Totalitäre Regimes im 20 Jahrhundert_cz_d_KB - Zeitzeugen

Beispiele totalitärer Regimes im 20. Jahrhundert
Vertiefende Information zum Thema Totalitarismus
Autorin des Arbeitsblatts: Kateřina Bradáčová
----------------------Arbeitsblatt für Schüler/innen im Alter: 14-18 Jahre
Fächer: Geschichte, Sozialkunde (Politologie)
Erabeitungszeit: 2 Unterrichtsstunden
Unterrichtsform: Gruppenarbeit, Diskussion
Vorkenntnisse: Grundlagen zu den historischen Ereignissen in den 1920er bis 1940er Jahren,
Charta der Menschenrechte und Freiheiten
Materialien: Blatt DIN A4, etwas zum Schreiben
-----------------------
Faschismus
Die totalitäre Diktatur des Faschismus herrschte
in den 1920er bis 1940er Jahren unter anderem in
Italien. Es handelte sich um eine radikale politische
Bewegung unter Führung von Benito Mussolini, die
sich gegen Sozialismus und Kommunismus
abgrenzte. Typisch waren gewaltsame Durchsetzung
und
unbeschränkte
Machtausübung
sowie
unbegrenzter politischer Aktionismus.
Giovanni Gentile, der führende Parteiideologe,
charakterisierte das System folgendermaßen: Der
Faschismus „ist für die einzige Freiheit, die ernst
genommen werden kann, nämlich für die Freiheit des
Staates und des Individuums im Staat. Denn es liegt
für den Faschismus alles im Staate beschlossen.
Nichts Menschliches oder Geistiges besteht an sich,
noch weniger besitzt dieses irgendeinen Wert
außerhalb des Staates. In diesem Sinn ist der
Faschismus totalitär, und der faschistische Staat als
Zusammenfassung und Vereinheitlichung aller Werte
Benito Mussolini und Adolf Hitler,
Quelle: Wikimedia commons.org
gibt dem Leben des ganzen Volkes seine Deutung,
bringt es zur Entfaltung und bekräftigt es. –
Außerhalb des Staates darf es keine Individuen noch Gruppen (politische Parteien, Vereine,
Syndikate und Klassen) geben.“1 Auch Mussolini selbst sagte: „Alles im Staate, nichts
außerhalb des Staates, nichts gegen den Staat“2.
Merkmale des italienischen Faschismus:
• ein extremer Nationalismus
• eine durch Krieg angestrebte Großmachtstellung für Italien im Mittelmeerraum
• die Betonung des „Willens zur Macht“ (Friedrich Nietzsche)
• das autoritäre Führerprinzip (Vilfredo Pareto)
• eine totalitäre, von einer Geheimpolizei abgesicherte Verschmelzung von Staat
und alleinregierender Partei
1
2
Walter Schlangen: Die Totalitarismus-Theorie. Entwicklung und Probleme. Kohlhammer, 1976. S. 13.
S. 12.
1
•
Etatismus – die Lösung der gesellschaftlichen und wirtschaftlichen Probleme
erfolgt durch staatliche Regelungen
Erst seit den 1930er Jahren, infolge der politischen Koalition mit Hitler, war der
Faschismus auch antisemitistisch geprägt, wobei das Ziel nicht die Vernichtung der
europäischen Juden war, sondern ihre Entrechtung, Enteignung und Vertreibung.
Nationaler Sozialismus
Bezeichnet ideologische Strömungen und politische Parteien, die um 1890 in Europa
entstanden. Der Begriff verbindet Nationalismus (das Ziel ist, die Nation und den Staat zu
Einem zusammenzufügen) und Sozialismus (er betont die Grundwerte wie Gleichheit,
Gerechtigkeit und Solidarität). Mit der Entstehung der NSDAP (Nationalsozialistische
Deutsche Arbeiterpartei) im Jahre 1920 wurde der Begriff „nationaler Sozialismus“ zum
Synonym für „Nationalsozialismus“. Heute wird damit oft Rassismus, Imperialismus,
Totalitarismus und Völkermord assoziiert.
Nationalsozialismus
Dieser Begriff bezeichnet eine radikal antisemitische, antikommunistische und
antidemokratische Ideologie und politische Bewegung in Deutschland und zum Teil in
Österreich in den Jahren 1920-1945. Der wesentliche Unterschied zwischen dem
Nationalsozialismus und dem Faschismus besteht im kriegerischen Rassenimperialismus und
dem von Vernichtungswillen geprägten Antisemitismus.
