zemědělské aktuality ze světa - Nastavit jako titulní stránku
Transkript
2001 Z OB SAHU Krátké zprávy Zemìdìlství ve svìtì Poznatky ze svìta Lidská výiva Zahradnictví Pøíloha 1 7 23 33 34 35 Slovensko poádá EU o pøíspìvek na prevenci BSE Krátké zprávy Vliv rozíøení EU na zemìdìlství Rakouska Možnosti inzerce naleznete na posledních stranách pøed pøílohou zemìdìlské aktuality ze svìta Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací, Slezská 7, 120 56 Praha 2, [email protected], v elektronické podobì pouze jako soubor PDF. Vychází mìsíènì, cena 23 Kè, celoroèní pøedplatné 250 Kè ISSN 1213-2896 Slovenská republika poádá Evropskou unii o uhrazení pøíspìvku na testování skotu na BSE. Poadavek pøednese ministr zemìdìlství P. Konco na nejbliím setkání zemìdìlských ministrù èlenských zemí CEFTA, které se má uskuteènit v záøí. V souèasnosti pracovníci slovenského ministerstva bilancují objem finanèních prostøedkù potøebných na realizaci veterinárních opatøení proti zavleèení a íøení nemoci BSE na Slovensku. Ministerstvo také bilancuje kody, které vznikají prvovýrobcùm pøi realizaci tìchto opatøení. Podle mluvèí ministerstva zemìdìlci vyèíslili vyí hodnotu ztrát ne ministerstvo, proto musí jetì jednat Komoditní rada pro maso a posoudit poadavky prvovýroby. Po dokonèení bilancí a jejich zhodnocení pøedloí Ministerstvo zemìdìlství SR materiál na jednání vlády, a to jetì do konce srpna. Pøíslib pøíspìvku ze strany EU zaznìl poprvé v Bruselu 21. èervna 2001. Pøedmìtem rokování byla smìrnice, která obsahuje povinnost testovat zvíøata starí ne 24 mìsícù v pøípadì rizikových a uhynulých kusù. Náklady na realizaci této smìrnice bude Unie èásteènì hradit èlenským státùm, a pokud by smìrnici aplikovaly kandidátské zemì, mohou rovnì získat pøíspìvek z fondù EU. Ro¾. Nov., 2001, è. 153, s. 1 (Jav) Studie rakouského Ústavu pro hospodáøský výzkum dospìla k závìru, e na jednotlivých agrárních produktech vyrábìných v Rakousku se projeví následky oèekávaného roziøování EU velmi rozdílnì. Zatímco pìstitelé hroznù a ovoce budou profitovat z vìtího trhu, pìstování obilovin, chov skotu a mlékárenský prùmysl budou muset poèítat s vìtím tlakem nabídky a cen. Integrace zemí SVE bude mít sice z krátkodobého a støednìdobého hlediska ménì rozhodující vliv na rakouské zemìdìlství ne mìl vstup Rakouska do Unie v roce 1995, ale dlouhodobì by vak toto rozsáhlé rozíøení EU mohlo ovlivnit rakouské zemìdìlství silnìji ne pøistoupení k Unii. V souèasnosti se ve støední a východní Evropì vyrábí a spotøebuje jen malé mnoství vína. Vstup tìchto zemí do EU, jeho následkem mùe být pøíznivìjí hospodáøský vývoj a rùst pøíjmù obyvatel, zpùsobí té zvýení odbytu. Z tìchto nových odbytových ancí by mohlo mít výhody rakouské vinaøství. Kromì toho zákaz vysazování nových vinohradù zakotvený v pravidlech vinaøského trhu EU omezí expanzivní monosti nových èlenských státù v tomto odvìtví. Pìstování obilovin v zemích SVE si tradiènì vyaduje mnohem nií náklady ne v západní Evropì. Po zaèlenìní sousedních zemí do EU budou rostoucí pøebytky obilovin tlaèit na rakouský obilní trh a souèasnì konkurovat rakouskému exportu. Tato situace vyvolá tlak na pokles cen rakouských výrobcù. Problémy nastanou také na trhu s hospodáøskými zvíøaty, masem a mlékem s omezením odbytových ancí pro rakouské produkty. Z krátkodobého hlediska sice budou existovat prodejní monosti pro vysoce kvalitní potraviny vyrobené v Rakousku, z dlouhodobého hlediska se musí poèítat se ztrátou podílù domácích výrobcù na rakouském trhu. Ro¾. Nov. (Vídeò, tasr), 2001, è. 153, s. 5 (Jav) Mezinárodní srovnání cen mléka Deficit agrárního obchodu Chorvatska narùstá Krátké zprávy Rozdíly v nákupních cenách mléka mezi Dánskem, Nìmeckem, Francií a Nizozemskem se v posledních letech zmírnily. Uvádí to dánské oborové sdruení mlékáren Mejeriforeningen Aarhusu ve výroèním mezinárodním srovnání. Dánská nákupní cena placená výrobcùm za litr mléka se zvýila v roce 2000 o 1,2 %, zatímco ve tøech srovnávaných zemích stoupla o 5,2 %, 2,6 % a 3 %. V Dánsku dosáhla prùmìrná nákupní cena 65,15 fenikù za kg mléka v pøepoètu na standardní obsah 4,2 % tuku a 3,4 % bílkovin. V Nìmecku a Nizozemsku byla prùmìrná cena 63 fenikù za kg mléka stejného standardu a ve Francii získali výrobci v pøepoètu 62 fenikù za kg mléka. Mezinárodní srovnání cen mléka zahrnuje jedenáct zemí, mezi nimi tøi mimoevropské (USA, Japonsko a Nový Zéland). Z evropských zemí zùstává ve védsku cena mléka na nejvyí úrovni 70 fenikù za kg. Ve Finsku byla cena o nìco nií, a to 67,89 fenikù za kg. Nejménì dostali zaplaceno za mléko výrobci z Velké Británie, a to 56 fenikù. Druhou èlenskou zemí EU s nejnií cenou je Rakousko, kde za kg mléka platily mlékárny v prùmìru 58,7 fenikù. Absolutnì nejvyí nákupní cena byla zaznamenána v Japonsku, kde zemìdìlci prodali kg mléka za 1,50 DEM. Naproti tomu na Novém Zélandu pøes zvýení ceny proti roku 1999 o 20,5 % byla nákupní cena abnormálnì nízká a ve srovnání s ostatními zemìmi nejnií, a to 33,5 fenikù za kg. V USA se cena placená farmáøùm za mléko pohybovala v prùmìru kolem 60,9 fenikù za kg. DLZ Mitt., 2001, è. 8, s. 8 Chorvatský zahranièní obchod se zemìdìlskými produkty a potravinami byl v roce 2000 opìt deficitní záporné saldo se zvýilo proti roku 1999 o 3 mil. USD (+1 %) na 281 mil. USD. Státní statistický úøad Chorvatska udává, e hodnota dovozu agrárních komodit klesla o 1,4 % na asi 687 mil. USD, hodnota exportu byla o 3 % nií a dosáhla celkem jen 406 mil. USD. Nejdùleitìjím dodavatelem zemìdìlských produktù a potravin na chorvatský trh byla Itálie s podílem 13 %, následovalo Slovinsko s 10 % a Maïarsko s 9,8 %. Hlavním odbytovým trhem pro chorvatské agrární produkty byla Bosna-Hercegovina (30 %), do Slovinska lo 19 % celkového agrárního exportu a do Federální republiky Jugoslávie 8 %. Ve zboové struktuøe exportu zaujímaly nejvìtí podíl tabák a tabákové výrobky, obiloviny, nápoje vèetnì alkoholických, masné a rybí produkty, ryby a dalí moøtí ivoèichové. Tìchto pìt skupin komodit se podílelo na celkové hodnotì agrárního exportu více ne 50 %. Export obilovin se proti roku 1999 zvýil 2,5krát. Struktura importu byla rozmanitìjí. Mezi dovozními komoditami mìly významnìjí pozici mléko a mléèné produkty, ivá zvíøata, výsekové maso, ovoce a citrusy, káva, èaj a koøení, zeleninové a ovocné produkty, nápoje (pøiblinì stejná hodnota importu jako exportu), krmiva, tabák a tabákové výrobky. Podíl obilovin na celkovém agrárním importu byl velmi malý (1,3 %). Nejvìtí pøírùstek proti roku 1999 byl zaznamenán u dovozu ivých zvíøat (+56 %). AgraFd. E. Eur., 2001, è. 223, s. 1930 Prùmìrná spotøeba alkoholu na Slovensku (Jav) (Jav) Podle oficiálních statistik kadý obyvatel Slovenské republiky vypije v prùmìru roènì okolo 10 litrù 40% lihovin. Do prùmìru jsou zapoèítáni vichni obyvatelé vèetnì dìtí, en, kojencù a abstinentù. Tento údaj vak pøesnì nevystihuje skuteènost, protoe podle odhadù Sdruení výrobcù lihu a lihovin se kromì oficiálnì sledovaného obchodu prodá za rok pøiblinì 15 mil. litrù alkoholu na èerném trhu, za který nikdo nezaplatil spotøební daò a daò z pøidané hodnoty. Stát tak kadoroènì pøichází zhruba o 1,6 mld. SKK. Základní pøíèinou rozsáhlého nezdanìného obchodování je výka spotøební danì, která je 250 SKK za litr 95% lihu a za finální výrobek se odvádí jetì 23 % DPH. Formy distribuce èerného alkoholu jsou velmi rùzné. Èasto se vyuívá fingovaného exportu do zahranièí, kdy se líh deklaruje jako látka, která nepodléhá spotøební dani. Neregistrované, ale technicky dobøe vybavené výrobny alkoholických nápojù získanou surovinu zpracovávají, naplní do lahví, okolkují a zajistí prodej. Nejèastìjími prodejními místy jsou stánky a tritì. Èasto se takový nezdanìný alko- hol prodává i v restauracích niích cenových kategorií. Kupující jsou zlákáni nízkou cenou, která zaèíná u 50 SKK za litr 40% destilátu. Takovou cenu není moné nabídnout pøi dodrování vech povinných daòových odvodù ani pøi nulovém zisku z prodeje. Je víc ne atraktivní vìnovat se obchodu s èerným alkoholem a nezøídka se k tìmto praktikám uchylují i legální výrobci alkoholických nápojù. Na daném stavu má vinu vedle nedostatkù daòového systému také neochota úøadù a ministerstev øeit tento problém. Podle odpovìdných kritikù souèasné situace na Slovensku je nutné, aby stát koneènì zakroèil, a u zavedením daòových skladù, pøes které by se distribuoval vekerý alkohol do prodejní sítì, nebo zavedením finanèních záruk pro subjekty podnikající v tomto oboru. Rezervy jsou té v kontrole podnikatelù, kteøí se zabývají produkcí lihu a lihových nápojù a zejména kontrole a pøísnými postihy obchodníkù s tìmito produkty. Ro¾. Nov. (TASR/OTS), 2001, è. 111, s. 2 Testování skotu na BSE v Chorvatsku Krátké zprávy Chorvatský ministr zemìdìlství Boidar Pankretiè prohlásil u pøíleitosti zahájení provozu laboratoøe pro rychlé testování skotu na BSE, e nemá obavy z rozíøení této nemoci do východní Evropy, protoe v Chorvatsku je riziko pøenesení BSE na domácí chovy minimální. Monitorování a kontrola skotu nebyla v zemi nikdy tak dobrá jako v souèasné dobì, a jde o import zvíøat nebo jatky. Podle posledních naøízení ministerstva jsou poráky skotu povoleny pouze v 54 registrovaných jatkách. Vechna poraená zvíøata starí ne 30 mìsícù jsou testována na BSE. V Chorvatsku dosud platí zákaz dovozu masa z vìtiny evropských zemí, který byl vyhláen na zaèátku letoního roku. Laboratoø pro rychlé testování skotu na BSE je situována v Chor- vatském veterinárním ústavu. Její vybudování stálo kolem 3,5 mil. HRK. Roènì má být testováno asi 4 000 kusù skotu, náklady na test jednoho zvíøete jsou 400 HRK. Vzhledem k vysokým nákladùm se jedná o jejich budoucí rozdìlení mezi vládu, jatky a zpracovatele. Vechno maso ze zvíøat testovaných na BSE musí mít úøední oznaèení s uvedením, e zvíøe nebylo pozitivní. AgraFd. E. Eur., 2001, è. 224, 226, s. 24, 25 Fekální vùz Joskin (Jav) (Jav) Nová øada fekálních cisteren Joskin je nyní vybavována uzavøeným okruhem hydraulického systému, který vyluèuje míchání oleje pøi pøipojování rùzných traktorù k tomuto pøívìsu. Tento systém rovnì zaruèuje dostateèný hydraulický výkon pro øezaèku kejdy nebo pro plnicí jednotku turbo. Pohon hydraulického èerpadla obstarává stejný vývodový a kloubový høídel, který se pouívá pro pohon vakuového èerpadla. V této hnací jednotce je rovnì i elektromagnetická spojka, umoòující, aby hydraulické èerpadlo mohlo pracovat samostatnì. Farmers Weekly, 134, 2001, è. 26, s. 57 () Uzavøený hydraulický systém Joskin Význam imprintingu v klonování Klonování vyuívající technologie pøenosu bunìèných jader je málo úèinný proces, ve kterém vìtina klonù hyne pøed narozením a u pøeivích jedincù se èasto projevují abnormality rùstu. To je pøipisováno genetickému imprintingu urèité geny v jádru donora jsou permanentnì zapínány nebo vypínány. Jeví se, e imprinting kolísá mezi jádry donora a odtud pochází neúèinnost klonovacího procesu. V úsilí uvést v soulad genový projev nadmìrného rùstu plodù a pøeivích jedincù, David Humpreys a kol. (Science, 6, July) zkoumali expresi imprintovaného genu jak u myí klonovaných nukleárním ! transferem, tak u populací donora bunìk embryonálního kmene, ze kterých byly odvozeny. Bylo zjitìno, e genová exprese v genomu bunìk embryonálního kmene byla extrémnì nestabilní, jako v pøípadì vìtiny klonovaných myí. Pøekvapuje, e pøes rozsáhlou disregulaci pøeila mnohá z tìchto zvíøat do dospìlosti, a to naznaèuje silnou odolnost savcù pøi vývoji. Jeden ze závìrù této práce je, e dokonce i zdánlivì normální klonovaná zvíøata by mohla mít drobné abnormality genového projevu. Trends in Biotechnology, 19, 2001, è. 9, s. 331 Pokles rezistence bakterií vùèi antibiotikùm v Dánsku Krátké zprávy Antibiotika jsou iroce pouívána v krmivech pro hospodáøská zvíøata k podpoøe jejich rùstu. Avak obavy z jejich vlivu na vzrùst rezistence bakterií vùèi antibiotikùm podnítily dánskou vládu k zákazu jejich pouívání u prasat a drùbee v roce 1995. Nyní výzkumníci z Dánských veterinárních laboratoøí v Kodani publikovali dùkazy, e tento zákaz vedl k poklesu infekcí zpùsobených bakteriemi rezistentními vùèi antibiotikùm. Napø. rezistence bakterie rodu Enterococcus, ijící ve støevì prasat, vùèi antibiotiku tylosin poklesla z 94 % v roce 1995 na 28 % v roce 2000. U kuøat rezistence vùèi jinému antibiotiku avoparcinu klesla bìhem tého období ze 73 % na 6 %. Avak z tìchto výsledkù není jasné, zda pokles rezistence bakterií vùèi antibiotikùm u zvíøat povede také k poklesu této rezistence u lidí. Trends in Biotechnology, 19, 2001, è. 9, s. 331 Biologické ozdravování pùdy zneèitìné benzenem (Vo) Výzkumníci ze spoleènosti Martek Biosciences v Columbii v USA publikovali zprávu o moøské øase geneticky modifikované lidským genem transportérem glukózy, která mùe vyuívat cukr jako ivinu a pøeívat ve tmì. Výzkumníci vloili tento gen do øasy Phaeodactylum tricornutum, která je sice schopna rozkládat glukózu, ale nemùe ji normálnì získávat z prostøedí. S pøizpùsobeným genem transportérem glukózy ji Phaeodactylum tricornutum nepotøebuje svìtlo ke stimulaci produkce biomasy a ije na základì glukózy. Taková modifikace potenciálnì znamená, e ve tmì ijící øasa mùe být fermentována ve velkém a mùe být vyuívána pro produkci dùleitých krmných ivin a farmaceutických látek. Trends in Biotechnology, 19, 2001, è. 9, s. 331 Obchodní bilance firmy Lemken (Vo) Mnoho bakterií je vyuíváno pro bioremediaci kontaminované pùdy, ale vìtina z nich jsou aerobní organismy. Avak mají-li být oetøeny pùdy a sedimenty zneèitìné vysokým obsahem uhlovodíkù, jsou potøeba anaerobní druhy. Výzkumníci z univerzity v Southern Illinois publikovali zprávu o izolování dvou nových kmenù anaerobní bakterie Dechloromonas, které rozloí karcinogenní polutant benzen. Oba tyto dva druhy vyuívají nitráty jako náhradní zdroj kyslíku a anaerobnì oxidují benzen na oxid uhlièitý, pøièem nitrát pùsobí jako pøíjemce elektronù. Trends in Biotechnology, 19, 2001, è. 9, s. 331 Moøská øasa schopná ít ve tmì (Vo) (Vo) Ve stínu nemocí BSE a SLAK v roce 2000, kdy souèasnì dolo i k poklesu prodeje zemìdìlských strojù ve Velké Británii, oznámila firma Lemken zvýení svého zisku ze 4,8 mil. DEM v roce 1999 na 8,5 mil. DEM v roce 2000, zatímco obrat klesl ze 138 mil. na 131 mil. DEM ve stejném období. Stroje Lemken se prodávaly velmi dobøe zejména ve východní Evropì a v døívìjím Sovìtském svazu, zejména na Ukrajinì, kde dolo k významné ekonomické reformì. V tìchto zemích souèasnì s expandujícími obchodními pøíleitostmi v Severní Koreji dolo ke zvýení prodeje a o 50 %. Naproti tomu prodej ve Francii a ve Velké Británii byl v tomto období slabí vlivem BSE a SLAK a posílení GBP. Farmers Weekly, 135, 2001, è. 1, s. 72 () " Zmìna výrobního sortimentu firmy Lely Známý výrobce zemìdìlských strojù na zpracování pùdy, setí a hnojení Lely plánuje v pøítích esti mìsících vyprodat výrobní linky na tyto stroje a soustøedit se na výrobu strojù na pìstování a sklizeò píce a na zdokonalování a výrobu robotizovaného dojicího systému. Spoleènost prohlauje, e nastolila strategii volného pøechodu na dokonalejí a silnìjí servis pro farmáøe s chovem dojnic. Tento pøechod nazvala vzletnì píce do skla. Zemìdìlské stroje jako ací stroje Splendimo, pohrabovaèe Hibiscus, obraceèe a shrnovaèe Lotus, balíkovací lisy Welger a balièky Attis budou mít pro to ty nejlepí pøedpoklady. Zbavení se linek strojù na zpracování pùdy, secích strojù a rozmetadel bude rovnì znamenat, e výrobní závod Lely bude rekonstruován. Farmers Weekly, 135, 2001, è. 1, s. 69 Traktory McCormick Krátké zprávy Traktory McCormick CX a MC jsou nyní vybavovány klimatizaèním zaøízením a mohutnìjím pøedním závìsem, které zlepují jak pohodlí øidièe, tak zvyují i