Stáhněte si Živá místa v pdf

živá místa
březen 2015
čtvrtletník s dobrými nápady pro obce a města
„Příroda patří k lidské přirozenosti,“
nechal se kdysi slyšet básník Johann Wolfgang Goethe.
Proto je tak trochu škoda, že na to v našich městech
a obcích často zapomínáme. Nejen, že nám pak často
chybí nějaké to klidné místo se stromy, lavičkami
a kašnou, ale navíc to opomíjíme i v našem každodenním
jednání. Jak vrátit do měst kousky přírody? Jak se chovat
ke stromům, zeleni či vodě s respektem? Jak lépe šetřit
s vodou a pečovat o stromy? To jsou otázky, které si klade
každý odpovědný starosta a úředník. A měly by to být
otázky pro každého z nás.
z obsahu
vybíráme
d Alej dobra vede správnou cestou
d Nastává čas pítek?
d Rozhovor s arboristkou
d Zelené administrativní budovy
d Anketa Strom roku
d Plzeňské plánování
Alej dobra sázeli místní starostové.
Alej dobra vede místní správnou cestou
Jak spojit obyvatele mikroregionu? Jak oživit místní dění? Jak zrealizovat projekt pro
občany? To je něco, co Jablunkovští umí a na co dokáží sehnat peníze. Překvapivě
jich není třeba příliš mnoho, aby vznikl povedený projekt, který svou atraktivitou
přesahuje hranice regionu.
H
rádek na Jablunkovsku je
místo, kde se překvapivě
málokdy neděje vůbec nic.
Místní obyvatelé mají totiž okolí
Hrádku natolik rádi, že o něj velmi intenzivně pečují. A svůj entuziazmus
přenášejí i do okolních obcí, které
jsou součástí Místní akční skupiny
Jablunkovsko. Jedněmi z hlavních
tváří místního dění jsou manželé
Jaroslav a Anna Rychtárkovi. Právě
jejich přičiněním se jim před třemi
lety podařilo na turistické stezce vystavět novodobou kapličku se zvonem
a sochou svatého Izidora. Zvoničku
vytvořili jako symbol uzdravení
a soudržnosti rodiny a splnili si tak
svůj dlouholetý sen. Díky tomuto
projektu se jim podařilo spojit desítky
místních obyvatel.
Šestnáct odrůd jabloní
Po velmi úspěšném prvním projektu
na sebe další aktivity manželského
dua nenechaly dlouho čekat. Loňský
rok přišli Rychtárkovi s nápadem na
vysázení Aleje dobra, tedy stromů
vysázených lidem z regionu Jablunkovska. Na poslední chvíli se místním
2
podařilo získat grant na výsadbu
stromů, díky kterému mohli vysázet
celkem šestnáct jabloní, a to v celkem
šestnácti různých odrůdách. Proč
zrovna šestnáct? Protože přesně
šestnáct je obcí, které jsou součástí
místní akční skupiny Jablunkovsko.
Slavnostního sázení se zúčastnili
zástupci všech jednotlivých obcí
a symbolicky tak propojili své snahy
v jednu. Celá akce stála zejména čas
místních, nákup samotných jabloní
a další menší náklady pokryla sedmnáctitisícový grant. Za takový počin,
jako je Alej dobra, je to tedy náklad
více než malý.
Kam až alej povede?
Jaké jsou další cíle místních? Alej
dobra se bude rozšiřovat – ale nebude
to jen tak jednoduché. Záleží totiž na
dalších dobrých skutcích místních.
Každý rok navrhnou obce své občany,
kteří v daném roce vykonali nějaký
důležitý dobrý skutek. A aby se na
něj nezapomnělo, vysadí se za každý
takový dobrý skutek do aleje další
strom i s pamětní cedulkou.
„Věřím, že tato alej se bude rok co
rok rozrůstat stejně tak, jako bude
přibývat lidí s dobrým srdcem, kterým budou jednotlivé stromy v této
aleji věnovány,“ popřál aleji během
slavnostního sázení starosta Hrádku
Robert Borski.
Zuzana Šeptunová
d O grant na podzimní výsadbu
stromů si můžete požádat
například z nadačního programu
Nadace Partnerství do 28. května
O šetření vodou se v Karlovicích učí i místní žáci.
Voda je vzácný dar. Nejen pro Karlovice!
Karlovice na Bruntálsku mohou být pro ostatní obce inspirací. Alespoň co se týká
šetrného nakládání s vodou. V rámci jednoho z nedávných projektů s názvem Voda je
vzácný dar se rozhodli zavést v místní základní škole opatření na lepší využití dešťové
vody. A zdá se, že pilotní projekt budou brzy následovat další.
