Ptispevky ku poznani Psyll. III.

ROeNfK XXIV.
T1.TDA II.
efSLO 5.
Ptispevky ku poznani Psyll. III. )
Napsal Dr. KAREL SULC.
Ostrava-Michalkovice, Morava.
((islo 14.-25.)
S jeclenacti tabuikaini X IV.—X XIV.
P1edlo2eno dne 30. kijna 1914.
14. Psylla pyri, L., autoruin.
(Tab. XIV., Fig. 1.-11.)
Hlava. — Temeno ploche, 0.47 mm giroke, 0.22 mm ve stredni care
dlouhe, vzadu stejnom6rne vykrojene, pfedni rohy zaokrouhlen6, mime
dolU sklonene, zadni oeIa v zadnich rozich. — Tykadla jsou 1 ream dloulra.
K'uiele oelni jsou kratSi stredni 6ary temene, celkem 0.15 mm dloutVs,
stejnom6rne nahle ziO,ene, s nevyt0;enym koncem, mime divergujici, na
konci zaoblene, mime doia sklonene, huste rozptylene chlupate. — Zbarveni: zakladni barva temene jest u podzimnich jedincil svetle zlttta, okrovk
kresba rozlehla, 6ervenohneda az &rnohn6da, kuele 6chal It base i na
U jedincii
gpkee line& ; prevlada celkem ternnO, 1m6de zbarvent
prezimovavSich (leg. D u d a, Praha, Petrin, 8. V.) byl zaklad okroq,
sienov3i, rozlehla, vyvinuta, indieky Cervena az karminova kresba, stredni
cara, j amky temenni, predni hranice temene, cisky tykadlove 6ernohnede,
kuzele okrove, svetle sienove Mute, nekdy i s karminovYitn nadechem,
s basi a konci sepiove hnetlyimi.
*) Viz: Pfispevky hu postzcini Psyll Rozpravy Ceske Akademie ft. II. 6. 33.,
Praha r. 1907.
Pfispevky ku pozncini Psyll II., Rozpravy esko Akaclemie ti-. II., 6. 2., Praha
1910.
Rozprava: Roe. XXIV, Tt. IL Cis. 5.
1
2
Thorax. Prothorax ma zaklad okrovY, sienovy, kresba jest temne
eervenohneda, oliranie:end, nekdy vgak splyva tak, ze ze zakladnilio zbarveni zbyvC.1 jen nekolik skvrnek ; pfevlada celkem tcdy .zbarveni temne.
Mesothorax ma zakladni barvu zlutobilou, nebo okrovou, sicnovou az
i karminovou, kresbu rozlehlou, vyvinutou, dosti ohranieenou ; pi-evlad.a
zbarveni hnede; vespod jest thorax 'dernohnedy, na vypuklych mistech
6ervene i karminove skvrnity.
Nedni ktidlo jest 2.80 mm cllouhe a nejvetgi gii- ka jest 1.10 mm na
za6atkii zevni ti-etiny delky. — Konec kfidla jest ze giroka zaokrouldeny,
pfedni polovina oblouku jest new merle prohnuta nez zadni, vrchol
Sc jest mime stejnomerne
ki-idla jest v polovici m. cell. Rs. — 2ilky: C
obloukovita, R 1 jest samostatne vyvinuty a konci nad inserci Cu 1, Rs
2;
jest ve stfedni 6asti mime do pfedu prohnut, konel nad inserci M 1
M jest stejnomerne rozpiata, kon6i nad zantkem zevni 1/3 Tn. cell. Cu 1,
M 1 + 2, M 3 + 4 jsou stejnomerne rozpiate, Cu 1 jest stejnomerne obloukovity. — Zbarveni lilek: cely okraj jest svetle sienove zloty, slabe hnede
vroubeny, C Sc jest ilutohneda s e'ernohnedym zantkem, R M ± Cu
a R svetle 'ilutohneda s 6ernohnedYrni iebry, ostatni zilky jsou zcela eernohnede tak, ie nelze ieber nijak odligiti; u. jedincil nevybarvenych mohou
byti illky svetlejgi a na nich zebra 'Acne znatelna a zbarveni 6ernohnede ;
A 2 jest 'ltitohneda a ma konec intensivne eernohnedy. Stigma jest blanite,
zakoufene, stfedne giroke, na konci znenahla ziiienc, konei nad inserci
Cu 1. Blanka jest jemna, blanita, se gedYm az syte 6ernym barvenim, ktere
jest °sire ohranieene, vypliiuje stied poll, nedosahuje nikdy k ilkam
a v cell. R 1 k zevnimu okraji; podel techto jsou giroke pruhy ; v cell.
C Sc jest jen malt' elliptickY stfedovy okrsek zbarvenY, v ostatnich
polich, v cell. M, M 1 + 2, Cu a Cu 1 zachovavaji zbarveni celkem tear
poll; v cell. R 1 konei zbarveni ostfe jsouc vyta'i,eno nad vrcholem Rs,
v cell, Rs podobne jsouc utvafeno neco pied vrcholem M ; jindy jde plynule
az I do vniti- ni poloviny pole ; v cell. Rs, M, M 1 H- 2, a Cu 1 jsou zbarveni
u kraje silne ziaena v cell. Cu jest zbarveni v prae- i .postsuturalni e'asti
misty potrhane, okenkovite ; zevni konec postsuturalni easti cell. Cu (vulgo
gpieka klavu) jest tugove eerne. Ostnil povrchovych jest velmi spore;
najdeme jen malou centralni skupinu v cell. C -1- Sc, a pak uz jen celou
cell. Cu pokrytou za pfitomnosti girokYch pravidelnych bezostnych pruhu
pod@ pfedni jeji hranice; ostny stoji to ye avercich na 0.02-0.04 mm
od sebe; ostatni pole jsou ostnu prosta. SpodinovYch ostrai neni vibes.
Marginalni skupiny jsou pfitomny v cell. Rs, M, M 1 + 2 a Cu 1, jsou velmi
Azke, dosahuji sotva polovinu vygky M 1 + 2, u base neco rozgii-ene,
Dad basi vbo6ene, na konci ziaene ; mikroskopicky znatelny nejsou.
Zadni ktidlo jest obvykle rodoveho tvaru, zilky jsou hnede, cell. A
6erne zakoufend.
Nohy jsou C'ernohnede, pfedni stehna jsou sv?.Stlejgi.
v.
3
Zadela ma platy Cernohnede, ilzke zadni okraje a spojivka jsou kat-minove.
(31 Konec tela. — Genitalni segment se strany jest 0.25 mm vysok3i,
a tolika dlou147, zadni dolni Cast znaCul", vynikla, vypoukle zaoblend, pod
inserci klegti vzadu na vrchnIm obrysu jest maid polomesiCita vpouklina;
rozptDene chlupy, Cernohnede zbarveni. KopfIrani Nate: jednotliva vetev
se strany jest nizka, jen 0.18 mm vysoka ; vyiznaCne srpoviteho tvaru,
osti-im do pfedu a hrotem nahoru obracend ; base jest nizka, giroka (0.04 mm
a 0.08 mm) jeji pi-edni ithel jest lalokovity, zaokrouhleny, ithel zadni vybihti ye zmineny srpovity vybelek. Shora jest koneCek valcovityr, parn2kovite rozgtepenY; predni vetviCka jest na konci zaoblena a delgi, zadni
vice mene pfigpiCatela a kratgi. Ze zadu: basalni Cast se rysuje jako gupinovity lalok yen vypoukly, z ni vystupuji S-ovite prohnute vetevky.
v dolni polovine vehnute a girgi, v horni polovine vylinute a 11.81; dosti
tenky koneeek jest zaoblen. Chlupy jsou rozptylene, huste, barva jest
Cernohneda. Analni segment jest 0.13 mm girokY a 0.30 mm vysoky,
s koncem mime do zadu naklonenYm; chlupy huste stejnomerne rozsazene,
barva Cernohnecia.
9 Konec tela. — Analni segment shora: pr-edni polovina kolem anusu
jest giroka a nadmuta, zadni polovina — zoban —jest nahle odsazen, nahoPe
se stran klinovity a po bokach itpine kryt a objat lalokovitymi zaokrouhlenymi vybeiky segmentu genitalniho tak, ie vzadu vy6uhuje jen zaobleny
koneCek. Se strany na praeparatech v louhu vyvai-enych a glycerinu montovanych jest celkem 0.85 mm dlouhy; z toho pi-ipadaji na basalni 0.16
mm girokou Cast 2/3; basalni Cast jest pod anusem silne vypoukla, pak
nahlym vpouknutim odligi se zadni tfetina, ktera tvoii zoban u base
nejagi, s hladkym rovnym kyrlern, zcela zaoblenym koneCkem, mime
vypouklym spodni stranou, se sotva nazna.Cenyin vykrojem basalnim.
Chlupy: hrb basalni Casti s velmi Cetnymi silnymi. a dlouhymi pesikv,
piedni horni 1/4 plochy jeji pod anusem ma 6-8 mengich chloupkil ; pod
hladkYrn kylem zobanu nCkolik malo knItkych pesikU, kyl zobanu a kone6ek kol dokola s mnohymi kratkymi jasnymi chloupky. Ostnn na zobanu
jest asi 11 priCnych fad po 2-5, zaujimajicich vestginou. dolni 2/3 plochy
a stojicich celkem nepravidelne ; tvarem jsou dlouhe, ostre, kaelovite a to
hlavne nejvyggi a nejpi.ednejgi, dole a na koneCku jsou znaCne kratgi. Anus
jest velmi dlouhy, zdeli poloviny Clanku, kolkolexn s chitinovym kruhem
o dvojity7ch otvincich voskovY.ch Zlaz a veneCkem kratkych chloupkft.
Genitalni segment jest se strany skoro ayi-strannY, nahore mime vpoukl3i,
dole mime vypoukly, mePici 0.35 mm delky, do pl'edu vypoukly 0.45 mm,
vzadu 0.20 mm, rovny ; zadni horni roh jest lalokovity, zaoblenyr, zadni
dolni v kratky ostry nahofe ohnuty zobanek vytaIeny. Chlupy: na koneeku
pod hornim okrajem zob•anku a kousek v jeho pokraCovani jest nekolik
ostnitYch chloupkit ; doleni okraj dlouze chlupagi, odtud jest nejvetgi Cast
plochy Clanku nahoru huste dlouhyTmi chlupy pokryta; chlupy pied zaeatv.
4
kern ostnitych chloupka 5-7 jsou zvlagte dlouhe po6tem. ZCVni pochvy
konec genitalniho elanku a nedosahuji konce altnku analnilio ; jsou
vzadu utnute zaokrouhlene, u base gupinovite, v distalni polovine jemne
pod.el vragite nartane. Zevni kladdko: ligta s ligtenkou jdou stf-eclem tela
ku hornimu okraji konce ; nadligti jest jemne kosoaverekovane, podligti
berankovite na6rtane ; konec mime nahoru prohnut, s dlouhym zejkern
kladdko jest kratce trojahelna dolni strane, 0.03 mm dlouhym.
nikovite seka6kovite, s pupielem, ligtou na dolenirn okraji a zaoblenym
kone6kem. Zbarveni obou kone6nych 61anka zcela Berne.
Velikost 3'30 mm, mel-eno ku konci sloMnych kridel.
Vjdivnci rostlina: Pyrus communis L.
Zptitsob gvota: pi-ezimuje, 20. X. 1895. jsem nagel cely shluk jedinca
pohromade v dutine pod korou hrugky, na ktere se byli vyvinuli ; ponevacR
tehdy panovaly jiz ranni mrazy, jest pravdepodobno, ie se takto hotovili
ku ezimovani ; z jara klade vajiCka na mlade vYhonky, larvy sedi rozptylene v paidi mladych lista a na pupencich letorosta ; dospely hmyz objevuje
se v Dolnich Rakousich dle L o e w-a v VI a VII, u nits a severneji (F 1 o r)
VIII a IX; r. 1904, jsem sbiral prove Vylihle dospelce opougtejici exuvii
dne 9. IX. v Her- manicich, Ceske Slersko ; jedinci 19. IX. teho2 roku tamta
sbirani byli ui nadobro vybarveni a shodovali se v bar-ve s jedinci pi-ezimovavgimi, sbiranymi nasledujiciho jara.
Larvy : popsal a zobrazil jii D e G e e r r. 1773.
Po6etnost: v Cechach a Ceskern Slersku dle mych rnnohaletych zkugenosti pravidelne kaIdoro6ne vgude hojna ; dle literarnich zaznarna jinde
poi- idku.
Zerapisne Y0.8iPeni: Cechy, Rakousko, Uhry, Nemecko, Francie,
Rusko (severni a stfedni, Finsko).
Poznamk a. Popis maj sdelan byl dle jedinca sbiranych na planych
hrugkach v Michalkovicich, Ceske Slersko. Vzhledem k differencialne
diagnose viz Ps. pyyarboris u 1 c 1910.
Literatura a synonymie.
pyri (Chermes) Linn& K., Fauna Suec., S. N. I. 2. 737. 4.
pyri (Chermes), Fa b r i c i u s, Syst. Rhyng. 303. 3.
pyri (Chermes) D ogee r (Dbersetzung Goetz e-s), Abhandlungen zur Gesch.
d. Insektcn, Nurnberg 1780.
pyri (Psylla) Burmeis t e r, Handbuch d. Entomologic 1830.
Apiopsylla Amy o t, Aim. soc. ent. Fr. 1847 pg. 459.
pyri (Psylla) F o e r s t e r, Psylloden, 1848.
pyri F 1 o r, Rhynchota Liv., Zur Kennt. d. Rhynch., 1861.
pyri Me ye r-D ii r, Psylloden, Schaffhausen, 1871.
pyri R cuter M. C., Catalogus Ps. i. Fenn. lect. 1877.
pyri (Chermes) Thorns° n, Op. entom., Lund, 1878.
pyri L o e w, Beitrage z. Kennt. d. Psyll., Verh. d. k. k. z. b. Ges. Wien, 1877.
pyri idcm, Revision d. pal. Psyll., ibidem, 1882.
V.
5
idem, Revision d. pal. Psyll., ibidem, 1882.
idem, Katalog d. pal. Psyll., Wiener Ent. Ztg., 1882.
idem, Jugendstadien d. Psyll., Ver. d. k. k. z. b. des. Wien, .1884.
idem, Neue Beitrage etc., ibidem, 1886.
idem, Vbersicht d. Ps. v. Oest. Ung. 1888, ibidem.
pyri R e u t e r, Sverig. Psylloder, Ent. Tidskr., Stockholm, 1880.
pyri H o r vath G., Magyar. Psyll., Budapest, 1885.
pyri D u d a, Catalogus, Praha, 1892.
pyri Oganin B., Verzeichnis, St. Petersburg, 1907.
pyri Oganin B., Katalog der pal. Hemipteren, Berlin, 1912.
pyri u 1 c K., Revise Psyll. sb. D u do v y, Cas. Cesk. Sp. Ent. Praha 1904.
pyri S u 1 c K., evod do st. dr. r. Psylla, etc., Vest. Kral. C. Uc. Spol. Praha
1910.
? pyri A n lin a n n G., Psyllidarum catalogus, Berlin 1913.
pyri
pyri
pyri
pyri
pyri
15. Psylla pyricola, F o e r s t e r 48.
(Tab. XV., Fig. 1.-11.)
Hlava. — Tanen° 0.33 mm giroke, 0.18 mm dlouhe, vzadu melee
vykrojene, ploche, ptedni rohy silne dohl ohnute, zadni o6ka tesne v zadnich
rozich. Tykadla 0.80 mm dlouha. Ku. cle eelni kratke, 0.12 mm, ze giroke
base nahle ziliene, se zaoblenymi vrcholy. Zbarveni: zakladni barva temene
svetla neapolska iluf, kresba syte 6ervenohnethi, rozsahla, 6igky tykadlove,
sttedni 6dra a base kaelti. 6ernohnede ; stied kuielu 6ervenohnedy, vrcholy
svetle Nute.
Thorax ma zakladni barvu svetle 'llutou, az indicky e'ervenou, kresbu
(!ervenohnedou, a tusgove c'ernou, velmi vyvinutou, ptesn6 oluank',enou ;
celkovZ, ptevlada, na htbetni strane zbarveni tenme, vespod C<,ervenohnecle.
Iii idlo preclni jest kratke, 1.00 mm dlouhe a v zevni ttetine 0.70 1111n
stejnomerne Siroce zaokrouhlen, vrchol oblouku pada do
poloviny m. cell. Rs, obe jeho poloviny jsou o stejnem radiu. Lay: C Sc
stejnomerne rozpiata ; R 1 v celem svern pritbehu sarnostatnY, kon61 nad
zaeatkem zevni potiny Rs; Rs ve sttedni ttetine mime oci ptedu vyhnut ;
it/ stejnomerne obloukovita, vrchol oblouku ponekud od sttedu jeji delky
centralne. Zbarveni
vesmes stejnomerne bledUlute, s jemnYmi,
syteji i:ervenohnecie zbarvenYmi 2ebry a na analis, ktera ma distalni
kbnec nahnec113', a ?iebro v celern priabehu eernohnede. Stigma giroke, dlouhe,
koneci nacl za'eatkem zevni. petiny Rs, neni zakoutene. Blanka jemna,
u nekterych jedincn slabeji, u druhych silneji v zevni poloviny ktidla jako
vino gutava, sgpieka klavu a k ni ptilehla Cast blanky eernohnede zakoutena. Osinite plochy povrchove: v cell. C
Sc maid ellipticka centralni
skupina — dale druha skupina a plamky a tteti u base C
Sc ; vgechny
tyto vyjmenovane skupiny mohou byte samostatne, nebo mohou mezi
sebou splYvati; cell. R 1, Rs, M, M 1 + 2, Cu 1, Cu jsou jimi cele pokryte,
ale vgude jsou stejnomerne dosti giroke bezostne pruhy vyvinuty ; jen ostV.
6
nita plocha v cell. R 1 od polovice delky pole kfidla se stejnornerne centripetalne zaiuje; i plocha v cell. Rs nad vrcholem M ziaena, na dale centripetalne nabSiva sveho normalniho vzhledu. Plochy v cell. Rs, M, Cu,
M 1 + 2, Cu 1, dosahuji a kraje, a jsou u tohoto se stran setnute ; ostnita
plocha v cell. R 1 nesaha a'i ku kraji, zde jest vyvinut pruh, ostnii prosty7.
