zde - Obecní dům

Přítomná secese ukazuje, jak
Čerpala inspiraci z minu|ých s|ohů a také z říše fauny, coŽ v tomto dámském saIonku dok|ádají
empírem ov|ivněné |ustry s gir|andami a neobvyk|é tvary štukových supů a kozorohů'
,,Za;ímavé je',, podotýká A|e.
na Pazderová, ,že každá z míst-
.nlt1"
ností má základní ornament,
qYl
OF
Llt
který je pro ni určující,a to často v různých druzích pouŽitého
materiá|u. Třeba tady na stro-
pě je dvojitý štukový z|acený
kruh s květinkou, stejný motiv
je na závěsech, a pak taky na
dřevěném ob|oŽení a o kus dá|
v kovu."
A ted'si řekněme, proč v obec-
nÍm domě vůbec by|y dámské
salonky. Budovu totiŽ vystavě|i
nejen jako ku|turní, a|e i coby
po|itické centrum, kde pánům
s|ouŽi|y karetní, biIiárové, kuřácké sa|ony a k|ubové místnosti.
Nepředpok|áda|o se tedy, že by
re
skv$st na náhnďetrtíku Pnmhy
Víc neŽ stc iet se Praha pyšníbudovou, která nejen z ar.
clritektonického hIediska patří k vůbec nejvýznamněj.
ším,jaké h|avnímesto šlechtía pCIctivě mu s|ouŽí' Sotva
V*jd€me, obejrne nás atmosféra secesního skvostu, jenŽ
5e staI nezpCIchybniteInou nárndní památkou.
,,Vpravdě reprezentační dům
hIavního města Prahy by| vystavěn v |etech 1905 až 19'l2 pod|e
návrhů Antonína Ba|šánka a os-
va|da Po|ívky. Renomovaní ar-
práci,,, seznamuje nás hned na
začátku se stavitelským pok|adem paní AIena Pazderová,
která v obecním domě provádÍ
návštěvy.
chitekti navrhli budovu ve stylu
Dárnám tu bylo,,hěi',
secese a historismu. Pooravdě
řečeno _ v době, kdy se dům
''V tom vidím hodnotu domu
dostavoval, nebyl tenhle sloh _ nejenŽe byl do posIedního
detai|u, k|iky či zarážky u dveří
uŽ tak avantgardní, ani tak vřeIe přijímán širokou veřejností. navržen v secesní podobě,,, poVyčíta|amu, že secese je pří|iš dotýká naše průvodkyně, ,,aIe
přezdobená, jenŽe vedení měs- v jeho exteriéru i interiéru by|a
ta bylo pyšné, když zvítěziI prá- použita řada roz|ičných uŽitých
vě Ba|šánkův a Polívkůvnávrh.
A to i proto, že právě secese
pouŽívá nejen spoustu různých
materiá|ů, a|e především práci
výtvarných umě|ců i těch, co
dokonaIe ov|ádají řemesInou
umění.',
Však se stačírozh|édnout a vidíme dřevo, kámen, štuk, zlacení,
křišťá|, sk|eněné vitráŽe' zpraco-
vání kovů'..
A|e to uŽ vcházíme do dám-
ského sa|onku nazývaného Cuk-
rárna, který upoutá |íbeznou
výzdobou |aděnou do bí|a se
z|acením. A ted' si s fotografem
Mirkem Martinovským připadá-
me ošá|eni.'. osaháváme bí|ý
mramor na stěnách, a|e on to
v|astně není mramor, nýbrŽ štuk
_ tak dokona|á je i|uze řemeslné
práce!
,,obecní dům proše| nák|ad-
nou rekonstrukcí v
poIovině
by| zejména nábytek
v
90. Iet minulého století a tehdy
některých případech, stejně jako tady,
nahrazen replikami. Tadyhle na
stoIku se zIaceným kovovým
podstavcem je kararský mramor,
jeden
z
má|a importovaných
materiá|ů, protoŽe snaha českých v|astenců, kteří se podí|eIi
na výzdobě domu, by|a dodávat
sem českémateriá|y.,,
je sem dámy doprováze|y a za'
ha|eny kouřem z doutníků s nimi
diskutovaly o politice..
