Obytné budovy

Transkript

Obytné budovy

3. Obytné budovy – úvod
3.1
3.2
3.3
3.4
Obytné budovy - úvod
Charakteristika a terminologie
lenní obytných budov
lovk a obytný prostor
Byt – základní jednotka obytných budov
1/79
3.1 Charakteristika a terminologie
2/79
Význam bydlení

Bydlení je jednou ze základních poteb lovka stejn jako nap.
potrava. V našich podmínkách to znamená, že bydlení je jedním ze
základních pedpoklad samotného pežití

Stavby pro bydlení prošly ve svém vývoji výrazným procesem – od
prosté ochrany proti povtrnostním vlivm na lovka až po
souasnou škálu funkcí, které byt uspokojuje

Souasné bydlení musí uspokojit nároky lovka na byt v celé šíi

Podle individuálních zálib a poteb osob, které byt obývají, jsou
funkce bytu rozlišné

Byt musí být navržen a dimenzován tak, aby nepoškozoval psychický
a somatický stav lovka

Byt musí umožovat optimální vývoj každého jedince

Byty pro sociální slabší skupiny nesmí snižovat jejich lidskou
dstojnost
3/79
Definice dle SN 73 4301 – Obytné budovy

Obytná budova

Obytná ást budovy

ást budovy jiného úelu, obsahující byty a prostory plnící funkce domovní
komunikace a domovního vybavení k tmto bytm
Bytový dm

stavba urená pro trvalé bydlení, ve které alespo dv tetiny podlahové plochy
pipadají na byty, vetn plochy domovního vybavení ureného pro obyvatele
jednotlivých byt (nezapoítávají se plochy spoleného domovního vybavení a
domovní komunikace). lení se na bytové a rodinné domy
stavba pro bydlení, ve které pevažuje funkce bydlení, s tymi a více byty, které
jsou pístupné z domovní komunikace se spoleným hlavním vstupem, pípadn
hlavnímu vstupy z veejné komunikace
Rodinný dm

stavba pro bydlení, která svým stavebním uspoádáním odpovídá požadavkm na
rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostor
urena k bydlení; rodinný dm mže mít nejvýše ti samostatné byty, dv nadzemní
a jedno podzemní podlaží a podkroví
4/79
Definice dle SN 73 4301 – Obytné budovy

Byt

soubor místností, popípad jednotlivá obytná místnost, které svým stavebn
technickým uspoádáním a vybavením spluje požadavky na trvalé bydlení a je k
tomuto úelu užívání uren. Stavebn technické uspoádání a vybavení bytu
zahrnuje píslušenství, odpovídající požadavku trvalého bydlení a spolené uzavení
celého bytu

Upravitelný byt

Byt zvláštního urení

Obytná místnost

ást bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která spluje požadavky
zvláštního pedpisu (vyhláška .137/1998 Sb.), je urena k trvalému bydlení a má
nejmenší podlahou plochu 8 m2; pokud tvoí jedinou místnost, musí mít podlahovou
plochu nejmén 16 m2
Píslušenství bytu

prostory, které doplují obytné místnosti a jsou ureny pro zajištní bytové
komunikace, osobní hygieny, vaení a dalších funkcí, nutných pro trvalé užívání
bytu
5/79
3.2 lenní obytných budov
6/79
lenní obytných budov

Podle zpsobu zalenní do urbanistické struktury a zpsobu bydlení
rozdlujeme obytné budovy na typologické formy

rodinné domy
bytové domy
domy s bydlením kolektivního charakteru (kolektivní domy)
bytové domy s vestavnou obanskou vybaveností (polyfunkní domy)
integrované obytné struktury
Podle výšky zástavby rozeznáváme obytné budovy

nízké (do 4.NP)
stedn vysoké (5.NP – 8.NP)
vysoké (9.NP – 15.NP)
výškové (16.NP a vícepodlažní)
7/79
3.3 lovk a obytný prostor
8/79
Obytný prostor

