Premiéra 17. dubna 2003

Filmová podoba novely Stefanie Zweigové
Originální název: Nirgendwo in Afrika
Německo 2001
Formát:
Délka:
Verze:
Distributor:
35 mm, širokoúhlý, barevný, Dolby Digital SRD
141 minut
Německy s českými titulky
Cinemart, a.s.
Premiéra 17. dubna 2003
Producent:
Koproducenti:
Produkce:
Koprodukce:
Peter Herrmann
Berndt Eichinger, Thilo Kleine, Michael Weber, Sven Ebeling
MTM Medien & Television München GmbH
Constatin Film Produktion GmbH
Bavaria Film GmbH
Media Cooperation One GmbH
Tvůrci:
Námět
Scénář a režie
Kamera
Střih
Hudba
Kostýmy
Zvuk
Výprava
STEFANIE ZWEIGová
CAROLINE LINKová
GERNOT ROLL
PATRICIA ROMMELová
NIKI REISER
BARBARA GRUPPová
ANDREAS WÖLKI
SUSANN BIELINGová, UWE SZIELASKO
Hrají:
Jettel Redlichová
Walter Redlich
Süsskind
Owuor
Regina (starší)
Regina (malá)
Max
Ina
Liesel
Käthe
Maid
JULIANE KÖHLERová
MERAB NINIDZE
MATTHIAS HABICH
SIDEDE ONYULO
KAROLINE ECKERTZová
LEA KURKAová
GERD HEINZ
HILDEGARD SCHMAHLová
MARITTA HORWATHová
REGINE ZIMMERMANNová
GABRIELLE ODINISová
SYNOPSE
Židovská rodina Redlichových emigruje v roce 1938 z Německa do Keni. Walter Redlich, profesí právník, zde pracuje jako správce farmy. Zatímco si jeho manželka, pocházející z buržoazní rodiny, s obtížemi zvyká na nový život, jejich stydlivá dcera
Regina je nadšená.
Učí se místnímu jazyku a zvyklostem a nachází dobrého přítele v jejich kuchaři Owuorovi. Ztráta domova a příbuzných, zároveň s neschopností o tom mluvit, ohrozí Jettelino a Walterovo manželství. Jen pomalu se opět sbližují. Když konečně skončí
válka, Walter dostane nabídku stát se soudcem ve Frankfurtu. Ale po těch dlouhých
letech, co se naučily vážit si svého keňského života, není jisté, jestli Jettel a Regina
pojedou s ním.
POZNÁMKA
Po oceněných filmech BEYOND SILENCE a ANNALOUISE AND ANTON natočila podle autobiografického bestselleru Stefanie Zweigové režisérka Caroline Linková film NIKDE
V AFRICE. Do hlavních rolí obsadila německou hvězdu Juliane Köhlerovou, známou
z AIMEE &JAGUAR, Meraba Ninidzeho (LUNA PAPA) a Matthiase Habicha (BEYOND SILENCE). Svým velmi citlivým stylem vypráví o milostné a rodinné drama o židovské
rodině žijící na cizím africkém kontinentě. Je to příběh o lidech donucených opustit
svůj bezpečný středoevropský život a naučit se vyrovnávat s tím, co jim osud přichystal.
CENY:
OSCAR za nejlepší cizojazyčný film roku 2002
Zvláštní cena poroty Karlovarského festivalu pro Caroline Linkovou, 2002
Cena FIPRESCI pro Caroline Linkovou, 2002
Nominace na Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film roku 2002
5 zlatých Německých filmových cen, 2002
Bavorská filmová cena za nejlepší produkci, 2002
2
ROZHOVOR S CAROLINE LINKOVOU
Ve svém románu vypráví Stefanie Zweigová o svém dětsví ze svého vlastního pohledu dítěte. Na jaké hledisko
jste se zaměřila ve filmu?
Ve své verzi příběhu jsem se hlavně soustředila na vztah
rodičů, jejich lásku jednoho k druhému. Znenadání se ocitnou ve složité situaci, jejich láska je na vážkách a musí ji
znovu najít. Stefanie Zweigová vypráví příběh z pohledu
dítěte. Popisuje své vlastní zážitky a vzpomínky. Ale pro mě
je nejzajímavější postavou Reginina matka. Nádherné vyzrávání v samostatnou a zralou ženu, která přehodnotí nejen své životní postavení a hodnoty, ale i vztah ke své rodině.