.
Motivy krojů a národní
barvy
opouštímeprvní dámský saa stojíme před ma|bou
|onek
Vác|ava Jansy Tábo1 ,,...protože
prý Čechy neby|y nikdy tak české, jako v době husitských vá|ek
a potom při výstavbě obecnÍho
domu,,, vysvět|uje oprávněnost
obrazu oaní Pazderová.
Druhý dámský sa|onek je Moravsko.slovácký a výzdoba vyvěrá z Iidového uměnítéto ob|asti:
motivy z krojŮ, vinných sk|ípků,
které rozeznáme na závěsech
nade dveřmi, doplňují křišťá|ové korá|ky. Na stropě je zase
nama|ovaná krajka. V místnosti
je i akvárium, momentá|ně bez
';"''-''a''.'"--"'
otsFcNl DUM
Potřeba mít svůj v|astní - český,,Dům,,nadešla v době vrcho|í-
cího napětí mezi českým a německým obyvatelstvem Českého
krá|ovství. Šloo protiváhu německého Kasina v u|ici Na Příkopě. V sousedství gotické Prašnébrány město využi|o parce|y
bývalého Krá|ovského dvora, středověkého sídla českých pa.
novníků. Díky rozvinutému průmyslu i připojení okrajových
obcí si Praha moh|a dovo|it tak obrovskou investici, navíc město vedIo - ne úpIně v souladu s oficiá|ní habsburskou - svou
v|astní po|itiku... Pro zajímavost: Praha si v oné době- vyda|a
dopisní papír s h|avičkou, na nížby| český lev, symbo| Ceského
království! V časech habsburského Rakouska-Uherska to by|o
ne|egá|ní. Na stavbu obecního domu si kromě v|astních finančních prostředků vza|a rovněŽ půjčku,která mě|a být sp|acena
v roce 1976.
rybích nájemníků, jenže pokud
si chcete salonek
pronajmout
i s rybičkami, za patřičný finanč.
ní obnos vám to v obecním
domě umoŽní.
A jsme v trojúhe|níkovémsa-
|onku Boženy Němcové, s fontánou v nice a mozaikovým obk|adem ze sk|a. Zdobí ji drobná
gIazovaná spisovate|Čina soška.
Mísa, kde ústívodotrysk, je z čer-
veného a bí|ého mramoru, dvou
dominantních barev ce|é budovy _ národních barev Čechů.
Tak Orientá|ní' nebo
Srbský sa|onek?
Vítá nás orientální saIonek.
,VŽdyť orientá|ní prvky jsou tu
patrné na prvnípohled. VýmaIba
na stěnách připomíná zavěšené
turecké tkané koberce. Fi|igrán-
ské vyřezávání na nábytku, na
ob|oŽení stěn, na sto|ečcích,štuky dop|něné barveným sklem.
A|e není tu žádné vyobrazené
zvíře, protože tady by|a inspirací
is|ámská ku|tura. I věŽičky na lustrech zase připomínají minarety. A proč salonek dosta|jméno
Srbský? A proč? ProtoŽe Ceši na
zák|adě s|ovanské vzájemnosti
v té době fandili Srbům! JenŽe
po,Sarajevu'v roce 'l914 se tenh|e název nesmě| pouŽívat a sta|
se z něho orientá|ní salonek,,,
vysvětIuje AIena Pazderová.
místnost by|a navržena pro
'Tato
sto|ní hry a je pos|edních z dámských sa|onků.Z jejích oken vidíme Prašnou bránu.,,
Na místě Krá|ovskáho
dvora
bránu vystavě|i na
,,Prašnou
.|5.
konci
sto|etí, kdyŽ na tomto
místě by| Krá|ovský dvů1 a je jediným viditelným pozůstatkem
někdejšíhoměstského opevnění. V Krá|ovském dvoře zbudovaném Vác|avem |V. v průběhu sta
|et žily čtyři generace českých
krá|ů.,,
Krá|ovská rezidence chátrala,
ji roku 1902 necha|o strhnout a získalo tím významné místo pro své záměry.
takže město
Navíc mělo strach, aby tu různí
_ dnes jim říkáme deve|opeři
_ dIe svého pok|es|ého vkusu
nestavě|i podobné dobové hrů-
zy, jaké se vyroji|y i ve Žhavé
současnosti...
