Agrofert budu rozšiřovat, dokud mě to bude

CMYK
4
Agrofert holding
strana
AGROFERT HOLDING, A.S.
Nedávno jste ohlásil další velkou akvizici - koupi tří masokombinátů. Jaká
je vaše filozofie při akvizicích? Někde
jsem si přečetla, že kdo vás štve, toho
koupíte…
To je nesmysl. Naše filozofie je jasná: kupujeme známé české potravinářské značky. Máme už Vodňanské kuře, Vodňanskou
kachnu, Florián, Olmu, Kostelecké uzeniny, Maso Planá, Uzeniny-Vysočina, Krahulčí, Kmotr. Většinu z těch masokombinátů zakládal pan Satrapa už v roce 1915.
A k těm potravinářským podnikům chcete mít vždy i příslušnou zemědělskou prvovýrobu, tedy celý na sebe navazující řetězec?
Ano, chceme mít i příslušnou prvovýrobu, ale pokud možno bez zvířat,
preferujeme rostlinnou výrobu. Ale
pokud v tom podniku, který akvírujeme, jsou kromě polí i krávy a drůbež,
jsme schopni to převzít i s těmi zvířaty.
Chcete podnikat ve všech potravinářskýchoborech?Užjsteovládlimasokombináty, pekárenství, mlékárenství…
Nemáme výrobu bioetanolu, sladovnictví, pivovarnictví, do toho vstupovat nechceme. Máme i vinařství v Hustopečích
na Moravě, celkem 300 hektarů, ale to
prodáváme, není to náš byznys, tam nemáme návaznost na ty vstupy, nechceme
podnikat ve všech potravinářských oborech. Cukrovarnictví zlikvidovala Evropská unie, takže už není perspektivní.
Spekulovalo se i o tom, že chcete koupit
Setuzu a ovládnout tukový průmysl.
Chtěl jsem, ale nakonec jsme si postavili vlastní fabriku v Lovosicích, takže už
o Setuzu zájem nemáme. Máme dost problémů s naší vlastní fabrikou v Lovosicích.
Na zemědělskou prvovýrobu pak navazuje i výroba hnojiv, kde jste údajně
už druhý největší výrobce v Evropě…
Jen ve výrobě dusíkatých hnojiv.
A chemický průmysl? Jak je pro vás
důležitý?
Ten nijak nenavazuje na tu zemědělskou ani potravinářskou část, navíc byl
vloni nejvíce zasažen krizí, protože
je navázán na automobilový průmysl a stavebnictví. Letos se to ale trochu zlepšuje. Nicméně další akvizice
v chemickém průmyslu neplánujeme.
Agrofert stále roste, přikupuje nové
firmy. Máte představu, kdy se ten růst
zastaví, kdy už řeknete: už jsme velcí
dost? Plánujete na letošek další akvizice
nebo se naopak chcete něčeho zbavit?
Zatím se bude pořád zvětšovat. A ten růst
Agrofertu se nezastaví, dokud budeme
vytvářet dostatek zdrojů a bude to mít
smysl. A zdroje zatím máme, Agrofert
dokázal navzdory krizi snížit své úvěrové zatížení z 27 na 20 miliard koncem
roku 2009 a nastávajících 18 miliard.
Zároveň každý rok 30 až 40 firem slučujeme, také něco občas prodáváme.
Nemáte cíl stát se největší firmou
v Evropě? Sbíráte firmy jako jiní lidé
sbírají třeba známky?
My nesbíráme firmy. My Agrofert systematicky budujeme. Vše to má logiku a
na sebe navazuje. V krizi se ukázalo, že
to není až tak špatný nápad mít více byznysů. Na některé byznysy dopadla krize
méně, ne všechny byly postiženy. Naší
filozofií je podnikat ve střední Evropě a
mít široké portfolio v prvovýrobě, tedy
v zemědělství, potravinářství plus výrobě
hnojiv. Chemickou část už rozšiřovat nechceme, tam žádné akvizice nechystáme.
Čím se řídíte při výběru vhodných
akvizic?
Kupujeme firmy, které mají návaznost na
skupinu Agrofert, často i intuicí. Zdá se mi,
že toto bychom mohli koupit, že by nám
to mohlo pomoci, že je to zajímavá firma,
v něčem lepší než Agrofert, má dobré výrobky, dobré lidi, kteří nám pomůžou v řízení skupiny a realizaci synergických efektů.
Chcete vstoupit na burzu?
Uvažoval jsem o tom, ale převážily argumenty, že bych ztratil svobodu
a flexibilitu. My máme dostatek úvěrových zdrojů a kapitál z burzy zatím
nepotřebujeme.
Perspektivně
uvažujeme o vydání našich dluhopisů.
nalistu, hledám personální rezervy. Jsem
i u akvizic a divestic. Také se starám
o byznys, který moc nefunguje, má potíže, teď třeba o krávy, to bylo v posledním
čase mé hlavní hobby. Teď jsem konečně našel člověka, který kravám rozumí
a bude to řídit místo mě v celé skupině.
Fungujete tedy jako krizový manažer…
Ano, u mne se potkávají všechny krize Agrofertu - firemní, personální, boje
mezi firmami, manažery. Odborně tomu nerozumím tak jako naši manažeři,
ani práci s počítačem jsem se nenaučil. Používám selský rozum a intuici.
A čím se řídíte, když někoho přijímáte
do práce?
Třeba vysoká škola pro mě neznamená patent na rozum. A titul MBA je
v naší skupině takřka diskvalifikační.
Já se řídím hlavně lopatkovou teorií.
Čili chcete mít vše pod svou kontrolou.
Co vše rozhodujete sám, jaké pravomoci přenášíte na jiné spolupracovníky?
Jak jste přišla na to, že vše řídím sám?
Vy jste přece pověstný tím, že si maximum věcí děláte sám…
To jsou staré pověsti české, takhle už to
dávno nefunguje. Já sám řídím přímo a
pravidelně vlastně jen asi osm lidí, zato
denně pošlu 100 až 200 SMS, když mám
více času, tak i telefonuju. Ale já začínám posílat ty SMS už v pět ráno, když
se probudím a něco mě napadne. Abych
si to nemusel znamenat, protože ten seznam by byl strašně dlouhý. Mou hlavní náplní práce je shánět lidi. Já dělám
v Agrofertu hlavního kádrováka, perso-
Vlečky skupiny A grofer t
Od konce roku 2004 je po
schválení vedením Agrofertu
v realizaci projekt Provozování vleček společností zemědělského sektoru skupiny
AGROFERT.
Cílem tohoto projektu je i nadále :
- zavedení jednotného skupinového systému
AGF v provozování všech vleček zemědělského sektoru jedním provozovatelem
- propojení článků logistického řetězce (odesílatel, dopravce, příjemce)
- eliminace odlivu finančních prostředků mimo skupinu AGF
- zajištění zákonných legislativních povinností (přenesení odpovědnosti)
v průběhu 1. čtvrtletí 2011. Probíhající fúze
ve skupině po akvizici Agropolu a odprodeje
některých podniků skupiny celý proces významně zpomalil.
