoretických odporúčaní, ktoré
Je pravda, že na Slovensku je situácia o niečo zdržanlivejšia a o tom všetkom podrobne pojednáva
vyplývajú zo zhromaždenia najčastejšie sa vyskytujúcich chýb pri tvorbe golfových stredísk a areálov,
moja diplomová práca na tému : Optimalizácia návrhu areálu golfového ihriska z pohľadu krajinné
architektúry s aplikáciou vo lokalite obce Sekule.
Na začiatku sa diplomová práca zaoberá hlavne históriou golfu, kde golf vznikol a prečo práve
tam. Snaží sa prísť na to, prečo sa golf u nás začína hrať a prečo sa s tým začína v takom rozsahu až
v ostatných dvadsiatich rokoch. Snaží sa tiež nájsť a pochopiť podstatu golfu a jeho vnútornú
filozofiu, pretože až s tými informáciami môže architekt vytvoriť niečo nové, dobré a posunúť túto
prípadne odporúčaní ako predchádzať v budúcnosti týmto chybám. Ďalšou úrovňou práce sú
konkrétne optimalizačné zmeny vo vybranom golfparku Sekule, výstup ktorých bude prezentovaný
formou návrhov.
Diplomová práca, sa snažila minimalizovať často opakované chyby, ktoré sa na golfových
ihriskách nachádzajú a nájsť riešenia, ako optimalizovať golfovú krajinu. A hoci sa som sa snažila
odpovedať aj na otázku, ktorým smerom by sa mal golf uberať.
tému ďalej.
V kapitole Súčasný stav riešenej problematiky sa zaoberá založením a údržbou golfového
ihriska, jeho jednotlivými časťami a prvkami. Samozrejme neoddeliteľnou súčasťou toho, ako všetko
komplexne pochopiť, je zistiť a prezentovať to, aký vplyv na životné prostredie v ktorom sa vyskytuje
KĽÚČOVÉ SLOVÁ:
môže golfové ihrisko mať.
Tému optimalizácie golfového ihriska je aplikováné na vybraný golfový areál v obci Sekule.
Tu sa tiež musela podrobne rozobrať celá situácia a zistiť všetky prírodné alebo antropogénne prvky,
golf, golfové ihrisko, vplyv, krajina, príroda, životné prostredie, optimalizácia
na ktoré môže mať výstavba rozsiahleho rekreačno-turistického areálu vplyv, vrátane zhodnotenia
návrhu územného systému ekologickej stability a opisu chránených a významných biotopov v danej
lokalite. Ďalej sú v diplomovej práci uvedené jednotlivé hodnotenia stavu krajiny : 1. v súčasnej dobe,
2. hodnotenie vplyvu golfparku na krajinu, pri realizácii a následne údržbe projektu a 3. hodnotenie
krajiny a životného prostredia, v prípade, že by sa projekt golfparku nerealizoval, tzn. Jeho
predpokladaný vývoj.
Cieľom diplomovej práce je odpovedať na tieto otázky : Nie sú golfové ihriská príliš
drastickým zásahom do krajiny ? Ako tieto zásahy robiť čo najšetrnejšie ? Poznáme správnu hranicu,
ktorá sa nedá prekročiť, aby sme si krásy našej krajiny definitívne nezničili ? Akým spôsobom
6
ABSTRACT
The thesis topic deals with golf and its relationship to the landscape and all aspects that such a
impacts could be avoided or at least eliminate them and reduce the incidence of negative elements in
large field of study implies. Dealing with golf is nothing unique nowadays. Golf in relation to the
the landscape. There is a lot of new knowledge and technology is moving forward, so consequently it
landscape are quite discussed topics especially for many ecologists, landscapers, conservationists and
is not good to stay at one place while designing the golf courses in this respect, but it is necessary to
other related professions that are necessary for the implementation and maintenance of a golf course.
know about these technologies and opportunities and thus develop them in a way they would bring
Golf is rushing forward with giant steps, e.g. in the Czech Republic in 1995 there were so many golf
benefits not only to the golfers but also would have positive impacts on the environment, nature and
courses that could be counted on the fingers of both hands, but today we have there over 80 and all
surroundings.
this for the past 14 years. It is true that the situation in Slovakia is somewhat more restrained, but this
The result of the thesis is both on the level of general theoretical recommendations that arise
diploma thesis deals with all of this in the topic: The Optimalization of Golf Course Design from the
from the summarization of the most frequently occurring mistakes in creating golf centres and
Perspective of Landscape Architecture with aplication in the Selected Locality of Sekule.
courses, eventually recommendations as these mistakes can be prevented in the future. Other levels of
At the beginning the diploma thesis deals with the history of golf, where golf was established
and why there. It tries to figure out why golf is starting to being played in our place and why one
thesis are contrete opminalization changes in the golfpark of Sekule, whose output will be presented
in the form of proposals.
starts with it in such a large scale in recent twenty years. It also strives to identify and understand the
Diploma thesis, tried to minimise repeating mistakes that are done on the golf courses, and to
nature of golf and its inherent philosophy, because only with such information an architect can create
find solutions how to optimise the golf landscape. The work tried to answer the question through
something new, good and move this topic forward.
which way should golf move forward.
In the chapter “Current Status of Solved Questions“ the thesis further deals with the
establishment and maintenance of a golf course, its particular parts and components. Naturally an
integral part of its comprehensive understanding is to figure out and present what impacts may have a
golf course on the environment in which it is situated.
The topic of golf course optimalization is applied to the selected golf course in the village of
Sekule. Here it was necessary to analyze the whole situation and find out all natural and
KEYWORDS:
golf, golf courses, impact, landscape, nature, environment, optimization
anthropogenic elements at what a construction of an extensive recreational-tourist site may have
influence, including the evaluation of the proposal of ecological stability of territorial system and the
description of protected and important biotopes in the locality. Furthermore there are presented
particular landscape assessments; 1. in nowadays, 2. golfpark assessing the impact on the landscape,
3. landscape and environment assessment, in case the golfpark project would not be realized, i.e. its
anticipated outlook.
The main aim of the diploma thesis is to answer the questions of the following kind. Is not golf
courses too drastic change to the landscape? How to do these changes the most sparingly? Do we
know the right margin so as to prevent the destruction of country beauties? How a golf course burdens
the landscape and whereby it can damage it irretrievably? It is important to find out how the negative
7
OBSAH
SLOVNÍK GOLFOVÝCH TERMÍNŮ
11
1.2.1.3.6 ČÍNA - PEKING
22
ÚVOD
13
1.2.1.3.7 AUSTRALIE - ALICE SPRINGS
23
1 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY
14
1.3 ZAKLÁDÁNÍ GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
24
1.1 VZNIK A POČÁTKY GOLFU
14
1.3.1 TECHNICKÉ PRVKY GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
24
1.1.1 ROZVOJ GOLFU
14
1.3.1.1 GREEN, JAMKOVIŠTĚ
24
1.1.2 POČÁTKY GOLFU V ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH ZEMÍCH
15
1.3.1.2 TEE, ODPALIŠTĚ
24
1.1.2.1 POČÁTKY GOLFU V ČESKÝCH ZEMÍCH
15
1.3.1.3 FAIRWAY, DRÁHA
25
1.1.2.1.1 KARLOVY VARY A MARIÁNSKÉ LÁZNĚ VE DVACÁTÝCH LETECH
15
1.3.1.4 BUNKER, PÍSKOVIŠTĚ
26
1.1.2.1.2 VOLEŠOVICE VE DVACÁTÝCH LETECH
15
1.3.2 KROKY PŘED VÝSTAVBOU GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
26
1.1.2.2 TŘICÁTÁ LÉTA, VSTUP ČESKÉHO GOLFU NA MEZINÁRODNÍ SCÉNU
16
1.3.3 VÝSTAVBA GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
27
1.1.2.3 GOLF PO II. SVĚTOVÉ VÁLCE
16
1.3.3.1 PROCES VÝSTAVBY
27
1.1.2.4 POČÁTKY GOLFU NA SLOVENSKU
16
1.3.4 PROVOZ A ÚDRŽBA GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
27
1.1.2.4.1 PIEŠŤANY VE DVACÁTÝCH LETECH
16
1.3.4.1 ÚKONY ÚDRŽBY GOLFOVÝCH HŘIŠŤ
28
1.2 SOUČASNOST
17
1.3.4.1.1 KROKY ÚDRŽBY GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
28
1.2.1 GOLF V ČESKU A NA SLOVENSKU
17
1.3.4.1.1.1 KOSENÍ
28
1.2.1.1 GOLFOVÉ HŘIŠTĚ V ČECHÁCH
17
1.3.4.1.1.1.1 GREEN, JAMKOVIŠTĚ
28
1.2.1.1.1 MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
17
1.3.4.1.1.1.2 TEE, ODPALIŠTĚ
28
1.2.1.1.2 KARLOVY VARY
18
1.3.4.1.1.1.3 FAIRWAY, HRACÍ DRÁHA
28
1.2.1.1.3 KARLŠTEJN
18
1.3.4.1.1.1.4 ROUGH - OKOLÍ HRACÍ DRÁHY
29
1.2.1.2 GOLFOVÉ HŘIŠTĚ NA SLOVENSKU
19
1.3.4.1.1.2 HNOJENÍ
29
1.2.1.2.1 PIEŠŤANY
19
1.3.4.1.1.3 OPATŘENÍ A ÚDRŽBA TRÁVNÍKU
29
1.2.1.2.2 TATRANSKÁ LOMNICE
20
1.3.4.1.1.3.1 VERTIKÁLNÍ ŘEZ TRÁVNÍKU (VERTIKUTACE)
29
1.2.1.3 GOLF VE SVĚTĚ
20
1.3.4.1.1.3.2 PROVZDUŠNĚNÍ PŮDY (AERIFIKACE)
29
1.2.1.3.1 ST. ANDREWS - OLD COURSE
20
1.3.4.1.1.4 OCHRANA ROSTLIN
30
1.2.1.3.2 NORSKO - NORTH CAPE GOLF CLUB
21
1.3.4.1.1.4.1 HOUBY A PLÍSNĚ
30
1.2.1.3.3 ARGENTINA - USHUAIA GOLF CLUB
21
1.3.4.1.1.4.2 PLEVEL
30
1.2.1.3.4 GRONSKO
22
1.3.4.1.1.4.3 MECHY A ŘASY
30
1.2.1.3.5 BOLÍVIE - LA PAZ GOLF CLUB
22
1.3.4.1.1.4.3 ŽIVOČICHOVÉ A ŠKŮDCI
30
8
1.3.4.1.1.5 OŠETŘOVÁNÍ GOLFOVÝCH HŘIŠŤ
31
3.2.4.1 ROZLOŽENÍ POZEMKŮ GOLFPARKU SEKULE
40
1.3.4.1.1.5.1 ODSTRAŇOVÁNÍ LISTÍ
31
3.2.5 NÁVRH URBANISTICKÉHO ŘEŠENÍ GOLFPARKU SEKULE
40
1.3.4.1.1.5.2 DOSÉVÁNÍ
31
3.2.6 PRIMÁRNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA
40
1.3.4.1.1.5.3 ZLEPŠOVÁNÍ FYZIKÁLNO-CHEMICKÝCH VLASTNOSTÍ PŮDY
31
3.2.6.1 OROGRAFICKÉ CELKY
40
1.4 POROVNÁNÍ GOLFU SE SJEZDOVÝM LYŽOVÁNÍM
32
3.2.6.1.1 PEDOLOGICKÉ POMĚRY
41
1.5 VLIV GOLFOVÉHO HŘISTĚ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
33
3.2.6.2 GEOLOGICKÉ POMĚRY
41
1.5.1 ROZDĚLENÍ HŘIŠŤ Z EKOLOGICKÉHO POHLEDU
33
3.2.6.3 KLIMATOLOGIE
41
1.5.2 VLIV GOLFOVÝCH HŘIŠŤ NA KRAJINU
34
3.2.6.4 VĚTRNOST
41
1.5.2.1 NEGATIVNÍ DOPAD NA LOKÁLNÍ VODNÍ ZDROJE
34
3.2.6.5 SRÁŽKY
41
1.5.2.2 NEGATIVNÍ VLIV NA DOSTUPNOST LOKÁLNÍCH VODNÍCH ZDROJŮ
34
3.2.6.6 HYDROLOGICKÉ POMĚRY
41
1.5.2.3 NEGATIVNÍ DOPAD NA LIDSKÉ ZDRAVÍ
34
3.2.7 SEKUNDÁRNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA
42
1.5.2.4 NEGATIVNÍ VLIV NA LOKÁLNÍ EKOSYSTÉMY
35
3.2.7.1 ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA
42
1.5.2.5 NEGATIVNÍ VLIV NA LOKÁLNÍ BIOTOPY
35
3.2.7.2 FLORA
42
1.5.3 MOŽNOSTI ŘEŠENÍ
35
3.2.7.2.1 DŘEVITÁ VEGETACE
42
1.5.3.1 VÝBĚR MÍSTA PRO GOLFOVÉ HŘIŠTĚ
35
3.2.7.3 FAUNA
42
1.5.3.2 VELIKOST GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
36
3.2.7.3.1 VÝZNAMNÉ MIGRAČNÍ KORIDORY ŽIVOČICHŮ
42
1.5.3.3 PROJEKTOVÁNÍ GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
36
3.2.7.4 VODNÍ TOKY A VODNÍ PLOCHY
42
1.5.4 EKOLOGICKÉ ZÁSADY ÚDRŽBY
36
3.2.7.5 SÍDELNÍ ÚTVARY
43
1.5.5 SHRNUTÍ
36
3.2.7.6 PRŮMYSL
43
2 CÍL PRÁCE
37
3.2.7.7 ZEMĚDĚLSTVÍ
43
3 METODIKA A MATERIÁLY
38
3.2.7.8 LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
43
3.1 METODIKA PRÁCE A METODY ZKOUMÁNÍ
38
3.2.7.9 TĚŽEBNÍ AREÁLY
43
3.1.1 CHARAKTERISTIKA OBJEKTU ZKOUMÁNÍ
38
3.2.7.10 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
43
3.1.2 PRACOVNÍ POSTUP A METODY VYHODNOCENÍ
38
3.2.7.11 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
43
3.1.3 ZPŮSOB ZÍSKÁVÁNÍ ÚDAJŮ A JEJICH ZDROJE
38
3.2.7.12 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
44
3.1.4 POUŽITÉ METODY VYHODNOCENÍ A INTERPRETECE VÝSLEDKŮ
38
3.2.8 TERCIÁLNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA
44
3.2 ROZBOR ÚZEMÍ
39
3.2.8.1 SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ
44
3.2.1 POLOHA GOLFPARKU SEKULE
39
3.2.8.2 HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ
44
3.2.2 PROSTOROVÁ CHARAKTERISTIKA GOLFPARKU SEKULE
39
3.2.8.3 SPORT, TURISTIKA A CESTOVNÍ RUCH V OBLASTI
44
3.2.3 INICIÁTOŘI PROJEKTU GOLFPARK SEKULE
39
3.2.8.3.1 GOLFOVÁ HŘIŠTĚ V KRAJI
44
3.2.4 TECHNICKÉ PARAMETRY HŘIŠTĚ
39
3.2.8.3.2 STÁVAJÍCÍ ZAŘÍZENÍ TURISMU, SPORTU A REKREACE V OBCI SEKULE
45
9
3.2.8.3.3 CYKLISTICKÉ TRASY V BLÍZKOSTI ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ GOLFPARKU SEKULE
45
3.2.10.5.2.2 PROCENTUELNÍ ZASTOUPENÍ POZEMKŮ NA ÚZEMÍ GOLFPARKU
51
3.2.8.3.4 TURISTICKÉ TRASY V OKOLÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ GOLFPARKU SEKULE
45
3.2.10.5.3 KRAJINNÝ OBRAZ
51
3.2.8.4 PAMÁTKY
45
3.2.11 HODNOCENÍ ÚZEMÍ PŘI NEREALIZOVANÉ VÝSTAVBĚ A ČINNOSTI GOLFPARKU 52
3.2.8.5 ROZVOJOVÉ PROJEKTY CESTOVNÍHO RUCHU OBLASTI OBCE SEKULE
45
3.2.12 OPTIMALIZACE ŘEŠENÍ V AREÁLU GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
52
3.2.8.5.1 KRISTKOVA PODYJSKÁ GLYPTOTÉKA
45
4 VÝSLEDKY PRÁCE
54
3.2.8.5.2 BAŤŮV KANÁL
45
4.1 KLASIFIKACE PROBLÉMŮ NAVRHOVANÝCH GOLFOVÝCH HŘIŠŤ
54
3.2.8.5.3 ARCHEOPARK
46
4.1.1 DOTKNUTÉ SUBJEKTY
54
3.2.8.5.4 AQUAPARK SEKULE
46
4.1.2 OPAKOVANÉ CHYBY NAVRHOVANÝCH GOLFOVÝCH HŘIŠŤ
54
3.2.8.6 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
46
4.2 MOŽNOSTI ŘEŠENÍ CHYB PŘI NAVRHOVÁNÍ GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
54
3.2.8.7 CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
46
4.3 KLASIFIKACE CHYB V NÁVRHU GOLFPARKU SEKULE
55
3.2.8.7.1 CHRÁNĚNÉ, VZÁCNÉ A OHROŽENÉ BIOTOPY V GOLFPARKU
47
4.4 POZITIVA NÁVRHU GOLFPARKU SEKULE
55
3.2.8.7.2 CHKO ZÁHOŘÍ
47
4.5 OPTIMALIZACE NÁVRHU GOLFPARKU SEKULE
56
3.2.8.7.3 NIVA ŘEKY MORAVY
47
4.5.1 ÚDRŽBA
56
3.2.8.7.4 KAČENKY
47
4.5.2 PARKOVIŠTĚ
56
3.2.8.7.5 ZÁHORSKÉ POMORAVÍ
47
4.5.3 PROTIHLUKOVÝ VAL
56
4.5.4 OTEVŘENOST VEŘEJNOSTI
57
4.5.5 ARCHITEKTURA
57
4.5.6 MOBILIÁŘ
57
3.2.9 HODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU CELKOVÉ KVALITY ŽIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ NA ÚZEMÍ GOLFPARKU
48
3.2.10 HODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH ZMĚN NA ÚZEMÍ GOLFPARKU,
JAKO DŮSLEDEK VÝSTAVBY A ÚDRŽBY
48
4.6 GOLF JAKO PROCHÁZKA PO KRAJINĚ
57
3.2.10.1 NÁVRH DOPRAVNÍHO ŘEŠENÍ NA ÚZEMÍ GOLFPARKU
48
4.6.1 ZMĚNY NA GOLFOVÉM HŘIŠTI
58
3.2.10.1.1 STATICKÁ A HROMADNÁ DOPRAVA
48
5 GRAFICKÁ PŘÍLOHA
59
3.2.10.1.1.1 NÁROKY NA PARKOVÁNÍ
49
6 DISKUZE
81
3.2.10.2 LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ NA ÚZEMÍ GOLFPARKU
49
7 ZÁVĚR
82
3.2.10.3 SPOTŘEBA VODY
49
8 RESUMÉ
83
3.2.10.3.1 ODHAD NÁROKŮ NA ZÁVLAHY GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
50
9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
84
3.2.10.3.1 ZÁSOBOVÁNÍ ÚZEMÍ GOLFOVÉHO PARKU VODOU
50
10 PŘÍLOHY
92
3.2.10.4 PŘEHLED PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ V GOLFOVÉM PARKU
50
3.2.10.5 KOMPOZIČNĚ-PROSTOROVÁ ANALÝZA
51
3.2.10.5.1 SCENÉRIE KRAJINY
51
3.2.10.5.2 KRAJINNÁ STRUKTURA
51
3.2.10.5.2.1 KRAJINNÁ STRUKTURA DOTKNUTÉHO ÚZEMÍ GOLFPARKU SEKULE
51
10
SLOVNÍK GOLFOVÝCH TERMÍNŮ
ALBATROS
výsledek na jamce zahraný tři rány pod par (normou jamky)
GREEN FEE
poplatek za hru
BACKSPIN
zpětná rotace míčku po odpalu
GRIP
rukojeť hole a také označení pro úchop (držení) hole
BIRDIE
anglicky ptáček (vyslovuje se na hřišti jako berdy), výsledek na jamce
HANDICAP
HCP číslo vyjadřující výkonnost hráče. Čím nižší, tím lepší. U profesionálů
zahraný na jednu ránu pod par
se HCP již neuvádí. Číslo vyjadřuje kolik ran nad normu (par hřiště) by měl
BOGEY
výsledek na jamce hraný jednu ránu nad par
hráč potřebovat k odehrání kola. U nás je to počáteční HCP 54.
BUNKER
písková překážka chránící green
HOOK
rána stáčející se při úderu doleva
CADDIE
nosič holí a výstroje a zároveň jediná osoba, která smí při hře radit
CHIP
přihrávka na green, také druh úderu, kterým se dostává míček na green
CARRY
vzdálenost, kterou uletí míček přímo vzduchem bez doběhu po zemi
IMPACT
okamžik trefení míčku hlavou hole
DIVOT
řízek-drn, který je po úderu vyseknut z trávy
JAMKOVKA
hra na jamky. Hraje se o vítězství na každé jamce, kdy za vítězství je bod,
DOGLEG
zatáčející fairway
DOUBLE BOGEY
výsledek na jamce zahraný dvě rány nad par
DRIVE
rána z odpaliště
DRIVER
dřevo číslo jedna, nejdelší hůl používaná z odpaliště na nejdelší odpaly
DRIVING RANGE
cvičné odpaliště, louka pro dlouhou hru
DROP
spuštění míčku z ruky z výše ramen po zahrání míčku mimo hřiště
DROPPING ZONA místo určené k dropování (upuštění míče)
stejný počet ran polovina bodu a prohru nula. Skore vzniká postupným
sečítáním a odečítáním vítězství po každé jamce a hra se může ukončit v
okamžiku, kdy na posledních třech jamkách vede jeden hráč 4:0 a druhý tedy
ztratil šanci.
LÍC HOLE
úderová plocha hlavy hole
LOB
vysoká krátká rána
LOFT
sklon úderové plochy hlavy hole
MARKER
zapisovatel skóre na kartě
MARKOVÁTKO
předmět k označení pozice míčku na jamkovišti (často se používají mince)
MULLIGAN
v přátelské hře označení pro beztrestné hraní další rány po neúspěšném
DŘEVO
hůl na dlouhou hru
EAGLE
výsledek zahraný dvě rány pod par jamky
FADE
rána, stáčející se za letu mírně doprava
odpalu, kdy míček jen spadne z týčka nebo si to zamíří rovnou do lesa nebo
FAIRWAY
dráha mezi odpalištěm a jamkovištěm, která je ještě krátce střižena
vodní překážky
FAIRWAY WOOD další dlouhá hůl, obvykle číslo 2 - 5
OUT
hranice hřiště označena bílými kolíky
FLAG
PAR
- norma jamky, která udává, na kolik úderů by ji měl zahrát velice dobrý
praporek na označení jamkoviště - po odehrání míčku na green se při
patování vyndává a pokládá na zem
hráč, mající „handicap“ nula
FLIGHT
skupina hráčů při hře, maximálně čtyři
- norma celého hřiště, která je součtem norem všech osmnácti jamek
FORE
výkřik, kterým se upozorňuje na nebezpečí zranění (většinou odpálený míček
PAR HŘIŠTĚ
součet parů na všech jamkách (norma hřiště)
směrem na jiné hráče)
PITCHMARK
důlek po dopadu míčku na greenu - je třeba ho vypíchnout
GAGARIN
vysoká, strmě padající rána
PITCH
krátká vysoká rána
GREEN
nejníže střižená plocha kolem jamky
11
PUTT
rána na jamkovišti putterem
PUTTER
speciální hůl určená převážně ke hře na greenu nebo těsně kolem něj
ROUGH
hustá tráva mimo fairway
SAND WEDGE
hůl určená převážně pro hru z písku v bunkru
SCORE CARD
skóre karta - sčítací lístek, kam se zapisují výsledky z jednotlivých jamkovišť
SET
sada holí
SLICE
úder stáčející se doprava SPIN rotace míčku
STABLEFORD
soutěž, kdy se sčítají získané body za celé kolo
SWEET SPOT
ideální bod líce hole pro trefení míčku
SLAJSOVAT
hrát slice, údery stáčející se doprava
TEE
odpaliště, ze kterého se začíná hrát každá jamka. Odpaluje se ze stojánku
zvaného týčko.
TEE TIME
startovní čas
VYPICHOVÁTKO
pomůcka pro upravení důlku po odpalu míčku na jamkoviště, může se použít
také týčko
WEDGE
krátká hůl s velkým sklonem úderové plochy
ŽELEZO
typ hole většinou od čísla 3 - 9, nejnižší číslo je nejdelší hůl
ŽILETKA
železo s kovanou hlavou hole
(Slovník golfových termínů, 2010)
Obr. 1
[Golfový trávník]
12
ÚVOD
Golf v současnosti hraje na celé planetě přes 60 miliónů lidí a to na více než 35 000 hřištích
myšlenka ještě není možná, ale je načase se jí zabývat, protože i přes všechny hendikepy, které
rozesetých po všech kontinentech. Čím více se moderní civilizace vzdaluje od života spjatého s
zahraniční zahradní architekti, ve vztahu s naší krajinou, zvyky atd. mají, jsou stále lépe odborně a
přírodou, tím více se do přírody chceme vracet kvůli odpočinku. (Halada, 2009, a) Golf není pouze
zkušenostně vybaveni než my. Je na čase s tím něco dělat.
sportovní aktivita – golf znamená sociální interakci, setkávání, firemní akce, dobré jídlo, kvalitní
ubytování, příjemné prostředí – golfová turistika předpokládá rozvinutou turistickou infrastrukturu a
kvalitní služby. (Pohled CzechTourism…, 2010)
Tento sport se od ostatních liší tím, že k tomu aby jsme si ho zahráli není třeba mít výjimečnou
fyzickou kondici. V golfu můžeme vyniknout i tehdy, jestliže nejsme obdařeni přirozeným
sportovním talentem, který je u jiných sportů nutný. (Strege, 2001) Tudíž zahrnuje široké a různorodé
spektrum hráčů. A tak počet hráčů není nijak omezen a řady golfistů se mohou směle nesměle
rozšiřovat.
Na olympijských herách v roce 2016 se v Rio de Janeiru představí i tento sport. Významně se
o to zasadil i Peter Dawson, výkonný šéf klubu Royal & Ancient v St. Andrews. Golf se předvede v
klasické hře na 72 jamek na rány pro muže i ženy po 60 účastnících. Rozhodli o tom zástupci
Mezinárodního olympijského výboru na svém zasedání v Kodani, informuje o tom agentura Reuters.
Golf ale na olympijských hrách nebude žádným nováčkem, ale vrátí se zpět na scénu po 112 letech.
Naposledy tomu tak bylo v programu tohoto sportovního svátku v roce 1904 v St. Louis, ve Skotsku.
(Rambousek, 2009, a)
Tento sport se rozvíjí rychle, ať se nám to líbí nebo ne. V Česku a na Slovensku se
problematikou golfových hřišť zabývá spousta odborníků a profesí, zejména ekologové a ochránci
přírody. Dále jsou to profese, které jsou schopny hřiště realizovat a udržovat, jako například stavební
architekti nebo greenkeepeři. Vzniká spouta studií a odborných publikací, které poukazují na úskalí
golfu ve vztahu s přírodou, publikací jak správně pečovat o golfové hřiště, existují i školy a kurzy pro
greenkeepery. Ale chybí mi v této skupině odborníci z oblasti zahradní architektury. Ano někteří se
touto problematikou zabývají, ale není jich málo? A není to škoda? Zatím jsou golfová hřiště v
Čechách, na Slovensku a vlastně ve všech postkomunistických zemích Evropy navrhována architekty
ze západu, ze zemí, kde s golfem mají zkušenosti. Myslím si, že je škoda nechávat návrhy našich hřišť
na zahraničních odbornících, když by ji mohli lépe zvládnout místní. A slovíčkem lépe mám na mysli
- žíjí zde, ví a vidí nuance, které může pochytit jen ten, kdo zná zvyky a tradice, ten kdo si v místní
krajině hrál už jako malý, ten kdo má k naší krajině osobní vztah. Vím, že v současné době tato
13
1 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY
1.1 VZNIK A POČÁTKY GOLFU
zároveň velmi pozitivně zapsala do dějin golfu, neboť právě jí vděčíme za jeden z hlavních pojmů
golfu - Caddie. Královna totiž nošením svých holí často pověřovala mladé vojenské kadety - "cadets",
Neúrodná půda na pobřeží Skotska a Anglie, kde nebylo možné nic pěstovat, se stala
které s důvěrou oslovovala "caddie". (Dějiny golfu, 2009)
přirozeným hřištěm pro první golfové nadšence. Říkalo se jim "linksy" a využívali se jako pastviny
pro ovce. Zvířata tu přirozeně sloužila místo dnešních kosaček. Právě na podobném místě vznikl jeden
1.1.1 ROZVOJ GOLFU
z nejstarších golfových klubů, který je dodnes považovaný za jakousi kolíbku golfu - Royal &
Ancient Golf Club St.Andrews. (In Jančurová, 2008)
Na počátku 17. století se rozjel středověký golfový průmysl skutečně ve velkém. V roce 1642
Dnes už se nejspíš nezjistí, jak golf skutečně vznikl. Ale existující legendy, jako například o
v Aberdeenu získává první licenci na výrobu golfových míčů John Dickson - míče se v té době stále
pastevci, který se nudil, a tak se začal trefovat v lese sebraným zahnutým klackem po poli se válející
ještě vyráběly z kůže naplněné peřím. Ze Skotska se golf rozšířil do Anglie a z ní pak dál do celého
kameny. Jednou se trefil tak nešikovně, že mu kámen zapadl do velké myší díry a pastevec osvícen
světa - už v roce 1659 je v americkém městě Albany ve státě New York vydán zákaz golfu na ulicích.
náhlým nápadem se od té chvíle cíleně snažil kameny dostat do děr. (Dějiny golfu, 2009)
Je to první zmínka o golfu na americkém území. (Dějiny golfu, 2009)
Golf se zejména ve Skotsku rozšířil velmi rychle a získával velikou oblibu. A tak se v roce
S hřištěm Leith, nedaleko Glasgow, je zároveň spojen jeden velký milník světového golfu, tím
1452 ve Skotsku začalo o golfu mluvit až na královském dvoře. A to až tak, že Skotský král James II.
je sestavení základních pravidel golfu, z nichž některá se používají dodnes. V roce 1744 se v Leithu
golf zakázal . Král byl údajně rozčarován z poddaných, kteří se namísto cvičení lukostřelby, tak
sešla Společnost ctihodných golfistů Edinburghských, která při příležitosti pořádání prvního turnaje
potřebné v neustálých válkách raději na stejných místech věnovali golfu, který pro jeho válečné plány
od města dostala darem jako cenu pro vítěze stříbrnou hůl, vydala první pravidla golfu zvaná Thirteen
nesl pramalý užitek. (Dějiny golfu, 2009)
articles, z nichž mnohé pasáže v nezměněné podobě platí dodnes. Bylo to tedy o 10 let dříve, než byl
Za skutečně první prokázaný písemný výskyt golfu se považuje rok 1457, kdy Skotský
parlament golf zařadil do zákona o zakázaných hrách a to pod názvem GOLF (figuroval hned vedle
fotbalu), porušení zákazu se údajně trestalo smrtí. Pravým důvodem byl skutečně fakt, že golfové
hřiště zabíralo pozemky, které používal ke cvičení lukostřelby a nácviku boje. (Dějiny golfu, 2009)
V roce 1471 James III. a o dalších 20 let později i James IV. potvrzují zákaz golfu, ale už v
roce 1502 James IV. hru nejen povolí, ale dokonce jí sám propadne a ve vyšších kruzích tehdejší
aristokracie se stane jejím velkým propagátorem. Na dalších 50 let se tak golf stává na britských
ostrovech oblíbenou zábavou šlechty. (Dějiny golfu, 2009)
založen klub St. Andrews (často zmiňovaný jako nejstarší golfový klub na světě, založený 1754).
(Dějiny golfu, 2009)
Snem každého golfisty je navštívit mekku tohoto sportu a zahrát si na Old Course v St.
Andrews, na hřišti, které nabízí svoje ferveje a greeny už několik století v téměř nezměněné podobě.
Golfové hřiště mělo původně 11 jamek, které se hráli tam a zpět, hrálo se 22 jamek, ale vzhledem k
tomu, že dvě z nich zaplavilo moře, ustálil se jejich počet na osmnáct. (In Jančurová, 2008)
Délka 18 jamek byla o 104 let později (1854) na témže hřišti ustanovena jako standardní délka
pro utkání (pokud si hráči nestanoví jinak). (Dějiny golfu, 2009)
Vše se mělo změnit a to na hřišti v St. Andrews, o němž najdeme v kronikách první zmínku už
Ale samozřejmě existuje mnohem krásnější legenda o vzniku 18 jamek. Láhev whisky má
v roce 1552. Jen o rok později místní arcibiskup vydává dekret, kterým opravňuje kohokoli z místních
osmnáct jiggers. Správná konzumace byla jigger pro jamku, a tedy osmnáct jamek na láhev. Škoda, že
obyvatel ke hře na hřišti St. Andrews. Golf byl do té doby výsadou mužů, tedy až na pár čestných
tato legenda je skutečně pouze legendou. (Kromichal, 2009, a)
výjimek. To když se začala golfu věnovat i Skotská královna Marie Stuartovna (nejspíš na popud
A tak zatímco v roce 1834 podle dekretu krále Williama VI. získává klub v St. Andrews titul
svého otce Jamese IV.) Zachoval se například záznam z roku 1567, kde je Marie Stuartovna veřejností
"Royal & Ancient", slavné hřiště v Leithu díky neustále se zhoršujícímu stavu v roce 1836 opouští
kritizována za to, že hrála golf jen pár dní poté, co zavraždili jejího manžela. Marie Stuartovna se
Vážená společnost Edingburghských golfistů, hřiště zůstává nevyužito a zaniká. (Dějiny golfu,2009)
14
Britské impérium bylo během 19. století na svém vrcholu a jako odraz celosvětového vlivu
vznikaly kluby po celém Commonwealthu. Nejstarším mimo Británii byl Bangalore v Indii (1820),
dále Royal Kalkata (1829) či Royal Bombaj (1842). V předposlední dekádě 19. století se začal hrát
golf i v Kapském městě (1885), New Yorku (1888) i Hong Kongu (1889). (Historie golfu, 2010)
1.1.2 POČÁTKY GOLFU V ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH ZEMÍCH
1.1.2.1 POČÁTKY GOLFU V ČESKÝCH ZEMÍCH
Obr. 4 [Mariánské lázně]
První golfové hřiště u nás a současně v celé tehdejší Rakousko-Uherské monarchii bylo
Obr. 5 [Mariánské lázně - otevíral v roce 1905 anglický král Edward VII.]
1.1.2.1.1 KARLOVY VARY A MARIÁNSKÉ LÁZNĚ VE DVACÁTÝCH LETECH
založeno v roce 1904 v Karlových Varech v údolí říčky Teplé. Jeho provozovatelem byla golfová
sekce Mezinárodního sportovního klubu Internationaler Sport Club Karlsbad. Devítijamkové hřiště o
délce 2175 metrů. Na hřišti stála pěkná a poměrně rozsáhlá klubovna. Hřiště mělo sloužit pro hru
lázeňských hostů, zvláště Angličanů a Američanů, na jejichž naléhání bylo zřízeno. Skladba uživatelů
tomuto určení odpovídala a to téměř po celou dobu jeho provozování až do druhé světové války. Od
roku 1906 se zde každoročně hrál turnaj o putovní Fürstenbergův pohár. (Sedlák, 2001)
I po první světové válce se golfový život v Karlových Varech a v Mariánských Lázních ubíral
stejnými cestami jako v období předválečném. Použijme svědectví Ing. Charváta z té doby. "Všechny
tyto links (tj. Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Piešťany) jsou však jen sezónní a jsou frekventovány
skórem výhradně cizinci. Nebylo a není tam klubů se stálým jádrem hráčů". (Sedlák, 2001)
Tradice turnajů v Karlových Varech byla obnovena až v roce 1927, kdy byl hrán další ročník
Fürstenbergova poháru. (Sedlák, 2001)
Konec dvacátých let byl v západočeských lázních ve znamení výstavby nových golfových
kapacit. V roce 1929 bylo golfové hřiště v Mariánských Lázních rozšířeno na 18 jamek. Hřiště mělo
nyní délku 5154 metrů. Přesto, jak píše francouzský časopis Le Golf v r. 1929, "...jest toto hřiště
dosud výhradně jen sezónním, tj. navštěvované jen a jen lázeňskými hosty a ne i hráči místními,
jejichž počet jest dosud nepatrný". (Sedlák, 2001)
1.1.2.1.2 VOLEŠOVICE VE DVACÁTÝCH LETECH
Obr. 2
[Karlovy Vary - Dolní golfové Hřiště Gejzírpark] Obr..3
[Karlovy Vary - Václav Mikuta v Gejzírparku]
Bylo by nespravedlivé, nezmínit se o "rodinném" hřišti ve Volešovicích. Víme o něm bohužel
Druhým golfovým hřištěm, které bylo u nás postaveno, je hřiště v Mariánských Lázních.
Otevřeno bylo 21. srpna 1905 za účasti britského panovníka Eduarda VII. Na hřišti byla postavena
krásná klubovna, která při otevření nebyla ještě dokončena. I hřiště v Mariánských Lázních bylo
devítijamkové, dalších devět jamek bylo doděláno až za 24 let. Mariánskolázeňské hřiště bylo zřejmě
druhým i v celé rakousko-uherské monarchii. (Sedlák, 2001)
velmi málo. Ani nedokážeme přesně určit jeho datum narození. V srpnovém čísle Tennis-Golf Revue
z roku 1928 se dočítáme toto: "Ve Volešovicích u Kamenice vlastní známý průbojník golfového
sportu u nás, pan František Rinfhoffer, krásné soukromé hřiště, přímo vedle svého letního sídla. Hřiště
má 18 jamek velmi zajímavě kombinovaných a některá odraziště jsou umístěna přes cestu nahoře na
svahu. Přes letošní suché počasí je trávník, jinak skvěle udržovaný, ve zcela dobrém stavu, a z celku
je zřejmé, s jakou láskou a péčí jest hřiště udržováno". Toto hřiště bylo v pozdějších letech místem
15
řady meziklubových utkání. Ve dvacátých letech však bylo ryze soukromým a na zrodu a rozvoji
který byl založen již řadu let před první světovou válkou, se za války rozešel a zřejmě již nikdy svoji
českého golfu se podílelo jen nepřímo. (Sedlák, 2001)
činnost neobnovil. Naproti tomu dlouho ladem ležící hřiště v Piešťanech svoji činnost po první
světové válce obnovilo (v roce 1928) a několik dalších let se těšilo značnému zájmu golfistů jak
1.1.2.2 TŘICÁTÁ LÉTA, VSTUP ČESKÉHO GOLFU NA MEZINÁRODNÍ SCÉNU
cizích, tak československých. (Sedlák, 2001)
Začátkem třicátých let pokračoval český golf v prudkém rozvoji. Pomohl k tomu i zájem
prezidenta republiky T. G. Masaryka, který věnoval českému golfu putovní pohár pro národního
mistra. (Sedlák, 2001)
Vstup do třicátých let byl provázen událostí národního významu, a to vydání pravidel a
zvyklostí golfu v češtině, díky péči Golf Clubu Praha. Publikace byla přesným překladem pravidel