Proč jste si do hlavních rolí vybrala Juliane Köhlerovou
a Meraba Ninidzeho?
Juliane je nesmírně mnohostranná. Během zkoušek na mě
okamžitě zapůsobila svým ztvárněním náladové dcery z privilegované rodiny, stejně jako její
přerod ve zralou a seriózní bytost. Juliane dokáže ukázat, jak vykořeněně se Jettel cítí
v africké savaně a jak postupně přijímá tu zemi za svou vlastní. Pro jejího muže Waltera
jsem hledala herce, který by obstál coby protějšek takto silně energického ženského charakteru. Na dlouhé, křivolaké a starostlivé cestě ho má držet jeho klid a tichá síla. Podle mě
z Meraba vyzařuje tenhle klid a inteligence, aniž by působil nudně nebo dokonce nezábavně.
Navzdory nedostatku infrastruktury jste se odvážně rozhodla točit v Keni namísto Jižní Afriky. Proč?
Peter Herrman i já jsme od samého začátku souhlasili, že použijeme africké herce a exteriéry v souladu s předlohou. Nemyslím, že je dobrý nápad obléknout Zuluy jako Masaje nebo
něco podobného. Takovéto detaily musí být opravdové, protože konec konců lidem vyprávějí
hodně o své zemi a navozují zvláštní náladu místa děje. Není to něco, co byste mohli jen tak
předělat. Ani když je natáčení náročné, neopravňuje to k obětování pravděpodobnosti.
Co vás na Keni ohromilo?
Především krajina! Ta rozloha, ta rozmanitost přírody! Našli jsme místo pro skoro všechno
naše natáčení na jihu Nairobi, stranou od turistických oblastí. Krajina se tam enormně mění
od smyslně zelených kávových a čajových plantáží a lesů po suché stepi, kopce, jezernaté
oblasti až k Velké příkopové propadlině. A ještě tam jsou neuvěřitelně ošklivá města, rozpadlé vesnice, nepopsatelná bída. Když jsme ten kraj prvně navštívili, panovalo tam už tři roky
katastrofické sucho. A přece, navzdory všemu, byli lidé velice přátelští, smáli se, chichotali.
Taková radost ze života! To mě opravdu ohromilo.
Rituály ve filmu byly hrané, nebo jste se zúčastnili skutečných?
Byly skutečné. Autenticita byla pro nás velice důležitá. Přivolávání deště Kikujské rady starších skutečně trvá hodiny, museli jsme spoustu vystříhat. Stejně tak se stepní slavností Pokotů, během níž Jettel a Regina chodí nocí. Je to skutečný obřad přechodu mladých mužů
do zvláštní věkové skupiny. Jediná věc, do které jsme zasahovali, byly oděvy. V současnosti
nosí mladíci samozřejmě také trička a barevné košile.
Pokoušelo vás poskytnout takové skvělé krajině více prostoru, než jste původně zamýšlela?
Vždycky jsem chtěla, aby se krajina, která rámuje náš příběh, popsala sama. Nechtěla jsem
vzít neón a hlásat: Podívejte! Děláme film v úctyhodné krajině se senzačními záběry safari.
To už viděl každý stokrát. Přinejmenším v odpoledních televizních seriálech. Konec konců
můj příběh je o nedobrovolném útěku z milované vlasti. Není o nějaké velké dobrodružné
3
výpravě do ráje. Také jsem chtěla, aby se diváci pomalu zamilovali do toho cizího světa, tak
jako mí protagonisté. A zpočátku je tenhle svět prašný, nevábný a drsný.
Když se ohlédnete zpátky po těch vzrušujících dnech, vrhla byste se znovu do takového dobrodružného a štědrého zahraničního projektu?
Absolutně. Miluji cestování a seznamování se s cizími kraji mimo typické turistické oblasti.