Ähnlich wie im Faschismus wird auch im Nationalsozialismus über den „totalen Staat“ als
Identität von Staat und Gesellschaft gesprochen – „Ein solcher Staat lässt in seinem Innern
keinerlei staatsfeindliche, staatshemmende oder staatszerspaltende Kräfte aufkommen.“ (Carl
Schmitt). Gemäß der Unterscheidung von Freund und Feind, von volksgemäß und
volksfremd, von deutsch und undeutsch wird definiert, was im totalen Staat auszumerzen ist.
Das Programm des Nationalsozialismus wurde im Jahre 1920 im „25-Punkte-Programm“
formuliert, die außen- und bevölkerungspolitischen Ziele beschrieb Adolf Hitler in „Mein
Kampf“ (1924-26).
Merkmale des Nationalsozialismus:
- Führerkult und Führerstaat
- zentrale Rolle der Propaganda und Zensur
- Militarismus und Imperialismus
- Blut-und-Boden-Mythos – die Verherrlichung des Bauernstandes
- Rassentheorie – Vorherrschaft der Arier, Theorie des Übermenschen
- Antisemitismus und Holocaust – systematische Verfolgung und Ermordung der Juden
Nationalsozialistische Symbole:
- Swastika oder auch Hakenkreuz (rechtsdrehend)
- Bezeichnung der Gruppe SS (Schutzstaffel) mit den Runensymbolen
und mit sog.
Totenkopf
- Grußformel „Sieg Heil“, „Heil Hitler“
- Lieder „Die Fahne hoch!“, „Sturm, Sturm, Sturm“ und andere
- die Hymne des Dritten Reichs: „Das Lied der Deutschen“ komponierte im Jahre 1841
August Heinrich Hoffmann von Fallersleben, im Jahre 1922 wurde es offizielle
Hymne Deutschlands (mit Melodie des österreichischen „Kaiserlieds“ von Joseph
Haydn). Urpsrpünglich waren es drei Strophen. Die erste Strophe, beginnend mit den
Worten „Deutschland, Deutschland über alles“, wurde während des Dritten Reichs
2
missbraucht. Heute wird als offizielle Hymne Deutschlands nur die dritte Strophe,
beginnend mit „Einigkeit und Recht und Freiheit“, verwendet.
→
Finden und diskutieren...
1) Wie war die Situation nach dem Ersten Weltkrieg in Deutschland (politisch,
wirtschaftlich, sozial)?
2) Wie unterscheiden sich Faschismus und Nationalsozialismus voneinander?
3) Auf dieser Webseite (www.dhm.de/lemo/html/dokumente/nsdap25/index.html)
findet ihr das 25-Punkte-Programm der nationalsozialistischen Ideologie aus dem
Jahre 1920. In welchen Punkten werden die Menschenrechte gebrochen und
welche genau betrifft es? In welchen Punkten zeigen sich die Merkmale des
totalitären Regimes?
Sozialismus
Die Grundwerte des Sozialismus sind Gleichheit, Gerechtigkeit und Solidarität.
Die politische Idee ist, eine solidarische Gesellschaft zu schaffen, in der diese Grundwerte
und Freiheit verwirklicht werden. Die Hauptrolle bei der Entscheidung über ökonomisches
Vorgehen besitzt der Staat. Das Privateigentum an Produktionswerten schafft demnach
soziale und ökonomische Abhängigkeit. Die Idee des Sozialismus entwickelte sich in
verschiedenen Geschichtsetappen unterschiedlich. Unter den Begriff „Sozialismus“ gehören
viele politische Bewegungen und Parteien. Anfang des 20. Jahrhunderts entstanden zwei
Richtungen – demokratischer und autoritärer Sozialismus (Marxismus-Leninismus). Nach
dem zweiten Weltkrieg entstanden noch andere Formen der autoritären sozialistischen
Regierungen – in China, im ehemaligen Jugoslawien und in anderen sogenannten
Volksrepubliken des ehemaligen Ostblocks (darunter auch die Tschechoslowakei).
Kommunismus
Kommunismus ist die Bezeichnung
der politischen Lehren und Bewegungen,
deren Ziel es ist, eine klassenlose
Gesellschaft zu schaffen, wie es Karl
Marx (1818-1883) und Friedrich Engels
(1820-1895) beschrieben.