K
arlovice mají za sebou již
několik projektů na úsporu
energií a ekologické vytápění. Místní obyvatelé si velmi dobře
uvědomují dopady svého chování
na životní prostředí a zároveň vidí,
že chytrá řešení se odrazí i v obecní
pokladničce. Náklady na spotřebu
energií, vody i vytápění jsou tu hned
o poznání nižší.
Poprvé s vodou šetrně
S projekty na šetrné nakládání
s vodou tu ale doposud neměli příliš
velké zkušenosti. Pilotní projekt
jim měl pomoci vyzkoušet si možná
řešení, která nejsou drahá a zároveň
nepostrádají efektivitu. Jako pilotní
obecní objekt místní vybrali základní
školu. Ne náhodou. Zabili tím totiž
hned několik much jednou ranou.
V blízkosti řeky Opavy stojící škola
se dlouhodobě potýkala s podmáčeným podložím a základy, místy
pod ní zatékalo, což bylo způsobeno
nedostatečným odvodem vody. Nově
instalované okapy, svody a podzemní
kanály vodu odvádí do jímky, která
pro místní nyní slouží jako zásobárna pro zavlažování nedalekého
fotbalového hřiště. Zároveň je využívána i na splachování toalet. Z vody,
která byla zlým pánem, tak udělali jakoby mávnutím kouzelného proutku
dobrého sluhu.
systémové změny a chytré technologie by měly pomoci Karlovicím
k tomu, aby se zařadily do kategorie
D místní agendy 21.
Martin Gillár
Rozumně nakládají s vodou i žáci školy
Součástí celého projektu jsou také
vzdělávací aktivity. Žáci místní školy
mohou na vlastní oči vidět, co znamená v praxi šetřit s vodou. „Víme
všichni dobře, že nejdůležitější je
působit na mladou generaci, protože
ta vše nejsnáze pochopí a je vlastně
takovým nepopsaným listem. Když
je nyní naučíme šetřit se zdroji, tak
si to ponesou do života a budou na to
myslet třeba i při své práci a dalším
fungování v životě. V neposlední řadě
také mohou ovlivnit i své rodiče,“
podotýká místostarostka Karlovic
Kateřina Kočí.
Obec nenechala ladem ani ostatní
své budovy, ve kterých nainstalovala
splachovadla šetřící vodu. Podobné
d Podívejte se na reportáž
televize Polar
d Další dobré nápady
můžete najít na webu
www.pocitamesvodou.cz
3
Praha, park Vrchlického sady
Praha, Senovážné náměstí
Praha, Františkánská zahrada
Brno, Náměstí Svobody
Brno, Malinovského náměstí
Pítka: za oceánem standard,
v Evropě historie
Je klidně možné, že kolem nich každý den chodíme. Pravděpodobně jsme
jim nevěnovali vůbec žádnou pozornost. Vnímáme je jako historickou
součást veřejného prostoru, jako relikt, estetický doplněk, něco, jehož
funkce už v moderní době nemá opodstatnění. Pítka – jako kdybychom
se chtěli vracet zpátky do století páry. Opak ale může být pravdou.
V
znik těch nejstarších pítek
v českém veřejném prostoru
můžeme hledat bezesporu už
ve středověku, bohužel se tomuto
specifickému tématu v obecnější
rovině čeští historici zatím příliš
nevěnovali. Otázkou ale je, zda je to
téma opravdu pouze pro historiky.
Vždyť třeba v USA je takové pítko naprosto přirozenou součástí například
administrativních budov, stejně jako
místnost s toaletami nebo schodiště.
U nás tomu tak není. Existují ale
velmi inspirativní lokální snahy
o obnovu pítek a o jejich propagaci,
a to nejen ze strany aktivních občanů, ale také zástupců měst a obcí.
Kromě toho, že jsou pítka jedním
z ekologicky i ekonomicky nejšetrnějších vodních „zdrojů“, může
také jejich obnova plnit roli jakéhosi
stmelovatele místní komunity,
posilovat vazby a vztahy místních
4
občanů. Pro přespolní zase mohou
být pítka zajímavým turistickým
cílem, najde-li se pro konkrétní pítko
poutavý příběh, který atraktivně
odvypráví historii místa.
Tak například v Brně… Dění okolo
pítek tu rozhýbala dvojice brněn-
d Podívejte se na
přehled pítek i s jejich
fotografiemi na Praze 1
d Facebookové stránky
projektu Brno žít,
vodu pít i s přehledem
brněnských pítek
ských studentek Eva Staffová
s Martinou Soldánovou. Původně se
pítkům vlastně ani věnovat nechtěly.
„Zajímaly nás brněnské fontány. Od
města jsme ale tehdy bohužel nezískaly potřebné podklady,“ vzpomíná
Eva Staffová. I proto se nakonec
rozhodly zaměřit se na brněnská
pítka. Těch funkčních se nyní ve
městě nachází celkem jedenáct.
