Poznámky ke Genesis

Poznámky ke Genesis
P.A.Semi, 2014-02-14
Vznik vesmíru
Gn1
1. Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.
2. Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami.
3. I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo.
4. A viděl Bůh světlo, že bylo dobré; i oddělil Bůh světlo od tmy.
5. A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí. I byl večer a bylo jitro, den první.
6. Řekl také Bůh: Buď obloha u prostřed vod, a děl vody od vod!
7. I učinil Bůh tu oblohu, a oddělil vody, kteréž jsou pod oblohou, od vod, kteréž jsou nad oblohou. A stalo se tak.
8. I nazval Bůh oblohu nebem. I byl večer a bylo jitro, den druhý.
9. Řekl také Bůh: Shromažďte se vody, kteréž jsou pod nebem, v místo jedno, a ukaž se místo suché! A stalo se
tak.
10. I nazval Bůh místo suché zemí, shromáždění pak vod nazval mořem. A viděl Bůh, že to bylo dobré.
Ačkoli většina Bible má význam spíše Symbolický a Duchovní, tyto úvodní kapitoly popisují konkrétní fyzikální děj,
který se dá při dnešní úrovni lidského poznání vysvětlit a pochopit, ovšem v době antiky na toto pochopení nebyly
ani pojmy, ani fyzikální poznání.
Lze ukázat, že vesmír má topologii hypersféry, tak jak to již Einstein původně zamýšlel, než byl přesvědčen
o velkém třesku ostatními vědci tehdejší doby. Později doplnění rozpínání vesmíru (konstantu Λ lambda) do svých
rovnic označil za největší omyl svého života (a ukážeme, že nejen jeho)... Nedávno australský vědec David
Crawford dokázal vysvětlit [1] většinu souvisejících jevů tak, aby nejen nebyly v rozporu s pozorováními, ale aby jim
odpovídaly lépe, než jak dovozují vědci z dohodnutého modelu velkého třesku... Rovněž lze i ukázat, že žádné
temné energie ani temná hmota nejsou potřeba pro vysvětlení pozorování a jsou to pouze následné omyly, aby
vysvětlily mezery v předchozích omylech...
Z těchto Einsteinových rovnic vyplývá, že vesmír je hyper-sférický (4-rozměrná koule, kde náš vesmír je její
3-rozměrný povrch), a je tedy konečný a přesto nemá hranici. Z průměrné hustoty mezigalaktického prostoru (která
je základním parametrem pro výpočet velikosti a lze ji dovodit z pozorovaného rudého posuvu světla vzdálených
galaxií, který vzniká díky zakřivení prostoru, které tím lze nepřímo změřit) lze určit nejen velikost, ale i celkovou
hmotnost mezigalaktického prostoru a potažmo i celého vesmíru. Z hmotnosti a z velikosti vesmíru lze pak určit, že
vesmír má menší velikost, než by měla černá díra o jeho hmotnosti - protože černá díra je tím řidší a větší, čím je
těžší, a černá díra o hmotnosti celého vesmíru by byla řidší, než současný vesmír. [2] On vlastně náš současný
vesmír tedy je to, co nazýváme černá díra.
Proč je toto řešení stabilní lze ukázat. Například ale nejen - není důvod ke gravitačnímu kolapsu, protože díky
isotropii má každá galaxie na všechny strany stejné množství dalších galaxií, nikde není střed ani okraj, a není tedy
důvod, aby to jako celek kolabovalo k nějakému středu. Dále se dá i ukázat, jak se vyrovnávají místní odchylky
v hustotě, díky spojitosti prostoru. Celkový rozměr vesmíru určuje především řídký plyn v mezigalaktickém
prostoru, protože galaxie jsou sice skvělé, ale vzácné vyjímky v celkovém objemu, a jejich větší zakřivení prostoru
se na větších vzdálenostech od nich víceméně vyrovná, ale zakřivení díky hmotě v mezigalaktickém prostoru, který
nikde není vakuum, je všudypřítomné - a celková velikost vesmíru (která je o dost větší než to, co současnými
prostředky můžeme pozorovat) je regulována díky vysávání mezigalaktického prostoru galaxiemi a jeho recyklací.