Natáčení samotné bylo obzvláště dobře zorganizované a připravené produkční společností
MTM. Dílem i proto, že Petere Herrmann, producent, je zkušený etnolog a velmi dobře ví, co
a jak v Africe. A nikdy jsme neměla pocit, že bychom byli v nějakém opravdovém nebezpečí
nebo třeba bezmyšlenkovitém jednání. Byla legrace pořád potkávat během natáčení lidi,
kteří, samozřejmě, dělali trochu hluk, a pořád je napomínat. Nicméně, občas jsem litovala, že
nemám víc času si jen tak užít okamžik, rozhlížet se a nechat věci běžet svou cestou. Jako
režisér jste pořád pod tlakem, zasahujete a ze země a jejích lidí vykreslujete příběh. To je
občas trochu obtížné.
OBSAZENÍ
JULIANE KÖHLERová (JETTEL REDLICHová)
Filmografie:
1988 CRYING BEAUTIES, (HFF-Film) Hans
Lang
1989 MILAN, (HFF-Film) Hans Lang
1993 SÜDDEUTSCHE FREIHEIT, (HFF-Film)
Hans Lang
SCHATTENBOXER, Lars Becker
1997 AIMEE UND JAGUAR, Max Färberböck
BUSENFREUNDE 2, (TV) Thomas Berger
1998 NIGHTHAWKS, (HFF-Film) Dimitri Popov
1999 PÜNKTCHEN UND ANTON, Caroline Link
2001 NIKDE V AFRICE, Caroline Linková
Narodila se roku 1965 v Göttingenu v Německu, herectví studovala v New Yorku. Po svém
prvním angažmá ve Státním divadle v Dolním Sasku přestoupila do divadla Residence
v Mnichově. Brzy se stala velmi uznávanou divadelní herečkou, hrála hlavní role v Ibsenově
„Heddě Gablerové“ a Schnitzlerově „Slečně Else“. V roce 1995 byla bavorským ministerstvem kultury nominována na Nejlepší mladou herečku. Od roku 1999 hrála titulní role ve
hrách „Stella“ a „Dáma s kaméliemi“ (obě režírované Amelií Niermeyerovou) ve Frankfurtu a
později také v Mnichově.
V roce 1999 měla první větší filmovou roli v Fäberböckově AIMEE AND JAGUAR (hrála vdanou
Lilly Wustovou z Berlína, která se zamiluje do Židovky Felice Schragenheimové, kterou hrála
Maria Schneiderová). Za tuto roli získala Německou filmovou cenu a Bavorskou filmovou
cenu a také Stříbrného medvěda za nejlepší ženskou roli. Ve stejném roce se objevila i ve
velmi úspěšné adaptaci Kästnerovy knihy ANNALOUSE AND ANTON. Její poslední film byl KÖNIGSKINDER režírovaný Annou Wildovou.
V televizi se objevila v takových filmech jako INZEST – EIN FALL FÜR SINA TEUFEL Rolanda
Emmericha, tragikomedii BUSENFREUNDE 2 – ALLES WIRD GUT Thomase Bergera, BELLA
BLOCK Christiana von Castelberga a MÍSTO ČINU Roberta Siegela.
Juliane Köhlerová žije v Mnichově, kde právě nacvičuje na „Torquato tasso“ s režisérem Janem Bossem a „Drei mal leben“ s Ulim Beckerem v divadle Residence.
4
MERAB NINIDZE (WALTER REDLICH)
Narodil se roku 1965 ve Tbilisi v Gruzii, kde v letech
1982-84 studoval herectví. Na plátně se prvně objevil
ve filmu Tengize Abuladzeho POKÁNÍ, který o dva
roky později získal v Cannes Zvláštní cenu poroty a
cenu FIPRESCI. V letech 1986-1991 účinkoval
v divadle Rustaveli ve Tbilisi. V Gruzii hrál ve zhruba
dvaceti filmech. Je velmi známý z Chudojnazarovy
trigikomedie LUNA PAPA (v ČR ji uvedl Cinemart
v roce 2000), která získala několik cen na Mazinárodním gruzínském filmovém festivalu, mezi jinými i
za nejlepší film.
