Bazilika CZ_PL

Transkript

Bazilika CZ_PL
Text/tekst: PhDr. David Pindur | Foto: Mgr. Michal Popieluch, Muzeum Těšínska, Muzeum Śląska Cieszyńskiego
Grafika: UPGRADE CZ s. r. o., Ostrava | Tisk/druk: Printo | Vydalo/wydało: Muzeum Těšínska, p. o., Hlavní tř. 15, 737 01 Český Těšín
Český Těšín 2011
Vydalo Muzeum Těšínska pro Římskokatolickou farnost Frýdek jako součást projektu „Rekonstrukce areálu baziliky Navštívení Panny Marie ve Frýdku”,
reg. č. CZ. 1. 10/2.2.00/04.00453. / Wydało Muzeum Těšínska dla Parafii Rzymskokatolickiej Frydek jako element projektu „Rekonstrukcja areału bazyliki
Nawiedzenia Marii Panny we Frydku “, nr reg. CZ.1.10/2.2.00/04.00453.
BAZILIKA
NAVŠTÍVENÍ
PANNY MARIE
VE FRÝDKU
BAZYLIKA
NAWIEDZENIA
MARII PANNY
WE FRYDKU
Na frýdeckém návrší Vápenky byla roku 1665 na náklady místní vrchnosti vztyčena pískovcová socha Panny Marie
s Ježíškem. Plastika madony stojí na hlavě hada a půlměsíci a typologicky je blízká milostné soše Panny Marie
ve štýrské Mariazell. Autorem frýdecké madony je pravděpodobně slezský umělec Salomon Steinhoffer. Vápenky začaly brzy
oplývat zázračnou pověstí. Roku 1706 zde byla vystavěna prostorná dřevěná kaple a milostná socha umístěna na její hlavní oltář.
K zázrakům Panny Marie Frýdecké, kromě desítek vyléčení nemocných, byla přičítána událost z 22. července 1707. Při průtrži
mračen strhl silný vítr kapli na Vápenkách a padající trámy krovu rozlámaly sokl mariánské sochy. Samotná plastika zůstala
nepoškozena. Kaple byla znovu obnovena. Stala se dějištěm vleklého a smutného sporu mezi frýdeckým farářem Václavem
Tadeášem Faldynou a držitelem frýdeckého panství Františkem Vilémem Pražmou z Bílkova, který zamýšlel svěřit duchovní
správu poutního místa do rukou minoritů z Opavy. Zásahem císaře Karla VI. však Vápenky zůstaly v péči frýdeckých farářů.
Jelikož počet mariánských ctitelů na zdejších poutích každoročně narůstal, vybízela neúnosná situace k výstavbě chrámu.
Vratislavský biskup však zvolil zdrženlivější postoj a roku 1735 ustanovil zvláštní duchovní komisi, která měla prozkoumat
pravost zázračných uzdravení na přímluvu Panny Marie Frýdecké. Závěry vyzněly kladně a stavbě chrámu již nestálo nic v cestě.
K realizaci mohutného a prostorného kostela podle projektu Bartoloměje Wittwera, zednického mistra z Vratislavi, se odhodlali
frýdecký farář Kryštof Jan Paška a vdova pro Františku Vilému Pražmovi, Karolína Františka Terezie, roz. z Almesloe. Základní
kámen byl položen 4. října 1740. Výstavbu protahovaly slezské války mezi Rakouskem a Pruskem. Dne 13. května 1759 byl
chrám Navštívení Panny Marie vysvěcen vratislavským biskupem Filipem Gotthardem Schaffgotschem. Dvojice průčelních
věží, které se staly novou dominantou Frýdku i celého kraje, byly dostavěny až v průběhu 70. let 18. století.