univerzálnost pouití traktoru. Tyto klimatizaèní systémy se instalují do traktorù s kabinami LP (nízkoprofilovými), a to za sedadlo ani omezují prostor pro øidièe. Kabiny LP jsou o 20 cm nií ne modely Deluxe s vìtím prostorem nad hlavou øidièe. Velké okno nabízí dokonalý výhled i pøi práci s nakládaèem ve zvednuté poloze. Tuto novou kabinu doplòuje mohutný pøední závìs s nosností 3 tuny. Je vybaven dvojèinnými hydraulickými válci, které pøi nastavení plovoucí polohy vykyvují samostatnì. Vývodový høídel má 1 000 ot.min1. Je pohánìn pøímo od klikového høídele pøes hydraulicky ovládanou vícekotouèovou spojku. Základní cena traktoru se zvyuje o 931 GBP za klimatizaèní zaøízení a o 1 960 GBP za pøední závìs. Farmers Weekly, 134, 2001, è. 26, s. 57 Nezamìòujte rez plevovou s fuzárii! (DK) Vìdeètí pracovníci z Pennsylvania State University vyvinuli nové fosforeèné hnojivo, které nejene urychluje rùst koøenù, ale také zlepuje odolnost rostlin zejména vùèi suchu. V prvních polních pokusech vìdci zjistili, e novì vyvinuté hnojivo se pøizpùsobí pùdním podmínkám a poskytuje rostlinám pouze tolik iviny, kolik právì potøebují. To je umonìno vazbou fosforu na granulát oxidu hlinitého, co zaruèuje omezený pøísun tohoto prvku stejnì jako sníení zneèitìní podzemních vod o více ne 90 %. Toto hnojivo zásobuje rostliny pouze fosforem. V souèasné dobì vìdci pracují na variantách zásobování rostlin také jinými ivinami dusíkem a draslíkem. DLZ Agrar magazin, 2001, è. 8, s. 16 Houby v ochranì proti háïátkùm () Výskyt rzi plevové na tritikale a penici je v letoním roce v SRN vyí ne v minulých letech. Ve spektru ras, které vyvolávají tuto chorobu, zøejmì dolo k urèitým zmìnám, take byly napadeny také odrùdy, které byly dosud tolerantní. V neoetøených porostech se vyskytuje rez plevová dokonce i v klasech a nesmí být zamìòována za fuzariózy. Na rozdíl od fuzarióz je vak po otevøení kláskù dobøe patrná lutá masa spor. Rez plevová pùsobí znaèné problémy pøedevím v biologickém zemìdìlství, protoe ádný pøirozený antagonista této houby není dosud znám. Je proto potøeba dát pøi výsevu zejména tritikale a penice pøednost tìm odrùdám, které jsou vùèi rzi plevové ménì náchylné. Top Agrar, 2001, è. 8, s. 23 Inteligentní hnojivo () (DK) Ji brzy budou mít pìstitelé cukrovky v SRN k dispozici novou biologickou metodu k ochranì proti háïátkùm. Ta je zaloena na vytvoøení kulièek s øepným semenem, které obsahují houbu Hirsutella rhossiliensis. Parazitická houba pøedstavuje díky postupnì trouchnivìjícím celulózovým kulièkám pro háïátka v poèáteèních fázích vývoje ochranu a potravu. Pozdìji vyrùstá houbové pletivo ven a infikuje háïátka. Napadená háïátka hynou. # První pokusy ve sklenících a v polních podmínkách byly úspìné. K tomu, aby bylo moné dosáhnout pozitivních výsledkù za rozmanitých pøírodních podmínek, je zapotøebí jetì dalích pokusù. Metoda byla vyvinuta ve spolupráci Spolkového výzkumného ústavu pro zemìdìlství (FAL), Biologického spolkového ústavu (BBA) a firmy Wolf Cellulosis GmbH. Top Agrar, 2001, è. 7, s. 1112; Top Spezial, 2001, è. 7, s. 45 Zmrzlina s rybím tukem Ameriètí výzkumníci chtìjí vyvinout mraený krém, který obsahuje rybí olej, aby zajistili zásobení osob, které nemají rády ryby, omega-3 mastnými kyselinami. Výhody tìchto kyselin pro zdraví se týkají hlavnì kardiovaskulárního systému, ale také urèitých funkcí mozku a antidepresivních úèinkù. Take jde o to poskytnout populaci oblíbený výrobek. Protoe tyto mastné kyseliny jsou znaènì nestabilní, výzkumníci zvolili potravinu, která je uskladòována v chladu, konzumuje se studená a hned. Výzkumníci nyní navazují kontakty s mlékárenským prùmyslem. Schweiz. Milchztg, 127, 2001, è. 32; Le Laitier Romand, s. 1 Sklizeò obilovin v Rusku pøekroèila oèekávání Krátké zprávy (Jav) Statistický úøad SR spolu s Ministerstvem zemìdìlství a Slovenskou zemìdìlskou a potravináøskou komorou pøipravují strukturální census zemìdìlských podnikù, který se má provádìt letos na podzim. Uskuteèní se ve vech jednotkách s ekonomickou aktivitou v zemìdìlství a dotkne se i domácností, které vlastní nebo mají v pronájmu zahradu èi jinou zemìdìlsky vyuitelnou plochu. Sbìr údajù budou provádìt vykolení sèítací komisaøi v listopadu a prosinci formou osobního pohovoru. Cílem sèítání je podle slov ministra zemìdìlství získání komplexnìjích údajù o slovenském zemìdìlství a podrobné zachycení zmìn, k nim dochází v procesu transformace. Kromì toho vak získá ministerstvo zemìdìlství údaje, které budou kompatibilní s údajovou základnou Evropské unie a dokonèí se plná harmonizace statistiky slovenského zemìdìlství s EU. Úspìné provedení censu pomùe podle ministra Koncoe vytvoøit lepí pøedpoklady pro jednání s Bruselem o budoucím rozvoji regionù, zvlátì venkova. Ro¾. Nov., 2001, è. 161, s. 2 Potenciální vliv margarinu na zdraví (Vo) Zemìdìlské podniky v Rusku letos sklidí podle pøedbìných hodnocení celkem 72 a 75 mil. t obilovin, co by znamenalo pøekroèení loòských výsledkù o 6,6 mil. t (+10 %). Tento odhad uveøejnil námìstek ministerského pøedsedy a ministr zemìdìlství Ruska Alexej Gordìjev v srpnu u pøíleitosti ukonèení ní v jihoruské oblasti Krasnodaru, která patøí k hlavním pìstitelùm obilovin v Rusku. V této oblasti se letos sklidilo pøiblinì 7,7 mil. t obilovin, co je nejlepí výsledek za posledních deset let. Pokud jde o celoruské odhady letoních ní, pøedèily dosavadní výsledky døíve oèekávanou sklizeò pro letoní rok 65 a 70 mil. t. V minulém roce se sklidilo pouze 65,4 mil. t.Moskevský ústav pro agrární marketing odhaduje sklizeò obilovin 2001 na 74 mil. t, co je nejlepí výsledek od roku 1998 a proti minulé sezonì o 13 % vyí. Pokud se dosavadní odhady relativnì vysoké letoní skliznì splní, mohlo by Rusko v trním roce 2001/02 vstoupit na mezinárodní trhy s obilovinami jako exportér. Agra Eur., 2001, è. 34, s. MM/34 Census zemìdìlských podnikù na Slovensku (DK) (Jav) Australská studie, vypracovaná na základì prùzkumu témìø 1 000 dìtí pocházejících ze dvou klimaticky odliných regionù, dovoluje pøedpokládat, e zvýená konzumace margarinu a jiných rostlinných tukù by mohla podpoøit projevy astmatu u dìtí. Tento projev by mohl nastat kvùli pøíli zvýenému podílu omega-6 mastných kyselin, které pøispívají k tvorbì inflamatorních látek. Podle autorù studie je vak tøeba tento pøedpoklad ovìøit dalím výzkumem. Schweiz. Milchztg, 127, 2001, è. 32; Le Laitier Romand, s. 3 (Vo) $ Kadý den pistácie Stanovisko americké Asociace pro drùbe a vejce ke GMO Krátké zprávy Nìkolik pistáciových oøíkù dennì mùe napomoci sníení hladiny cholesterolu. Toto konstatování je jedním z výsledkù studie provádìné v nemocnici Inova Fairfax ve Virginii a zveøejnìné na výroèní konferenci Experimentální biologie 2001 v Orlandu, Ontario. Výzkum potvrdil vìdecky prokázaný fakt, e mononenasycený tuk mùe, bez sníení celkového tuku, vykazovat pøíznivé zdravotní úèinky. Zdrojem mononenasycených tukù jsou mimo pistácie kupø. i avokádo a olivový olej. Jedna porce pistácií (ca 28,5 g) obsahuje více ne 10 % denní dávky potravní vlákniny, vitaminu B6, thiaminu, hoøèíku, fosforu a mìdi. Pistácie mají rovnì nízký obsah nasycených tukù a neobsahují cholesterol. http://www.foodnavig.com Americká asociace pro drùbe a vejce (US PEA) pøijala na svém posledním zasedání následující stanovisko ke geneticky modifikovaným organismùm: Genetické modifikace rostlin nebo zvíøat, provádìné lechtìním, hybridizací nebo genovými manipulacemi, pøináejí významné zvýení produkce (výnosù), prodlouení ivotnosti a zvýení nutrièní jakosti øady potravin. Dosud neexistuje ádný vìdecký dùkaz, který by naznaèoval, e konzumace geneticky modifikovaných organismù pøedstavuje jakékoliv nebezpeèí pro lidský organismus. Asociace pro drùbe a vejce je pøesvìdèena, e zdokonalení zemìdìlské techniky a technologie, vèetnì vyuití GMO, je jediným zpùsobem, jak producenti potravin budou schopni zabezpeèit poadavky neustále rostoucí svìtové populace. Proto PEA poaduje, aby vekerá rozhodnutí, týkající se pouití GMO metod byla provádìna na vìdeckém základì a nebyla ovlivòována nepodloenými obavami a spekulacemi. Pro budoucí generace by bylo velmi riskantní tyto progresivní technologie odmítnout. Egg Industry, 106, 2001, è. 3, s. 8 Zemìdìlství Rakouska Zemìdìlsví ve svìtì (kop) (kop) Oficiální název státu: Republik Österreich, Rakouská republika, Republic of Austria Obecná charakteristikaRakouska Rozloha 83 858 km2, z toho 82 738 km2 pùda, 1 120 km2 vodní plocha; hustota osídlení 96,6 obyvatel/km 2 . Délka hranic: 2 562 km, sousední zemì: ÈR 362 km, Nìmecko 784 km, Maïarsko 366 km, Itálie 430 km, Lichtentejnsko 35 km, Slovensko 91 km, Slovinsko 330 km, výcarsko 164 km. Pøírodní podmínky jsou dány rozdìlením území do pìti specifických oblastí. Soustava Alp vytváøí nìkolik pásem od západu k východu, oddìlených od sebe podélnými údolími. Dále a k Dunaji sahají alpská pøedhùøí a pahorkatina s mnoha jezery a morénami (asi 20 % území). Severní èást Rakouska zhruba a k Dunaji vyplòuje výbìek Èeské vysoèiny, pro který jsou charakteristická iroká otevøená údolí. Urèitou specifiènost má Vídeòská pánev. Na východì zasahuje na rakouské území Panonská níina (asi 10 % rozlohy Rakouska). Extrémní výkové rozpìtí: nejnií bod 115 m Neusiedler See, nejvyí bod Grossglockner 3798 m. Vzhledem k èlenitému reliéfu území se projevují znaèné klimatické rozdíly jednotlivých oblastí, prolínání kontinentálního a pøímoøského podnebí, prùmìrné roèní sráky od 2 000 do 600 mm. Pro zemìdìlství lze vyuít pouze asi polovinu vekeré pùdy. Více ne 13 % pùdy zaujímá zcela neproduktivní povrch horských høebenù. Nerostné bohatství: elezná ruda, nafta, døevo, magnezit, uhlí, olovo, hnìdé uhlí, vodní zdroje, energie. Obyvatelstvo: celkový poèet 8 103 tis. (rok 2000), roèní pøírùstek 0,25 %, prùmìrná délka ivota mui 77,68 rokù, eny 80,99 rokù. Národnostní sloení: 99,4 % Rakuanù, 6,6 % cizincù (vystìhovalci z bývalé Jugoslávie, Turci, Nìmci). V Burgenlandu ije maïarská a chorvatská menina, v Korutanech a týrsku slovinská menina, ve Vídni èeská a slovenská menina. Pøi sèítání obyvatel uvedlo èetinu jako svou obcovací øeè 8 030 obyvatel, asi 1 mil. obyvatel je pùvodem z Èech, Moravy a Slovenska. Náboenství: øímskokatolické 78 %, evangelické 5 %, ostatní islámské, starokatolické, idovské. % Úøední jazyk: rakouská spisovná nìmèina; hovorové dialekty se od ní výraznì odchylují. Podle zákona o meninách z r. 1976 se v nìkterých oblastech pøipoutí jako úøední jazyk meniny (maïartina, slovintina, chorvattina). Penìní jednotka: 1 Schilling/ilink (ATS) = 100 Groschen/groù. Rakouský ilink je stabilní mìna, v zahranièním obchodì se nejèastìji pouívá DEM, USD a ATS. Od pøístupu Rakouska k mìnové unii (1. 1. 1999) je ilink vázán na euro. Smìnný kurz k 23. 8. 2001: 1 USD = 14,9609 ATS; 1 DEM = 7,0355 ATS; 1 EUR = 13,7603 ATS; 1 CZK = 0,401 (1 ATS = 2,492 CZK) Státní a politický systém Zemìdìlsví ve svìtì Právní základ Rakouské republiky tvoøí spolková ústava, státní smlouva z r. 1945 a zákon o neutralitì zemì z tého roku. Spolková ústava je shodná s ústavou z r. 1920, doplnìnou v r. 1929 a poslední zmìnou z r. 1998. Vychází z demokratického principu oddìlené státní moci zákonodárné, výkonné a soudní. Rakouská republika je spolkovým státem v èele se spolkovým prezidentem. Je parlamentní demokracií, zaloenou na dvoukomorovém parlamentním systému (Národní rada, Spolková rada). Prezident je volen pøímou volbou na 6 let; od roku 1992 Thomas Klestil, ve volbách 1998 znovu zvolen na dalí funkèní období 64 % hlasù. Vláda je tvoøena kancléøem, jeho zástupcem vicekancléøem a jednotlivými ministerstvy. Od 4. února 2000 nová vláda, kancléø Wolfgang Schlüssel (ÖVP), 14 ministerstev. Ministrem zemìdìlství, lesního a vodního hospodáøství a ivotního prostøedí a vodohospodáøství je Wilhelm Molterer (ÖVP) 46 let, v pøedposlední vládì ministr zemìdìlství a lesnictví, vystudoval sociální vìdy, v roce 1981 se stal referentem Zemìdìlského svazu. V roce 1987 nastoupil do kanceláøe spolkového ministra zemìdìlství, od roku 1993 generální tajemník ÖVP. Do jeho pøedelého resortu pøibyla agenda ivotního prostøedí. Je povìøencem spolkové vlády pro naplòování dohod z Melku, týkajících se JE Temelín. Hlavní politické strany: sociálnì demokratická strana Rakouska (SPÕ), Rakouská lidová strana (ÖVP), Svobodná strana Rakouska (FPÖ) a Zelení (Grüne). Zákonodárná a výkonná moc je rozdìlena mezi spolek (Bund) a 9 spolkových zemí (Bundesländer): Burgenland (Burgenland), Kärnten (Korutany), Niederösterreich (Dolní Rakousy), Oberösterreich (Horní Rakousy), Salzburg (Salcburk), Steiermark (týrsko), Tirol (Tyrolsko), Vorarlberg (Vorarlbersko) a Wien (Vídeò). Podle spolkové ústavy je v kompetenci spolkových zemí vechno, co není výslovnì záleitostí celorakouskou. Zákonodárným orgánem spolkové zemì je zemský snìm, který je jednokomorový. Kadá spolková zemì má svou zemskou vládu, v jejím èele stojí zemský hejtman (Landeshauptmann). Administrativnì správní uspoøádání je dvoustupòové, celé Rakousko je rozdìleno na 97 okresù pøímo spadajících pod pravomoci pøísluných spolkových zemí. Hlavní mìsto Vídeò 1,608 mil. obyvatel (rok 2000). Zahraniènì politická orientace Rakousko je èlenem témìø vech organizací v rámci OSN, z nich øada sídlí ve Vídni. Vláda má eminentní zájem na zachování Vídnì jako sídla tìchto organizací, co je nejen prestiní, ale i ekonomickou záleitostí. Dále je èlenem dalích mezinárodních a svìtových organizací a finanèních organizací. Od 1. 1. 1995 je Rakousko øádným èlenem Evropské unie a od 1. 1. 1999 je èlenem Evropské mìnové unie; k 1. 1. 