vydaných Royal & Ancient GC of St. Andrews. Velmi cenný byl připojený index a golfový slovníček
v pěti jazycích (anglickém, českém, německém, francouzském a italském). (Sedlák, 2001)
1.1.2.3 GOLF PO II. SVĚTOVÉ VÁLCE
Druhá světová válka a následně rok 1948 znamenaly přerušení slibného rozvoje. Ale i v době
Obr. 6
[Golfové hřiště v Piešťanoch zač.20. stol.]
Obr. 7 [Golfové hřiště v Piešťanoch historická dokumentace]
socialismu tento sport existoval. Nicméně stále byl sportem spíše trpěným, spojovaným s
kapitalistickým životním stylem. Jako takový nepatřil k preferovaným a státem podporovaným
1.1.2.4.1 PIEŠŤANY VE DVACÁTÝCH LETECH
masovým sportům. Od toho se rovněž odvíjel počet fungujících golfových hřišť a jejich případný
rozvoj. Přesto bylo Česko v tomto ohledu jedinou výjimkou v zemích bývalého socialistického bloku.
Na rozdíl od Volešovic se hřiště v Piešťanech podílelo na rozvoji slovenského ale významně i
Změna poměrů v roce 1989 znamenala nový impuls. Nárůst počtu golfových hřišť katapultoval Česko
českého golfu, přímo a zcela konkrétně. Zrodilo se v předvečer první světové války a tedy i záhy
na čelní místo v žebříčku států středoevropského regionů. Stejně tak i počet registrovaných hráčů v
osiřelo. Po válce spravovalo hřiště ředitelství lázní k využití pro lázeňské hosty, převážně americké,
České republice dalece předčil údaje ze sousedních států. V rámci zemí bývalého socialistického
anglické a německé. (Sedlák, 2001)
bloku nás v některých ukazatelích předstihlo pouze Slovinsko. Přesto potenciál České a Slovenské
republiky ještě stále čeká na využití. (Historie golfu, 2010)
Kvalita údržby v těchto letech se však značně liší. Pravda je asi taková, že po válce bylo hřiště
udržováno nejnutnějším způsobem tj. sekáním (a to kosami), značný obrat k lepšímu nastal až v roce
1928. V tomto roce se rozhodl časopis New York Herald uspořádat na tomto hřišti mezinárodní
1.1.2.4 POČÁTKY GOLFU NA SLOVENSKU
turnaj. Úprava hřiště před tímto turnajem byla hodnocena jako jeho znovuotevření. V roce 1929 hřiště
značně ožilo několika turnaji. Hřiště bylo devíti-jamkové o celkové délce 2090 m. (Sedlák, 2001)
Počátky golfu na Slovensku významně ovlivnily i jeho další vývoj v Čechách. Josef Charvát
se v roce 1928 zmiňuje o golfových hřištích v Tatranské Lomnici a v Piešťanech. Golfové hřiště v
Piešťanech bylo založeno těsně před první světovou válkou a slavnostně otevřeno, včetně klubovny, v
den sarajevského atentátu. Hřiště v Tatranské Lomnici bylo údajně starší. Lomnický golfový klub,
16
1.2 SOUČASNOST
Golf není sportem dneška nebo zítřka, golf je tu už staletí, prošel bouřlivým vývojem, ale až
těď se pro něj začínají vytvářet podmínky i u nás. Počet hráčů stoupá, zájem je expanzivní a tak se
schopní investoři chopí kormidla a staví stále nová golfová hřiště. A proč ne, pokud jsou to lidé co
mají vkus, odhodlání, kapitál, cit a vědomosti o krajině.
1.2.1.1.1 MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
Nejstarší hřiště na území České republiky bylo slavnostně otevřeno
anglickým králem Edwardem VII. roku 1905. Jako uznání historických vztahů
mezi britskou královskou rodinou a Mariánskými Lázněmi byl v roce 2003
anglickou královnou Alžbětou II. klubu udělen královský titul. Royal Golf
Club Mariánské Lázně je jediným golfovým klubem s britským královským
titulem mimo území Commonwealthu. (Golf Mariánské Lázně, 2010)
1.2.1 GOLF V ČESKU A NA SLOVENSKU
Rok otevření: 1905
Nové společenské klima, které nastalo po 17. listopadu 1989, znamenalo svobodu.
Počet jamek: 18
Společenské změny způsobily, že po 50-ti letech omezování se golf mohl začít rozvíjet svobodně jako
Par: 72
jiné sporty. Velmi rychle se to projevilo na růstu počtu hráčů i hřišť. Vznikli dvě národní organizace,
Délka: 6135 m
Českomoravský golfový svaz a Slovenská golfová federace. Po rozdělení Československa se nakrátko
(Golf Mariánské Lázně, 2010)
Obr. 8 [Schéma golfového hřiště v Mariánských lázních]
stal nástupnickou organizací po České golfové federaci v České republice. Českomoravský golfový
svaz, záhy změnil své jméno na Českou golfovou federaci. Během 90. let se počet hráčů v ČR téměř
zdesetinásobil. (Sedlák, 2004)
1.2.1.1 GOLFOVÉ HŘIŠTĚ V ČECHÁCH
Golfu propadly už desítky tisíc Čechů a hřiště kolem měst vyrůstají jak houby po dešti. Až se
začalo říkat "Česká golfová republika". (Lorens, 2009) Za posledních 10 let v České republice nastal
dramatický nárůst golfových hřišť a tím i nárůst počtu hráčů. (Adams, Tomasi, 2000) V Česku dnes
funguje na osmdesát hřišť různé velikosti a kvality, ale tento počet se zřejmě vyšplhá nejméně na
stovku. Ještě v roce 1995 se přitom počet hřišť dal spočítat na prstech obou rukou a 2900
Obr. 9
[Golfové hřiště v Mariánských lázních]
registrovaných golfistů. ". (Lorens, 2009) Od té doby nastal velmi dynamický vývoj a počet hráčů
golfu se zdesetinásobil. (Európa sa grínuje..., 2008) Právě to je hlavním motorem rozvoje hřišť, rychle
přibývající počet hráčů golfu. Ke konci loňského roku tak měla federace přes čtyřicet tisíc
registrovaných golfistů. Jedná se o nejdynamičtěji rostoucí členskou základnu, hned vedle florbalu.
(Lorens, 2009) "Jsou to kuličky pro dospělé, a kdo z nás kuličky jako dítě nehrál," říká jeden z
golfových nadšenců, architekt Jiří Velden. (Lorens, 2009)
Obr. 10
[Golfové hřiště v Mariánských lázních] Obr. 11
[Golfové hřiště v Mariánských lázních]
17
1.2.1.1.2 KARLOVY VARY
1.2.1.1.3 KARLŠTEJN
Golf Club Karlovy Vary byl založen roku 1904 „Pánským šermířským klubem“, jehož cílem
bylo zvýšit nabídku sportovního využití pro lázeňské hosty. (Historie klubu, 2010)
Z důvodu rostoucí popularity o tento sport se v roce 1928 začalo vážně diskutovat o
Chráněná krajinná oblast Český kras - hřiště Karlštejn Golf Resort Karlštejn, a.s. se
prostřednictvím vedení golfového hřiště aktivně podílí na regionální politice udržitelného rozvoje
širšího území CHKO. (Golf v chráněných územích v ČR, 2010)
vybudování nového hřiště s 18 jamkami. Z možných variant byla vybrána lokalita v katastru obce
Golfový areál leží na břehu řeky Berounky, rozprostírá se na svazích proti majestátně se
Olšová Vrata. Plány na postavení nového hřiště byly svěřeny nejznamenitějšímu odborníku své doby,
tyčícímu hradu českých králů. Má spíše luční charakter a díky kopcovitému terénu je pro hráče velice
pařížskému architektu C. Noskowskimu, pod jehož vedením bylo samotné
náročný. Díky ještě málo vzrostlé zeleni na hru působí proměnlivý vítr, který
osmnáctijamkové hřiště dostavěno v roce 1933. V souvislosti s hospodářskou
ztěžuje záměry golfisty. (Golfové hřiště Golf Resort Karlštejn, 2009)
krizí a následně válečnými událostmi se však nepodařilo uskutečnit celý
projekt včetně postavení klubovny. (Historie klubu, 2010)
Hřiště bylo slavnostně otevřeno v roce 1993. Návrh pochází z dílny
kanadských golfových architektů Lese Furbera a Jima Eremka. Stávajících 18
jamek architekti rozšířili na jižním svahu kopce Voškov o další devítku, která
Rok otevření: 1933
byla dokončená v roce 2008. (Golfové hřiště Golf Resort Karlštejn, 2009)
Počet jamek: 18
Par: 72
Rok otevření: 1993
Délka: 6167 m
(Mistrovská golfová hřiště…, 2010)
Obr. 12 [Schéma golfového hřiště v Karlových Varech]
Počet jamek: 27
Par: 72
Délka: 9622 m
Obr. 13
[Golfové hřiště v Karlových Varech] Obr. 14
Obr. 17 [Golfové hřiště Karlštejn]
[Golfové hřiště v Karlových Varech]
Obr. 18
Obr. 15
[Golfové hřiště v Karlových Varech] Obr. 16
[Golfové hřiště v Karlových Varech]
Obr. 19
[Golfové hřiště Karlštejn]
[Golfové hřiště Karlštejn] Obr. 20
Golfové hřiště Karlštejn]
18
1.2.1.2 GOLFOVÉ HŘIŠTĚ NA SLOVENSKU
1.2.1.2.1 PIEŠŤANY
Rozšíření golfu v jednotlivých krajinách Evropy je velmi rozdílné. Na mapě starého
První golfové hřiště na Slovensku bylo v Piešťanoch na Koupelném ostrově. Bylo vybudované
kontinentu vidíme klesající tendence sever-jih a západ-východ. Má to více příčin, golf vznikl a
už v roce 1913 - 1914 a slavnostně otevřené spolu s golfovým domem 26. července 1914 (dva dny
nejprve se rozvíjel v anglosaských krajinách, na jihu Evropy je golf orientovaný turisticky a na
před rozpoutáním první světové války). Otcem myšlenky vybudovat golfový klub v Piešťanoch byl
východě je relativně novým sportem. (Európa sa grínuje..., 2008)
Imrich Winter. (Ako sme začínali..., 2010)
Dnes, až na výjímky, má slovenský golf v porovnaní s Českem zvláštní specifikum - klubový
Začátek první světové války zabránil rozvoji golfu. O golfové hřiště se nikdo nestaral a jeho
golfový život nemá výrazné ambice budovat vlastní golfové hřiště a metodicky vychovávat své hráče.
obnovení bylo možné až po skončení války a uspořádání poměrů v nově vzniknutém státě. Anglický
Převládá spíše společenský charakter golfových spolků, menší partie, motivované zpravidla se
časopis Golf Illustrated se ve vydaní ze 17. července 1914 vyjádřil o hřišti takto: "Nejkrásnější
zájmem typu se hlavně setkat s přáteli. To způsobuje, že golfové kluby jsou zpravidla malé, s několika
golfové hřiště na kontinentě bylo otevřené v Piešťanech (Uhorsko), vzdálených jen 3 hodiny cesty
desítkami členů. Dostupnost golfových hřišť v Čechách, Rakousku a Maďarsku a jejich kvality a
vlakem přímo z Vídně. Je nádherně situované mezi Karpaty a řekou Váh, 5 minut chůze od hotelu
vybavení jsou pro slovenské hráče golfu dostatečným magnetem, bez potřeby budovat vlastní hřiště.
Thermia Palace." (Ako sme začínali..., 2010)
To má ale nežádoucí efekt v tom, že slovenští hráči hrají hodně venku, stávají se členy zahraničních
Dne 21. července roku 2004 bylo znovu otevřené nové piešťanské golfové hřiště, od otevření prvního
klubů - namísto toho, aby se sdružovali v golfových klubech Slovenska. Slovenští hráči svými
golfového hřiště uplynulo už 90 roků. (Spa - Golf club Piešťany, 2010)
členskými příspěvky přispívají na rozvoj a provoz zahraničních klubů a tyto finanční prostředky
přitom výrazně chybějí pro rozvoj golfu doma. (Sinbartl, 2005)
Každý nový sportovní "objev" má zpravidla úzké rodinné vazby, ale jeho výkonnostní růst se
většinou zastaví na slušné "rekreační" úrovni kolem handicapu 5-10. (Sinbartl, 2005)
Pokud přehlédneme objektivní i subjektivní negativní faktory, vedoucí k nedostatku golfových
hřišť nebo pouze luk na trénink, můžeme suše konstatovat skutečnost, že ve srovnání s tradičními
Rok otevření: 1914
Počet jamek: 2x9
Par: 66
Délka: 4318 m
golfovými zeměmi, nebo jen se sousedním Českém, slovenskému golfu téměř zcela chybí
profesionální výuka golfu a metodická práce s mládeží. (Sinbartl, 2005)
Pokud se v Čechách a na Moravě za posledních 10 let zdesetinásobil počet golfových hřišť a
tím i počet hráčů a zhruba šedesát klubů každoročně produkuje zhruba deset nových profesionálních
trenérů, na Slovensku nám do srovnatelné úrovně vyrostla zatím jen jediná Zuzana Kamasová, a to jen
díky podpoře rodiny a jejímu individuálnímu studiu a tréninku ve Spojených státech. Pokusy přivést
na Slovensko trenéry ze zahraničí ztroskotaly také. (Sinbartl, 2005)
Je třeba akceptovat kvalitativní posun sportovních soutěží díky rozdělení na výkonnostní
Slovak Amateur Tour a rekreační Grand Prix Slovakia, jakož i snahu Slovenské golfové unie
obsazovat maximum zahraničních soutěží slovenskými reprezentanty. (Sinbartl, 2005)
Na Slovensku je celá řada golfových hřišť a ty nejvýznamnější jsou představeny v následující
kapitole. (Makro vztahy, 2010)
Obr. 21
[Golfové hřiště v Piešťanoch] Obr. 22
[Golfové hřiště v Piešťanoch]
19
1.2.1.2.2 TATRANSKÁ LOMNICE
1.2.1.3 GOLF VE SVĚTĚ
Poprvé se pod Tatrami hrál golf v roku 1906, kdy byla Tatranská Lomnice oblíbeným
Nejpopulárnější je golf v zemích anglosaského světa. Za jeho Mekku je považováno Skotsko,
víkendovým místem hornouherské šlechty. Tehdejší honorabilita trávila v Tatrách víkendy při zábavě
kde jde téměř o národní sport, na 5 milionů obyvatel tu připadá více než 600 hřišť. Golf je
a sportu. Golfový turnaj byl součástí zápolení v jízdě na koních, zásahu na asfaltové holuby a tenise.
samozřejmě populární i v ostatních částech Velké Británie, dále v Irsku, Austrálii a na Novém
Skutečné devítijamkové hřiště postavil na louce v Tatranské Lomnici v roce 1908 až 1909, Lauber
Zélandě. Skutečně masovou popularitu má v USA. Spojené státy jsou z hlediska sportovního,
Dezso. (Golfový areál Black Stork, 2010)
komerčního i mediálního současným golfovým lídrem. Golf tu hraje na 30 miliónů lidí (tedy více než
Idea obnovit golf ve Vysokých Tatrách ožila začátkem 90-tých let. V červnu 1999 byla
každý desátý) a je tu přes 16 000 hřišť. Golf se ovšem hraje ve velké míře i v Japonsku, Jihoafrické
slavnostně otevřená cvičná golfová louka (driving range). V září 2000 přibylo přírodní devítijamkové
republice, obrovský nárůst zaznamenal v posledních třiceti letech v celé západní Evropě, a to i v tak
golfové hřiště. S výstavbou profesionálního hřiště, driving range a hotelu se začalo koncem roku 2003
chladných zemích, jako je Švédsko (500 hřišť na 9 milionů obyvatel). (Halda, 2009, a)
a v polovině roku 2004 byla výstavba ukončená. Kryté profesionální odpaliště umožňující trénink v
každém počasí bylo otevřené 9. října 2004. (In Jančurová, 2008)
1.2.1.3.1 ST. ANDREWS - OLD COURSE
Rok otevření: 1906
Počet jamek: 18
Par: 72
Délka: 6500 m
Obr. 26
Obr. 23
Obr. 24
[Golfové hřiště v St. Andrews] Obr. 27
[Golfové hřiště v St. Andrews]
[Golfové hřiště v Tatranské Lomnici]
[Golfové hřiště v Tatranské Lomnici]
Obr. 25
[Golfové hřiště v Tatranské Lomnici]
Obr. 28
[Golfové hřiště v St. Andrews] Obr. 29
[Golfové hřiště v St. Andrews]
20
"Sedíme na baru, hned vedle velkého okna, přemýšlím a koukám ven. Okolo mě chodí
1.2.1.3.2 NORSKO - NORTH CAPE GOLF CLUB
spousta lidí a na sobě nejnovější trendy golfové módy. Někteří jsou nadšeně, jiní vypadají zamyšleně
či vážně, důstojně nebo rozjařeně a někteří jakoby jim právě uletěli včely. Ale co na tom jsem v
Mekce golfového života. Jsem v St. Andrews."
St. Andrews se může chlubit více než 10 hřišti, ležícími přímo ve městě, a dalšími 30 ve
Například nejsevernější golfové hřiště na světě je North Cape Golf Club, který je umístěný
500 kilometrů za polárním kruhem na severním výběžku Norska. Na tomto golfovém hřišti je možné
hrát golf čtyřiadvacet hodin denně stále za slunečního světla. (Ulmanová, 2009, a)
vzdálenosti do půl hodiny jízdy. Se svými deseti hřišti je St. Andrews hlavní světovou golfovou
destinací. Mezi její nejslavnější hřiště patří Old Course, New Course a hřiště patřící k
hotelovém komplexu Duke‘s St. Andrews a Kingsbarns. Mistrovské hřiště Kingsbarns se nachází 9
km od St. Andrews a navrhl ho Kyle Phillips, 1999. (Valchoník, 2009, a) Architekt, který navrhl i
golfové hřiště v Sekulích na Slovensku, o kterém se více dozvíme níže.
Poprvé se na hřišti v St. Andrews hrálo v roce 1552 nebo i dřív, ale z tohoto roku je v kronice
dochována první zmínka o tomto slavném hřišti. Po roce 1850, kdy byla vytvořena konečná podoba
Obr. 30
[North cape - polarní záře]
hřiště, se stalo normou pro všechna golfová hřiště. Tomuto vývoji pomohlo v roce 1834 prohlášení St.
Andrews, králem Williamem IV., za Royal and Ancient. Společnost golfistů ze St. Andrews si
nenechala tuto příležitost ujít a prohlásila Saint Andrews za oficiální Home of Golf. (Kromichal,
2009)
Golf se nezadržitelně a velkou rychlostí žene na pozici nejoblíbenějšího sportu vyspělých
zemí. A kromě toho, že se golf víc přiblížil k finančním možnostem průměrného člověka, má pořád co
nabízet i lidem, kteří vyžadují komfort a exkluzivitu. Proto ve světě vznikají golfová hřiště hned s
Obr. 31
[North cape - polarní záře] Obr. 32
[North cape golf club]
několika nej.
1.2.1.3.3 ARGENTINA - USHUAIA GOLF CLUB
Obr. 33
[Argentina - Ushuaia golf club] Obr. 34
[Argentina - Ushuaia golf club]
Nejjižnějším golfovým hřištěm na světě je Ushuaia Golf Club na nejjižnějším cípu Argentiny
v Ohňové zemi, která je velmi známá silnými poryvy větru z Drakova průlivu. (Ulmanová, 2009)
21
1.2.1.3.4 GRONSKO
Nejvýše položeným golfovým hřištěm na světě je La Paz Golf Clubu v Bolívii, které je
umístěno ve výšce 3342 m nad mořem. (Mikulka, 2009, b)
1.2.1.3.6 ČÍNA - PEKING
V Číně se golfu říká "Zelené opium". Tak je tu golf populární. Prodělává tady neuvěřitelný
rozvoj, a to navzdory zákazu stavět nová hřiště, platnému od roku 2004. Zákaz stavět golfová hřiště
má chránit zemědělskou půdu, které má již země s 1,3 miliardy obyvatel málo. Dělá se to tak, že
Obr. 35
[Gronsko - světový šampionát v golfu] Obr. 36
investor vybuduje areál, který nenazve golfovým, ale jen hřištěm a postaví ho jako jeho součást.
[Golf v Grónskku]
Co třeba golf na ledu a sněhu? Už v 17. století, holandský malíř Aert van der Neer, na svých
(Kaninský, 2010, a)
HUANG INTERNACIONAL GOLF CLUB
obrazech zobrazil hráče s holemi na zamrzlém kanále v Holandsku. Hra, která se podobala na golf, se
tehdy nazývala "kolven". Postupem času se začala hra zdokonalovat, až vznikli turnaje nejen v
Grónsku, kde se každoročně organizuje světový šampionát v golfu na ledě. (Mikulka, 2009, a)
1.2.1.3.5 BOLÍVIE - LA PAZ GOLF CLUB
Obr. 42
Obr. 37
Obr. 40
[Golfové hřiště La Paz] Obr. 38
[Golfové hřiště La Paz] Obr. 39
[Golfové hřiště La Paz] Obr. 41
[Golfové hřiště v Pekingu]
[Golfové hřiště La Paz]
[Golfové hřiště La Paz]
Obr. 43
[Golfové hřiště v Pekingu] Obr. 43
[Golfové hřiště v Pekingu]
22
1.2.1.3.7 AUSTRALIE - ALICE SPRINGS
V Austrálii je zase nejžhavější hřiště na světě, kde teplota na golfovém hřišti uprostřed pouště
ve městě Alice Springs v samém srdci Austrálie běžně dosahuje teploty 50 °C. V této pustině
zrekonstruovali v roce 1992 staré pouštní hřiště s olejovými greeny na kvalitní travnatou osmnáctku,
lemovanou četnými "bunkry" osídlenými populací metrových varanů goanna. (Ulmanová, 2009)
Obr. 45
Obr. 46
[Golfové hřiště Alice Springs]
[Golfové hřiště Alice Springs] Obr. 47
[Golfové hřiště Alice Springs]
23
1.3 ZAKLÁDÁNÍ GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
Na rozdíl od tenisu či jiných her pro golf platí, že žádné hřiště není stejné. Rozdílné jsou jak
terény, rozlohy, množství a charaktery překážek, tak i délky jamek a jejich pary. Pro stavbu hřiště je
nejlepší mírně zvlněná a možná i bezcenná, znečištěná čí jinak poškozená krajina. Jako u všech
krajinářsko-architektonických projektů, také u stavby golfového hřiště musí jeho architekt vytvořit
syntézu mezi cíly a prostředky zákazníka, vlastnostmi lokality, nejrůznějšími omezeními
(administrativními, zákonnými, ekologickými), harmonogramem a schopnostmi stavbařů. (Co takhle
vlastní golfové…, 2007)
Obr. 48
[Příklad greenu na golfovém hřišti]
Golf se po půl století, příliš tomuto elitnímu sportu nepřejícím, vrací do naší krajiny. A nutno
říci, že je to návrat v mnoha směrech problemalický .Golfové kluby, disponující malými zkušenostmi
1. Zaměření a vyznačení prostoru jamkoviště.
a velkými plány, se snaží proniknout do atraktivních lokalit, aniž by si uvědomovaly nevyhnutelnou
2. Odstranění existujícího travního porostu a terénní úpravy.
kolizi s přírodou i historickými památkami. Stejně nepřipraveni jsou často správci těchto areálů a
3. Položení štěrkové drenáže jamkoviště a předjamkoviště o síle 10 cm.
rostoucí provozní nároky golfového hřiště pak zaskočí všechny zúčastněné. Problémy se objevují i při
samotném zakládání hřišť, protože nezkušené realizační firmy někdy podcení náročnost specifických
technologií. (Damec, 2001)
Historicky důležité při návrhu a realizaci golfového hřiště je The Royal Acident Golf Club of
St. Endrews, podle kterého se od poloviny 19. století, u mezinárodně uznávaných hřišť, dodržuje
standardní délka 18 jamek. Toto ustanovení vzniklo o 104 let později, než byl založen klub St.
Andrews.
4. Položení vertikálního pásu plastové fólie, oddělující jamkoviště od okolního prostředí. Plastový pás
má šířku asi 0,5 m uchycen je každého 0,5 m až 1,0 m.
5. Položení vrstvy půdního substrátu 20 - 25 cm v jamkovišti, 5 - 10 cm v předjamkovišti. Půda se
obvykle vylehčuje 10 cm vrstvou písku.
6. Položení zavlažovacího systému pro jamkoviště, předjamkoviště a případně i části hrací dráhy.
7. Položení jemné krycí vrstvy půdního substrátu, zapracování hnojiva a osetí připravené plochy.
(In Jančurová, 2008)
1.3.1 TECHNICKÉ PRVKY GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
1.3.1.2 TEE, ODPALIŠTĚ
Jak už bylo řečeno golf má kořeny v anglicky mluvících zemích, konkrétně ve Skotsku, proto
je zřejmé, že golfová terminologie je v angličtině. České a slovenská ekvivalenty se sice používají, ale
ne méně často jako anglická terminologie.
Jde o místo na hřišti, ze kterého se začíná hrát každá jamka. Odpaluje se ze stojánku zvaného
týčko. (Slovník golfových termínů, 2010)
Při realizaci musíme zabezpečit rychle odvedení
1.3.1.1 GREEN, JAMKOVIŠTĚ
srážkové vody, to je pro dobrý stav odpaliště velmi
důležité, proto spád plochy odpaliště by měl být l - 2
Jamkoviště nebyly green je nejintenzivněji využitou plochou hřiště s nejvyššími požadavky na
kvalitu trávníku. Jeho vybudování je po technické stránce velmi náročné a technické detaily se
přizpůsobují konkrétní situaci. Postup budování jamkoviště je následující. (In Jančurová, 2008)
% ve směru úderu a 0,5 % bočný spád. Budování
odpaliště je podobné jako budování jamkoviště a skládá
se z nasledujících kroků. (In Jančurová, 2008)
Obr. 49
[Příklad odpaliště na golfovém hřišti]
24
1. Zaměření a označení prostoru odpaliště.
4. Provede se regenerační výsev speciálním strojem, rozrušující drny rýhami, do kterých se seje osivo.
2. Odstranění stávajícího travního porostu a terénní úpravy.
V případě potřeby se přihnojuje.
3. Položení plošné štěrkové drenáže tloušťky 10 cm.
5. Následuje intenzivní ošetřování sekáním - zkosení na 5 cm 14 dní po výsevu a ještě další 4 týdny,
4. Položení vrstvy půdního substrátu 8 - 10 cm.
každý týden. Pak každý týden na výšku 3 cm. Po uplynutí 6 - 8 týdnů od začátku práce lze začít hrát.
5. Položení zavlažovacího systému odpaliště.
(In Jančurová, 2008)
Botanickou přestavbu je samozřejmě nutné provést ve vegetačním období. Podobně je
6. Položení jemné krycí vrstvy půdního substrátu, zapracování hnojiva a osetí připravené plochy.
(In Jančurová, 2008)
budováno i bezprostřední okolí hracích drah (semirough). (In Jančurová, 2008)
Někdy se štěrková drenáž nahrazuje vylehčením půdního substrátu 10 cm písku. Tento postup
je levnější, avšak méně odolný proti povětrnostním vlivům. Podobně jako jamkoviště jsou i odpaliště
někdy vybavena izolační vrstvou. (In Jančurová, 2008)
Někdy je jamkoviště popřípadě i odpaliště opatřené pod drenážní vrstvou i vrstvou izolační,
fyzicky oddělující plochu jamkovišť (odpališť) od podloží (nejčastěji HDPE fólie). Vody z dřeně
takto vybudovaných jamkovišť (odpališť) jsou pak odváděny zvláštním drenážním systémem, neboť
účelem odizolování těchto ploch je zamezení průniku vod z jamkoviště (odpaliště) do podzemních
vod. Toto opatření má zabránit znečištění podzemních vod z intenzivně obdělávaných ploch
jamkovišť a odpališť (hnojení pesticidy a herbicidy společně se zavlažováním). (In Jančurová, 2008)
1.3.1.3 FAIRWAY, DRÁHA
Jedná se o hrací dráhu mezi odpalištěm a jamkovištěm, která je ještě krátce střižena. (Slovník
Obr. 50
SEMIROUGH
golfových termínů, 2010)
Protože golfové hřiště má být vybudováno na ploše, která již má přirozený travní porost, při
budování travního porostu se může uplatnit proces, nazývaný botanická přestavba. Ta se skládá z
následujících kroků.
[Typy trávníků na golfovém hřišti]
pás trávy, lemující dráhu jamky s vyšší trávou než má „fairway“, ale
nižší než má „rough“
ROUGH
hustá tráva mimo fairway
PUTTING GREEN
cvičný green s několika jamkami pro nácvik patování
TEEING GROUNG
odpaliště na každé jamce na hřišti, minimálně jsou dvě na každé
jamce, zvláště pro pány a blíže k jamkovišti pro dámy
1. Plochy budoucích hracích drah se posečou a posečená tráva se odveze.
2. Vyrovnají se větší terénní nerovnosti zkypřením povrchu a prosypáním pískem a regenerační
množitelské směsí.
DRIVING RANGE
cvičné odpaliště, louka pro dlouhou hru
HOLE
jamka na jamkovišti
(Slovník golfových termínů, 2010)
3. Vyrovnají se menší nerovnosti příslušným nářadím (vertikutátor) tak, aby se rozrušily drny.
Rozrušené plochy se prosypou pískem a regenerační množitelskou směsí.
25
1.3.1.4 BUNKER, PÍSKOVIŠTĚ
1.3.2 KROKY PŘED VÝSTAVBOU GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
Prohlubeň v dráze jamky nebo na jejím
Tam kde by zřízení golfového areálu mohlo sehrát zcela pozitivní roli při rehabilitaci
okraji, naplněná pískem či zarostlá vyšší
krajinných hodnot, tedy do území nejrůznějším způsobem zdevastovaných, zájem zřizovatelů
trávou. (Slovník golfových termínů, 2010)
golfových hřišť pochopitelně nesměřuje, ačkoli právě na takových místech se podobné záměry dnes
Tvoří
neoddělitelnou
součást
většinou v západní Evropě realizují. (Damec, 2001)
hry,
skládají se z vrstvy písku, doporučuje se
Důležité je i dobře zvážit přírodní i sociální podmínky, finance, požadavky, nároky,
třídílný písek frakce 0,25 - 1 mm, o síle
dostupnost a další předpoklady pro úspěšné otevření, po všech stránkách, výborného golfového hřiště.
minimálně 3 - 5 cm, budované tak, aby bylo
zajištěné jeho odvodnění. Budují se následně:
FINANCE, díky více než čtyř miliardovým investicím je Česko, podle studií ,golfovým lídrem
mezi zeměmi střední a východní Evropy. Na území ČR je dnes v provozu na osmdesát hřišť různé
1. Zaměření a označení prostoru pískoviště.
Obr. 51
[Příklad Bunkerů, pískovišť na golfovém hřišti]
kvality (Polsko, Slovinsko a Maďarsko mají dohromady sotva polovinu). Výhodou České republiky
2. Odstranění stávajícího travního porostu a terénní úpravy.
je, že stavba golfového hřiště je pořád „levná.“ Kvalitní devíti jamkové hřiště na 25 až 30 hektarech
3. Položení drenážní vrstvy.
u nás stojí 12 až 40 milionů korun. To je ale cena bez klubovny, bez parkovišť, bez komunikací, tedy
4. Nasypání a zhutnění písku.
čistě jen za plnohodnotné hřiště. Cena za plnohodnotné, noblesní osmnáctijamkové hřiště se může
5. Úprava a osetí okrajových ploch pískoviště. (In Jančurová, 2008)
Obruba pískoviště (lip) široká asi 10 cm je vyvýšená, aby ztížila odehrání míčku z pískoviště,
opticky ho oddělila od okolí a zabránila odkutálení míčku z pískoviště. (In Jančurová, 2008)
pohybovat od padesáti do sta milionů korun. (Co takhle vlastní golfové…, 2007)
LOKALITA, pro stavbu hřiště je nejlepší mírně zvlněná a možná i bezcenná krajina. Různá
mokřiska, kameniště nebo i černé skládky, protože potom je snazší získat potřebná povolení. Česká
krajina je pro golfová hřiště velice atraktivní. Krajina je přirozeně členitá s množstvím lákavých míst
a prvků, s relativně únosným množstvím srážek. (Beinhaver, 2007)
SIDE BUNKER
písková překážka v okolí jamkoviště, komplikující přihrávku na green
FAIRWAY BUNKER
písková překážka na dráze jamky nebo na jejím okraji, mnohdy
úmyslně bránící zkracování hry
WATER HAZARD
ODSRANIT NEVHODNÉ POROSTY, z důvodů špatného zdravotního stavu či kompozičních
důvodů architekta. (Beinhaver, 2007)
vodní překážka, tj. potok, řeka, záliv apod., přes kterou musíte hrát
směrem green, mylně nazývaná "příčná", ale tento termín pravidla
golfu neznají, v její nice jsou vytyčeny spojnicemi žlutých kolíků
neboli "yellow stakes"
BUSH
označení pro keře, slouží i jako překážky pro golfisty
PARKLAND
golfové hřiště ve vnitrozemí, obvykle se vzrostlými stromy, keři a
ZABEZPEČIT OCHRANU PRO STROMY, před možným poškozením při výstavbě
golfového hřiště. (Beinhaver, 2007)
udržovanými ostatními plochami, připomínajíce park
(Slovník golfových termínů, 2010)
26
INSTALACE ZAVLAŽOVACÍHO A ODVODŇOVACÍHO SYSTÉMU. Za jednu letní
1.3.3 VÝSTAVBA GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
sezónu je na golfových hřištích spotřebováno obrovské množství vody a tyto zařízení nám pomáhají,
Stavba nového hřiště může trvat tři, čtyři nebo i osm let. Z celkových nákladů činí příprava
abychom ztráty snížili na minimum. (Beinhaver, 2007)
výstavby 11 procent. Z nich největší díl stojí design hřiště, třetinu konzultace a inženýrské služby a
necelou čtvrtinu potřebná povolení. (Beinhaver, 2007)
1.3.3.1 PROCES VÝSTAVBY
VÝSTAVBA VODNÍCH NÁDRŽÍ A MOKŘADŮ. Voda a vodní prvky všeobecně jsou v
naší krajině, kam přirozeně patří, velice působivé a prostor nabíjejí energií. (Beinhaver, 2007)
Obr. 53
[Příklad zavlažovacího zařízení na golfovém hřišti]
MODELACE TERÉNU, dobrý architekt by měl využít všechny plusy krajiny. Měl by využít
přírodní modelace terénu a plynule na ně navázat a začlenit je do krajinyx tak,aby nijak nenarušily její
ráz. (Beinhaver, 2007)
Obr. 52
[Příklad vodního prvku na golfovém hřišti]
PŘÍPRAVA PŮDY PRO ZALOŽENÍ VEGETAČNÍHO POKRYVU, které jsou provázeny
rozsáhlými přenosy půd. (Beinhaver, 2007)
Obr. 54
[Příklad modelace terénu na golfovém hřišti]
VÝSEV A VÝSADBA VEGETACE, prvořadě ochránit krásné a cenné stromy před
poškozením a efektivně je zakomponovat do celku. Také použít dřeviny, trávy a květiny stejného
1.3.4 PROVOZ A ÚDRŽBA GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
nebo aspoň podobného druhu, který se v daném areálu vyskytuje. (Beinhaver, 2007)
Architekt golfového hřiště položí základ, ale je na správcích "greenkeeperech", aby udrželi
ZÁZEMÍ, kromě příjezdových komunikací musí projektant řešit parkoviště, stavební pozemky
na klubovnu, restauraci, ale také změny územního plánu... (Beinhaver, 2007)
vysoký standard běžného každodenního používání. Proto je nutné, aby vaše golfové hřiště bylo
navrženo tak, aby rozpočet na jeho údržbu byl v rozumných mezích. Jestliže je návrh příliš náročný
27
vzhledem k dostupnému rozpočtu na údržbu, vzhled hřiště a kvalita hry bude trpět. Golfisté mají
- ochrana rostlin - fyzikálně a chemické ošetřování porostů (postřiky proti plísním a houbám,
možnost volby. Necestují do neatraktivního golfového klubu. (Lodyha, 2007)
odstraňování plevele, mechů a řas, likvidace škůdců)
Architekti počítají s tím, že provoz devítijamkového hřiště spolkne ročně zhruba pět milionů
korun. Osmnáctijamkové může vyjít i na více než dvojnásobek, protože jde o normované hřiště, kde
- speciální úkony ošetřování golfových hřišť (odstraňování listí, ošetřování pískovišť, dosévání, ...)
- zavlažování (In Jančurová, 2008)
jsou požadavky na kvalitu vyšší. Výpočet architektů vychází z toho, že platíte sekání trávníků,
zaměstnance, ale nejdražší je voda. Chcete-li proto ušetřit, je nutné mít levný zdroj v podobě studní
nebo rezervoárů. Bez vody nelze hřiště provozovat, protože kvalitní trávníky vyžadují denní
1.3.4.1.1.1 KOSENÍ
zavlažování. Na trávu je zase nutné najmout si odborníky, kteří se dokonale vyznají v jednotlivých
odrůdách a jejich vhodnosti. I při ideálních přírodních podmínkách a při použití toho nejlepšího
Kvalita golfového hřiště úzce souvisí se způsobem ošetřování porostů, hlavně trávníků. Mezi
konstrukčního materiálu má každé hřiště omezenou kapacitu používání, protože je to živý útvar.
travinami mírného pásmax jsou zastoupené i druhy, které jsou vhodné pro budování i těch
Regenerace trávníku potřebuje čas. Rozsah hry by měl být řízen, a růst a výživa trávníku by měly být