Laut Marx entwickelt sich der
Kommunismus als Gesellschaftsform
allmählich in verschiedenen Phasen. Nach
der
vorübergehenden
Phase
des
Kapitalismus, der notwendig zusammenstürzen muss, und nach der Revolution Von links: Karl Marx, Friedrich Engels, Quelle: wikipedia.cz
und der Diktatur des Proletariats folgt die
Phase des Sozialismus. Kollektives Eigentum der Produktionsmittel sieht Karl Marx als eine
ökonomische Basis für die höheren Stufen der kommunistischen Gesellschaft. Das Ergebnis
ist, dass alles allen gehört.
Karl Marx und Friedrich Engels formulierten diese Gedanken im Jahre 1848 im „Manifest
der Kommunistischen Partei“, das sie für den Bund der Kommunisten, eine kleine
Arbeiterorganisation, verfassten. Sie wollten gegen trostlose Situation der Arbeiter kämpfen,
die keine ordentlichen Arbeitsbedingungen oder –verträge hatten, und vielfach durch
Kapitalisten ausgebeutet wurden. Ihre Ideen werden mit dem Begriff „Marxismus“
bezeichnet. Marxismus verbreitete sich in unterschiedlichen Varianten in allen europäischen
Staaten.
3
Marxismus-Leninismus und Stalinismus
Der erste Staat, den Kommunisten beherrschten,
war Russland. Die Bolschewiki (Kommunistische
Partei Russlands) kamen durch die Revolution vom 7.
November 1917 an die Macht. Nach dem damals
gültigen julianischen Kalender war in Russland der
25. Oktober und deshalb wurde die Revolution
„Große sozialistische Oktoberrevolution“ genannt.
Da der führende Ideen- und Revolutionsträger
Wladimir Iljitsch Uljanov war (bekannt durch den Von links: Stalin und Lenin, Quelle: wikipedia.cz
Kampfnamen Lenin = „anhören“), wird diese
Ideologie als „Marxismus-Leninismus“ bezeichnet. Der Grundgedanke ist eine Diktatur des
Proletariats, die durch gewählte Vertreter (Sowjets) unbeschränkt ausgeübt wird. MarxismusLeninismus fordert Abschaffung oder markante Beschränkung der kirchlichen Macht, gute
soziale Bedingungen für alle Bürger und entscheidende Rolle der Schwerindustrie.
Lenin trat im Jahre 1922 aus Gesundheitsgründen ab (im Jahre 1924 starb er) und nach
längerem Gewaltkampf übernahm im Jahre 1927 Iossif Wissarionowitsch Dschughaschwili
die Regierung im Land, bekannt unter den Spitznamen „Stalin“ (russisch „Mann aus Stahl“),
den Lenin für ihn auswählt hatte. Stalin blieb an der Macht bis zu seinem Tod im Jahre 1953.
Die Etappe seiner Regierung wird als „Stalinismus“ bezeichnet. Stalin setzte die Ideen des
Marxismus-Leninismus fort, aber die Diktatur des Proletariats veränderte sich zur totalitären
Diktatur einer Person – Stalins. Auch nach seinem Tod blieb diese Ideologie am Leben, bis
zur „Perestroika“ (= Umbau, Umgestaltung) in den 1980er Jahren. In dieser Zeit wurde das
Regime schwächer und schließlich brach es zusammen.
Die Ideologie des Stalinismus übernahmen auch solche Staaten, die nach dem Zweiten
Weltkrieg unter den Einfluss der Sowjetunion geraten waren. Darunter auch die
Tschechoslowakei und die DDR.
Merkmale des Stalinismus:
- Zwangskollektivierung in der Landwirtschaft und damit verbundener polititscher
Terror (an der Folgen der daraus entstandenen Hungersnot starben rund 6 Mio.
Menschen)
- Industrialisierung – vor allem in der Schwerindustrie
- Verstaatlichung der Privatunternehmen, zentral geplante Wirtschaft
- Zwangsumsiedlungen ganzer Völker
- die Macht ist in den Händen einer Person (Stalins) konzentriert
- physische Likvidation vermeintlicher Gegner der kommunistischen Partei oder der
Vertreter anderer kommunistischer Theorien; parteiinterne (auch stalinische)
Säuberungen in den Jahren 1936-1938, 1,5 Mio. Menschen wurden verhaftet, fast
700 000 erschossen
- Errichtung von Gulags
- Personenkult um Stalin
Symbole des Kommunismus:
- Hammer und Sichel (Symbole der Bauern und Arbeiter)
- der fünfzackige rote Stern (bereits in den 1840er Jahren wurde er verwendet und an
der Kopfbedeckung getragen)
- rote Fahne (bereits in der Zeit der Pariser Kommune)
- das Lied „Die Internationale“ (Text von Eugène Pottier, 1871, Melodie von Pierre De
Geyter, 1888)
- Anrede „Genosse“, „Genossin“
4
→
Finden und diskutieren...