Skupiny marginalni: v R1 ji neni, v cell. Rs, M 1 + 2, M, Cut j sou pfitomny,
jako Uzke o 4-5 ostnech v priene fade, jdouci az ku hranicim ostni“7ch
ploch; dosahuji asi 3/4 qge cell. M 1 + 2; jejich ostny jsou it kraje lahvicovite, qge hrbolkovite. Spodinov3ich ostnitSrch ploch neni. Ostny ploch
povrchovS7ch stoji ye etvercich a kosoetvercich dosti pravidelne asi na 0.62
mm od sebe, u gvu analniho jsou hustejgi ; prumer ostnn 0.002 mm.
Kfidlo zadni tvaru obvykleho u rodu, zilky ''lutohnede, gpna cell. A
zakouf end.
Nohy zlutave , stehna eernohneda.
Zadek ma platy sepiove hnede az tugove eerne, jich Azke zadni
oki-aje a spojivka jsou karminove.
d Konec tela. — Genitellni segment jest obdelnikov4, 0.18 mm
vyso4, 0.20 mm dlou147, vzadu dole zaobleny, mime rozpqrlene chlupat3i,
sienove zloty s koienem sepiove zbarvenS7m. Kopula6ni
jednotliva
se strany 0.13 mm vysoka, prima, u base nejgirgi, k vrcholu ponenahlu
se zUujici, koneeek zaoblen, dole vzadu a nahore vpfedu limcovita rozgifenina; tato limcovita rozgireni jsou v raznern stupni seschnutim svinuta
tak, ze vetev mule miti se strany tvar lahvicovity s koneekem (hrdlo lahve)
do zadu mime ohnutSim a dolni easti girokou, baiiatou ; oba pripady jsem
vykreslil a podotftam, ze mezi nimi jsou vgechny mo'ine tvarove pfechody.
Shora jest za to ukone'eni vetvi klegti tvarove dosti st6.16 ; tyto kloni se
ke stfedni cafe a new do zadu, ponenahlu se zUuji, az konci Upine hladce
zakulaceqm koncem bez jakSrchkoli zubcit; na prednim obrysu vetvi
r3isuje se vice mene (dle stupne seschnuti) zretelnS7 limec. Ze zadu jest
zevni obrys
v horni tfetine neco zaen3i, vnitini pak Azke dlouhe
se stran sxnaeknute 0 — jsout na tomto miste totiZ' vetve neco lalokovite
dovniti rozgireny ; konec jest zaoblen. Chlupy rozpt3ilene na zadnim vnitrnim okraji hojnejgi a delgi. Zbarveni zlute sienove, koneeek hnedy7. Ant lni
segment 0.25 grim vysokSr, 0.10 mm girokST, piimy, ke konci se zUhijici,
rozpt3ilene stejnomerne chlupaty7, base hneda, stied eerveny7, koneeek
Outav3i.
Konec tida. — Andlni segment shora klinovit, pod anusem neco
se stran sxniteknut3i, zoban se stran kratce setnutyr, koneeek zaobleny7,
gen. segm. videti neni. Se strany delka 0.60 mm, girka basalni easti 0.2f) mut.
Zoban jest kratky7, tvori 1/3 cele delky, 1(3'71 ma rovnyi, u base jest nejgirgi, ku konci se ponenahlu zUhtje, koneeek jest zaoblen. Chlupy: kolem
anusu veneeek kratk3ich chloupkil, na basalni easti spore kratk3ich chlupti,
na hrbigti 4-5 pesikU a asi 6 chloupka kratgich, 141 zobanu s jemnyuni
prUsvitnynni chlupy, pod k3ilem 3-4 pesiky, koneeek vzadu i dole chlupaty7.
V.
7
Ostny zae.inajf na 0.24 mm od konce, pokryvaji celou stranu zobanu v cca
14 nepravidelnych pfienych faclach po 3-4; jsou ostre, dlouze kuZ'elovite,
vpfedu nahol-e a vzadu dole jsou kratgi; nekolik nejproximalnejgich jest
napadne slabych a dlouhych. Anus: . nepomerne prostrannY a dlouhy,
totili 0.25 mm tedy eini pies jednu tfetinu cele delky.
Genitalni segment jest obrysu trojnhelnikoyiteho, horni strana meff
0.40 mm, zadni 0.30 mm, spodni 0.32 mm; zoban jest kratky, hrb na spodnim obrysu sotva znatelny. Chlupy: od hrbu se tahne do 3/4 yyge na 2-3
chlupy giroka skupina, na spodnim obrysu pied hrbem spore chlupii; pod
hornim okrajem zobanu asi 7 silnych ku'ielovitych ostnu, pak fidce nekolik
chlupii jdoucich az kc konci skupiny chlupove vychazejici od hrbu. Made"hove, 75ochvy: nepresahuji elanku genitalniho, jsou vzadu zaokrouhlene,
v zadni polovine jemne podOl naertane, v basalni easti kratce pfervane
ylnoviV."! naertane. Zevni kladaa: telo 0-03 mm giroke, konec 0.06 mm
dloully, mime nahoru zahnuty, skoro rovny ; koneeek zaobleny se zejkem;
ligta jde stredem Vela, v konci smefuje k horenimu kraji; horni nadligti
jest jemne kosoetvercovane, dolni podligti berankovite naertane. Vaithti
klaa'Rho ma konec trojnhelnikovite sekadwvity s ligtou na spodnim obrysu,
utnutYm zaoblenym koneekem a pupiekem. Zbarveni g. a an. krouiku
eernohnede, misty ilutave.
Velikost: 2.10 mm.
VYvoji.§te: Pyrus males L. a P. communis L. „zylagte. na gpalirkach
a zakrscich hrugkovych v- nekterych krajinach ve velikem mnastvi, aZ
i gkodliva" (L o e w 86).
Zpusob
pfezimuje jako dospely hmyz, z jara pail se a klade
vajieka; larvy sedi v paldi listii a na pupenech letorostii; dospely hmyz
objevuje se v ..'ervnu a eeryenci. Jedna generace v roce (v nagich krajinach).
Larvy popsal Curtis 42, J. Scot 83, Slingerland 92.
Pactnost dle zpray L o c w-ovych vyskytujc se nekde v takovem
mnostvi, ze jest a gkodlivou ; ja ji dosud v Zemich (..‘eskych nesbiral,
a prof. Duda ma jen nekolik jedinca od Kysiblu; rozhodne jest nyni
u rids v (echach velmi ridkou.
ZemOisne, roz§iieni: cela Europa, Japan, Sev. Amerika.
Uvaha. S 1 i n g e r 1 a n d (92) pozoroval Ye Sp. St. S. Americkych
etyry generace. v jednom roce, pfi eemz generace etvrta (zimni) meta
znaene saisonne differovati (ma se vyznaeovati delgimi kridly a jinym jicli
zbarvenim a znaenejgi celkovou velikosti) ; v referatu o praci Slinge rlanda (93) se duvodne pochybuje o spraynosti 'techto pozorovani a bude
pravdou, ife S. zamenil nekolik druhn. Ps. byricola jest velmi dobry druh,
celkem v literatufe mai° zameriovany, nejblae pfibuzny k Ps. pitta, P.
vicina milli a simulans F o e r s t e r (viz tyto). Zda se, Z"e ma nekolik odrticl,
ktere nein mono jiZ" dnes stanoviti. .
V.
8
Literatura.
pyri Curti s, Hem. Horn. Brit. Islands 40.
pyricola F o e r s t e r, Psylloden 48.
apiophila Foerste r, Psylloden 48.
notata F 1 o r, Rhynchoten 61.
pyricola Me ye r-D ii r, Die Psylloden 71.
apiop/ti/a Me ye r-D ii r, Die Psylloden 71.
apiophila T.. o e w F., Bcitrage zur Kenntniss der Psylloden, Ver. W. zool. bot. G, 77.
pyricola L o e w, Katalog. W. Ent. Ztg. 82.
pyricola L o e w, Revision der pal. Psylloden, V. W. z. b. G. 82.
pyricola L o e w, Beitrage zur K. der Jugendstadien d. Psylloden, ibidem 84.
pyricola L o e w, Neue Beitrage etc. ibidem 86.
pyricola H o r vat h, A magyarorsagi PsyllidakrOl, Budapest 85.
pyricola Sling e r l a n d, Bulletin 44, Cornell University Agric. Exp. Station, Ent.
Division, Ithaca. N. Y., Octob. 92.
pyricola Slin g e r l a n d (The pear tree Psylla) referat, Insect Life 93. Washington.
pyricola D u d a, Hmyz polokfidly v Cechach zijici (Katalog) Fysiokr. spol. Praha 92.
pyricola H o r vat h, Hemipteres recueillis dans la Russie Transcaucasie. Rev.
d' Ent. 94.
pyricola Edward s, Hem. Horn. I3rit. Islands 96.
pyricola P u t o rr , Catalogue, Caen. IV.ed. 99.
pyricola u 1 c, Revise Psyll sbirky Dudovy, C. C. Ent. Spol., Praha 05.
pyricola Schr e i n e r, Gruaevaja i jablonnaja medjanicy (listobloaky) (Psylla)
i borba s nimi. Psylla pyricola F. i Psylla malt F. 2-e izdanije znacqtelno dopolnennoje. St. Petrograd (Trudy Bjuro pro Entomologii) 07.
pyricola Os a n i n, Verzeichnis d. pal. Hem. Jet. A. N. Petrograd 07.
pyricola 0Aani n, Katalog der pal. Hemipteren, Berlin 1912.
pyricola 8 a 1 c, Uvod do stadia drulia rodu Psyll. etc. Kr. U6. Spol., Pralia 10.
pyricola Aulmann G., Psyllidarmn Catalogus, Berlin 1913.
16. Psylla pyrarboris,
u 1 c 1910.
(Tab. XVI , Fig. 1.-2.)
Hlava. - Tenteno 0.45 mm Siroke, 0.20 mm ve sti-edni came dlouhe,
vzadu mime stejnomerne vykrojene, pfedni rohy zaokroublene, malo dole
ohnute, zadni oCka v zadnich rozich. Tykadla jsou 1 mm dloulAL Kidele
telni kragi stfedni Cary temenni, jen 0.17 mm dlouhe, ze Siroke base nahle
zaene, s nevyta&nou Spiekou, na konci zaoblene, mime divergujici,
huste rozptDene chlupate, mime dolt') sklonene. Zbarveni: temeno ma
zakladni barvu svetle bilalutou, kresbu jasne miniovou, rozlehlou ; CiSky
tykadlove a base ku'iela pfirozene sienove, oran'iove L1ute, az sienove
hnede, stiedni Cara temene az 6ernohneda; kuzele Celni jsou veginou
cele bile, nebo belalute i nazelenale. Jedinci pfezixnovavgi maji zaklad
temene belozluty, kresbu Sirokou, rozlehlou, miniove Cervenou az karminovou, pfedni okraj a stfedni Cara temene, pak jamky tykadlove a base
lcuzelii Cervene, spicky kuMln jsou jasne.
Thorax ma zakladni barvu belalutou, prothorax jest Cervene miniove
skyrnit3i, okraje piedni a postranni jsou vice merle eernohnecle, jinak
V.
pfevlada jasne zbarvenf. Mesothorax: proscutum ma kresbu minioyou az
tmave sienovou, jasnou, scutum ma kresbu vyvinutou, pfesne ohranieenou,
ternne sienovou aZ sepiovou, fizce karmInove vroubenou ; zbarven1 jest
razu jasneho; vespod jest thorax jasne hnedy, Oute a 6ervene skvrnity.
Piedni lOidlo jest 2.60 mm dlouhe, 1.10 mm jest nejvetgi gifka na
za6atku zevni 1/3; konec jest skoro stejnomerne zaokrouhlen, pi=edni i zadni
polovina oblouku jsou o stejne dlouhexn radiu, vrchol naleza se v polovici
m. cell. Rs. Zilky: C Sc jest stejnomerne rozpiata, R1 apine samostatne
vyvinuty se stigma nesvai-eny, koni nad inserci Cu 1, Rs ve sa-edni easti
mime do pfedu prohnuty, M konei nad za.e.6.tkem zevni 1/3 m. cell. Cu 1,
M 1 + 2, M 3 + 4 jsou stejnomerne rozpiate, Cu 1 jest stejnomerne obloukovity. Zbarveni
vegkere zilky jsou blede zlutave (svetle sienove)
pouze nekdy v zevni polovine
nee° temnejgi ; zebra sem tam trhane
a to jen nekdy azce hnede zbarvend. Stigma: jest blanite, dosti dlouhe,
konci jako R 1 nad inserci Cu 1, jest znaene sgiroke, nahle se na (distalnfm)
konci uzi, v zevni polovine zakoufene. Blanka jest jemna, blanita zylagtnim zpnsobena vinove zluta. Zbarveni zaujima v cell. R 1 zevni polovinu,
plistupuje ku kraji a Rs, zde ovgem jen ku zevni 1/3, pak se nahle cipovite
uzi a celkem neureite na zaseatku vniti=n1 1/2 pole ztraci ; jest celkem stejnomerne. V cell. Rs v zevni 1/4 drzi se zbarveni zilelc, nechavajic stied jasn6igim, pak se UK odstupujic od zilelc stava se stejnomernym, ostfe ohrani6enym a konei °sae cipovite‘ nad vrcholem M ; v cell. M 1 + 2 nechava
stied jasnejgim a drE se pod@ zilelc, jsouc neur6ite ohranieeno; v cell.
M jest neureite celkem, male zakoufeni od dist. konce M a proximalniho
konce M 2 + 3 ku 'sti=edni 1/3 Cu 1; dale jest neureite zakoui-eni podel
cele Cu 1 a Cu 2 a to po obou stranach Cu, ale v cell. Cu neco sine, a v tenVie
poli pock' M + Cu; zevni roh postsuturalni easti cell. Cu zakoui-enY. Ostny
povrchove pokryvaji vgechna a skoro cela pole ; vgude jsou vyvinute bezostne uzke, celkem pravidelne pruhy podel zilelc, az na cell. C
Sc, kde
jsou pruhy tyto vinite ; v cell. /? 1 pfistupuje skupina ostny az tesne ke
kraji, v ostatnIch prikrajnich polich jsou skupiny se stran nfzce setnuty.
Ostny spodinove pokryvaji rovne'Z' vgechna pole a sice ye stejnO rozloze
jako ostny povrchove, tak ze se s rozlohou jich zupina kryji. Ostny povrchove stoji ve etvercich a kosoavereich na 0.02-0-04 111111 od sebe a jsou
dosti dobi=e znatelne svou velikosti ; spodinove ostny stoji asi obdobne,
ale co do velikosti jsou o polovinu mengi. Marginaln1 skupiny jsou ve vgech
pHkrajnich polich od R 1 a.'" po Cu 2, jsou tagi poll povrchovych a spodinovYch, dosahuji sotva polovinu delky M 1 + 2, makroskopicky ostny rozeznati nelze ; skupina rnarginalnich ostnn v cell. R 1 jest girgi.
Zadni kiidlo jest obvykle rodoveho tvaru, se ',1utavymi Zilkami
a nalmediou cell. A.
N oily jsou zlutavc , zadni stehna ve stredu nahoi-e ('!ernohneda.
Zadek: platy na 'dorsu jsou eernohnede, se zadmmi okraji irzce
Zlutavymi az karminovYmi; spojivka a grave vylihlych jest 'ilutava,
V.
10
zelenava, pozdeji stane se karminovou ; vespod jsou sklerity 'lutave
i nazelenale.
Konec tela: Genitcilni segment, kopulaeni kleSTe a i (Inaba segment
jsou naprosto stejne i tvarem i velikosti jako u pyri autorum, jen zbarvenim se ligi; u pyrarboris jest totii base klegti i konec analnlho i genitalniho elanku nutav3i, ostatni easti techto nstrojit jsou eernohnecle.
. 9 Konec Vela: Analni i genitalni segment co t3iee se tvaru i rozmerit,
chlupn, ostnri atd., jest naprosto identick3i s tvarem pyri, ale koneeky
jejich jsou eervenohnede, piedek eernohned3i., stied lutavy. Zevni pochvy,
zevni i vnitini kladelko jsou Upine shodny s pyri.
Velikost 2.10 mm, mefeno ku konci sloZ'emich
Vjdivna rostlina jest Pyrus communis L.
Zpasob k'ivota: Pfezimuje ye stavu dospelem ; z jara se pari a kladc
vajieka na mlade vDionky a listi ; larvy sedi ojedinele v pUdich listn ;
dospelyThmyz lihl se r. 1904 dne 19. IX. v Hei-manicich u Ostravy (Teginsko)
na plane hrugce, soueasne s Ps. pyri L., se kterou ve stale spoleenosti se
vyskyta (ale nikdy se s ni nepafill
Larvy podobaji se onem Ps. pyri L.
Poeetnost dosti hojna v Cechach i Slersku a to i samostatne i ve
spoleenosti s Ps. pyri.
Zemepisne roz'Sireni: Cechy: Praha, Kralove Dvin n. L., Morava:
Kuneice p. Radhogtern, gtepn6. hrugka ; Michalkovice, Hei-manice, Teginsko,
na planS7ch hrugkach. Ve sbirce c. k. Dv. Musea, Vida, jsem ji nalezl pomichanou s Ps. pyri: ze Suche, Slersko ; Dolni Rakousy: Hainfeld, Donauauen, Pressbaum, leg. L o e w; Nexnecko: Aachen, leg.?
P oznamk a. Popis nauj sdelan byl dle jedincn, ktere jsem nagel
na plamich hrugkach v Hei-manicich, Teginsko. Jest jak z celeho popisu
patrno sesterskou specii Ps. pyri L. ; jiZ" L o e w ji znal, ale neureil ji jako
druh zvlagtni, qbrZ" pova2ioval ji jako „jedince svetleji zbarvene", tedy
snad za nejakou barevnou varietu, ac nikde tohoto nazoru nevyslovuje.
Podrobnou methodou rnikroskopickeho vygetfovani daly se na kfidlech
jejich zjistiti stale, bezpei.:ne znaky, ktere ji opravriuji povaovati za osobit2
druh ; jest to hlavne bohata ostnatost blanky kridla proti skoro naprostemu
nedostatku ostml u Ps. pyri L., v druhe fade teprvc zbarveni, ktere
jest ovgem vclmi charakteristicke a ji", na prvni pohled nas pouei o drubovem rozdilu.