nejnáročnějších prvků golfového hřiště - odpalištěm a grýnem. Na sekání se používají vřetenové a
v rovnováze. Obecně však optimální využívání hřiště stanovit nelze. Liší se lokalita od lokality a
rotační sekačky. (In Jančurová, 2008)
záleží na konkrétních specifických podmínkách a délce hrací sezóny. (Lodyha, 2007)
1.3.4.1.1.1.1 GREEN, JAMKOVIŠTĚ
1.3.4.1 ÚKONY ÚDRŽBY GOLFOVÝCH HŘIŠŤ
75 % všech úderů je koncentrováno na prostor jamkoviště, nebo jeho blízkém okolí, tj. na 2 %
1. Údržba - pravidelné opatření na udržení trávníku v perfektním stavu, v závislosti na intenzitě
celkové plochy golfového hřiště. Takové extrémně namáhání trávníku vyžaduje každodenní sečení na
využití jednotlivých ploch.
výšku 0,4 - 0,5 cm. Směr sečení se musí měnit. Posečená tráva se odstraňuje. Jednou měsíčně třeba
2. Regenerace - obnova trávníku vhodnými vegetace-technickými opatřeními během provozu
golfového hřiště.
3. Renovace - obnova funkční schopnosti trávníku, hlavně propustnosti drnů. Provádí se zejména v
trávu napřímit, prořezat speciálními nůžkami a posekat. Jednou za čas je třeba provést i vertikální řez
trávníku speciálním nástavcem. Předjamkoviště - travnatý pás bezprostředně obklopující jamkoviště,
se seká každé 3 - 4 dny na výšku 0,7 cm. (In Jančurová, 2008)
důsledku zjištění stavebních chyb - např. nesprávně vybudované nosné vrstvě trávníku.
4. Rekonstrukce - obnova uměle vybudovaných vrstev trávníku a půdního substrátu. Provádí se tehdy,
1.3.4.1.1.1.2 TEE, ODPALIŠTĚ
jestliže se přijatý způsob vybudování prvků golfového hřiště ukáže jako nedostatečný, nesprávný,
nebo překonaný. (In Jančurová, 2008)
1.3.4.1.1 KROKY ÚDRŽBY GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
- kosení
- aplikace výživy, hnojení
Odpaliště se seká na výšku trávy 8 - 20 mm, v časovém intervalu 3 - 5 dní.
1.3.4.1.1.1.3 FAIRWAY, HRACÍ DRÁHA
Hrací dráha (fairway) se seká na výšku 1,5 - 2,0 cm, 2-3 x týdně, v době intenzívněno růstu i
častěji. Posečená tráva se neodstraňuje. (In Jančurová, 2008)
- opatření na zlepšení stavu trávníku (vertikálny řez trávníku, provzdušňování, pískování)
28
1.3.4.1.1.1.4 ROUGH - OKOLÍ HRACÍ DRÁHY
Hodnota pH by měla být 5,5 - 6,5. Hnojení pomalu působícími hnojivy se realizují v 4 - 5
dávkách za vegetační období. Dráhy se hnojí 2 - 3x za sezónu. Granulace hnojiv musí odpovídat
Bezprostřední okolí hrací dráhy (semirougtí) se seká na výšku 4 - 6 cm v intervalu asi 14 až 21
kvalitě porostu, na který je aplikován. Čím je porost hustší tím jsou potřebné jemnější granule.
dní, nebo když výška růstu dosáhne 10 - 15 cm. V pokročilém létě lze sečení vynechat. Tato plocha se
Zároveň je nutné pamatovat na agresivitu jednotlivých hnojiv k trávníku. Třeba dbát na to, aby
nezavlažuje a nehnojí, proto tráva zastavuje růst. Posečená tráva se z plochy odstraňuje. Alternativně
nedošlo při přihnojování porostů k poškození popelením. (In Jančurová, 2008)
lze sekat na kratší výšku (kolem 4 cm) v kratších intervalech. Tehdy se posečená tráva nechává na
místě. (In Jančurová, 2008)
Vzdálenější okolí hrací dráhy (hardrough) se seká l - 2x do roka (květen, září). Aby se
Protože jamkoviště a odpaliště, jako nejintenzivněji přihnojované plochy jsou obvykle
vybavena drenážní vrstvou, při správné aplikaci hnojiv není předpoklad ohrožení jakosti podzemních
vod. (In Jančurová, 2008)
podpořil rozvoj kvetoucích rostlin, posečená tráva na této ploše se nechá ležet několik dnů, aby se
rostliny mohly vysemenit, pak se odstraní. (In Jančurová, 2008)
1.3.4.1.1.3 OPATŘENÍ A ÚDRŽBA TRÁVNÍKU
1.3.4.1.1.2 HNOJENÍ
1.3.4.1.1.3.1 VERTIKÁLNÍ ŘEZ TRÁVNÍKU (VERTIKUTACE)
Bez odborné údržby nelze dosáhnout kvalitní a funkční trávníkové plochy jednotlivých
Vertikálním řezem trávníku se odstraňuje tzv. stařina a mech. Stařina je organická hmota,
hracích prvků. Nezbytné je přihnojování nejvíce namáhaných trávníků jamkovišť a odpališť. O
která je tvořena odumřelými kořeny a výhonky. Na její likvidaci je nutná přítomnost půdní fauny,
potřebě přihnojování hracích drah je potřebné rozhodnout na základě rozborů půdy. Nejčastěji se
která však na hřišti chybí. Stařina působí jako houba, nasákne vodou (až 20 l/m2), zadrží ji a tím brání
používají speciálně pomalu rozpustná hnojiva, určené na golfové hřiště. Předností tohoto druhu
průniku vody ke kořenům. Svislý řez se vykonává speciálním nářadím, které má vertikálně osazené
hnojiva je jejich dlouhodobý účinek a pomalé uvolňování živin. Z ekologického i ekonomického
řezací nože na válci - vertikutátor. Hloubka řezu je 2 mm do půdy a vykonává minimálně 2x ročně
hlediska bude výběr travních porostů udělán tak, aby se hnojení a sekání snížilo na minimum.
(duben, září) nebo tehdy když tloušťka stařiny dosáhne l cm. (In Jančurová, 2008)
Optimálním hnojením se trávník zásobuje živinami, podporuje růst kořenů, hustotu trávníku, odolnost
proti chorobám a suchu. Hlavní živiny jsou dusík, fosfor, draslík, hořčík, železo a stopové prvky.
1.3.4.1.1.3.2 PROVZDUŠNĚNÍ PŮDY (AERIFIKACE)
Kdy, v jakém poměru a množství se mají hnojiva použít se určuje podle rozborů půdy a ty se dělají
minimálně lx za rok (nejčastěji na podzim) na každém jamkovišti a vybraných odpalištích a hracích
drahách. Těmito rozbory se kontroluje účinnost předchozích hnojiv a koriguje se hnojení v příštím
roce. Vzorky půdy na agrochemické rozbory se musí odebírat ze stejných míst a označovat tak, aby
mohly být 1ehce identifikovatelné a zanesené do mapových materiálů. (In Jančurová, 2008)
Pravidelné roční zjišťování obsahu živin se týká hlavně fosforu, draslíku a hořčíku. Obsah
dusíku v půdě je velmi proměnlivý během vegetačního i mimovegetačního období. Dusík je v půdě
velmi pohyblivý, proto se jeho sledování bude muset věnovat zvýšená pozornost. Podceňování norem
může mít za následek skreslování výsledků analýz a možnost chybných rozhodnutí při doplňování
živin na hřišti, jakož i kontaminaci spodních vod splavování hnojivy. Obsah živin fosforu, draslíku a
hořčíku je potřebné udržovat na úrovni střední zásoby. (In Jančurová, 2008)
Hrou a provozem mechanismů se vrchní 3 - 5 cm nosné vrstvy půdy časem zhutní. Tímto se
sníží obsah vzduchu v půdě a zabrání se vsakování vody. Výsledkem je tvorba plísně a špatný růst
kořenů a listů trav. (In Jančurová, 2008)
Provzdušnění se na jamkovišti a předjamkoviští vykonává dutým nebo plným vpichovačem.
Vpichy jsou svislé, hluboké 6 - 8 cm. Hustota vpichů má dosáhnout 800 děr na l m2. Provzdušnění se
vykonává na jamkovišti a předjamkovišti alespoň lx ročně, na odpališti až 3 - 4x ročně. Po
provzdušnění se písku 3 - 5 l/m2. (In Jančurová, 2008)
Na hracích drahách se provzdušnění vykonává rýhovačem. Do půdy jsou vtlačené nože nebo
dláta upevněné na válci, taženém traktorem. Po rýhování se pískuje 3 l / m2. Existují i zařízení,
umožňující pískování zároveň s rýhováním, které se vykonává podle potřeby. (In Jančurová, 2008)
29
1.3.4.1.1.4 OCHRANA ROSTLIN
trávníkových porostů na golfovém hřišti co nejširší škálu genetického potenciálu travních druhů
zastoupených v původním porostu. Vytvoří se tak přirozená bariéra spontánnímu šíření patogenů na
Nejproblematičtější a také nejvíce namáhaná místa golfového hřiště představují jamkoviště a
nově vytvořených trávníkových porostech. (In Jančurová, 2008)
odpaliště. V golfovém slengu se ne bezdůvodně říká: "zoral to jako správný traktorista", to když při
Přebudování původních lučních porostů je technologicky relativně náročné a vyžaduje
odpalu lítají vzduchem i drny trávy. Na druhé straně při jamkovištích často golfista postává a
odborné znalosti i praktické zkušenosti v této oblasti. Výsledky, ale hlavně uspokojivý zdravotní stav
přemýšlí, než je v tom správném rozpoložení odpálit míček do jamky. A navíc jsou v těchto zónách
trávníkových porostů takto založených golfových hřišť,dokazuje reálnost uvedeného způsobu
hřiště často používány monokultury trávníku, které jsou samozřejmě náchylnější,něž xxx při travních
zakládání nových hřišť. (In Jančurová, 2008)
směsích. V následujících odstavcích jsou popsány jednotlivé typy možného znehodnocení trávníku.
Dostatečné zdravé a zapojeny trávníkové společenstva dobře odolávají nejen chorobám a
škůdcům, ale i pronikání a šíření plevelů v těchto porostech, což v konečném důsledku snižuje nutnost
1.3.4.1.1.4.1 HOUBY A PLÍSNĚ
Tyto choroby se projevují vzhledem trávníku a následně holými místy na ploše hřiště. Jejich
používání herbicidů. (In Jančurová, 2008)
1.3.4.1.1.4.3 MECHY A ŘASY
projevy jsou znakem nadměrného používání trávníku, nebo nedostatečného, či ošetřování. Trávník se
v případě objevení těchto chorob ošetřuje postřikem, speciálními přípravky. Ošetření proti houbovým
chorobám u trávníkových porostů není přímo specifikované, ale vzhledem k podobnosti patogenních
Mech na jamkovišti znamená zhutněný, příliš vlhký trávník, chudý na živiny, s nízkým pH.
Odstraňuje se železnatými a amonnými sírany spolu s lehkým pískováním. (In Jančurová, 2008)
činitelů s chorobami obilnin se používají na jejich zmírňování x fungicidy používané na obiloviny. (In
Jančurová, 2008)
1.3.4.1.1.4.2 PLEVEL
1.3.4.1.1.4.3 ŽIVOČICHOVÉ A ŠKŮDCI
Jedná se především o hmyz a drobné obratlovce. Z hmyzu jsou to hlavně larvy a imága, živící
se kořeny a listy trav, z obratlovců, kteří si hloubí chodby v půdě a vršící kopečky hlíny (krtek,
Negativně ovlivňuje hru a znamená nevítanou konkurenci zvoleným travním porostům.
hraboši, ...). (In Jančurová, 2008)
Trávníkové porosty jsou zakládané z monokultur vysoce přešlechtěných odrud jemných druhů trav,
Objevení škůdců zpravidla značí špatně vybudované jamkoviště či odpaliště, protože životní
jsou náchylnější k působení škůdců, než porosty vytvořené na bázi původních přírodních porostů. (In
podmínky v nosné vrstvě trávníku s vysokým obsahem písku normálně nejsou vhodné pro výskyt
Jančurová, 2008)
živočichů. Proto je v tomto případě nutné provést rekonstrukci trávníku. Použití insekticidů je
Samozřejmé i potřeba chemického ošetřování těchto porostů se diametrálně liší. Zatím co
uměle vytvořené porosty monokultur vyžadují relativně časté ošetřování chemickými prostředky,
přípustné jen v omezené míře jako dočasné opatření, musí se jednat o přirozeně odbourávatelné látky.
(In Jančurová, 2008)
hlavně proti houbovým chorobám,porosty trávníků, které tvoří společenstvo trav vyselektovaných
přírodním výběrem přímo na daném stanovišti, jsou vůči chorobám a škůdcům podstatně odolnější.
(In Jančurová, 2008)
Případně napadení patogenem, vzhledem k druhové pestrosti daných trávníků je podstatně
méně nebezpečné než u uměle vytvořených monokulturních porostů. Z uvedených důvodů je
výhodnější, z hlediska odolnosti vůči chorobám a škůdcům, využít pro vytvoření jednotlivých typů
30
1.3.4.1.1.5 OŠETŘOVÁNÍ GOLFOVÝCH HŘIŠŤ
1.3.4.1.1.5.1 ODSTRAŇOVÁNÍ LISTÍ
Listí ponechané na trávníku je schopno ho rozrušit v průběhu několika dnů. Odstranění listí se
vykonává odsáváním nebo odfoukáváním. Pískoviště se pravidelné prohrabávají. Pravidelně, asi
jednou za l rok, se v pískovištích vyměňuje a doplňuje písek. (In Jančurová, 2008)
1.3.4.1.1.5.2 DOSÉVÁNÍ
Dosévají se hlavně odpaliště, na kterých ke konci sezóny vznikají holá místa vytrháním
kousků drnu. V případě potřeby lze použít i předpěstované hotové drny, jde však jen o krátkodobé
řešení. Dosévají se i jamkoviště a předjamkoviště a to brzy na jaře, regenerační, množitelskou směsí.
Množství osiva je asi 20 g/m2. (In Jančurová, 2008)
1.3.4.1.1.5.3 ZLEPŠOVÁNÍ FYZIKÁLNO-CHEMICKÝCH VLASTNOSTÍ PŮDY
Pro tento účel se používá přípravek AGROSIL UR, nebo obdobný IRON PLUS. Je to
silikátový koloid, který zlepšuje půdní strukturu a přísun živin, což se projevuje zlepšením růstu
kořenů. Pro regeneraci trávníků se používá dávka 70 -150 g/m2. Aplikace tohoto přípravku je
omezena jen na odpaliště a jamkoviště, tedy plochy vybavené drenážní vrstvou. (In Jančurová, 2008)
31
k nejbližšímu vleku, kde zapnete vázání a jezdíte. Jít hrát golf tak snadné není. I když teď byl přístup
1.4 POROVNÁNÍ GOLFU SE SJEZDOVÝM LYŽOVÁNÍM
ke golfu zjednodušen (zrušení zkoušek), musíte stále znát pravidla, umět se chovat na hřišti, mít
osvědčení. Když prostě lidem otevřete brány svého sportoviště a chcete po nich jen poplatky za
Golf a sjezdové lyžování mají společnou především jednu
užívání, tak jich vždycky přijde víc, než když jim do cesty postavíte překážky. Jakkoli mají ty
věc, vyžadují stavbu relativně velkého přírodního sportoviště.
překážky zdánlivou logiku. (Halada, 2010, c)
Jeho výstavba bývá drahou a někdy i velice drahou záležitostí.
Zatím to ale vypadá tak, že letním lyžováním je cyklistika. Ostatně při ní taky jezdíte z kopce
Také provoz, resp. údržba stojí značné sumy. Platí se energie a
dolů. (Halada, 2010, c)
hodně stojí pořízení a provoz techniky. (Halada, 2010, c)
Obr. 55
[Lyžování x golf]
Finanční náročnost obou sportů zvyšuje také vybavení. Ke golfu potřebujete hole, bag, boty,
míčky, rukavici, vozík… K lyžování zase lyže, hůlky, boty, oblečení, brýle, rukavice. Ano, vše se
dnes dá koupit i za deset tisíc, ale je to základní výbava. Při aktivnějším provozování už si chcete
dopřát něco kvalitnějšího a to už stojí víc. (Halada, 2010, c)
Vstupní náklady nicméně nejsou tou největší finanční zátěží. Tu představuje hlavně „provoz“.
Na lyže i golf musíte jet autem, mnohdy dosti daleko. A pak platíte za vleky, resp. za hru na hřišti.
Tisícovka denně je v golfu minimální částkou za kvalitní osmnáctijamkové hřiště, tisícovku také dáte
za skipas v Alpách. V českých střediscích lyžujete za sedm set korun i méně, ale za sedm set korun si
zahrajete jen na českém devítijamkovém hřišti. Lyžování na loučce je nejlevnější, stojí pár set korun –
stejně jako hra na devítkách typu Libouchec, Na vrších atd. Při obecném porovnání cen se zdá být
lyžování o něco levnější než golf, ale né o moc. (Halada, 2010, c)
Případnou otázkou určitě je, proč je vlastně lyžování tak populární, když není levné. Obecně
se dá říct, že je to hlavní sport pro zimní období. Nemá velkou konkurenci, snad jen hokej, to je ale
kolektivní sport. V případě Česka rozhoduje ještě jedna věc a tou je podle mne tradice z dob
socialismu. Tehdy lidé hodně věcí nemohli, ale některé byly přece jen povoleny, ba dokonce
podporovány státem. Sport mezi ně patřil. Proti lyžování soudruzi nikdy nebojovali, naopak ho vcelku
podporovali prostřednictvím ROH poukazů na hory, podnikovými kursy pro děti, školními zájezdy,
atd. I vybavení bylo, jakž takž, k dispozici. V Česku se tedy lyžovalo chudě, ale masově. Po roce 1989
lyžování zdražilo z hlediska cen za vleky, lanovky, ubytování,ale určitě zlevnilo z hlediska výbavy.
Navíc si lyže i boty můžete všude půjčit, což je ještě levnější. (Halada, 2010, c)
S ideou, že golf by mohl být pro Čechy letním lyžováním, koketují všichni, kdo se u nás
golfem profesně zabývají. Nicméně golf to bude mít s vyrovnáním náskoku, který před ním má
lyžování, těžké. Limitovat ho budou zmíněné potíže, jako absence tradice i finanční náročnost. A pak
je tu odlišnost v otevřenosti obou sportů. Jít lyžovat, totiž znamená koupit si výbavu a vyrazit
32
1.5 VLIV GOLFOVÉHO HŘISTĚ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
prostor. Stejně jako severočeská Barbora. Bude sem patřit i osmnáctka Černý Most v Praze, vzniká na
poli v bezprostřední blízkosti dálnice. (Halada, 2009, b)
V rozporu s obecně vžitou představou, že jde o sport zvláště vhodný pro krajinu, je nutno
konstatovat, že současná golfová hřiště, (zejména mistrovská - Master Golf Course) jsou útvarem
Druhá skupina, přispívající k rozmanitosti. Sem patří hřiště, která vznikla na,z nějakého
důvodu,bývalých zemědělských plochách. (Halada, 2009, b)
zcela umělým, kde původní krajinná scenerie i přírodní hodnoty stojí většinou proti zájmům i
Kupříkladu Mstětice, kdysi pole, teď travnatá plocha. Mladá Boleslav, tady by možná stály
potřebám golfové hry. Prioritou každého významného golfového hřiště je co nejdokonalejší
další řady satelitních domků, teď je tu hřiště. Patří sem třeba i Mariánské lázně, kdysi polní hřiště,
uspořádání vyjadřující filosofii a strategii hry. Zeleň je zde pojímána pouze jako součást strategie či
dnes lesopark. (Halada, 2009, b)
jako větrná a pohledová zábrana. Voda má pouze roli překážky ve hře a slouží jako zdroj pro závlahu.
Do třetí skupiny lze zařadit velkou část českých hřišť. Přírodu neovlivňují výrazně negativně,
Stále větší počet uzavřených golfových hřišť zhoršuje prostupnost krajiny pro veřejnost. Uvedené
ale ani ji nijak nezhodnocují. Do krajiny zapadla tato hřiště vcelku přirozeně, neruší ji svou
okolnosti se vztahují na území o rozloze 50, ale spíše 150 ha, přičemž komfort a očekávaná
přítomností, ale je patrné, že tu probíhá zvýšený civilizační pohyb. Příroda na tomto místě byla hezká
doprovodná zařízení standardního závodního hřiště brzo dosáhnou nároku až na 400 ha specificky
už před stavbou hřiště a je v zásadě pěkná i po jeho vzniku. Ekolog by už mohl správně namítat (hřiště
obhospodařované plochy, což je ekologicky závažná okolnost. (Damec, 2001)
svými bankry, odpalištěmi, sekanými fervejemi vneslo do krajiny umělost). (Halada, 2009, b)
Namátkou některá hřiště tohoto typu: Čertovo Břemeno, Ještěd - Rozstání, Grabštejn, Janov,
1.5.1 ROZDĚLENÍ HŘIŠŤ Z EKOLOGICKÉHO POHLEDU
Háje, Malevil, Kořenec, Poděbrady, Svobodné Hamry, Nová Bystřice… (Halada, 2009, b)
Hřiště ze čtvrté kategorie už krajinu proměňují výrazně, radikálně zasahují do místních
Je golfové hřiště ekologickým projektem? Viděno brýlemi ortodoxních ochránců přírody je
golfové hřiště radikálním zásahem do krajiny. Městský park v přírodě, "umělá" krajina. Viděno
střízlivějším pohledem patří golfové hřiště ke stavbám vcelku k přírodě ohleduplným, na rozdíl od
velkoskladu je jeho revitalizace snadným úkonem. (Halada, 2009, b)
Golfová hřiště lze z ekologického pohledu rozdělit do několika skupin. V té první jsou hřiště,
která krajinu změnila k lepšímu. Ve druhé ta, která nemění krajinu, ale přispívají k přírodní
rozmanitosti lokality. Třetí skupinou jsou hřiště, která krajinu promění ve sportovní park, ale
přírodních poměrů a vnáší do krajiny řadu antropogenních prvků, byly zde zapotřebí velké přesuny
hmot nebo byly vytvořeny dlážděné či asfaltové cesty i na ploše hřiště. (Halada, 2009, b)
Do této kategorie patří některé golfové resorty jako Karlštejn, Cihelny, Ypsilonka, Kaskáda,
Mnich, Nová Amerika i Casa Serena. Kupříkladu Mnich je nádherné hřiště, zdejší nevyužívané louky
jsou citlivě přizpůsobené potřebám golfu, ale do ryze přírodní krajiny vneslo hřiště i nepřirozené
plochy velkých bílých bankrů. To samé platí o Ypsilonce, ekologicky šetrný projekt, ale původní stav,
kdy tu rostla jen tráva, rozhodně nebyl méně ekologicky šetrný. (Halada, 2009, b)
nepoškodí charakter místa. Ve čtvrté skupině jsou hřiště, která charakter místa už výrazněji proměňují
Na hraně mezi třetí a čtvrtou skupinou jsou i hřiště, která vznikla v již existujících parcích,
a v některých směrech ne k dobru věci. A konečně pátou skupinou jsou ekologicky sporné areály.
především zámeckých. Štiřín, Kravaře, Šilheřovice Hrádek u Nechanic… Tady ale více než o vztah
(Halada, 2009, b)
„golf-příroda“ jde o otázku provozu, protože golfová hra omezuje pohyb ostatních návštěvníků parku,
Do první kategorie patří hřiště, většinou jde o městské areály, případně o hřiště na místě
průmyslové výroby. Takové golfové projekty jsou přínosem, mění poškozenou krajinu nepřírodního
charakteru v pestrou enklávu zeleně i vody. (Halada, 2009, b)
Například Kunětická Hora, hřiště na místě bývalého popílkoviště. Dále Sokolov, hřiště v místě
bývalého dolu. Také Most, bývalá výsypka. Hostivař, pražská devítka na zdevastovaném sídlištním
místě. Hodkovičky, pražský záplavový prostor s bývalou betonárkou u Vltavy. Stará Boleslav,
navážka po vytěžené pískovně. Dýšina, bývalé těžební místo. Terasy Ústí nad Labem, opět důlní
ikdyž golfového hřiště pomáhá park udržovat. (Halada, 2009, b)
A je tu poslední skupina, ekologicky sporné areály. Jsou to hřiště, která mají některá sporná
řešení. Problematicky umístěné jednotlivé jamky, nevkusné a rušivé club housy. Někde také hřiště
zabralo prostor, který v minulosti využívali další návštěvníci přírody (pěší, cyklisté, rybáři) a ti tam
nyní mají omezený přístup. Z chystaných projektů je tu jeden, který má vysoký konfliktní potenciál,
klánovické hřiště na okraji Prahy. Jde tu o umístění areálu do lesního prostředí, kde je zapotřebí
rozsáhlého kácení lesa. (Halada, 2009, b)
33
Závěr je tedy jednoznačný: Budoucí investiční záměry by měly směřovat tam, kde jejich vstup
Tyto škodlivé chemikálie se mísí s dešťovou vodou a migrují do místních vodonosných
přinese do zdevastovaných území nové hodnoty, nikoli tam, kde naruší hodnoty existující. (Damec,
horizontů a řek. Důkazy, že golfová hřiště vyvolalo v důsledku používání těchto chemických látek
2001)
znečištění lokálních vodních zdrojů, lze najít v mnoha vědeckých studiích. 4) (In Chernaik, 2010)
Z tohoto důvodu řada místních samospráv požaduje, aby investor v rámci žádosti o vydání
1.5.2 VLIV GOLFOVÝCH HŘIŠŤ NA KRAJINU
stavebního povolení pro golfové hřiště předložil podrobnosti plánovaného použití chemických látek.
Například město Virginia Beach ve státě Virginia požaduje, aby žádosti o povolení výstavby
V následující části své práce bych chtěla přiblížit proč a jak může golfové hřiště negativně
působit na životní prostředí, na krajinu a všechny její elementy. Které to jsou a jak je můžeme
ovlivnit. Použiji překlad studie amerického biochemika dr. Marka Cherniaka, Ph.D., shrnující
poznatky o možných negativních vlivech výstavby a provozování golfových hřišť pro lidské zdraví a
golfových hřišť obsahovaly plán ekologické údržby včetně jednotných postupů likvidace škůdců...,
který jasně popisuje úkony související s aplikací hnojiv, pesticidů a herbicidů. 5) Město Austin v
Texasu zase požaduje, aby žádosti o povolení výstavby golfových hřišť obsahovaly podrobný plán
doplňování živin a jednotný plán likvidace škůdců. 6) (In Chernaik, 2010)
životní prostředí. (In Chernaik, 2010)
Od r. 1992 působil jako profesionální vědecký poradce u více než dvou set právníků
1.5.2.2 NEGATIVNÍ VLIV NA DOSTUPNOST LOKÁLNÍCH VODNÍCH ZDROJŮ
zabývajících se životním prostředím, a to v 60 zemích světa. Jeho vědecké působení v oboru ekologie
ovlivnilo úsudek Nejvyššího soudu Indie a Nejvyššího soudu Pákistánu. V průběhu své profesionální
Golfová hřiště často spotřebují obrovská množství podzemní vody na závlahu trávníku.
kariéry působil jako poradce ekologických právníků v Izraeli (1994), na Filipínách (1995), Srí Lance
Spotřeba vody na konkrétních golfových hřištích závisí především na způsobech hospodaření s vodou,
(1999), na Slovensku (2000), v Mexiku (2000) a Belize (2001) ve věci posuzování vlivu golfových
které správa golfového hřiště aplikuje. Na jednom golfovém hřišti ve Spojených státech se snížila
hřišť na životní prostředí. (In Chernaik, 2010)
spotřeba vody z téměř 500 milionů litrů ročně na zhruba 200 milionů litrů ročně poté, co zde byly
Výsledky jeho výzkumu v mnoha případech prokázaly, že výstavba golfových hřišť vedla k
poškození životního prostředí a veřejného zdraví. (In Chernaik, 2010)
zavedeny lepší způsoby hospodaření s vodou. 7) (In Chernaik, 2010)
Golfová hřiště mohou výrazně snížit dostupnost vody pro místní obyvatelstvo čerpáním
velkých objemů podzemní vody. Toto nebezpečí hrozí především tam, kde obyvatelstvo získává
1.5.2.1 NEGATIVNÍ DOPAD NA LOKÁLNÍ VODNÍ ZDROJE
podzemní vodu z mělkých studní. Jestliže nově vybudované golfové hřiště čerpá vodu z větší
hloubky, může dojít ke snížení hladiny podzemní vody, která již obyvatelstvu nebude dostupná z
Na golfových hřištích často dochází k aplikaci velkého množství pesticidů a umělých hnojiv.
mělkých studní. (In Chernaik, 2010)
Na základě výsledků vědeckého výzkumu Agenturou ochrany přírody Spojených států se na
golfových hřištích používá větší objem pesticidů na akr půdy než na půdách zemědělských. V roce
1.5.2.3 NEGATIVNÍ DOPAD NA LIDSKÉ ZDRAVÍ
1982 bylo na golfových hřištích aplikováno v průměru více než 4,1 kg pesticidů na akr za rok. Ve
srovnání s tím bylo v tomtéž roce na farmách v U.S.A. v průměru použito méně než 0,5 kg pesticidů
Na golfových hřištích jsou často ve velkém množství aplikovány pesticidy zabraňující výskytu
na akr. 2) Také studie z nedávné doby potvrzují, že na golfových hřištích se ve velkém množství
nežádoucích rostlin a hmyzu. Mnohé z těchto pesticidů jsou toxické také pro člověka, zvyšují výskyt
používají pesticidy a jiné chemické látky. Průzkum z roku 1996 ukázal, že v tomto roce bylo na 200
rakoviny a mají celou řadu dalších negativních vlivů na zdraví. (In Chernaik, 2010)
golfových hřištích ve státě New Jersey použito více než 100 tisíc kilogramů pesticidů. 3) (In
Chernaik, 2010)
V roce 1996 otiskli vědci z oddělení preventivní medicíny a zdraví životního prostředí Iowské
univerzity studii dokládající, že mezi lidmi, kteří udržují golfová hřiště, je výrazně vyšší výskyt
určitých druhů rakoviny než ve zbytku populace. 8) (In Chernaik, 2010)
34
U lidí, kteří bydlí v blízkosti golfových hřišť a využívají místní zdroje pitné vody se mohou
1.5.2.5 NEGATIVNÍ VLIV NA LOKÁLNÍ BIOTOPY
vyskytnout zdravotní problémy. Na golfových hřištích se často ve velkém množství používají
dusičnany jako hnojivo podporující růst trávníku. Dusičnany jsou rozpustné ve vodě a trávníkem
prosakují do podzemní vody. (In Chernaik, 2010)
Znečištění podzemní nebo povrchové vody dusičnany představuje potenciální zdravotní riziko
Golfová hřiště ničí přirozený biotop, nahrazují ho umělým a tyto nové biotopy mají vliv i na
biotopy v blízkém okolí, které jsou domovem mnoha živočichů, kteří mnohdy nejsou schopni se
přizpůsobit novým životním podmínkám prostředí a tak hynou nebo migrují.
pro jakoukoli lidskou populaci, pro niž je tento vodní zdroj zdrojem pitné vody. Hlavním problémem,
To je také důvod, proč místní samosprávy a profesní sdružení nedoporučují výstavbu v
který je spojován s expozicí nitrátům, je methemoglobinémie, známá též jako zmodrání kojenců.
oblastech, kde se nacházejí přirozené biotopy a navrhují, aby byla golfová hřiště budována na
Tento stav nastává poté, co se dusitan dostane do krevního řečiště, kde jeho reakcí s hemoglobinem
lokalitách s degradovanou půdou, která vyžaduje regeneraci. (In Chernaik, 2010)
vzniká methemoglobin a snižuje se schopnost krve transportovat kyslík. Dusičnan je redukován na
Například v červnu 2000 se rozhodla Evropská komise zažalovat Rakousko u Evropského
dusitan v trávicím traktu kojenců (vysoké pH, charakteristické pro trávicí systém kojenců, umožňuje
soudu za rozšíření golfového hřiště, které zničilo biotop celosvětově ohroženého chřástala polního
růst bakterií redukujících dusičnany). Kojenci postižení methemoglobinémií vlastně trpí nedostatkem
(Crex crex) v údolí řeky Enns. Z pohledu Evropské komise vláda spolkové země Štýrsko nebrala při
kyslíku a v důsledku toho mohou jejich končetiny zmodrat. (In Chernaik, 2010)
schvalování rozšíření hřiště dostatečný ohled na posudek vlivu na životní prostředí, který byl
Druhým zdravotním rizikem potenciálně přisuzovaným expozici dusičnanům je možná reakce
dusičnanů s dalšími sloučeninami obsahujícími dusík, jejichž produkty mohou být N-nitrosaminové
zpracován v souladu s nařízením Evropské Unie o ochraně biotopů. Podle posledních pozorování v
tomto údolí počet chřástalů výrazně poklesl. 13) (In Chernaik, 2010)
sloučeniny a to zejména v kyselém prostředí, jaké je například v žaludku. Při testech na zvířatech bylo
prokázáno, že celá řada N-nitrosaminových sloučenin je karcinogenní. 9) (In Chernaik, 2010)
1.5.3 MOŽNOSTI ŘEŠENÍ
Několik vědeckých studií z poslední doby prokázalo, že koncentrace dusičnanů v podzemní
vodě pod golfovými hřišti přesahuje doporučený povolený limit stanovený pro ochranu lidského
zdraví (10 miligramů na litr). 10) (In Chernaik, 2010)
Možnost jak předcházet těmto problémům ukazuje Evropská golfová asociace, která v roce
1994 založila The European Golf Association Ecology Unit. Tato organizace v roce 1997 vyhlásila
pro všechny evropské kluby výzvu "Committed to Green for Golf Courses", organizuje i další akce
1.5.2.4 NEGATIVNÍ VLIV NA LOKÁLNÍ EKOSYSTÉMY
jako v roce 1998 European Birdwatching Open (24 hodinové pozorování ptáků v domácím golfovém
areálu) za účasti 130 klubů z 18 zemí. Z postkomunistických zemí se této akce zúčastnilo Maďarsko a
Pesticidy poškozují nejen ty druhy rostlin a hmyzu, které jsou na golfových hřištích
považovány za nežádoucí. Tyto chemické látky mohou poranit a zabíjet ptáky a další živočichy, kteří
obývají biotopy sousedící s golfovými hřišti. Byl popsán případ, kdy aplikace pesticidu na golfovém
Estonsko. Organizuje i vědecký výzkum a vydává publikace. (Vliv sportu…2010)
Aby tento sport probíhal v souladu s životním prostředím je při jeho tvorbě potřeba dodržovat
následující zásady.
hřišti ve Spojených státech způsobila úhyn více než 700 kusů bernešky tmavé (Branta bernicula). 11)
Několik dalších vědeckých studií potvrdilo, že pesticidy používané na golfových hřištích byly
1.5.3.1 VÝBĚR MÍSTA PRO GOLFOVÉ HŘIŠTĚ
příčinou úhynu populací místního ptactva. 12) (In Chernaik, 2010)
Výběr místa je klíčovou záležitostí. Zásadou je zlepšit ekologickou a estetickou hodnotu
krajiny. Proto v úvahu přicházejí pouze lokality, jejichž ekologická stabilita je výrazně narušena.
Jedná se o skládky odpadu nebo jinak narušená místa. Dále to pak jsou lokality využívané
zemědělsky, jež jsou monotólní a nemají valnou ekologickou hodnotu. (Vliv sportu…2010)
35
Golfová hřiště nelze stavět v ekologicky cenných regionech, ani v regionech, jež slouží jako
Další doporučení pro návrh a realizaci golfového hřiště jsou následující. Nepřehrazovat
příměstské rekreační oblasti. Nevhodné jsou také lokality s příliš prudkými svahy, místa s vysokou
potoky, které jsou přírodního charakteru, popřípadě vrátit potoky, které jsou vedeny pod zemí
hladinou spodní vody nebo nevhodným typem půdy. Na takových místech musí golfový areál projít
(drenáže, trubky) do jejich přírodního stavu. Břehy nádrží nechat v přírodním stavu bez údržby,
velkými mimo jiné i finančně náročnými změnami, které v první řadě způsobují silný stres a značné
protože vodní nádrže a jejich nejbližší okolí slouží jako biokoridor. S přesunem hmot zacházet
újmy v živočišné i rostlinné říši. (Vliv sportu…2010)
opatrně, čím je jich méně, tím lépe. Nevytvářet speciální pravoúhlá odpaliště. Ponechat v původním
Při výběru místa musíme brát v úvahu:
- napojení inženýrských sítí
stavu prostor mezi fairweji tvořený keři, skupinami stromů a trávníkem, které není potřeba sekat
- možnost použití stávajících budov
častěji než 2x ročně. Na hřiště nedávat zábrany zachycující míčky (plůtky, sítě). A při výsadbě
- možnost použití stávajících silničních sítí
používat jen původní domácí dřeviny. (Vliv sportu…2010)
- použití veřejné dopravy atd.
(Vliv sportu…2010)
1.5.3.2 VELIKOST GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
1.5.4 EKOLOGICKÉ ZÁSADY ÚDRŽBY
Důležité je vysazovat různorodé typy rostlinných druhů, které umožní, že kvetou v průběhu