„Většina Brňáků o nich vlastně
nic neví, přitom se jedná o levný
a ekologický zdroj pitné vody,“ míní
Staffová. Svůj projekt na propagaci
pítek tak přihlásily do soutěže Nestlé
pro vodu. Porotu zaujal natolik, že
projekt ocenila třiceti tisíci korunami. Díky finanční podpoře tak mohly
studentky připravit propagační
materiály, díky nimž se pítka dostala
do popředí místního dění. Díky
jejich snaze vznikla mapa brněnských pítek a postupně se u nich
objevují cedulky s označením pitné
vody. Možná že nebude dlouho trvat
a jejich počet se rozšíří.
Praha je trochu jiný příběh…
Velkou část pítek má ve své správě
Technická správa komunikací hl.
města Prahy a například městská
část Praha 1 se snaží sama aktivně
propagovat pítka na svých webových
stránkách. Správa pítek totiž není
zadarmo, a proto čím větší bude
využívanost, tím efektivněji budou
náklady vynaloženy. „Obyvatelé a návštěvníci metropole se ve
fontánách a pítkách mohou osvěžit od května do října. Ročně nás
jejich údržba a provoz stojí řádově
statisíce korun a další desítky tisíc
vynaložíme na opravy po střetu s automobilem nebo vandaly,“ říká šéf
Technických služeb hlavního města
Prahy Ladislav Pivec. Všechna pítka
a fontány, které jsou napájeny vodou
z veřejného vodovodního řadu,
prochází pravidelnými kontrolami.
Voda je tak ve velmi dobré kvalitě.
Proč se ale vracet do minulosti a pít
vodu z pítek, když můžeme bezpečně
konzumovat vodu v PETce? Důvodů
je mnoho. Kromě toho, že je voda
z veřejných pítek zdarma, je také
využívání pítek způsobem nesrovnatelně šetrnějším k životnímu
prostředí i k zásobám vody. Ekologickou zátěž při výrobě PET lahve
nejlépe ilustrují čísla – výroba jedné
PET lahve rovná se 0,6 litru vody,
100 g ropy a 80 g CO2 uvolněného
do ovzduší. Ročně to tak pro Českou
republiku znamená 480 milionů
litrů znečištěné vody, 80 tisíc tun
spotřebované ropy a 64 tisíc tun
CO2 v ovzduší. A to už jsou čísla, nad
nimiž je třeba se zamyslet.
Námitka, že balená voda je bezpečnější než voda z kohoutku, už
neobstojí. Například závěry Světového fondu na ochranu přírody
potvrzují, že nejen že voda z vodovodu je kvalitou té balené minimálně
srovnatelná – obě totiž musí splňovat
zdravotní i technické požadavky
dané vyhláškou – ale je také jednodušší zjistit její původ. Ten vám může
dodat právě váš dodavatel.
Martin Gillár
Máte ve své obci pítko?
Pochlubte se s ním a po­
šlete nám jej na adresu
[email protected]
INZERCE
ČASOPIS FÓRUM OCHRANY PŘÍRODY
JE VÁŠ SVOBODNÝ MYŠLENKOVÝ PROSTOR
představuje netradiční
pohled na ochranu přírody
předává informace
hledá nová řešení
Fórum
ochrany přírody
www.casopis.forumochranyprirody.cz
5
Správná péče o mladé stromy
dokáže obci ušetřit desetitisíce
O tom, jak zajistit bezpečnost stromů ve městech jsme si povídali s arboristkou
Šárkou Weberovou ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu.
Arboristika je v naší zemi poměrně mladým oborem. Zkuste
nám popsat, co vlastně práce arboristů obnáší?
Jedná se o odborníky, kteří se specializují na péči o stromy rostoucí
mimo les. Jejich práce však není
jenom o řezu stromů, ale také o jejich
komplexním hodnocení. Arbori­
sté posuzují podmínky stanoviště,
v němž strom roste, a v návaznosti
na to doporučují vhodné technologie
výsadby či pěstební péče.
Zeptám se asi trochu triviálně –
z jakého důvodu je nutné stromy
v obcích ořezávat?
Každý řez je vždy poškozením stromu. Mnoho lidí si myslí, že ořezem
6
stromům pomáháme. Určitě k tomu
přispívá i název jedné z technologií
„řez zdravotní“, který evokuje pocit,
že strom uzdravujeme. Měli bychom
si však uvědomit, že stromy neřežeme kvůli nim samotným, ale hlavně
kvůli tomu, aby mohly růst společně
s lidmi – neohrožovaly obyvatele ani
jejich majetek. Správně provedený
zásah umí míru poškození minimalizovat a naopak zajistí skutečný
cíl ošetření stromu – jeho stabilitu
a provozní bezpečnost.
tit jejich život, snížit jejich stabilitu,
provozní bezpečnost jak okamžitou,
tak v dlouhodobějším časovém
horizontu. Škody jsou pak nenapravitelné. Proto je důležité nejdříve
pečlivě vyhodnotit problematická
místa daného stromu a podle nich
uzpůsobit provedení zásahu – což je
záležitost vyžadující odborné znalosti a zkušenosti.