Literatura a synonymic.
Psylla pyri partim L o e w F., Neue Beitrhge z. Kennt. d. Pysll., Verb. d. k. k. b.
z. Ges. Wien, 1886, pg. 154.
pyrarboris u 1 c K., Cvod do studia druhii r. Psylla p. obl. etc., V6st. Kriil. Cesk.
Spol. Nauk, Praha 1910.
. a n i n, Verz. d. Hemipteren, Petrograd 1907.
pyrarboris 0 g
pyrarboris Ogani n, Katalog der pal. Hemipteren, Berlin 1912.
pyrarboris A u 1 m a n n G., Psyllidarum Catalogus, Berlin 1913.
V.
11
17. Psylla vicina n. sp. Sulc 1914.
(Tab. XVI., Fig. 3.)
Hlava, jejf organy a zbarveni jako u pyricola.
Thorax a jeho zbarveni jako u pyricola.
Kyidly predni jest 2.20 mm dlouhe, v zevnf ti-etine 0.95 mm
tedy v pomeru a pyricola znene delgi a uMf. Konec stejnom6rne giroce
zaoblen, vrchol oblouku spada do poloviny kraje cell. Rs, pf.edni polovina
oblouku o polom6ru zname kratgim ne'2 zadni. Ziiiv : R 1 v ceVin prub6hu
samostatny, lconci nad zaatkem zeyni petiny Rs; Rs ye stredni ti-etine
mime do pi-edu vyhnut, problha Mize k 1? 1 (tfm jest cell. R 1
u pyricola; ostatni zilkv vzhledem k prflbelm jako a pyricolv. Zbaryen1 zilrk
zna6ne od pyricola rozdilne, i u polovybarvenych jedincn znai5ne tempe ;
u vybarvenych dospelcil vgechny zilky az e. ..'ernohnede, vyjma zeyni
petinu Rs, celoil R 1 stf-edni cast C
Sc, celou cast R M +
Cu a okraj od Rs po Cu 1, ktere jsou svetlej:41.
vnitrni polovinu M
Stigma jest giroke, dlouhe, kon6 nad zaMtkem zevni petiny Rs a
jest silne zakouf ene proti pyricola, kde jest blede. Blanha jemnit, cira
✓ rozsahu povrchovych ostnitych ploch L'ernave zakoufena ; konec sat.
analis s 6ernohnedym okrouhlovitym skyrnovym zakoufenfm. ()senile
plochy vgude vyvinuty, ale velmi uzkC, zaujimajfcf jen asi stfedni tfetinu
2 napadna zUeni, v cell.
poll (cell. I? 1, Rs) ; nad vrcholy Rs, M, M 1
Rs, M, M1 + 2, Cu 1 u kraje kfidla =One setnuti se strap ; skupina V coll.
Sc sklada se vlastne ze tii skupin, ktere jsou mezi sebou spojeny ;
C
ostny v cell. I? 1 nepfistupuji k okraji kfidla ; bezostne pruhy jsou tedy
vgude velmi giroke a pfitomne ; ostny stoji ve 6tvercich a kosoCtvercich
o new vetgich nci a pyricola a jsou samy take asi o polovinu vetgi nez
u tohoto druhu (pourer skutany jest 0. 003 : 0.002 mm). Marginalni ostny
jsou pfitomny v cell. Rs, M 1 --I-- 2, 111, Cu 1, jsou tak sirokC jako ostnita
pole a dosalmji poloviny vyge cell. M 1 + 2.
Kridlo zadni, itohy,
zbarveni jako u pyricola.
i
konec tela, s veglmS/mi pHvesky a celkoy(:,
Velikost 2.'70 mm.
VO,v9u,i rostlina, zplisob ivota a larvy ncjsou znamy.
Zemepisni;
Korfu, jako jedine nalezigt6, sbiral - a zaslal
prof. John S a h 1 b e r g, coll. Zool. Museum Helsingfors ; nekolik
a (4-29.
Uvaha. Jest to sesterska specie k Ps. pyricola, od niz se ligf dostate60
prave uvedenymi znaky psfednich
V.
1`2
18. Psylla picta Foerster 1848.
(Tab. XVII., Fig. 1.-7.)
Hlava. — Tenteno vzadu 0.40 mm giroke, mime a stejnomerne v tyle
vykrojene, 0.20 mm ye stiedni eafe dlouhe ; pfedni rohy nee° zuzene, za'okrouhlent.> a dolil sklonene; zadni oeka v zadnich rozich. Tykadla 0.90 mm
dlouha. Kuiele eelni jen 0.15 mm dlouhe, ze giroke base pomalu zUene,
o rovnobeinych osach, na konci zaoblene, mime k rovine temene sklonen& rozptylene chlupate. Zbarveni: zaklad temene jest 'i,lutobily, kresba
vyvinuta, hneda s eernofialovym nadechem; stfedni eara a pfedni hranice
temene jsou 6ernohnede, kuzele Celnf svetle Mutave, tykadla 6ernohneda,
Thorax ma ''lutobily zaklad, eernohnedou, pfesne ohrank.'enou, nesplyvavou kresbu.
Piednilo jest 2.10 mm dlouhe ; 0.90 mm jest nejvetgi sirka na
zaeatku zevni tfetiny ; konec jest stejnomerne zaokrouhleny, piedni i zadni
polovina oblouku o stejnem polomeru, pfece jest vgak piedni ploggi zadni;
vrchol kfidla jest v polovici m. cell. Rs. 2ilky: C
Sc jest stejnomerne
obloukovita, R 1 jest alpine samostatny, se stigma nesvafeny, konci nad
inserci Cu 1, Rs jest ye stfedni 1/3 mime do pi-edu prohnut, M dlouha,
konn. nad za6atkem zevni 1/3 m. cell. Cu 1, M 1 + 2, M 3 4 jsou mime
obloukovite, Cu 1 jest stejnomerne obloukovity. Zbarveni zilek jest svetlelinede, stigma a C Sc jsou zlutohnede ; zebra vyvinuta, svetlehneda.
Stigma jest blanite, dosti giroke, konei dosti nahle nad inserci Cu 1. Blanka
jest jetnna, eira, bez jakehokoliv zbarveni. Ostny povrchove vyphiujf
vgechna pole, vgude jsou vyvinuty bezostne pruhy celkem stejnomerne
a Azke, v cell. R 1 nepfistupujf ostny ku zevnimu kraji, v cell. C
Sc jest
jen mala skupina °stria ve sti-edu a v zevnixn rohu ; u kraju v cell. Rs aI
cell. Cu 1 jsou skupiny se stran setnuty ; nad vrcholem M jest nahle ziizenf
skupiny ostnove; k zevni polovina R M + Cu v cell. Cu pfistupujf
ostny tesne. Spodinovych ostria neni. Marginalni ostny jsou pouze v cell.
Rs, M, M 1 + 2, a Cu 1, jsou Usf poll ostnitYch povrchovYch a dosahuji
asi polovinu vygky M 1 + 2.
Zadni kiidlo jest obvykleho rodoveho tvaru, nervatury a zbarveni.
N ohy jsou zlutave , stchna hnedava.
Zadek Hutavy, platy nahnedle, spojivka ilutava.
d neni znam.
Konec tela. — Anitlni segment jest shora dlouze gtfhle klinovitY,
kolem anusu nee° nadxnuty, na konci kratce se strati setnuty, na gpie-ce
zahroecnY. Se strany na praeparatech v louhu vyvai-enYch a glycerinu
montovanych jest celkem 0.74 mm dlouhy, basalni 66.st 0.19 mm giroka,
hornf obrys pod anusem v celku mime vpoukly, kyl zobanu hladky, koneCek
mime nadmuty, pak ziaeny a stejnomerne s obou stran a na vrcholu
zaobleny ; hrbu neni; zoban tvoif skoro polovinu delky celeho elanku, jest
pozvolna vytaieny a zauje se stejnomerne od koiene ai ku konci; spodni
v.
13
obrys jeho jest skoro rovny, basalni vyrez dlouhy, melky. Chlupy: basalni,
cast rozptylene dlouze chlupata, na hrbi'gti nekolik dlouhych pesikil a nekolik kratgich chlupil ; pod kylcrn zobanu 3-4 dlouhe pesiky, kyl a koneeek
kolkolem s kratkyrni jasnyrni chloupky. Ostny jsou kuielovite, na zantku
dlouze ostre vytaiene, na konci valne kratgi, za?..cionaji na 0.27 mm od konce
zprvu po 1-3, pak po 4-5-7 asi v. 19 pri6nych radach, zaujimajice
celou stranu zobanu a jdouce aA" k dolenfmu jeho okraji. Anus jest 0.26 mm
dlouhy, kolkolem s chitinovYm kruhem o dvojitych otvarcich voskovYch
ilaz a veneekern chloupky. Genitcilni segment jest dlouze trojUhelnikovity,
predni strana jest 0.29 mm, uhlovite do predu vyt0.end, horns mime"
vpoukla, 0.49 mm dlouha, doleni mirne vypoukla, 0.47 mm dlouhy, zoban
pozvolna dlouze a dosti tence vyta.,eny, na konci ostry ; pod hornina okrajem
konce asi 8 prienych f-ad pc) 1-2 ostnech, ktere se Upinc podobaji tvarem
onem na Clanku analnirn a jdou asi ku zadni hranici stredni tretiny (.1anku ;
na dolnim okraji a pied ostny na cele basalni e."Itsti vyjma predni jeji 1/4
jest ridce stejnomerne rozptyleno hojne dlouhych chlupfi. Zevni pochvy
dosahuji konce genitalniho elanku, jsou vzadu &ate, zaokrouhlene, u base
gupinovite naertane, na konci jemne podel vraseite. Zevni kladelko: stredem
girokeho tela jde ligta s ligtenkou, k hornimu okraji konce, nadligti jest
jernne kosoelvere6kovane, podlisti naertane, konec mime nahoru ohnut,
dosti dlouhy, stale se zaujici, tenky, na konci zaobleny, se zejkem na
dolenim obrysu. Vnitrni, kladelko jest dlouze tropthelnikovite sekaekovite,
s kYlern nahoru prohnutyrn, utnutym, zaoblenYrn koncem, ligtou na doles pupfaem. Zbarveni elcinkfc jest 6ernolinede a '.1utolinede.
nfm
Velikost 2.60 mm, mefeno ku konci slo2enych
V3ikizmi rost/ina jest neznama; domnivarn se, is pro velikou blizl«rst
jeji ku Ps. pyricola bude to hrugka, nebo ji blizky drub.
Zpasob •Nvota, larvy nejsou znamy.
Paetnost: jest znama v jedinern kusu.
Zemepisne, rozS1Peni: znarna jest pouze z Anglie, leg. \V a 1 k e r.
p o z n a m k a. Jediny dosud zachovalY typ Foeste r-itv — Coll.
K. K. FIofrnuseurn ve Vidni — to byl, podle ktereho se sdelal tento popis ;
bolite1 jiz pied 30 lety pile a nem L o e w: „das von dieser Art noch
vorhandene typische Exemplar (1 9) ist in einem so defekten Zustandc,
daB die Species darnach nicht beurteilt werden kann ; da aber auch
Foerste r's Beschreibung hiezu nicht gentigt, so wird diese Art kaum
mehr wieder zu erkennen sein." Ucinil jsem ze zbytkir, co se treiniti dalo
a myslirn, ze pfilditostne ai se najde vetgi poeet kusu druhu, jehoi 99
znaky budou souhlasiti se znaky, jei ja zde videl, bude tei mono i blue se
vysloviti o druhu nagern, ktery prozatim lzc pokladati za. clobrY. Dle znakii
99 lze pokladati picta za velmi blizkou Ps. pyricola, od na se list vegi
velikosti, delgim ki- idlem, nedostatkem skvrny na gpiece klavu, delgirn
an. elankem, dvakrat tak hustym oostnenim jeho zobanu, kterY jest take
14
delgi a protahlejgi; anus u obou drun jest stejny, stejne oostnen1
ktere znaky hlavne take poukazuji na ptibuznost obou druhii ; (lath vicina
mihi ukazuje, ie kolem typu q5yricola se tvoti druhy
Literatura a synonymie.
pieta
pieta
picta
picta
pick/
pieta
pieta
pitta
Foerster A., Psylloden, 1848.
Me ye r-D ii r, Psylloden, Schaffhausen 1871.
L o e w, Revision d. pal. Psyll., Vorh. d. k. k. z. b. Ges. Wien 1882.
idem, Katalog d. pal. Psyll., Wiener Ent. Ztg., 1888.
Oganin B., Verzeichnis, St. Petersburg 1907.
Oganin B., Katalog d. pal. Hemipteren, Berlin 1912.
Sulc K., Uvod do stud. dr. r. Psylla etc., Vest. Kr. Uc. Spol., Praha 1910.
Aulmann G., Psyllidarum Catalogus, Berlin 1913.
19. Psylla pyrisuga Foerster 1848.
(Tab. XVIII., Fig. 1.-11.)
Hlava. — Temeno 0.50 mm giroke, 0.25 mm ye sttedni care dlouhe
vzadu mime, stejnomerne vykrojene, ptedni rohy zUene, zaokrouhlene
doid ohnute. Tykadla 1 mm dlouha. Kuzele eelni kratgi temene, pouze 0.20
mm dlouhe, ze §iroke base ponenahlu stejnomerne vyta2i,ene, o rovnych
bocich a rovnobeinych ositch, mime dole sklonene, na vrcholu zaoblene.
Zbarveni: podklad okrovy, sienovY dle Yybarveni a stejne potorn kresba
sienova ai temne sepiova, rozplizla, neptesne ohrankcena, base a strany
sepiove.
Thorax stejne jako temeno zbarveny, kresba rozlehla ; u vybarvenych
jedincn pi-evlada tedy velmi trnave zbarveni.
Hlava a thorax u jedincil podzirnnich, neptezimovavgich jsou svetleMutave s okrovou ai orarrovou kresbou.
Midi() edni 3.60 mm dlouhe, 1.56 mm jest nejvegi giika na zantku
zevni ttetiny delky. Konec stejnomerne polokruhovite zaokrouhlen, ptedni
i zadni polovina oblouku o stejne dlouhim radiu, vrchol oblouku naleza se
v polovici m. cell. Rs. Alley: C
Sc stejnomerne obloukovita, ptedni okraj
stignadini tenky s blanou stigma nesvatenY, R 1 samostatne vyvinuty, konei
•nad polovici m. cell. M, Rs jen mime ye stiedni e;asti do ptedu prohnuty,
M konn nad zaZatkem zevni 1/3 m. cell. Cu 1, M 1 + 2, M 3 + 4 mime
stejnomerne obloukovite, Cu 1 obloukovity, zevni cast jeho jest rovnou.
Zbarveni ilek: u nevybarvenych jedincii celkem svetldlutave, u vybarvenYch jsou C Sc, R M -F Cu, M -I- Cu, R, R 1, proximalni cacti M
a Cu, A 2, in. cell. A 2 syte karminove, ai eervenohnede, ostatni ii1ky jsou
svetle karminove ; u vyschlych jedinciI sbirkovych stavaji se syte ka..rminove iillcy 6ervenohnedymi. Zebra jsou na R M + Cu, R a M + Cu
new v3iznaenejg., eervenohneda, na ostatnich iilkach jemne nepravidelne
a trhane zbarvend. Stigma jest blanite, giroke, kon61 dosti nahle Sc ziaujic
V.
15
nad 1/2 in, cell. M. Blanka
jest jemna, blanita, Apia 6ira. Ostny povrchove
pokrvaji vgechna pole, vgude jsou itzke stejnomerne bezostne pruhy,
ktere jen podel C
Sc a R M Cu a R v cell. C Sc jsou girgi; ve
vgech polich pfistupuji skupiny tesne ku kraji, kde v cell. Rs, M, M 1 + 2
a Cu 1 jsou nizce se stran setnuty (ne tak v cell. R1); ku zadni vniffni polovine strany v R M + Cu pfistupuji ostny tesne, bez pruhu ostnit prosteho; ostny stoji ye 6tvercich a koso6tvercich na 0.02 min od sebe. Spodinove ostny jsou pi-itomny pouze v
cell. 1? 1, kterou celou pokrywaji az na
nizkYr itsek blanky nad zevni 1/3 Rs. Marginalni skupiny jsou piitomny
v cell. Rs, M, M 1 -I- 2 a Cu 1 jsou mnohem ulgi skupin povrchovyrch a
nizke, dosahujice sotva 1/2 v3igky M 1 + 2.
Zadul klidlo jest obvykle rodoveho tvaru, Zilky jsou eervenohnede,
cell. A neco naMoutla.
Nohy jsou 6ervenohnede.
Zadek: platy jsou Z<,ervenohnede aA" tugove eerne, jich zadni okraje
a spojivka karminove; u nevybarvemich jedincil (podzimnich) jest zadek
zprvu svetlozelen3i, pak *Ilutavy7 a.?/",
d' Konec tact. — Genitalni e'lcinek jest se strany 0.30 mm vysok3'T
a tolika dlouhyr, do zadu a dolit obloukovit6 ohranisc'en3i, stejnomerne
rozptDene chlupatyr, sepiove hnedy. Kopula6ni Nate: jednotliva vetev
se strany jest 0.30 mm vysoka, gupinovita, skoro v celem prnbehu stejne,
t. j. 0.10 mm giroka, konec se nahle zUuje ve vice mene ostryr nebo tupyr
hrot (dle perspektivy), kter3i- jest podelne kydnat3'7 a do pfedu obracenyr ;
baba plocha klegti jest znasene vypoukla, pfedni i zadni obrys jest rovnyr
a spolu rovnobeZ'nyr. Shora obraci se vetevka ku 61de sti-edni a zitZuje se
dosti rychle v 141nat3'T uzk3'7, prostfedne dlou4, do pfedu zahnut3'7, ostfe
gpi6at3'r zubec. Ze zadu: pfime vetevky jsou v dolenich 3/4 stejne 0.06 min
giroke, horni 1/4 jest na vnitinim obrysu nahle vykrojena a tim nahle
zUena; zevni obrys jest stejnomerne 0, vnitrni dole ostr3i pigkot. Chlupy
jsou stejnomerne rozpt3ilene, zvlagte hojni:. a dlouhe na vniti ni doleni
1/3. Zbarveni eernohneth'. A milli/ segment jest pi- imy7, 0.40 mm vysok3i,
0.12 inmirok3'7, s 1«meaem ziZen3im a mime do zadu hnuty7m, rozpVlene
chlupat3i, barvy eernohnedA
9 Konec fcla. — Andlni eland?, shora kratce lclinovity, konec jest
kratce se stran setnuty, kone'eek zaokrouhleny. Se strany na preaparatech
0.90 mm dlouhyr a 0.15 mm v basalni easti girok3i; hi-bet pod anusem
mime vpoukly7, hrb dlon4, nizk9, kyl zobanu mime vpou14, skoro rovnYT,
konee.ek mime stejnomerne zuzeny, zaokrouhleny, dolni obrys
zobanu rovnyr, vy7kroj basalni mCiky, dlouh3i. Zoban vznika poznenahly7m
vytaz"..enim, neni nahle odsazen. Chlupy partie pod anusem a doleni polovina basalni easti dlouze huste chlupata, hrb dosti huste chlupatyr --se 3-4
pesiky, jez pokraZuji dale jegte pod kydem na zoban v poetu cca 2-3 ;
kyl hrbu zobanu a koneeek kol dokola s jemminai kratkpni chloupky.
