1/2007 3809 kB

0
1
L i l i á ř - informativní zájmový zpravodaj specializované základní organizace
pěstitelů lilií SZO ČZS MARTAGON Praha – č. 1/2007
Zpráva z výboru SZO ČZS MARTAGON Praha
Vzhledem k tomu, že z výboru začátkem roku 2007 odstoupili na vlastní žádost
dva jeho dlouholetí členové, Ing. Stanislav Š e v č í k z funkce předsedy a Ing. Petr
Š r ů t k a z funkce jednatele a s ohledem na úmrtí bývalého místopředsedy Ing.
Jaroslava S i m a n d l a v roce 2005, byl výbor naší organizace na výroční členské
schůzi konané 13.1.2007 doplněn třemi novými členy, které plénum schůze zvolilo:
Vratislav N o v á k , Pavel P e t r l í k , RNDr. Tomáš S e h n o u t k a .
Protože nebyl prozatím zvolen nový předseda, který by se měl dle stanov ČZS
volit na členské schůzi, a výborová schůze, z níž by mohl kandidát na předsedu
vzejít, je plánována až na konec února, tj. po uzávěrce dnešního čísla Liliáře,
uvádíme složení výboru v této podobě:
Místopředseda (člen výboru Územního sdružení ČZS): Ing. Jiří S v o b o d a
email: [email protected]
Hospodář, pokladník, vedení matriky: Milan M i c h a l
Redaktor Liliáře; distribuce zpravodaje:
Jiří K o v á ř , Na Vyhlídce 624, 387 01 Volyně
[email protected]
Členové výboru: Jiří H l o u š e k (výstavy), Vratislav N o v á k , Pavel P e t r l í k ,
RNDr. Tomáš S e h n o u t k a , RNDr. Karel V e r e š (komise specializovaných
organizací a květinářské při RR ČZS).
Za výbor a redakci, ale i za členskou základnu, děkujeme odstupujícím členům
výboru za vykonané penzum práce ve prospěch organizace MARTAGON, které bylo
nemalé. Nově zvoleným členům přejeme úspěšný vstup do čela organizace a mnoho
vitality při řešení spolkových úkolů.
www.martagon.cz
Internetové stránky organizace připravuje: Ing. Václav V i n č á l e k
email: [email protected]
Revizní komise: Ing. Roman K l í m a
2
Pozvánka
Jarní členská schůze
se koná v sobotu
17. března 2007 v 9. 00 hod.
v Krajinově posluchárně (2. patro) Přírodovědecké fakulty UK, Benátská ul.
č. 2 v Praze.
Doprava: Metro B, stanice Karlovo náměstí (výstup východem Na Moráni),
dále pěšky cca 5 minut směr Nusle. Nebo možno využít tramvaje č.18, 24 do stanice
Botanická zahrada – Na Slupi.
Program: Projednávání členských záležitostí – zpráva o hospodaření a revizní
zpráva, návrh a volba předsedy, diskuze, volné návrhy apod. Dále tombola (žádáme
členy o její dotaci), možnost úhrady v hotovosti členského příspěvku na letošní rok,
promítání CD (Joe H o e l l poslal př. P e t r l í k o v i CD se 120 obrázky ze svého
šlechtění lilií a další fotografie).
Jako náš host bude mít přednášku o pěstování narcisů př. Miloš K r u p i č k a ze
SZO ČZS NARCIS spojenou s promítáním.
Poznámka: Upozorňujeme naše členy, že došlo ke změně termínu této jarní
členské schůze. Původně avizovaný termín v minulém Liliáři byl změněn na správné
datum tj. 17. března 2007.
Kde schůzujeme…
Jiří K o v á ř
Již mnoho let se naše členské schůze odehrávají v budově katedry botaniky
Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze v Benátské ulici. Ti z nás, co tam
chodí pravidelně, tj. navštěvují všechny schůze (zimní, jarní i podzimní), už měli
možnost prohlédnout si celý areál včetně venkovní zahrady. Také nejednou se nám
poštěstilo, že v době konání našich jarních schůzek, jsme se mohli sami přesvědčit, že
nádherná záplava obrovského množství modrých květů ladoněk na venkovní zahradě,
je vskutku uchvacujícím pohledem. Určitě proto nezaškodí poskytnout i na stránkách
Liliáře několik informací o místě, kde se po léta členové MARTAGONU scházívají a
schůzují.
Celý komplex má název Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity
Karlovy v Praze a rozkládá se přibližně na ploše 3,5 ha na adrese: Na Slupi č. 16,
128 00 Praha 2 Nové Město. Celkově je v ní umístěno na 1 800 čtverečních metrů
skleníků. V jejím areálu se nachází budova katedry botaniky Přírodovědecké fakulty
UK (my tam na naše schůze vstupujeme z Benátské ulice), dále Ústav životního
3
prostředí a sídlí zde i studijní oddělení Přírodovědecké fakulty UK. Vlastní expozice
Botanické zahrady jsou rozděleny na expozice ve sklenících a na expozice venkovní
čili exteriérové.
Ve sklenících je stálá expozice tropů a suchých subtropů tj. sbírka kaktusů a
sukulentů. Zahrada ještě vlastní sbírku rostlin z vlhkých subtropů, která je v létě
instalována venku pod širým nebem a na zimu je uskladňována ve velkém studeném
skleníku.
Vedle rozsáhlé sbírky sukulentů stojí za zmínku velké a staré exempláře
cykasů, kamélií, myrty a dalších rostlin. Z venkovních expozic je významný unikátní
exemplář jinanu dvoulaločného, Ginkgo biloba cv. Praga, ve skutečnosti jakási
někdejší „obří bonsaj“, jejíž stáří se odhaduje přibližně na 130 let, dále jedna
z prvních do Evropy introdukovaných metasekvojí a další dřeviny. Nejcennější
expozicí je kolekce Středoevropské květeny, založená v roce 1904 a kontinuálně
udržovaná po celých předchozích 100 let.
Z historického hlediska patří tato zahrada k nejstarším evropským univerzitním
zahradám. O její zřízení bylo usilováno od poloviny 18.století. Přes různé peripetie ve
vývoji a zakládání zahrad na různých místech v Praze a v souvislosti s jejich dalším
rozvojem a rozšiřováním, bylo vedením univerzity rozhodnuto, že se Botanická
zahrada přemístí pod tzv. „Slupskou stráň“, tj. na dnešní místo mezi Albertovem a
Karlovým náměstím. Zde byly roku 1882 vystavěny první skleníky sloužící jako
výstavní pavilony. Do nich byly v letech 1897 a 1898 přeneseny další sbírky
především z Botanické zahrady na Smíchově a realizovalo se přistavování ještě
dalších skleníků. Jenomže ve válečných letech po náletu na Prahu 14.2.1945 došlo
k totálnímu zničení některých skleníků a další byly dost poškozeny. Po válce až do
roku 1949 se skleníky zcela od základu přestavovaly.
Ocelová konstrukce těchto skleníků z konce čtyřicátých let však věkem
zkorodovala, a tak byl v roce 1995 vydán na ně havarijní výměr. V letech 1996-1999
došlo k jejich rekonstrukci, jež byla na přání památkářů provedena téměř ve stejné
podobě a dispozici jako stavba předchozí.
O zahradu pečuje v současné době asi 20 zahradníků a kurátorů. V létě bývají
skleníky otevřeny od 10 do 17 hodin, v zimě od 10-16 hodin a zahrada v nich pořádá
během roku různé periodické výstavy, na něž se vybírá vstupné. Vstupné do skleníků
činí 25,-Kč pro dospělou osobu. Otevřeno je denně, tj. i v sobotu, kdy máme schůze.
Vstupné do exteriérů je volné – bezúplatné. Roční návštěvnost je úctyhodná a činí
100 000 návštěvníků.
Když už naše liliářské aktivity uskutečňujeme v tomto areálu, přijměte, prosím,
naše doporučení, a po schůzi využijte prohlídku a návštěvu zahrady k
výborné relaxaci, klidné procházce areálem i k dalšímu vzdělávání také vy – naši
členové. Ještě dodávám, že v Botanické zahradě UK bylo v roce 2004 nově otevřeno
na sousedním pronajatém pozemku odpočinkové refugium.
4
Ohlédnutí za dalšími liliářskými výstavami r. 2006
Pro ucelenější pohled na loňské liliářské výstavy konané v České republice (a
jedné výstavy v Polsku) přinášíme i členům MARTAGONU doplňující informace o
těchto výstavách. Vloni byl ve třetím čísle Liliáře popsán průběh 5 výstav (Rakovník,
Žirovnice, Lysá nad Labem, Cheb, Volyně). Dnešní informace o následujících
výstavách jsou zpracovány dle příspěvků autorů, kteří je publikovali v Liliářských
zprávách č. 3-4/2006.
Zhodnocení výstavy v Brodku připravil Vladimír P e r n i c a jako svůj původní
příspěvek - speciálně pro náš Liliář.