Filmografie:
1984 POKÁNÍ, Tengiz Abuladze
1985 THE STEP, Alexandr Rechviašvili
THE NYLON CHRISTMAS TREE, Reso Esadze
1986 OROMTRIALI, Lana Gogoberidze
1988 TEMO, Levan Sakareišvili
THE ROOTS, Karaman Mgeladze
1989 CROSSROAD, Levan Kitia
APPROACHING, Alexandr Rechviašvili
1991 EURIDICE, Keti Dolidze
LONG WAY TO CHALAURI, Akaki Šanšiašvili
1994 HASENJAGD, Andreas Gruber
1997 JUGOFILM, Goran Rebic
SUZIE WASHINGTON, Florian Flicker
1998 SCHULD DER LIEBE, Andreas Gruber
IN HEAVEN, Michael Bindlechner
1999 LUNA PAPA, Bachtiar Chudojnarazov (uvedl Cinemart v roce 2000)
2000 ENGLAND!, Achim von Borries (uvedl Cinemart v roce 2001)
2001 NIKDE V AFRICE, Caroline Linková
MATTHIAS HABICH (SÜSSKIND)
Narodil se roku 1940 v Danzigu, herectví studoval
v Hamburku, Paříži a ve Spojených státech. Je jedním z nejslavnějších divadelních herců v německy
mluvícím světě. Účinkoval v Actor’s Studiu
v Mnichově v Curyšském divadle. Mimo jiné také hrál
tři roky pod vedením režiséra Petera Brooka v Paříži
(„Mahabrata“). Za výkony v televizních filmech získal
cenu Adolfa Grimma za DAS URTEIL (1997, rež. Oliver Hirschbiegel), Zlatého lva za DER KALTE TOD (ze
série MÍSTO ČINU, 1996, rež. Nina Grosseová) a cenu
Nejlepšího herce za roli v seriálu JAHRESTAGE (AUS
DEM LEBEN DER GESINE CREEPAHL, 2001, rež. Margarethe von Trotta.
Vybraná filmografie:
1976 DER FANGSCHUSS, Volker Schlöndorff
1977 DER MÄDCHENKRIEG, Alf Brustellin a Bernhard Sinkel
1988 A CORPS PERDU, Léa Poolová
1996 JENSEITS DER STILLE, Caroline Linková
2001 NEPŘÍTEL PŘED BRANAMI, Jean Jacques Annaud
2001 NIKDE V AFRICE, Caroline Linková
5
SIDEDE ONYULO (OWOUR)
Šestačtyřicetiletý Keňan Sidede Onyulo nejdříve
studoval práva v Nairobi. Ale místo aby se dal na
dráhu právníka, rozhodl se stát hercem. Postupně
hrál v různých keňských divadelních projektech.
Měl také řadu menších rolí v amerických filmech.
Kenští filmoví odborníci ho velmi brzy navrhli na
roli kuchaře, ale byl problém ho najít, protože se
odstěhoval z Nairobi a beze stopy zmizel
v centrální Keni, která je téměř nedotčená moderními komunikačními technologiemi. Tamní agent
ho nakonec našel v jeho rodné vesnici u jezera
Viktoria. Během kamerových zkoušek Sidede přesvědčil Caroline Linkovou svým nenápadným herectvím: „Většina keňských herců, které jsme pozvali, totiž hrála spíše teatrálně. Sidede byl jediný, který okamžitě pochopil, když jsem řekla, že film není divadlo, film je život,
aby byl sám sebou a hrál míň! Je velice inteligentní a pečlivě hned od začátku využívá svůj
repertoár.
KAROLINE ECKERTZová (starší REGINA)
Třináctiletá studentka z Wiesbadenu o natáčení
v Keni říká: „Byl to můj nejbáječnější zážitek!“
Karoline už natáčela videoklipy pro dětskou televizi
a také je aktivní členkou školní divadelní skupiny.
Baví ji nakupování, hodně čte, poslouchá hip hop,
ale i Rolling Stones a miluje filmy. Kdyby mohla,
sledovala by tři filmy denně.
LEA KURKová (malá REGINA)
Desetiletá Lea Kurková žije ve Wuppertalu a chodí do 4.
třídy. Ve volném čase se věnuje baletu a jazzovému tanci.
Také ráda maluje a čte. Natáčení v Keni ji ohromně bavilo,
obzvlášť se jí líbilo v Mukutani, zapadlé a starobylé vesnici
blízko jezera Baringo, kde strávil hodně času s místními
dětmi z domorodých kmenů Pokotů a N’Jemů.