Okolo normálních (malých) černých děr, ve vzdálenosti 3/2 rs (3/2 jejího poloměru), je "sféra věčného světla" místo, kde je prostor právě tak zakřiven, že světlo tam obíhá dokola jako planety kolem hvězdy [3]. Kolem rotující
černé díry to je trochu širší oblast, než jediná vrstva. Vzhledem k tomu, že uvnitř světla čas neubíhá, může světelný
paprsek v tomto místě "zažít" celé trvání vesmíru v jediném okamžiku (to je zřejmě význam toho jména
"Já Jsem" ?). Existence této sféry věčného světla lze logicky dovodit, ale nelze ji vidět technickými 3-rozměrnými
prostředky. Jestli v tomto místě může existovat "inteligentní forma energie", nelze rozumově ani vyvrátit ani
s jistotou potvrdit, ale vzhledem k dalším souvislostem tomu lze věřit. Další související popis lze nalézt v Zj4 nebo
Ez1, konkrétně pak Zj4,6 - skleněné moře, lze chápat jako "event horizont", který odděluje náš 3-rozměrný prostor
na povrchu 4-rozměrné hyper-koule od "vnějšího" prostoru...
Lze i ukázat, že Světlo z této sféry věčného světla pravděpodobně nemůže zasahovat v tomto vesmíru přímo,
a i podle zápisu v Zj4 a Ez1 existuje zřejmě celá hierarchie pomocníků.
Lze také ukázat, že vesmír s touto geometrií nemohl vzniknout velkým třeskem. Mohl vzniknout z původně
homogenní černé díry, vyplněné velmi řídkým vodíkem, bez světla (uvnitř), v termální rovnováze - tedy na počátku
byl pustý (homogenní) a temný (chladný). Již v té době byl Duch Boží ve sféře věčného světla okolo našeho
vesmíru (Gn1,2) Věta Gn1,1 je spíš nadpis nebo shrnutí této kapitoly. Jedna z možností, jak by se v takovémto
prostoru mohly vytvořit kondenzační jádra, která později zkondenzovala do hvězd a galaxií, je akustická vlna
(o vlnové délce nejméně na běžný rozestup hvězd, možná spíš na běžný rozestup galaxií), která vodík uvnitř
rozechvěje tak, že se místy zahustí a pak již začne gravitací kondenzovat. Tedy na počátku bylo Slovo (Gn1,3,
J1,1) . Oblaka vodíku, který postupně zkondenzoval, se následně zahustila tak, že vznikly první hvězdy. I dnes se
dá vidět v mléčné dráze, že i takto vznikají hvězdy, když projde nějaká akustická vlna (třeba i po výbuchu nedaleké
supernovy) oblakem vodíku o té správné hustotě. A ovšem tím, jak se postupně začal prvotní vodík kondenzovat
a zahušťovat, byl oddělen vodík v galaxiích od vodíku v mezigalaktickém prostoru (Gn1,6-10), a snížením
hmotnosti mezigalaktického prostoru (IGM) došlo zřejmě ke snížení (nebo zvýšení?) celkového objemu na přibližně
2 .. 5-násobek (poměr hmotnosti IGM a galaxií).
Ještě tedy k Duchu, který se vznášel "nad vodami", a vznáší se tam vskutku dodnes: Duchovní svět je paralelní
k našemu 3-rozměrnému prostoru, a jsou dva, jeden "nad" (vně) a jeden "pod" (zevnitř). (Filioque je naprosto
bezpředmětné, to jsou úplně jiné rozměry: myslím, že kontinent ve srovnání s mravencem je ještě příliš blízko... Na druhou stranu tím nijak
nesnižuji velikost ducha Krista o rozměru Dobrého vývoje (nejméně mnoha staletí, ale možná i celkově?) této civilizace, ale naše lidská
civilizace je jen zrnko písku ve velikosti vesmíru...)
A pro Ducha Božího, který zažívá věčnou přítomnost "Já jsem", celé trvání vesmíru v jednom okamžiku, není rozdíl
mezi "dnem" a miliardami let příliš podstatný...
Stvoření života na Zemi
Myslím, že třetí a čtvrtý den jsou zřejmě přehozené, což bych považoval za redakční zásah buďto toho, kdo to
původně přijal a zapsal, nebo těch, co to přepisovali? Tehdejší doba zřejmě těžko mohla chápat, že rostliny
potřebují Sluneční světlo, a že tedy hvězdy a Slunce musely předcházet vzniku rostlin...
Leda snad, že by atmosféra před tím, než ji rostliny naplnily kyslíkem, nebyla průhledná?
Případně, že biologický život s DNA byl stvořen ještě před Sluneční soustavou, a sem zanesen až později [4] ...
Gn2
7. I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou.
Z prachu země znamená z prvků - vodík, kyslík, uhlík, dusík a další - to je ten "prach země" (A z toho, že to je
zdůrazněno, lze nepřímo dovodit, že zřejmě mohou být i bytosti, které nejsou z prachu země - tedy z hmoty, ale
jsou např. složené pouze z energií, nebo ještě jiné?).