Krása lilií vynikla v novém prostředí (1. – 6. 7. 2006)
Henryk K i e d r o ň
Od doby, kdy se liliářské výstavy SZO ČZS LILIUM Brno konají ve
Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, byly prezentace velmi
rozmanité, a to také proto, že se často konaly v různých prostorách. A letos přišel na
řadu i ten dlouho očekávaný – nový, ještě vonící novotou výstavní sál. A tedy v době,
kdy se vystavovatelé seznamovali s novou výstavní prostorou a instalovali svoje
exponáty, stačili jsme se u ředitele muzea ing. Vítězslava K o u k a l a , CSc. vyptat,
čím se mu to s jeho spolupracovníky povedlo obohatit areál muzea.
„Budova starého sušáku, kde se kdysi pralo, škrobilo, barvilo a sušilo prádlo,
stála dlouhá léta přímo naproti hlavního vchodu do Dřevěného městečka v
nepoužitelném stavu. V poslední době se nám však podařilo sehnat potřebných 57
milionů korun a budovu zrekonstruovat. Díky tomu máme nejen pořádnou dílnu
propagace a důstojné prostory pro průvodce, ale také nové výstavní prostory pro
veřejnost, kde jsme zatím instalovali expozici kočárů a výstavu lidových krojů. Svá
díla zde vystavují valašští umělci a dva sály jsou určeny pro krátkodobé výstavy. A
ve třetím podlaží je umístěn konferenční sál, který se právě nyní plní rozkvetlými
liliemi.“
Pracovní den na přípravě výstavy končí, členové poroty zapisují poslední
výsledky a př. ředitel K o u k a l zve všechny přítomné na krátké zhodnocení k sobě do
ředitelny. Technický personál muzea zapíná klimatizaci, aby květy nestrádaly
horkem, a pečlivě uzamyká přístup do sálu, aby do doby, než se dostaví návštěvníci,
připravená krása nijak neutrpěla.
Pohled do sálu zaplněného liliemi napovídal, že se nejen snažili liliáři, ale snad
i počasí nebylo nejhorší. Zdálo se být také téměř jisté, že zklamání v očích
návštěvníků, kteří sem v nejbližších dnech zavítají, také nezahlédnete. Celkem 11
vystavovatelů zde nainstalovalo asi 300 lodyh lilií a dalších více než sto bylo použito
na aranžování.
Zatímco připravené výpěstky čekají na první obdivovatele, začíná přátelské
posezení s oficiálním předáním cen, kde má hlavní slovo předseda poroty př.
5
Bohumil F r i d r i c h . Přestože cen k předání je hodně, o čemž se lze přesvědčit z
připojeného přehledu, zůstává chvilka i na výměnu zkušeností a přátelských rad.
Př. Karel B r a u n si přece jenom posteskl na počasí. „Ještě mi toho málo kvete.
30 km dále je vše rozkvetlé a já jsem těžko dával dohromady 56 lodyh. Navíc nám
před týdnem hodně poupat poškodily kroupy. Možná by stál za zvážení pozdější
termín výstavy.“
„Sezóna je méně úspěšná, byla dlouhá zima, hryzci měli hlad a teď před
kvetením bylo sucho,“ přidává se př. Václav P a v l í k . „Ale vcelku si nestěžuji, měl
jsem co dát na výstavu a ještě na zahradě něco zbylo. Dosud jsem se zde zúčastnil
všech výstav a byla i hodně chudší léta, letos teplo pomohlo dohnat zpoždění.“
Dobře sezonu hodnotí i př. Vojtěch M a c h á č e k , a to přes pozdní jaro a tím i
pozdější kvetení. „Zdraví rostlin a násada květů jsou dobré, ale horké počasí
způsobilo, že mi asi 100 martagonů vykvetlo najednou během 14 dnů a během týdne
odkvetlo. Lilie na výstavu jsem musel zachraňovat v chladírně.“ Dlouholetý účastník
výstav si také povšimnul kvalit nového výstavního sálu. „Prostor máme letos opravdu
dobrý, je v něm dostatek světla a návštěvníci si budou moci vychutnat skutečné barvy
květů. Ale loni v kostele to bylo také dobré.“
V okamžiku, kdy ještě žádný návštěvník nespatřil ani jeden květ, výstava
přechází do historie, výsledky jsou zapsány, ceny rozděleny a hodnocení – jak jinak
než kladné – učiněno. Zbývá poděkovat hostitelům a aktivním spolupořadatelům z
vedení Valašského muzea v přírodě za jejich obětavost a jako vždy vlídné přijetí
nadšenců lilií. Ing. K o u k a l zase jménem svého týmu poděkoval liliářům za pěknou
výstavu a za pečlivost při její přípravě. A loučení po samotné výstavě znělo: zase
napřesrok…
Rožnovská výstava lilií 2006 ve výsledcích
Bohumil F r i d r i c h
Ia ostatní
1. Loreto (J. Klement)
2. Latvia (J. Chlebiš)
3. Centerfold (N. Bolacká)
Ib červené
1. Ohnivý Fénix (J. Klement)
2. Mafián (J. Klement)
Ib ostatní
1. Black Eyed Cindy (B. Fridrich)
2. Peach Butterfly (B. Mičulka)
3. Káťa (J. Dudek)
Oranž. Ib asiatky a mezisekční h.
1. Oranže (J. Klement)
2. Evina (K. Braun)
3. Emír (V. Pavlík)
Odrůdy
I Asiatky
Ia červené
1. Aberdeen (J. Klement)
2. Gran Paradiso (N. Bolacká)
Ia oranžové
1. Treffer (J. Klement)
2. Mantona (M. Tlach)
3. Morava (M. Bartoš)
Ia žluté
1. Golden Tycoon (M. Bartoš)
2. Golden Show (B. Mičulka)
3. Iverna (J. Dudek)
6
2. L. pardalinum (J. Chlebiš)
3. L. pardalinum (K. Braun)
Čest. uznání: L. leichtlinii max.
(J. Dudek)
Orientálky
Čestné uznání: Mona Lisa (K. Braun)
LA-hybridy
červené
1. Glossy Wings (V. Pavlík)
2. Red Label (K. Braun)
3. Glossy Wings (N. Bolacká)
ostatní
1. Modern Style (V. Macháček)
2. Serrada (B. Mičulka)
3. Laser (K. Braun)
Eurasiatky
1. Theodor Haber (V. Macháček)
2. L. martagon
(V. Macháček)
3. L. martagon
(V. Macháček)
OT-hybridy
Čestné uznání: Glühwein (K. Braun)
Novošlechtění
Asiatky
1. 53/01-2 (M. Tlach)
2. 61/01-1 (M. Tlach)
3. 112/99 (M. Tlach)
Botanické lilie
1. L. pardalinum (J. Klement)
LA-hybridy
Čestné uznání: 148/03 (M. Tlach)
Kolekce lilií
Cena ing. V. J o š t a – B. F r i d r i c h (Menton, Red Alert, Glossy Wings).
Cena V. T y l e h o – M. B a r t o š (Evina, Endeavor, Morava).
Další ceny
Putovní cena LILIUM Brno nejúspěšnějšímu vystavovateli – J. K l e m e n t .
Cena organizace MARTAGON za nejlepší orleánský hybrid – B. F r i d r i c h (13/96).
Cena ing. V. K o u k a l a , CSc. za nejlepší lilii v anketě návštěvníků – K. B r a u n
(Royal Trinity).
Cena ing. B. M i č u l k y za nejlepší vystavenou českou odrůdu – J. K l e m e n t
(Ohnivý Fénix).
Hodnotící komise pracovala ve složení: B. F r i d r i c h (předseda), V. M a c h á č e k ,
K. B r a u n , M . T l a c h .
Ohlédnutí za výstavou v Hodoníně
Jan K l e m e n t
Ve dnech 8. a 9. července 2006 se již po páté konala v Hodoníně výstava
„Člověk, lilie, fantazie“. Letos to bylo po prvé v nových krásných prostorách
Městského úřadu v Hodoníně, přímo v centru města. Hlavní náplní výstavy bylo
aranžování lilií i jiných květin pro různé příležitosti a v různých úpravách. Mimo tyto
exponáty bylo v přísa1í vystaveno asi 100 lodyh lilií podle odrůd.
7
Slovo fantazie v názvu výstavy plně vystihuje atmosféru této akce. Členky
LILIUM Brno (př. Anna Č o b r d o v á , Marie B e l k o v á , Marie K r e j č í ř o v á , Dana
P r o k e š o v á , Božena V l k o v á a Vladimíra Č e r n á ) se předvedly v tom nejlepším
světle. Lilie v odrůdách vystavili př. Jaromír R e z e k , Jan K l e m e n t a Pavel
K l u b u s . Malý počet vystavovatelů asi zavinil větší počet souběžně probíhajících
výstav v republice a možná i malá aktivita pěstitelů z okolí Hodonína. Květiny a
zeleň si vypěstovaly aranžérky samy a doplnili je př. R e z e k , K l e m e n t a Š k o d a .