Prostor bytu a jeho jednotlivých ástí má významný vliv na psychický
a somatický stav jeho uživatel

Byt navrhujeme s ohledem na poet uživatel, jejich profesní a
sociální postavení a aktivity vázané na prostory bytu

Tato kriteria ovlivují velikost a prostor bytu, jejich vzájemný vztah,
dimenzování a velikost hygienických prostor, poet a druh neobytných
ploch a prostor bytu

Uspoádání bytu je ovlivnno nároky hygienickými, stavebn
fyzikálními a spoleenskými

V souasnosti je pevážná ást prostoru bytu vnována odpoinku a
spaní, stravování, osobní hygien a péi o dti

Klidové ásti bytu jsou izolovány od prostor rušnjších

Píprava stravy, udržování poádku a istotu jsou neoddlitelnou
souástí životního stylu – pro tyto innosti je poteba navrhovat
potebné plochy a prostory
9/79
Prostorové poteby lovka v byt
10/79
11/79
12/79
13/79
Bydlení – zaizovací pedmty
14/79
15/79
16/79
17/79
Mikroklima obytného prostoru

Mikroklima ovlivuje myšlení a jednání lovka a je zejména
vytváeno:

fyzikálními vlastnostmi prostedí
chemickou a mikrobiologickou kvalitou ovzduší
vlastní inností lovka
Tepelné a vlhkostní mikroklima

návrh budovy musí respektovat základní podmínky pro zajištní tepelné
pohody v obytném prostoru
tepelnou pohodu ovlivují tito initelé:
teplota vzduchu v místnosti
povrchová teplota ploch v místnosti
ochlazování nohou
rychlost pohybu a rozvrstvení vzduchu
vlhkost vzduchu
innost a obleení lidí
18/79
Mikroklima obytného prostoru – ovzduší, hluk

Ovzduší
Kvalita vnjšího ovzduší výrazn ovlivuje kvalitu bydlení
Ve zneištném ovzduší není možná výmna nezbytná vzduchu v
byt za istý vzduch z exteriéru
Nevtrané prostory ohrožují tlesné (somatické) funkce lovka
Pro lovka v klidu je nutno pivést do místnosti 25 - 30 m3
hygienicky nezávadného vzduchu
Proudné vzduchu v místnosti nemá pesáhnout rychlost
0,10 - 0,15 m. s-1
Vyšší rychlost proudní vzduchu v bytových prostorách psobí
negativn na pohodu lovka
Hluk
Neúmrná intenzita zvuk rušící klid a pohodu v byt je
zpsobena hlukem – proniká do bytového prostoru stnami a
netsnostmi oken, hluností tech.vybavení a inností obyvatel v
dom
19/79
Mikroklima obytného prostoru - osvtlení

Osvtlení
Denní osvtlení

všechny obytné místnosti vetn obytných kuchyní musí být
osvtleny pímo denním svtlem
z hlediska denního osvtlení musíme splnit požadavky:

hloubka místnosti nejvíce 2,5 násobku svtlé výšky místnosti
spodní hrana okna – parapet nejvýše 900 mm
horní hrana okna – nadpraží nejmén 2200 mm
okno optimáln na osu místnosti
maximální vzdálenost od rohu místnosti 1500 mm (výjimku mohou tvoit
ložnice)
zasklení prhledným nezkreslujícím materiálem

Umlé osvtlení

pro rzné innosti v byt je teba rzných intenzit osvtlení
správnou rovnomrnost osvtlení ovlivuje volba vhodných zdroj
(osvtlovacích tles), barevnost povrch a zaizovacích pedmt
interiéru a volba struktury povrchu materiálu
20/79
Mikroklima obytného prostoru - proslunní