V naprosté většině případů vnímají společnosti skupiny Agrofert implementaci projektu jako přínosnou, jelikož provozování vleček není standardní odborností podniků se
zemědělským zaměřením. Převedením provozování vleček na Lovochemii, a. s,. se zbavují odpovědností a rizik a současně získávají jistotu, že vlečky budou provozuschopné
při vynaložení optimálních nákladů.
Objevují se však přístupy vedení jednotlivých podniků, kdy společnosti odmítají nový systém přijmout a trvají na spolupráci se
současnými externími dodavateli s konstatováním – jsme spokojení, není třeba změny. Tyto přístupy by mělo vedení Agrofertu
posoudit ze svého hlediska a rozhodnout
o zavedení či nezavedení nového systému.
Kurz v Lovochemii
tiráž
Noviny Fatra,
noviny zaměstnanců
společnosti Fatra, a.s.
Neprodejné, 800 ks
Vydává: Fatra, a.s.
personální odbor
763 61 Napajedla
Telefon: 577 502 216
Fax: 577 502 555
e-mail: [email protected]
Evidenční číslo: 0506/2010
Sazba: Adam Hrňa
Korektura: Eva Pfeffrová
NOVINY fatra
NAŠE VÝROBKY
Agrofert budu rozšiřovat, dokud mě to bude
Pan Andrej Babiš, generální
ředitel Agrofert Holding, a.s.
poskytl dne 14.6. 2010 rozhovor
podnikatelskému týdeníku Profit , z kterého jsme pro vás vybrali:
N O V I N Y
- posouzení perspektivy provozování vleček
v jednotlivých společnostech a lokalitách.
- poskytování odborné pomoci při volbě systému údržby, při školeních personálu atd.
Provoz vleček
V současné době provozuje Lovochemie,
a.s., 58 vleček s celkovou délkou kolejí více
než 100 km. Ve skupině je v současnosti provozováno 140 vleček. Přejímání dalších vleček v průběhu roku 2010 bude pokračovat.
Ukončení procesu přebírání provozování od
současných provozovatelů předpokládáme
Konkrétně Lovochemie, a. s., zajišťuje veškeré činnosti spojené s provozováním dráhy a drážní dopravy. Především se jedná
o činnosti legislativní, technické, o školení
pracovníků, uzavírání smluv s dopravci,
provozovateli ostatních drah, o zajišťování
zákonných prohlídek, měření, šetření mimořádných událostí, aj. V květnu tohoto roku jsme v Lovochemii, a. s., uspořádali pro
společnosti skupiny Agrofert kurz na profesi
„strojvedoucí motorové trakce“ zakončený
zákonnými zkouškami.
Je nutné si uvědomit, že délka kolejí vlečky
ani počet výhybek nemá vliv na plnění zákonných povinností či na vedení související
dokumentace. Dá se říci, že z pohledu Zákona o drahách 266/1994Sb. jsou základní povinnosti provozovatele malé vlečky shodné s
povinnostmi provozovatele dráhy celostátní.
Činnost Lovochemie, a. s., jako provozovatele dráhy a drážní dopravy je pravidelně na
všech provozovaných vlečkách prověřována
orgány státního dozoru. O kvalitě poskytované služby hovoří fakt, že Lovochemie,
a. s., za dobu své činnosti „provozovatele“
nedostala žádnou sankci, ani nebyly objeveny nedostatky závažnějšího charakteru.
V současnosti je ve zkušebním provozu on
line portál pro vlastníky všech Lovochemií,
a. s., provozovaných vleček, kde si mohou
přečíst či stáhnout veškeré platné dokumenty
související s vlečkami.
Potřebná analýza
Jedním z hlavních cílů projektu je z celoskupinového pohledu posoudit perspektivu
provozování vleček v jednotlivých společnostech a lokalitách. Je neoddiskutovatelné,
že počet vleček ve skupině Agrofert je vysoký. Z kapacitního pohledu lze konstatovat, že
1/3 vleček není využívána vůbec, nebo pouze zanedbatelně. 1/3 vleček je předimenzovaná a jejich využití neodpovídá kapacitním
možnostem. Pouze 1/3 vleček má zachovaný standardní provoz. Důvodů tohoto stavu
je několik. Zejména se jedná o historické
faktory související s přechodem „hmoty“
na silnici a se změnou celkových manipulovaných objemů v daných lokalitách.
K definování obchodních záměrů Agrofertu
souvisejících s železniční dopravou na jednotlivých vlečkách jistě přispěje námi zpracovávaná analýza vleček ve skupině. Cílem
je neperspektivní vlečky utlumit a naopak
soustředit se na rozvoj klíčových vleček, kde
existuje potenciál pro navýšení objemu přeprav po železnici. Po letitém útlumu železniční dopravy dochází opět k jejímu postupnému oživování, proto jsme přesvědčeni, že
náš projekt má ve skupině Agrofert budoucnost. Posilování železniční dopravy je zároveň přínosem pro ekologii a odlehčením pro
stále přetížené silniční komunikace. Závěrem bych chtěl poděkovat všem, se kterými
při provozování vleček spolupracujeme. Naše práce není jednoduchá, jelikož je založena
na hromadách papírů vyžadovaných platnou
legislativou. Bez efektivní spolupráce a součinnosti společností skupiny bychom nebyly
schopni projekt dotáhnout do cíle.
Pavel Špecián, Lovochemie,a. s.
Střešní fotovoltaické
elektrárny a Fatra
Vzhledem ke stále se zvyšující
obtížnosti těžby neobnovitelných
zdrojů energie a důsledkům jejich
využívání na ekologickou stabilitu
globálního systému je člověk nucen se v určité míře vrátit k využívání obnovitelných zdrojů energie. Tak to činil převážnou dobu
své existence a takto to bude muset
řešit samozřejmě na odpovídající
technologické úrovni v budoucnosti. V podstatě se nám nabízí
různé zdroje obnovitelné energie.
Nicméně je nutné si uvědomit, že
prvotním zdrojem je zde téměř
vždy energie slunečního záření.
Fotovoltaické zdroje lze tedy považovat za přímé generátory využití tohoto záření. V současnosti se
komerčně vyrábějí fotovoltaické
panely s cca 8 krát vyšší účinností, než ke které se dopracovala fotosyntéza v průběhu svého vývoje.
Fotovoltaické zdroje lze umístit buď na půdu nebo na střechu.