celého roku. Umožní to existenci různého hmyzu, který je zároveň potravou pro ptáky, obojživelníky
ad. To je předpoklad pro diverzitu živočišných druhů. Velké množství rostlinných druhů různé
Obecně platí, čím větší je hřiště, tím je větší pravděpodobnost vzniku konfliktů. K těm dochází
pokud se sportovní aktivita dostane do ekologicky citlivých míst. Ty musí být mimo prostor
využívaný ke hře dostatečně daleko od fairwajů nebo mezi nimi. (Vliv sportu…2010)
velikosti a tvaru vytváří efekt mozaiky na malém prostoru, vedle estetického vjemu se vytvoří také
habitat pro různé živočišné druhy. (Vliv sportu…2010)
Používat hnojiva lze samozřejmě pouze v nezbytném množství. Fairwaje nemusí být hnojeny
Na druhou stranu je pravda, že čím je hřiště větší, tím je větší pravděpodobnost zvýšení
průměrně 2 až 3 roky. Pokud se ponechá posekaná tráva na místě jako hnojivo, hladina živin zůstává
ekologické hodnoty lokality. Z intenzivně využívané krajiny se stanou nové ekosystémy rybníčků a
v rovnováze. Je třeba si uvědomit, že na každý hektar dopadá 30 kg dusíku ročně z atmosféry.
křovinatých porostů. (Vliv sportu…2010)
Pesticidy by nemusely být užívány vůbec. Jejich použití by mělo být jen výjimečné a pouze
v omezeném časovém období (například proti škůdcům, plísním atd.). (Vliv sportu…2010)
1.5.3.3 PROJEKTOVÁNÍ GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
Závlaha by měla být limitována na absolutní minimum a pokud je to možné využívat jiného
vodního zdroje než pitného. (Vliv sportu…2010)
Skupiny stromů, keřů a vodních nádrží slouží jako přírodní překážky. Prostor široký 60 až 100
m kolem odpališť může být ponechán jako trávník vyžadující minimální péči. Tyto biotopy mají jen
1.5.5 SHRNUTÍ
omezenou ekologickou hodnotu vzhledem k rušivým vlivům, které způsobuje trvalá přítomnost
golfistů. Mohou se ale stát vhodným stanovištěm pro ty druhy rostlin a živočichů, jež nejsou tak
citlivé a mohou mít i pozitivní dopad na estetický vzhled krajiny. (Vliv sportu…2010)
Existuje celá řada důkazů, že výstavba golfových hřišť po celém světě měla negativní vliv na
lokální vodní zdroje, negativně ovlivnila lidské zdraví a ohrozila místní ekosystémy. Místní
Hranice oddělující fairweje a ekologicky citlivá místa by neměla být ostrá. Projektanti by měli
samosprávy by proto měly přijmout opatření předcházející těmto dopadům, například zákaz výstavby
nechat širší prostor mezi fairwaji a okolními přírodními biotopy. Citlivá místa musí být označena a
golfových hřišť v nevhodných lokalitách, dále by měly vymezit přísná kritéria na výstavbu a údržbu
doporučuje se kolem nich nárazníková zóna, jež by měla být nejméně 10 m široká. Okraje lesa by
golfových hřišť budovaných v lokalitách k tomu určených. (In Chernaik, 2010)
měly být odděleny 10 m pruhem pokrytým keři. (Vliv sportu…2010)
36
2 CÍL PRÁCE
V mé diplomové práci bych chtěla odpovědět sobě i čtenářům na otázky typu. Nejsou golfová
hřiště příliš drastickou změnou v krajině? A jak tyto změny dělat co nejšetrněji? A poznáme tu
správnou mez, abychom si krásy naší země definitivně nezničili? Jak golfové hřiště zatěžuje krajinu,
čím ji nenávratně poškozuje?
Cílem mé diplomové práce je optimalizovat a zmírnit dopady na krajinný obraz, vzhled a ráz,
tak aby následky byly pokud možno co nejmenší. Chtěla bych zjistit jaký mají golfové areály vliv na
obyvatelstvo, na krajinu, na faunu a floru a na životní prostředí, ve kterém fungují.
Těchto cílů bych chtěla dosáhnout pomocí všech dostupných informací o problematice týkající
se golfu a z analýz vybraného golfového hřiště v obci Sekule.
Přínosem mé diplomové práce bude optimalizace již existujícího návrhu golfového hřiště
prezentovaného pod názvem Sekule Dunes. Chci eliminovat jeho nedostatky a předcházet poškození a
narušení životního prostředí či omezit výskyt negativních prvků v krajině. Všech těchto nabytých
poznatků chci využít a najít všeobecné řešení, závěry, poznatky a popis nejčastěji se vyskytujících
chyb při navrhování golfových hřišť, popřípadě jak se těmto chybám v budoucnu vyvarovat.
37
3 METODIKA A MATERIÁLY
3.1 METODIKA PRÁCE A METODY ZKOUMÁNÍ
3.1.1 CHARAKTERISTIKA OBJEKTU ZKOUMÁNÍ
3.1.3 ZPŮSOB ZÍSKÁVÁNÍ ÚDAJŮ A JEJICH ZDROJE
Problematika golfu není v našich zeměpisných šířkách žádnou novinou, první golfová hřiště tu
s námi jsou už 100 let, stejně tak jako sjezdové lyžování. Je to už dost dlouho na to, aby se u nás dala
vytvořit tradice. Z pozice lyžování, díky podpoře v dobách socialistických, se to určitě podařilo, ale z
Tématem mojí diplomové práce se stal golf a jeho propojení s krajinou, člověkem a přírodou.
Pro účel optimalizace jejich vzájemných vztahů a samotného golfového hřiště, jsem si vybrala již
existující návrh golfového areálu v Sekulích. Jedná se o celý komplex rekreačního střediska, který by
měl v nejbližších letech v Záhorské nížině vzniknout.
pozice golfu, který byl v té samé době brán jako kapitalistický sport, který nebyl nepodporovaný a
vítaný, z tohoto důvodu, se u nás ještě tak docela nezabydlel.
Ale způsob získávání poznatků a informací o dané problematice nebyl nikterak náročný.
Vzniká spousta studií a odborných publikací, které poukazují na úskalí golfu ve vztahu s přírodou,
publikací jak správně pečovat o golfové hřiště či je přímo zakládat, mimo jiné už i u nás existují školy
3.1.2 PRACOVNÍ POSTUP A METODY VYHODNOCENÍ
a kurzy pro greenkeepery, takže informace se dají čerpat i z tohoto zdroje. Jelikož mluvíme o golfu,
který je původem z anglosaských krajin, kde je doma už od poloviny 15. století, je jasné, že většina
Metodiku vypracování diplomové práce jsem pro přehlednost rozdělila do několika
následujících bodů.
- studium vhodné odborné literatury
- studium všech dostupných podkladů, které jsou k vybranému golfovému areálu k dispozici
literárních zdrojů je v angličtině nebo se jedná o jejich překlady. Spousta zajímavých informací a
hlavně pěkných fotografií jsem našla i na internetu.
Jelikož jsem ve své práci řešila konkrétní, vybranou lokalitu, musela jsem se taky dostat k
potřebným informacím o obci Sekule, jejich přírodních a antropogenických poměrech a taky k
informacím a návrhům, týkajících se záměrů na výstavbu golfparku, tj. komplexního střediska
- konzultace s hráči a příznivci golfu
cestovního ruchu. Hlavním a dominantním zaměřením a lákadlem této lokality je přirozeně golf.
- konzultace s lidmi z dotčené obce Sekule
Zdroj těchto informací my poskytl jak nový územní plán obce Sekule, tak dokument - Posuzování
- komplexní analýza vybraného golfového areálu
vlivu na životní prostředí a krajinu, který vyšel v platnost roku 2006.
- klasifikace negativních vlivů na krajinu a životní prostředí spojené s výstavbou a provozem
- sumarizace nejčastěji se vyskytujících chyb, při tvorbě golfového hřiště či celého střediska
3.1.4 POUŽITÉ METODY VYHODNOCENÍ A INTERPRETECE VÝSLEDKŮ
- možnosti řešení chyb při navrhování golfového hřiště
- sumarizace chyb vyskytujících se ve vybraném golfparku Sekule
Ústředním motivem mé diplomové práce je optimalizace. Své výsledky z této oblasti
- výběr vhodného CAD systému na zpracování a interpretaci řešené problematiky
prezentuji formou dílčích návrhů na zlepšení stavu vybraného golfového hřiště, tak aby dopady na
- aplikace všech nabytých poznatků o golfu, golfovém hřišti, okolní krajině, vlivu na krajinu, faunu a
krajinu byly co nejmenší. Výsledek mé práce má dvě roviny. První je v rovině teoretické, kdy se
floru a na obyvatele žijící v jeho těsné blízkosti
snažím jasně referovat obecné a časté chyby při navrhování golfového hřiště a jak jim zabránit nebo je
- návrh optimalizace chyb, které se vyskytly na vybraném golfovém hřišti v Sekulích
alespoň eliminovat na co nejnižší úroveň. A druhou část mých výsledků prezentuji formou grafických
- prezentace optimalizace vybraného golfparku v Sekulích
výstupů prezentované v kapitole číslo 5 jako grafická příloha.
38
3.2 ROZBOR ÚZEMÍ
architektů golfových hřišť na světě jako i dalších mezinárodních manažerů se zázemím ověřeným
mnoha úspěšnými projekty na mezinárodní úrovni. (Profil partnerov, 2010)
3.2.1 POLOHA GOLFPARKU SEKULE
Poprvé se
nahlas začalo o golfparku Sekule mluvit v roce 1997, kdy byl společností
Majetkový Holding a. s. předložen záměr do návrhu změn a doplňků ÚPN VÚC TTSK využit části
Řešené území se nachází v katastrálním území obce Sekule. Obec má vzhledem k polohovému
potenciálu předpoklady pro rozvoj sportovně-rekreačních a agroturistických aktivit, což zohledňuje i
návrh územního plánu. (AUREX, s.r.o., 2007, b) Poloha řešeného území se nachází v severovýchodní
části centra obce Sekule, mezi silnicí I / 2 a dálnicí D2. Golfové hřiště je dobře dostupné, nachází se
jen 76 km od Brna, 77 km od Vídně a 55 km od Bratislavy.
3.2.2 PROSTOROVÁ CHARAKTERISTIKA GOLFPARKU SEKULE
území obce Sekule pro aktivity sportu a rekreace. Ve svém hodnocení požadavků uplatněných ve fázi
přípravných prací pro zpracování změn a doplňků ÚPN VÚC TTSK nebyly k předloženému záměru
zaznamenány žádné negativní stanoviska a návrh byl do dokumentace zapracován. (AUREX, s.r.o.,
2007, b) Urbanistická studie i vyhodnocení stanovisek a požadavků golfparku byla vypracována v
listopadu 2006 společností Aurex s.r.o. Bratislava.
Toto golfové hřiště navrhl Kyle Phillips, který je významným golfovým architektem. Pod jeho
rukama už prošla spousta návrhů golfových hřišť. Mezi významnější hřiště, která pod jeho jménem
vznikla například patří, Kingsbarns Golf Links, St. Andrews - Skotsko, The Grove, London - V.
Británie, Golf Eichenheim, Kitzbuhel-Aurach - Australie, Golf Course De Lage Vuursche, Den Dolder
Celý areál komplexního cestovního ruchu v Sekulích se rozkládá na ploše 252,2372 ha
přírodně hodnotného území s plochami borových porostů, vodních ploch a břehových porostů s
nelesní, dřevitou, pobřežní vegetací a zemědělských půdy. Území značně znehodnocené odpady,
divokými skládkami a ruinami bývalého rekreačního areálu. (AUREX, s.r.o., 2007, b)
- Holansko a další. Na svém kontě má víc než 50 návrhů po celém světě.
"Byla to dlouhá cesta než se podařilo najít správné místo pro golfové hřiště", říká Kyle Philips,
protože vhodný areál zřejmě hledali opravdu důkladně. Hledali i v Čechách a v Maďarsku, ale toto
konkrétní místo v obci Sekule je po všech stránkách přesvědčilo. Líbilo se jim a hlavně splňovalo
Velké golfové hřiště, které zde vznikne bude nabízet opravdový golfový luxus. Na ploše 90-ti
spoustu aspektů proto, aby golfové hřiště do krajiny zapadlo co nejšetrněji a nemuselo se dělat víc
ha se bude rozkládat osmnáctijamkové a devitijamkové hřiště prezentované pod názvem Sekule
zásahu do krajiny než je nezbytně nutné. Lokalita má písek, borovice, vřesy, všechny tyto prvky se v
Dunes.
lokalitě vyskytují přirozeně, stejně jako je tomu i v mateřské zemi golfu, ve Skotsku.
Areál nového hřiště se sice nebude nacházet na pobřeží, jak je tomu u tradičních golfových
hřišť ve Skotsku či Holansku, ale jiné aspekty pro tradiční hřiště určitě splňovat bude. Areál v
Sekulích je z pohledu architekta opravdu krásným areálem pro tvorbu golfového hřiště. Když se
člověk prochází po místech budoucího hřiště má pocit, jakoby tam už bylo a fungovalo, jen s tím
rozdílem, že se po něm neprochází nadšení golfisti. Působí tak zřejmě proto, že se zde přirozeně
vyskytují pískové duny, krásné vodní plochy a mírně zvlněná rovinatá krajina.
3.2.4 TECHNICKÉ PARAMETRY HŘIŠTĚ
Významná zmínka o golfparku v Sekulích je ze dne 26.7.2007, kdy v Moravském Svatém
Jánu proběhlo projednání návrhu územního plánu obce, v rámci kterého se rozhodlo o budoucnosti
návrhu golfového parku, a tím také o dalším směrování obce. Obec Sekule tehdy vsadila na cestovní
ruch. (Golfové hřiště v Sekulích, 2010)
3.2.3 INICIÁTOŘI PROJEKTU GOLFPARK SEKULE
Plánem investora je nejprve vybudovat a zprovoznit golfové hřiště, tento termín byl původně
stanoven na rok 2010, ale v současné době to nevypadá příliš reálně, protože na ploše budoucího
Iniciátorem projektu a místní partner je akciová společnost Majetkový Holding, a.s.,
golfového hřiště se budovat ještě ani nezačalo.
Bratislava, Slovenská republika. Postupem času se tato společnost spojila se Sekule Beheer BV,
Původním plánem investora bylo začít s výstavbou golfového hřiště v roce 2007, v roce 2010
Nizozemsko, společností, která do projektu přinesla Kyla Phillipse, jednoho z nejlepších současných
tuto výstavbu ukončit a hřiště zprovoznit. Dále v roce 2010 začít se stavbou komerční zóny, kterou
39
chtěli dostavět v roce 2014 a v roce 2015 mělo být komplexní středisko cestovního ruchu otevřeno pro
3.2.5 NÁVRH URBANISTICKÉHO ŘEŠENÍ GOLFPARKU SEKULE
veřejnost.
Golfpark Sekule je komplexní středisko cestovního ruchu, je navrhované jako víceúčelový
Architekt:
Kyle Phillips
Výstavba:
ještě nezačala
Počet jamek:
9+18
Par:
72
Délka:
6465 m
upravenými plochami zeleně a s přírodě blízkými porosty v úzké vazbě na plochy krajinné zeleně.
Plocha golfového hřiště:
87,8381 ha
Architektonické řešení inženýrských staveb a budov bude navrhované v harmonii s venkovským
areál se zaměřením především na sport, rekreaci, kulturu a občanskou vybavenost. Hlavní myšlenkou
návrhu střediska je vybudovat multifunkční areál dominantně přírodního charakteru. Součástí
navrhovaného areálu golfparku jsou i plochy pro bydlení a krátkodobý pobyt návštěvníků.
Areál Golfpark Sekule bude otevřeným areálem v nížinaté zemědělské krajině, s parkově
charakterem a s přírodními kvalitami prostředí.
Z hlediska tvorby zeleně je celý areál golfparku v Sekulích budován na plochách veřejných,
komunikačních prostor - veřejných zelených prostor, které jsou v podobě ploch a linií rozmístěny v
celém řešeném území. Propojení jednotlivých částí navrhovaných a stávajících ploch (původních
porostů) zeleně je zajištěno prostřednictvím liniových částí veřejných zelených prostranství a
doprovodné zeleně komunikací. (ENVING spol. s r.o., 2006)
Tab. 1
[Score-card golfového hřiště v Sekulích]
Plochy zeleně jsou doplněny o příslušný mobiliář, prvky drobné architektury, výtvarné prvky,
herní prvky. Vybranými úseky jsou vedeny pěší a cyklistické trasy, které umožňují pohyb v rámci
3.2.4.1 ROZLOŽENÍ POZEMKŮ GOLFPARKU SEKULE
areálu a zároveň jsou propojeny s pěšími a cyklistickými trasami, které se nacházejí mimo řešeného
území areálu. Součástí zeleně řešeného území jsou i vodní plochy s doprovodnou vegetací. Voda se
- Celková výměra areálu golfového hřiště
87,8381 ha
- Mimo LP (lesní půda)
19,2931 ha
- LP
68,5450 ha
- Plocha zasažena budováním jamek
33,9912 ha
- Z toho LPF
25,4943 ha
- Z toho plocha porostů
22,9251 ha
- LP bez lesních porostů
2,5692 ha
(AUREX, s.r.o., 2007, a)
stává prvkem, který spojuje jednotlivé části areálu navzájem. (ENVING spol. s r.o., 2006)
3.2.6 PRIMÁRNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA
3.2.6.1 OROGRAFICKÉ CELKY
Obec Sekule se nachází v severozápadní časti Borské nížiny, která se spolu s Chvojnickou
pahorkatinou nachází v Záhorské nížině. Rozkládá se v blízkosti hranic Slovenska s Českou
republikou a Rakouskem a poblíž soutoku řeky Moravy, Dunaje a Myjavy, které vytváří tzv. trojstátí.
Borská nížina je geomorfologický celek na západním Slovensku s reliéfem rovin a niv, kde převažují
hlavně borovicové lesy. Nadmořská výška se v zde pohybuje od 150 m n. m. u koryta řeky Moravy až
po nejvyšší nadmořskou výšku okolo 190 m n. m.
Na jihu a východě hraničí s Malými Karpatami, na severovýchodě s Myjavskou pahorkatinou
a Bílými Karpatami, které do okresu Senica zasahují jen okrajově, na severu hraničí s Chvojnickou
40
pahorkatinou a Dolnomoravským úvalem. Na západě zasahuje Dolnomoravský úval a od nížin
- průměrné měsíční teploty:
leden:
-2°C
červenec:
21°C
Vídeňské kotliny v Rakouska oddělená řekou Morava.
(Priemerná teplota…, 2010)
únor:
2°C
srpen:
20°C
Řešené území je tvořeno typickou rovinou, která se plynule svažuje západním směrem k toku
březen:
5°C
září:
11°C
řeky Moravy. Vlivem zrekultivování a přesměrování toku řeky Moravy se v jejím starém korytě
duben:
10°C
říjen:
4°C
zachovalo mnoho přirozených depresí a jam, které jsou trvale nebo občasně zaplavené vodou. Jsou to
květen:
15°C
listopad:
0°C
krajinářsky hodnotné mokřady s výskytem typické fauny a flóry. (AUREX, s.r.o., 2007, b)
červen:
18°C
prosinec:
2°C
3.2.6.1.1 PEDOLOGICKÉ POMĚRY
3.2.6.4 VĚTRNOST
Na Slovensku v ročním chodu převládá jihozápadní a západní proudění, avšak existují
Území katastrálního území Sekule tvoří převážně méně úrodné půdní typy, fluvizemě a
regionální výjimky například v Záhoří převládá jihozápadní vítr o síle 2 - 4 m.s-1. Nejsilnější větry
černice na křemičitých vátých píscích a terasovitých štěrkopíscích. Půdokryvné typy tvoří
jsou na Slovensku v zimním období v důsledku velkých rozdílů v tlaku vzduchu. Ale ty nejsilnější
písčitohlinité zeminy, různé hloubky a složení s velkou propustností. (ENVING spol. s r.o., 2006)
větry by se v okresu Senica vyskytnout neměly. (Podnebí, 2008)
Zemědělská půda je nejvýznamnějším přírodním zdrojem nejenom z hlediska výměry, ale i z
hlediska bonity půdy. Největší plochu regionu zabírá orná půda, která nahradila původní lesy.
3.2.6.5 SRÁŽKY
Celková výměra zemědělské půdy v okrese Senica je 39 791 ha. (POH, (2005)) I díky příznivému
klimatu tato oblast patří mezi nejproduktivnější zemědělské oblasti Slovenska.
Vlivem Malých Karpat se v širším zájmovém území vytvořily bioklimatická pásma, které se
odlišují stoupajícím množstvím srážek směrem k pohoří. Pro tuto oblast je typický relativní
3.2.6.2 GEOLOGICKÉ POMĚRY
nedostatek srážek během celého roku. Průměrné roční množství srážek se pohybuje mezi 500 - 550
mm. Průměrné roční hodnoty klimatického ukazatele zavlažovaní se pohybují v rozmezí 150 - 200
Geologickou stavbu území tvoří kvartérní sedimenty, ve vrchní části překrytými fluviálními a
mm. Počet dní se sněhovou pokrývkou je maximální 40 dní v roce. (AUREX, s.r.o., 2007, b)
písčitými hlínami. Staré ramena meandrů jsou vyplněny jemnými sedimenty rašelinového původu.
Sedimenty Kútské deprese, převážně fluviálního původu, dosahují výraznou mocnost.
3.2.6.6 HYDROLOGICKÉ POMĚRY
Podle inžinýrskogeologické rajonizáce Slovenska (Atlas krajiny ČR, 2010) se dotčené území
nachází v rajónu údolních říčních naplavenin terasových stupňů a eolitických písků.
Celý okres Senica se nachází v blízkosti tří řek, Moravy, Váhu a Dunaje. Obec Sekule se
nachází v blízkosti soutoku řeky Moravy, Dyje a Myjavy. Okres Senica spadá do povodí řeky
3.2.6.3 KLIMATOLOGIE
Moravy, která pramení v pohoří Kralický Sněžník. Průměrný průtok v Lanžhotě, který je nejbližším
měřeným místem k obci Sekule, a který se nachází 79 km od ústí Moravy do Dunaje je 65,00 m³/s.
Borská nížina patří do teplé, mírně suché klimatické oblasti s mírnou zimou, s průměrně 50 a
Plocha povodí je v těchto místech 9721,81 km² a hodnota stoleté vody je 791,0 m³/s.
více letními dny během roku, s denním maximem teplot vzduchu vyšším nebo rovným 25 °C. V lednu
V okrese se nenachází žádný zdroj pitné vody, ale je tu několik pramenů minerálních
s teplotami vyššími než -3 °C a indexem zavlažovaná 0 až -20. Průměrná roční teplota v katastrálním
a termálních vod. Z nichž nejvýznamnější jsou dva prameny sirovodíkové vody v Smrdácích. (POH,
území obce Sekule je uváděna mezi 11 - 12 °C. Území je dobře provětrávané, řadí se do oblasti nížin
(2005)) A další dva se nachází přímo v katastrálním území obce Sekule, které jsou předmětem
se sníženým výskytem mlh. Počet inverzních situací je nízký. (AUREX, s.r.o., 2007, b)
rozvoje cestovního ruchu v obci, kde je díky nim plánované termální koupaliště.
41
3.2.7 SEKUNDÁRNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA
společenství lesů na vátých píscích, jakož i druhů typických pro mokřady. Při hodnocení dotčeného
území vycházíme z monitoringu v r. 2000-2006 zaměřeného na monitoring mokraďných stanovišť a
3.2.7.1 ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA
migračních cest velkých savců narušených dálnicí D2. Společenství suchozemských obratlovců
dotčeného území tvoří stepní, lesní a vodní druhy.
V obci Sekule a i v celé oblasti Záhorské nížiny dominuje v rámci zemědělských půd orná
Během několikaletého monitoringu jsme v hodnoceném území zjistili 10 druhů obojživelníků
půda, která z katastrálního území obce zaujímá 1 171,429 ha, což je 80,95 % z plochy orné půdy.
(Amphibia), 4 druhy plazů (Reptilia), 130 druhů ptáků (Aves) a 13 druhů savců (Mammalia). Počet
Podíl zemědělské půdy z celkové výměry ploch katastrálního území Sekule je 62,68 %, což
druhů je však vyšší, protože nebyli monitorovaní drobní zemní savci (Macromammalia) ani netopýři
představuje průměrnou hodnotu. Území obce Sekule tvoří převážně méně úrodné genetické půdní
(Chiroptera). Podobné monitorování obojživelníků bylo jen okrajové. Všechny zjištěné druhy
typy. Ornice obsahuje nízké procento humusu. Jde převážně o středně úrodné, málo úrodné až
obojživelníků, plazů i savců jsou chráněny ať již ve smyslu legislativy Slovenské republiky nebo ve
neúrodné půdy.
smyslu mezinárodních úmluv. V seznamu zjištěných druhů suchozemských obratlovců se nacházejí 2
druhy obojživelníků evropského významu, 17 evropsky významných druhů ptáků a jeden evropsky
3.2.7.2 FLORA
významný druh ze savce. (ENVING spol. s r.o., 2006)
Složení ornitocenózy, ale i obojživelníci a savci zjištěné na území Borské nížiny jsou silně
Z chráněných druhů rostlin jsme na dotčeném území plánovaného golfového hřiště, podle
ovlivněni blízkostí řeky Moravy, kterou vede nadregionální migrační koridor.
zákona o ochraně přírody a krajiny zaznamenaly výskyt jen třech druhů národního významu:
Eryngium plánům, Festuca dominii a Spergula morisonii. Což bylo zjištění na základě terénního
3.2.7.3.1 VÝZNAMNÉ MIGRAČNÍ KORIDORY ŽIVOČICHŮ
průzkumu vegetačního klidu v lednu 2007. (ENVING spol. s r.o., 2006)
Dotčené území se nachází v bezprostřední blízkosti nadregionálního migračního koridoru
3.2.7.2.1 DŘEVITÁ VEGETACE
vedoucího tokem řeky Moravy. Původní migrační koridor velkých savců mezi lužními a borovými
lesy Borské nížiny byl již v minulosti přerušen výstavbou dálnice D2. (ENVING spol. s r.o., 2006)
Z pohledu Trnavského kraje má Senica nejvyšší lesnatost. Z celkové plochy zabírají lesní
porosty 31,57 %. V oblasti Malých Karpat převládají lesy dubové a bukové a v oblasti Záhorské
3.2.7.4 VODNÍ TOKY A VODNÍ PLOCHY
nížiny porosty borovicové. (Atlas krajiny ČR, 2010)
Plocha lesů v obci Sekule je zhruba 464 ha (tj. 20 % celkové výměry katastrálního území).
Území se nachází v povodí řeky Moravy a jejich levostranných přítoků řeky Myjavy a
Přirozený vegetační kryt se zachoval v okolí řeky Moravy v podobě lužního lesa, který tvoří měkký
Rudavy. Řeka Myjava protéká okolo Sekulí ze severní strany a řeka Rudava naopak z jižní. Řeka
luh s převahou topolů, vrb a javoru polního, jasanu a osiky, v nichž je bohatě vyvinuta křovitá etáž. V
Myjava a Rudava se vlévají do Moravy, ta do Dunaje a následně do Černého moře a Atlantského
centrální části Záhorské nížiny kvůli písčitému podložím dominuje borovice sosna. Borovicový les
oceánu.
byl vysazen na pískových dunách a v současnosti s příměsí akátu. (ENVING spol. s r.o., 2006)
V okrese se nacházejí vodní nádrže různého původu, mezi které patří močály a vodní plochy
vytvořené těžbou štěrkopísku a rašeliny. Tři takové se nacházejí i v těsné blízkosti obce Sekule, které
3.2.7.3 FAUNA
slouží k rybolovu a turistice.
V okrese Senica se nacházejí i nádrže, které akumulují vodu vodních toků. Největší z nich je
Obec Sekule se nachází na území vátých písků Borské nížiny, vyznačujících se výskytem
teplomilných pískomilných druhů živočichů typických pro panenské oblast Slovenska, sušších
Kunovská přehrada s rozlohou 63 ha. Další vodní nádrže se nacházejí na jihovýchodně od obce
Sekule, jsou to vodní nádrž Dolní studená voda a Horní studená voda.
42
3.2.7.5 SÍDELNÍ ÚTVARY
Nejbližším velkoměstem v oblasti je hlavní město Slovenské republiky, Bratislava, kde žije
428 791 obyvatel. Okres Senica má dvě sídla se statutem města a těmi jsou Senica a Šaštín - Stráže.
Počet obcí v kraji je 29.
3.2.7.6 PRŮMYSL
Průmyslově-zemědělský region s rovnovážným zastoupením téměř všech odvětví.
Nejvýznamnějším je energetický průmysl, který reprezentuje atomová elektrárna Jaslovské Bohunice
3.2.7.8 LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Lesnickou prvovýrobu v katastrálním území Sekule zajišťují Lesy SR, odštěpný závod Šaštín
Stráže, LHC Borský Svatý Júr. Lesy jsou ve správním území Sekule začleněny do tří kategorií:
- Hospodářské lesy, jejichž prvořadá funkce je produkční. Patří sem hlavně porosty borových lesů
severně, jižně a jihovýchodně od zastavěného území obce.
- Ochranné lesy, které rostou v ekologicky nepříznivých poměrech. V řešeném území jde o plochy
lesů v inundačním území Moravy s výměrou téměř 190 ha. Jde téměř výhradně o listnaté lesy, tzn.
měkký lužní les.
a vodní dílo Gabčíkovo, sice se nenacházejí v daném okrese, ale v kraji ano a díky jejich významu a
- Lesy zvláštního určení. To jsou lesy s mimoprodukčními funkcemi. Na území obce Sekule jde v této
velikost se svým vlivem dotýkají i okresu Senica.
kategorii o dvě plochy v severovýchodní části katastrálního území s výměrou cca 10 ha. A jedna z
Největší podniky v okrese jsou většinou zaměřeny na průmysl a jsou soustředěny ve městě
nich je v dotyčném území KS CR při pískoven. (ENVING spol. s r.o., 2006)
Senica. Kovotvar, v. d. Kúty, LSA, a. s. Skalica, Grafobal, a. s. Skalica, Slovenský hodváb, a. s.
Senica; Nafta, a. s. Gbely. (Trnavský samosprávný kraj, 2010)
3.2.7.9 TĚŽEBNÍ AREÁLY
Co se týká konkrétně obce Sekule, tak je zde dobře zásobená obchodní síť, rozvinuté služby a
stále více výrobních provozů. Známá je sekulská keramika s privátním muzeem, pekárna, výroba
Nerostné bohatství v okrese Senica je zastoupeno ropou a zemním plynem, ložisky cihlářských
stavebního materiálu, chov koní, truhlářství a výroba trvanlivých masných výrobků a pod. (Obec
surovin, vápenců, dolomitů, sklářských a slévárenských písků a štěrkopísků. Vzhledem k rozsahu
Sekule…, 2008, b)
jejich zásob, které nemůže podstatnou měrou ovlivnit ekonomický rozvoj kraje, má jejich využívání
převážně místní význam. (Trnavský samosprávný kraj, 2010)
3.2.7.7 ZEMĚDĚLSTVÍ
3.2.7.10 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
V celém okresu Senica působí 285 zemědělských podniků a 1663 soukromě hospodařících
rolníků. Z důvodu příznivých klimatických podmínek (nejteplejší oblast Slovenska) je zemědělství
Obec je zhruba jednou třetinou zásobena z místního veřejného vodovodu dokončeného v roce
nejrozšířenější aktivitou v regionu. Katastrální území Sekule je zařazené do krmno-žitno-pšeničné
2006 jako společná stavba s obcí Moravský sv. Ján. Vodní zdroj se nachází severně od obce Sekule.
oblasti. Rostlinná výroba je zaměřena především na pěstování pšenice a ječmenu, kukuřice, cukrové
Součástí stavby bylo vybudování čerpací stanice, úpravny vody a vodojemu. Obec Sekule je
řepy, slunečnice a řepky. Zvyšuje se pěstování brambor. (Trnavský samosprávný kraj, 2010)
zásobována také z veřejného vodovodu situovaného podél komunikace Borský sv. Júr - Sekule tj. v
V katastrálním území Sekule dnes hospodaří - BOSPOR, s.r.o. a AGROPLANT, s.r.o..
dotykových polohách řešeného území řešeného golfparku. (ENVING spol. s r.o., 2006)
(ENVING spol. s r.o., 2006)
3.2.7.11 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
Skládka komunálního odpadu se v katastrálním území Sekule nenachází. Ale nachází se tu
množství divokých skládek, několik z nich je dokonce přímo na území plánovaného golfového
43
areálu, na severovýchodě a na jihu území. Domovní odpad je svážený místní autorizovanou
3.2.8.2 HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ
organizací na skládku v Záhoří. Množství komunálního odpadu v tunách je ročně kolem 350 t / rok.
(ENVING spol. s r.o., 2006)
První písemná zmínka o obci Sekule pochází z roku 1397. O obci se zde pojednává jako o
farnosti „Szekula“. Další písemná zmínka o obci pochází z roku 1402, ze středověku, kdy patřila k
3.2.7.12 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
hradnímu panství Ostrý Kameň a jmenovala se Boldogazzonfalva (obec Matky Boží). Arpádovci
přivedli do Záhoří strážné posádky Kumánů, Plavců a Sikulů, aby hlídali hranice Uherského
Obec leží mezi paralelními trasami železnice, dálnice D2 a komunikace I / 2, která prochází
západní částí obce. Železniční stanice obce Sekule leží na východním okraji, mimo souvislou
zástavbu. Železniční uzel v tomto okresu představuje obec Kúty. Kúty - Senica - Trnava, Kúty Bratislava, Kúty - Brno - Praha. Železniční zastávka je přístupná z místní komunikace, která je vedena
království. Místní obyvatelé se zabývali zemědělstvím, vinohradnictvím a pěstováním tabáku, který
prodávali na Moravě a v Rakouskou. (Obec Sekule…, 2010)
Od konce 15. století patřila obec panství hradu Ostriež a postupně různým dalším šlechtickým
rodům. V 16. století bylo území obce částečně osídleno Chorvaty. V letech 1768 - 1935 měly Sekule
mimoúrovňově pod dálnicí D2 směrem na Borský Svatý Júr a Šaštín - Stráže. Silniční komunikace I /
vlastní městský úřad. V roce 1768 byla provedena v obci Sekule (Secu, Sekelyfulva, Székelfa)
2 spojuje Sekule se sousedními obcemi Kúty, Moravský Svatý Ján a Velké Leváre.
urbárská regulace, součást reforem Marie Terezie. Po deseti letech, v roce 1989, se obec oddělila od
Pro potřeby nepravidelné letecké dopravy slouží letiště v Piešťanech, které splňuje
mezinárodní kritéria, a které je ze Sekulí nejblíže. Nejbližším velkým mezinárodním letištěm je pak
letiště v Bratislavě a menším v Brně.
3.2.8 TERCIÁLNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA
3.2.8.1 SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ
Moravského Svatého Jána a existuje jako samostatná obec. (AUREX, s.r.o., 2007, b)
3.2.8.3 SPORT, TURISTIKA A CESTOVNÍ RUCH V OBLASTI
3.2.8.3.1 GOLFOVÁ HŘIŠTĚ V KRAJI
A jelikož hráči prostřednictvím golfu rádi poznávají krásy země. Není z jejich hlediska a z
hlediska cestovního ruchu vůbec na škodu, že se v Záhoří golfových hřišť začíná stavět čím dál víc. Z
Obec Sekule leží 5 km od státní hranice s Rakouskem a 9 km od státní hranice s Českou
republikou. Je bezprostředně územně propojená s obcí Moravský Svatý Ján, se kterou byla v letech
1979-1989 administrativně sloučena.
Území obce Sekule se rozkládá na ploše 2 254 ha s celkovým počtem trvale bydlících obyvatel
pozice golfových nadšenců to může být ku prospěchu, protože raději navštěvují oblast, která jim toho
může víc nabídnout a ukázat, xxxxx kde mohou golfové hřiště střídat a postupně tak na poměrně
malém území navštívit spoustu zajímavých míst. Záhorská nížina se tak stává novým malým rájem
golfistů.
1 618 podle posledního sčítání počtu obyvatel v roce 2001. Obec se nachází v okrese Senica,
Golfová hřiště budou vybudovány v Sekulích, Šajdíkových Humencích, Skalici, Malackách a
Trnavského samosprávního kraje, v Záhorské regionu, který tvoří okresy Malacky, Senica, Skalica a