Takže strom zřejmě nemůže ošetřovat každý, kdo umí zacházet
s motorovou pilou…
Velkou roli při výběru odborníka
hrají dosažené reference. Vždy je
dobré kontaktovat některé zadavatele, s nimiž arborista v minulosti
spolupracoval, a ověřit si jejich
spokojenost, či se s prací dotyčného
seznámit osobně a na vlastní oči si
Stromy rostou v měřítku lidského
života velmi dlouho. Neuvážený zásah je může poškodit, výrazně zkrá-
Jak poznám, že se jedná o kvalifikovaného odborníka?
s certifikací ETW, je možné pochybnosti konzultovat se Společností
pro zahradní a krajinářskou tvorbu.
V extrémním případě, kdy by zásah
strom trvale poškodil, bude nejlepší
obrátit se přímo na Českou inspekci
životního prostředí. Dokazování
špatně provedené práce je však obtížné, není-li doložitelný stav stromu
před zásahem. Proto vždy doporučuji
pořídit dostatečnou fotodokumentaci.
ověřit výsledky jeho práce. Určitým
vodítkem může být odborný certifikát: ETW (European Tree Worker)
nebo ČCA – úroveň stromolezec. Péče
o stromy není činnost, která by se
dala kvalitně dělat pouze příležitostně a okrajově. Dobrý arborista
by proto měl mít profesionální
vybavení, a jelikož se jedná zároveň
o činnost náročnou a rizikovou, tak
i sjednané patřičné pojištění.
Na kolik korun obec vyjde takové
odborné ošetření stromu?
Je velmi těžké stanovit konkrétní
částku, vždy totiž záleží na velikosti a stavu stromu, náročnosti
požadovaného zásahu atd. Správně
provedený výchovný řez na mladém
stromě (záležitost pár set korun)
může do budoucna předejít rozsáhlým stabilizačním zásahům, jejichž
cena se může pohybovat i v řádech
několika desítek tisíc korun.
K zubaři bychom měli chodit dvakrát do roka. Jak často podstupují
ošetření stromy?
Každý řez se musí provádět
z konkrétních důvodů a s konkrétním cílem, jelikož každé bezdůvodné
říznutí do stromu je jeho poškozením. Profesionální arborista,
dendrolog nebo krajinářský architekt by měl být schopen posoudit,
kdy je ořez nutný. V případě větších
souborů stromů (parků, obcí, měst)
je vhodné vypracovat plán péče,
který stanoví prioritu jednotlivých
zásahů a pomůže správci zeleně
jednotlivé práce etapizovat dle jeho
představ a finančních možností.
Se kterými pochybeními se v péči
o stromy nejčastěji setkáváte?
Každý strom je jedinečný a to, co
u jednoho může být považováno za
chybu, může být u druhého správně.
V zahradě mateřské školy by například suché větve byly velkým
rizikem a měly by být odstraněny.
Naopak u stromu ve volné krajině
je vhodnější je ponechat, protože
mohou být domovem pro některé
druhy vzácných organismů. Pokud
mám být ale konkrétní, pak mezi
nejčastější chyby řadím špatnou
volbu intenzity řezu (v závislosti
na míře poškození stromu), ne-
Ing. Šárka Weberová
Vystudovala obor Zahradní
a krajinářská architektura na
Mendelově univerzitě v Brně.
Pracuje v arboristické firmě
ALL4TREES s. r. o. a v radě sekce
péče o dřeviny – ISA Společnosti
pro zahradní a krajinářskou
tvorbu.
„
Každý řez se musí provádět
z konkrétních důvodů
a s konkrétním cílem, jelikož
každé bezdůvodné říznutí do
stromu je jeho poškozením.
respektování vedení řezu na větevní
límeček, případně nedodržování
třetinového pravidla řezu.
Mohou si zaměstnanci úřadů nějakým způsobem ověřit, že arborista
na stromě odvedl kvalitní práci?
Do značné míry jim nezbývá nic
jiného než arboristovi důvěřovat,
protože z koruny stromu vidí mnoho
věcí mnohem lépe než lidé ze země.
Právě proto je tak zásadní volba
skutečného profesionála. Jako dobrý
nástroj k hodnocení provedených
prací může sloužit standard Řez stromů, který vydala Agentura ochrany
přírody a krajiny. V případě, že není
možné některé zásady standardu
dodržet, měl by odborník situaci
investorovi vždy předem objasnit.