2002 pøechází plnì na j e d n o t n o u e u r o m ì n u . R a ko u s ko s e p ø i p o j i l o 2 7 . ø í j n a 1 9 9 7 k Schengenské dohodì a odpovídá za bezpeènost hranice EU na 1259,2 km dlouhém úseku vùèi sousedním zemím SVE (ÈR, Maïarsko, Slovinsko, Slovensko) a 201,3 km vùèi výcarsku a Lichtentejnsku. & Ekonomika Rakousko má rozvinutou trní ekonomiku a vysokou ivotní úroveò obyvatelstva s rozsáhlým systémem sociálního zabezpeèení, který je podporovaný z veøejných prostøedkù. Ekonomika je zejména po pøístupu Rakouska k EU tìsnì svázána s èlenskými státy, zejména s Nìmeckem. Èlenství v EU a zapojení do jednotného trhu povzbudilo pøíliv zahranièních investorù. Základní makroekonomické ukazatele vypovídají o relativnì pøíznivém vývoji ekonomiky, i kdy mezi jednotlivými roky se projevuje v rùstu HDP znaèné kolísání. Z celkového poètu obyvatel je 47,3 % ekonomicky èinných, z nich zamìstnává: zemìdìlství a lesnictví 34 %; prùmysl a øemesla 29 %; sluby 68 %. Na tvorbì hrubého domácího produktu v hodnotì 2 712 mld. ATS v roce 1999 se podílely: zemìdìlství a lesnictví 1,3 %, prùmysl 31,4 % a sluby 66,3 %. Základní makroekonomické ukazatele Rakouska HDP, stálé ceny mld. ATS HDP, pøírùstek v % HDP na obyvatele v EUR 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2 370,7 2 450,0 2 513,5 2 614,6 2 712,0 2 838,0 1,6 2,0 1,3 3,3 2,8 3,3 21 500 22 100 22 700 23 500 24 000 25 600 Míra inflace v % 2,2 1,9 1,3 0,9 0,6 2,4 Míra nezamìstnanosti v % 6,6 7,0 7,1 7,2 6,7 10,081 10,587 12,204 12,379 11,86 Prùmìrný kurz ATS k USD 1) 6,5 13,577 1) pøepoèet podle fixního kurzu ATS k EUR (13,7603) Pramen: WIFO (Internet, Ekonomický servis MZV) Prùmysl Zemìdìlsví ve svìtì Prùmyslová výroba vèetnì øemesel pøispívá pøiblinì jednou tøetinou k tvorbì hrubého domácího produktu. Rozhodující prùmyslové podniky se koncentrují zejména v mìstských aglomeracích (Vídeò-Schwechat, Linz, Graz, Steyr), ménì prùmyslu je v západní èásti Rakouska (Innsbruck, Bregenz, Dornbirn). Dolní Rakousy a východní èást státu jsou pøevánì zemìdìlské, v západní èásti se provozuje pøedevím turistické podnikání a lesní hospodáøství. Soukromý sektor prùmyslu je tvoøen pøevánì akciovými spoleènostmi A.G. (nìkteré se státní úèastí) a spoleènostmi s ruèením omezeným GmbH. V drobném zpracovatelském prùmyslu a ivnostenském podnikání jsou silnì zastoupeny podniky s jedním majitelem (Einzelunternehmen), z nich nejvìtí význam mají komanditní spoleènost KG a veøejná obchodní spoleènost OHG. Stále je pomìrnì silný státní podnikový sektor, ve kterém vak dochází zejména po vstupu do EU k privatizacím velkých podnikù a pronikání zahranièního kapitálu. Èlení se na spolkové podniky Rakouské spolkové dráhy, pota, tabákový prùmysl, státní lesy, spolkové lékárny, státní tiskárna apod. a zestátnìné podniky ropný prùmysl, hutní prùmysl, tìké strojírenství apod. K zestátnìní dolo za výrazného politického a veøejného konsensu v roce 1946 (lo hlavnì o nìmecké podniky). Zestátnìný prùmysl byl po válce hnacím motorem rakouského hospodáøství a vykazoval v letech 1956 a 1982 podstatné odvody do státní pokladny. U delí dobu jsou státní podniky málo rentabilní a staly se pøíspìvkovým chránìným sektorem hlavnì kvùli udrení zamìstnanosti (10 % aktivnì èinného obyvatelstva). Vláda souèasné rakouské koalièní vlády ÖVP a FPÖ zdùrazòuje urychlení privatizace podnikù se státní úèastí a prohlauje, e pøíjmy z privatizace budou slouit k odbourání vysokého státního dluhu. Sluby Sektor slueb má rozhodující podíl (asi dvì tøetiny) na tvorbì HDP. Podíl nejdùleitìjích slueb na tvorbì HDP: obchod 13 %, ubytovací a pohostinské sluby 4 %, doprava a komunikace 6 %, penìnictví 30 %, ostatní12 %. Pomìrnì velkým zdrojem pøíjmù je cestovní ruch v roce 2000 èinily pøíjmy z této aktivity 147,7 mld. ATS, výdaje 125,6 mld. ATS, èisté ' pøíjmy 22,0 mld. ATS. Významná je agroturistika a dovolené na selském dvoøe. Infrastruktura Silnièní doprava: velmi hustá a kvalitní sí silnic, v nákladní dopravì tvoøí 50 % tranzit v rámci EU (celkem 200 000 km). eleznièní sí 6 123 km (polovina elektrifikována). Letecká doprava: nejvíce vyuíváno mezinárodní letitì Vídeò-Schwechat (75 % cestujících), celkem 22 leti s pevnou ranvejí, jen 6 významnìjích. Vodní doprava: nejdùleitìjí Dunajská cesta 336 km, celkem 838 vodních cest. Mìstská doprava: metro ve Vídni, mìstské autobusy. Telekomunikace na vysoké a kvalitní úrovni. Ve vech významnìjích podnicích Internet a e-mail. Pøíznivá cenová dostupnost. Od 1997 byly postupnì privatizovány telekomunikaèní sítì, nyní vechny 4 jsou soukromé. Zdroje elektrické energie: 31,46 % fosilní paliva, 65,92 % vodní energie, ostatní 2,62 %, nukleární 0 %. Ropovody 777 km, plynovody 840 km. Zahranièní obchod Bilance zahranièního obchodu vykazuje trvale pasivní saldo, které se v roce 2000 zvýilo o 1,4 % a dosáhlo 70,4 mld. ATS. Evropská unie se podílela na celkovém rakouském exportu 61 % a na importu 66 %. Ze státù Unie je nejvìtím obchodním partnerem Nìmecko. Zemì SVE se na rakouském exportu podílejí 13,2 % a na importu 16,6 %; v této skupinì zemí je nejvýznamnìjí obchod s Maïarskem, na druhém místì je Èeská republika. V komoditní struktuøe vývozu i dovozu je na prvním místì skupina stroje a dopravní zaøízení (43,8 % a 41,1 %). Obchodní bilance (vývoz, dovoz, saldo) Rakouska 1995 Vývoz, mld. ATS 580,0 Dovoz, mld. ATS Saldo, mld. ATS 1996 1997 1998 1999 2000 612,2 715,0 774,7 829,3 951,6 668,0 712,8 790,3 842,1 898,7 1022,0 88,0 100,6 75,3 67,4 69,4 70,4 Poznámka: hodnota obchodu ve skupinì potraviny a ivá zvíøata, nápoje a tabák, ivoèiné a rostlinné tuky 2000: vývoz 45,22 mld. ATS (4,75 %); dovoz 54,72 mld. ATS (5,35 %), saldo 9,5 mld. ATS (13,50 % na celkovém záporném saldu) Pramen: Ekonomický servis MZV (ÖSTAT duben 2001) Zemìdìlsví ve svìtì Zahranièní obchod se zemìdìlskými produkty a potravinami Hodnota agrárního obchodu Rakouska za posledních deset let vzrostla, a to jak na stranì exportu (2,5krát), tak importu (1,8krát). Zvýil se také podíl agrárního obchodu na celkovém exportu a importu. Bilance je vak trvale negativní. Po roce 1995 se agrární obchod orientuje zvýenou mìrou na trhy èlenských státù EU. V roce 1999 smìøovalo z celkového rakouského agrárního exportu 71,3 % zboí do EU a dovozy z EU tvoøily 77,1 % celkového agrárního importu Rakouska. Saldo obchodu s EU je dlouhodobì negativní (v roce 1999 dosáhlo 14 881 ATS). Mezi státy EU je hlavním obchodním partnerem Nìmecko (asi 50 %). Zemì støední a východní Evropy (vèetnì zemí bývalého Sovìtského svazu) se na agrárním exportu podílely 17,3 % a na importu 6,8 %, saldo Rakouska bylo v roce 1999 pozitivní (+1 308 mil. ATS). Mezi kandidátskými zemìmi je nejvìtím obchodním partnerem Maïarsko (maïarský agrární export do Rakouska je dvojnásobnì vìtí ne import z Rakouska), na druhém místì je Èeská republika (import z Rakouska je dvojnásobnì vìtí ne export do Rakouska). Ve zboové struktuøe pøevaují na stranì exportu skupiny nápoje, mléèné produkty, maso a masné produkty (dohromady 43 %), na stranì dovozu je komoditní struktura mnohem èlenitìjí. Vývoj agrárního obchodu Rakouska 19901999 1990 1995 1997 1998 1999 Import, mld. ATS 32,14 43,39 54,68 56,84 58,63 Export, mld. ATS 15,89 24,75 33,78 36,75 42,54 Saldo, mld. ATS 16,09 16,29 18,64 20,90 20,09 % z celkového importu 5,8 6,5 6,9 6,8 6,5 % z celkového exportu 3,4 4,3 4,7 4,7 5,1 Pramen: Grüner Bericht, s. 182184, výpoèty ÚZPI Jav Agrární obchod Rakouska s Èeskou republikou Ze strany Rakouska je obchod se zemìdìlskými výrobky a potravinami dlouhodobì aktivní, to znamená, e do ÈR se vyváí více zboí ne se dováí. V roce 1999 byl podíl ÈR na celkovém agrárním exportu Rakouska 2,6 % a na celkovém agrárním importu Rakouska jen 0,9 %. Vývoj agrárního obchodu Rakouska s Èeskou republikou údaje v mil. ATS Dovozy z ÈR Vývozy do ÈR Saldo 1993 552 584 + 32 1994 558 752 + 194 1995 381 921 + 540 1996 387 988 + 601 1997 478 1 079 + 601 1998 455 954 + 499 1999 528 1 087 + 559 Pramen: Grüner Bericht, s. 183 Zemìdìlsví ve svìtì Rakousko intenzivnì obchoduje také se døevem a výrobky ze døeva bilance je aktivní. Od roku 1990 se hodnota obchodu s touto komoditou podstatnì nemìnila, r. 1999 èinil export 30 696 mil. ATS (podíl EU 69 %), import 18 665,5 mil. ATS (podíl EU 52 %, zemì SVE 42 %). Agrární struktura V roce 1997 byl provádìn v Rakousku stejnì jako v ostatních èlenských státech EU podrobný census zemìdìlských podnikù a pùdy. V zemìdìlství a lesnictví bylo celkem 252 110 podnikù, z nich èást obhospodaøovala vedle zemìdìlské pùdy také lesy (199 754 podnikù). Zemìdìlské a lesní podniky hospodaøily na 7 541 448 pùdy, z toho na 3 422 449 ha zemìdìlské a 3 274 266 ha lesní pùdy. Od roku 1990 ubylo 29 800 podnikù (10,6%). Prùmìrná výmìra jednoho podniku se zvýila z 24,2 ha pùdy (v tom 12,6 ha zemìdìlské) na 26,8 ha (13,7 ha). Pøes tyto zmìny je pro strukturu rakouského zemìdìlství charakteristická rozdrobenost pozemkù a pøevaha malovýrobních hospodáøství. Více ne polovina podnikù o b h o s p o d a ø u j e m é n ì n e 1 0 h a p ù d y ( v è e t n ì l e s n í ) . Po u z e 6 500 podnikù (2,6 %) má výmìru 100 a více ha, z nich ve skupinì 200 a více ha bylo 3 215 podnikù (1,3 %) vech podnikù. Vìtina podnikù (176 296, to je 70 % z celkového poètu vech podnikù) byla zaøazena do tzv. oblastí s ménì pøíznivými podmínkami a zvlátním reimem pøímých státních dotací v rámci spoleèné zemìdìlské politiky EU. Z tìchto podnikù 155 131 obhospodaøovalo 2 316 174 ha zemìdìlské pùdy (68 % celé plochy zemìdìlské pùdy v Rakousku). Z celkového poètu podnikù v ménì pøíznivých oblastech se nacházelo 128 997 v horských oblastech (51 % vech zemìdìlských a lesních podnikù v Rakousku), kde obhospodaøovaly 5 315 653 ha (70 % z celkové zemìdìlské a lesní pùdy Rakouska), v tom 1 955 077 ha zemìdìlské a 2 596 526 ha lesní pùdy. Témìø vechny podniky v horských oblastech (90 %) se zabývají vedle zemìdìlství také lesním hospodáøstvím. Pøíjmy ze zemìdìlské produkce staèí jen mení èásti podnikù k uivení rodiny. V Rakousku je velmi rozíøený typ podnikù tzv. Nebenerwerbsbetriebe, kde èást (v mnoha pøípadech vìtí èást) pøíjmu získává zemìdìlec z vedlejích zdrojù. Tìchto podnikù s vedlejími zdroji pøíjmu a pøi vynakládání práce mimo vlastní hospodáøství bylo v dobì sèítání 165 876 (65,8 %).Ve skupinì podnikù, které jsou hlavním zdrojem pøíjmu zemìdìlce, tzv. Haupterwerbsbetriebe, bylo 77 771 podnikù (30,8 %). Naprostá vìtina obou typù podnikù jsou rodinná hospodáøství, která jen výjimeènì pouívají námezdní pracovníky. Podnikù právnických osob bylo v celém sektoru 8 464 (3,4 %), z nich 5 069 vyuívalo 631 068 ha zemìdìlské pùdy (124 ha na jeden podnik) a 6 887 hospodaøilo na 1 502 202 ha lesní pùdy (218 ha na jeden podnik). Pracovní síly v zemìdìlství a lesnictví Zemìdìlsví ve svìtì Podle sèítání v r. 1997 ilo v zemìdìlských domácnostech celkem 893 000 osob, z nich 594 000 èásteènì nebo na plný úvazek pracovalo v zemìdìlských podnicích (jejich souèástí je zpravidla také lesní hospodáøství). Ve srovnání s rokem 1995 ubylo 37 000 pracovníkù (6 %). Vìková struktura vedoucích zemìdìlských podnikù je sice nepøíznivá, ale ve srovnání se zemìmi EU je podíl vedoucích zemìdìlských podnikù v nejvyí vìkové kategorii nad 65 let pomìrnì malý (10,2 %, prùmìr v EU 28,4 %, v Itálii 35,9 %). V rakouských zemìdìlských a lesních podnicích pracuje a pomáhá 128 500 penzistù a rentiérù (22 % z celkového poètu pracovních sil). Ve struktuøe pracovníkù naprosto pøevaují rodinné pracovní síly (v roce 1997 celkem 547 000 osob, to je 92 %). Z nich bylo 242 000 hospodáøù a 305 000 ostatních pøísluníkù rodiny, kteøí v podniku zpravidla jen pomáhají, ale hlavní zamìstnání mají mimo. Vedoucí zemìdìlských podnikù, pro které je zemìdìlství a lesnictví hlavním zamìstnáním (50 a více % pracovního èasu vynaloí v podniku), se podíleli asi 46 % na celkovém poètu, z ostatních pøísluníkù pracovalo naplno v rodinném podniku jen 21 %. Námezdních pracovních sil bylo v sektoru zamìstnáno jen 46 000 (7,7 %). Z nich 26 000 pracovalo v zemìdìlských a lesních podnicích pravidelnì (bìhem dvanácti mìsícù pracují minimálnì kadý týden v mìsíci v zemìdìlském podniku), zbývajících 20 000 pracovalo nepravidelnì, vìtinou v sezonách: pøi ních, sklizni vína, senoseèi apod. Námezdním pracovníkùm poskytovaly trvalou pracovní pøíleitost témìø výhradnì velké podniky s výmìrou nad 200 hektarù. Relativnì vysoký podíl námezdních pracovníkù zamìstnávaly také mení podniky s intenzivním zahradnictvím. Hlavním zamìstnavatelem pracovníkù za mzdu byly podniky právnických osob pøipadlo na nì 61 % vech stálých námezdních pracovních sil. Statistika pracovních sil v zemìdìlském sektoru se podstatnì lií podle toho, jakému úèelu slouí a podle jakých hledisek se provádí. Vedle nahoøe uvedených údajù získaných pøi podrobném agrárním sèítání podnikù, pùdy a zvíøat v roce 1997 byly zveøejnìny také výsledky sèítání lidu z roku 1999, které zpracoval Rakouský ústav pro výzkum národního hospodáøství (WIFO) na základì údajù ministerstva práce a sociálních vìcí. Ve statistickém pøehledu WIFO se uvádí, e v roce 1999 zamìstnával agrární sektor celkem 145 900 osob, které mìly zemìdìlství a lesnictví jako hlavní pracovní náplò. Z tohoto poètu pøipadalo 120 100 na rodinné pracovní síly a 25 800 na nám e z d n í p r a c o v n í k y. P r o t i r o ku 1 9 9 5 t o j e o 1 9 8 0 0 m é n ì (11,9 %), v tom rodinných pracovních sil o 19 600 ménì (14 %) a námezdních pracovníkù o 200 ménì (0,8 %). Podle této statistiky bylo v zemìdìlství a lesnictví zamìstnáno v roce 1991 asi 6,0 % z celkového poètu pracovníkù v národním hospodáøství, v roce 1995 klesl tento podíl na 4,6 % a v roce 1999 na 4,1 %. Výsledky mikrocensu, který provádí Rakouský ústøední statistický úøad (ÖSTAT), se lií od dvou pøedchozích zjitìní o pracovních silách v zemìdìlství a lesnictví. Podle pøedbìných údajù z roku 1999 bylo v zemìdìlství a lesnictví zamìstnáno celkem 223 100 pracovních sil (6,2 % z celkového poètu) ve srovnání s 271 000 (7,7 %) v roce 1991 a 243 700 (6,7 %) v roce 1995. V mikrocensu ÖSTAT jsou zahrnuti samostatnì èinní pracovníci, rodinní pøísluníci a námezdní pracovníci s normální týdenní pracovní dobou, za kterou se povauje minimálnì 12 odpracovaných hodin v podniku, pokud pøísluný pracovník nevykonává ádné jiné zamìstnání s vyí týdenní pracovní dobou, pøípadnì nenavtìvuje kolu. Rozdíl ve srovnání se statistikou WIFO je zpùsoben pøedevím zachycením vìtího poètu pomáhajících rodinných pøísluníkù. Pro srovnávání pracovních sil v èlenských státech EU pouívá Eurostat jednotný ukazatel pracovní jednotka, to znamená pøepoèet celkového poètu pracovníkù na plnì zamìstnanou pracovní sílu. Podle této metodiky bylo v rakouském zemìdìlství a lesnictví r. 1997 celkem 175 100 pracovních jednotek (Eurostat, výsledky agrocensu z roku 1997, in Statist. Jahrbuch E., L. F. 2000, s. 421). Tento ukazatel je smìrodatný pro rùzné pøepoèty pøi komparaci výsledkù a subvencování zemìdìlství mezi státy EU 15. Zemìdìlská a lesní pùda Zemìdìlsví ve svìtì Více ne 40 % celkového území Rakouska tvoøí lesy. Nejvíce zalesnìnými spolkovými zemìmi jsou týrsko a Korutany, kde lesy pokrývají více ne polovinu celkové plochy. Zemìdìlsky vyuívané pozemky tvoøí 41 % z celkového území Rakouska. Podle výsledkù agrárního censu z roku 1997 bylo do zemìdìlské pùdy zaøazeno celkem 3 422 449 ha, z toho 1 397 357 ha orné pùdy. Na jednoho obyvatele pøipadalo v prùmìru 0,42 ha zemìdìlské a 0,17 ha orné pùdy. Vìtí èást zemìdìlské pùdy zaujímají trvalé travní porosty, procento zornìní zemìdìlské pùdy (41 %) je relativnì nízké. Rozmístìní orné pùdy je velmi nerovnomìrné. Nejvìtí èást leí ve východním Rakousku, napø. podíl orné pùdy v Burgenlandu tvoøí 77 % celkové zemìdìlské pùdy, zatímco ve spolkových zemích na západì (Salcburk, Tyrolsko a Vorarlbersko) jen 2 a 3 %. Do zemìdìlské pùdy se zaøazuje celkem asi 2 mil. ha trvalých travních porostù (57 % zemìdìlské pùdy), které mají nestejnou uitnost. Rozliují se hospodáøsky udrované intenzivní víceseèné louky a kulturní pastviny a extenzivní louky a pastviny, je jsou vìtinou v podhùøí a horách a sekají se jen jednou do roka, nebo slouí jen pro pastvu. Kultivované louky a pastviny se podílejí pouze 27 % na celkové rozloze zemìdìlské pùdy, nejvìtí podíl mají v Horních Rakousích (44 %). Extenzivní trvalé louky a pastviny se podílejí 29 % na zemìdìlské pùdì, nejvìtí èást tvoøí alpské louky a pastviny (Almen), které zaujímají pøiblinì jednu ètvrtinu celkové výmìry zemìdìlské pùdy v Rakousku a v západních spolkových zemích vìtinu zemìdìlské pùdy (Tyrolsko 63 %, Salcburk 61 %, Vorarlbersko 60 %, Korutany 45 %). Víceleté kulturní porosty (ovocné sady, zahrady, kolky, vinice) zabírají jen 2 % celkové zemìdìlské pùdy, pøièem nejvìtí èást zaujímají vinice (52 494 ha), které se nacházejí hlavnì ve spolkových zemích na východì Rakouska. Struktura zemìdìlsky vyuívané pùdy v Rakousku Plocha, ha Podíl, % Zemìdìlsky vyuívaná pùda 3 422 449 100,00 Orná pùda 1 397 357 40,82 Trvalé travní porosty 1 943 443 56,78 938 318 27,42 870 568 25,44 intenzivnì obhospodaøované z toho: louky seèené vícekrát do roka kultivované pastviny extenzivnì vyuívané z toho: louky seèené jednou do roka alpské louky a pastviny (Almen) 67 750 1,98 1 005 125 29,36 58 066 1,70 851 128 24,86 Vinice 52 194 1,52 Ovocné sady a plantáe 18 297 0,53 Zahrady a zahrádky 8 778 0,26 kolky ovocných stromkù a révy 1 487 0,04 595 0,00 Lesní kolky Poznámka: Celková plocha Rakouska 8 273 800 ha, z toho zemìdìlská pùda 41,4 %, lesní pùda v zemìdìlských podnicích 39,6 %, ostatní pùda v zemìdìlských podnicích (nevyuívané zelené plochy, neobhospodaøované slatiny, pozemky pod budovami a dvory v zemìdìlských usedlostech, rùzné neproduktivní plochy) asi 9,8 %. Na jednoho obyvatele pøipadá 0,42 ha zemìdìlské a 0,17 ha orné pùdy. Pramen: Grüner Bericht, s. 60 ! Podle zjitìní agrárního censu z roku 1997 hospodaøily rakouské zemìdìlské podniky na 22,8 % pronajaté