E.COUNTRIES

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Název projektu
Registrační číslo projektu
UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ
- INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV
CZ.1.07/1.1.12/02.0029
Název výukového materiálu: Geographical Facts about English Speaking Countries
Vzdělávací obor RVP ZV: Jazyk a jazykové komunikace
Období: 6. – 9. ročník
Tvůrce výukového materiálu: Mgr.Radka Lavičková
Klíčová aktivita: Metodická příprava výuky s využitím ICT a její pilotní ověření
Anotace
Pracovní listy vhodné pro samostudium i jako pomocný materiál pro
výuku
Autor
Mgr.Radka Lavičková
Jazyk
Anglický
Očekávaný výstup
Základní info o anglicky mluvících zemích
Speciální vzdělávací potřeby
Encyklopedie, internet, knihy
Klíčová slova
Geography, People, History,Interesting places, Economy,
Goverment,Famous people, Education, Literature, Life, Holidays and
Traditions, Some useful information
Druh učebního materiálu
Pracovní listy
Druh interaktivity
Kombinované
Cílová skupina
Ţáci 6. – 9. ročníku
Stupeň a typ vzdělávání
2.stupeň, základní vzdělávání
Typická věková skupina
12 – 15 let
Celková velikost
3,85 MB
Geographical Facts about English Speaking Countries
list pro učitele 1
Anglický jazyk se stává nejpopulárnějším jazykem ve světě, mladí lidé mají moţnosti seznamovat
se s anglicky mluvícími zeměmi na základě vlastních zkušeností, pracovat v těchto zemích, v reálu se
tento jazyk učit. Na základních školách je angličtina vedena jako 1.cizí jazyk, který se začíná učit od
3. třídy, na některých školách jiţ od 1.třídy. Proto bychom měli základní učivo doplňovat informacemi
o zemích, kde je angličtina pouţívána jako hlavní jazyk. Hlavním cílem tohoto projektu je seznámení
ţáků s jinými kulturami a ţivotem ve státech s nejrozšířenějším jazykem na naší Zemi.
Tato aktivita je zaměřena jako projektové vyučování, která se prolíná jako doplňující učivo během celé
výuky anglického jazyka od 6. do 9. třídy a vyvrcholením je prezentace v 9. třídě. Kaţdý ţák, moţno i
skupina dvou aţ tří ţáků, si vybere jednu z anglicky mluvících zemí a vytvoří prezentaci v power-pointu
či pouze ve wordu ( dle moţností ţáků). Ţáci ke kaţdé zemi vyhledají historické mezníky, současná
demografická fakta, důleţitá místa, kulturu a současný ţivot tamních obyvatel. Veškeré informace
doplňují do příslušných map, které v rámci projektu ţáci sami vytvářejí. Součástí projektu je zapojení
přímo anglického jazyka. Veškeré informace o státech překládají ţáci do angličtiny, své projekty pak
sami prezentují téţ v anglickém jazyce.
Dané země :
Velká Británie ( the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland )
USA ( the United States of America )
Kanada ( Canada )
Austrálie ( Australia )
Nový Zéland ( New Zealand )
Jiţní Afrika ( South Africa )
Zaměření : -
seznámení se zeměmi anglicky mluvícími
země a národnosti
Spojené království ( the UK )
další země, mapa, hlavní město
politické uspořádání
historie
významná místa
významné osobnosti
příroda, fauna
sport
další moţnosti
Základní informace - list pro učitele ( část moţno pouţít i pro ţáky )
1.
Spojené království Velké Británie a severního Irska
The United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
Rozloha:
244,820 km2 (z toho 1,32% tvoří voda)
Počet obyvatel: 60,776,238
Hustota zalidnění: 248 ob./km2
Hlavní město:
Londýn
Nejvyšší hora:
Ben Nevis (1,344 m.n.m.)
Nejniţší místo: Holme fen (-4 m. n. m)
Nejdelší řeka:
Severn (610 km)
Státní zřízení:
Konstituční monarchie
Královna:
Alţběta II.
Měna:
Libra (L)
Geografie
Spojené království se nachází spolu s Irskou republiku na souostroví s názvem Britské ostrovy. Ty jsou sloţeny ze dvou
větších a mnoha malých ostrovů. Leţí severně od Francie, od které je odděluje Lamanšský průliv. Na západě jsou ostrovy
omývány Atlantským oceánem, na východě Severním mořem. Spojené království, jako bývalá koloniální velmoc, má stále
pod správou některá závislá území po celém světě. Mezi nejznámější patří Gibraltar na jihu Španělska.
Historie
První obyvatelé se na území Britských ostrovů objevily asi 3000 př. Kr. některé zdroje ovšem mluví aţ o 7000 př. Kr. V této
době nebyly Britské ostrovy odděleny od kontinentu vodou. Dalšími, kdo přišli, nebo spíše připluli, na Britské ostrovy byli
Keltové, Římané, Anglové, Saxové, Jutové, Vikingové ... Smíšením těchto kmenů, jejich zvyků a jazyků postupně vznikli
dnešní obyvatelé a jazyk. Angličtina je sice jazykem germánským, ale má plno znaků jazyků románských.