A ovšem bez původního stvoření buňek by se samotné primitivní sloučeniny uhlovodíků nikdy nemohly uspořádat
tak, aby vznikly bílkoviny, DNA a buňky. Vznik/objevení se života na Zemi se datuje těsně po Pozdním velkém
bombardování před 3.8 mld let, kdy na Zem dopadlo mnoho asteroidů, z nichž některé sem přinesly vodu
a primitivní aminokyseliny. Kdyby ovšem tak složitý mechanismus, jakým pomocí DNA staví buňky bílkoviny - na
což ovšem již potřebují membrány z bílkovin - mohl vzniknout během několika desítek milionů let náhodně, mohl
pak kdykoli znovu vzniknout další a nebyl by tomu předchozímu podobný. To, že následující skoro 4 mld let vznikl
jen jeden další zásadně odlišný typ buňek (eukaryotické), kde ovšem mechanismus DNA je skoro stejný, znamená,
že náhodně to během pár desítek milionů let vzniknout nemohlo. A ovšem skoro ze všeho, co se pak vyvíjelo tady
na Zemi, tu zbyly buďto fosilie, ale většinou i živí potomci. Kdyby se ten buňečný mechanismus vyvíjel na Zemi
postupně, zbyly by tu živoucí potomci prototypů. Buďto sem tedy byly prvotní bakterie zaneseny asteroidy odjinud
[4] (kde se postupně vyvíjely), nebo nějakou jinou civilizací, buďto omylem nebo záměrně... Následná evoluce
zřejmě také nebyla zcela náhodná - to, jak Bůh (a jeho Duchovní pomocníci) tvořili život, nemusí být vůbec
v rozporu s evolucí, jak ji dokázal Darwin - ono stačí jen jednou za čas té evoluci vhodně pomoci, asi jako
zahradník: zasadit a trpělivě čekat, jak to vyroste, a třeba i správným výběrem jinak náhodných změn...
Slovo Adam znamená také "Člověk" a nebo i Lidstvo obecně.
Gn1
26. ... Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho ...
27. I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je.
Bůh je Duch (J4,24 - ačkoliv originál i ještě Vulgata mají tuto rovnici obráceně, až novější překlady to uvádějí v tomto pořadí...). Takto je
k obrazu Božímu stvořen i Duch lidský. Tělo je však stvořeno (vypěstováno) z hmoty. Jestli "k obrazu Božímu jako
muže a ženu" má znamenat, že i Duchovní bytosti jsou rozdělené na dvě pohlaví a jak se to projevuje, nelze z naší
perspektivy poznat... (?)
Gn2
21. Protož uvedl Hospodin Bůh tvrdý sen na Adama, i usnul; a vyňal jedno z žeber jeho, a to místo vyplnil tělem.
22. A z toho žebra, kteréž vyňal z Adama, vzdělal Hospodin Bůh ženu, a přivedl ji k Adamovi.
Nejsem si jistý, ale myslím, že toto může popisovat vznik Měsíce - Měsíc (Luna) byla totiž takto vyňata z planety
Země - pokud vznikla kolizí s jinou proto-planetou, pak ale obsahuje pouze minerály z původní Země [5] a ne z té
proto-planety, se kterou Země kolidovala, což vědci určili z izotopického složení minerálů, dovezených z Měsíce
posádkami Apollo (pokud je tedy přivezli opravdu z Měsíce), a tato "díra" byla vyplněna (rozhodně nebyl Měsíc vyzdvižen
z Pacifiku, tak malý není). Slovo Adam znamená i "rudě zářící", žhnoucí... Měsíc je pro život na Zemi velmi důležitý,
zejména ale nejen pro rostliny a pro mořské systémy...
Gn2
8. Štípil pak byl Hospodin Bůh ráj v Eden na východ, a postavil tam člověka, jehož byl učinil.
9. A vyvedl Hospodin Bůh z země všeliký strom na pohledění libý, a ovoce k jídlu chutné; též strom života
u prostřed ráje, i strom vědění dobrého a zlého
...
15. Pojav tedy Hospodin Bůh člověka, postavil jej v ráji v zemi Eden, aby jej dělal a ostříhal ho.
16. I zapověděl Hospodin Bůh člověku, řka: Z každého stromu rajského svobodně jísti budeš; ...
Tento Eden byla zřejmě Čistá Příroda, pralesy a stepi. Ještě dnes jí trochu zbývá, ale tu původní čistotu již zřejmě
nikde nalézt nelze... (Eden v originále znamená "rozkošný" a Východ je stejné slovo jako "odvěký, pradávný,
pravěk")
Nejpřirozenější strava člověka jsou Plody. Maso začali lidé jíst až po "potopě".
