Ročenka 2005 - Gymnázium FX Šaldy

RO8ENKA
GYMNÁZIA F. X. ŠALDY
v Liberci
2005
Adresa:
GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY
Partyzánská 530/3, 460 11 Liberec 11
tel.: 482 710 077, 482 429 841
fax: 485 103 880
Internet: http://www.gfxs.cz
E-mail: [email protected]
Obsah
Slovo úvodem
Seznam zamEstnanc] ve školním roce 2004-2005
Noví studenti ve školním roce 2004-2005
Maturanti ve školním roce 2004-2005
Vybráno z výro7ní zprávy
Výsledky pUijímacího Uízení na vysoké školy ve školním roce 2004-2005
ÚspEchy student] Gymnázia F. X. Šaldy v olympiádách a soutEžích
Aktivity nEmeckého oddElení
Praktikum tUídy 5. N
Školní výmEna s Albrecht-Thaer-Gymnáziem v Hamburku
Školní pobyty v NEmecku
Berlín 2005
Europa-Kolleg 2005
Kalendárium školního roku 2004-2005
Témata k písemným maturitním zkouškám z 7eského jazyka ve šk. roce 2004-2005
Ukázka úspEšné maturitní práce
Studenti Gymnázia F. X. Šaldy navštívili Berlín
Mezinárodní divadelní projekt
Výjezdní semináU M&Inf&Z
MalíUský kurz
PUírodovEdný kurs pro tercii
Eurorebus
Fjodor]v sen 2004
Eurosportfest
Co je to Ratab?
Euroscola
Interaktivní výstava School Foresight
Projekt „Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“
Olomouc - bUezen 2005
„Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“ z pohledu student]
Pobyt v uprchlických táborech - o7ekávaná svoboda?
Literární pozdravy 2004
Rekonstrukce WC
Vybráno ze školního 7asopisu Xaver
Netradi7ní reportáž z Chorvatska
Pol & iS aneb Být jednou sám ministrem
Liskeho párty
My a po7íta7e
ESI 2005 - Santiago de Chile
Zpráva o Cum decore
Ohlédnutí 2005
Ceny GYTA 2005
Osobnost gymnázia 2005: Jakub Hodbo@
Výstava výtvarných prací CESTY
Z vlastní tvorby student]
Informace o studiu ve školním roce 2006-2007
PUijímací zkoušky ve školním roce 2004-2005
Harmonogram školního roku 2005-2006
5
6
10
11
14
16
20
24
25
26
27
29
30
36
36
38
39
42
43
44
46
47
48
49
50
52
54
57
58
61
65
66
68
68
72
73
75
77
80
82
84
86
88
90
92
93
102
Klára Vojtová (1. N, 2005)
4
Slovo úvodem
Z mozaiky r]zných událostí, které se staly v uplynulém školním roce, jsem
si pro úvod k Ro7ence 2005 vybrala tUi. Posu@te sami, jak pestrý je život na
Gymnáziu F. X. Šaldy v Liberci.
Ohlédnutí první:
Jak se žije doma, když probíhá v bytE rekonstrukce? Každý, kdo to zažil,
radEji nevzpomíná. Situaci mnohem náro7nEjší jsme si užili všichni po dobu 7tyU
mEsíc], abychom uskute7nili pUestavbu sociálních zaUízení. Díky toleranci žák] a
vyu7ujících jsme to zvládli a odmEnou jsou sociálky na úrovni.
Ohlédnutí druhé:
Co pUináší student]m vypracování seminární práce? Tak trochu pUedbíháme novou podobu maturit, kdy žáci budou moci místo zkoušení z vybraného
pUedmEtu obhajovat maturitní práci. Již nyní chceme, aby se u7ili samostatnosti
nejen pUi vypracování seminární práce na úrovni, ale aby ji dokázali obhájit na
veUejnosti. Že se investovaná energie jak student], tak konzultant], kterými
jsou vyu7ující, zúro7í dokonce ve dvou vítEzstvích v celostátním kole StUedoškolské odborné 7innosti, jsme ani tajnE nepUedpokládali.
Ohlédnutí tUetí:
6as od 7asu se v tisku objeví titulek o reformE 7eského školství. Co se za
ní skrývá? Podle nového školského zákona si každá škola vypracuje sv]j „ Školní
vzdElávací program “ (ŠVP). My jsme na nEm za7ali pracovat v pUedstihu již od
záUí 2004, nebo[ jsme jedinou pilotní školou mezi gymnázii v Libereckém kraji,
která se pod vedením Výzkumného ústavu pedagogického v Praze snaží vytvoUit
ŠVP dUíve, aby mohla být zpracována metodika pro tvorbu ŠVP na ostatních
školách, pUípadnE aby došlo k úpravám navrženého Rámcového vzdElávacího
programu pro gymnaziální vzdElávání. Celý projekt, jehož název je Pilot G, je
podporován Evropským sociálním fondem. Na za7átku jsme si nedovedli ani
pUedstavit, jak náro7ná práce to je. Vycházeli jsme i z návrh] veUejnosti, rodi7]
a žák]. V našem ŠVP se zúro7í zkušenosti s inovací výuky, zavádEním informa7ních technologií do r]zných pUedmEt], projekty apod.
PodrobnEjší informace o uplynulém školním roce se dozvíte na stránkách
jubilejní 10. ro7enky.
PUeji všem student]m ve školním roce 2005-2006 radost z poznávání,
jejich profesor]m dychtivé studenty a Vám, milí 7tenáUi, pUíjemné listování
Ro7enkou.
RNDr. Irena PUádná
Ueditelka gymnázia
5
Seznam zamEstnanc] ve školním roce 2004-2005
Vedení školy
RNDr.
Mgr.
StD.
RNDr.
PUádná
Danajovi7ová
Liske
Voršilková
Irena
Marcela
Hans-Jürgen
VEra
chemie
nEmecký jazyk
matematika
matematika
Ueditelka
statutární zástupce Ueditelky
vedoucí dvojjazy7ného oddElení
zástupkynE Ueditelky
Seznam pedagog]
RNDr.
Mgr.
Bc.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
PaedDr.
Mgr.
Mgr.
RNDr.
Mgr.
Mgr.
RNDr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
RNDr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
Mgr.
6
AndElová
Bažant
Bohá7ová
6ernohorská
Danajovi7ová
Dohnalová
DvoUáková
Ehlová
Folke
Franc
Goll
Havrdová
Hlavá7ková
Hložková
Hrn7íUová
Hrušková
Hr]za
Jandíková
Jirsáková
Knobloch
Komárková
Kortanová
Kostincová
Kuglerová
Kvasni7ková
Laurinová
Málková
Meixnerová
Minster
Pavlátová
Pelc
PEni7ka
Petrová
Podzimková
PUádná
Raabová
Raisová
Reinišová
Slezáková
Suchomelová
Svoboda
Sýkorová
Šípová
Šulcová
Šulcová
JiUina
OndUej
Eva
Jana
Marcela
Blanka
Lenka
Eva
Rudolf
Lubomír
Jan
Markéta
Eva
Eva
Jana
Milada
Petr
VEra
Jitka
Pavel
Zuzana
Iveta
Zuzana
Jindra
Karolína
Eva
Eva
ZdeOka
Tomáš
Michaela
Leoš
VítEzslav
Jarmila
Ivana
Irena
Markéta
VEra
Zuzana
Miroslava
Jana
6enEk
Marta
Renata
Jitka
Olga
biologie, chemie
anglický jazyk, matematika
anglický jazyk
nEmecký jazyk do 30. 6. 2005
nEmecký jazyk
anglický jazyk
francouzský jazyk, latina
anglický jazyk
ob7anská výchova, tElesná výchova
biologie, chemie
dEjepis, ob7anská výchova
7eský jazyk, ob7anská výchova
nEmecký jazyk
nEmecký jazyk
matematika, zemEpis
anglický jazyk, francouzský jazyk
7eský jazyk, anglický jazyk
matematika
anglický jazyk, francouzský jazyk
informatika
7eský jazyk, hudební výchova
nEmecký jazyk
anglický jazyk, výtvarná výchova, ruský jazyk
chemie, fyzika
7eský jazyk, hudební výchova
7eský jazyk
7eský jazyk, dEjepis, ob7anská výchova
matematika, fyzika
ob7anská výchova, 7eský jazyk
nEmecký jazyk
tElesná výchova
fyzika, informatika, matematika
matematika, chemie
matematika, fyzika
chemie
zemEpis, tElesná výchova
zemEpis, tElesná výchova
tElesná výchova
matematika, fyzika
chemie, matematika, výchovná poradkynE
hudební výchova
výtvarná výchova
nEmecký jazyk, výchovná poradkynE
biologie, chemie
7eský jazyk, španElský jazyk
Profesorský sbor ve školním roce 2004–2005
7
Mgr.
Mgr.
PhDr.
Mgr.
Mgr.
RNDr.
Mgr.
Mgr.
Taibr
T]mová
Ulvr
Ulvrová
VaOková
Vinšová
VondUi7ková
Voršilková
Voženílek
ZakouUilová
Pavel
Hana
Václav
Martina
Jana
Dagmar
VEra
VEra
Jan
Eva
zemEpis, informatika
nEmecký jazyk, výtvarná výchova
dEjepis
anglický jazyk
matematika
hudební výchova
7eský jazyk, dEjepis
matematika, informatika
matematika, fyzika
anglický jazyk
Christian
Lorrita
Reiner
Uwe
Eveline
Günter
Christian
Peter
zemEpis, dEjepis
fyzika, matematika
nEmecký jazyk, dEjepis
nEmecký jazyk, dEjepis
nEmecký jazyk
matematika
nEmecký jazyk
anglický jazyk do 30. 6. 2005
JindUich
deskriptivní geometrie do 30. 6. 2005
Zahrani7ní lektoUi
StR.
BA.
Bergen
Ihle
Meissner
Mielke
Moderow
Otto
Rühmkorf
Tracey
Externisté
Mgr.
Šádek
Nepedagogi7tí pracovníci
Benková
Cachová
6echová
Damašková
Dudlová
Jarošová
Hedvábná
Knobloch
Nolová
PEni7ka
StaOková
Sulovský
Šorejsová
Útratová
VaOková
Žá7ek
8
Iva
JiUina
Marie
Karin
Eva
Irena
KvEtuše
Pavel
Eva
VítEzslav
Blanka
JiUí
VEra
Eva
Jana
JiUí
knihovnice
uklize7ka do 31. 8. 2005
uklize7ka
uklize7ka od 22. 8. 2005
uklize7ka
uklize7ka
uklize7ka
správce po7íta7ové sítE
ú7etní
správce po7íta7ové sítE
mzdová ú7etní
správa serverových služeb do 30. 6. 2005
uklize7ka od 29. 8. 2005
hospodáUka
uklize7ka
školník
Lucie Matoušková (2. N, 2005)
9
Noví studenti ve školním roce 2004–2005
Prima, tUídní profesorka: RNDr. Jana VaOková
Bydžovská Adéla, 6ihula Filip, Dlouhá Lucie, Doanová Huyen, Drapáková Lucie, Erhart JiUí,
Fejfar Jakub, Gon7ár Rastislav, Havelka VítEzslav, Hofmannová Michala, Holubová Gabriela,
Jílek Miroslav, Jonová KateUina, Judová Lucie, Kmoní7ková Nikola, Kraus Petr, Ledlová Alena,
MedUická Eliška, Moos JiUí, Novotný Tomáš, PUibilová KateUina, Rajnoha Tomáš, Rejnartová
ŠtEpánka, Rödel Patrik, Schier Jan, Slezáková Daniela, Štok Pavel, Tomehová Karin, Tr7álek
Martin, VaOková Andrea, Zají7ková Lucie
1. N, tUídní profesorka: Mgr. Ivana Podzimková
BartoO Tomáš, Brož Petr, Cerman Michal, Dang Le Ly, Gärtner Adam, Henneberková Denisa,
Hildebrandtová Markéta, HUeben OldUich, Ilen7íková Kristína, Juklí7ek Petr, Košvancová Nikola,
Krátká KateUina, Kubátová Tereza, Ku7era VojtEch, Ku7erová Johana, Kulka Jakub, Macha7ová
Barbora, Ma[átková Zuzana, Mayerová Denisa, Mikesková Lucie, Mohylová Barbora, Pelcová
Adéla, Petr Tomáš, Polívková Daniela, Sala7ová Alena, Stieber Matouš, Šedková ŠtEpánka,
Šplíchal Václav, Štorkánová Aneta, Švéda Peter, Tarasenko Sabina, Votavová Adéla, Žáková
Lucie
1. A, tUídní profesor: Mgr. Rudolf Folke
Apeltauerová SoOa, BartoO Marian, Bernardová Anna, Cejnarová Michaela, Dolejšová Jana,
Dygrínová Gabriela, Frumar Josef, Gazdová Zuzana, Gregorová Dagmar, Hauznerová Aneta,
Hušková Michaela, Kadle7ková Veronika, Klejchová Ivana, Kopecká Jana, Kotek Antonín, Krej7ová Petra, Lhotová KateUina, Liepoldová Tereza, Macounová Dominika, Mikesková Nikola,
Nejedlová Jana, Odtsetseg Tsenguun, Ot7enášek Jakub, Sadílková Petra, ŠafaUíková Tereza,
Šlambora Michal, Štefková Michaela, Tichá Tereza, T]mová Markéta, ZahoUíková Barbora
1. B, tUídní profesor: Mgr. Jan Voženílek
Antesová Veronika, Antl Tomáš, Bartoš Jan, BUezina Tomáš, Bu7ková Michaela, BulíUová
Šárka, Burešová Lucie, Bursová Šárka, Cvejnová Barbora, Cvr7ek Evžen, 6ihulová Aneta,
Drásalová Petra, DUevEný ZdenEk, Fialová Michala, Hájek Karel, Janata Jan, Kolombo
Martin, Kulhánková Petra, Kurelová Kamila, Lou7ka Martin, Markalousová Hana, Matzner
Martin, Myšák Jan, Otava Radek, Pekárek Jakub, Preisler Martin, Reslová Gabriela, Rovný
Jan, Šimko Miroslav, Škoda Jakub, Tu7ek Pavel
10
Maturanti ve školním roce 2004–2005
Oktáva A, tUídní profesor: Mgr. Lubomír Franc
BednáU JiUí, Beran Tomáš, Bureš JiUí, CísaUová Lenka, Fuxová Gabriela, Humpál MatEj, Janská
KateUina, Ježek Lukáš, Klapal Jan, Lubojacký Richard, Marbachová Adéla, Martinec Tomáš,
Medek Miloslav, Nadrchal Josef, Rimek Antonín, Romanopulos Nikos, Soroka OndUej, Studecký
Tomáš, Suková Radka, ŠtEpán Radek, Urban Jan, Vejvodová Šárka, Vodi7ka OndUej, Vybíralíková Irena, Chloubová Šimona
Oktáva B, tUídní profesorka: Mgr. Eva Hložková
Dierzé Petr, Hasil Tomáš, Kapletová KateUina, Ko7árková Marta, Konvalinková Tereza, Kr7ková
Zuzana, MinaUík Josef, Paldusová Michaela, R]ži7ka VojtEch, Tezní7ek Hynek, Sedlá7ek Jan,
SvatoOová Jitka, Španihelová Markéta, Štajncová KateUina, Šulcová Veronika, T]ma Jakub,
Vlachová Eva, Zlatníková Simona, Žabka VítEzslav, Mili7ka Miroslav
6. N, tUídní profesor: Mgr. Petr Hr]za
Atroshchenko Olena, Bártová Petra, Tselikov Artemij, Hlavín Petr, Hrabalová Barbora, Chalupová Linda, Jetleb Miroslav, Klinovská KateUina, Kolomazníková Hana, Lennerová Tereza, Mátlová
KateUina, Moravcová Marta, PluhaUová Tereza, Slámová Zuzana, Slavíková Petra, Vránová Eva,
Všete7ková Libuše, ZvíUecí Petra, R]ži7ková Eva, Effenbergerová Hana
4. A, tUídní profesor: Mgr. Jan Goll
Bezuchová Helena, 6ejková Kristýna, Davidová Eva, Doubek Karel, Dvorská Kristina, Fischová
VEra, Fišer Martin, Hampacherová Jitka, Hodbo@ Jakub, Horá7ková Petra, JindUišková Jitka,
Knížová Monika, Kofláková Zuzana, Kopecká Nina, Kotková Martina, Koucká Eliška, KUížová
Helena, Mlýnková Kristýna, Nováková Hana, PluhaU OndUej, Procházková Monika, Prýmková
Karolína, Rutteová Michala, Sou7ková KateUina, Stolínová Petra, VaOková Šárka, Vrabcová
Dana, Wach Simon, Zatloukalová Tereza, Kudlá7ek Miloslav
4. B, tUídní profesorka: RNDr. VEra Voršilková
Alt Viktor, Bambuch Tomáš, Böhm ZdenEk, Dörrová Veronika, Eliáš MatEj, Hušek Jakub, Jakubov OndUej, Jirák Jaroslav, Jiran Petr, Jirsák 6enEk, Kohoutová Šárka, Kopincová Jana, Korál
Jakub, Kozák JiUí, Kracík Martin, Mártonová Marie, Morávek Martin, Novák Milan, Otava Martin,
Pitrmucová Pavla, Plachý Martin, Richter Aleš, Severa Vlastimil, Simerský Tomáš, StUeda Jakub, Svatošová AlžbEta, Tížková KateUina, Vitoušová Klára
11
Vybráno z výro7ní zprávy
Údaje o po7tu žák]
Studium
7tyUleté
dvojjazy7né
víceleté
celkem
Po7et tUíd
Celkem žák]
Po7et žák] / tUída
Po7et žák] / u7itel
8
6
9
241
167
242
30,12
27,83
26,89
13,02
10,12
12,00
23
650
28,26
11,78
Seznam studijních obor] denního studia
79-41-K/401
79-41-K/801
79-41-K/404
79-41-K/411
79-41-K/610
Gymnázium
Gymnázium
Gymnázium
Gymnázium
Gymnázium
–
–
–
–
–
všeobecné
všeobecné
pUírodovEdné pUedmEty
humanitní pUedmEty
vybrané pUedmEty v cizím jazyce
délka
délka
délka
délka
délka
studia:
studia:
studia:
studia:
studia:
4
8
4
4
6
roky
let
roky
roky
let
ProspEch žák] na škole
6tyUleté studium
Ro7ník
Po7et žák]
ProspEli s vyzn.
ProspEli
NeprospEli
Opakují
1.
2.
3.
4.
61
61
60
59
1
8
5
2
59
52
54
56
1
1
1
1
1
1
0
1
Celkem
241
16
221
4
3
Po7et žák]
ProspEli s vyzn.
ProspEli
NeprospEli
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
30
31
28
27
29
28
25
45
15
10
1
8
2
4
2
2
15
21
27
19
27
24
23
43
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Celkem
243
44
199
0
0
Osmileté studium
Ro7ník
12
Opakují
Šestileté studium
Ro7ník
Po7et žák]
ProspEli s vyzn.
ProspEli
NeprospEli
Opakují
1.
2.
3.
4.
5.
6.
33
32
30
24
27
20
5
1
1
1
1
2
28
31
29
23
25
18
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
Celkem
166
11
154
1
0
Zameškané hodiny
pr]mErný po7et zam. hodin na žáka
6tyUleté studium
omluvené neomluv.
Ro7ník
Šestileté studium
omluvené neomluv.
Víceleté studium
omluvené neomluv.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
83,65
112,83
120,51
133,59
-
0,62
4,30
1,10
4,17
-
68,54
111,15
87,39
123,49
143,10
130,35
-
0,0
0,03
0,10
0,92
3,30
0,00
-
84,39
92,82
80,24
74,69
63,99
91,56
167,88
120,02
0,0
0,0
0,0
0,0
0,86
0,0
4,96
0,0
Celkem
112,64
2,55
110,67
0,72
96,95
0,61
Výsledky maturitních zkoušek
Po7et žák]
123
ProspEli s vyzn.
ProspEli
NeprospEli z 1 pUedmEtu
42
78
2
NeprospEli z více pUedmEt]
1
13
Výsledky pUijímacího Uízení na vysoké školy
4.A
4.B
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
Filozofická fakulta
0
0
Pedagogická fakulta
0
0
1. lékaUská fakulta
0
1
Fakulta sociálních vEd
2
0
Evangelická teologická fakulta
1
0
Husitská teologická fakulta
1
0
PUírodovEdecká fakulta
0
2
Matematicko-fyzikální fakulta
0
4
Farmaceutická fakulta
0
0
Právnická fakulta
0
1
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
HospodáUská fakulta
3
6
Pedagogická fakulta
7
0
Fakulta mechatroniky
0
3
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
Fakulta mezinárodních vztah]
0
0
Fakulta informatiky a statistiky
0
0
Fakulta podnikohospodáUská
0
1
Fakulta národohospodáUská
2
0
ZÁPADO6ESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
Fakulta elektrotechnická
0
0
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRND
Fakulta sociálních studií
1
0
Filozofická fakulta
4
0
Právnická fakulta
0
1
PUírodovEdecká fakulta
0
1
UNIVERZITA J. E. PURKYND V ÚSTÍ NAD LABEM
Fakulta životního prostUedí
0
0
Fakulta pedagogická
1
0
6ESKÉ VYSOKÉ U6ENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
Fakulta jaderná a fyzikálnE inženýrská
0
1
Fakulta architektury
0
1
Fakulta elektrotechnická
0
2
Fakulta stavební
0
1
Fakulta strojní
0
1
VYSOKÉ U6ENÍ TECHNICKÉ BRNO
Fakulta stavební
0
0
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE
Fakulta potravináUské a biochemické technologie 0
1
Fakulta technologie ochrany prostUedí
0
0
JIHO6ESKÁ UNIVERZITA V 6ESKÝCH BUDDJOVICÍCH
Fakulta pedagogická
1
0
14
Oktáva A
Oktáva B
6.N
2
0
0
0
0
0
1
1
1
0
2
1
0
2
0
0
0
2
0
1
1
0
0
0
0
0
0
1
0
0
1
0
0
1
0
1
2
1
0
0
1
0
0
1
0
1
0
0
0
0
0
0
0
1
1
2
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
2
0
0
6
0
1
1
0
1
0
1
0
0
0
0
0
1
0
0
1
1
0
0
0
0
0
0
UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ
Pedagogická fakulta
2
Fakulta informatiky a managementu
0
6ESKÁ ZEMDDDLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
Fakulta agronomická
0
VŠ BÁNSKÁ - TU OSTRAVA
Fakulta bezpe7nostního inženýrství
0
VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ PRAHA
1
ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ TEPLICE
0
ZAHRANI6NÍ STUDIUM
Spolková republika NEmecko
0
Polská republika
0
CELKEM
26
0
0
0
0
0
1
0
0
0
2
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
7
1
27
22
20
16
6ísla v tabulce pUedstavují po7ty pUijatých student].
Výsledky pUijímacího Uízení na vysoké školy ve školním roce
2004-2005
Maturitní tUídy
4.A
4.B
Oktáva A
Oktáva B
6.N
Celkem
Po7et student]
absolvent]
zájemc] o VŠ
PUijatí
*)
**)
30
28
25
20
20
30
28
25
20
20
28
28
25
20
20
26
27
22
20
16
86,66
96,42
88,00
100,00
80,00
92,85
96,42
88,00
100,00
80,00
123
123
121
111
90,24
91,73
*) % pUijatých student] ze tUídy
**) % pUijatých student] ze zájemc] o VŠ
15
ÚspEchy student] Gymnázia F. X. Šaldy
v olympiádách a v soutEžích
Jsou uvádEna pouze 1. - 3. místa v okresním a krajském kole a všechna místa v celostátním kole.
Literární soutEž student] libereckých gymnázií
Aneta Hauznerová
Antonín Rimek
1. A
oktáva A
2. místo
3. místo
4. A
3. místo
Máj – mEsíc poezie
Martina Kotková
Recita7ní soutEž Wolker]v ProstEjov – krajské kolo
TáOa Balatková
Barbora Kubátová
Martina Kotková
Jana Kollertová
Anna Losová
2. B
sexta
4. A
septima
kvinta
postup
postup
postup
postup
postup
do
do
do
do
do
celostátního
celostátního
celostátního
celostátního
celostátního
kola
kola
kola
kola
kola
SoutEže v cizích jazycích
Konverza7ní soutEž v nEmeckém jazyce – okresní kolo
Jakub Štefela
Jan Švejnoha
Barbora Štorková
2. N
septima
3. A
1. místo v kategorii IIB
1. místo v kategorii III
2. místo v kategorii III
Konverza7ní soutEž v nEmeckém jazyce – krajské kolo
Jakub Štefela
Jan Švejnoha
2. N
septima
3. místo v kategorii IIB
1. místo v kategorii III
Konverza7ní soutEž v nEmeckém jazyce – ústUední kolo
Jan Švejnoha
septima
8. místo v kategorii III
SoutEž v nEmeckém jazyce pro bilingvní gymnázia
a gymnázia s rozšíUenou výukou nEm7inE - národní kolo
Bohdana Kašáková
5.N
2. místo
4. A
3. A
2. A
1. místo – postup do národního kola
2. místo
3. místo
4. A
6. místo
ŠpanElština – krajské kolo
Hana Nováková
Markéta Vavrová
Alena Hirschová
ŠpanElština – národní kolo
Hana Nováková
ZemEpisná olympiáda – okresní kolo
Jakub Hrn7íU
Eva ChmelaUová
16
sekunda
kvarta
1. místo v kategorii B
1. místo v kategorii C
ZemEpisná olympiáda – krajské kolo
Jakub Hrn7íU
sekunda
1. místo v kategorii B
ZemEpisná olympiáda – celostátní kolo
Jakub Hrn7íU
sekunda
8. místo v kategorii B
Eurorebus – soutEž tUíd – celostátní kolo
Klára Holková, Martina Pelikánová,
Michaela Rutová
kvarta
4. místo v kategorii ZŠ
Matematická olympiáda – okresní kolo
Lukáš Beran
Klára Holková
tercie
kvarta
1. místo v kategorii Z8
3. místo v kategorii Z9
Matematická olympiáda – krajské kolo
OndUej Soroka
VítEzslav Žabka
oktáva A
oktáva B
1. místo v kategorii A
2. místo v kategorii A
prima
prima
sekunda
sekunda
sekunda
1.
2.
1.
1.
2.
