Úvod - Salvador Dali

Komentáře

Transkript

Úvod - Salvador Dali
1
Úvod - Salvador Dali
Jako dítě jsem si zamilovala jeden obraz od Salvadora Daliho.
Byl na něm klečící muž, proti němu šla zvířata s dlouhýma nohama. Jsou tam dvě nahé ženy,
anděl hrající na trubku, krásné zlaté příbytky. Kolem toho jsou mraky a naznačené slunce.
První zvíře je kůň, který útočí na muže, který se brání křížem a nad hlavou má svatozář (svatý
Antonín). Po několika letech jsem si na obraz vzpomněla a znova si ho našla. Uvědomila jsem
si, že je v tom znázorněn život každého křesťana, ti sloni představují to, s čím bojujeme - ať už
věci okolo nás nebo naši přirozenost - a pokud to vše nesvlečeme, nepodíváme-li se na to a
nevezeme-li do rukou kříž, nemůžeme s tím bojovat. Nejsou to ošklivé věci, naopak jsou
nádherné, tak čisté, lidem dělají dobře, a přesto působí depresivně a ničí nás. Myslím, že ani
satan není ošklivý, jak si ho představujeme, ale musí být tak nádherný, oblečený ve zlatě a
s medovým hlasem. Tak je to i s našimi tužbami. Dělají nám dobře a nejsou zas tak zlé, když
se to dobře omluví. Satan moc dobře ví, že kdyby to vypadalo špatně tak to automaticky
odmítneme. A proto ta nádhera.
Dali byl blázen a také v blázinci umřel. Měl šílené dětství a to se odráželo v jeho obrazech.
Věřím, že byl křesťan, který by i miloval Boha, ale nesnášel sebe samého, svojí přirozenost.
Jeho grafiky znázorňují spoustu očistců, uvědomoval si, jak strašné to je. I dnes, když se
člověk na jeho grafiky podívá, má z nich respekt. Na jeho obrazech je znát, jak bojoval s jeho
touhou po ženách.
Asi 8o % dětí vyšlo z nedokonalých rodin, ať už byli rodiče rozvedení, pod vlivem alkoholu,
nebo nedostávali tolik lásky a přijetí, kolik dítě potřebuje. To vše nás ovlivňuje, ať už chceme
nebo ne, tvoří nám to špatné postoje a reakce na sebe sama nebo na naše okolí. Tyto děti se
naučili necítit, protože jejich city nebyly považované za důležité. Naučili se nemluvit o svých
pocitech nebo o hněvu, který cítí. Tak se podobně jako veteráni z války naučili přežívat bez
pocitů, zranění, a nikomu nedůvěřovat. Tento naučený způsob přežití setrval v rodinách po
válce. Tento obranný mechanismus, který nás chránil v rodinách po možná víc jak 18 let,
setrvává, i když už nebezpečí nehrozí.
2
Tak i Dali se naučil své problémy a city dávat do maleb. Cítil se vinný za tužby, které má. Bůh
se pro dítě z disfunkční rodiny stává pouze dalším disfunkčním rodičem. Naši rodiče jsou pro
nás zrcadlem Boha.
Nesprávné postoje sama k sobě po letech víry jsou jak kameny v podobenství o rozsévači.
Víra v našem srdci rostla, ale najednou se zastavila o kámen, který tam byl. Tvrdé skály jsou
rány v našem nitru, po kterých zůstaly jizvy, ale nikdy se nezahojily. Jsou to předsevzetí a
jednání, které jsme si dali, abychom mohli přežít v našich chaotických rodinách. Cítíme se
trochu podvedení Bohem, protože si myslíme, že je nejen rozsévač, ale i majitel pole se
skalami a je tedy zodpovědný za to je odstranit. A tak čekáme a čekáme a přitom si
neuvědomujeme, že majiteli jsme my a máme tedy odstranit skály. Nikdo nám ale neukázal
jak. Tak bych si přála, aby tato práce mohla vyndat ty kameny z našeho srdce, abychom je
moli vidět a společně s nimi bojovat. Abychom mohli identifikovat a předložit Bohu, našemu
Otci, tyto nesprávné postoje, které máme.
Dítě nikdy nemá dokonalé rodiče, jaké by si přálo.
Jedině děti bez rodičů mají snové rodiče
3
Gertruda Matthews- Bouřlivé jaro
Zamilovala se v pravý čas do nepravého a v nepravý čas do pravého. Když jí byli 3 roky, chtěla
být vílou. Byla po zápalu plic a nemohla chodit, musela se to znovu učit. Doktoři jí poradili
balet. V 8 letech jí učitelka řekla, že chodí jako krab: „Chodíš jako krab! Doufám, že tak
