Plán péče o životní prostředí

Plán péče o životní prostředí
městské čás Praha - Kunra ce
pro období 2011–2015
Zpracovatel: Mgr. Vladimíra Jilečková
Zadavatel
Název:
Adresa:
IČ:
Právní forma:
Statutární zástupce:
E-mail
Webové stránky
MCN,o.p.s.
Kvestorská 5, 140 00 Praha 4
27634507
obecně prospěšná společnost
Mgr. Vladimíra Jilečková, ředitelka
[email protected]
www.mcn.cz
Zpracovatel
Název:
Adresa
IČ:
Kontaktní osoba
Telefon
E-mail
Webové stránky
Mgr. Vladimíra Jilečková
Čtyřkoly, Javorník 79, 257 22 Čerčany
42536502
Mgr. Vladimíra Jilečková,
777 753 101
[email protected]
www.financniporadenstvi.com
www.evropskefondy.eu
1
1. Základní údaje ..................................................................................................................................... 3
1.1 Hlavní město Praha ...................................................................................................................... 3
1.2 Městská část Praha – Kunratice ................................................................................................... 3
1.2.1 Administrativní členění........................................................................................................... 4
1.2.2 Významná rozvojová území v městské části Praha – Kunratice ............................................. 6
1.2.3 Obyvatelstvo a bydlení ........................................................................................................... 8
1.2.4 Školství.................................................................................................................................... 9
1.2.5 Doprava .................................................................................................................................. 9
1.2.6 Sport a rekreace ................................................................................................................... 12
1.2.7 Dětská hřiště, hřiště pro mládež........................................................................................... 14
1.2.8 Místní agenda 21 .................................................................................................................. 15
2. Analytická část – životní prostředí..................................................................................................... 16
2.1 Inženýrsko-geologické poměry .................................................................................................. 16
2.2 Podnebí ...................................................................................................................................... 18
2.3 Ovzduší ....................................................................................................................................... 19
2.4 Hydrologie .................................................................................................................................. 26
2.5 Hluk ............................................................................................................................................ 31
2.6 Příroda a krajina ......................................................................................................................... 33
2.7 Ochrana přírody a krajiny ........................................................................................................... 35
2.8 Veřejná zeleň, parky ................................................................................................................... 41
2.9 Obnovitelné zdroje energie (OZE) .............................................................................................. 44
2.10 Odpadové hospodářství ........................................................................................................... 44
2.11 Ekologické zátěže ..................................................................................................................... 48
2.12 Radonové riziko ........................................................................................................................ 48
2.13 EVVO (environmentální vzdělávání, výchova a osvěta) ........................................................... 49
2.14 Ochranná pásma ...................................................................................................................... 49
3. SWOT Klíčové oblasti Životní prostředí ............................................................................................. 50
4. Závěr .................................................................................................................................................. 55
5. Přílohy................................................................................................................................................ 56
2
1. Základní údaje
1.1 Hlavní město Praha
Hlavní město Praha vzniklo na základě zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, a to s
účinností od 24. listopadu 1990.
Hlavní město Praha je obcí (§ 1 citovaného zákona) a od 1. ledna 2000 též vyšším územním
samosprávným celkem (ústavní zákon č. 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávných
celků a o změně ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky).
Území hlavního města Prahy tvoří 112 katastrálních území a člení se na 57 městských částí (MČ).
Zdroj: ČSÚ
1.2 Městská část Praha – Kunratice
Dne 1. ledna 1968 byly Kunratice připojeny k hlavnímu městu Praha a zákonem z roku 1990 se staly
městskou částí Praha – Kunratice, (tj. jednou z 57 městských částí hlavního města Prahy).
V rámci tohoto uspořádání je městská část územně samosprávným celkem s vlastním rozpočtem.
3
Činnost samosprávy a státní správy (přenesené působnosti) v městských částech hlavního města se
řídí zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a je dále upravena vyhláškou hlavního města
Prahy č. 55/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů – tzv. Statutem hlavního města Prahy.
Dle Statutu jsou městské části 1-22 správními obvody pro zbývající městské části.
MČ Praha – Kunratice vykonává státní správu pouze v omezeném rozsahu, stanoveném Statutem
hlavního města Prahy.
MČ Praha – Kunratice je součástí správního obvodu MČ Praha 4, který na jejím území vykonává
přenesenou působnost v dalších oblastech stanovených Statutem.
Při výkonu samostatné působnosti se řídí ustanovením zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě
Praze – Hlava IV., § 16 – 30, v platném znění a Statutem hlavního města Prahy.
V oblasti přenesené působnosti vykonává státní správu v rozsahu stanoveném zvláštními zákony a
Statutem – viz zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.
1.2.1 Administrativní členění
Kunratice se rozkládají v jihovýchodním okraji hlavního města Prahy mezi městskou částí Praha 4,
Jižním Městem (městská část Praha 11), městskou částí Praha – Šeberov a městskou částí Praha –
Libuš.
Rozlohou jsou pražskou městskou částí, která se rozprostírá na ploše 810 ha a žije zde více než 8 600
obyvatel. Počet obyvatel se stále zvyšuje, a to díky výstavbě bytových a rodinných domů.
Kunratice jsou rozdělené na tři části:



Staré Kunratice
Obytný soubor Flora
Obytný soubor Zelené údolí
Městská část Praha – Kunratice
Městský obvod
Praha 4
Městská část
Praha – Kunratice
Katastrální výměra
810 ha = 8,1 km²
Počet obyvatel
8 642 obyvatel (stav k 30.06.2011)
Hustota zalidnění
1 067 obyvatel/km²
Kód obce – zúčtovací jednotka
547042
Počet základních správních jednotek
1 správní jednotka, 6 volební okrsků
Katastrální území
Katastrální území Kunratice a Šeberov
4
Městská část Praha – Kunratice
Územně technická jednotka
Kunratice
Kód územně technické jednotky
Počet základních sídelních jednotek
728314
1
13
Počet rodinných domů
1438 domů
Počet bytových domů
122 domů
Počet chat
135 domů
Domy bez bytových jednotek
135 domů
Vzdálenost od středu města
9 km
Datum připojení k Praze
1968
Maximální nadmořská výška
310 m.n.m.
Minimální nadmořská výška
225 m.n.m.
Adresa úřadu MČ
K Libuši 7, Praha 4 - Kunratice,148 00
Starostka městské části
Ing. Arch. Ivana Kabelová
Webové stránky
www.praha-kunratice.cz
Email
[email protected]
Dle získané informace z ČSÚ je Městská část Praha – Kunratice rozdělaná na tyto části – viz mapa
1
Základní sídelní jednotka (ZSJ) je základní skladebnou částí sídelního útvaru. Účelem ZSJ je přesnější územní
identifikace, než jakou poskytují jednotky katastrální území a obec.
5
Poprvé se Kunratice připomínají v roce 1287 jako ves s tvrzí. V průběhu let se obec rozrůstala.
V letech 1918-1938 již většina obyvatel dojížděla za zaměstnáním do Prahy, a tak zanikl původní
zemědělský ráz obce. Okolí Kunratic, především Kunratický les a rybník Šeberák jsou však dosud
vyhledávaným výletním a rekreačním místem.
1.2.2 Významná rozvojová území v městské části Praha – Kunratice