Pokud by obec měla pochybnosti
o provedených zákrocích na
stromě, může je reklamovat?
Určitě je vhodné je probrat ještě na
místě s tím, kdo strom ošetřoval.
Pokud by se jednalo o stromolezce
Napadá mě ještě otázka z trochu jiného soudku. Z médií probíraných
kauz mám pocit, že se v našich
obcích stromy kácí často zbytečně.
Jak to vidíte Vy?
Musím říci, že v tomto ohledu se
situace zlepšila. Neuvážené kácení
se stává spíše záležitostí jednotlivců
než obcí. Ti chtějí kácet často z neadekvátních důvodů – strom stíní,
padá z něj listí…
A jaký je podle Vás pádný důvod
k pokácení stromu?
Kácení i vysazování stromů je
běžnou součástí péče o dřeviny. Nejčastějším důvodem kácení je samozřejmě špatný zdravotní stav stromu,
potažmo nízká provozní bezpečnost
stromu. Důležité je však zohledňovat
také pěstební a kompoziční cíle
jednotlivých ploch – občas musí být
méně perspektivní dřeviny pokáceny, aby umožnily vytvořit životní
prostor pro ty perspektivnější a tím
průběžnou kontinuální obnovu celé
plochy.
Adéla Mráčková
Projekt Zdravé stromy pro
zítřek bezplatně nabízí obcím,
školám a dalším organizacím
hodnocení stavu a ukázkové
ošetření jednoho vzrostlého
stromu. Posouzení stavu všech
přihlášených stromů provádí
odborníci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci se studenty. Vybraným stromům pak
sponzorsky věnují jeden den své
práce arboristé s certifikátem
European Tree Worker.
ǟǟwww.zdravestromy.cz
7
Zelené administrativní budovy:
cesta nejen k nižší režii!
Zelené stavění se v posledních letech konečně úspěšně zbavuje nálepky
příliš drahé hračky, jejíž reálné úspory jsou jen zbožným přáním architektů
a odborníků. Data, která nyní poskytují například administrativní budovy
postavené v pasivním standardu nebo do něj rekonstruované, ukazují, že to,
co je na papíře, lze úspěšně převést i do reality.
V
České republice je hned několik administrativních budov,
které splňují pasivní standardy. Jednou z těch příkladových
je také stavba v areálu Otevřené
zahrady v Brně. Budovu, jejíž výstavba byla podpořena z Operačního
programu pro životní prostředí,
navrhl ateliér Projektil architekti
a postavila ji společnost Skanska.
„Naším cílem bylo postavit modelovou zelenou budovu, která bude
inspirací pro investory z veřejného
i soukromého sektoru. Dosažení
pasivního energetického standar-
8
du, stejně jako šetrné hospodaření
s vodou nebo používání co největšího podílu obnovitelných materiálů
jsme požadovali už v zadání pro studii,“ říká Miroslav Kundrata, ředitel
Nadace Partnerství, která je vlastníkem budovy. Současně s výstavbou nového objektu rekonstruovala
Nadace do pasivního standardu ještě
sousední starší administrativní objekt. „Máme dnes více než dvouletou
zkušenost a podrobná měření spotřeb u dvou stavebně a technologicky
odlišných budov stejné velikosti. To
je v českých podmínkách unikátní
a můžeme tak na praktickém příkladu ukazovat investorům návratnost
inteligentních řešení,“ dodává
Kundrata.
Dešťová voda šetří vodu z vodovodu
Šetřit tady chtějí kde čím. Bylo ale
potřeba věnovat tomu trochu úsilí
a najít správné řešení vyhovující
místním potřebám. Tak například
voda… Součástí celého areálu je
i poměrně rozsáhlá výuková zahrada, kterou je potřeba zejména
v sezóně intenzivně zavlažovat.
Veřejná budova také znamená
několik veřejných WC, a to znamená
splachování. Proč tedy na zalévání
a splachování záchodů využívat
vodu vodovodní, když můžeme
sbírat vodu dešťovou? V rámci
projektu tak byla navržena jímka
s celkovým objemem 30 m3 a systém, který dešťovou vodu vrací do
splachovacího systému. Po dvou letech provozu už v Otevřené zahradě
ví, že využíváním dešťové vody umí
ušetřit více jak čtyřicet procent místní spotřeby. Z ročního objemu 780 m3
je to nezanedbatelná část a s tím
i velká úspora peněz. Kromě využívání dešťové vody tu také mají k dispozici kořenovou čističku a v bateriích nainstalované spořiče vody
Watersavers. „Porovnávali jsme spotřebu vody z vodovodních kohoutků
se spořiči a bez nich a rozdíl byl více
jak třicetiprocentní,“ říká Vlastimil
Rieger, který má na starosti provoz
celého areálu. „Velmi zajímavé je
také srovnání odtoku z běžné ploché
střechy u rekonstruované budovy
a ze zelené střechy nové budovy –
neustále nás překvapuje obrovská
retenční schopnost zatravněné střechy,“ dodává Kundrata.
