Neurergus crocatus

Neurergus crocatus
čolek kurdistánský
Neurergus crocatus informace o druhu
Günter Schultschick
Anglický překlad a úprava je od Jennifera Macke a Ralfa Reinartze
Následuje překlad původního německého článku AG Urodela websitu. Originální článek můžete nalézt v: http://www.agurodela.de/molchregister_neurergus_crocatus/neurergus%20crocatus.htm
Neurergus crocatus byl držen v zajetí po několik let. Pravděpodobně všechny zvířata chovaná nyní v zajetí pochází z jediného dovozu z Iráku v roce 1990
(RADSPIELER, 1990). Tito čolci se vyskytovali v Kurdistánu v nejbližším okolí Aqra v Iráku. Kvůli nejisté politické situaci je od té doby prakticky nemožné
prostudovat nebo vůbec navštívit tuto lokalitu. Proto je nepravděpodobné, že současný stav čolků může být doplněný.
Navzdory veškerým úsilím teraristů, bylo jen několik úspěšných případů rozmnožení a druh v zajetí ubývá. Počet chovaných zvířat se tak dramaticky snižuje a
panuje obava, že druh vymizí z chovů. Pro tento důvod se Neurergus crocatus stal "vlajková loď" druhů v registru AG Urodela Newt. Nyní je požadováno, aby se
tento druh čolka dokázal v zajetí rozmnožovat.
Všichni chovatelé tohoto čolka, který se nyní stává extrémně vzácný, jsou proto zváni účastnit se našeho chovatelského programu.
N. crocatus mládě
Rod Neurergus s jeho 4 druhy (crocatus, strauchii , kaiseri, microspilotus) žijí v první řadě v oblasti osídlené kurdskou etnickou skupinou. Z této skutečnosti zní
běžné německé jméno: Kurdische Bergbachmolche (kurdský horský potoční čolek). N. crocatus se vyskytuje v nejhojněji v jihovýchodním cípu Turecka (Hakkari), v
severní oblasti pohoří Zagros v Iráku a v pohoří Zagros v Íránu až k jezeru Urmia. Rozšíření druhu proto leží v politicky nestabilní oblasti. Cestování v těchto zemích
za vědeckým účelem je problematické, jestli ne nemožné.
Neurergus crocatus stejně jako jeho sesterské druhy je docela blízko vázán k rodu Euproctus. Také je obyvatelem tekoucí vody. Během značných geologických
posunů (změny ve vrásnění, odvodnění, atd.), se druh postupně adaptoval na změněné podmínky. Jako stále obyvatelné vodní zdroje v areálu tohoto druhu zůstaly
jen horské potoky; takto se musel sám adaptovat na toto prostředí a to velmi úspěšně. Nicméně je omezený do extrémních lokalit a je do značné míry izolovaný v
malých potocích. Migrační koridory mezi populacemi již neexistují. Proto nacházíme jednotlivé populace které jsou potenciálně zranitelné kvůli jejich izolaci.
Představte si například propuknutí infekce nebo ještě hůře zničení přirozeného prostředí lidmi. V současnosti nejsou žádné informace o stavu populace. Na základě
řídkého výskytu vody a panujících klimatických podmínek může být pochopitelně jakýkoliv vodní zdroj který jednou zanikl, pro tento druh ztracený a nemusí být
nikdy přirozeně znovu osídlen.
Obývané potoky protékají často vesnicí protože voda má v oblasti zřejmě také obrovskou hodnotu pro lidskou populaci. Podle informací se lidé pečlivě starají o
potok. Za účelem přehrazení a kontroly jarních záplav při tání sněhu, většina potoků v nejbližším okolí vesnic prochází skrz stěny zhotovené z kamenných desek.