Pythagoriáda – okresní kolo
JiUí Erhart
KateUina PUibylová
Jakub Hrn7íU
Zuzana Lajksnerová
Jakub Petr
místo
místo
místo
místo
místo
v
v
v
v
v
kategorii
kategorii
kategorii
kategorii
kategorii
6. tUíd
6. tUíd
7. tUíd
7. tUíd
7. tUíd
SO6 - krajské kolo
Matematika a matematická informatika
Marta Ko7árková
oktáva B
1. místo
SO6 – krajské kolo
Tvorba u7ebních pom]cek
Jan Hrn7íU, Martin Klejch
3. B
1. místo
3. B
5. místo
SO6 – celostátní kolo
Tvorba u7ebních pom]cek
Jan Hrn7íU, Martin Klejch
Matematická olympiáda – kategorie P – krajské kolo
Jan Hrn7íU
3. B
2. místo, postup do národního kola
Olympiáda v programování – krajské kolo
Jan Hrn7íU
3. B
2. místo
SoutEž mládeže a dEtí v programování
Jan Hrn7íU
Jan Hrn7íU
Jan Hrn7íU
3.B
3. B
3. B
2. místo v okresním kole
3. místo v krajském kole
4. místo v celostátním kole
AMAVET (SoutEž vEdeckých a technických projekt] stUedoškolské mládeže) – národní kolo
Jan Hrn7íU, Martin Klejch
3. B
17
Fyzikální olympiáda – krajské kolo
Jan Hrn7íU
Marek Moravec
3. B
kvarta
3. – 4. místo v kategorii B
2. místo v kategorii E
sekunda
sekunda
1. – 5. místo v kategorii G
1. – 5. místo v kategorii G
Archimediáda – okresní kolo
Zuzana Lajksnerová
Jakub Petr
Chemická olympiáda – krajské kolo
Klára Holková
Jana Píšová
kvarta
3. B
2. místo v kategorii D
2. místo v kategorii B
Biologická olympiáda – krajské kolo
Klára Holková
kvarta
3. místo v kategorii C
SoutEž KRNAPu – celostátní kolo
Jana Píšová
2. B
vyhrála prázdninový pobyt v Rýchorách
4. A
1. místo
4. A
1. místo
SO6 – krajské kolo
DEjepis
Jakub Hodbo@
SO6 – celostátní kolo
DEjepis
Jakub Hodbo@
SO6 – krajské kolo
Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného 7asu
Jitka Hampacherová
4. A
1. místo
SO6 – celostátní kolo
Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného 7asu
Jitka Hampacherová
4. A
1. místo
TElesná výchova
PUespolní bEh – krajské kolo
Družstvo chlapc]
2. místo
ZdenEk Böhm 4. B, Arnošt Hlavá7ek sexta, Jan Kr7ek 2. B, Jan Matzner 3. B
Družstvo dívek
1. místo
Barbora Gor7icová kvinta, SoOa Tolarová 4. N, Michaela Hušková 1. A, Michaela Novotná 2.A
StUedoškolský pohár v lehké atletice – okresní kolo
Smíšené družstvo
3. místo
StUedoškolský pohár v lehké atletice – celostátní kolo
Družstvo chlapc]
6. místo
Jakub Hodbo@ 4. A, Viktor Alt 4. B, Miroslav Tezá7 4. N, Martin Ballaty 3. A, MatEj Eliáš 4. B, OndUej Jakubov 4. B, Jan Švejnoha septima, VítEzslav Žabka oktáva B
18
Stolní tenis SŠ – okresní kolo
Družstvo chlapc]
1. místo
Tomáš Hasil oktáva B, Daniel KrchOák kvarta, Petr Novota 2. N, VojtEch R]ži7ka oktáva B
Stolní tenis SŠ – okresní kolo
Jednotlivci
Petr Novota
2. N
1. místo
Odbíjená SŠ – okresní kolo
Družstvo dívek
1. místo
Plavání SŠ – okresní kolo
Družstvo chlapc]
2. místo
Plavání SŠ – okresní kolo
Družstvo dívek
2. místo
Eurosportfest
1. místo
Výtvarná výchova
Olympische Spiele in Athén – mezinárodní soutEž
Zú7astnili se žáci 2. N (2003–2004), vyhodnocení probEhlo až v letošním roce, naši žáci získali zvláštní cenu za výtvarnou podobu plakátu k olympijským hrám.
Hudební výchova – sbor Cum decore
Mezinárodní festival Praga cantant 2004
2. místo v kategorii vyspElých smíšených sbor]
zvláštní cena za vynikající dirigentský výkon pro 6eOka Svobodu
19
Aktivity nEmeckého oddElení
ZáUí
Studenti nEmeckého oddElení se pod záštitou Daniely Hein (praktikantka) a Hanse-Jürgena
Liskeho zú7astnili VIII. tUínárodnostní recita7ní soutEže „Slezské povEsti a balady“. SoutEž
poUádá hrabEnka von Pfeil.
12 student] ze tUíd 5. N a 6. N se zú7astnilo projektu „Poezie v parku“. Místem konání a
zároveO tématem projektu byl zámek Vrchotovy Janovice. Pod záštitou Günthera Otto se
zú7astnEní aktivnE zabývali tématy jako hudba, literatura, výtvarné umEní, dEjepis a tanec.
Akce je poUádána nadací Heinricha Bölla.
Tíjen
Za7átkem mEsíce probEhla výmEna tUídy 2. N s žáky gymnázia Steigerwald-Landschulheim
ve Wiesentheidu. Na 30 nEmeckých student] bylo týden hosty na Gymnáziu F. X. Šaldy a
v rodinách svých 7eských partner]. NávštEva NEmecka se na oplátku uskute7nila v dubnu
2005.
V druhé polovinE Uíjna navštívila naše gymnázium spisovatelka Alejandra del Rio z Chile. 6etla
zde úryvky svých prací a básnE Pabla Nerudy v nEmeckém pUekladu.
TUída 4. N jela pod vedením Reinera Meißnera do Hamburku na jednotýdenní návštEvu
Gymnázia Albrechta Thaera. NEme7tí studenti pUijeli v dubnu 2005.
20
Dva žáci ze tUídy 3. N se pod vedením Christiana Bergena zú7astnili semináUe „Spole7nE
v Praze“. Organizátory semináUe byly nadace Brücke-Most, žákovské fórum Else-Lasker a
redakce Exil-Clubu z Porýní-Vestfálska.
Listopad
80 student] nEmeckého oddElení navštívilo v rámci divadelního festivalu nEmeckého jazyka
pUedstavení „Stiller“ od Maxe Frische v divadle Laterna magica.
NEmecký autor Kurt Wasserfall zasvEtil v jednodenním semináUi žáky tUídy 4. N do technik
rétoriky.
Leden
Den otevUených dveUí – vyu7ující informovali veUejnost o cílech vyu7ování a o školních
aktivitách nEmeckého oddElení Gymnázia F. X. Šaldy.
BUezen
Hamburští partneUi tUídy 4. N byli jeden týden na návštEvE v Liberci.
Žáci tUídy 4. N pUijali na týden v rámci výmEnného pobytu studenty Piova gymnázia z Aachen.
Náplní týdenní práce byly pUírodní vEdy a celý pobyt probEhl pod vedením Christiana
Bergena.
21
Ú7ast žák] nEmeckého oddElení v soutEži „National Geographic Wissen“ pod záštitou
Christiana Bergena.
Duben
Žáci tUídy 4. N navštívili své nEmecké partnery z Aachen.
TUída 5. N absolvovala dvoutýdenní praktikum v rozli7ných firmách a sociálních zaUízeních
Oberbergisches Land. Praktikum zajistili Loritta Ihle a Hans-Jürgen Liske.
Pod vedením Uwe Mielkeho podnikli žáci tUídy 6. N týdenní zájezd do Berlína. Za podpory
nadace Friedricha Neumanna pracovali žáci z 6ech, Polska a NEmecka na tématu
„EU-Osterweiterung“.
Týdenní návštEva student] z gymnázia Steigerwald-Landschulheim ve Wiesentheidu u jejich
7eských partner] ze tUídy 2. N.
KvEten
„10 let maturity na nEmeckém oddElení“ – PodnEt k velké oslavE maturitních ro7ník] od roku
1996 do roku 2005.
Prezentace 7eské literatury v nEmeckém pUekladu („Tschechische Bibliothek“) ve Státní
vEdecké knihovnE Liberec, vydání v 33 svazcích nakladatelství DVA, finan7nE podporováno
nadací Roberta Bosche. 6tení prezentováno Christianem Rühmkorfem, prof. nEmecké
literatury na Gymnáziu F. X. Šaldy. Úvodní slovo mEl František 6erný, bývalý velvyslanec
6eské republiky v BerlínE, SRN.
6erven
Slavnostní pUedávání maturitních vysvEd7ení na liberecké radnici za pUítomnosti nEmeckého
velvyslance pana Líbala a libereckého primátora JiUího Kittnera.
6ervenec
Studentky tUídy 5. N se zú7astnily dvoutýdenního semináUe nEmecké akademie v Bonnu. Pobyt
zajistili Loritta Ihle a Hans-Jürgen Liske.
22
Zuzana Lajksnerová (tercie, 2005)
23
Praktikum tUídy 5. N
Již nEkolik let mají všichni studenti 5. N
možnost zú7astnit se jazykového praktika.
Jedná se o dvoutýdenní pobyt v kraji Oberberg nedaleko Kolína nad Rýnem. BEhem této
doby bydlí studenti v nEmeckých rodinách a
zkouší pracovat v nEjaké instituci, firmE nebo
podniku. Letos jsme mohli odevzdat tUi pUání,
kde bychom chtEli vypomáhat, a paní Ihle
s panem Liske se postarali o organizaci.
pUíjezdem mi odpovEdEli e-mailem. RodinE,
u které jsem mEla bydlet, jsem poslala týden
pUedem podobný dopis a až do vystoupení
z vlaku jsem doufala, že dopis došel a že mE
bude nEkdo na nádraží o7ekávat… I to vyšlo.
11. dubna 2005 okolo p]l šesté stál pan Weiler i s jinými rodi7i na nádraží v Dierinhausen
a odvezl mE a Katku, moji spoluža7ku, která
bydlela u soused], dom] do Bergneustadt.
Na mém lístku stálo na prvním místE,
že bych ráda strávila ony dva týdny u zvErolékaUe, a to mi také vyšlo. Nemám sice v plánu
stát se veterináUem, ale jako dítE jsem chtEla
být dEtskou lékaUkou a lékaUské povolání mi
pUipadá stále velmi zajímavé. Tíkala jsem si,
že toto praktikum je možnost poznat a zažít
nEco, k 7emu již pozdEji nebudu mít pUíležitost.
Manžel]m Isingovým, kteUí vlastní veterinární praxi v Bergneustadt, jsem napsala
krátký pUedstavovací dopis a krátce pUed
PUestože jsem po svém prvním letu letadlem
byla zna7nE unavená, mohla jsem již první
ve7er konstatovat, že v této rodinE budu spokojená. Pan Weiler a jeho paní nemEli nikdy
dEti, ale jejich pokoj pro hosty bývá prakticky
stále obsazený, na ubytovávání student]
jsou zvyklí. Rádi a hodnE cestují, i do zemí
pro mE exotických - Ekvádor, Peru, Kuba 7i
Nepál… PravidelnE sportují, pan Weiler má
za sebou nEkolik maratón] a spolu se ženou
se te@ starají o konE. O víkendu jsme byli
spole7nE bEhat a navštívili jsme Kolín. U spo-
24
le7ných ve7eUí jsme si pUíjemnE povídali a já
se tam brzy cítila jako doma. Dokonce jsme
se domluvili, že pUíští rok vyrazíme spolu do
Jizerských hor lyžovat.
Praktikum mE také bavilo. V ordinaci,
kde pracovala pUedevším paní doktorka Isingová, jsem mEla první dny pocit, že jen pUekážím, protože jsem nedostala žádnou práci.
ObecnE se dalo Uíci, že ani paní doktorka jí
nemá mnoho, mohla jsem ale pozorovat, jak
se o7kují ko7ky a psi, jak se ošetUují zranEné
tlapky, a smEla jsem být také u operace nádoru a kastrace.
Pan doktor Ising mEl v porovnání se
svou ženou práce mnohem víc, veterinární
praxe velkých zvíUat 7ili dobytka je opravdu
náro7né zamEstnání… S obutými holínkami
jsem s ním cestovala od jednoho statku ke
druhému. Protože je oberbergský kraj oblastí
s velkou produkcí mléka, to7í se jeho práce
pUedevším kolem krav. Nejde ale jen o lé7ení
stUevních potíží, ošetUení drobných poranEní,
vyšetUení bUezosti nebo o7kování. LékaU se
musí vEnovat také prevenci. Musí odebírat
krevní vzorky a prohlédnout každé zvíUe pUed
porážkou i maso po ní. Doktor Ising se ke
mnE choval otevUenE, hodnE mi toho ukázal a
vysvEtlil, nechal mE poslechnout tlukot srdce
u r]zných zvíUat, nEkolika kravám jsem mohla
dokonce vstUíknout injekci. Byla jsem u toho,
když byla jedna nemocná kráva uspána a jiná
poražena. Jediné, co k tEmto p]sobivým zážitk]m chybElo a co jsem nestihla, bylo smEt
pUihlížet u porodu.
Tyto dva týdny mi hodnE pUinesly.
Myslím si, že nejlépe 7lovEk získá široký všeobecný pUehled, když m]že vidEt nové vEci
na vlastní o7i a když pUijde do kontaktu s r]znými lidmi. Je velká škoda, že studenti mají
možnost zú7astnit se této akce jen jednou…
SoOa Tolarová, 5. N
Školní výmEna s Albrecht–Thaer–Gymnáziem
v Hamburgu
Po strastiplných zkušenostech minulých let, poznamenaných zimními, tedy nízkými teplotami, byl radostnE odsouhlasen návrh pUeložit cestu do Hamburgu z mEsíce prosince na Uíjen
– Hansenstadt v zeleném závoji a za pozdnE letních teplot! PUání se stalo realitou, 7ímž byl
ur7en vnEjší rámec tUídního výletu k naší partnerské škole ve školním roce 2004–2005.
V Hamburgu samotném na nás jako obvykle 7ekal pestrý program, který byl láskyplnE
a pe7livE pUipraven žákynEmi Albrecht–Thaer–Gymnázia pod vedením p. Petera Vollertsena.
Z množství zajímavých bod] programu byla vybrána návštEva divadelního pUedstavení pod
názvem „Ich knall euch alle ab“ („Všechny vás odstUelím“), stejnE tak jako toulky multikulturní
opevnEnou 7tvrtí. Vyvrcholením byl jistE celodenní výlet do Brém, v7etnE návštEvy Hamburského skladištE. Pro zájemce byly v programu i hospitace a s nimi spojený pohled do všedního
života nEmeckých u7ebních ústav].
Díky vysoké kvalitE všeho nabídnutého jsme cítili povinnost pUipravit podobnE rozmanitý program a nenechat se zahanbit pUi jejich návštEvE u nás. Po7así jsme bohužel nemohli
ovlivnit – bUezen se smEsicí snEhu, deštE se snEhem a ob7asným sluní7kem! Tím jsme si ale
nenechali zkazit náladu. Abychom to zkrátili: Terezín dojímal, Praha šíUila náladu svEtového
mEsta, sklárna v HarrachovE rozbušila srdce technik] a MElník – MElník snad mohl být romantický, s nápoji vysoko nad soutokem Labe s Vltavou a pod slune7ními paprsky, vzdát jsme se
však museli jak jednoho, tak druhého.
Pomineme-li tuto malou kapku hoUkosti, školní výmEna se také v tomto roce Uadí k dobrým zážitk]m žák] našeho gymnázia. Protože v to samé doufáme také ze strany naší partnerské školy, zbývá už jen dodat: Na nové shledání v nadcházejícím školním roce!
Reiner Meißner, pUeklad Marie ŠindeláUová, 5. N
25
Školní pobyty v NEmecku
Už od roku 1998 se nEmeckému oddElení Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci daUí zprostUedkovat žák]m a žákyním 11. tUídy jednomEsí7ní až 7tyUmEsí7ní pobyt v NEmecku. Každý rok
zasíláme více než 200 nEmeckým školám dopis s prosbou najít rodiny, které by mohly ubytovat naše žáky. A7koliv zájem v NEmecku není nijak velký, stále ještE se nám daUí, 7áste7nE
díky osobním kontakt]m u7itel], inzerát]m do odborných 7asopis], internetovým kontakt]m
a 7áste7nE i díky vlastní iniciativE žák], nEkolik rodin najít.
Spolupráce škol zajiš[ujících pobyt je velice úspEšná. V tomto roce se podaUilo do NEmecka vyslat 13 žák] a žákyO. S pomocí nEmecko-7eského Fondu budoucnosti nemusíme
žáky a žákynE vybírat podle finan7ních možností jejich rodin. Mnohem d]ležitEjším kritériem je
schopnost se integrovat, jejich motivace a spolehlivost. S finan7ní podporou Fondu jim m]že
být zaplacena cesta, nEkteUí musí uhradit pUíspEvek na ubytování a zaopatUení.
Jak vyplývá ze zpráv žák], je pro vEtšinu z nich pobyt v NEmecku klí7ovým zážitkem.
VEtšina rodin jim nabízí široký kulturní program, je s nimi jednáno jako s 7leny rodiny. Ve
školách poznávají jiný vyu7ovací systém, systém kurz], také styl vyu7ování se na vEtšinE nEmeckých škol od 7eského výraznE liší.
Naše zkušenosti ukazují, že se 7eští žáci nevracejí jen jazykovE zralejší. MEní také v pozitivním smyslu svou u7ební motivaci, která vede k intenzivnEjší spolupráci a silnEjší angažovanosti pUi vyu7ování. To zna7nE pUispívá ke zdárnEjšímu zvládnutí nEmecké maturity. Žáci se
ale také projevují jako lidé otevUenEjší a tolerantnEjší ve vztahu ke svému okolí.
pUeklad Marie ŠindeláUová, 5. N
Jan Martinka (2. N, 2005)
26
BERLÍN 2005
StejnE jako v posledních dvou letech se i letos v dubnu konal studijní pobyt tUídy
6. N v BerlínE. Již tradi7nE se této akce ú7astnili také žáci žitavského Gymnázia Christiana-Weise a žáci z polského Lubanu. Letošní semináU vedl Ronnie Golz. SilnE na nás zap]sobily jeho znalosti o mEstE i zp]sob, kterým nás s jeho historií, kulturou a architekturou seznamoval.
Oproti loOskému roku se v programu objevily dvE novinky. Byla to pUedevším návštEva domu, kde se konala konference ve Wannsee. Jak již bylo žák]m z vyu7ování dEjepisu známo, právE zde byla v roce 1942 pod vedením Reinharda Heydricha Uešena organiza7ní stránka holocaustu.
Druhou zmEnou byla prohlídka památníku Normannenstraße, v budovE bývalého Ministerstva státní bezpe7nosti NDR. ObE tyto zmEny byly iniciovány snahou seznámit ú7astníky co možná nejnázornEji s následky obou diktatur v NEmecku.
Všichni ú7astníci by tímto chtEli podEkovat Nadaci Friedricha Neumanna, bez jejíž organiza7ní a finan7ní podpory by tuto akci nebylo možno uskute7nit.
Uwe Mielke, pUeklad Jan Plíva 4. N
Na závEr dojmy student]:
„Pobyt v BerlínE bych ohodnotila jednozna7nE kladnE. A7koliv jsem tam byla pouze 5 dní, dozvEdEla jsem se o mEstE mnoho informací. BEhem pobytu jsem si prohlédla nejen nejd]ležitEjší památníky v BerlínE, ale také napUíklad Postupim. Taková mEsta, jako je Berlín nebo Postupim, by mEl 7lovEk alespoO jednou v životE navštívit, protože vypovídají o historii. A z takovéto návštEvy nem]že být 7lovEk zklamán.“
„Berlín je skvElé mEsto a my jsme ho d]kladnE poznali. Navštívili jsme historické i moderní památky. SamozUejmE jsme chtEli také nakupovat. Proto jsme navštívili vyhlášený Kurfürstendamm a splnili si i toto pUání.“
„První den, po pUíjezdu na ubytovnu, nás svolali na krátkou informa7ní sch]zku. DozvEdEli jsme se, že druhý den je v plánu hodnE prohlídek a málo politiky. Ve skute7nosti to bylo pUesnE naopak, i když jsme toho vidEli hodnE. Bohužel jsme mEli na zajímavé prohlídky málo 7asu a na ty ménE zajímavé 7asu víc než dost. Jídlo by byla kapitola sama pro sebe.
Ale obecnE bylo pUíjemné na týden odjet a dozvEdEt se nEco nového o historii Berlína.“
27
Igor Dostalík (tercie, 2005)
28
Europa-Kolleg 2005
V létE jsem se spolu s Verunkou Lukschovou zú7astnila studijního pobytu Europa-Kolleg
2005 s tématem „Integrace a vyhranEní menšin v EvropE v minulosti a sou7asnosti,“ který se
konal ve Wolfenbuttelu a byl finan7nE podporován Stiftung Niedersachsen. Zní to skvEle, ale
co vlastnE takový Europa-Kolleg obnáší?
UpUímnE jsme si s Verunkou tuto otázku kladly dennE až do svého pUíjezdu do Wolfenbuttelu… PUestože jsme byly v kontaktu s organizátory, semínko nejistoty v nás klí7ilo stále.
Zájem o tento pobyt v nás probudil spolužák, který se stejné akce zú7astnil rok pUed námi.
Poté jsme poslaly pUihlášky a esej na téma „Pro7 právE já mám být ta vyvolená…?“ a získaly
spolu s dalšími dvaceti studenty z celé Evropy dvoutýdenní stipendium do Wolfenbuttelu. Kdo
podobný 7lánek psal, jistE ví, že to není nic lehkého a že „sebechvála smrdí…“ ObE jsme ale
pUesvEd7ily neznámou porotu o svých kvalitách a byly pozvány nahlédnout do akademického
svEta.
Jak vlastnE Europa-Kolleg probíhal? V první UadE musím zmínit, že se odehrával výhradnE v nEm7inE – podmínkou ú7asti byla perfektní znalost tohoto jazyka. Sešlo se nás dvacet
mladých stipendist] z celé Evropy, kteUí po sobE první den ned]vEUivE pokukovali, za pár dn]
jsem ale mEla pocit, že nEkteré znám už celé roky. Ubytováni jsme byli spole7nE s našimi „andEly strážnými“, dvEma univerzitními profesory, v hotelu, který patUil k celému komplexu univerzitních budov ve Wolfenbuttelu. PozdEji jsme se dozvEdEli, že Wolfenbuttel je univerzitním
mEstem s knihovnou, jejíž historie sahá až do 15. stol. Spole7nE jsme absolvovali v pr]bEhu
dvou týdn] nEkolik pUednášek na téma „Integrace a vyhranEní menšin“ vždy pro ur7ité historické období. Po každé pUednášce jsme v malých skupinách zpracovávali díl7í aspekty daného
problému. K vyhledávání informací nám sloužila již zmínEná knihovna. Poté jsme své výsledky
prezentovali zbylým 7len]m skupiny. A tak jsem se dozvEdEla spoustu zajímavostí o rekatolizaci v EvropE v raném novovEku, o budování nacionálních stát] v 19. stol., ale i o novodobém
chápání menšin v dnešní EvropE. Stali jsme se ú7astníky mnoha fascinujících diskuzí na r]zná
témata dnešní doby, a to nejen v semináUi, ale pUekvapivE i ve volném 7ase.
PUestože se sešly r]zné osobnosti ze všech kout] Evropy, brzy jsme našli spole7nou Ue7.
Volné chvíle, které jsme netrávili v semináUi, jsme si užívali spole7nE plnými doušky. Každý byl
nE7ím zajímavý a bylo skvElé poslouchat vyprávEní ostatních o jejich domovE a stylu života.
Podnikli jsme spoustu nezapomenutelných akcí – jen namátkou: výlet do Berlína, Hannoveru,
mezinárodní utkání ve fotbale, pUíjemné jazzové ve7írky u klavíru, vaUení se ŠpanEly nebo jen
klábosení u piva dlouho do noci… Postupem 7asu mi za7alo docházet, že i my jsme taková
menšina v EvropE – skupinka mladých lidí, kterým nevadí jejich r]zný p]vod, nemají pUedsudky a mají spole7nou Ue7 a chu[ si povídat. Strávili jsme spole7nE dva intenzivní týdny, hodnE
se nau7ili o historii menšin v EvropE, ale myslím, že víc zkušeností jsme získali na mezilidské
úrovni. Zjistili jsme, že Evropa je vlastnE malá a že není d]ležité, kde ses narodil, ale kým jsi
a co umíš…
Lucie Krtoušová, 5. N
29
Kalendárium školního roku 2004–2005
1.9.
2.9.
3.9.
5.9. – 11.9.
6.9.
8.9.
10.9. – 12.9.
11.9. - 18.9.
15.9. – 17.9.
16.9.
17.9. – 26.9.
20.9. – 22.9.
22.9. – 24.9.
25.9.
27.9.
28.9.
29.9.
29.9. – 1.10.
4.10.
5.10.
6.10.
6.10. – 13.10.
8.10.
11.10.
12.10.
14.10.
15.10.
15.10. – 17.10.
17.10 – 24.10.
18.10.
19.10.
20.10.
21.10. – 23.10.
25.10.
27.10.
28.10.
30
zahájení školního roku
maturitní zkouška – náhradní termín
zemEpisná exkurze – Lužické hory – 2. B
výmEnná návštEva student] v Hannoveru (SRN) – kvinta, sexta
setkání student] s vedením školy
setkání s d]chodci
Mezinárodní divadelní projekt - SRN
sportovnE turistický kurz tUíd 3. A, 3. B, 5. N v Chorvatsku
celostátní setkání u7itel] matematiky na Gymnáziu F. X. Šaldy
návštEva student] z Holandska – sexta, 2.B
sportovnE turistický kurz tUídy septimy v Chorvatsku
Dny poznávání – prima
Dny poznávání – 1. N
vystoupení Cum decore na charitativní akci pro Kapku nadEje
Ueditelské volno
státní svátek
beseda „Evropská unie - ano 7i ne?“ – OkA, 4. A, 4. B
porada všech vyu7ujících
Dny poznávání – 1. A, 1. B
exkurze – JeštEdské terasy – sekunda
setkání vedení školy se zástupci student]
krajské kolo LA poháru družstev chlapc] a dívek – 6eská Lípa
exkurze do Státní vEdecké knihovny – prima, kvinta, 1. A
exkurze – NS JeštEdské vápence – 3. N
návštEva student] z Wiesentheidu – 2. N
beseda s Petrem Pithartem – OkA, OkB, 4. A
autorské 7tení Alejandra del Rio z Chile – 6. N
exkurze do Státní vEdecké knihovny – 1. B, 1. N
zájezd na výstavu INVEX Brno
exkurze - Vrchlabí, KRNAP – 3. a 4. ro7níky (biologické semináUe)
okresní kolo v pUespolním bEhu SŠ
Od Osvobozeného divadla k Semaforu – kvarta, sexta, 2. A, 2. B
Mezinárodní divadelní projekt – Bílý Potok
výmEnná návštEva na gymnáziu v Hamburku (SRN) – 4. N
prezentace projektu p. J. Golla – Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]
beseda o J.Škvoreckém s J. Šuchmou, pUedstavitelem Spolku 7eských emigrant]
v KanadE
Mezinárodní divadelní projekt – pUedstavení „Ester a král“ v Naivním divadle
Mezinárodní divadelní projekt – pUedstavení „Ester a král“ v nEmecké žákovské
knihovnE
krajský semináU pro Uešitele MO – kategorie B
literární poUad v SVK – sexta, 2. A, 2. B
porada všech vyu7ujících
krajský semináU pro Uešitele MO – kategorie B
instalace výstavy Nisa Schola
Nisa Schola
beseda „S tebou o tobE“ – kvinta, 3. N, 1. A, 1. B
beseda „6as promEn“ – kvinta, 3. N
podzimní prázdniny
státní svátek
29.10.
30.10. – 31.10
1.11.
2.11.
3.11.
4.11.
8.11. – 20.11.
10.11.
11.11.
15.11.
17.11.
18.11. – 19.11.
18.11. – 20.11.
19.11.