pùdy a 77,2 % byla jejich vlastní pùda. Podle Eurostatu èinilo nájemné v roce 1998 prùmìrnì 243,39 EUR (3 349,12 ATS) za 1 ha orné pùdy. Kupní cena zemìdìlské pùdy není uvedena, trh se zemìdìlskými pozemky je v Rakousku velmi slabý, pokud se pøihlíí k poètu transakcí formou koupì a prodeje za rok. Pùda mìní majitele vìtinou dìdictvím. Prùmyslová hnojiva a pesticidy Spotøeba prùmyslových hnojiv v zemìdìlství (kg è. . na hektar zemìdìlské pùdy) 1990/91 1996/97 1997/98 1998/99 Rakousko Hnojiva celkem (NPK) 87 70 71 75 dusíkatá (N) 39 36 33 38 fosforeèná (P2O 5 ) 21 16 16 17 draselná(K2O) 27 18 19 20 101 103 110 Spotøeba dusíkatých hnojiv (N) v zemích s nejvyí spotøebou Nìmecko 99 Nizozemsko 194 203 188 178 Belgie/Lucembursko 123 114 117 113 72 72 70 71 EU 15 prùmìr Poznámka: v Rakousku se celková spotøeba NPK sníila z 312,6 tis. t v roce 1990/91 na 214, 1 tis. t (98,5 tis. t, tj. 31 %), spotøeba dusíkatých hnojiv (N) ze 135 tis. t na 128 tis. t (7 tis. t, tj. 5 %) Pramen: Statist. Jahrbuch Ern., Land., Forsten 2000, s. 430 Uití pesticidù v rakouském zemìdìlství (v tunách úèinných látek) 1995, t Herbicidy 1999, t Zmìna v tunách Index 1999:1995 1607,1 1659,0 + 51,9 1) 1409,9 1394,9 15,0 99 Minerální oleje a parafíny 245,4 269,4 + 24,0 110 Insekticidy 222,8 87,7 35,1 71 17,3 12,3 5,0 71 Fungicidy a baktericidy Regulátory rùstu Rùzné Celkem 1) 103 1,0 2,7 + 1,7 270 3403,6 3418,4 + 14,8 100 vèetnì pøípravkù na oetøení osiv Poznámka: celková spotøeba pesticidù na l ha zemìdìlské pùdy asi 1 kg úèinných látek (rok 1999) Pramen: Grüner Bericht 1999, s. 218 Mechanizace a investice Zemìdìlsví ve svìtì Zemìdìlské stroje: v roce 1999 se v zemìdìlství pouívalo celkem 352 400 traktorù a 24 000 obilních sklízecích mlátièek. Od roku 1990 se poèet traktorù v podstatì nezmìnil, poèet obilních sklízecích mlátièek se sníil o 3 000. Na l traktor pøipadá asi 9,6 ha zemìdìlské pùdy, na sklízecí mlátièku 33,7 ha obilovin. Prùmìrné stáøí traktorù se pohybuje kolem 15 rokù, prùmìrný výkon 40 kW, podíl aktivních strojù a pøístrojù z celkového majetku zemìdìlských a lesních podnikù èiní 11 %. Investice do zemìdìlského sektoru byly zamìøeny hlavnì na obnovu a modernizaci strojového parku a rekonstrukci a výstavbu nových zemìdìlských a obytných budov. Z tabulky vyplývá, e více ne polovina celkových investic byla urèena na stavební èinnost a ménì ne polovina na mechanizaèní prostøedky. V roce 1999 pøipadalo na 1 ha zemìdìlské pùdy 7 723 ATS celkových investic, z toho 3 045 ATS do mechanizaèních prostøedkù a 4 678 ATS do staveb. V Rakousku existuje u tradiènì rozvinutý systém vzájemné pomoci zemìdìlcù ve formì strojních kroukù a pomocných slueb pro zemìdìlské podniky (Maschinenringe und Betriebshilfe). V roce 1999 pùsobilo na území Rakouska celkem 137 kroukù, z nich 129 bylo øízeno profesionálním vedoucím. Poèet èlenù z øad zemìdìlcù trvale stoupá. V roce 1999 bylo v kroucích zapojeno celkem 72 923 èlenù (asi 29 % vech zemìdìlských podnikù). S nasazenými stroji v rámci " Hrubé investièní náklady do strojù a staveb v zemìdìlství a lesnictví Rakouska (mil. ATS) Stroje Stavby 2) 1) 3) Celkem 1990 10 972 10 360 21 332 1991 11 040 10 850 21 890 1992 10 013 11 402 21 415 1993 9 421 11 326 20 747 1994 9 434 11 950 21 384 1995 9 311 12 272 21 583 1996 11 069 14 401 25 470 1997 11 638 18 530 30 168 1998 10 570 15 696 26 266 1999 10 295 15 818 26 113 bez danì z pøidané hodnoty 2) traktory, zemìdìlské stroje, dopravní prostøedky a rùzné stroje 3) hospodáøské a obytné budovy, cesty a pozemkové úpravy Pramen: Grüner Bericht 1999, s. 217 1) Zemìdìlsví ve svìtì kroukù bylo odpracováno za rok 1999 celkem 4 449 542 hodin, v rámci podnikové výpomoci bylo odpracováno celkem 2 336 678 hodin pøi hospodáøské èinnosti a 932 982 hodin pøi sociálních slubách (nemoc, dovolená, opatrování dìtí apod.). Zemìdìlská výroba Podle Zelené zprávy dosáhla v roce 1999 hodnota finální zemìdìlské produkce 48,8 mld. ATS, z toho rostlinná produkce 18,3 mld. ATS (38 %), ivoèiná produkce 30,5 mld. ATS (62 %). Míra sobìstaènosti v potravinách a krmivech,% 1994/95 Obiloviny celkem penice ostatní obiloviny Lutìniny Brambory 6) 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99 101 105 99 103 106 111 129 124 126 131 97 97 92 96 99 96 84 86 101 103 80 87 90 88 86 118 134 146 136 138 Zelenina 2) 54 58 59 64 Ovoce 56 65 59 64 97 81 86 71 107 144 132 148 140 141 105 99 100 103 105 64 71 75 79 80 77 110 103 107 108 110 88 89 84 83 84 98 99 100 101 103 103 87 85 84 84 87 13 102 99 99 198 100 125 117 117 44 53 56 49 42 Cukr 1) 2) 3) Víno Hovìzí a telecí maso Vepøové maso 4) 4) Ovèí a kozí maso 4) Drùbeí maso Maso celkem 4) Vejce Èerstvé mléko 5) Sýry Máslo Odstøedìné suené mléko Rostlinné oleje a tuky v ekvivalentu bílého cukru 2) vèetnì konzerv, áv a dalích zpracovaných produktù v pøepoètu na èerstvou zeleninu a ovoce 3) bez citrusového ovoce 4) v jateèné hmotnosti 5) vèetnì ostatních èerstvých mléèných produktù (jogurty, zakysané výrobky apod.) 6) rostlinné produkty lomené roky, ivoèiné produkty kalendáøní roky Poznámka: podle Grüner Bericht míra sobìstaènosti za rok 1998: 103 %, víno 81 %, øepka 126 %, sluneènicové semeno 122 %, sójové boby 151 %, rostlinné oleje 49 %, bramborový krob 80 % Pramen: Stat. Jahrbuch Ern., Land. Forsten 2000, s. 460462 1) Hodnota finální zemìdìlské produkce bez DPH = produkce vyrobená v zemìdìlských podnicích po odeètení spotøeby zemìdìlských produktù ve výrobním procesu uvnitø zemìdìlství (spotøeba krmiv, osiv, # obnova stáda hospodáøských zvíøat a ztráty uvnitø odvìtví). Zahrnuje hodnotu trní produkce vèetnì exportu, vlastní spotøebu zemìdìlských domácností, zmìny v zásobách a stavech hospodáøských zvíøat. Jednotlivá odvìtví se na hodnotì celé produkce podílela takto: mléko 23 %, skot a telata pro maso 16 %, prasata 14 %, víno 9 %, zahradní produkty a polní zelenina 8 %, ovoce 7 %, drùbe a vejce 6 %, obiloviny 6 %, okopaniny 5 %, rùzné rostlinné produkty 3 %. Objem zemìdìlské produkce (ve stálých cenách) se proti poèátku 90. let pøes meziroèní kolísání mírnì zvyoval. Index podle FAO (základ 19891991 =100) v letech následujících po roce 1991: 100,0; 100,3; 103,7; 102,6; 102,0; 104,6; 106,7; 105,8 (rok 1999). Z údajù agrárního zahranièního obchodu vyplývá, e vlastní zemìdìlská produkce Rakouska nestaèí u nìkterých produktù saturovat vlastní potøebu, u jiných produktù se trvale produkují pøebytky. Následující údaje o míøe sobìstaènosti ukazují, která odvìtví jsou pøebytková a která deficitní. ivoèiných produktù a na drùbeí maso a vejce se vyrábí více, ne staèí vstøebat domácí trh, u rostlinných produktù není situace tak jednoznaèná. Pøebytky jsou hlavnì v odvìtví cukru a penice. Rakoutí zemìdìlci se obávají pøílivu nìkterých pøebytkových produktù na jejich trh z kandidátských zemí a naopak urèité perspektivy vidí v monostech odbytu zejména zpracovaných kvalitních produktù na trzích tìchto zemí, zvlátì zemí sousedících s Rakouskem. Zemìdìlsví ve svìtì Rostlinná výroba Ve skladbì osevních ploch mají trvale hlavní podíl obiloviny. Pro ivoèinou výrobu, zejména pro chov skotu, má podstatný význam pìstování pícnin s vysokým výnosem na orné pùdì (pøes 200 000 ha) rozsáhlé plochy kultivovaných a pøirozených trvalých travních porostù na loukách a pastvinách (1,9 mil. ha, 57% podíl na zemìdìlské pùdì). Prùmìrné hektarové výnosy základních plodin jsou nad úrovní EU 15, ale nedosahují pièkových výsledkù zemí s nejintenzivnìjí rostlinnou produkcí (Nizozemsko). Ve srovnání s tìmito zemìmi je vak Plochy plodin na orné pùdì (ha) 1990 1999 2000 Obiloviny 949 528 809 662 818 400 58,42 Lutìniny 53 750 49 146 44 400 3,55 Olejniny 40 844 129 764 9,36 øepka olejná 40 844 64 775 51 800 4,67 sluneènice 23 336 24 249 22 300 1,75 9 271 18 541 15 500 1,34 tykev olejná 8 957 12 004 10 400 0,87 mák 2 567 1 175 0,08 6 871 8 027 0,58 sója rùzné 1) Chmel % z orné pùdy rok 1999 242 226 0,02 1 091 1 727 0,12 Brambory 31 760 23 180 23 700 1,67 Cukrovka technická 49 758 47 047 43 200 3,39 Krmná øepa 3 845 1 275 1 000 0,09 Zelenina 9 763 10 369 8 600 0,75 0,04 Technické plodiny 2) Kvìtiny a okrasné rostl. 898 535 Jahody 891 1 489 0,11 204 242 203 121 205 100 14,66 0,68 Pícniny na orné pùdì 3) Úhory bez podpory Subvencované úhory (set-aside) Orná pùda celkem 4) 5 925 9 366 12 100 14 616 97 075 98 700 7,00 1 406 394 1 385 845 1 382 000 100,00 saflor, len olejný, sezam a dalí maloobjemové olejniny len na vlákno, konopí apod. 3) kukuøice na silá a zeleno 76 485 ha, jetelotrávy 56 899 ha, vojtìka 7 376 ha, jetele 7 413 ha, tráva 51 608 ha, rùzné pícniny na orné pùdì 3 340 ha 4) èást tìchto ploch mùe být na základì smìrnic EU vyuita k pìstování nepotravináøských plodin v roce 1999 byly takové plodiny (konopí, sluneènice, øepka, heømánek apod.) pìstovány na 9 565 ha (asi 9,8 % ploch set-aside). Prameny: Grüner Bericht 1999, s. 219;Mber. österr. Landw., 2000, è. 9, s. 574 1) 2) $ Zemìdìlsví ve svìtì rostlinná produkce v Rakousku etrnìjí k uchování zdravého pøírodního prostøedí, co je zøejmé z podstatnì mení spotøeby prùmyslových hnojiv (zvlátì dusíkatých) na hektar. Produkce základních plodin v Rakousku (tuny) 1990 1999 Obiloviny celkem 5 289 752 4 806 140 4 500 000 mìkká penice 1 306 353 1 317 759 1 251 250 5,0 98 115 98 441 43 400 55,9 1 520 554 1 152 801 244 117 152 381 117 810 1 620 237 1 699 584 1 851 651 +8,9 120 006 134 750 +12,3 162 002 268 860 219 331 18,4 101 527 194 264 125 353 35,5 57 462 64 066 54 960 14,2 tvrdá penice jeèmen oves kukuøice zrno 2) tritikale Olejniny celkem 3) øepka olejná sluneènice semeno tykev olejná 2000 Zmìna 2000:1999 v % 1) 7,7 25,8 22,7 3 013 10 529 6 175 41,2 Brambory rané a èasné 278 031 340 692 305 832 10,2 Brambory pozdní 515 505 371 037 388 777 +4,8 Cukrovka technická 2 494 366 3 216 731 2 559 600 20,4 Silání kukuøice 4 289 257 3 728 567 3 530 673 5,3 pøedbìný údaj 2) od 1995 zahrnuta CCM (corn-cob-mix) 3) produkce sójových bobù v r. 2000: 32 843 t, prùmìr let 19912000: 58 437 t Pramen: Grüner Bericht 1999,s.220; Mber. õsterr.Landw., 2000, è. 12, s. 789 1) Prùmìrné hektarové výnosy základních plodin v Rakousku (t . ha 1) 1990 Obiloviny celkem 5,58 1995 5,51 1998 5,70 1999 5,95 mìkká penice 5,12 5,13 5,15 5,48 tvrdá penice 4,25 3,88 3,96 4,93 ito 4,26 4,09 3,99 3,90 ozimý jeèmen 5,81 5,12 5,12 5,39 jarní jeèmen 4,90 4,25 4,26 4,42 oves 3,94 3,96 4,05 4,29 8,18 8,50 9,61 9,60 4,51 4,95 5,09 Ozimá øepka olejná 2,49 3,01 2,48 2,97 Jarní øepka a øepice 2,38 2,34 1,78 1,92 Sluneènicové semeno 2,46 2,14 2,57 2,64 Tykev olejná semeno 5,30 6,00 8,70 8,80 23,43 22,86 26,26 29,70 kukuøice zrnová 1) tritikale Brambory rané a èasné Brambory pozdní 25,91 29,73 32,78 34,20 Cukrovka technická 44,35 48,99 54,14 55,05 Silání kukuøice 40,04 43,87 48,71 48,75 od r. 1995 vèetnì corn-cob-mix Pramen: Grüner Bericht 1999, s. 220 1) Produkce ovoce v Rakousku 19901999(1 000 t) 1990 Ovoce celkem 1995 1998 1999 562,1 656,7 699,1 z intenzivních ploch 137,5 181,8 180,0 221,5 z extenzivních ploch 424,6 474,9 519,1 458,5 1) 680,0 Jablka celkem 337,8 384,0 416,5 409,7 Hruky celkem 100,6 123,6 132,3 114,0 84,5 115,9 116,1 116,7 39,3 33,4 34,2 39,6 Peckové ovoce Bobuloviny celkem 2) bez jahod 2) bílý, èervený a èerný rybíz, angret, maliny, ostruiny Poznámka: produkce veho ovoce (bez jahod) na obyvatele 84 kg (rok 1999) Pramen: Grüner Bericht 1999, s. 222 1) % Produkce vína 1990 1995 1997 1998 1999 Plocha vinic celkem, ha 18 188 56 979 56 979 56 979 56 979 z toho plodící (sklízené) 54 942 48 552 47 729 47 928 47 926 Výnos vína hl/ha 57,6 45,9 37,8 56,4 58,5 Produkce vína, 1 000 hl 3 166,3 2 229,0 1 801,8 2 703,2 2 803,4 bílé, 1 000 hl 2 562,7 1 809,9 1 277,7 2 093,3 2 093,4 603,6 419,1 524,0 710,1 710,0 èervené, 1 000 hl Poznámka: nejvìtí plocha vinic je ve spolkové zemi Dolní Rakousko (32 879 ha, tj. 57,7 %) s roèní produkcí 1 865,6 tis. hl, tj. 66,5 % (údaje za rok 1999); produkce na obyvatele 34,6 litrù Pramen: Grüner Bericht, s.221 Produkce zeleniny Plocha, ha Plocha, ha 1) 2) Sklizeò celkem, t 1996 9 701 12 386 394 101 1997 8 894 12 726 457 801 1998 9 453 12 197 411 180 1999 10 071 13 111 527 960 2000 8 636 13 008 498 832 Prùmìr 19992000 9 351 12 686 457 975 1) sklizeò jednou do roka sklizeò vícekrát do roka Poznámka: produkce v letech 19992000: zelí 51 509 t; okurky 39 239 t; mrkev 51 432 t; saláty 52 527 t; rajèata 19 674 t, èínské zelí 28 803 t; produkce zeleniny celkem na obyvatele 58 kg Pramen: Mber. õsterr. Landw., 2000, è.12, s.793 2) ivoèiná výroba Zemìdìlsví ve svìtì Dominantním odvìtvím ivoèiné výroby je chov skotu pro maso i mléko, který má dlouhodobou tradici ve lechtitelství a dobré podmínky pro chov ve zdravém pøírodním prostøedí. Intenzita chovu zvíøat podle poètu VDJ na 100 ha zemìdìlské pùdy (82 VDJ) v roce 1997 je pod prùmìrem EU (90 VDJ) a hluboko pod úrovní Nizozemska (382 VDJ) nebo Belgie (319 VDJ), ale vyí ne v Øecku, panìlsku, Francii, Itálii, Portugalsku, Finsku a védsku. Koncentrace chovu zvíøat v jednom podniku je podstatnì nií ne v prùmìru EU a èlenských státù (kromì Øecka a Portugalska). Prùmìrná uitkovost dojnic 4 716 kg mléka je pod úrovní EU 15 (5 666 kg) a vìtiny èlenských státù s výjimkou Irska a Øecka. V pøepoètu na obyvatele je vak produkce vech ivoèiných výrobkù (a na drùbeí maso) relativnì vysoká a dostateèná pro zásobování vnitøního trhu. Stavy hospodáøských zvíøat v Rakousku (poèet zvíøat v 1000, stav koncem prosince) 1995 1999 2 326 2 153 2 155 706 698 621 20,6 3 706 3 433 3 348 247,9 Ovce 365 352 339 10,4 Kozy 54 58 56 1,7 Konì 73 74 2,2 Slepice nosnice 5 937 5 580 402,9 Drùbe celkem 12 000 14 000 1 010,8 Skot celkem dojnice Prasata 1) 2000 Poèet na 100 ha 1) 2) 63,7 stav v roce 1999 skot, dojnice, konì, ovce a kozy: poèet zvíøat na 100 ha zemìdìlské pùdy; prasata, drùbe, slepice na 100 ha orné pùdy Poznámka: prùmìrný poèet zvíøat na jeden zemìdìlský podnik s pøísluným chovem (r. 1997) v Rakousku ve srovnání s EU: skot 20 (EU prùmìr 47, Nìmecko 55, Nizozemsko 85); dojnice 8 (EU prùmìr 24, Nìmecko 28, Nizozemsko 44); prasata 37 (EU prùmìr 106, Nìmecko 118, Nizozemsko 723) Pramen: EUROSTAT, Thema 5, rok 2001, è. 10, 11,12 2) & Produkce ivoèiných výrobkù v Rakousku (1 000 t) 1995 1996 1997 1998 1999 802 842 834 866 884 hovìzí a telecí 209 239 221 210 219 27,06 vepøové 454 462 465 488 500 61,79 drùbeí 12,73 Maso celkem kg/na obyvatele 109,24 99 98 104 107 103 ovèí a kozí 7 7 8 8 7 0,87 koòské 1 1 1 1 1 0,12 3 168 3 055 3 106 3 276 3 349 413,87 Mléko kravské 2 292 2 392 2 419 2 448 2 537 313,40 % trní produkce prodáno 72,35 78,30 77,88 74,73 75,70 prùm. dojivost, kg 4 217 4 346 4 510 4 548 4 716 103 98 100 99 12,23 271 275 275 275 1) Vejce slepièí prùm. snáka, kusy uití celkové produkce mléka r. 1999: dodáno na trh 75,70 %, spotøeba na farmách jako potraviny 8,7 %, jako krmiva 14,1 %, ztráty 1,5 % 1) Poznámka: Systém mléèných kvót EU: 1998/1999 1999/2000 roèní kvóta pro Rakousko, 1 000 t 2 436,8 2 602,0 dodáno do mlékáren,1 000 t . 2 543,8 2 621,4 pøekroèení kvóty EU, 1 000 t +106,9 19,3 plnìní kvóty EU, % .. 