u Zohoru. Nejméně problematické, ve vztahu k životnímu prostředí, je navrhovaný golfový park v
Myjava. Subregionálním centrem obce je město Šaštín.
Sekulích. Naopak nejproblematičtější jsou hřiště v Šajdíkových, v Humencích a v Malackách.
Okres Senica, ve kterém leží obec Sekule má rozlohu 684 km². V okrese k roku 2001 žilo 60
891 obyvatel, takže hustota zalidnění je 89,02 ob./km². V okrese se nachází 29 obcí a 2 města.
Okres leží v Trnavský kraj, o rozloze 4 147 km² a celkovým počtem obyvatel k roku 2008 557
151 a tudíž hustota zalidnění je 134,4 ob./km². Na území kraje se nachází 249 obcí a 16 měst.
Golfové parky v této oblasti dostávají zelenou i díky rozvoji turizmu, cestovního ruchu a
potenciálu zaměstnat desítky místních obyvatel. Konkrétně v Sekulích by zaměstnání mělo najít
stovky místních obyvatel. Obec se rozhodla orientovat na cestovní ruch a ubytování u golfového
hřiště zaplnit nejen v letní sezóně, ale i v zimě. Proto ve spolupráci s investorem, kterým je holandská
společnost, by ráda vybudovala i termální koupaliště s celoročním provozem. (Golfové hřiště v
Sekulích, 2010)
44
3.2.8.3.2 STÁVAJÍCÍ ZAŘÍZENÍ TURISMU, SPORTU A REKREACE V OBCI SEKULE
tureckých válek. Dalšími památkami v obci jsou kaple Sedmibolestné pany Marie, která stojí na
starém hřbitově. Pochází z 19. stol. a je v klasicistním slohu. Kolem jsou desítky náhrobních kamenů,
- funkční fotbalové hřiště ve středu obce
- AGROFARMA (pěstování pícnin, výcvik, přeprava a prodej koní, perspektivní rekreační ježdění a
rekreační ubytování)
- tréninkové fotbalové hřiště na severním okraji obce
- sportovní plochy a tělocvična v areálu základní školy
3.2.8.3.3 CYKLISTICKÉ TRASY V BLÍZKOSTI ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ GOLFPARKU SEKULE
- značená cyklistická trasa pod názvem Z Kút do Moravského Svatého Jána, (délka 17 km), začíná na
které jsou z baroka a klasicismu. V obci se nachází i pomník padlým za 1. světové války, který je také
na starém hřbitově. Dále se tu ještě nachází kaple, situovaná při cestě na železniční stanici a několik
křížů okolo cest.
Díky snadné a rychlé dopravě není problém navštívit památky a zajímavosti v celém regionu.
Pro inspiraci to může být Hrad Branč v obci Podbranč, hrad Korlátka v obci Cerová, hrad Stráže v
obci Šaštín, hrad Jablonica v obci Jablonica, památka ZHM - Rodný dům Jána Hollého Borský
Mikuláš, galerie Záhorská galérie v Senici, muzeum MKM - Literárně a vlastivědné muzeum Svatý
Júr Svatý Júr, muzeum Samuela Jurkoviča Sobotište nebo muzeum Památný pokoj Josefa Miloslava
Hurbana Hlboké.
hraničním přechodu s Českou republikou v Kútech, vede přes Borský Svatý Júr, Sekule a Moravský
Svatý Ján až k hraničnímu přechodu přes řeku Moravu (směrem na Hohenau),
3.2.8.5 ROZVOJOVÉ PROJEKTY CESTOVNÍHO RUCHU OBLASTI OBCE SEKULE
- značená cyklistická trasa pod názvem Moravská cyklostezka - zákoutími říční nivy Moravy (délka
64 km) do Děvína,
- značená cyklistická trasa pod názvem Kolem řeky Moravy - Po nábřežích řeky Moravy (délka 37
Uvedené lokality představují významný rekreační a kulturně-společenský potenciál regionu a
příhraničních oblastí v dotyku Česka, Rakouska a Slovenska.
km) do Holiča,
- značená cyklistická trasa pod názvem Na hraniční přechod Hohenau (délka 0,8 km).
3.2.8.5.1 KRISTKOVA PODYJSKÁ GLYPTOTÉKA
(AUREX, s.r.o., 2007, b)
Novodobou součástí obce Sekule je Kristkova podyjská glyptotéka, vybudovaná v roce 2004.
3.2.8.3.4 TURISTICKÉ TRASY V OKOLÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ GOLFPARKU SEKULE
Jedná se o sbírku sochařských děl, které jsou rozmístěny podél řeky Dyje, od jejího pramene až po
soutok Dyje a Moravy, na tzv. strojstátí Česka, Slovenska a Rakouska. Projekt se týká řešeného
V blízkosti řešeného areálu se nacházejí tři významné turistické chodníky. Pod zeleně
označeným chodníkem vede trasa v obce Šaštín - Stráže k vodní nádrži Horní Studená voda. Druhým,
modře označeným chodníkem vede trasa z obce Lakšárska Nová Ves k vodní nádrži Horní Studená
území, protože cílový bod trvalé mezinárodní kulturní trasy je umístěn v katastrálním území obce
Sekule. Najdeme tady poslední sochu s názvem "Hledající". Napovídá, že cesta za poznáním nikdy
nekončí a otvírá stále nové a nové obzory. (10. zastavení..., 2010)
voda a třetí turistická trasa vede z obce Lakšárska Nová Ves (z CHKO Malé Karpaty) do obce Závod,
označená červeně.
3.2.8.4 PAMÁTKY
3.2.8.5.2 BAŤŮV KANÁL
Dalším zajímavým projektem je návrh na revitalizaci Baťova kanálu a perspektivní rekreačněsportovní a kulturně-společenské využití jeho území v širších regionálních až mezinárodních
Dominantou celé obce je nyní kostel Narození Panny Marie na náměstí, což je římsko-
souvislostech. (AUREX, s.r.o., 2007, b)
katolický kostel z roku 1878, postavený na místě původního kostela z roku 1692, zničeného během
45
3.2.8.5.3 ARCHEOPARK
Mezinárodní kulturně-společenský význam bude mít také plánovaný Archeopark v lokalitě
Mikulčice - Kopčany.
3.2.8.5.4 AQUAPARK SEKULE
Jak již bylo zmíněno výše v katastrálním území obce Sekule se nachází dva termální prameny.
Jsou významným a perspektivním místem, pro realizování investičních záměrů v obci. Jednalo by se o
ambice vybudovat sportovně-rekreační komplex na bázi využití geotermálních vod v lokalitě s
výhodnými dopravními vazbami na silniční a železniční dopravu.
3.2.8.6 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Územní systém ekologické stability katastrálního území Sekule tvoří všechny následující
prvky, regionálního a nadregionálního významu. Z toho poslední tři zasahují i do řešeno území
golfového areálu.
- biokoridor nadregionální
-
nBK
Tok řeky Moravy
POP
- plocha orné půdy v katastrálním území
ESOP
- ekologický stupeň orné půdy
PZA
- plocha zahrad v katastrálním území
ESZA
- ekologický stupeň zahrad
PTT
- plocha trvalých travních porostů v katastrálním území
ESTT
- ekologický stupeň trvalých travních porostů
PLE
- plocha lesů v katastrálním území
ESLE
- ekologický stupeň lesů
PVO
- plocha vodních ploch v katastrálním území
ESVO
- ekologický stupeň vodních ploch
PZP
- plocha zastavěného území v katastrálním území
ESZP
- ekologický stupeň zastavěného území
POSP
- ostatní plocha v katastrálním území
ESOSP
- ekologický stupeň ostatních ploch
CPKU
- celková plocha katastrálního území
SES
- stupeň ekologické stability
(ø hodnota 0,77)
(ø hodnota 3,0)
(ø hodnota 4,0)
(ø hodnota 5,0)
(ø hodnota 4,0)
(ø hodnota 1,0)
(ø hodnota 0,50)
(ENVING spol. s r.o., 2006)
Stupeň ekologické stability v k.ú. Sekule SES = 2,15. Podle používané klasifikace v rámci
- biocentrum provincionální -
pBC1 Moravsko - Dyjský luh
- biocentrum regionální
-
rBC27 Sekule - Písky
území má střední ekologickou stabilitu. Rozložení ploch s vyšším koeficientem ekologické stability
- biokoridor regionální
-
rBK24 Řeka Myjava
jsou soustředěny na západě katastrálního území a severně resp. severozápadně od obce, kde se plánují
metodiky pro vypracování regionálních územních systémů ekologické stability, dotčené katastrální
i jednotlivé aktivity předkládaného záměru. (ENVING spol. s r.o., 2006)
(ENVING spol. s r.o., 2006)
Stupeň ekologické stability řešeného území charakterizujeme z hlediska zastoupení ekologicky
3.2.8.7 CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
stabilních ploch. Výpočet stupně ekologické stability (SES) byl získán váhovým koeficientem podílu
zastoupení jednotlivých ploch za celé katastrální území podle následujícího vztahu.(ENVING spol. s
r.o., 2006)
Na Slovensku je spousta zajímavých a okouzlujících území a přírodních krás. Největším
bohatstvím Slovenska je bezpochyby jeho biologická a krajinná biodiverzita. Kromě svého vědeckého
a kulturního významu tvoří základ pro zachování produkční schopnosti krajiny a je předpokladem pro
POP . ES + PZA . ESZA + PTT . ESTT + PLE . ESLE + PVO.ESVO + PZP . ESZP + POSP .ESOSP
SES = ..................................................................................................................................................................
CPKÚ
rozvoj cestovního ruchu. (Straka, 2005)
Dotknuté území golfparku se nachází v 1. stupni ochrany podle zákona č.. 543/2002 Sb.z. o
ochraně přírody a krajiny ve znění dalších předpisů.
46
3.2.8.7.1 CHRÁNĚNÉ, VZÁCNÉ A OHROŽENÉ BIOTOPY V GOLFPARKU
- vnitrozemské Panonské pískové duny (Pá 1), prioritní biotop
3.2.8.7.3 NIVA ŘEKY MORAVY
Niva řeky Moravy je zapsána do seznamu mezinárodně významných mokřadů. Niva řeky
Moravy má celkovou rozlohu 4 971 ha. Tvoří ji člověkem téměř nenarušené vodní, bahenní, luční a
- vřesoviště (Kr1)
lesní společenstva s početným výskytem chráněných a ohrožených druhů fauny a flory.
- bezkolencové louky (Lk4)
- vrba-topolové lužní lesy (Ls1.1), prioritní biotop
3.2.8.7.4 KAČENKY
- jasanovo-olšové podhorské lužní lesy (Ls1.3), prioritní biotop
- vlhko a kyselo březovo-dubové lesy (Ls3.6)
(ENVING spol. s.r.o., 2006)
Do seznamu navrhovaných evropsky významných území bylo zařazeno výnosem MŽP SR
Obecně chráněny jsou i všechny biotopy mokřad, kromě uvedených národně (Kr8, Ls 7.4) a
evropsky významných mokradných stanovišť (Ls1.1) jsou pod ochranou Ramsarské úmluvy (Úmluva
o mokřadech) i další stanoviště nacházející se na území (Vo6, Lk11). (ENVING spol. s r.o., 2006)
V bezprostředním okolí obce leží chráněná krajinná oblast CHKO Záhorie a dále na východ
CHKO Malé Karpaty. CHKO Záhorie zasahuje svým severním výběžkem přímo do západní části
řešeného území obce Sekule. V západní části řešeného území se nachází zapsána Ramsarská
č.3/2004-5.1 ze dne 14.7.2004. Nachází se v katastrálním území Sekule a Moravský sv. Ján. Výměra
navrhovaného území evropského významu je 241,27 ha. Navrhované území je v 2. stupni ochrany, z
důvodu ochrany stanovišť evropského významu. Řeky s bahnitými až písčitými břehy, přirozené
eutrofní a mezotrofní stojaté vody s vegetací plovoucích a ponořených cévnatých rostlin, lužní
doubravo-jilmovo-jasanových lesů kolem nížinných řek, nivní louky a spousty druhů evropského
významu. (ENVING spol. s r.o., 2006)
mokřadová lokalita mezinárodního významu Niva řeky Moravy, dále lokalita Kačenky, navrhované
území evropského významu z důvodu ochrany stanovišť evropského významu a chráněné ptačí území
3.2.8.7.5 ZÁHORSKÉ POMORAVÍ
Záhorská Pomoraví navrhované z důvodu ochrany stanovišť ptáků evropského významu a
stěhovavých druhů ptáků s cílem zajistit jejich přežití a rozmnožování. (AUREX, s.r.o., 2007, b)
Chráněné ptačí území Záhorské Pomoraví představuje soustavu zachovaných a různé
vyvinutých mokřadů (toky, ramena, kanály, bažiny, mokré louky, lužní lesy a periodické luže). Je
3.2.8.7.2 CHKO ZÁHOŘÍ
jedním ze tří nejvýznamnějších území na Slovensku pro hnízdění a přezimování ptáků. V území
pravidelně hnízdí více než 1% národní populace druhů. (ENVING spol. s r.o., 2006)
Chráněná krajinná oblast Záhoří zahrnuje širší území nivy Moravy. Rozprostírá se na území
Bratislavského a Trnavského kraje. Hranice v rámci katastrálního území Sekule probíhá zhruba
Malolevárským kanálem a na severu silnicí I / 2. CHKO Záhoří má rozlohu 27 522 ha. Území CHKO
je v 2. stupni ochrany. (ENVING spol. s r.o., 2006)
47
3.2.9
HODNOCENÍ
SOUČASNÉHO
STAVU
CELKOVÉ
KVALITY
ŽIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ NA ÚZEMÍ GOLFPARKU
3.2.10 HODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH ZMĚN NA ÚZEMÍ GOLFPARKU, JAKO
DŮSLEDEK VÝSTAVBY A ÚDRŽBY
Z hlediska kvality a pohody života člověka je možné dotčené prostředí obce charakterizovat
Struktura země katastrálního území Sekule je hodnocena jako ekologicky středně stabilní a
pohodovým venkovským způsobem života. Z hlediska funkčních a estetických vztahů by bylo třeba
tudíž je i středně únosná a středně zranitelná. Dotčené území komplexního střediska cestovního ruchu
urychlit investiční aktivity v oblasti stavu stavebních objektů, technické infrastruktury a veřejné
Sekule má vyšší ekologickou stabilitu a tím i vyšší únosnost. Důsledkem výstavby a údržby golfového
zeleně.
hřiště bude hlavně vliv antropizačních tlaků na lesnické využívání území a ústupem od zemědělského
Vzhledem k velkému množství ornice, která se v dané lokalitě nachází, jsou půdy velice
využívání území (sečení, orání), což dává prostor na živelné jevy v rámci neřízené rekreace, ukládání
zranitelné vzhledem k působení větrné eroze. Horniny a půdy jsou citlivé na znečištění pro vysokou
odpadů, ruderalizáce a průnik invazních druhů rostlin. Velmi zranitelný je i zdravotní stav a biotická
filtrační propustnost. Z regionálních syntéz však nevyplývají indikace o chemické kontaminaci. Už
složka místních biotopů, hlavně acidofilní borovicové a dubovo-borovicové lesy, vřesoviště,
delší dobu se v katastrálním území obce a dokonce přímo v areálu plánovaného golfového hřiště se
vnitrozemské panonské pískové duny a olšové lesy s původní dřevitou a bylinnou vegetací. Jakýkoliv
nachází divoké skládky, které jsou dílčím faktorem ekologické zátěže.
zásah do jejich prostředí působí zranitelně na všechny druhy. (ENVING spol. s r.o., 2006)
Ovzduší vykazuje nižší zranitelnost ve vztahu k obsahu škodlivin v ovzduší z důvodu absence
Nejvýraznější narušení stability, už tak dost znečištěných podzemních i povrchových vod,
významnějších zdrojů znečišťování ovzduší v širším okolí a z důvodu dobrých rozptylových poměrů.
může způsobit údržba kvality trávníku, které jsou velice náročné na dodávání živin, formou hnojiv a
(ENVING spol. s r.o., 2006)
závlahy do půdy.
Povrchové vody v prostředí se vyznačují minimální únosností ve vztahu k dalším
antropizačním tlakům vyplývajících ze zemědělského, komunálního a průmyslového prostředí
3.2.10.1 NÁVRH DOPRAVNÍHO ŘEŠENÍ NA ÚZEMÍ GOLFPARKU
obecně. Toky jsou značně znečištěné a podle trendů v poslední době se stav nezlepšuje. Podzemní
vody dosahují míně kritické hodnoty v porovnání s povrchovými toky. Geogenně a antropogenně
Areál golfparku má navrhovaný hlavní dopravní přístup ze silnice I / 2 z navrhované okružní
podmíněná náchylnost však bude přetrvávat, proto je jejich únosnost na další vnější vlivy výrazně
křižovatky. Přibližně 500 m jižně je navržen další dopravní vstup do areálu, který obslouží sportovní
nízká.
areál, areál občanské vybavenosti, rekreační komplex "V lese" a rekreační komplex "Golf".
S ohledem na kvalitu a plošné zastoupení biotopů přítomných v území a zdravotní stav lesních
porostů, je biotickou složku životního prostředí hodnoceného území možné považovat za velmi
Navrhované body napojení areálu golfparku na cestu I / 2 jsou umístěny v místech stávajících
napojení polních cest.
zranitelnou. Nejvíce zranitelné budou v území acidofilní borové a dubovo-borovicové lesy, vřesoviště,
Navrhované řešení má dostatečnou rezervu kapacity (36%) a v budoucnu při vybudování
vnitrozemské panonské pískové duny a slatinné olšové lesy s doprovodnou dřevitou a bylinnou
dalších napojení na dálnici D2 a posunu hranice intravilánu obce, kdy dojde ke změně poměrů ve
vegetací. Jakýkoliv zásah do jejich prostředí působí zranitelně na všechny druhy. Z hlediska živočichů
směrování dopravy a k přerozdělení dopravních proudů, je dostatečná rezerva kapacity posuzované
jsou nejzranitelnější biotopy hnízdících druhů vodních ptáků a některých druhů vázaných na pobřežní
křižovatky pro zvládnutí objemu dopravy na dotyčném úseku silnice I / 2. (AUREX, s.r.o., 2007, b)
vegetaci. (ENVING spol. s r.o., 2006)
Podle mapy hodnotící území SR v pěti stupních kvality životního prostředí (Zpráva o stavu
3.2.10.1.1 STATICKÁ A HROMADNÁ DOPRAVA
životního prostředí SR v roce 2004, MŽP SR) není dotčené území katastrálního území Sekule
přiřazené k žádné zatížené oblasti. Nejbližší zatížená oblast s nejvíce narušeným životním prostředím
je Bratislavská oblast. Podle mapy kvality životního prostředí je území katastrálního území Sekule
klasifikováno převážně jako prostředí narušené. (ENVING spol. s r.o., 2006)
Plochy statické dopravy v areálu golfparku jsou navrhované s použitím eko - prvků
(zatravňovací tvárnice a geomříže), čímž se zajistí lepší splynutí zpevněných ploch komunikací s
48
okolními přírodními plochami a vytvoří se vhodná klima v jejich okolí. Na plochách parkovišť jsou
3.2.10.2 LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ NA ÚZEMÍ GOLFPARKU
navrhovány plochy vysoké, střední a nízké zeleně s ochrannou a izolační funkcí. (AUREX, s.r.o.,
Na severu katastrálního území, kde má vzniknout nejen golfpark, ale i aquapark, budou
2007, a)
Parkoviště budou ze zámkové dlažby nebo s mlatovým povrchem. S garážovým parkování se
počítá pouze v rámci rezidenční části.
dominovat lesy se sociálně-rekreační funkcí. Jejich hlavním zaměřením proto budou funkce krajinné
zeleně (lesy zvláštního určení) s ozdravnou a rekreační funkcí. V těchto plochách lesa budou
vytvořeny turistické stezky, doplněné mobiliářem a rekreační vybaveností.
Vzhledem k plánované změně funkčního využití zachovalých lesních porostů v areálu
3.2.10.1.1.1 NÁROKY NA PARKOVÁNÍ
golfparku, vznikne charakter parkové krajiny. Lesní porosty se změní na trvalé travní, bylinné a
křovité porosty. V budoucnu by mohly být plochy lesních porostů po souhlasu příslušného orgánu
(jedno stání je cca 5x2,5 = 12,5 m2)
státní správy lesního hospodářství přeřazeny do kategorie lesů zvláštního určení s mimoprodukční
POČET POVRCHOVÝCH STÁNÍ
POČETGARÁŽOVÝCH STÁNÍ
VARIANT I
VARIANT I
VARIANT II
VARIANT II
funkcí pro plnění funkcí společensko - zdravotních, resp. rekreačních. (AUREX, s.r.o., 2007, b)
V jihozápadní části golfparku je plánována v rámci lesního porostu přírodní galerie a
výhledově sportovní plochy a zařízení ve vazbě na navrhovaný golfový areál. Obě navrhované plochy
sportovní vybavenosti budou tvořit ucelený sportovní komplex. Podél jižní hranice golfového areálu
Golfový klub
165
165
-
-
Parkoviště pro
se také uvažuje s pásem lesních porostů, který navazuje na stávající plochy lesa a současně plynule
navazuje na plochy sídelní zeleně. (AUREX, s.r.o., 2007, a)
9-jamkové hřiště
100
100
-
-
Technický servis
10
10
-
-
Hotel
300
300
-
-
vhodné výhledově vybudovat i ekodukt na překonání dálnice D2 jako bariérového prvku pro migraci
Fitness a koupele
50
50
-
-
zvěře mezi nivou řeky Moravy a masivem Nízkých Karpat. (AUREX, s.r.o., 2007, a)
Rekreační chaty
-
-
141
141
Ostatní plochy lesů na území obce jsou zachovány, pod jižní hranicí golfparku a podél dálnice
Rekreační domy menší
-
-
132
132
D2 a železniční tratě jsou navrhovány nové lesní pásy s ochrannou a izolační funkcí, podobně v
Rekreační domy větší
-
-
62
62
západní části katastru jsou navrhované menší enklávy lesních porostů v systému krajinné zeleně.
6-apartmánové domy
-
-
600
600
(AUREX, s.r.o., 2007, b)
1-apartmánové domy
-
-
100
50
Služby/Supermarket/
Jelikož hranicí golfparku prochází dálnice D2, je vhodné do budoucna uvažovat i o vytvoření
protihlukového valu podél této komunikace. Nad severní hranicí katastrálního území obce bude
3.2.10.3 SPOTŘEBA VODY
Maloobchod
100
100
-
-
Komerční zóna
1 300
1 000
-
-
Výpočet nárůstu potřeby vody je zpracován v souladu s úpravou Ministerstva zemědělství SR
Fotbal, tenis
25
25
-
-
č. 477/99-810 ze dne 29. února 2000 pro obě etapy návrhu rozvoje území. Při I. etapě bude nárůst o
65% vypočteného množství, ostatní nárůst je očekávaný při II. etapě rozvoje řešeného území.
Spolu
Tab. 2
2 050
1 750
1 035
985
(AUREX, s.r.o., 2007, b)
[Nároky na parkování v golfparku v Sekulích]
(ENVING spol. s r.o., b)
49
3.2.10.3.1 ODHAD NÁROKŮ NA ZÁVLAHY GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
ZÁVLAHA
OBDOBÍ
FREKVENCE SPOTŘEBA VODY V SUCHÉM
ZÁVLAH
ZÁVLAH
ROCE (80% normálu)
jamkoviště
3 mm
1.5. - 15.9.
110
22 750 m2 x 0,003 m x 110 = 7 500 m3
odpaliště
3 mm
1.5. - 15.9
110
17 215 m2 x 0,003 m x 110 = 5 680 m3
hrací dráhy
3 mm
15.5. – 1.8.
90
273 910 m2 x 0,003 m x90 = 73955 m3
cvičná louka
3 mm
15.5. – 1.8.
90
39 910 m2 x 0,003 m x 90 = 10 775 m3
terénní překážky
-
-
-
-
průvodní plochy
-
-
-
-
porosty mezi
jamkami (rough)
-
-
-
-
potřeba závlah celkem v suchem roku
97 910 m3
potřeba závlah v normálním roku
(63%) 63 640 m3
Tab. 3
[Nároky na závlahy v golfparku v Sekulích]
(ENVING spol. s r.o., b)
3.2.10.3.2 ZÁSOBOVÁNÍ ÚZEMÍ GOLFOVÉHO PARKU VODOU
Napojení areálu golfparku bude realizováno přes centrální vodoměrné šachty, situované na
jižní hranici areálu potrubím DN 100 s přímým připojením na areálové rozvody do akumulační
nádrže. Z akumulační nádrže bude zajišťován nerovnoměrný odběr, tj. maximální potřeby v denním
3.2.10.4 PŘEHLED PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ V GOLFOVÉM PARKU
Velkým přínosem pro obec Sekule je výrazné snížení nezaměstnanosti, které v dnešní době
představuje okolo 6 %. Díky tak velkému projetu je předpokládaný nárůst až o 868 pracovních míst.
ZAŘÍZENÍ
POČET ZAMĚSTNANCŮ
Klubový dům, Pro Shop pro golfové hřiště mistrovské 18-jamkové.
20
Provozní budova pro golfové hřiště 9-jamkové.
4
Technicko-provozní budova golfového hřiště.
16 (+5 sezónních míst)
Sportovní areál (fotbalové hřiště, čtyři tenisové hřiště,
provozní budova pro sportovní areál).
3
Hotel
75
Lázeňský dům a fitness
8
Maloobchod
20
Supermarket
25
Centrum služeb
10
Rekreační komplex - "Mláky" - nejmenší domy
8
Rekreační komplex - "Mláky" - střední domy
7
Rekreační komplex - "Mláky a" Golf "" - největší domy
3
Rekreační komplex - "U jezera" - vícepatrové domy
10
Rekreační komplex - "V lese" - dvojdomky
5
Okrasná školka
4
režimu podle výpočtů. Akumulační nádrž bude podzemní s předpokládaným užitným objemem 100
Budovy pro obchod, veřejné stravování a administrativu
m3. Voda bude z nádrže do sítě přečerpávána pomocí čerpadel ovládaných automaticky přes tlakové
u dálnice D2
650
Počet pracovních příležitostí celkem
868
senzory v rozvodu vody a blokované od minimální hladiny v akumulační nádrži. Pro provoz
golfového areálu je možné po dohodě s vlastníkem stávající studny využít tuto vodu jako užitkovou
pro potřeby tohoto areálu. Pro její využití bude nutné vybudovat nové výtlačné potrubí mezi studnou a
Tab. 4
areálem, včetně rozvodu na její využití. (AUREX, s.r.o., 2007, b)
(AUREX, s.r.o., 2007, b)
[Přehled pracovních příležitostí v golfparku v Sekulích]
50
3.2.10.5 KOMPOZIČNĚ-PROSTOROVÁ ANALÝZA
3.2.10.5.1 SCENÉRIE KRAJINY
3.2.10.5.2.2 PROCENTUELNÍ ZASTOUPENÍ POZEMKŮ NA ÚZEMÍ GOLFPARKU
DRUH POZEMKU
VÝPOČET
borovicovými lesy na jihu území a rovinami na severu v okolí vodních ploch s pestrou mozaikou
Lesy na LPF
117,2 ha
stromové, dřevité, pobřežní vegetace s extenzivními travinami. Zbytek území tvoří menší plochy
STRUKTURÁLNÍ PRVEK VÝMĚRA
PODÍL
Scenérie území je dána hned několika dominantními prvky. Jsou to lokality pískových dun s
lesy
117,2 ha
46,5 %
NDV na plochách ostatních 60% z 55,31 ha
NDV
33,186 ha
13,2 %
lužních lesů a orné půdy. Scenérie krajiny je velmi pěkná a zvláště díky své různorodosti a pestrosti
TTP na plochách ostatních 40% z 55,31 ha
spolu TTP
52,004 ha
20,6 %
zastoupení strukturních prvků v území. Zastoupením přírodě blízkých lesních struktur v sukcesivních
TTP na PP
20,28 + 9,6 ha
orná půda na PP
1,23 + 13,16 ha
orná půda
14,39 ha
5,7 %
vodné plochy
30,13 ha
vodné plochy
0,13 ha
12 %
stavby a komunikace
1,35 + 3,9772 ha
stavby a komunikace 5,3272 ha
DOHROMADY
252,2372 ha
podmínkách dřevité vegetace na bývalých loukách a nízký podíl antropogenních prvků předurčují
vysokou ekologickou stabilitu dotyčného území golfového areálu.
Úroveň ekologické stability území snižuje částečná antropizace území projevující se
přítomností skládek odpadů, imisním poškozením lesní vegetace, monokulturním způsobem obnovy
2%
lesních porostů, rozmachem invazivních druhů rostlin a devastací území v prostoru nedávno ukončené
těžby písků. Výstavbou golfpaku se některé z těchto negativních vlivů odstraní, ale některé naopak
díky výstavbě areálu teprve vzniknou. Například negativní antropizace území jako důsledek
Tab. 5
vybudování golfového hřiště - uměle vytvořené a striktně udržované trávníky, odpoliště, jamkoviště a
(ENVING spol. s r.o., 2006)
252,2372 ha
100%
[Zastoupení pozemků na území golfparku v Sekulích]
bunkery a samozřejmě i technická vybavenost hřiště.
V dotyčném území golfparku Sekule je cca 46,5% lesů, 13,2% ploch s nelesní dřevitou
3.2.10.5.2 KRAJINNÁ STRUKTURA
vegetací, 20,6% zabírají trvalé travní porosty, 5,7% orná půda, 12% tvoří vodní plochy a 2% jsou
plochy staveb a komunikací.
3.2.10.5.2.1 KRAJINNÁ STRUKTURA DOTKNUTÉHO ÚZEMÍ GOLFPARKU SEKULE
Krajinná struktura je tvořena hospodářskými lesy, které jsou často tvořeny monokulturami v
jižním území a menší plochy lesů na severovýchodě a severozápadě území. Pobřežní vegetací jezer,
kterou hlavně tvoří skupinová nelesní dřevitá vegetace, solitéry i trvalé travní porosty na ostatních
plochách v okolí soustavy jezer. Trvalé travní porosty na zemědělských půdách na severu území a
západně od soustavy jezer. Orná půda na západě dotčeného území a v neposlední řadě také plochy
zastavěné a komunikace, kde se nachází jednopodlažní stavba při velkém jezeře, zbytky motelu a
chatky na východě území a polní, lesní a asfaltové komunikace. (ENVING spol. s r.o., 2006)
3.2.10.5.3 KRAJINNÝ OBRAZ
Krajinný obraz katastrálního území obce Sekule představuje běžnou vesnickou krajinu
zaměřenou na zemědělskou produkci, jejímž důsledkem je nedostatek zeleně a z toho vyplývající
vysoká prašnost a sucho. V krajině chybí i jakýkoliv výtvarně-architektonický a krajino-urbanistický
detail, který oživuje a doplňuje obraz krajiny. Za to antropickým prvkem krajiny jsou linie dopravních
tras a četnost nadzemních vedení technické infrastruktury. Krajinný obraz tedy tvoří nížiny, s podílem
lesních a trvale travnatých porostů na navátých píscích, soustava jezer, pískových dun a prvky, které
vznikli antropickou činností.
Všechny tyto krajinotvorné prvky jsou podtrženy zvlněnými liniemi polí, luk a hájů, kterými
se proplétá systém polních, lesních a turistických cest.
51
3.2.11
HODNOCENÍ
ÚZEMÍ
PŘI
NEREALIZOVANÉ
VÝSTAVBĚ
A
ČINNOSTI
3.2.12 OPTIMALIZACE ŘEŠENÍ V AREÁLU GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
GOLFPARKU
Golf, hra, sport, pobyt, relax, setkání a business, všechny tyto slova mají ve spojení s golfem
Pokud by se činnost nerealizovala, v oblasti lesních porostů by pokračoval dosavadní
produkční způsob hospodaření, tzn. postupný holorubný a plošný způsob obnovy společenstva rostlin
a živočichů by se vyvíjel i měnil přirozenou cestou. V konkrétním území by vývoj závisel zejména od
lesního hospodářství, tzn. od postupu vytěžování hospodářských lesů a následného zalesňování, jakož
i struktury vegetace na nově zalesněných plochách. (ENVING spol. s r.o., 2006)
Na ostatních plochách, pokud by se nekosilo, by pokračovalo postupné zarůstání nelesní
dřevitou vegetací, zejména borovicemi na úkor lučních a křovitých společenstvech. Pobřežní dřevinná
pobřežní vegetace jezer by postupně zmohutněla nebo ubývala v závislosti na vývoji populace bobra.
jednoho společného jmenovatele, kterým je PŘÍRODA. Nejsem zastáncem názoru "stop golfu", golf
je jen pro snoby" a dalších nelichotivých titulů. Říkám jen a dodávám slovo příroda a kladu na něj i
patřičný důraz.
Nejsem ani investor či manažer, ani ekolog, ani stavební inženýr, mohu se tedy na věc dívat
nezaujatě, možná i očima potencionálního hráče, a tak tedy činím. Díky této diplomové práci jsem
toho o golfu nastudovala a přečetla hodně a teď už mám podložený svůj pocit, že není jediný důvod,
aby v golfu platila teze "golf verzus příroda", ano, takový golf ve velké spoustě případů je.
Vodní biotopy by postupně ustupovaly třtinové vegetaci, která se prosazuje od jižního okraje soustavy
V předcházejících částech mé diplomové práce jsem se věnovala hlavně informací, typu - kde
malých jezer s tendencí pomalého zazemňovaní. Na extenzivně obhospodařovaných polích severně a
golf vznikl, proč vznikl právě ve Skotstu, zabývala jsem se taky, jak vlastně golfové hřiště vypadá, z
západně od soustavy jezer by se rozmáhaly invazní druhy rostlin. Ruderální stádia by postupně
čeho se skládá, jak vypadají golfová hřiště ve světě a u nás, co vyžaduje jeho vybudování a údržbu a
přecházely do cennějších společenství. Pokud by se činnost nerealizovala, společenstva hodnocených
jaký má vliv na krajinu, ve které se nachází. Snažila jsem se prostě golf pochopit ze všech možných
skupin suchozemských obratlovců by se vyvíjely ve smyslu přirozeného vývoje živočišných
úhlů pohledu. A nespokojila jsem se jenom s chábími názory, důvody a většinou jen s odmítavými
společenství. (ENVING spol. s r.o., 2006)
postoji k tomuto sportu. Původním plánem mé diplomové práce bylo jen optimalizovat vybrané
golfové hřiště, ale v průběhu získávání informací a práci na ní, jsem dospěla k přesvědčení, že by stálo
za to, dělat golf trošku jinak. Vycházet z kořenů, ze kterých tato hra vznikla a překopat celou dnešní
upjatou, striktní legislativu golfu. V následujících částech bych vám chtěla prezentovat své poznatky,
závěry, výsledky a možné nové řešení, vhodné pro všechny a hlavně pro naši krásnou krajinu.
Pokud golfisté chtějí a to chtějí, tento sport provozovat na místech, na kterých jej provozují,
(tj. v téměř panenské krajině), musí se k přírodě podle toho chovat a budovat golfové hřiště, tak a na
takových místech, aby jí neubližovali, nijak ji neomezovali a nerušily existující krajinné hodnoty.
Jako nezávislý pozorovatel v tom nevidím vůbec žádný problém, protože investora dnes
sežene každý zkušenější manažer či člověk s dobrým nápadem. A pokud ne, taky dobře, legislativa by
měla na tyto případy myslet a nedovolit jim jejich realizaci za každou cenu. Raději by se měli rozvíjet,
rekonstruovat a rekultivovat projekty stávající a nevznikat nedotažené projekty, jen proto aby byly a
splnily jen základ původní myšlenky - BÝT DOBRÝ.
Ano, ekologie něco stojí, ale mnohem víc luxus a exkluzivita, která kamkoli přivane ty, co do
kapsy nemají hluboko a to jsou základní investorské cíle jakéhokoliv projektu. V případě golfu
doporučuji skloubit obé. Ekologii, protože se nacházíme v přírodě a luxus, protože to lidi mají rádi. A
52
navíc jak už sem naznačila, golf z krajiny a pobytu v ní vzešel, takže by se k ní neměl obracet zády a
měl by s ní být ve vzájemné harmonii.
Když se někoho zeptáte, "co ty a golf?" Tak pokud se touto otázkou vůbec někdy zbýval,
odpoví vám téměř všichni shodně. "Golf je jen pro snoby nebo golf je drahý." Těmito slovy téměř
každý toto téma otevírá nebo rovnou končí.
Ale je to pravda? Je golf opravdu drahým sportem? Názor, že golf hrají jen businessmani a
- ale má rád společnost
- je individualista (hraje sám za sebe)
- má rád luxusní auta, kavárny a dobré jídlo
- má rád pohodlí
- je rád ve společnosti významných lidí nebo aspoň lidí, kteří tak umí vypadat
lidé u kterých stav na kontě začíná až za hranicemi představ průměrného člověka. Možná dnes, tady, u
- má rád úspěch a když mu věci vychází
nás, ano a možná i v minulosti. Ale proč tomu tak je a proč tomu tak bylo? Důvodem proč se golfu
- rád vyhrává
věnovali spíše panovníci a šlechta je blíže vysvětlena v mé diplomové práci. Ale ve zkratce. Golf
pochází od skotských pasáků ovcí či jiného skotu, kteří si na pastvinách začali krátit tímto sportem