nebudeš i tančit“. Jenom urážky, od samého začátku jen urážky. „A nemysli si, že máš talent
Gerty“, říkala máma, „ten Pán Bůh nerozdává takovým, jako jsi ty. Kdyby ses tak naučila
usmívat jako děvče Harmerů“.
Naučila se dělat vše, co bylo v jejích silách, ale pro mámu to nikdy nebylo dost. Nakonec se
stala úspěšnou herečkou. Na jevišti, nalíčená v záři reflektorů, si může dělat, co chce, a ještě
je za to placená.
„Jestli mě chcete poznat a pochopit, a vy mě chcete poznat a pochopit, dívejte se jak jím.
Miluju jídlo, nerada ho jím. Když musí člověk něco nakrájet na talíři, jak si zajistí, že to něco
nevystřelí ven? Jak dostat hranolky nebo fazole na vidličku, aniž by vám padaly? A když už si
myslíte, že je to na vidličce, jak si zajistíte, aby to tam zůstalo? To je tedy děs! Jídlo bude cákat
na hostitelčin sváteční ubrus a na moje sváteční šaty. Takže já sehnu hlavu trochu do talíře,
což se zásadně nedělá, ale já se to snažím dělat nenápadně, což se mi to nepovede, protože
4
všichni už mě pozorují. Pohled jde dolu, vidlička nahoru. Což je kompromis, který nezabírá,
protože ústa nikdy nejsou tam, kde si vidlička myslí, že jsou. Jednou jsem si takhle málem
propíchla nos. Hlava šla rychle dolů a vidlička rychle nahoru. Jídlo je pro mě utrpení s jednou
další osobou, u večeře pro víc lidí je to pro mě horor. A to kvůli mámě, kvůli mámě. Udělala
jsem si z ní idol a pak jsem zjistila, že není dokonalá, tak sem jí přestala mít ráda. A když jsem
jí přestala mít ráda, ztratila jsem jí, bylo to jak smrt, moje vina že jsem jí viděla svatou.
Leštívala okenní parapety zvenčí, natírala je oslnivě bílou barvou, naučila mě stát na hlavě
v kuchyni, chtěla jezdit na motorce. Měla hrozně ráda šumáky a já jsem byla hrozně ráda, že
máma má ráda šumáky, že je to moje kamarádka, co je se mnou cucá. Pak jsem zjistila, že mě
tím krade tátovi“.
Gerty většinu svých problémů svalovala na mámu, byla jí ovlivněná po celý život, i když máma
byla už dávno mrtvá. Máma jí ovládala, a proto ona ovládala diváky na scéně. Nemůžeme ale
svádět vinu na své rodiče, oni pouze přijali model svých rodičů. Když vidím, jak se moje
mamka baví s babičkou, je to jako rozhovor mezi mnou a mámou. To, co kritizuje na mně,
dělá mamka babičce. To, co se mi příčí na mamce, dělal děda a něco dělá i babča.
Pan Philips je černý produkční Gerty. „Jednou jsem se ve škole děsně porval. Chránil sem
bílýho kluka proti strašný přesile černejch kluků. Zeptali se mě: „kde jsou tvoje kořeny, černá
hubo, vzpomeň si na své předky“. Načež jsem jim řekl, že moje kořeny jsou tam, kde je
inteligence. Zato sem dostal takovou nakládačku“.
Vytvořil si vlastní svět nezávislý na rodině. I on měl své touhy, ale nebyly ovlivněné tím, co
chtěla jeho rodina. Je dobré si uvědomit, co dělám jen proto, že to po mě někdo chtěl, ale
sám to vlastně nechci. Přestat obviňovat ostatní a bojovat se svými strašáky.
Genesis
Všimli jste si, jaký je Bůh puntičkář? Všecko dělal s pečlivostí, po dnech a do detailů. Všemu,
co stvořil, požehnal a řekl „ať se množí“, ale bylo to jenom dobré. Jediné, co je dokonalé, je
Bůh sám. Dokonalá není naše zem, zvířata, vesmír ani lidé. Bůh ví, že nejsme dokonalí a
přesto nám žehná.
Nedávno jsem byla v obchodě s oblečením. U kabinky byly dvě holčičky a něco si šeptaly. Pak
jedna sebrala odvahu a šla za prodavačkou „ono se to ramínko utrhlo“. Při zkoušení omylem
tílko roztrhly. Prodavačka zachovala chladnou hlavu a řekla jim: „To je v pořádku, děvčata,
hlavně, že jste to řekly, kdybyste to zatajily a vrátily ten rozbitý kus zpátky, by byl průšvih“.
5
Prodavačka věděla moc dobře, že zboží je dobré, ale není dokonalé. Tak je to i s námi, jsme
dobří, ale ne dokonalí. Bůh věděl, už když pro nás připravoval zem, že nebudeme dokonalí a