Zúčastnily se i nečlenky organizace LILIUM, které výstavu obohatily novými
nápady: pí Olga S t a n k o v i č o v á z Piešťan, ing. Emilie P a č í s k o v á z Hodonína a
Eva T o m a n o v á z Rohatce. Svoji šikovnost prokázala i pí Božena O n d i r k o v á .
Všichni jsme vzpomínali na jejího manžela RNDr. Albína O n d i r k a , dobrého
odborníka, přítele a laskavého člověka, který byl spoluzakladatelem hodonínských
výstav. Svoji pozemskou zahradu už bohužel opustil. Čest jeho památce!
Výstava byla soutěžní, rozhodnout o nejlepších aranžích bylo velice těžké
a náročné. I podle vyjádření mnoha návštěvníků se nejhezčí práce snad ani vybrat
nedaly. Co pohled, to nádhera. Hodnocení bylo věcí vkusu a kompromisu podle
názorů členů komise. Li1ie byly velmi vkusně sladěny s ostatními květinami, zelení,
sklem, textilem, keramikou a ostatními doplňky. Cit pro estetiku a kompozici přímo
vyzařoval z jednotlivých prací. Kdo neviděl, o mnoho přišel.
Výstava stá1a všechny zúčastněné mnoho času, starostí a práce i při řešení
organizačních problémů. Výsledkem je radost z výstavy.
Výsledky v jednotlivých kategoriích
Vázy
1. Čobrdová Anna
2. Belková Marie
3. Vlková Božena
Svatební kytice a doplňky
1. Krejčířová Marie
2. Belková Marie
3. Prokešová Dana
Misky
1. Krejčířová Marie
2. Čobrdová Anna
3. Belková Marie
Lilie v interiéru
1. Čobrdová Anna – japonská miska
2. Prokešová Anna - žluté zátiší
3. Černá Vladimíra - růžové zátiší
Nejhezčí lilie
1. Orania – (J. Rezek)
2. NŠ JK 6-01 – (J. Klement)
3. Top Gun – (J. Rezek)
Porota ocenila aranžování výstavy kolektivem M. Belková, D. Prokešová,
M. Krejčířová a V. Černá.
Anonymní anketa návštěvníků:
Aranže: 1. A. Čobrdová a B. Vlková – stejné hodnocení
Lilie: 1. Top Gun – (J. Rezek)
2. L. pardalinum – (J. Klement); čestné uznání – (P. Klubus)
8
Př. R e z e k celou výstavu zachytil na cédečku, a tak se všem zájemcům
o výstavu dostane možnost si jej zakoupit a potěšit se doma touto krásou.
Bylo by dobré, aby při příští výstavě byli v hodnotící porotě lidé, kteří se na
výstavě nepodíleli a členem poroty by měl být profesionální aranžér. Přispělo by to k
objektivnějšímu hodnocení a spokojenosti návštěvníků.
Všem patří veliký dík!
Lilie na zámku v Brodku u Prostějova – 2006
Miloslav T l a c h
Prvá Moravská výstava lilií a mečíků se konala na zámku v Brodku
u Prostějova ve dnech 28. – 30. července 2006. Iniciátorem a organizátorem výstavy
byl př. Vladimír P e r n i c a , který se zajímá zvláště o orienpety.
V průběhu týdne jsem nařezal 7 orienpetů a 2 orientálky, i když některé lilie
měly poškozeny okvětní lístky a dokonce listy velikým horkem, a uschoval ve sklepě.
V pátek ráno jsem vyjel a zastavil u ing. M i č u l k y , kde jsem přibral jeho poslední
kvetoucí orienpet 'Cyriaksburg'. V Brodku jsem se setkal s manžely B r a u n o v ý m i ,
Piotrem W i s t u b o u a ing. S e i d l e m , kteří rovněž dovezli lilie na výstavu od
dalších liliářů (od př. D u d k a a dalších), a také s př. K l e m e n t e m . Nejvíce lilií
však vystavoval ing. J o š t a ing. N e j e d l o .
V prostoru vstupní haly a schodiště renovovaného zámku bylo vystaveno asi
240 lilií, převážně orienpetů od př. P e r n i c i a dalších liliářů včetně zahraničních, a
na 100 mečíků od Ivana Š a r a n a . Dále tam bylo několik kytic a velkých aranží.
Nedostatek váz se nakonec vyřešil dovozem lahví z místní restaurace.
Z vystavených lilií mě nejvíce zaujaly orienpety 'Glühwein', 'Maywood',
'Caravan' (žlutá a bordová), 'Dallas' s obřími žlutými květy, 'Frisco' s květy snad ještě
lepšími než 'Norhern Carillon' SILK ROAD, 'Ortega' (krémová s čárkováním
a zelenými žebry), 'Pizzazz' (ploché žluté květy s červeným středem) a od př.
D u d k a robustní lodyha odrůdy 'LeVern Freimann'. Nahoře na schodišti na stolech,
které aranžovali polští přátelé, mě zaujaly překrásně nakvetlé lodyhy odrůd
'Arabesque' a zvlášť 'Anastasia' (tuším od pí Eugenie F e r f e c k é ).
Z asiatek za zmínku stojí vystavené lodyhy 'Purple Reign' (bílý brašmark)
a černočervená 'Landini'. Číňanky 'Caramba' a odrůda, která je málo k vidění,
'Holubice' s 33 květy asi od př. K l e m e n t a byly na stole v meziposchodí. Moje
'Allegretto' a 'Leslie Woodriff' se 40 květy také zaujaly návštěvníky.
A co na závěr? I když hodnocení nakonec neproběhlo, domnívám se, že tato
výstavy pozdních lilií byla úspěšnou a rozšířila řady obdivovatelů těchto květin.
9
Lokálka…aneb výstava KVĚTY NA ZÁMKU roku 2006
Vladimír P e r n i c a
Pro čtenáře Liliáře jsem připravil několik postřehů k výstavě neběžných a
velmi pozdních lilií, která letos (28.-30.7.2006) proběhla poprvé v Brodku u
Prostějova. Po vystavení tří lodyh 'Black Beauty' na výstavě mečíků a lilií
v Bratislavě jsem měl letitou výstavní pauzu. Až se získáním výborných kultivarů
orienpetů 'Anastasia' a 'Peter the Great' se opětně vynořila myšlenka vhodnosti
presentovat tyto lilie veřejně na výstavě. Obě odrůdy jsou především mezisekčními
hybridy s velmi pozdním kvetením. Získat však v devadesátých letech gratis prostor
v Olomouci bylo nad síly. Výstava ve Volyni však svou vzdáleností myšlenku na
uspořádání nové lokální výstavy v našem regionu jen podpořila. Mou snahou bylo
ukázat v Brodku co nejširší sortiment oněch nových lilií s doplněním výstavních
mečíků, a tak návštěvníci, kteří se pohybovali na trase staré silnice Olomouc – Brno,
vůbec nelitovali, že výstavu navštívili. Návštěvnost odhaduji asi 1 000 osob. Nu, je
škoda, že se zde nikdo z liliářů z Čech neprezentoval.
Jak přípravy začaly? V hospůdce vznikla debata se starostou obce na téma
výstava lilií a výsledkem byl příslib pomoci. Současně přítomný vlastník zdejšího
zámku Dr. B e l c r e d i , přislíbil poskytnout gratis vstupní prostory zámku. Tímto byl
položen základní kámen k realizaci nové výstavy, který jsem svým přestěhováním do
Brodku oprášil. Následně počaly organizační přípravy a navazování dalších kontaktů,
jako i nutné papírování.
Léto 2006 se však honosilo tropickými teplotami a suchem. Ústupek v termínu
konání výstavy nebyl šťastný a k ničemu nepřispěl. Záměr vystavovat především
americké a kanadské hybridy OT se takto značně omezil. Zde jsem ocenil pochopení
Ing. J o š t a a Ing. N e j e d l a , kteří přislíbili a také zaslali hlavní gros („gró“) květů.
Velmi výrazně musím poděkovat příteli Š a r a n o v i za dodání 90 klasů mečíků
včetně jeho semenáčů, které za pomoci př. F. S v o b o d y naaranžovali.
Velký problém, jako u každé nové výstavy, byly vázy. V tomto směru projevil
velké pochopení vlastník zdejší keramické firmy SITAZ, pan Š l a j s , jenž nechal
vyrobit 70 ks vhodných váz, jako nový doplněk svého vlastního výrobního programu.
Ceny pro nejúspěšnější exponáty byly zajištěny v Rapotínu a další dekoroval
pracovník firmy SITAZ.