6
TVŮRCI
CAROLINE LINKová – scénář a režie
Narodila se v Bad Nauheim v Německu roku 1964. Po střední škole žila rok v USA. K filmu
se dostala roku 1984, kdy pracovala jako asistentka v Bavaria Film Studios. Podílela se na
mnoha televizních a filmových projektech jako skriptka a asistentka režie. V roce 1986 začala studovat na filmové a televizní akademii v Mnichově. Její ročníková práce Sommertage
získala cenu Kodaku na filmovém festivalu v Hofu. Vedle studií pokračovala v práci asistentky režie a psala scénáře.
V roce 1992 natočila pro německou televizi dětský film Kalle der Träumer. Ve stejném roce
začala připravovat scénář k filmu JENSEITS DER STILLE a v roce 1995 začala tento neobvyklý
příběh o neslyšících rodičích a jejich hudebně nadaném dítěti natáčet. Kromě mnoha jiných
cen byl film rovněž nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film za rok 1998, získal
Bavorskou filmovou cenu, stříbrnou Německou cenu a ceny za nejlepší zahraniční film
v Tokiu, Chicagu, Vancouveru a Kalkatě. V roce 1999 natočila úspěšnou moderní adaptaci
Kästnerovy PÜNKTCHEN AND ANTON a potvrdila tak svůj talent na vyprávění filmových
příběhů. Tento film rovněž získal mnoho světových cen včetně Bavorské filmové ceny.
Filmografie:
1989 SOMMERTAGE (HFF Abschlussfilm)
1992 KALLE DER TRÄUMER (TV)
1996 JENSEITS DER STILLE
1999 PÜNKTCHEN UND ANTON
2001 NIKDE V AFRICE
PETER HERRMANN – producent
Narodil se roku 1954. Po vysoké škole nejdříve pracoval jako prodavač knih a pak se zapsal
do kurzů etnologie a afrických studií na mnichovské univerzitě. Po absolvování začal natáčet
své první dokumenty o kultech původních obyvatel Beninu a Toga.
Producentem je od roku 1994. Společně s Glorií Burketovou a Andreasem Bareißem založili
společnost Medien & Television München, která produkuje filmy pro kina a televizi. Zároveň
je také ředitelem a producentem v MTM Television und Film GmbH. V roce 1995 produkoval
film Romualda Karmakara DER TOTMACHER, který získal hlavní cenu německé filmové akademie. Byl výkonným producentem miniseriálu THE BUBI SCHOLZ STORY Rolanda Suso
Richtera a také filmu FAT WORLD Jana Schüttese s Jürgenem Vogelem v hlavní roli. Oba
projekty vznikly ve spolupráci s Günterem Rohrbachem. Dále se podílel také na vzniku filmů
INZEST – EIN FALL FÜR SINA TEUFEL, PERFECT MIND ze série MÍSTO ČINU, DAS ELFTE GEBOT
(rež. Rainer Bär) a EINE HANDVOLL GRAS (2000, rež. Suso Richter).
GERNOT ROLL – kamera
Narodil se 9. dubna 1939 v Drážďanech. Je jedním z nejuznávanějších německých kameramanů. Svůj první film JET GENERATION natočil s režisérem Eckhartem Schmidtem v roce
1967. V roce 1976 se osamostatnil a začal spolupracovat se známými německými režiséry
jako např. Edgar Reitz (STUNDE NULL – 1976, HEIMAT – 1984), Axel Corti (WELCOME IN
WIENNA – 1985, DIE HURE DES KÖNIGS, RADETZKYMARSCH – 1994), Sönke Wortmann (KLEINE
HAIE – 1992, DER BAWEGTE MANN – 1994). S Caroline Linkovou už spolupracoval v rocce
1996 na filmu JENSEITS DER STILLE. Je držitelem ceny Adolfa Grimma a bavorských a německých filmových cen. Pro televizi natočil mimo jiné např. uznávané seriály DER LADEN
(1998, rež. Jo Baier), MIT MEINEN HEISSEN TRÄNEN (rež. Fritz Lehner) a DAS MÄDCHEN
ROSEMARIE (1996, rež. Bernd Eichinger). Jako režisér natočil v roce 1999 komedii ACH
DOKTOR – DER HEINZ BECKER FILM a roku 1997 film BALLERMANN 6. Kamery se znovu ujal loni
při natáčení mefistofelského podobenství GROSSE BAGAROZY režiséra Bernda Eichingera a
filmů BRIEF EINER UNBEKANNTEN (rež. Jean Deray), KNALLHARTE JUNGS (rež. Granz Henman)
a také částečně televizní dokumentární rodinné ságy THE MANN z roku 2001 režiséra
Heinrich Breloerse.