přesto nám požehnal. Vše, co je na téhle zemi, je pro nás, ale vlastníkem toho je sám Bůh, jen
našeho vlastního těla a mysli jsme vlastníky. Bůh za nás rozhodnutí neudělá. Nenechá na nás
vytetovat své znamení ani z nás neudělá bezmyšlenkovité a dokonalé loutky.
Možná jste si toho nevšimli, ale Adam vyčkával, zda jeho manželka po požití ovoce nepadne
na zem mrtvá. Bylo mu přece zakázáno jíst ze stromu, jinak by zemřel. A přesto tam stál a
koukal, jak jeho žena diskutuje s hadem, a neřekl ani slovo. A co žena, bere ohled na Adama?
Ne! Nezastaví se, aby se ho zeptala „Co si o tom myslíš a jsou mé argumenty rozumné“? Ne,
pokračuje a nebere ohledy na vlastního muže. Adam pak obviňuje Boha a Evu a Eva obviňuje
hada! Představte si tu troufalost Adama, on si dovolí obviňovat Boha! Nikdy jsme nebyli
schopni být bez hříchu a uvědomit si vlastní chyby, ani na počátku všeho v naprostém
dostatku.
Lži a fakta
Zde jsou některé lži, kterých se jen těžko vzdáváme a myslíme si, že okolní svět by nás zavrhl
bez těchto měřítek.
- musím být dokonalý/á
- musím být všemocný/á (věci pod kontrolou)
- vždy bych měl/a být schopný/á získat, co chci
- neměl/a bych ve svém životě prožívat bolest
- jsem bezmocný/á
- city jsou nebezpečné
- sílu, kterou potřebuji, mohu získat z venku
- vzhled je podstatný
- měl/a bych uspokojit své potřeby nepřímo
Člověk jedná podle toho, čemu věří, bez ohledu na to, jestli je to pravda nebo ne. Zmatek
roste, protože pravidla, které si stanovil, nefungují. Potom přijdou na řadu činnosti nebo
chemikálie, které nám přinášejí dočasnou úlevu. Později je používáme, i když nám škodí, ale
nejsme už schopni přestat. Potřebujeme například souhlas a uznání, vztah, alkohol, drogy,
jídlo, práci, sex, adrenalin (kritické situace, hádky, vztek), sport, televizi, náboženství.
6
Nikdy nebudu dokonalý/á
Nikdy mě nebudou mít všichni lidi rádi
Nikdy nebude řádně oceněno všechno, co dělám
Na někoho to může působit depresivně, mně to dává pocit svobody, protože nemusím být
perfektní - stejně se najde někdo, kdo má jiné názory a nebudu se mu líbit. V tom je Boží
rozmanitost, nikdo nejsme stejný. Někdo miluje pavouky, jiný je nesnáší, někdo miluje zimu,
jiný ji nesnáší, ale miluje léto. Někdo má rád holky, jiný vdolky, jedině Bůh miluje dokonale.
Nemusíme zakrývat naše nedostatky, Bůh o nich stejně ví a stejně nás miluje. Frajerství je
umět si nedostatky přiznat a otevřít je světu, budeme tak pro lidi více dostupní a polidštění,
nebudeme nadlidé. Je nám to vlastně přirozené. Být Božím obrazem neznamená vypadat a
chovat se stejně, mít stejné názory, být svatí. Svatí už jsme, máme být takoví, jaké nás Bůh
stvořil, aby byla vidět jeho rozmanitost.
Bůh dokonce i ví, že nemůžeme pracovat bez odpočinku, a tak byl nejdřív večer a jitro a až
pak šel Bůh pracovat. Desatero začíná vyvedením z otroctví - „Já jsem váš Bůh, který vás
vyvedl z Egypta“. Jeho jho nedře ani netíží, pokud zpomalujeme, začne nás Ježíšovo jho dřít,
protože táhne. Pokud jdeme rychleji, začne nás jho tížit, jelikož bereme všechnu tíhu na sebe
a ani to Ježíš od nás nechce. Verš pokračuje „neboť jsem tichý a klidného srdce“. Jsme snad
víc jak On sám, že se stresujeme?
Kráska a zvíře
A krásný princ přijede na bílém koni. Vytasí svůj meč na mocnou čarodějnici, která má hrb a
bradavici na nose, bílé vlasy a vrásčitou pleť. Zkřivenýma pařátama začne čarovat, ale krásný
a svalnatý princ ji bodnou ránou usmrtí. Blonďatá 170 cm vysoká princezna s mírami 90,60,90
a čistou pletí se vrhne krásnému princi do náruče, a pokud nezemřeli, žijí šťastně až dodnes.
Už od mala je do nás vtloukáno, že záporné postavy mají vadu, zatímco krásné princezny si
najdou muže, se kterým mají dlouhý a spokojený vztah. Znamená to tedy, že žena, která má