Tyto zdi poskytují vynikající podmínky pro čolky. Zvířata v tomto případě mají prospěch z lidského zásahu. Na druhé straně považuje místní obyvatelstvo tyto
zvířata za jedovaté a zabíjí je. V minulosti zřejmě čolci měli více prospěchu než nevýhod z lidského zásahu do jejich životního prostoru. Nicméně, tradiční
zemědělské metody jsou postupně nahrazovány "moderními" metodami, včetně intenzivnějšího využívání zdrojů a aplikace pesticidů. Je docela pochopitelné , že se
i tam lidé chtějí podílet na novodobé prosperitě. Nakolik Neurergus překoná nebo dokonce se přizpůsobí těmto změnám jako "Kulturfolger" se teprve uvidí.
[Kulturfolger, doslova "kulturní stoupenec" je německý ekologický termín pro druhy které se dokáží adaptovat a daří se jim v oblasti osídlené lidmi.]
Neurergus crocatus žije v potocích se vyznačující se velkým sklonem a současně velkou silou proudu. S výjimkou hromad balvanů kterými jsou obehnány zdi vesnic,
okolí potoků je většinou skalnaté a téměř kompletně bez rostlinstva. V nižších oblastech jsou potoky zastíněny několika málo keři. Často jsou vystaveny plnému
slunečnímu svitu a obvykle na konci jara vyschnou. V zimě je v oblasti velké množství sněhu který v březnu až dubnu rychle taje, a to vede k mohutným záplavám.
Během záplav jsou potoky pro zvířata nepoužitelné. Zvířata by byla ihned odnesena prodem. Když se voda utiší a vzniknou tůně mezi pomalu tekoucí stružkou,
nejdříve samci a později samice vstoupí do vody. Páření a následující embryonální a larvální vývoj musí probíhat poměrně rychle protože voda často vyschne během
léta a je již nepoužitelná. Vysoká síla slunečního svitu také příznivě urychluje tento vývoj. První samci, později samice a nakonec mláďata opustí vodu a nalézají
converted by Web2PDFConvert.com
útočiště ve skálách a v hromadách kamení. Zde oni zřejmě prožijí horké období, pravděpodobně s utlumenou aktivitou.
Protože zde nemáme téměř žádné údaje o životním cyklu o rodu Neurergus a poznatky na lokalitách jsou obvykle omezeny na krátkodobé záznamy v místě,
informace v tomto textu obsahují teoretické úvahy ze situace vyvozené ze souvislosti s odpovídajícími geologickými a klimatickými údaji. Pozorování chování v
zajetí doplní tyto spekulace a přinejmenším je zčásti ověří.
Z malého počtu zpráv které máme nyní k dispozici na lokalitách, mohou být následující informace považovány za prozatímní doporučení k péči o druh Neurergus
crocatus:
Terárium pro terestrickou periodu by mělo být pro skupinu 4-5 zvířat dlouhé 60-100 cm. Toto může někomu může připadat jako těsná ubikace, ale musíme uvážit,
že zvířata se potřebují pohybovat pozoruhodně málo. Mimoto je důležité garantovat nezbytnou hustotu potravy. V příliš velké nádrži je možnost hladovění reálná a
to je vážné nebezpečí! Jako úkryt by měly být použity vápencové kameny což je důležité, protože podmínky by měly být takové aby bylo možno vždy dohlížet na
zvířata. Ačkoli tito mloci jsou docela odolní proti vysušení, je nezbytné kontrolovat a pravidelně udržovat správnou vlhkost. Tohoto může být dosaženo podložením
vlhkého pěnového materiálu pod kamenné dekorace nebo zachovat úroveň vody několika milimetrů na dně. Autor preferuje savou hmotu protože tato poskytne
úroveň vlhkosti na delší dobu ustálenou a zvířata se nemohou utopit.
Zajímavé je, že v zajetí většina dospělých čolků Neurergus velmi zřídka (podobně jako někteří čolci Triturus) sama opouští vodu. Je možné, že zvířata vykazují
takovéto chování protože jejich přirozené vody se pravidelně vysuší. Tato ochota zůstávat ve vodě svádí chovatele využít jednodušší způsob péče v zajetí. Tak
oblast souše chybí nebo je drasticky zmenšena. Nicméně, toto má záporný vliv na cyklický gonádový vývoj a pravděpodobně ohrozí eventuelní možnosti rozmnožení.