1) Wer regierte in Russland vor der Großen Oktoberrevolution? Warum kam es zu
der Oktoberrevolution?
2) Vergleicht die Merkmale des Stalinismus mit den Merkmalen des
Nationalsozialismus und Faschismus. Warum wird der Stalinismus als ein
totalitäres Regime bezeichnet?
3) Informiert euch über den Begriff „Gulag“. Was ist das und existierte etwas
Ähnliches auch während des Nationalsozialismus und Faschismus?
4) Sucht Informationen über Stalinismus in der DDR. Wie und wann kamen die
Kommunisten an die Macht und wie hießen die ersten Vertreter der Regierung?
Gab es in der DDR auch ähnliche „Säuberungen“ oder Prozesse mit
„ungeduldeten Personen“ wie in der Sowjetunion?
→ Tipps zur vertiefenden Lektüre und Tipps für Links:
•
•
•
•
•
•
Richard Overy: Die Diktatoren. Hitlers Deutschland, Stalins Rußland. Deutsche
Verlags-Anstalt, 2005.
Arbeitsblätter der Brücke/Most-Stiftung zum Prager Frühling: http://www.zeitzeugendialog.de/index.php?id=894
Dossier Geschichte und Erinnerung. Bundeszentrale für politische Bildung.
http://www.bpb.de/themen/DU8MZJ,0,Geschichte_und_Erinnerung.html
Dossier Nationalsozialismus und Zweiter Weltkrieg. Bundeszentrale für politische
Bildung.
http://www.bpb.de/themen/XNLHOF,0,Nationalsozialismus_und_Zweiter_Weltkrieg.
html
Spezial: Prager Frühling. Bundeszentrale für politische Bildung.
http://www.bpb.de/themen/INEDB7,0,Prager_Fr%FChling.html
Die Sendung: Auf den Spuren der Diktatur. Bundeszentrale für politische Bildung.
http://www.bpb.de/themen/JIRGFC,0,Kontraste_Auf_den_Spuren_einer_Diktatur_.ht
ml
5
Příklady totalitárních režimů 20. století
Další rozvíjení tématu totalitarismus
Autorka pracovního listu: Kateřina Bradáčová
----------------------Pracovní list pro žáky věkové kategorie: 14-16 let
Předměty: Dějepis, Základy společenských věd (Politologie), Občanská nauka
Čas pro zpracování listu: 2-3 vyučovací hodiny
Forma: skupinová práce, diskuse
Znalosti: základní historické události v období 20. až 40. let 20. století, Základní listina
lidských práv a svobod
Materiály: čtvrtka nebo obyčený papír A4, psací potřeby
-----------------------
Fašismus
Je příkladem totalitní diktatury, která panovala v
Itálii 20. až 40. let 20. století. Fašismus byl
radikálním politických hnutím pod vedením Benito
Mussoliniho, které se vymezovalo proti socialismu a
komunismu. Typické pro něj bylo násilné uplatnění
moci a její neomezené vykonávání, neomezený
politický akcionismus.
Giovanni Gentile, to je jméno hlavního
stranického ideologa fašismu. Fašismus podle něj
prosazuje „jedinou svobodu, kterou lze brát vážně, a
to svobodu státu a individua ve státě. Neboť pro
fašismus je vše rozhodováno ve státě. Samo o sobě
neexistuje nic lidského nebo duchovního, ještě
méněcenné je toto mimo stát. V tomto smyslu je
fašismus totalitární a fašistický stát dává životu
celého národa v této souvislosti a jednotě všech
hodnot význam, rozvíjí ho a posilňuje. – Mimo stát
nesmí existovat žádná individua nebo skupiny
(politické strany, spolky, syndikáty a třídy).“ I sám
Mussolini říkal: „Vše ve státě, nic mimo stát, nic proti
státu“.