nadváhu, velký nos, pihy, řídké vlasy nebo odstáté uši nemá šanci na štěstí? Má, ale už jenom
tím, že si myslí, jak hnusná je, odpudí i muže. Pracuji jako kadeřnice a můžu říct, že jsem se
setkala za 8 let pouze s pár ženami, které netrpí komplexy.
7
Moje známá, které je přes 40 let, je opravdu nádherná. Pokaždé,
když jí potkám a jsem s někým, tak jenom žasneme, jak se umí oblékat, jak dokonalou má
pleť a postavu. Nevěřili byste, jak nízké sebevědomí má. Její manžel je cholerik a za každou
maličkost na ní řve. Teď se bude rozvádět.
Jednou mi přišla vdaná zákaznice, byla opravdu při těle. Vyprávěla, jak její manžel kupuje
zákusky a jak ona miluje jídlo. „Život je moc krátký, abych si ho ničila dietami“. Její manžel stál
o kus dál, a když odcházeli, tak ji políbil a řekl: „Mám tu nejkrásnější manželku na světě“. Ona
s nadváhou neměla problém a tak ani on ne.
Jednou jsem seděla s holkama na kafíčku a jedna začala mluvit o příteli, jaké má problémy, že
je tlustý. Postává před zrcadlem a snaží se břicho zatahovat a vypínat víc hruď. Ona ale
nechtěla, aby zhubnul. Všechny jsme se shodli na tom, že mu to bříško moc sluší.
Další kamarád nadával na to, jak moc hubený je. Byl tím tak posedlý, že mu to i bránilo najít si
děvče. Nevěřil, že by mohl být dobrým partnerem a ochráncem, když bude vážit méně, než
ona. Popravdě řečeno bych si toho ani nevšimla, kdyby to neřekl.
Bůh neučinil zrcadla, ty vytvořil člověk. Každý z nás má v hlavě ideál, jak by chtěl vypadat, ale
když se podívá do zrcadla, zjistí, že realita je jiná. Vše vychází z nás - když budeme vědět, že
ženu dokážeme ochránit, ochráníme jí. Když budeme vědět, co je na nás krásného - a to je u
každého spousta věcí (protože Bůh nedělá zmetky) - budeme více sebejistí a nebudeme tolik
koktat před panem vysněným.
Nedostatky nás zlidšťují! Připomínají nám naše hranice, aby nás přivedly k větší pokoře. Mít
ráda sebe sama i s nedostatky je začátek milostného vztahu, který vydrží na celý život. Jeden
můj kamarád řekl velice dobrou větu „Nejdřív se musím naučit žít sám se sebou a pak můžu
žít s někým jiným. Neznamená to pouze naučit se dobře vařit nebo stlát postele, aby se ten
8
druhý měl dobře. Znamená to naučit se přijímat svoje nedostatky, zlozvyky, špatnosti… a pak
můžeme ty samé věci přijímat i u druhého. Takový metr, jaký máme na sebe, máme i na
ostatní. V Bibli je napsáno: Miluj bližního svého jako sám sebe. Máme se milovat, a to Bůh už
věděl o tom, že jsme hříšní, a stejně dal toto přikázání jako druhé největší. Až když sami sobě
nebudeme nic vyčítat, můžeme být i shovívavější k druhým, a tak je pokládat za přednější než
sebe.
Fyzické nedostatky, které vnímáme jako příšerné, vaše okolí jen zřídka kdy vůbec jenom
zaznamená. Ve většině případů po přiznání následují útěšná slova, která vás popudí: „Tak to
není, přeháníš“, „vypadáš dobře“, „nechápu, co ti připadá ošklivého na …“. Myslíte si, že vás
nikdo nechápe a nejspíš vám ani neříkají pravdu. Fyzické komplexy vznikají ze zkreslení
rozdílů mezi představou o sobě a obrazem, který vidíme v zrcadle. Ostatní je tedy vidět
nemohou. Všechno se odehrává jenom v naší mysli! Prostě jsme nebyli naprogramováni tak,
abychom se viděli v zrcadle. Zrcadlo, fotografie, video, to všechno jsou vcelku nedávné
vynálezy.
9
Rány z dětství
Věci, které nás zranili nebo zocelili. Rodiče mají nad dětmi neuvěřitelnou moc, která nás
ovlivňuje již od dětství po celý život
Požehnání (P)/destrukce (D)
P. – Smysluplný dotyk, objetí, políbení, dávání rukou okolo ramen
D. – Facky, výprasky, žádné dotyky, žádné objetí
P. – Slova ocenění:
„jsi hodné dítě“
„děláš nám radost“
„moc pro nás znamenáš“ …apod.
D. - Ponižování, tvrdá slova, negativní reakce:
„to jsem si nezasloužila“