Lokalita při Kunratické spojce, ulice Uhlová, V Honu, Na Jelenách
Lokalita nad Šeberákem – soukromé vlastnictví, další vlastnictví - Pražská energetika
a městská část Praha - Kunratice
Územní plán – výkres:
Legenda k výkresu je velmi obsáhlá, lze ji nalézt na webových stránkách MHMP v sekci Platné
regulativy funkčních ploch.
Významné stavby v městské části Praha – Kunratice
Památkově chráněné objekty v městské části Praha - Kunratice
Číslo rejstříku
40792 / 1-1685
Název památky
hrad - hrádek Nový hrad, zřícenina a
archeologické stopy
Lokalita
Kunratice, na skalnatém
ostrohu v Kunratickém lese
Datum
zápisu
Před rokem
1988
6
Číslo rejstříku
Název památky
Lokalita
Datum
zápisu
40788 / 1-1683
kostel sv. Jakuba Většího
Kunratice, Kostelní nám.
3.5.1958
40793 / 1-1686
polní opevnění před Novým hradem,
archeologické stopy
Kunratice
Před rokem
1988
40790 / 1-1684
zámek, č.p. 1
Kunratice, Golčova, Za Parkem
ad.
3.5.1958
Hrádek Nový hrad
Nový hrad byl postaven v letech 1411 – 1412 staviteli Harvířem a Křížkem pro potřeby krále Václava
IV., který zde také v roce 1419 zesnul. V roce 1421 byl dobyt husitskými vojsky a zbořen. Do dnešní
doby se zachovaly pouze zbytky královského paláce a jedné z věží.
Kostel sv. Jakuba Většího
První písemná zpráva z roku 1357 hovoří o kunratické faře, což dává tušit, že u zdejšího kostela byl i
hřbitov a škola. Kostel byl založen jako gotický patrně kolem roku 1300. Kunratice patřily
Bohuslavicům až do roku 1407, kdy je koupil Václav IV., který si v lese nedaleko obce postavil Nový
hrádek. Po Václavově smrti, jež ho na hrádku zastihla v srpnu 1419, si královský majetek rozdělili
husité a na kunratickou faru povolali duchovní. V letech 1730-36 byl kostel nákladem patrona Jana
Arnošta Václava z Golče a jeho ženy Anny radikálně barokizován. Na působivosti barokní architektury
se podílí bohatá řezbářská výzdoba, figurální i ornamentální, a nástěnné malby neznámých dobových
umělců.
Z původního kostela se zachovalo jen obdélné presbyterium s křížovou klenbou, hrotitým okénkem a
rozsáhlými gotickými malbami z první poloviny 14. století.
Kunratický zámek
Existence tvrze v Kunraticích je bezpečně doložena již roku 1336 - bývala tehdy v držení bohatých
pražských měšťanských rodin, než ji koupil Václav IV. K výstavbě raně barokního trojkřídlého zámku,
předcházejícího dnešnímu, došlo patrně roku 1688 za Františka Václava Čabelického ze Soutic. Další
etapa rozvoje zámku začala po roce 1721, kdy Kunratice získal Jan Arnošt von Goltz - ten také
přikoupil další vsi a vytvořil tak panství. Hlavní čas přestavby bývá datován do roku 1730, patrně v
souvislosti s tím, že byl Goltz nejprve roku 1724 povýšen na barona a roku 1731 na hraběte. Za autora
přestavby bývá někdy považován František Maxmilián Kaňka, ale pravděpodobnějším autorem
přestavby je Václav Špaček (patrně Kaňkův žák). Kolem roku 1830 proběhla za Korbů z Weidenheimu
pozdně klasicistní přestavba. Roku 1900 byla vystavěna hranolová věž s vyhlídkou. Roku 1945 byl
zámek konfiskován, nyní zde sídlí entomologické oddělení.
7
Entomologické oddělení Národního muzea vzniklo zásluhou dr. Jana Obenbergera v roce 1920 jako
entomologické pracoviště v rámci zoologického oddělení a jako samostatné oddělení bylo ustaveno v
roce 1952. Od roku 1961 je dislokováno v zámku v Praze - Kunraticích.
Současnost Kunratického zámku
V současné době postupně probíhá rekonstrukce okolních hospodářských budov zámku, které jsou a
budou využity nejen jako kancelářské prostory, sídla různých firem, ale své místo v rekonstruovaných
prostorách nalezla i stylová restaurace a některé prostory jsou určeny i ke kulturním účelům (výstavy,
koncerty apod.).
1.2.3 Obyvatelstvo a bydlení
Vývoj počtu obyvatel
Městská část Praha – Kunratice patří mezi tzv. malé městské části hlavního města Praha. Je součástí
správního celku Praha 4.
V roce 1991 bylo v Kunraticích přihlášeno k pobytu 3 321 obyvatel, k 31.12.2010 to bylo již 8 642
obyvatel. K tomuto nárůstu došlo v důsledku výstavby 2 sídlišť (Zelené údolí a Flora) a rozšířením
obytných ploch ve střední části „starých“ Kunratic (lokalita rodinných domů). V nově navrhovaném
Územním plánu hlavního města Prahy je počítáno s dalšími novými plochami určenými k zástavbě pro
funkci bydlení.
V městské části Praha - Kunratice je jedna základní škola. 120 kunratických dětí ze sídliště Flora
dochází do základní školy Campanus na Jižním městě.
Počet narozených dětí v městské části Praha - Kunratice
Rok
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Počet narozených dětí
22
43
47
58
72
62
77
88
81
89
102
129
119
105
8
Z toho plyne, že v nejbližších 10-20ti letech se v Kunraticích neočekává významný pokles počtu
narozených dětí.
1.2.4 Školství
Základní škola Kunratice, Předškolní 420, Praha 4
Ke staré škole z roku 1935 byly v roce 2007 dostavěny 2 pavilony a sportovní hala. Stávající kapacita
ZŠ dle školského rejstříku činí 540 dětí. V ZŠ se nachází 18 kmenových učeben. S ohledem na výše
uvedené počty narozených dětí je zřejmé, že tato kapacita je nedostatečná a bude naplněna
nejpozději ve školním roce 2012/2013. Chybí 5 kmenových učeben, aby byl dosažen cílový stav 690
žáků (23 tříd po 30 dětech). Zároveň chybí i odpovídající šatny. Je zpracovaná studie dostavby
pavilonu ZŠ Kunratice na požadovaný počet tříd a šaten přímo v areálu školy. Předpokládaná cena za
dostavbu školy je cca 45 000 000,- Kč.
1.2.5 Doprava
Městská část Praha – Kunratice má kompletní systém komunikací pro obsluhu celého území včetně
obchvatových sběrných komunikací. Při západě vede severojižním směrem komunikace
celoměstského významu Vídeňská (Praha – Jesenice). Podél jižní a východní strany vede Kunratická
spojka (Praha 4/12 – Praha 11/magistrála/D1). I přes existenci částečného okružního obchvatu
Kunratic, dochází k nepřiměřenému tranzitu centrální částí Kunratic, což má negativní vliv na celkový
život v Kunraticích.
Kartogram intenzity automobilové dopravy
9
Nově od roku 2010 sice přibyla i zásadní komunikace celorepublikového významu (jižní část silnice R1
– Pražský okruh), která měla odlehčit tranzitní dopravě nejen jižní části Prahy. Pro Kunratice se tímto
v oblasti dopravy nic nezměnilo.
Nejproblematičtější složka dopravy a hlavní cíl budoucnosti je cílené celkové zklidnění dopravy v MČ,
zejména hlavní dopravní tepny – Vídeňská, K Libuši a Kunratická spojka. Zátěž těchto komunikací
v posledních letech narostla neúnosným způsobem. Důvodem zátěže je zejména tranzitní doprava.
Zlepšení tohoto stavu patří mezi hlavní priority vedení městské části.
Intenzity dopravy na Náměstí Prezidenta Masaryka (okružní křižovatka K Libuši – K Verneráku –
K Šeberáku) dosahují v ranních hodinách až 1 automobil za 6 sekund v jednom směru, čímž je
kapacita centrálního úseku v podstatě naplněna. Celodenně to činí kolem 6 000 vozidel v jednom
směru, což je srovnatelné se sběrnou komunikací Vídeňská.
Kunratice se staly průjezdnými komunikacemi mezi Modřany, Libuší a Jižním Městem a jsou to
především komunikace K Verneráku a K Libuši. Řidiči si přes Kunratice zkracují cestu na Jižní Město a
do Modřan. Přetížená je také ulice Vídeňská, někteří řidiči, kteří přijíždějí ze Středočeského kraje,
sjíždějí z D1 u Průhonic a jedou dále do Prahy přes Kunratice.
Zásadní pozitivní změna nastane vybudováním východní části okruhu hlavního města Prahy, který
odkloní tranzitní dopravu mimo městskou část.
Pro další plynulý rozvoj Kunratic je nutné, aby byla tranzitní doprava z městské části vyloučena. Bylo
by třeba vybudovat obchvat Kunratic a tranzitní dopravu vytěsnit na Kunratickou spojku. Nyní je
frekventovaně využíván průjezd přes Vídeňskou. V minulých letech připravovaný projektový záměr
„Přemostění Modřanské rokle“ již není realizovatelný, protože zde byla postavena škola a další
zastavěnost území není možná. Ve všech případech jde pouze o záměry, nejsou zpracované žádné
dopravní studie ani dokumentace.
Silniční doprava
Městská část Praha – Kunratice se nachází v hustě osídleném a zalidněném území Prahy, je pro ni
typická hustá síť silničních komunikací s nadprůměrně vysokými intenzitami provozu.
Významnými komunikacemi jsou Pražský okruh, komunikace Přivaděč Vestec a napojení ulice
Vídeňské na tyto nadřazené komunikace. Kunratice protíná Vídeňská (komunikace II. třídy II/603,
sběrná komunikace městského významu) a po jižní straně městské části je situována Kunratická
spojka (komunikace III. třídy – III/00327 – ostatní dopravně významné komunikace). Komunikace
K Šeberáku III/0032 je místní sběrnou komunikací probíhající na okraji Kunratic.
Nejdůležitější blízkou silniční komunikací je dálnice D1 Praha–Brno–Vyškov, která na území městské
části nezasahuje, ale leží v její těsné blízkosti.
10
Většina těchto silničních komunikací je ve správě městské části, která má ve vlastnictví 35 km
komunikací. Ve správě TSK jsou komunikace, na nichž jezdí městská hromadná doprava tzn. ulice
Vídeňská, K Libuši, K Šeberáku, U Kunratického lesa, Kunratická spojka.
Údržbu komunikací platí městská část z neinvestiční dotace od hlavního města Praha. Zajišťuje ji
prostřednictvím objednávky údržbových prací. V rámci výběrového řízení je vždy vybrána společnost,
která práce zajišťuje v období 4 let. V současné době se připravuje nové výběrové řízení. Městská část
zatím vybírá společnost, která bude připravovat celé výběrové řízení včetně nastavení výběrových
kritérií.
Cyklistická doprava
Územím městské části prochází pouze cyklistická trasa z Kunratic směrem na Vestec a Jesenici (A202).
Při ulici Kunratická spojka podél východní hranice městské části je navrhována generelem
cyklistických tras cyklotrasa (A207) z Jižního Města do Jesenice (směr Týnec nad Sázavou).
V Kunraticích se nacházejí dvě značené cyklotrasy (A212 – od Kunratického lesa směr ulice Za
Parkem, A 213 – od Kunratického lesa směr Šeberov. Cyklotrasy jsou na území městské části
vytyčené, ale nejsou upravené, jsou přírodního charakteru.
Cyklistická mapa - aktuální stav:
11
Cyklistická mapa - plánovaný stav:
1.2.6 Sport a rekreace
Kunratický zámek a zámecký park
Kunratický zámek je postaven na místě bývalé tvrze (doložena k roku 1336). Později ji zakoupil Václav
IV. Patrně roku 1688 za Františka Václava Čabelického ze Soutic byl na místě vystaven raně barokní
zámek. V roce 1721 Kunratice získal Jan Arnošt von Goltz povýšený roku 1724 na barona a roku 1731
na hraběte. Za jeho života došlo k další přestavbě, jejímž pravděpodobným autorem je Václav Špaček.
Kolem roku 1830 na zámku proběhla klasicistní přestavba. V roce 1945 byl zámek konfiskován a
sídlilo v něm entomologické oddělení Národního muzea. V současné době je zámek v soukromých
rukou a v posledních letech zde proběhla rekonstrukce.
Zámecký park má celkovou rozlohu cca 5 ha. Je rozdělen původní barokní zdí na dvě části. Jižní je
parkově upravená a přístupná veřejnosti, severní (blíže zámku) je zatravněná.
Zámecký park část spravovaná MČ Praha-Kunratice činí 34 000 m2 .
Kunratický les
Kunratický les má díky své poloze uprostřed zástavby významný sportovně - rekreační charakter
slouží ke sportovním aktivitám provozovaným na čerstvém vzduchu. Leží v blízkosti velkých sídlišť,
dvou stanic metra (Roztyly a Chodov) i zastávek autobusu MHD. Mezi nejčastější sportovní využívání
patří turistika, kondiční běh a cyklistika. Cesty v Kunratickém lese jsou ve valné většině kvalitní,
asfaltové nebo vozové, sjízdné pro kočárky i vozíčkáře. Na mnoha místech jsou lavičky, odpočinkové
12
altány, dětská hřiště, někde i včetně např. stolu na ping-pong. Část návštěvníků (převážně cyklistů na
terénních modelech) bohužel nedbá značených cest a zdolává extrémnější svahy a oblasti v lese, čímž
dochází k rozsáhlé devastaci původního porostu, kdy je zcela decimováno bylinné patro a
urychlována eroze.
Severovýchodní částí Kunratického lesa a Michelským lesem prochází značená cyklotrasa A22,
propojující Jižní Město a Braník. Na ni se napojuje krátká cyklostezka od stanice metra Roztyly.
V oblasti lesa je síť pěších cest. Po nejvýznamnějších z nich je vyznačena síť pěších turistických
značených tras, která s jinými není propojena. Žlutě značená trasa č. 6122 vede z centra Kunratic
podél Kunratického potoka při jižním a západním okraji lesa a pak severním okrajem lesa ke stanici
metra Roztyly. Modře značená č. 1007 vede od Zelených domků přes Nový Hrádek, pod nímž se
křižuje se žlutou, a podél východního okraje lesa ke stanici metra Roztyly. Zeleně značená č. 3127
navazuje na žlutou u restaurace U Krále Václava IV. a klikatě prochází vnitřkem lesa přes vyhlídku na
Krč až k Velkému altánu.
Lesní hospodářství je spravováno jednou hájenkou, která je trvale osídlena, a několika menšími
objekty v okolí, které mají na starost i kontrolu stavu zvěře v lese.
V areálu lesa se vyskytuje i stádo muflonů uměle vypuštěné do oblasti v 70. letech 20. století, které se
dnes odhaduje na počet 37 kusů (očití svědkové však mluví o 50 kusech). Každoročně se jejich počet
zvyšuje o mláďata, a tak dochází každou zimu k odstřelu, přibližně 15-20 kusů. Dlouhodobým cílem je
snížit počet jedinců ve stádu na přibližně 20 kusů, jelikož muflon v lokalitě značně poškozuje bylinná
společenstva na svazích a skalních výchozech. V oblasti byla vypuštěna i srnčí zvěř, čímž došlo k
obnovení dřívějšího stavu, neboť po 2. světové válce byla vysoká zvěř v areálu lesa vystřílena.
Na západním okraji lesa je možné navštívit dvě restaurace – U krále Václava IV. a Na tý louce zelený.
Ve spolupráci s MHMP zde byla také vybudována naučná stezka.
13
Nový hrad
V jihozápadní části lesa nedaleko ulice Vídeňské se nachází zřícenina gotického hradu, vystaveného
v letech 1411 - 1412 na rozkaz krále Václava IV., jenž na hradě v roce 1419 zemřel. Zbytky hradu jsou
volně přístupné.
Velká kunratická
Každou druhou listopadovou neděli se v lese pořádá náročný přespolní běžecký závod Velká
kunratická. První ročník se konal již v roce 1934. Trasa pro muže měří 3100 m, pro ženy 1330 m; běhá
se v 21 kategorii na 5 tratích.
Přírodní památka Údolí Kunratického potoka
Značná část Kunratického lesa je tvořena přírodní památkou Údolí Kunratického potoka. Zahrnuje
svahy v údolí Kunratického potoka o celkové rozloze 151,99 hektarů. Okolí Kunratického potoka lze
velmi zhruba rozdělit na tři části: polní, lesní a cyklistickou. První část prochází pouze mezi poli, kde
chybí cesty. Druhá část začíná u rybníka Šeberáku, prochází údolím pod Kunraticemi, Kunratickým
lesem a končí u dalšího rybníka Labutě. Poslední část je představována dokonalou cyklostezkou, která
sleduje nejen Kunratický potok, ale také Jižní spojku a končí u Barrandovského mostu, pod nímž se
vlévá do Vltavy.
Šeberák
Na toku Kunratického potoka je vybudováno několik rybníků. Největší z nich je již zmiňovaný Šeberák,
jenž v létě slouží jako přírodní koupaliště a v období zimních mrazů jako kluziště.
1.2.7 Dětská hřiště, hřiště pro mládež
Dětská hřiště v městské části Praha - Kunratice jsou koncipována tak, aby byly co nejlépe zajištěny
podmínky pro trávení volného času maminek s dětmi předškolního věku i dětí školního věku. Snahou
bylo zajistit i vyžití teenagerů.
V souvislosti se zaváděním nové legislativy v oblasti bezpečnosti dětských hřišť byla v roce 2002
Radou městské části Praha Kunratice odsouhlasena Koncepce rozvoje dětských hřišť provozovaných
městskou částí. V současné době se na území městské části nachází 9 dětských hřišť, která jsou
postupně modernizována tak, aby splňovala nové předpisy a herní i sportovní prvky aby vyhovovaly
normám ČSN EN 1176, ČSN EN 1177 a ČSN EN 14 974 pro skateparky. Koncepce předpokládala
odstranění nevyhovujících prvků a jejich nahrazení novými. Zároveň počítala s doplněním sítě hřišť o
nová hřiště v rozvojových lokalitách.
Aktuální stav dětských hřišť v MČ Praha – Kunratice – listopad 2011
Č.
1.
2.
3.
Název
Zelené Údolí dolní
Zelené Údolí horní
Na Lhotech
Lokalita
Zelené údolí, ul. K Zelené louce, v blízkosti č.p. 1568
Zelené údolí, ul. Za Valem, v blízkosti kotelny
ul. Na Lhotech
Par. číslo
2339/7
2339/106
2342/146
14
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Ohrada
K Betáni
Zelené Domky
Vimperské náměstí
Flora
SH Zelené Údolí dolní
ul. Krále Václava IV., v blízkosti rybníku Ohrada při ul. K Libuši
Ul. K Betáni, boční vchod do zámeckého parku (lanové hřiště)
Ul. K Zeleným domkům, vnitroblok u č.p. 805/61
ul. K Bažantnici
ul. Jana Růžičky
Zelené údolí, ul. K Zelené louce v blízkosti č.p. 1568
384
2381
715/1
1759
2342/113,
2342/117
821
1.2.8 Místní agenda 21
Městská část je zapojena do aktivit Místní agendy 21. MČ Praha - Kunratice byla registrována do
Databáze MA21 dne 27.6.2010.
Vedení MČ přijalo principy MA21 a zapojilo se do tohoto hnutí, nejprve na pozici začátečníků, ale ve
velmi krátké době postoupilo do kategorie D. Prostřednictvím společnosti MCN,o.p.s. městská část
získala na podporu zapojení do MA21 finanční prostředky pro naplnění indikátorů kategorie D.
Uskutečnilo se několik otevřených setkání s veřejností, které byla veřejností přijata s velmi dobrým
ohlasem. Byl zvolen politik, koordinátor a jmenována neformální skupina:
Funkce v MA 21
Jména zodpovědných osob
Politik
Ing. Arch. Ivana Kabelová
Koordinátor
Ing. Lenka Alinčová
Neformální skupina
Ing. Arch. Ivana Kabelová, Ing. Lenka Alinčová, Ivana Klofáčková, Ivana Mezteková,
Ing. Vít Beran
15
2. Analytická část – životní prostředí
2.1 Inženýrsko-geologické poměry
Morfologie terénu
Území Kunratic je rovinné, mírně se svažující od Vestce směrem severním a posléze severovýchodním
až východním, ve směru toku vodoteče vytékající z retenční nádrže Rezerva, jejíž dno je na kótě 295
m.n.m. Nejvyšší místo Kunratic se nachází na západní hranici (cca 310m n.m.)2 a nejnižší místo na
kótě cca 225 m n.m. (dno vodoteče opuštějící Kunratice na východě a břeh rybníka Šeberák).
Maximální nadmořská výška
310 m.n.m.
Minimální nadmořská výška
225 m.n.m.
Geologie
Geomorfologicky zde dominuje mírně zvlněný reliéf Pražské plošiny, který je lokálně rozčleněn erozní
činností Kunratického potoka a jeho přítoků. Území je plošinou s minimální členitostí terénu. Nachází
se zde proterozoické horniny předkvartérního podkladu, které zasahují z jihu do Jesenice až
k severnímu okraji Kunratice, kde přecházejí ve spodně paleozoické ordovické sedimenty. Tyto vrstvy
hornin jsou v některých místech plošně i liniově překryty jednak kvartérními holocenními nivními
splachovými sedimenty převážně hlinitými, písčitými a úlomkovitými, jednak kvartérními holocenními
a pleistocénními deluiviálními sedimenty, převážně hlinitými, písčitými a kamenitými.
Z hydrologického hlediska není území významným kolektorem podzemní vody. Kolektory lokálního
významu s puklinovou propustností se nacházejí v proterozeických břidlicích a drobách.
Podrobná geologická mapa Kunratic3
2
3
Zdroj: http://www.praguewelcome.cz/cs/informace/o-praze/zajimavosti/nadmorske-vysky.shtml
Zdroj: ČGS-Geofond
16
Legenda k podrobné mapě:
Výškové poměry
Legenda: Nadmořská výška v m n.m.
17
Výšková mapa (hnědě jsou značeny vrstevnice po 10 m):
2.2 Podnebí
Pro potřeby územně analytických podkladů hlavního města Prahy byla zpracována mapa bonity
klimatu, která diferencuje území hlavního města z hlediska klimatické vhodnosti jednotlivých částí
Prahy jako sídelních oblastí. V urbanizovaném území kvalita ovzduší významnou měrou ovlivňuje i
vlastnosti jednotlivých lokalit. Nejvýznamnější klimatické charakteristiky, které je pro tyto účely třeba
vzít při výběru území úvahu, jsou sluneční záření, teplota vzduchu, vítr, srážky, vlhkost vzduchu a
znečištění ovzduší. Znečištění ovzduší není v pravém slova smyslu klimatologickou charakteristikou,
ale v urbanizovaném území kvalita ovzduší významnou měrou ovlivňuje i vlastnosti jednotlivých
lokalit a některé složky kvality ovzduší jsou tím nejlepším indikátorem souborného působení
meteorologických, a tedy následně i klimatologických veličin.
Souhrnným zpracováním výše jmenovaných šesti jevů vznikla výsledná mapa bonity klimatu, která
hodnotí území komplexně v pěti relativních kategoriích kvality od nejlepší do nejhorší.
Bonita klimatu (z roku 2008)
18
2.3 Ovzduší
Průměrný roční index kvality ovzduší (rok 2010)
Informace o stavu ovzduší v Praze lze nalézt v dokumentu Praha životní prostředí, který je zpracován
jako Ročenka – zpráva o stavu životního prostředí. Další informace týkající se ovzduší jsou zpracovány
v Integrovaném krajském programu snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace
hlavního města Prahy (CD k dispozici na Odboru životního prostředí ÚMČ Praha 4).
V průběhu roku 2010 byla na základě nejaktuálnějších dostupných podkladů (2009) kompletně
aktualizována emisní bilance všech zdrojů znečištění a následně byly provedeny nové výpočty imisní
situace pro celou Prahu.
Nejbližší měřící stanice v rámci staniční sítě sledování kvality ovzduší je stanice v Praze 10,
v Průmyslové ulici.
Konkrétní podklady pro kvalitu ovzduší v MČ Praha - Kunratice zpracované nejsou. Dle Ročenky –
zprávy o stavu životního prostředí představuje v současné době nejvýznamnější zdroj znečištění
ovzduší na území Prahy automobilová doprava a situace v městské části Praha - Kunratice tuto
skutečnost jen potvrzuje. Vyhodnocení emisní bilance automobilové dopravy je prováděno
pravidelně ve dvouletých cyklech v rámci projektu ATEM – Modelové hodnocení kvality ovzduší na
území hl. m. Prahy.
Další příčinou zhoršené kvality ovzduší v MČ Praha - Kunratice je skutečnost, že se nachází na
východní straně Prahy, přičemž majorita větrů vane od západu a přináší s sebou znečištění z centra
města. Imisní limity průměrných ročních koncentrací oxidu dusičitého a benzenu ani maximální
hodinové koncentrace oxidu dusičitého však překračovány nejsou.
Ze zdravotního hlediska je významný ukazatel PM10, neboť tyto částice se dostávají
do dolních cest dýchacích a snižují samočisticí schopnost dýchacího ústrojí. Následkem je častější
výskyt respiračních onemocnění, vznik alergií, astmatu apod. Proto je jedním z nedůležitějších úkolů
zlepšování kvality ovzduší omezení prašnosti.
19
Ve výhledovém období jsou navrhovány nové nadřazené komunikace, které by ovlivnily dopravní
zatížení městské části:
1. Pražský okruh (R1) – pokud by byl otevřen výjezd, který je uzavřen z Písnice na Pražský okruh a byl
dostavěn výjezd na Komořany a celkově dokončen Pražský okruh (Pražský okruh se napojuje na D1, a
proto je D1 často extrémně přetížena, někteří řidiči volí trasu přes Kunratice).
2. Dalším záměrem je zlepšení napojení kamionové dopravy na Pražský okruh, které by
znemožňovalo využívat Kunratickou spojku.
3. Zásadní řešení komunikace Vídeňská a Kunratické spojky.
U všech těchto budoucích silničních staveb dojde v jejich okolí k lokálnímu zhoršení kvality ovzduší po
dobu výstavby.
V zájmovém území se nevyskytuje žádný průmysl, který by byl zdrojem významných prachových
emisí.
Zdrojem zvýšeného množství emisí je dálnice D1, Vídeňská a Kunratická spojka. Díky dobrým
rozptylovým podmínkám však nedochází u sledovaných znečišťujících látek k překračování
povolených imisních limitů.
Podle naměřených hodnot na měřící stanici v Praze 10, v Průmyslové ulici nejsou překračovány imisní
limity NOx, suspendovaných částic prachu PM10 ani NO2. Limity pro tyto sledované látky jsou
s rezervou plněny.
Z hlediska celkové úrovně imisní zátěže lze lokalitu městské části charakterizovat v rámci Prahy mírně
zatíženou.
Modelové pole koncentrací PM10 (rok 2010)
Průměrné roční
koncentrace
PM10 v µg m-3
(imisní limit = 40 µg m-3)
20
Modelové pole koncentrací S02 (rok 2010)
Průměrné roční
koncentrace S02 v µg m-3
(imisní limit není v ČR
stanoven)
Modelové pole koncentrací N0x (rok 2010)
Průměrné roční
koncentrace N0x v µg m-3
(imisní limit = 30 µg m-3)
21
Modelové pole koncentrací CO2(r.2010)
Průměrné roční koncentrace CO2 v µg m-3
(imisní limit není v ČR stanoven)
Modelové pole koncentrací benzenu (rok 2010)
Průměrné roční koncentrace benzenu
v µg m-3
(imisní limit = 7 µg m-3)
¨
22
Jako hlavní zdroje znečištění ovzduší se dnes již neuvádějí stacionární zdroje (podniky, chemické
závody), ale především silniční doprava.
Zdroje znečišťování ovzduší (emise)
Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a
zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Zdroje jsou členěny do jednotlivých kategorií podle míry svého
vlivu na kvalitu ovzduší. Stacionární zdroje znečišťování ovzduší jsou vedeny v databázích (velké,
střední a malé zdroje), čtvrtá kategorie zahrnuje mobilní zdroje (automobilová doprava).
Největším stacionárním zdrojem emisí na území hl. m. Prahy byly v roce 2007 i 2008:
Pražská teplárenská, a.s. – teplárna Malešice, cementárna Radotín a další provozy Pražské
teplárenské,a. s.
Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO)
Evidence a vyhodnocování znečišťování ovzduší, údaje o zdrojích znečišťování a jejich emisích jsou
zajišťovány orgány ochrany ovzduší a vedeny v registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší ( REZZO).
REZZO zajišťuje Ministerstvo životního prostředí. REZZO je dle druhů zdrojů a jejich tepelného výkonu
členěn na:




REZZO 1
zahrnuje stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu 5 MW a vyšším a zařízení
zvlášť závažných technologických procesů. Zařízení uvedené skupiny jsou označována jako
„velké zdroje znečišťování“.
REZZO 2
zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném
výkonu od 0,2 do 5 MW a zařízení závažných technologických procesů, jakož i uhelné lomy a
obdobné plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Uvedená skupina
je označována jako „střední zdroje znečišťování“.
REZZO 3
zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv
o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do
kategorie velkých a středních zdrojů znečišťování, plochy, na kterých jsou prováděny práce,
které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a
zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší. Uvedená
skupina je označována jako „malé zdroje znečišťování“.
REZZO 4
zahrnuje mobilní zařízení se spalovacími nebo jinými motory, které znečišťují ovzduší,
zejména silniční a motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Uvedená
skupina je označována jako „mobilní zdroje znečišťování“.
Z následujících map vyplývá, že Kunratice z hlediska čistoty ovzduší patří k nejméně
znečištěným územím Prahy.
23
Praha - emise ze stacionárních zdrojů celkem – stav z roku 2009
Bilance emisí ze stacionárních zdrojů REZZO 2 – stav z roku 2009
24
Kunratice a jejich okolí patří při posouzení znečištění ze zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 k velmi čistým
územím, Kunratice samy pak mají nejlepší kvalitu ovzduší v okolí i při hodnocení zdrojů REZZO 3:
Bilance emisí ze stacionárních zdrojů REZZO 3+ lokální topeniště
Převládající druh paliva používaného v městské části je zemní plyn.
Vzhledem k tomu, že významné velké zdroje emisí mají vysoké komíny, projevuje se jejich podíl na
znečištění ovzduší i na poměrně vzdáleném území.
Oproti tomu malé zdroje zatěžují pouze bezprostřední okolí. Podle současně platné legislativy v
oblasti ochrany ovzduší mají oznamovací povinnost pouze malé zdroje ovzduší spalující pevná paliva
o výkonu nad 50 kW a zdroje produkující těkavé organické látky. V roce 2010 se na odboru životního
prostředí ohlásily následující malé zdroje (podle vyhlášky MŽP č. 355/2002Sb.).
V městské části Praha – Kunratice se nevyskytují zásadní znečišťovatelé ovzduší. Problém vytváří
dlouhodobý nárůst intenzity dopravy, přestože patří do kategorie malých zdrojů. Jedná se o tzv.
liniové znečištění.
25
2.4 Hydrologie
Povrchová voda
Kvalita vody v povrchových tocích – rok 2008
Správcem vodních toků v Městské části Praha – Kunratice jsou Lesy hlavního města Prahy.
Šeberák a Olšanský rybník jsou v soukromém vlastnictví.
Prameniště
V městské části se nachází prameniště Kunratického potoka, levostranný přítok Šeberáku. Další
studánky jsou v Kunratickém lese.
Kunratický potok
Kunratický potok pramení na jihovýchodním okraji Prahy, u obce Vestec u Jesenice. Potok
protéká rybníkem Šeberák, protéká Kunraticemi, pokračuje do Krče, protéká za krčskou nemocnicí,
26
cestou napájí několik rybníků (Hornomlýnský, Dolnomlýnský, rybník v Thomayerově nemocnici,
Labuť, Pivovarský, Sýkorka, Zámecký, Statkový) a v Bráníku se vlévá do Vltavy. Délka jeho toku je
11 km a velikost povodí 31,6 km2. Hlavními přítoky Kunratického potoka jsou Olšanský, Vackovský a
Roztylský potok.