Benito Mussolini a Adolf Hitler,
Zdroj: Wikimedia commons.org
Znaky fašismu:
• extrémní nacionalismus
• Itálie jako velmoc ve Středomoří, čehož má být dosaženo pomocí války
• zdůraznění „vůle k moci“ (Friedrich Nietzsche)
• autoritativní princip vládce (Vilfredo Pareto) a s tím spojený kult osobnosti
• totální splynutí státu a jediné vládnoucí strany, na který dohlíží tajná policie
• etatismus – řešení veškerých společenských a hospodářských problémů má na
starost pouze stát a jeho nařízení
Teprve ve 30. letech 20. století se díky politické koalici s Hitlerem stal znakem fašismu
také antisemitismus. Cílem antisemitismu v Itálii však nebylo zlikvidovat evropské Židy,
nýbrž jim “pouze” odebrat veškerá práva, majetek a vyhnat je.
1
Národní socialismus
Označuje ideologické proudy a politické strany, které začaly v Evropě vznikat kolem roku
1890. Tento pojem spojuje dva různé proudy – nacionalismus (cílem je spojení národa a státu
v jedno) a socialismus (zdůrazňuje základní hodnoty jako rovnost, spravedlivost a solidaritu).
Se vznikem NSDAP (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei = Národně socialistická
dělnická strana Německa) v roce 1920 se pojem „národní socialismus“ stal synonymem pro
„nacismus“. Dnes je tedy spojován s rasismem, imperialismem, totalitarismem a genocidou, i
když byl původně spojován s jinými hodnotami.
Nacismus
Tento pojem označuje radikální antisemitskou, antikomunistickou a antidemokratickou
ideologii a politické hnutí v Německu a částečně i v Rakousku v letech 1920-1945. Rozdíl
mezi nacismem a fašismem najdeme v jejich programech – nacismus upřednostňuje tzv.
princip Führera, militarismus („ve válce se stát stává státem“ – Hans Freyer; hnacím motorem
státu je neustálá připravenenost k válce), rasový imperialismus a jedinečnost německé
ideologie.
Stejně jako fašismus hovoří i nacismus o tzv. „totálním státě“ jako identitě státu a
společnosti – „Takový stát nedá uvnitř sebe vzniknout žádným protistátním silám, které by
mu bránily v existenci nebo ho rozdělovaly.“ (Carl Schmitt). Podle rozlišení přítele od
nepřítele, národu blízkého od národu cizího, německého od neněmeckého lze oddělit to, co
má být v totálním státě vymíceno.
Program nacismu byl zformulován v roce 1920 ve 25 bodech, cíle zahraniční politiky a
politiky obyvatelstva popsal Adolf Hitler v „Mein Kampf“ (sepsané 1924-26).
Znaky nacismu:
- kult vůdce (Führer) a vůdcovský stát
- centrální role propagandy a cenzury
- militarismus a imperialismus
- ideologie krve a půdy (Blut-Boden-Mythos) – oslava venkova a sedláků
- teorie nadřazenosti árijské rasy, teorie nadčlověka
- antisemitismus a holokaust – systematické pronásledování a zatýkání Židů
- konečné řešení židovské otázky – nacistický plán z roku 1942 na likvidaci evropských
Židů jako vyústění holokaustu
Symboly nacismu:
- svastika čili hákový kříž (pravotočivá)
- označení skupiny SS (Schutzstaffel = ochranný oddíl) runami
a tzv. Totenkopf
- zdravice „Sieg Heil“, „Heil Hitler“
- písně „Die Fahne hoch!“, „Sturm, sturm, sturm“ a další
- hymna Třetí říše – „Das Lied der Deutschen“ složil již roku 1841 August Heinrich
Hoffmann von Fallersleben, v roce 1922 se stala oficiální hymnou Německa (na
melodii rakouské „Kaiserlied“ Josepha Haydna). Měla celkem tři sloky. První sloka
začínající slovy „Deutschland, Deutschland über alles“ byla zneužita právě v době
existence Třetí říše. V dnešní době je oficiální hymnou Německa pouze třetí sloka
„Einigkeit und Recht und Freiheit“.
→
Zjistěte a diskutujte...
1) Jaká byla situace v roce 1920 v Německu?
2) Jak se od sebe odlišuje fašismus a nacismus?
3) Na této webové adrese najdete 25bodový program nacistické ideologie v Německu
z roku 1920. V jakých bodech byste našli porušení lidských práv a kterých práv
konkrétně se to týká? Ve kterých bodech programu byste našli znaky totalitního
režimu?