V posledních letech se stále více
prosazuje legislativou rozvinutých
zemí střešní aplikace fotovoltaických elektráren. Je to hlavně
z důvodu toho, že se nezabírá zemědělská půda. Ačkoli ve skutečnosti je zábor půdy fotovoltaickou
elektrárnou dočasný (na 20 let) a
po této době se půda dá opět poměrně snadno vrátit do původního
stavu. Přesto je v současnosti získání stavebního povolení pro FVE
na volné ploše stále těžší. Instalace na budovy je tedy i určitým východiskem z nouze. Elektrárnu lze
snáze připojit k síti. V budově je
vždy již zřízena přípojka elektřiny,
obvykle tedy stačí úpravou v hlavní
elektrorozvodné skříni zřídit další
přípojné místo. Naproti tomu velké
FVE na velké ploše se musí připojovat k síti nově budovaným vedením, často s trafostanicí. Vzhledem
k řádově vyšším výkonům FVE na
volných plochách je v současnosti
mnohdy nemožné elektrárnu k síti
připojit, protože kapacita sítě je již
nedostatečná (resp. blokovaná jinými projekty). Naproti tomu FVE na
budově s výkonem desítek kW kapacitu sítě příliš nezatíží. Vyšší výkupní ceny. Od roku 2009 dostávají
FVE do 30 kWp vyšší výkupní cenu, i když jen o symbolických 0,1
Kč/kWh. Trend zvýhodňovat elektrárny na budovách je i v dalších
zemích EU, lze tedy předpokládat
že i v budoucnu budou mít nové
FVE na budovách výhodnější ekonomické podmínky. Elektrárna je
méně přístupná vandalům a zlodějům. Oproti elektrárnám stavěným často doslova na zelené louce
kdesi za vesnicí je FVE v budově
hůře přístupná nezvaným návštěvníkům. Odpadají náklady na oplocení, případně na zabezpečovací
systém. Výrazně nižší jsou i provozní náklady spojené s ostrahou
elektrárny. Lze očekávat i výhodnější pojistku. Může sloužit jako
vlastní zdroj elektřiny. Pokud je
v budově nutno zajistit provoz i při
výpadku sítě (počítačové systémy,
bezpečnostní systémy aj.), může
fotovoltaika představovat vlastní
nezávislý zdroj. Pokud FVE pracuje v režimu zelených bonusů, kryje
se část spotřeby elektřiny v budově, což snižuje náklady na faktuře
za elektřinu a významně vylepšuje
ekonomiku provozu. Snižuje ztráty
v sítích. Tím, že se elektřina z FVE
spotřebuje buď ihned ve vlastní budově, nebo ji spotřebují ostatní odběratelé v bezprostřední blízkosti,
klesá objem elektřiny dopravované
z velkých centrálních elektráren.
Tím se snižují ztráty v síti (celkové
ztráty v síti v ČR jsou 5,6 %).
Hynek Stodůlka
Z A M Ě S T N A N C Ů
s p o l e č nosti
, č l e n a
s k u p i n y R O Č N Í K x V i I I / květ e n , č e rv e n 2 0 1 0
NOVINY FATRA
Jak jsme se letos
vyrovnali
s povodněmi?
Letošní povodně měly tu zvláštnost, že přišly nečekaně a proběhly
ve dvou poměrně velkých vlnách.
strana 2
ANKETA PRO
ZAMĚSTNANCE
Jak se vám líbily
oslavy 75. výročí
Fatry?
„V sobotu jsem se rozhodl přijít
s vnukem a oslavit 75. výročí Fatry.
Jako většina mých spolupracovníků
jsem byl zvědavý na průběh oslav.
Chválím především to, že se oslava
uskutečnila před Fatrou – „na vlastní půdě“ a ne v zámku nebo před
kinem. “
„Fatrovských narozenin jsem se
zúčastnila s maminkou, která zde
pracovala 40 let a už 22 let je v důchodu. Protože si vždycky „Matku
Fatru“ považovala, byla zvědavá,
jak oslavy 75.výročí založení Fatry mladá generace připraví. A byla
nadšená. Prošla všechny otevřené
budovy, registrovala čistotu a změny, jak stavební, tak strojní. Potkala
zde také mnoho svých známých.“
„Když jsem v sobotu ráno dorazila,
vše bylo již připraveno na příchod
hostů. Na vrátnici se nafukovaly
balónky, připraveny byly hry pro
děti, hasiči, hudba, stánky s občerstvením. V 1. patře administrativní
budovy se podávala káva s domácími vdolečky. Podnik byl uklizen a zpřístupněn všem zájemcům
o exkurzi. Osobně se mě velmi líbilo vystoupení dětských souborů.“
„I když, jak se říká - nezavděčíš se
všem – někteří chtěli vidět hračky,
někteří chtěli vidět stroje v provozu, na některé moc svítilo sluníčko, někteří zase nedostali koupit
kostelecký salám vcelku, někteří
by to raději absolvovali v zámeckém parku….
„Fatro“ – všechno nejlepší do dalších let, drž se!“
„Den otevřených dveří u příležitosti 75. výročí Fatry, a.s. se nám moc
líbil, byli jsme spokojeni a poděkování patří celému kolektivu, který
se na této akci podílel.“
75 let založení
společnosti fatra
Rozhovor s andrejem
babišem
Připomněli jsme si 75. výročí založení naší společnosti, kdy se uskutečnil Den otevřených dveří.
„Agrofert budu rozšiřovat, dokud mě
to bude bavit.“
strana 3
strana 4
Hlavní téma
Výsledky SBU v prvních
5 měsících letošního roku:
SBU PVC
Jak hodnotíte výsledky SBU
za prvních 5 měsíců letošního roku?
Dosavadní výsledky skupiny PVC jsou
silně ovlivněny dalším prohloubením
krize ve stavebnictví. České analýzy
odhadují meziroční pokles pozemního stavitelství na 15-25% podle toho,
jak široce se toto odvětví bere. Propad
je způsoben jednak mimořádně nepříznivým počasím a také nedostatkem
nových stavebních projektů. Říká se, že
stavebnictví do krize spadlo pozvolněji,
ale zato se z něj vyhrabe jako poslední.
Segment podlahovin tolik postižený
není, protože podlahy se stabilně prodávají v rámci drobnějších investic a
rekonstrukcí.
Mnohem hůř dopadá sortiment izolačních fólií. Tradiční odbyt v Čechách,
na Slovensku či v Rusku byl až do dubna téměř na mrtvém bodě, situaci aspoň
částečně zachraňoval prodej v nových
teritoriích. Nicméně díky zvýšení exportu a zároveň díky personálnímu zeštíhlení výroby z loňska jsme začátek
tohoto roku strávili méně času na prostojích.
V segmentu technických fólií se nám
zatím daří plnit plán. Musím vyzdvihnout poměrně dobře zvládnutý proces
ukončení výroby tvrdých PVC fólií
z přelomu roku - vypadá to, že nebudeme muset odepsat žádné významné
zásoby ani pohledávky. Dále se nám
povedlo najít kompromis s dodavatelem
nové navíječky u linky Buzuluk na válcovně.
U profilů mám radost z práce celého týmu. Posílili jsme úsek prodeje a konečně se nám daří získávat nové zákazníky
a zároveň rozumně obsloužit drobnější
odběratele. Kolegové z výroby se nenechávají zahanbit - chodí s nápady, jak
zefektivnit výrobu, vylepšit receptury…
Granuláty měly dobrý začátek roku a
vytvořily si mírný náskok vůči plánu.