Barevná pozvánka a černobílé letáčky byly základem propagace. Pan
P o d l a h a prezentací v televizi a paní C h o d o r o v á s Dr. J. K ř í ž e m zajistili
publicitu v Zahrádkáři i na internetových stránkách ČZS, což celé věci velmi
prospělo. V regionu se podařilo prosadit se do tiskovin vydávaných Krajským
úřadem, a odtud informace převzaly regionální deníky i večerníky. Dále se podařilo
zajistit oznámení v rozhlase. K tomu všemu bylo ještě rozesláno na 30 dopisů
starostům nejen okolních obcí, tím vším se v dostatečné míře zajistily informace
v regionu.
Celkově bylo vystaveno téměř 300 lodyh lilií v devadesáti odrůdách, dále
zmíněné mečíky a to vše celkem od třinácti vystavovatelů. Z vystavovatelů musím
ocenit pomoc př. W i s t u b y z Polska, který zorganizoval účast dalších polských
10
liliářů včetně pí F e r f e c k é (oba byli přítomní osobně) a dále př. Jana K l e m e n t a ,
který mimo osobní pomoc přivezl čtvrtou největší kolekci, v níž mělo zastoupení i
jeho novošlechtění. Výstavu vhodně doplnila paní B e r a n o v á (manželka člena
LILIUM Brno) z Bouzova nápaditými aranžemi. Také si vážím pomoci přátel
z Hlučína, Ing. S e i d l a a J. D u d k a , kteří dovezli velmi pěkné lilie.
Bylo tedy nač se dívat a co poznat. Příteli Š a r a n o v i zde byl pokřtěn jeho
semenáč mečíku názvem 'Brodek'. U lilií musím připomenout malou, ale kvalitní
expozici př. B r a u n a , v níž dominoval OT 'Pizzazz'. Přítel T l a c h měl v expozici
atraktivní 'Allegretto' a 'Anastasia'. Polští vystavovatelé mimo jiné vystavili
vynikající lodyhy cv. 'Arabesque' a 'Erfordia'. Já musel vlastní expozici omezit,
ponechal jsem novinky 'Dunyazade' a 'Scene Stealer' a dále ještě 'The Empress' a
'Pizzazz'.
Ing. P. N e j e d l o zaslal několik LA, dominovaly 'Indian Diamond' a 'Vera
Cruz'. Z AO hybridů 'Fancy' a 'Fuego Crown'. Z holandských OT pak upoutával
pozornost 'Nymph' mezi desítkou dalších.
Ing. V. J o š t měl nejpočetnější expozici a obdivována byla odrůda 'Evina'
z velmi pozdní výsadby. Z asijských hybridů to byly 'Spice Island' a 'Filigree'
původem od pí F r e e m a n . Dále snad nejčernější lilie 'Landini' a úchvatný
brushmark 'Purple Reign' vedle neméně dobré odrůdy 'Patricia Pride'. Z dálky vábily
dráždivě pomerančové 'Bariton' a 'Botticelli'. Excelentní lodyhy měly cv. AO 'Fancy'
a 'Fuego Crown', z LA poutaly lodyhy 'San Vito' a 'Indian Diamond'.
Z trubkovitých si bylo možno všimnout cv. 'Herald Angel' a 'Upright Regale'.
Neopominutelné bylo LOO 'Eagle' a barevně explozivní 'Divine'. Výborná byla LT
lilie 'Easter Morn'. Z OT bylo zasláno 22 odrůd. Porovnat šlo i rozdíly na poměrně
drahých vystavených cv. 'Caravan' a 'American Sentinel'. 'American Spirit' lákal
efektním vybarvením, novinka 'Friso' snad zářivostí skvrny předčí též hodnotnou
'Silk Road'. Též bylo možné porovnávat 'American Flame' a cv. 'Ortega'. Zájem
budily z holandských OT především: 'Shocking', 'Touching', žlutý 'Novatore' a čtyři
barevně výrazné – 'Purple King', 'Gluhwein', 'Maywood' a 'Visaversa'. Tvarovou
precizností, čistou bělobou a mimořádnou velikostí květů poutal OT 'Dallas'.
Konečně ne, nezajímavé byly dokumentační fotografie z historie zámku i
příjemné posezení před fontánou či procházka parkem.
Výstava vzbudila zájem a je očekávána repríza. Dá se také napsat, že práce
byla zhodnocena návštěvností, která byla na úrovni a přispěla k vyrovnanému
rozpočtu. Takže věřím v opětovnou přízeň všech zúčastněných a nashledanou 25.27.7.2008.
K hlučínské výstavě lilií
Břetislav M i č u l k a
Byla to prvá větší možnost našich liliářů zúčastnit se takové výstavy podle
propozic Evropské liliářské společnosti (ELG), nad kterými dohlížel vedoucí jury dr.
G i f f e i zvolený do této funkce v minulém roce.
11
Výstavy ELG podobně jako dřívější německé Odborné skupiny lilií při
Společnosti přátel trvalek jsou zaměřeny hlavně na novošlechtění lilií členů této
organizace. Hodnocení se provádí bodováním obdobně jako v NALS, což je hodně
pracné a což jsme u nás opustili, protože hodnocení výběrem a stanovením pořadí je
dostatečně přesné, zejména když je prováděno více hodnotiteli.
Narozdíl od našich zvyklostí jsou k hodnocení požadovány 3 lodyhy
pojmenovaných odrůd, což u zahrádkářů i specializovaných liliářů dělává značné
problémy a přitom pro hodnocení odrůdy to nemá význam. Výstavní lodyha lilie je
natolik atraktivním samostatným exponátem, že se lépe a přesněji vyhodnotí než
kytice 3 lodyh, přičemž potřeba místa je mnohem menší.
V prvé fázi jsou hodnocena nepojmenovaná novošlechtění uváděná vesměs
pod selekčními čísly. Dobře hodnocené hybridy přecházejí do druhé etapy, kde se
vystavují a hodnotí 3 lodyhy již většinou pod odrůdovými názvy a opět bodováním.
Náš postup s hodnocením jednotlivých lodyh nepojmenovaných hybridů se provádí
výběrem 5 nejlepších a stanovením pořadí nejlepších 3. Jako druhá fáze je však
srovnání a hodnocení s komerčními a jinými pojmenovanými odrůdami, což lépe
ukazuje na hodnotu novošlechtění, i když se hodnotí po jedné lodyze z výše
uvedených důvodů. K tomu se dospělo během téměř 40letých zkušeností
s vystavováním a hodnocením lilií.
Pokud jde o v ELG prováděné hodnocení novošlechtění až 90 body s možnou
bonifikací až 10 bodů za novost a zvláštnost, domnívám se, že správnější by bylo
hodnotit až do 100 bodů a za novost a za zvláštnost přidat až 10 bodů navíc, když se
tato bonifikace nebude přehánět. Tím se lépe zhodnotí to, co se po novošlechtěních
požaduje.
Velikým problémem je odmítání nedostatečně vyvinutých nevýstavních lodyh,
aby se mohlo lépe rozhodovat o prvých třech hodnocených místech. Je to povinností
toho, kdo soutěžní lilie přejímá a nelze se tomu vyhýbat, aby nenastaly případné
konflikty s některým liliářem, který není schopný posoudit hodnotu lilie, kterou dává
do soutěže. Někdy je to možno řešit i komisí, která nevhodné lilie vyřadí ještě před
hodnocením, protože požadované minimum 5 květů s poupaty (tedy více než v ELG)
je u většiny lilií nedostatečné.
Hlučínská výstava byla bezesporu úspěšná i přičiněním našich přátel ze
Slezska a Polska včetně našich členů, i když se vyskytly některé nedostatky obdobně
jako na většině takových výstav. Naši liliáři se přesvědčili, že i takové mezinárodní
soutěže se nemusejí obávat. Ocenit třeba také nezáviděníhodnou práci dr. G i f f e i e .
Nerozumím však tomu, proč uskutečnění výstavy lilií bylo přednostně svěřeno
jednotlivci před liliářskou organizací projevující zájem. Nejednalo se přece o výstavu
v Německu, kde je uspořádáním pověřován člen ELG.
Po mých delších zkušenostech a snahách přicházím k přesvědčení, že
nepotřebujeme současnou ELG (Evropskou liliářskou společnost), která neplní úkoly
takové organizace a jejíž název je zavádějící. Podíváme-li se na evropské amatérské
liliářství, o nějakou celoevropskou organizaci nemají nijaký větší zájem v Anglii ani
v Rusku, takže zůstává jen Německo, Polsko, Česko a mimo Střední Evropu
Lotyšsko a snad Dánsko. Jen liliářské organizace z těchto zemí jsou oprávněné si
12
vytvořit nějakou nadnárodní organizaci určenou k prohloubení spolupráce v určitých
potřebných záležitostech. Opačný postup je nezvyklý a nefér. Představy o výstavách
ELG v celé Evropě jsou hodně přehnané a z finančního hlediska pro liliáře nejen
z bývalého sovětského bloku neuskutečnitelné.