104,4 100,7 Nejvìtím výrobcem mléka v Rakousku je spolková zemì Horní Rakousko, kde v roce 1999 dosáhla hrubá produkce 1 029 tis. t (30,7 %) pøi prùmìrné dojivosti 4 779 kg/dojnici. Nejvyí dojivost 5 522 kg/dojnici byla zaznamenána ve Vorarlbersku, ale tato zemì se podílela na celorakouské produkci mléka jen 4,4 %. Pramen: Grüner Bericht 1999, s.225 Zemìdìlsví ve svìtì V Rakousku se do letoního èervence nevyskytl ádný pøípad BSE. Od ledna do èervna 2001 byly provedeny u 4 461 rizikových kusù skotu a 90 905 kusù zdravého skotu testy, nebyl zjitìn ádný pozitivní pøípad. Spolková vláda projednávala letos na jaøe problém finanèní úhrady ekonomických kod a nákladù na naøízená opatøení v souvislosti s BSE (rychlotesty, náhrada masokostních mouèek v krmivech atd.), které byly odborníky pùvodnì vyèísleny na 1,5 mld. ATS. Nakonec vláda redukovala celkovou sumu státních výdajù na 700 mil. ATS roènì. Ze spolkového rozpoètu bude financováno 200 mil. ATS, z fondu katastrof 250 mil. ATS (z toho pøipadá 60 % na stát a 40 % na spolkové zemì) a zbývajících 250 mil. ATS bude hrazeno ze zvýených poplatkù jatek. Ve veterinárních slubách pùsobí celkem 1 728 veterinárních lékaøù, z nich je 246 zamìstnáno ve veøejných slubách, ostatní mají soukromou praxi. Výdaje zemìdìlcù na medikamenty, inseminaci a veterinární sluby dosáhly podle úèetních výkazù podnikù v roce 1999 celkem 1,48 mld. ATS. Biologické zemìdìlství Rozvoj biologického zemìdìlství v Rakousku pøedèil vechny evropské zemì pokud jde o poèet podnikù hospodaøících podle zásad biologického (organického) zemìdìlství i pokud jde o podíl zemìdìlské pùdy obdìlávané tímto zpùsobem. V roce 1999 patøilo do skupiny biologického zemìdìlství asi 20 000 podnikù, z nich 18 962 bylo podporováno v rámci ÖPUL (to je 8,5 % podnikù). Ostatní podniky nejsou zaøazeny do podpùrných opatøení, protoe mají výmìru mení ne 2 ha a nevztahuje se na nì pøísná kontrola AMA, která je podmínkou pro získání subvencí. V roce 1999 bylo podporováno z titulu biologického hospodaøení celkem 267 993 ha, co je 10 % zemìdìlské pùdy (bez alpských luk a pastvin, které jsou vyòaty z této podpory, protoe jsou subvencovány z jiného titulu). V biologickém zemìdìlství pøevauje produkce krmiv s odpovídajícím chovem hospodáøských zvíøat. V sortimentu bioproduktù pøevauje hovìzí maso a mléko. Z celkového mnoství bioproduktù vyrobených v Rakousku se asi jedna tøetina exportuje. ' V roce 1999 lo na export 30 mil. litrù mléka, 3 000 t brambor, 1 000 t karotky, 1 200 t cibule a dalí bioprodukty. Celkové pøíjmy z tohoto exportu dosáhly za rok asi 500 mil. ATS. Podle údajù INVEKOS (Integrierte Verwaltungs und Kontrollsystem) drely biopodniky celkem 104 182 dojnic a 65 096 kojných krav, co je 14 % z celkového stavu dojnic a 30 % z celkového stavu kojných krav. Nejvìtí poèet biopodnikù je ve spolkové zemi Tyrolsko (4 681), následuje týrsko (3 351) a Dolní Rakousy (2 905). Od roku 1995 se poèet podporovaných biopodnikù v celém Rakousku zvýil o 3 044, to je o 19 %. Ekonomická situace zemìdìlského odvìtví Zemìdìlsví ve svìtì Výroèní Zelená zpráva rakouského ministerstva zemìdìlství hodnotí kadým rokem podrobnì vývoj vech základních ekonomických ukazatelù sektoru a pøípadné pøíèiny nìkterých nepøíznivých trendù. Rakouské zemìdìlství muselo po vstupu zemì do EU èelit silnému konkurenènímu tlaku ostatních èlenských státù EU. Pøizpùsobení spoleèné zemìdìlské politice pøineslo vedle vìtí ochrany trhu a pøíspìvku z fondù EU na podporu zemìdìlství také øadu negativ. Veobecnì se sníily maloobchodní ceny potravin, ale jetì více klesly nákupní ceny zemìdìlských produktù. Zemìdìlcùm hrozil kolaps v dùsledku prudkého sníení dùchodù. Aby se zabránilo zruinování mnoha podnikù, pøípadnì celého sektoru, byl zaveden vedle vech bìných podpùrných opatøení na pøechodnou dobu ètyø let zvlátní degresivní kompenzaèní pøíspìvek, který mìl zemìdìlským podnikùm vyrovnávat pøípadné kody vyvolané zapojením do spoleèného zemìdìlského trhu a náhlým poklesem domácích zemìdìlských cen. Rakousko získalo pro zemìdìlství jetì dalí pøechodná opatøení, napøíklad vyplácení podpory na dobu 10 let pro oblasti s nejhorími pøírodními podmínkami (pøedevím v horských a podhorských oblastech). Pøes vechny úlevy se ekonomická situace zemìdìlského sektoru nevyvíjela od vstupu do EU pøíznivì a nebyla pøekonána ani v roce 1999. Podle Výzkumného národohospodáøského ústavu WIFO byl celkový ekonomický výnos rakouského zemìdìlství v roce 1999 o 22 % nií ne v roce 1995, dùchody v pøepoètu na jednoho plnì zamìstnaného zemìdìlce klesly o 11 % a z odvìtví odelo asi 11 % pracovních sil. V roce 2000 dolo podle velmi pøedbìných odhadù (pøes veobecnì známé problémy evropského zemìdìlství s hovìzím masem) k lehkému ozdravení ekonomiky rakouského zemìdìlství. Tìké ztráty z let 19961999 vak pravdìpodobnì nebyly ani v roce 2000 pøekonány. Kvalifikovaný pøehled o vývoji ekonomiky se teprve zpracovává a bude obsaen v Zelené zprávì 2000, která vyjde na podzim 2001. Nyní jsou k dispozici údaje za rok 1999. V roce 1999 klesl celkový dùchod v zemìdìlství a lesnictví proti pøedchozímu roku o 3 % (po poklesech ve tøech pøedchozích rocích) a hodnota finální zemìdìlské a lesní produkce klesla o 1 % na celkem 62,4 mld. ATS (zemìdìlství 48,8 mld. ATS, lesnictví 13,6 mld. ATS). Zatímco odvìtví ivoèiné výroby utrpìlo ztráty hlavnì kvùli krizi na trhu vepøového masa, rostlinná výroba zaznamenala rùst. Pøímé dotace zemìdìlským podnikùm byly sníeny o 6,7 mld. ATS na 17,3 mld. ATS. Podíl zemìdìlství a lesnictví na hrubém domácím produktu zùstal na úrovni 1,4 %. Podle WIFO poèet osob plnì zamìstnaných v sektoru klesl o 2,3 % na 145 900 a jejich podíl na celkové zamìstnanosti klesl ze 4,2 % na 4,1 %. V agrárním obchodu byl zaznamenán úspìch, nebo hodnota exportu se zvýila o 15,7 %, zatímco hodnota jen o 3,1 %. Obchod se zemìdìlskými produkty a potravinami byl nadále deficitní, ale pasivní saldo se sníilo z 20 mld. na 16 mld. ATS. Vnitøní obchod s potravinami prodìlává velké zmìny smìrem k mimoøádnì vysoké koncentraci. V roce 1999 tento trend pokraèoval a pro malé zemìdìlce je stále obtínìjí garantovat adekvátní dodávky produktù. Rostoucí ekologické pøístupy rakouských obyvatel a jejich vyí citlivost s ohledem na nezávadnost potravin, pùvod produktù, výrobní metody a èerstvost potravin vak na druhé stranì poskytují dobrou pøíleitost pro odbyt místních vysoce kvalitních zemìdìlských produktù. Hlavní výsledky zemìdìlského a lesního sektoru za rok 1999 Hodnota finální produkce ............................................... 62,4 mld. ATS z toho zemìdìlství ......................................................... 48,8 mld. ATS lesnictví .............................................................. 13,6 mld. ATS Pøímé platby (dotace) ...................................................... 17,3 mld. ATS Èistá pøidaná hodnota (pøíspìvek agrárního sektoru k národnímu dùchodu) .................................................. 31,2 mld. ATS Vývoj èistého dùchodu agrárního sektoru ................................. 3,0 % Podíl sektoru na hrubém domácím produktu ............................. 1,4 % Vývoj cen placených výrobcùm ................................................... 1,7 % z toho zemìdìlské produkty ...................................................... 2,1 % døevo .................................................................................. ±0,0 Pracovní síly (plnì zamìstnané) .............................................. 145 900 z nich rodinné pracovní síly ................................................... 120 100 Vývoj poètu pracovníkù ................................................................... 2,3 Podíl sektoru na celkové zamìstnanosti ..................................... 4,1 % Poznámka: vechny procentní zmìny v roce 1999 ve vztahu k roku 1998 Pramen: Grüner Bericht, WIFO (pøedbìné hdnoty) Zemìdìlsví ve svìtì Prùmìrné dùchody sektoru zemìdìlství a lesnictví v pøepoètu na jeden podnik se v Rakousku za rok 1999 proti pøedchozímu roku sníily o 3,8 % na 254 804 ATS a na rodinnou pracovní sílu o 3,1 % na 155 609 ATS. K takovému poklesu dolo pøedevím kvùli sníení tzv. degresivních kompenzaèních plateb, které byly poskytovány rakouským zemìdìlcùm v rámci pøechodného období po vstupu do EU, a poklesu cen na trhu prasat. Na druhé stranì zvýení výnosù z prodeje mléka, penice, kukuøice, brambor, zeleniny a døeva èásteènì kompenzovalo ztráty. Výdaje podnikù byly o nìco vyí ne v roce 1998. Subvence a dotace z veøejných zdrojù (ze státního rozpoètu, z prostøedkù spolkových zemí a EU) v pøepoètu na jeden zemìdìlský podnik byly v roce 1999 o 7,2 % nií a èinily v prùmìru 166 011 ATS, na jednu rodinnou pracovní sílu 101 383 ATS a na l ha zemìdìlské pùdy asi 7 990 ATS. Zatímco na základì plateb z ekologického programu vlády (ÖPUL) se podpora podnikù v roce 1999 dále zvyovala, dolo k dalímu plánovanému zkrácení (témìø odbourání) pøechodných kompenzaèních plateb. Subvencování zemìdìlství a lesnictví v roce 1999 Politika rakouské vlády zahrnuje pomìrnì vydatnou podporu zemìdìlského sektoru. Zemìdìlská politika se øídí po vstupu Rakouska do EU pøedevím zásadami spoleèné zemìdìlské politiky, ale souèasnì zahrnuje nìkterá národní specifická opatøení vycházející z jedineèných podmínek zemì. Na financování se podílejí v podstatì tøi zdroje: státní (federální) rozpoèet, spolkové zemì a spoleèný zemìdìlský fond EU. V roce 1999 se na celkové sumì 26,7 mld. ATS podílely stát 6,4 mld. ATS, spolkové zemì 6,7 mld. ATS a EU 13,6 mld. ATS (24,0 % : 25,2 % : 50,8 %). Úhrnná výe podpory zemìdìlského a lesního odvìtví se za období 1995 a 2000 postupnì sniovala, co se pøièítá hlavnì postupnému omezování zvlátních podpor, které byly poskytovány bìhem tzv. pøechodného období pro plné pøizpùsobení rakouské zemìdìlské politiky Evropské unii, které trvalo pøiblinì 5 let. Z celkové sumy podpory zemìdìlství a lesnictví v roce 1999 pøipadalo 23,4 % na vyrovnávací platby a prémie podle pravidel spoleèné zemìdìlské politiky; 28,1 % na strukturální opatøení; 32,2 % na ekologická opatøení a zlepení kvality; 16,3 % na rùzné úèely (subvencování skladovacích nákladù; podporu marketingu a zpracování, podporu lesnictví, náklady na výzkum, poradenství a vzdìlání; degresivní vyrovnávací pøíspìvky, náhrady kod, pojitìní proti krupobití atd.). Agrární obchod mezi Èeskou republikou a Rakouskem Podle Èeského statistického úøadu je Èeská republika ve vztahu s Rakouskem dlouhodobì èistým dovozcem zemìdìlských produktù a potravin. Význam agrárního obchodu na celkovém obchodu ÈR s Rakouskem vyplývá z relativnì malého podílu na exportu (1,86 % Vývoj podpory rakouského zemìdìlství a lesnictví za období 19952000 (mil. ATS) 1995 1996 1997 1998 1999 Celková podpora pro zemìdìlství a lesnictví 36 845 32 169 29 012 28 353 26 661 24 700 2000 prostøedky EU 13 581 14 868 13 468 14 016 13 558 12 838 prostøedky spolk. státu 14 733 10 211 8 732 7 487 6 421 6 132 prostøedky spolk. zemí 8 531 7 090 6 813 6 849 6 682 5 730 24 772 22 667 20 299 18 579 17 341 26 773 24 441 21 963 21 133 18 598 1) Pøímá podpora vyplacená zemìdìlcùm podle WIFO 2) podle BMLFUW 2) pøedbìný rozpoèet, bez èástky asi 3 mld. ATS, která mùe být podle rakouského finanèního zákona uvolnìna na základì zmocnìní vlády 2) definice pøímých plateb podle BMLFUW (ministerstva zemìdìlství): vechny podpory, které jdou na konto zemìdìlcù, jsou povaovány za pøímé podpory (platby); v údajích WIFO nejsou do pøímých plateb zapoèítány pøíspìvky na investice a subvencování úroku pro podniky Pramen: Grüner Bericht, s. 268 1) Podpora rakouského zemìdìlství a lesnictví z veøejných prostøedkù podle opatøení, rok 1999 (mil. ATS) Podpùrná opatøení EU Vyrovnávací platby a prémie podle spoleèné zem. politiky Spolkový stát (Bund) Spolkové zemì (Länder) Celkem 6 082,5 66,3 88,8 6 237,6 Náklady a pøíspìvek na skladování 1 075,1 34,4 1 109,5 Ekologická opatøení etøící ivotní prostøedí 3 669,9 2 572,4 1 898,4 8 140,7 8,1 210,9 218,8 437,8 1 579,54 2 900,6 3 019,2 7 499,3 578,5 1 328,8 887,3 2 784,6 86,0 287,7 506,6 880,3 260,0 751,7 1 011,7 1 313,9 Zlepení kvality rostlinných a ivoèiných produktù Strukturální opatøení vyrovnávací pøíspìvek investice jednotlivcù a kolektivù 1) doprava ve venkovských oblastech opatøení v oblastech, cíle l a 5b 489,6 483,7 340,7 Podpora lesnictví 60,6 248,6 153,4 462,6 Výzkum, vzdìlání a poradenství 10,5 229,1 840,8 1 080,5 Rùzné formy podpory Celková suma 1 072,2 158,5 462,6 1 393,2 13 558,4 6 420,8 6 682,0 26 661,2 1) zahrnuje také èistì národní prémie na plochy a zvíøata Prameny: BMLUFW, Rechnungsabchluss 1999 (EU und Bund); Mitteilungen derBundesländer, Verwendungsnachweis der AMA; Grüner Bericht, s. 151 Zemìdìlsví ve svìtì v roce 2000) a pomìrnì vìtího podílu na importu (4,45 % v roce 2000). Zatímco v roce 2000 a 1999 se dosáhlo podle naí statistiky obratu smìrem k aktivnímu saldu celkového obchodu s Rakouskem, byl i v tìchto dvou letech agrární obchod deficitní. V agrárním zahranièním obchodu se respektuje bilaterální Dohoda o provádìní Smlouvy o ochranì údajù o pùvodu, oznaèení pùvodu Vývoj obchodu ÈR s Rakouskem v období 19972000 (mil. CZK) Obchod celkem Agrární obchod celkem ivá zvíøata a potraviny Nápoje a tabák Export do Rakouska 1997 46 361 1 096 905 155 1998 53 505 938 728 184 1999 59 684 1 032 851 150 2000 66 933 1 244 1 076 123 Import z Rakouska 1997 52 488 2 210 1 926 222 1998 54 437 2 294 1 939 215 1999 55 878 2 482 2 011 322 2000 61 419 2 736 2 135 436 Saldo 1997 6 127 1 114 1 021 67 1998 932 1 356 1 211 31 1999 +3 806 1 450 1 160 172 2000 +5 514 1 492 1 059 313 Pramen: Roèenka zahranièního obchodu Èeské republiky, ÈSÚ listopad 2000; výpoèty ÚZPI ivoèiné a rostlinné tuky 36 26 31 45 62 140 149 165 26 114 118 120 Zemìdìlsví ve svìtì a jiných oznaèení zemìdìlských a prùmyslových výrobkù odkazujících na pùvod, která vstoupila v platnost 17. 7. 1979. Prameny: Grüner Bericht 1999, Bundesministerium für Land und Forstwritschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft, Wien 2000 The agricultural situation in the European union. 1999 Report, Brussels 2001 Statistisches Jahrbuch über Ernährung, Landwirtschaft und Forsten 2000 Ländlicher raum, 2001, è. 16 Der Fõrderungsdienst, 2000, è. 9 Marktbericht Getreide und Ölsaaten, 2000, è. 11 Monatsberichte über die österreichische Landwirtschaft, 2000, è. 12 Internet http://www.export.cz/jtiok00/71/71_2.htm, http://www.bmlf.gv.at Zahranièní obchod Èeské republiky Roèenka 1999, vol. 1, ÈSÚ listopad 2000 Zpracovala: J. Javùrková, ÚZPI ([email protected]) Pokrok v pøípravì programu SAPARD v kandidátských zemích Vìtina kandidátských zemí støední a východní Evropy pravdìpodobnì dostane z pøedvstupních fondù EU na program SAPARD finanèní pøíspìvek u koncem roku 2001. Poznatky ze svìta Èlenským státùm EU byla vyplacena pøedbìná kompenzace za kody zpùsobené SLAK Evropská unie vyplatila dopøedu èlenským státùm urèité odkodné za ztráty zpùsobené rozíøením slintavky a kulhavky v cel-kové sumì 400 mil. EUR, z ní dostaly Velká Británie 355 mil. EUR, Nizozems ko 3 9 m i l . E U R, F r a n c i e 3,3 mil. EUR a Irsko 2,7 mil. EUR. Výjimkou jsou tøi zemì (Maïarsko, Slovensko, Rumunsko), jejich národní agentury pro øízení programu budou akreditovány Komisí EU a na jaøe 2002. Toto stanovisko je obsaeno ve výroèní zprávì o souèasné situaci a vyhlídkách programu SAPARD, kterou uveøejnila Komise tento mìsíc. Podle pøedstavitelù Komise by mohly dvì zemì (Litva a Lotysko) dostat pøíspìvek bìhem nìkolika nejbliích týdnù, o nìco pozdìji Polsko a ke konci roku má pøijít na øadu Èeská republika a Slovinsko. První zálohu 13 mil. EUR u v kvìtnu dostalo Bulharsko na realizaci urèitých opatøení a také Estonsko (3 mil. EUR). Komise potvrdila, e skonèilo interní jednání o koneèném termínu pro vyuití fondù nespotøebovaných bìhem roku 2000, který má vypret do konce roku 2003. Tento oddálený poslední termín pro výplatu nevyuitých pøíspìvkù musí být jetì potvrzen v bilaterálních roèních dohodách 2001 se zemìmi støední a východní Evropy. Zemìdìlský komisaø EU Franz Fischler zdùraznil dlouhodobý pøínos projektu SAPARD pokud jde o zkuenosti se spravováním fondù, take kandidátské zemì budou po vstupu do EU schopny snadnìji realizovat mechanismus podpor v rámci spoleèné zemìdìlské politiky. V hodnotící zprávì se uvádí, e kandidátské zemì uèinily v roce 2000 velký pokrok pøi konstruování systémù vhodných pro zacházení s nástroji SAPARD, aby prostøedky mohly