Proslunní
Jedna ze základních podmínek zdravého bydlení
Zásadn se posuzuje každý byt jako celek
Všechny byty musí být proslunny
Byt
je proslunn, je-li souet podlahových ploch jeho
proslunných obytných místností roven nejmén jedné tetin
soutu podlahových ploch všech jeho obytných místností
U samostatn stojících rodinných dom, dvojdom a koncových
sekcí adových dom má být souet podlahových ploch
proslunných obytných místností roven nejmén jedné polovin
soutu podlahových ploch všech obytných místností bytu
Do soutu podlahových ploch z jedné strany proslunných
obytných místností ani do soutu podlahových ploch všech
obytných místností bytu se pro tento úel nezapoítávají ásti
podlahových ploch obytných místností, které leží za hranicí
hloubky místnosti rovné 2,3 násobku její svtlé výšky
21/79
Mikroklima obytného prostoru

Obytná místnost se považuje za proslunnou za podmínek:
Pdorysný úhel sluneních paprsk hlavní pímkou roviny
okenního otvoru musí být nejmén 25°, hlavní pímka roviny je
pímka, která je prsenicí této roviny s vodorovnou osou

Pímé slunení záení musí po stanovenou donu vnikat do
místnosti okenním otvorem nebo otvory, krytými prhlednými a
barvy nezkreslujícím materiálem, jejichž celková plocha vypotená
ze skladebných rozmr okna je rovna nejmén jedné desetin
podlahové plochy místnosti; nejmenší skladebný rozmr
osvtlovacího otvoru musí být alespo 900 mm; šíka oken
umístných ve sklonné stešní rovin mže být menší, nejmén
však 700 mm

Slunení záení musí po stanovenou dobu dopadat na kritický bod
v rovin vnitního zasklení ve výšce 300 mm nad stedem spodní
hrany osvtlovacího otvoru, ale nejmén 1200 mm nad úrovní
podlahy posuzované místnosti
22/79
Mikroklima obytného prostoru - proslunní

Obytná místnost se považuje za proslunnou za podmínek:
Výška slunce nad horizontem musí být nejmén 5° (dne 1.bezna
7.10 - 16.50 hod. SE a dne 21.ervna 4.30 - 19.30 hod. SE)

Pi zanedbání oblanosti musí být dne 1.3 a 21.6 doba proslunní
nejmén 90 minut. Požadovanou dobu proslunní pro den 1.3. lze
nahradit bilancí, pi které je mimo pestupné roky celková doba
proslunní ve dnech od 10.2 do 21.3 vetn 3600 minut (jedná se
o 40 dní s prmrnou dobou proslunní 90 minut)
Venkovní zaízení a pozemky v okolí obytných budov sloužící k
rekreaci jejich obyvatel, mají mít alespo polovinu plochy oslunnou
nejmén 3 hodiny dne 1.bezna
23/79
Požadavky SN 73 4301 na proslunní

Stanovení kontrolního
bodu a úhlu neefektivního
dopadu sluneního záení
24/79
Oslunní prelí domu

Teoretický as oslunní
prelí domu v závislosti na
orientaci ke svtovým
stranám dne 1.4. (14.10.)
25/79

Teoretický as oslunní
prelí domu v závislosti na
orientaci ke svtovým
stranám dne 24.6.
26/79

Max.pípustný odklon
prelí smrem JV pro
úinné oslunní

Odklon prelí smrem SV
pro úinné oslunní
27/79

Odklon prelí smrem JV
pro úinné oslunní 3 hodin
v období biologické
úinnosti
28/79
Barva v prostoru

Barevnost povrch interiéru (stny, podlahy, stropy) spolu s
barevností nábytku a barvy umlého osvtlení ovlivuje pohodu
obytného prostedí
Barevnost psobí na psychickou stránku lovka, a to pozitivn i
negativn
Barvy myjí velký význam pi vytváení svtelné pohody interiéru
Vlastností barev je schopnost odrážet svtlo a tímto spoluvytváet
úinnost interiéru
Píklady odrazivosti nkterých barev na stn:

bílá nová
bílá starší
krémová
ržová
svtle modrá
svtle zelená
tmav zelená a rumlková
tmav ervená a hndá
80%
75%
70%
42%
45%
50%
20%
16%
29/79
3.4 Byt – základní jednotka obytných budov