Potřebujeme však ke spolupráci novou DLG – Německou liliářskou společnost.
Vzpomínám si, že před r. 1994, kdy si v Německu založili ELG místo dosavadní
Odborné skupiny, nebyly kontakty s německými liliáři nijak horší a pokud si to
němečtí liliáři uvědomí, může být spolupráce s nimi v DLG ještě lepší. A nemusí být
na překážku, když DLG bude mít členy z celé Evropy, jako má NALS mimoamerické
(téměř 20 %), a přesto se nesnaží být světovou liliářskou společností.
Výstava lilií ELG, Hlučín 7. – 9. července 2006
Jörg M. G i f f e i
Výsledky hodnocení
Mezisekční hybridy
LA-hybridy
1.
85,8 Krysia (J. Kapias)
OT- a AT-hybridy
1.
85,6 Basel (P. Geiser)
Odrůdy (3 lodyhy)
I Asijské hybridy
Ia
1.
Grand Cru (J. Hrabovský)
2.
Hoangho (A. Berner)
2.
Rebeca (R. Widerski)
3.
ELITE (J. Hrabovský)
3.
ALADDIN’S DAZZLE
(J. Hrabovský)
Ib
1.
Evina (H. Wiedmann)
2.
Káťa (V. Macháček)
3.
Olinka (R. Widerski)
Ic
1.
Piroschka (E. Ferfecka)
2.
Stelinka (R. Widerski)
3.
Noris Star (E. Ferfecka)
III Candidum-hybridy
1.
L. × testaceum
(D. Pfannschmidt)
Novošlechtění pojmenovaná
(3 lodyhy)
I Asijské hybridy
Ia
1.
80,8 Amorstern (H. Wiedmann)
2.
77,4 Gelber Tangoriese
(J.M. Giffei)
3.
73,8 Morava (K. Braun)
Ib
1.
(neudělena)
2.
79,5 Olšava (M. Tlach)
3.
74
EZ/3/95 (K. Meißner)
Ic
1.
86,25 Kadina (J. Dudek)
2.
83 Schwalbenschwanz
(H. Wiedmann)
3.
77,5 Eva’s Feurige
(E. Steinbrück)
VI Čínské hybridy
VIab
1.
2.
3.
71,2 Vladimíra (J. Dudek)
VIcd
1.
81,4 Tatra’s Eagle (A. Mego)
2.
3.
74
AM 93/0055-2 (A. Mego)
13
Botanické lilie
1.
L. leucanthum centifol.
(M. Tlach)
2.
L. davidii (N. Bolacká)
3.
L. davidii (J. Dudek)
Aranže
1.
Vzpomínka (R. Hiltawska)
2.
Dortík babičky (T. Klyszcz)
3.
Obraz (R. Hiltawska)
4.
Polka (R. Hiltawska)
5.
Liliáda (I. Spyra)
Novošlechtění nepojmenovaná
(1 lodyha)
- počet NŠ nad 75 bodů
1. Widerski R.
10 NŠ
2. Mego A.
7
3. Kapias J.
4
4. Dudek J.
2
5. – 8. Giffei J. M. , Kazek M.,
Klyszcz H., V. Macháček (1)
VI Čínské hybridy
VIab
1.
2.
3.
Amethyst Temple (V. Pernica)
VIcd
1.
Uno (K. Braun)
VII Orientální hybridy
1.
Double Prize (P. Nejedlo)
2.
3.
Lombardia (P. Nejedlo)
LA-hybridy
1.
Longicanda (M. Kazek)
2.
Royal Dream (A. Hrubá)
3.
ALADDIN’S DAZZLE (L. Dlugoš)
OT-, TA-, OA-, TL-hybridy
1.
2.
Frankenmädel (E. Ferfecka)
3.
Passionale (V. Pernica)
Zvláštní ceny
Carla F e l d m a i e r a
ELG a Václava T y l e h o
Památce Viktora S t r a s s e r a
J. Dudek (Kadina)
A. Mego (AM-02/1485-1)
A. Mego (Tatra’s Eagle)
Z komentáře k hodnocení výstavy
Funkci vedoucího jury po G. S t e i n b r ü c k o v i převzal dr. J. M. G i f f e i ,
takže to byla jeho prvá výstava v této funkci. Podle jeho vyjádření to byly nejvíce
stresující dny v jeho životě a přitom to byla nejpodnětnější výstava ELG při
uskutečňování evropských cílů ELG.
Na výstavě v Hlučíně padl rekord v dosavadních výstavách ELG, a to jak
v počtu vystavených exponátů – 262, tak i vystavovatelů – 41 (z toho německých
asi 9).
Při bodovém hodnocení se přešlo na nový způsob, kdy novošlechtění mohou
získat maximálně 90 bodů + 10 bodů za novost a zvláštnost. Následkem toho bodový
zisk byl vesměs nižší než v dřívějších letech. Hodně exponátů nemělo ještě výstavní
hodnotu, i když se mohly hodnotit lilie nejméně se 4 květy, kterým se však muselo
odečíst 25 bodů, protože nešlo hodnotit stavbu květenství.
Lilien-Info 2006 (2): 6 – připravil ing. Břetislav Mičulka
14
Výstava lilií Rybnik 2006
Piotr W i s t u b a
Tato XVI. Mezinárodní výstava lilií a aranží se konala ve dnech 15. a 16.
července 2006. Vystaveno bylo 165 lodyh lilií od 26 vystavovatelů a 31 aranží.
Hodnocení provedla komise v tomto složení: P. W i s t u b a (předseda), E.
F e r f e c k a , M. K a z e k , J. K u r o w s k i , J. K w i a t k o w s k i a R. W i d e r s k i .
Výsledky hodnocení
Ia
1. 2. Kain (E. Ferfecka)
3. Roter Kakadu (E. Ferfecka)
Ib
1. 2. Heliopolis (J. Szczeponek)
3. Red Velvet (R. Widerski)
Ic
1. Bornim (J. Szczeponek)
2. Bornim (E. Ferfecka)
3. Nutmegger (H. Klyszcz)
Botanické lilie
1. L. tigrinum 'Flore Pleno' (I. Borecka)
2. L. leucanthum (R. Widerski)
3. L. davidii (N. Bolacká)
Orientálky
1. Gerez (J. Kapias)
VIa+b
1. Pink Perfection (J. Szebeszczyk)
2. Romina (R. Widerski)
Blanka (R. Widerski)
3. Kvarteto (R. Widerski)
VIc+d
1. Bright Star (H. Klyszcz)
2. Uno (K. Braun)
Tatra’s Eagle (A. Mego)
3. Sancho (E. Ferfecka)
OT-, AT-, LO-hybridy
1. Leslie Woodriff (J. Kapias)
2. Erfordia (J. Dudek)
3. Yelloween (J. Kapias)
AL-hybridy
1. Longicanda (J. Kapias)
2. Golden Torch (J. Kapias)
3. Salmon Spirit (E. Ferfecka)
Počet novošlechtění nad 80 bodů
R. Widerski 5
J. Kapias 2
A. Mego 2
Převzato z Kochajmy Kwiaty 2006, 49: 2
Otázky a odpovědi. Poradíte?
Náš nový člen Josef Č a p e k by rád přivítal odpověď na tento pěstitelský
problém, který však bude bezpochyby zajímat i další pěstitele lilií. Zaslal svůj dotaz
do redakce, a tak jsem požádal o odpovědi hned dva naše zkušené liliáře, ing. Petra
Š r ů t k u a Blahoslava V a j g e n t a , kteří ochotně odpověděli.
Dotaz: Přítel Č a p e k má komplikace s liliemi zasazenými na podzim. Na
špičkách šupin a na spodní části cibule i kořenech jsou tyto části napadeny
15
hnilobou. Lilie pěstuje v bednách, protože má zahradu u rybníka a řádí tu vodní
hryzci. Co není chráněno nevydrží. Na dno dává 8 cm praného písku jako drenáž.
Lilie sází do země složené z 1/3 lesní černé zeminy (z listí a jehličí), 1/3 praný
písek, 1/3 kompostová zem. Hnojí Cereritem.
Rád by vyzkoušel při výsadbě obsypat cibule praným pískem a kamennou drtí,
která je drobná a používá se na posyp silnic v zimě, oboje v poměru 1/2 na 1/2. Lze
použít nějakou chemickou ochranu - když tak jakou?
Dále mu vloni ve vegetačním období začaly listy hnědnout, zpočátku od spodu
směrem nahoru. Čím to má stříkat, aby se to nedělo?
Žádá laskavě o sdělení názoru k tomuto problému a za odpověď předem
děkuje.
Odpověď Petra Š r ů t k y
Vážený pane Č a p k u !
Odpověď na vaše dotazy není tak jednoduchá, jak by se zdálo. Pokud cibulím
lilií, které jste zasadil na podzim, ještě v tomtéž podzimu hnijí kořeny a špičky šupin,
potom je to proto, že byly poškozeny dlouhým skladováním v suchu již před
výsadbou, a odumřelé části proto začaly hnít.