Chrám je 47,25 m dlouhý, 25,25 m široký a 22,75 m vysoký. Na jeho výstavbě a výzdobě interiéru se podíleli přední
slezští a moravští umělci. Po stranách chrámové lodi je šest bočních kaplí s oltáři s hodnotnými obrazy (od fulneckého
rodáka Eliáše Františka Ignáce Herberta) a plastikami. Oltáře na pravé straně směrem od hlavního oltáře jsou zasvěceny
sv. Josefovi, sv. Filipovi a sv. Hedvice, patronce Slezska. Na protilehlé straně pak sv. Michaelovi, sv. Františkovi z Assisi a sv. Janovi
z Boha. Za hlavním oltářem s milostnou sochou Panny Marie Frýdecké, dostavěném v roce 1796, se nachází kaple sv. Jana
Nepomuckého. Na pravé straně k presbytáři přiléhá kaple sv. Kříže, v níž se nacházela rodinná hrobka Pražmů z Bílkova.
Z interiéru chrámu zaujme ještě soubor zpovědnic z poloviny 18. století, o sto let mladší soubor obrazů s motivy ze života
Panny Marie či varhany v barokní skříni z roku 1763. Neodmyslitelnou součástí
s í frýd
st
frýdeckého
ýdec
ecké
kého
h poutn
poutního
níhho chrá
ch
chrámu
hrámu
mu jjee ro
rozleh
rozlehlá
ehhláá
krypta s mumifikovanými těly poutníků z Moravy, kteří utonuli v rozvodněné řecee Ostravici.
Ossstrav
O
t aavvicci.i. Odpočívají
tr
Odp
dpoččív
ívaj
aí
ají
zde také někteří kněží působící v poutním chrámě ve druhé polovině 18. století
oleetítí a ppříslušníci
ř ísl
řířísl
sluššní
n ci
c
hraběcího rodu Pražmů z Bílkova. V roce 2007 byly v Dytrychově zvonařské dílněě v BBrodku
rooddkku
ku
u Přerova ulity dva nové zvony, Panna Maria Frýdecká (850 kg) a sv. Josef (490 kg),), které
k er
kt
eré byly
byylyy
slavnostně posvěceny 5. dubna 2008 ostravsko-opavským biskupem Františkem
m Vá
Václavem
áccllavvem
em
Lobkowiczem a zavěšeny v levé věži. Obnovené nádvoří před poutním chrámem
mem
me
m zzd
zdobí
dobbí
čtyři barokní plastiky z 18. století (sv. Antonín Paduánský, sv. Rafael, sv. Gabriel,
e , ssv.
el
v. Ju
Juda
Juda
da
Tadeáš), dále sochy sv. Michaela a sv. Karla Boromejského z roku 1840 a českých
sk ýcch
sk
národních patronů sv. Václava a sv. Vojtěcha z roku 1949. V 70. letech 19. století bylo
byl
ylo
kolem poutního chrámu vystavěno 14 kaplí křížové cesty, které byly posvěcenyy
v roce 1877. Uprostřed areálu byla v letech 1880–1882 postavena kruhová kaplee
Nejsvětějšího srdce Ježíšova, zvaná Římská. Bezprostředním vzorem pro tutoo
stavbu byla hrobka rakouského básníka a prozaika Anastáze Grüna ve slovinském Le
LLeskovci.
esk
skoovvccii.
Celý areál poutního chrámu byl obnoven v letech 2010–2011.
Věhlasné pouti k Panně Marii Frýdecké přečkaly i přes řadu různých překážek
káážek
žeek staletí.
sttal
st
aallet
etíí.í.