24.11.
25.11.
28.11.
29.11. – 30.11.
1.12.
3.12.
Cum decore – koncert s Renetou
Podzimní prázdniny
Cum decore – Pražské dny sborového zpEvu – PRAGA CANTAT 2004
„Tristan a Isolda“ – Naivní divadlo – kvinta, 1. A, 1. B, 3. N
exkurze do SVK – 3. N
sch]zka vedení školy se zástupci student]
diskuze „Zase hnEdé NEmecko?“ – O nEmeckém politickém pravicovém extremismu
Koncert pro violoncello a klavír v Oblastní galerii v Liberci – Stefan Beil, Almut Kraker
beseda tUíd 1. A a 1. B s výchovnou poradkyní
výbor SRSPŠ
Festival nEmeckého divadla v Praze – 5. N a 6. N
School Foresight
výchovný koncert „Židovské písnE“ – 1. A, 1. B, 2. A a 2. B
turnaj v košíkové (dívky)
konference MRKEV – 6eská Lípa
Fjodor]v sen – koncert ke Dni student]
státní svátek – Den student]
Ueditelské volno
Literární pozdravy 2004 – malý festival autorského 7tení
Mezinárodní divadelní projekt – Bogatynia (Polsko)
pedagogická rada
ekologická olympiáda pro nižší stupeO gymnázia – 6eská Lípa
turnaj v košíkové (chlapci)
beseda s vyslancem Evropské komise pro 6R
prezentace projektu – „Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“ (pro rodi7e)
sch]zky s rodi7i
valná hromada SRSPŠ
Cum decore – adventní koncert v Marienkirche (Žitava, SRN)
návštEva student] v Evropském parlamentu – Strassbourg
17.12. – 19.12.
21.12.
21.12. – 22.12.
22.12.
kurz tv]r7ího psaní – Workshop „Erzahlen“ – 4. N
beseda o EU a životE „evropského“ úUedníka s Radošem Horá7kem, bývalým
studentem GFXŠ, nyní úUedníkem Evropské komise v Bruselu – septima, 3.A, 3.B
okresní školo turnaje v odbíjené
školní kolo MO – kategorie A
školní kolo soutEže v anglické konverzaci
semináU RVPGV Praha
školní kolo olympiády v nEmeckém jazyce
exkurze na Katastrálním úUadu – kvinta
beseda o možnostech studia v zahrani7í – 3.B
exkurze do planetária v Hradci Králové – OkA
Debatní pohár
školní kolo olympiády v 7eském jazyce
preventivní program „Vztahy (a šikana)“ – 1. N, 2. N, prima, sekunda, tercie, kvarta
beseda s bývalými studenty o studiu na VŠ – OkA, OkB, 6. N, 4. A, 4. B
3.1.
5.1.
7.1.
8.1.
10.1.
11.1.
12.1.
17.1.
sch]zka vedení školy se studenty
porada všech vyu7ujících
audiovizuální program „Nový Zéland“ – prima, sekunda,1. A, 1. B, 1. N
maturitní ples tUíd 4. A, OkA
okresní kolo soutEže v nEmeckém jazyce – mladší kategorie
krajské kolo MO – kategorie P
Den otevUených dveUí
okresní kolo soutEže v nEmeckém jazyce – starší kategorie
7.12.
8.12.
13.-14.12.
14.12.a.1.
15.12.
16.12.
31
18.1.
22.1.
25.1.
26.1.
28.1. – 30.1.
31.1.
krajské kolo MO – kategorie A
maturitní ples tUíd 4. B, 6. N, OkB
školní kolo MO – kategorie B, C
pedagogická rada
soustUedEní Cum decore
koncert pro studenty v PKO
vydávání vysvEd7ení
1.2.
Maturita nane7isto 2005 – OkA, OkB, 4. A, 4. B, 6. N
filmové pUedstavení „Trója“ – sexta, 1. A, 2. A, 1. B, 2. B, 3. N, 4. N
veUejné obhajoby seminárních prací - septima, 3.A, 3.B
Maturita nane7isto 2005 – OkA, OkB, 4. A, 4. B
exkurze v Hasi7ském záchranném sboru LK – 2. N
veUejné obhajoby seminárních prací
setkání student] s vedením školy
lyžaUský kurz – sekunda
maturitní písemná práce z nEmeckého jazyka – 6. N
krajské kolo olympiády ve španElštinE
Wolker]v ProstEjov – okresní kolo soutEže v recitaci
studijní volno tUídy 6. N
školní kolo zemEpisné olympiády
maturitní písemná práce z matematiky – 6. N
okresní kolo celostátní pUehlídky dEtské recitace
maturitní písemná práce z fyziky, biologie, zemEpisu – 6. N
Cum decore – regionální kolo soutEže Gymnasia cantant (Liberec)
návštEva student] v Evropském parlamentu – Strassbourg
lyžaUský kurz 3. N
krajské kolo soutEže v nEmeckém jazyce
Japonské školství – pUednáška Ueditelky školy RNDr. I. PUádné
okresní kolo soutEže v anglickém jazyce – kategorie IB, IIB
okresní kolo soutEže v anglickém jazyce – kategorie III
„Krásný nadhasi7“ – Naivní divadlo – sexta, 2. A, 2. B, 4. N
Mezinárodní divadelní projekt – Žitava (SRN)
literární pásmo „24 a p]l“ – septima, 3. A, 3. B
2.2.
3.2.
3.2. – 10.2.
7.2.
8.2.
8.2. – 10.2.
9.2.
10.2.
11.2.
12.2.
13.2. – 16.2.
13.2. – 18.2.
14.2.
16.2.
17.2.
18.2.
26.2. – 28.2.
28.2.
1.3. – 5.3
1.3. – 4.3.
1.3. – 5.3.
2.3.
3.3.
7.3.
7.3. – 11.3.
8.3.
9.3.
11.3. – 13.3.
16.3.
17.3.
32
lyžaUský kurz (Rakousko) – kvinta, 1. A, 1. B
lyžaUský kurz (Rokytnice) – 1. A
lyžaUský kurz (BedUichov) – kvinta, 1. A, 1. B
porada všech vyu7ujících
okresní kolo chemické olympiády – kategorie D
setkání vedení školy se zástupci student]
výmEnná návštEva student] z Hamburku v Liberci – 4. N
exkurze v Severo7eském muzeu – 3. A
Wolker]v ProstEjov – krajské kolo
Posezení s J. Burianem – Experimentální studio – sexta, 2. A, 2. B, 4. N
beseda o Tsunami – pro zájemce
školní kolo biologické olympiády
Debatní liga – Havlí7k]v Brod
audiovizuální program „Východní Afrika“ – prima, sekunda, kvinta, sexta,
1. A, 1. B, 1. N, 3. N
závEre7ná práce z anglického jazyka – OkA, OkB, 4. A, 4. B, 6.N
pUedstavení „Obsluhoval jsem anglického krále“ – OkA, OkB, 4. A, 4. B, 6. N
Veletrh dEtské knihy – prima, tercie
Život v OsvEtimi – beseda s p. Kottovou
18.3.
19.3.
21.3.
22.2.
23.3.
23.3. – 25.3.
24.3 – 25.3
28.3.
30.3.
31.3.
1.4.
4.4.
4.4. – 9.4.
5.4.
5.4. – 12.4.
6.4.
KLOKAN – matematická soutEž – prima, sekunda, tercie, kvarta, kvinta, septima,
OkA, OkB, 1. B, 2. B, 3. B, 4. B
Veletrh dEtské knihy – 1. N, sekunda
divadelní pUedstavení v ŽitavE – sexta, 2. N
soustUedEní Cum decore
školní kolo biologické olympiády – kategorie B
okresní kolo zemEpisné olympiády
prezentace projektu „Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“ – za ú7asti
pUedsedy Senátu P. Sobotky
Cum decore – absolventský koncert 6. Svobody v Praze
krajské kolo matematické olympiády – kategorie B, C, Z9
krajské kolo biologické olympiády – kategorie B
závEre7ná práce z nEmeckého a francouzského jazyka – OkA, OkB, 4. A, 4. B
konference „Po7íta7 ve škole“
velikono7ní prázdniny
Velikono7ní pondElí
porada všech vyu7ujících
Festival anglického divadla – Experimentální studio
„Folk nebo folklor“ – tercie, kvarta, kvinta, 1. A, 1. B, 3. N
krajské kolo chemické olympiády – kategorie B
Cum decore – koncert PíseO pro Asii v Malém divadle
výmEnná návštEva student] v Aachen (SRN) – 4. N
Coca cola cup – školní pohár ve fotbale
maturitní písemná práce z 7eského jazyka – OkA, OkB, 4. A, 4. B, 6. N
výmEnná návštEva student] ve Wiesentheidu (SRN) – 2. N
setkání zástupc] student] s vedením školy
okresní kolo matematické olympiády – kategorie Z6-Z8
Zuzana Reslová (1. B, 2005)
33
7.4.
8.4. – 10.4.
8.4.
11.4. – 22.4.
11.4. – 15.4.
13.4.
14.4.
18.4.
20.4.
21.4.– 15.5.
25.4. – 29.4
28.4.
29.4.
30.4. – 1.5.
2.5.
4.5.
4.5. – 5.5.
6.5.
9.5. – 13.5
9.5. – 13.5.
10.5.
11.5.
12.5.
13.5.
16.5.
16.5. – 20.5.
16.5. – 19.5.
18.5.
19.4.
21.5. – 28.5.
23.5.
23.5. – 26.5.
34
krajské kolo chemické olympiády – kategorie D
Debatní liga
divadelní pUedstavení „Robinson a Crusoe“ (Žitava) – 1. N
národní kolo olympiády ve španElštinE
studijní pobyt v SRN – 5. N
semináU „Berlín v7era a dnes“ (Berlín) - 6. N
exkurze do 6eského hydrometeorologického ústavu v Liberci – prima
pedagogická rada
školní kolo biologické olympiády – kategorie D
sch]zky s rodi7i, valná hromada SRSPŠ
oblastní kolo biologické olympiády – kategorie B
okresní kolo Pythagoriády – prima, sekunda
exkurze na JeštEd – 1. B
filmové pUedstavení „Alexandr Veliký“
pUijímací zkoušky
testy – 2. N, kvarta
krajské kolo Junior- maratónu – 6eská Lípa
vernisáž výstavy „Cesty“ – Severo7eské muzeum
exkurze do Berlína – 25 student] maturitních ro7ník]
semináU – Smart Board
krajské kolo chemické olympiády – kategorie C
Mezinárodní divadelní projekt – Žitava (SRN)
divadelní pUedstavení „BouUe“ – Naivní divadlo - 3. N
setkání vedení školy se zástupci student]
Memoriál Z. Krej7ové – turnaj v lehké atletice
klasifika7ní porada pro OkA, OkB
pracovní porada všech vyu7ujících, sch]ze pUedsed] pUedmEtových komisí
fotografování tUíd
krajské kolo soutEže Eurorebus – Ústí n. L.
vysvEd7ení – OkA, OkB
studijní volno – OkA, OkB
Exkurze do Jinonic – 4. N
výjezdový semináU spole7enskovEdní
výjezdový semináU 6lovEk a média, historie
výjezdový semináU – výtvarná výchova
výjezdový semináU – biologie, chemie
výjezdový semináU – zemEpis
výjezdový semináU – matematika, informatika
exkurze do liberecké spalovny – sexta
festival „Jeden svEt“ – sekunda
exkurze do Náprstkova muzea a Národního muzea v Praze – 1. A
klasifika7ní porada pro 6. N, 4. A, 4. B
festival „Jeden svEt“ – tercie
exkurze do PodještEdského muzea K. SvEtlé – 2. A
vysvEd7ení 4. A, 4. B, 6. N
exkurze do ZOO, botanické zahrady – prima
studijní volno – 4. A, 4. B, 6. N
maturitní zkoušky – OkA, OkB
okresní kolo biologické olympiády – kategorie D
exkurze do Lužických hor – tercie
exkurze na JeštEd – 2. N
Quardini 2005 – 4. N
exkurze do planetária v Hradci Králové – kvarta
maturitní zkoušky – 6. N, 4. A, 4. B
24.5.
26.5. – 27.5.
26.5.
31.5. – 1.6.
exkurze do planetária v Hradci Králové – 2. N
exkurze na Velký Semerink – 1. N
exkurze na Bukovec – 2. A
exkurze do Sloupu v 6echách – kvarta
1.6.
setkání vedení školy se zástupci student]
pUedání maturitních vysvEd7ení
exkurze do Babi77ina údolí – sekunda
celostátní kolo soutEže Eurorebus – Praha – tercie, kvarta
exkurze do PodjestEdského muzea K. SvEtlé v 6eském Dubu – sexta
porada všech vyu7ujících
Olympiáda mládeže – LA
semináU u7itel] zemEpisu
Olympiáda mládeže – odbíjená, LA
StUedoškolské hry – kopaná
semináU u7itel] zemEpisu
Eurosportfest
soustUedEní Cum decore
výmEnná návštEva student] z IGS Hannover (SRN) – kvarta, kvinta
biologický kurz – tercie
exkurze do liberecké spalovny – 2. B
exkurze do botanické zahrady – prima
exkurze do ZOO a botanické zahrady – 3. B
koncert Cum decore
výmEnná návštEva v Enger (SRN) – 3. N
dEjepisný semináU v Hannoveru (SRN) – 3. N
exkurze na JeštEd – 2. N
NEmecký den – Žitava (SRN) – 2. A, 2. B
Francouzský den – 2. A a 2. B
závEre7ná klasifika7ní porada
Cum decore – Mezinárodní festival v JihlavE
Ohlédnutí 2005
sportovní odpoledne
vysvEd7ení
3.6.
4.6.
7.6.
8.6.
9.6.
10.6.
10.6. – 12.6.
12.6. – 18.6.
13.6. – 17.6.
15.6.
16.6.
17.6.
19.6. – 23.6.
20.6. – 23.6.
23.6.
24.6.
25.6. – 26.6.
29.6.
30.6.
Anna Roudnická (tercie, 2005)
35
Témata k písemným maturitním zkouškám
z 7eského jazyka ve školním roce 2004–2005
1. 6lovEk má ze školy vyjít jako tvor harmonický, ne jako specialista (A. Einstein)
(Volný slohový útvar)
2. Žádný 7lovEk není ostrov sám pro sebe... (J. Donne)
(Volný slohový útvar)
3. Všichni lidé jsou si rovni – ale nEkteUí jsou si rovnEjší (G. Orwell)
(Volný slohový útvar)
4. Já na to mám!
(Fejeton)
Ukázka úspEšné maturitní práce
Já na to mám! (Fejeton)
Reklama nás dnes obklopuje na všech možných i nemožných místech – v televizi, na
internetu, na billboardech, v 7asopisech… Jako reklamní plochu je dokonce možné si pronajmout lidské 7elo. Všelijaké slogany se nám vrývají hluboko do pamEti, a a7koliv se snažíme,
nelze je z ní vypudit.
Nedávno mE jistá reklama pUesvEd7ovala, že „na to mám, koupit si nové auto.“ Neustále jsem si notoval líbivou melodii písnE kapely Natural: „Já na to mám! Já si vysko7ím, já si
posko7ím,“ až jsem se jednoho dne rozhodl a auto jsem si koupil. Byl to modrý sedan s kouUovými okny a speciálním systémem Uazení - Trabant.
Ten pocit byl úžasný, skute7nE jsem na to mEl! Brzy jsem ale zjistil, že koupí vše jenom
za7alo. Musel jsem platit administrativní poplatky, pojištEní, garan7ní prohlídku, benzín…
A pomalu jsem si uvEdomoval, že na to nemám. ReKLAMA mE zKLAMAla. Za volantem jsem si
neprozpEvoval: „Já na to mám,“ ale „Jdu s dEravou patou…“
Reklama na nás má obrovský vliv, pUestože si to neradi pUipouštíme. Když si nekupujeme
inzerované výrobky, alespoO si pobrukujeme ký7ovité melodie z televizních spot], komentujeme s pUáteli nové plakáty 7i billboardy nebo si z nich dEláme tUeba legraci.
Díky 7eskému humoru na nás napUíklad z billboardu u dálnice hledí pan ministerský
pUedseda a upUímnE nám sdEluje: „S Grossem proti Pepsi“ (sta7í, aby nEjaký vtipálek nalepil
„P“ místo p]vodního „sk“ ve slovE „skepsi“). NEkteUí lidé si parodiemi na reklamy udElali jméno
jako výborní recesisté - napU. Petr 6tvrtní7ek , který v 6eské sodE zcela vážnE oznamoval, že
se v OpavE za7al vyrábEt opalovací krém „Jan Hus“ s ochranným faktorem nula.
Snažíme se, aby nás reklama ovlivOovala co možná nejménE, ale oprostit se od ní je
nemožné. Setkal jsem se sice s lidmi, kteUí tvrdili, že reklamy naprosto ignorují, ale i oni používali pUedmEty, na kterých byla upoutávka na nEjakou firmu, pUípadnE znali reklamu „Bóbika“
na 7eský vyhledávací server. Také jsem se považoval za 7lovEka nedot7eného reklamou, ale
pouze do chvíle, kdy jsem se pUistihl, že v sobotu ráno sleduji bloky teleshopping] na jedné
komer7ní televizní stanici.
Doufám, že mE ale reklama nepohltila natolik, abych na ni dal i ve chvíli, kdy mám žízeO
7i hlad - v takovém okamžiku „je image na nic, následuji instinkt.“ Od jisté doby nejezdím ani
na otevírání nových hypermarket], aby to neskon7ilo jako u 6eského snu, kde jsem stejnE
pivo za 2,90 K7 nesehnal. Koupím si ho radEji za 6 korun u nás ve Ve7erce - já na to totiž
mám!
Tomáš Beran, oktáva A
36
Adéla Kurejová (2. N, 2004)
37
Studenti Gymnázia F. X. Šaldy navštívili Berlín
Ve dnech 25. - 29. dubna 2005 se 25 student] Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci zú7astnilo týdenního semináUe v BerlínE pod názvem „Berlín – hlavní mEsto NEmecka ve stUedu
Evropy“. SemináU byl ur7en letošním maturant]m z nEmeckého jazyka, skupinu doplnili i
nEkteUí adepti na maturitu z nEm7iny pro pUíští
rok. SemináU pUipravila Nadace Konrada Adenauera se sídlem v Postupimi, kterou oslovily
vyu7ující nEmeckého jazyka na GFXŠ – paní
profesorky Mgr. Eva Hložková a Mgr. Renata
Šípová. Nadace tak vyhovEla pUání obou profesorek umožnit student]m prožít jeden studijní
týden v BerlínE s cílem poznat toto mimoUádné
hlavní mEsto, seznámit se s jeho historií i sou7asnou tváUí, s jeho pamEtihodnostmi a okolím
a v neposlední UadE s cílem upevnit znalosti
nEmeckého jazyka a zdokonalit tak svou
pUípravu na maturitní zkoušku z nEmeckého
jazyka. Program semináUe byl skute7nE pestrý
– podrobná prohlídka mEsta Berlín, prohlídka
budovy nEmeckého spolkového parlamentu
„Reichstagsgebäude“, výlet do Postupimi a
pUedevším návštEva pUekrásného parku zámku
Sanssouci. Dalšími tématy, kterými se studenti
zabývali, byly „Odpor v]7i národním socialist]m“, „Berlínská ze@“, „Politické násilí v NDR a
7innost východonEmecké tajné policie“ a další.
Nadace Konrada Adenauera skupinE student] z Gymnázia F. X. Šaldy pUipravila nejen
bohatý program, ale zajistila i ubytování a stravování v centru bývalého západního Berlína a
finan7nE pUispEla i na pohodlnou cestu vlastním autobusem do Berlína a zpEt.
Mgr. Renata Šípová
38
Mezinárodní divadelní projekt
Již od ledna 2001 probíhá projekt mezinárodní divadelní skupiny „Nisa-Nysa-Neiße
Piráti“- mladých lidí z 6eské republiky, NEmecka a Polska. Vždy 8 student] z jednoho
mEsta – z Liberce, Žitavy a Bogatynii – se
schází pod odborným vedením divadelního
režiséra Petera Maiera z Norimberka. Celou
organizaci zajiš[ují 3 vyu7ující nEmeckého
jazyka – z každé zemE jedna. 6eskou 7ást
mezinárodní divadelní skupiny vede profesorka Renata Šípová. 6eští divadelníci jsou
pUevážnE studenty našeho gymnázia. Ti,
kteUí divadlo v roce 2001 za7ali hrát, studují
dnes již na r]zných vysokých školách nebo
univerzitách. Nahradili je noví, stejnE schopní
a zapálení. 6eskou 7ást divadelní skupiny
ve školním roce 2004–2005 tvoUili: Katka
KUivánková, Veronika Procházková a Sandra
Zlámalová z 5. N, Lucie Kokyová ze 4. N,
OndUej T]ma ze 3. N, Barbora Štorková ze
3. A a Lucie Ve7erníková ze septimy. Skupinu
doplOuje Eliška ChmelaUová – jediná „nestudentka“ našeho gymnázia. Za celou dobu
své existence divadelní soubor nastudoval
již 3 divadelní hry. Vystupoval celkem 19x,
hraje se samozUejmE hlavnE v Liberci, ŽitavE
a Bogatynii, ale v roce 2001 se mezinárodní
divadelní skupina zú7astnila mezinárodního
divadelního festivalu v nEmeckém Reichenbachu. Nutno dodat, že skupina sklidila všude
ohromný úspEch.
Mladí herci se scházejí pUibližnE 3-4
víkendy ro7nE, kdy se zkouší a zkouší. Místa
pobytu se stUídají – libere7tí zvou své kolegy
do Bílého Potoka do penzionu Krakonoš, žitavští dnes již do vesni7ky Bertsdorf u Žitavy a
bogatynští do 3. základní školy pUímo v Bogatynii – jedné z nejmodernEjších základních
škol v regionu. KromE pracovních setkání se
dále skupina schází u pUíležitostí divadelních
vystoupení.
ScénáUe k divadelním hrám vznikají po
diskusích a pUíspEvcích celé divadelní skupiny,
kone7nou podobu zpracovává sám režisér.
Kostýmy a rekvizity si herci vyrábEjí sami,
pracuje se s maskami, barvami, s jazyky i
s hudbou.
Ve školním roce 2004–2005 byla pro
celý projekt jednou z nejd]ležitEjších akcí
premiéra 3. divadelní hry s názvem „Ester a
král“, která se konala 18. 10. 2004 v Liberci.
V Bogatynii byla tato nová hra uvedena hned
19. 11. 2004 pUed zhruba 400 diváky v rekonstruovaném kulturním domE za pUítomnosti
napU. i zástupc] politické scény mEsta Bogatynia a Wroclaw, NEmecko pUivítalo divadelní
skupinu dne 1. 5. 2005 v žitavském divadle
Gerharda Hauptmanna.
39
Jak se vydaUila „liberecká premiéra“?
Dne 18. 10. 2004 dopoledne herci absolvovali
malou „Uedpremiéru“ na svém „domovském“
gymnáziu, odpoledne pak ve 14.00 hod. za7ala hlavní premiéra v Naivním divadle Liberec. HledištE Naivního divadla zaplnili pUedevším studenti a vyu7ující Gymnázia F.X.Šaldy,
svá místa tu mElo i mnoho 7estných host]
– mezi nimi pan Miloš Šuchma, pUedseda 7eské a slovenské asociace v KanadE, a Ing. Eva
BartoOová, zástupkynE hejtmana Libereckého kraje. Divadelní hra „Ester a král“ je velmi
volnE inspirována biblickým pUíbEhem. Mladí
herci na jevišti improvizují, hrají si se svými
mateUskými jazyky a s barvami – ve hUe vystupují národy bílých, modrých a 7ervených.
PUíbEh ze Starého zákona vypráví o Židovce
Ester, která spojila sv]j život s králem jiného
vyznání a kultury. Hra nabízí mnoho otázek
o soužití r]zných národ], kultur a náboženství. Tato problematika je 7áste7nE blízká i
soužití lidí v našem euroregionu, možná též
v celé Evropské unii.
Mezinárodní divadelní skupina „Nisa-Nysa-Neiße Piráti“ má spoustu dalších
40
nápad] a plán] do budoucna. Ve školním
roce 2005–2006 se podstatnE zmEní složení
7eské 7ásti, protože vEtšina 7eských here7ek
se pUipravuje na maturitu a na své budoucí
vysokoškolské studium.
Divadelníci vyzkoušeli již scénické zpracování básnických text], pohádku a biblický
pUíbEh. Co tUeba jako další vyzkoušet napínavý detektivní pUíbEh???
Mgr. Renata Šípová
41
Výjezdní semináU M & Inf & Z,
Luž 9. – 13. 5. 2005
Ve dnech 9. – 13. kvEtna jsme mEli
možnost díky vedení školy a díky tUem milým
u7itel]m zavítat do Horní SvEtlé v Lužických
horách a uspoUádat tady výjezdní semináU
matematiky, informatiky a zemEpisu. Našimi
pr]vodci byli pan profesor PEni7ka, pí. profesorka Petrová a pan profesor Taibr. První dva
výše uvedení vedli skupinu informa7nE-matematickou a prof. Taibr velel zemEpisáU]m.
BEhem pEti dn] jsme mEli v plánu hodnE zajímavých výlet] (Jedlová, Tolštejn, Hvozd) a
nave7er bylo naplánované u7ení. Dvacetikiloný film, který ovšem vytvoUili naši kolegové
filmaUi z Hollywoodu :o) Po celý týden jsme
bEhem výlet] fotografovali a fotografovali a
fotografovali… S témEU jedním digitálním fo[ákem na hlavu nám nemohlo nic uniknout.
Fotili jsme rostliny, hrady, zámky, vrcholky
hor a kdejaké jiné vEci. Výsledkem je jedno
DVD plné fotek a film]. Po všech tEchto krásných zážitcích nám bylo líto uklízet pokoje,
balit si kufry a opouštEt chatu Luž, která nám
byla po tEch pEt dní domovem. Moc se nám
tam líbilo a jsme velmi vdE7ní, že jsme mohli
tento výjezdní semináU absolvovat.
metrové výlety jsme zvládali s pUehledem, ale
když jel kolem autobus, neodolali jsme a tuto
možnost jsme využili. U7ení jsme brali velice
svEdomitE, i pUestože nás tu a tam vyrušilo
bubnování krup na parapety nebo chvilkové
chumelení. Všechny tyto malé rozmary po7así jsme brali jako zpestUení. SamozUejmE,
že nám zbyl i nEjaký 7as na zábavu, jakou
byl napU. volejbal, stolní tenis nebo tvorba
krátkého filmu 7i reklamy s digitální kamerou.
Technické zázemí jsme mEli více než výborné
a o ve7erech to ve spole7enské místnosti
vypadalo spíše jako ve filmovém studiu. A
když už jsme žádný film neto7ili, nestUíhali
ani nedabovali, roztáhli jsme naše provizorní
promítací plátno z ubrusu a zhlédli jsme pEk-
42
Jan 6apek, 3. B
MalíUský kurz
Ve dnech 9.-13. kvEtna 2005 se v rámci výjezdových semináU] tUetích ro7ník] uskute7nil i malíUský kurz. Byl poUádán v HoUicích v Podkrkonoší spole7nE s výjezdovými semináUi
biologie a chemie. Jako již tradi7nE byl program kurzu nabitý, plný r]zných výtvarných aktivit.