Prvním významným králem byl Vilém Dobyvatel. Ten byl původem Viking a nejdříve se stal normanským vévodou.
Poté doplul do Anglie a 1066 v bitvě u Hastings porazil krále Harolda II. Stal se tedy králem Anglie. Zároveň ovšem zůstal
normanským vévodou, coţ v pozdějších letech způsobilo některé konflikty s Francií. Vilém Dobyvatel je povaţován za
zakladatele anglické královské dynastie.
V dalších letech postupně narůstala moc šlechty, která si 1215 domohla na králi Janu Bezzemkovi vydáni Velké listiny práv
a svobod ( Magna charta libertatum). V témţe století se také poprvé sešel parlament. Jiţ zmíněné spory o území ve Francii
vedly k tzv. stoleté válce v letech 1337 aţ 1453. Anglie prohrála a musela se vzdát veškerého území ve Francii s výjimkou
přístavu Calais. Tato válka byla následována tzv Válkou Růţí(1455 aţ 1485). Tuto válku mezi sebou vedly rody Yorkové
a Lancesteří. Válku ukončil aţ nástup Jindřicha VII.
Jeho syn Jindřich VIII. měl celkem šest ţen. Protoţe papeţ nesouhlasil s rozvodem, zaloţil novou anglikánskou církev a sám
sebe ustanovil hlavou této církve. Podařilo se mu také spojit Anglii s Walesem pod jeden parlament. Za vlády jeho dcery
Alţběty I. došlo k velkému hospodářskému, vědeckému a kulturnímu rozvoji. Začala také koloniální politika Anglie. Alţběta
byla silnou panovnicí, která se nikdy nevdala. Byla označována jako panenská královna. Alţběta neměla dědice a proto se
králem stal skotský král Jakub VI. Tím došlo ke spojení Anglie a Skotska pod jednoho panovníka. V době jeho vlády začaly
v Irsku spory mezi katolíky a protestanty táhnoucí se dodnes.
Jakubův syn Karel měl spory s parlamentem, které vyústily v občanskou válku a 1649 královu popravu. V čele parlamentních
armád stál Oliver Cromwell. Po vítězství revolučních armád byla vyhlášena republika a Oliver Cromwell byl jmenován lordem
protektorem. Jeho vláda se brzy změnila v diktaturu a dva roky po jeho smrti byla opět obnovena monarchie s omezenými
pravomocemi pro panovníka.
Roku 1707 byly Anglie, Wales a Skotsko sloučeny do Království Velké Británie. V dalších letech došlo k několika skotským
povstáním způsobeným snahou o znovudosazení skotských Stuartovců.
Ve druhé polovině 18. století upevnila Británie svou koloniální nadvládu, především díky poráţce Francie ve válkách o Indii
a Severní Ameriku. Kapitán Cook také objevil Austrálii a Nový Zéland. V této době došlo ke vzpouře v Severní Americe
a zdejší kolonie získaly samostatnost.
Během celého 19. století upevňovala Británie svou pozici koloniální i hospodářské velmoci. Dále rozšiřovala své území,
především do Afriky. Zároveň došlo k osamostatnění několika kolonií, zejména Kanada, Nový Zéland a Austrálie.
Po 1. světové válce došlo, i přes celkové vítězství, ke značným ztrátám a v roce 1922 se od Británie odtrhlo Irsko a zůstala
pouze jedna z provincíí, Severní Irsko.
Na počátku třicátých let vzniklo z Britských kolonií Britské společenství národů (Commonwealth). Británii také těţce zasáhla
celosvětová hospodářská krize. Během 2. světové války sice Británie odolala německé invazi, ale Londýn a další města byla
těţce poznamenána nálety. Z této situaci se Británie vzpamatovala aţ v 50. letech. Koncem čtyřicátých let se osamostatnila
Indie a koncem padesátých let se postupně osamostatňovaly i kolonie v Africe.
Velké problémy byly stále se Severním Irskem. Spor mezi protestanty, kteří chtěli zůstat součástí Spojeného království,
a menšinovými katolíky, kteří se chtěli připojit k Irsku se dlouho nedařilo vyřešit. Křehké příměří bylo dosaţeno aţ 1994.
Dnes je Spojené království součástí NATO, EU, G8 a mnoha dalších významných sdruţení. Součastná politika je spíše neţ
Evropě bliţší USA. Jako příklad mohou slouţit vojenské operace v Iráku.
http://www.states.cz/
double decker
fakulta Christ Church
Buckingham Palace
2.
Spojené státy americké
The United States of America
Rozloha:
Počet obyvatel:
Hustota zalidnění:
Hlavní město:
Nejvyšší hora:
Nejniţší místo:
Nejdelší řeka:
Státní zřízení:
Prezident:
Měna:
9,826,630 km2 (z toho 6,76% tvoří voda)
301,139,947
31ob./ km2
Washington
McKinley (6194 m.n.m.)