- rád soutěží
dlouhou chvíli. Tento sport se v kraji velice rychle rozšířil, a jak už to tak bývá, vše zajímavé, nové a
- nerad se potí, a tak si vybírá fyzicky méně náročné sporty
dobré je zprvu zakázané a zatracené. Ale jak se dalo čekat, milé šlechtě to stejně nedalo, a tak jen o
- má rád kvalitu nebo někteří jen to co je drahé, aniž by to zákonitě dobré muselo být
pár let později začala golf hrát sama. Golf se stal královským sportem a i když byl zákaz golfu zrušen,
stejně sportem bohatých a šlechty, zůstal, jen se jeho řady rozrostli i o hráče z lidu. Dnes mám pocit,
že je golf sportem bohatých jen v zemích, ve kterých se s ním začíná, všude jinde, kde se golf hraje už
delší dobu je sportem spíše masový. Hraje ho prostě každý. Nevím jestli se někdy v Česku a
Slovensku stane golf masovým sportem, k tomu, aspoň na Slovensku, má golf ještě hodně daleko, ale
vím, že ceny za které si dnes obyčejný člověk golf zahraje, jsou rok od roku přívětivější. Golf stojí,
opravdu, jen o pár set korun víc, než to, si dobře zalyžovat. A lyžuje přece každý. Jedinou překážkou
golfu, oproti jiným sportům zůstávají zkoušky, které člověk musí složit, než je na hřiště puštěn. Ale to
je problém jen jakési naší pohodlnosti, než nedostatkem golfu.
Je to člověk, který má všechny tyto věci rád a kdo ne. Ale tento člověk si umí i zařídit, aby
tyto věci měl. Takže docházím k závěru, že to proč každý začne téma golf přes větu, "golf je snobský
sport", je že se to tak prostě říká, a že se to už zažilo nebo je to jen obyčejná závist. Buď jim nemáme
závidět co, protože prostě máme jiné ambice a zájmy, a nebo nám leží v žaludku, že tyto ty to věci
nemůžeme mít, tak jak bychom si představovali, a tak kvůli tomu nemáme rádi tento sport, protože to
vypadá méně nápadně, než konkrétně odsuzovat tuto skupinu lidí.
Tato charakteristika golfisty je podle mého důležitým bodem, každého architekta, který chce vytvořit
fungující návrh pro určitou skupinu lidí.
Důležitým faktorem při tvorbě mé diplomové práce sehrála komunikace s obyvateli dotknuté
obce Sekule, i když neřekli nic co by mě překvapilo. Jednoznačně, až na výjimky, které si od
budovaného areálu slibovali novou pracovní příležitost, se výstavba několika hektarového komplexu
cestovního ruchu, nepozdávala. Ano, jak už jsem jednou řekla co je nové je automaticky, v očích
mnoha lidí špatné. A až po čase nebo hlubším zamyšlením nad problémem, by alespoň někteří z nich
svůj názor zřejmě změnili. Ale nyní ke golfovému areálu nemají důvěru a ani se jim nedivím, vždyť
obec Sekule je a už jen pár let bude klidnou, malebnou vesničkou.
Pro koho tedy golfové hřiště tvoříme a budujeme, když místní to nejsou. Pro nadšeného
sportovce nebo jen jako hračku pro boháče? Co vlastně takový univerzální typ golfisty vlastně chce?
Dospěla jsem k názoru, že to bude následující typ člověka.
- je rád v přírodě
53
4 VÝSLEDKY PRÁCE
Výsledek mé diplomové práce má dvě úrovně, první je ve fázy všeobecných teoretických
- výrazná změna scenérie krajiny
doporučení, které vyplývají ze sumarizace nejčastěji se vyskytujících chyb při tvorbě golfových
středisek a areálů, popřípadě doporučení, jak se těmto chybám dá v budoucnu předcházet. V této
práci, jsem se snažila shrnou, jak minimalizovat často opakované chyby, které se na golfových
- stres pro místním rostliny, živočichy i obyvatelstvu trvale žijícím nedaleko hřiště
- hluk, prach a emise ze zvýšené dopravy
hříštích často nacházejí a najít řešení, jak z golfové krajiny udělat krajinu skutečnou - tj. kapitola 4.2
- hluk ze zvýšeného počtu lidí
Golf jako procházka po krajině.
- modelace terénu, přesuny hmot
Další úrovní mé práce jsou konkrétní optimalizační změny ve vybraném golfparku Sekule,
jejichž výstup bude prezentovaný formou návrhů v kapitole 5 Grafická příloha.
- odstranění stávající vegetace, mnohdy bezhlavé kácení celých lesních ekosystémů
- nahrazení původní vegetace jinými druhy
- vnášení cizích prvků do krajiny
4.1 KLASIFIKACE PROBLÉMŮ NAVRHOVANÝCH GOLFOVÝCH HŘIŠŤ
- umělá jezírka, bunkry, travnaté plochy (jamkoviště, odpaliště, fairweje)
- používání velkého množství hnojiva
4.1.1 DOTKNUTÉ SUBJEKTY
- hnojiva obsahují velké množství dusíku, který je rozpustný ve vodě a ve větším
množství i karcinogenní
- příroda, biodiverzita rostlin a živočichů
- neekonomické zacházení s pitnou ale i s užitkovou vodou
- odčerpání takového množství podzemní vody, že se sníží dostupnost vody pro
- krajina a scenérie krajinný
obyvatele v přilehlých obcí
- voda a vodní zdroje
- půdní genofond
- problém s ukládáním odpadů
- lidské zdraví
4.2 MOŽNOSTI ŘEŠENÍ CHYB PŘI NAVRHOVÁNÍ GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ
4.1.2 OPAKOVANÉ CHYBY NAVRHOVANÝCH GOLFOVÝCH HŘIŠŤ
- Budovat golfová hřiště na místech, které svou výstavbou regenerují a rekultivují, na místech s
- zakládání na místech, které už sami osobě mají vysokou estetickou a ekologickou hodnotu
- velké množství zastavěných ploch různými stavbami
- jako restaurace, golfový klub, sociální zařízení, komunikace, parkoviště atd.
degradovaným půdním substrátem, na skládkách odpadu či jinak poškozených plochách. V žádném
případě ne na plochách, kde se vyskytují vzácné nebo ohrožené biotopy nebo jinak chráněných
místech.
- Vyhnout se budování golfových hřišť na místech s vysokou hladinou spodní vody.
- způsobují přerušeních původních biokoridorů
54
- Snažit se do projektu využít co možná největší plochu s původní vegetací. Například mezi
- Výraznější narušení stability, bude způsobeno u už tak dost znečištěných podzemních i povrchových
fairwejemi apod.
vod.
- Do nových výsadeb použít původní druhy rostlin, pokud možno i ze semen místních druhů.
- Parkovacích stání, je v areálu navrhnuto dostatečné množství i s dostatečnou rezervou, ale jejich
- V projektech nepoužívat žádné prvky nepřirozeného původu. Neměly by tam být žádné umělé
zábrany, ani žádné uměle vytvořené prvky, jako umělé pískové či vodní překážky. Všechny prvky by
měly být autentické nebo alespoň autenticky vypadat.
- Nepoužívat ani žádné tvary nepřirozeného charakteru.
- Voda by na golfovém hřišti měla zůstat na původním místě a tvaru. Podaří se nám tak zachovat
alespoň část původních biotopů.
- Pokud se vodní prvky na daném místě ani lokalitě nevyskytují, neměly by být ani v projektu.
velikost dostatečná rozhodně není. Splňuje normu s nejnižšími parametry, ale reálnou potřebu jistě ne,
když vezmeme v úvahu potřebu golfistů, jejich velká auta a manipulační prostor na golfové hole
dostáváme se minimálně na plochu 14,85 m2/1parkovací místo tzn. 5,5x2,7 m.
- Spotřeba vody je obrovská v první etapě se počítá s nárůstem spotřeby vody o 65 %, tj. 63.640 m3 a
v suchých letech 97.910 m3 vody. Tyto hodnoty nejsou nijak závratně vyšší nebo nižší, než spotřeba
vody v obdobných podmínkách jinde. Ale chybou v návrhu je, že se nepočítá s využíváním nových
technologií, které dokáží výrazně snižovat výpar z povrchu trávníku.
- Velké uměle vytvořené prvky přírodního charakteru, jako velké rozsáhlé umělé plochy trávníku
- S vodou by se mělo zacházet ekonomicky, čehož můžeme docílit zvolením správného systému
(jamkovišť a odpališť) jsou na golfovém hřišti dnešním standardem, ale právě ty do naší krajiny
závlah a zavlažování. Můžeme tak ušetřit až stovky litrů vody ročně.
zásadně nepatří.
- Na zavlažování by vůbec neměli být používané pitné zdroje vody a s vodou by se v každém případě
- Nebyly předloženy žádné oficiální plány, jak bude zacházeno s pesticidy. Jejichž důsledky na
mělo zacházet ekonomicky.
krajinu, přírodu a obyvatele obce budou mít největší vliv.
- Omezit hnojení trávníku na co nejnižší možnou míru.
- Zacházet s hnojivem ekonomicky. Hnojení se dá omezit několika způsoby:
4.4 POZITIVA NÁVRHU GOLFPARKU SEKULE
- Omezíme nejintenzivněji namáhané tzn. nejhnojenější plochy.
- Ponechávat zbytky trávy na místě, tím zachováme přirozený koloběh živin.
- Při aplikaci hnojiv používat nové technologie.
- Pesticidy nepoužívat vůbec.
- Zpřísnit legislativu, aby se zabránilo budování golfových areálů, které narušují krajinný obraz, ničí
- Zvolené místo pro realizaci projektu je dobré. Zvolená lokalita je sice velice pěkná, ale nachází se v
těsné blízkosti dálnice D2 a přímo v areálu jsou navíc i divoké skládky odpadu a opuštěné budovy
bývalého rekreačního areálu. I terén je rovinatý, mírně zvlněný, takže by modelace terénu nemuseli
být v takovém rozsahu.
chráněné lokality a způsobují stres rostlinám i živočichům a nakonec škodlivě působí i na lidské
- Typy překážek - bunkry, které jsou na golfovém hřišti použity jsou v této lokalitě použity správně,
zdraví.
protože písek je zde přirozeně se vyskytujícím materiálem na povrchu.
- Správné je podle mne napojení řešené lokality na již stávající komunikace - polní cesty.
4.3 KLASIFIKACE CHYB V NÁVRHU GOLFPARKU SEKULE
- V návrhu je i zahrnuta myšlenka vytvořit protihlukovou bariéru i výstavbu ekoduktu.
- V lokalitě zaručeně dojde k narušení biotické rovnováhy v místních borovicových a dubovoborovicových lesích, vřesovištích a všech lesích s původními druhy vegetace.
55
Můj návrh na optimalizaci parkování je konkrétně zasazen do lokality navrhovaného
4.5 OPTIMALIZACE NÁVRHU GOLFPARKU SEKULE
parkování pro golfový klub a 9 jamkové hřiště, tj. pro 260 aut, vytvořením organického přístřešku,
který pozvolna vystupuje z okolního terénu. Svoji travnatou, zelenou stranou je vždy orientovaný do
Po analýzách a zhodnocení daného areálu jsem dospěla ke dvěma závěrů, které následně
krajiny. Pohledově dokáže zabránit, aby návštěvník z krajiny nebo golfového hřiště nějaké parkovací
představím. Nejprve navrhuji optimalizaci golfparku Sekule, jejímž cílem bude omezit negativní vliv
místa vůbec postřehl. Z opačné strany, od golfového klubu, popřípadě od velkého jezera, či hotelu,
na přírodu a místní obyvatele. Omezit i výskyt negativních prvků, které mají v daném areálu
taky nebude parkovitě působit jako jednolitá betonová plocha, protože jsem se snažila celý prostor
nejrušivější charakter na obraz krajiny. V druhém kroku optimalizace, v kapitole 4.6, přidat k těmto
rozehrát použitými stromy, travnatými plochami a vhodným mobiliářem.
doporučení i návrh nového pojetí golfu, aplikovatelný na naše podmínky, který by mohl ke hře
přilákat i hráče ze Slovenska, zvýšit popularitu v Česku a přilákat ke golfu i jinou skupinu lidí.
Pro optimalizaci areálu jsou důležité následující body:
4.5.1 ÚDRŽBA
Sortiment stromů, který je na parkovišti použit jsou různé ovocné dřeviny, jako Sorbus
aucuparia, Prunus cerasifera atd., dále jsou zde navrhnuté stromy jako Quercus robur, Carpinus
betulus, Ulmus leavis, Acer negundo atd.
4.5.3 PROTIHLUKOVÝ VAL
Snížit spotřebu hnojiv používáním pomalu uvolňujících hnojiv. Snížit spotřebu vody
O protihlukové bariéře se v územním plánu obce Sekule už mluvilo. V mém návrhu jsem ale
efektivním sbíráním, čištěním a následným používáním dešťové vody, spolu s využitím nových
tuto myšlenku chtěla posunou dál. Nechtěla jsem tvořit několik různých staveb, které by v krajině
technologií, které dokáží snížit výpar z půdy až o 60-70 %. Jde o druh speciální biologicky
mohli působit rušivě, tak jsem navrhla systém parkoviště a protihlukové bariéry, které na sebe budou
rozložitelné pěny, která se zapracovává do půdy.
navzájem plynule navazovat a společně tak v krajině vytváří jeden přírodně působící celek. Místo pro
Důležitou součástí toho jak správně hřiště provozovat, aby vliv na okolní krajinu byl co
nejmenší by se měl projevit hlavně v údržbě. Green a ostatní plochy hřiště, které vyžadují velké
umístění protihlukové bariéry bylo jasné. Vycházela jsem z územního plánu, který jako
nejoptimálnější místo zvolil linii podél dálnice D2, v úrovni jezer, v severní části golfparku.
množství závlah a hnojiv aplikovat co nejméně a spíše používat trávníky typu účelová louka s
přirozeně se vyskytujícími druhy trav a bylin.
Protihlukovou bariéru jsem se snažila pojmout novým způsobem, který by ovšem nenarušoval
okolní ráz a složení krajiny, proto se ze strany od golfového hřiště snažím tento val co nejvíce zapojit
do stávajícího vegetačního systému. Vegetace, která je použita v návrhu protihlukového valu se bude
4.5.2 PARKOVIŠTĚ
skládat převážně z borovic s příměsí dubů. Výška navrženého valu je 7 metrů plus výška nově
vysazené vegetace, která by se v budoucnu měla pohybovat okolo 20 metrů. Během vývoje dané
vegetace se také počítá s přirozenou sukcesí, která způsobí vývoj keřového patra po orostení borovic a
Optimalizačním krokem v oblasti parkování, navrhuji zvětšení komfortu parkovacího místa.
Vzhledem k tomu, že je velice pravděpodobné, že se zde budou objevovat velká a drahá auta, která
jsou mnohdy až 5,5 m dlouhá, nemůže zde být počítáno s parkovacím místem o délce 5 m, jako je
tomu dosud. Proto navrhuji zvětšit rozměry parkovacího místa ze stávajícího 2,5 x 5 m na 2,7 x 5,5 m.
A zároveň využít veškerých možných prostředků na to, aby tyto obrovské plochy byly co možná
nejméně nápadné. Tzn. využít zatravňovaní tvárnice nebo zvolit parkování na mlatovém povrchu
apod.
dubů.
Ze strany od dálnice D2 bude strmý 45° svah, na kterém jsou navrženy pískové bunkry s
keřovitou formou borovice - Pinus mugo a vřesem - Calluna vulgaris, která v letních měsících prostor,
barevně, příjemně oživí.
Koncept valu má dvě strany, stejně jako příslušný val. Z jedné strany se budu snažit
nenápadně zapadnout do krajiny a z druhé bude sloužit jako příjemná reklama Sekule Dunes,
56
golfového areálu. Ale zároveň i ze strany dálnice jsou použity jen ty materiály, které lokalitě
4.5.6 MOBILIÁŘ
přirozeně vyskytují (písek, vřes, borovice).
Rovnoběžně s tímto valem, směrem do areálu hřiště se bude nacházet parkoviště, s přístřeškem
Mobiliář je sice malou, ale velice podstatnou částí návrhu, protože má v moci sjednotit jak
pro auta, který bude mít organický tvar a návštěvníkovi golfparku pohledově zabrání na holé,
samotný golfpark, tak i spojit golfpark s obcí Sekule. Mobiliář zároveň dotváří obraz a důležité detaily
betonové parkoviště.
dané lokality. Návrh vybavenosti obce jsem pojala moderním způsobem, tak aby mobiliář lehce a
nenápadně zapadl do krajiny, ale zároveň, aby byl přínosným estetickým prvkem pro golfové hřiště,
viz. kapitola 5 Grafická příloha.
4.5.4 OTEVŘENOST VEŘEJNOSTI
Areál by neměl být uzavřený. Kdykoli by se měl kdokoli do areálu dostat, samozřejmě ne na
4.6 GOLF JAKO PROCHÁZKA PO KRAJINĚ
fairweje a podobně, kde by mohl přijít k úrazu. Mám namysli lokality jako jezera, ve kterých jsou
místní zvyklí se koupat, nebo aby byl otevřen přístup do kulturního centra golfového hřiště a
rozhodně, aby nebyly použity žádné umělé zábrany, jako ploty, sítě apod. V opačném případě by to
vedlo k uzavření golfového areálu jen do jakési obměňující se komunity lidí, místo aby se tato nová
lokalita stala plnohodnotnou fungující novou částí obce, což je jejím záměrem.
Teorii, kterou se vám v následujících odstavcích budu snažit představit, by mě možná ani
nenapadla, pokud bych dané téma aplikovala na jiném území, než je právě obec Sekule. Neovlivnilo
mě, to co se zde chystá vzniknout (protože si myslím, že návrh i místo je pro daný projekt dobrý, jen
se musí správně dotáhnout), ale spíše ta příroda sama. Když na dané místo člověk přijede, má pocit,
že už se na nějakém golfovém hřišti nachází, že už tam nějaké golfové hřiště stojí a stálo odedávna.
Krásné jezírka, louky, čisté borovicové lesy a dokonce vřes, typický pro oblasti, ze kterých golf
4.5.5 ARCHITEKTURA
pochází. Navíc je zde klid a pohoda. Žádný architekt nevytvoří takovou dokonalost jako je příroda
sama. Vždy se ji bude snažit, jen dobře nebo špatně napodobovat.
V areálu by se měly být použity stavby s klíčovým slovem ekologické, které by kromě všech
vlastností, které sebou nesou, měly také co
svůj názor na golfové hřiště ve světě. Mistrovská golfová hřiště, která by měla být po všech stranách
možná nejvíce splynout s okolní krajinou.
to nej, jsou podle mého často jen "stavby" a svoje nej vyjadřují zvláštním způsobem. Je to možná
Řešení jak tohoto efektu docílit je použít
odvážné tvrzení a někoho by mohl pobouřit, ale čím se tato "super" hřiště liší od takové hokejové
budovy se zelenou střechou, celé stavby nebo
arény či atletického stadionu? Moc nevím. Nedávají přírodě žádnou šanci se nějak projevit,
jejich části umístit pod terén nebo přijít na úplně
maximálně slouží jako kulisa. Voda, to je jen překážka, o bunkrech ani nemluvě a trávník, to prostě
jiný způsob jak se s tímto problémem vypořádat.
musí být dokonalost sama. V našich podmínkách s ním nemá nic společného, snad jen, že roste na
Další formou jak infrastrukturu vnést do krajiny
co
nejšetrněji
je
používáním
zemi. Trávník je na golfovém hřišti jen hrací pole, stejně jako tartan, antuka nebo beton. A jelikož
přírodních
každý investor a asi i projektant, chce mít to svoje hřiště na co nejvyšší úrovni, tzn. podobné právě
materiálů jako jsou mlatové povrchy nebo
zatravňovací dlaždice apod.
Každý rub má i líc a naopak. Mluvím o přírodě a o novém golfu, a tak vám ještě musím říct
Obr. 56
[Golf Club v Surry, Londýn]
těmto "super" mistrovským hřištím, docházím k závěru, že se golf ubírá špatným směrem. Ale mám
řešení a tak navrhuji jinou variantu jak si golf zahrát.
Proč nezačít novou golfovou éru? Pokud golf chceme začít hrát, tím myslím my, Češi či
Slováci, pojďme od začátku. Podívejme se golfu na zoubek, pochopme ho, pochopme jeho historii a
57
začněme dělat golf podle jeho podstaty. A ne jen kopírovat jakési normy a stanovené limity. Češi i
překážky se architekt bude snažit navrhnout už při tvorbě golfových tras a bude se snažit využít
Slováci jsou často ustrašení, ale taky jsou to koumáci a průkopníci. Ano, zjednodušit si práci,
nástrahy, které v sobě daná lokalita sama ukrývá. Ale vytvořit umělé překážky jako bunkry nebo jiná
okopírovat, hlavně na tom vydělat a nemít chuť se pouštět do něčeho nového. To je taky možnost a
místa, kterými bude mít hráč hru ztíženou, jsou taky možné, ale budou napodobovat jen takové, které
zatím vede, možná i trošku pochopitelně. Když se investují desítky miliónů, člověk pak má strach
se v lokalitě nacházejí přirozeně (např. spadlí strom, hromady pořezaného dřeva nebo větví, pískové
dělat nové věci. Ale já říkám, dobrý návrh vždy zvítězí, protože k sobě přitáhne nejvíc lidí, to
bunkry pokud se v dané lokalitě písek vyskytuje přirozeně apod.) Louky a travnaté porosty jsou
znamená peníze, takže spokojeni budou všichni.
ponechány v původním stavu. A pokud je třeba na některých plochách trávník dosázet, použijí se
Do navrhování golfového hřiště se snažím vnést "novinku", zaměřit se na podstatu golfové
stejné druhy, jako se nachází v okolí. Další úpravou travnatého porostu může být i kosení, ovšem
hry, která je propletená s přírodou a z přírody vychází. A tak říkám, že způsob navrhování golfového
kosený většinou jako účelová louka, tj. 2-3 x za rok, popřípadě jako parkový trávník s maximálním
hřiště, by se s ohledem na to měl změnit. Podtrhnout krásy přírody v dané lokalitě, státu či světadílu a
intervalem kosení 10 x za rok. Díky tomu, že v takovém areálu nebudou vznikat žádné zastavěné
ne ať hráč přijede, kam přijede, stále ho čeká ten stejný, horší či lepší standard. Samozřejmě nedávám
plochy, a že každé hřiště bude mít svůj vlastní systém tras a jamek, vznikající podle charakteru místní
všechny golfová hřiště do jednoho pytle, ale většinou ano. A tak navrhuji a poukazuji na možnosti
krajiny, tak budou ušetřeny i místní ekosystémy rostlin a živočichů.
optimalizace vybraného golfového areálu a zdůrazňuji fakt, že golf se nehraje na nějakých golfových
Takový golf může mít pouze následující negativní vlivy na krajinu, rušení zvěře pobytem lidí
stadionech, nýbrž v přírodě a to by se mělo podpořit a ne naopak. Celý princip propagace by měl stát
v daném areálu a umělé překážky, popřípadě bunkry, které se ovšem snaží napodobit přirozeně
právě na tomto pohledu na věc, všechny komerční lákadla postavit na opravdovém principu hry,
vyskytující se překážky v krajině.
přírody, krajiny a s krajinou, než jen na samotném golfu a businessu. Jakoby jsme zapomněli, že golf
bez krajiny není golf.
Změnu golfu si představuji jako hru lidí v přírodě a s přírodou. Po všem co jsem o golfu a
Takovýto golf si myslím, že by mohl být bližší i české a slovenské nátuře. A že by ke golfu
mohl přivést další velkou ovšem jinou, novou skupinu golfových nadšenců. Možná že by dokonce
tento sport našel i své publikum mezi ekology a ochránci přírody.
golfových hřištích nastudovala, a když vidím, že Slovákům i některým skupinám Čechů, se golf hrát
moc nechce, přišla jsem na nápad jak dveře golfu otevřít i úplně jinému typu lidí, než který hraje golf
dnes. Moje představa jít si zahrát golf je jako jít si sednout do parku. Nesvazovat se různými
pracovními schůzkami nebo shánět investory, ale zvednout se, vzít si par holí a vyrazit do golfového
areálu, jako do přírody, do parku, kde si pár míčků pošleme do jamky.
4.6.1 ZMĚNY NA GOLFOVÉM HŘIŠTI
Změnu golfového hřiště podle mé nové golfové teorie, která je aplikovatelná i na golfové
hřiště Sekule, si představuji následovně. Bude zde jen nejnutnější mobiliář, pár laviček a košů.
Obvyklá infrastruktura pro golfové hřiště bude na jednom místě, nejlépe ještě v obci, u které se
golfový areál bude nacházet. Nebudou zde fungovat žádné golfové vozíky. Terén se nechá v
původním stavu, mohou se upravit jen místa např. po likvidaci starých budov apod. Vnášení
nesourodého vegetačního materiálu do původní vegetace, nepřichází do úvahy. Budou zde vyznačené
jen jakési turistické trasy, a golfista si bude moct vybrat tu, která se mu bude nejvíce líbit. Umělé
58
5 GRAFICKÁ PŘÍLOHA
Lokalizace obce Sekule
60
Organický přístřešek pro parkování - podled
75
Fyzickogeografická mapa
61
Organický přístřešek pro parkování - vizualizace
76
Územní a správní uspořádání
61
Protihluková bariéra - řez
77
Kvartérní pokryv
62
Protihluková bariéra - pohled
77
Geomorfologické poměry
62
Protihluková bariéra - vizualizace
78
Hydrologické poměry
63
Nový golf - vizualizace
79
Půdy
63
Návrh mobiliáře
80
Potenciální přirozená vegetace
64
Typy abiotických komplexů
64
Reálná vegetace - Přirozené rozšíření Pinus sylvestris a Larix decidua
65
Reálná vegetace - Přirozené rozšíření Fagus sylvatica
65
Územní systém ekologické stability
66
Nadregionální územní systém ekologické stability
66
Klasifikace ekologické stability
67
Ekologicky významné území
67
Ortofotomapa obce Sekule
68
Ortofotomapa řešeného území
69
Fotodokumentace
70
Komplexní urbanistický návrh obce Sekule
71
Návrh golfparku
72
Funkční členění golfparku
72
Optimalizace lokality golfparku
73
Organický přístřešek pro parkování - půdorys
74
Organický přístřešek pro parkování - řez
75
59
LOKALIZACE OBCE SEKULE
Obr. 57 [Lokalizace obce Sekule]
60
FYZICKOGEOGRAFICKÁ MAPA
ÚZEMNÍ A SPRÁVNÍ USPOŘÁDÁNÍ
Obr. 58 [Fyzickogeografická mapa]
Obr. 59 [Územní a správní uspořádání]
61
PRIMÁRNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA
PRIMÁRNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA
KVARTÉRNÍ POKRYV
GEOMORFOLOGICKÉ POMĚRY
Obr. 60 [Kvartérní pokryv]
Obr. 61 [Geomorfologické poměry]
62
PRIMÁRNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA
PRIMÁRNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA
HYDROLOGICKÉ POMĚRY
PŮDY
Obr. 62 [Hydrologické poměry]
Obr. 63 [Půdy]
63
PRIMÁRNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA
PRIMÁRNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA
POTENCIÁLNÍ PŘIROZENÁ VEGETACE
TYPY ABIOTICKÝCH KOMPLEXŮ
Obr. 64 [Potenciální přirozená vegetace]
Obr. 65 [Typy abiotických komplexů]
64
SEKUNDÁRNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA
SEKUNDÁRNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA
REÁLNÁ VEGETACE - PŘIROZENÉ ROZŠÍŘENÍ PINUS SYLVESTRIS A LARIX DECIDUA
REÁLNÁ VEGETACE - PŘIROZENÉ ROZŠÍŘENÍ FAGUS SYLVATICA
Obr. 66 [Reálná vegetace - Přirozené rozšíření Pinus sylvestris a Larix decidua]
Obr. 67 [Reálná vegetace - Přirozené rozšíření Fagus sylvatica]
65
TERCIÁLNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA
TERCIÁLNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
NADREGIONÁLNÍ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Obr. 68 [Územní systém ekologické stability]
Obr. 69 [Nadregionální územní systém ekologické stability]
66
TERCIÁLNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA
TERCIÁLNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA
KLASIFIKACE EKOLOGICKÉ STABILITY
EKOLOGICKY VÝZNAMNÉ ÚZEMÍ
Obr. 70 [Klasifikace ekologické stability]
Obr. 71 [Ekologicky významné území]
67
LOKALIZACE GOLFPARKU
ORTOFOTOMAPA OBCE SEKULE
Obr. 72 [Ortofotomapa obce Sekule]
68
LOKALIZACE GOLFPARKU
ORTOFOTOMAPA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Obr. 73 [Ortofotomapa řešeného území]
69
FOTODOKUMENTACE
Obr. 74
1
Obr. 75
2
Obr. 76
3
Obr. 77
4
Obr. 78
5
Obr. 79
6
Obr. 80
7
Obr. 81
8
Obr. 82
70
KOMPLEXNÍ URBANISTICKÝ NÁVRH OBCE SEKULE
Obr. 83 [Komplexní urbanistický návrh obce Sekule]
71
NÁVRH GOLFPARKU - GOLF DUNES
FUNKČNÉ ČLENĚNÍ GOLFPARKU - GOLF DUNES
Obr. 84 [Návrh golfparku]
Obr. 85 [Funkční členění golfparku]
72
OPTIMALIZACE LOKALITY GOLFPARKU
Obr. 86 [Optimalizace lokality golfparku]
73
OPTIMALIZACE - ORGANICKÝ PŘÍSTŘEŠEK PRO PARKOVÁNÍ
PŮDORYS - MĚŘÍTKO 1 : 1000
Obr. 87 [Organický přístřešek pro parkování - půdorys]
74
OPTIMALIZACE - ORGANICKÝ PŘÍSTŘEŠEK PRO PARKOVÁNÍ
ŘEZ - MĚŘÍTKO 1 : 500
Obr. 88 [Organický přístřešek pro parkování - řez]
POHLED - MĚŘÍTKO 1 : 300
Obr. 89 [Organický přístřešek pro parkování - podled]
75
OPTIMALIZACE - ORGANICKÝ PŘÍSTŘEŠEK PRO PARKOVÁNÍ
VIZUALIZACE
Obr. 90 [Organický přístřešek pro parkování - vizualizace]
76
OPTIMALIZACE - PROTIHLUKOVÁ BARIÉRA
ŘEZ - MĚŘÍRKO 1 : 600
Obr. 91 [Protihluková bariéra - řez]
POHLED - MĚŘÍRKO 1 : 600
Obr. 92 [Protihluková bariéra - pohled]
77
OPTIMALIZACE - PROTIHLUKOVÁ BARIÉRA
VIZUALIZACE
Obr. 93 [Protihluková bariéra - vizualizace]
78
NOVÁ VIZE GOLFU - GOLF JAKO PROCHÁZKA PO KRAJINĚ
VIZUALIZACE
Obr. 94 [Nový golf - vizualizace]
79
NÁVRH MOBILIÁŘE
Obr. 95 [Návrh mobiliáře]
80
6 DISKUZE
Když se někoho zeptáte, "co ty a golf?" Tak pokud se touto otázkou vůbec někdy zbýval,
odpoví vám téměř všichni shodně. "Golf je jen pro snoby nebo golf je drahý." Těmito slovy téměř
každý toto téma otevírá nebo rovnou zavírá. A tím je pro ně tato kapitola na vždy uzavřená.
přenechali místním odborníkům, kteří nejlépe znají místní tradice, kulturu a zvyky, oproti architektům
ze zahraničním, i když jistě zatím s většími zkušenostmi.
Další otázky, které během zpracovávání mé diplomové práce vyplouvaly napovrch, byly
Ale je to pravda? Je golf opravdu drahým sportem? Názor, že golf hrají jen businessmani a
například. Chtějí golfisté hrát a být v krásné přírodě nebo jen reprezentovat sebe nebo svoje firmy?
lidé u kterých stav na kontě začíná až za hranicemi představ průměrného člověka. Možná dnes, tady u
Existují golfisti sportovci nebo jen golfisti manažeři a lidi jejichž základním cílem je ukázat, že na to
nás, ano a možná i v minulosti. Ale proč tomu tak je a proč tomu tak bylo? Důvodem proč se golfu
mají. Pro koho vlastně golfové hřiště stavíme? Pro nadšené sportovce nebo jako hračku pro boháče?
věnovali spíše panovníci a šlechta je blíže vysvětlena v mé diplomové práci. Ale ve zkratce. Golf
A co takový typ golfisty vlastně chce a co potřebuje? Ubližuje golf krajině nebo je to jen nafouknutá
pochází od skotských pasáků ovcí či jiného skotu, kteří si z dlouhé chvíle na pastvinách začali krátit
bublina ekologů. Jak se krajina a příroda promění, když se v ní postaví golfový areál o rozloze desítek
tímto sportem dlouhou chvíli. Tento sport se v kraji velice rychle rozšířil, a jak už to tak bývá, vše
hektarů? Všemi těmito a dalšími otázkami by se zahradní a krajinný architekt mohl zabývat. Moje
zajímavé, nové a dobré je zprvu zakázané a zatracené. Ale jak se dalo čekat, milé šlechtě to stejně
odpovědi na tyto a další otázky jsou zodpovězeny v mé diplomové práci. Golfové hřiště není
nedalo, a tak jen o pár let později začala golf hrát sama. Golf se stal královským sportem a i když byl
jednoduchá záležitost, a proto vyžaduje ještě spoustu další práce a studia.
zákaz golfu zrušen, stejně sportem bohatých a šlechty, zůstal, jen se jeho řady rozrostli i o hráče z
lidu. Dnes mám pocit, že je golf sportem bohatých jen v zemích, ve kterých se s ním začíná, všude
jinde, kde se golf hraje už delší dobu je sportem spíše masový. Hraje ho prostě každý. Nevím jestli se
někdy v Česku a Slovensku stane golf masovým sportem, k tomu, aspoň na Slovensku, má golf ještě
hodně daleko, ale vím, že ceny za které si dnes obyčejný člověk golf zahraje jsou rok od roku
přívětivější. Golf stojí, opravdu, jen o pár set korun víc, než to, si dobře zalyžovat. A lyžuje přece
každý. Jedinou překážkou golfu, oproti jiným sportům zůstávají zkoušky, které člověk musí složit,
než je na hřiště puštěn. Ale to je problém jen jakési naší pohodlnosti, než nedostatkem golfu.
V mé diplomové práci, jsem se snažila najít řešení, jak golfovou krajinu optimalizovat a
minimalizovat časté chyby, které na golfovém hřišti vznikají. A i když jsem se snažila odpovědět na
otázku, kudy by se u nás měl golf ubírat, stále ji považuji za otevřenou. Já jsem pouze představila svůj
postoj ke golfu, názor a pohled na věc jednoho, možná budoucího zahradního a krajinného architekta,
protože jsem nenašla žádný podobný ani žádný jiný postoj, který by se ubíral jiným směrem než
všichni ostatní. Ve své práci jsem představila myšlenku toho, jak by se podle mne golfový areál měl a
mohl vyvíjet. Téma golfu v České republice a na Slovenku je rozhodně stále otevřená kapitola a ještě
se musíme hodně učit, bádat, přemýšlet a hlavně tvořit a vymýšlet, jak by to s golfem v naší krajině
mělo vypadat a z jakého konce celou problematiku uchopit a pracovat s ní. Postupně ruku v ruce taky
dokázat přesvědčit i investory, aby práci návrhů na českých a slovenských golfových hřištích
81
7 ZÁVĚR
V této diplomové práci jsem se snažila proniknout do světa golfu, který rozhodně není
opomíjeným nebo zapomenutým tématem. O golfu se mluví hodně a hodně se i řeší zvláště pokud se
postaví do jedné roviny s životním prostředí nebo krajinou. Jen ještě na Slovensku nemá dostatečnou
přízeň mezi širší veřejností.
Přínos mé diplomové práce je konkrétní a jednoznačný pro vybraný golfový areál v Sekulích a
inspirativní pro všechny hřiště, které v budoucnu teprve vzniknou. Téma golf, z pohledu zahradního a
hlavně krajinného architekta jsem pojala formou optimalizace již navrhnutého, ale ještě
nerealizovaného golfového hřiště v Sekulích a celého areálu, který s ním souvisí. Snažila jsem se
eliminovat konkrétní chyby, týkající se vybraného golfparku a zároveň shrnout i chyby, které jsou u
navrhování golfových hřišť na denním pořádku. Zároveň teoretickým přínosem práce je objasnění
základních otázek realizace golfového hřiště s ohledem na krajinu.
Do navrhování golfového hřiště se snažím vnést novinku, zaměřit se na podstatu golfové hry,