Délka toku: 11 km
Plocha povodí: 31,6 km2
Správce toku: Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl.m. Prahy (úsek 0,05 - 11,00 km)
a Povodí Vltavy s.p. (úsek 0,00 - 0,05 km)
Údržba toku ve správě OOP MHMP: Lesy hl.m. Prahy (součástí údržby je čištění
koryta, prořezávání břehových porostů, sečení trávy podél břehů, odklízení černých
skládek)
Přítoky: Roztylský potok, Vestecký, Olšanský, 3 bezejmenné přítoky
V případech mimořádných hydrologických situací jde o vodní rok, který po celé své délce může
způsobit při povodňovém stavu značné škody i ohrožení občanů v území podél toku.
Ve své střední části potok protéká Kunratickým lesem. Toto území, kde se zachovala původní
rostlinná i živočišná společenstva, je vyhlášeno přírodní památkou – Údolí Kunratického potoka.
Vestecký potok
Další vodotečí je Vestecký potok, který vzniká a prochází při východní straně obce Vestec a při severní
hranici tohoto katastru přes retenční rybník směřuje na území hlavního města Prahy a do Olšanského
rybníka. Vestecký potok vstupuje na území Kunratic v souběhu s podjezdem pod Kunratickou
spojkou, je ze všech vodotečí na území městské části nejvodnatější. Protéká jihovýchodní částí území
do rybníku Olšanského, ze kterého je voda odváděna podzemním potrubím směrem severním podél
polní cesty s vyústěním do bezejmenné vodoteče jižně od rodinné zástavby Kunratic, a pod ulicí
K Šeberáku pokračující k rybníku Šeberák. Toto potrubí je plánováno do výhledu odkrýt dle územního
plánu Prahy jako Olšanský potok.
Do vodotečí jsou zaústěny jak dešťové vody ze zpevněných ploch a komunikací, tak v některých
případech i odpadní vody vytékající z čističek odpadních vod (Vestecký potok).
Mezi významné znečišťovatele patří i někteří obyvatelé, kteří nelegálně vypouštějí osobní kanalizace
a splaškové vody.
Dolnomlýnský rybník
Dolnomlýnský rybník patří mezi pražské historické rybníky a je zanesen již na mapách kolem roku
1750. V okolí rybníka se tehdy rozprostíraly louky a Kunratický les začínal až pod rybníkem. Nad
rybníkem se pak táhly mokřady až k Hornomlýnskému rybníku. Z dochovaných podkladů se podařilo
27
zjistit, že v roce 1982 proběhla na rybníce rozsáhlá oprava. V rámci oprav byly zřízeny oba
bezpečnostní přelivy a opravena hráz a požerák.
Bohužel tyto opravy byly provedeny tak nekvalitním způsobem, že v současné době rybník vyžaduje
opět generální opravu. Oba bezpečnostní přelivy tečou, zdivo nábřežní zdi je poškozené a v požeráku
jsou zcela erodované drážky na hradítka.
Charakter rekonstrukce
Z tohoto důvodu přistoupil odbor ochrany prostředí MHMP k celkové rekonstrukci rybníka. Oba
přelivy budou zbourány a postaveny znovu. Proměnou projde i zeleň v okolí rybníka. Na hrázi vznikne
pás zeleně a na břehu bude provedena dosadba našich původních dřevin, jako jsou olše a vrby.
Projekt revitalizace Dolnomlýnského rybníka povede k zajištění bezpečnosti vodního díla a jeho
zachování pro další generace. Dále také dojde ke zvýšení jeho ekologické i estetické hodnoty.
Charakteristika rybníka:
typ nádrže:
typ vzdouvací stavby:
objem rybníka:
plocha hladiny rybníka:
spodní výpusť:
pravobřežní bezpečnostní přeliv:
levobřežní bezpečnostní přeliv:
průtočná
zemní hráz (výška cca 4,3m)
10 694 m3
6873 m2
otevřený požerák trojdrážkový
boční, z kamenného zdiva s obdélníkovým spadištěm
kašnový, z kamenného zdiva
Hornomlýnský rybník – Vernerák
Katastrální území:
Vodní tok:
ČHDP:
Typ nádrže:
Účel nádrže:
Plocha hladiny:
Objem nádrže:
Typ vzdouvací stavby:
Vlastník:
Správa:
Praha 4 – Kunratice
Kunratický potok
1 – 12 – 01– 006
průtočná
retence dešťových vod, chov ryb, krajinotvorný
14 984 m2
33 554 m3
zemní sypaná hráz (výška cca 5,5 m)
Hlavní město Praha
Lesy hl. m. Prahy
Rybník Labuť
Katastrální území:
Vodní tok:
ČHDP:
Praha 4 – Krč
Kunratický potok
1 – 12 – 01 – 006
28
Typ nádrže:
Účel nádrže:
Plocha hladiny:
Objem nádrže:
Typ vzdouvací stavby:
Vlastník:
Správa:
boční (obtékaná)
požární nádrž, krajinotvorný, chov ryb
11 829 m2
22 780 m3
zemní sypaná hráz
Hlavní město Praha
Lesy hl. m. Prahy
Rybník Ohrada
Rybník Ohrada je umístěn na pozemku číslo parcelní 383 v katastrálním území Kunratice.
Výměra rybníka je 3408 m2.
Dotčený pozemek je ve vlastnictví Hlavního města Prahy, Mariánské nám. 2/2, Staré Město, Praha 01, 110
01. Svěřená správa nemovitostí ve vlastnictví obce: MČ Praha – Kunratice, K Libuši 7, 148 00 Praha 4 Kunratice.
Rybník je obklopen poměrně rozsáhlou plochou zeleně a tvoří tak cennou oddychovou plochu
uprostřed souvislé zástavby.
Původně byl rybník napájen vodou ze zemědělsky obdělávaných ploch v jihozápadním kvadrantu
křižovatky Vídeňská – Dobronická. Zhruba začátkem 70. let minulého století byly v těchto místech na
velké části území vybudovány průmyslové areály (např. Vodní stavby), které byly vybudovány vesměs
na navážkách až 3 m vysokých. Likvidace dešťových vod z těchto areálů byla vyřešena zřízením jímek,
ze kterých jsou dešťové vody přečerpávány do území Městské části Praha 12 (Modřany). Krátce nato
byla v těsné blízkosti rybníka ražena štola pro splaškovou a dešťovou kanalizaci, která porušila dno
rybníka. Všechny uvedené kroky vedly k tomu, že se přívod vody do rybníka radikálně zmenšil a voda,
která přece jen přitekla, z rybníka unikla trhlinami. V 90. letech Městská část Praha -Kunratice dno
rybníka opravila, vybudovala výtlačné potrubí ze sběrné jímky v areálu Vodních staveb do rybníka
Ohrada a část dešťových vod do rybníka přečerpávala. V roce 2009 však došlo k situaci, že se sběrná
jímka přestala plnit vodou a rybník Ohrada je opět bez vody.
Lokalita je hojně využívána občany městské části k procházkám i aktivnímu sportování.
Olšanský rybník
Olšanský rybník leží na okraji Kunratic o rozloze 4,4, nedaleko známého rybníku a koupaliště Šeberák.
Objem činí 69 000 m³, při maximální hladině pak 76 000 m³.
Ohrožení městské části povodněmi
Vyhlášená záplavová území na malých vodních tocích v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb. o
vodách (vodní zákon).
29
Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně
zaplavena vodou. Jsou vytvořeny mapy záplavových území a definovány aktivní zóny záplavových
území jednotlivých úseků potoka a jeho přítoků, podélné a příčné profily vodního toku a jeho přítoků
a objekty na toku. V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět
stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí
opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem a dále nezbytné
stavby dopravní a technické infrastruktury.
V roce 2007 bylo Magistrátem hlavního města Prahy stanoveno zátopové území pro lokalitu
Kunratický potok (včetně dalších přítoků Kunratického potoka – Olšanský potok).
Ochranu před povodněmi v městské části zabezpečuje povodňová komise, resp. subkomise, která
podléhá nadřízené povodňové komisi na Praze 4.
Povodňová komise Městské části Praha – Kunratice může v době povodně činit opatření a vydávat
příkazy k zabezpečování záchranných prací, kterými se odvrací bezprostředně hrozící nebezpečí. Tyto
příkazy nejsou rozhodnutím podle správního řádu a není možno se proti nim odvolat. Na základě
příkazu povodňové komise vydávají příslušné orgány právní rozhodnutí neprodleně a u těchto
rozhodnutí odmítají odkladný účinek případnému podanému odvolání.
Soubor opatření k předcházení a zamezení škodám na životech, majetku občanů, společnosti a na
životním prostředí při povodních stanoví Nařízení vlády ČR č. 100/1999 Sb. o ochraně před
povodněmi.
Povodňová komise Městské části Praha – Kunratice se svolává při stavu pohotovosti, její sídlo je
v budově úřadu městské části. Plně řídí ochranu před povodněmi v místě své působnosti. Jestliže
přesáhne povodeň území katastru Kunratic, vyžádá komise městské části svolání nadřízené
povodňové komise a plní v koordinaci úkoly podle svého povodňového plánu.
Komise je dále iniciativním a poradním orgánem Rady městské části Praha- Kunratice pro oblast
preventivního předcházení povodním, tvorby povodňových plánů a aktivně spolupracuje v případě
povodňových aktivit.
Povodňový orgán mimo povodeň
Na úřad městské části je Statutem hl. m. Prahy přenesena působnost povodňového orgánu v období
mimo povodeň. Tento orgán provádí v době mimo povodeň spolu se správci toků povodňové
prohlídky, jejichž účelem je kontrola stavu vodních toků zejména v jarních měsících. Na základě
zjištěných skutečností dává podněty příslušným orgánům k odstranění závadného stavu.
Povodňový plán
Povodňový plán má MČ zpracovaný a byl naposledy aktualizován v roce 2007. Týká se především
území Kunratického potoka, jehož správce je Magistrát hlavního města Prahy a reálnou správu
provádí Lesy hlavního města Prahy.
30
Kunratický potok spadá pod Vodoprávní úřad – Úřad městské části Praha 4, odbor stavební, oddělení
vodohospodářského a územního rozhodování, Táborská 350, 140 45 Praha 4 – Nusle.
Nadřízeným povodňovým orgánem je Povodňová komise Městské části Praha 4.
2.5 Hluk
Nadměrný hluk je obdobně jako znečištění ovzduší jedním z nejzávažnějších faktorů působících
negativně na zdravotní stav obyvatel ve velkých městech. Dlouhodobé působení hlukové zátěže může
vedle poruch sluchu vyvolat i řadu dalších onemocnění, jako jsou stres, neurózy, chorobné změny
krevního tlaku apod.
Hlavním zdrojem hluku v městském prostředí je pozemní doprava, především silně narůstající
doprava automobilová. Negativní působení hluku je zvýrazněno vysokou koncentrací obyvatel na
poměrně malých plochách. Praha je v působení hluku na obyvatele nejhůře postiženou oblastí České
republiky. Podíl obyvatelstva zasaženého nadměrným hlukem se pohybuje těsně pod 50 % (studie
SZÚ, 1994).
Hladina hluku – celodenně:
31
Hladina hluku – noc:
Legenda k mapám „Hladiny hluku“
(údaje jsou v dB):
Hodnocení hluku 4
Legislativně zavedeným kritériem pro hodnocení hlučnosti v životním prostředí je ekvivalentní
hladina hluku LAeq. Je to energetický průměr okamžitých hladin akustického tlaku A za definovanou
časovou jednotku, jíž je 1 hodina. Vyjadřuje se v decibelech (dB). Právní úprava posuzování stavu
akustické situace ve venkovním prostředí byla v roce 2007 daná zákonem č. 258/2000 Sb.,
o veřejném zdraví, v platném znění a s ním souvisejícím nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně
zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Zákon č. 258/2000 Sb., v platném znění, ukládá všem provozovatelům a správcům zdrojů hluku
povinnost nepřekračovat nejvýše přípustné hodnoty hluku v prostředí. Pokud by tuto povinnost
nemohli dodržet, stanoví zákon obsahové a termínové požadavky pro jejich další postup ve správním
řízení ve vztahu k orgánům ochrany veřejného zdraví.
Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku
z leteckého provozu) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce
pro denní nebo noční dobu.
4
Zdroj: Ročenka Praha ŽP 2007
32
Neexistují konkrétní podkladové materiály z měření hluku v městské části. Možným zdrojem
informací je ročenka životního prostředí Hlavního města Prahy a údaje Zdravotního ústavu (hluk je
v kompetenci hygienické stanice).
Významným nástrojem popisu hlukové zátěže měst jsou hlukové mapy, které prezentují úrovně hluku
(porovnání hodnot indikátorů s limitními hodnotami) a vyjadřují zátěž obyvatelstva (tzn. počet obydlí,
resp. osob zasažených v dané oblasti hlukem) jak v denních hodinách, tak v noci. Praha má
zpracovanou hlukovou mapu, která je k dispozici
na Informačním servisu o životním prostředí (www.praha/životní).
prostředí/hluk). Hluková mapa se stala podkladem pro zpracování akčního plánu snižování hluku
v aglomeraci Praha.
Hlavním zdrojem hluku v Praze – Kunraticích je automobilová doprava, a to zejména nedaleká
Kunratická spojka na jedné straně a Vídeňská na druhé straně. V oblasti pak nejfrekventovanější
páteřní komunikace K Šeberáku a navazující komunikace K Libuši. Řešením je dostavba nadřazených
silničních staveb (Pražský okruh, dokončení napojení dálnice D1).
Dálnice D1: Dálnice D1 je dominantním zdrojem hluku v řešeném území a překračuje ve svém okolí
hlukový limit. Negativní vlivy hlukové zátěže na okolní obytnou zástavbu jsou však minimalizovány
protihlukovými stěnami.
Dalšími významnými zdroji hluku je ulice Vídeňská a Kunratická spojka.
Negativní působení nadměrného hluku na zdraví obyvatel již bylo dostatečně prokázáno, projevuje se
například zvýšením krevního tlaku, a tím poškozením srdce, poruchami spánku, které mohou vyvolat
psychické poruchy, dopad má i na pomalejší učení u dětí a další.
Z hlediska vlivu na zdraví obyvatel se v Kunraticích jeví problém hluku, především z dopravy, jako
jeden z nejvážnějších. Proto je třeba zejména při dlouhodobých plánech rozvoje městské části brát
toto v úvahu a snažit se všemi možnostmi snižovat tuto zátěž obyvatel, eventuálně další činností tuto
situaci nezhoršovat.
2.6 Příroda a krajina
Druh povrchu podle ekologické charakteristiky:
33
Druhy pozemků dle katastru nemovitostí
Druhy pozemků podle Digitální referenční mapy (rok 2006):
34
Většina zeleně v katastrálním území jsou lesy a hospodářská zeleň:
2.7 Ochrana přírody a krajiny
Skladebné prvky ÚSES
Biocentrum
Biotop, nebo centrum biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci
přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému.
Biokoridor
Biokoridor je lineární úsek krajiny s vyšší ekologickou bohatostí, který umožňuje migraci organismů,
spojuje biocentra a vytváří územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES). Území nemusí
umožňovat rozhodující části organismů trvalou nebo dočasnou existenci, slouží především k migraci
35
mezi biocentry. Biokoridor mohou být např. strouhy, meze, aleje, souvislé pásy křovin, živé ploty
apod.
Interakční prvek
Krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných
částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Mimo to
interakční prvky často umožňují trvalou existenci určitých druhů organismů, majících menší
prostorové nároky (vedle řady druhů rostlin některé druhy hmyzu, drobných hlodavců, hmyzožravců,
ptáků, obojživelníků atd.).
Územní systém ekologické stability může být nadregionální, regionální nebo lokální.
Přírodně cenné lokality
Kunratický les
Na území Kunratic se nachází - v rámci Prahy unikátní - souvislá zalesněná plocha (přibližně 300
hektarů). Kunratický les tvoří jeden celek s Michelským lesem (ten na něj navazuje na severu a
rozkládá se na území Michle a Chodova). Les je izolován od jiných lesních ploch městskou zástavbou,
což neumožňuje volnou migraci živočišných společenstev. Ročně je les navštíven okolo 678 tisíci
návštěvníky, kteří jej využívají pro krátkodobou rekreaci snadno dosažitelnou v oblasti Prahy.
Přírodní památka – Údolí Kunratického potoka
Kunratickým lesem protéká potok, v jehož nivě a na okolních svazích se zachovala původní rostlinná i
živočišná společenstva. Území je vyhlášeno přírodní památkou – Údolí Kunratického potoka.
Přírodní památka se táhne od Labutího rybníka podél toku potoka až k Mlýnskému rybníku v
Kunraticích. Chráněné území zahrnuje údolní nivu a přilehlé pravostranné svahy, část území je
součástí areálu krčské nemocnice.
Základní údaje:
Kategorie ZCHÚ
Zřizovací předpis:
Kód ÚSOP
Vyhlášeno
Katastrální území
Rozloha
Nadmořská výška
Důvod ochrany
Přírodní památka
Vyhláška č. 5/1988 Sb. NVP
1041
1. září 1988
Kunratice, Michle, Krč
152 ha
235 – 310 m n. m.
Soubor polopřirozených lesních společenstev a pozůstatků xerotermních
stepí v morfologicky členitém okolí Kunratického potoka. Významný
geologický profil prvohorního ordoviku
36
Oblast se nachází na území jedné pražské pánve, kde je dobře přístupný geologický profil celým
spodním ordovikem, včetně hranice mezi stupni dobrotiv a beroun. V jižní části se nacházejí nejstarší
vrstvy, které se severním směrem dostávají do mladších poloh. Jižní a západní strmé svahy mají
povrch tvořený sypanou ordovickou břidlicí.
Kromě zmíněného stáda muflonů a srnčí zvěře žije ze savců v lese také jezevec lesní a mnoho
veverek. Z ptáků jsou zde jinde vzácné žluny šedé. Zastoupená je sojka obecná, strakapoud velký a
brhlík lesní, budníček lesní, konipas horský, sedmihlásek hajní, žluna zelená, ale i datel černý.
Značným problémem jsou volně pobíhající psi, kteří znemožňují zahnízdění některých ptačích druhů,
kteří v oblasti Kunratického potoka hnízdí na zemi či jen nízko nad ní.
V nivě potoka žije na jednom z mála míst v Praze hrabošík podzemní, v bylinné vegetaci
podmáčených luk myška drobná. Doupné stromy poskytují útočiště letním koloniím netopýrů.
Z bezobratlých se zde vyskytují například střevlíčci, 44 druhů tesaříků nebo dřepčíci, motýli (nesytka
dubová, vzpřímenka habrová, třásníček bílý a kropenatec vřesový), pavouci (stepník rudý a stepník
čtyřskvrnný), čmelák zemní.
Ze vzácnějších druhů měkkýšů se zde pozoruje několik druhů plžů jako například ošatka trnitá,
slimáček táhlý. V Kunratickém potoce žije plž Clausilia pumila.
V oblasti jsou pravidelně prováděny sběry klíšťat s následným vyhodnocením, nejsou-li infikována
lymskou boreliózou. Ze studií vyplývá, že se na území Kunratického lesa toto onemocnění vyskytuje.
V oblasti jsou velmi cenné oblasti původního bukového a dubového porostu, které se nacházejí v
oblastech lesa. V údolí nivy Kunratického potoka rostou především olše lepkavá, jasan ztepilý, dále
vrby a topoly, na příkrých svazích také habr obecný. Na malé části sprašového území roste růže
galská a třemdava bílá. Příkré svahy převážně sprašových hornin jsou osídleny společenstvy skalní
stepi.
Mimo tato vzácná společenstva se zde hojně vyskytuje také smrk ztepilý, borovice lesní,
v některých areálech borovice černá, modřín opadavý, bříza bělokorá a lípa malolistá. Mezi keři jsou
nejvíce zastoupeny střemcha hroznovitá, líska obecná, bez černý, hloh ostrožný a svída krvavá.
Z kvetoucích rostlin je zde možno převážně na jaře pozorovat v okolí potoka například sasanky, orsej
jarní a plicník lékařský, později také pomněnky nebo kostivaly.
Nad Mlýnským rybníkem, na skalní stepi, velmi brzy z jara vykvétá silně ohrožený křivatec český
(Gagea bohemica). Protože sídlištní zástavba dorazila téměř ke hranicím přírodní památky, je zde
jeho výskyt o to více ohrožen.
Nachází se zde i velmi vzácný mykorhizní hřib bronzový, který je v Praze znám pouze
z lokality Kunratického lesa.
Vlivem blízkosti městské zástavby je flora značně poškozena, ať už vlivem vysokého stupně znečištění
ovzduší nebo přímým tlakem stále se rozrůstající zástavby, extrémně vysokou návštěvností, která je
37
často spojena s vandalismem, sešlapem půdy, poškozováním mladých částí rostlin či rozrušováním
podloží zvěří (převážně muflony).
Nivní porosty V Dubinách - významný krajinný prvek
Kategorie
Název
Zřizovací předpis
Kód ÚSOP
Vyhlášeno
Katastrální území
Čísla pozemků
Významný krajinný prvek
Nivní porosty V Dubinách
čj. MHMP-70878/OŽP/V-1272/00/Blh
1041
26. 3. 2001
Kunratice
Dle katastru nemovitostí: 2361/1 (část) 2361/3, 2361/4, 2361/5, 2361/6, 2361/12,
2361/15, 2361/16, 2522/1 (část), 2522/4
v pozemkovém katastru (zjednodušená evidence): 494, 495, 496, 497, 498/1,
498/2, 499, 542, 543, 576, 581, 582, 583, 589/1, 590/2, 591
Kunratice - Nivní porosty V Dubinách
V úzkém pruhu při vodoteči přitékající od Vestce v lokalitě zvané U Vesteckých jižně Kunratické
spojky roste ve společenstvu podsvazu Filipendulenion upolín evropský. Spolu s přilehlými
eutrofizovanými plochami, které tvoří ochranu před splachem agrochemikálií z okolních polí, je nutno
chránit i ostrůvky křovitých vrb a vegetaci v korytě vodoteče. V zájmu ochrany populace upolínu je
nutno zabránit masivnímu fekálními znečisťování vodoteče protékající lokalitou.
Negativní vlivy působící na biotopy lokality
Porosty jsou silně ruderalizovány v důsledku kontaminace fekáliemi přitékajícími vodotečí od Vestce.
Negativně působí absence kosení.
Návrh na eliminaci negativních vlivů
Je třeba vyřešit likvidaci fekálií ve Vestci, porosty je třeba jednou v roce pokosit pro potlačení šíření
expanzivních druhů, z počátku možno kosit i dvakrát do roka. Je třeba vytipovat místa výskytu
ohroženého upolínu, který kosení nesnáší.
Zámecký park
Zámecký park o rozloze cca 5 ha patří k sousednímu trojkřídlému zámku, který stojí na místě původní
tvrze, doložené k roku 1336. Výstavba barokního zámku započala r. 1687. Zámek je pro veřejnost
nepřístupný. Park je rozdělen původní barokní zdí na dvě části, jižní je parkově upravená a přístupná
pro veřejnost. Severní, blíže zámku je tvořena travnatou plochou se starými stromy po obvodu.
38
Kunratická bažantnice
Současný les je původní bažantnicí, patřící k nedalekému zámku. V současnosti jde o silně zarostlé
území s mnoha vzrostlými starými stromy, z nichž několik dubů je chráněno jako památné stromy.
Lesem prochází dvě diagonální cesty, v místě jejich křížení je malé dětské hřiště.
Rybník Šeberák
Rybník nemá žádný stupeň ochrany, ale je významným krajinným prvkem, ve kterém se vyskytují
přísně chráněné druhy.
Počátkem července 1933 bylo otevřeno koupaliště na rybníku Šeberák, které zřídil majitel zdejšího
velkostatku Ing. Karel Krob.
Celá lokalita je v soukromém vlastnictví a městské část nemá možnost její stav a péči ovlivňovat.
Stromořadí - významné aleje
V městské části Praha – Kunratice se nalézají následující významná stromořadí v péči městské části:




Ořechovka – ulice K Libuši
Třešňovka – od rybníku Ohrada ke Kunratickému lesu – zelená cesta
Alejní ulice v městské části – ulice K Šeberáku a ulice Pod Javory
Ulice Velenická – nová výsadba
Ve většině stromořadí byly výsadby obnoveny, pouze v ulici za parkem jsou staré lípy (25 ks), které
jsou cca 30 let staré.
Lokalita mezi sídlištěm Zelené údolí a Kunratickým lesem
Jde o významnou plochu, která je však v soukromém vlastnictví a MČ nemá možnost její stav
ovlivňovat.
Krellova studánka
Pramen vyvěrá na začátku Kunratického potoka, kousek bokem.
Upřesnění polohy: Studánka leží zhruba uprostřed zpustlá zahrady mezi ulicemi U Krellovy studánky a
Nad Skálou.
Jde o stavbu z bílých cihel na půdorysu 140 x 120 cm, s vnitřním klenutým prostorem a
s atikovým trojúhelníkovým štítem, na němž je nápis „LP 1906 Krellova studánka“. Stavba je z větší
části pod úrovní terénu vody cca 50 cm. Kobka je uzavřena opřenou dřevěnou deskou. Asi 5 m pod
studánkou je přepad z kovové trubky. Studánka je hlavním pramenem krátkého, avšak výrazného
potůčku, pravostranného přítoku Kunratického potoka.
Místo, kde studánka leží, je nazýváno Krellovy sady.
39
V sousedství studánky je umístěna novější studna, postavená vojenskou správou, dnes zpustlá, bez
vody (nazývána též Krellova nová) - údajně využívala stejný pramen jako studánka, takže v případě
většího čerpání vody ze studny bývala studánka bez vody.
Další studánky, které jsou v městské části, se nacházejí v Kunratickém lese.
V městské části je každoročně pořádána akce Otvírání studánek.
Prostupnost krajiny
S rozvojem MČ Praha - Kunratice a zahušťováním zástavby se stále větším problémem stává zajištění
prostupnosti krajiny pro krátkodobou rekreaci narůstajícího počtu obyvatel. Tuto síť by bylo třeba
významně rozšířit a propojit atraktivní cíle pro krátkodobou rekreaci vycházkovými okruhy.
Naučné stezky
Městskou částí prochází jedna naučná stezka – Kunratický les.
Naučná stezka seznamuje s lesním hospodařením a přírodními poměry rozsáhlého komplexu
Kunratického lesa, ležícího mezi pražskými čtvrtěmi Kunratice, Krč a Chodov. Několik panelů je
umístěno na území přírodní památky Údolí Kunratického potoka. Vstup do Kunratického lesa je
možný na mnoha místech, vše je v dosahu městské hromadné dopravy.
Úvodní panel je umístěný na 3 různých místech:



Horní Roztyly, okraj Kunratického lesa za stanicí metra Roztyly
Chodov, křižovatka ulic U Kunratického lesa a Na Ovčíně (u stanice metra Chodov)
Kunratice, vstup do Kunratického lesa z ulice K Zelené louce
Stezka má 14 zastavení a bohužel není přesně určena ani značená její trasa. Vznikla v roce 2009
díky iniciativě odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy.
Seznam zastávek:










Vstupní tabule
Problematika smrku a borovice
Dubové hospodářství
Mimoprodukční funkce lesa
Nový hrad, suťový les
Nepůvodní a introdukované dřeviny
Kunratický potok
Zvěř v lese
Rybník Labuť
Certifikace lesů, xerotermní stanoviště, reliktní bor
40