„po kom to dítě je“ …apod.
P. – Slova povzbuzení do budoucnosti:
„jednoho dne z tebe něco bude“
„ty se ve světě neztratíš“
„dopadneš dobře, věřím ti“
„dokážeš to, máš na to“
D. – Shazování schopností:
„co si o sobě vůbec myslíš“
„nic z tebe nebude“
„zůstaneš nám na krku“
„děláš jenom ostudu“
P. – Závazek do budoucnosti:
„ jsme tu pro tebe“
„pomůžeme ti bez toho, abychom řídili tvůj život“
„kdykoliv budeš potřebovat, můžeš se na nás obrátit“
D. – Zanedbávání: nebyli s dítětem, když to nejvíce potřebovalo:
„to si můžeš udělat sám/a“
„neotravuj“
„pochop to a buď už samostatný/á“
10
Děti nemají abstraktní myšlení, takže slova „mám tě ráda“, jim moc neřeknou. Pro dítě je
důležitá neverbální komunikace: dotyk, kontakt očima, strávený čas. Děti z bohatých rodin
mají vše, nač si vzpomenou: počítač, televizi, auto, ale díky fyzické nepřítomnosti rodičů
strádají. Věci (ať už drahé nebo levné) nemají pro dítě ani z poloviny takovou váhu jako
pohlazení. Tvoříme čtyři známé role podle toho, jak reagujeme na bolest v rodině. Tyto role si
pak neseme celý život.
HRDINA: Takové dítě na sebe přebírá zodpovědnost příliš brzy (přebírá zodpovědnost rodičů).
Ta mu poskytuje uznání. Vypadá starší. Pomáhá všem, ale nikdy se necítí být spokojeno.
Pokračují v přebírání stále větší zodpovědnosti. V dospělosti jsou to často workoholici, trpící
spasitelským komplexem. Možnost vyhoření, protože pro sebe pomoc nehledají, myslí si, že jí
nepotřebují.
REBEL: Neboli černá ovce rodiny. Dítě, které reaguje hněvem. Často utíká z domova
neplnoleté. Není schopné se vypořádat se svým životem. Obvykle se spřátelí s jinými rebely,
může skončit na drogách, alkoholu. Hledají své místo, mimo rodinu. Nalézá řešení
v negativních nebo destruktivních činnostech. Upozorňují na sebe (na svou špatnost)
MASKOT: Dítě, které se snaží tvořit v rodině pohodu. Funguje jako nárazník. Při konfliktech
dělá prostředníka a přijímá roli klauna. Úspěch je, když se okolí cítí dobře. Šťastné je, když se
cítí středem pozornosti (herci), nemyslí na bolest.
STRACHOPUD: Dítě spoutané strachem. Je „chameleonem“ rodiny. Stane se čímkoli, co od
něj očekávají dominantní lidé. „Nevyčnívat“ je jeho heslem. Mají málo přátel, jsou vázaní
k věcem (píšou si deníky). Jejich potřeby nejsou často vnímány. Jako dospělí mají problémy
s rozhodováním, vždy dovolovaly druhým, aby rozhodovali za ně. Jejich mentalita je
mentalitou oběti.
11
SYMPTOMY Z DYSFUNKČNÍCH RODIN:
Neustále hledáme uznání a ujištění
Sami sebe posuzujeme nemilosrdně
Máme těžkosti být veselí
Bereme sami sebe příliš vážně
Cítíme se jiní, než ostatní
Lžeme i tehdy, když by bylo stejně jednoduché říci pravdu
Bojíme se kritiky a posuzování, ale sami posuzujeme a kritizujeme
Jsme extrémně oddaní, i když si to ostatní nezaslouží
Máme těžkosti s intimními vztahy, nebo se obáváme odmítnutí, přestože sami odmítáme
druhé
Vyhýbáme se konfliktům, nebo je vyostřujeme. Málokdy je řešíme.
Bojíme se neúspěchu, ale sabotujeme svůj úspěch
Přehnaně reagujeme na věci, které jsou mimo naši moc
Jsme impulzivní
Upínáme se na jeden směr konání, nezvažujeme jiné možnosti, následky
Máme problém dokončit začatý úkol
Jsme příliš zodpovědní, nebo nezodpovědní
Naší hlavní zbraní je uvědomit si a odmítnout všechny lži v našem životě. Svléct je ze sebe a
postavit se jim s křížem - s Bohem po boku.
1. Odložit starého člověka
2. Obnovit postoje naší mysli
3. Obléci nového člověka
Najít kořeny zahořklosti: Události nebo lidé, které stále odsuzujeme, jsme
na ně naštvaní. Dávali jsme si různá předsevzetí (zapřísahání), které si už
možná ani nepamatujeme, ale pořád v nás jsou, jako obranný postoj.
Otevřené rány v srdci, které stále ignorujeme. Postoje, které se dědí už od
prapraprarodičů.