2
Socialismus
Pojem „socialismus“ nebyl nikdy jednoznačně definován a zahrnuje v sobě řadu
politických hnutí a stran. Základními hodnotami socialismu jsou rovnost, spravedlnost a
solidarita, protože jeho politickou myšlenkou je vytvořit solidární společnost, ve které jsou
tyto základní hodnoty a svoboda uskutečňovány. Ústřední roli pro rozhodování
o ekonomických postupech zaujímá stát. Soukromé vlastnictví je v takovém státě pozměněno,
neboť vytváří pouze sociální a ekonomickou závislost. V různých dějinných etapách
doznala myšlenka socialismu určitých změn. Na počátku 20. století se socialismus rozdělil na
demokratickou a autoritární formu (marxismus-leninismus). Po druhé světové válce se
objevily další formy autoritárních socialistických vlád – v Číně, v bývalé Jugoslávii a v celé
řadě tzv. lidových republik bývalého Východního bloku (mezi nimi i Československo).
Komunismus
Je označení politických nauk a hnutí,
které si kladou za cíl uskutečnění
beztřídní čili rovnostářské společenosti
tak, jak ji hlásali Karl Marx (1818-1883)
a Friedrich Engels (1820-1895).
Podle Marxe se komunismus jako
forma společnosti vyvíjí postupně
v různých fázích. Po přechodné fázi
kapitalismu, který se nutně musí
zhroutit, a po revoluci a diktatuře
proletariátu následuje fáze socialismu. Zleva: Karl Marx, Friedrich Engels, Zdroj: wikipedia.cz
Kolektivní
vlastnictví
výrobních
prostředků vidí Karl Marx jako ekonomický základ vyšších fází komunistické společnosti.
Výsledkem je, že vše patří všem.
Karl Marx a Friedrich Engels formulovali tyto myšlenky v roce 1848 v „Manifestu
komunismu“, který sepsali pro Svaz komunistů, malou dělnickou organizaci. Chtěli tím
bojovat proti bezútěšné situaci dělníků, kteří neměli stanovené řádné pracovní podmínky nebo
smlouvy, a byli tak vykořisťováni kapitalisty. Jejich myšlenky se označují pojmem
„marxismus“. Myšlenka marxismu se dostala v různých podobách do všech evropských
států, kde se ji její představitelé pokoušeli uskutečnit.
Marxismus-leninismus a stalinismus
Prvním státem, který ovládli komunisté, se stalo
Rusko, resp. Sovětský svaz. Bolševici (Komunistická
strana Ruska) se 7. listopadu 1917 zmocnili vlády.
Protože podle tehdy v Rusku platného juliánského
kalendáře bylo 25. října, nazývá se tato událost Velká
říjnová socialistická revoluce. Protože vůdcem
revoluce a nositelem myšlenky marxismu v Sovětském
svazu byl Vladimír Iljič Uljanov (známý jako Lenin =
válečné jméno znamenající „naslouchat“), označuje se
tato ideologie jako „marxismus-leninismus“. Hlavní
myšlenkou je diktatura proletariátu prostřednictvím Zleva: Stalin a Lenin, Zdroj: wikipedia.cz
zvolených zástupců, tzv. sovětů, které mají moc nad vším. Marxismus-leninismus požaduje
zrušení nebo výrazné omezení moci církví, dobré sociální podmínky pro všechny obyvatele
nebo rozhodující úlohu těžkého průmyslu.
Lenin v roce 1922 ze zdravotních důvodů odstupuje (v roce 1924 umírá) a po delším boji
o moc přebírá v roce 1927 vládu v zemi Josif Vissarionovič Džugašvili, známý pod
přezdívkou Stalin (rusky „muž z oceli“), kterou mu vybral Lenin sám. Stalin zůstává u moci
až do své smrti v roce 1953. Období jeho vlády se označuje jako „stalinismus“. Stalin dál
3
prosazuje myšlenky marxismu-leninismu, ale diktatura proletariátu se proměňuje v totalitní
diktaturu jedné osoby – Stalina. I po jeho smrti se tato ideologie udržela až do tzv. perestrojky
(= přestavby) v 80. letech 20. století, která přinesla zmírnění režimu a nakonec i jeho pád.
Tuto ideologii také převzaly státy, které skončily pod vlivem Sovětského svazu po druhé
světové válce. Mezi nimi i Československo a NDR.