Údolí smrti (-84 m. n. m)
Mississippi-missouri (okolo 6200 km)
Prezidentská federativní republika
Barack Obama
Americký dolar ($)
Geografie
Kontinentální část USA se nachází v Severní Americe. Na jihu hraničí s Mexikem a na severu s Kanadou. Hranice s Kanadou
je nejdelší nestřeţená hranice světa. Východní břeh USA omývá Atlantský oceán a západní břeh Tichý oceán. Mezi
plnohodnotné státy patří také Aljaška, kterou koupili od Rusů v roce 1867 a Hawajské ostrovy. Spojené státy mají také plno
závislých vesměs ostrovních území.
Historie
První Evropané na území Severní Ameriky (spíše na území Kanady neţ USA) připluli okolo roku 1000. Byli to Vikingové. Ti
ovšem toto území brzy opustili. Znovu objeveno bylo v roce 1492 Kryštofem Kolumbem. Své kolonie zde začali v 16. století
vytvářet Španělé, Francouzi, Holanďané a Švédové. První britskou kolonií byla Virginie v roce 1607. Postupně zde vzniklo
13 britských kolonií. Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania,
Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina a Georgia.
Koloniím se stále více nelíbil útlak ze strany Británie, která stále zvyšovala daně a snaţila se dostat z kolonií co nejvíc peněz.
To vedlo k otevřené válce mezi koloniemi a Británií a přijetí Deklarace nezávislosti na Anglii 4. července 1776. Na deklaraci
se hlavní měrou podíleli George Washington a Thomas Jefferson, pozdější prezidenti. Americká armáda byla podporována
Francií, tradičním nepřítelem Velké Británie. 1783 byla britská armáda definitivně poraţena a Británie byla donucena uznat
suverenitu 13 kolonií. K nim se postupně přidávala nová území.
Dalším důleţitým mezníkem v historii Spojených států je občanská válka v letech 1861-1865. Válka je také známa jako
válka Severu proti Jihu. Důvodem této války byl spor o otroky. Průmyslový sever otroky nepotřeboval zato agrární jih ano.
Tato válka skončila vítězstvím severu a zrovnoprávněním otroků.
V následujících letech došlo k obrovskému ekonomickému rozkvětu Spojených států. Ameriku ekonomicky příliš nezasáhla
1. světová válka a spíše neţ k ekonomickým ztrátám došlo k prosperitě. Amerika se stala jednou z nejvýznamnějších
světových velmocí. 24. října 1929 došlo ke krachu na New Yorské burze a celý vyspělý svět zasáhla jedna z nejhorších
světových krizí. Po překování této krize se začalo schylovat k 2. světové válce. Do ní byla Amerika přímo zataţena
7. prosince 1941 útokem na Pearl Harbor. Válka byla ukončena krátce po jaderném útoku na Hirošimu a Nagasaki.
Hned po 2. světové válce začala tzv. Studená válka. Tato válka zůstala naštěstí jen na diplomatické úrovni. Šlo o spory
komunistického SSSR a kapitalistického USA a trvala aţ do rozpadu SSSR. Během tohoto období se USA a SSSR předháněli
o to, kdo bude mít větší vliv ve světě. Součástí byl i souboj o dobytí vesmíru. V roce 1958 byla zaloţena NASA, která se měla
vyrovnat sovětskému vesmírnému programu, který měl v té době náskok. SSSR také jako první vyslala umělou druţici
i prvního člověka. Nakonec měla ale NASA úspěch s programem Apollo, který 20. července 1969 dopravil prvního
člověka – Niela Armstronga na měsíc.
V tomto období došlo k několika opravdu velkým aférám. V první řadě byl 22. listopadu 1963 spáchán atentát na Johna
Fitzeralda Kennedyho. V první polovině 70. let byla rozpoutána aféra s názvem Watergate, která zlomila vaz tehdejšímu
prezidentovi Richardu Nixnovi. Spojené státy se také pustili do několika zahraničních misí s rozporuplnými reakcemi.
Jmenujme například Válku ve Vietnamu, v Korei, operaci Pouštní bouře atd.
Washington D.C.,Bílý dům
Niagárské vodopády
New York
Socha svobody
Chicago
prezident Barack Obama
geografická mapa USA
3.
Canada
Kanada
Rozloha:
Počet obyvatel:
Hustota zalidnění:
Hlavní město:
Nejvyšší hora:
Nejniţší místo:
Nejdelší řeka:
Státní zřízení:
Královna:
Měna:
9,984,670 km2 (z toho 8,93% tvoří voda)
33,390,141
3,2ob./ km2
Ottawa
Mount Logan (5959 m.n.m.)
Hladina oceánu (0 m. n. m)
Mackenzie (1738 km, nejdelší pramen 4,241 km)
Federativní konstituční monarchie
Alţběta II. (Generální guvernérka: Michaëlle Jean)
Kanadský dolar(CAD)
Geografie
Kanada se nachází v Severní Americe. Na jihu a na severovýchodě hraničí s USA. Tato hranice je nejdelší nestřeţená hranice
světa. Východní břeh omývá Atlantský oceán, západní břeh Tichý oceán a na severu se nachází Severní ledový oceán.
