Kde bude molekulární genetika a cytogenetika za deset let

infolinka zdarma
800 888 998
Kde bude molekulární genetika a cytogenetika za deset let
26. září 2012
Naše absolventka Barbora Urbanovská požádala práce s databázemi, vyhodnocujeme spoustu věcí
o rozhovor Jarmilu Šímovou, vedoucí molekulární v počítači.
genetiky CBG laboratoře a.s. v Ostravě.
A genetikou ses chtěla zabývat odmala?
Ahoj Jarmilo, pracuješ jako vedoucí molekulární Na gymplu jsem stoprocentně věděla, že to bude
genetiky vaší laboratoře. Jak dlouho? Co jsi dělala biologie. Buď biologie, anebo chemie. To byly
předtím? Mám na mysli školu, anebo třeba práci jinde předměty, které mě bavily. Dávala jsem si přihlášku na
lékařskou fakultu, fyzioterapii a molekulární biologii.
v laboratoři.
Nejvíc mě nadchla právě molekulární biologie
Vystudovala jsem Masarykovu univerzitu v Brně, obor a genetika, věděla jsem, že se chci dostat tam.
molekulární biologie a genetika. Do CGB laboratoře
jsem nastoupila hned po škole. Dva roky jsem ale Předpokládám, že mezi tvé další oblíbené předměty
pracovala na diplomové práci ve Výzkumném ústavu patřily i matematika a fyzika.
veterinárního lékařství v Brně, tam jsem, mám pocit, Nevadily mi. U nás byla humanitní větev
získala nejvíce praxe, bylo to hlavně z molekulární a přírodovědná větev. Humanitní, čeština, dějepis,
cytogenetiky, FISH metody a takové věci. Po skončení to jsem protrpěla, nebavilo mě to. Biologie, chemie
školy jsem hned nastoupila tady, kde chtěli zavést a fyzika byly zkrátka oblíbené předměty a z nich jsem
molekulární genetiku. Byla tady totiž jen patologie později dělala i přijímačky.
a cytogenetika. Za čtyři měsíce se vybavily laboratoře
Je obor molekulární biologie a genetika žádaný?
a rozběhla se molekulára. Později jsem si udělala
Nevím, zda to dokážu posoudit, je to přece jen deset let,
atestaci a stala jsem se vedoucí.
ale pamatuji si, že když jsem se hlásila já, byl to vcelku
Jaký je rozdíl mezi molekulární genetikou neznámý obor, a když se mě někdo zeptal, co studuji
a cytogenetikou, například ve vyšetřeních?
a já odpověděla, jen valil oči a říkal: co? Tenkrát nás bylo
Molekulární genetika se zaměřuje hlavně na analýzu v ročníku málo, maximálně 30, někteří potom odešli, ale
DNA, hledají se mutace a změny v nukleových kyselinách. ve třeťáku jsem viděla, že se přijímalo více lidí. Teď, když
Cytogenetika vidí změny na úrovni chromosomů. Není to vezmu z té pracovní stránky, to znamená, kolik nám
schopna zachytit a vidět to, co jsme schopni vidět my při chodí životopisů s tím, že lidé chtějí dělat molekulární
analýzách DNA. Když izolujeme nukleovou kyselinu, biologii a genetiku, je jich hodně, mají vystudovaný
jsme schopni zachytit a zjistit změnu báze. Cytogenetika obor, dobré zkušenosti ze zahraničních stáží, myslím si,
navíc využívá mikroskop, my mikroskop nepoužíváme, že jsou šikovní, takže se to zase posunulo, dokonce mi
pracujeme s jinými přístroji.
přijde, že „každý“ snad vystudoval molekulární biologii.
Jak vlastně postupujete při vyšetřeních? Třeba u celiakie?
S jakými přístroji tedy pracujete?