7
STEFANIE ZWEIGová – literární předloha
Narodila se roku 1932 v Leobschültzu v Horním Slezsku. Fašistické pronásledování donutilo
její rodiče, aby s ní v roce 1938 uprchli do Keni. Stefanin otec, právník a notář, pracoval
v Keni jako správce farmy a jeho příjem stačil sotva na zaplacení školného. Rodina strávila
většinu doby v Ol Joro Orok, který leží přímo na rovníku ve výšce 3000 metrů nad mořem. I
na Afriku to bylo velice zapadlé místo. V roce 1944 vstoupil do britské armády, která mu i s
rodinou v roce 1947 umožnila návrat do Německa. Po návratu byli šokováni spoustou sutin,
hladu a beznaděje. Dcera, která neuměla číst ani psát německy, měla problémy se přizpůsobit tomuto, pro ni cizímu, světu. Nicméně po ukončení střední školy byla novinářkou
v židovském týdeníku Allgemeine Wochenzeitung der Juden in Deutschland. V roce 1959
začala psát náměty k filmům pro Abendpost a v roce 1963 se stala šéfredaktorkou kulturního
oddělení Abendpost – Nachtausgabe ve Frankfurtu. Od roku 1988 pracovala jako nezávislá
novinářka a spisovatelka. Stefanie Zweigová napsala mnoho románů a novel. Autobiografie
„Nikde v Africe“ a „Někde v Německu“ se staly bestsellery. Zatím poslední román „Karibu
heisst willkommen“ vydalo na podzim roku 2000 nakladatelství Langen Müller.
Román „Ein Mund voll Erde“ byl nominován na Cenu mladého německého čtenáře a na mezinárodní cenu Hanse Christiana Andersena. V roce 1995 získal Globus za nejlepší knihu
pro mládež od Holandské královské geografické společnosti. V roce 1993 získala Stefanie
Zweigová státní vyznamenání za zásluhy.
Pochvalu, které si cení nejvíce, jí vyslovila mladá Keňanka Lynda Kemei. Ve své diplomové
práci o Nikde v Africe napsala: Když si Keňan přečte knihy Stefanie Zweigové, cítí, že spisovatelka má velmi blízky a přátelský vztah k místním lidem. Zná je a chápe jejich způsob
myšlení, protože přijala jejich kulturu za svou. V jejích knihách mají Afričané konstruktivní
role, jejich kultura je brána vážně.To je fakt, který chybí v mnoha příbězích o Africe.
MUKUTANI FOUNDATION
Tvůrci filmu se po svých zážitcích v Mukutani rozhodli této vesnici pomoci a založili
Mukutanskou nadaci. Tamní vesničané nemají žádnou lékařskou péči a dětská úmrtnost je
velmi vysoká. Takže cílem podpory je zaplacení lékařské péče a zavlažování polí během
dlouhých období sucha. Zároveň by vesničané uvítali, aby silnice vybudovaná pro natáčení,
byla prodloužena až do vedlejší vesnice. Kromě toho chce nadace platit školní poplatky pro
čtyřicet opuštěných dětí ze sirotčince v nejchudší části Nairobi.
Mukutani Foundation je nezisková organizace, což znamená, že si příspěvky může dárce
odečíst z daní. Nadaci vede výbor, který dohlíží na účelné čerpání fondu. Členové výboru
jsou mezi jinými režisérka Caroline Linková, herečka Juliane Köhlerová, herec Matthias Helbich, právník Norbert Klinger, výkonný producent Jürgen Tröster.
Mukutani Foundation
Bankhaus Reuschel
bankovní kód: 70030300, č. účtu: 1155933
8