Charakteristika
Funkce bytu – druhy inností, zónování
Dispozice bytu – dispoziní prvky, zónování
Druhovost byt – velikostní hledisko, formy byt,
promnlivost byt
Zaíditelnost byt
Bytový standard
30/79
Charakteristika bytu

SN 73 4301 Obytné budovy charakterizuje byt jako:
soubor místností, popípad jednotlivá obytná místnost, které
svým stavebn technickým uspoádáním a vybavením spluje
požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto úelu užívání uren.
Stavebn technické uspoádání a vybavení bytu zahrnuje
píslušenství, odpovídající požadavku trvalého bydlení a spolené
uzavení celého bytu

Poskytuje ochranu ped nepohodou, zabezpeuje soukromí rodiny a
jejím jednotlivým lenm možnost odpoinku, spánku, vzdlávání,
spoleenského a rodinného života, pípravy a konzumace jídel,
uskladnní rzných pedmt, osobní hygieny a hygieny prostedí.

Místnosti s hlavní funkcí – obytná místnost
Místnosti s vedlejší funkcí – píslušenství
Pomocné prostory – domovní vybavení
Komunikaní prostory

31/79
Charakteristika bytu – obytná místnost

SN 73 4301 Obytné budovy charakterizuje obytnou místnost:
ást bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která spluje
požadavky zvláštního pedpisu (vyhláška .137/1998 Sb.), je
urena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahou plochu 8 m2;
pokud tvoí jedinou místnost musí mít podlahovou plochu nejmén
16 m2

Musí být pímo osvtlená a vtraná okny, kterou je možno dostaten
vytápt

Nesmí být bezprostedn pístupná z domovní komunikace a pokud je
urená pro spaní, nesmí sloužit jako jediný prchod do další místnosti
i píslušenství bytu

Nemá být trvale urena ke spaní víc jak dvou osob

Hloubka obytných místnosti osvtlených pouze z užší strany max.2,5
násobku svtlé výšky, resp. 2,3 násobku
32/79

Minimální svtlé výšky obytné místnosti:
bžné podlaží
podkroví
bytový dm
rodinný dm
2,60 m
2,50 m
2,30 m (2,55 m)
2,30 m

Místnosti se zkosenými stropy musí mít výšku 2300 mm min. nad
polovinou podlahové plochy – je vymezena pomyslnou rovinou
kolmou k rovin podlahy, protínající rovinu zkoseného stropu ve
výšce 1300 mm nad podlahou

Spodní hrana stešních oken umístna nejvíce 1100 mm nad
podlahou

Tvar místnost, velikost a umístní oken, dveí musí umožnit vybavení
místnosti potebným nábytkem dle SN 73 4305 Zaíditelnost byt
33/79

Výškové uspoádání podkroví obytných budov
34/79
Charakteristika bytu – píslušenství

SN 73 4301 Obytné budovy charakterizuje píslušenství jako:

prostory, které doplují obytné místnosti a jsou ureny pro
zajištní bytové komunikace, osobní hygieny, vaení a dalších
funkcí, nutných pro trvalé užívání bytu

Neslouží výhradn k bydlení

Pro jednotlivé velikostní skupiny a formy odpovídá píslušný poet a
skladba píslušenství bytu

V každém byt musí být navrženo píslušenství:
vstupní
pro vaení
pro uskladnní potravin
pro osobní hygienu
pro umístní záchodové mísy
pro uložení úklidových pedmt
35/79
Funkce bytu

Byt je souhrn prostorových celk, jejichž úelem je plnit funkce
bydlení
Funkce byt, bydlení a vedení domácnosti zahrnuje velmi složitou
soustavu dílích funkcí – jejich rozsah, nápl a vzájemné vztahy jsou
promnné nejen historicky, v závislostech na spoleenském vývoji
nebo míst, ale i podle individuálních poteb obyvatel
Byt je tvoen (jako finální výrobek) jednotou tí hmotných komponent:
provozn dispoziním ešením
investorským vybavením
mobilním vybavením, zejména nábytkovým
Jednota tchto komponent vytváí souhrn užitných hodnot,
schopných uspokojit poteby obyvatel, které souhrnn nazýváme
bydlením
Žádná z tchto složek není schopna existovat sama o sob a jejich
trojjedinost lze sledovat zptn až do nejprimitivnjších stadií vývoje
bydlení
36/79
Funkce bytu – druhy inností v byt