,,Uvědomme si, Že to by|a pro
Prahu unikátní pozice ve středu
města, a to na Starém Městě,
které by|o odjakživa české,na
rozdí| od spíše německého Nového Města, takŽe i po|itické pozadí hrá|o svou ro|i.,,
od Ženíškových
nástropních alegorií...
V Grégrově sá|u se posadíme
na Žid|i _ ne proto, abychom
samým údivem z jeho výzdoby
neupad|i. a|e chví|i se tu zdržíme. |nspirován římskými vilami
i Pompejemi při návštěvě |tá|ie
architekt Po|ívka navrhI právě ta.
kový sá|' kde mimo jiné 6. '|. 19,l8
Generá|ní sněm českých říšských
a zemských poslanců přijal takZVanou Tříkrá|ovou dekIaraci,
s odvo|áním na princip
práva národů na sebeurčenížádaIa samostatný českosIovenský stát. ostatně deklarace by|a
podpořena i americkým prezidentem Woodrowem Wilsonem.
(Vídeňská v|áda ji ale prohlási|a
za ve|ezrádnou a dala ji konfiskovat.) obecní dům však přispě|
k soumraku Rakouska-Uherska!
Výzdobu sá|u, původně urče.
která
ného pro Měšťanskou besedu
iniciátorku stavby obecního
_
domu _ svěřiIi Františku Ženíškovi. Ten se jízmocniI se všívervou,
kdyŽ vytvořiI nástropní alegorie
Život, Poezie a Smrt, a co víc -
zemského ráje se koupou ženy
nanejvýš ,,nahoře bez,,, zatímco
muži nabízejí svá odha|ená pozadí avítězný mladík s kopím na
bí|émkoni má co dě|at, aby se
mu červený hábit nesvezl z tě|a,
jeŽ taktak zakrývá, a neodha|il
jeho muŽství'..
tr$mfiř *ařgbF fu1ru*h&w
mm.&-$*cký mďkmx!
A ted' uŽ je nám dopřáno
vstoupit do Primátorského sá|u,
nejpůsobivější,a z h|ediska výzdoby taky nejdiskutovanější
prostory obecního domu. ,,Jako
. uKmÝvnN.Ý. e4F{AM(}ffi
Pamětní deska obsahuje první dva odstavce z projevu právníka Františka Ladis|ava Riegra v Zemském par|amentu roku
. 1867. Erudovaně hovořiI o přirozeném právu Čechůna státní
' samostatnost. Říká se, Že deska by býva|a by|a trnem v oku
. za německé okupace. Pravděpodobně mě|a být odstraněna,
jenže v|astenciji zachrániIi. Jak? VyrobiIi dubovou desku, která
. mramorovou překry|a tak dokona|e, že na svém místě zůsta|a
. i po vá|ce, a nejen po ní. Mramorový originá| by| objeven tepr. ve při rekonstrukci v 90. |etech minulého sto|etí... Mnozí pak
l říkali - ještě, Že to bylo zakryto i těch čtyřicet |et komunistické
1
tota|ity, kdo ví, jak by to s deskou dopad|o.
Mozaika Kar|a Špi|ara Ho|d městu Praze
na baIkoně domu. Žena představující
Prahu držíkorunu Krá|ovství českého.
jediný je třeba zdobený stříbrným kováním, a tak ivnitřní strana dveří mořená na tmavo je
zrkášlená zadřeným stříbrným
prachem.', To a|e zní ve|koryse,
vid'te?