Kromě tří hlavních poutí o svátcích Navštívení Panny Marie, Nanebevzetí Panny Marie
M ririe
Ma
rie a Narození
Naaroze
N
roozeení
ní
Panny Marie se zde konají každou první sobotu v měsíci diecézní pouti za nová
ovvá kněžská
k něž
kn
ěžsk
sk á a řeholní
řeeho
holn
lní
ln
ní
povolání. Pro výjimečnou duchovní a kulturně-historickou hodnotu tohoto místaa byl
bbyyl frffrýdecký
r ýdec
ýddeeccký
ckkýý ppoutní
oouutní
tnní
chrám s paládiem Těšínského Slezska povýšen 30. srpna 1999 papežem Janem Pavlem
avle
av
vleem IIIII.I. na
na ttzv.
zv.v. me
zv
menš
menší
nnššíší
papežskou baziliku (basilica minor), a zařadil se tak mezi nejvýznamnější katolické
ké ssvatyně
vat
atyynně nnaa ssvětě.
věttěě.
větě
vě
Na frydeckim wzgórzu Wapiennik w 1665 roku została postawiona
staaw
wiion
onaa
na koszt tutejszego właściciela figura z piaskowca przedstawiająca
ająąccaa
Matkę Bożą z Dzieciątkiem. Postać Marii stojącej na głowie węża
ża
i na półksiężycu zbliżona jest typologicznie do kultowej rzeźby Matki
Bożej znajdującej się w styryjskim Mariazell. Autorem frydeckiej
Madonny jest prawdopodobnie śląski artysta Salomon Steinhoffer.
Wkrótce wokół Wapiennika zrodziła się legenda o jego cudownej
mocy. W 1706 roku wybudowano tutaj obszerną drewnianą kaplicę
i na jej ołtarzu głównym umieszczono rzeźbę Matki Bożej. Matce Bożej
Frydeckiej przypisywano cudowne wyleczenie dziesiątek chorych,
a także wydarzenie, które miało miejsce 22 lipca 1707 r. W czasie
oberwania chmury mocny wiatr zerwał kaplicę na Wapienniku,
a spadające belki połamały cokół rzeźby maryjnej. Sama figura niee
została uszkodzona. Kaplicę ponownie odbudowano. Stała się też przyczyną długiego i smutnego sporu pomiędzy frydeckim
proboszczem Wacławem Tadeuszem Faldyną a właścicielem frydeckiego majątku Franciszkiem Wilhelmem Prażmą z Bilkowa, który
planował powierzyć administrację kościelną nad miejscem pielgrzymkowym do ręce minorytów z Opawy. Jednak po interwencji
cesarza Karola VI Wapiennik został pod opieką frydeckich proboszczów. W związku z tym, że ilość pielgrzymów do Matki Bożej
corocznie wzrastała, sytuacja wymusiła budowę kościoła. Biskup wrocławski podszedł do tej propozycji w bardziej powściągliwy
sposób i w 1735 roku powołał specjalną komisję do zbadania prawdziwości cudownych uzdrowień za orędownictwem Matki
Bożej Frydeckiej. Wynik tych dochodzeń był pozytywny i w związku z tym nic nie stało już na przeszkodzie w rozpoczęciu
budowy kościoła. O realizacji olbrzymiego, obszernego kościoła według projektu Bartłomieja Wittwera, mistrza budowlanego
z Wrocławia, zdecydowali frydecki proboszcz Krzysztof Jan Paška i wdowa po Franciszku Wilhelmie Prażmie, Karolina Franciszka
Teresa, z domu z Almesloe. Kamień węgielny położono 4 października 1740 r. W związku z wojnami śląskimi pomiędzy Austrią
i Prusami, budowa kościoła przedłużała się. Dnia 13 maja 1759 r. kościół Nawiedzenia Marii Panny został konsekrowany przez
biskupa wrocławskiego Filipa Gottharda Schaffgotscha. Para wieży przy fasadzie głównej, które stały się nowym dominującym
elementem Frydku i całego terenu, została dokończona dopiero w 70. latach XVIII wieku.
