Praha a srbští malíři

C
elovečerní dokumentární film „PRAHA A SRBŠTÍ MALÍŘI“ pojednává o srbských malířích konce 19. a počátku 20.
století, jejichž umělecký vývoj výrazně ovlivnila studia na pražské Akademii výtvarných umění a soukromé studijní
pobyty v Čechách.
Nenad Ognjenović , autor filmového projektu „PRAHA A SRBŠTÍ MALÍŘI“, se jako scénárista, režisér i producent v jedné
osobě vydal na nekonečnou cestu za obtížně dostupnými materiály.
Až dosud se totiž žádná instituce, ani historik umění nezabývali výzkumem vlivu AVU a samotné Prahy coby kulturního
centra střední Evropy počátku minulého století na vývoj srbského malířství.
Náš dokument nemůže obsáhnout všechny srbské umělce, kteří studovali v Praze, ani všechna díla, která vznikla v době
jejich pobytu v tomto městě. Někteří srbští malíři jsou představeni pracemi vzniklými až po odchodu z české metropole,
v nichž je ale čitelný vliv prostředí, ve kterém pobývali a studovali. Film tak nevypráví jen o vlivu pražské AVU, ale také o
obecně společenském, kulturním a historickém dění, které zanechalo výrazné stopy při formování osobností srbských malířů.
Jazyková, dějinná i kulturní blízkost umožnily mladým srbským malířům přenést do své vlasti skrze české prostředí transformaci moderního evropského umění.
Díky laskavé pomoci českých a srbských odborných institucí, muzeí a historiků umění byl vypracován v období od konce
roku 2006 do května 2008 scénář dokumentující studia a pobyt významných srbských malířů v Praze.
Ve filmu se tedy střídají výpovědi českých, chorvatských, bosenských a srbských historiků umění se vstupy komentátorů,
kteří doplňují jejich výklad o srbských malířích a jejich díle inspirovaném Prahou.
Mosty, které generace malířů studujících v Praze začátkem dvacátého století vybudovaly pro české a srbské umění, byly
časem stále pevnější, vytrvaly a nikdy se nepřerušily.
Srbští malíři, o kterých film pojednává a jejichž obrazy jsou ve filmu užity:
Kosta Miličević (1877 – 1920)
Praha – 1898 (prof. Vojtěch Hynais)
Pero Popović (1881 – 1941)
Praha – 1904-1907 (prof. Vlaho Bukovac)
1908 (prof. František Ženíšek)
Branko Radulović (1885 – 1916)
Praha – 1905 (soukromá škola Karla Reisnera)
Praha – 1906-1910 (prof. Vlaho Bukovac)
1910 (prof. František Ženíšek)
Todor Švrakić (1882 – 1931)
Praha – 1907-1910 (prof. František Ženíšek)
Miloš Golubović (1888 – 1961)
Praha – 1910/11 (prof. František Ženíšek)
Mihailo Milovanović (1879 – 1941)
Praha – 1913/14 (stáž)
Jovan Bijelić (1886 – 1964)
Praha – 1915 (prof. Vlaho Bukovac)
Stojan Aralica (1883 – 1980)
Praha – 1917 (grafika u prof. Augusta Bromse a prof. Maxe Švabinského)
Milan Konjović (1898 - 1993)
Praha – 1919 (prof. Vlaho Bukovac)
Praha – 1920/21 (ateliér Jana Zrzavého)
Kosta Hakman (1889 – 1961)
Praha – 1919/20 (prof. Vlaho Bukovac a prof. Josef Loukota)
Stevan Čalić (1892 – 1943)
Praha 1919/24 (prof. Vlaho Bukovac a prof. František Thiele)
Ivan Radović (1894 – 1973)
Praha – 1919/20 (prof. Josef Loukota a prof. Vlaho Bukovac)
Borislav Bogdanović (1899 – 1970)
Praha – 1919-1922 (zároveň se studiem malířství soukromě studoval hudbu u prof. Karla Hoffmeistera )
Svetislav Vuković (1901 – 1980)
Praha – 1921-1927 (prof. Jakub Obrovský, prof. Vojtěch Hynais a prof. Karel Krattner)
1934 namaloval ikonostas (stěna s obrazy svatých) prvního českého pravoslavného kostela Sv. Cyrila a Metoděje.
Zdokumentovaná umělecká díla pocházejí z Galerie Bromse ve Františkových Lázních, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Národní galerie v Praze, Slovenské národní galerie v Bratislavě, Kunstform Ostdeutsche Galerie v Řezně,
Muzea Gacke v Otočci, Moderní galerie v Záhřebu, Umělecké galerie BiH v Sarajevu, Muzea Sarajeva v Sarajevu, Galerie
Paleta v Sarajevu, Archivu BiH v Sarajevu, Galerie Bukovac v Cavtatu, Galerie Jovana Bijeliće v Bosenském Petrovci, Muzea
unsko-sanského kantonu v Bihaći, Muzea Kozara v Prijedoru, Galerie Milan Konjović v Somboru, Legat-galerie Mihaila
Milovanoviće v Užici, Národního muzea v Bělehradě, Muzea současného umění v Bělehradě, ze Srbské akademie věd a
umění v Bělehradě, Národního muzea v Šabci, Národního muzea ve Smeredevské Palance, Městského muzea ve Vršci, Galerie
Matice srbské v Novém Sadu, Památníku Pavla Beljanského v Novém Sadu, Národního muzea v Pančevu, Vojenského muzea
v Bělehradě, Muzea města Bělehradu v Bělehradě, Pedagogického muzea v Bělehradě a také od mnoha soukromých sběratelů
a rodin malířů.
Ve filmu účinkují:
Srbští historici umění:
Nikola Kusovac, Dr. Stanislav Živković, Dr. Miodrag Jovanović,
Mgr. Uglješa Rajčević, Irma Lang
Bosenští historici umění:
Vidosava Grandić, Miloš Radić, Danka Damjanović
Chorvatští historici umění:
Igor Zidić, Damir Grubić
Čeští historici umění:
rektor Akademie výtvarných umění v Praze PhDr. Jiří T. Kotalík
a PhDr. Martin Kodl, Ing. Jan Neumann
Akademický malíř Pedja Djaković z Prahy
Na méně známého srbského malíře Borislava Bobdanoviće vzpomíná jeho syn, slavný hollywoodský filmový režisér Piter
Bogdanović
Celkem bylo zdokumentováno více než 500 děl srbských malířů, kteří v Praze studovali.
Komentáře historiků umění a synchronizované záběry filmu se natáčely 34 dní a natočeno bylo více než 30 hodin materiálu.
Umělecká díla si vyžádala 24 dní natáčení a naskenování kompletního archivního materiálu trvalo 15 dní.
Filmový štáb při natáčení urazil trasu dlouhou 25156 km.
23. květen 2008 byl prvním natáčecím dnem filmu a 24. srpen 2012 dnem sedmdesátým čtvrtým.
Film trvá 105 minut.