Gn3
6. Viduci tedy žena, že dobrý jest strom k jídlu i příjemný očima, a k nabytí rozumnosti strom žádostivý, vzala
z ovoce jeho a jedla; dala také i muži svému s sebou, a on jedl.
7. Tedy otevříny jsou oči obou dvou, a poznali, že jsou nazí; i navázali lístí fíkového a nadělali sobě věníků.
Zde je pro nás velmi užitečná informace, že totiž k polidštění opic (to, že bylo lidské tělo postupně vypěstováno
z opičího, nijak nezmenšuje velikost Božího plánu s lidstvem) a ke vzniku civilizace (strom poznání) přivedly ženy
muže díky potřebě odívání, nebyli to muži díky potřebě nástrojů a bojů...
Že Adam a Eva tu značí obecně muže a ženy, že to nebyli konkrétní jedinci, se dá pochopit...
Ovšem kdyby to tam bylo řečeno takhle "jasně", bylo by to tehdejší společností zcenzurováno... Je z toho i zřejmé,
že text byl inspirován, že by ho sami od sebe mužští kněží se svojí tehdejší mentalitou nenapsali...
Lidstvo tím ale ztratilo přístup ke Stromu Života - k (téměř) věčnému životu v obrodě v dynamicky-stálé přírodě.
Věčnost je v obrodě, nic statického zřejmě nemůže trvat navěky. (Pouze oscilující systém je stabilní, kdežto
statický systém, nebo jednosměrně se pohybující, je před pádem...) A přirozené a primitivní lidstvo se neustále
a bez většího vývoje obrozovalo, teprve s vývojem civilizace přišla rizika konců nebo postupů na jiné úrovně, ale
vývoj být nekonečný nemůže... (Přinejmenším z hlediska surovin, pokud se nezavede důsledná recyklace všeho
a přechod na "věčnou" energii ze Slunce nebo z vodíku, spěje lidstvo (resp. technická civilizace) k nevyhnutelnému
zániku. Kam spěje lidstvo Duchovně nelze z naší perspektivy určit, ale dříve nebo později bude muset přijít
kvalitativní přechod na jinou úroveň, až tuto úroveň zcela vyčerpáme, v dobrém nebo ve špatném...)
Antická dogmata byla přiměřená antickému stupni poznání. Nyní, když civilizace dospívá, jsme připraveni na lepší
porozumění, přiměřené naší současné úrovni poznání. Také, když civilizace má prostředky a tendenci, aby zničila
tento báječný ostrov ve vesmíru, potřebuje získat další poznání, aby se toho vyvarovala, pro přinesení
zodpovědnosti a moudrosti...
Nyní, až tento současný Armageddon skončí, má být ještě přibližně tisíc let (doufejme mírového) života a vývoje
civilizace, před přechodem na další úroveň. Dogma, že druhý příchod Krista, popsaný v evangeliích (a možná i
zmíněný jako 25 .. 30 staletí v J6,19) má být na konci apokalypsy, nemusí být vlastně správné? Jste si jistí, že
antičtí filisofové tomu rozuměli správně, když kladli paralelu mezi druhým příchodem v evangeliích a mezi zjevením
Janovým? (Viz jiný můj dokument, který vysvětluje, co znamená Nový Jerusalem, který přijde, až lidé pochopí, co
znamená...) Zjevení může ve skutečnosti popisovat jeden důležitý milník na cestě, nebo spíš jako pomoc pro
odklizení jednoho závažného kamene úrazu, který je na naší cestě...
Nyní, když civilizace bude rozumět, že nežije s perspektivou dalších jen pár desítek let, musí se snažit přejít na
trvalou udržitelnost místo trvalého pokroku, protože fosilní energie, které jsme dostali, jsou podobné vaječnému
bílku, umožňujícímu nastartování civilizace, ne pro její celkové trvání... A jsme zodpovědni za ochránění úžasné
přírody, která nám byla dána jako dar, ne abychom ji zkazili, ale abychom ji zachovali pro příští generace...
Reference
[1] - David F. Crawford, Curvature Cosmology, 2011
[2] - P.A.Semi - Topologie vesmíru zakřiveného časoprostoru, Topology of the curved space-time universe, 2014
http://semi.gurroa.cz/Msg2014/
[3] - http://en.wikipedia.org/wiki/Photon_sphere
[4] - http://en.wikipedia.org/wiki/Panspermia
[5] - http://en.wikipedia.org/wiki/Moon#Formation