Takovéto zjednodušení péče proto není pro tento druh vhodné. Akvárium pro vodní fázi může být značně větší než pro fázi na souši. Ve vodní fázi jsou zvířata čilá a
velmi pohyblivá. Silný filtr jehož vývod šplouchá nad povrchem hladiny je nepostradatelný. Výchozí rychlost může dokonce být dost silná aby přinutila zvířata bojovat
proti proudu aby tak zabránila odplavení. Nicméně, pro svatební tanec a kladení vajíček je třeba vytvořit klidnou oblast. Hloubka vody by měla být přinejmenším 15
cm, ale neměla by přesáhnout 30 cm. Voda která je alkalická a tvrdá (hodně uhličitanu) nejvíce odpovídá přirozeným podmínkám.
Neurergus crocatus má odlišnou zimní hibernaci. Nejbezpečnější a nejjednodušší způsob jak ji zajistit je lednička. Teplota by měla zůstat mezi 4 až 5°C. Vyšší
teploty zvýší metabolizmus, zvířata stráví zásobu energie, ale nemohou přijímat potravu aby ji doplnila. Následkem toho se stanou vyzáblá a stěží se potom
rozmnoží. Příznivý postup jak vyhovět zvířatům, je ubytovat jednotlivé kusy v plastových boxech s děravými kryty. Několik vrstev vlhkých papírových ručníků je
vhodné rozprostřít na dně boxů. Jako úkryt poslouží nejlépe kusy vápencových kamenů. Nádoby se musí pravidelně kontrolovat, protože je vysoké nebezpečí
vysušení v ledničce. Proto musíme papírové ručníky znovu namáčet a odstraňovat výkaly a kusy svlečené kůže.
Potrava: Potravinové nároky čolka Neurergus jsou kvantitativně nižší než u jiných mloků. Protože zvířata rostou pomalu a nejí velmi mnoho, musíme ale mít jistotu,
že nabídka potravy je rozmanitá a s vysokým obsahem výživné hodnoty. Proto podávaná živá potrava musí být vypasená (naplněné střevo ) a maximalizuje tak svoji
výživnou hodnotu. Toto je zvláště vhodné aplikovat na komerční potravu - cvrčky. Mimo tohoto využíváme všechny důležité potravinové zdroje které jsou dostupné.
Bohužel, mnoho Neurergusů odmítá na souši přijímat žížaly které by jinak rychle pozřeli ve vodě. Preferovaná potrava na souši je zřejmě hmyz a jeho larvy. Bohužel
nebyla zatím provedena analýza žádného žaludku chycených divokých zvířat.
Rozmnožování: Jak již bylo zmíněno, po počátečních úspěších během prvních letech žádné další rozmnožení nebylo v současnosti hlášeno. Toto znamená, že druh se
stal velmi vzácný v zajetí. Každý chovatel by proto měl pro zvířata vytvořit takové přijatelné podmínky které dovolí reprodukci!
Po zimním spánku jsou mloci drženi v akváriích tak jak je popsáno výše. Teplota vody měla být 12-15°C. Pro kladení vajec by měly být k dispozici hromady kamenů
a desek které nabízejí štěrbiny dostatečně široké aby se zvířata mohla protáhnout a také výčnělky ve formě desky vysunuté z hromady. Tyto struktury slouží jako
místa pro kladení vajec, samice tak často "lepí" vejce do těchto štěrbin nebo na spodní strany převislých skal. Často jsou všechny vejce přilepená na stejném místě
tak , že se jeví jako "hnízdo". Za účelem zabránění zvířatům pojídat jejich vlastních vejce, měly by být pravidelně přestěhovány do jiné nádoby. Počet vajec od
samice obvykle nepřesahuje 50-60.
Voda v nádrži určené k líhnutí musí být proudící pomocí filtru, stejně jako se vejce v přirozeném prostředí vyvíjí v tekoucí vodě. Za účelem zabránit nasávání
čerstvě vylíhlých larev buď použijeme molitanový filtr nebo přístup k filtru zakryjeme.