být správnì vyuity. F. Fischler také pøipomenul, e kandidátské zemì vynaloily velké úsilí a e ze strany orgánù EU byly podhodnoceny práce potøebné pro kvalitní pøípravu agentur SAPARD. Dosaený pokrok umoòuje, aby peníze z fondù EU na realizaci programù byly uvolnìny u v nejblií dobì. V Estonsku se konal akreditaèní semináø (18. a 21. èervence) se zvlátním zøetelem na výmìnu informací se zemìmi, které ji dokonèily nutné kroky k zahájení programu, jmenovitì s Bulharskem a Estonskem. Roèní orientaèní pøíspìvky z fondù EU pro jednotlivé zemì zùstávají beze zmìny (údaje v mil. EUR a stálých cenách r. 2000 pro celé období): Bulharsko 53,026; Èeská republika 22,445; Estonsko 12,347; Maïarsko 38,713; Litva 30,345; Lotysko 22,226; Polsko 171,603; Rumunsko 153,603; Slovinsko 6,447; Slovensko 18,606; celkem 529,00. Plné znìní výroèní zprávy na adrese: http://europa.eu.int/comm/agriculture/publi/reports/sapard2000/index_en.htm Agra Focus, 2001, è. 66, s. 3334 (Jav) Pøi stanovení tìchto pøíspìvkù se vycházelo z pøedpokladu, e Unie uhradí nejménì 60 % kod, které byly vyèísleny v jednotlivých èlenských státech. Komise EU vak zdùraznila, e koneèný celkový pøíspìvek pøipadající na jednotlivé státy bude stanoven teprve tehdy, a budou provedeny finanèní a veterinární kontroly v pøísluných zemích a a obdrí definitivní oficiální návrhy na odkodné. Pøedem poskytnuté pøíspìvky se tedy mají povaovat za pøedbìnou splátku. ! Stálý veterinární výbor se pøimlouval za to, aby podpory byly vyplaceny u v polovinì èervence. Výpoèty Komise zahrnují do ztrát zvíøata, která musela být poraena do 30. èervna 2001. Velká Británie nahlásila 2,70 mil. ovcí, 535 000 kusù skotu a 125 000 prasat nucenì poraených a likvidovaných kvùli SLAK. V pøípadì Irska se jedná o 47 300 ovcí, 1 000 kusù skotu, 5 300 prasat a 1 300 koz, zatímco ve Francii byly zaregistrovány vynucené poráky 67 000 ovcí, 1 300 kusù skotu a témìø 10 000 prasat. Náhradu kody Komise kalkuluje na základì odhadu prùmìrné hodnoty poraeného zvíøete nebo se kalkuluje na základì hodnoty udané národním oprávnìným úøadem. Odkodné vak nemùe být vyí ne hodnota (cena) vyhláená Komisí. Toto pravidlo je pro èást pøíjemcù podpory nepøíjemné. Tak Francie udala prùmìrnou cenu ovce v jateèné hmotnosti 76 EUR; standardní cena, kterou vypoèítala Komise, je vak 100 EUR. Také ceny skotu v jateèné hmotnosti udané irskou a nizozemskou vládou byly pod cenou Komise. Nizozemsko pøi národní prùmìrné cenì 751 EUR za kus skotu se muselo spokojit se 60 % prùmìrné ceny stanovené Unií, Irsko pøi národní cenì 635 EUR dostalo jetì mení odkodné, zatímco Británie a Francie s vyí národní cenou mohla dostat za kus skotu odkodné rovnající se cenì 1 000 EUR, kterou Komise uznala jako základní cenu. Na dotazy o odkodném Komise potvrdila, e prùmìrné ceny poraených zvíøat v rámci potírání SLAK budou jetì pøi dalím procesu vyplácení náhrad korigovány. Komise dále oznámila, e pøi výpoètu ceny poraených hospodáøských zvíøat rozhodnì vycházela z cen, které platily v den poráky zvíøat. Poznatky ze svìta Agra Eur., 2001, è. 34, s. EN/8 Pokrok ekologického zemìdìlství v EU Z aktuálních statistických údajù Ústavu ekologie a Zemìdìlství (Stiftung Ökologie & Landbau SÖL) vyplývá, e ekologické zemìdìlství v EU se pomìrnì rychle roziøuje, i kdy podle nìkterých obhájcù tohoto systému hospodaøení (zvlátì podle nìmecké ministrynì zemìdìlství R. Künastové) by mìl být pokrok jetì výraznìjí. (Jav) Na konci roku 2000 obdìlávalo témìø 130 000 podnikù celkem 3,7 mil. ha zemìdìlské pùdy podle zásad ekologického zemìdìlství. Z celkového poètu zemìdìlských podnikù v EU je to 1,9 % a z celkového plochy zemìdìlské pùdy 2,9 %. Jedna tøetina ekopodnikù a více ne jedna ètvrtina ekologicky obdìlávané zemìdìlské pùdy EU se nachází v Itálii. Avak nejvìtí podíl ekoprodukce na celkové produkci je v Rakousku, kde ekologickým zpùsobem hospodaøí 7 % zemìdìlských podnikù, které obdìlávají 8 % zemìdìlské pùdy. V Nìmecku hospodaøí ekologickým zpùsobem 3 % podnikù na 3,2 % celkové výmìry zemìdìlské pùdy. SÖL dále uvádí s odvoláním na údaje Dr. N. Lampkina v Organic Centre Wales, e výmìra ekologicky obdìlávané pùdy v EU se od roku 1995 do roku 2000 zvìtovala roènì v prùmìru o 25 %. V roce 2000 se vak tempo roziøování ekologického zemìdìlství zpomalilo. Pro rok 2001 SÖL poèítá s obnovením rychlého pøírùstku. Vychází z pøedpokladu, e krize BSE vede k posílení zájmu spotøebitelù o zdravé potraviny a e vlády èlenských Ekologické zemìdìlství v Evropské unii (stav 31. prosince 2000) Belgie Plocha ekologicky Podíl z celkové Poèet Podíl z celkového obdìlávané pùdy, ha plochy zem. pùdy, % ekopodnikù poètu podnikù, % 20 263 1,5 628 Dánsko 165 258 6,2 3 466 0,9 5,5 Nìmecko 546 023 3,2 12 732 2,9 Finsko 147 423 6,8 5 225 6,6 Francie 370 000 1,3 9 360 1,4 0,6 Øecko 24 800 0,7 5 270 472 515 2,6 3 182 1,4 Irsko 32 355 0,8 1 014 0,8 Itálie 1 040 377 7,0 49 790 2,1 1 030 0,8 51 1,7 Vel. Británie Lucembursko Nizozemsko Rakousko Portugalsko védsko 27 820 1,4 1 391 1,5 271 950 8,0 19 031 7,1 50 002 1,3 763 0,2 171 682 6,3 3 329 3,7 panìlsko 380 838 15 13 424 1,1 EU celkem 3 722 336 2,9 128 556 1,9 " státù budou intenzivnìji podporovat ekologický smìr zemìdìlské a potravinové produkce. Mezinárodní obchodní centrum (ITC) uveøejnilo aktuální údaje o obratu ekopotravin na mezinárodních trzích. Celkový obrat tìchto produktù dosáhl v roce 2000 asi 20 mld. EUR (39,1 mld. DEM), co je dvojnásobek proti roku 1997. V Evropì dosáhl obrat ekoproduktù v kalendáøním roce 2000 asi 7 mld. EUR (13,7 mld. DEM), z nich na samotné Nìmecko pøipadá 2,8 mld. EUR (5,5 mld. DEM). ITC z dosavadního vývoje vyvozuje, e v pøítích letech by se prodej ekoproduktù na evropských trzích mohl zvyovat roènì o 20 %. Agra Eur., 2001, è. 34, s. MM/l Slovenská vláda schválila tzv. zelené zprávy Slovenská vláda projednala v posledním srpnovém týdnu tzv. zelené zprávy z jednotlivých odvìtví resortu. Poznatky ze svìta Zprávu o zemìdìlství a potravináøství schválila bez pøipomínek, dalí dva obdobné materiály o situaci v lesním a vodním hospodáøství pøijala s pøipomínkami. Ministerstvo zemìdìlství SR ve zprávì o zemìdìlství a potravináøství uvádí, e v roce 2000 se odvìtví zemìdìlské prvovýroby podílelo na tvorbì hrubého domácího produktu 4,34 %. Podíl pøidìlených agrárních dotací na HDP èinil a 1,3 %. Vedle pøedem øádnì schválených subvencí jsou v celkové sumì dotací zahrnuty také náhrady za kody zpùsobené suchem, z nich agropodnikatelé dostali na zaloení úrody a eliminaci pøímých kod 2,9 mld. SKK. Zvýení dotaèních podpor se promítlo do meziroèního zlepení celkového hospodáøského výsledku agrárního resortu; ztráta z roku 1999 ve výi 2,040 mld. SKK klesla v roce 2000 na 591 mil. SKK. Na zlepení zemìdìlského dùchodu mìlo vliv také zmírnìní dlouhodobého otevírání cenových nùek mezi vstupy a výstupy. Loòské sucho ovlivnilo pokles hodnoty hrubé zemìdìlské produkce z 51,4 mld. SKK r. 1999 na 44,3 mld. SKK. Napøíklad sklizeò obilovin klesla z 2,829 mil. t na 2,201 mil. t. Kladem loòského hospodaøení je rùst objemu investic v odvìtví z 5,8 mld. SKK na 7,4 mld. SKK. Pøesto vak opotøebení základních fondù prohloubilo ze 47,8 na 49 %. Potravináøi s výnosem 98,128 mld. SKK uzavøeli hospodaøení loòského roku se ztrátou 411 mil. SKK, proti roku 1999 se ztráta potravináøského prùmyslu sníila o 514 mil. SKK. Ro¾. Nov., 2001, è. 163, s. 1 Chemická desikace natì brambor není vhodná pøi stresu ze sucha! Pro výnos a kvalitu skliznì je nejpøíznivìjí dosaení zralosti pøirozenou, tj. fyziologickou cestou. (Jav) (Jav) Zemìdìlci jsou vak èasto nuceni v jetì zelených, fyziologicky vysoce aktivních (a tím citlivých ke stresu) porostech brambor pøistoupit k pøedèasnému ukonèení vegetace, aby bylo dosaeno poadované kvality. V takových pøípadech se mohou vyskytnout potíe u nezralých hlíz dochází èasto k pøeruení látkové výmìny, co se vyskytuje tím spíe, èím døíve je na znièena. Je tøeba si uvìdomit, e rostlinì se tím navodí ok, který by se mìl pokud mono co nejvíce zmírnit. Proto je dùleité, aby se na neodstraòovala pøi stresu rostlin ze sucha, nýbr pøi dostateèné pùdní vlhkosti a zásobení rostlin vodou. Po obdobích sucha se musí èekat tak dlouho, a je ornice po srákách dostateènì provlhèená, deficit vody v rostlinách pomine a pøíznaky vadnutí zmizí. To zpravidla nenastává ihned po deti, ale a po nìkolika dnech od ukonèení období sucha. Pøípravky urèené k desikaci natì (Reglone, Basta) se nesmìjí aplikovat ani pøi vysokých denních teplotách, ani za intenzivního sluneèního svitu. Postøiky by se mìly provádìt za mírného poèasí, nejlépe ve veèerních nebo èasných ranních hodinách. Ranní postøiky mají tu výhodu, e rostliny jsou díky rose svìí. Rozsáhlé pokusy vìdeckých pracovníkù Univerzity Göttingen ve spolupráci s KTBL v Dethlingenu prokázaly, e pokud se pøípravek aplikuje za sucha na zvadlé listy, musí se pøedevím u brambor, které nedosáhly plné fyziologické zralosti, poèítat s pøíslunou reakcí hlíz. Nevhodná aplikace pøípravku Reglone mùe podporovat hnìdnutí cévních svazkù, v pøípadì nesprávné aplikace pøípravku Basta mùe docházet k nekrotizaci pupkové èásti hlíz. Top Agrar, 2001, è. 7, s. 6063 (DK) # Biologická dezinfekce pùdy Ji nìkolik let pracují nizozemtí odborníci na vývoji biologické metody, která by mìla slouit k ochranì proti èetným pùdním fytopatogenním houbám a háïátkùm. Princip spoèívá v tom, e rozkládající se rostliny spotøebovávají kyslík. Vzduchotìsným uzavøením pùdního povrchu vzniká v pùdì nedostatek kyslíku, v jeho dùsledku ve ivé hyne. Z pùvodcù chorob, nacházejících se v hloubce 15 cm, bylo moné tímto zpùsobem zlikvidovat pøes 70 %, ale èasto i 100 % zástupcù hub r. Fusarium, Rhizoctonia, Sclerotinia, Verticillium a rùzných druhù háïátek. Je zapotøebí nejménì 40 t organické hmoty. Pokusnì se dosud pìstovaly na zelené hnojení trávy, øedkev olejná, Tagetes, popø. byly na pokusný pozemek navezeny. Vhodná doba je polovina èervna a konec srpna, kdy jsou teploty nejvyí a rozklad rostlinného materiálu mùe probíhat rychle. Za pouití pluhu se materiál co moná nejrovnomìrnìji zapraví do pùdy do hloubky 2530 cm. Pùda není vìtinou dostateènì vlhká, proto je pøed zakrytím zapotøebí závlahy (3050 mm). Zakrývací fólie musí být alespoò 0,12 mm silná, okraje se musí pøekrývat. Speciálním pøístrojem se mìøí, jestli pùda ji neobsahuje ádný kyslík. Pokud není fólie pokozena, mìlo by toto opatøení pøinést za nìkolik týdnù poadovaný výsledek. Nizozemtí odborníci dokládají výsledky výzkumu na pìstování chøestu: po zapravení 100 t trávy 80 cm hluboko byl v následujícím roce zjitìn výraznì lépe vyvinutý koøenový systém. Fuzárii bylo místo 61 % koøenù napadeno pouze 14 %. Gemüse, 37, 2001, è. 5, s. 24 Proti nebezpeèí fuzarióz chemickými pøípravky? K ochranì proti parciální hluchosti klasù (Fusarium culmorum a F. graminearum) jsou v souèasné dobì v SRN povoleny fungicidy Folicur, Caramba, Pronto plus a Juwel Top. Poznatky ze svìta Dostateèného úèinku (mezi 45 a 70 % v nejlepím pøípadì) spoèívajícího ve sníení napadení a omezení tvorby mykotoxinù je vak dosaeno pouze tehdy, pokud se aplikace uskuteèní v optimálním termínu. Fungicid toti musí proniknout na nejcitlivìjí orgán kvìt, resp. blizny a tyèinky. Je zapotøebí, aby k oetøení byla pouita systémová úèinná látka, která je rozvádìna od plev pøes tvoøící se obilku do klasového vøetena. Kvìty patøí k nejohroenìjím rostlinným orgánùm, proto je nutné zajistit ochranu od konce metání do konce kvetení. Vìdecké výzkumy vak ukázaly, e úèinná látka je rozvádìna do listù a stébel obilnin, zatímco do klasù to prokázáno nebylo. Proto také sníení napadení a tím i monost potlaèení tvorby mykotoxinù kolísá. Kromì známých pøíèin je zde tedy dalí faktor, který by mohl pìstitelùm objasnit nedostateènou jistotu úèinku. Aplikace fungicidu ve fázi kvetení penice je nutná pouze pøi vysoké pravdìpodobnosti infekce. Pomocí preventivních pìstitelských opatøení je zapotøebí riziko infekce klasù fuzárii sníit na co moná nejmení míru. Pouze pìstování málo náchylných, v budoucnu snad i rezistentních odrùd penice, poskytuje potøebnou ochranu. lechtìní by tak mohlo pøispìt rozhodující mìrou k produkci vysoce kvalitního a nekontaminovaného zrna. DLGMitt., 2001, è. 8, s. 42 Nebezpeèí skryté v pùdì Ji v 80. letech se v Evropì rozíøily dalí dva pùdní viry, které pøedevím v porostech penice ve Francii a Itálii dosáhly znaèného hospodáøského významu: Wheat spindle streak mosaic virus (WSSMV) a Cereal soilborne mosaic virus (SBCMV). (DK) (DK) Tyto dva nové viry byly nalezeny také v Nìmecku, Polsku a Dánsku, avak dosud výhradnì v oblastech pìstování ita. Infikovány byly pøevánì rostliny ita a tritikale, zatímco v porostech penice se objevily pouze ojedinìle. Pùdní viry se objevují ve srovnání s viry pøenáenými hmyzem nebo roztoèi nejprve jen velmi sporadicky na jednotlivých rostlinách. Pokud se vak v pùdì vyskytnou, íøí se zpracováním pùdy a pøedstavují stálou hrozbu pro pìstování náchylných odrùd. Pøi znaèném zamoøení pùdy mohou být vechny náchylné rostliny ji bìhem klíèení infikovány pùdními viry. Proto je nebezpeèí infekce a s tím spojené hospodáøské ztráty vyí ne u vìtiny jiných virù (napø. virus luté zakrslosti jeèmene pøenáený listovými micemi). Symptomy vyvolané pùdními viry na itu, tritikale a penici jsou velmi podobné symptomùm luté zakrslosti jeèmene. Koncem zimy se nejprve na mladých listech objevují drobné prouky. S rùstem listù se prouky zvìtují a jejich poèet pøibývá. Intenzivní loutnutí, známé u jeèmene infikovaného pùdními viry, nebylo u ita a tritikale zjitìno, u nìkterých odrùd penice vak pozorováno bylo. Zkrácení stébel v závislosti na odrùdì a nìkdy znaèné rozdíly ve sníení výnosu a na ménì ne 50 % (podle odrùd) to jsou dalí pøízna- $ Poznatky ze svìta Potøeba hoøèíku a stopových prvkù u brambor Brambory mají velmi vysokou potøebu hoøèíku. ky napadených rostlin. Ke sníení výnosù pøispívá rovnì zvýená citlivost vùèi mrazu. U extrémnì citlivých odrùd mùe docházet k vyzimování více ne poloviny rostlin, objevuje se mezerovitost porostù. Bylo zjitìno, e WSSMV pùsobí kody pøedevím na jaøe, zatímco SBCMV v pozdních mìsících. V posledních deseti letech se napadené plochy výraznì zvìtily. K íøení dochází pøedevím zavleèením pøi zpracování pùdy, výdrolem obilnin náchylných odrùd, ale také vìtrnou erozí, kdy jsou pùdní èástice transportovány na velké vzdálenosti. Vzhledem k tomu, e se ito a tritikale pìstují v prvé øadì na lehkých pùdách, nesmí být vìtrná eroze z hlediska íøení virù podceòována. Tyto viry, které napadají jak penici, tak i ito a tritikale, jsou rozíøeny po celé Evropì. Podle jejich specializace na hostitelskou rostlinu je moné Evropu diagonálnì rozdìlit od severovýchodu k jihozápadu. Smìrem na východ od této linie jsou ohroeny ito a tritikale, smìrem na západ je ohroenou plodinou penice. Co je pøíèinou tohoto jevu? Výzkumy ukázaly, e nejde o regionálnì rozdílné kmeny tìchto virù. Odborníci se spíe domnívají, e dosud bìnì pouívaný pozdìjí termín výsevu penice minimalizuje napadení (dùvodem jsou potom ji nií teploty) a e pravdìpodobnì existují rùzné rasy pùdní houby Polymyxa graminis (vektor virù). Je moné, e urèité rasy této houby kodí jen na itu a jiné jen na penici. Tato domnìnka je nasnadì proto, e mnohdy na extrémnì lehkých pùdách, vhodných pøedevím pro pìstování ita, se penice zpravidla nepìstuje. Pøímá ochrana proti virùm není moná, stejnì jako proti pùdním houbám (pøenaeèùm virù). Dùvodem je jejich znaèné rozíøení. K tomu, aby bylo dosaeno trvalého úèinku, je potøeba desinfikovat pùdu vech napadených polí do hloubky 50 cm. Pro pozemky, které ji byly zamoøeny, není co moná nejpozdìjí termín výsevu øeením. V úvahu nepøicházejí ani pìstitelská opatøení. V nezamoøených oblastech vak mùe pozdìjí