Přístrojů je tady spousta, protože celá molekulární Většinou izolujeme z periferní krve, ale těch primárních
genetika je na nich založená. Používáme mikropipety, materiálů, ze kterých se dá DNA získat, je více.
ty jsou digitální, pomáhají nám odebírat vzorek V materiálu, který nám přijde, musí být jádro, nějaká
v mikrolitrech. Pro dnešního člověka je mililitr buněčka, ve které je DNA uložena. Jsme schopni získat
strašně málo, ale všechno, co se zpracovává tady, DNA z jakéhokoliv materiálu, který obsahuje buňku, ať
je v mikrolitrových objemech. Potom tady máme už je to kořínek vlasu, z krve, stěr ze sliznice. Nejčastěji
různé přístroje, od thermocycleru, sekvenátoru, ale chodí periferní krev a z ní se pak vyizoluje DNA.
automatického izolátoru, v něm se například izolují Potom jsou metody analýzy. Metodu vybíráme podle
nukleové kyseliny. Celá molekulární genetika spěje toho, co chceme analyzovat. V případě celiakie jsou
k automatizaci, ale je potřeba i šikovných rukou, protože to alely, což jsou konkrétní formy genu, které souvisí
je také dost manuální práce. Vyhodnocování výsledků s rozvojem onemocnění. Pacienti, kteří mají celiakii, mají ve
analýz je manuální, ale mnohé je i softwarová práce, vysokém procentu určitý typ HLA alel (human leukocyte
antigen, souvisí s imunitním systémem člověka), no
www.prigo.cz
infolinka zdarma
800 888 998
Kde bude molekulární genetika a cytogenetika za deset let
26. září 2012
a když mají určité konkrétní typy těchto alel, tak je velká
pravděpodobnost, že se u pacienta rozvine onemocnění
- celiakie. Je to ale vždy v kontextu s klinickými příznaky,
s tím, jak se cítí, jaké má výsledky dalších chemických
rozborů krve a dalších vyšetření, které se mu prováděly,
anebo to viděli patologové. Molekulárně biologických
metod je spousta, záleží na výběru… A myslím si, že
různými způsoby se dá dojít ke stejnému závěru, tak
jako v životě.
špatně… Musíme nejprve změnit sebe, abychom potom
mohli změnit politiku.
Nejlepší je, když lidi umí všechno a rozumí všemu,
jenomže těch informací, různých vyšetření a analýz je
neuvěřitelné množství, všechno se posunuje, vyvíjí se.
U nás je to tak, že každý má svou skupinku vyšetření,
ty má na starosti a měl by se jim věnovat. To znamená,
že by se měl dívat, co je aktuálního, co se změnilo,
jak to dělají jinde ve světě, co pokročilo. Opravdu
se to neuvěřitelně rychle mění. Každý má zkrátka na
starosti určitou oblast, ať už je to onkogenetika, dědičná
onemocnění nebo detekce patogenů, mikroorganismů,
virů… Máme je rozdělené i metodicky. Metody jsou
hodně složité a ne každý to může umět, je ale jeden
člověk, který se tomu intenzivně věnuje, zavede metodu,
vyzkouší ji, zoptimalizuje ji a vysvětlí ji ostatním.
Jaká je budoucnost molekulární genetiky a cytogenetiky?
Růžová :-), protože molekulární genetika zasahuje
do mnoha lékařských oborů (hematologie,
gastroenetrologie), ale i mnoha dalších biologických
oborů atd. A myslím, že i v budoucnosti tomu tak bude.
Myslíš, že si lidé mohou sami za své problémy, anebo je
mají geneticky dané?
Myslím si, že většina se s tím narodí. Například
rakovina – jsou dva typy rakoviny, jedna je vrozená,
s ní se narodíš, to znamená, že máš silné predispozice
k rozvoji tohoto typu onemocnění. Mutace a změny
v DNA jsou natolik závažné, že vedou k tomu, že
Je v republice hodně laboratoří?
člověk s velmi vysokou pravděpodobností onemocní.