Studenti si vyzkoušeli malbu a kresbu v plenéru v7etnE nepUíliš rozšíUených arteterapeutických
metod.
Sou7ástí kurzu bylo i mnoho velmi zajímavých exkurzí. K tEm nejzajímavEjším jistE
patUila návštEva StUední pr]myslové školy sochaUské a kamenické v HoUicích, kde naši studenti
zhlédli dílny, ateliéry i klauzurní práce závEre7ného ro7níku. PUi návštEvE barokního areálu
Kuks nedaleko Hradce Králové studenty velmi zaujala expozice barokní lékárny a samozUejmE
aleje soch a sousoší Ctností a NeUestí od vynikajícího barokního sochaUe Matyáše Brauna. Až
na po7así se kurz velice povedl.
Mgr. Zuzana Kostincová
43
PUírodovEdný kurs pro tercii
Do Jizerských hor pUišel 7erven. MEsíc
dlouhých dn] vybízejících k dlouhým cestám;
poutník] však bylo na cestách ještE málo a
slunce je vedrem nesužovalo. Proti jasnému
7ervnovému nebi byl patrný snad každý kmen
stromu pod Frýdlantským cimbuUím, každá
skála v okolí Hajního kostela, kdejaký detail
Pali7níku, který se ty7il pUímo nad námi, když
jsme po p]lhodinE pochodu dorazili z nádraží
Bílý Potok k penzionu Krakonoš (hle, jedno
z „kultovních míst“ našeho gymnázia!) na
konci obce, v níž se Hájený potok vlévá do
SmEdé.
PUírodovEdný kurs pro tercii pod vedením vyu7ujících Jany Suchomelové (chemie),
Luboše France (biologie) a Jana Voženílka
(fysika) za7al v pondElí 13. 7ervna.
První den odpoledne a v úterý po celý
den jsme se vEnovali jednotlivým vyu7ovacím
pUedmEt]m: rozdEleni do skupin provádEli
jsme chemickou analýzu vody z potoka,
pramene, kohoutu a kaluže; sledovali jsme
lipnice, bojínky, srhy a psárky; mEUili obvody
kmen], po7ítali listy na stromu, vytváUeli statistiku dUevin v daném území a po7ítali výšky
strom] z délky jejich stín].
„TádnE se to u7te, holoubci, všechny
vás vyzkouším!“ varoval biolog Franc. „Zkoušením vás sužovat nebudu,“ Uíkal zase fysik
Voženílek, „ale až se vrátíme do školy, bude
zákeUný test!“
Na Francovo zkoušení jsme se UádnE
pUipravili: území, v nEmž jsme mEli poznávat
rostliny, jsme pUedtím navštívili a všechny
44
rostliny nám neznámé, námi neidentifikované
a v]bec podezUelé obezUetnE jsme vytrhali,
do snop] svázali a na ohni spálili. Le7 profesor Franc podnikl výpravu do okolí, natrhal
jiné rostliny, rozmístil je po stolech a opatUil
7ísly; v truchlivém zástupu jsme procházeli
místností a na papírek k 7ísl]m poznamenávali názvy. „Nevíš, co je támhleto pod
oknem?“ radili se nEkteUí pUed zkoušením,
hledíce do místnosti klí7ovou dírou.
Další pUekvapení pUišlo v úterý. Po osmé
ve7er nás pan profesor Franc svolal do jídelny: „V7era jste nespali, jen plkali, budeme se
proto u7it!“ Za7al výklad o geologii Jizerských
hor. Odbila devátá hodina, poté hodina desátá; jakýsi pavouk mezitím utkal sí[ pUes celé
okno, za nímž se rozprostUela temná jizerská
noc, poslední autobus do civilizace dávno odjel a svEtla automobil] se za okny objevovala
stále Uid7eji; jen profesor Franc mluvil, mluvil
a mluvil: o biotickém granodioritu neboli žule
jizerskohorské, o žule liberecké a fojtecké,
o dvojslídné tanvaldské žule, ba i o aplitu,
pegmatitu, jílech, píscích a štErku; profesorka
Suchomelová stála za pootevUenými dveUmi,
pokašlávala, gesta dElala, nic naplat; teprve
když odbila p]lnoc, sklapl náš biolog notýsek
a pravil: „Hybaj spát!“
Ve stUedu ráno byla krátká pUednáška
o rostlinách („Prší, kam byste chodili!“ Uíkal
profesor Franc); pak nás pan profesor Voženílek z u7ebny zachránil: bude prý celodenní
výlet. Tekl doslova: „Bude to výlet náro7ný
a ukrutný. Každý si proto m]že svobodnE
vybrat, zda zhyne s Voženílkem na cestách,
nebo s Francem v u7ebnE.“
Zvolili jsme první možnost. Kolem Hubertky jsme pUes Tišinu (po staré cestE) vystoupali na Smrk, UádnE rozhoupali kovovou
rozhlednu, udElali ostudu zápisem do kroniky,
sešli po Nebeském žebUíku dol] a po horské
silni7ce pUes PUedEl dorazili na SmEdavu, odkud jsme (po ob7erstvení v chatE) sešli do
našeho penzionu.
6tvrtek a páte7ní dopoledne bylo opEt
vEnováno výuce ve skupinách: chemické
rozbory, mikroskopování a kurs astronomie.
Nejprve jsme v pánE profesorovE pokojíku
vyslechli výklad o planetách s množstvím
obrázk], poté jsme z pUírodních materiál]
vytváUeli model Slune7ní soustavy v mEUítku
1:109. Jupiter byl modelován kamenem asi
7trnácticentimetrovým, Pluto jen zrní7kem
pepUe; museli jsme je ale donést až do vzdálenosti 6 km, aby mEUítko našeho modelu
bylo zachováno!
A ve7ery? František DosedEl ze 3. B hovoUil o pUírodE Jizerských hor, Alena 6echová
z kvinty pUipravila psychohry. V jednom pokoji
byla k dispozici hudba díky aparatuUe, kterou
jsme si pUivezli; jinde se vrhalo noži, jindy
se roztá7ela láhev v divoké soutEži. StavEli
jsme živou pyramidu z našich mladých tEl,
vymýšleli recepty ze ps], sekali dUíví, solili 7aj
v jídelnE, skládali jsme básnE, písnE a prádlo,
zalézali do postelí a opEt z nich vylézali, pUedávali želatinové medvídky z úst do úst, 7etli
jsme si v 7asopisech, diskutovali o hudbE,
sexu a sdrhávání bojínku nebo psárky. Dívky
v no7ních košilkách vylézaly v noci na stUechu
simulujíce námEsí7nost, odpoledne se pak
na rozpálený plech vracely, aby ušetUily za
solárium. Povídalo se, rozebíralo, tlachalo a
pomlouvalo; kluci, holky, profesorky, profesoUi; nikdo nebyl ušetUen.
Když jeden z profesor] provedl namátkovou no7ní kontrolu pokoje (nejprve
na chodbE d]raznE zakašlal, pak nesmEle
zaklepal, teprve poté vstoupil), zdál se být
pUekvapen: 7tyUi terciáni sedEli kolem stolku,
popíjeli instantní kávu a hráli Scrabble. „Pane
profesore, potUebujeme slovo na pEt, s dlouhým ó uprostUed!“ znEla ta vEta, jíž zasko7eného pedagoga dorazili úplnE.
Poslední noc byla vylepšena atrakcí.
Sotva jsme po p]lnoci usnuli (pokud jsme v]bec spali), ve tUi ráno jsme zase vstali a pod
vedením profesorky Jany a profesora Jana
jsme podnikli no7ní výstup na Pali7ník. „Východ Slunce nad Jizerskými horami, nebude
to romantické?“ Kv]li obla7nosti jsme Slunce
nevidEli, pUece však romantické to bylo: ve
7tyUi ráno p]l tUídy na Pali7níku, ve vlahém
ranním vEtru, s lesy a horami pod nohama!
Kurs se vydaUil. Poznáme te@ kdejakou
trávu, tedy rostlinu z 7eledi Poaceae, víme, že
voda z pramene je lepší než z kaluže a že ta
nejjasnEjší hvEzda vzadu nad chatou se jmenuje? Lyrae. Když jsme v pátek 17. 7ervna
odjíždEli z nádraží v Bílém Potoce, rozesmál
nás nápis na nádražní zdi: „Miluju Fandu“.
Doufáme, že už tušíte, kdo pod to kouskem
cihly pUipsal: „Milujeme Luboše“.
Zážitky student] tercie zkompiloval –jvk–
(Mgr. Jan Voženílek)
45
Eurorebus
Naše tUídní RNDr. Jana Hrn7íUová patUí
ve své aprobaci k opravdovým nadšenc]m.
Jakmile se objeví jakákoliv soutEž, a[ už
z matematiky nebo zemEpisná, snaží se do
ní zapojit co nejvíce student]. StEžejní akcí
byla letos bezesporu vEdomostní soutEž Eurorebus, která slavila právE 10 let od svého
zrodu. Tyto „kulatiny“ se projevily ve velkolepE pojatém stylu a lákavých cenách.
Na za7átku bUezna, hned jak zadání
dorazilo do školy, jsme za7ali my dobrovolníci vyhledávat informace na internetu a vyplnEné útržky s odpovE@mi odevzdávat zpEt
paní profesorce. Ta je mEla spole7nE zaslat
do Prahy. NicménE na to, abychom se mohli
zú7astnit soutEže školních tUíd, potUebovali
jsme zapojit minimálnE 16 spolužák], což
byl v našem pUípadE docela problém. Nakonec to paní profesorka Hrn7íUová vyUešila
po svém. Na hodinE zemEpisu pUekvapeným
student]m rozhodila otázky, nEkolik atlas] a
odpovEdní archy, které po troše snahy dosud
nezú7astnEní studenti pUece jenom „dobrovolnE“ vyplnili. Díky tomu byla naše tUída pozvána na krajské kolo (v podstatE bikrajské
– byl spojen Liberecký a Ústecký kraj) do Ústí
nad Labem. Po krátké diskusi se rozhodlo,
že pojedeme ve složení: Martina Pelikánová,
Míša Rutová a Klára Holková. Po vyplnEní
testu osvEd7enou tipovací metodou jsme
se sice necítily moc jistE, ale už po nEkolika
málo hodinách jsme s radostí zjistily, že jsme
na 7tvrtém místE, postupujeme tedy do celostátního kola a vyhráváme ro7ní pUedplatné
7asopisu Geografické rozhledy pro naši tUídní.
SamozUejmE nesmíme opomenout ani úspEchy dalších tým] našeho gymnázia, z nichž
nejlépe se na 7. místE umístila tercie.
Celostátní kolo se konalo v sobotu
4. 7ervna v Praze, na p]dE Filozofické fakulty UK. PUestože samotný test trval pouhou
hodinu, bEhem jeho vyhodnocování jsme ve
spole7nosti družstva tercie a paní profesorky
46
Hrn7íUové absolvovaly zajímavý doprovodný
program zahrnující videoprodukce a rozhovory se známými cestovateli, soutEž 7asopisu ABC a další atrakce. Odpoledne nastalo
kone7nE vyhlašování vítEz]. 6ekala je ú7ast
na zájezdu – Expedici Eurorebus, po7íta7e,
tiskárny, rádia, atlasy, knihy a další „mali7kosti“. My jsme sice takové štEstí nemEly, ale
rozhodnE si nem]žeme stEžovat. A koneckonc], dobrý pocit z našeho 7tvrtého místa
v republice také není k zahození.
Michaela Rutová, kvarta
Fjodor]v sen 2004
V letošním roce se jako každý rok konala akce s názvem Fjodor]v sen. Letos se
ale pár vEcí od posledního ro7níku trochu
zmEnilo. První z nich bylo místo konání.
Navzdory úspEch]m Sn] poUádaných v libereckém Koloseu se Fjodor]v sen 2004 konal
v prostorách KÚD v budovE Domu kultury.
Hlavními d]vody byly snadnEjší a rychlejší
dostupnost pro diváky a temnEjší sál, a tedy
lepší atmosféra. Druhou zmEnou bylo, jako
každý rok, obsazení kapel. Vystoupily skupiny DDT, sebranka originálních textaU] a
neoby7ejných hudebník] z oktávy, dále punkový band Rezistor, skládající se z nadšenc]
z prváku, a Sicky Sock, pohodoví muzikanti
z konkuren7ního ústavu. Nakonec ne7ekanE
vystoupila i pUekvapivE stále ještE velice
populární Vyblitá sva7ina, která a7 nebyla na
programu a dlouhou dobu nemEla zkoušku,
nechala se na místE pUemluvit k povzbuzení obecenstva svými nepUekonatelnými
výkony. PUekvapením pozdního odpoledne
bylo jazzové jam-vystoupení dvou nadaných
baskytarist], kterými jsou Pavel Grmela a Jan
Plášil. Tito dva muzikanti pUedvedli naprosto
ojedinElou, zcela improvizovanou show jen se
dvEma basovými kytarami.
Zda se akce vydaUila a líbila, na to se
radEji zeptejte student], kteUí se jí zú7astnili.
KaždopádnE mohu jako poUadatel vyslovit
svoji spokojenost s jejím pr]bEhem a vEUit,
že pUíštE bude Fjodor]v sen minimálnE tak
vydaUený jako letos.
Filip Rezek, 3. B
47
Eurosportfest posedmé
V pátek 10. 7ervna se uskute7nil 7. ro7ník mezinárodního turnaje gymnázií 6ech,
NEmecka a Polska – Eurosportfest. Gymnazisté si zmEUili síly ve fotbale, volejbale, basketu, lehké atletice a pUespolním bEhu. TUi
mEsta Liberec, Žitava a LubaO, pEt disciplín a
stovky student]. To je bilance a budoucnost
turnaje, který se koná rok co rok díky úsilí
u7itel] a podpoUe firem a mEst. V letošním
roce nám pomohli firma PRETTL PEKM Kabel
technik s. r. o., FC Slovan Liberec a Statutární
mEsto Liberec.
Putovní pohár pro letošní rok z]stává
v Liberci, který vyhrál pUed lubaOským a žitavským gymnáziem. PUíští 8. ro7ník bude poUádat Christian-Weise-Gymnasium v ŽitavE.
48
Co je to Ratab?
Ratab, to je nepsanE psaná skupina lidí, kteUí spolu poUádají (nejen) letní akce. A to
akce ne ledajaké. KromE her zamEUených na pruzení obyvatelstva v okolí místa konání ratabu m]žete zažít spoustu chvil v okruhu kamarád], dávajíce zabrat sval]m, mozku i bránici.
Víkendové, neletní akce pak bývají svázány nEjakým tématem – PEER (protidrogovE), RUNY
(stUedovEce/magi7nE) ap.
Jak se dostat na Ratab?
Pro to, aby ses mohl(a) dostat na ratab, musíš splOovat alespoO tyto podmínky:
– být ve vEku od sekundy do septimy,
– projevit zájem a optat se povolaných osob,
– nebýt líný a mít smysl pro humor.
Další informace?
http://ratab.gfxs.cz
Z kroniky Ratabu 2005
(sepsala An7e)
Den tUetí
Oproti v7erejšku jsme probuzeni vlídnE a mile- a jdem ozkoušet naši d]vEru k ostatním.
Probíháme uli7kou vytvoUenou dvEma zástupy lidí, který uhýbají rukama pUed bEžcem. Poté
se se zavUenýma o7ima rozbíháme do protEjší Uady, kde nás musí zachytit, a pak vylejzáme na
stolek se židli7kou (vratká a nebezpe7ná to kombinace) a pozadu natažení jako prkno padáme
na ruce našich pUipravených kamarád]- a zjiš[ujeme, že jim opravdu m]žeme d]vEUovat.
49
Po snídani sledujeme u stožáru první z hereckých výkon] Í7ek, kterej nám prozrazuje, že
se ve skupinách po 8 lidech vydáme na Finskou cestu, kde plníme r]zný úkoly, Uezáním dUeva
po7ínaje, pUes lovení vaUe7ek, první pomoc, bEhání do kopce, hody mí7ky, lezení po lanech a
kon7e šplháním o ty7i… Takže se objevují první odUeniny a šrámy J
Odpolední program za7íná sedánkem v kruhu, kde se Henry dovídá, že hláška NO TAK
TO KAŽDOPÁDND je vcelku užite7ná, že špatnE po7ítá dny a také co je v pohodE a nepohodE.
Pak kreslíme dopravní zna7ky, jakej máme pocit z prvních dvou dn] a pokra7ujem keramikouse zavázanýma o7ima modelujeme z hlíny to, co pro nás znamená slunce, poté ve dvojicích
ztvárOujeme svEtlonoše- 7ímž po sundání šátk] chytáme záchvaty smíchu. Ale tím odpolední
program nekon7í.
Hec-boj, naše miniolympiáda zahrnuje tyto „dispiclíny“: dUepy s hrncem vody, flus pingpongá7em, skok daleký s deštníkem a hrnkem vody, zvedání papíru ústy stoje na jedné noze,
držení kolí7k], posezení na lahvá7ích, verbl a švihání nohama pUes židli…
Zmožení, avšak stále veselí se po ve7eUi shromaž@ujeme v altánku, dovídáme se výsledky Hec-boje a pak hrajeme 1:32, kdy nás uvadE7 Kuba, po7íta7 Ryba a soutEžící baví svými
kecy.
Avšak po ukon7ení této hry zábava kon7í a Henry nás seznamuje s no7ní hrou- 6arodEjka. NEkterý to ze za7átku neberou vážnE, ale když vstupujeme do lomu (území 7arodEjky),
všichni se ponoUujeme do nádherné atmosféry, kterou pUináší kruhy po7átku, ohnE, hlíny a
divadla ozna7ené zapálenými lou7emi, kde se rozhodujeme a pUemýšlíme o životE – v tichosti.
Každý z nás se svou sví7kou života posloucháme jeden jediný zvuk dunící lomem – bubny,
které svým rytmem upozorOují na pUítomnost 7arodEjky, jež sfoukává plamen tEm, které vidí
v pohybu. Tyto neš[astlivce vždycky nEkdo zachrání návratem do kruhu po7átku a zapálením
zhaslé sví7ky. Po dlouhém 7ase pUemýšlení i poslední pUechází lávku, pije živou vodu, vstupuje
do kruhu divadla a pUipojuje se k nám ostatním, 7ímž ukon7uje hru a my se stále hoUícími
sví7kami krá7íme v tichosti do táboUištE a nem]žeme usnout, ponEvadž stále pUemýšlíme nad
svými rozhodnutími…
Euroscola
Na za7átku letošního roku se tUiceti student]m našeho gymnázia naskytla jedine7ná
pUíležitost. Tým pod vedením pán] Folkeho a
Ulvra a paní Jirsákové se po nEkolikatýdenních pUípravách vydal vstUíc novým zážitk]m
evropských formát], a to pUímo k prameni
– totiž do sídla Evropského parlamentu ve
Štrasburku. Nic ale není zadarmo. Také ú7ast
na programu Euroscola, který je ur7en všem
student]m stUedních škol v 6eské republice,
nám kladla podmínky, které jsme museli
splnit. Na soutEžní otázky jsme odpovEdEli
hbitE, a proto naše gymnázium získalo slíbenou odmEnu a nám se tak otevUela cesta
do Štrasburku. Cílem cesty nemElo být pouze
navázání na úspEchy našich pUedch]dc], kteUí se stejné akce zú7astnili pUed dvEma lety,
ale pUedevším jsme jeli za zkušenostmi. Kde
50
jinde dostanou studenti pUíležitost (v7etnE
nemalé finan7ní podpory) k tomu, aby vycestovali do zahrani7í, navštívili zajímavá místa,
diskutovali s vrstevníky z celé Evropy, a navíc
ještE na vlastní k]ži poznali jednu z nejmodernEjších budov v EvropE – totiž budovu
Evropského parlamentu?
Ú7astníci programu se rozdElili do nEkolika okruh] – podle toho, která oblast zájm]
Evropské unie je jim nejbližší. Témata znEla
zajímavE, nEkteUí si poctivE pUipravovali slovní zásobu k danému okruhu, vEtšina z nás
získala spousty cenných informa7ních materiál] od experta pUes EU Jakuba HodbodE. Po
pUíjezdu do Štrasburku (po témEU dvoudenní
cestE, jejíž sou7ástí byla mj. prohlídka mEst
Basel a Colmar) na nás tedy z]stala poslední
povinnost – spole7nE sepsat „speach“, tedy
uvítací Ue7, která nesmEla trvat déle než minutu a prostUednictvím které jsme mEli dalšího dne pUedstavit ostatním student]m naši
školu, mEsto Liberec a v]bec celou 6eskou
republiku. Vzali jsme to pro jistotu od konce,
jelikož zahrani7ním student]m je vždy dobré
nejprve vysvEtlit, kde vlastnE ta naše republika je, a také je pou7it, pro7 už vlastnE není
6eskoslovenská.
Následující ráno hned po snídani jsem
s projevem v ruce krá7ela za asistentkou,
která nás uvedla pUímo do zasedacího sálu
Parlamentu. Vstup byl pro mE jedine7ným
zážitkem. Spolu s ostatními speakery jsme
vcházeli do ztemnElého sálu, který se pUi tónech Vangelisova Dobytí ráje pomalu rozsvEcel… Až když jsem sestupovala do první Uady,
kde na mE 7ekalo sedadlo 7. 7, pUímo naproti
Ue7nickému pultu, lehce jsem znejistEla. PUi
pUedstavE více než sedmisetmístného sálu
zaplnEného mladými lidmi naslouchajícími mé
Ue7i, ve které jsem hned na úvod vyzdvihova-
la kvality 7eského piva a opEvovala schopnosti Jaromíra Jágra a Tomáše Šebrleho, jsem se
svého úkolu, musím pUiznat, zalekla. Vše šlo
ale velmi rychle, dobUe si vzpomínám už jen
na poslední vEtu a následný potlesk sálu.
Následovaly odpo7inkové tUi hodiny, bEhem kterých nás ve Štrasburku vítali všemožní pUedstavitelé evropských institucí, odpoledne pro nás byl pUipravený další program.
Ten už mEl spíše komunika7ní charakter
– probíhaly tzv. workshopy, bEhem kterých
jsme mEli možnost diskutovat, srovnávat,
poznávat, sdElovat a poté také hlasovat, a
to pUímo prostUednictvím hlasovacího zaUízení v zasedacím sálu. ZávEry diskuzí, které
reprodukovali vybraní zástupci skupin, byly
7asto pozoruhodné, pUedevším šlo ale o již
zmínEnou komunika7ní funkci workshop] a
ta byla zajisté splnEna. SvEd7í o tom také to,
že si spousta student] po skon7ení programu
vzájemnE vymEOovala kontakty, snad se zámErem pokra7ovat v nEkterých živých disku-
zích, které byly 7asto ukon7eny až „násilnými“ vstupy neústupných asistentek. Na závEr
bylo pUipraveno vyhodnocení soutEže, které
jsme se všichni zú7astnili již dopoledne, za
úspEch m]žeme považovat mimo jiné ú7ast
nEkolika 6ech] ve finálových týmech.
Jsem pUesvEd7ena o tom, že pro
každého 7lena naší výpravy mEla cesta do
Štrasburku ur7itý význam. Mezi nejvýraznEjší
pozitiva patUily právE poznatky z fungování
celé instituce, ráda bych vyzdvihla fakt, že
jsme mEli možnost pracovat v týmech s lidmi
r]zných národ], charakter] i názor], tedy si
udElat obrázek o našich vrstevnících z ostatních 7lenských stát] EU. Nakonec bych ráda
podEkovala všem na za7átku jmenovaným
kantor]m, kteUí nejen pomohli zajistit zorganizování zájezdu, ale snad také získali nEjaké
nové poznatky pro svou u7itelskou praxi.
Eva Davidová, 4. A
51
Interaktivní výstava School Foresight
Od 8. do 20. listopadu 2004 poUádala naše škola spole7nE s partnery z Bulharska, Estonska, Tecka, Rumunska a Švédska interaktivní
výstavu School Foresight konanou v Krajské vEdecké knihovnE. Cílem
výstavy bylo ukázat veUejnosti a student]m vizi školy budoucnosti v roce 2020. Výstava se konala v rámci Evropského týdne vEdy 2004 a byla
podpoUena EU jako projekt 7. SAS6-CT-2003-508865.
PUipravili jsme pro návštEvníky zajímavé interaktivní ukázky z r]zných projekt] EU. Zájemci si mohli vyzkoušet fyzikální experimenty ve
vzdálené laboratoUi, pomocí teleskopu v Tecku si prohlédnout Saturn
nebo napUíklad nato7it rozhovor z budoucnosti v dEtském televizním studiu. Velmi pUíjemným
zpestUením byla velkoplošná interaktivní tabule, která stejnE jako televizní studio a pohyblivé
modely k sobE návštEvníky doslova pUipoutala. Výstavu shlédlo pUes 2 tisíce návštEvník].
Výstavu doprovázela mezinárodní literární soutEž „vize školy budoucnosti“, ve které zvítEzil 7eský student Vladimír Vacátko.
Sou7ástí výstavy byla také panelová diskuze na téma Cesta mládí k vEdEní, na které
diskutovali Prof. RNDr. Šárka Ne7asová, CSc.
z Matematického ústavu Akademie vEd 6R a
Ing. Šárka Speváková, produk7ní magazínu
Popularis z 6eské televize.
Popis jednotlivých projekt] nalezneta na
adrese: www.gfxs.cz/schoolforesight
nebo www.school-foresight.org.
Z obsahu jednotlivých vystavovaných
témat vybíráme napU.:
Eudoxos - ovládání teleskopu, pUímé pozorování oblohy pUes internet
Lab of Tomorrow - 3D nato7ené fyzikální experimenty pUevedené do po7íta7e s analýzou
demonstra7ního pokusu
WebTv - školní televize sloužící nejen k výuce
Victec - animovaná virtuální škola
Ecco-build - obnovitelné zdroje energie
School Sat – komunika7ní infrastruktura v EU
Distan7ní laboratorní studio – laboratoU Uízená pUes internet (ISES, Lab View a LEGO)
– 7eský projekt
Koordinátory projektu byli JiUí Sulovský, Mgr. VítEzslav PEni7ka a Pavel Knobloch.
Velké podEkování patUí našim partner]m v zahrani7í (Q-PLAN S.A. z Tecka, Institute of
International Education, Stockholm Univerzity ze Švédska, S.C. IPA S.A. z Rumunska, Center
for Prospective Studies, Technical University of Sofia z Bulharska a Alfa Omega Communications z Estonska), student]m našeho gymnázia a student]m Pedagogické fakulty Karlovy Univerzity v Praze, kteUí se ujali pr]vodcovské role, dále pak RNDr. MiroslavE 6ernochové, PhDr.
Stanislavu SiOorovi, Františku Lustigovi a Dagmar Helšusové.
Projekt byl podpoUen firmami Whitesoft s. r. o. Liberec, Nisa Lab s. r. o., AV MEDIA
s. r. o., RCL s. r. o., DTV Liberec, Euromedia Group k. s. a MEstem Liberec.