Ostny zaeinaji skoro v polovine delky analniho elanku, prave pod zaMtkern
V.
16
k sa.mernu dolnimu
jdou
hrbu ihned se plocha jimi zaujata viii tak,
okraji a do 3/4 vyge zobanu, zadni pak tfetina zobanu jest jimi zaujata
cela, ; ostny stoji po 7-8 asi v 30 pHe'nych faclach velmi huste u sebe,
velmi ostre, na samem konci se silne krati. Anus
jsou dlouze
jest kratgi, cca 0.20 mm dlouhy, kolem s uzavfenym kruhem o cIvojitYch
otvurdch voskovych 'ilaz a veneekem kratkych chloupku. Genitalni
segment se strany jest zhruba trojahelnikovite podoby, nahoi-e stejnomerne
vpoukly, 0.00 mm dlouhy, vpfedu vypoukly, 0.45 mm dlouhy, dole rovnei
stejnomerne vypoukly, 0.50 mm dlouhy; zoban nevytaIeny, kratce gpieaty.
Chlupy: fada chlupd pod hornim okrajem v rozloze dvou vniti-nich Z's:tvrtin
delky, od konce jich doln do poloviny delky doleniho obrysu opet pruh
chlupn, konec dole mime chlupaty. Ostny jsou silne kuZ'elovite, ostre jako
na elanku analnfm, sedi.pod zadni 1/4 hernfho okraje tesne asi po 2-3
naptie, pak tahnou pod chlupy asi ye stejne sile stiedem 'elanku asi do poloviny delky. Zevni pocky jsou kratke, dosahuji sotva konce gen. 61anku,
vzadu jsou zifiene a zaokrouhlene, u base gupinovite, v zadni 1/3 jemne
podel, uprostied jemne podel a sou6a.sne naptie na'ertane. ZCV921 kladelko
ma telo 0.03 mm giroke, nadligti jemne kosoetvere6kovane, podligti jemne
berankovite naertane, ligta s ligtenkou tahnou se stiedem k hornimu
okraji konce, ktery jest jen mime nahoru ohnut, silne chitinisovan, na konci
zaoblen a dole zejkem opatien. Vnitini kladelko ma obrys trojnhelnikovite
sekaekovity s ostlim nahoru obloukovite prohnutYln, koneeek utnuty,
malt' pupfeek pied koncem a Azkou ligtu na dolenim okraji. Zbarveni
konanjich 61(inkft
tugove eerne, sarnotny koneeek analnlho 61anku a horni
okraj genitalniho segmentu jsou okrove'lute ; zevni pochvy jsou barvy
sienove.
Velikost 3.7-4 mm, jest jednou z nagich nejvetglch.
V3ivojovoi rost/ina: Pyrus communis L.
Zpetsob
piezimuje, z jara se pail., jakmile poupata hrugni
v listy se rozvijeji, 9 easove ruzne dle poeasi a polohy — tak asi v prvn1
polovici kvetna — klade vajleka na mlade listy po obou stranach vedle
hlavniho podelneho nervu (oby6ejne) ; list se krouti a znstava ye vyvinu
pozadu; larvy vyvinuji se asi ye 14 dnech a sedi z por:atku na listech ;
po prvem, druhem svlekani sesednou se na mladych vyhoncich v kolonie
kolkolem tak, Ze se al tagkovite kryji; jich exkrementy v podoby eistych
sladkYch hojnych kapek piji hltave ruzne mouchy( Syrphidae), vosy a mravenci a tim peeuji o 6istotu jejich; kolonie larev, kterou jsem pi-enes1 do
skleneneho zvonu se za neptitorrinosti svrchu zmineneho hmyzu tekutymi
exkrementy zcela zalila a plesnivela; kol 1. VII. objevuje se jiz'' dospely
hmyz, kterY se svleka bud na vetviece nebo i na listech, kam dospela
larva za tim neelem zatim opet dolezla; vyvin jest velmi nesou6asnY tak,
Ze lze za. ureitych okolnosti nalezti vajVka, larvy, matky i dcery soaasne ;
vylfhlY hmyz po osugeni rozletne se ihned po celem kraj i a Ohne k lesiim,
kde zprvu poletuj e po jehlienatYch stromech a pozdej i pfezimuje v ukrytech ;
V.
17
z jara jet nalezame dospele pfezimovavgi 99 na jehli6natSich stromech
a vraceji se zpet na hrugky teprve az tyto zaftiou ragiti.
Larvy popsal nejlepe se sproxmirn obginVm ?Aivotopisem Loew 1879,
mimo to deje se o nich zrninka za6aste pod nepravxn jrnenem (Ps. pyri)
jako u Schmiedberger-a 1827, Kollar-a, Taschenberg-a
a j. *)
Paetnost a vyskyt: kolem Prahy, ye V5ichodnich Cechach a na
ginsku objevuje se pravidelne kaZ"de jaro ye zna(mern rnno'istvi.
Zeinepisne
Rakousko, Uhry, Nernecko, Syy7cary, Italic,
Francie, Anglie, Transkaukasie, japonsko.
Poznamk a. Popis tento sd.61an byl dle jedincu, ktere jsern sbiral
v Michalkovicich, Teginsko. Moje typy shodovaly se apine s jedinci sbirky
D u d o v y a typy L o e w-ovYmi z C. k. Dv. Musea ve Vidni; z tele sbirky
jsem (mimo vgechny jine pritomne jedince) studoval Ps. austriaca F 1 o r,
leg., det. F 1 o r, pak Ps. rulitarsis M. D., leg., det. M.-D., Ps. pyrisuga
F o e r s t e r dot. F o e r s t e r, org. typ ; vgechny tyto typy shodovaly
se Upin.6 s mYrn popisem a jsou typicka pyrisuga.
Ps. pyrisuga stoji celkem v systemu ojedin6le, ac ma jiste vztahy
ku Ps. crataegi.
Synonymie a literature.
pyri (Chermes) S c hmie d b e r g e r, Beitr. z. Natgesch. Ins., 1836. item R a t z eb u r g, Die Forstinsekten.
pyrisuga F o e r s t e r, Psylloden, 1848.
austriaca F 1 o r, Zur Kenntnis des Rhynchoten, Moskva 1861.
attrantiaca Go u r ea u, Ins. nuis. 1862.
pyrisutza Me ye r-D ii r, Psylloden, 1871.
rufolarsis idem, ibidem.
rutila idem, ibidem.
pyvisitga I, o e w, Mitteilungen fiber Psyll., Ver. d. k. k. z. b. Ges. Wien, 1879.
item idem, Katalog d. pal. Faun. geb. Wiener Ent. Ztg., 1882.
item idem, Revision d. pal.
Verh. d. k. k. z. b. Ges. Wien 1882.
item idem, Jugendstadien d. Psyll., ibidem, 1884.
item idem, Neue Beitrage z. Konntn. d. Psyll. idem, ibidem 1886.
item idem, Cbersicht d. Psyll. von Oest.-Ung., ibidem 1888.
item Horvath G., v., Mag. Psyll., Budapest 1885.
item Duda L., Hinvz poloktiM v Cechach zijici, Praha 1892.
item P u to n, Catalogue Caen, 1899.
item OA an i n, Verzeichnis, St. Petersburg 1907.
item u 1 c K., Revise Psyll sbirky Dudovy, (:as. 6,esk. Spol. Ent., Praha 1905.
item u 1 c K., .0vod do studia dr. r. Psylla atd., Vestnik Kr. U6. Spol., Praha 1910.
*) K o 11 a r, Naturgeschichte der schadlichen Insekten in Bezug auf Landwirtschaft and Forstkultur, Wien 1837, pg. 282.
E. T a s c hen b e r g, Entomologic far Gartner und. Gartenfreunde, Leipzig
1871, pg. 475.
K ii n s t e r, Die unseren Kulturpflanzen schadlichen Insekten, Wien 1871.,
pag. 67 (cit. dle L o e w-a 1879).
2
R ozpr a vy: Roe. XXIV. Tf. II.
V.
18
item Reuter M. 0., Charakteristik d. Hemipterenfauna d. pal. Konif., Akt.
Soc. Sc. Fenn, Helsingfors, 1908.
pyrisuga 05anin B., Catalog der pal. Hemipteren, Berlin 1912.
pyrisuga A ulma nn G., Psyllidarum Catalogus, Berlin 1913.
20. Psylla simulans F o e r s t e r 1848.
(Tab. XIX,, Fig. 1.-10.)
Hlava. —Temeno jest 0.23 mm giroke, 0.48 mm ve sti- edni eafe dlouhe,
vzadu stejnomerne mime vykrojene, pi- edni rohy uzgi, silne dole ohnute,
zaoblene a chlupate. Tykadla 1.20 mm dlouha. Ku. ele CelnI jsou 0.21 mm
dlouhe, ze giroke, base znenahla a stejnomerne zir>lene, na vrcholu zaoblene,
silne chlupate o rovnobehych osach. Zbarveiti: zakladni barva jest Eutava
az 6ervenohneda, kresba hnecla az eernohneda, vice rnene rozlehla ; eigky
tykadlove a ku2ele eelni jsou 'ilutave az e.ernohnede ; u vybarvenych
jedincil pi-evlada tunny ton zbarveni.
Thorax ma zakladni barvu oraUove ilutou az eervenohnedou, kresbu
sepiovou az 6,ernohneciou, pfesne ohranieenou, velmi rozlehlou ; spodek jest
eernohnedy.
Piedni kfidlo jest 2.6 mm dlouhe, 1 mm nejvetgi gifka na zaeatku
zevni ti-etiny. Konec ki-idla jest stejnomerne zaokrouhlen, vrchol lezi
v polovine kraje c. Rs, pfedni i zadni polovina oblouku jest o stejnem
polomeru. Zilky: C
Sc jest stejnomerne obloukovita, R 1 samostatne
vyvinut, uprosti-ed mime vypoukly, konei nad inserci M 1 + 2, Rs jest
ye stfedni sve easti mime do pfeclu vpouklY, konei nad polovici fa. c.
M 3 + 4, M stejnomerne obloukovita, konei nad zaeatkern zevni 1/3 m.
c. Cu 1; M 1 + 2, M 3 4 mime prohnute, Cu 1 stejnomerne obloukovity,
Zbarveni
C Sc, cely kraj, R + Cu, R, R 1 a nekdy M 1 + 2, M 3 + 4
Cu 1, Cu 2, eervenohnecle, nebo svetle hnede, Rs, M -H Cu, 111, Cu, nekcly
pak M 1 + 2, M 3 + 4, koneene konec A 2 jsou eernohnede az eerne ;
jsou-li zilky svetlejsi, tedy jsou znatelna 6ernohnede zbarveni
jsou-li zilky ternne, nelze jich pak rozeznati pro stejnomerne zbarveni
obou. Stigma jest vyvinute, blanite, teprve ku konei se za-hijici, celkem
stejnomerne a to dosti giroke, Z'lutave zakoufene. Blanka jemna, eira,
zae'asto vice merle silne zakoufena ; v c. C Sc jest zakoui-en pouze vnitfni
roh, v cc//. Cu jsou giroke terrine pruhy pod.el obou stran (pfedni i zadni)
sut. analis, zadni zaeasto s vetgimi, merigimi okenky ; v ostatnich polich
za..ujimaji zakoufeniny pouze stiedni 1/3 gii-ky poll, jsou telly znaene u'ESi
na pole ostnd povrchovych (viz nine) ; v c. R 1 zakonteni nedosahuje kraje,
ale konei pied nim (kdato v c. Rs, M, M 1 + 2, M 3 + 4 a Cu 1 dostihuji
stiny krajn), proximalne se nable zithije a konei nad polovinou delky Rs;
v c. Rs jest nahle zuzeni nad koncem M 1 + 2, v cell. M by vypliioval
stin v udane svrchu Iii cele pole, ale nad vrcholem Cul jest nahlym zUenim
V.
19
s obou stran pfervan; v cell. Cu 1 zachovava zakoufeni v celku obrys pole.
Stalost zakaufeni jest velmi maid, nekdy nevi po nem ye vetgine poll ani
stopy ; ale i v takovem piipade, kde vgudy vymizelo, pruhy podel sut.
analis byvaji. Ostny povrchove jsou ye vgech polich; v cell. C
Sc jest
maid skupina stfedova, pak jedna ye vnitrnim, druha ve vnejgim rohu a vgechny tyto tii mohou byti budto oddeleny nebo spojeny ; mezi nimi
a Elkami jest velika nepravidelna ostnu prosta. plocha (pruh) ; v ostatnich
polich jsou giroke pravidelne bezostne pruhy ; ostny v c. 1?1 nepfistupuji
ku kraji, ale nechavaji podel m. c. R 1 azky bezostny pruh ; nad M jest nahle
zuieni skupiny az na jeden osten, v c. Cu k R M Cu pi=istupuji ostny
tesne, ; ku krajiim jsou skupiny povlovne za'eny v c. Rs, M, M1 + 2
M 3 + 4 a Cu 1. Ostny stoji stoji ve etvercich na
mm od sebe. Spodinovych ostnii neni. Marginalni skupiny jsou pfitornny v cell. Rs, M,
M 1 + 2, M 3 4, a Cu 1, jsou tak siroke jako skupiny povrchove, dosahuji asi 2/3 vygky M 1 + 2.
Zadni kndlo jest obvykle rodoveho typu, ma line& Z'ilky a zakoufenou c. A.
Nohy jsou zlutave, eervenohnede az eernohnede.
Zadek: dors6.1ni i ventralni sklerity jsou eernohnede az znpina eerne,
s Azkyrn zadnim okrajem karminove az indicky eervenyrn a stejne zbarvenou spojivkou.
Konec tela. — Genitalni segment se strany jest 0.25 mm vysoky
a tolika dlouhy, do zadu a doll) stejnornerne obloukovite omezenY, rozpty:
'erre chlupaty, e.ernohn.'dy. Kopulaeni klate: se strany jest. jednothva
vetevka pfima., 0.17 vim vysoka, uprosti- ed nejgirgi, doli) merle, nahoru vice
zia'ena s koncem pon6kud do picedu zahnutYm, naho're zaokrouhlenYin,
pod samyrn vrcholern v pfedu v kratky ostry zoubek vytai,enYrn ; pi-edm
obrys jest mime obracene S-ovity, zadni stejnomerne obloukovite vypouklY.
Shora: vetevky obraceji se strechovite ku care sticedn1, ponenahlu se zuzuji
a 1«mei zubcem dovnitt rovn6, ufatym, vzadu zaokrouhlenym, vpi:ediu
v kra.tkyi ostr, do pi- eciu sm6i- ujici hrot vytahmym. Ze zadu: u base nejM.rM.
v6tevky se ponenahlit k vrcholu zilluji a stejnomern6 ku care sti-edni ohjTbaji;
koneL'ek jejich jest zaokrouhlen, zcvni obrys sevrenych kleM1 jest Apin6
kruhovity7, \anti-111 ostfe ellipticky ; neni limeovitych rozMtenin, neni
Chlupy rozptylene, zvlagte hojni' a dlonhe na zadnim okraji. Zbarvcni i.'.‘ernohnede. Analni segment jest primY s koncem mime zaenYm a do zadu zahnutym, 0.35 min vysokyr, 0.12 non :iirok*, rozptylcno chlupaty7, 'a. ernohned.yr.
9 Konec Oa. — Ancilni segment shora jest kratce klinovity, kol
anusu nadmuty, konec kratce se stran setnuty. Se strany na praeparatech
v louhu vyvarenych a glycerinu montovanYch 0-62 mm dlouhyT, basalni.
cast 0.17 min giroka.; horni obrys jest eel* stejnomern6 vpukly, hrbu neni,
k3i1 zobanu hladk3i, koneCek jest zaoblen, spodni strana mime vypoukla,
basalni zafez jest hluboko, skoro pravouhle vykrojen3i, tak ze ze spode
jest zoban nahle odsazenyr ; celyr zoban tvoil asi jednu ti.etinu cele delky
2*
v.
20
danku. Chlupy: fidke, rozpty7lene, dosti dlouhe chlupy na basalni
na hrbigti 3-4 mohutne pesiky a mnastvi kratk3ich chloupky ; pod k3ilem
zobanu 3-4 kratgi pesiky, IcS71 zobanu a celyr kone6ek dokola s amohyrmi
kratkyuni chloupky. Ostny zadnaji na 0.18 mm od konce zprvu jako ostnite
chlupy, pak ihned nasledujici samotne ostny jsou dlouze kuMlovite,
velmi ostre, vzadu a dole jsou kratgi; stoji po 3-4 asi v 10 pi-16nSich faclach.