Tento segment je však více než jiné citlivý na zvyšování cen vstupních surovin,
takže nyní musíme měsíčně upravovat
ceny a složitě vyjednávat se zákazníky
o dalších odběrech.
Jaké úkoly čekají vaše SBU do konce
roku 2010?
Dosáhnout plánovaného zisku, zvýšit
obrátkovost zásob, udržet pohledávky
na uzdě, připravit podklady pro nutné
investice v roce 2011 a dopracovat pár
rozvojových projektů do budoucna.
Hospodářský výsledek SBU PVC a
možná i celé Fatry bude hodně záležet na tom, jak se bude dařit izolačním fóliím. Ale cesta k cíli je podobná
u všech našich segmentů:
Vzhledem k růstu cen vstupů musíme
zdražit výrobky, nakolik to bude možné,
a přitom zajistit dostatečnou náplň výroby. V prodeji chceme udržet silnou pozici na tuzemském trhu, kde dosahujeme
v průměru vyšší rentability než u exportu. Ale zároveň se potřebujeme více
rozšířit v rámci Evropy, abychom už nebyli tak závislí na lokálním kolísání poptávky. Dnes už ve skupině PVC pracuje
dostatek obchodníků i techniků s dobrou
znalostí angličtiny, takže na to máme.
Plán SBU PVC je ovšem při současné
situaci tvrdý. Pokud se nám nebude dařit prodávat podle plánu, budeme muset
znovu přikročit k výrazným úsporným
opatřením.
KRÁTCE
□ Slevy pro zaměstnance Skupiny ...
Agrofert
Ubytování, rekreace, lázeňské pobyty,
cestování
Hotel Centro - Hustopeče
Hotel Thermal – slevy na lázeňské
pobyty
Hotel Nico + Penzion - Špindlerův
Mlýn
Hotel Centro – Hustopeče u Brna
Hotel Avena - Slovensko
Penzión Jurika - Slovensko
Penzión Horec - Slovensko
Penzion Sněžná - Volary
Priessnitzovy léčebné lázně
Lázně Libverda
Kúpele Diamant Dudice - Slovensko
MEDULIN_Penam_2010 - dovolená
v Chorvatsku „PULA“
Globaltour – slevy na zájezdy a rekreace
ČEDOK - slevy na zájezdy a rekreace
+ letenky
Bohemia Rail - cestování vlakem v ČR
a do zahraničí
Výhodný nákup - služby
Škoda auto - slevy na nové automobily
Hypocentrum Modrá pyramida – slevy
na hypotéky
LG Electronics – slevy na klimatizační
techniku
Leonardo VBC – slevy na internet
v mobilu
RESPECT – velmi výhodné pojištění
osob, majetku
Bližší informace poskytne personální
úsek – L.Klofáč, B.Hrabinová
děkuji za rozhovor /lk/
SBU Polymery
Jak hodnotíte výsledky SBU za
prvních 5 měsíců letošního roku?
Hospodářské výsledky SBU Polymery za prvních pět měsíců
odpovídají plnění hlavního cíle
pro tento rok, tj. dosažení vysokého využití výrobních kapacit.
Dosáhli jsme bezmála půl miliardy tržeb a překračujeme tak plán
o více než 10 %. Plánované ukazatele měřící ziskovost (EBITDA,
KP2) jsou v absolutních hodnotách plněny, nicméně je patrné, že
s růstem objemu nám klesá zisk
na jednotku produkce. Důvodem
je především trvalý růst cen vstupních surovin, který se až s určitým
zpožděním a ne vždy v plné míře
daří přenášet na naše zákazníky.
Za hlavní úspěchy SBU Polymery
považuji
především
zvládnutí in-house výroby PET
desek pro zákazníka IKEA, vytížení
obou
hlavních
linek
v rámci segmentu BO-PET a rychlé nastartování nových businessů u
segmentu PPF po ztrátě klíčového
zákazníka Kimberly Clark.
Jaké úkoly čekají vaše SBU do
konce roku 2010?
Hlavním úkolem a předpokladem
splnění plánu je udržení naplněnosti
výrobních kapacit a využití stávajících kapacitních rezerv. Klíčová bude
rovněž oblast rentability. Budeme pro
naše produkty hledat nové aplikace
s vyššími maržemi a u stávajícího
produktového mixu se zaměříme na
ty produkty, které nejvíce přispívají
k pozitivnímu hospodářskému výsledku. I nadále budeme pokračovat
ve striktní nákladové politice a hledat
rezervy napříč celým SBU Polymery.
V rámci segmentu Speciální výrobky
nás čeká významné rozšíření výrobních kapacit vstřikolisovny, které vyplníme produkcí pro zákazníka Ikea.
U segmentu PPF chceme v 2. pololetí
zahájit standardní dodávky pro aplikace ve zdravotnictví, tzn. budeme
diverzifikovat stávající odbytové trhy. V rámci segment BO-PET bude
hlavní úkol zvýšení podílu speciálních fólií na úkor fólií komoditního
typu. Od letošního roku je součástí
SBU Polymery i segment Tvarované
výrobky, kde bude nejdůležitější na-
graf měsíce
□ Vývoj zaměstnanosti za leden - červen
2010
celkem
D
THP
1000
lézt spolehlivý a levný zdroj fólií pro
následné interní tvarování. V rámci
našeho SBU, které je silně zaměřeno na export (více než 90 % produkce končí na zahraničních trzích)
je klíčové uspět v rámci konkurence
s asijskými výrobci, kteří ovšem mají
výhodu v rozhodujících nákladových
položkách – nižší ceny surovin, nižší náklady na energie a nižší mzdové
náklady. Proto bude kladen velký důraz na nastartování inovačních aktivit
pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti na trhu.
děkuji za rozhovor /lk/
900
800
700
600
500
400
300
200
100
0
1.
2.
3.
4.
Měsíc
5.
6.
CMYK
2
události
strana
povodně 2010
Vážení spolupracovníci,
dovolte, abych jménem vedení společnosti Fatra ocenil Vaše osobní nasazení,
akceschopnost krizového štábu a hasičů
v době povodňového ohrožení.
Díky zvýšenému úsilí vás, kteří jste
zajišťovali bezpečnost osob a ochranu
majetku a následnou likvidaci škod
v lokalitě Zámoraví, nebo jste ve snížených počtech zajišťovali výrobu. Tím
jste značnou měrou přispěli ke snížení
následků škod způsobených povodní
a také splnění plánovaných výrobních
úkolů.
Velmi si vážím vaší obětavosti a loajality k firmě.
Ing. Ivo Hanáček
generální ředitel
Letošní povodně měly tu zvláštnost, že
přišly nečekaně a proběhly ve dvou poměrně velkých vlnách. První vlna přišla
brzy ráno 17.5.2010. Od tohoto rána hasiči společně se zaměstnanci některých
provozů přehrazovali pytli s pískem
propustek ze Zámoraví do řeky Moravy.Poté bylo zahájeno čerpání vody automobilovými čerpadly CAS 32 T 815
a CAS 8 A 31, dále dvěma kalovými
čerpadly a dvěma plovoucími čerpadly.