která je protkaná přírodou. A tak říkám, že způsob navrhování golfového hřiště, by se měl změnit s
ohledem na to, podtrhnout krásy přírody v dané lokalitě, státu či světadílu a ne ať hráč přijede, kam
přijede, stále ho čeká ten stejný, horší či lepší standard. Samozřejmě nedávám všechny golfová hřiště
do jednoho pytle, ale většinou ano. A tak navrhuji a poukazuji na možnosti optimalizace vybraného
golfového areálu a zdůrazňuji fakt, že golf se nehraje na nějakých golfových stadionech, nýbrž v
přírodě a to by se mělo podpořit a ne naopak. Celý princip propagace by měl stát právě na tomto
pohledu na věc, všechny komerční lákadla postavit na opravdovém principu hry, přírody, krajiny a s
krajinou, než jen na samotném golfu a businessu, jakoby jsme zapomněli, že golf bez krajiny není
golf.
82
8 RESUMÉ
Vo svojej diplomovej práci som sa venovala téme golfu a jeho vzťahu s krajinou so všetkými
zaťažuje golfové ihrisko krajinu a čím ju nenávratne poškodzuje ? Dôležitým krokom je tiež zistenie,
aspektmi, ktoré táto veľká oblasť v sebe zahŕňa. Venovať sa golfu nie v dnešnej dobe nič jedinečné.
ako by sa dalo negatívnym vplyvom zabrániť alebo aspoň ich eliminovať a obmedziť výskyt
Golf vo vzťahu s krajinou sú v súčasnosti pomerne diskutovanými témami, hlavne pre množstvo
negatívnych prvkov v krajine. K dispozícii máme veľké množstvo nových poznatkov a technológie sa
ekológov, krajinárov, ochrancov prírody a ďalších súvisiacich profesií, nevyhnutných pre realizáciu
tiež posúvajú dopredu, čo sa premieta aj do stavby a navrhovania golfových ihrísk. Je však potrebné
a údržbu golfových areálov. Či sa nám to páči, alebo nie, golf sa ženie dopredu míľovými krokmi aj
o týchto technológiách a možnostiach vedieť a rozvíjať ich tak, aby prinášali úžitok nielen hráčom
v našich krajinách. V Českej republike bolo napríklad v roku 1995 golfových ihrísk iba toľko, že by
golfu, ale aby mali pozitívny vplyv aj na životné prostredie, prírodu a okolitú krajinu.
sa dali spočítať na prstoch oboch rúk, ale dnes ich už máme viac ako 80. To všetko za posledných 14
Výsledok mojej diplomovej práce je ako na úrovni všeobecných teoretických odporúčaní,
rokov. Je pravda, že na Slovensku je situácia o niečo zdržanlivejšia a o tom všetkom podrobne
ktoré vyplývajú zo zhromaždenia najčastejšie sa vyskytujúcich chýb pri tvorbe golfových stredísk
pojednáva moja diplomová práca na tému : Optimalizácia návrhu areálu golfového ihriska z pohľadu
a areálov, prípadne odporúčaní ako predchádzať v budúcnosti týmto chybám. Ďalšou úrovňou mojej
krajinné architektúry s aplikáciou vo lokalite obce Sekule.
práce sú konkrétne optimalizačné zmeny vo vybranom golfparku Sekule, výstup ktorých bude
Na začiatku práce som sa zaoberala hlavne históriou golfu, kde golf vznikol a prečo práve tam.
prezentovaný formou návrhov.
Snažila som sa prísť na to, prečo sa golf u nás začína hrať a prečo sa s tým začína v takom rozsahu až
V mojej diplomovej práci som sa snažila minimalizovať často opakované chyby, ktoré sa na
v ostatných dvadsiatich rokoch. Snažím sa tiež nájsť a pochopiť podstatu golfu a jeho vnútornú
golfových ihriskách nachádzajú a nájsť riešenia, ako optimalizovať golfovú krajinu. A hoci sa som sa
filozofiu, pretože až s tými informáciami môže architekt vytvoriť niečo nové, dobré a posunúť túto
snažila odpovedať aj na otázku, ktorým smerom by sa mal golf uberať, stále ju považujem za
tému ďalej.
otvorenú. Musíme sa ešte veľa učiť, skúmať, premýšľať a hlavne tvoriť, aby sme optimalizovali to,
V kapitole Súčasný stav riešenej problematiky sa zaoberám založením a údržbou golfového
ihriska, jeho jednotlivými časťami a prvkami. Samozrejme neoddeliteľnou súčasťou toho, ako všetko
ako by to v krajine malo s golfom vypadať, z ktorého konca problematiku uchopiť a pracovať s ňou.
S golfom sa v našich krajinách iba začína a je predčasné pokladať túto tému za uzatvorenú.
komplexne pochopiť, je zistiť a prezentovať to, aký vplyv na životné prostredie v ktorom sa vyskytuje
môže golfové ihrisko mať.
Tému optimalizácie golfového ihriska som aplikovala na vybraný golfový areál v obci Sekule.
Musela som tu podrobne rozobrať celú situáciu a zistiť všetky prírodné alebo antropogénne prvky, na
ktoré môže ma výstavba rozsiahleho rekreačno-turistického areálu vplyv, vrátane zhodnotenia návrhu
územného systému ekologickej stability a opisu chránených a významných biotopov v danej lokalite.
Ďalej sú v diplomovej práci uvedené jednotlivé hodnotenia stavu krajiny : 1. v súčasnej dobe, 2.
hodnotenie vplyvu golfparku na krajinu, pri realizácii a následne údržbe projektu a 3. Hodnotenie
krajiny a životného prostredia, v prípade, že by sa projekt golfparku nerealizoval, tzn. Jeho
predpokladaný vývoj.
Cieľom mojej diplomovej práce je odpovedať na tieto otázky : Nie sú golfové ihriská príliš
drastickým zásahom do krajiny ? Ako tieto zásahy robiť čo najšetrnejšie ? Poznáme správnu hranicu,
ktorá sa nedá prekročiť, aby sme si krásy našej krajiny definitívne nezničili ? Akým spôsobom
83
9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
LITERATURA
3. DAMEC, Jiří. 2001. Golfové hřiště v krajině. In Zahrada - park - krajina, roč. 11, č. 3, s. 6-7.
4. ENVING spol. s r.o., c, 2006. Komplexné strdisko cestovného ruchu Sekule : Text k záměru 5. s. l.,
1. ADAMS, Mike - TOMASI, T.J. 2000. Hrajte lépe golf. Havlíčkův Brod : Fragment, s.r.o, 2000.
s. n., 2006. 30 s.
176 s. ISBN 80-7200-381-X.
5. ENVING spol. s r.o., d, 2006. Komplexné strdisko cestovného ruchu Sekule : Text k záměru 7. s. l.,
2. AUREX, s.r.o., 2007, a. Územný plán obce Sekule : Územnoplánovací dokumentace. Bratislava : s.
s. n., 2006. 49 s.
n., 2007. 65 s.
6. FRANTIŠEK, Hrabě. et. al.. 2008 Vzdělávání v oblasti péče o veřejnou zeleň a travnaté sportovní
3. AUREX, s.r.o., 2007, b. Územný plán obce Sekule : Územnoplánovací dokumentace. Bratislava : s.
plochy : souborný studijní materiál. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. 239 s.
n., 2007. 146 s.
ISBN 978-80-7375-242-2 .
4. BARRETT, Ted. - HOBBS, M., 1997. Velká encyklopedie Golf: Svojtka a Vašut. Praha : Svojka a
7. HAMSTER, Robert. 2007. Golf : vybavení, pravidla, etiketa, hra a technika. Čestlice : Rebo, 2007.
Vašut, 1997. 256 s. ISBN 80-7180-299-9.
159 s. ISBN 978-80-7234-703-2.
5. DAMEC, Jiří. 2001. Golfová hřiště. In Zahrada - park - krajina, roč. 11, 2001, č. 3, s. 5
8. HURDYAN, Michael, J.. 2006. Golf course architecture : evolutions in design, construction, and
6. ENVING spol. s r.o., 2006. Komplexné strdisko cestovného ruchu Sekule : Text k záměru 6. s. l., s.
restoration technology. Hoboken, N.J. : J. Wiley & Sons, 2006. 450 s. ISBN 0-471-46531-3.
n., 2006. 24 s.
9. LENNARD, Duncan. 2005. Extreme golf : nejneobvyklejší, nejzajímavější a nejbizarnější hřiště
7. ENVING spol. s r.o., b. 2006. Komplexné strdisko cestovného ruchu Sekule : Text k záměru 3. s. l.,
celého světa. Praha : KargoMedia, 2005. 168 s. ISBN 80-86926-00-1.
s. n., 2006. 16 s.
10. MANDYS, Pavel. 2002. Greeny místo řepy : Golf už není jen pro horních deset tisíc. In Týden,
8. JANČUROVÁ, Klára. 2008. Kompozično-priestorové a krajinarské riešenia golfového ihriska :
roč. 9, č. 16, 2002, s. 86-87. ISSN 1210-9940.
dizertační práce. Nitra : SPU, 2008. 154 s.
11. MELICHAROVÁ, Ivana. 1997. Návrat zimy a hlad komplikují přežití kriticky ohrožených syslů
9. SEDLÁK, Prokop. 2004. Historie golfu v Čechách a na Slovensku.Praha : Svojka & Co 2004. 169
na golfovém hřišti. In Slovo, roč. 89, č. 72, 1997, s. 3. ISSN 0231-732X.
s. ISBN 80-7352-152-0.
13. NAŠIENC, Ivo. 1994. 23. mezinárodní trávníkářské kolokvium. In Zahrada - park - krajina -
10. STREGE, John. 2001. Ze zákulisí profesionálního golfu. Brno : JOTA, 2001. 200 s. ISBN 80-
trávníky. In: Zahrada - park - krajina - trávníky, roč. 4, č. 1, 1994, s. 23-24.
7217-144-5.
14. NEWELL, Steve. 2005. Golf pro každého. V Praze : Slovart, 2005. 256 s. ISBN 80-7209-719-9.
11. Vliv sportu na životní prostředí. 2010. [cit. 2010-03-13]. zdroj neznámý.
5. PLAYER, Gary. 2001. Golf : průvodce světem golfu. Praha : Knižní klub, 2001. 160 s. ISBN 80242-0508-4.
SEZNAM SOUVISEJÍCÍ LITERATURY
16. PONDĚLÍČEK, Michael. 1993. Nestyďme se v územním plánování. In Ekojournal, roč. 2, č. 4,
1993, s. 8. ISSN 1210-0781.
1. BEARD, James, B. 1998. Turf management for golf courses. 2. vyd. s. l., s. n., 1998. 793 s. P10-36,
ISBN 1-57504-092-1.
2. DAMEC, Jiří. 2001. Golfová hřiště a prostředí historické krajiny. In Zahrada - park - krajina, roč.
11, č. 3, s. 8-11.
17. SAUNDERS, Vivien, 2006. Golf : dokonalý průvodce hrou. V Brně : Jota, 2006. 222 s. ISBN 807217-386-3.
18. VELDEN, Jiří - HALADA, Andrej. Hřiště místo rumiště. In Reflex, roč. 15, č. 20, 2004, s. 48-50.
ISSN 0862-6634.
84
INTERNETOVÉ ZDROJE
1. Ako sme začínali - Piešťanská golfová história. 2010 [online], s. l. : s. n., 2010. [cit. 2010-03-13-
14. HALADA, Andrej. 2009, b. Škodí hřiště přírodě? [online], 2009, b. [cit. 2010-03-04]. Dostupné
15:30]. Dostupné na internetu: <http://www.spagolf.sk/Spa-Golf-Klub/Historia.html?pid=35>
na internetu: <http://www.golf.cz/novinky/skodi-hriste-prirod/>
2. BEINHAVER, Martin. 2007. Postavte si vlastní golfové hřiště! In Super.cz [online], 2007. [cit.
15. HALADA, Andrej. 2010, c. Lyžování a golf: podobnosti a rozdíly. [online], 2010, c. [cit. 2010-03-
2010-03-10]. Dostupné na internetu: <http://www.super.cz/clanek/15622-postavte-si-vlastni-golfove-
05]. Dostupné na internetu: <http://www.golf.cz/novinky/lyzovani-a-golf-podobnosti-a-rozdily/>
hriste.html>
16. Historie golfu. 2010 [online], s. l. : s. n., 2010. [cit. 2010-03-14]. Dostupné na internetu:
3. Borská nížina. 2009 [online], s. l. : s. n., 2009. [cit. 2010-03-11]. Dostupné na internetu:
<http://www.nasgolf.ic.cz/historie.html>
<http://sk.wikipedia.org/wiki/Borsk%C3%A1_n%C3%AD%C5%BEina>
17. Historie klubu. 2010 [online], s. l. : s. n., 2010. [cit. 2010-03-02]. Dostupné na internetu:
4. Co takhle vlastní golfové hřiště? 2007 [online], s. l. : s. n., 2007. [cit. 2010-03-10]. Dostupné na
<http://www.golfresort.cz/cs/golf-club/historie/>
internetu: <http://www.idealni-bydleni.cz/ke_stazeni/BDZ_CERVENEC-SRPEN_07_net.pdf>
18. CHERNAIK, Mark. 2010 Vliv golfových hřišť na životní prostředí. [online], 2010. [cit. 2010-03-
5. Courses by Kyle Phillips. 2010 [online], s. l. : s. n., 2010. [cit. 2010-03-15]. Dostupné na internetu:
04]. Dostupné na internetu: <http://vitejtenazemi.cenia.cz/archiv/krajina_cs/vliv_golfovych_hrist.pdf>
<http://www.kylephillips.com/courses.html>
1) M. C. Metha versus Indická unie, 1999-(003)-CLJ –0361-SC; Zia v. WAPDA, P L D 1994
6. Dějiny golfu. 2009 [online], s. l. : s. n., 2009. [cit. 2010-03-10]. Dostupné na internetu:
Nejvyšší soud 693.
<http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_golfu>
2) Cox, C. (1991) “Pesticides on Golf Courses: Mixing Toxins with Play?” Journal of
7. Európa sa grínuje – fakty, prognózy, otázniky. 2008 [online], s. l. : s. n., 2008. [cit. 2010-03-01].
Pesticide Reform, 11(3):2-4.
Dostupné na internetu: <http://golfzona.sk/zobraz/clanok/104/>
3) Oddělení pro ochranu přírody New Jersey (1996) “Golf Course Pesticide Use in New
8. Golf Mariánské Lázně. 2010 [online], s. l. : s. n., 2010. [cit. 2010-02-25]. Dostupné na internetu:
Jersey,” <http://www.state.nj.us/dep/enforcement/pcp/bpo/pem/surveys/golf1996.pdf>
<http://www.marianske-lazne.info/cz/golf>
4) Suzuki, T. a kol. (1998). Estimation of leachability and persistence of pesticides at golf
9. Golf v chráněných územích v ČR. 2010 [online], s. l. : s. n., 2010. [cit. 2010-03-01]. Dostupné na
courses from point-source monitoring and model to predict pesticide leaching to
internetu: <http://www.anogolfu.cz/golf_jinde.htm>
groundwater. Environmental Science & Technology, 32(7): 920-929; Horsley, S.W., &
10. Golfové hřiště Golf Resort Karlštejn. 2009 [online], s. l. : s. n., 2009. [cit. 2010-03-03]. Dostupné
Moser, J.A. (1990) Monitoring groundwater for pesticides at a golf course – a case study
na internetu: <http://kamjitnagolf.cz/index.php?section=det&id=3>
on Cape Cod, Massachusetts. Ground Water Monitoring Review, 10(1): 101-108; Cohen,
11. Golfové hřiště v Sekulích. 2010 [online], s. l. : s. n., 2010. [cit. 2010-03-05]. Dostupné na
S.Z. a kol. (1990). A ground water monitoring study for pesticides and nitrates associated
internetu: <http://zahori.sk/spravy/sk/web/?option=com_content&task=view&id=462&Itemid=37>
with golf courses on Cape Cod. Ground Water Monitoring Review, 10(1): 160-173;
12. Golfový areál Black Stork. 2010 [online], s. l. : s. n., 2010. [cit. 2010-03-15]. Dostupné na
internetu: <http://www.golfcourses.cz/slovensko/black-stork/o-hristi-24/>
13. HALADA, Andrej. 2009, a. Je golf drahý sport?. In Na vzduchu cyklo & golf & sport [online],
2009, a. [cit. 2010-04-01]. Dostupné na internetu: <http://www.navzduchu.cz/golf/zakladni-pojmygolfu/je-golf-drahy-sport>
Morioka, T., & Cho, H.S. (1992) Rainfall runoff characteristics and risk assessment of
agro-chemicals used in golf links. Water Science & Technology, 25(11): 77-84; Sudo, M.,
& Kunimatsu, T. (1992). Characteristics of pesticides runoff from golf links. Water
Science & Technology, 25(11): 77-84.
5) Město Virginia Beach, oddělení plánování a místního rozvoje (1997). Ucelený plán
rozvoje
Virginia
Beach:
směrnice
pro
budování
golfových
hřišť.
<http://www.vbgov.com/dept/planning/> complan/theplan/golf.pdf.
85
6) Město Austin, oddělení ochrany vodních ploch, přehled výstavby, Koncept návrhu
<http://www.seeplanning.org/planning/content/complan/theplan/golf.pdf>
výstavby a plánu údržby golfového hřiště zaměřený na ochranu kvality vody.
16) Aramburu, M.P., & Escribano, R., (1992). Golf: A Conflicting Recreational Activity in
<http://www.ci.austin.fx.us/news/> bsz_golf_plan.htm.
the Madrid Autonomous Area (Spain). Landscape and Urban Planning, 23:209-220
7) Audubonský mezinárodní golfový klub Old Marsh (2002). Ochrana zdrojů.
19. KANINSKÝ, Josef. 2010, a. V Číně je zakázáno stavět golfová hřiště, přesto rychle přibývají. In
<http://www.audubonintl.org/resources/casestudies/oldmarsh.htm>
iDNES.cz [online], 2010, a. [cit. 2010-03-20]. Dostupné na internetu: <http://golf.idnes.cz/v-cine-je-
8) Kross, B.C. a kol. (1996). Proportionate Mortality Study of Golf Course
zakazano-stavet-golfova-hriste-presto-rychle-pribyvaji-py1-/zahranici-golfova-
Superintendents. American Journal of Industrial Medicine, 29:501-506.
hriste.asp?c=A100302_121313_zahranici-golfova-hriste_jok>
9) Zemědělský výbor státu Minnesota (1990). Plán zacházení s dusíkatými hnojivy:
20. KROMICHAL, Jiří. 2009, a. St. Andrews: Esej o golfové architektuře [online], 2009, a. [cit. 2010-
kapitola 2 – Pozadí. <http://www.mda.state.mn.us/appd/fertilizer/nitroch2.html>
03-13]. Dostupné na internetu: <http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=450300¨>
10) Zemědělský výbor USA (2001). Nutriční a ekologické aspekty hnojení trávníků.
21. LODYHA, Zdeněk. 2007. Stavíme golfové hřiště. In Domy, Byty, Zahrady [online], 2007. [cit.
<http://pdec.ifas.ufl.edu/AREERA/2000/A2000ROAIntRes35.htm>
2010-04-06]. Dostupné na internetu: <http://www.ibyvanie.sk/idealni-bydleni-clanek-208-Stavime-
Úřad
pro
zdroje
podzemní vody okresu Suffolk (2002). Výskyt pesticidů na území okresu Suffolk (New York).
golfove-hriste>
<http://pbiotopes.ess.sunysb.edu/lig/Conferences/abstracts_02/paulsen.htm> Cohen, S. a kol.
22. LORENS, Čeněk. 2009. Kuličky pro dospělé. In Hospodářské noviny [online], 2009. [cit. 2010-
(1999). Water Quality Impacts by Golf Courses. Journal of Environmental Quality,
03-01]. Dostupné na internetu: <http://hn.ihned.cz/c1-37107110-kulicky-pro-dospele>
28(3):798-809.
23. MIKULKA, Milan. 2009, a. Golf na snehu nielen v Grónsku [online], 2009, a. [cit. 2010-03-21].
11) Právní zástupce státu New York, generál Robert Abrams (1991) . Toxická hřiště:
Dostupné na internetu: <http://feminity.zoznam.sk/cl/100347/587430/GOLF-NA-SNEHU-NIELEN-
Nebezpečí kontaminace podzemní vody pesticidy na golfových hřištích na Long Islandu.
V-GRONSKU>
12) Kendall, R.J. a kol. (1993). Response of Canada geese to a turf application of diazinon
24. Makro vzťahy. 2010 [online], s. l. : s. n., 2010. [cit. 2010-03-10]. Dostupné na internetu:
AG500. Journal of Wildlife Disease, Vol.29, No.3, pp.458-464; Kendall, R.J. a kol. (1992)
<http://www.holegolf.sk/makr.htm>
American wigeon mortality associated with a turf application of diazinon AG500. Journal
25. MIKULKA, Milan. 2009, b. Což takhle zkusit extrémní golf? Podívejte se na nejzajímavější hřiště
of Wildlife Disease, 29(3): 458-464; Zinkl, J.G. a kol. (1978). Diazinon poisoning in wild
světa.
Canada geese, Journal of Wildlife Management, 42(2): 406-407.
<http://golf.idnes.cz/coz-tahle-zkusit-extremni-golf-podivejte-se-na-nejzajimavejsi-hriste-sveta-1bz-
13) Evropská unie (14. březen 2002). Ochrana přírody: komise žaluje Francii, Itálii, Irsko,
/golf-zabava.asp?c=A090709_164439_golf-zabava_mim>
Německo, Rakousko, Portugalsko, Španělsko a Lucembursko za nevyhovění zákonům EU.
26. Mistrovská golfová hřiště v okolí. 2010 [online], s. l. : s. n., 2010. [cit. 2010-03-02]. Dostupné na
<http://europa.eu/oldaddress.htm?p_action.gettxt=gt&doc=IP/02/413|0|RAPID&lg=EN&display=>
14) Úřad plánování okresu Santa Clara (1995). Směrnice pro ekologický design golfových
hřišť a standardní požadavky na jejich výstavbu.
<http://www.seeplanning.org/planning/content/> PropInfoDey/PropInfoDev_Golf_Course_D
esign_ Guidelines.jsp
15) Město Virginia Beach, oddělení plánování a místního rozvoje (1997). Ucelený plán
In
iDNES.cz
[online],
2009,
b.
[cit.
2010-03-20].
Dostupné
na
internetu:
internetu: <http://www.marianske-lazne.info/cz/golf>
27. Morava (řeka). 2010 [online], s. l. : s. n., 2010. [cit. 2010-03-12]. Dostupné na internetu:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Morava_%28%C5%99eka%29>
28. Obec Sekule leží. 2010 [online], s. l. : s. n., 2010. [cit. 2010-03-11]. Dostupné na internetu:
<http://www.skg.sk/sk/Sekule.html>
29. Obec Sekule, úvod. 2008, b. [online], s. l. : s. n., 2008, b. [cit. 2010-03-09]. Dostupné na internetu:
<http://www.obec-sekule.sk/>
rozvoje Virginia Beach: směrnice pro budování golfových hřišť.
86
30. Okres Senica. 2005 [online], s. l. : s. n., 2005. [cit. 2010-03-07]. Dostupné na internetu:
44. Trnavský samosprávný kraj. 2010 [online], s. l. : s. n., 2010. [cit. 2010-03-01]. Dostupné na
<http://referaty.atlas.sk/prirodne-vedy/geografia/20555/okres-senica>
internetu: <www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=26373&TypeID=7>
31. Okres Senica. 2009 [online], s. l. : s. n., 2009. [cit. 2010-03-15]. Dostupné na internetu:
45. ULMANOVÁ, Lucie. 2009, a. Nejextrémnější golfová hřiště na světě. In Týden [online], 2009, a.
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Senica>
[cit.
32. Podnebí. 2008 [online], s. l. : s. n., 2008. [cit. 2010-03-09]. Dostupné na internetu:
zajimavosti/nejextremnejsi-golfova-hriste-na-svete_148572.html>
<http://geography.upol.cz/soubory/lide/smolova/RGSR/ucebnice/fg/klima.html>
46. VALCHONÍK, Daniel. 2009, a. Skotsko: 550 hřišť je tak akorát [online], 2009, a. [cit. 2010-03-
33. Pohled CzechTourism na propagaci České republiky jako golfové destinac. 2010 [online], s. l. : s.
14].
n., 2010. [cit. 2010-03-13]. Dostupné na internetu: <http://www.czechtourism.cz/golf/uvod-1/>
cervenec-2009.pdf>
34. Priemerná teplota vzduchu, Bratislava letisko. 2010 [online], s. l. : s. n., 2010. [cit. 2010-03-20].
47. ZÁBORSKÝ, Jan. 2008, a. Chcem dať Slovensku ihrisko svetovej kvality. In TRENDreality
Dostupné
[online], 2008, a. [cit. 2010-03-10]. Dostupné na internetu: <http://reality.etrend.sk/realitny-
na
internetu:
<http://www.shmu.sk/popups/zoom.php?file=/File/Klima/BA-
2010-03-20].
Dostupné
na
Dostupné
na
internetu:
internetu:
<http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/turisticke-
<http://www.golfvesvete.cz/wp-content/uploads/2009/06/for-golf-
prm_maxprmmin1951-2007_end.PNG>
biznis/chcem-dat-slovensku-ihrisko-svetovej-kvality.html>
35. Profil partnerov. 2010 [online], s. l. : s. n., 2010. [cit. 2010-04-03]. Dostupné na internetu:
48. 10. zastavení - soutok řek Dyje a Moravy, u obce Sekule, Slovensko. 2010 [online], s. l. : s. n.,
<http://www.sekuledunes.com/profil-partnera/>
2010.
36. Program odpadového hospodárstva okresu Senica do roku 2005. 2005 [online], s. l. : s. n., 2005.
Glyptoteka.html#Sekule>
[cit.
2010-03-02].
Dostupné
na
internetu:
<http://www.lubokristek.net/Projekty-
[cit. 2010-03-11]. Dostupné na internetu: <www.enviro.gov.sk/servlets/files/8997>
37. RAMBOUSEK, Tomáš. 2009, a. Golf a ragby rozšíří program olympiády v roce 2016. In
Mediafax
[online].
2009
[cit.
2010-03-13].
Dostupné
na
internetu:
<http://www.mediafax.cz/sport/2940172-Golf-a-ragby-rozsiri-program-olympiady-v-roce-2016>
38. SEDLÁK, Prokop. 2001. Historie golfu v Českých zemích (a na Slovensku). [online], 2001. [cit.
2010-03-01]. Dostupné na internetu: <http://old.golf.cz/historiemain.htm>
39. SIMBARTL, Jiří. 2005. Slovensko v roku 2 alebo Na čo by sa z vlaňajšej sezóny nemalo
zabudnúť… In Časopis GOLF [online], 2005. [cit. 2010-04-10]. Dostupné na internetu:
<http://www.casopisgolf.cz/c-767-slovensko-v-roku-2.html>
40. Slovník golfových termínů. 2010 [online], s. l. : s. n., 2010. [cit. 2010-03-09]. Dostupné na
internetu: <http://www.golf-start.cz/web/cz/slovnicek-golfovych-pojmu/>
41. Spa - Golf club Piešťany. 2010 [online], s. l. : s. n., 2010. [cit. 2010-03-13]. Dostupné na
internetu: <http://www.sportove-centrum.sk/trnava/41/spa-golf-club-piestany/>
42. STRAKA, Petr. 2005 Dve tiché okrúhle výročia. In Krásy Slovenska [online], 2005. [cit. 2010-0311]. Dostupné na internetu: <http://www.krasy-slovenska.sk/index.php?a=clanok__115>
43. Trnavský kraj, Poloha, rozloha, geografické podmienky. 2003 [online], s. l. : s. n., 2003. [cit.
2010-03-12]. Dostupné na internetu: <http://www.skaba.sk/index.fcgi?lang=sk&pageset_id=6000>
87
OBRÁZKY
Obr. 1
[Golfový trávník]
<http://skolamoje.ic.cz/soft-green.jpg>
Obr.2
[Karlovy Vary - Dolní golfové Hřiště Gejzírpark]
Obr..3
[Karlovy Vary - Václav Mikuta v Gejzírparku]
<http://www.krusne-hory-info.cz/fotky/kv-golf3.jpg>
Obr. 16
<http://www.vitejte.cz/male/05/0526_01_03.jpg>
Obr. 17
<http://www.golfresort.cz/de/golf-club/klubgeschichte/>
Obr. 4
[Mariánské lázně]
[Mariánské lázně - otevíral v roce 1905 anglický král Edward VII.]
Obr. 18
[Golfové hřiště v Piešťanoch zač.20. stol.]
Obr. 7
[Golfové hřiště v Piešťanoch historická dokumentace]
<http://www.spagolf.sk/Spa-Golf-Klub/Historia.html?pid=35>
Obr. 8
Obr. 19
Obr. 9
Obr. 10
Obr. 20
Obr. 21
Obr. 22
<http://img.ihned.cz/attachment.php/420/19764420/ao8
<http://media.novinky.cz/767/187676-original1-ck6gw.jpg>
BCEF7HIKNOjk6PQWfhpqxz1SU29Vm/tale.jpg>
[Golfové hřiště v Mariánských lázních]
Obr. 23
[Golfové hřiště v Mariánských lázních]
[Schéma golfového hřiště v Karlových Varech]
[Golfové hřiště v Karlových Varech]
/Aktivnipohyb/golf/PublishingImages/OV6.jpg>
Obr. 24
Obr. 15
[Golfové hřiště v Tatranské Lomnici]
<http://www.golfcourses.cz/hriste/fotky/51/134.jpg>
Obr. 25
[Golfové hřiště v Tatranské Lomnici]
<http://www.golftatry.sk/images/obrazky/golfovy-areal/ihriska/uvod.jpg>
Obr. 26
[Golfové hřiště v St. Andrews]
<http://www.golf-monthly.co.uk/imageBank/r/Royal-County-Down2.jpg>
Obr. 27
[Golfové hřiště v Karlových Varech]
<http://www.vitejte.cz/male/05/0526_01_05.jpg>
[Golfové hřiště v Tatranské Lomnici]
<http://www.golftatry.sk/images/obrazky/golfovy-areal/turnaje.jpg>
<http://cestovani.kr-karlovarsky.cz/cz/pronavstevniky
Obr. 14
[Golfové hřiště v Piešťanoch]
[Golfové hřiště v Mariánských lázních]
<http://www.czechtourism.cz/files/golf_1/golf_guide_2009_e.pdf>
Obr. 13
[Golfové hřiště v Piešťanoch]
<http://www.sportove-centrum.sk/images/centra/41-piestany-golf.jpg>
<http://carlsbad.mycompanion.cz/images/catalog/52/5.jpg>
Obr. 12
[Golfové hřiště Karlštejn]
<http://photo.czechtourism.com/view_photo.php?pfid=80456>
<http://www.marianskelazne.com/Golf/foto/Golf_Klub_Klaster_Tepla_35_01.jpg>
Obr. 11
[Golfové hřiště Karlštejn]
<http://www.apela.cz/images/partneri/karlstejn-golf-resort.jpg>
[Schéma golfového hřiště v Mariánských lázních]
<http://www.czechtourism.cz/files/golf_1/golf_guide_2009_e.pdf>
[Golfové hřiště Karlštejn]
<http://www.karlstejn-golf.cz/images/hriste6.jpg>
<http://www.golfml.cz/data/web/historie/3-inauguration-course-1905_s.jpg>
Obr. 6
[Golfové hřiště Karlštejn]
<http://www.czechtourism.cz/files/golf_1/golf_guide_2009_e.pdf>
<http://www.golfml.cz/data/web/historie/klub1905_s.jpg>
Obr. 5
[Golfové hřiště v Karlových Varech]
[Golfové hřiště v St. Andrews]
<http://www.golfscotland.com/images/standrewsoldcourse_001.jpg>
Obr. 28
[Golfové hřiště v St. Andrews]
[Golfové hřiště v Karlových Varech]
88
<http://www.thewillingtonstudio.com/images/St%20Andrews%20Links%20-
Obr. 29
Obr. 41
%20The%20Old%20Course%20-%20Illuminated%20Map.jpg>
<http://www.starksilvercreek.com/wordpress/wp-content/uploads/2009/05/la-paz-golf-
[Golfové hřiště v St. Andrews]
course.jpg>
<http://www.strategie.cz/assets/strategie2/marketing-magazine/29v1.jpg>
Obr. 30
[North cape - polární záře]
Obr. 31
[North cape - polární záře]
Obr. 42
there-be-northern-lights/>
Obr. 43
Obr. 44
Obr. 45
springs-australia.jpg>
Obr. 46
hriste-na-svete_148572.html>
Obr. 34
Obr. 35
Obr. 36
4b0559c6c12c7_543x361.jpg>
Obr. 47
<http://lh6.ggpht.com/_fxYXIbF9KmU/SwsheZ8d3kI/AAAAAAA
<http://golf.idnes.cz/foto.asp?r=golf-zabava&foto1=MIM2c5002_42_17795194.jpg>
AAXM/rM8moCUZ0N0/s512/Sunrise%204thA%20Desktop.jpg>
[Golf v Grónsku]
Obr. 48
[Golfové hřiště La Paz]
4/20/1240211837045/Marta-Mamani-an-Aymara-in-001.jpg>
Obr. 49
<http://www.tomashradecky.cz/untitled.jpg>
Obr. 50
[Typy trávníků na golfovém hřišti]
<http://www.lonesomevalleynewsletter.com/assets/images/stoneridge-golf_course-
<http://cache.boston.com/universal/sitegraphics/blogs/
14_green___130202.jpg>
Obr. 51
[Golfové hřiště La Paz]
<http://cache.daylife.com/imageserve/08b5a61fS3dvx/610x.jpg>
Obr. 40
[Příklad odpaliště na golfovém hřišti]
[Golfové hřiště La Paz]
bigpicture/bolivia_02_04/b25_17212209.jpg>
Obr. 39
[Příklad greenu na golfovém hřišti]
<http://i.iinfo.cz/rs2/296/G1-1-23.jpg>
<http://static.guim.co.uk/sysimages/Guardian/Pix/pictures/2009/
Obr. 38
[Golfové hřiště Alice Springs]
[Grónsko - světový šampionát v golfu]
<http://img.topky.sk/feminity/big/223253.jpg>
Obr. 37
[Golfové hřiště Alice Springs]
<http://www.tyden.cz/obrazek/4b054bacd7813/alamy-a8kyg0-
[Argentina - Ushuaia golf club]
<http://www4.worldisround.com/photos/1/485/421.jpg>
[Golfové hřiště Alice Springs]
<http://wearintheworld.adidasgolf.com/wp-content/themes/witw/images/hdrs/alice-
[Argentina - Ushuaia golf club]
<http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/turisticke-zajimavosti/nejextremnejsi-golfova-
[Golfové hřiště v Pekingu]
<http://www.whinersgolf.com/wp-content/uploads/2009/09/Huatang14.jpg>
k%20Golfpark%201%20oktober%2009%20Mellom.jpg>
Obr. 33
[Golfové hřiště v Pekingu]
<http://www.whinersgolf.com/wp-content/uploads/2009/09/Huatang6.jpg>
[North cape golf club]
<http://toolbox.n3sport.no/ToolboxX/downloads/205455/files/Bana
[Golfové hřiště v Pekingu]
<http://www.whinersgolf.com/wp-content/uploads/2009/09/Huatang7.jpg>
<http://www.visitnorway.com/en/Articles/Theme/What-to-do/Attractions/Nature/Let-
Obr. 32
[Golfové hřiště La Paz]
<http://travellertofly.exteen.com/images/Siam-Country-Club-golf-gree.jpg>
Obr. 52
[Golfové hřiště La Paz]
<http://www.golfersguide.com/images/stories/equipment/lapazgc.jpg>
[Příklad Bunkerů, pískovištť na golfovém hřišti]
[Příklad vodního prvku na golfovém hřišti]
<http://bartoncreeklifestyles.com/Images/golf%20water.jpg>
Obr. 53
[Příklad zavlažovacího zařízení na golfovém hřišti]
89
<http://bartoncreeklifestyles.com/Images/golf%20water.jpg>
Obr. 54
[Příklad modelace terénu na golfovém hřišti]
<http://globus.sazp.sk/atlassr/>
Obr. 68
<http://www.karlovy-vary.cz/images/foto/golf_wide620.jpg>
Obr. 55
[Lyžování x golf]
<http://globus.sazp.sk/atlassr/>
Obr. 69
<http://www.golf.cz/wp-content/uploads/2010/02/LyzeGolf4-243x150.jpg>
Obr. 56
[Golf Club v Surry, Londýn]
Obr. 57
Obr. 70
Obr. 58
Obr. 59
Obr. 61
Obr. 63
Obr. 65
Obr. 67
Obr. 75
[Reálná vegetace - Přirozené rozšíření Fagus sylvatica]
foto
Kateřina Slámová
Obr. 76
foto
Kateřina Slámová
Obr. 77
foto
Kateřina Slámová
Obr. 78
foto
Kateřina Slámová
Obr. 79
foto
Kateřina Slámová
Obr. 80
[Reálná vegetace - Přirozené rozšíření Pinus sylvestris a Larix decidua]
<http://globus.sazp.sk/atlassr/>
foto
Kateřina Slámová
[Typy abiotických komplexů]
<http://globus.sazp.sk/atlassr/>
Obr. 66
Obr. 74
[Potenciální přirozená vegetace]
<http://globus.sazp.sk/atlassr/>
[Ortofotomapa řešeného území]
<http://www.mapa-mapy.sk/>
[Půdy]
<http://globus.sazp.sk/atlassr/>
Obr. 64
Obr. 73
[Hydrologické poměry]
<http://globus.sazp.sk/atlassr/>
[Ortofotomapa obce Sekule]
<http://www.mapa-mapy.sk/>
[Geomorfologické poměry]
<http://globus.sazp.sk/atlassr/>
Obr. 62
Obr. 72
[Kvartérní pokryv]
<http://globus.sazp.sk/atlassr/>
[Ekologicky významné území]
<http://globus.sazp.sk/atlassr/>
[Územní a správní uspořádání]
<http://globus.sazp.sk/atlassr/>
Obr. 60
Obr. 71
[Fyzickogeografická mapa]
<http://globus.sazp.sk/atlassr/>
[Klasifikace ekologické stability]
<http://globus.sazp.sk/atlassr/>
[Lokalizace obce Sekule]
<http://www.sekuledunes.com/pics/system/mapa.gif>
[Nadregionální územní systém ekologické stability]
<http://globus.sazp.sk/atlassr/>
<http://www.modaastyl.cz/lux/Gallery1/
hotely/hersam_golf_club/hersam_golf_club_01.jpg>
[Územní systém ekologické stability]
foto
Kateřina Slámová
Obr. 81
foto
Kateřina Slámová
90
Obr. 82
Obr. 83
foto
<http://www.escofet.com/>
Kateřina Slámová
<http://www.mmcite.com/>
[Komplexní urbanistický návrh obce Sekule]
AUREX spol.s.r.o.
Obr. 84
[Návrh golfparku]
<http://www.sekuledunes.com/pics/system/image5.jpg>
Obr. 85
Obr. 88
[Organický přístřešek pro parkování - podled]
[Nároky na parkování v golfparku v Sekulích]
ENVING spol. s r.o., b
Tab. 3
[Nároky na závlahy v golfparku v Sekulích]
ENVING spol. s r.o., b
Tab. 4
[Organický přístřešek pro parkování - řez]
Kateřina Slámová
Obr. 89
Tab. 2
[Organický přístřešek pro parkování - půdorys]
Kateřina Slámová
[Score-card golfového hřiště v Sekulích]
<http://www.sekuledunes.com/pics/system/sk/score-card.gif>
[Optimalizace lokality golfparku]
Kateřina Slámová
Obr. 87
Tab. 1
[Funkční členění golfparku]
ENVING spol.s.r.o.
Obr. 86
TABULKY
[Přehled pracovních příležitostí v golfparku v Sekulích]
AUREX, s.r.o., 2007, b
Tab. 5
[Zastoupení pozemků na území golfparku v Sekulích]
ENVING spol. s r.o., b
Kateřina Slámová
Obr. 90
[Organický přístřešek pro parkování - vizualizace]
Kateřina Slámová
Obr. 91
[Protihluková bariéra - řez]
Kateřina Slámová
Obr. 92
[Protihluková bariéra - pohled]
Kateřina Slámová
Obr. 93
[Protihluková bariéra - vizualizace]
Kateřina Slámová
Obr. 94
[Nový golf - vizualizace]
Kateřina Slámová
Obr. 95
[Návrh mobiliáře]
Kateřina Slámová
<http://www.metalco.it/>
91
10 PŘÍLOHY
CD médium
92