Anus jest velmi prostranny7, 0.25 mm dlouhy7, kolkolem s uzavi".(4.m
chitinovY7m kruhern o dvoiradyrch otvarcich voskov3ich zlaz. Gen/Irani
segment jest podoby zhruba trojaelnikovite; horni strana ng4-1 0.15 min
strana
a jest pied koncem mime, ale zfejme lalokovite rozgifena ;
tnefi 0.28 mm, dolni 0.37 mm se zfejmyun hrbem, zoban jest ostron14,
kratgi, rovnyr. Chlupy dosti dlouhe, rozptDene, pokryrvaji celou plochu
61anku, vynechavajice asi nejpi-ednejgi 1/4. Pod hornIm okrajem zobanu
jest asi 6-8 ostnii. Zevni pochvy pfesahuji genitalni 61anek• a nedosahuji
konce analniho e'lanku, vzadu jsou ufate zaoblene, u base kratce
v kone6ne C`asti jernne podel nae'rtane. Zevni kladalko ma tel.° 0.03 mm
giroke; ligta s ligtenkou tahne se stfedem ku hornimu okraji konce, jeni
jest 0.12 mm dlou14, nahoru ohnu“r, se zejkem na spodni strane, silne
chitinisovan; nadligti kladelka jest jemne, koso(:,tvercovane, podligti na6rtane berankovite. VrtitYni kladelko jest sekadkovite trojaelnikovite, na
konci trfate a zaokrouhlene, s uzkou ligtou na spocinim okraji a pupi6kem
horni clelka ma 0.12 mm, Zbarveni kone6n3ich 61anku jest':ernohnecie.
Velikost: cca 3 mm.
Vjivojovci rostlina: nepochybne Pyrus communis L., sec. J. Sc o t t
a Pyrus malus L. sec. L o e w; alespon byla na nich sbirana.
Zpusob .ivola jest neznarq; dospeVr hmyz byl sbiran v lete od
VI.—X. v Anglii.
Larvy popsany nejsou.
Paetnost znal4ch jedincii jest nepatrna, jest velmi vzacnou.
Zemapisne rothiPen,i: Rakousko, Pressbaum, Rakousy Dolni, NCmecko, Uhry, Italie, Francie, Anglie.
Poznamk a. Popis tento sdelan byl dle typii L o e w-ovSTch sbirar4Tch v Dolnich Rakousich; ve sbirce c. k. Dvorniho Musea ye Vidni
jsou typy F o e r s t e r-ovy simulans a argyrostigma sbirane v Aachach,
pak typy Sc o t t-ovy z Lee v Anglii; vgechny tyto jedince jsem videl
a vgechny shodovaly se Apine s iqtri popisem.
Ps. simulans jest vyrznaena. dobra species a lze ji zafaditi blizko
Ps.
pyri a pyrarboris mihi, vzhledem ku ktere se jevi typem rozhodne
ku
primitivnejgim.
Literatura a synonymie.
simulans F o e r s t e r, Psylloden, 1848.
argyrosligma idem, ibidem.
simulans Me ye r-D ii r, Psylloden, Schaffhausen 1871.
argyrosligina idem,
V.
21
pyri Scott, Monogr. Brit. Psyll., Trans. Ent. Soc. London 1876.
simulans Loew F., Katalog der pal. Psyll., \Viener Ent. Ztg., 1882.
item idem, Revision d. pal. Psyll., Verh. d. k. k. z. b. Ges. Wien 1882.
item idem, Neue Beitr5,ge zur Kenntnis d. Psylloden, ibidem, 1886.
item idem, Uebersicht d. Psylloden v. Oest. Ung., ibidem, 1888.
item Flory a t h G., v., A Magyarorszagi PsyllidakrOl, Budapest 1885.
item Edwards J., Hem. Horn. Brit. Islands, London 1896.
Catalogue, Caen 1899.
item
P,
mO
:at n,
i n, Verzeichnis d. pal. Hem., St. Petersburg 1997.
item Oganin, Katalog der pal. Hemipteren, I3erlin 1912.
item S u 1 c K., Uvod do stud. druhii r. Psylla atd., Vest. Kr.
Praha 1910.
116.
item Aulmann G., Psyllidarinn Catalogus, Berlin l i :1.
21. Psylla bidens 5 u 1 c 1907.
(Tab. XX., Fig.
Hlava. — Temeno ploche vzadu na 0.07 mm hloubky stejnomerne
vykrojene, 0.50 mm giroke, 0.20 mm ve stfedni care dlouhe, zadni oeka
v zadnich rozich, piedni rohy dolfi ohnute a zaokrouhlene. Tykaclla 1.10 mm
dlouha, eernohneda, base 2. elanku, koneeky 3., 4., 5., sepiove, 9., 10.
smolove eernY. Ktdele eelni jsou stejnomerne kuzelovite, ze giroke base
k zaoblenernu vrcholu pozvolna ziaene, o rovnch stranach, mime dolt
sklonene, 0.18 mm dlouhe, rozptDene, chlupate. Zbarveni: zaklad temene
jest citronove Outy, kresba rozlehla, ohrani6end, na temeni eernohneda
s fialovym midechem, indicky 6ervena, sti'edni Zara, pi-edni hranice temene,
risky tykadlove sepiove hriede, base a gpieka kuklit jsou eernohnede,
stied svetldlut3i.
Thorax ma zaklad citronove zloty, az svetle ind. eerveny, kresbu
girokou, rozlehlou, Z:ernohnZ..=‘dou; eernohnedy ton take pi-evlada v celkovem
'dojmu.
kiid/o jest 2.90 mm dloulle, a na za'atku zevni 1/3 1.20 min
girok6, ca jest nejvcagi girka. Konec stejnomern6 zaokrouhlen, piedni
polovina oblouku o radio ncco kragim nez zadni, vrchol kridla naleza
se v polovine m. cell. Rs. 2714: C
Sc silna , v zevni polo-vine skoro rovna,
R1 v cele sve deice vyvinut, nespl3iv(t se stigma, koriii nad inserci Cu 1,
Rs ye sve stredni fletine mime do pi- edu prohnut, AI stejnomerne obloukovita, konn nad zaeatkem zevni 1/3 m. cell. Cu 1, 111 1 + 2, M 3 -I- 4
stejnomerne mime prohnute, Cu 1 obloukovit3i, v zevni polovine skoro
rovnY. Zbarveni
C
Sc svetle ilutohneda, ostatni inky svetlehnede,
misty eernohnede, Mayne ye stfedni ti-etine kfidla ; zebra vyvinuta, kde
jsou silky svetlejgi, i!ernolmeda, kde tma.vgi, spl3ivaji v jedno se sepiov3im
zbarvenim silky. Stigma blanite, vyvinute, uzsi, konei nad zaZatkem zevni
Sc
1/3 Rs (neboli nad inserci Cu 1). Blanka jernna se stiny ; v cell. C
neni stinu vflbec, v ostatnich zaujimaji stfedni podelnou tr:etinu
V.
22 '
a zachoviivaji celkem tvar poll, v cell. R 1 neptistupuje stin k okraji, v cell.
Rs konei ostice nad vrcholem M, v cell. M jest nad vrcholem Cu 1 ptervan,
se jich dotyikaji skoro jen
ku krajinn jsou stiny znaene ziaeny tak,
v jednom bode, v cell. Cu jest stin podlouI4 v praesuturalni &Asti podel
sutury na dist. konci s intensivni skvrnou a mimo to jest gpieka east p.ostsuturalni intensivne zakoutena. Ostny pOvrchove jsou vyvinuty jen )ako
mala skupina v zevnim rohu a mala skupina sttedov6. (obe nekdy spowne)
Sc, pak jest jimi pokryta cell. Cu al na girok* bezostnyr pruh
v cell. C
podel predni hranice ; vgude jinde povrchov5ich ostnii neni. Spodinoqch
ostnii neni. Marginalni skupiny ()stria jsou vyvinuty v cell. R 1, Rs, M,
M 1 + 2 a Cu 1, jsou frzke, u base neco rozgitene, v polovici -4gky vboeene, dosahuji asi poloviny delky M 1 + 2.
Zadni kfidlo jest obvykle rodoveho typu, prirbehu ?iilnatiny i zbarveni.
Nohy jsou svetle Mutohnede, stehna eernohnecia.
Zadek: sklerity jsou tugove eerne, s uzounkou karminovou paskou
na zadnim okraji; spojivka jest karminove eervend.
Konec tela. — Genitdlni segment se strany jest 0.25 mm vysok3i,
a tolika dlouh3i, do zadu dole stejnomernrn obloukem ohranieer47, rozptDene chlupat, eernohne4. Kopulaeni klegte: jednotliva vetevka klegti
se strany 0.14 mm vysoka, ptand, vptedu i vzadu vypouk16., v celku soudkovite vyduta, uprosti-ed nejgirgi, nahoru i dolu nee° ziena, zakon6ujici
nahote kra.t14m, ostr3im, do ptedu obraceqm zubcem. Shora: giroke
vydute vetevky ohDAji se ku care sttedni, zi.auji se a zakonCmji dvema
tesne za sebou stojicimi, tupe zaoblenSrrni, do pfedu, kratce ohnutS7mi
zubci; ptedni z nich jest dvakrate dell zadnfho, tak ze tento jakoby
z onoho vyrustal; volne prostory mezi nimi neni, jen zafez. Ze zadu:
vetve jsou u base nejgirgi, k vrcholu se stejnornerne zirLiji a ohSTbaji ku
care sttedni ; zevni obrys jest '6 iste kruhovitSr, vnittni jest dlouha ostra
elhpsa ; gitka zevniho obrysu v polovine \7*gky jest 0•16 mm. Zbarveni
klegti jest eernohnede, chlupy jsou rozptDene, na zadnim okraji hojnejgi
a dergi. Andlni segment jest 0.35 mm vysokST, 0.15 mm girok3'7, ptimSi se
zUelV7rn, do zadu naclipenm koncem, rozptSilene chlupa-qT, eernohnedST.
9 Konec tela. — Analni segment jest shora kratce klinov4, velmi
robustni, u base velmi girokS7, pod anusem se stran riZ.-1‘co vboeenST, konec jest
giro1qT, velmi kratce se stran setnutS7, giroce, tupe zaokrouhlen. Se strany
na pracparatech jest celkem 0.62 mm dloul4r, gitka basalni easti obnagi
0.22 mm. Horni obrys spada ke konci celkem rovne, a hrb jest jen nepatrne
naznaeen ; zoban jest trojiihelnikovit, plynule z basalni easti vznikajici,
u base 0.13 mm girolq7 (dvakrate tak siroky jako u Ps. simulans), do zadu
se stejnomerne zUuje, kD jest hladlqr, kone6ek ze giroka zaokrouhlen,
doleni obrys zobanu rovnyr, v proximalni easti mince vroubkovar47, basalni
v3'71'- ez jest krat147, hlubok3i, skoro pravoidibi. Chlupy hojne, sttedne dlouhe
pokr3ivaji rozptyllene i-idce basalni east, na hrbu 3 cliouhe silne pesiky
a nekolik kratgich chlupn, pod kDem zobanu 3-4 kratgi pesiky a nekolik
V.
23
kratkych chloupkti, horni obrys 61anku a konee'ek kol dokola s kratkymi
jasnymi chloupky. Ostny pomerne kratke, valcovite, s dlouze vytaIenou
gpi.61cou zacinaji na 0.32 mm
od konce, a jdou po 3-4-5 asi v 16 pri'dnych
radach, dosti ridce od „sebe, zaujImajice celou dolnl polovinu zobanu
a jdouce az tesné ku dolnhnu okraji; jest jich v celku asi 58.
Anus jest
velice prostrannY, 0.30 mm
dlouhy, velmi giroky, kolkolem s chitinovYrn
pasem o dvojitYch otvUrcich voskovych '21az a veneekem chloupky.
Genimini segment
jest se strany podoby celkem trojithelnikovite, horni strana
jest 0.45 mm, dlouha nad koncem vpoukle vybrana, piedpolovici delky
lalokovite zaokrouhlene
dosti znaene vytakna, predn1 strana 0.35 mm
vysoka a do predu Uhlovite lomena, dolni strana jest skoro rovna, s hrbem
sotva naznacenym, zoban poncnahlu vytakny, ostny, rovny. Ostny
stoj pod hornim okrajem zobanu po —
12-3 v nekolika jen prienych
radach ridce od sebe, do predu stredem desky az asi do poloviny delky,
jsou stejnotvare s ostny elanku analniho. Chlupy jsou dosti dlouhe, ridce
rozitylene, na dolnlm obrysu, naIrbigti, odtud nahoru smerem k hornImu
rohu a odtud zase do zadu e.
asteene nad ostny az pod lalok horni strany.
Zevni 75ochvy dosahuji konce gen. elanku, jsou vzadu trfate zaokrouhlene,
v 'basaln1 polovine gupinovite, v distalni jemne podelne nacrtane. Zevni
Nadako ma tel.() giroke, nadligti jemne kosoetvereekovane, podligti na6rtane,
ligta tahne se stredem ku hornIxnu okraji konce, ktery vznika u base
nahlym waknim, jest v dalghn pritbehu celkem stejne giroky, nahoru
Phnuty, na konec zaobleny, dole se zejkem 0.13 mm od konce vzdalern°ym. VnitPni kladako jest dlouze trojUhelnikovite sekaekovite, s ostrim
nahoru prohnutym, zaoblene ufatym koncem, nzkou ligtou na dolnim
okraji s pupiekem. Zbarveni obou koneenych elanku jest eernohnede
a 'ilutohnede.
Velikost: 4 mm, mereno ku konci sioknych kridcl, tedy pomerne
jedna z velikych.
V3ivojovd rostlina neni znama, jest to asi hrugka, soude dle pribuznosti
s Ps. pyri, simulans etc.
Zfiii,sob ivota neni znam, byla sbirana 4. XI., tedy asi prczimuje.
Larvy jsou ncznamy.
Paelnosta vyskyt: znam celkem 3 kusy, 2 9 a 1 d, leg. L. Lombard
coll. Dr. L. Melicha r, Brno.
Zemepisno rozWeni: znamo jest jedine nalezigte Serres, Hautes Alpes,
Francie.
P o z n a m k a. Popis rrnij sdelan byl dle svrchu uvedenych ti-i
jedincti. Ps. bidens jest velmi blizka ku Ps. pyri i kridlem i samnmi klegtem1,
rnyslirne-li si zakon6eni techto u pyri vytakne a do predu ohnute, i tvarem
9 genitalniho nanku, ktery nazna.6uje jiz nahore lalokovite rozgireni
a vykrojeni okraje pro pyri talc vyznanle. °many Ps. bidens jsou tedy
primitivnejgi, ony Ps. pyri daji se z techto velmi dobre odvoditi gradaci,
bud vetgim zuknim, vytakrilm, bud vykrojenim.
V.
21
Literatura a synonymie.
K.,
Nove
zvesti
o Psyllach, Acta Soc. Ent. 13oh., Praha 1907.
bidens Suit:
bidens idem, Uvod do studia druhii r. Psylla etc., Wst. Kral. (esk. U6. Spol.,
Praha 1910.
bidens 0§anin B., Verzeichnis (Nachtrage), St. Petrograd 1910.
bidens Obanin B., Katalog der pal. Hemipteren, Berlin 1912.
bidens A u 1 in a it n G., Psyllidarum Catalogus, Berlin 1913.
22. Psylla horvathii
u 1 c 1913.
(Tab. XXI., Fig. 1.-5.).
Hlava. —Temeno ploche, vzadu stejnornerne, melee vybrane, 0.46 mm
mezi oCirna giroke,-0.22 mm ve stredni care dlouhe, zadni oCka tesne v zadnich rozich, predni rohy viiiene a mime dolii sklonene. Tykadla 1.10 mm
dlouha. Ktdele lelni jsou pouze 0.18 mm dlouhe, ze giroke base nal& stejnornerne dame, na vrcholu tupe, mime doliI sklonene o parallelnich osach,
chlupate. Zbarveni: podklad temene jest Z"lutobilST, kresba 6ervenohneda,
rozlehla, ohrani6ena, tykadla 'luto6ervena s nahned13imi konci a zcela
6ernohned3imi poslednimi dvema 6.1anky ; kaele celni 'ilutohnede, u base
a pod vrcholem Berne nahnedle.
Thorax jest zbarven podobne jako hlava ; 'ilutobiVr az svetle6erver47
podklad, C'ervenohnecla az e,ernohneda ohranii!ena rozlehla kresba.
PPedni laidlo jest 2.50 mm dlouhe, 1 mm jest nejvetgi girka na za6atku
zevni 1/3; konec jest zaokrouhle4, predni polovina oblouku jest kratgi
a krivejgi nei zadni, vrchol spada do poloviny m. cell. Rs. 2ilky: C
Sc
jest silna, skoro stejnornerne obloukovita, predni okraj stigmalni skoro
rovnST, R 1 samostatne vyvinuty, konci nad inserci Cu 1; Rs jen mime
ye stredni 1/3 do predu vylinutS7, celkem s osou kridla rovnobe'l:q, konci
nad inserci M 1 + 2, M stejnomernZ., obloukovita, konci za inserci Cu 1,
M 1 + 2, M 3 + 4 delgi mime obloukovita, Cu 1 obloukovitSr v zevni
1/2 rov4. Zbarveni ilek jest eervenohnede, ve vniti-ni polovine kridla
svetleigi; zebra jsou 6,ernohneda, v zevni polovine silnejsi , ye vnitrni tend.
Stigma jest blanite, jernrirni ostny huste pokryte, dosti giroke, dlouhe,
u konce ponenahlu zil*.ene, a zakourene. Blanka jest jernna, cira, jen east .
jeji jest zakourena u zevniho konce sut. an. (gpieka klavu). Ostny:
povrchove ostny jsou vyvinuty pouze v cell. Cu a to stoji jegte ye velmi
nepravidel4ch etvercich a koso6tvercich, znaZne fidce od sebe
na
0.06 mm), podel predni strany, pole pak jde girokS7 °stria prostST pruh ;
v ostatnich polich chybeji ostny zapina. SpodinovS7ch ostnii neni vCibec.
Marginani skupiny ostr% vyvinuty jsou v cell. Rs, M, M 1 + 2, a Cu 1,
jsou nizke, sotva 1/3 delky M 1 + 2 dosahujici, irzke na jednu 1/2 girky
pole, obrysu skoro.giroce ellipsoviteho.
Zadni
obvykleho tvaru, nahned1S7ch 'Zilek a zakourenou cell. A.
Nohy jsou . 1-uto aG (:ervenohnede, stehna zvlagte zadni s 6ernohned3imi grnouharni.
V.