termín výsevu pøispìt ke zpomalení ploného rozíøení tìchto virù. Jediným opatøením, vedoucím k zajitìní výnosù, je pìstování rezistentních odrùd. Rozsáhlé pokusy vedly k selekci odrùd, popø. linií ita a tritikale. Na pokusných pozemcích ve Francii byl rovnì testován sortiment nìmeckých odrùd penice, u nich byla zjitìna velmi dobrá tolerance vùèi obìma virùm. Tyto odrùdy byly následnì pouity pro dalí lechtìní. Pøedpokladem rychlého úspìchu vak je nepøihlíet pouze ke genetickým vlastnostem rostlin, nýbr brát v úvahu i jiná kritéria. DLGMitt., 2001, è. 8, s. 4849 (DK) Hoøèík se vak snadno z pùdy vymývá, a tak mùe èasto docházet k jeho deficitu. Jak na tuto situaci reagovat, jak se uplatní hnojení na list (hoøkou solí) a kterým dalím prvkùm vìnovat pozornost, hodnotí pøíspìvek nìmeckého odborníka. Sklizní brambor ve výi 40 t . ha 1 se odebere z pùdy okolo 40 kg MgO. Dalích 20 a 30 kg MgO . ha1 se roènì vyplaví do hlubích vrstev pùdy. Hoøèík se podílí rozhodujícím zpùsobem na tvorbì chlorofylu a je proto nezastupitený pøi pøemìnì svìtla na chemickou energii. Nedostateèné zásobení rostlin hoøèíkem vede proto k omezení asimilace a pøedèasnému dozrávání brambor. Ji latentní deficit Mg pùsobí negativnì na obsah krobu. Pøi nedostateèném pøísunu hoøèíku pøijímají rostliny nadmìrnì draslík. To znamená dalí nepøíznivý vliv na obsah krobu. Rostliny nepøijímají hoøèík koøeny aktivnì, a proto jsou odkázány na pøísun vodorozpustné formy Mg pùdním roztokem. Na rozdíl od jiných ivin pøijímají brambory hoøèík pomaleji a ke konci fáze kvetení pøijmou teprve asi 60 % z jeho celkové potøeby. Brambory proto vyadují pøísun hoøèíku i po kvìtu. S nedostatkem hoøèíku se lze setkat pøedevím na kyselých, na hoøèík chudých písèitých pùdách. Mùe se vak vyskytovat i na pùdách, které nejsou kyselé a mají støední nebo dokonce vysokou zásobu hoøèíku. Dùvodem je pøirozený antagonismus mezi draslíkem a hoøèíkem. Vysoký obsah draslíku vyvolává deficit hoøèíku, je-li pomìr K : % Mg v pùdì vyí ne 2,5 : 1. Avak také hnojení dusíkem ve formì amonné, moèoviny, roztoku ledku amonného nebo kejdy omezuje pøíjem hoøèíku rostlinami. Pøíèinou je pøirozená protihra mezi hoøeènatými a amonnými ionty, a proto by jejich vzájemný pomìr v pùdì mìl èinit 3 : 1. Skuteèný stav vak mùe prokázat pouze rozbor pùdy. Jaká hnojiva volit? K pokrytí potøeby ve výi 40 a 60 kg MgO . ha 1 u støednì zásobených pùd a 60 a 100 kg MgO . ha 1 u nedostateènì zásobených pùd je mono vyuít rùzných druhù hnojiv. Nìmecký odborník uvádí mj. tato hnojiva: Kalimagnesia s 10 % MgO, Kornkali s 5 % MgO (obsahuje chlór, proto je nutná jeho podzimní aplikace), Kieserit s 27 % MgO, P a PK hnojiva s obsahem hoøèíku. Pouít lze i vápenatá hnojiva s obsahem hoøèíku (dolomitický vápenec). Dalí moností je pak listová aplikace hoøèíku ve formì hoøké soli. Hnojení Mg na list vestrannì úèinné Hlavní podíl potøeby hoøèíku musí být pokryt z pùdní zásoby a hnojením. Avak dostupnost hoøèíku pro rostliny mùe být i pøi dostateèném obsahu Mg v pùdì v dùsledku nepøíznivých rùstových podmínek nebo jednostrannì vysokého pøísunu draslíku natolik omezena, e mùe vést k (latentnímu) deficitu Mg. Úèinné, rychle pùsobící opatøení, pøedstavuje listová aplikace hoøké soli, a to 5% roztok jako postøik spoleènì s fungicidy. Hnojení na list je zvlátì úèinné tehdy, pokud se hoøká sùl udrí co nejdéle v tekutém stavu na povrchu listù. To znamená dlouhou dobu pøíjmu rostlinou. Proto jsou postøiky pøi podmraèném poèasí, nebo v ranních, popø. veèerních hodinách vhodnìjí ne ve velmi teplých dnech a pøi silném sluneèním záøení. Poznatky ze svìta Nevápnit pøímo k bramborám Právì lehké, písèité bramboráøské pùdy vykazují èasto velmi nízké hodnoty pH. K zajitìní dlouhodobì spolehlivých výnosù na tìchto pùdách je zapotøebí, aby pìstitel vìnoval pozornost pravidelnému a dostateènému vápnìní. Vápník má pozitivní vliv nejen na vývoj koøenù, ale také na skladovatelnost brambor. Podle pozorování nizozemských odborníkù má na spraových pùdách také hodnota pH vliv na výskyt deformovaných hlíz èím je hodnota pH vyí, tím nií je podíl popraskaných (puklých) hlíz a hlíz s dalími vadami. Vzhledem ke zvýenému nebezpeèí strupovitosti je vak nutné, aby se vápnìní uskuteènilo s co nejvìtím odstupem od pìstování brambor. Na písèitých pùdách se pro nì platná optimální hodnota pH nesmí v ádném pøípadì pøekroèit. Na støednì tìkých a tìkých pùdách se doporuèuje aplikace páleného vápna v dávce 1,2 a 1,5 tuny na hektar. Pálené vápno napomáhá k tvorbì stabilní drobtovité struktury pùdy. Mnohá stanovitì s lehkými a støednì tìkými bramboráøskými pùdami jsou v dùsledku geologického podloí chudá na vápník a hoøèík. Zde se doporuèuje dávka 2 a 3 t . ha 1 uhlièitanu hoøeènatovápenatého. Co dodávají do pùdy kejda a chlévský hnùj? Brambory vyuívají dobøe i organická hnojiva. Aplikace chlévského hnoje pøed pìstováním brambor bývala standardním postupem. Pøi pìstování konzumních, sadbových a prùmyslových (krobárenských) brambor by se mìlo pokud mono upustit od jarní aplikace kejdy, a to z tìchto dùvodù: monost dodateèného pøísunu dusíku, sníení obsahu krobu vlivem chloridu, zpodìné dozrávání nebo podpora napadení koøenomorkou bramborovou (Rhizoctonia solani) vzhledem k výskytu organických zbytkù. Aplikace kejdy je naopak vhodná k meziplodinám na podzim pøed pìstováním brambor. V kadém pøípadì je tøeba zapoèítat iviny pocházející z organických hnojiv (P a K) v plné míøe do dávky aplikované k bramborám, u dusíku pak s ohledem na èasový odstup. Zelené hnojení pøed pìstováním brambor se obecnì hodnotí pøíznivì. & Deficit stopových prvkù je moný i pøi dobrém zásobení pùdy Poznatky ze svìta Zvýené náklady pøi pìstování geneticky modifikovaných rostlin? Výsledky výzkumu, který realizoval WWF (World Wildlife Fund) se ve výcarsku staly podnìtem pro obnovení diskuse o aplikaci geneticky zmìnìných organismù v zemìdìlství. Brambory se èasto pìstují na lehkých písèitých pùdách. Ty mívají ve srovnání s hlinitými pùdami nií obsah ivin v pùdní zásobì. To platí zejména pro stopové prvky, u nich se navíc zvyuje riziko vymývání pøi hodnotì pH nií ne 5,0. V praxi se proto stalo bìným zásobení rostlin manganem. Pøi výnosu 40 t . ha 1 odeberou brambory z pùdy následující mnoství stopových prvkù: mangan (Mn) 60 g . ha 1 , zinek (Zn)135 g . ha1, bór (B) 125 g . ha1, mìï (Cu) 70 g . ha1, molybden (Mo) 3 g . ha1. Odbìr sklizní vak není roven potøebì rostlin. U manganu èiní napø. jeho odbìr rostlinou 6001 200 g . ha1 a u ostatních ivin asi trojnásobek. Deficit manganu je pøitom typický na humózních hlinitých pùdách s vysokou hodnotou pH. Pøi nedostatku bóru se horní listy zbarvují temnì zelenì a stáèejí se dovnitø. V dùsledku rozíøení nových herbicidù bez obsahu manganu se výraznì sníil pøísun tohoto prvku. A v dùsledku zmìn v aplikovaných hnojivech platí ve srovnání s døívìjími lety toté i pro ostatní stopové prvky. To znamená vysoce koncentrovaná jednoduchá nebo komplexní hnojiva místo napø. Thomasovy strusky. Stanovitì s deficitem stopových prvkù vìtinou jsou: písèité pùdy s vysokým podílem organické hmoty; raelinité pùdy, zèásti silnì podzolové pùdy, humusovité zelináøské pùdy; pùdy s hodnotou pH nad 7, vápenaté pùdy nebo pùdy s vysokým nadbytkem fosfátu (Zn). Problém spoèívá v tom, e zásobení brambor koøeny rostlin není vdy uspokojivé, a to z tìchto dùvodù: 1. Rostliny brambor mají malý objem koøenù, který dosahuje pouze do hloubky asi 60 cm. Zhruba tøi ètvrtiny koøenù se nacházejí v oblasti hrùbkù, zatímco pøiblinì pouhá ètvrtina koøenù dosáhne do prostoru mezi hrùbky. Maximální koøenové hmoty dosahují rostliny asi dva a tøi týdny po fázi kvetení. 2. Obsah ivin v pùdní zásobì, zvlátì na lehkých pùdách, je nízký. 3. Dostupnost ivin závisí na poèasí. Pøi suchu se ve vodì rozpustné stopové prvky nedostanou k rostlinám, pøi vysokých srákách dochází k jejich vymývání z koøenové zóny. Opatøení proti výskytu deficitu jsou u stopových prvkù obtíná. Pøi vydatných srákách se mohou dodaná hnojiva vymýt, jako napø. bór. Mangan je na hlinitých pùdách obsaen v dostateèném mnoství, avak ne vdy je dostupný. V závislosti na vlhkosti pùdy a hodnotì pH pøechází buï do pùdního roztoku, nebo je vázán ve formì oxidu. DLZ Agrar mag., 52, 2001, è. 3, s. 7680 (DK) Byla provedena analýza oblasti genetické modifikace organismù. Do analýzy byly zahrnuty tyto produkty: penice, kukuøice, øepka, brambory, vepøové maso a mléko. Povìøená poradenská firma Basler & Partner dospìla k závìru, e rolníci pouíváním GMO nezískají ádné výhody, ale naopak, jejich náklady se nepomìrnì zvýí. Toto zvýení vznikne potøebou oddìlovat GMO od tradièních plodin, náklady na získávání surovin, na deklaraci a rozlièné kontroly. Pøitom bude hrát nemalou úlohu i otázka bezpeènosti potravin. Aby se zabezpeèila produkce bez GMO, je tøeba porosty chránit pøed opylením pylem GMO rostlin. V maloploném zemìdìlství, které je pro výcarsko typické, bude moné zabezpeèit souití obou zpùsobù produkce pouze s vynaloením velkého úsilí a vysokých nákladù. Poadavek WWF nepouívat GMO v zemìdìlské výrobì podpoøila i Unie výcarských producentù (Union des Producteurs Suisse), dále spoleènost Bio Suisse a nadace na ochranu spotøebitele. výcarský svaz rolníkù oznámil, e souhlasí s výsledky studie a podporuje poadavek, aby se do roku 2010 nepovolilo komerèní uvolnìní GMO. Organizace GenSuisse a InterNutrition zpochybòují výsledky WWF a povaují je za tendenèní. Agrar.de News, 14. 6. 2001 () ' Aktivní sledování BSE skotu v Nizozemí Na základì rozhodnutí Rady evropských ministrù zemìdìlství uvedla Evropská unie aktivní sledovací systém pro BSE u skotu starého 30 mìsícù a starího. Poznatky ze svìta Výzkum prionù nadìje pro pacienty s CreutzfeldJakobovou nemocí V druhé polovinì srpna letoního roku byly ve vìdeckých èasopisech publikovány zprávy o zásadních objevech, které by v budoucnosti mohly vést k monosti léèení smrtelné Creutzfeld-Jakobovy choroby (CJD), lidské varianty nemoci BSE. V roce 1999 vyhodnotila ètyøi testovací procedury pro rychlé testování BSE u skotu. Pro vyuití v aktivním sledování BSE skotu v EU byly schváleny tøi testy. Ty jsou vechny biologickými zkoukami zaloenými na detekci PrPRES nebo PrPSc, formy prionového proteinu rezistentního vùèi proteáze a jsou známé pod názvem Enfer, Prionics a test CEA. Komerèní verze testu CEA (verze BioRad) je také schválena pro uívání pøi sledování BSE v EU. Od poèátku epidemie BSE ve Velké Británii bylo sledování BSE v Nizozemí nejprve zaloeno hlavnì na zjiování zvíøat s klinickými symptomy BSE a následných histopatologických a imunohistochemických potvrzujících zkoukách. V rámci tohoto pasivního sledovacího systému byl v Nizozemí od roku 1 9 9 7 d o r o ku 2 0 0 0 z j i t ì n c e l ko v ý p o è e t d e v ì t ku s ù s ko t u s BSE. Bìhem roku 2000 bylo v aktivním sledovacím programu realizovaném v malém mìøítku od øíjna 2000 testováno celkem více ne 700 kusù skotu a ke konci roku 2000 byl tak zjitìn jeden pøípad BSE. V prosinci roku 2000 byl v Nizozemí zvolen pro aktivní sledování rychlý test Prionics hlavnì kvùli døívìjím zkuenostem a praxi, jeho dostupnosti, prokázané úèinnosti v jiných zemích a specifiènosti. Vechna zvíøata s nálezem BSE se narodila v období prosinec 1991 øíjen 1994. Od 2. ledna 2001 zaèal navíc k pasivnímu sledovacímu programu v Nizozemí program aktivního sledování BSE v irokém mìøítku. Do 1. dubna bylo testováno více ne 100 000 kusù skotu vèetnì veho poraeného skotu a velké èásti skotu, který uhynul na farmách. Bìhem prvních tøí mìsícù r. 2001 byla v tomto aktivním sledovacím systému testem Prionics zjitìna jako pozitivní ètyøi zvíøata a v systému pasivního sledování byla jako pozitivní na BSE zjitìna jedna testovaná kráva. Diagnózu u vech pìti krav potvrdily histologické a imunochemické testy. Vechna zvíøata s nálezem BSE se narodila v období èerven 1995 prosinec 1996. Veterinary Quar terly, 23, 2001, è. 3, s. 134138 (Vo) Tato nemoc je spojena s konzumací hovìzího masa infikovaného BSE, nemoci o které panuje názor, e je íøena infekèními priony. Dne 14. srpna 2001 oznámili výzkumníci z kalifornské univerzity v San Francisku (UCSF), e získali federální schválení klinických zkouek k léèení CJD u lidí, pøi kterých jsou vyuívány dva dobøe známé léky (studie této univerzity byla publikována 14. srpna 2001 ve vìdeckém èasopisu Proceedings of the National Academy of Sciences). V dalí zprávì oznámili pracovníci výzkumného ústavu Scripps Research Institute (SRI) a UCSF, e identifikovali protilátku, která zabraòuje infekci prionù a mùe zvrátit její vlivy dokonce i po infikování. Dosud práce výzkumného týmu SRI probíhala na úrovni bunìèných kultur v laboratorních pokusech (to bylo publikováno v britském vìdeckém èasopise Nature). Výzkumníci zjistili, e antimalarický lék clorpromazin a antipsychotický lék quinacrin, v souèasnosti uívaný k léèení schizofrenie, mùe poskytnout nadìji pacientùm s vCJD. Oba léky jsou v humánní terapii dobøe známy a jsou ji federálnì schváleny pro uívání v humánní medicínì. Oba léky procházejí hematoencefalickou bariérou, co je rozhodující záleitost v léèení CJD, která zpùsobuje degeneraci mozku. Tyto léky mohou být také úèinné proti jiným nemocem zpùsobovaných priony, jako napø. nemoc kuru, která byla zjitìna u domorodcù v Nové Guinei. Výzkumníci z univerzity oznámili, e byli úspìní pøi laboratorním uívání tìchto dvou lékù v pokusech s bunìènými kulturami z myí infikovaných priony zpùsobujícími nemoc. V tée dobì bylo federálnì schváleno provádìní pokusù u lidí, které budou zahrnovat ca 36 pacientù v kritickém stadiu CJD. V této práci byl quinacrin v bunìèném modelu prionové nemoci desetkrát úèinnìjí ne clorpromazin. Ale pro léèení pacientù by se clorpromazin mohl ukázat jako uiteènìjí, protoe prochází hematoencefalickou bariérou snadnìji, a proto by mohl dodat vyí dávku léku do mozku. ! Poznatky ze svìta Univerzita oznámila v druhé polovinì srpna, e dva pacienti (jeden ve V. Británii a jeden v USA) jsou ji léèeni clorpromazinem podle zvlátního reimu, který dovoluje uití experimentálních lékù v poslední fázi nemoci. Rodina britského pacienta oznámila, e se ukázalo významné zlepení. Výzkumníci usilují o okamité provádìní klinických zkouek na pacientech umírajících na vCJD. Opírají se pøitom o výsledky výzkumu a skuteènost, e léky jsou uívány ji dlouhou dobu pro jiné podmínky. Vìdci z výzkumného ústavu SRI oznámili 16. srpna 2001, e pøi laboratorních pokusech identifikovali protilátku, která mùe zabraòovat prionové infekci, která zpùsobuje pøenosné spongiformní encephalopathie (TSE) BSE, scrapie a CJD. Tyto nemoci se objevují, kdy infekèní priony pøinutí normální priony (u zvíøat nebo u lidí), aby zmìnily formu a nahromadily se ve smrtelných mnostvích v nervových tkáních vèetnì mozku. Výzkumníci zjistili, e protilátka FabD18 zastavovala celý proces a zabraòovala infekci tím, e znemoòovala prionùm infikovaným TSE navázat se na normální priony. Normální buneèná mainérie významnì odbourávala vechno, co infekèní priony zanechaly, a to naznaèuje, e protilátka má potenciál odstranit ji vytvoøenou infekci. Tento výzkum pùvodnì vyvinul nìkolik protilátek, aby prozkoumal strukturu a biochemickou stránku prionových proteinù. Práce zahrnovala prùzkum zpùsobu, kterým se infekèní priony váou na priony normálnì se vyskytující v lidském tìle. Feedstuffs, 73, 2001, è. 35, s. 1 Systém kolejových øádkù u cukrovky Po tøech letech zkouení techniky setí systémem kolejových øádkù na Glent-worth Scottish Farms byla zøetelnì prokázána výhoda pouívání tohoto systému také pøi pìstování cukrovky. Systém byl zkouen na 12øádkovém secím stroji Kleine vybaveným elektronicky pohánìnou výsevní jednotkou, která umoòovala automatické vypínání vude tam, kde bylo tøeba nastavit