Pokud si koupíte v obchodě cibule, bývá to právě tak, že cibule jsou často
skladovány po velmi dlouhou dobu, nežli se dostanou do obchodu a než si je někdo
koupí a zasadí je.
Pokud jste na hnilobu kořenů, bází cibulí anebo konců šupin přišel až na jaře,
je to proto, že cibule během zimy poškodil mráz. To může mít více příčin.
Předně se při sázení cibulí doporučuje hloubka okolo 10 – 15 cm, po výsadbě
je zalít a utlačit okolo nich půdu. Pokud půdu neutlačíte a vedle cibulí zůstanou
vzdušné prostory, cibule takto zasazená zpravidla vymrzne.
Také cibule zasazené v nádobách (květináčích, truhlících…) a ponechané přes
zimu venku nad úrovní půdy (postavené na zemi) beznadějně vymrznou.
Některé druhy a odrůdy lilií nejsou zimovzdorné (zejména orientální hybridy)
a mohou vymrznout i z tohoto důvodu.
Více mrazu vydrží cibule již „usazená“ v patřičné hloubce a dobře zakořeněná.
Toho je ovšem při podzimní výsadbě těžké dosáhnout.
Dávat pod cibule drenáž je správné, ale důležité je, aby skutečně jako drenáž
fungovala a nedržela se kvůli ní okolo cibule voda.
V literatuře se většinou píše, že lilie potřebují „humózní čerstvě vlhkou zem“,
ale to je podle mého názoru omyl.
Cibule nejsou kořeny, jsou to přeměněné listy. Proto jsou náchylné na
poškození, a i neustálý kontakt cibulí s rozkládajícím se organickým materiálem
(humus) může mít neblahé důsledky.
Cibule by měla být proto celá v zemi s malým obsahem humusu (čili výsadbu
provedeme raději do zeminy tzv. rostlé, minerální); „lepší“ půda s humusem přijde
až nad cibuli. V této vrchní půdě se potom mohou rozrůst lodyžní kořeny, takže i
odtud si lilie dokáže čerpat výživu.
16
Z toho důvodu se někdy doporučuje obsypávat cibule pískem, ale lze také
cibuli zasadit hloub do minerální země. Pokud totiž je okolní půda hutná, hlinitá nebo
s obsahem jílu, a cibuli obsypete pískem, stahuje se k ní v případě zalití a deště voda,
která se tu dlouho drží, což cibuli neprospěje (dusí se a hnije).
Humus a kompost jsou materiály, které jsou dobré pro řadu rostlin, ale liliím ne
vždy prospějí. Lépe je hnojit lilie organickými hnojivy, na jaře plnými s obsahem
dusíku a fosforu (řada lidí používá Kristalon) a na podzim dodat více draslíku ve
formě síranu draselného. Zde prodávaný granulovaný síran draselný je ale asi nějaký
podvod, neboť se nerozpouští, ve skutečnosti by měl mít rozpustnost jen o něco horší
než sůl.
Draslík obsahuje také draselná sůl a dřevěný popel, což ale pro lilie nejsou
vhodná hnojiva. Draselná sůl obsahuje chlór, ten lilie nemají moc rády a dřevěný
popel má velmi zásaditou reakci, a dokáže proto poškodit např. orientální hybridy, L.
speciosum, L. auratum a jiné lilie.
Substráty, ve kterých se houby tolik nerozmáhají, jsou například rašelina,
dřevěné uhlí, písek nebo minerální zemina. Rašelina se ovšem po čase začne
rozkládat také. Při použití těchto složek se může stát, že směs je pro některé lilie
(např. L. henryi a henryi hybridy, příp. aureliány) příliš kyselá a bez obsahu vápníku.
Proto byste měl dodat těmto liliím mletý dolomitický vápenec.
V případě nedostatku rašeliny by snad bylo možné použít borový humus
(rozloženější část vrchního profilu půdy, nerozloženou hrabanku použít pro
mulčování).
Hryzci jsou potvory. Ale stejné potvory jsou i houby, které napadají lilie.
Zasáhnout účinně proti nim je obtížné.
K moření cibulí se používají přípravky na bázi síry. Nejlépe bude, poradí-li
Vám někdo v prodejně. Nepoužívejte ale příliš silné koncentrace a nechte cibule před
výsadbou oschnout.
Pokud hnědnou a usychají listy postupně odspodu nahoru, nemusí to znamenat
nic vážného. Může to být ale postup nákazy listů plísní šedou (Botrytis cinerea).
Plíseň šedá se uplatní silně tehdy, pokud lilie byly na jaře po vyrašení poškozeny
pozdním mrazem. Proti ní byste měl zjara a v létě často (třeba každý týden)
postřikovat, přípravků je spousta a zase Vám asi nejlépe poradí v prodejně.
Mnoho úspěchů !
S pozdravem
Petr Š r ů t k a
Odpověď Blahoslava V a j g e n t a
K problematice zahnívání cibulí lilií, kterou nastolil př. Josef Č a p e k , lze
uvést následující: Dotaz jsem zpracoval v rámci svých možností vyčerpávajícím
způsobem a doporučuji uveřejnit i pro ostatní nové členy.
Hniloba šupin shora
Příčinou bývají patogenní houby Penicillium cyclopium nebo antraktóza –
Colletotrichum, speciálně na cibulích liliích. Při houbě Penicillium jsou čokoládové
skvrny od špiček šupin. Ty jsou později potaženy zeleným až modrým povlakem
(spory houby). Jedná se o nejčastější chorobu nemořených skladovaných cibulí, ale
17
spory žijí i v půdě. Při napadení antraktózou hnědé skvrny později černají a jsou
vpadlé. Původcem těchto houbovitých komplikací jsou zpravidla háďátka a další
žraví škůdci. Cibuli je nutno vyndat ze země a prohlédnout vždy pro určení původce.
Zeminu odstranit, okolí rostliny desinfikovat i s nádobou. Platí to všeobecně!
Hnědnutí listů od spodu
Jestliže na lodyze listy hnědnou od spodní části, také vadnou a postupně
mohou i opadávat, je možných příčin více:
-nedostatek železa (Fe) v půdě. Zde pomůže zálivka či postřik na list 0,05%
zelenou skalicí (používá se proti mechu); Vámi používané hnojivo Cererit železo
neobsahuje.
-počínající nákaza fuzariózou (Fusarium oxysporum), což je jedna
z nejnepříjemnějších nemocí lilií. A ochrana? Problematická! Fundazol (tj. Benlate) u
nás vyřazen; formalin zase ničí i cibule; jiné přípravky nejsou u nás dostupné… snad
zkusit Syllit 65 nebo slabé Savo (chlor. přípravek – ten by však působil jen
povrchově, není to ale ověřeno!)
-sklerociová hniloba (Sclerotium rolfaii) zvaná též suchá hniloba. Postižená
místa jsou šedavá. Výtrusy (jako malá semínka) jsou zpočátku bílá, později hnědnou
až černají. Nakazí se rovnou v nekvalitně připravené půdě nebo spory na cibuli
postupně infikují půdu v jejím okolí a celý bal se nákazou zamořuje. Cibule po čase
odumírá i při zdánlivě zdravém kořenovém systému. Dříve používané a účinné
moření Terraclorem (pentachlornitrobenzen) je dnes již zakázán, jinak lze i okolní
půdu zalít 1%ním roztokem formalinu.
-hniloba kořenů po napadení háďátky. Mořit insekticidy!
Všeobecné doporučení – „míchaná zemina“ je pro většinu odrůd lilií příliš
kyselá. Místo lesní hrabanky z jehličí použít trochu rašeliny, část zaměnit prosetou
zemí, ale hlavně vlhkou zeminu dezinfikovat! Stačí větší pekáč, elektrická trouba
(90°C, 1 hod.). Nutný přívažek bývá nadávající manželka, trouba trochu páchne.
Při fuzarióze cibulí i bedýnku spálit, zem vhodně odstranit a okolí cibule
důkladně prolít aspoň 10 litry 1%ním roztokem formalinu. Podhoubí „fuzária“ sahá
velmi hluboko. Pozor! S formalinem je nutno zacházet opatrně, dodržovat základní
bezpečnostní předpisy, pamatovat především na zdraví člověka, ale pozor také, ať
nedojde k poničení cibulí lilií z důvodu nevhodné přípravy a manipulace s touto
chemikálií. Formalin s bílou sedlinou je již méně účinný.
Uváděný postup je všeobecně platný a týká se moření a dezinfekce, hlavně
v tom případě, že nebyla zjištěna příčina poškození rostliny.