Základní funkce bydlení:

odpoinek
osobní hygiena
styk (len rodiny, mimo rodinu)
pracovní innost
výroba jídel
konzumace jídel
odstraování neistoty
údržba
skladování
doprava (horizontální, vertikální) v bytovém dom
Obecn bydlení má ti základní funkce:

funkci biologickou
funkci hospodáskou
funkci spoleenskou
37/79

Funkce bytu
38/79

Základní funkce bydlení
39/79

Dispoziní a prostorové uspoádání inností v byt
40/79
Funkce bytu – zónování

Provozní vazby bytových místností a prostor lze podle jejich inností
zalenit do jednotlivých funkn provozních zón

Podle toho, v kterém denním ase se uritá innost uskuteuje,
dlíme dispozici na:

denní zónu
noní zónu
Do denní zóny adíme vstupní komunikace, obývací pokoj, pracovnu,
jídelnu, hygienické zaízení, hospodáské vybavení
Denní zóna je spolenou zónou a dlí se na ásti spoleenské a
hospodáské
Do noní zóny adíme ložnice, koupelny, šatny
Noní zóna je zónou soukromou
V dalším dlení dispozice mžeme byt rozdlit na zónu rodi a
zónu dtí
41/79

Základní schéma zónování
42/79

Zónování bytu a
rodinného domu
horizontální
vertikální
43/79
Dispozice bytu – dispoziní prvky

Z dispoziních prvk se skládají prostory, místnosti a celé objekty
Jednou z hlavních podmínek vytváení správných skladebných prvk
je urení jejich rozmr – znalost proporcí lovka a jeho nárok na
prostor ve stoje, v sed, leže, pi chzi
Kvalitní bytová dispozice vzniká vhodnou volbou druhu místností a
jejich funkní náplní
Spojování jednotlivých provozních prostor a jejich vzájemným
azením vytváíme dispozice byt
Dispozice bytu vyžaduje, aby provoz bytu byl efektivní, plynulý a
pravidelný
Dispozice bytu musí sledovat vývojové trendy bydlení, i když
nerozlun souvisí s tradicí
Tradice má velký vliv na formu bydlení, a tudíž na formu dispozice
bytu
Nutnost harmonicky slouit tradiní požadavky s požadavky novými
kladenými na moderní dispozici bytu
44/79
Dispozice bytu – orientace ke svt.stranám

Diagram sluneního svitu bhem roního období
45/79

Diagram orientace obytných místností
46/79

Orientace ke svtovým stranám s píkladem ešením provozu
47/79

Píklad dispozice jednopodlažního bytu s respektováním svt.stran a provozu
48/79
Dispozice bytu – provozní vztahy

Provozem nazýváme lidskou innost, která probíhá v uritém
prostoru, pro tento úel vytvoeném
Každá innost vyžaduje uritý provozní prostor, který bývá
doplován prostorem provozním
Provoz celých provozních komplex budov oznaujeme jako celkový
provoz (nap.provoz rodinného i bytového domu)
Každý byt má svj vlastní speciální provoz, každá místnost a prostor
jednotlivých byt má dílí provoz
Komunální vybavenost bytového domu (prádelna apod.) mají provoz
doplkový
Každý provoz bytu probíhá v životním prostoru
Špatn navržený a zaízený provozní prostor zpsobuje mnohé
nesnáze – zbytené zacházení, ohýbání, kížení pracovního pohybu,
zbytené délky komunikací apod.
Dobrý provoz musí respektovat souhrn všech inností funkcí, životní
styl a návyky lidí
49/79