Topení počítači i lidmi
Hlavní úsporná opatření se
v Otevřené zahradě týkají spotřebovaných energií. Díky napojení
na tepelná čerpadla země–voda pro
vytápění i chlazení, rekuperaci,
inteligentnímu řízení budov, malé
fotovoltaické elektrárně na střeše
a panelům na ohřev teplé vody umí
v Otevřené zahradě dosáhnout nejen
velmi nízké spotřeby energie na
topení i chlazení, ale také vysokého
podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové bilanci energetické
spotřeby.
Veškeré budovy v areálu Otevřené
zahrady, jejichž celková rozloha je
cca 2000 m 2, spotřebují na vytápění
a chlazení stejné množství energie
jako běžný rodinný dům. Za takto
nízkou spotřebu tu vděčí zejména
kvalitním stavebním materiálům,
dostatečnému zateplení budov,
kvalitním oknům, řízenému větrání
včetně rekuperace a pečlivému
provedení samotné stavby. Zdrojem
pro vytápění i chlazení je energie
z hlubinných vrtů zpracovávaná
tepelnými čerpadly. Teplo i chlad
jsou tu rozváděny trubkami ve
stropech. Provoz budovy ale počítá
i s přirozeným teplem, které vydávají lidé v kancelářích a také počítače
a další přístroje.
Otevři okno!
Aby budova mohla fungovat
správně, musí ladit všechny detaily.
Důležitá je vzduchotěsnost, kvalitní
okna a sofistikovaný rekuperační
systém. Díky němu tu mají zajištěnou
dokonalou výměnu vzduchu. Oproti běžnému větrání se tak vyhnou
tepelným ztrátám, zvyšování
vlhkosti vzduchu nebo růstu plísní.
Při rekuperaci nebo chlazení se
navíc nevytváří žádný průvan, takže
se místní zaměstnanci nemusí bát
třeba bolesti zad, jejichž příčinou je
často právě průvan.
–– Udržování stálé teploty v budově
zajišťuje technologie aktivních betonových jader.
Mocná síla čísel
Důležité je, že se tu vše rozhodli měřit. Zajímavá je například hodnota
topného faktoru tepelných čerpadel.
Ten udává, kolikrát se skrze technologie podařilo znásobit energii
dodávanou ze sítě. V Otevřené
zahradě je toto číslo 5,2. Znamená to
tedy více než pětinásobek. Spotřeba
na vytápění nové budovy vycházela
v roce 2014 na 17,2 kWh/m 2, letos
by podle Vlastimila Riegera měla
klesnout pod 15 kWh/m 2/rok. „U rekonstruované budovy B jsme za rok
2014 na vytápění spotřebovali pouze
14,8 kWh/m 2/rok.“
Aby byla administrativní budova
šetrnější k životnímu prostředí
i k peněžence, nemusí to nutně
znamenat kompletní rekonstrukci.
Mnohdy stačí barely na dešťovou
vodu na dvorku nebo energeticky
úsporné žárovky. Důležité ale je
dát těmto opatřením šanci, protože
obecní nebo jakákoliv jiná kasa nám
za ně nakonec poděkuje.
–– Kořenová čistička je součástí vzdělávacího areálu.
–– Šetřiče vody Watersavers uspoří i třicet procent kohoutkové vody.
Martin Gillár
d Přihlaste se na komentova­
nou prohlídku pasivní budovy
v Otevřené zahradě v Brně.
Přivítají vás tu každou první
středu v měsíci.
–– Zelená střecha budovy má obrovské
retenčí schopnosti.
9
Stromem roku 2014 se stala Opatovická borovice.
Vejdova lípa v Pastvinách.
Anketa Strom roku: příležitost
pro stromy, co mají příběh
S prvním jarním dnem odstartuje čtrnáctý ročník celostátní ankety
a s ním se opět otevře možnost získat finance na péči o stromy.
Máte svého kandidáta?
V
každé obci nepochybně
roste alespoň jeden strom,
který obyvatelé považují za
nedílnou součást svého prostředí,
historie nebo dokonce i vlastního
života. Právě takové stromy hledá
anketa Strom roku. Právě takové
stromy totiž pomáhají stmelovat
komunitu a motivují místní, aby se
zajímali o přírodu ve svém okolí.
Kromě zvýšené pozornosti veřejnosti
a médií se dvanáct finálových stromů
každoročně těší z financí, které jim
charitativní anketa pomáhá získat.
