Banky nabízejí schránku už za tisícovku ročně

Banky nabízejí schránku už za tisícovku ročně

www.iHNed.cz
Business Class
23
úterý, 12. února 2013
Bezpečnostní schránky
Banky nabízejí schránku už za tisícovku ročně
ZÁVĚŤ NEBO ŠPERKY. Kdo nechce mít schované cennosti nebo důležité dokumenty ve vlastní domácnosti, může
si pronajmout bezpečnostní schránky v pobočkách bank. Nevýhodou je otevírací doba těchto poboček. Nebankovní
konkurence proto nabízí schránky s přístupem po 24 hodin denně.
[email protected]
K
vůli zabezpečení cenností si řada Čechů pronajímá bezpečnostní schránky nebo trezor v bance. Stejnou službu
nabízejí i nebankovní firmy. Pronájem
bezpečnostní schránky bývá součástí
služeb privátních bankéřů pro bohaté
klienty banky. Využít ji ale mohou i jiní
zájemci.
Banky mají hodně poboček, které schránky nabízejí. Klient se do nich ale dostane, jen když je pobočka
otevřena. Nebankovní konkurence naproti tomu nabízí přístup 24 hodin denně. Nejmenší schránky jsou
do 5000 centimetrů, největší přes 100 000 centimetrů
krychlových.
Velký zájem v Praze
„Zájem o bezpečnostní schránky je v posledních letech stejný, nejvyšší je v Praze. Pokud je nutné čekat
na jejich pronájem, platí to o těch větších. Pronájem
schránky nabízí 185 z našich 653 poboček. Cena se liší
podle velikosti schránky a pobočky,“ říká Marek Pšeničný z tiskového oddělení České spořitelny.
Nejlevnější roční pronájem schránky činí ve spořitelně podle velikosti 726–1452 korun, nejdražší 3630
až 24 200 korun. Při kratším než ročním nájmu účtuje
banka klientovi poměrnou část nájemného. Je možné
uzavřít i smlouvu na dobu určitou. Do bezpečnostní
schránky se lze dostat v otevírací době pobočky. Klient se musí prokázat klíčem a podepsat podle vzorového podpisu.
Zbraně ve schránce neuložíte
V bezpečnostních schránkách či trezorech nelze mít
podle zákona zbraně, střelivo, výbušné, snadno zápalné a hořlavé předměty ohrožující zdraví (i když jsou
v bezpečných obalech) ani jinak nebezpečné či zkáze
podléhající věci. Ty lze uložit jen ve zvláštním trezoru.
„Obsah schránek neznáme, věci v nich uložené nepřebíráme od klienta do úschovy. Smluvní vztah vychází
z dodržování smlouvy,“ uvedl Pšeničný.
Podle mluvčí ČSOB Pavly Hávové jsou bezpečnostní
schránky a podobné možnosti úschovy cenností využívány hlavně ve větších městech. Banka pronajímá
v 90 pobočkách přes 21 tisíc schránek. Dalších 208
bezpečnostních schránek má Era/Poštovní spořitelna
ve finančních centrech Brno a Olomouc.
Schránka v ČSOB stojí včetně pojištění obsahu
(do 800 tisíc korun) podle velikosti od 1452 do 8712
korun ročně včetně DPH. Nejdražší jsou největší s objemem přes 100 000 centimetrů krychlových. Schránku lze získat na dobu neurčitou. Majitel se do ní dostane, když se prokáže dokladem totožnosti a podepíše
podle podpisového vzoru. Zavazuje se, že v ní nebude
mít nebezpečné věci jako zbraně či střelivo. „Nesmí ji
užívat ani k úschově předmětů získaných trestným
činem nebo jako odměna za něj. Kdo to poruší, odpovídá za možné škody a musí na žádost ČSOB ihned
umožnit zpřístupnění schránky. Banka nesleduje, co
klient ve schránce má. Vše je založeno na oboustranném dodržování smlouvy,“ uvedla Hávová.
Komerční banka nabízí podle mluvčí Moniky Klucové asi 34 tisíc schránek na více než 150 pobočkách.