Problematika bydlení se základní filozofickou myšlenkou naplnní
hygienických požadavk ve stavební architektue a urbanismu se stává
ústední otázkou funkcionalismu

Hlavní draz je kladen na hygienické a sociální zásady, nové materiály a
technologie, zásady standardizace, ekonomie a zevšeobecnní zpsob a
forem bydlení

Obytná architektura je chápána jako reforma všech složek, které s bydlením
souvisejí, a proto se na základ przkum a nejrznjších dat se sestavují
požadavky, které znamenají základ vdy o bydlení

Cílem je ešit byt nikoli pouze jako skupinu prostorových jednotek, ale jako
domov

V této oblasti jedním z prvních eských architekt, který se zabýval otázkou
teorie bydlení, funkcí a provozem, byl významný eský teoretik architektury
Karel Honzík

V tomto období funkcionalismus je zavedena vdecká typologie a provozní
analýza
50/79

Základní požadavky dobrého provozu:

vstupní prostory a obývací pokoj

provozní propojení kuchyn a jídelny

neprchodnost ložnice rodi

oddlení ložnic dtí rzných pohlaví

provozní spojení ložnic a lázní, WC apod.
51/79

Provozní vztahy
52/79
Dispozice bytu – diagram vztah

Po zpracování programu pistupujeme k ešení zásadního rozložení
jednotlivých provoz, provozních celk, komunikací v dispoziním
ešení
Ke grafickému zpracování tchto provozních vztah se zpracovává
grafické schéma provozu, grafické schéma je podrobnjší grafické
znázornní provozu
Na grafu jsou znázornny jednotlivé funkní skupiny, místnosti a
prostory ve vzájemné vazb a pohyb provozu a jeho smr
Nkdy schématicky znázorujeme velikost jednotlivých místností a
prostor, jejich vstupy, prchodnost apod.
Na grafu jsou provozy místností a prostory situovány již ke svtovým
stranám nebo píjezdovým komunikacím apod.
Pomocí tvaru a velikosti jednotlivých políek (obdélník a kruh) lze
snadno vyznait hlavní a vedlejší pomocné provozy
Grafické schéma je pomocným orientaním návodem pi vlastním
architektonickém ešení dispozice
53/79

Grafické znázornní provozu bytu
54/79

Grafické znázornní provozu bytu
55/79

Diagram prostorových
vztah

Dispozin provozní
vztahy lze znázornit
na vztahovém
diagramu. Je
sestaven v síovém
grafu, kde svisle pod
sebou jsou seazeny
jednotlivé provozní
místnosti a prostory.
V polích diagonální
šachovnice názorn
zjistíme provozní
vztahy jednotlivých
místností a prostor
56/79
Druhovost byt

Byty lze tídit podle rzných hledisek, kterými se typologie zabývá
Významnými hledisky jsou:
hledisko velikostní – velikostní kategorie
formy byt – hlediska odvozena z prostorov dispoziního
uspoádání byt, ze socioprofesní píslušnosti a majetkoprávních
vztah uživatel, které mají vliv na ešení rzných forem byt
Velikostní kategorie

Velikostní ešení byt vyplývá z poteby bydlení rzn velkých rodin
Do 05/2004 SN 73 4301 urovala velikostní kategorii dle potu osob,
pro které byl byt uren
Nová norma z 06/2004 velikostní ešení uruje podle potu obytných
místností
57/79
Druhovost byt – kategorie bytu
Základ.skup.
Malé
Stední
Velké

Vel.kat
Poþet
osob
Min.poþet
obyt.míst.
I.
1
1
II.
2
2
III.
3
3
IV.
4
3
IV.d
4
4
V.
5
4
VI.
6
4
VI.d
6
5
BD s terasami, mezonetové domy,
VII.
7
5
rodinné domy
VIII.
8
5
VIII.d
8
6
pavlaové a chodbové BD
sekní adové BD, bodové, vžové
Velikostní kategorie byt dle SN 73 4301 Obytné budovy (01/1989)
58/79
Funkní využití obytné místnosti
Obývací pokoj bez stolování
Obývací pokoj se stolováním
Obývací pokoj bez stolování a 1 lžkem
Obývací pokoj se stolováním a 1 lžkem