Podobné dokumenty

zde - Fórum ochrany přírody

zde - Fórum ochrany přírody zejména druhům, které patří mezi prioritní z pohledu ochrany přírody (tzv. SPEC druhy z angl. Species of European Conservation Concern). Z této publikace také vychází tabulka 1, která byla v případ...

Více

Uhlíkové nanostruktury - J. Heyrovský Institute of Physical Chemistry

Uhlíkové nanostruktury - J. Heyrovský Institute of Physical Chemistry grafitu. Nanografit, s.s., tedy krystaly grafitu do velikosti 100 nm, což je většinou hranice, do které jsou útvary označované nano (od 100nm do 1 µm bývají označovány jako submikronové), nalézáme ...

Více

Vliv golfových hřišť na životní prostředí Překlad studie amerického

Vliv golfových hřišť na životní prostředí Překlad studie amerického mělkých studní. Jestliže nově vybudované golfové hřiště čerpá vodu z větší hloubky, může dojít ke snížení hladiny podzemní vody, která již obyvatelstvu nebude dostupná z mělkých studní. 3. Golfová ...

Více

Golf - Sphere card

Golf - Sphere card někoho, kdo hraje golf třeba už 15 let je to číslo vysoké a neuspokojivé. Vždy záleží na úhlu pohledu. Každopádně, za těch 15 let se toho podařilo spoustu a věrnostní program Sphere card se stal ne...

Více

1 502 kB

1 502 kB Podíl technicky náročných odlitků z tvárné litiny dosahuje v současnosti cca 20 %, po realizaci záměru je předpokládáno zvýšení na cca 40 %. Kumulace záměru s dalšími záměry není reálná. B.I.5. Zdů...

Více

východní bavorsko,

východní bavorsko, • dobrodružná hra - Hluboká partie • ubytování, program, zkušenosti Kontakt: XPG s.r.o. tel.: +420 602 107 007 e-mail: [email protected], [email protected], web: www.partienahluboke.cz

Více

Oznámení záměru fy Maxit

Oznámení záměru fy Maxit Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace....................76 ZÁVĚR.....................................................................................

Více