Celkem bylo v dané chvíli přečerpáváno
asi 7 000 litrů vody za minutu. Na druhý
den byla naše jednotka PO posílena o
jednotku HZSP Deza Valašské Meziřičí, Sbor dobrovolných hasičů Otrokovice město a Otrokovice Kvítkovice a
rovněž o jednotku Sboru dobrovolných
hasičů města Napajedel. Všechny výše
uvedené jednotky se velmi významně
podílely na likvidaci následků povodně
a rovněž i jejich zásluhou nedošlo k výraznějšímu průniku vody do výrobního
areálu naší společnosti.
Druhá vlna přišla začátkem června a
měla podobný charakter s tím rozdílem,
že v první fázi se voda dostala do skladu
na Zámoraví velmi rychle, a to zejména
ze západní strany od Radovan. Sklady na Zámoraví byly poměrně rychle
zaplavovány vodou nejen ze západní
strany, ale později i ze strany severní od
Staré Morávky. Letecké snímky z této
doby
nám jasně vypovídají o tom, jak rozsáhlá byla letošní povodeň.
Na otázku, jak se zařídit do budoucna
není jednoznačná odpověď. Samozřejmě, že našim úkolem v současné době
je provést rozbor celého zásahu a hlavně
správně pojmenovat některé nedostatky
a učinit taková opatření, aby se tyto nedostatky již neopakovaly. Do budoucna
bychom si přáli posílení kapacit čerpadel, a to nejméně o jedno vysokotlaké
kalové čerpadlo o výkonu min. 5000 litrů za minutu. Dále si dovedu představit
modernizaci stávající mobilní techniky
hasičů, a to zejména posílením čerpací
kapacity z 3200 l/min. na 6000 l/min.
V tomto ohledu jsou navržena potřebná
opatření, která však budou muset projít
projednáním v PAS.
Ing. Jan Krumpholz
Velitel HZSP Fatra, a.s.
NOVINY fatra
N Á K UP , L O G I S T I K A A S P R Á V A M A JE T K U / Ma r t in Št ě t k á ř
Ještěrka Cup 2010
Dne 15. května proběhla v Brně soutěž dovednosti řidičů motorových vozíků pod
názvem „Ještěrka Cup“, které se za Fatru
zúčastnili tři pracovníci logistiky: Hana Sudolská, Hynek Mráz a Michal Hofírek.
Cílem soutěže je zábavnou formou si zlepšit
znalosti bezpečnostních pravidel při používání vozíků a zároveň dochází k vylepšení komunikace a atmosféry na pracovišti. Všichni
účastníci soutěže musí zdolat připravené
dráhy, kde testují svoje znalosti bezpečného
užívání vozíku, přesnou manipulaci s vozíkem, jízdu vpřed i vzad s nákladem, přesnost
umístění nákladu a především bezpečnou
manipulaci v průběhu celé dráhy. Současně
se mohou porovnat účastníky z jiných firem a
vyměnit si své zkušenosti. Pro všechny zúčastněné připraven i bohatý
doprovodný program.
Naši zástupci se všemi
překážkami vypořádali
se ctí a i přes handicup
odlišné značky a typu
manipulační techniky,
než na které jsou zvyklí, se všichni umístili ve
středu výsledkové listiny. Všem našim účastníkům děkujeme za vzornou reprezentaci Fatry a
přejeme další tisíce motohodin bez nehody.
výrobní a logistický
areál chropyně
Po několika měsíční přípravě a posuzování se ve Výrobním a logistickém
areálu Chropyně rozjíždí projekt nového nájemce, který se tak řadí k dnes
již téměř 35 firmám podnikajícím
v našem areálu.
Jedná se o společnost ROKOSPOL a.
s. s provozem v Kaňovicích u Zlína.
Společnost vznikla již v roce 1992 a
od roku 1998 se zabývá výrobou nátěrových a stavebních hmot, tedy zejména výrobou barev, laků a stavební
chemie. Za dobu působení získala
společnost ROKOSPOL několik ocenění za vývojovou a výzkumnou činnost. Dnes s obratem 150 mil. Kč se
řadí k významným firmám v oblasti
nátěrových hmot na českém trhu.
Správa Výrobního a logistického are-
M. Hofírek, H. Sudolská, H. Mráz
N Á K UP , L O G I S T I K A A S P R Á V A M A JE T K U / JOSEF TOMAšTíK
Jak jsme se vyrovnali s povodněmi?
Jednoduchá otázka, složitější odpověď. S tou
první povodní dobře. Nástup vody nebyl tak
náhlý. Dostupné prognózy nám slibovaly nějaký čas k záchraně podlahoviny. A jelikož
nás tato pohroma nepotkala poprvé, věděli
jsme, co nás čeká a co všechno je potřeba
dělat. Objednaly se dva kamiony na převoz
palet s podlahovinou do vnitřního areálu
Fatry. Zatímco část řidičů MMV převážela
palety z budovy V14 do protější V17, další
nakládali kamiony, které rozvážely podlahovinu na určená různá místa v areálu, kde už
čekali další lidé s MMV. Na Staré Zámoraví
vozil palety s podlahovinou traktor, protože on jediný se tam mohl pohodlně otáčet.
O všem vypovídají čísla. Traktor s podlahovinou nebo s pytli písku absolvoval celkem
37 jízd, do V17 se převezlo přes 200 palet,
kamiony do povinného zastavení kolem 23.
hodiny zvládly 42 převozů. Pak už stejně nebylo kam co vozit a zbývajících zhruba 270
palet se muselo postavit na prázdné palety
přímo ve skladu podlahovin na Zámoraví.
Takže se zase traktorem navážely prázdné
palety na Zámoraví. Když jsme skončili, byly 2 hodiny po půlnoci. pro některé z nás ani
nemělo valný smysl jít domů.Vyzdvihl bych
obětavost mnoha lidí, kteří to táhli od jednoho rána až do druhého. Smekám před řidiči
a řidičkami motorových vozíků. Nicméně,
ačkoliv jsem výše uvedl, že jsme věděli,
co nás čeká, přece jen nás něco zaskočilo.
V deemulgační stanici u rozvodny bylo v
nádrži 5 cisteren zaolejovaných vod a kalů,
které se musely bezpodmínečně vyčerpat,
protože jinak bychom, v případě, že by se
tohle všechno (dohromady celkem 48 m3)
dostalo do Moravy, měli na krku ještě navíc
i ekologickou katastrofu. Firma, která nám
běžně tyto činnosti provádí, čerpala jímky
jinde, rozdrnčely se telefony a sháněly se jiné firmy. Podařilo se. Omlouvám se za to, že
používám většinou ten trpný rod, ale nic se
neudělalo samo. Za vším byli lidé, schopní
a obětaví, kteří se sešli na správném místě ve
správnou chvíli. Neomezoval bych se pouze
na zaměstnance od nás z logistiky, kteří na
svých bedrech nesli největší tíhu těch těžkých dní, ale díky patří i hasičům, ať už těm
našim nebo z Dezy z Valašského Meziříčí.