Z výtěžku zpoplatněného hlasování
mohla kupříkladu obec Pastviny
zaplatit odborné arboristické ošetření památné Vejdovy lípy. Osm
set let staré lípě se sice nepodařilo
vybojovat titul Strom roku 2013, ale
za to dosáhla zlepšení svého zdravotního stavu a její kmen a koruna jsou
nyní stabilnější.
České stromy se v Evropě neztratí
Loňská vítězka – sedmikmenná
Opatovická borovice – získala
prostřednictvím ankety více než
75 tisíc korun, které město plánuje
využít k výsadbám stromů a keřů
u autobusového nádraží a v zahradě
základní školy. Navíc díky vítězství
v anketě postoupila do mezinárodní
soutěže Evropský strom roku a se
svým příběhem o sedmihlavé sani
se proslavila i ve světě (na webu o ní
informovala i britská BBC).
Pokud tedy máte v obci strom, s nímž
byste se rádi pochlubili, nezapomeňte
ho od 21. března do 30. dubna nominovat do ankety Strom roku 2015.
Inspirovat se můžete medailonky
finálových stromů z minulých let,
které najdete na www.stromroku.cz.
Jak přihlásit strom do ankety
1. Zjistěte základní parametry
stromu (druh, stáří, obvod
kmene, lokalita, GPS souřadnice atd.).
2. Vypátrejte z kronik, knížek
i od pamětníků příběh stromu,
nebo nechte školáky vymyslet
vlastní.
3. Pořiďte fotografie stromu.
4. Zapojte do tvorby přihlášky
školu, spolky i nadšence všech
generací.
5. Vymyslete, co byste udělali
s výtěžkem hlasování (ošetření stromu, výsadby, naučná
cedule apod.).
6. Odešlete přihlášku do 30. dubna na [email protected].
d Podívejte se na přehlídku
všech vítězů v historii ankety
Strom roku
10
Veřejná prostranství v Plzni mají svůj plán.
Plánování veřejných prostranství
v Plzni? Práce s rozumem
Co vlastně očekávat od veřejného prostoru, který všichni sdílíme? Jak se
shodnout na tom, co je pro prostor dobré a co ne? Kde bude místo pro
nové náměstí, kde naopak pro park a veřejnou zeleň? Na začátku každého
plánování úprav veřejných prostranství stojí mnoho dotazů. D
obré naplánování veřejných
prostranství stojí na předpokladu, že víme, komu a
k čemu mají prostory sloužit a také
jakou roli hrají v rámci svého širšího
okolí. Zkušenosti ukazují, že tato
představa v plánování měst spíše
chybí.
Jsou ale města, kde je koncepční
přístup zřetelný na první pohled –
příkladem může být Praha, Pardubice a také Plzeň, kde hlubší potřebu
analýzy vyvolala příprava nového
územního plánu. Ten totiž pojmenovává síť veřejných prostranství jako základní strukturu města.
Veřejná prostranství se tu doposud
řešila spíše nahodile, a tak se místní
shodli, že je potřeba udělat jakousi
inventuru veškerých nezastavěných a veřejně přístupných ploch
ve městě. Vyhovuje jejich stav? Jaký
vlastně dnes je? Co je třeba zlepšit?
prostory hodnotit. „Pro město jsme
tak nejdříve připravili metodiku –
pro ověření její správnosti jsme
přímo v terénu hodnotili bezpečnost,
pohodlí pro chůzi i pobývání a také
například nabídku pro aktivní
trávení času. Jednotlivá prostranství
jsme třídili také podle toho, jestli
slouží převážně lidem z přilehlých
domů, obyvatelům celé čtvrti anebo
je vyhledávají lidé z celého města,“
vysvětluje architekt Robert Sedlák,
který se na přípravě podílel. Město
tak získalo nástroj pro postupné
vypracování generelu veřejných
prostranství, který zařazuje všechna
prostranství ve městě do již předdefinovaných kategorií. Bodové ohodnocení popisuje stav i potenciál místa a
tím jasně poukazuje na místa, která
potřebují celkovou obnovu nebo
zvýšenou péči.
prostranství. Vysvětlují principy,
které by měly být respektovány
jak při plánování, tak při údržbě.
„Společným jmenovatelem všech
doporučení je důraz na bezpečný pohyb pěších a cyklistů a na co nejvyšší
využití potenciálu daného místa pro
pobyt,“ doplňuje Sedlák. Pro ulici
místního významu standardy doporučují formu obytné zóny, na městských třídách je kladen důraz na
podporu živého parteru, dostatečné
šířky chodníků a bezpečné a bezbariérové přecházení.
Ve zdravém městě by měl každý mít
ideálně před domem nebo jen malý
kousek vedle něj příjemný plácek pro
hry dětí nebo klábosení se sousedy,
pár minut pěšky do krajiny nebo
parku stejně jako do místního centra
se základními obchody a službami
a zastávkou veřejné dopravy.