25
Zadek eervenohnedy az eernohnedy, spojivka karminova..
d Konec tela. — Genitalni segment se strany jest 0.18 mm vysoky
a 0.25 mm dlouhy, nahore mirne vpukly, vzadu utnuty, do zadu dole
obloukem omezeny ; chlupy rozptylene, barva eernolmeda. Kopulaeni
kldte: se strany jest jednotliva vetev prima, 0.15 mm vysoky, uprostred
vYgky nejgirgi t. j. 0.05 mm, vzadu jen zcela mime vypoukla, skoro rovna,
vpredu znaene vypouklejgi, vne mime vyduta, v horeni 1/3 ku konci
zUend, konec jest nahore ze zadu do predu zaokrouhlen a do predu ostrouhle
Shora: stejnornerne se zir`iujici vetevky sklaneji se ku care
stredni a new ku predu, a konci dverna stejnymi kratkymi, kuklovitymi
zubci; tyto jsou dohromady i s mezizarezem jen 0.025 Mtn giroke. Ze zadu:
u base nejgirgi vetevky se zUuji, zejmena znaene v posledni 1/3 vygky
zevni obrys jest skoro dokonale kruliovity, vnittni jest podoby Uzkeho 0,
uprostred mime s obou stran vpukleho. Chlupy hojne, rozptylene, zejmena
na vnitrni strane a zadnim obrysu. Barva ?ilutohne.dzi, zubce jsou L'ernoImede. AndlnI segment jest 0.10 mm giroky, 0.35 mm vysoky, priory, s mime
do zadu ohnutym koncem, ktery jest rovne ufaty ; rozptylene chlupaty,
Velikost: 3 mm.
9 Jest neznama..
Bionomickd data jsou neznama..
Zemepisne rozglieni: Hungaria, Szent-Gyorgy, (Pregpurk, Pozsony),
leg. Horvat h, coll. Museum Nationale, Buda.pegt.
P o z n a m k a. Druh tento poslan mi byl laskave panem G. H o rv a t h-em, reditelem Narodniho Musea v Budapegti ureeny jako salicicola
oerst e r, ye dvou jedincich
Ps. Horvalhi vynika blizkou pribuznosti ku Ps. pyri, simulans a zvlagte
bidens u 1 c, od kterei, posledni se ligi tirn, e na kridle v polich nema
na•zakourenou gpieku klavu), a ni simi, girgimi skupinami ostrth
stinu
arginalnich;
d kopulaehi klegte jsou se strany znaene ugi. (0.08 mm,
m
0.05 mm), jen mime vydute, nikoliv ygak soudkovite, s koncem shora povlovne zaenYm a dvema.stejne kratkymi zubci opatrenYm, kddto u biclens
predni zub jest znaene delgi a oba, v cacti mnohem girgi nO, a nagi nove
sp. (0.04 : 0.025 mm) ; zarez mezi zubci ti bidcns jest uzounky, gterbinovity,
u horvdthi trojulielnikovity, a vchodu jako base zubcri stejne giroky.
9 nine' bohUel znama nevi, snad i to se najde jegte dosti odlignyeh znakfl
v ustrojeni konce tela a Astrojich kladelkovych.
Literatura a synonyme.
salicicola H o r vat 11, Suplementum ad faunam Hem. Hungariac, Ann. Mus. Nat.
Hungarici, Budapest 1907, pag. 505.
u 1 c, Zur Kenntnis einiger Psylla-Arten aus dem ungarischen NationalMuseum in Budapest, ibidem 1913.
V.
26
23. Psylla Vasil'evi n. sp. S u 1 c.
(Tab. XXII., Fig. 1.-10.).
Hlava. —Tone. no jest vzadu mime, stejnomerne vykrojene, a 0.37 mm'
giroke (s oi.<.ima 0.60 mm), ye sttedni Cafe 0.17 min dlouhe, s mime protahnuVrni a na konci zaokrouhlenSuni ptednimi rohy. Tykadla jsou 0.80 mm
dlouhe. Ku,Ule eelni jsou jen 0.14 mm dlouhe, Ciste kuzelovitcho tvaru,
o rovnobe'inSrch osach, mime dolt\ sklonene, rozptSdene chlupa.te. Barva:
temeno souvisle 6ernohnede zbarvene, jen na ptednim okraji a kolem
zadnich oci beloMute, tykadla beloLuta, jednotlive selanky jsou na koncich
nahnedle, posledni dva jsou zcela 6ernohnede ; kuiele CelnI jsou zcela bile,
slabe naIloutle.
Thorax. Prothorax ma gtit zcela b4nebo slabe zazloutly, mesoscutum
jest Mutobile s rozlehlou 6ernohnedou ohraniCenou kresbou ; pleury a spodek
jsou 13.Z.,cloMute.
Piedni kridlo jest 1.90 mm dlouhe, nejvetgi gitka jest na zaCatku
zevni ttetiny a mei 0.90 mm. Ptedni okraj ktidla jest mime obloukovitS7,
konec lctidla jest skoro stejnomerne zaokrouhlenST, vrchol leM prave v polovic
m. cell. Rs. 2ilky: C
Sc jest skoro rovna, R 1 jest vyvinut samostatne,
v ur6ite vzdalenosti od ptedniho kraje stigmalniho, s nirn'i se ponenahlu
sbliZuje az sp1S7v6. nad Ustim M 3 + 4 ; Rs prochazi stejnomerne s osou
ktidla, jest mime -v1novite prohnut a Usti nad inserci M 1
2 ; M jest
kratka, stejnomerne obloukovita, kon6i nad zaMtkem zevni 1/3 m. cell.
Cu 1; M 1 + 2, M 3 + 4 jsou dosti dlouhe, mime prohnute ; Cu jest rov4,
kon6i prave v 1/2 mezi klavalnim marginalnim kloubem a inserci Cu 2 ;
Cu 1 jest znaene prohnutS7, v zevni polovine rov147. Barva Nick jest Me&
naMoutle bilk "zebra jen zcela vlaskovite nahnedla ; konec A 2 a ptilehla
k ni Cast klavalni blanky jsou syte e,"ernohnede tvotice polomesRaou
skvrnu. Blanka jest 'dira, az na prave popsanou skvrnu. Ostny: povrchove
ostny pokrvaji vgechna pole ; vedle Mlek nechavaji giroke ostny proste
pruhy, ku kraji jsou v cell. Rs, M 1 + 2, M a Cu 1 ziaeny, v cell. R 1 zevniho kraje vUbec nedosahuji; krorne toho slugi podotknouti, ze skupina
ostnii v cell. C
Sc jest vithec jen male a centralne laid a potom, ze
ostnita pole v cell. R1 a Rs proximalnim smerem se ponenahlu ziduji
az mizi. SpodinovSich ostnii neni ; marginalni skupiny jsou vyvinuty v cell.
Rs, M a Cu 1, jsou tak giroke jako povrchova pole a dosahuji 2/3 delky
M 1 + 2.
Zadni kridlo jest ze zadu do ptedu zaokrouldene se zakoutenn
polem analnim.
Nohy jsou Mutobile. •
Zadek ma tergity svetle Mute, hnede skvrnite a to tak, ze prvni tri
&Inky maji hnedou rozplizlou skvrnu uprostted, nasledujici tti po parovite
skvrne postranni; skvrny na 6. tergitu jsou nejrozlehlejgi.
V.
27
d' Konec tela. — Genitalni segment jest se strany 0.18 mm dlouhy
a tolika' vysoky, do zadu dole zgokrouhleny, nahofe mime vinity, mime
rozptylene chlupatY, Ilutobily. Kopulaeni kldte: jednotliva vetev se strany
jest 0.10 mm vysoky, celkem piima , v dolni tfetine nejgirgi, doh' rnene,
nahoru vice zukna, vzadu s rovnym skoro obrysem, vpi-edu dole silne
vypoukla, nahofe vpukla ; na vrcholu ze zadu do pfedu zaokrouhlend a zde
kratce osti-e vytalend. Shora: veteyky se stejnornexne ponenahlu zuZuji
a konci dvema zubci, mezi nima jest tupoUhly vykroj ; oba zubce jsou
konicke, na vrcholech mime zaoblene ; zadni zubec jest vgak hmotnejgi
ptedniho, ktery jest zase ponekud na ven a do pfedu vyvracen. Ze zadu:
giroke vetve se ponenahlu ku konci ziauji a kone'i dosti osti-e; zevni obrys
sevi'enYch klegti jest kruhovity, spige trochu girgi nez vyggi; obrys jest
Uzce gestinhelnikovity. Chlupy jsou rozptYlene, zvlagte hojne a dlouhe na
zadnim vnitinim kraji. Barva ''lutava, zubce 6emohnede. Andlni segment
jest 0.25 mm vysoky, a 0.09 mm giroky rovny, mime na konci do zadu
ohnutY, hojne chlupaty, barvy
9 Konec tela. — Andlni segment shora kratce klinovity, na konci kratce
se stran setnuty a na gpiece zaokrouhlenyr. Na praeparatech 0.47 mm dlouhY
a 0.15 mm vysoky; horni obrys pod anusem mime vpouklY, pak rovnYr,
konec zaokrouhleny, zoban tvoii asi 1/3 deLky, jest dole mime vypoukly,.
u kofene ma vYkroj ; basalni east elanku jest mime chlupata, na hrbigti
jsou 4 dlouhe chlupy, dale na zobanu pod hornim okrajem dalgi 4 stfedne
dlouhe pesiky ; horni okraj s jemnymi chloupky ; koneeek mime chlupaty;
ostny zaeinaji na zobanu 0.15 mm od konce, tvai asi 12-13 prienych
fad o 1, 4-5 ostnech; ostny jsou kuMlovite, ostie vytaiene. Anus jest
0.20 mm dloully, kolem s uzavi-enym pasem o dvojirn uzavfenern kruhu
otvfirkit voskovYch naz; kolem jest vene6ek malych chloupkti. Genitalni
segment meici nahol.e 0.35 mm, a jest rovnY, pled koncem mime vpukly,
dole 0.28 mm a stejnomerne vypouklY, vpfedu 0.25 mm a do pfedu Uhlovite yypoukly ; ba.salni east jest ve stfedu svem mime chlupata, odtud
pod hornhn okrajem a pii dolnim tahne se do zadu i-ada delgch chlupn ;
ostny stejnotvare s onemi na 6.1anku anahilm jsou asi pc) jednom v fade
a jest jich asi 12; zoban jest mime nahoru zahnutyr a neni odsazen. Zan/
pocky), kladelkove jsou do zadu n'eco zUeny, na konci zaoblene mate, nepfesahuji konec genitalniho elanku; jsou vzadu nahote jemne podel naertane a u base ostenky pokryte. Zevni kladelko jest v na.d1Viti jemne koso6tvercovane, v podligti jemne podelne na6.rtane, 1Ma s li4enkou talmou
se sti-edem dosti silneho tela, ktere se vzadu nahle IVE v nahoru ohnutou,
silne chitinisovanou koneCnou Cast, s pi-gpie`atelynn koncem a zejkern na
spodni strane. Vnityni kladelko ma koneimou cast seka&oviteho tvaru,
jejii hofeni obrys meri 0.10 mm delky. Zbarveni obou konee'n3ich elanku
ilutave, kolem anusu a na koncich nahnedle.
Velikost 2.50 mm rnei-eno ku konci slokrich kfidel.
Lvtici rostlina: hrugka; doba sberu: 15. VI. 1913.
V.
28
Zpilsob 5vota a larvy nejsou znasny.
VYskyt: nagla se jenom jednou, ve 3 kusech.
Geographicke roz§ifeni: Turkestan (Tagkent).
P o z n a m k a. Velice zajimavou tuto Psyllu jscm obdrel od p.
Ivana Vasil'eva z Petrohradu se svrchu uvedenYm udanim o nadezigti
a rostline, na ktere byla sbirana. Morfologicky path tato nova Psylla
nejblae ku Psylla bidens Sulc a Horvdthii Sulc ; od obou rozeznava se uZ"
mengi velikosti, svyni napadnym zbarvenim, dale lig se ocl obou soaasne
oostnknim kfidla a od bidens zvlagte tim, ze blanka ki-idelni jest 6ira.
klegtk jsou tak azke (gtihle) jako u Horvdthii, ale zakoni..'ujici zubce
nejsou stejne a stejnosmerne, nyba piedni jest slabgi a trochu yen a do
pfedu vyvraceny. Dovoluji si dedikovati tento novy zajirnavy druh jeho
objeviteli p. J. Vasil'evu v Petrohrade.
Literatu ra.
u 1 c, Nove zvesti o Psyllach, (,asopis 6. ent. spol. v Praze 1907.
u 1 c, Zur Kenntnis einiger Psylla-Arten aus dem ungarischen National-Museum
in Budapest, Annales Musei Hungarici, Budapest 1913.
24. Psylla costalis F 1 o r 1861 = pyrastri L o e w 1879.
(Tab. XXIII., Fig. 1.--- 10.).
Hlava. —Temeno jest 0.23 mm dlouhe, 0.45 mm giroke, vzadu stejnomerne vykrojene, piedni rohy ziaene, zaoblene a dolfi ohnute. Tykadla
1 mm dlouhlt. Ku!e'ele telni jsou ze giroke base ponenahlu vytwiene, na
konci zaoblene, vice merle divergujici, celkem v rovine temene laid, tedy
velmi malo sklonene, 0.20 mm dlouhe, huste chlupate. Zbarveni u nevybarvenych: zakladni barva temene svetlezelena, na spodink kuelii rozplizla,
neureita kresba temene okrovE-; 'Zluta (cf. costalis F 1 o r), pozdeji az lin6c1a
i hnede fialova (cf. nobilis M. D.) ; u vybarvenych: zaklad oranovY az
cihlove erveny, kresba eernohneda (na temeni e'asto podobe ohrani6enych prulin nebo sit-N/1- n), base a gpi6ky kuzeli, tykadlove eigky 6ernostejne jako stiedni cara temene a jeho pfedni kraj.
Thorax jest zbarven obdobne, pi- evlada celkem rozlehla, vyvinuta
kresba, ze zakladni barvy jest mak) videti; spodek jest 6ernohnedY, Mute
a e'ervenolinede skvrnity.
Predni kPidlo jest Azke, 2.50 mm dlouhe, nejvetgi giika obnagi 1 mm;
konee ki'idla jest stejnoxnerne zaokrouhlen, predni polovina oblouku jest
jen nepatrne ploggi, vrchol naiad se v polovici m. cell. Rs. Zilhy: C
Sc
jest ploggi, stejnoxnerne obloukovita, pi-edni kraj stignialni jest samostatni.'s.
vyvinutY, skoro roVny, R 1 upine samostatny, kon6ici nad polovici m.
cell. M ; Rs jest skoro rovny, jen nepatne ye sti-edni 1/3 do pi-edu prohnutY,
M stejnomerne obloukovita, kond nad za6atkem zevni 1/3 m. cell. Cu 1,
V.
29
M 1 ± 2, M 3 + 4 mirne prohnute,
Cu 1. v zevni polovine rovny. Zbarvenl
zilek jest u nevybarvencu wale zelene, pozdeji zilky Imednou, Mayne
v zevni polovine kfiella; u jedincu zcela vybarvenych jsou R M
R svetle Mutohnede, ostatni inky temne sienove hnede. zebra az na
R M ± Cu a R jsou silne giroce a plynule eernohnede zbarvena tak, ze
dodavajf Elkam.razu velmi tmaveho zbarveni; C Sc jest velmi jemrk,
tmavohnede vroubena. Stigma jest giroke, dlouhe, blanite, konci nad 1/2
in. cell. M; jest zakoufene. Blanka jest eira, jemna. Ostny povrchove jsou
ye vsech polich, nepfistupuji az tesne ku .",ilkam, ale jsou to
stejnomerne ostny proste pruhy ; v cell. R 1 picistupuje z casti skupina ostnii
ku kraji, v ostatnich krajovych polich jsou u kraje skupiny se stran setnuty ;
k zadni polovine R 1W -I- Cu pfistupuji ostny tosne bez ostnu prosteho
pruhu; ostny stoji ve etvercich a kosoetvercich na 0.02 —0.04 mm od sebe.
Spodinove ostny jsou piitomny pouze jako malt' Asek v nejzevnejgi cacti
c. R 1. Margindlni skupiny jsou pritomny v cell. Rs, M, M 1 -H 2 a Cu 1,
jsou tak giroke, jako skupiny ostnn povrchovych a pfesahuji o neco polovinu
vYgky M 1 + 2; ostny jejich jsou spore a hrugkovite podoby.
Zadni lePidlo jest pramerneho obvykleho rodoveho typu, ma hnede
zilky a slabe nahnedle pole analni.
Nohy jsou Mute az eervenohnede, konce tibii jsou tmavg, stehna
az eerna.
Zadek u nevybarvencil zeleny, pak objevuji se na platech Mute al
fialove line& podelne skvrny, u vybarvenYch jsou sklerity vignove hnede
az eerne, Azky zadni okraj tergitil a spojivka jsou indicky Mute. (d) nebo
rude (u 9).
Konec tela. — Genitcilni segment se strany 0.18 mm vysoky a 0.20 mm
dlouhy, do zadu a doln stejnomernym obloukem omezeny, rozptylene
chlupaty, barvy vigilove hnede. Kopulegni klate: jednotliva vetev se strany
jest 0.18 mm vysoky, dole uzsi, v prostfed vygky nejgirgi, 0.09 mm, pak
zvolna se nzi a kond vpicdu a vzadu dvema vybRky, mezi nimiZ jest
hlubokY, 0.04 mm giroky vykroj, tedy ne nepodobna zouvdku; pi edni vybUek jest 0.03 mm girokY, 0.06 mm vysoky na konci stejnomerne zaokrouhlenY, vybeZek zadni jest nzky, neco delsi, na konci zagpkately, oba jsou
ku sifedni care sklonene ; pi- edni obrys jest neco vpukly, zadni vypouklY.
Shora: zakoneeni *alit° vybe'iku jest hladce zaokrouhlene, vSibUklc,
zadni jsou °Ate spicate ; neni :'z'adnS7ch vnitrnich zubn. Ze zadu jest vetevka
skoro v celem prUb6hu stejne giroka ; pi-edni. vy7bZ.";&-k jevi se v perspektive
j ako velmi zlr, zadni vi- etenoviqm, u base znIenm, na konci zagpi6atelym;
zevni obrys semknutYch klegti jest stejnomerne 0, vniffni dole zaSpieatelY,
na strankh vboL'eny, nahoi'e v arabskY oblouk sklenuty; v obou klegtich
nahofe hluboke vykroje. Chlupy rozptylene, na zadnim okraji hojne a
dlouhe. Barva eernohneda. Ancilni segment jest 0.25 mm vysoky,
s koncem mime zaenym, 0.10 mm siroky, rozptylene huste kratkymi
chlupy pokryt3i.
V.