Min. pl. Charakteristika bytu
16 m2
byt s 1 a 2 obytnými místnostmi
18 m2
20 m2
byt s více než 4 obytnými místnostmi
16 m2
21 m2
24 m2
byt s více než 4 obytnými místnostmi
16 m2
20 m2
byt s 3 obytnými místnostmi
18 m2
Velikostní kategorie byt – nová SN 73 4301 Obytné budovy (06/2004)
velikostní ešení bytu uruje podle potu obytných místností
59/79

Podle rozsahu základního píslušenství se byty také rozdlují do ty
kategorií, ve smyslu vyhlášky .176/1993 Sb.:

I. kategorie

II. kategorie

bez ÚT se základním píslušenstvím
s ÚT a ásteným základním píslušenstvím
III. kategorie

všechny obytné místnosti jsou vytápny ÚT a mají základní
píslušenství
bez ÚT s ásteným základním píslušenstvím
s ÚT bez základního píslušenství
IV. kategorie

Bez ÚT a bez základního píslušenství
60/79
Druhovost byt – formy byt

Formy byt – hlediska

Prostorov dispoziní ešení

Funkní zónování, oddlování a sluování funkcí

Umístní podle druhu obytné budovy

Socioprofesní píslušnost uživatele

Majetkoprávní vztah uživatele k bytu

Zpsob užívání
61/79

Jednopodlažní byt

byt umístn v jednom podlaží s dispoziním uspoádáním chodbovým
nebo halovým
chodbový dispoziní typ bytu – komunikaní páteí je chodba, z níž
jsou pístupny tém všechny další prostory bytu
halový dispoziní typ bytu – centrum dispozice zpravidla halový
obytný pokoj, z nhož jsou tém pístupny všechny další hlavní
místnosti bytu
62/79

Pedsíový typ bytu

Halový typ bytu
63/79

Pedsíový typ bytu

Halový typ bytu
Píklad dispozic podlaží bytových dom rzných forem byt
64/79

Byt vícepodlažní nebo víceúrovový

prostory bytu jsou rozdleny do dvou i více podlaží
mezonetový typ bytu – dvoupodlažní, ešený v rámci bytového
domu. Prostory zpravidla rozloženy do zón (zóna spoleenská a zóna
klidová). Komunikaním jádrem je schodišt v pedsíni i halovém
obývacím pokoji
vícepodlažní nebo víceúrovový typ bytu – zpravidla v rodinném
dom
Píklad mezonetového bytu
65/79

Hledisko funkního zónování, oddlování a sluování funkcí

Forma bytu je málo diferencována

hlavním obývacím prostorem je obývací pokoj s kuchyským koutem
– soustedny funkce bydlení, stolování, vaení a drobné domácí
práce
forma bytu má snížené nároky na vaení a vyžaduje kvalitní technické
zaízení
vhodné pro malé velikostní kategorie (souasný trend velkých BJ)
Forma bytu, v nmž stolování sloueno s vaením

z obývacího pokoje vylouen jídelní stl, možno zde umístit lžko
funkce bydlení pemístna do kuchyn, ložnice pístupny z pedsín
forma bytu je prostorov velmi úsporná, v obytných místnostech
mohou být lžka a v kuchyni se sousteuje vtšina funkcí
vhodné pro stední kategorie
66/79

Forma bytu s pracovní kuchyní, samostatnou jídelnou a
obývacím pokojem

Forma bytu s kuchyní s píležitostním stolováním

obdobná provozní charakteristika jako u bytu se sloueným
stolováním s vaením, ale funkce vaení, stolování a bydlení jsou lépe
diferencovány
ložnice oddlené a mají samostatný vstup z chodby
výhodné pro vyšší kategorie
jídelní stl umístn v obývacím pokoji nebo jídeln
obývací pokoj kumuluje funkci bydlení (pop. i spaní) a stolování je v
samostatné jídeln
Forma bytu pedstavuje dokonalou diferenciaci funkcí

obývací pokoj bez lžek a sluuje jen funkci bydlení, pop. stolování
vhodné pro vyšší kategorie
67/79