Pavel Knobloch
52
53
Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]
(Projekt student] Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci z pohledu vedoucích projektu Jana Golla a
Václava Ulvra)
DEjepis je veUejností ozna7ován mnohdy za obor plný letopo7t], jmen, názv]… Na
Gymnáziu F. X. Šaldy v Liberci se pokoušíme
vymanit se z tohoto stereotypu a vytvoUit
pUedmEt, který studenty „neubije“, ale osloví. StejnE jako na mnoha jiných školách ani
nám se nedaUí stoprocentnE dEti pro dEjepis
nadchnout, ale nakonec vždy mezi nimi
nEkolik „zapálenc]“ nalezneme. Zejména
z d]vodu jejich hlubšího zájmu poUádáme
neformální sezení nad r]znými historickými
tématy. BEhem našich setkání asocia7ní tok
úvah r]zného charakteru není limitován ani
pEta7tyUicetiminutovým intervalem vyu7ovací
hodiny, ani nutností omezovat se na informace související s okruhem probírané látky.
Smyslem našich setkání bylo spole7nE
se studenty hledat r]zné již existující obrazy
minulosti, formou dialogu je pUimEt k vytvo-
Uení vlastních pUedstav a názor], nau7it je samostatnE uvažovat o historických souvislostech a v neposlední UadE jim pomoci v jejich
vlastních pokusech o historická bádání.
PUi jedné z debat nad 7eským stavovským povstáním 1618-1620, resp. protestantskými emigracemi s ním souvisejícími,
jsme se zcela volnE pUes jiné nucené odchody
„7eského“ obyvatelstva dostali až k emigrant]m za komunistického režimu.
54
TUi ze student] postupnE projevovali
stále vEtší zájem o tuto problematiku. Za7ali
shánEt a pro7ítat základní literaturu o dané
dobE a literaturu specializovanou na problematiku emigrace. Díky jejich jazykovému
vybavení a mladické touze po exotice si za
stEžejní problém svého hlubšího výzkumu
zvolili kanadské krajánky.
Nejprve jsme si nebyli jisti, zda je máme
v jejich velkolepém snEní podporovat. Ovšem
v momentE, kdy jsme do7etli jejich koncept
projektu s názvem „Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“, jsme si uvEdomili, co
bychom to byli za pedagogy, kdybychom se
nepokusili pomoci jim jejich sny naplnit.
Naše p]vodnE neformální sch]zky
získaly pevný rámec, a tak se zmEnily na
specializovaný semináU k 7eskoslovenskému
exilu po roce 1948. Pomocí internetové sítE
jsme kontaktovali dvE významné 7eskoslovenské exilové organizace v KanadE – Czech
and Slovak Association of Canada a Masaryk
Memorial Institut. Oslovili jsme hlavní pUedstavitele tEchto spolk], pUedstavili jsme jim
koncept našeho projektu a požádali je o spolupráci. Úkolem nás pedagog] bylo kromE
odborné pUípravy student] sehnat peníze na
realizaci cesty a samotného pobytu student]
v zámoUí. Za sponzorské podpory nEkolika
firem a finan7ní spoluú7asti rodi7] student]
se podaUilo vysnEný plán realizovat.
V 7ervenci roku 2004 byl koncept projektu odbornE dopilován, pUípravné práce na
území 6eské republiky dokon7eny, a tak studentský tým Gymnázia F. X. Šaldy ve složení
Jakub Hodbo@, Hana Nováková a KateUina
Sou7ková vyrazil za krajánky do Kanady. Jejich finální destinací se stalo Toronto.
Studenti pátrali po pUí7inách, které
vedly nEkteré ob7any 6SR k tomu, že po roce
1948 opustili svou rodnou vlast, a snažili se
zmapovat jejich poslední okamžiky v p]vodní
domovinE. Výzkum se rovnEž soustUedil na
mnohdy velmi dramatický pUechod státní
hranice, na r]zné zp]soby jeho uskute7nEní
a na pobyt emigrant] v ute7eneckých táborech v NEmecku. Projekt zevrubnE analyzoval
táborový režim, poukázal na pUekážky, jež
museli 6echoslováci v nEmeckém prostUedí
zdolávat, po7ínaje materiální nouzí, která
kv]li jejich pozici a situaci, v které se nacházelo válkou zni7ené NEmecko bojující o holé
pUežití, byla katastrofální, a kon7e vEtšinou
nepUíjemným setkáváním se sudetskými
NEmci nedávno odsunutými z 6eskoslovenska. Pozornost student] se také soustUedila
na veškeré procedury, jež emigranti podstoupili, aby v]bec mohli pomýšlet na pUípadné
získání azylu. „Pro7 si nEkteUí z uprchlík] zvolili za sv]j domov právE Kanadu?“ I na tuto
otázku hledala vyslaná „expedice“ odpovE@.
Na základE rozhovor] s pUímými aktéry
a dobovými pamEtníky v 6eské republice a
v KanadE a po prostudování odborné literatury 7eské, anglické a nEmecké provenience
vznikl velmi kvalitní videoprogram „Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“ a seminární práce Jakuba HodbodE s názvem „ÚtEk
z vlasti“. Oba výstupy zaznamenaly velký
ohlas laické i odborné veUejnosti.
Úvodní audiovizuální prezentace probEhla v prostorách Gymnázia F. X. Šaldy
v Liberci za ú7asti pUedsedy Senátu 6eské
republiky PUemysla Sobotky, který drží hlavní záštitu nad naším projektem, prezidenta
Czech and Slovak Association of Canada
Miloše Šuchmy a vedoucího Odboru školství,
mládeže, tElovýchovy a sportu Libereckého
kraje Roberta Gamby. V 7ervnu 2005 se vedoucí projektu Jan Goll stal 7estným hostem
57. kongresu Czech and Slovak Association
of Canada konaném v kanadském Halifaxu,
kde mohl výsledky projektu pUedstavit samotným emigrant]m. Promítání výše uvedeného
videodokumentu ukon7ovalo celou akci a setkalo se s obrovským ohlasem. Zájem o projekt student] Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci
55
projevila též média. Prostor a 7as na studenty
si našel napU. 6eský rozhlas 1 Radiožurnál a
další, v7etnE krajanského tisku v KanadE
a Austrálii. Celý videozáznam byl odvysílán
v ontarijské televizi Nový zábEr.
Písemný výstup, seminární práce Jakuba HodbodE, byl také velmi úspEšný. Odborný elaborát byl ohodnocen prvním místem
v celostátním kole StUedoškolské odborné
7innosti. ZároveO uvedená práce autorovi
vynesla cenu U7ené spole7nosti 6eské republiky.
Po úspEšném uskute7nEní projektu
„Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“
ve školním roce 2004–2005 jsme nehodlali
zapo7atou práci ukon7it a vznikl koncept
projektu totožného názvu s 7íslovkou II,
tentokrát se specializující na život a úspEchy
emigrant] v KanadE. Kv]li 7asové náro7nosti
projektu jsme rozšíUili odborné vedení o jednoho pedagoga, Václava Ulvra, a z d]vod]
zna7ného množství materiálu ke zpracovávání se rozrostl též studentský tým, do nEhož
byly pUizvány Markéta Kopalová, Veronika
Po7erová, Michaela Rutová a Alena 6echová.
NovE jsme za7ali spolupracovat s Centrem pro 7eskoslovenská exilová studia pUi
katedUe historie Filozofické fakulty Univerzity
Palackého v Olomouci. V bUeznu letošního
roku, za odborné asistence 7lena tohoto pracovištE Tomáše Motlí7ka, sbíral studentský
tým gymnázia informace právE tam.
Za podpory Magistrátu mEsta Liberec,
Libereckého kraje a nEkolika firem libereckého regionu vyvrcholil sbEr materiálu v 7ervenci letošního roku opEt v KanadE. Studenti
56
byli rozdEleni do dvou skupin, jedna mEla své
sídlo v Torontu, druhá pracovala v OttawE a
7áste7nE v Montrealu. KromE rozhovor] se
studenti soustUedili na archiválie v National
Archives of Canada v OttawE. V sou7asné
dobE probíhá zpracovávání získaného materiálu. Prezentace výsledk] letošního výzkumu
se uskute7ní na konci letošního roku.
Na základE diskusí s ú7astníky projektu
pokládáme jeho pokra7ování za smysluplné
a již se rodí skica tUetího dílu „Neviditelných
obEtí komunismu v zemi javor]“
Zvolené téma nebylo sice zcela pr]kopnické, nebo[ se jedná o problematiku na
„historickém poli“ odborníky již hrubE zpracovanou. I pUesto stále existuje zna7né množství bílých míst, která je nutno vyplnit. Díky
možnosti pracovat nejen s písemnými prameny, nýbrž i s dosud žijícími pamEtníky lze
k výzkumu využít r]zných moderních metod,
napU. „oral history“, a navíc je pravdou, že
práce na tomto tématu má interdisciplinární
charakter. Výzkum je alternativním zp]sobem
vzdElávání.
Mezi další neménE významné cíle projektu patUí uvEdomEní si zlo7in] komunistické
éry a zvýšení povEdomí o 7eskoslovenském
exilu mezi veUejností, zejména mezi mladými
lidmi, a to formou besed.
PUíležitost studia pUímo v KanadE student]m pomáhá nejen vyzkoušet si vEdecké
bádání, nýbrž i prohloubit znalosti anglického
jazyka a lépe se orientovat v dnešním kosmopolitním svEtE.
Mgr. Jan Goll a Mgr. Václav Ulvr
Olomouc – bUezen 2005
Na konci bUezna se nEkolik student]
naší školy vypravilo v rámci projektu NEVIDITELNÉ OBDTI KOMUNISMU II. Kanada 05 do
Olomouce, aby se tam v archivu pokusili vyzkoumat nEco nového o emigraci do Kanady
po komunistickém pUevratu v únoru 1948.
Do Olomouce jsme odjeli v po7tu 5 + 1,
pUi7emž pEt bylo pUímých ú7astník] projektu
a šestým 7lenem se stal na naléhání pana
prof. Golla Honza Sedlá7ek (oktáva), který
jako jediný plnoletý svEdomitE plnil složitou
úlohu neoficiálního dozoru a ještE se stíhal
pUipravovat na maturitu. Ubytování jsme mEli
zajištEné v areálu místního plaveckého stadionu, takže jsme se za sv]j nEkolikadenní
pobyt dosyta nadýchali vlhkého chlorovaného
vzdoušku.
Druhý den probEhla naše první návštEva Archivu pro exilová studia pUi UniverzitE
Palackého. Archivem, spíše bych mEla Uíci
dvEma místnostmi pUeplnEnými neuspoUádanými krabicemi, nás provedl pan Motlí7ek
(milý, ochotný, typický Moravák, jenž s úsmEvem na rtech plnil naše sebeotravnEjší pUání)
a pak už jsme se sami pustili do našeho „bá-
dání“. Po po7áte7ní depresi zp]sobené zjištEním, že polovinu archivu tvoUí spisy zabývající
se pouze panem Netíkem (jedním z mnoha
exilových novináU], který odkázal své materiály archivu), jsme se pomalu za7ali orientovat
v ponEkud složitém vyhledávacím systému a
našli i zajímavEjší texty. Je tu pomErnE velký
fond Rady svobodného 6eskoslovenska, nEco
k uprchlickým tábor]m, Svazu 7s. studentstva v exilu, Sokolu, legionáU]m, spousta
korespondence atd.
Dále jsme mEli, díky kontakt]m prof.
Golla, možnost absolvovat soukromou pUednášku na téma Žena a muž v 19. století od
docentky Slabákové. Pojala to dost netradi7nE (asociace, diskuze nad obrazy, rozebírání
text]), ale odcházeli jsme spokojení.
Po krátkou dobu strávenou v Olomouci jsme nezaháleli ani co se tý7e kultury,
prohlédli jsme si vEtšinu historických památek mEsta (napU. radnici s orlojem, Sloup
sv. trojice zapsaný na seznamu památek
UNESCO...).
Michaela Rutová, kvarta
57
Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]
(Projekt Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci z pohledu student])
Na výletE, který jsme uskute7nili na
konci 2. ro7níku, se v mysli našeho tUídního
Mgr. Jana Golla zrodila myšlenka na projekt,
který by zkoumal osudy politických emigrant]
žijících v zahrani7í. A jelikož od myšlenky není
daleko k 7in]m, za7al shánEt podklady, kontakty a hlavnE studenty, kteUí by byli ochotni
na tomto zdánlivE nereálném snu pracovat.
Když nás objevil, zapo7alo chystání konkrétní
podoby projektu. PUedmEtem výzkumu se
mEli stát lidé, již emigrovali v dobE komunismu z politických d]vod] do Austrálie. Zemi
klokan] jsme vybrali hlavnE proto, že problematika tamEjší emigrace je – podle slov
profesora Golla – tzv. „pole historiky pUíliš
nezorané“.
Hlavním cílem našeho snažení mEl být
výjezd do Austrálie. Zde bychom mEli za úkol
sesbírat co nejvíce materiálu v podobE rozhovor] s 7eskoslovenskými uprchlíky. Austrálie
je však nejen „pole nezorané“, ale hlavnE
„pole velmi vzdálené“, a jelikož by se náklady
vyšplhaly tak vysoko, že bychom projekt nedokázali realizovat, nezbylo nám než hledat
jinou destinaci, kam bychom mohli orientovat
sv]j zájem. A našli jsme…
Díl7í témata emigrace v KanadE jsou již
zpracovaná, ale stále existují bílá místa, která
si zaslouží pozornost. PUípravy tedy mohly
vypuknout naplno – 7tení knížek a dalších
podklad] a materiál], vytváUení konceptu,
oslovování sponzor] atd.
58
Nakonec jsme vše (pravda, v hektickém
tempu a s notnou dávkou štEstí) stihli, naplánovali a mohli vyrazit.
3. 7ervence 2004 ve 13:45 SEL6 se
z pražského letištE RuzynE vzneslo letadlo
smEUující do Tíma, s námi tUemi na palubE. Let z Tíma do Toronta, které se mElo
stát naším domovem na další tUi týdny, byl
naplánován na pUíští den, a tak nás 7ekalo
jedno horké odpoledne v italské metropoli.
Jelikož letištE v TímE leží asi p]l hodiny od
centra, kde byl situován náš hostel, museli
jsme pUetrpEt jízdu v „rozhrkaném“ italském
autobusu.
V centru jsme si chtEli prohlédnout
vEtšinu krás a památek, které Tím turist]m
nabízí. Navštívili jsme proto Colosseum, Forum Romanum, ale i sídlo papeže - Vatikán.
Ve7er jsme se u[apkaní vrátili do hostelu a
netrpElivE o7ekávali, co pUijde pUíští den.
Po napolo probdElé noci jsme v devEt
hodin vstali a vyrazili smEr letištE Fiumicino.
Nasedli jsme do letadla a pod taktovkou italského pilota jsme se vydali na desetihodinový
let. Ten probEhl víceménE klidnE, takže jsme
v pUedpokládanou dobu, tedy v pEt hodin
pUistáli na PearsonovE letišti. Hodinky jsme si
posunuli o šest hodin zpEt a vyrazili k našemu
hostelu.
PUekvapilo nás, jak jsou Kana@ané
vstUícní a ochotní pomoci bloudícím turist]m, beznadEjnE hledajícím správnou ulici
na mapE. Dokonce nám ze svého telefonu
zavolali taxi. Nakonec jsme š[astnE stanuli
pUed hostelem, nacházejícím se k našemu
pUekvapení na kraji Chinatownu.
V hostelu nás pUivítal sympatický 6íOan
a uvedl nás po schodech do našeho tUítýdenního království. První dojem byl odstrašující.
Sice se nám únavou zavíraly o7i, ale nemohli
jsme si nevšimnout vybavení, nebo, možná
lépe Ue7eno, nevybavení našeho obydlí. DvE
manželské postele, vedro, rozbitý vEtrák i
klimatizace, skUíO bez polic, nesvítící svEtlo,
zápach a balkon smErovaný na 7ínský dvo-
re7ek. Na veškeré naše dotazy ohlednE neuspokojivého ubytování nám odpovídal náš recep7ní: “I will do it tomorrow“. Tomorrow se
tak trochu stalo heslem pobytu a recep7nímu
jsme už neUekli jinak než „Mr. Tomorow“.
Po ranním probuzení už bylo ale vše
r]žovEjší a my, s viditelnými známkami 7asového posunu ve tváUích, jsme se vrhli do
nového dne. Nejprve bylo na UadE seznámení se s prostUedím, a tak jsme se vydali do
nedalekého Downtownu, 7ili centra Toronta.
Cesta tam však vedla pouze skrz Chinatown,
což se nedá ozna7it za procházku r]žovým
sadem. Všude samé ovoce a zelenina nepopsatelných barev a tvar], spousta sušených
ryb a jiných živo7ich] a hlavnE neuvEUitelný
zápach linoucí se ze všech stran. Zanedlouho
jsme se dostali do centra Toronta, kde jsme
zatím jen letmo „skoukli“ radnici, námEstí,
CN Tower, Sky Dome, ale i nejvEtší obchodní
centrum Eaton. Po návratu jsme se vrhli do
pracovního procesu. Vizitky, koncepty, propagace, obvolávání – zatím sice s malou úspEšností, ale pUeci… Kanadská fáze projektu
„Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“
byla zahájena.
Další den nás vzbudil telefon. Paní Locherová z 6eského a slovenského sdružení
v KanadE (6SSK) nám poskytla pár dobrých
rad a spolupráce, která se zdála být v 6echách témEU ztracená, se za7ala skvEle rozbíhat. Následovala cesta do Masaryktownu,
což je 7eská 7ást Toronta, ve které se vEtšina
krajan] schází, beseduje, ale i sleduje a rozebírá d]ležité události ve své, te@ už bývalé
vlasti. KromE tEchto 6ech] jsme navštívili
ještE Masaryk Memorial Institut (MMI).
První rozhovor jsme ale nato7ili až den
následující, tedy 8. 7ervence, a to právE na
Masaryktownu. Mluvili jsme s panem Trávní7kem, jehož vyprávEní bylo plné emocí. Další
interwiev následovalo až 12. 7ervence. Paní
Ottová, již jsme zpovídali, nás vzala na nádhernou procházku k torontským útes]m.
Zejména zásluhou paní Locherové,
která mezi krajany rozhodila své „sítE“, jsme
mEli od tohoto dne možnost nato7it vždy alespoO dva rozhovory dennE. NEkteUí krajané
byli dokonce tak ochotní, že s námi strávili
celý den a vzali nás na místa, na která bychom se z finan7ních d]vod] jen tEžko sami
podívali.
NapUíklad s panem Waldaufem jsme
navštívili Niagara Falls, kde jsme mEli možnost svézt se lodí skoro až pod vodopády.
S manžely Syptákovými jsme se vydali na
Toronto Islands, což jsou ostr]vky od Toronta vzdálené pouhých 10 min. jízdy lodí. Je
zde klid, žádná auta ani mrakodrapy, pouze
pár atrakcí pro dEti, zvíUecí farma a skvEle
udržované parky. Tito milí hostitelé nás vzali
také na Ontario Place, velké torontské zábavní centrum plné atrakcí pro malé i velké,
s velkým prostorem na koncerty, kde jsme
pozdEji zhlédli vystoupení kanadské poprockové hvEzdy Bryana Adamse. VEtšina našich
výlet] byla spojena s rozhovorem, abychom
neztratili ani minutu drahocenného 7asu.
PoštEstilo se nám také vyrazit kempovat s našimi 7esko-kanadskými kamarády.
Navštívili jsme s nimi Cyprus Lake a kemp
59
u Huronského jezera, vidEli „chipmanky“ a
v noci nás prý navštívil medvEd, ale o tom
my bohužel (nebo bohudík) nevíme, protože
jsme spali jako zabití.
Na jeden den jsme zavítali i do Ottawy,
hlavního mEsta. Na 7eské ambasádE se totiž
konalo rozlou7ení s jedním ze zamEstnanc],
který byl shodou okolností také z Liberce, a
my jsme byli na tuto akci pozváni. V OttawE
jsme na prohlídku nemEli mnoho 7asu, a proto jsme vidEli Parliament Buildings bohužel
pouze zven7í. Pokra7ovali jsme smErem ke
galerii a to bylo vlastnE všechno, co jsme
z kanadské metropole vidEli. Na ve7er jsme
se hodili do gala a vyrazili na ambasádu,
kde jsme byli velice vlídnE pUijati. PUímo
v reziden7ních prostorách ambasády jsme
nato7ili rozhovor s panem Šuchmou, pUedsedou 6SSK.
Po návštEvE Ottawy se už náš pobyt
rychle chýlil ke konci a vše za7alo být ponEkud hektické. Najednou s námi spousta
krajan] chtEla mluvit, ale my už nemEli 7as
na to, abychom všechny vyzpovídali.
Na poslední den jsme si naplánovali
návštEvu CN Toweru, nejvyšší volnE stojící
budovy na svEtE. Báli jsme se, že nám nebesa nebudou pUát, jelikož už tUi dny bylo
zataženo. Vše se však v dobré obrátilo. Po7así se umoudUilo a poskytlo nám velkolepou
podívanou, na kterou jen tak nezapomeneme – sluncem ozáUená hladina Ontaria se
spoustou plachetnic, Downtown jako na dlani
– prostE krása.
Nakonec jsme odlétali s mnoha „resty“
a bylo nám jasné, že letošní projekt byl pouze
za7átek a že musí pUíští rok pokra7ovat.
Kanadu jsme opustili 24. 7ervence se
slzami v o7ích. OpEt jsme letEli pUes Tím,
kde jsme 7ekali 10 hodin, které jsme využili
ke spánku, abychom se vzpamatovali z 7asového posunu. Let z Tíma do Prahy utekl
jako voda a my se ocitli opEt mezi 7eskými
krajany…
Vstupem na naši rodnou „hroudu“
jsme odstartovali druhou, nyní již „7eskou“
7ást projektu. Spo7ívala na nás velká odpovEdnost, a to dokázat, že jsme do Kanady
nevyrazili pouze na výlet. Zapo7ali jsme zpra60
covávat audiozáznamy, videozáznamy a další
materiály, které jsme si pUivezli, do podoby,
kterou bychom mohli pUedstavit veUejnosti.
Shodli jsme se, že nejlepší forma prezentace
našeho projektu bude krátké video, které na
osudech vybraných emigrant] shrne získané
poznatky a pUiblíží tak jejich nelehkou cestu
za svobodou. Vznikl tedy asi 7tyUicetiminutový snímek nazvaný „Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“ a následnE i seminární
práce „ÚtEk z vlasti“.
Protože náš projekt zaznamenal veliký
úspEch, definitivnE jsme se rozhodli, že budeme v zapo7até práci pokra7ovat.
KateUina Sou7ková
a Hana Nováková, 4. A
Projekt „Neviditelné obEti komunismu v zemi javor]“ finan7nE zajistil:
Magistrát mEsta Liberec, Liberecký kraj, Sdružení
student], rodi7] a pUátel školy pUi Gymnáziu F. X.
Šaldy v Liberci, Komer7ní banka, a.s., Knihkupectví a antikvariát Jaroslava Fry7e, Lékárna Klášter,
s. r. o., PRETTL PEKM Kabeltechnik, s. r. o., DTZ,
s. r. o.
POBYT V UPRCHLICKÝCH TÁBORECH O6EKÁVANÁ SVOBODA?
6lánek byl pUevzat ze studie Jakuba
HodbodE „ÚtEk z vlasti“, která byla ocenEna
Cenou U7ené spole7nosti 6R, cenou Asociace u7itel] dEjepisu a prvním místem v celostátním kole StUedoškolské odborné 7innosti
v kategorii Historie.
Emigranti se dostali do fáze, kdy pUekro7ili hranici. S notnou dávkou štEstí dokázali nepozorovanE proklouznout všem hlídkám Státní bezpe7nosti i pohrani7ní stráže.
V tEžkém horském terénu neztratili orientaci
a úspEšnE se dostali na nEmecké území. Kdo
dále nakládal s jejich osudy? Znamenal útEk
do exilu skute7nE osobní svobodu? Splnila se
jejich o7ekávání?
BezprostUednE po ilegálním pUechodu
byli nej7astEji emigranti zachyceni 7etnými
hlídkami bavorské pohrani7ní policie. Následný postup nakládání s uprchlíky se mEnil a
zejména v po7áte7ních týdnech po pUevratu
v 6eskoslovensku mEl velmi obecný charakter. První direktivy americkým jednotkám,
které byly zodpovEdné za styk s uprchlíky,
vydal 27. února 1948 Murray D. Van Wagner, zemský velitel vojenské správy (vlády)
v Bavorsku. Podle jeho pUedstav mEli nejprve
všichni uprchlíci neprodlenE absolvovat tzv.
screening, tedy jakési protUídEní 7i rozdElení,
které zajiš[ovaly Command Inteligence Corps
- CIC. Uprchlíci, kteUí prošli touto procedurou,
byli dále pUedáni místním nEmeckým úUad]m, jež jim zajiš[ovaly bEžnou pé7i. S Illegal
Cross Borders, jak se uprchlík]m v žargonu
Ameri7an] Uíkalo, se nemElo zacházet jako
s nEkým, kdo ilegálním zp]sobem pUekro7il
hranice. Speciální pokyny byly vydány v záležitosti zacházení s ur7itými prominentními
osobami, které byly pUihlášeny u Zpravodajské divize vojenské vlády v Bavorsku. OhlednE dalšího nakládání s 7erstvými emigranty
existovala na stranE spojenc] velká diskuze,
pUedevším v prvních mEsících po Únoru.
O pUežití a zajištEní uprchlík] z prvních poú-
norových týdn], kteUí mnohdy bez jakýchkoliv prostUedk] byli závislí na pomoci cizích, se
zasadila CIC. A7koliv podle p]vodního plánu
se mEla starat jen o uprchlíky prominentní,
upozorOovala na problémy „oby7ejných“
uprchlík]. PUedevším pak na to, že pUípadná
nespokojenost osob, které pUekro7ily hranice,
by mohla ohrozit celou akci pUijímání bEženc]. To vyvolalo ve vojenských i politických
kruzích spojenc] vášnivou debatu, kdo má
vlastnE zajiš[ovat další pobyt uprchlík] v Bavorsku. Situace se vyUešila, až když zemský
velitel Van Wagner jasnE stanovil, že všichni
uprchlíci, kteUí pUekro7ili bavorské hranice
od 21. dubna 1947, nebudou nadále jen
pod pé7í Organizace spojených národ], ale
zodpovEdnost za nE pUevezme také bavorská
vláda. 1. 7ervna 1947 pak pUebrala nad témEU
718 600 uprchlíky ochrannou ruku organizace IRO (International Refugee Organisation).
Tato organizace byla oficiální agenturou OSN
pro uprchlíky v EvropE.
A7koliv byla oficiálnE její 7innost zapo7ata až ke 20. srpnu 1948, fungovala IRO
už od 1. 7ervna 1947 v podobE PUípravné
komise IRO (Preparatory Commission of
IRO). K tomuto datu totiž pUestávala oficiálnE
pracovat UNRRA (United Nations Relief and
Rehabilitation Agency) a Mezivládní výbor
pro uprchlíky.
Až do ukon7ení operací 31. ledna 1952
zprostUedkovala IRO pomoc pro více než
1 000 000 uprchlík] v evropských táborech,
zajistila domov za moUem pro 1 038 750
osob, což celé stálo více než 400 000 000
amerických dolar]. Uprchlíci byli ozna7ováni
statutem DP-Displaced Person. Šlo o civilisty, kteUí se nacházeli vnE státních hranic
své zemE, a to pUedevším kv]li válce a kv]li
tomu, že dom] se vrátit nemohli. Dále byli
jako DP ozna7ováni ob7ané, kteUí se dom]
nemohli vrátit, protože by bez pomoci nenašli
domov, nebo ti, kteUí by museli být vráceni do
nepUátelských nebo bývalých nepUátelských
oblastí...