Poznámka redakce, jejíž otištění vzešlo z podnětu př. B. V a j g e n t a . Zabývat se
pěstováním lilií je krásná ušlechtilá činnost. Některé lilie nám porostou bez velkých
problémů, žel s jinými si užijeme své… Vlastní pěstitelské zkušenosti jsou
k nezaplacení, ale poučení hledejme samozřejmě v odborné literatuře či v našem
Liliáři z pera našich zkušených pěstitelů. Také v příštích číslech přineseme další
poznatky kolem problematiky pěstování lilií. Snad nikdo nenabude dojmu, že kolem
18
pěstování lilií je příliš mnoho chemie, která by mohla odradit další potenciální
zájemce o jejich pěstování – což bychom byli neradi…
Botanické lilie 49.
Karel V e r e š
L.monadelphum, BIEBERSTEIN, 1808.
Původní rozšíření: Tento botanický druh patří do skupiny kavkazských lilií,
vyskytuje se v bukových lesích na severovýchodní straně Kavkazu až do nadmořské
výšky 2100 m. Na jižní straně Kavkazu se nevyskytuje.
Květy: Jsou otevřeně zvonkovité, rozmístěné povisle v pyramidálním uspořádání o
počtu až 20, o průměru až 100 mm. Barva je svítivě žlutá, tepaly jsou kopinaté,
zdobené fialovým tečkováním. Pyl je žlutý a tím se liší od L. szovitsianum, která má
stejný habitus, ale oranžový pyl.
Lodyha: 100, někdy až 150 cm.
Listy: Jsou kopinaté, velikosti 125 x 25 mm a jsou uspořádány na lodyze do několika
spirál. Na spodní straně jsou listy ochmýřené, výjimku tvoří var. glabrum, jejíž listy
nejsou ochmýřené.
Cibule: Cibule z přírodních nalezišť mají průměr 35 mm, v kultivaci mohou být větší,
šupiny jsou špičaté, barvy nažloutlé.
Klíčení: Je pomalé, hypogeické, malé cibulky musí projít ochlazením.
Poznámky: Tato lilie je v zahradních kulturách dosti vzácná, může to být půdními
nároky, C. F e l d m a i e r doporučuje propustnou půdu, bohatou na humus, D. F o x
uvádí, že lilie je tolerantní k vápníku a že snáší i těžší půdu.
Za zmínku stojí, že C. R o b i n s o n získal odrůdu 'June Fragrance' po
opylení s L. candidum var. saloniké. Rovněž je zajímavé, že kromě příjemné vůně má
odrůda zářivě červenou barvu. Pokud je mi známo, v prodeji se nevyskytuje ani v
USA.
Literatura: Growing Lilies, Derek F o x , str.160, Nakl. Croom Helm.
Die neuen Lilien, Carl F e l d m a i e r , str. 160, Nakl. Eugen U l m e r .
Hybridní lilie 49.
Karel V e r e š
'Modena' I(ab)
Rodičovství: Nepojmenovaný semenáč No. 84316-1 x No.G90-14. Křížení, selekce a
pojmenování fy. Vletter et Den Haan Beheer, registrace 1999.
Lodyha: Výška 115 cm, barva zelená s tmavými skvrnami u baze.
Listy: Velikost 120 x 15 mm, uspořádány na lodyze střídavě, barva tmavě zelená.
Květy: Vnitřek barvy ostře oranžová, která směrem ke špičkám přechází v oranžově
žlutou, vně je barva jasně oranžově žlutá. Nektarie mají barvu jemně olivově zelenou,
19
tepaly nejsou tečkované, ale papily ostře oranžové, čnělka tmavě rudá, pyl šedorudý.
Průměr květů 200 mm (!), petaly 100 x 35 mm, okraje zvlněné, špičky se mírně
stáčejí. Šest květů.
Poznámka: Výběr odrůdy je vždy subjektivní, u této mne zaujaly dvě skutečnosti.
Křížení nepojmenovaných semenáčů se dá vyložit, že holandští šlechtitelé to
nepovažují za důležité, nebo spíše naopak, že jde o firemní tajemství. Květy o
průměru 200 mm u asijského hybridu také nejsou příliš časté.
Literatura: ILR, dodatek č. 19, str. 32.
Nabídka semen lilií pro zásilkovou burzu r. 2007
Pavel P e t r l í k
Dodavatelé – př. Stanislav Š u p i t a – porce č. 1-2
Vratislav N o v á k – 3-11
Stanislav B a r t a – 12-17
Jiří K o v á ř – 18-28
Jan K l e m e n t – 29-34
Pavel P e t r l í k – 35-40
Joe H o e l l (Tasmánie) – 41-82
1. asijské hybridy – porce č. 18,34,41-43
2. martagon hybridy – 2,15,16,19-20,36-39
3. candidum a evropské hybridy – 35
4. americké hybridy – 40
6. trubkovité a aureliány – 1,4-11,21-33,44-68
7. orientální hybridy – 75-80
8. ostatní hybridy – 17,69-74
9. botanické lilie – 3,12-14,81-82
Seznam semen
1.
African Queen x (Golden Splendor x Zigeunerbraut)
2.
směs martagonů O.P. – Zlatice, Claude Shride, Mrs.R.O.Backhouse
3.
L. martagon – povodí Lužnice
4.
T.T.Black Dragon x Bílá Růže (Vereš)
5.
T.T.Black Dragon x (Bílá Růže + Pink Perfection)
6.
Pink Perfection x směs
7.
Bright Star x henryi semenáč
8.
semenáč (Dudek) x Pink Perfection
9.
žlutooranžový semenáč (Vereš) x směs
10. Camelot x směs
11. Palmer hybrid oranžový x směs
20
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
41.
42.
43.
44.
45.
46.
47.
48.
49.
50.
51.
52.
53.
54.
L. martagon – Poľana (Detva)
L. martagon – Velká Fatra
L. martagon – Slovenský Kras
L. martagon x Claude Shride 19.6.06
L. martagon x Komet 24.6.06
L. martagon x Fire King 24.6.06
Mahalak x mix nejlepších pylů
směs z pojmenovaných odrůd martagonů x tentýž mix
směs čistě bílých martagonů bez teček (Obláček + Bornholm) x mix z
pojmenovaných hybridních martagonů
Admirál Nelson x mix nejlepších pylů
henryi hybrid – výrazné papily x mix nejlepších pylů
Tetra White Trumpet cv. 'Caesar Claudius' x mix nejlepších pylů
(Bellada x Gelbergrína) x Afričanka
vysoký bílý T.T.White Trumpet x mix nejlepších pylů
Fanfaron x mix V.S.(O.P.)
Lady Alice x Afričanka
Rogalo x Afričanka
Fanfaron VIa/b V.S.(O.P.)
směs trubek
žlutorůžová trubka V.S.(O.P.)
velká růžová trubka V.S.(O.P.)
J.K.-6-01 V.S.(O.P.)
Peach Butterfly V.S.(O.P.)
L. pyrenaicum x L. pomponium
směs martagon hybridů
Paisley hybr. O.P.
bílý martagon hybrid x Port Wine
Port Wine x L. hansonii
L. pardalinum x Afterglow
Avignon x Ib red (Dick Thomas)
Ia red x Ib red (Dick Thomas)
Apricot Supreme x Ib red (Dick Thomas)
Golden Beauty x TWT (4x4)
03-6-128 x 99-6-99
(Golden Beauty x TWT) x Glenbrook
lemon henryi x orange henryi
93-6-109 x ((Thunderbolt x TWH) x Golden Beauty)) (2x4)
Adeline x L. henryi (China) (2x2)
(Golden Beauty x TWT) x 84-106-1 (4x4)
(Golden Beauty x TWT) x Golden Beauty (4x4)
(lemon hybrid x NZ 1992 CH STEM) x 93-6-109 (2x2)
93-8-91 x Boden's Dark trumpet (2x4)
96-8-69 x Boden's Dark trumpet (2x4)
21
55.
56.
57.
58.
59.
60.
61.
62.
63.
64.
65.
66.
67.
68.
69.
70.
71.
72.
73.
74.
75.
76.
77.
78.
79.
80.
81.
82.