Vhodná první potrava pro larvy jsou Artemie a/nebo cyklop. Larvy začnou přijímat potravu několik dnů po vylíhnutí. Jak zvířata rostou, musíme podávat stále větší
potravu. Po 3-4 měsících zvířata dosáhnou metamorfózy a jsou pak držena na zemi. Pohlavní dospělosti je dosaženo po 4-5 letech.
Během dospívání mláďat vzniká často závažný problém, a to v určité fázi vývoje. Krátce před dosažením pohlavní dospělostí se náhle velmi oslabí, onemocní a
obvykle 100% z nich uhyne do pár týdnů. Příčina je nejasná, je možné, že v této fázi dochází k hormonální změně a fyziologie zvířat je doprovázena dočasnou
ztrátou imunity. Byla u nich diagnostikována nákaza bakterií rodu Aeromonas, které však běžně zvířatům neublíží. Makroskopické symptomy na mrtvých zvířatech
pokud jsou vůbec viditelné, jsou mírně krví podlité skvrny na spodní straně chodidel. Zvířata jsou obvykle nalezena mrtvá v ubikaci bez jakékoliv zevně
rozpoznatelné příčiny. Proto je obvykle příliš pozdě na zahájení léčby u zbývajících zvířat. Není známo jestli se infekce šíří i na jiné druhy mloků.
Takhle autor dvakrát ztratil kompletní odchovy potomstva N. crocatus (8 a 14 zvířat). Při třetím odchovu byla zvířata izolována jednotlivě po prvních příznacích této
nemoci a držena po několik týdnů na papírových ručnících namočených do roztoku antibiotika se širokým spektrem účinnosti, tyto byly vyměněny každý třetí den. Pro
4 ze 6 zvířat bohužel přišla pomoc příliš pozdě, ale za těchto podmínek 2 přežila, nevykazovala žádné další symptomy a dosáhla dospělosti bez problémů.
Protože se stal podobným způsobem tento úkaz i za trochu odlišných podmínek u několika jiných chovatelů, toto se zdá být specifická vlastnost N. crocatus. Doposud
u většiny v zajetí chovaných zvířat po rozmnožení potomstvo uhynulo. V budoucnu bude zvláštní pozornost věnována tomuto problému!
converted by Web2PDFConvert.com
Plemenná kniha Neurergus crocatus aktuálně obsahuje méně než 30 zvířat, která žijí v různých malých skupinách u několika evropských chovatelů. Není známo další
rozmnožení nebo odchov potomstva v roce 2001 nebo 2002. Proto žádáme o dobrou vůli všech majitelů, aby sestavili zbylá zvířata do chovných skupin a ve
společném úsilí zabránili vyhynutí tohoto druhu v zajetí.
Autor je majitel plemenné knihy druhu Neurergus crocatus, proto apeluje na každého chovatele který drží tento druh, kontaktovat AG Urodela Registry. Všechna
data týkající se registru čolků jsou držena přísně důvěrně. Prosím, pošlete všechny poznámky, otázky a samozřejmě jakékoliv důležité postřehy v této věci
přímo k autorovi, Günter Schultschick, at [email protected].
BIBLIOGRAFIE Neurergus crocatus
Odkazy označené * obsahují přímý odkaz na rod Neurergus na stránkách označených [ ].
BALOUTCH, M. & H. G. KAMI (1995): Amphibians of Iran.- Tehran University Publications 2250, 177 pp. [91-99]. *
BARAN, I. & M. ÖZ (1986): On the occurrence of Neurergus crocatus and N. strauchii in Southeast Anatolia.- Zool. Middle East, Heidelberg, 1: 96-99. *
BASOGLU, M. & N. ÖZETI (1973): Türkiye Amfibileri.- Ege Üniv. Fen. Fak. Kitaplar Ser., Izmir, 50: 1-155. [40-43]. *
BHATNAGAR, A. N. & T. YONISS (1973): Karyotype of an urodele, Neurergus crocatus Cope.-Proc. Nat. Acad. Sci., India, 43: 201-202.