Hledisko umístní podle druhu obytné budovy

Byty v nižších podlaží

Byty ve vyšších podlaží

zpravidla ešeny pro vícelenné rodiny – vyšší velikostní kategorie
bytu nebo pro dchodce a zdravotn postižené uživatele
ešeny z vtší ásti pro malé a stední velikostní kategorie
bezpenostní úpravy z hlediska technického, požární bezpenosti,
psychického psobení (vyšší parapety, vhodné uspoádání zábradlí
apod.)
Byty v rodinných domech

mají pednosti – výhody, ale i nevýhody
specifické odlišnosti zejména rodinných dom na venkov pro
zemdlce
68/79

Hledisko pechodnosti a stálosti užívání

Trvalý byt – primární

byt plní základní funkci bydlení rodin nebo jednotlivc
Pechodný byt – sekundární

byt, který mže mít uživatele primárního bytu navíc z rzných dvod
forma individuálního rekreaního bydlení
pohotovostní byt (služební)
byt v peovatelské služb
69/79
Druhovost byt – promnlivost byt

Pi neustále zmn v potu i velikostní skladb domácnosti se mní
požadavek na byty
Prmrná velikost domácnosti se po obsazení byt rychle zvtšuje
Roste poet domácností generaním vývojem – dlením domácnosti
Z toho vyplývá požadavek na výstavbu byt s promnlivou plošnou
velikostí
Metoda promnlivosti bytu uruje optimální dispoziní ešení bytu
transformací na jiné dispoziní varianty
Ideálním ešením je promnlivost dosažením variabilitou a elesticitou
Variabilita bytu – metoda dispoziní tvorby bytu, která pomocí
pemístitelných píek a stnového nábytku umožuje zvyšovat nebo
snižovat poet místností a prostor pi zachování obytné plochy bytu
Elasticita bytu – velikostní zmna bytu se realizuje pomocí
elastických dispozic byt
Zásada spoívá ve spojení (provozn) dvojice pružných byt
(sousedících), nap.ze tí byt ti byty rzných velikostních kategorií
70/79
Zaíditelnost byt

Zaíditelnost byt

ešení každého bytu, pdorysný tvar jeho místností, poloha oken, dveí, topných a
otopných tles apod. musí umožovat funkn správné umístní základního
zaízení bytu
Každý byt musí být ešen tak, aby mohl být vybaven základním zaízením pro
urený poet osob
Jednotlivé požadavky jsou pedmtem SN 73 4305 Zaíditelnost byt
Názvosloví SN 73 4305 Zaíditelnost byt

Základní zaízení bytu
souhrn
nezbytného nábytku a ostatních zaizovacích pedmt pro
pedpokládaný poet osob
Doplkové zaízení bytu
nábytek a jiné zaizovací pedmty doplující základní vybavení bytu
Zabudované zaízení bytu
zaízení bytu pevn instalované v byt (vestavné skín, pevné kuchyské
zaízení apod.)
Úložný prostor bytu
souhrn objemu úložného nábytku a komor, sloužících k uskladnní pedmt
osobní poteby a pedmt domácnosti
71/79
SN 73 4305 – Zaíditelnost byt

Základní zaízení bytu podle
velikostní kategorie bytu dle
SN 73 4305 Zaíditelnost byt
72/79

Skladebné pdorysné rozmry
základního zaízení bytu dle
SN 73 4305 Zaíditelnost byt
73/79

Rozvržení úložného prostoru dle SN 73 4305 Zaíditelnost byt
74/79

Nejmenší dovolené šíky prchod v byt dle SN 73 4305 Zaíditelnost byt
75/79

Nejmenší dovolené šíky prchod v byt dle SN 73 4305 Zaíditelnost byt
76/79