Jejich chvíle přišly druhý den s nástupem
vody. Nebýt jejich nepřetržitého odčerpávání
vody by se hladina zvedla o těch zbývajících
10 – 15 cm, což by znamenalo odpojení
rozvodny. A svůj díl přidali i zaměstnanci
z různých výrobních úseků, kteří pytlovali
písek. I díky nim se vše zvládlo. Psychologicky docela podstatné bylo i to, když jsme
viděli na place i lidi z vedení firmy, některé
i v pozdních hodinách. Podporuje to vědomí
sounáležitosti. Určitým poznáním bylo, že
teď už víme, že na evakuaci takřka plného
skladu podlahovin na Zámoraví potřebujeme 20 hodin s využitím techniky, kterou
jsme měli k dispozici.
První povodeň jsme zvládli. Ta druhá nás
zaskočila svou rychlostí. Přesto jsme ale,
myslím, udělali všechno, co v tu dobu se dělat dalo. Voda stoupala příliš rychle a bohužel praskla hráz na propustku u řeky Moravy, takže voda šla nejen přes louky od Malé
Morávky, ale i přímo z našeho místního veletoku. Ta rychlost byla díky nacucané půdě
a plné Malé Morávce opravdu velká. Nicméně spojenými silami se z pytlů s pískem
podařilo vytvořit koridor, kterým se stačilo
převézt znovu z budovy V14 do V17 zhruba
stovka palet. Pak už to nešlo. Voda stoupala a
reálně hrozilo utopení vozíků a museli jsme
to vzdát. Měli jsme postavené hráze z pytlů
před každým vjezdem do V14, ale když tam
voda stoupne na 50 cm, pak je vše ztracené,
protože končí podezdívka a nastupují vlnité
plechy, což je v souvislosti s přívalem vody
konec všech šancí. Ta budova je prostě tak
konstruovaná. V souvislosti s druhou povodní se na nás z logistiky sypaly z různých
stran dotazy, proč jsme tam tu podlahovinu
vůbec naváželi zpátky? Jenže, co jiného nám
zbývalo, když prodejci chtěli expedovat podlahovinu ještě dřív, než najatá firma vyčistila
sklady? Jejich přání jistě svou logiku mělo,
ale pohled od stolu vypadá jinak než realita.
Logistika žádné jiné prostory prostě nemá!
Podařilo se sice ve spolupráci s prodejci poslat pár kamionů, kde byla podlahovina jeden druh po celých paletách, jenže zákazníci
chtějí mix a na ten mix potřebujete mít palety
rozložené po ploše a vybírat tu dvě role a tam
zase tři jiné. A ve chvíli, kdy máte na ploše
20x20m na sobě porůznu naskládaných 300
palet, tak zásilku po rolích nevychystáte. Kdo
tvrdí, že to šlo, tak neví, o čem mluví. Zbývala nám opravdu jediná možnost: navozit
znovu vše zpět na Zámoraví, aby se mohlo
normálně expedovat po rolích. Kdyby někdo z nás věděl, co za pár dnů přijde, tak by
seděl někde na Prognostickém ústavu, ne-li
výš a byl by za hvězdu. Povodeň č. 2 nikdo
nepředpokládal! A při pohledu na zatopené
stovky palet jsme mohli jen snít o několikrát
plánovaném logistickém centru na Starém
Zámoraví, o nových krytých halách pro sklady, o postaveném náspu na sever od skladu
podlahovin, o vratech u propustku u Moravy
ani nemluvě. Ale opravdu jenom snít! To jen
v Praze jednou zaprší a už jsou prostředky
na kovové zábrany kolem Vltavy na stole!
Tady u nás na Moravě je na nás málo vidět a
jsme asi i hůř slyšet. Už jsme si i zvykli, že se
na nás tady spolu s velkou vodou valí i velké sliby. Ty dva posledně jmenované sny se
snad už letos konečně pomalu začnou stávat
skutečností. Měl by se začít budovat násep a
u propustku bude přečerpávací stanice, stavební povolení už je prý na světě. Pak už by
nám povodně neměly hrozit, snad s výjimkou bahenní nadílky od Radovan.
Byl jsem přímým účastníkem povodní v roce
1997, kdy jsem přímo ve skladu podlahovin
pracoval, zažil jsem i pozdější velkou vodu
v roce 2006. Tohle je už potřetí. Spoluorganizovat noční evakuaci palet s podlahovinou
nepatří zrovna mezi mé nejoblíbenější hobby. Nepotřebuji další podobné zážitky. A se
mnou jistě nikdo z těch, kteří byli letošními
záplavami postiženi přímo. Dívá-li se někdo
rád na podobné scény v televizi, ať si zkusí
představit, že tam někde uprostřed všech
těchto živlů je někdo z jeho blízkých. Třeba
mu pak takové záběry nebudou připadat tak
zajímavé a nebude se rozplývat nad efektními scénami. Před vodou se špatně utíká.
Poprvé jsme utéct před ní dokázali, podruhé
už ne. Vůbec bych se nezlobil, když se nedočkáme rozuzlení, kdo vlastně zvítězí. Snad
mi většina z vás dá zapravdu.
álu se společností ROKOSPOL podepsala nájemní smlouvu na výrobní halu v obj. 110. Celý projekt by měl mít
rychlý spád, kdy již v prázdninových
měsících zde začnou probíhat stavební práce, které připraví celou výrobní
halu k montáži technologického zařízení. Od měsíce září je plánována instalace a montáž výrobní technologie
a v závěru roku 2010 se předpokládá
spuštění zkušebního provozu.
NOVINY FATRA
FATRA a my
strana
ODBORY INF ORMUJÍ
p e rsoná l ní ú s e k / D r . L e o š K l o f á č , p e r s o n á l n í ř e d i t e l
„Komu není rady,
tomu není pomoci“
aneb „Kdo si
nechá poradit, ten
neprohloupí!“
75. výročí založení společnosti –
tradice a perspektivy
Již v únorovém čísle „Noviny Fatra“ jsem informovala zaměstnance
o exkluzivní nabídce, kterou připravil nejen pro své členy Odborový svaz ECHO. Jedná se o pojištění
rodinných domů, rekreačních objektů, bytů, domácností a odpovědnosti prostřednictvím společností
RENTIA. Zprostředkovala jsem
schůzku se zástupcem RENTIA
v závodní jídelně v Chropyni a očekávala jsem, že o nabízené produkty projeví zaměstnanci větší zájem,
než ve skutečnosti byl. Exkluzivní
bylo na této společnosti především
to, že byli schopni pojistit i objekty, které se nacházejí ve 4 – 5
záplavové oblasti. Jediný, kdo této
rady využil byl pan Zdeněk Tyl,
člen Výboru ZO OS ECHO. Nechal
si prověřit všechny své dosavadní
pojistné smlouvy a se zástupcem
společnosti RENTIA uzavřel pojistnou smlouvu na svůj byt a zahradní chatku, která se nachází
v 5 záplavové oblasti Přerova. Sotva zaplatil první splátku, přišla
„velká voda“!