Standardy pro denní využití
Marie Fikoczková
Kvalita prostoru, věc objektivní
Aby si místní uměli na tyto otázky odpovědět, museli se nejdřív
shodnout, jakým způsobem vlastně
Standardy veřejných prostranství jsou určeny pro každodenní
činnost města, městských organizací a dalších subjektů, které mají
možnost ovlivnit podobu veřejných
11
Co postrádá vaše knihovnička:
Než nastanou deště
Autorky:
Kamila Florová,
Helena Králová
Rok vydání: 2014
Kde koupit?
E-shop Nadace
Partnerství:
d eshop.nap.cz
Osobní odběr:
Otevřená zahrada
v Brně
Cena: 20 Kč
Řešíte v obci potíže spojené s povodněmi a přitom nemáte čas se tématu hlouběji věnovat?
Publikace Než nastanou deště nabízí přehledný
úvod do tématu, které je, zdá se, rok od roku
aktuálnější. Díky této příručce se v problematice povodní budete moci zorientovat snadněji
a rychleji. Kniha se zaměřuje na principy
moderní protipovodňové ochrany a podrobněji
se věnuje zejména přírodě blízkým opatřením,
která využívají přirozených funkcí krajiny.
Dozvíte se, proč má smysl zachovávat existující
plochy rozlivu povodní, obnovovat na vodních
tocích meandry a břehové porosty nebo zadržovat vodu v krajině prostřednictvím tůní,
mokřadů a lužních lesů.
Nenechte si ujít
Přehled nejdůležitějších akcí pro města
a obce do června 2015
Seminář o participaci: Občan
a radnice – je hlas lidí v ČR slyšet?
Kdy: 9. března 2015
Kde: Otevřená zahrada, Brno
ǟǟwww.paktparticipace.cz/akce
Vyhlášení 14. ročníku soutěže
Cesty městy
Kdy: 16. března 2015
Nechybí samozřejmě konkrétní příklady, jak
lépe nakládat s vodou, aby bylo možné předcházet suchu, záplavám i erozi půdy, obnovovat
zdroje pitné vody a zároveň v okolí vodních
toků vytvářet příjemné místo pro pobyt.
ǟǟwww.cestymesty.cz
Příručku Než nastanou deště stojí za to si přečíst – a to dřív, než nastanou deště.
Kde: Olomouc
Workshop Participace v ČR
Kdy: 16. března 2015
ǟǟwww.paktparticipace.cz/akce
Jarní škola Národní sítě
zdravých měst
Kdy: 18. března 2015
Kde: hotel Palcát, Tábor
ǟǟwww.zdravamesta.cz/cz/akce
Program rozvoje obce
Akreditovaný kurz participace
Chybí vašemu městu nebo obci
dlou­ho­dobá strategie rozvoje?
Chystáte se stanovit priority
rozvoje přesahující jedno volební
období? Nevíte, jak provázat strategické plánování s plánováním
územním? Chcete vytvořit dokument, který vychází z klíčových
potřeb obyvatel? Ukážeme vám,
že strategické plánování není
Kde: Otevřená zahrada, Brno
pouze záležitostí městského
úřadu a radnice. Při efektivním
zapojení veřejnosti s vámi připravíme takové projekty, které
vaší obci nebo městu přinesou
skutečnou změnu.
ǟǟPodívejte se, jak připravujeme
program rozvoje obce v deseti
krocích
Kdy: 4.–5. června 2015
reSITE konference
Kdy: 18.–19. června 2015
Kde: Praha
ǟǟwww.resite.cz
Živá místa — elektronický magazín Nadace Partnerství — www.nadacepartnerstvi.cz/casopis, e-mail [email protected]. Vychází
čtvrtletně. Vydává: Nadace Partnerství, Údolní 33, Brno 602 00 — Editor a koordinace: Martin Gillár, tel. 775 958 907 — Autoři textů:
Martin Gillár, Adéla Mráčková, Marie Fikoczková, Markéta Fuchsová, Zuzana Šeptunová — Grafika a sazba: František Eliáš —
Foto na titulní straně: Robert Sedlák (Plzeň, Křižíkovy Sady) — Foto: Archiv Nadace Partnerství, Lenka Grossmannová, MČ Praha 1,
osobní archiv Šárky Weberové a fotoarchiv obce Karlovice
Nadace Partnerství pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné služby a inspiraci
ze zahraničí. Podporuje kvalitní veřejná prostranství, zelené stavění, vzdělávání, zeleň ve městě i v krajině, zklidňování
dopravy, šetrnou turistiku a ochranu přírody. www.nadacepartnerstvi.cz
12