61
Uprchlíci byli registrováni nejprve v tzv.
záchytných táborech. VEtšina 6echoslovák],
kteUí uprchli do Bavorska, prošla záchytným
táborem Goetheschule v Regensburgu. Díky
úsilí Dr. Papánka mohli být uprchlíci deportováni do tzv. IRO tábor], tedy do tábor]
Mezinárodní uprchlické organizace, která
fungovala v rámci Organizace spojených
národ] a jejího programu UNRRA. V tEchto
táborech byly zachycovány stovky tisíc tEch,
co nemohli ve východním bloku déle z]stat.
BEhem screeningu úUedníci IRO rozhodovali,
zda tzv. DP, tedy Displaced person, dostane
status politického uprchlíka. Základní podmínkou bylo, že žadatel uprchl z 6ech po
1. únoru 1948, ze Slovenska po 1. záUí 1947.
Kone7ným datem útEku pro udElení výše
zmiOovaného statutu byl p]vodnE 15. Uíjen
1948, pozdEji byla tato mez posunutá až na
1. Uíjen 1950.
Tábory spadaly jak pod správu IRO, tak
i pod správu nEmeckou. Pod dohledem IRO
se jednalo o italské tábory Capua, Caserta,
Pagani, Bahnili, Senigallia, Jesi, Fermo, Villa
Alba, Tran, San Antonio, Ascola a Piceno.
V Rakousku byli uprchlíci shromaž@ováni hlavnE v Salzburku a Innsbrucku. Mezi
nEmecké tábory patUily Nellingen, Lindau,
Wegscheid,
Babenhausen,
Regensburg,
Lechfeld, Eichstätt, Murnau, Ulm, Dieburg,
Hannover-Buchholz, Schwäbich Gmünden,
Valka a Ludwigsburg. PoslednE jmenovaný
patUil mezi nejznámEjší a mezi ty, v nichž
se 7eská komunita nejvíce organizovala.
Ludwigsburg byl rozdElen na tUi 7ásti, a to
Jägerhofkaserne, Krabbenlochkaserne a Arsenalkaserne. KromE 6ech] a Slovák] zde
pUebývala i po7etná polská komunita. Ludwigsburg se stal centrem 7eského studentstva v exilu. Byla zde založena Masarykova
univerzita, studenti docházeli na pUednášky
profesor], kteUí také museli opustit rodnou
zemi, existovaly indexy a bojovalo se o to,
aby studenti byli uznáni i mezinárodnE. V Arsenalkaserne bylo napUíklad v tzv. Zeleném
domE i sídlo Agrární strany v exilu.
„…Ano, byl jsem v Ludwigsburgu, tam
byl SS tábor. Stal jsem se funkcionáUem ve
62
studentském hnutí, založili jsme Masarykovu
univerzitu. Protože tam byli i mnozí profesoUi,
tak jsme mEli pUednášky. MEli jsme i indexy,
fotografie.
V 7ervenci 1949 byla velká mezinárodní studentská konference v Oslu. O7ekávalo
se, že právE tam pUijde na pUetUes otázka
osudu 7eskoslovenských student], kteUí byli
zavUení 7i v exilu. Já jsem byl vyslán jako
zástupce Svazu 7eskoslovenského vysokoškolského studentstva v exilu, jehož jsem byl
sekretáUem.
V Oslu jsem svedl velký boj o legitimizaci naší zahrani7ní skupiny s JiUím Pelikánem. V 6eskoslovensku to byl m]j kolega na
univerzitE, ale byl pUedsedou komunist]. My
jsme se osobnE pUátelili a stýkali jsme se, ale
on vedl tu komunistickou frakci a já demokraty. V Oslu zastupoval 7eskoslovenskou vládu
a nás chtEl diskreditovat, že jsme reakcionáUi, abychom se nikam nedostali.
Nakonec vše dobUe dopadlo a já jsem
tam nakonec vybojoval uznání, že jsme legitimní studenti, a rezoluci, aby nám studenti
ve svobodných zemích pomáhali dostat stipendia, aby nám byl umožnEn pUechod na
zahrani7ní univerzity…“
(Dr. Viktor Fic)
BarvitE své putování za 7eskoslovenskými hranicemi lí7il ve svém vyprávEní a nEkolika knihách také Bohumil Moravec. Na své
cestE prošel sbErným táborem v Regensburgu a témEU rok žil v žalostných podmínkách
IRO tábora v Ludwigsburgu.
„…Nás odvedli do sbErného tábora
NEmc] odsunutých z 6eskoslovenska. Šli
jsme tam neradi, ale nebylo vyhnutí. Tábor
byly dUevEné vojenské baráky, vzornE 7isté,
l]žka s pUesnE vyrovnanými pokrývkami a
dokonce i s prostEradly. PUed dvEma lety
jsme tyto lidi od nás vyhnali a te@ u nich musíme hledat útulek. Jak budeme pUijati?
Obavy to byly zbyte7né. PUivítal nás
vedoucí tábora, nEmecky, ale velmi srde7nE
a pUátelsky. Omluvil se, že už nemluví 7esky,
a až si uložíme vEci, máme pUijít do spole7né
jídelny na 7aj. PUidElil nám malou místnost,
kde budeme sami. Pocity jsme mEli všelija-
ké. V jídelnE jsme dostali 7aj z jable7ných
šlupek. Vedoucí se moc omlouval, že pravý
7aj vidEli naposled nEkdy v roce 1942. Bylo
to tak hezké, že jsem jim dal celou plechovku
Earl Grey 7aje, který z mnE neznámého d]vodu JiUina zabalila do mého batohu. Radost,
kterou jsem tím tEmto lidem udElal, byla témEU nepUedstavitelná.
Druhý den jsme dostali jízdenky na
vlak do Regensburgu, kde jsme se mEli hlásit v Goethe škole, IRO sbErném táboUe pro
naše uprchlíky… Bohužel na nádraží došlo
k nepUíjemnosti. NEjaká ženská, asi Sude[a7ka, když nás slyšela mluvit 7esky, se na
nás vrhla a 7astovala nás tEmi nejsprostšími
nadávkami. Vedoucí tábora, který nás doprovázel, ji musel násilím odvést. Bylo mu to
trapné a moc se omlouval...
Druhý den jsem byl svEdkem nE7eho,
co do dnešního dne uniká mé pUedstavivosti.
V koutE na chodbE mEl nEjaký „podnikatel“
malý krámek. Na stole vyložený špek, americkou slaninu, 7okoládu, bonbony a americké cigarety. Prodával jen za americké dolary,
zlato, šperky a podobnE. ChtEl jsem si koupit
balí7ek cigaret, ale když mi Uekl cenu, odmítl
jsem to platit. Ke stánku pUišel 7lovEk s asi
pEtiletým klukem. Kluk Uval na celé kolo, že
má hlad. Otec se obrátil na „obchodníka“ a
prosil, zda by mohl zaplatit v korunách, ale
ten to odmítl s poznámkou, že budˇ dolary,
nebo zlato. Otec na to: „Vždy[ jsem vám
v7era dal poslední prstýnek.“ Na to odpovEdEl, že není žádný dobro7inný spolek. A
kluk Uval, jako když ho na nože bere. Táta se
zamyslel, sáhl si do úst, vyndal zlatý zubní
m]stek a nabídl ho „obchodníkovi“. Ten ho
potEžkal a dal mu za nEj asi tak p]l bochníku
chleba. Musel jsem odejít, jinak bych se byl
asi neudržel a toho ni7emu pUerazil.
Za nEkolik dní se formoval transport
do stálého uprchlického tábora pro naše lidi
v Ludwigsburgu. Nevím, 7í zásluhou jsem
byl jmenován velitelem transportu asi šedesáti muž], žen a dEtí. V Ludwigsburgu nás
odvedli do starých kasáren Wehrmachtu, Arsenalkaserne. Když jsme pUijeli do Ludwigsburgu, doufali jsme, že situace bude lepší.
Následovalo další zklamání...
Ubytovali nás v místnosti, kde už bylo
sedm lidí. Byl tam taky mladý hoch, povoláním kominík, který docela pravidelnE chodil
na 7erno do 6eskoslovenska a za pár halíU]
s sebou nesl vzkazy pro rodiny uprchlík].
V místnosti, kde jsme byli ubytováni, byly
sice železné postele, ale prázdné slamníky...
Za7ali jsme si zvykat na spaní na holých prknech. Každá postel mEla US Army pUikrývku
a prázdný polštáU. Jídelna nebyla, jedlo se na
svEtnicích, ale každý si musel obstarat svoji
jídelní misku a to byl problém. MEl jsem sice
pár dolar], ale utratit je za nádobí pro 7tyUi
lidi se mi nechtElo. Skládací pUíbor jsme mEli
s sebou. Poradil mi Dr. Pospíšil, že za rohem
je velitelství CIC a ti hoši vyhazují všechny
konzervy na hromadu na dv]r. Americké
konzervy prý jsou ve všech tvarech a velikostech, a tak jsem tam jednu našel, poUádnE to
vymyl a mEl provizorní es-šálek.
V táboUe panoval hlad. Strava byla
naprosto nedosta7ující. Dojídali jsme se pabErkováním brambor. Chodili jsme na pole,
klackem rozhrabávali zbytek brázd a vždycky
našli trochu brambor. Umyli, roz7tvrtili a pekli
v troubE v kuchyni. V alejích kolem polí jsme
pabErkovali zbylá neotrhaná jablka. Ob7as
se nám podaUilo chytit holuba. Na ty jsme lí7ili
udicí s há7kem a uvaUeným hrachem...“
(mjr. Bohumil Moravec)
63
Lucie Judová (prima, 2004)
64
Literární pozdravy 2004
V pátek a sobotu 19. a 20. 11.
2004 se Malá výstavní síO stala hostitelkou
mladých literát], kteUí zde v rámci 2. ro7níku
malého festivalu autorských 7tení – Literární
pozdravy pUedstavili svá díla veUejnosti. Pátek
patUil NinE Kopecké a Simonu Wachovi a jejich
host]m, v sobotu pak probEhlo 7tení vítEz]
Literární soutEže Gymnázia F. X. Šaldy – Filipa
Khola a Antonína Rimka. Svými povídkami
zaujal pUedevším poslednE jmenovaný (viz
foto).
Ve7erní program se odehrával v Experimentálním studiu. Na pódiu se postupnE vystUídali Petr Placák, Pavel Zají7ek, Hana Fousková, Tereza Bou7ková a nakonec Václav Vokolek
a Michal Ajvaz. Ve7er]m vévodilo 7tení Hany Fouskové. Pod režijní taktovkou a za hlasové
podpory Markéty Sýkorové vzniklo pUedstavení, které hloubkou svého sdElení i umElecky vyváženou kompozicí oslovilo ú7astníky festivalu nejvíce. 6tené slovo citlivE podpoUil a zvýraznil
hudební doprovod Václava Zelenky.
Literární pozdravy se v sobotu rozpustily ve snEhových vlo7kách a tajemných svEtech
Václava Vokolka a Michala Ajvaze. PUíznivci literatury se mohou tEšit na listopad 2005, kdy se
uskute7ní 3. ro7ník Literárních pozdrav].
65
Rekonstrukce WC
Na sklonku roku 2004 za7ala rozsáhlá rekonstrukce toalet, která trvala až do konce února 2005. Vše probíhalo za plného provozu, sbíje7ky pracovaly pUedevším nave7er a o víkendech. Rekonstrukce s sebou pUinesla také nové kabinety, uvolnily se 2 místnosti pro výuku a
zUídila se malá sborovna. Novou podobu prostor si m]žete pUijít sami prohlédnout, fotografická
prohlídka vám pUipomene, jak stavba probíhala.
66
67
Vybráno ze školního 7asopisu Xaver:
Netradi7ní reportáž ze sportovnE-turistického
kurzu v Chorvatsku
10. 9. 10:15
Dnes odjíždíme do Chorvatska. My - 3. A, 3. B a „enko“. Vyrážíme na „sportovnE-turistický
kurz“, jak to ozna7ili profesoUi tElocviku, kteUí jedou s námi. VEtšina z nás se domnívá, že to
bude báje7ná flákárna a že si užijeme slunce a pláží u moUe, ale já mám takové neblahé
tušení, že nám to tElocvikáUi nijak zpUíjemOovat nebudou. Takže držme si palce a doufejme, že
se naše cesta nebude Uídit Murphyho zákony.
11.9. 6:30
PUed chvílí jsme dorazili k pUístavu. Už na nás 7ekal trajekt, který nás i s autobusem
veze na Mali Lošinj. 6lovEk by nevEUil, že se do té lodi vejde tolik aut i s autobusy. Je hrozná
zima. Ti odvážnEjší (mezi nimi i já) sedí na lavi7kách u zábradlí na pUídi. Ti zimomUivEjší 7i
unavenEjší (on totiž spánek v autobuse za moc nestojí, co si budeme povídat) se schovávají
v teple kajuty. Zrovna svítá - nádherný výhled.
Zase po sedmi letech vidím moUe a zvláš[ to
chorvatské je opravdu nádherné.
9:00
Dorazili jsme do kempu. Jmenuje se
6ikat a je schovaný pod stíny obrovských
borovic. Zem je pokrytá vrstvou jehli7í. Máme
štEstí, jsme totiž první kurz naší školy, který
je ubytovaný v chatkách. Chatky záUí novotou,
jsou celé ze dUeva, ale nedovedu si pUedstavit,
že se nás tam vejde pEt, každý se svým
dvacetikilogramovým kufrem.
22:05
Ve7er si nás shromáždili a rozdElovali do
družstev asi po deseti lidech. PUedstavili nám harmonogram pobytu a s chutí a potmEšilým
úsmEvem ve tváUi nám za7ali vypo7ítávat, co všechno musíme a nesmíme, a že toho bylo
spousta!
12.9. 22:15
Dnešním dnem ztroskotaly mé nadEje na pUíjemný odpo7inkový pobyt u moUe. Hned
vysvEtlím. „ZamEstnání“ bylo pEt – aerobik a aquabely, volejbal a frisbee, lanové lávky,
netradi7ní hry a bränbol. To je hra podobná softbalu s pálkou a mí7kem, ale má jiná pravidla.
Po první hUe jsme byli nadšení, po druhé unavení, ale stále nadšení, po tUetí nadšení za7alo
opadat a po 7tvrté hUe jsme byli rádi, že je konec a jde se na obEd. Fór pak nastal ve chvíli,
kdy nám jako odpolední zamEstnání pUidElili opEt brän. Teknu vám, já nejsem žádný velký
sportovec, nohy mE bolí tak, že sotva vyjdu ty dva sch]dky, co vedou k nám do chatky (a
nejsem sama), a to máme pUed sebou ještE celý týden.
68
13.9. 21:45
Dnešek byl oproti v7erejšku celkem v pohodE. Na dopoledne jsme mEli naplánované
lanové lávky. To jsou lana natažená metr nad zemí od stromu ke stromu; mají vyzkoušet
vaši schopnost spolupráce. Pak taky lano ve výšce asi deseti metr]. Procházka na tenkém
vratkém lanE v takové výšce opravdu není žádný med a od nás z družstva se jako odvážlivci
projevili dva kluci a jedna sle7na, která ovšem prohlásila, že kdyby vEdEla, do 7eho jde, za
boha by na nEco takového nevlezla. U7ili jsme se vázat uzly a slaOovat. K obEdu jsem mEla
rizoto z konzervy. Já trouba s sebou vezla samé konzervy a polívky z pytlíku, zatímco vEtšina
ostatních brala pala7inkové tEsto, tEsto na vdolky, tEstoviny, brambory, zeleninu, mouku atd.,
no zkrátka žádné kupované, už hotové jídlo, a jak jim chutnalo! I když, po pravdE, vaUení
obEda jim zabralo spoustu 7asu. Dopoledne jsme se smažili na slunci pUi aerobiku a ve7er nás
zavedli do mEsta. Smlouvání mi opravdu jde. Usmlouvala jsem jeden suvenýr z pEti na jednu
kunu, docela slušný, ne? Ceny jsou tu vážnE hroznE vysoký.
14.9. 22:00
Aby si nEkteUí rodi7e, až se jim vrátí dom] poni7ené a polámané ratolesti, neza7ali
stEžovat, že toho na nás bylo trochu pUespUíliš, do programu kurzu byly zaUazeny také
odpo7inkové netradi7ní hry. Jsou to takové hry pro malé dEti jako „kámen, n]žky, papír“,
kde heslo zní: Kdo prohraje, zdrhá, nebo se zavázanýma o7ima musíte jako družstvo sestavit
z dlouhého lana 7tverec. Je to zmatek, ale alespoO vás po tom nebolí celý 7lovEk. Dnešní ve7er
probEhl ve jménu všech jedlík]. OdbornE sestavená komise ochutnava7] hodnotila výtvory
jednotlivých chatek bojujících o prvenství v soutEži nazvané Sumýš. Opravdu musím obdivovat
odvahu poroty, která leckdy nevEdEla, co vlastnE konzumuje, pUi7emž pokrm pUipomínal
jistý pUedmEt, vylu7ovaný 7lovEkem na tzv. „velké“. Nakonec vše dobUe dopadlo, kromE
ochutnava7] si pochutnali i sami soutEžící
a všechno jídlo z]stalo tam, kde mElo,
tedy v žaludcích konzument]. Navíc každé
soutEžní jídlo bylo doprovázeno pUíbEhem a
zvláš[ v nEkterých se projevil velmi výrazný
vypravE7ský a improviza7ní talent.
17.9. 22:45
OpEt jsem se šerednE pUepo7ítala. PrávE
dnes ráno se profesor]m podaUilo mE nemile
pUekvapit. Probudili jsme se do chladného rána
a pUi nástupu nám bylo sdEleno, že dopoledne
probEhne štafeta a vodní pólo. OtUásli jsme
se zimou, ale všechny naše protesty narážely
na pevné rozhodnutí našich instruktor]. Pak
profesoUi dali hlavy dohromady a vymysleli hru, která se pUizp]sobila po7así a stavu student] –
stavba neolitické vEže. Za deset minut vyrostlo na louce nedaleko kempu šest hromad kamení,
tedy chci Uíct neolitických staveb. Odpoledne jsem opEt mu7ila své tElo hodinou poctivého
aerobiku. Ve7er se konal „rej masek“, padla na to spousta toaletního papíru a výsledkem byla
ve7erka prodloužená na 23:00.
18.9. 3:40
A je to tu. Dnešek mEl být radostný den. Po7así bylo pod psa, všechny vEci jsme
mEli mokrý, ru7níky a plavky se nesušily a všichni se tEšili dom]. Ale ouha. Vyšlo slunce,
svítí jak blázen a my jen naštvanE pozorujeme sbalené kufry, neklamné to znamení našeho
69
nevyhnutelného odjezdu. NaštEstí máme ještE 7as nachytat bronz, a tak tu ležím na dece,
vystavuju k]ži poslední možnosti opálení a pUemýšlím, jestli pojedu pUíští rok.
19.9. 10:15
A je to za mnou. Dom] jsem dorazila asi v devEt. Te@ ještE cítím ve vlasech slanou
vodu, vysypávám z batohu písek a z kufru jehli7í, celý tElo mE bolí, opálená jsem taky, ale za
pár týdn] mi zbude jen pár pohled], fotek a mlhavé vzpomínky na „sportovnE-turistický kurz“
v Chorvatsku roku 2004.
Hana Kyselová, 3. A
Anketa
Abyste neUekli, že pohled jednoho jediného 7lovEka je málo, zeptala jsem se taky nEkterých svých spolužák]. Posu@te sami, jak vzpomínají na výlet v Chorvatsku:
Jak se ti spalo v chatce? Zdálo se ti o mEkké
posteli, nebo jsi rozený tramp a spíš radEji ve
stanu nebo pod širákem?
Sim7a: Tramp nejsem, ale jestli 10 cm molitanu znamená luxus?
Filip: V chatkách to byl komfort, který si nechá líbit i rozený tramp, ale jsem toho názoru, že spánek pod otevUenou oblohou plnou hvEzd je daleko romanti7tEjší.
Ivan: To byla lahoda, pane jahoda!
Co moUe, nebál(a) ses medúz a žralok]?
Sim7a: MoUe miluju – i s medúzama.
Filip: Nebál, chápu, že jsme vetUelci v jejich svEtE, mají plné právo se zlobit, když tUeba kopneme do medúzy, patUí nám to, že nás popálí, je to jejich obrana… je to tak roztomilé.
Ivan: Výborné – málo života pod vodou; nebál.
NepUipadala ti ranní rozcvi7ka spíš na utopení než na probuzení?
Sim7a: Sportovní kurz se vším všudy.
Filip: Ani ne, ráno bylo moUe pUíjemnE teplé, lepší hupsnout ráno do moUe, než do školy.
Ivan: Ne, výborné osvEžení!
A co ve7ery? Jsi ten typ „ženy, víno, zpEv a tanec“ nebo radši ménE hlasitou a klidnEjší zábavu, tUeba karty nebo knížku?
Sim7a: Mám ráda zábavu!
Filip: Víno, ženy, zpEv, tanec! Na plný pecky! Jak Uíkám, jsme mladí, zdraví, dokud se neUehtáme jako hloupí konE, nete7ou nám slzy smíchy, nebavíme se dostate7nE!
Ivan: Ve7ery plné zábavy + velké plus – brzká ve7erka!
MEli jste v chatce šéfkuchaUe, nebo jste kuchtili individuálnE?
Sim7a: Nejím DOBRÝ HOSTINEC, pokrm mnohých z nás, proto jsem si vaUila sama, ale špagety a jídla tohoto typu jsme vaUili dohromady.
Filip: Individuální šéfkuchaUe, ob7as jsme jen tak vyrazili trochu se pUiživit u jiných a neUíkejte, že jste to alespoO nezkusili!
70
Ivan: Kuchtili spole7nE a sami.
Neroz7iloval tE déš[, nebo jsi byl(a) rád(a), že už nemusíš do sprchy?
Sim7a: První dva dny jsem byla ráda a odpo7inula jsem si, potom už jsem byla naštvaná a sluní7ko mi chybElo.
Filip: Miluju déš[, není co Uešit, po7así nezmEníme, tak se s tím spokojíme! Optimismus nade vše!
Ivan: NEkdy byl dobrý – pUíjemný na osvEžení; nEkdy byl už k nevydržení.
Nevím jak ty, ale mE bolí celé tElo? Nebylo toho pohybu na tebe taky moc?
Sim7a: Pro nesportovní typy ur7itE, pro lidi zvyklé sportovat o7ekávaný stav.
Filip: Bylo to vysilující, vy7erpávající, ale vzrušující; všechno mE bolelo, ale bylo pUíjemné odpo7ívat v objetí s mými kamarádkami…
Ivan: Sport a pohyb neškodí!
Co bys vyUídil(a) letošním druhák]m, kteUí pojedou pUíští rok?
Sim7a: NejezdEte na SUSAK!!!
Filip: Nic si od toho neslibujte, netEšte se, protože, když budete tušit, že je to BOMBA, tak vás to zklame; nic od toho neo7ekávejte a uvidíte, že to bude opravdu fantastické!
Ivan: Nenechte si lézt u7itele do soukromí, berte je s nadhledem a užívejte si to.
71
Politik & internationale Sicherheit (Pol & iS)
aneb Být jednou sám ministrem
(Hannover 20. - 23. 6. 2005)
Polovina tUídy 3. N spolu s nEmeckými studenty z gymnázia v Hohenmolsenu se zú7astnila politického semináUe v Hannoveru. A co bylo cílem tohoto semináUe? Nau7it se myslet a
jednat jako opravdový ministr a pUitom si poUádnE užít. Projekt Pol&iS se objevil v 80. letech
na univerzitE v Erlagenu (blízko Numbergu) pod vedením prof. Dr. Leidholda. Od roku 1990
provozuje tento projekt nEmecká spole7nost Jugendoffizieren. Projekt byl také ocenEn v roce
2001, kdy získal Carl-Carstens-Preis Fur Sicherheit.
A co je to Pol&iS?
Je to hra, simulace, strategie a zároveO divadlo.
Jde o to vžít se do funkcí r]zných 7len] vlády
a chovat se jako oni (=starat se o rozpo7et,
strategicky rozmis[ovat své vojáky, uzavírat
smlouvy atd.).
A jak celá hra vypadá?
SvEt se tu skládá z jedenácti region] a v každém z nich jsou 7tyUi ministUi. Na pr]bEh všech
transakcí poté dohlíží svEtová banka, na ekologii Greenpeace a drby píše svEtový tisk, pUi7emž
celý jeden Pol&iS rok trvá cca 3 hodiny.
A co se dále odehrávalo v tomto termínu?
Žáci mEli šanci prohlédnout si centrum Hannoveru nebo se jít osvEžit do místního bazénu.
PUedposlední den navštívili starostu na hannoverské radnici, o které se jim dostalo náležitého
výkladu od paní pr]vodkynE. Tentýž den ve7er se konal táborák a pár her k tomu. Potom už
následoval den poslední a odjezd dom].
NEkolika student]m jsem položil pár otázek:
Co se vám líbilo na projektu Pol&iS?
„PUedevším se mi líbila spolupráce s ostatními studenty a to, že jsem mohl lépe poznat 7eské
studenty,“ Uekl Daniel Sander z nEmeckého gymnázia.
„Bylo to velmi reálné. Nahlédnout do politiky bylo zajímavé, ale pUedevším byla sranda,“ prohlásila Katheen Kaiser.
„Organizace, spolupráce a zábava. Bylo to super,“ Uekla studentka Gymnázia F. X. Šaldy.
Nau7ili jste se zde nEco nového?
„Nau7il jsem se, že Ue7 není pUekážkou k tomu, abychom se poznali. Poznal jsem tak milé
studenty z 6ech,“ Uekl Daniel Sander.
„Opravdu hodnE o politice, ale hlavnE už umím trochu 7esky,“ poznamenala Claudia
Schwerk.
Petr Doležel, 3. N
72
Liskeho párty aneb Slet NEmc]
Je sobota 28. kvEtna 2005, krátce po
p]l 7tvrté odpoledne. Slunce praží do kapot
aut stojících na parkovišti u Gymnázia F. X.
Šaldy. Ve stínu školního vestibulu se baví
hlou7ky rozveselených mladých dam a pán].
Lidé si tu padají do náru7í a vzrušenE si povídají.
„Jé! Jsi to opravdu ty? Tak tebe bych tu
teda vážnE ne7ekal!“ ozve se z davu.
Tu a tam je zase slyšet nEm7inu z úst
prošedivElých pán] v obleku. Copak se to tu
dnes dEje? OdpovE@ najdeme na ceduli nad
schody. Pod dvEma vlajkami tu stojí: 10 let
nEmecké maturity na Gymnáziu F. X. Šaldy.
K této pUíležitosti se sjelo pUes 180 host]. VEtšina z nich jsou absolventi nEmeckého
oddElení, je tu i mnoho nEmeckých profesor]
– bývalých i sou7asných – a také významné
osobnosti z ministerstva. Program se koná
v jídelnE. Stoly jsou slavnostnE prostUeny,
u každého sedí jedna bývalá tUída. Obsluha
roznáší nápoje ve vysokých sklenicích.