Ještě ten den, kdy pan Z. Tyl nahlásil pojistnou událost, přišel
technik a vše si vyfotil a odeslal
dokumentaci do Prahy, která nyní
podklady zpracovává a připravuje
odškodnění všech zničených věcí.
Tak tomu se říká „výhra v loterii“!
Pan Z. Tyl si nechal poradit a určitě
neprohloupil, protože škody na jeho chatce jsou značné a kdyby neměl uzavřenou pojistnou smlouvu
u společnosti RENTIA, tak by mu
zůstaly jen ruce plné bláta a manželce oči pro pláč. Pan Tyl si tak
za peníze z pojistky může nakoupit
věci nové a klidně spát až přijde
zase „velká voda“!
Dne 12.6. 2010 jsme si připomněli 75.
výročí založení naší společnosti, kdy
se uskutečnil Den otevřených dveří v
Napajedlích. Zúčastnili se jej zaměstnanci z provozovny Chropyně, přišli
současní a bývalí zaměstnanci - fatrováci se svými rodinnými příslušníky,
hlavně s dětmi a vnoučaty.
Zaslechli jsme, jak jeden zvídavý
chlapec – odhadujeme vnuk, se ptal
co vlastně znamená název Fatra a
jak vznikl. Dostalo se mu odpovědi,
že tento název vznikl podobně, jako
označení pro automobily Tatra v Kopřivnici. Jsou to prostě hory na Slovensku, ke kterému jsme my Češi vždy
měli a máme blízko. Myslíme si, že
to dědeček zvládl výborně a historické prameny mu dávají za pravdu. Je
to jedna z pravděpodobných variant,
vysvětlující vznik pojmenování naší společnosti, který nosí od dubna
1935. Následovala slova o tom, že
Fatra v minulosti vyráběla gumové
hračky a míče, a na ty se jdou právě
podívat. S těmito slovy prošli bránou
do závodu.
Ano, díky prarodičům a rodičům, kteří byli nebo jsou našimi zaměstnanci se jejich děti dozvídali o historii
podniku, což v řadě případů vyústilo
v to, že nakonec sami nastoupili do
Fatry. Ať to bylo před 30 lety, kdy
absolvovali fatrovské odborné učiliště, jako dělníci plastikáři, elektrikáři, či zámečníci, nebo v současnosti
po ukončení odborné, či střední ško-
ly, zde našli práci. Tato generační
obměna probíhá bez přestávky už 75
let. Ti nejstarší s úctou vzpomínají na
50. léta, kdy je učili staří baťováci opravdoví mistři práce a svého oboru. Jiní vypráví o letech šedesátých a
sedmdesátých, tedy o etapách fungování podniku, které sami zažili. Je na
nich vidět, jak jsou hrdi na to, že byli
u toho, kdy se vynalézaly v prototypové dílně nové výrobky, zaváděly
moderní technologie a Fatra si držela prvenství v ČR i na zahraničních
trzích. Ať to bylo v podlahovinách
PVC, válcovaných výrobcích z PVC,
obalových, vytlačovaných a svařovaných materiálech. Osmdesátá léta byla typická vývojem a následnou výrobou hydroizolačních fólií. A to už
je vlastně současnost, do které patří
velmi důležitá událost a tou je spojení
Fatry a Technoplastu Chropyně, které se uskutečnilo ve 2. polovině 90.
let. Tak nějak se psala historie Fatry,
respektive ji psali její lidé, zaměstnanci, ať už na dělnických pozicích,
nebo to byli vývojáři, technologové,
laboranti, mistři, vedoucí pracovníci,
samozřejmě obchodníci a také nezbytní administrativní pracovníci. Ti
všichni svojí činností a umem vytvářeli a udržovali životní systém Fatry.
K tomu, aby Fatra, jako podnik dlouhodobě a úspěšně žil musel být užitečný – poskytoval lidem práci a potřebné výrobky zákazníkům. Lidé si
v této souvislosti v každé etapě exis-
tence podniku kladli otázku, co by se
mělo dělat a proč? Další podmínkou
bylo, aby byl efektivní, tzn. poskytoval užitek s minimálním – únosný
čerpáním zdrojů. Jinými slovy, najít
řešení, jak by se to mělo dělat, kdo,
čím a za kolik? Před každým vedení
Fatry stálo zadání, aby byl systém
podniku stabilní a zároveň dynamický, tzn. dokázat reagovat na změny,
že jej nepoloží, ale přitom se změn
nebát a umět je předvídat a případně
způsobovat. To znamená, jak se při
definování podnikové strategie vyrovnat s hrozbami a jak využít příležitosti a rozvinout svůj potenciál?
Tyto základní otázky perspektivy
- „přežití“ samozřejmě stojí i dnes
před každým z nás a jde jen o to, která generace zaměstnanců – dělníků,
THP a manažerů na ně dokáže ve své
době lépe odpovědět. Pro nás současníky si myslíme, že jsou zavazující
dvě věci: jednak je to 75 letá tradice
podniku Fatra, kterého bychom měli
být důstojnými pokračovateli a tou
druhou věcí je, naše odpovědnost
za to, že bude podnik užitečný. To je
přes všechny nepopiratelné cíle, jako je obrat, tržby, konkurenceschopnost apod. to rozhodující, být společensky prospěšný. Dávat práci lidem
v regionu, poskytovat výrobky a služby našim zákazníkům a přinášet také
prospěch městům, ve kterých závody
Fatra působí.
3
Den otevřených
dveří ve Fatře
Dne 12. června 2010 při příležitosti 75. narozenin společnost Fatra umožnila veřejnosti nahlédnout do jinak nepřístupných prostor ve výrobním závodě v Napajedlech. Naposledy měli
lidé tuto mimořádnou příležitost před pěti lety.
Počasí nám přálo a příjemně nás překvapil velký zájem – přivítali jsme přes 2000 návštěvníků,
což bylo výrazně více než v roce 2005.
Otevřeli jsme tolik dveří, kolik jsme jen mohli.
Na výběr bylo šest pracovišť: válcovna a lisovna
podlahových krytin, výroba hydroizolačních
fólií, výroba profilů, moderní balící centrum a
hasičská zbrojnice.
Součástí dne byla i vystoupení dětských a mládežnických zájmových kroužků, včetně tradičních nafukovacích balónků, které nám ochotně
a s úsměvem nafukovali naši hasiči. Namátkou
vystoupily břišní tanečnice, aerobik, historické tancem, mistryně republiky v gymnastice
ASPV Napajedla a řada dalších. Hudebním doprovodem byla dětská rocková skupina a dětské
pěvecké soubory.
Bohatá dětská tombola obsahovala 190 výherních losů, každý třetí los vyhrál hračku (např.
hru, panenku, autíčko či nafukovacího buvola
nebo slona). O soutěže byl rovněž velký zájem.