Myslím si, že je jich celkem dost. Když se začínalo, tak Může žít, jak nejlépe umí, i kdyby nekouřil, nepil, žil
bylo asi 12-15 laboratoří v republice. Tím, že existují v oblasti, kde je dobré ovzduší, jedl zdravě, i tak je
lidé, kteří vědí, co dělat a lidé, kteří mají peníze, vznikají velká pravděpodobnost, že se u něj nemoc projeví.
soukromé laboratoře. V Praze je centrála, Ústav Druhý typ rakoviny je takový, že tyto známé závažné
hematologie a krevní transfúze, kde najdeš databázi predispozice nemá, ale jistě má zas nějaké jiné, ale tím,
jak se člověk ke svému tělu chová a čemu ho vystavuje
všech pracovišť v České republice.
zkrátka nemoc dostane.
Máte mezi sebou práci rozdělenou?
Chodí k vám studenti na exkurze nebo na praxi?
Chodí, objevuje se tady dost lidí. Prováděli jsme
i studenty z gymnázií, hlavně maturitní ročníky, studenty,
které zajímala biologie.
Co současné české zdravotnictví, co by se mělo změnit?
Politickým otázkám jsem se snažila vyhnout, jelikož
je moc nemám ráda. Držím si distanc od těchto věcí.
Myslím si, že u nás jsou lidé zvyklí na to, že přijdou
k doktorovi, chtějí napsat prášky, a čekají, že ho vyléčí,
ale sami pro to nejsou schopni udělat nic. Podle mě si
také moc neváží té péče, co tady mají a kterou dostávají
de facto zadarmo. Všichni asi vidíme, cítíme, že je něco
www.prigo.cz
Chodí vám pacientů více, anebo méně?
Ono se to tak nějak mění. Mění se spektrum těch vyšetření,
která se provádí, některá se dělala ve větším, ale pak se
začalo dělat jiné vyšetření, například onkogenetické.
Pacientů máme hodně, přibývají, protože nabízíme stále
nová a nová vyšetření. Někdy je více klasické genetiky,
jednou onkogenetiky.
Navštěvujete konference, jazyky jsou tedy podmínkou. Co
se na nich řeší?
Konference jsou různé, mohou být pro jednu jedinou
nemoc, ale většinou jsou tematické, například prenatální
diagnostika, nádorová genetika, někdy je to zaměřeno
obecně. Na některých konferencích jsou i jednotlivé
sekce. Jsou to zdroje obrovského množství informací,
akce, kde lze získat přehled, co se děje nového v dané
oblasti. Myslím si, že mají jednu obrovskou výhodu,
na konferencích se potkáš s lidmi, kteří se zabývají tím
samým. Jednak navážeš kontakty, popovídáš si s nimi,
osobní kontakt a předání informací je podle mě nesmírně
důležité. Je skvělé dát hlavy dohromady a řešit problémy
oboru, je to přínosné. Dozvíš se spoustu nejnovějších
infolinka zdarma
800 888 998
Kde bude molekulární genetika a cytogenetika za deset let
26. září 2012
a nejaktuálnějších věcí. A i kdyby ti to nic nedalo, vždycky
si něco zapamatuješ. Líbí se mi, že se mohu těch lidí
zeptat na spoustu věcí té a té problematiky. Konference
by měly být pořádány častěji, dozvíš se na nich více, než
z jednoho článku.
Kde bude molekulára za deset let?
To si netroufám říct. Když jsem začínala, některé dnes
reálné věci byly v mých začátcích ještě vize. Kdysi se
například vědělo, že když je žena těhotná, tak v její
krvi jsou buňky plodu. Mluvilo se o tom, že kdyby se
dala z krve matky získat DNA miminka, dala by se
spousta věcí diagnostikovat i u plodu. Dnes už to jde,
ač je to v začátcích. V současné době je něco top
a zítra už to může být zastaralé. Molekulární biologie
se rychle vyvíjí.
Děkuji za rozhovor.
www.prigo.cz
Mgr. Jarmila Šimová
• narozena v Piešťanech na Slovensku
• vystudovala molekulární biologii a
genetiku na Přírodovědecké fakultě
Masarykovy univerzity
v Brně
• vedoucí molekulární genetiky CGB
laboratoře, a.s.
• ráda cestuje