Jde o druhou největší zemi světa podle rozlohy. Velkou část ovšem tvoří lesy a neobydlená území. Proto má naopak jednu
z nejmenších hustot zalidnění.
Kanada je známá pro svou téměř nedotčenou přírodu. Na severu ostrovy a pevnina s trvale zamrzlou půdou, která postupně
přechází v tundru, jehličnatý les aţ k listnatým lesům a prériím. Z jezer jmenujme například Hořejší, Hurónské, Ontario
na hranici s USA nebo Velké medvědí a Velké otročí jezero v centrální část.
Historie
Historie Kanady je zpočátku podobná historii USA. První lidé zde byli jiţ před více neţ 20 000 lety. Do Severní Ameriky přišli
z Asie. První Evropané na území Severní Ameriky připluli okolo roku 1000. Byli to Vikingové. Ti ovšem toto území brzy
opustili. Znovu objeveno bylo v roce 1492 Kryštofem Kolumbem, který ovšem doplul na ostrovy Střední Ameriky. Do Kanady
doplula aţ 1497 anglická expedice v čele s Italem Giovani Cabotem.
Během 16. a 17. století pak následovalo období, kdy se Anglie a Francie předháněly o to, kdo získá v Severní Americe větší
území. Na území dnešní Kanady zaloţili první kolonii Francouzi a i dále se věnovali spíše území okolo řeky Svatého Vavřince,
kdeţto Angličané byli jiţněji na území dnešních USA. Obchodní zájmy těchto dvou zemí na sebe začaly velmi brzy vzájemně
naráţet. Zvláště pak kdyţ v roce 1670 zaloţily Anglické kolonie Společnost Hudsonova zálivu. Ta je nejstarší finanční
korporací v Severní Americe. Původně zaměřovala na obchod s koţešinami. Nyní je provozovatelem nejrozsáhlejší sítě
obchodních domů v Kanadě.
Boje o Kanadu vyvrcholily v polovině 18. století a během sedmileté války (1756-1763). V letech 1759 a 1760 britská armáda
dobyla Quebec a Montreal. Kdyţ byl v roce 1763 podepsán Paříţský mír, jeho součástí bylo ztráta většiny Francii patřících
kolonií ve prospěch Británie. Francouzsky mluvící obyvatelé, katolíci, tento akt nepřivítali, protoţe docházelo k poangličtění
a poanglikánštění. Docházelo k celé řadě povstání, a proto Británie schválila v roce 1774 Quebect Act, který akceptoval
katolíky a francouzštinu.
Během Americké války za nezávislost se Kanada nepřidala k povstalcům, a proto stala cílem uprchlíků, kteří byli věrní britské
říši. Následovalo 1791 rozdělení na anglicky mluvící Horní Kanadu (Ontario) a francouzsky mluvící Dolní Kanadu (Quebec).
Po té co Amerika získala nezávislost, snaţila se násilně připojit i britské kolonie v Kanadě. V roce 1818 proto byla stanovena
hranice na 49. rovnoběţce. I v Kanadě ovšem rostla nespokojenost s britskou nadvládou a roku 1837 přerostla v otevřenou
revoltu.
Revolta byla potlačena, ale bylo dosaţeno několika reforem politických a správních. Došlo také ke sjednocení obou Kanad
v jeden celek. Roku 1867 bylo Aktem o Britské Severní Americe vytvořeno Kanadské dominium zahrnující provincie Quebec,
Ontario, Nové Skotsko a Nový Brunšvik. V následujících letech pak připojili (odkoupili) další území.
Kanada se v 19. století úspěšně rozvíjela. Dopomohlo k tomu několik Zlatých horeček (Klondike), osidlování na obilí
úrodných prérií. Bohaté lesy na severu rovněţ umoţnily rozvoj dřevozpracujícího a papírnického průmyslu.
Připojením k Dohodě za 1. světové války si v roce 1931 získala větší autonomii v rámci Britského společenství národů.
V 60. a 70. letech došlo ve frankofoním Quebecu k nacionalistickým snahám o odtrţení. Ovšem referendum v roce 1980
odmítlo odtrţení od Kanady. Přestoţe Kanada byla uţ dlouho nezávislá na Spojeném Království, byla ústava, která by to
potvrzovala schválena aţ v roce 1982.
Další referendum o odtrţení Quebecu vylo vyhlášeno 1995 a k odtrţení chybělo jen 0,6%. Kanadská vláda se toho zalekla
a dala to k přezkoumání ústavnímu soudu, který prohlásil, ţe Quebec nemá právo na jednostranné vyhlášení autonomie.
Zatím poslední administrativní změnou je tak vytvoření 1999 nového teritoria s názvem Nuvavut.
Nyní vede spolu s Ruskem, Dánskem a Spojenými státy spory o území v Severním ledovém oceánu. Toto území je totiţ bohaté
na ropu a stát, který bude OSN uznán, jako majitel území bude mít k této ropě přístup.
Toronto
Montreal
příroda
4.