Člověk nejlépe přijme věci, na které si přijde sám, takže jako domácí úkol
si najděte v Bibli, jak vás Bůh doopravdy vidí, a začněte tomu konečně
věřit!
12
Zvládání stresu
Každý z nás prochází stresem, ale pouze 4% jsou opravdu způsobené vnějšími vlivy.
Do určité míry je stres velice důležitý pro naši motivaci. Pokud bychom chtěli být bez
stresu, rovná se to smrti, pokud máme hodně stresu, hrozí nám vyhoření, to pak
může vést k sebevraždě nebo vraždě.
Stres ze ztráty je cyklus, kterým si všichni musíme projít.
Často se snažíme skočit rovnou do fáze 5. Přehlédnout naše city, naše potřeby. Nedat
průchod tomu, co je v nás. Často jiné konejšíme slovy „neboj, to bude dobrý“, „čas to
zahojí“, „nebreč, to ti za to nestojí“. Pak se v nás neuvolněné pocity hromadí, až
nakonec vybouchnou kvůli maličkostem jako papiňák.
Každý z nás má únikové cestičky. Jsou to věci, které nás udržují v rovnováze. Někdo
jde do kina, ke kadeřnici, na kosmetiku. Někomu pomáhají kreativní činnosti: výroba
soch, obrazů, vázání kytek. Je krásné jít na procházku, udělat si dovolenou, sportovat.
Ježíš měl na svoji službu jenom 3 roky, v Mt 6: 31-32 bere učedníky stranou a říká jim,
ať si odpočinou. V Lk 8: 22-23 si sám Ježíš dovolil usnout, měl příležitost vyučovat
učedníky, ale on radši nabíral síly (spal). Není ostuda odpočívat, naopak to lidem
okolo vás i vám samým pomůže víc, než řev z nervozity.
13
NĚKTERÉ PROJEVY STRESU
Problémy vyřešit konflikty
Necitlivost k potřebám druhých
Strach bez reálného základu
Netolerance ostatních
Obecně kritický postoj
Nepříjemnost
Nepřátelství vůči neznámým osobám
Vzpoura vůči autoritám
a věcem
Odpor vůči neznámým objektům
Nemorálnost
Nekontrolovatelné výbuchy hněvu
Netrpělivost
NĚKTERÉ INTERNÍ PROJEVY STRESU
1, EMOCIONÁLNÍ PROJEVY
Náchylnost k úrazům a nehodám
Panické záchvaty
Nespecifické úzkosti
Psychóza
Apatie
Sebedosouzení
Deprese
Pocit selhání
Falešné pocity viny
Pocit neadekvátnosti
Pocit vzdálenosti od Boha
Sexuální dysfunkce
Nerozhodnost
Ztráta krátkodobé paměti
Nervozita
Poruchy spánku
Převládající znechucení
14
2, FYZICKÉ PROJEVY
Alergie
Bolesti hlavy a migrény
Bolesti u srdce
Hypertenze
Poruchy chuti k jídlu
Hypoglykemie
Artritida
Bolest pohybového aparátu,
Astma
obzvláště, zad, krku, ramen
Poruchy jídla
Necitlivost
Únava
Chvění
Potíže zažívání
Každý jsme originál, takže projevů může být i víc. Označte si, co jsou vaše projevy
(varovné signály), díky nim můžete vidět, kdy začínáte být v napětí a použit únikové
východy, jako sport, kadeřník, úklid apod. Přijmeme je jako přátele, kteří nám ukazují,
že něco není v pořádku.
Nenechávejme to dojít k bodu vyhoření, ale bavme se o tom s přáteli nebo pišme do
deníku, mluvme o svých pocitech a ventilujme je ven, aby se v nás nenahromadily a
neudělaly neplechu.
15
Závěr
Nemůžeme se bát, ale musíme bojovat. Stejně jako sv. Antonín bojuje nahý s křížem v ruce.
Každý, kdo hledá příčiny svého neúspěchu, prochází bolestivým údolím. Není to snadná cesta,
ale i kdybych šel roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi Ty. Byli to
naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, jeho jizvami jsme uzdraveni. Je pýcha toto
uzdravení odmítat. To, že si nedokážeme říct, v čem jsme dobří, není díky pokoře, ba naopak,
jen ten, kdo se poníží, se dokáže vidět laskavýma očima.
Jedné noci měl muž sen. Zdálo se mu, že kráčí s Ježíšem po pláži. Na obloze se míhaly
jednotlivé scény z jeho života. Když došli na konec, muž si všimnul, že u některých scén je
pouze jedna řada stop. Zeptal se Ježíše „Pane, proč jsi mě opustil zrovna v těch nejtěžších
chvílích?“ Ježíš mu odpověděl: „Můj synu, mé dítě, miluji tě a nikdy bych tě neopustil, v těch
nejtěžších chvílích tvého života, co vidíš jen jednu řadu stop, tak to jsem tě nesl“.