Cena vychází z velikosti schránky a z hodnoty uloženého majetku. Smlouvy jsou na dobu neurčitou, banka vybírá za schránku předem roční poplatek. Uložení majetku v hodnotě do milionu korun stojí podle
velikosti schránky včetně DPH 1224 až 4896 korun.
Když je smlouva uzavřena během roku, účtuje banka
poměrnou část poplatku.
Pokud má uložený majetek hodnotu od milionu
do deseti milionů korun, stojí schránka včetně DPH
ročně podle její velikosti 3672 až 14 688 korun. Při
úschově dražších věcí vychází banka z individuální
dohody. Pronájem nesmí být v rozporu s pojistnými
podmínkami banky. Do schránky se lze dostat během
otevírací doby pobočky, v níž je umístěna, na základě
podpisového vzoru a elektronického klíče. Lze se jistit
i heslem. U zmocněných osob platí totéž.
„Zájem o bezpečnostní schránky je velký. I mezi
těmi, kdo nejsou klienty UniCredit Bank. Nyní jsou
využity na 60 procent. Jsou ve vybraných pobočkách
v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Zlíně, ale i v Jihlavě
a v Pardubicích,“ říká mluvčí UniCredit Bank ČR Petr
Plocek. Včetně DPH stojí schránka od 968 po 4235
korun za rok.
Také podle vedoucího komunikace v Raiffeisenbank
Jakuba Puchalského je zájem o schránky poměrně
značný. Dlouhodobě jsou obsazeny ty velké na vybraných pobočkách.
Průměrná vytíženost kolem 80 procent
Bezpečnostní schránky a trezory nabízejí i specializované firmy, například Filius Investments SE (FISE).
Podle manažera jejího depozitního centra Antonína
Veselého se na ně v letech 1990–1993 čekalo i rok. Nyní
lze schránku získat hned, průměrná vytíženost schránek činí asi 80 procent. Pokud ji firma kvůli velikosti
nemá, lze se obrátit na konkurenci. FISE nabízí různě
velké bezpečnostní schránky, roční ceny se včetně
DPH pohybují od 3388 do 9075 korun.
Majetek ve schránce patří klientům,
při krachu banky o něj proto nepřijdou
[email protected]
Klienti, kteří si pronajali v bance
bezpečnostní schránku (případně
trezor), se nemusejí bát, že při jejím krachu o všechno přijdou. Je to
jejich majetek, který bance nepatří, upozorňují představitelé bank.
Obavy není třeba mít ani z toho,
že majitel schránky zemřel a nikdo
o ní neví. Případy, kdy se na exis-
tenci pronajaté schránky při dědictví nepřijde, jsou prý v bance zcela
výjimečné.
„Obsah schránky je v bezpečí i při nepravděpodobné situaci,
jako je krach banky. Jde o majetek nájemce, a nikoliv banky,“ říká
mluvčí UniCredit Bank ČR Petr
Plocek. Pokud nájemce schránky
zemře, umožní banka přístup jenom tomu, kdo projednává dědictví, nebo když je vydáno pravomocné rozhodnutí, dědicům. Kdo jím
je, nemůže banka sama zjišťovat
a musí tedy počkat na pokyn notáře nebo soudu. „Pokud nemá vlastník schránky dědice, jeho majetek
propadá státu. Je to však ojedinělý
případ, který jsme dosud neřešili,“
dodává Plocek.
Podobně postupuje podle vedoucího komunikace Raiffeisenbank
Jakuba Puchalského i tato banka.
Schránka se otevře za přítomnosti
notáře, po vyřízení dědictví se samotnými dědici. „Může se stát, že se
Firma nabízí pronájem i na měsíc, většina klientů
chce ale roční. „Zájem o úschovu cenností zůstává velký, panika po finanční krizi opadla. To ale není případ
Řecka, kde je poptávka po trezorech a podobných formách uložení cenných věcí asi o 50 procent vyšší než
nabídka,“ dodal Veselý.