Znaky stalinismu:
- nucená kolektivizace zemědělství a s ní spojený politický teror (následkem byl
hladomor a smrt více než 3 milionů lidí)
- industrializace – především zbrojní průmysl
- zestátnění soukromých podniků, centrálně plánované hospodářství
- nucené přesidlování obyvatel
- veškerá moc je soustředěna v rukou malé skupiny lidí
- fyzická likvidace odpůrců komunistické strany, zastánců odlišných teorií komunismu,
tzv. Stalinovy čistky v letech 1936-38
- zakládání gulagů
- Stalinistický kult osobnosti
Symboly komunismu:
- srp, kladivo (symboly rolnictva a dělnictva)
- rudá pěticípá hvězda (již za Marxe, připnuta na pokrývce hlavy)
- rudá vlajka (již za doby Pařížské komuny)
- píseň Internacionála (text Eugène Pottier, 1871, hudba Pierre De Geyter, 1888)
- oslovení „soudruhu“, „soudružko“
→
Zjistěte a diskutujte...
1) Kdo vládnul v Rusku před Velkou říjnovou revolucí?
2) Srovnejte znaky stalinismu se znaky nacismu a fašismu. Proč je stalinismus
označován jako totalitární/totalitní režim?
3) Zjistěte něco více o pojmu „gulag“. Co to je a existovalo něco podobného
v nacistickém a fašistickém režimu?
4) Najděte informace o stalinismu v Československu. Kdy se dostali komunisté
k vládě a jak se jmenovali první vládní představitelé? Probíhaly podobně jako
v Sovětském svazu tzv. „čistky“ nebo procesy s režimu nepohodlnými lidmi?
Komunismus po roce 1953 v Československu
Rok 1953 je pro vývoj komunismu důležitým rokem. V roce 1953 totiž umírá Stalin i
Gottwald, který byl strůjcem čistek, zatýkání a vykonstruovaných procesů v Československu.
Nové vedení v Sovětském svazu odsoudilo kult Stalinovy osobnosti – probíhá tzv.
destalinizace. Tvář komunistické strany v obou zemích se začíná pomalu měnit – toto období
bývá označováno jako období tání. V Československu se tak děje o něco později – koncem
50. let a hlavně v 60. letech. Už neprobíhají žádné velké čistky a zatýkání, pracovní tábory
začínají pomalu mizet, přísnost právního systému se zmírňuje. Nic se ale nemění na vedoucí
roli komunistické strany v oblastech hospodářství a života občanů a státu.
V 60. letech se do vedení komunistické strany dostal Alexander Dubček, který se se
skupinou dalších lidí pokoušel o „socialismus s lidskou tváří“. Tento pokus byl však přerušen
21. srpna 1968 okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy a postupným odstraněním
Dubčeka z vládnoucí pozice. Na jeho místo nastupuje v roce 1969 Gustáv Husák a nastává
tzv. „období normalizace“. To znamenalo návrat zhruba do poloviny 50. let, před dobu tání.
Opět probíhají personální čistky především na vedoucích pozicích v komunistické straně a
vyloučení ze strany (na 327 000 lidí), je obnovena cenzura, ruší se mnoho zájmových a
politických sdružení, která mohla v 60. letech vzniknout, lidé, kteří jsou režimu nepohodlní,
4
jsou propoušteni ze zaměstnání a působení v podobném zaměstnání jim je zákázáno (týkalo se
zhruba 350 000 lidí), mnoho jich proto odchází do exilu.
Proti okupaci Československa v roce 1968 se na protest upálili tři studenti – v lednu 1969
Jan Palach, v únoru 1969 Jan Zajíc (oba v Praze) a v dubnu 1969 Evžen Plocek (v Jihlavě).
Během roku 1969 se konaly demonstrace, proti kterým bylo vždy tvrdě zakročeno.
→ Tipy na literaturu a odkazy:
•
Pracovní listy Nadace Brücke/Most o Pražském jaru 1968: http://www.zeitzeugendialog.de/index.php?id=894
•
www.totalita.cz - Přesně deset let po revolučních listopadových událostech roku 1989
se na internetu objevil web Totalita. Jeho autoři se snaží popsat historii období let
1945 - 1989 tak, aby se návštěvník dozvěděl, jakým způsobem se komunisté dostali k
moci a jak vypadal život normálního člověka pod jejich vládou. "Nechceme, aby
mladí lidé podlehli současné komunistické propagandě a díky tomu iluzi o způsobu
života před rokem 1989. Postupně se věnujeme i souvisejícím událostem evropským,
která s tématem souvisejí," říká o důvodech existence webu Totalita jeden z jeho
autorů Tomáš Vlček.