Podobné dokumenty

Kukátko XXI/2005/1 - Jaro

Kukátko XXI/2005/1 - Jaro v němž strávil několik měsíců. Stále se mistra ptal: „Co je to zen?“ Ale nedostalo se mu odpovědi. Aby ukázal, jak to se svým hledáním myslí vážně, a aby demonstroval svou oddanost, začal ráno, v p...

Více

Ve vášni jednotni

Ve vášni jednotni balení chystané pro příští rok mělo znít. "Doporučil jsem Stevenovi, že předmětem remixu by měl být návrat k melodii, textům a základní instrumentaci - neměl by mít pocit povinného vytvoření mixu, ...

Více

Důkazy o existenci převtělování a karmy

Důkazy o existenci převtělování a karmy když se tyto vědní obory vyvíjely desetiletí, stále ještě se vyskytovaly případy, kdy se nepodařilo pacientovi pomoci, ačkoli bylo zřejmé, že pozadí jeho těžkostí je psychické. Byly to případy, kdy...

Více

Psychodiagnostika Hogan a 360°dotazník

Psychodiagnostika Hogan a 360°dotazník pro rozvojový plán manažera či pro plánování další  kariéry.  

Více

2. část

2. část „Počkejte! A co všechny ty obrazy, auta, dům, majetek? A co pozemky?” Licitátor jim odpověděl: „Je mi líto, že vás musím zklamat, ale otec v poslední vůli projevil přání, jak má být naloženo s jeho...

Více