Australia
Austrálie
Rozloha:
Počet obyvatel:
Hustota zalidnění:
Hlavní město:
Nejvyšší hora:
Nejniţší místo:
Nejdelší řeka:
Státní zřízení:
Královna:
Měna:
7,686,850 km2 (z toho 0,9% tvoří voda)
33,390,141
2,6ob./ km2
Canberra
Mount Kosciusko (2230 m.n.m.), [mount košiskou]
Eyreovo moře (-16 m. n. m)
Murray-Darling (3790 km)
Konstituční monarchie
Alţběta II. (Guvernér: Michael Jeffery
Australský dolar (AUD)
Geografie
Austrálie se nachází na nejmenším kontinentě světa se stejným názvem Austrálie. Je celá obklopená mořem nebo oceánem.
Přesto není jediným státem tohoto kontinentu. Patří sem ještě Indonésie a Papua-Nová Guinea. Austrálie je omývána
na východě Tichým oceánem a na jihu a západě Indickým oceánem. Na severu je to pak především Arafurské moře,
které odděluje Austrálii od Indonésie, Guiney a ostrovů Melanésie.
Velmi známý je Velký bariérový útes v severní části východního pobřeţí. Jedná se o největší korálový útes světa. Dalším
známým přírodním úkazem je Uluru nebo téţ Ayersova skála. Jedná se o obrovský pískovcový monolit v centrální části.
Austrálie je téţ známá díky své fauně. Zvířata jako je klokan, medvídek koala nebo ptakopysk jsou opravdu jedinečná
na celém světě.
Historie
Austrálie se dlouho vyvíjela zcela odděleně od zbytku světa. Austrálii byla poprvé zaznamenána aţ začátkem 17. století
a aţ v roce 1770 zde zakotvil první Evropan. Uţ předtím ale Evropané tušili, ţe na jihu je ještě nějaký neznámý kontinent.
Odtud také je název Austrálie. Původně terra australis inkognita, neboli země jiţní neznámá.
Součastní domorodci, pravděpodobně první obyvatelé, přišli před více neţ 40000 lety z Asie. V té době se dalo z Asie
do Austrálie dostat suchou nohou. Ţivili se především lovem, a proto do příchodu Evropanů byla příroda Austrálie zcela
nezměněna.
Jiţ zmíněným prvním pozorovatelem byl roku 1606 Holanďan Willem Jansz. První zmapovanou oblastí bylo severní a západní
pobřeţí. Holanďané se ovšem nepokoušeli toto území kolonizovat. Roku 1642 byla Abelem Tasmanem objevena Tasmánie,
původně nazvaná Van Diementova země.
Prvním Britským objevitelem by James Cook. Mapoval především jihovýchodní břeh (objevil a pojmenoval Botanický záliv).
V přibliţně stejné době došlo v Severní Americe k Americké válce za nezávislost. Po vyhlášení Americké nezávislosti nastal
pro Británii jeden problém. Ameriku do té doby pouţívali k umístění zločinců odsouzených k vyhnanství. To uţ nyní nešlo
a tak byla Austrálie vybrána jako nový cíl těchto trestanců. Přesněji to byl Botanický záliv a později Port Jackson, z nějţ
vzniklo Sydney. Tyto deportace skončily aţ v roce 1868.
V 30. letech 19. století došlo k prudkému rozvoji chovu ovcí. To způsobilo vytlačování původních obyvatel z jejich území.
Další vlna přistěhovalců nastala na počátku 50. let, kdy bylo objeveno zlato.
Roku 1901 vyhlásilo šest samosprávných kolonií federaci Australský svaz. Sídlo parlamentu bylo v Melbourne.
Roku 1911 bylo vyčleněno Teritorium hlavního města a poté zde začalo vyrůstat nové hlavní město – Canberra.
Zde parlament zasedl poprvé v roce 1927.
Přestoţe se 1. světová válka Austrálie přímo nedotkla, Austrálie se do války zapojila na straně Dohody. Bitva u Gallipoli
(1915-1916) je pak, jako první Australská vojenská akce, povaţována za počátek australského národa. Ve třicátých letech
zasáhla Austrálii celosvětová hospodářská krize. Během 2. světové války pak opět bojovala spolu s Británií a po útoku Japonců
na Americký Pearl Harbor bojovala s USA proti Japoncům o nadvládu nad Tichým oceánem.
1931 vydal Britský parlament Statue of Westminster, který ukončil většinu vazeb mezi Austrálií a Spojeným Královstvím.
Přijat Australským parlamentem byl v roce 1942. Proces ukončování vazeb byl dokončen v roce 1986 tzv. Australia Act.
Během 20. století se rozrostly spory s domorodci, kterým byla dána práva aţ v roce 1962 a teprve v roce 1971 byli zahrnuti
do sčítání lidu.
Sydney- budova opery
to nejlepší z Austrálie
koala-symbol Austrálie
5.
New Zealand
Nový Zéland
Rozloha:
Počet obyvatel:
Hustota zalidnění:
Hlavní město:
Nejvyšší hora:
Nejniţší místo:
Nejdelší řeka:
Státní zřízení:
Královna:
Měna:
268,680 km2
4,115,771
15 ob./ km2
Wellington
Mount Cook (3754 m.n.m.)