30
Q Konec Vela. — Ancilni segment shora jest kratce klinovity, na konci
dlouze se stran setnuty, se zaokrouhlenym koncem. Na praeparatech v louhu
vyvarenych a glycerinu montova.nych eini deka horniho obrysu 0.65 mm,
gifka basalni easti 0.20 mm ; pod anusem jest horni obrys rovny, hrb jest
sotva znatelny, 141 zobanu jest hladky, mime prohnuty, zvlagte a kof-ene,
koneeek jest nee° zdufely a zcela zaokrouhleny, dolni obrys zobanu jest
rovnY, vYkroj basalni jest dlouhy, melky ; zoban sam jest u kofene nejuZ"gi,
e.irri dale do zadu se girl., eini celkem asi tfetinu cede delky elanku. Chlupy:
pod anusem vetgi rozlehlejgf skupina asi 18 chlupu, na hrbu neco mengich
chlupir a 3-4 velke dlouhe pesiky, je v poetu 3-4 dale jegte shledavame
pod kylem zobanu; na hornim obrysu mnoho kratkych jasnych chloupku,
koneZ..'ek clokola chlupaty. Ostny zaeinaji ihned za prvnim pesikem hrbu,
zaujfmaji celou stranu zobanu, jsou celkem fidce a v neladu sestaveny,
tvoi- ice asi 20 pfienych fad po 2-3-4 ostnech; jsou podoby komcke
dosti dlouhe a ostre, vzadu pak tupe a kratce konicke. Anus jest 0.20 mm
dlouhy, kolkolem s uzavl-enym chitinovym kruhem o dvojitych otvarcich
voskovych 'Zlaz a veneekem chloupkir. Genitalni segment jest do pfedu
mime alovite vytaleny, 0.26 mm vysoky, nahofe pied koncem dlouze
melee vykrojeny a 0.45 mm dlouhy, dole mime vypoukly a 0.36 mm dlouhy ;
konec ostroaly, gpieaty, miine vytaIenY, stf-edni east plochy elanku
a dolenf okraj huste dlouze chlupaty, na poslednim jsou chlupy zvlagte
dlouhe, pod hornim okrajem zobanu 5-6 konickYch ostrYch ostnu. Zevni
pochvy presahujf elanek genitalni a nedosahuji konce analniho, jsou vzadu
gikmo shora dolil do pi- edu setnute a zaokrouhlene, na basi gupinovite,
v prosti-ed jemne vinovite, na konci pock]. naertane. Zevni kladelko ma
telo 0.25 mm giroke, s ligtou a ligtenkou jdouci stfedem, k hornimu okraji
konce, ktery jest mime nahoru ohnuty, na konci zaokrouhleny, dole se
zejkem, silne chitinisovanY ; nadligti jest jemne kosoetvereekovane, podligti jemne berankovitZ.s. naertane. Vnitini kladelko ma tvar trojnhelnikoviteho sekaeku, konec utnuty, ligtu na dolenim okraji s pupiekem. Zbarveni:
oba koneene elanky tela jsou tugove eerne, koneeky mohou byti eervenohnede.
Velikost 3 mm.
Vjg;ivnci rostlina: Pyrus malus L., (L o e w).
Zpilsob Nvota: piezimuje v dospelexn stadiu, z jara kopula a kladeni
vajieek ; mlade larvy sedi na spodine listn jabloilovych ani'i by je nejak
deformovaly ; koncem i.c.ervna objevuje se nog elospely hmyz, ktery se
rozleza po koniferach; vYznasenYrn jest u na.geho druhu pomala zinE.na ve
zbarveni a pozdni vybarveni tak, Z'e jegte z easneho jara nachazeji se jedinci
malo vybarveni, vlastne nedobarvenf, coi zavdal.o i pfieinu k mnohym
jeji synonynnun.
Larvy popsal spolu s dospelyrn hmyzem dosti podrobne L o e w 1877.
Poeetnost: celkem se najde jen jednotlive a fideeji.
v.
31
Zemepisne rozWeni: Austria, Bohemia, Helvetia, Gallia, Rossia,
Krim, Livonia, Fennia (sub chlorostigma L o e w).
P o z n a m k a. Popis xnuj sdelan byl podle typil L o e w-ov3ich
Ps. pyrastri L o e w, nyni v c. k. Dvornfm Museu ve Vidni. Typy ty souhlasily Apine s jedinci, ktere Duda a ja jsme chytili v Cechach.
Typicke exemplary F 1 o r o v y Psylla costalis F 1 o r (k. k. Hofmuseum Wien ; Carniolia, Laibach, costalis det. F 1 o r, type ; costalis det.
Loew; 9 et (3) jsou die meho podrobneho zkotimani zelena nevybarvena
Ps. pyrastri Loew; toliko se neshoduje popis d kopulaenich klegti,
o kterSrch u costalis E 1 o r pile: „Zange niedrig nor etwa 2mal so hock
wie breit, gegen die Spitze nicht merklich verschmillert" — kddto u pyrastri zakon'euje vetevka dvema vybezky, ktere sedi na giroke basi nahOte,
na pi-ed:nim a na zadnim rohu.
P11 autopsii F 1 o r-ovch typo shledal jsem, ze (-5 klegte byly plikryty
ve sve vrchni easti analnim elankem ; po rozineknuti a Aprave videl jsem,
ze F 1 o r popsal jen spodni east vetevky — svrchnf vSrbeAy jeho pozornosti
ugly — ale nyni se zjevily. Jest tedy d klegte identicka s pyrastri; stejne
hlava, kfidlo, a 9 konec tea jsou iipine shodne s pyrastri; rozdily ye zbarveni nejsou za.vak'r47mi, neb barva se meni stafirn jedincia neoby6ejne..
M e y e r-D ii r popsal r. 1871 Psyllu, kterou povaioval za n. sp:
pod jrnenem nobilis (Psylloden pg. 394). KrafounkS7 .popis jeho nestaei
na stanoveni specie a typy, ktere od neho obdeiel L o e w, byly timto
synonyinovany s costalis F 1 o r (bona, specifica sp. sec. Loew =-- pyrastri
Loew sec. Sulc).
PodrobliS7m vygetfenim dosed existujicich typo d i 9 (K. k. Hofinueum Wien, leg. M. D. nobilis, det. M. D. type, Helvetia, Burgdorf) jsem
se pfesvedeil, sZe se jedna o druh shodr4T s Ps. pyrastri; ani ki idlo, ani 9
konec tea, ani zvklAte typicke d kopulaZni klegte nenechavaji nas v nejmengfch pochybnostech ; dochovani jedinci
meli vD)6.'ilky klegte olinute
a plikrytc', anAlnim ilankern po seschnuti a tim pri revisi L o e w a klamali.
Loew -vid61 typy Ps. costalis Flor i ',robins M. 1)., pro nApadnou
shodu je synonyrnoval, ale pro zvlA:4tni raz zbarveni je uznaval za zvlziAtni
drub. costalis (1880, pg. 572 Mitthcilungen fiber Psylloden): „Die Typen,
welche ich zur Vera Bung hatte, zeigten in alien Merkmalen and sogar
in der Flirbung tine so vollkommene Ubereinstimmung, daB, im Palle
man ihre Etiquetten verwechselt hate, diet) Niernandem aufgefallen
fi
Revise uk(Lzala, ze se jedna vskutku o jedince jednotn6ho druhu,
ale ne o druh sarnostatn, nybrz o Ps. pyrastri L o c w, o d' klegtich a . ?
konci tela se Loew nezminuje,
jich nepraeparoval a tim mu identita
s pyrastri ugla.
P. costalis Scott 1882 jest pouh34n bezvkznanu47rn seznaincr4m
jmenem bez popisu, kter6 netteba brati v
V.
32
Nastava otazka, jak synonyrnovati ; popis F 1 o r ii v (1861) jest
starsi sice, ale tak klamr4T v nejdulditejgim bode (tota definici a klegti),
ze nebSlti nahodou zachovalSlch typo, nikdo nikdy by costalis neurn1;
popis Loewav 1871 jest mladg, ale tak pfesqm, 2e nelze specii neidentifikovati.
Pokladal jsem vedeckou literarni praci za cennejM pomfjejicih
a zamenitelneho typu, a podf-adil jsem 1907 i 1910 costalis F 1 o r. 1861 jako
synonymum ku pyrastri L o e w. 1871, ale v3iznamni dneni systematikove
v torn se mnou se neshoduji (Horvath in litt, M. 0. R e u t e r 1910, Oganin
1910) a haji prioritu jmena costalis, v cem jim mono ustoupiti, aby se
docililo nomenklatoricke jednoty.
Type chlorostigma L o e w. 1886, jest v Zool. Muscu v Helsingforsu,
odkud mi byl p. prof. J. Sahlber gem laskave zapajC'en ; i tento druh
jest typicka costalis a 3 klefte na obrazku provazejicfm diagnosu L o e w
nenakreslil spravne ; jedinec jest velmi nevybarvenST.
Literatura a synonymie.
costalis Flor G., Zur Kenntn. (1. Rh., Moskva 1861.
pyrastri L o e w F., I3eitrage z. Kenntn. d. Psyll., Verh. d. k. k. z, b. Ges. Wien 1877..
item idem, Revision d. pal. Ps., ibidem 1882.
item idem, Katalog d. pal. Ps., Wiener Ent. Ztg., 1882.
item idem, Jugendstad. d. Psyll., ibidem, 1884.
chlorostigma idem, Neue i3eitrage etc., ibidem, 1886.
pyrastri idem, t)bersicht d. Ps. v. Oest. Ung., ibidem, 1888.
nobilis NI e y e r-D ii r, Psylloden, Schaffhausen 1871.
pyrastri D u d a, Catalogus, Praha 1892.
costalis Edwards J., Hem. Horn. Brit. Isl., London 1896.
item P u to n, Catalogue, Caen 1899.
pyrastri item, ibidem.
costa/is Lamb er t i e M., Panne d. Psyll. etc., Bordeaux 1901.
item OSanin B., Verzeichnis, St. Petersburg 1907.
pyrastri idem, ibidem.
pyrastri S u 1 c, Nove zvesti o Psyllach, Ces. C. Spol. Ent. Praha 1907.
pyrastri u 1 c K., rIvod do studia r. Psylla etc. Vest. Kral. Cesk, Ue. Spol.,
Praha 1910.
costa/is Reuter M. 0., Charakteristik d. Hem. Fauna d. pal. Konileren, Acta
Soc. Fenn., Helsingfors 1908.
costalis Oganin B., Verzeichnis (Nachtriige), St. Petrograd 1910.
costalis OS' an in B., Katalog der pal. Hemipteren, Berlin 1913.
costalis A u 1 in a n n G., Psyllidarum Catalogus, Berlin 1913.
25. Psylla Zaicevi n. sp. 1915.
(Tab. XXIV.)
Hlava. — Tanen() 0.40 mm giroke, 0.20 mm ye stfedni ati-e
vzadu stejnornerne obloukovite vykrojene, pf-edni rohy ziaene a zaokrouhlene. Tykadla 0.85 mm dlouha, prvni dva elanky oran2ove, 3. a 4. nahnedle,
V.
33
ostatni smolove eerne. KOele eelni jsou jen o neco kratgi temene t. j. 0.17mm,
ze giroke base k tupe, zagpieatelemu vrcholu se stejnomerne ziliuli, malo
diverguji, malo se doll sklaneji; jsou huste chlupate. Zbarveni: zaklad jest
kresba oranoya, rozlehla ; lcuielc eelni jsou oraniove, na vrcholu
svetlejgi ai Mutobile.
Thorax jest v zakladni barve Mutobily, kresba jest oranovit, rozlehla
prevlada barva oran'i,ova.
Predni 13ridlo jest 2 mm dlouhe, 0.85 mm jest nejvetgi girka prave
uprostfed delky. Konec
stejnomerne zaokrouhlcn, predni i zadni
polovina oblouku stejne zalmuta, vrchol leii piave v polovine m. cell. Rs
Zilky: C
Sc stejnomerne obloukovita, na zaMtku nejsilnejgi, elm dale
distalne, tim slabgi ; m. stigm. jest samostatny, R 1 v celem prnbehu samostatny, konei nad zal..catkem zevni ti-etiny m. cell. Cu 1; Rs skoro rovny, Ye
stredni tretine jen malo do predu prohnuty, konei nad inserci M 1 + 2 ; M
kra.tgi, konei nad polovici m. cell. Cu 1, M 1 + 2, M 3 + 4 delgi, mime prosvetle ,lutohneda
hnute ; Cu 1 stejnomerne obloukovity. Zbarveni
'2.ebra jsou velmi vyznaena, vgude a intensivne giroce eernohnede zbarvena,
nekdy zastinuji i zabarveni ilek. Konec A 2 eernohnedy. Blanka
jemna, nekdy s neureitYmi gmouhovitynai gedoMutymi sting v zevni tretine
kfidla a podel sift. analis nedosahujici kraje a Hek; zevni konec zasuturalni
6-Asti cell. Cu intensivne zakoureny. Stigma blanite, pozvolna se zaujici,
kon6i nad zaeatkem zevni 1/3 Rs, tedy kratgi, zakourene, ostny pokryte.
Ostny povrchove stoji ve nvercich a kosoetvercich na 0.02-0.04 mm
od sebe a pokryvaji vgechna pole Upine, nevynechavajice bezostnych pruhn,
.Sc
pristupuji tesne ai k ilkam. Spodinoye ostny pokryyaji znpina cell. C
cell.
v
rozlozc
ostny
povrchovych.
Ostny
marginalni
pritomny
jsou
v
aR1
Rs, M 1 + 2, M a Cu 1, za.ujimaji asi stredni 1/3 pole a dosahuji sotva
1/3 delky M 1 + 2, jsou ridce rozsazene, makroskopicky nepostrehnutelne.
Zadni, kridlo jest obvykleho rodoveho tvaru a ma nalmedle
Nohy jsou artohnede a maji nahnedla stehna a tarry.
Zwick ma platy- thrtohnede a zcela eemohnede, s hnedymi gmouhami
spojivku a Azki‘ zadni okrajc plati) hrbetnich ZlutoeCrvene a eerveni‘.
d K011ee tela. — Gcrlitcilni segment sc strany 0.20 mm vysokY a
dlouhy, do zadu dolil stejnomernym oblonkem omezeny, horni obrys v predni
polovici jest rovnY ; chlupy ridk6, rozptYlene, barva Zlutoe.ervena, nahore
a vpredu scpiove zahnedla. Kopula6ni kleSte: jednotliva yetev se strany
jest prima, gupinovita, 0.20 mm vv solui, v doleni 1/3 ncjgirgi, pak ku stejnomerne zaoblenemu vrcholu mime z0,ena ; zadni i predni obrys mime
vypoukle, na zadnim obrysu na zaMtku horni 1/3 jest naelkY vYkroj ; za
vrcholem z vnitrni plochy klegti yyi5niva (vice rnene. dle seschnuti a orientace
klegti) smolove Cerny zubec, nahore vybranY, vpredu i vzadu mime rohovite vyt0,eny. Shora: zevni gupinovity konec jednotlive vetve jest stejnomerne zaokrouhlenY, z vnitrni strany kali& vetve (branche) vynika ze
froke base vyaelek, kon6ici polomesiatym zubcem, jeho'Z pfedni ostrj,
1'2 ozvavy: Roe. XXIV.
3
II. C. 5.
V.
34
roh hledi do pledu a nahoru, zadni girgi a zaoblenejgi (ae take kratce ostry)
do zadu a nahoru ; pfedozadni deka polomesi6iteho zubce jest 0.05 mm
Ze zadu: u base UM. v6tevka se povlovne do dvou 'Cretin vygkyrozgifuje ;
zde na vniftnirn obrysu vynika na giroke basi nasedly,pahledovniti- ohnutY
vyenelek S-ovite zahnutY, ku konci se zaujici a osife kon6ici (obrys pfedni
poloviny ptaka, dlouhokrkeho, kratkozobeho holuba) ; vY6nelek dosahuje
vygky gupinovite zevni 6asti konce vetve, ktera se jevi silne ziaena a na
konci zaokrouhlena. Chlupy klegti jsou rozptylene, zvlagte. dlouhe na
konci gupinovite 6asti. Zbarveni klegti Mutohnecle, polomesieity zubec jest
zcela eernY. Zevni obrys semknutych klegti jest dole se zaujici 0, vniti-ni
obrys pak laaelkovity, mimo to na vrcholu kali& vetve hluboky zaokrouhleny vkroj.
9 Konec tela. — Andlni elcinek shora jest tvaru dlouze klinoviteho,
zoban jest se stran setnuty, kone6ek zaokrouhleny a nahoru zahnuty.
Se strany na praeparatech jest 0.67 mm dlouhy, 0.17 mm v basalni e"asti
giroky, pod anusem melee vpukly, dlouhy, nizgi hrb, zoban tvoi i asi
tfetinu delky, jest povlovne vytaMny, ma hladky kyl, mime vypouklou
dolni strany, kone6ek trochu nadmuty, zcela zaokrouhlenY a nahoru ohnuty.
Chlupy hojne, dlouhe, na basalni easti rozptylene, 3 dlouhe silne pesiky
a nekolik mengich silnelgich na hrbu, pod kylem zobanu 2-3 pesiky, na
kylu a koneilu kol dokola mno'istvi kratkych ostrych svetlYch chloupkil.
Ostny zaeinaji na 0.30 mm od konce, stoji zprvu po 2, pak se mnoi a zaujimajice dolni 2/3 zobanu stoji po 5-6 asi v 26 pfi6nych fadach, jdouce
t6sne asi k dolnimu okraji; tvarem jsou dlouhe, osife vytaIene, ony na
sarnern konci nalioie sedici jsou zna6ne kratgi. Anus jest kratky, meni pouze
0.15 mm v pi- edozadnirn prumeru, kolkolem jest chitinovy tizavi-eny kruh
s dvouradymi otvarky voskovych Eaz a ve'ne6ek chloupky. Genitalni
segment jest tvaru trojaelnikoviteho, nahote 0.50 mm dlouhy a rovnY,
dole 0.40 mm dlouhy a vypouldy, vpfedu 0.35 mm dlouhy a do pi-edu mime
vypoukly ; zoban jest kratky, nevytaieny, ostny. Ostny stejne podoby
jako ostny andlniho elanku za6inaji pod hornim okrajem konce elanku
a stoji zde po 2-3 v pi-i6nych fadach, pak fidnou na 1 a kone6ne v prosti-cdni 1/3 plochy 61anku op'et zaujimaji dosti zna6nou plochu, ale stoji
1.1dce od sebe a vpfedu a nahofe se pozvolna rn6ni v ostnite chlupy. Nekolik
delgich chlupit stoji nad stfedni 1/3 rozlohy ostni:i a pokraeuji dale do
pi- cdu jako chloupky stale a stale meni, odtud jdou opet dolil a za ostny
a pod ostny az na zoban stavaji se postupem delgimi ai na dolnim okraji
jsou nejdelgi. Zevni q5ochvy dosahuji konce asi genitalniho Clanku, jsou vzadu
date zaoblene, u base gupinovite, v kone6ne ti-etine jemne podelne naertane.