JenŽe Primátorský sá| není
významný jen tím, Že ho můŽe
vyuŽívat pražský primáto1 ostatnástěnný triptych Píseň milostnó,
Píseň vólečnó a Píseň smuteční, ně primátoři se mění spo|u s poIitikou, ona jedinečnost tkví ve
znázorňující vývoj Života od zroskutečnosti, že jeho výzdobu
du aŽ po jeho konec.
obstaral Alfons Mucha a ten tady
Fr*is$ercwy kraji*tp bude navŽdyckyl
" ""do
ssx &E
,,Například návrhy z bílémoPod dojmem okázaIosti Gré- sazi jsou typicky muchovské,
grova, vcházíme do sálu, kde sa|onek je zdobený maskarony
na nás sh|ížíMys|bekova bysta - p|astickými výzdobnými moFrantiška Pa|ackého, jemuŽ je tivy půvabných dívčíchob|ičetenhIe sá| věnován. VyzdobiI jej jů _ i ornamenty inspirovanými
jeden z nejosobitějších zak|ada- přírodními prvky. Nemáte pote|ů českéhomoderního umění cit, jako by se dekorativní bysta
Jan Preis|er. Díváme se do ná. u zrcad|a oodoba|a samotnému
stěnné krajiny snů s přev|ádající Muchovi?,, ptá se paní Pazde.
ze|enou barvou. Někdo spočítal, rová. Nemohu neŽ přitakat, že
že odstínůtéto barvy je na dvou je to jistě umě|cův autoportrét,
zdejších maIbách rovných tři který zde pro nás zanecha|.
Náramný ba přímo bombasstal Mimořádně kvalitní rozměrné ma|by vznik|y v |etech 1910 tický poh|ed snad z nejúŽasnějaž 1912. A|ena Pazderová dává šíhopraŽského ba|konu, na nějŽ
k dobrému komentář: ,,Preis|er se vchází z Primátorského sá|u,
budu závidět sám sobě, proto'
by| ov|ivněný francouzskou ma|bou, a|e s jedním rozdÍ|em - za- že určitě Zapomenu domy a uIitímco Francouzi ma|ovali nahé ce jemně ponořené do m|hy
(v době našínávštěvy by|o duženy, u PreisIera najdeme spousty nahých muŽů...', A opravdu, šičkovépočasí),aIe nikdy ne ten
když se pozorněji zadíváme, je pocit! Umocňujího veIebné tóny
Smetanovy Mé v|asti, které se
to zřejmé: ve vysněné krajině po.
po celou dobu linou z ,,jeho"
koncertní síně, kde orchestr
zkouší.
Když na baIkoně zak|oníme
h|avu, nad námi se skví mozaika
Kar|a Soi|ara Ho|d městu Praze.
představite|é občanských ctnos.
tí _ Jan Hus, EIiška Přemyslovna
s
ma|ým VácIavem (pozdějším
|V.), Jan Zižka, Jan
Amos Komenský Chodové nebo
krá|em Kar|em
Jiříz Poděbrad. SymboIika kruhu
Žena představující Prahu držíko- u Muchy znamená, že coko|i č|ověk dobrého začne, v dobrém
runu Krá|ovství Českého.
Vracíme se do Muchova Pri- se k němu zase vrátí,,, popisuje
mátorského sá|u, k oranžovo- maIby panÍ průvodkyně.
-černomodrým barvám, jež
Nechť to p|atí i pro novoman-
prostoru dodávají sIavnostní
Žele, kteří si Primátorský saIon
také někdy pronajímají!
stěnné maIby inspirované texty
Syna svého, svata matko nóroda,
přijmi lósku a nadšení! Pokořenó
a zmučenó vzkřÍšena budeš, siró
vlasti! a Silou k svobodě, lóskou
T,mjenxstrrí ffi **gnmwa s&fi w
Na vlně dobré ná|ady vp|ouváme do Riegrova sálu s dvo-
váŽnosti, a hIedíme na nástropní
fresku S/oyonská svornost.i ná.
k
svornosti!
,,Slovanskou svornost ukazuje
kruh na stropě, a pod ním jsou
jicí nástěnných maIeb
Maxe
Svabinského Jaro českékultury.
Lze rozeznat spisovateIe, ma|í
ře, hudebníky. V tomto sá|e se
opakuje dekorativní techno|o-
gie zadÍeníkovu do dřeva, tentokrát zIatého' Vedle bysty veIké
osobnosti našípoIitiky ]9. stoIetí si nemůŽeme nevšimnout
skvostných Iustrů, ani pamětní
mramorové desky se zajímavou
historií.