Oficiální program zahajuje svým zpEvem všudypUítomný sbor Cum decore. Na improvizovaném pódiu se pUed mikrofonem se
svými proslovy stUídají paní Ueditelka PUádná,
pan Ueditel Liske, pan ministerský pUedseda
Freund i zástupci student]. NejzajímavEjší
je srovnání zkušeností 7erstvých maturant]
s maturanty z roku 1996. Je tu vidEt, jak
výraznE se za tu dobu celý systém zlepšil.
Programem provázejí moderátorky z 5. N
a o klavírní te7ku na závEr témEU dvouhodinového povídání se postará Radek a Jitka
z 5. N.
Poté pUedvede své umEní kuchyO
Manoli. Hladové o7i pUítomných sledují
dramaticky se otvírající okno na vydávání
jídla. KuUecí Uízky s bramborami, lahodnou
omá7kou a megaoblohou provoní sál. KromE
teplé ve7eUe se mohou hosté obsloužit také u
švédských stol]. Víno, šampaOské a to7ené
pivo te7e proudem, servírky nabízejí sladké
zákusky. Nyní se pozornost pUesouvá na
ping-pongové hUištE, kde za7íná hrát kapela.
NEkolik odvážlivc] již vyrazilo na parket, jiní
dElají skupinové fotografie. Pár skupinek se
prochází po škole, nahlíží do tUíd, ve kterých
kdysi zažili tolik radosti i strastí. Ve sborovnE
bEží zajímavá, místy úsmEvná videodokumentace.
73
Pár host] se nám podaUí na chodbE zastavit a položit jim nEkolik otázek:
Jak vzpomínáte na léta strávená na nEmeckém oddElení?
„RozhodnE dobUe. Byla to zajímavá zkušenost. Ten pUístup i celková atmosféra se hodnE
liší od jiných gymnázií.“ Maturant 98
„Byl jsem ve druhém ro7níku, co nastupoval, a musím Uíct, že jsme si nEkdy pUipadali
jak pokusný králíci, protože se nám poUád mEnil systém klasifikace - tenkrát jsme to hodnE
prožívali. Jinak to bylo dobré v tom, že nás bylo málo a velmi dobUe jsme se mezi sebou znali
i s u7iteli. Byli jsme taková velká rodina.“ Maturant 97
Jaké máte dojmy z dnešní oslavy?
„Moc mE povzbudilo, když jsem slyšela, kam to mnozí absolventi dotáhli a kolik z nich se
dostalo na významné zahrani7ní univerzity. Mám te@ pocit, že jsem se rozhodla pro správnou
vEc.“ Studentka 5. N
„Potkali jsme tu spoustu starejch známejch a u7itel], které jsme už strašnE dlouho nevidEli. Je prima, že se tu všichni sešli najednou.“ Studenti 2002
Hudba otUásá školou až do tmy, zdá se, že se odsud nikomu nechce odejít. Kdo ví, kdy se
tu zase takhle hezky sejdeme? Možná za dalších pEt let ke dvacátému výro7í založení…?
Bohda Kašáková, Petr Doležel, 5. N
Jan Kadlec (kvarta, 2002)
74
My a po7íta7e
Letošní rok byl v oblasti ICT opEt velmi plodný.
Informa7ní centrum IC/010
Jako Informa7ní centrum jsme poUádali:
Informa7ní kampaO SIPVZ – semináU pro „7ervené“ školy (leden 2005 ve spolupráci s Jednotou školských informatik] a MŠMT)
PUehlídka projekt] SIPVZ + eTwinning (1. bUezna 2005 ve spolupráci s MŠMT a Národním
podp]rným stUediskem pro eTwinning)
Škola obrazem – semináU pro školy, zamEUený na ukázku SmartBoardu a další prezenta7ní
techniky (duben a listopad 2005 ve spolupráci s AV Media Praha)
SemináU zamEUený na kopírovací a tiskovou techniku - semináU pro školy zamEUený na úsporu
financí pUi tisku a kopírování. (duben 2005 ve spolupráci s Ricoh Impromat Liberec)
Školící stUedisko
Nabízená školení
• Úvodní modul P (plný nebo individuální plán)
• ICT ve výuce zemEpisu
• ICT ve výuce fyziky
• Tabulkové kalkulátory
• Publikování na internetu
• Grafika a digitální fotografie
• ICT ve výuce anglického jazyka
• Školení a ovEUení znalostí Z
Studentské aktivity
Naši studenti se zú7astnili se svými pracemi mezinárodní pUehlídky ESI 2005 v Chile,
zú7astOují se soutEží Mládí a vEdEní, SO6, AMAVET a soutEží v programování. Na škole
pracuje po7íta7ový klub.
Národní garant
Od roku 2005 jsme Národním garantem vzdElávacího modulu ICT a zemEpis, na kterém
spolupracujeme s Katedrou geografie PF TU Liberec. Provádíme školení lektor], podpora
je na adrese http://zemepis.gfxs.cz/modul/. Díky grantu jsme získali pro studenty software
ArcGIS.
Projekty
Byl realizován projekt EU: School Foresight.
V rámci SIPVZ jsme zpracovávaly tyto projekty:
0021P2005 Chemický vzdElávací portál - PUíklady z obecné a fyzikální chemie II.
0295P2005 Schola Ludus - Ochrana 7lovEka za mimoUádných událostí
0780P2005 Využití vzdElávacího prostUedí Moodle pUi výuce informatiky
0895P2005 Provozování prostUedí Moodle pro školy v regionu
0896P2005 Chemické pokusy
1005P2005 Využití interaktivní tabule ActivBoard pUi výuce zemEpisu
75
2004 - JeštEd - symbol Liberecka
2004 - PUíklady z obecné a fyzikální chemie
2004 - SCHOLA LUDUS: O rukopisech a knihtisku
2004 - Využití modulového objektovE orientovaného vzdElávacího prostUedí Moodle pUi výuce
informatiky
Bližší informace o projektech naleznete na is.e-gram.cz nebo www.gfxs.cz.
Spolupráce s jinými vzdElávacími subjekty v oblasti ICT
PedF UK Praha, PedF TU Liberec, FEL 6VUT Praha, MFF UK Praha, Gymnázium Arabská Praha,
Gymnázium Vincence Makovského Nové MEsto na MoravE, Gymnázium Turnov, ZŠ Vrchlického
Liberec, ZŠ Hodkovice nad Mohelkou.
CZECH ACM Praha, Jednota školských informatik] Liberec, ASK 6R Brno.
Zahrani7ní partneUi
University of Barcelona a Institut d’ensenyament secundari Bernat Metge Barcelona ze
ŠpanElska, Extreme Media Solutions Ltd. a Ellinogermaniki Agogi s.a. z Tecka, Alliance
High School Haifa a Technion – Israel Institute of Technology z Izraeli a University of Oulu
a Oulunsalo Secondary School z Finska, Q-PLAN S.A. z Tecka, Institute of International
Education, Stockholm Univerzity ze Švédska, S.C. IPA S.A. z Rumunska, Center for Prospective
Studies, Technical University of Sofia z Bulharska a Alfa Omega Communications z Estonska.
Výhled do budoucna
Jako pilotní škola ve spolupráci s Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze pUipravujeme
školní vzdElávací program, který bude navazovat na Rámcový vzdElávací program
gymnaziálního vzdElávání. ZároveO budeme pokra7ovat v práci na projektech a nabízet školám
z libereckého regionu r]zná školení a semináUe.
Chystané akce pro rok 2006: Informa7ní kampaO, GIS Day, školení lektor] modulu ICT a zemEpis, další projekty SIPVZ.
Dotazníky
Zopakovali jsme mezi studenty pr]zkum, který porovnáváme s rokem 2001.
2001 (z 556 osob)
2004 (z 597 osob)
má doma po7íta7
87%
97%
má doma pUipojeni k Internetu
53%
71%
má mobilní telefon
70%
95%
používá po7íta7 dennE
48%
41%
používá e-mail i mimo školu
66%
85%
umí si nainstalovat opera7ní systém
36%
37%
umí si nainstalovat aplikace
59%
72%
dokážete si odvirovat po7íta7
34%
46%
Dále jsme zjiš[ovali tyto údaje: má doma DVD (54%), scaner (30%), tiskárnu (78%), digitální
fotoaparát (47%), kameru (17%), používá pro pUenos dat flashdisk (19%), využívá služeb
internetové kavárny (48%)
Pavel Knobloch
76
ESI 2005 – Santiago de Chile
Nikdy jsem nevEUil, že by se mi podaUilo podívat se do Chile. NevEUil jsem dokonce ani na
ruzyOském letišti pUed odletem. Veletrh ESI (Expo Scientifique Internacional), na který jsme
se vydali prezentovat školní projekty, se pUesunul z Moskvy (kde se konal pUed dvEma lety) do
hlavního mEsta Chile, Santiaga.
Na cestE
V hotelu
Vyhlídky nebyly nijak pUíznivé – dvacet
hodin v letadle, šestihodinové 7ekání v PaUíži.
Obavy z nudy se rozplynuly, když jsme nastoupili do Boeingu 777 trasa PaUíž – Buenos
Aires – Santiago. Každé sedadlo mElo totiž
svou malou obrazovku, která nabízela nejr]znEjší rozptýlení – od film] pUes informace
o letu až po hry (joystick sou7ástí sedadla).
Vzhledem k tomu, že let do Buenos Aires
trval celou 7asovým posunem prodlouženou
noc, z výhledu z okna jsme nic nemEli. Po
rozednEní se alespoO na chvíli ukázaly Andy.
PUistání bylo veselé – klesali jsme mlhou, vidEt nebylo naprosto nic – a najednou
se deset metr] pod námi objevila ranvej a
letadlo elegantnE dosedlo. V letištní hale nám
byla zkontrolována zavazadla a zabaveno jídlo – maso a ovoce. Pak si nás vyzvedli lidé od
ESI a odvedli nás k autobusu.
SedEli jsme v autobuse spolu s lidmi
z Kuvajtu, nastoupil Uidi7 (který do té doby
nakládal kufry do úložných prostor]) a za7al
prosit o „bakšiš“ – dolar nebo tisíc pesos… od
vEtšiny nEjakou tu bankovku dostal, vystoupil, nastoupil opravdový Uidi7 a vyrazili jsme
do hotelu.
Los Nogales nevypadal na levný hotel.
Nádherné foyer, recepce, sklo a kov. V pokoji minibar, televize, krásná nová koupelna.
PUi bližším pohledu se ale za7aly objevovat
„nevychytávky“ – napUíklad když jsme vešli
do pokoje, kdosi nEco svaUoval na balkonE.
Topení nefungovalo (pozdEji jsme zjistili, že
právE topení bylo pUedmEtem svaUování)
– aspoO že jsme mEli klimatizaci s funkcí
topení…
Jídlo (tUikrát dennE) se odehrávalo
v suterénu, kde byly zároveO spole7enské
herní místnosti. PUi pohledu na strop byla
vidEt zmE[ trubek klimatizace hotelu, stEny
z holého betonu. Strava byla ale naštEstí
docela dobrá.
VýstavištE
Druhý den jsme se vydali (zaUízenými
autobusy) na „výstavištE“, tedy pUesnEji Ue7eno do bývalé nádražní haly, kde se samotné
ESI konalo. Mezi papundeklovými stánky
jsme vyhledali 7eské vlajky a poté, co jsme
zjistili, že jdou jednoduše vymEOovat, jsme si
77
uprostUed výstavního prostoru vytvoUili „7eské
námEstí“. Pak jsme zkonzumovali Uízky (které
prof. Knobloch pronesl okolo rentgen], aniž
by si jej kdokoli všiml) a vrátili se do hotelu.
Když na výstavištE dorážíme další den,
na „7eském námEstí“ zjiš[ujeme, že 7tyUi
z našich osmi stánk] zabral AMAVET – dva už
i plakáty, dva jen samolepícím nápisem. Co
s tím? Projekt] máme sedm a stánky jen 7tyUi? OrganizátoUi se omlouvají, prý se máme
domluvit v rámci zemE. PozdEji objevujeme i
další nedostatky výstavního sálu – tím hlav-
ním je neskute7ná zima, která táhne od stEn,
vchodu, ale pUedevším od kamenné podlahy.
Jediné, co nás m]že tEšit, je zájem návštEvník] o naše projekty.
Ve mEstE
Santiago nemá moc památek k vidEní.
Snad jen vrcholky Santa María (ten vEtší,
s velkou sochou bohorodi7ky) a Santa Lucía
(menší, zato hned v centru, s nádherným
pohledem do ulic). Pod Santa Lucií je tržni78
ce, kde jsme nakoupili pon7a, rukavice, šály
s motivem lamy, Panovy flétny a podobné
zbyte7nosti pro podarování známých doma.
AlespoO v muzeích mEsto nezaostává.
Navštívili jsme napUíklad muzeum pUedkolumbovského umEní s artefakty stUedo- a jihoamerických indián] (Tolték], Azték], Mixték]
a dalších „-ték]“) nebo muzeum krásných
umEní, kde se konala výstava soch Francouze
Rodina (7ti Rodéna).
Na cestách
Jelikož výstava samotná trvá jen 7tyUi
dny, máme do odletu dva
dny volna. Proto se rozhodujeme navštívit jak moUe,
tak hory – obojí je nám na
dosah, zhruba dvE hodiny
jízdy autobusem.
První na UadE je
moUe. To nás na první
pohled zklame – ve Valparaisu, velkém pUístavu,
to totiž páchne hnilobou, domy jsou rozbité, všichni místní obyvatelé nás varují pUed
kapsáUi, fo[áky prý nemáme nosit volnE na
krku. Sem tam okolo nás projede snad ještE
pUedvále7ný trolejbus. Prohlédneme pUístav
a nasedáme do ned]vEryhodnE vypadající
„MHD“, která nás odveze kousek severnEji,
do pUímoUského letoviska Vina del Mar. Tady
na pláži pUestávám litovat penEz za dnešní
dopravu. Písek bi7ují i dvoumetrové vlny,
nebe bez mrá7ku, nikde ani noha. Je pravda,
že voda má 12 °C, ale to nás neodradí od
toho, abychom se ve vlnách poUádnE vyUádili.
Pak posbíráme pár „dárkových“ oblázk] a
vyrazíme zpEt do Santiaga.
Den nato vyrazíme do hor. Tedy…
do mEste7ka Los Andes. Další dvE hodiny
v autobuse. Los Andes ovšem ještE neleží
nad úrovní trvalé snEhové pokrývky. Nabízí
se možnost jet mezinárodním autobusem do
Argentiny a nechat se vysadit v lyžaUském
stUedisku Portillo. Ovšem cesta tam by vyšla
na 5 500 pesos (2 200 pesos = 100 korun)
a cestu zpátky bychom si museli zaUídit sami.
Do toho se nám pUíliš nechce, hlavnE kv]li té
cestE zpEt. Nakonec nám vychází vstUíc pán
z pUedprodeje jízdenek – prý má známého,
který vlastní školní mikrobus. Pár telefonát],
a máme cestu tam i zpEt za 3 500. Se zastávkami na pUání.
Projíždíme kaOonem s kaktusy, s pr]zra7nou Uekou Aconcaquou, vesele konverzujeme, pak projedeme nEkolika tunely a
najednou je okolo nás samý sníh. U hotelu
v Portillu (noc už od 680 USD za noc) se
vyválíme ve snEhu, vyfotíme s ledovcovou
lagunou a zas fr7íme zpátky do Santiaga.
Lou7ení
Na cestu zpátky se málokdo tEšil. Snad
proto, že dvacet hodin v letadle není žádný
med, možná proto, že pobyt v Chile patUil
k nejkrásnEjším dním našich život].
MatEj Humpál, oktáva A
Podrobný deník spolu s fotografiemi je možné zhlédnout na adrese
http://chile.finwe.info
79
Zpráva o Cum decore
Školní rok bývá pro sbor Cum decore bohatý na koncerty, soutEže, festivaly a samozUejmE i soustUedEní. Mezi všemi tEmito akcemi obvykle je minimálnE jedno vystoupení, které
sboristé vnímají jako jakýsi vrchol svého ro7ního snažení. V uplynulém školním roce bychom
našli alespoO tUi takovéto vrcholy.
Za nejvEtší úspEch minulé sborové
sezóny lze považovat ú7ast Cum decore
v XVIII. ro7níku mezinárodního soutEžního
festivalu PRAGA CANTAT 2004. Festivalu se
o posledním Uíjnovém víkendu roku 2004
zú7astnilo 39 sbor] z celé Evropy (z Francie,
Irska, Velké Británie, SRN, Slovinska, Slovenska, 6eské republiky). Cum decore soutEžil
v prestižní kategorii „vyspElých smíšených
sbor]“ a mezinárodní porota ocenila jeho
výkon 2.místem (o pouhý 1 bod za vítEzným
libereckým Rosexem). Toto umístEní bylo
o to cennEjší, že Cum decore byl na festivalu
jediným studentským sborem, a navíc 6enEk
Svoboda, který byl nejmladším sbormistrem
festivalu, získal zvláštní cenu za vynikající
dirigentský výkon.
Není žádným tajemstvím, že sbormis-
80
tr 6enEk Svoboda je úspEšným studentem
oboru sbormistrovství – hudební výchova
na PedF UK v Praze. K vystoupení na svém
absolventském koncertu, který uspoUádal
v bUeznu 2005 v modlitebnE Církve 7eskoslovenské husitské na pražských Vinohradech,
si pozval dva sbory, s nimiž trvale pracuje:
pražské Collegium 419 a liberecký Cum decore. Koncert mEl velmi p]sobivou atmosféru a
nesporný úspEch jak u Uadových poslucha7],
tak u pUítomných zástupc] pedagogického
sboru pedagogické fakulty – o tom svEd7í
i úryvky z posudk] koncertu: „…6enEk Svoboda svým absolventským vystoupením potvrdil sv]j již naprosto profesionální pUístup
ke sbormistrovskému umEní… Od po7átku
vystoupení bylo zUejmé, že se jedná již o vyzrálého umElce se zna7nými interpreta7ními
zkušenostmi podepUenými i hlubokými teoretickými znalostmi… U gymnaziálního Cum
decore vysoce hodnotím kvalitu zvuku, která
je výsledkem Svobodova dlouhodobého vokálního vedení... Rozsahem a mimoUádnou
umEleckou kvalitou vystoupení se tento
koncert zaUadil k nejlepším absolventským
koncert]m v historii oboru...“
V JihlavE se na konci 7ervna 2005 sešli
ú7astníci 48. ro7níku Festivalu sborového
umEní – 13 sbor] z 6eské republiky, Švédska, Belgie a Rakouska. Mezi pozvanými byly
i dva liberecké sbory – zkušený Rosex a Cum
decore. Náš sbor byl sice na festivalu mezi
„dospElými“ sbory nová7kem, ale pestrostí
a náro7ností svého programu a pUíslove7nou spontánností projevu se stal jedním
z nejúspEšnEjších ú7astník] celého setkání.
Festival sice nebyl soutEžní, ale pochvalná
slova pUítomných hudebních odborník] mEla
pro sboristy stejnou, ne-li vEtší hodnotu než
„zlaté pásmo“ v soutEži, zvláštE když tuto
chválu vyslovil napU. Antonín Tu7apský, 7eský
skladatel p]sobící v posledních desetiletích
ve Velké Británii, jehož skladby jsou oblíbenou sou7ástí repertoáru Cum decore. Další
sou7asný renomovaný 7eský skladatel JiUí
Laburda pod dojmem festivalového vystoupení slíbil vEnovat našemu sboru nEkterou
ze svých nových skladeb.
Vystoupení, o nichž by stálo za to se
zmínit, je samozUejmE celá Uada – a[ už se
jedná o akce školní (10. výro7í nEmeckých
maturit, slavnostní pUedávání maturitních
vysvEd7ení, Ohlédnutí 2005…), nebo mEstské 7i regionální (Primátorský den solidarity
pro Nadaci Kapka nadEje, jubilejní koncert
s Renetou, benefi7ní koncert PíseO pro Asii,
rozlú7kový koncert, adventní koncert v žitavském Marienkirche v SRN…). Sbor Cum
decore má naštEstí nEkolik pUíznivc], kteUí
mu pomáhají nEkteré z tEchto akcí a soustUedEní finan7nE zabezpe7it - chceme jim touto
formou podEkovat: stálým „sponzorem“ Cum
decore je Sdružení student], rodi7] a pUátel
školy pUi Gymnáziu F. X. Šaldy, v tomto školním roce svým grantem pUispEl i Magistrát
MEsta Liberce, sponzorský dar poskytla také
liberecká pobo7ka Volksbank.
Mgr. Eva Laurinová
81
OHLÉDNUTÍ 2005
82
83
Cena GYTA 2005
Nominace na nižším stupni gymnázia:
Kategorie SPORTOVEC
David Ku7era, sekunda – „Myslím si, že se by se nenašel sport, který by mu nešel (a hlavnE
rád sportuje).“
Zita Frydrychová, sekunda – reprezentace 6R ve skocích na trampolínE, úspEchy v kategorii
žákynE, ženy, synchron
Cena GyTa byla udElena ZitE Frydrychové.
Kategorie VDDEC
Klára Holková, kvarta - BiO - 3. místo okres,
postup do krajského kola, ChO - 2. místo okres
i kraj, MO - 3. místo okres, 9. místo kraj, Klokan - 1. místo školní kolo, KOS Severák - koresp. soutEž z M
Jakub Petr, sekunda - „Všem pUírodním vEdám
rozumí a už te@ si 7te knihy pro vysoké školy
(hlavnE Fy).“
Jakub Hrn7íU, sekunda – 1. místo v okresním
kole MO, v okresním a krajském kole ZO,
okresní kolo Pythagoriády, výborný prospEch
Cena GyTa byla udElena KláUe Holkové.
Nominace na vyšším stupni gymnázia:
Kategorie UMDLEC
6eská 7ást divadelního souboru Nisa-Nysa-Neisse Piráti – skupina
student] pod vedením Mgr. Renaty Šípové
Výstava Cesty – mnoholetá výtvarnická 7innost na škole, výstava
v Severo7eském muzeu, studenti výtvarné výchovy pod vedením
Mgr. Zuzany Kostincové a Mgr. Marty Sýkorové
Cena GyTa byla udElena obEma skupinám.
Kategorie SPORTOVEC
JiUí Koutný, 3. N – ú7ast na MS v Linci ve sportovním šermu fleretem s výborným výsledkem ve velké konkurenci (66. místo). “Jirka
po celou letošní sezónu pUedvádí skvElé výkony na domácích i
zahrani7ních soutEžích. Také se spolu s ostatními vynikajícími šermíUi podílí na trénování nová7k] a zdokonalování již pokro7ilých
šermíU] v libereckém oddílu Lokomotiva Liberec.“
Petra Suchá, 3. B – 1. místo na M6R v zápase Uecko-Uímském
Jakub Hodbo@, 4. A – úspEšná reprezentace školy
Cena GyTa byla udElena PetUe Suché.
84
Kategorie VDDEC
Jana Píšová, 3. B – úspEchy v pUírodovEdných soutEžích
Jakub Hodbo@, 4. A – historický projekt „Neviditelné obEti komunismu“: postup do krajského
kola SO6, nominace na Cenu U7ené spole7nosti 6R, práce je sou7ástí knihovny Stálé senátní
komise pro krajany, knihkupectví Libri prohibiti Praha, Centra pro exilová studia pUi UP
v Olomouci aj.
Jan Hrn7íU, 3. B – „Je to génius. IQ mu pUetéká ušima. DElá snad všechny olympiády. Ztvárnil
jednu z hlavních rolí v divadelní hUe Shakespeare‘s House v angli7tinE.“
Cena GyTa byla udElena JanE Píšové.
Kategorie OSOBNOST
Alena 6echová, kvinta – výbornE pracuje v Debatním klubu, v DEtském parlamentu, práce
v projektu „Neviditelné obEti komunismu v zemi javoru“, terapeutické stUedisko 6áp - peer
programy, ú7ast na akcích „Vztahy“
Jitka Hampacherová, 4. A – profesionální pomoc pUi záchranE života, záchranáUství, zodpovEdnost, milé a skromné chování
Jakub Hodbo@, 4. A – obrovský rozsah a zábEr akcí, ve kterých se úspEšnE uplatOuje, milé
a skromné chování a vystupování, významná propagace školy doma i v zahrani7í v pr]bEhu
celého studia ve sportovních i vEdeckých oborech. Republikový pUedseda Klubu mladých Evropan]. Organizace nejr]znEjších akcí na p]dE školy (beseda s pUedsedou Senátu, Help for
Iran, Sri Lanka, NEmecký nacionalismus aj.)
Cena GyTa byla udElena Jakubu Hodbo@ovi.
85
Osobnost gymnázia 2005: Jakub Hodbo@
Jakub patUil po celou dobu svého studia
k výrazným osobnostem Gymnázia F. X. Šaldy
nejen svými studijními výsledky, ale hlavnE šíUí
svých zájm] a úspEchy, jichž dosahoval prakticky ve všech svých aktivitách.
Jako 7len školního družstva se ú7astnil
Mistrovství svEta v Cross-country (Karlovy
Vary 2002), pUispEl k získání 3. místa na Prague International Marathon – Junior Marathon
Championship (Praha 2004) a 2. místa na Mistrovství 6R v pUespolním bEhu škol (Ž@ár nad
Sázavou 2004).
Sklízel úspEchy v olympiádách a soutEžích v nEmeckém jazyce (2004 – krajské kolo),
7eském jazyce (2003 – krajské kolo) a v zemEpise (2004 – mezinárodní kolo).
Jako pUedseda Klubu mladých Evropan]
6R poUádal besedy, konference a mezinárodní semináUe, na nEž zval zajímavé osobnosti
7eské i evropské politiky (pUedsedu vlády 6R
S. Grosse, eurokomisaUe V. Špidlu, vedoucího
zastoupení EK v 6R Ch. Bourgina, vedoucího
kanceláUe EP v 6R B. Kunzmanna, pUedstavitele Ústavu mezinárodních vztah] v Praze a
mnohé další). Pro studenty Gymnázia F. X.
Šaldy byly zajímavé také besedy „Co nás 7eká v EU“ (2003), „Help for Iran“ (2003), „Srí Lanka
na vlastní o7i“ (2005), „Zase hnEdé NEmecko“ (2005),
pUínosný byl i projekt Euroscola, který umožnil tUiceti student]m školy setkat se a debatovat v budovE Evropského parlamentu ve Strasbourgu s mladými lidmi ze zemí EU.
Spolupracoval na projektu student] gymnázia „Neviditelné obEti komunismu v zemi
javor]“, vEnovaném osud]m 7eských emigrant] po roce 1948 v KanadE. Projekt mEl velký
ohlas a byl prezentován v UadE médií (Liberecký den, MF Dnes, Radio Contact Liberec, 6eský
rozhlas 1 Radiožurnál, 6eský rozhlas 2 Praha, Genus TV, TV Nový zábEr Ontario…). V rámci
prezentace projektu byla uspoUádána beseda s pUedsedou Senátu 6R PUemyslem Sobotkou a
pUedsedou 6eského a slovenského sdružení v KanadE Milošem Šuchmou – ten posléze nabídl
spolupráci pUi získávání kanadských u7itel] angli7tiny pro školy na Liberecku. Jedním z výstup] projektu byla i Jakubova seminární práce „ÚtEk z vlasti“ – ta byla ocenEna 1. místem
v celostátním kole StUedoškolské odborné 7innosti v kategorii Historie, dále získala cenu U7ené
spole7nosti 6R v kategorii stUedních škol a cenu Asociace u7itel] dEjepisu.