Zevni kladelko: telo ma nadligti jemn6 kosonvercovane, podligti jernne
nartane, ligta jde stfcdem tela s ligtenkou k hornimu okraji konce, konec
se ponenablu zUuje a nahoru ohyba, jest sill-16 chitinisovany, kone6ek jest
zaokroubleny a ma na dolnim okraji zejk.
kladelko jest trojithelnikovite sekae'kovite, ma utaty zaoblenY konec a fizkou li.gtu, na dolnim
V.
35
okraji pupieek. Zbarveni: analnf clank jest 6erny, stied pod anusem jest
silutohnedY ; genitalni 61anek jest ilutohnedy, u base a na konci e'ernohnedy.
Velikost 2.50 mm, mefeno ku konci sloienych
Vyzivna rostlina jest neznarna (vrba?).
Zpasob kivota, larvy nejsou znarny ; sbirana byla od 15. VIII. do
1. IX. 1909; pravdepodobne tedy pi-ezimuje.
Geogralickg roz§ifeni: Sibii-,
Obdorskaja tundra, Karskaja
tundra, Tobolska gubernie, leg. F. Zajcev, asi v 15 kusech (9 i d).
P o z n a m k a. Material, ktery slouiil ku sepsani popisu teto n. sp.,
jsem obdr&l laskavosti p. F. Zajceva z Petrohradu, Zoologicke museum
Ca.rske Akademie Nauk.
Druh tento jest velmi tako v systemu zafaditi. Tvarem a kopula6nimi klegterni stoji dosti ojedinele ; snad jegte nejspige nekteryrni znaky
klegti blai se ku skupine nagich Psyll vrbovych, jako Ps. Dudai, saliceti
atd., kl-fdlem ma jiste vztahy ku Ps. Palmeni, se kterou take sou6asne
se vyskyta, alespoii p. Zajcev ji uvadi z tychi nalezigt.
Geld jeji organisace ukazuje, ie mezi ni a dnes znarnymi druhy bylo,
anebo najde se jegte nekolik druhn pfechodnich.
V.
K. U LC: Sp. gn. Psylla.
Tab. XIV.
e
e
Geni14. Psylla pyvi L. autorum. -- 1. Hlava shora, 2. Predni kIldlo. 3.
koputalni 61Anek s kopula6ni klet'iti a analni 61Anek se strany prave. 4. Ukoni..(etti
lanek a kleko ze zadu. 6. 9 Konec
la6nich kle41 shora a. ze zadu. 5. e
V
.Z.
shorn. 8. Ostny zobann 9 an. i.(.1Anku.
-Lela (analni a genitAlni .61Anek) so strany. 7. T .
9. Zevni kladelko. 10. Vnitrni kladelko. 11. Kladelkove pochvy.
Rozpravy Ceske Akademie. Vida II. roe. XXIV. Os. 5.
Wit
K.
Sp. gn. Psylla.
Tab. XV.
15. Psylla pyricola Foer s ter 48. -- I. fila.va shora. 2. Pi-edni
Kopulacni
3. d' Genitalni elanek, kopulaeni kleSte a analni 61anek se strany. 4.
Kopulaemi
kleSte
shora
(ukoneeni).
kleSte v odchylnem tvaru sesehlo se strany. 5. d
Genitzilni olanek a kop, kleSte ze zadu. 7. 9 Analni clanek shora. 8. 9 Analni
6.
a genitalni elanek Sc strany. 9, Ostny zobanu an. 61anku. 10. Zevni kladelko, 11. Vnitfni
kladelko.
e
cr,
Rozpravy Ceske Akadernie. Trida II. roe. XXIV. els. 5.
K. SULC: Sp. gn. Psylla.
Tab. XVI.
• 0
0•
0
o
0.
0
0
0
o
• •
• 0•
0
cl•
•
0
•o
•
• .o
0
0•
o •
0
.0 •,,
0
8
o
2
3
16. Psylla pyrarboris
u 1 c 10. — 1. Pi-edni kfidle. 2. Rozsazerd ostnfi pred-
nilio
17. Psylla vicina n. sp, 3. Piedni
Rozpravy Ceske Akademie. Vida II. rod. XXIV. eis. 5.
K. ULC: Sp. gn. Psylla.
Tab. XVII.
18. Psylla pieta F o e r s t e r 48. — 1. Hlava shora. 2. Predni kridlo. 3. 9
Analni idanek shora. 4. 9 Analni a genitaini 616.nek se strany. 5. Ostny 9 analniho
61anku. 6. Zevni kladelko. 7. Vniti-ni kladelko.
Rozpravy Ceske Akademie. Tfida II. roe. XXIV. cis. 5.
K. SULC: Sp. gn. Psylla.
Tab. XVIII.
19. Psylla pyrisuga Foers ter 48. — 1. Hlava shora. 2. Predni
3. Rozsazeni ostnii teho2. 4. d Genitalni clanek, kopula6ni klegte a analni elanek
se strany. 5. d Genitalni elanek a kopula6ni klegt'e ze zadu. 6. Konec d kopula6nich
klegti shora. 7. 9 Analni i!lanek shora. 8. 9 Analni a genitalni 61anek se strany.
9. Ostny zobanu 9 analnilm elanku. 10. Zevni kladelko. 11. Vnitl-ni kladelko.
Rozpravy Ceske Akademie. Vida II. roe. XXIV. Cis. 5.
K. SULC: Sp. gn. Psylla.
Tab. XIX.
20. Psylla simulans F o e r s t e r 48. — 1, Hlava shora. 2. Piedni kHdlo.
Genitalni
elanek, kopulaeni klate a analni Clanek s leve strany. 4. UkonCeni
d'
d kopulaCnich klegti shora. 5. d' Genitalni elanek a kopulaCni klegte ze zadu. 6. 9
Analni Clanek shora. 7. 9 Genitalni a analni Clanek so strany. 8. Ostny 9 anedniho
61anku ze zobanu. 9. Vnittni kladelko. 10. Zevni kladelko.
3.
Rozpravy Ceske Akademie. Thda II. roe. XXIV. Cis. 5.
K. SULC: Sp. gn. Psylla.
Tab. X X.
1. Pfedni kridlo. 2, 9 Analni 61anek shora.
u 1 c 07.
21. Psylla bidens
3. 9 Analni a genitalni 616,nek se strany. 4. Vnitfni kladelko. 5. VnorSi kla.delko.
kleSti shorn. 8. d' GenitAlni
6. Ostny zobanu 9 analniho olanku. 7. Ukoneeni
elzinek, kopulaiSni lcleSt6 a andlni 6litnek se strany love. 0. d' Genitalni 61anek a 1wklegt6 ze zadu. 10. Hlava shorn.
Rozpravy teskO Akademie. Trida II. roe. XXIV. cis. 5.
Tab. XXI.
K. ULC: Sp. gn. Psylla.
4
d'
u 1 c 13. — 1. Hlava shora. 2. Pfedni kfidlo.
22. Psylla Horudihii
Genitalni
elkinek,
kopulaiMi
klegt6 a andini 615.nek se strany leve. 4. Konec
cr
kopula6nich kick( shora. 5. .3 Genititini 61anelc a kopulaiMi kleSt6 ze zadu.
Rozpravy Ceske Akademie. Trida II. roe. XXIV. Os. 5.
Tab. XXII.
K. 8 ULC: Sp. gn. Psylla.
5
4
10
7
6
23. Psi,lla Vasil'evi n. sp. — 1. Hlava shora. 2. 9 Shora. 3. Piedni kfidlo.
4. d' Genitalni segment, kopuladni kle§te a analni dlanek se strany. 5. Ukon6eni
klegtf shora. 6. $ GenitaInf segment a kopula6ni kleAt6 ze zadu. 7. 9 AnaMi
dlanek shora. 8. 9 AnaInf a genitalnf 616,nek se strany. 9. Zevni kladelko. 10. Vniti-nf
kladelko.
Rozpravy Ceske Akademie. TIida II. rod. XXIV. dis. 5.
K. ULC: Sp. gn. Psylla,
Tab. XXIII.
24. Psylla costalis Flo r. 61. — 1. Hlava shora. 2. Ffedni kiddlo. 3. Rozestaveni ostnii na 1.6m.i. 4. d' Genitalni 6Ianek, kleSte a analnf elanek s 'eve strany.
5. (5 Genitaint 616.nek a kopulani klegte ze zadu. 6. 9 Analni. 61dnek shora. 7. 9
Analni a genitalni dlanek se strany. 8. Ostny 9 analniho elanku. 9. Zevnl kladelko.
10. Vnitfni kladelko.
Rozpravy Ceske Akademie. Tricia II. roe. XXIV. Cis. 5.
K. SULC: Sp. gn. Psylla.
Tab. XXIV.
25. Psylla Zajcevi n. sp. — 1. Hlava shora. 2. Pi-ednf klidlo. 3. d' Genitalni
segment, kopulabil kle§te a analtd &Ana s 'eve strany. 4. d' Kopula6M klegte shora .
5. d' Genitalni segment a kopuladnf kle§te ze zadu. 6. 9 Analni segment shora. 7. 9
Genitalni a analni segment se strany. 8. Ostny zobanu 9 analniho segmentu. 9.
Zevrd kladelko. 10. Vniti-nf kladelko.
Rozpravy deske Akademie. Trida II. roe. XXIV. eis. 5.
2
L
1 PI7i FISK
I 0. L1:-.E.1.;tyl:
0 FEB 23
NATURAL
HISTORY.
ROZPRAVY
01{- 17 A icADD1 GISAL FRA\TIS-ICAIOEFA
PRO VEDY, SLOVESNOST A UMEN1.
TNDA II.
(MATHEMATICKO-PRI.RODNICKA.)
ROC,NIK XXIV.
(1915.)
V PRAZE.
NA.KLADEM CESKE AKADEMIE CfSARE FRANTnKA JOSEFA
PRO VEDY, SLOVESNOST A UMEN1.
1915.
ROZPRAVY
C
S
EAME CISME FRA1\ TIS_IA I
/-N
PRO VEDY, SLOVESNOST A UMENi.
TIVDA II.
IE MAT ICKO-PkiRODN ICK A.)
ROCK la XXIV.
(1915.)
V PRAZE.
NAKLADEM USW,: AKADENHE C1SAltE FRANTISKA JOSEFA
PRO VEDY, SLOVESNOST A UMENL
191).
TISKEM ALOISA WIESNERA V PRAZE,
KNIIITISKARE CESKE AKADEMIE CISARE FRANTIgKA JOSEFA PRO VEDY, SLOVESNOST A UMENf
A C. K. CESKE VYSOKE gKOLY TECHNICKE V PRAZE.
Obsah XXIV. roaniku.
Michael Marhan, 0 vasomotorickych vlakaech v n. hypoglossus
a n. glossopharyngeus U iaby.
1
Josef HanuS" a Dr. Ant. filch, Pfispevek ke gravimetrii vizmutu
2
Josef Hanes a Milos K. Preis, Stanoveni sulfatoveho ionu vcdle soli
3
chromitych
Vojtech Rosic14, Petrograficke zpravy ze sifedoeeskeho massive zu4
loveho I. (S 1 tabulkou a 2 obrazci v textu)
Dr. Karel Stile, Pfisp evky ku poznani psyll. III. (S jedenacti tabulkami XIV.—XXIV).
J.
Kaplanovci, 0 refrakci, hustote a rozpustnosti etheru ve vocle
Dr.
6
a v solnych rortocich. (Sc 2 obrazy v textu.)
Graficke
i'egeni
dray
meteoru
pomoci
hodoDr. Jindiich Svoboda,
7
grafu. (S 5 obrazky a 2 tabulkami.)
Ph. Dr. Jan Beam, Kvantitativni nalez bacteria coli ve vodach pit8
nych
Jaroslav Janko, 0 elektromagnetickych kmitech koaxialnich valcii
kruhovych. (S 1 obrazcem V textu) .
9
Dr. Jaroslav Peklo, Studio o inaktivaci fotosyntheticke assimilace
a tvorby chlorofyllu. Cast IV. Etiologic panagovCtni. (S 5 litografovanymi tabulemi a 41 obrazy v textu.)
10
Vladni rada professor Vi'ncenc Jarolimek, Jak sestrojiti hyperboly rovnoosou ze Ctyr imaginarnych bodfi nebo teem. (S 2 obrazky do
textu vloienymi)
11
Prof. E. Volotek a ini. chem. J. Burda, 0 nitraci halogenacylovanych
anilinfi
12
Vladimir MaS'ek, 0 ploge sborcene, napinene osami ki-ivosti, prislugnymi
spolanemu bodu ur6ite. soustavy groubovic. (Se 6 vyobrazenimi v textu).
13
J. Sobotka, Ke konstrukci rovnoose hyperboly ze. 6tyr imaginarnich
bodfi nebo teen a o jedne vlastnosti svazku kOelosee'ek. (S obr.
v textu.)
14
Dr. techn. Zdenek BaMnt, Pi- ispevky k thcorii hrazi zdenych
15
Oslo
vlivu odstfedive
na rostlinne balky.
Dr, Bohumil Nemec, 0
(S 10 mikrofotografiemi v textu).
16
Uiitf
spektralnfho
fotometru
pri
interferenaiim
Vciclav
PosejPal,
Dr.
refraktoru Jaminove
17
Vciclav
Breindl, Studie 0 krevnich parasitech sladkovodnich ryb
Dr.
(Se 3 tabulemi.)
18
Dr. techn. Bohuslav Brauner, 0 titraci permanganatem v silne zdsaditem prostfedi
19
Rudolf
Hac a Dr. Karel ii.geti6ka, Stanovenf kyseliny fosforei<,ne
Dr.
zpilsobem molybdenanovm
20
Dr. B. Jegek, 0 johannitu jachymovskem. (Se 4 obrazci v textu
a jednou tabulkou.)
21
Dr. Vaclav Simandl, Piispevek ku primkov3im plocharn 4. stupne,
stanover4rm dvema projektivnimi involucemi na dvou mimobeimich pf- fmkach
22
L.
Kaplanovci, Krystalografie n'ekteryrch slou6enin kyseliny gluDr.
taminove a glutiminove. (Se 7 obrazci v textu.)
23
Dr. Jaroslav Pehlo, Studie o inaktivaci fotosyntheticke assimilace
a tvorby chlorofyllu. C,O.st V. a VI. (S dvema tabulkami a jedenacti obrazy v textu.)
24
RIC. K. Teige, Prfspevek k theorii Hertzovych yin na dratech .
25
K. gorawski, 0 jistych differencialnich invariantech systemn oby6ejnych differenciathfch rovnic druheho Padu
26
F. Slavik, Poznamka o lacroixitu. (S 1 obrazcem v textu.)
27
Dr. Olakar VodrcHlea, - 0 gkrobove pochve iapfku listov3.'/-cli. (Se 3 tabulkami a 2 obrazy v textu.)
28
Dr. Vaclav Simandl, 0 P4 plochach v souvislosti s prostorovymi ktivkami 4. stupne 1. druhu, plochami 2. stupne a harmonickymi
quadratickymi komplexy
29
K. 2orawski, 0 obloukovch elementech soustav plo§mich, ktere vyhovuji ur64m podmInkam
30
Dr. Bohuslav Hostinskji, Studio o odrazu svetla
31
Univ. prof. Dr. Juraj Majcen (Z5lifeb), Ugovani rovnovay Oitim
centridni projekce linearniho komplexu. (Se 4 obrazci v textu.) . 32
Prof. Dr. Alois Velich, 0 thermophilnich aktinomycetech se zvlagtnim
zrenfm k Actinomyces Spinac (n. sp). (Se 7 obrazy a tabulkou.) ................................................. 33
Dr. Radim Kellner, 0 slepencich ziteckych , nejspodnejgim horizontu
t'eskeho kambria. (S 8 vyobrazenImi v textu a 3 pPilohami.) 34
Prof. Dr. J. Deyl, 0 vyrvoji 6ivu zrakoveho u kostnatyrch ryb. (Se
3 tabulkami.)
35
Prof. Dr. J. Deyl, 0 vYvoji yzajemneho prostupu Club zrakovych
u ptakit..(Se 7 tabulkami.)
36
MUDr. Mawr Loser, 0 vyrvoji svalstva okohybneho u 61oveka
37
(Nslo
Dr. in. Jaroslav Charvat, Rozklad kyseliny hippurove. (S 1 vyobrazenfm a 2 tabulkami.)
38
Prof. Dr. Jaroslav Milbauer a Dr. FranWek Skutil, 0 zpracovani
kaolintl ielezem bohatych vubec, jaka i vyrobe kamencii hlinitYch ielezem chudyTch zvlagti.c. (Se ayilni tabulkami a jednfm
obrazem v textu.)
39
Prof. Dr. Jaroslav Milbauer a Dr. Frani. Skutil, U zpracovani kaolinti
?ielezem bohatych vnbec, jakoi i vyrobe kamencii hlinity'Th
lezem chudych zviagte. Dil II. (S 5 tabulkami v textu.)
40
Milos Kossler, 0 rozvojfch platnych pro funkci analytickou v danem oboru.
41
Celda Kloueek, Novinky z krugnohorskych vrstev-d1c,
42
T. Slavik, Chiastoliticke biidlice v okolf romitalskem. (Se 2 obrazci
v textu.)
43
Dr. August Zdeek, Methoda k ur6wani kapacity elektrometru. (Se
44
3 obrazy v textu.)
Prof. Emil Votoeek, 0 novem spusobu titrace iontu chloroveho (C1')
45
rtufnatym (Hg..)
Cyril r. Purkyne, Nastin tektoniky tfemogenskeho pohofi mezi Stra46
gicemi a Rokycany. (S mapkou a 1 obr. v textu).