Kościół ma 47,25 m długości, 25,25 m szerokości i 22,75 m wysokości. W jego budowie i dekoracji wnętrza brało udział
wielu przednich artystów ze Śląska i Moraw. Po bokach nawy znajduje się sześć kaplic bocznych z cennymi obrazami (autorstwa
Eliasza Franciszka Ignacego Herberta z Fulneku) i rzeźbami w ołtarzach. Ołtarze po prawej stronie patrząc od ołtarza głównego
poświęcono kolejno śś. Józefowi, Filipowi i Jadwidze, patronce Śląska, po stronie przeciwnej śś. Michałowi, Franciszkowi z Asyżu
i Janowi Bożemu. Za ołtarzem głównym z rzeźbą Matki Bożej Frydeckiej, dobudowanym w 1796 roku, znajduje się kaplica św.
Jana Nepomucena. Z prawej strony do prezbiterium przylega kaplica Św. Krzyża, w której znajduje się rodzinny grobowiec
Prażmów z Bilkowa. Na uwagę zasługują także konfesjonały z połowy XVIII wieku, o sto lat młodsze obrazy z cyklu z życia
Matki Bożej i organy w barokowej obudowie z 1763 roku. Nieodłącznym elementem frydeckiego kościoła pielgrzymkowego
jest krypta z mumifikowanymi ciałami pielgrzymów z Moraw, którzy utonęli we wezbranej rzece Ostrawicy. Spoczywają też
tutaj niektórzy księża służący w kościele pielgrzymkowym w drugiej połowie XVIII wieku oraz członkowie hrabiowskiego rodu
Prażmów z Bilkowa. W 2007 roku w warsztacie ludwisarskim Dytrycha w Brodku koło Přerova odlano dwa dzwony, Matka Boża
Frydecka (850 kg) i św. Józef (490 kg), które uroczyście zostały poświęcone 5 kwietnia 2008 roku przez biskupa ostrawskoopawskiego Františka Václava Lobkowicza i zostały zawieszone w lewej wieży. Przywrócony dziedziniec przed kościołem
pielgrzymkowym zdobią cztery rzeźby barokowe z XVIII wieku przedstawiające śś. Antoniego Padewskiego, Rafaela, Gabriela
i Tadeusza Judę, dalej rzeźby śś. Michała i Karola Boromeusza z 1840 roku oraz czeskich patronów narodowych śś. Wacława
i Wojciecha z 1949 r. W 70. latach XIX wieku wokół świątyni pielgrzymkowej wybudowano 14 kaplic drogi krzyżowej, które
poświęcono w 1877 r. W środku areału w latach 1880-1882 wybudowano okrągłą kaplicę Najświętszego Serca Jezusowego,
zwaną Rzymską. Bezpośrednim jej pierwowzorem był grobowiec austriackiego poety i prozaika Anastazego Grüna w słoweńskim
Leskovcu. Caly areał kościoła pątniczego został odnowiony w latach 2010-2011.
Słynne pielgrzymki do Matki Bożej Frydeckiej przetrwały, mimo licznych przeszkód, kilka stuleci. Oprócz trzech głównych
pielgrzymek w święto Nawiedzenia Marii Panny, Wniebowzięcia i Narodzenia Marii Panny, odbywają się tutaj w każdą pierwszą
sobotę miesiąca pielgrzymki diecezjalne w intencji nowych powołań do stanu kapłańskiego i zakonnego. W związku z wyjątkową
wartością duchową i kulturowo-historyczną tego miejsca, frydecki kościół pielgrzymkowy wraz z symbolem kultu Śląska
Cieszyńskiego został podniesiony 30 sierpnia 1999 roku przez papieża Jana Pawła II do godności papieskiej bazyliki mniejszej
(basilica minor) i w ten sposób znalazł się wśród najważniejszych świątyń katolickich w świecie.

Podobné dokumenty

Duchovní dědictví Moravy a Slezska

Duchovní dědictví Moravy a Slezska ołomunieckiego – barokowa świątynia Najświętszej Marii Panny z XVII wieku została odwiedzona przez Papieża Jana Pawła II, który nadał jej status bazyliki mniejszej. Jest to najbardziej znaczący pun...

Více