96-8-44 x 91-8-135 (4x4)
93-6-109 x 99-6-99(Canterbury trumpet Cross) (2x2)
white/pink hybrid x yellow/pink hybrid (2x2)
96-8-44 x 99-6-99 (2x2)
Lemon Tetra Rachel Pappo x Flat Yellow (4x4)
96-6-121 x 91-6-135 (2x2)
96-8-108 x Boden's Dark trumpet (2x4)
white miniature trumpet x 96-8-67 (2x2)
96-8-44 x Boden's Dark trumpet (2x4)
(Golden Temple x Tetra Rachel Pappo) x Golden Beauty (4x4)
(Golden Temple x Tetra Rachel Pappo) x TWT (4x4)
Golden Beauty x TWT (4x4)
TWT x Golden Beauty (4x4)
(Golden Beauty x TWT) x TWT (4x4)
97-6-92 x (TWT x 82-111)-46 (2x4)
white/pink Canterbury trumpet x ((TBB x 82-111) x (Tetra Rachel Pappo x
TWT)) (2x4)
(92-6-126 x Golden Beauty) x (TWT x 82-111) (3x4)
93-6-91 x (TWT x 82-111)-45 (2x4)
96-8-44 x 96-8-126 (2x4)
(TWT x (TWT x 82-111)) x 64-105 (4x4)
(L. speciosum rubrum x Red Sun) x Tastoria
((L. speciosum x White Champion Seedling) x Jan de Graaff)) x Tastoria
Tasmina x Marco Polo (2x2)
Marco Polo x Firechief (2x2)
Bernini x Crimson Glory (2x2)
Bernini x Julian Wallace
L. canadense (Yellow x Red)
L. grayi O.P.
Vysvětlivky: V.S. (O.P.) volně sprášeno
TBB – Tetra Black Beauty
TWT – Tetra White Trumpet
82-111- (L. auratum x L. henryi) Dr. A s a n o , Japonsko
T.T. – tetraploid (Tetra)
Cena za porci semen skupin 1;2;6;7 je 7,-Kč. Semena lilií skup. 3;4;8;9 (kromě
martagonů ve skup. 9) jsou za 10,-Kč/porce. K ceně se připočítává poštovné.
Objednávku semen zašlete prosím nejpozději do 14 dnů po expedici Liliáře na
adresu: Pavel P e t r l í k , Vernéřov č. 205, 352 01 Aš. Liliáři, kteří přispěli do burzy
semen mají přednost. Ostatní dle pořadí došlých objednávek.
22
Krátce o pěstování lilií ze semen
Jelikož za poslední léta přibyli v naší organizaci noví členové, kteří nemusí mít
dostatečné zkušenosti s pěstováním lilií ze semen, připravil jsem stručnou informaci
týkající se klíčení semen. Informace jsem vybral a upravil dle publikace Lilie, kterou
v roce 1985 vydala Pražská botanická zahrada.
Hypogeické a epigeické klíčení semen lilií
Lilie klíčí dvěma způsoby - Hypogeicky (podzemní klíčení) a epigeicky
(nadzemní klíčení).
Hypogeicky klíčící lilie – do této skupiny patří druhy lilií považované za
vývojově staré : L. hansonii, L. martagon, kavkazské lilie, L. auratum a americké
lilie. Při hypogeickém (podzemním) klíčení semen zůstává nezelená děloha pod zemí,
vytvoří se malá cibulka s kořínky a teprve později se vytvoří pravý zelený list.
Hypogeicky pomalu klíčící lilie – klíčí obvykle na podzim, vytvoří cibulku a
pravý zelený list se objeví až na jaře po období chladu.
Často klíčí a utvoří cibulku až na jaře, ale první zelený list vyroste až
následující jaro po druhém období chladu.
Hypogeicky rychle klíčící lilie – do této skupiny patří jen málo druhů lilií: L.
martagon lus. album, L. dauricum a některé formy L. speciosum. Brzy po vytvoření
malé cibulky vyrůstá nad zem pravý list.
Epigeicky (nadzemně) klíčící lilie – tyto lilie patří k vývojově mladším
druhům. Děložní trávovitý zelený lístek při vyklíčení vyrůstá nad zem. Často s sebou
vynese zbytek semene. Zároveň se v zemi vytvoří malá cibulka.
Epigeicky pomalu klíčící lilie – semena většinou vyklíčí až po přechodu
období chladu. Některá semena mohou ležet 1 až 2 roky než vyklíčí. Tímto způsobem
klíčí např. L. carniolicum, L. chalcedonicum, L. henryi a L. sargentiae.
Epigeicky rychle klíčící lilie – po vysetí klíčí do 2 až 6 týdnů spíše při vyšších
teplotách (18°-20°C). Jsou to zejména lilie, podílející se na vzniku asijských,
čínských a longiflorum hybridů. Např. L. amabile, L. calosum, L. cernuum, L.
concolor, L. pumilum, L. longiflorum atd.
U některých lilií a zejména u kříženců mohou semena klíčit s přechodným
nebo kombinovaným klíčením.
Problematika klíčení semen lilií je vyčerpávajícím způsobem popsána ve
zmíněné brožuře Lilie, která má celkově vynikající úroveň díky příspěvkům
jednotlivých autorů, jimiž jsou: RNDr. I. J. Č e r n o h o r s k ý , RNDr. D. F i š e r o v á ,
RNDr. V. H u m l , Ing. V. J o š t a doc. RNDr. K. V e r e š , CSc., a ze které jsem
v tomto článku čerpal. Pěstování martagonů ze semen je popsáno v jubilejním výtisku
Liliáře č. 4/2001, který redigoval Ing. P. Š r ů t k a . V Liliáři č. 1/2005 podrobně
popisuje pěstování lilií ze semen zkušený pěstitel lilií Jaromír R e z e k .
Mnoho zdaru při pěstování lilií ze semen přeje
Pavel P e t r l í k
23
Lilie
Hana V y d r o v á ml.
Probuď se, květinko,
tvé jméno znám.
Pomoz mi, sluníčko,
ať svět spatří
a nám radost dá.
Tvé jméno,
ty královno květů,
ty Lilie, co vůně
je tak příjemná.
Cibulko, tvé síly přibývá
a tu slunce a půda ti dá.
Ukaž se, nestyď se,
okouzli nás.
Již první lístečky se chlubí.
Jakou odrůdu asi skrýváš?
Nestyď se, královno
cibulových květů.
Tvé první poupě
a za ním hned druhé,
nenapínej nás.
Vykveť pro nás.
Otevírej své kvítky
jen pomalu,
ať se nezaleknou.
Pestíky a tyčinky
lehce si oddechnou.
Tvé barvě se každý sklání,
královno květin – jsi originální.
Tvá vůně a zbarvení.
Lilie, ty nikdy nezradíš nás.
Mladá autorka básně Hana V y d r o v á ml., nar. 1986, žije v Blatné, má ráda
malování, aranžérské a ruční práce. Básně píše několik let, získala ocenění
v regionálních literárních soutěžích, publikovala v časopisech. Básničku „Lilie“
napsala v loňském roce 2006 na mou „objednávku“ určenou speciálně pro náš Liliář.
Napadlo mne, požádat ji o to, protože znám Hanku od jejích dětských let, když
navštěvovala výtvarný obor ZUŠ.
Jiří K o v á ř
24
Obsah
Zpráva z výboru SZO ČZS MARTAGON Praha
Složení výboru SZO ČZS MARTAGON
Pozvánka na jarní členskou schůzi 17.března 2007
Kde schůzujeme… (Jiří Kovář)
Ohlédnutí za dalšími liliářskými výstavami r.2006
Krása lilií vynikla v novém prostředí (1.-6.7. 2006) (Henryk Kiedroň)
Rožnovská výstava lilií 2006 ve výsledcích (Bohumil Fridrich)
Ohlédnutí za výstavou v Hodoníně (Jan Klement)
Lilie na zámku v Brodku u Prostějova – 2006 (Miloslav Tlach)
Lokálka…aneb výstava Květy na zámku roku 2006 (Vladimír Pernica)
K hlučínské výstavě lilií (Břetislav Mičulka)
Výstava lilií ELG, Hlučín 7.-9.července 2006 (Jörg M. Giffei)
Výstava lilií Rybnik 2006 (Piotr Wistuba)
Otázky a odpovědi. Poradíte? (Josef Čapek, Petr Šrůtka, Blahoslav Vajgent)
Botanické lilie 49. L. monadelphum (Karel Vereš)
Hybridní lilie 49. 'Modena' (Karel Vereš)
Nabídka semen lilií pro zásilkovou burzu r.2007 (Pavel Petrlík)
Krátce o pěstování lilií ze semen (Pavel Petrlík)
Lilie – báseň (Hana Vydrová ml.)
1
1
2
2
4
4
5
6
8
9
10
12
14
14
18
18
19
22
23
SZO ČZS MARTAGON Praha sdružuje pěstitele a milovníky lilií z celé České
republiky a ze zahraničí. Členem se může stát každý bez ohledu na místo trvalého
bydliště. Přihlášky novým zájemcům o členství vyřídí každý člen výboru
MARTAGONU nebo se lze přihlásit přímo na internetových stránkách klubu.
Kresby - titulní strana: Hana V y d r o v á ; zadní strana obálky: Jiří K o v á ř
Liliář č. 1/2007 – pořadové č. 162 vyšlo v únoru roku 2007. Ročník 41.
V současnosti vychází čtyřikrát ročně.
Pro své členy vydává specializovaná základní organizace Českého
zahrádkářského svazu MARTAGON Praha.
Příští číslo Liliáře 2/2007, které vyjde na jaře, bude z velké části věnováno
klubové činnosti, zprávám a dalším informacím s tím spojených.
Za obsahovou a věcnou správnost příspěvků odpovídají autoři; osobní
invektivy nebudou otiskovány!!!
25
26
27