kolejový øádek. Tento systém je velmi výhodný zejména pro preemergentní aplikace. Øidiè traktoru pøi chemickém oetøování postøikovaèem nebo pøi pøihnojování ví pøesnì kudy jet, aby nedocházelo k pøekrývání nebo vynechávání. Velmi mu to usnadòuje a zjednoduuje práci, protoe pøi sledování tlaku v postøikovaèi jetì nemusí poèítat øádky, aby správnì najel do porostu. Také v pozdním létì, kdy je plodina bohatì olistìna, jsou kolejové øádky dobøe vidìt a usnadòují provádìní dalích operací se stejnou pøesností jako u jakékoliv jiné plodiny. Farmers Weekly, 134, 2001, è. 25, s. 72 Automatický systém øízení pleèek Nechtìné vyorávání hodnotných rostlin pøi pleèkování by mohlo být brzy minulostí po zavedení automatického navádìní pracovních orgánù. (Vo) () Pøímé vedení pracovních orgánù mezi øádky rostlin vyaduje zkueného øidièe meziøádkových kypøièù (pleèek). Nervózní kubání volantem mùe snadno zpùsobit vyorání nìkolika metrù mladých rostlin v øádku. Pleèky jsou proto vybavovány nesèetnými elektronickými øídicími systémy, které bezpeènì vedou pracovní orgány v øádku. V souèasné dobì se velký dùraz klade na mechanické oetøování plodin bez pouívání chemických pøípravkù zejména u systémù s organickým zemìdìlstvím, pøi pìstování zeleniny a okopanin. A proto se tyto systémy, které velmi omezují chemický zákrok zaèínají prosazovat. Pan Garford nabízí pro pleèky systém RVG (Robocrop Video Guidance). Tento systém je vyvrcholením ètyøletého výzkumu v Silsoe Research Institute. Je pøesný pøi projídìní øádkù cukrovky ve stadiu dvou pravých lístkù. Robocrop pouívá èidla citlivá na rùznou barvu, podle které identifikuje rostlinu. Je spolehlivý v irokém spektru svìtla i pùdních typù. Displej v kabinì informuje øidièe o poloze pracovních orgánù. Systém Robocrop mìní polohu pleèky na tøíbodovém závìsu traktoru pomocí hydraulicky ovládaného mechanismu a udruje pracovní orgány ve správné poloze uprostøed øádkù pøi rychlosti vìtí ne 12 km . h1. V extrémnì zapleveleném poli, kde je nemoné identifikovat jednotlivé rostliny, Robocrop informuje øidièe. Advanced Tool Control (ATC) je stejnì moderním automatickým navádìcím systémem jako Robocrop. Je to výrobek dánské firmy EcoDan. Pouívá optický systém navádìní a snímaè s kolem. Optický systém zamìstnává dvì kamery èelnì na rámu nad øádky. Kadá kamera kontinuálnì snímá 1,1metrové dílky, které se pomocí poèítaèe porovnávají s referenèním øádkem uloeným v pamìti poèítaèe. Po- ! èítaè pak kontroluje polohu pleèky ve vztahu k referenènímu øádku a jakoukoli odchylku vysílá do hydraulického systému traktoru, který okamitì reaguje a pracovní orgány pleèky nastavuje pevnì mezi øádky. Navádìcí systém Eco-Dan pouívá vnitøní a vnìjí rám tvaru A, který oddìluje kypøiè od tøíbodového závìsu traktoru. Vychýlení pracovních orgánù se provádí hydraulicky a mùe èinit a 15 cm na kadou stranu od støední polohy. Tento systém je zejména výhodný pøi práci na mírném svahu. Senzor s kolem je umístìn vpøedu, aby informoval, zda stroj pracuje nebo je spoutìn nebo zvedán. Systém ATC je rovnì specifikován jako Combi-Vision systém, který sleduje rýhu od znamenáku v pùdì. Systém ATC stojí 3 950 GBP. Eco-Dan systém firmy Tony Deptford Agricultural Marketing Nejnovìjí verze traktorem neseného meziøádkového kypøièe TRV firmy Kongskilde UK nabízí rovnì automatizovaný systém vedení pracovních orgánù pleèky v øádcích. Automatické pletí se provádí tím, co firma oznaèuje za systém Vision Control Steering (VCS), tzn. optický systém zaloený na èinnosti poèítaèe, který øídí plecí jednotky a umoòuje jim zpracovávat pùdu tìsnì podél mladých rostlin v øádku. Systém VCS pouívá dvì digitální kamery umístìné na rámu kypøièe asi 70 cm nad øádkem. Obì kamery jsou napojeny na ovládací skøínku v kabinì traktoru, která umoòuje øidièi nastavit systém podle íøky øádkù a podle druhu pìstované plodiny. Digitální kamery identifikují rostliny jako øádky s barevnou rozliovací schopností. Po jejich identifikaci kamery vylou signál do hydraulického systému, který koriguje polohu pleèky pomocí hydraulicky do stran posouvaných ramen mezi tøíbodovým závìsem a pleèkou. Pouitím digitálních kamer systém umoòuje provádìt velmi rané kypøení, kdy jsou rostliny vysoké pouze 2 a 2,5 cm. Rovnì umoòují øidièi pracovat rychlostí 10 a 14 km . h 1. Pleèka TRV pro meziøádkovou kultivaci je k dispozici v 6, 12 a 18øádkovém provedení. Mùe zpracovávat øádky iroké od 25 do 75 cm. Poznatky ze svìta Farmers Weekly, 134, 2001, è. 26, s. 58 Vznìtové motory pro traktory Výrobce Iveco nabízí zcela novou øadu motorù, které by mohly pohánìt bìhem tøí let a 40 % traktorù ve Velké Británii. () Tuto øadu motorù nazval (NEF New Engine Family). Bude pohánìt traktory a stroje New Holland. Dále jsou tyto motory silnými kandidáty pro traktory CASE. Firma je bude rovnì nabízet pro dalí zemìdìlské stroje jako samojízdné postøikovaèe a teleskopické nakládaèe manipulátory. Motory øady NEF vyhovují nastupujícím vysokým emisním poadavkùm EU, které budou zavedeny v roce 2004. Jsou rovnì nejtií ve své výkonové tøídì. Úèinnost paliva je zlepena pouitím nejnovìjího vstøikovacího systému pouívajícího vstøikovací tlaky 160 MPa se servisními intervaly po 500 hodinách. Motory, jejich vývoj stál 24 milionù GBP jsou v tøí, ètyø a estiválcovém provedení. Pokrývají neobvykle iroké výkonové pásmo od 30 do 205 kW. Tyto motory budou vyrábìt závody Fiat Iveco v Itálii, ale byly vyvinuty ve Velké Británii Evropskou motorovou aliancí financovanou firmami Iveco, New Holland a Cummins. Motory urèené pro zemìdìlství i pro nákladní automobily jsou k dispozici s rùznými specifickými prvky. Pøehled konstrukèních provedení zahrnuje ètyøventilové typy, standardní typy nebo typy pøeplòováním. Motory jsou rovnì vybavovány elektronickou regulaèní jednotkou (ECU), která reguluje pøívod paliva za pouití senzorù monitorujících témìø kadý aspekt Motor Iveco øady NEF pro traktory New Holland ! provozu motoru. Jednotka ECU rovnì identifikuje poruchy nebo závady na motoru a tak provádí významným zpùsobem trvalou diagnostiku motorù. Produkce automobilových motorù NEF zaèala ji v bøeznu a motorù pro zemìdìlské úèely zaène na podzim. Iveco pøedpokládá roèní produkci 600 000 tìchto motorù do roku 2005 proti nynìjím 200 000. McCormick pokraèuje ve výrobì traktorù Novì oivená firma McCormick roziøuje øadu CX o dalí modely CX50 a CX60, které jsou vybaveny tøíválcovými motory o výkonech 39 a 47 kW; volitelný je dvou nebo ètyøkolový pohon. Farmers Weekly, 135, 2001, è. 1, s. 69 () Podobnì jako modely CX70 jsou standardnì vybavovány osmistupòovými popø. i 16stupòovými pøevodovkami. Tyto typy mají tlaèítkovì ovládaný dìliè, který zdvojuje kadý pøevodový rozsah a souèasnì zaøizuje hladké øazení pod zatíením. Obì pøevodovky jsou vybaveny synchronizovaným reverzérem pro rychlou zmìnu smìru jízdy. Podobnì jako ostatní modely øady CX mají i tyto elektronicky ovládaný tøíbodový závìs. Výkon hydraulického èerpadla je 53 l . min1 a maximální síla zdvihu tøíbodového závìsu je u modelu CX70 2 040 kg. Ceny modelù CX50 a CX60 jsou 15 873 a 17 609 GBP. Traktory McCormick øady CX Výkon motoru, kW CX50 39 CX60 47 Pøevodovka 8x8 8x8 Výkon èerpadla, l . min1 53 53 Farmers Weekly, 135, 2001, è. 2, s. 69 () Poznatky ze svìta Lidská výiva Traktor McCormick se zametacím kartáèem Cereální snídanì mohou sniovat riziko nìkterých zdravotních problémù Konzumace snídaòových cereálií, obohacených kyselinou listovou (folovou), je velmi vhodným zpùsobem sniování hladiny homocysteinu v organismu. Mléèné nápoje pro speciální výivu Portugalská mlékárenská spoleènost Lactogal rozíøila existující øadu svých mléèných nápojù s dlouhou trvanlivostí o dva nové výrobky, take její portfolio nyní èítá devìt poloek. Homocystein, aminokyselina produkovaná lidským organismem, je spojován se zvýeným rizikem kardiovaskulárních problémù, Alzheimerovy choroby a osteoporózy. Pøi výzkumu, kterého se zúèastnilo 65 osob s vysokou hladinou homocysteinu byla po dobu 12 týdnù dodávána kyselina listová ve tøech formách , a to jako obohacené snídaòové cereálie, suplementy kyseliny listové, potraviny bohaté na pøírodní kyselinu listovou. V prvním pøípadì dolo ke sníení hladiny homocysteinu o 24 %, v druhém o 21 % a ve tøetím o 9 %. I kdy denní pøíjem kyseliny listové ve skupinì konzumující obohacené cereálie byl o 30 % nií ne ve zbývajících dvou skupinách, bylo sníení hladiny homocysteinu u cereální skupiny stále nejvyí. http://www.wheatfoods.org (kop) První z nových výrobkù mléko Mamãs je polotuèné mléko obohacené vápníkem, kyselinou listovou a vitaminy B6, C a D, je urèeno speciálnì pro tìhotné a kojící eny. Druhý výrobek Diogestão Fácil je mléèný nápoj s redukovaným obsahem laktózy, zvýeným obsahem vitaminu D a ?-3 mastných kyselin. Nová mléka jsou, stejnì jako vechny speciální výrobky spoleènosti Lactogal baleny do kartónových kra- !! Lidská výiva Nové Centrum pro sójové potraviny Pøestoe zájem spotøebitelù o sójové potraviny neustále vzrùstá a pro nejblií budoucnost se pøedpokládá celosvìtový dramatický nárùst poptávky po sójových výrobcích, øada potravináøských spoleèností dosud nemá témìø ádné zkuenosti s jejich vývojem, zpracováním, marketingem, distribucí, propagací atd. Zahradnictví bic se systémem otevírání ReCap. Výrobky jsou opatøeny reklamním sloganem Speciální mléko vyhovující vem vaim poadavkùm. Modifikované UHT mléko se na portugalském trhu neochuceného mléka podílí více ne 7 %. Dair y Industry, 66, 2001, è. 3, s. 11 K tomu, aby se plnì vyuilo výjimeèných nutrièních vlastností sóji, zbývá vykonat jetì mnoho práce. Zásadní krok k nápravì v tomto smìru uèinila Fakulta zemìdìlských, spotøebitelských a environmentálních vìd pøi univerzitì v Illinois vybudováním nového Centra sójových potravin. Program illinoiského Centra je zamìøen na vývoj nových výrobních a obchodních technik, seznamování spotøebitelù s pøednostmi sóji a sójou obohacených pokrmù, pøedevím s øadou pøíznivých úèinkù na zdraví. Centrum bude pracovat jako integrovaná, multidisciplinární instituce a její èinnost bude financována illinoiskou Radou pro potravináøský a zemìdìlský výzkum (C-FAR) prostøednictvím Grantového programu. Dále bude podporováno Výzkumnou laboratoøí pro sójové boby pøi univerzitì v Illinois. Mimoto bude vyuívat poznatkù a navazovat na zkuenosti získané v rámci Mezinárodního sójového programu (INTSOY) a programu Funkèní potraviny pro zdraví. Témata poøádaných kurzù budou zahrnovat výrobní technologie, marketing a zlepování senzorických atributù sójových potravin jako prostøedkù zvyování pøitalivosti výrobkù pro spotøebitele. Soyafoods, 12, 2001, è. 2, s. 2 Oøeák vlaský nás chrání proti komárùm Stromy oøeáku vlaského se chrání proti ivoèiným kùdcùm tøíslovinami a éterickými oleji obsaenými v listech. Ve vrcholném létì jsou mnohé keøe bobulovin, napø. èerného a èerveného rybízu zcela bez listù. (kop) Tento ochranný mechanismus prospívá také èlovìku. Vùnì, které vydávají statné stromy, odpuzují úèinnì hmyz. Kdo si vybuduje odpoèívadlo pod korunou oøeáku, udìlá dobøe nebude toti obtìován mouchami ani komáry. Mùe také sedìt pod hustou korunou, i kdy prí, nebo ta jej dobøe ochrání. Nai pøedkové dobøe vìdìli, proè si vysazovali právì oøeák na dvory svých obydlí. Døíve se listy vlaských oøeákù vkládaly mezi prádlo, aby odpuzovaly moly, vi a tìnice. Døevo oøeáku vlaského je velmi hodnotné, nebo vyniká cennými vlastnostmi. Mein schöner Gar ten, 29, 2000, è. 1, s. 78 Proè shazují keøe bobulovin v létì náhle listy? (kop) (ES) Pøíèinou tohoto jevu je choroba antraknóza rybízu. Je vyvolána houbou Pseudopezisa ribis. Tato choroba se projevuje malými kruhovitými nahnìdlými skvrnami. Listy nejprve seloutnou, srolují se a odpadnou. Houba pøezimuje na opadlých listech a mùe od kvìtna znovu infikovat mladé výhony. Preventivnì by se proto mìly vechny staré listy hrabat a ze zahrady odstranit. Pøi zvlátì silném napadení by se mìl po sklizni pouít fungicidní pøípravek. Mein schöner Gar ten, 29, 2000, è. 8, s. 66 (ES) zemìdìlské aktuality ze svìta Øídí redakèní rada: PhDr. J. Rydlo øeditel ing. P. Michal Ing. V. Pokorný, CSc. Redaktoøi: Dr. J. Javùrková, CSc. Prof. Ing. P. Kic, DrSc. Mgr. D. Koubová PhDr. A. Kubaèák, CSc. Ing. S. Mihulka, CSc. Ing. P. Schneiderová Ing. M. astný Ing. . Vondráková Ing. I. Fantyová (tech. redakce) tel.: 02/27 01 03 15 Podmínky inzerce Ceny celobarevné inzerce, v závorce jednobarevné. A4 vèetnì fotografií 10 000 Kè (6 000 Kè) A4 9 000 Kè (6 000 Kè) A5 na íøku vèetnì fotografií 7 000 Kè (3 000 Kè) A5 na íøku 6 000 Kè (3 000 Kè) A6 na výku vèetnì fotografií 4 500 Kè (2 250 Kè) A6 na výku 3 500 Kè (2 250 Kè) !" Pøíloha Nìkteøí kùdci, choroby, uiteèný a zákonem chránìný hmyz P O N R AV Y A D R Á T OV C I Q R 1. Ponrava chroustka letního (Rhizotrogus solstitialis) ije obvykle dva roky v pùdì, nìkdy i v kompostech, a kodí jako vechny ponravy okusováním podzemních orgánù plodin zelenin, ovocných i okrasných rostlin. Pokud vak naleznete podobnou ponravu v zetlelém hnoji, jedná se obvykle o ponravu zlatohlávka, která není kodlivá. 2. Ponrava chrousta obecného (Melolontha melolontha) ije v pùdì obvykle 34 roky a kodí podobnì jako pøedchozí druh. S 3. Larva kovaøíka tmavého (Agriotes obscurus), nazývaná jako vìtina larev kovaøíkù drátovec, patøí mezi nejkodlivìjí pùdní kùdce. Drátovci ijí v pùdì obvykle nìkolik let a kodí na osení, øepì, bramborách, vojtìce, mrkvi, salátu a jiných zeleninách apod. !# Evroptí tesaøíci Text a foto Jiøí Zahradník Kniha pøedstavuje výbìr evropských druhù této zajímavé èeledi (Cerambycidae). Uvádí jejich velikost, variabilitu zbarvení, pøípadnì sexuální dimorfismus, výskyt, hostitelské rostliny a rozíøení. Je to jen malièký výsek z obrovské tøídy hmyzu, a pøece je to pøekrásná ukázka ivé pøírody. Pøívlastek ivé je tu na místì: vechny fotografie zobrazují ivé jedince, buï z pøírody, nebo vypìstované v domácím insektáriu pøes celý vývojový cyklus: vajíèko larva kukla imago. Fotografie z pøírody znamenají èasto hodiny strávené v terénu èekáním na svìtlo a pøíhodný okamik, spoustu fotografického materiálu na jediný obrázek, ale ádnou síku, smrtièku ani pendlík. A tak mùete knihou listovat s pøíjemným pocitem, e kvùli ní nebyla pøíroda ochuzena ani o jediný exempláø tìchto krásných broukù. 144 stran, 158 barevných fotografií, køídový papír, pevná vazba, 399 Kè Objednávky vyøizuje Granit, Drtinova 10, 150 00 Praha 5, tel./fax: 02 573 135 12 e-mail: [email protected] www.granit-publishing.cz !$
Podobné dokumenty
rydlo vzor konec
Chu tequilového piva èiní tento nápoj pøijatelnìjím pro konzumenty, kteøí bìnì shledávají chu a vùni piv hlavního proudu za pøíli fádní. Tequilové pivo poskytuje osvìení èistého a øízného piv...
Vícezemědělské aktuality ze světa
V kooperaci s RWZ Rhein-Main e.G. nabízí firma DSM Agro B.V., jedna ze estnácti obchodních skupin nizozemského chemického koncernu DSM N.V., on-line poradenství pro aplikaci prùmyslových hnojiv. P...
VíceSpeyer - Ingema
øady významných panovníkù, kteøí ve své dobì ovlivòovali vývoj celé Evropy. Jedním z nejznámìjích je Rudolf I. Habsburský (narozen 1.5.1218, zemøel 1291). Ten nejen prakticky zaloil slávu a moc H...
Vícerydlo vzor konec
Zucht (LTZ), aby intenzifikovala svùj chovný program a marketinkové aktivity v tomto smìru. Hlavní genetik spoleènosti Lohmann øekl na výroèním mezinárodním mítinku o líhòaøství, e tento trh vyad...
Vícezemědělské aktuality ze světa - Nastavit jako titulní stránku
Krátké zprávy Zemìdìlství ve svìtì Poznatky ze svìta Lidská výiva Zahradnictví Pøíloha
VíceObčasník 3/2009
Na rozdíl od pana Staòka se domnívám, že mùže. Za urèitých „pøedpokladù“ a za stavu dnešní klasické medicíny. Stává se, že lékaøi èasto ignorují dìtské potravinové alergie, dítì je pøi potížích léè...
Více