Připraveny byly závody v pytlích, překážková
dráha, chůdy, malování na obličej, nebo přesná
trefa s míčky a mnoho dalších, kde odměnou
pro děti byly drobné dárky za účast. Byly jsme
si dobře vědomi toho, že není důležitá cena
hračky, ale odměna jako taková, jenž vykouzlí
úsměv na tváři každého dítěte.
O občerstvení pro všechny se starala osvědčená
firma TONY, která nabídla přijatelné ceny za
občerstvení, na než mohli zaměstnanci uplatnit
poukázky „Fatráčky“, které obdrželi v rámci
programu pro zaměstnance. Příjemná byla i
ochutnávka Kosteleckých uzenin s milou a pozornou hosteskou.
Při velmi horkém letním počasí řada návštěvníků uvítala možnost „ochlazení“ v klimatizovaných místnostech. Velké pozornosti se těšilo i
promítání záběrů z výrobních provozů Fatry.
Spokojenost s akcí prozrazují veselé obličeje
dětí a dospělých na fotografiích.
Na závěr slova organizátorů: „Chtěli jsme
představit Fatru zevnitř, uvítat nejen současné
zaměstnance s rodinami ale i seniory, kteří přišli
zavzpomínat na své aktivní pracovní časy. Doufáme, že se jim u nás líbilo.
jubilea
Pracovní jubilea
v měsících květnu a červnu 2010
15 odpracovaných let
Čevela JiříEnergetika Chropyně
Hynek Zdeněk
stř. 271000
Juřena Pavel
stř. 170010
Macháčková Hana
stř. 230000
Šindelek Lubomír
stř. 170010
Šidlíková Iveta
stř. 255000
Vařeka Jiří
stř. 110000
Nově vzniklé odloučené pracoviště
společnosti ROKOSPOL se bude v
Chropyni zabývat výzkumnou a vývojovou činností v oblasti výroby
polymerních pryskyřic. Tyto slouží
jako přísada nátěrových hmot a proto budou po vyrobení expedovány
do mateřského závodu společnosti
ROKOSPOL. Vzhledem k neustálému vývoji barev a nátěrů se zde v několika reaktorech budou připravovat
různé speciální typy pryskyřic, které
bude vývojový tým neustále zdokonalovat.
V budoucnu bude společnost ROKOSPOL zaměstnávat ve svém provozu v Chropyni ve třísměnném provozu asi 10 pracovníků. Další nároky
na pracovní sílu a služby vzniknou v
souvislosti s logistikou a přepravou
vyrobených pryskyřic či dovozu surovin potřebných k výrobě. Současně
očekáváme využití energií a služeb
poskytovaných v rámci areálu. Věříme, že se nám podaří nabídnout takové podmínky, aby došlo k dalšímu
rozvoji společnosti ROKOSPOL v
našem areálu.
Bc. Jaromír Žůrek - správa Výrobního a logistického areálu Chropyně
Podniková rada odborů Fatra Napajedla přichystala jako
první v letošním roce rekreační a
rehabilitační zájezd pro své členy
do termálních koupelí na Slovensko do Podhájské.
Po letošním deštivém květnu odboráři uvítali, že se alespoň konečně
ohřejí a odpočinou v termálech. Počasí bylo překrásné, jak na objednávku, voda léčivá a teplá. Krásný
pohled byl na skupinu z Fatry, jak
jsou šťastní, spokojeně relaxují.
Ke spokojenosti přispěly i stánky
s občerstvením, s dobrou slovenskou kuchyní a zvláště vyhlášená
výborná pravá italská zmrzlina.
Prostředí, které se zde nachází je
velmi pěkné. K odpočinku slouží
lavečky a po okolí jsou rozmístněny
řezbářské sochy zdejšího umělce.
V loňském roce v termálech zahájili výstavbu velkého komplexu,
který bude otevřen v roce 2011.
V podvečer jsme se vraceli domů
opálení, s dobrou náladou a hlavně
s pocitem dobře načerpané energie.
Příští zájezd chceme uspořádat ke
konci prázdnin hlavně prorodiče
s dětmi.
Z LEP Š O V A C Í N Á V R H Y / I n g . A d a m H r ň a , p r o c e s n í i n ž e n ý r
Nepřestávat, nepřestávat, nepřestávat!!!
Systém zlepšování není časově ohraničený projekt, který jako ostatní projekty ve společnosti by měl mít svůj začátek a konec. Stejně jako to, že nikdo a
nic není a nebude dokonalé, tak i proces zlepšování nemůžeme v žádném
okamžiku chápat za ukončený. Otázka (a hlavní problém) spočívá v tom,
kdy se ve firemní kultuře najde taková
hybná síla k tomu, aby se podávání
zlepšovacích návrhů a neustálé změny staly trvalým procesem. Co se týká
zkušeností ostatních českých podniků
v oblasti neustálého zlepšování, tak téměř každý hovoří o tom,
že největší problémy s vyhasnutím nastaly jen díky tomu, že
v počátcích zavádění systému zlepšovacích návrhů se „usnulo na vavřínech“
z prvních prokázaných úspěchů (vysoký počet podaných námětů). Je
tedy důležité s touto činností nepřestávat, neboť to pravé ovoce, tedy ty
největší přínosy, se dostaví až později
a vždy k němu povede cesta malými
krůčky. Každá změna totiž vyvolává
u lidí reakci, kdy se cítí ohroženi už
jen ve fázi návrhu zlepšovacího námětu, který je významný pro společnost a do jisté míry bourá zažité po-
stupy (stereotypy). Někteří třeba jen
v případě, že mají pocit, že dělají něco zlé, jíní například
z pocitu špatné předtuchy a očekávání něčeho nepředvídatelného.
Důležité je tedy také tyto obavy
u lidí odstranit a neustále s nimi komunikovat a vytvářet „klima“ důvěry.
K tomu, aby bylo možné dosáhnout
trvalého úspěchu, musí každá osoba
v organizaci začít uvažovat novým
způsobem. Pokud totiž přetrvá myšlení „staré“, jediné co objevíme, budou
staré problémy.
20 odpracovaných let
Cigoš Oldřich
Ing. Častová Katarína
Jurásek Svatopluk
Novotná Eva
stř. 160000
stř. 943000
stř. 230000
stř. 207020
25 odpracovaných let
Juřenová Ludmila
Prnková Jana
Vinter Libor
stř. 171000
stř. 230000
stř. 230000
30 odpracovaných let
Čeleďa Jindřich
stř. 106010
35 odpracovaných let
Filová Zdeňka
Hudec František
stř. 202300
stř. 908300
40 odpracovaných let
Dostál HynekEnergetika Chropyně
Vaďurová Julie
stř. 951000
Odchod do důchodu
Poděkování za vykonanou práci pro
akciovou společnost s přáním, aby
jejich další léta byla prožita v klidu,
spokojenosti a v dobré životní pohodě,
patří zaměstnancům, kteří ukončili
pracovní poměr z důvodu odchodu do
důchodu.
Hrabcová Karla
Klech Ladislav
stř. 175000
stř. 908400