Lesní školka
Výchovné zásahy, lesní hospodářský plán
Ekosystém lesa
Doupné stromy
Památné stromy
V městské části Praha – Kunratice se nacházejí tyto památné stromy
Orientační název
Druh
Katastrální území
Parcela
Obvod
Výška
Kunratický dub letní
Quercus robur L.
Kunratice
862
424
18
Dub letní v Kunraticích "U
Vesteckých"
Lípa srdčitá u brány
zámeckého parku
Duby letní Na Jelenách u
Kunratického lesa
Dub proti Lišovické ulici v
Kunratické bažantnici
Dub proti altánu v
Kunratické bažantnici
Quercus robur L.
Kunratice
2362/1
414
25
Tilia cordata L.
Kunratice
11/1
373
19
Quercus robur L. – 3
kusy
Quercus robur L.
Kunratice
862, 863/1
274 - 362
17-28
Kunratice
1660/1
370
34
Quercus robur L.
Kunratice
1660/1
360
29
2.8 Veřejná zeleň, parky
Celková plocha udržované zeleně v Kunraticích činí 195.040m², která je rozdělena do kategorií dle
funkčnosti:
Kategorie
II. kategorie (zámecký park + urnový háj)
III. kategorie
IV. kategorie
Rozloha
22 792 m2
162 038 m2
10 210 m2
Městská část provádí každoročně údržbu těchto ploch, a to zejména sečí (6x ročně), řezem keřů (2x
ročně), údržbou vzrostlých keřových skupin a ošetřením dřevin (dle potřeby, nejméně jednou za 3
roky).
Výsadba dřevin
V roce 2009 bylo na území Městské části Praha - Kunratice vysazeno celkem 315 nových dřevin,
v roce 2010 to bylo celkem 26 nových dřevin.
41
Přehled výsadeb uskutečněných v letech 2009 – 2010
Rok
Lokalita
ul. Za Valem
ul. Za Valem - za kotelnou
ul. V Zeleném údolí
ul. Vídeňská
2009
ul Za Parkem
ul. K Betáni
ul. K Šeberáku
zámecký park
2010
areál školy
ul. U Kunratického lesa
ul. K Zeleným domkům
areál školy
Ohrada
ul. K Verneráku
Počet
dřevin
Druh dřeviny
35
30
15
20
10
3
5
62
28
12
21
2
10
3
5
5
15
2
7
12
13
6
4
2
7
7
Bříza bělokorá
Javor babyka
Javor klen
Jasan ztepilý
Slivoň švestkovišeň černá
Lípa malolistá
jinan dvoulaločný
Javor stříbrný
Lípa stříbrná
Jírovec červený
Dřezovec trojtrnný
Lípa stříbrná
Akát
Habr obecný
Jedle kavkazská
Smrk omorika
Dub letní
Borovice černá
Višeň pilovitá, sakura
Višeň jedotská
Višeň křovitá
Borovice černá
Lípa malolistá
Lípa malolistá
Lípa malolistá
Jasan úzkolistý
Druh (latinský název)
Betula pendula
Acer campestre
Acer pseudoplatanus
Fraxinus excelsior
Primus larasifera nigra
Tilia cordata
Ginkgo biloba
Acer sacharinum
Tilia tomentosa
Aesculus x camea Briotii
Gleditcian triacanthos
Tilia tomentosa
Robinia Casque Rouge
Carpinus betulus
Abies nordmanniana
Picea omorica
Quercus robur
Pinus nigra
Prunus serrulata
Prunus yedoensiss Ivensii
Prunus fruticosa Globosa
Pinus nigra
Tilia cordata
Tilia cordata
Tilia cordata
Fraxinus angustifolia "Raywood"
Úpravy a revitalizace zeleně v městské části Praha – Kunratice
V roce 2011 se městská část zaměřila na údržbu nových dřevin a rekultivaci dřevin v areálu zámecké
tvrze, kde došlo k výměně napadených jírovců za nové dřeviny.
1. etapa - úprava areálu Tvrz Kunratice
V areálu Tvrz Kunratice se nacházely, dva vzrostlé stromy jírovce maďal, které tvořily dominantu
tohoto prostranství. Bohužel došlo k výraznému poničení těchto dřevin vichřicí. Společně s
poškozením klíněnkou jírovcovou došlo k výraznému oslabení dřevin.
Městská část Praha – Kunratice požádala o povolení kácení těchto dřevin, aby mohla napadené
dřeviny v havarijním stavu odstranit, aby nedošlo k ohrožení zdraví a majetku obyvatel a návštěvníků
Kunratic.
Magistrát hlavního města Prahy, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu rozhodnutím ze
dne 29. 12. 2010 povolil kácení těchto dřevin, za podmínky vysazení dvou jírovců pleťových (Aesculus
42
carnea), které budou vysazeny ve vzdálenosti maximálně 1,5 m
od stanoviště pokácených jírovců maďalů.
Na základě této skutečnosti provedla městská část Praha – Kunratice ořez nebezpečných dřevin, u
kterých vlivem mrazů a sněhu hrozilo ohrožení zdraví osob a majetku. Na stanoviště byly dle
podmínky rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ještě v tomto roce vysazeny
dva jírovce pleťové, které jsou odolnější proti napadení klíněnkou jírovcovou, mají menší vzrůst, a
vyznačují se červenými květy.
2. etapa - úprava prostoru v okolí garáží v ul. Za Valem
Na území městské části Praha – Kunratice proběhla v loňském roce výsadba v těsné blízkosti
parkoviště IKEM v ulici Za Valem. Šlo o ozelenění neudržované plochy. Jako porost byla vybrána růže
svrasklá (rosa rugosa), tavolník popelavý (spirea cin.Grefsham) a pámelník Chenaultův
(Symhoricarpos chen.cv.Hancock).
Vzhledem k značnému zaplevelování a nemožnosti dostatečné údržby, se úřad MČ rozhodl
k radikálnímu řešení; v místech kde byl vysazen tavolník byl opakovaně proveden postřik proti
plevelům. Aby nedošlo k poškození mladých rostlin, byly tyto vyjmuty a uskladněny na vhodném
místě. Po odplevelení bylo místo opět osázeno tavolníkem. Na ostatních místech dochází opakovaně
k ručnímu pletí. Údržba této části zeleně je značně časově a finančně náročná.
3. etapa - rekonstrukce dětských hřišť
Městská část přistoupila ke kompletní rekonstrukci dětských hřišť ve svém katastrálním území. Šlo
zejména o opravu a úpravu nevyhovujících herních prvků, a odstranění nebezpečných dopadových
zón a o celkovou rekonstrukci dětského hřiště Zelené domky.
43
Dětská hřiště a sportovní hřiště na území MČ Praha – Kunratice
Č.
Název
Lokalita
Herní prvky
1.
Zelené Údolí dolní
Zelené údolí, ul. K Zelené louce, v blízkosti č.p. 1568
Kompan
2.
Zelené Údolí horní
Zelené údolí, ul. Za Valem, v blízkosti kotelny
Tomovy Parky
3.
Na Lhotech
ul. Na Lhotech
Lappset
4.
Ohrada
Karim spol. s.r.o.
5.
K Betáni
6.
Zelené Domky
ul. Krále Václava IV., v blízkosti rybníku Ohrada při ul. K
Libuši
Ul. K Betáni, boční vchod do zámeckého parku (lanové
hřiště)
Ul. K Zeleným domkům, vnitroblok u č.p. 805/61
7.
Vimperské
náměstí
Flora
ul. K Bažantnici
Karim spol. s.r.o.
ul. Jana Růžičky
neznámý výrobce
SH Zelené Údolí
dolní
Zelené údolí, ul. K Zelené louce v blízkosti č.p. 1568
fotbalové branky
8.
9.
Kompan
Skácel
Inventarizace ploch zeleně
Pasport zeleně byl zpracován v roce 1998. Jeho aktualizace proběhla v roce 2000 a od té doby
bohužel nebyl aktualizován.
2.9 Obnovitelné zdroje energie (OZE)
OZE doposud nejsou na budovách v majetku MČ užívány.
Na základní škole je vybudována fotovoltalická elektrárna.
OZE jsou využívány při výstavbě soukromých rodinných domů (fotovoltalické panely, tepelná
čerpadla, solární panely).
2.10 Odpadové hospodářství
Plán odpadového hospodářství (POH) je zpracován na úrovni hlavního města Prahy. Stanoví konkrétní
cíle a opatření k jejich dosažení na úseku nakládání s komunálním odpadem, předcházení vzniku
odpadů a omezování množství odpadů a jejich nebezpečnosti. Součástí POH HMP jsou i pravidla pro
nakládání s vybranými druhy odpadů (např. odpadní oleje, baterie a akumulátory, odpady z asbestu,
44
autovraky atd.) a podpora přednostního využívání
a recyklace odpadů.
Výše jmenované cíle POH HMP se staly základem pro provozování komplexního systému nakládání
s komunálními odpady na území celého HMP, platného ve všech městských částech.
Komplexní systém svozu, shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování
komunálního odpadu vznikajícího na území hlavního města Prahy je stanoven obecně závaznou
vyhláškou hlavního města Prahy, o odpadech.
V současné době se komunální odpad vzniklý na území HMP třídí na tyto složky:










Papír, lepenka
Sklo
Plasty
Nápojové kartony (tetrapak)
Nebezpečné odpady
Objemný odpad
Směsný odpad
Biologicky rozložitelný odpad
Elektrozařízení
Ostatní využitelné složky (kovy, stavební suť)
Tříděný odpad
Umístění sběrných nádob na tříděný odpad (tzv. sběrných hnízd) musí být v souladu
s „Provozním řádem komplexního systému nakládání s komunálním odpadem a jeho složkami
v hlavním městě Praze“.
Občané městské části Praha - Kunratice se aktivně zapojují do třídění odpadů, zejména využíváním
nádob na tříděný odpad, které poskytuje HMP občanům s trvalým pobytem v Praze zdarma. Do
konce roku 2010 byla rozmístěna po území Kunratic 42 stanoviště na tříděný odpad, z toho je 15
umístěných v zázemí bytových domů v lokalitě Zelené údolí a 25 na komunikacích a vyhrazených
pozemcích – volně přístupných pro občany. Dvě jsou ve škole a školce (1+1ks). Na každém stanovišti
jsou k dispozici:




kontejner na plasty
kontejner na papír
nádoba na nápojové kartony
nádoba na sběr čirého a barevného skla
Nádoby jsou vyváženy s frekvencí 2x týdně. Kapacita stanovišť je nedostatečná.
Některá stanoviště jsou přímo v bytových domech, ta ale nejsou veřejně přístupná.
45
Nebezpečný odpad
Občané mohou nebezpečné odpady odevzdávat v místě svého bydliště, protože městská část má
vybudované trvalé stanoviště pro sběr nebezpečného odpadu, a to v Ještědské ulici, v areálu
městského úřadu. Na úřadě městské části, v základní škole a v mateřské školce jsou umístěna tzv.
malá sběrná místa pro nebezpečný odpad.
Objemný odpad
Objemným odpadem se rozumí komunální odpad, který se pro své rozměry nevejde
do popelnice či kontejneru na směsný odpad. Je to např. nábytek, podlahové krytiny, odpad
ze zeleně a v omezeném množství i stavební suť. Tento odpad mohou občané odkládat
do velkoobjemových kontejnerů přistavovaných na vytipovaná stanoviště přímo v městské části.
Množství velkoobjemových kontejnerů přiděluje MHMP městským částem podle počtu obyvatel a dle
rozpočtu HMP na přidělování velkoobjemových kontejnerů. Městské části Praha-Kunratice bylo pro
rok 2011 přiděleno 36 ks velkoobjemových kontejnerů, jejichž odvoz byl hrazen z prostředků HMP.
Městská část přidala další 4 velkoobjemové kontejnery, jejichž svoz uhradila ze svých prostředků, aby
stejně v minulých letech pokryla potřebu likvidace velkoobjemného odpadu i v měsíci prosinec.
Svozová místa jsou:



Ještědská (u pošty)
Zelené údolí
Sídliště Flora (u kotelny)
Bioodpad
V Kunraticích je vysoký podíl zástavby rodinnými domky, a proto odpad ze zeleně byl velkým
problémem. V současné době mohou občané k odkládání bioodpadu využít kompostárnu
provozovanou HMP v městské části Praha 10 - Malešicích v Dřevčické ulici nebo bližší kompostárnu
Modletice u dálnice D1. Také zde mohou Pražané odkládat svůj bioodpad zdarma. Adresa:
Kompostárna Modletice, Modletice 104, Říčany u Prahy.
Velkoobjemové kontejnery na bioodpad přiděluje rovněž MHMP. Kvóta pro MČ Praha- Kunratice je
13 ks na rok 2011.
Od začátku dubna do konce listopadu si mohou také občané objednat odvoz bioodpadu přímo od své
nemovitosti. V rámci této placené služby zajišťované společností Pražské služby, a.s. je občanům
poskytnuta speciální nádoba, ve které bioodpad nezahnívá a proto se z ní nešíří zápach.
Elektroodpad
Elektrozařízení jako jsou chladící zařízení, výpočetní technika, elektronika či domácí spotřebiče lze
v rámci zpětného odběru odkládat na místa určená prodejcem. Pro odložení elektrozařízení mohou
46
občané využít trvalé sběrné místo pro nebezpečný odpad v Ještědské ulici nebo malá sběrná místa na
úřadě, v základní škole a v mateřské školce.
Sběrný dvůr
Pražané mohou odkládat bezplatně objemný odpad včetně elektrošrotu a nebezpečných odpadů ve
sběrných dvorech hlavního města. Praha jich má po svém území vybudovanou celou síť.
Na rozhraní městské části Praha - Kunratice a městské části Praha - Libuš je nově zřízen Sběrný dvůr
hl. m. Prahy ul. Dobronická 892, vjezd z ul. Obrataňská, kam mohou občané zdarma odevzdat tento
odpad:








Objemný odpad (nábytek, zařízení domácností)
Dřevěný odpad
Odpad z údržby zeleně
Stavební odpad z bytových úprav (v množství do 1m3 zdarma)
Papír - Plasty - Kovový odpad
Pneu (poplatek 25,- Kč/1ks)
Elektrozařízení (ledničky, pračky, televize, sporáky, počítače, videa atd.)
Nebezpečné odpady (mimo eternitu a azbestu)
Směsný odpad
Směsný odpad je odpad, který zůstane po vytřídění využitelných složek komunálního odpadu. Na
území městské části Praha - Kunratice je svážen společností Pražské služby, a.s., a to 1x týdně.
Navýšení frekvence svozu je na jednotlivých občanech, kteří si mohou objednat počet svozů dle svých
potřeb.
Nepovolené skládky
Přes výše uvedené možnosti obyvatel městské části Praha - Kunratice odkládat všechny složky
komunálního odpadu v přijatelné donáškové vzdálenosti, stále přetrvává problém zakládání
nepovolených skládek. Jde zejména o stavební odpady, pneumatiky a autodíly, nábytek, odpady
z vyklízení půd a sklepů.
Skládky jsou zakládány zejména na okrajích městské části na méně frekventovaných komunikacích,
na vjezdech na pole a odpočívadlech při komunikacích a v okolí bývalé skládky. Jak velký je to
problém dokazuje, že lokalit, kde se nepovolené skládky opakovaně objevují, je cca 40. Přesto, že
jsou tyto lokality pravidelně monitorovány a odložený odpad je průběžně odklízen, černé skládky jsou
zde zakládány stále znova. Na místech, kde to bylo možné, byly instalovány závory, či jiné zábrany
proti vjezdu, ale ani ty situaci neřeší.
47
Zástupci vedení městské části usiluje o to, aby městská policie navýšila počet kontrol v nejvíce
ohrožených lokalitách.
Území, na kterých se nejčastěji vyskytují lokální skládky


černé skládky jsou nejvíce zakládány u kontejnerových stání
lokalita K Šeberáku a K Olšanskému rybníku každý příjezd do Kunratického lesa a
k Bažantnici – hlavně rostlinný odpad
2.11 Ekologické zátěže
Na území městské části Praha - Kunratice se nachází několik lokalit, které byly vyhodnoceny jako
potencionálně nebezpečné pro životní prostředí.



Tržnice Saparia - vietnamská tržnice SAPA (Malá Hanoi – cca 7000 komunita obyvatel
vietnamského původu) umístěná v areálu bývalé drůbežárny v Praze-Libuši. Areál má
rozlohu 35 ha.
Areál Vodních staveb - na území pod objekty Vodních staveb se mohou vyskytovat
potencionální ekologické zátěže.
Lokalita přítoku Vesteckého potoka do Olšanského rybníka - kapacita čistírny
odpadních vod ve Vestci je zcela nedostačující a vše, co čistírna nepojme, odtéká do
Vesteckého potoka a dále.
2.12 Radonové riziko
Úroveň radonového rizika je v městské části převážně na úrovni středního radonového rizika.
48
2.13 EVVO (environmentální vzdělávání, výchova a osvěta)
Environmentální vzdělávání je poskytováno pouze v rámci základních vzdělávacích institucí.
Základní škola intenzivně spolupracuje se Střediskem ekologické výchovy Lesů hl.m. Prahy. Mateřská
škola Kunratice má také vlastní vzdělávací environmentální program.
MČ je zapojena do aktivit Místní agendy 21.
MČ informuje občany o aktuálním dění v oblasti životního prostředí prostřednictvím místního
periodika Kunratický zpravodaj a prostřednictvím webových stránek městské části.
2.14 Ochranná pásma
Na území městské části Praha - Kunratice se nenachází územní systém Natury 2000, nevyskytují se
zde žádné chráněné krajinné oblasti (CHKO) ani chráněné oblasti přirozené akumulace vod
(CHOPAV).
Vyskytují se zde 2 ochranná pásma VKP (významných krajinných prvků):


Ochranné pásmo – Kunratický potok, Kunratický les
Ochranné pásmo rybníků – Olšanský, Šeberovský, Hornomlýnský a Dolnomlýnský
rybník
V Kunraticích existovalo II. ochranné pásmo Podolské vodárny, ale v roce 2010 bylo zrušeno.
Životní prostředí - závěry analýzy









Výrazné zlepšení životního prostředí a městské zeleně v posledních letech (infrastruktura,
péče o zeleň, odstraňování ekologických zátěží)
Negativní dopady automobilové dopravy na prostředí městské části
Zatížení životního prostředí hlukem a emisemi
Dostatečně rozsáhlá a kvalitní technická infrastruktura
Nedostatečně široké uplatnění OZE
Dobrá úroveň třídění odpadů, výrazně posílena vznikem sběrného dvora
Městská část zapojena do činnosti Místní Agendy 21
Existence starých ekologických zátěží
Aktivita MČ v oblasti EVVO
49
3. SWOT Klíčové oblasti Životní prostředí
Silné stránky








Pozitivní výsledky dlouhodobého úsilí vedení města o zlepšení životního prostředí a stavu zeleně
Velký rozsah městské zeleně
Kvalitně řešené odpadové hospodářství
Zavedený a fungující systém sběru a svozu komunálních odpadů
Udržení regulovaného rozvoje území v návaznosti na infrastrukturu
Realizace záměrů šetrných k životnímu prostředí (zateplování objektů, výměna oken apod.)
Vysoká úroveň environmentálního vzdělávání ve školských zařízeních
Dobrá spolupráce a partnerství na ekologických aktivitách
Slabé stránky





Vysoké zatížení prostředí městské části emisemi a hlukem z dopravy
Ekologické zátěže v některých lokalitách městské části
Malá možnost ovlivnit zdroje znečištění
Vznik divokých skládek
Malá úroveň využívání obnovitelných zdrojů energie
Příležitosti
















Snížení emisí a hluku z dopravy dobudováním dopravního systému
Snížení rizik spojených s automobilovým provozem
Výstavba obchvatové komunikace a dokončení dalších úseků nadřazených komunikací
Zlepšení celkového vzhledu městské části
Výsadba nové zeleně
Další zkvalitňování třídění odpadu
Zlepšení využívání obnovitelných zdrojů energie
Snižování spotřeby energie při provozu městských objektů
Podpora ekologicky šetrných způsobů dopravy (např. pěší, cyklistika)
Zlepšení úrovně environmentálního vzdělávání úředníků, obyvatel, dětí a mládeže
Aktivní postup a zapojení do projektů Místní agendy 21
Ochrana tradičních hodnot krajiny a posílení ekostabilizující funkce
Vysazování nové zeleně a zlepšení stavu vodních toků a vodních ploch
Obnova stromořadí, výsadby zeleně na znehodnocených plochách
Možnost čerpání finančních prostředků z evropských a národních zdrojů
Rozvoj EVVO jako nástroje pro řešení některých problémů v oblasti životního prostředí
50
Hrozby