BIRD, C. G. (1936): The distribution of reptiles and amphibians in Asiatic Turkey, with notes on a collection from the vilayets of Adana, Gaziantep and Malatya.Ann. Mag. Nat. Hist., London, (10) 18: 257 - 281. [279]. *
BODENHEIMER, F. S. (1944): Introduction into the knowledge of the Amphibia and Reptilia of Turkey.- Istanbul Üniv. Fen. Fak. Mecmuasi, Istanbul, Ser. B, 9: 1-78.
[7-8]. *
BOGAERTS, S. (1996): Zur aquatischen Aufzucht und Temperaturtoleranz von Neurergus crocatus (Larven und Jungtiere).- Urodela Info, Hanau, Offenbach, 9: 2021. *
BOLKAY, J (1928): Über den Schädel von Triton (Gruppe Mesotriton m.) crocatus.- Zool. Anz., 72: 282-287. *
BRAME, A. H. (1957): A list of the Worlds recent Caudata.- Biol. Dep. Univ. South. California, 1-21. [7]. *
COPE, E. D. (1863): Notes upon some reptiles of the Old World.- Proc. Acad. Sci. Philadelphia, 1862: 337-344. [343-344]. *
FREYTAG, G. E. (1957): Bemerkungen über den salamanderartigen Bergmolch Neurergus crocatus.- Abh. Ber. Naturkde. Vorgesch. Magdeburg, 10: 39-57. *
GORGEES, N. S., A. Y. YACOB & L. J. RASHAN (1977): Observations on the Lateral-Line Sense Organs of the salamander Neurergus crocatus crocatus Cope
(Amphibia: Urodela).- Gegenbauers morph. Jahrb., Leipzig, 123: 621-637.
HERRMANN, H. J. (2001): Terrarien Atlas, Band 1.- Melle, 1152 pp. [744-750]. *
HERRE, W. (1932): Zur Anatomie von Neurergus crocatus Cope.- Zool. Anz., 100: 317-326. *
KÖHLER, G. (1997): Fünf Jahre Alfred-A.-Schmidt-Preis für herausragende Nachzuchterfolge.- Elaphe, N. F. 3: 2-9. *
LEVITON, A. E., S. C. ANDERSON, K. ADLER & S. A. MINTON (1992): Handbook to Middle East Amphibians and Reptiles.- Soc. Stud. Amph. Rept., 252 pp. [138139].*
MASURAT, G. & W. R. GROSSE (1991): Lurche. Vermehrung von Terrarientieren.- Leipzig, Jena, Berlin, 164 pp. [82]. *
MERTENS, R. (1952): Amphibien und Reptilien aus der Türkei.- Rev. Fac. Sci. Univ. Istanbul, B17, 1: 41 -75. *
NADER, I. A. (1969): The newt Neurergus crocatus Cope in Iraq.- Bull. Biol. Res. Centre, Baghdad, 4: 3-12. *
NESTEROV, P. V. (1916): Tri novych chvostatych amfibii is Kurdistana (Drei neue Formen von Amphibien aus Kurdistan).- Ann. Mus. Zool. Acad. Sci. Petrograd,
(1916) 21: 1-30. *
NIKOLSKII, A. M. (1918): Faune de la Russie et des pays limitrophes. Amphibiens (in engl. Übersetzung).- Petrograd, 309 pp. [144-146]. *
RADSPIELER, C. (1990): Suche nach Neurergu crocatus im kurdisch-irakischen Grenzgebiet.- Urodela Info, Hanau, Offenbach, 1: 4. *
RIMPP, K. (1978): Salamander und Molche.- Stuttgart, 205 pp. [167-170]. *
SCHMIDT, K. P. (1939): Reptiles and Amphibians from Southwestern Asia.- Field Mus. Nat. Hist., Zool. Ser., Chicago, 24 (7): 49-92. [52-53]. *
SCHMIDT, K. P. (1955): Amphibians and Reptiles from Iran.- Vid. Medd. dansk naturhist. Foren., 117: 193-207. *
SCHMIDTLER, J. J. & J. F. SCHMIDTLER (1970): Morphologie, Biologie und Verwandtschafts- beziehungen von Neurergus strauchii aus der Türkei.- Senckenb. biol.,
Frankfurt/M., 51: 42-53. *
SCHMIDTLER, J. J. & J. F. SCHMIDTLER (1975): Untersuchungen an westpersischen Bergbachmolchen der Gattung Neurergus.- Salamandra, Frankfurt/M., 11: 8498. *
SCHMIDTLER, J. F. (1994): Eine Übersicht neuerer Untersuchungen und Beobachtungen an der vorderasiatischen Molchgattung Neurergus Cope, 1862.- Abh. Ber.