Ostravská firma PROSPERITA finance, která působí
na finančním trhu 20 let, nabízí podle ředitele Tomáše
Holce bezpečnostní schránky od loňského září a poptávka u firmy od té doby vzrostla o stovky procent.
Počet schránek ale stačí a klienti na ně nečekají. Nabídka zahrnuje různě velké bezpečnostní schránky
na den i neomezenou dobu, ale také třeba speciální
komorový trezor k úschově rozměrnějších předmětů.
ke schránce nikdo nehlásí, protože
majitel zemřel a pozůstalí ani notář
nevědí, že ji měl. Pak ovšem přestane za schránku platit a my zjišťujeme proč. Když není přes veškeré úsilí nalezen majitel, je schránka násilně otevřena. Majetek je rok uložen
v bance a poté poslán na příslušný
úřad,“ uvedl Puchalský.
„Notář oslovuje při zjišťování majetku zemřelého peněžní ústavy,
o nichž ví nebo u nichž předpokládá, že tam má zemřelý klient účet,
pronajatou schránku, cenné papíry
či jiný majetek. Banka pak informuje notáře o veškerých produktech,
které u ní měl zemřelý klient v době
úmrtí. Do skončení dědického řízení má přístup ke schránce kvůli zjištění obsahu notář, správci dědictví
Nejlevnější schránka stojí včetně pojištění 1500 korun
za rok, bez pojištění o několik set korun méně.
Klient se dostane do schránky poté, co ho identifikují dvě osoby z firmy, musí předložit občanský průkaz či pas, odpovědět na bezpečnostní otázky a projít
kontrolou zbraní a zakázaných předmětů. Schránku
otevírá pracovník firmy a pak klient, jedna osoba ji
otevřít nemůže.
Ani ve schránkách společnosti PROSPERITA finance
či dalších firem, které nabízejí bezpečnostní schránky,
není ovšem možné skladovat zbraně, střelivo nebo věci
spojené s trestnou činností. Firma přitom podle Holce
klade důraz na preventivní a represivní opatření, která
mají zabránit porušení bezpečnostního protokolu.
nebo potenciální dědici. Po jeho vypořádání jen dědici,“ uvedla mluvčí
ČSOB Pavla Hávová.
Když banka (obvykle při roční
kontrole) zjistí, že klient neplatí
nájemné a ke schránce se nehlásí, snaží se ho kontaktovat. Pokud
se výpověď smlouvy vrátí jako nedoručitelná, banka podle Hávové
po uplynutí výpovědi schránku násilně otevře, vyjme její obsah a převezme ho do úschovy. Po sjednanou
dobu je archivován. Pak může být
prodán v dražbě nebo skartován.
K tomu ale většinou dochází u klientů, kteří již schránku nechtějí,
neplatí nájem nebo se nezdržují
v místě trvalého pobytu.
Při úmrtí bývá obsah schránky
projednán v dědickém řízení. Po-
kud se ale ČSOB dozví o úmrtí nájemce a je zjevné, že se o obsahu
schránky v dědickém řízení nejednalo, řeší případ individuálně. Zjišťuje například, který notář dědictví
vyřizuje a podá podnět k zahájení
dodatečného projednání dědictví.
Podle Hávové jde jenom o minimum případů.
„Informace o pronajaté bezpečnostní schránce poskytujeme všem
notářům,“ uvedl Marek Pšeničný
z tiskového centra České spořitelny.
Pokud není bezpečnostní schránka
placena, smlouva je ukončena a zámek schránky je za účasti notáře
odvrtán. Předměty ze schránky jsou
ale i tak ještě další dobu uloženy
v úschově banky, kde se o ně může
příslušná osoba přihlásit.
HN042895-7
František Mašek
zLATO ANO, zbraně ne Bezpečnostní schránky, v nichž lze schovat třeba zlato a důležité listiny, využívají hlavně
obyvatelé velkých měst. Pistoli do nich ale schovat nesmíte. Zbraně totiž patří do zvláštního trezoru. foto: shutterstock
HN042892-7
František Mašek