Hladina oceánu ( 0 m. n. m)
Waikato (425 km)
Konstituční monarchie
Alţběta II. (Guvernér: Ananda Satyananda)
Novozélandský dolar (NZD)
Geografie
Nový Zéland se rozkládá na dvou velkých a několika menších ostrovech. Nachází se v jiţním Pacifiku východně od Austrálie,
od které jej odděluje Tasmanovo moře. Ostrovy se jmenují jednoduše Severní ostrov a Jiţní ostrov. Odděluje je od sebe
Cookův průliv. Na Severním ostrově se nachází vysočina sopečného původu, která dodnes vykazuje vulkanickou činnost.
Proto je severní ostrov také nazýván ostrovem ohně. Naopak na jiţním ostrově jsou hory pokryté ledovcem. Proto je také
nazývám ostrovem ledu.
Nový Zéland má opravdu nádhernou, dobře zachovanou, přírodu. Ráz krajiny také způsobil, ţe většina obyvatel, aţ 88%,
ţije ve městech a především při pobřeţí. Bylo zde natáčeno plno filmů v čele s Pánem Prstenů. Ten velmi zvýšil zájem turistů
o tuto zemi, i kdyţ z filmu zde zbyl pouze Kraj. Izolovanost ostrova způsobila, ţe se zde vyvinulo plno endemitických druhů
(pták Kiwi).
Historie
První obyvatelé na území Nového Zélandu připluli aţ koncem 1. tisíciletí n. l. Připluli z Polynézských ostrovů a usadili
se spíše na Severním ostrově, protoţe zde jsou vhodnější podmínky pro zemědělství. Dnes jsou tito obyvatelé známi jako
Mauři.
První Evropan na ostrově byl roku 1642 holandský mořeplavec Abel Janszoon Tasman, ale první skutečný průzkum uskutečnil
na přelomu 60. a 70. let James Cook. Ten ho objevil roku 1769 a zmapoval téměř celé pobřeţí. Na ostrovy pak přijíţděly
evropské a americké lodě za účelem obchodu a lovu velryb a tuleňů. Mauři byli ochotni obchodovat s Evropany a tak se jim
do ruky dostali některé potraviny (brambory) nebo zbraně (muškety).
Maurští náčelníci pak výměnou za ochranu a práva na své pozemky uznali smlouvou s názvem Treaty of Waitangi
roku 1840 svrchovanost Britů. Ti jim naopak zaučili rasovou rovnost. Ačkoliv smlouva byla podepsána oběma stranami,
byla pochopena odlišně, coţ později vedlo ke sporům. Od roku 1840 zde bylo značné evropské osídlení. Především šlo
o Angličany, Skoty a Velšany, dále pak Chorvaty a Čechy.
Roku 1852 vydal Britský parlament New Zealand Constitution Act 1852. Coţ bylo první plně zrealizovaná snaha o částečnou
samosprávu. Objev zlata v 60. letech 19. století přilákal opět mnoho přistěhovalců. Evropští osadníci se pak stále častěji
dostávali do sporů s Maury o pozemky. Došlo k několika povstáním, která přerostla v otevřenou válku. Odpor Maurů byl však
kolonizátory krvavě potlačen.
Vývoj na Jiţním ostrově byl zcela odlišný. Zde totiţ nebylo tolik Maurů a nedocházelo tedy ke sporům o území.
Osadníci Nového Zélandu začali posupně poţadovat právo na sebeurčení, a proto byl kolonii udělen v roce status dominia.
Další vývoj je podobný jako u Austrálie. Za 1. světové války bojovaly jednotky Nového Zélandu na straně Británie.
Ve 30. letech byl zasaţen ekonomickou krizí a za 2. světové války bojovali opět na straně Británi a Ameriky proti Japoncům.
Nezávislým státem na Comonwealthu se stal roku 1931.
Poslední vazby mezi Novým Zélandem a Britským parlamentem byli ukončeny tzv. Ústavním aktem 1986.
pták kiwi
Wellington
Auckland
krásy přírody
6. South Africa
Jihoafrická republika
Rozloha:
Počet obyvatel:
Hustota zalidnění:
Hlavní město:
Nejvyšší hora:
Nejniţší místo:
Nejdelší řeka:
Státní zřízení:
Prezident:
Měna:
1,219,912 km2 (bez vodních ploch)
43,997,828
39 ob./ km2
Pretoria
Njesuthi (3408 m.n.m.)
Hladina oceánu (0m. n. m)
Orange (2200 km)
Republika
Thabo Mbeki
Jihoafrický rand (ZAR)
Geografie
JAR leţí na jiţním cípu Afriky. Je omývána Atlantský oceánem na jihozápadě a Indickým oceánem na jihovýchodě. Na severu
hraničí postupně (bráno od západního pobřeţí) s Namibií, Botswanou, Zimbabwe, Mosambikem a Svazijskem. Má také hranici
s Lesothem, které celé obklopuje a vytváří tak enklávu.