Naturkde. Magdeburg, 17: 193-198. *
SPARREBOOM, M., S. STEINFARTZ & G. SCHULTSCHIK (2000): Courtship behavior of Neurergus (Caudata: Salamandridae).- Amphibia-Reptilia, Leiden, 21: 1-11. *
converted by Web2PDFConvert.com
STANISZEWSKI, M. (1995): Amphibians in captivity.- Neptune City. 544 pp. [270-274]. *
STEINDACHNER, F. (1887): Über eine neue Molge-Art und eine Varietät von Homalophis Doriae Pet.- Sitzb. Akad. Wiss., Wien, 96: 1-4. *
STEINFARTZ, S. (1995): Zur Fortpflanzungsbiologie von Neurergus crocatus und Neurergus strauchii barani.- Salamandra, Rheinbach, 31 (1): 15-32. *
STEINFARTZ, S. (1998): Molekulare Phylogenie der Gattung Neurergus.- Urodela Info, Bochum, Offenbach, 11: 26. *
STEINFARTZ, S. & G. SCHULTSCHIK (1997): Die Gattung Neurergus.- Reptilia, Münster, 8: 43-48. *
TEUBER, N. (1990): Erste Erfahrungen mit der Haltung und Nachzucht von N. crocatus.- Urodela Info, Bochum, Offenbach, 1: 5.
THORN, R. (1969): Les Salamandres d´Europe, d´Asie et d´Afrique du Nord.- Paris (Paul Lechevalier), 373 pp. [268-274]. *
THORN, R. & J. RAFFAELLI (2001): Les Salamandres de l´ancien monde.- Paris, 449 pp. [340-347]. *
TIMOFEEV, B. I. (1997): Notes on the Reproduction of Neurergus crocatus in Captivity.- Adv. Amph. Res. SU., Sofia-Moskau, 2: 173-176. *
VENZNER, G. (1922): Neues Verzeichnis der Amphibien und Reptilien von Kleinasien.- Zool. Zeitschr., ?, 1: 81-121.
VILLWOCK, F. (1961): Notizen über Neurergus crocatus Cope 1862.- Aquar.- Terrar.- Z., Stuttgart,14: 225, 246-248. *
WERNER, F. (1902): Die Reptilien- und Amphibienfauna von Kleinasien.- Sb. Acad. Wiss. Wien, math. nat. Kl., 111: 1057-1121.
WERNER, F. (1903): Ueber Reptilien und Batrachier aus West-Asien (Anatolien und Persien).- Zoolog. Jahrb., Jena, 19 (4): 338. *
WOLTERSTORFF, W. (1925): Katalog der Amphibien-Sammlung im Museum für Natur- und Heimatkunde zu Magdeburg.- Abh. Ber. Mus. Magdeburg, 4, 2: 297-298. *
WOLTERSTORFF, W. (1926): Über Triton crocatus Cope.- Zool. Anz., 67: 1-6. *
WOLTERSTORFF, W. & W. HERRE (1935): Die Gattungen der Wassermolche der Familie Salamandridae.- Arch. Naturgesch., N. F., 4 (2): 217-229. *
All of this site's content is Copyright © 2000-2004 (Various copyright holders - email for details), all rights reserved.
Cynops ensicauda popei photo in the logo is © 2003 TimJohnson, all rights reserved.
Use of site content without written agreement is forbidden. This site is covered by US Law and International Treaties.
Webmaster: Jennifer Macke
Editor: Nate Nelson
Site Creator: Heather Björnebo
Graphic Design: John Clare
converted by Web2PDFConvert.com