A nechybí národnÍ symbol _
Iipový |ist _ třeba na kIikách
dveří, ve štuku či na všech kovo-
korespondencí by| někde úp|ně
jinde: architekti Ba|šánek s Po|ív.
kou ŽádaIi peníze, aby mohIi najmout da|šího ma|íře, ale město,
kde se tou dobou uŽ stavěly kubistické budovy, odpovede|o, že
v rozpočtu už na Žádného umě|ce peníze zkrátka nejsou. To však
by|o potom, co krá|ovsky zapIatiIi
zenrsKa a lvlucnu.
Nevadí.
,,Architekti si s prostorem po-
vých prvcích.
I
právník, novinář a poIitik Ka-
re| Sladkovský se ve svém sále
dočkaI bysty, kterou najdeme na
krbové řÍmse.
,,Pódium SIadkovského sá|u
by|o navrŽeno pro koncertní pro.
gram či konference. Jakojedinýje
bez dekorativní obrazové výzdoby. Protože se začal měnit obec-
ný vkus. Moderní architekti totiŽ
mIuviIi o přep|ácanosti: všude,
kde mohI zůstat kousek vo|ného
místa, naplác|i nějakou nahou fi.
9uru... JenŽe důvod pod|ožený
ř
:'"
hráli a dokázaIi vybalancovat
p|ochu tak, Že jeho proporce
nabízejí dojem obřadního, navýsost reprezentativního sá|u. Taky
není divu, Že si sá| v době jeho
největšís|ávy _ ve 20. aŽ 30. |etech 20' stoIetí _ pronajímaIy pro
sve akce zahraniční mise, třcba
Japonci,,, dop|ňuje A|ena Pazde.
rová zasvěcený výk|ad.
,,Mám fotku ze 70. let' kdy
jsem tu zaŽi|a ,taneční,a nepa'
matuji se, Že bych třeba býva|a
vidě|a nějaké vitráŽe. (A nejen
ty _ ce|ý obecnídůmpřipomÍnaI
zaš|énádraŽí či jinou zanedba-
nou budovu.) Ani jsem je vidět
nemoh|a, protože by|y pokryty
Vrstvou dehtu z cigaretového
kouře...,,, připojí na konto soci-
aIistického reŽimu trpkou vzpomínku naše mi|á průvodkyně.
Vida _ při rekonstrukci někdy
stačiIo jen vytáhnout čisticípro-
středky a čistit a drhnout! Do
očíbijícídok|ad toho, Že špína
někdejšího reŽimu neby|a jen
poIitická a morá|nÍ, ale skutečná.
,,Co se muselo doplnit, byly
poIámané Či chybějící křišťá|ové
ověsky na lustrech, kterých sk|áři
museli pro ce|ý obecní dům vyrobit jedenáct kilometrů. A|e uŽ
v době vzniku budovy se nešetřiIo na moderních technoIogiích,
takŽe zde své up|atnění naš|a
eIektřina, napojení na potrubní
poštu, ústřední topení, dokonce centrá|ní vysavač. To všechno stá|o ve|ké peníze, a jak mě|
obecní dům své příznivce, mě|
i kritiky neustá|e navyšovaného
rozpočtu, aŽ někdo řek|: ,KuIe
:r:
.{.
:. l*'
\
,' {F
|ť
,rji
l.i
jiŽ jednou vystře|ená nedá
se
zastaviti'' TakŽe jedni objekt po-
pisovali jako maják, jenŽ bude
osvětIovat českékrá|ovství, jiní
kritizovaIi, Že je to dům u zakopaných miIionů'''
KdyŽ se před námi otevřou
dveře k z|atému hřebu _ Smeta_
nově síni, známé nejen kaŽdoročnímzahajováním i zakončováním festivaIu PraŽské 1aro, právě končízkouška orchestru. Jako
by to by| nenápadný pokyn, abychom naši návštěvu posvěcenou
řediteIem obecního domu někdejším šéfredaktoremNašírodiny Vlastimilem JeŽkem _ ukončiIi
právě zde. Její s|áva v neslavných
dobách po komunistickém puči
v roce 1948 přispěla k zachování
obecnÍho domu, který mě| být
coby přeŽitek buržoazní ku|tury
srovnan se zemt...
Foto MirosIav
'.í'
ť
.1'
-jlď.ii
Zdeněk Leb|
Martinovský