JAR má celkem 11 oficiálních jazyků. Angličtina je sice aţ 6. nejpouţívanější jazyk, ale pouţívá se ve většině urbanizovaných
oblastí a je také hlavním jazykem úřadů a médií.
Historie
A území JAR ţili uţ předchůdci člověka. Od australopitheka, přes člověka zručného, vzpřímeného, rozumného aţ po člověka
dnešního typu. Jejími přímými potomky jsou Křováci a Hotentoti. Ti se ţivili především sběrem a pastevectvím. Od druhého
století začali území postupně osidlovat bantuské kmeny zemědělců a chovatelů dobytka.
Prvním Evropanem, který obeplul nejjiţnější cíp Afriky, byl v letech 1487-1488 Bartolomeo Diaz. Ten také několikrát přistál
u břehu Afriky. První stanici ale zaloţila aţ 1652 Holandská obchodní společnost. Obyvatelé byli později zvaní Búrové.
Ti postupně začali pronikat do vnitrozemí. Střetávali se zde s místními domorodými kmeny a některé z nich téměř zcela
vyhubili (např. Khoinské obyvatelstvo).
Roku 1795 obsadila Velká Británie Kapsko, tj. území kolem mysu Dobré naděje. Roku 1803 toto místo sice opustili a vrátili
Holanďanům, ale hned o 3 roky později vyhlásila Holandská obchodní společnost bankrot a Kapsko opět obsadili Britové a
vytvořili zde britský protektorát. Jiţ o další rok později Britský parlament zastavil obchod s otroky a roku 1833 pak definitivně
zrušil otroctví. Na protest proti britské nadvládě opustilo mnoho Búrů toto území a odešli na severovýchod do vnitrozemí.
Búrové pak na nových územích zaloţili roku 1838 Jihoafrickou republiku, později přejmenovanou na Transvaal
a roku 1854 Oranţský svobodný stát. Britové tyto státy uznali. Jenţe v 70. letech zde byla objevena loţiska zlata a diamantů.
Došlo k obrovskému přílivu nových osadníků.
To zapříčinilo dvě búrské války. Roku 1877 vyhlásili Britové anexi Transvaalu, kterou se v letech 1880 aţ 1881 pokusili
prosadit vojensky. Búrové vedli úspěšnou válku a v březnu 1881 uzavřeli obě strany mír a Británie byla nucena akceptovat
búrskou samosprávu.
Druhá búrská válka byla zapříčiněna nálezy loţisek zlata a další vlnou přistěhovalectví britských zlatokopů. Búrové odmítli
Britům vydat občanství a tím i některá práva. V letech 1899 – 1900 byla vedena klasická válka, ve které nakonec díky
obrovské materiální převaze získala Británie navrch. Búrové tedy přešli v partyzánskou válku. I tu nakonec vyhráli Britové,
ale jen díky nasazení téměř šestinásobného počtu vojáků, neţ mohli nasadit Búrové. Také způsob vedení války nebyl v souladu
s dnešním mezinárodním právem. Roku 1902 došlo ke kapitulaci Búrů a zániku Búrských republik.
Roku 1910 byla vytvořena Jihoafrická unie. Získala statut britského dominia. Unie se vyvíjela po ekonomické stránce velmi
dobře. Napomohla jí také ekonomická krize 30. let, která zvedla ceny zlata a diamantů.
Jihoafrická unie byla ve 2. světové válce na straně spojenců. V roce 1948 zvítězila Národní strana, která měla ve svém
programu reţim apartheidu. To označuje oddělené souţití dvou ras. Znamenalo rozdělení autobusů, škol, pláţí parků atd.
na“ pro černé a pro bílé“. Přičemţ ty bělošské byly daleko lépe vybaveny. Byly také zřízeny černošské rezervace. Od této
politiky bylo odstoupeno aţ v roce 1990.
31. května 1961 vyhlásila země jednostranně nezávislost a změnila název na Jihoafrickou republiku. V tomto období také
OSN odsoudilo politiku apartheidu a ţádalo pro JAR mezinárodní izolaci. Rostoucí tlak také přinesl pokrok. V 80. letech
se začala politika apartheidu zmírňovat a 1994 se konaly všeobecné volby, ve kterých zvítězil Nelson Mandela.
Johannesburg
flóra a fauna
Kapské město
List pro učitele 2 ( anglicky )
The English-speaking World
English is the second most spoken language in the world ( the first is Chinese ) and it is the most popular.
More than 300,000,000 ( three hundred milion ) people speak English as their first, or native, language
and as many speak it as a second language. It is the ifficial language of the United Kingdom, Ireland
( Eire ), the United States of America, Canada, Jamaica, South Africa, Australia and New Yealand
and it is widely spoken in India.
English, an international language
English is the language of international business, science, communications, research, aviation
and shipping. Until the middle of the 19th century French was the international language.
The British Isles
The British Isles are in the north-west of Europe. They consist of a large island,
Great Britain, a smaller island, Ireland, and lots of very small islands: the Shetlands,
the Orkneys and the Hebrides in the north, the Isle of Man between Great Britain
and Ireland and the Channel Islands in the south near France.