Nárůst automobilového provozu při neřešení problémů, zhoršování životního prostředí
v souvislosti s rozvojem dopravy
Zhoršování bezpečnostní situace ve městě
Úbytek ploch zeleně ve městě
Vznik havarijních stavů sítí technické infrastruktury
Živelná urbanizace – významná rozvojová území jsou v soukromém vlastnictví, malý vliv městské
části
Trvalá existence divokých skládek v okolí městské části
Neřešení situací s negativním vlivem na životní prostředí
Nedostatečná informovanost a angažovanost obyvatel v oblasti životního prostředí
Nekvalitní legislativa v oblasti životního prostředí
Produkce komunálních odpadů bez současného růstu vytříděných složek odpadů
Globální cíl:
Usilovat o trvale udržitelnou kvalitu životního prostředí. Chránit a rozvíjet
přírodní lokality v katastrálním území městské části Praha – Kunratice
Strategický cíl: 1.1
Rekonstrukce, úprava a kvalitní údržba ploch veřejné zeleně, zlepšení
prostupnosti krajiny
Strategický cíl: 1.2
Péče o vodní toky a plochy v rámci městské části Praha – Kunratice
Strategický cíl: 1.3
Realizace projektů na snížení energetické náročnosti provozu budov
a zařízení v majetku městské části; zvýšení podílu OZE na spotřebě energií v
městské části
Strategický cíl: 1.4
Zlepšení stavu zatížených území v MČ
51
Strategický cíl: 1.1
Rekonstrukce, úprava a kvalitní údržba ploch veřejné zeleně, zlepšení
prostupnosti krajiny
Opatření 1.1.1
Popis opatření:
Obnova veřejných zelených prostranství v městské části
Městská zelená prostranství budou revitalizována a pravidelně udržována.
Obnova, rekonstrukce a úprava veřejné zeleně:
- Revitalizace zámeckého parku – svěřená část – běžná údržba
- Zeleň při rekonstrukci komunikací – ulice K Zeleným domkům,
Golčova ulice, K Betáni, Volarská a Kostelní náměstí – rekonstrukce
zeleně, nové výsadby
- Revitalizace zeleně mezi ulicí K Šeberáku a rybníkem Olšanským
- Revitalizace okolí Olšanského rybníka
- Výsadba za zámeckým parkem
- Hřbitov – existují plány na jeho rozšíření, městské části se podařilo
vyměnit část pozemku, který je připravený jako rezerva na
rozšíření, dle zpracovaného projektu nebude docházet k významné
výsadbě, bude prováděna pravidelná údržba. Celý prostor je
udržovaný, prořezání starých lip bylo provedeno v roce 2011.
Realizátor:
Odhad nákladů:
Doba realizace:
Zdroje financování:
- Postupná revitalizace stávajících dětských hřišť
- V prostorách mateřského centra, v ulici Golčova bylo otevřeno nové
hřiště z grantu od společnosti T-Mobile, jeden z prvků je určený pro
seniory.
Městská část má zpracovanou urbanistickou studii Kunratice - jih – další
rozvoj městské části by měla pokračovat v nastavených limitech
jednotlivých území.
Městská část Praha – Kunratice
Nestanoveno
průběžně 2011-2015
rozpočet městské části, HMP, Grantový systém HMP
Strategický cíl: 1.2
Péče o vodní toky a plochy v rámci městské části Praha - Kunratice
Opatření 1.2.1
Popis opatření:
Péče o vodní toky a plochy v rámci městské části Praha – Kunratice
Vodní toky a plochy budou revitalizovány a pravidelně udržovány dle
zpracovaného systému péče:
U některých vodních ploch je jejich údržba a revitalizace omezena
skutečností, že jsou v soukromém vlastnictví.
Revitalizace vodních toků – Vestecký potok znečišťuje Olšanský rybník a
Šeberák, včetně potoka Rakovka, která protéká tržnicí Sapa a je silně
znečišťována nevhodnou činností v lokalitě tržnice.
Náhradní zdroj vody pro rybník Ohrada
Zvýšení kapacity Čistírny odpadních vod ve Vestci – není v působnosti
52
Realizátor:
Odhad nákladů:
Doba realizace:
Zdroje financování:
městské části
V roce 2011 byla provedena revitalizace Dolnomlýnského rybníka (údržba
hráze, pročištění břehových porostů). Investorem a realizátorem byl
Magistrát hlavního města Prahy, odbor ochrany prostředí.
Revitalizace okolí Olšanského rybníka.
Rekonstrukce jezírka na sídliště Flora
Kunratická bažantnice – jde o nejnižší místo a oblast je podmáčená, bylo by
třeba svést vody a pročistit. Správce oblasti jsou Lesy hlavního města Praha.
Celá akce je závislá na získání finančních prostředků u rozpočtu Hlavního
města Praha.
Městská část Praha – Kunratice, Hlavní město Praha
Nestanoveno
průběžně
rozpočet městské části, HMP
Strategický cíl: 1.3
Realizace projektů na snížení energetické náročnosti provozu budov
a zařízení v majetku městské části, zvýšení podílu OZE na spotřebě energií v
městské části
Opatření 1.3.1
Snížení energetické náročnosti provozu budov a zařízení v majetku městské
části
Zateplení budovy ZŠ Kunratice – byla zpracována odborná studie, která
určila tepelně technické vlastnosti budovy základní školy. Součástí studie
jsou i navržená variantní řešení pro realizaci potřebných opatření.
Revitalizace objektu č.p. 57 – z budovy staré školy č.p. 57 vznikne nové
zdravotní středisko. Musí být provedena celková rekonstrukce včetně
zateplení budovy. Finanční náklady na rekonstrukci dosáhnou cca 30 mil. Kč.
Popis opatření:
Realizátor:
Odhad nákladů:
Doba realizace:
Zdroje financování:
Městská část Praha - Kunratice
Nestanoveno
2011 – 2013, realizace v závislosti na možnostech čerpání evropských dotací
rozpočet městské části, HMP, Strukturální fondy EU
Strategický cíl: 1.4
Zlepšení stavu zatížených území v MČ
Opatření 1.4.1
Popis opatření:
Zamezení vzniku a odstranění nepovolených skládek
Zatížená území nejsou v majetku městské části, tudíž jsou jen velmi
omezené možnosti, jak může městská část působit na vlastníky, aby
ekologické zátěže v těchto lokalitách byly postupně odstraněny. Sběrný
dvůr v Kunraticích je kapacitně srovnatelný s ostatními dvory v Praze a
53
Realizátor:
Odhad nákladů:
Doba realizace:
Zdroje financování:
pro potřeby městské části postačuje.
Opatření proti vzniku černých skládek
Skládky jsou zakládány zejména na okrajích městské části na méně
frekventovaných komunikacích, na vjezdech na pole, do lesa a
odpočívadlech při komunikacích a v okolí bývalé skládky (stavební
odpady, pneumatiky, autodíly, nábytek, odpady z vyklízení nemovitostí).
Instalovat další závory či jiné zábrany proti vjezdu a zvýšit ostrahu nejvíce
ohrožených lokalit
Městská část Praha – Kunratice
Nestanoveno
Průběžně
rozpočet městské části, HMP
Další významné projektové záměry městské části
Popis opatření:
Dostavba Základní školy Kunratice
Dostavba základní školy o jeden pavilon, ve kterém je plánováno 6 nových
kmenových tříd se šatnami a zázemím pro pedagogy.
Realizátor:
Odhad nákladů:
Doba realizace:
Zdroje financování:
Městská část Praha – Kunratice
40 mil. Kč.
Průběžně
rozpočet městské části, HMP
Popis opatření:
Realizátor:
Odhad nákladů:
Doba realizace:
Zdroje financování:
Rekonstrukce č.p. 8
Rekonstrukce č.p. 8 – domeček před radnicí – demolice bývalých skladových
prostor a starých výrobních hal v ulici Ještědská a před budovou radnice.
Vznikne tak prostor pro další rozvoj městská části např. pro novou
mateřskou školu apod.
Městská část Praha – Kunratice
6 mil. Kč.
Průběžně
rozpočet městské části, HMP
54
4. Závěr
Zpracovaný dokument byl součástí grantu, který získala společnost MCN,o.p.s. od hlavního města
Praha (grantový systém pro oblast životního prostředí HMP) na zapojení Městské části Praha –
Kunratice do Místní Agendy 21.
Grant zahrnoval několik aktivit. První významnou aktivitou bylo řešení prostoru uprostřed zámeckého
dvora. Na dvoře rostly staré kaštany, jež byly ve špatném zdravotním stavu, a bylo rozhodnuto, že
budou poraženy a bude provedena nová výsadba kaštanů. Celá akce proběhla za účasti veřejnosti. Do
grantu byla zapojena významným způsobem základní škola, která je velmi významně uplatňuje
principy environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Ve spolupráci přímo s dětmi,
pedagogickým i nepedagogickým personálem vznikla venkovní učebna, která bude sloužit dětem
základní školy, ale může se stát i místem neformálního setkávání jiných občanů městské části. Prostor
byl dotvořen zelení a popínavými rostlinami.
Dále se uskutečnilo dotazníkové šetření mezi občany městské části, které bylo zaměřené na oblast
životního prostředí. Anketní lístek je přílohou tohoto dokumentu. Anketa byla vyhodnocena a je
taktéž přílohou tohoto dokumentu. Jednotlivé aktivity byly využity pro naplnění podmínek Místní
Agendy 21. Městská část splnila všechny požadavky a je zařazena v kategorii D. Pro městskou část byl
zpracovaný akční plán dalšího udržení, eventuálního postupu v hierarchii MA21.
Poslední částí grantu bylo zpracování Plánu péče o životní prostředí městské části Praha - Kunratice.
Dokument shrnul stávající stav životního prostředí v městské části a naznačil budoucí hlavní směry
v péči o životní prostředí včetně konkrétních plánovaných projektových záměrů. Bylo uspořádáno
veřejné projednávání a dokument byl přijat zastupitelstvem městské části dne 13.12.2011. Bude
dobré, pokud bude dokument se všemi svými součástmi využíván a stane se živým dokumentem,
který potvrdí, že městská část usiluje o trvalé zlepšování životního prostředí v Kunraticích. Plán péče
o životní prostředí, akční plán a výsledky ankety budou zveřejněny na webových stránkám městské
části a příjemce grantu.
Všechny stanovené cíle grantu byly naplněny.
55
5. Přílohy
1) Anketní lístek
2) Vyhodnocení ankety
56
Jak hodnotíte životní prostředí MČ Praha - Kunratice?
Vážená paní, vážený pane,
dostává se Vám do rukou dotazník, jehož účelem je zjistit Váš názor na životní prostředí naší MČ. Touto formou se snažíme oslovit co nejširší okruh
občanů a budeme velmi rádi, pokud i Vy přispějete svými podněty, které pro nás budou klíčové při plánování udržitelného rozvoje životního
prostředí v MČ Praha - Kunratice. Vaše odpovědi významně napomohou našemu úsilí o zlepšení stávající situace.
Zdvořile Vás žádám o vyplnění tohoto dotazníku. Děkuji Vám za Vaši pomoc a odpovědný přístup
Ing. Arch. Ivana Kabelová, starostka MČ Praha - Kunratice
Jak dotazník vyplnit a odevzdat?
Vyplnění je dobrovolné a anonymní. Vyplněný dotazník můžete odevzdat v podatelně Úřadu městské části Praha – Kunratice, K
Libuši 7, 148 00 Praha 4, v Domu s chráněnými byty, K Zeleným domkům 1435/26a, nebo ho naskenovat a zaslat e-mailem na
adresu [email protected]. Dotazník také můžete zaslat poštou na výše uvedenou adresu ÚMČ. Formulář je k dispozici na webových
stránkách www.praha-kunratice.cz.
ANKETA
Oblast A - Ovzduší a hlukové znečištění
1. S kvalitou ovzduší v MČ jsem:
SPOKOJENÝ | DOCELA SPOKOJENÝ | NESPOKOJENÝ | NEVÍM
2. Existuje nějaký zdroj znečištění ovzduší, který Vás svými negativními vlivy na životní prostředí pravidelně obtěžuje?
3. Existuje nějaký zdroj hluku, který Ve svém okolí dlouhodobě registrujete?
Oblast B - Úklid a čistota
1. S úklidem a čistotou veřejných prostranství v MČ jsem:
SPOKOJENÝ | DOCELA SPOKOJENÝ | NESPOKOJENÝ | NEVÍM
2. Máte nějaké náměty na zlepšení údržby veřejných prostranství v MČ?
3. Domníváte se, že je v MČ umístěno dostatečné množství košů na psí exkrementy? ANO | NE | NEVÍM
4. Kde konkrétně, podle Vašeho názoru, chybí koš na psí exkrementy?
5. Domníváte se, že je v MČ umístěno dostatečné množství odpadkových košů?
6. Kde konkrétně, podle Vašeho názoru, chybí odpadkový koš?
ANO | NE | NEVÍM
Oblast C - Zeleň
1. S množstvím zeleně v MČ jsem:
SPOKOJENÝ | DOCELA SPOKOJENÝ | NESPOKOJENÝ | NEVÍM
2. Se stavem a údržbou zeleně v MČ jsem:
SPOKOJENÝ | DOCELA SPOKOJENÝ | NESPOKOJENÝ | NEVÍM
3. S množstvím zelených ploch určených k rekreaci jsem:
SPOKOJENÝ | DOCELA SPOKOJENÝ | NESPOKOJENÝ | NEVÍM
4. Na kterých konkrétních místech v MČ je, podle Vašeho názoru, potřeba upravit nebo ošetřit zeleň?
5. Jaké místo v MČ využíváte nejčastěji k rekreaci (k procházce, odpočinku apod.)?
Oblast D - Odpady
1. Nachází se v MČ, podle Vašeho názoru, dostatek kontejnerů na tříděný odpad?
ANO | NE | NEVÍM
2. Domníváte se, že jsou kontejnery na tříděný i směsný odpad vyváženy dostatečně často?
ANO | NE | NEVÍM
3. Třídíte odpad?
ANO | NE | ČÁSTEČNĚ
4. Je docházková vzdálenost ke kontejnerovým stáním pro Vás přijatelná?
ANO | NE | NEVÍM
5. Uvítali byste možnost třídění bioodpadu?
ANO | NE | NEVÍM
6. Pokud odpad netřídíte, jaký k tomu máte důvod?
Oblast E - Vzdělávání a osvěta v oblasti životního prostředí
1. Máte dostatek informací o tom, jak třídit odpad?
ANO | NE | NEVÍM
2. Máte dostatek informací o tom, jak v domácnosti šetřit energiemi?
ANO | NE | NEVÍM
3. Uvítali byste v MČ naučnou stezku o přírodě a životním prostředí?
ANO | NE | NEVÍM
4. Uvítali byste uspořádání cyklu besed s odborníky na téma péče o životní prostředí?
ANO | NE | NEVÍM
Prostor pro Vaše další náměty:
Z důvodu statistického zpracování ankety laskavě vyplňte níže uvedené údaje o respondentovi. Hodící se
odpovědi zakroužkujte:
Pohlaví :
Sociální postavení:
Vzdělání:
Věk:
muž / žena
student / zaměstnanec / podnikatel / nezaměstnaný / v důchodu
základní / středoškolské / vysokoškolské
15-20 / 21-30 / 31-40 / 41-50 / 51-60 / 61-70 / 71 a více
Vyhodnocení ankety
Oblast A – Ovzduší a hlukové znečištění
Spokojený
S kvalitou v ovzduší jsem
35
Docela spokojený
Nespokojený Nevím
50
21
Spokojenost s kvalitou ovzduší v MČ
60
50
40
Spokojený
Docela
spokojený
Nespokojený
Nevím
30
20
10
0
S kvalitou v ovzduší jsem
Oblast B – Úklid a čistota
Spokojený
s úklidem a čistotou v MČ jsem
Docela spokojený
Nespokojený Nevím
42
43
25
Spokojenost s úklidem a čistotou v MČ
50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
s úklidem a čistotou v MČ jsem
Spokojený
Docela
spokojený
Nespokojený
Nevím
2
Ano
Je dostatek košů na psí exkremety
Je dostatek odpadkových košů celkově
ne
33
48
Nevím
39
36
37
25
Úklid a čistota
60
50
40
Ano
ne
Nevím
30
20
10
0
Je dostatek odpadkových košů celkově
Je dostatek košů na psí exkremety
Oblast C - Zeleň
zeleň
Spokojený
Docela spokojený
Nespokojený Nevím
S množstvím zeleně jsem
76
28
5
Se stavem a údržbou zeleně jsem
57
36
17
S množstvím zelených ploch určených k rekreaci64
jsem
33
11
1
Zeleň
80
70
60
50
Spokojený
Docela spokojený
40
Nespokojený
Nevím
30
20
10
0
S množstvím zeleně jsem
Se stavem a údržbou zeleně jsem
S množstvím zelených ploch určených k rekreaci jsem
Oblast D – odpady
Ano
nachází se dostatek kontejnerů na TO?
Jsou vyváženy dostatečně často?
Třídíte odpad
JE docházková vzdálenost přijatelná
Uvítali by jste třídění bioodpadu
ne
71
53
99
78
51
Nevím
31
41
3
24
18
7
15
7
6
40
Odpady
120
100
80
Ano
ne
Nevím
60
40
20
0
Jsou vyváženy dostatečně často?
JE docházková vzdálenost přijatelná
nachází se dostatek kontejnerů na TO?
Třídíte odpad
Uvítali by jste třídění bioodpadu
Oblast E – Vzdělání a osvěta v oblasti životního prostředí
Ano
Máte dostatek informací o tom jak třídit odpad?
Máte dostatek informací o tom jak šetřit energií?
Uvítali by jste naučnou stezku o přírodě a ŽP
Uvítali by jste besedy s odborníky na téma ŽP?
Máte dostatek informací o tom jak třídit odpad?
ne
99
93
55
33
99
Nevím
3
3
21
44
3
7
13
33
33
7
Vzdělání a osvěta v oblasti životního prostředí
120
100
80
60
40
20
0
Máte dostatek informací o tom jak šetřit energií?
Uvítali by jste besedy s odborníky na téma ŽP?
Máte dostatek informací o tom jak třídit odpad?
Uvítali by jste naučnou stezku o přírodě a ŽP
Máte dostatek informací o tom jak třídit odpad?
Ano
ne
Nevím
Oblast F – Celkový dojem ze života v MČ
Ano
ne
Jste spokojeni s místem vašeho bydliště
97
Pokud by vám bylo nabídnuta práce a jiné místo v Praze, přestěhoval by jste se?13
v jiném městě?
5
Nevím
11
85
86
1
11
18
Celkový dojem ze života v MČ
120
100
80
60
40
20
0
Pokud by vám bylo nabídnuta práce a jiné místo v Praze, přestěhoval by jste se?
Jste spokojeni s místem vašeho bydliště
v jiném městě?
Ano
ne
Nevím
Oblast G – Kterým oblastem by se měla MČ věnovat přednostně?
Podmínky pro podnikání
Odpadové hospodářství
dopravní značení
společenská život
kulturní vyžití
řešení dopravy
podmínky pro cyklisty
sportovní vyžití
Rozvoj zdrav. Služeb
Rozvoj cestovního ruchu
Veřejné parky, zeleň
Podmínky pro pěší
údržba zeleně
rozvoj školství
hlučnost v okolí bydliště
možnosti parkování
sociální služby
Řešení bezpečnosti,snižování kriminality
péče o historické dědictví
stav ovzduší
úklid veřejných prostaranství
podmínky pro bydlení
0
10
20
30
40
50
60
Statistické údaje:
žena
muž
34
13
student
zaměstananec
podnikatel
nezaměstnaný
v důchodu
2
35
6
1
3
základní
středoškolské
vysokoškolské
3
34
10
15-20
21-30
31-40
41-50
51-60
61/70
71 a vice
2
23
16
17
20
31