•
Školní portál Českého rozhlasu - http://www.rozhlas.cz/skolniportal/portal/
Školní portál Českého rozhlasu, aneb Taháky do vašich uší, je určen mladým lidem
všech věkových kategorií. Lidem, kteří jsou zvídaví a kteří rádi přemýšlejí. Důraz v
Tahácích je totiž kladen na vzdělanost. Pořad se ji snaží prostředkovat zejména za
pomoci autentických výpovědí současníků. Chceme upozornit hlavně na díly, které se
zabývají nacismem a Husákovou normalizací. Nabízejí totiž zajímavé výpovědi.
•
"Kontexty" - pořad České televize.
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267384380-kontexty/video/
Diskuse o aktuálních tématech. V díle z 26.10. 2010 se pořad zabýval tématem
"Němečtí mrtví aneb Nenávist až za hrob" - tedy o poválečném vraždění Němců bez
patřičného soudu. Jak lze na toto téma pohlížet? Zástupci různých stran, názorů a
pohledů na věc spolu diskutují.
•
Pracovali pro Říši... http://web.nacr.cz/zw/
Webová výstava k nucenému pracovnímu nasazení českého obyvatelstva protektorátu
na stránkách Národního archivu České republiky. Velmi povedená internetová
prezentace - najdete zde videa, texty a obrazové dokumenty k tématu totálního
nasazení.
•
Děti padesátých let. Dokumentární cyklus České televize.
Děti 50. let jsou lidé, kteří vyrostli v padesátých letech v Československu a kterým
totalitní režim alespoň částečně vzal jejich dětství či mládí. Tyto „děti“ zažily přerod
společnosti a nesou v sobě svá osobní svědectví o minulosti, byly označovány za „děti
nepřátel státu“, „děti kriminálníků“. Potomky politických vězňů odsoudil tehdejší
totalitní systém nejen k životu bez jednoho z rodičů či k životu u příbuzných nebo
dokonce v dětských domovech (právě v období života, kdy dítě potřebuje stabilní a
jisté rodinné zázemí), ale tehdejší společnost je odsoudila též k živoření na okraji bez
možnosti vyššího vzdělání a k životu „viníka bez viny“.
•
Cesty náděje - Dokument
"Cesty náděje" v České televizi
Režisérka Kristina Vlachová již léta sleduje osudy obětí různých historických
peripetií, mj. fašistického plánu na likvidaci Židů nebo komunistického potlačení
opozice režimu v 50. letech. Režisérka nám připomíná osudy, které bychom v běhu
všedního života neměli zapomenout. Jen poznání historické zkušenosti nám pomůže
ubránit se každé příští snaze o totalitaritu a nadvládu jednoho názoru. V dokumentu se
5
dotýká bolavého místa Slovenska, totiž osudu Židů za Slovenského štátu a fenoménu
tzv. árizování židovského majetku i nadějných a beznadějných útěků slovenských
Židů za svobodou.
•
Post bellum - Příběhy 20. století je projekt instituce Post bellum a Českého rozhlasu.
Netradiční formou představují osudy válečných hrdinů, někdejších politických vězňů,
odbojářů, lidí, kteří prošli nacistickými nebo sovětskými lágry, vyprávějí příběhy
disidentů, ale i těch, kteří "pracovali" pro druhou stranu StB, KGB, vojenskou
kontrarozvědku, rozvědku a jsou ochotni vyprávět své příběhy.
•
Zwangsarbeitarchiv - www.zwangsarbeit-archiv.de
"Zwangsarbeit 1939-1945" je archiv, který připomíná totální nasazení více než 12
milionů lidí v nacistickém Německu. V online archivu je uloženo 600 výpovědí
totálně nasazených z 26 zemí. Záznamy jsou buď v audio nebo video podobě.
Všechny rozhovory jsou zdigitalizované a jsou k dispozici pro účely vzdělávání a
vědy. Digitální archiv rozhovorů je výsledkem kooperace nadace "Erinnerung,
Verantwortung und Zukunft", Freie Universität Berlin a Deutsches Historisches
Musem.
6