Great Britain is dividend into free countries: England, Scotland and Wales.
Ireland is divided into two countries: Eire, or The Republic of Ireland, and Northern
Ireland or Ulster.
Seas
The Atlantic Ocean lies to the west of the British Isles and to the east there is the North Sea. Between
Great Britain and island there is the Irish sea and, to the south, between Great Britain and France, there is
the English Channel.
Climate
The Gulf Stream, a warm current coming from the Gulf of Mexico, influences the British chmate, making
it milder than other countries on the same latitude. In fact, Britain is never very cold and never very hot.
There is a lot of rain, particularly in the west, and it is very windy: this is why the weather is so variable.
It is often foggy. The warmest area is the south-west .
The United Kingdom
The United Kingdom, or the U.K., is the political name
which unites England, Scotland, Wales and Northern
Ireland.
Eire, ort he Republic of Ireland, is a separate country.
The capital of England is London.
The capital of Scotland is Edinburgh.
The capital of Wales is Cardiff.
The capital of Northern Ireland is Belfast.
The national flag of Britain is the UNION JACK.
It is a composition of the free flag sof England, Scotland and Ireland and was officially adopted in 1801.
The origin of the name is not certain but it is probably because Jack was the nickname of king James I
who united the crowns of England and Scotland in 1603.
LONDON
1. Buckingham Palace is the official London residence of the Queen. When we see the Royal Flag
flying, we know that the Queen is at home.
Every morning at 11.30 am. There is the Changing of the Guard at the gates in front of the Palace,
while the Mounting of the Guard is performed by the Royal Horse Guard in front of Whitehall
Palace at 11am. And 4pm.
2. The Houses of Parliament and Big Ben. This building stands on the north bank of the Thames.
It is the place where the House of Lords and the House of Commons meet to discuss and pass
laws. When Parliamnet is sitting a Union Jack flies on the Tower.
3.
4.
5.
6.
7.
Big Ben is the bell in the clock tower next to the Houses of Parliament. Big Ben was the nickname
of Benjamin Hall, a ministr who was a very tall man. Big Ben is the most famous clock
in the World.
The Tower of London and Tower Bridge. This is the old Norman fortress built
by William the Conqueror. It was used as a residence, then as a prison, and now it is a museum.
It’s guarded by 38 Yeomen of the Guard, better known as Beefeaters, who wear traditional Tudor
uniforms. Eight ravens are at the tower; thein wings are clipped because a legend says
that if they fly away the tower will fall.
Many famous people such as Anne Boleyn, the mother of Queen Eliyabeth I, were executed here.
Now the Crown Jewels are on show.
Westminster Abbey is one of the oldest buildings in London. Royal weddings and coronations
take place here.
Piccadilly Circus is the centre of London’s entertainment world - the famous West End where
there are many theatres, cinemas, restaurants, discos and nightclubs.
A statue of Eros stands in the middle of the square.
Piccadilly was named after a tailor who made collars known as „Piccatilles“.
Trafalgar Square is near Piccadilly Circus. There is the statue of Lord Nelson on a column
52 metres high and two fountains.
The Parks
London has many big parks that give Londoners the opportunity to walk in the green, sun-bathe
and have picnics without leaving the city.
Hyde Park is the most famous. The conner nearest Marble Arch is known as Speaker’s Corner –
if you have anything to say you can go there on Sunday morning, stand on a box, and express your
opinions to the crowd.
Kensington Gardens, St James’s Park etc.
British literature
England
William Shakespeare ( 1564 – 1616 ) :
The Merchant of Venice
A Midsummer Night´s Dream
Hamlet
Macbeth
Othello
Romeo and Juliet
Henry IV
Charles Dickens ( 1812 – 1870 )
Oliver Twist
A Christmas Carol
David Copperfield
Scotland
R.L.Stevenson
Treasure Island
The Strange Case of Dr. Jekyll and Mr. Hyde
Ireland
Oscar Wilde
The Picture of Dorian Gray
The Importance of Being Earnest
G.B.Shaw( he was awarded the Nobel Prize for literature in 1925 )
Pygmalion
My Fair Lady
Samuel Beckett ( he was awarded the Nobel Prize for literature in 1969 )
Waiting for Godot
Treasure Island, původní ilustrace Georga Rouxe.
British Goverment
Parliament is the real goverment of the United Kongdom and it is an old institution. Parliament is
made up of three parts:
The Monarch
The House of Lords
The house of Commons
The two houses are situated in the Palace of Westminster.
The Constitution. Britain does not have a written constitution but a set of laws.
The Monarch. The United Kingdom is a Parliamentary Monarchy. The Monarch is
the Head of State, of the Armed Forces and of the Church of England but s/he has no real power.
S/he must be impartial and not show any political interest.
The present sovereign is Queen Elizabeth II; she is also the Queen of Canada, Australia and
New Zealand. She was crowned in Westminster Abbey on 2nd June 1953. She is married
to Philip of Mountbatten ( prince Philip ) and has 4 children.
Royal Family of Queen Elizabeth II
The British Royal Coat of Arms