Jakub Hodbo@ v roce 2005 složil maturitní zkoušku a v sou7asné dobE studuje FakultE
sociálních vEd Univerzity Karlovy v Praze.
86
Pavla 6ervová (2. B, 2004)
87
Výstava výtvarných prací CESTY
Ve 7tvrtek 21. dubna 2005 v odpoledních hodinách byla zahájena slavnostní vernisáží ve velkém sále Severo7eského muzea v Liberci v poUadí již tUetí výstava výtvarných prací student] naší školy.
Výstava s pUízna7ným názvem „Cesty“, poUádaná u pUíležitosti 85. výro7í založení Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci, pUedstavila veUejnosti nejen r]zné práce student] a pedagog] vzniklé pUi hodinách výtvarné výchovy, ale i ukázky výtvarných celoškolských projekt] za uplynulých pEt let.
NávštEvníci mEli možnost zhlédnout plošné i prostorové práce plné barev a fantazie. Sou7ástí výstavy byla i samostatná expozice vEtších keramických objekt], jež v kombinaci s kovem tvoUily netradi7ní tUešni7ku na dortu celé akce.
Výstava trvala do 15. kvEtna a ohlasy na ni byly více než pUíjemné.
Mgr. Zuzana Kostincová
88
89
Z vlastní tvorby student]
Tiché sbohem
Trocha štEstí do neštEstí
Slova jsou tiše hraná melodie
S tichou oddaností
Novému svEtu
Krá7íš tmou
Do víru života
Který tak dávno
Neumím žít
Jak tiše odchází
Tvoje doteky
Jak prázdnE zní
Ohrané rýmy
Prchavá slova
Hraná
tak pUíliš poti….chu….
Že ani otevUené srdce
Neslyší…
OtevUete dlanE padlým
andEl]m
Modlím se k jitru
Proplakanému
Do krvava
Zavážu
Kli7ku tkani7ek
ŠtEstí7ko najdeme tUeba na autobusové zastávce,
v no7ní košilce vlající na Stázce,
v plamenu sví7ky, v rýmech slovní hUí7ky.
…v otázce: Kdy, Jak a s Kým.
Dav, který šepotem zastavím.
– odpus[te mi tyto kecy, mluvím stále o štEstí
pUeci –
ŠtEstí je na stránkách spousty knih,
ve rva7ce, již rozpoutal nEjaký hnidopich.
Ale hlavnE by mElo být v otevUené dlani
a nebo lépe v klidném spaní.
ŠtEstí je velmi ošemetná vEc
a je jedno, jestli je to holub 7i zrezivElá klec.
Být hrdinou!
Zapálím myrthu
Staví tu Okudžava
Svou barikádu
Z písni7ek
Bože, pora@, jak se mám stát hrdinou.
Byl bych jím snad, 7eliv úzkosti obecenstva,
tichu bez potlesku, v pUátelství, jež pUešlo ve svár?
Nebo jako básník strpEt posmEch a vtípky
hlupák],
kteUí mají mozek jen proto, aby se jim do hlavy
nenastEhoval 7ervoto7?
Ve svEtE proboUeném
Do pUíkop]
Zabouchnu dveUe
Domova
Závidím pták]m
Co letí z trop]
…SlzavE modrá obloha….
Nina Kopecká, 4. A
90
ŠtEstí, že prej to je moucha tváUící se zlatE,
bota nenoUící se v blátE,
rezavý hUebík nezaražený v patE.
Prazdroj vody v poušti,
otrhané gatE v houští.
Hrdinský 7in, chytnout dívku za ruku a otevUít jí
své srdce?
Hrdinský 7in, plazit se zákopy pod palbou
nepUítele a splnit úkol?
Hrdinský 7in, nevztáhnout na psa h]l a pozbýt
vzteku nad rozlitým mlékem?
Hrdinský 7in, osedlat 7erného divokého konE?
Hrdinský 7in, Uíct pravdu a upUímnE lhát?
6i snad nestydEt se za upuštEnou minci do dna
žebrákova klobouku?
Bože, pora@, jak se mám stát hrdinou!
„…nEkdy sta7í jen být sám sebou.“
Antonín Rimek, oktáva B
A zase
Sta7í mi projít vysmátým námEstím,
rozdupat pocit kUi7ících dav],
okamžikem tE nenávidEt, zaUvat,
a stejnE tE mít ráda.
VážnE o smrtelné vášni
Bez sebe spolu
Plyšový medvídek na posteli,
pavou7í sí[ mezi dvEma tEly,
slzy padají v rytmu blues,
nemáš co ztratit, tak to jen zkus…
Zaprášené sluchátko telefonu,
ozývá se jen zvuk monotónu,
chybí kyslík a tElo nedýchá,
pak prolomí se brána do ticha.
Poslední pošlapaná nadEje.
Na srdce vanou snEhu závEje.
Roztrhlý medvídek bez hlavy
o tragické lásce vypráví…
A[ se zemE propadne…!
Ó Bože…, démone!
Chy[ mE za ruku!
A z]staO se mnou stát…
Ani láska nesta7í?
Cože?!
OpEt
tvý o7i jsou celý nahý
pomalu ti je zavírám
zvykneš si
jsem zhoubná…
jarní únava
Aneta Hauznerová, 1. A
NadEje
Hledáš východ z mEsta SAMOTY.
V ulici opuštEné vEžáky,
žebráci zpití do nEmoty,
potichu hraje páska s ploužáky.
Na záznamníku 7tyUi vzkazy.
V šuplíku fotka dávné lásky,
te@ na ní vidíš už i kazy…
Cvaknutí hlásí konec pásky.
Zase se toulám mEstem sama
smíUena se svým osudem…
Co se to stalo mezi náma?
JÁ, TY už nikdy nebudem…
Ze záznamníku mažu pár vEt.
Nechci se už otá7et dozadu.
V mali7kou kuli7ku zma7kám svEt.
Rádio hraje novou baladu…
Bára Havlíková (tercie, 2005)
Martina Kotková, 4. A
91
GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY LIBEREC 11, PARTYZÁNSKÁ 530
ZALOŽENO 1919
Informace o studiu
ve školním roce 2006–2007
Ve školním roce 2005–2006 otevírá následující studijní obory:
7941K/801 - OSMILETÉ STUDIUM
30 žák] - pro žáky z 5. tUídy ZŠ
všeobecné zamEUení, velký výbEr volitelných pUedmEt] v septimE a oktávE
možnost práce v kroužku informatiky již v primE
7941K/610 - ŠESTILETÉ DVOJJAZY6NÉ STUDIUM
30 žák] - pro žáky ze 7. tUídy ZŠ
výuka vybraných pUedmEt] v jazyce nEmeckém, v 1. a 2. ro7níku 10 hodin nEm7iny týdnE, od 3. ro7níku M, F, Bio v nEm7inE, D v 7eštinE i v nEm7inE, od 4. ro7níku zemEpis
v nEm7inE, AJ - 3 hodiny týdnE, ostatní pUedmEty v 7eštinE; studium je ukon7eno maturitní
zkouškou, která má platnost v 6eské republice, v NEmecku i v ostatních zemích Evropské unie
7941K/401 - 6TYTLETÉ STUDIUM – všeobecné
60 žák] - pro žáky, kteUí ukon7ili povinnou školní docházku
výuka dvou cizích jazyk]
žáci si od 2. ro7níku volí pUírodovEdné nebo humanitní zamEUení
Škola je napojena na Internet, který mohou využívat všichni žáci.
Ubytování pro studenty šestiletého a 7tyUletého studia lze zajistit v DomovE mládeže.
ObEdy pro všechny studenty poskytuje školní jídelna pUímo v budovE školy.
Den otevUených dveUí: 11. 1. 2006
Termín podání pUihlášky: do 15. 3. 2005 prostUednictvím ZŠ.
PUijímací zkoušky: pro všechny obory se konají 24.4.2006
Budou provEUovány obecné studijní pUedpoklady a znalosti
z 7eského jazyka a matematiky, bude pUihlédnuto k výsledk]m hodnocení žák]
9. tUíd ZŠ, které bude provádEt Centrum pro zjiš[ování výsledk] vzdElávání.
Gymnázium F. X. Šaldy, Partyzánská 530/3, 460 11 Liberec 11
Tel.: 482 710 077, fax: 485 103 880, e-mail: [email protected], http://www.gfxs.cz
92
PUijímací zkoušky ve školním roce 2004–2005
K pUijímacím zkouškám z 7eského jazyka pro osmileté a šestileté studium, z matematiky pro šestileté
a 7tyUleté studium a z obecných studijních pUedpoklad] pro všechny tUi typy studia byly použity testy
k pUijímacím zkouškám vytvoUené spole7ností Scio. Tyto testy nelze reprodukovat. Zájemci se s nimi
mohou seznámit na internetové adrese www.scio.cz. Uchaze7i o pUijetí do osmiletého studia absolvovali
pouze pUijímací zkoušky z 7eského jazyka a z obecných studijních pUedpoklad].
PUijímací zkoušky z 7eského jazyka pro 7tyUleté studium
18. dubna 2005
Text:
Hr]za ve 7trnácti obrazech
1. Ob7as jako by se videodistributoUi zastydEli za záplavu Uemeslného pr]mEru, jakou jsme 7astováni,
prohrabou archivy a nabídnou nám klenot. 2. Tak lze ozna7it i 7erstvE vydanou kolekci film] Alfreda Hitchcocka. 3. Jeho jméno je proslulé. 4. Každý druhý zUejmnE vidEl jeho „Psycho“, snad i „Ptáky“. 5. PrávE
od nich se odvíjí jeden s omyl], jež se k tomuto Britskému režisérovi váží totiž že to7il horory. 6. PUiblížil se
k nim jen „Ptáky“, jinak pracoval na poli žánru kriminálního s ob7astnými zálety ke špionáži. 7. Hitchcock
(1899-1980) byl nepochybnE zdatný showbyznysový obchodník. 8. Ve své zlaté éUe ovládl vedle plátna
i TV obrazovky, na nichž 10 let bEžela s týdení pravidelností série „Alfred Hitchcock uvádí“, již skute7nE
osobytE a s vtipným gustem uvádEl. 9. MEl jednu vspomínku z ranného dEtství: jednou doma zlobil a
otec ho poslal na policejní stanici, aby tam odevzdal dopis. 10. Strážník si jej ml7ky pUe7etl, zavedl hocha
k cele, postr7il ho dovnitU a zaklapl za ním mUíž. 11. Ten zvuk mu utkvEl v mysli nadosmrti. 12. Ve svých
filmech mluveným slovem šetUil, razil totiž myšlenku, že co nelze vyjádUit obrazem nepatUí do filmu, ale
bavilo ho dostávat své nevinné hrdiny do situací, ze kterých zdánlivE nebylo úniku, jako pro toho kluka
za mUíží. 13. Tohle tE potká, když budeš zlobit, nazna7il mu tehdy otec, a on to ponau7ení pUedával dál.
14. Od poloviny 50.let si našel Hitchcock stálé úto7ištE ve studiu Paramount, v nEmž mEl prakticky volnou
ruku ve výbEru projekt]. 15. Mistr vEdEl co chce, už pUi vzniku scénáUe, jehož psaní sice zadával profesionál]m, avšak vždy na základE osobnE vybraného námEtu a s neustálou kontrolou jeho podoby. 16. PUi natá7ení pak sedával daleko od kamery, nikdo nepamatuje, že by se nEkdy podíval jejím hledá7kem. 17. Film
už mEl hotový v hlavE. 18. O tEchto i jiných profesionálních zvlášnostech vypovídá ústama pamnEtník] a
filmovích historik] komentáU každého ze 7trnácti vydávaných disk] kolekce. 19. Pro poznání mistrovské
ukázky klasické filmaUiny, ale i pro pUíjemné mrazení v zádech stojí za to si ji poUídit.
Úkoly k textu:
1. Text si pozornE pUe7tEte a ve 2., 3., 4. a 5. odstavci zUetelnE zakroužkujte chyby (pravopisné,
tvaroslovné, v interpunkci). Chyby neopravujte! (PUíklad: Na sv(í)ch cestách ()sme z(j)ískali cen()é
(s)kušenosti.)
2. PodtrhnEte správnou možnost:
Úvodní text se nejvíce blíží úvaze - reportáži - recenzi - fejetonu.
3. Z textu vypište minimálnE 3 klí7ová slova nebo slovní spojení, která jsou d]ležitá pro charakteristiku
osobnosti, o níž je v textu Ue7:
…………………………………………………………………………………………………………………………………………
4. Vyberte a ozna7te tvrzení, které nejvíce odpovídá smyslu úvodního textu:
a) Režisér vždy pozornE sledoval natá7ení každého svého filmu.
b) Vydávané videokazety nám pUinášejí pouze nejlepší díla významných pUedstavitel]
svEtové kinematografie.
c) Vzpomínky z dEtství výraznE ovlivnily Hitchcockovu filmovou tvorbu.
d) Název textu pUesnE vystihuje charakter tvorby Alfreda Hitchcocka.
5. Která cizí slova v textu odpovídají tEmto definicím?
sled, Uada:………………………………………, vkus, záliba, požitek: ………………………………………………,
vysvEtlivka, doplOující poznámka, výklad: …………………………………………….
6. a) VysvEtlete, jaký význam mají v textu následující mnohozna7ná slova.
93
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
b) Ke každému z nich napište vEtu 7i slovní spojení, v nichž budou mít jiný význam:
(PUíklad: záplava (1.) - v textu: velké množství / Srpnové záplavy zni7ily…)
klenot (1.): …………………………………………………………………………………………………………
bEžet (8.): …………………………………………………………………………………………………………
psaní (15.): …………………………………………………………………………………………………………
Napište synonyma ke slovním spojením (tak, aby smysl textu z]stal významovE i stylisticky
zachován):
jsme 7astováni (1.): ………………………………………………………………………………………………
mEl volnou ruku (14.): ………………………………………………………………………………………………
a) Uve@te, jakými slovními druhy jsou v textu následující slova.
b) Napište krátké vEty nebo slovní spojení, v nichž budou tato slova jinými slovními druhy. Jakými?
(PUíklad: mysli (11.): v textu podstatné jméno. - Mysli na mne: sloveso)
jednou (9.): …………………………………………………………………………………………………………
je (3.): …………………………………………………………………………………………………………………
Ze 4. odstavce vypište 4 r]zné druhy zájmen a ur7ete jejich druh:
…………………………………………………………………………………………………………………………………………
PodtrhnEte slovesa dokonavá: nabídnou, uvádEl, zaklapl, vypovídá
V jakých pádech jsou v textu následující podstatná jména?
Ptáky (6.): ……………………, základE (15.): ……………………………
Z posledního odstavce vypište podstatná jména pomnožná: …………………………………………………
Od slova mUíž vytvoUte podstatné jméno hromadné: ……………………………………………………………
Ozna7te správnou možnost:
Podtrženou 7ást slova ob7asnými tvoUí:
a) pUípona + koncovka, b) koncovka, c) pUípona + pUípona + koncovka
a) Vypište koUen ze slova nazna7il.
b) Napište 3 slova pUíbuzná (tj. tvoUená od stejného koUene) - podstatné jméno, pUídavné jméno,
pUíslovce:
………………………..………………………………………………………………………………………………………………
Napište 2 slova pUíbuzná se slovem to7il - 1 odvozené, 1 složené:
…………………………………………………………………………………………………………………………………………
PodtrhnEte správné ur7ení:
Následující slova jsou v textu tEmito vEtnými 7leny:
obchodník (7.) : podmEt - pUísudek - doplnEk
za mUíží (12.) : pUíslove7né ur7ení - pUedmEt - pUívlastek
Z posledního odstavce textu vypište podstatná jména rozvíjená sou7asnE pUívlastkem shodným
i pUívlastkem neshodným. (Vypište celé vazby, tj. podstatné jméno a oba pUívlastky!)
…………………………………………..………………………………………………………………………………………………
VEtu „Jeho jméno je proslulé“ (3.) rozšiUte
a) o vedlejší vEtu pUí7innou: …………………………………………………………………………………
b) o vedlejší vEtu pUípustkovou: ………………………………………………………………………………
(Vzniklá souvEtí nemusí zapadat do textu!)
Úkoly k 12.vEtnému celku:
a) napište 7íslicí po7et vEt v souvEtí: ……………..
b) vypište základní skladební dvojice z každé vEty hlavní: …………………………………………
c) ur7ete vztah mezi hlavními vEtami: ………………………………………………………………………
Úkoly nesouvisející s textem:
21. DoplOte i-y:
M - slím, že se m - líš. Sotva ji zv - kláš v jejích názorech. Jsou stále ještE nab - ti dojm - ze
své cesty. V Chrudim - mají sbírku Muchov - ch plakát]. Potkali jsme tatínkov - pUátele.
22. Ozna7te vEtu, v níž nem]žeme nahradit podstatné jméno zájmenem ve tvaru JÍ:
a) Potkal jsem Martinu. b) Tekl kamarádce o tom. c) Napsal babi7ce dopis. d) To se sestry netýká.
23. PodtrhnEte dvojici slov, která jsou synonymy, a doplOte je 1 antonymem.
(Neužívejte slova s pUedponou ne-!)
vzdElaný - chytrý pilný - pe7livý odvážný - smElý pUíjemný - oblíbený ………………………………
94
24. VysvEtlete, jací jsou 7i jak se chovají lidé, pro nEž platí následující frazeologická spojení:
zvedl nám mandle: …………………………………………………………………………………………………………
sedí na dvou židlích: …………………………………………………………………………………………………………
25. Na pustý ostrov si m]žete vzít 5 knih, které máte rádi. Které to budou? Pro7? (NezapomeOte
uvést autory!)
………………………………………………………………………………………………………………………………………
Šárka Košková (tercie, 2005)
95
PUijímací zkoušky z 7eského jazyka pro šestileté studium
19. dubna 2004
O mé rodinE a jiné zvíUenE
1. Jednou v noci se na stromE nade mnou obEvil párek poletuch, které se z pUemíry bujnosti
za7aly prohánEt nahoru a dol] po háji, skákaly z vEtve na vEtev jako akrobati, dovádEly hned
nahoUe, hned dole po kmenech. 2. Jejich huOaté ocasi vypadaly v tom mEsí7ním svEtle jako
oblá7ky šedivého kouUe. 3. Tahle stvoUení mnE pUímo okouzlila, takže jsem si umínil, že se
pokusím jedno chytit. 4. SamozUejmE nejpUíkladnEjší 7as k tomu byl ve dne, kdy vispávají.
5. PracnE jsem tedy pátral v olivových hájích po jejich úkrytu. 6. Má trpElivost nezústala bez
odmEny protože jeden den jsem str7il ruku do takové vykotlané díry a prsty se mi sevUeli
kolem nE7eho malého a hepkého. 7. Na první pohled vyhlížel m]j úlovek jako mimoUádnE
velký chumá7 chmíUí pampelišky, vybavený párem ohromných zlatavých kukadel. 8. PUi blišším
ohledání se ukázalo, že je to mládE výre7ka malýho, ještE opeUené mladistvým chmýUím.
9. Odnesl jsem si ho dom] v kapse a s jistým neklidem jsem výre7ka ukázal rodinE.
10. K mýmu pUekvapení ho uvítali s bezvyjime7ným souhlasem. 11. Usídlil se v košíku a po
delším debatování dostal jméno Odysseus.
(podle G.Durella)
Úkoly k textu:
1) Zakroužkujte chyby pravopisné, v tvarosloví a v interpunkci. (Vzor: ob(i)dlí, (l)iberec,
dob(rej))
2) Úkoly k 1. vEtnému celku:
a) ur7ete celkový po7et vEt ………………..
b) ur7ete po7et vEt hlavních ………………..
c) z 3. vEty vypište holý podmEt a pUísudek …………………………………..
3) Vedlejší vEtu ve 3. vEtném celku podtrhnEte a nahra@te vEtným 7lenem tak, aby se nezmEnil její p]vodní smysl:
………………………………………………………
4) Ur7ete, jakými vEtnými 7leny jsou slova:
a) pUímo (3.) ……………………………………………………………………
b) po úkrytu (5.) ………………………………………………………………...
c) ukázalo se (8.) ………………………….……………………………………
5) Sloveso vypadaly použijte v krátké vEtE tak, aby mElo jiný smysl než ve 2. vEtném celku:
………………………………………………………………………
6) V 6. vEtném celku najdEte zájmena, vypište je a ur7ete jejich druh:
……………………………………………………………………………………………………………………………
7) Úkoly ke slovu kolem (6.):
a) ur7ete, jakým slovním druhem je v 6. vEtném celku: …………………………..
96
b) užijte slovo kolem ve dvou krátkých vEtách tak, aby bylo pokaždé jiným slovním druhem, a uve@te, o který slovní druh jde:
……………………………………………………………………………………………………………………
8) Ze 7. vEtného celku vypište:
a) 2 pUívlastky shodné: ……………………………………………………………
……………………………………………………………
b) 2 pUívlastky neshodné:
…………………………………………………………
…………………………………………………………
9) U slovesa ukázal (9.):
a) ur7ete mluvnické kategorie: ……………………………………………………
b) zmEOte vid slovesa: ………………………………………………………………
c) zmEOte slovesný rod: ……………………………………………………………
10) Ur7ete slovní druhy u následujících slov:
a) ukázalo (8.)………………………………
b) dom] (9.)…………………………………
c) zlatavých (7.)……………………………
11) Uve@te, jakým zp]sobem byla utvoUena slova:
a) mimoUádnE (7.)………………………………
b) ohledání (8.)…………………………………
c) debatování (11.)……………………………
12) U slova stvoUení (3.) prove@te slovotvorný rozbor; jednotlivé 7ásti slova oddElte svislými
7arami a pojmenujte je:
stvoUení
13) Spojení slov tato dvE stvoUení napište v 7. p. množného 7ísla:
………………………………………………………………………………………………………
14) Nahra@te slovo debatování (11.) synonymem: ………………………………………
15) Napište 7íslo, popUípadE 7ísla vEtných celk], v nichž se objevují rozpaky, nejistota nebo
údiv vypravE7e: ………………………………
16) Uve@te jméno autora a název díla, v nEmž bylo poprvé užito jméno Odysseus (11.):
…………………………………………………………………………………
17) Slovo kouU (2.) se používá ve spojení: Není kouUe bez ohnE. VysvEtlete význam tohoto
poUekadla: ………………………………………………………………………
97
98
99
žít v jistotE
UNIQA pojiš[ovna - Váš partner pro každodenní život
Kdo jsme:
- univerzální pojiš[ovna s komplexní nabídkou produkt]
- partner v pojištEní pro více než 190.000 spokojených klient] na 7eském trhu
- sou7ást mezinárodního pojiš[ovacího koncernu UNIQA International se sídlem
ve Vídni a sesterskými spole7nostmi v desíti dalších evropských zemích
- spole7nost se silným kapitálovým zázemím d]vEryhodného zahrani7ního
partnera s více než stoletou tradicí na rakouském trhu
- patUíme stabilnE k 10 nejsilnEjším spole7nostem na 7eském trhu
Co umíme:
- nabídnout klientovi na jeho pUání prakticky jakýkoli pojistný produkt ke
spolehlivé ochranE proti riziku
- doporu7it každému zájemci vhodné komplexní krytí k všestrannému zabezpe7ení
šité na míru jeho pomEr]m a zájm]m
- poskytnout kvalitní servis kdekoli v republice: pe7ovat o Vás jsme pUipraveni
v 90 pobo7kách
- kdykoli Vás informovat o našich službách, zodpovEdEt Vaše dotazy týkající se
pojištEní a pomoci Vám na bezplatné lince 800 120 020
- zlikvidovat pUípadnou škodu našeho klienta v nejkratší možné lh]tE a vyplatit
mu co nejrychleji pojistné plnEní
Nabízíme Vám skute7né partnerství. PUesvEd7ete se sami.
UNIQA pojiš[ovna, a.s. Na Rybní7ku 1, 460 01 Liberec
tel.: 488 125 111, fax: 482 710 494
Info linka: 800 120 020, www.uniqa.cz
100
101
Harmonogram školního roku 2005–2006
ZáUí
1.9.
2.9.
10.9. – 18.9.
16.9 – 25.9.
21.9.
Zahájení školního roku
Maturitní zkoušky
SportovnE turistický kurz 3. A, 3. B, 5. N
SportovnE turistický kurz septimy
Provozní porada všech vyu7ujících
Tíjen
19.10.
26.10. a 27.10.
Provozní porada všech vyu7ujících
Podzimní prázdniny
Listopad
10.11. – 12.11.
23.11.
24.11.
NISA SCHOLA - výstava
Pedagogická rada
Sch]zka s rodi7i
Prosinec
21.12.
23.12. – 2.1.
Provozní porada všech vyu7ujících
Váno7ní prázdniny
Leden
7.1.
11.1.
21.1.
25.1.
31.1.
Maturitní ples tUíd 6. N a oktávy
Den otevUených dveUí
Maturitní ples tUíd 4. A a 4. B
Pedagogická rada
Pololetní vysvEd7ení
Únor
3.2.
6.2.
8.2.
10.2.
22.2.
Pololetní prázdniny
Maturitní písemné zkoušky tUídy 6. N z Nj
Maturitní písemné zkoušky tUídy 6. N z M
Maturitní písemné zkoušky tUídy 6. N z F, Bi, Z
Provozní porada všech vyu7ujících
BUezen
27.2. – 5.3.
29.3.
Duben
4.4.
13.4. a 14.4.
19.4.
20.4.
24.4.
102
Jarní prázdniny
Provozní porada všech vyu7ujících
Maturitní písemné práce z 6j
Velikono7ní prázdniny
Pedagogická rada
Sch]zky s rodi7i
PUijímací zkoušky 1. kolo
KvEten
10.5.
12.5.
15. – 19.5.
17.5.
19.5.
22. – 26.5.
29.5. – 2.6.
31.5.
Pedagogická rada tUíd oktáva a 6. N
VysvEd7ení tUíd oktáva a 6. N
Výjezdové semináUe tUíd septima, 3. A a 3. B
Pedagogická rada tUíd 4. A, 4. B
VysvEd7ení tUíd 4. A a 4. B
Ústní maturitní zkoušky tUíd oktáva a 6. N
Ústní maturitní zkoušky tUíd 4. A a 4. B
Provozní porada všech vyu7ujících
6erven
23.6.
29.6.
29.6.
30.6.
Pedagogická rada
Sportovní den
Ohlédnutí 2006 - D]m kultury od 16.30 hod.
VysvEd7ení
Jakub Hrn7íU (tercie, 2005)
103
RO6ENKA 2005
Vydalo Gymnázium F. X. Šaldy v Liberci
Sestavila: Eva Laurinová
Obálka a grafická úprava: Zuzana Kostincová
VýbEr výtvarných prací: Marta Sýkorová, Zuzana Kostincová
Fotografie: Fuji Image Service - Nisa Lab, s. r. o., Liberec, Marek Kotrányi, archiv
školy, autoUi 7lánk]
Letecký snímek školy: Werner Dittrich
Sazba: Pavel Knobloch
PUíprava film]: Reproart Liberec, s. r. o.
Tisk: Ruch, spol. s r. o., Liberec
1. vydání
Náklad 1000 výtisk]